ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA O.P.S.
BAKALÁ
2014
SKÁ PRÁCE
Pavel Malakhouski
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
PROCES DODÁVEK DÍL PRO MODELY VYRÁB NÉ VE VGR KALUGA A MOŽNOSTI JEHO ZEFEKTIVN NÍ
Pavel MALAKHOUSKI
Vedoucí práce: Ing. et Ing. Martin Folta, Ph.D., EUR ING
2
Prohlašuji,
že
jsem
bakalá skou
práci
vypracoval
samostatn
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne ......... 3
Sb.,
o
právu
autorském
kuji Ing. et Ing. Martinu Foltovi, Ph.D., EUR ING. za odborné vedení bakalá ské práce. Dále bych cht l pod kovat pracovník m odborného útvaru VLS2/1 za poskytování cenných rad, podklad a informací.
4
OBSAH Seznam použitých zkratek a symbol …………………………………………………..7 ÚVOD ..................................................................................................................... 8 1.
LOGISTIKA ...................................................................................................... 9
1.1 VÝROBNÍ LOGISTIKA ................................................................................... 10 1.2 SKLADOVÁ LOGISTIKA ................................................................................ 11 1.3 TRANSPORTNÍ LOGISTIKA ......................................................................... 14 1.4 LOGISTIKA V AUTOMOBILOVÉM PR MYSLU ........................................... 15 2.
KONCERN VW .............................................................................................. 18
2.1 Historie spole nosti Škoda Auto .................................................................... 18 2.2 Škoda Auto. Sou asnost ................................................................................ 19 2.3 Nový logistický koncept Škoda Auto .............................................................. 20 2.4 CKD centrum v Mladé Boleslavi..................................................................... 21 2.5 TERMINÁL MALASZEWICZE - BREST......................................................... 23 2.6 ZÁVOD VOLKSWAGEN KALUGA ................................................................. 23 2.6.1 3.
Historie Volkswagen Group Rus .............................................................. 23
ANALÝZA PROCESU CKD DODÁVEK A JEJÍCH ZHODNOCENÍ................ 24
3.1 DODÁVKY MATERIÁLU DO CKD CENTRA ................................................. 24 3.1.1
Doprava nakupovaných díl .................................................................... 24
3.1.2
Doprava díl vyráb ných ve Škoda Auto................................................. 25
3.2 PROCESY V CKD CENTRU .......................................................................... 26 3.3 TRANSPORT DO VGR KALUGA .................................................................. 27 3.3.1
Technologie p epravy do VGR Kaluga .................................................... 27
3.3.2
Doložky INCOTERMS ............................................................................. 28
3.4 PROCESY VE VGR KALUGA ...................................................................... 29 3.5 ODVOLÁVKY MATERIÁLU ........................................................................... 29 5
3.6 FAKTURACE A PROCLENÍ ........................................................................... 30 3.6.1
Vývoz....................................................................................................... 30
3.6.2
Dovoz ...................................................................................................... 30
3.7 SHRNUTÍ ANALÝZY ...................................................................................... 31 4.
NÁVRH OPTIMALIZA NÍCH OPAT ENÍ PROCESU DODÁVEK................. 32
4.1 VÝB ROVÉ ÍZENÍ NA DOPRAVCE............................................................ 32 4.1.1
Algoritmus výb ru dodavatele dopravních služeb ................................... 32
4.1.2
Výb r dopravce ve Škoda Auto ............................................................... 34
4.2 BALENÍ DÍL P ÍMO U DODAVATELE ........................................................ 35 4.3 VYUŽITÍ LKW MÍSTO VLAK PRO VYBRANÉ DÍLY .................................... 35 4.4 VYUŽITÍ PW KONTEJNER MÍSTO HC ....................................................... 35 4.4.1
Definice a druhy používaných kontejner ................................................ 35
4.4.2
Kontejnery používané v doprav do Kalugy ............................................ 37
4.5 DODÁVKY SPOLE NÝCH DÍL PRO MODELY VW A ŠKODA AUTO ....... 39 5.
VÝB R A EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ JEDNOHO Z NAVRŽENÝCH
OPTIMALIZA NÍCH OPAT ENÍ .......................................................................... 40 5.1 SHRNUTÍ ZHODNOCENÍ DODÁVEK SPOLE NÝCH DÍL ......................... 43 ZÁV R.................................................................................................................. 44 Seznam literatury.................................................................................................. 45 Seznam obrázk a tabulek ................................................................................... 46 Seznam p íloh ...................................................................................................... 47
6
Seznam použitých zkratek a symbol APB-K
Automotive Parts Box-Kaluga
a. s.
Akciová spole nost
AZNP
Automobilových závod národní podnik
CIM/SMGS Unifikovaný nákladní list CKD
Completely-Knocked-Down - nejvyšší stupe rozloženosti
CMR
Convention Merchandies Routiers(francouzský) – mezinárodní nákladní list
R
eská republika
DAF
Delivered At Frontier - s dodáním na hranici (podmínka Incoterms)
DAP
Delivered At Point – s dodáním v bod (podmínka Incoterms)
EMZ
Externí montážní závod
E-CP
Evidence cestovních p íkaz
EU
Evropská unie
FBU
FullyBuilt-Up – kompletní smontovaný v z
JIT
Just in time
HC
HighCube kontejner
ISO
International Organization for Standardization
LKW
Lastkraftwagen - kamión
MKD
Middle/Medium-Knocked-Down – st ední stupe rozloženosti
NL
Náložní list
NLK
Nový Logistický Koncept
PW
PalletWide kontejner
SAP
Systeme, Anwendungen, Produkte in der Datenverarbeitung – (systémy, aplikace, produkty pro zpracování dat) – n mecký Softwarový výrobce
SKD
Semi-Knocked-Down
s. r. o.
Spole nost s ru ením omezeným
VGR
Volkswagen Group Russland
VW
Volkswagen
7
ÚVOD Pro vypracování bakalá ské práce bylo zvoleno téma procesu dodávek díl modely vyráb né ve VGR Kaluga a možnosti jeho zefektivn ní.
pro
Výroba model Škoda Auto v zahrani í tvo í významný podíl na celkové výrob všech vyráb ných model . Zahrani ní projekty jsou jednou z d ležitých sou ástí stové strategie Škoda Auto. Jedním z hlavních bod r stové strategie Škoda Auto je i minimalizace náklad a zefektivn ní proces . Z toho d vodu je nutné neustálé hledání nových potenciál a nových optimaliza ních opat ení. Cílem této bakalá ské práce je popsání a vysv tlení procesu dodávek díl do VGR Kaluga a vytipování možných potenciál , které povedou k zefektivn ní t chto proces . Na záv r bude provedeno vyhodnocení jednoho zvoleného optimaliza ního opat ení. První kapitola této práce je zam ena zejména na teorii. Vysv tluje a popisuje nejd ležit jší pojmy, které souvisí s tématem bakalá ské práce. Jedná se p evážn o logistiku a její za len ní do výrobního procesu. V druhé kapitole bude zmín na historie a sou asnost spole nosti Škoda Auto, nový logistický koncept „štíhlá logistika“ a také vznik a innosti CKD centra. Na záv r této kapitoly budou popsány procesy, které probíhají ve VGR Kaluga. Sou asný proces dodávek díl z CKD centra do VGR Kaluga je popsán ve t etí kapitole. Podrobn se zde zobrazuje celý materiálový tok z CKD centra do Ruské Federace. tvrtá kapitola obsahuje návrh n kolika optimaliza ních opat ení, která mohou vést k zefektivn ní procesu a k minimalizaci náklad . Podrobn se tu bude zabývat rozborem jednotlivých navržených optimaliza ních opat ení. V záv re né kapitole bude výstupem jedno optimaliza ní opat ení, konkrétn tedy ekonomické vyhodnocení a zavedení spole ných díl pro modely VW a Škoda Auto. Bude detailn popsán a vyhodnocen pilotní projekt t chto dodávek s ekonomickým vyhodnocením a stanovením p ípadných rizik. Na základ analýzy bude provedeno záv re né doporu ení a zhodnocení celého opat ení.
8
1. LOGISTIKA Existuje ada definic logistiky, ale každá definice obsahuje myšlenku, do které vždycky pat í problém, cíl, který je t eba splnit, zp sob dosažení cíle a výsledek, kterého bude dosaženo. Nap .: „… ucelené ešení a koordinace veškerých hmotných a nehmotných operací v rámci výrobních a ob hových proces , které vznikají v d sledku d lby práce a vztahují se ke konkrétní finální produkci resp. k zakázce.„ (VŠE) „… ízení všech innosti, které zajiš ují pohyb a koordinaci zásobování a spot eby p i tvorb asové a místní užitnosti zboží.“ (Haskelt, Ivie, 1964) „… souhrn všech technických a organiza ních inností, pomocí nichž se plánují operace související s materiálovým tokem. Zahrnuje nejen tok materiálu, ale i tok informací mezi všemi objekty a asov p eklenuje nejr zn jší procesy v pr myslu i v obchod .“ (Kirsch, 1971) „… systém tvorby, ízení, regulace a vlastního pr informací a p emís ování osob.“ (Ihde, 1972)
hu materiálového toku, energie,
„… souhrn všech innosti, jimiž se vytvá ejí, ídí nebo kontrolují pohybové a akumula ní procesy v síti. Jejich vzájemnou souhrnnou se má uvést do chodu tok objekt v síti tak, aby prostor a as byly p eklenuty co nejefektivn ji.“ (Pfohl, 1972) „… systém hmotných a nehmotných et zc tvo ených následujícími komponenty, které jsou navzájem propojeny hmotnými a informa ními vazbami: doprava, manipulace s materiálem, skladování, balení, územní rozmíst ní, kontrola zásob, dokumentace, informace, služby.“ (Rose, 1974) „… asov vztažené umís ování zdroj nebo, jinými slovy, logistika uvádí do vztahu zboží, lidi, výrobní kapacity a informace, aby byly na správném míst , ve správném ase, ve správném množství, ve správné kvalit za správnou cenu.“ (Institute of Logistics, 1995). Tyto definice logistiky v zásad vyjad ují následující: Logistika - u ení o plánování, ízení a kontrole pohybu materiálu, informací a finan ních prost edcích v r zných systémech s cílem organizace racionálního procesu propagace produkt a služeb od dodavatel ke spot ebitel m (STEHLÍK, A., KAPOUN, 2008). Logistika je velmi rozsáhlý pojem, který se dá rozd lit na t i základní ásti: logistika výrobní, skladová, transportní.
9
1.1 VÝROBNÍ LOGISTIKA Výrobní logistika se zabývá p edevším kontrolou materiálových tok od skladu nakoupených polotovar a surovin až do stavu skladu hotových výrobk p es jednotlivé výrobní procesy. Za hlavní cíl má výrobní logistika dodání zboží ve správném množství, kvalit , ase a p i minimálních nákladech. V jednotlivých fázích výroby produkt m žeme vymezit následující oblasti výrobní logistiky: p edvýrobní skladování materiál a polotovar , které je t sn provázáno se zásobováním, manipulace s materiály a jejich vychystávání na r zných stupních díl ích fází výroby, meziopera ní a opera ní doprava, meziopera ní skladování a zásoby, manipulace p i montáži výrobk , manipulace s hotovými výrobky, balení a expedice, distribu ní skladování výrobk , doprava mezi výrobní firmou a obchodem. (2005, SIXTA, MA ÁT, str. 131) Hlavním úkolem výrobní logistiky je prostorové uspo ádání vnitropodnikových pracoviš - layout. P i jeho sestavování je d ležité: respektovat charakter výroby, vytvá et p edpoklady pro bezporuchový chod, vytvá et p edpoklady pro provád ní pružných zm n, minimalizovat instala ní a reinstala ní náklady, minimalizovat materiálové toky a dopravní výkony, optimalizovat vnitropodnikové dopravní sít , rozmíst ní díl ích ploch v rámci základní plochy (Miras.cz, 2013). Sou asný pr mysl se snaží zpružnit cyklus vývoje a výroby. Jelikož dnešní systém trhu je poptávkový, nikoliv nabídkový, výrobce musí p edevším vyráb t to, co si p eje zákazník, p i neustálém rozši ování nabídky. Lze rozlišovat dva základní zp soby ízení výroby: tla né systémy (push - systém) Je možno charakterizovat princip jako procesy, které jsou uskute né na základ ekávané poptávky, a koliv skute ná poptávka není zatím známa. Jinými slovy je to snaha podniku prodat své služby, které jsou již vyprodukované.
10
Zde se plánování materiálu mnohokrát sejde s významným stupn m rizika spojeným s neznalostí skute né poptávky. Tudíž podstatným prvkem schopnosti uspokojit objednávky zákazník je nejen dodací lh ta materiálu, ale zejména totožnost struktury a množství zásob s reální poptávkou. U tohoto systému ízení hraje velkou roli vedení zásob materiálu i kone ných produkt . tažné systémy (pull - systém) Dá se charakterizovat jako innost, kterou podnik již prodal zákazníkovi. V tomto ípad dochází k realizaci proces v podniku v okamžiku, kdy si zákazník objednal výrobek i služby. Ten systém operuje s daleko nižším rizikem než v p ípad push principu. Cílem materiálového plánování a managementu je zajistit materiál na již ijaté objednávky zákazníka. Materiál je chystán podle plánu výroby ud laného na základ dat pln ní objednávek od zákazník . Za t chto podmínek se velmi omezují klasické kompetence plánování materiálu a dochází spíše k materiálovému ízení v podob p evád ní zákaznických požadavk z objednávek do pot eb materiálu esn odpovídající potvrzeným zákaznickým objednávkám (JIRSÁK, MERVART, 2012, str. 63). Nejpodstatn jším faktorem materiálového plánování u tažného systému je doba dodání materiálu a její uskute ní dodavatelem. A proto i u tohoto typu materiálového toku jsou nepatrné pojistné zásoby. Díky intenzivnímu spojení proces mezi dodavatelem a odb ratelem se objednává jen ten materiál, který vskutku odpovídá sou asné poptávce.
1.2 SKLADOVÁ LOGISTIKA Skladování je spojovacím prvkem mezi dodavatelem a odb ratelem, který zabezpe uje uskladn ní produkt a dává informace o jejich stavu a podmínkách rozmíst ní. M jme t i základní funkce skladování (SIXTA, MA ÁT, 2005): esun produktu: p íjem zboží – vyložení, vybalení, kontrola stavu a dokumentace, ukládání zboží – p esun jednotek do skladu a jejich uskladn ní, kompletace podle zakázky – seskupení produktu podle pot eb objednávací strany, p ekládka zboží – p emíst ní zboží z bodu p íjmu do expedice, expedice zboží – balení a uskladn ní zásilek do dopravního prost edku, kontrola kone ného stavu skladu.
11
Uskladn ní produktu: provozní uskladn ní – uskladn ní pot ebné pro dopl ování základních zásob; do asné uskladn ní – uskladn ní zásob, které mají sezonní a/ nebo kolísavou poptávku, spekulativní nákupy (nákupy za ú elem dalšího prodeje). enos informací: údaje o stavu a umíst ní zásob, vstupních a výstupních dodávek, využití skladových prostor. Zásoby jsou definovány jako pohotový zdroj, který není v daném asovém okamžiku pln využíván a jeho výše by m la být tudíž stanovena tak, aby z ekonomického hlediska umož ovala co nejrychlejší a flexibilní krytí budoucí poptávky (SIXTA, MA ÁT, 2005, str. 123). Existují dva základní druhy zásob v podniku: suroviny, sou ástky a díly (to, co vstupuje do podniku jako materiál pro výrobu) a hotové výrobky (to, co je ur eno k výstupu z podniku a dalšímu prodeji). Samoz ejm existují i další typy zásob jako jsou nap íklad zásoby zboží ve výrob a materiál ur ený k likvidaci nebo recyklaci, ale ve v tšin p ípad p edstavují pouze malý podíl z celkových zásob. vody pro udržování zásob v podniku: vyrovnání nabídky a poptávky, reakce na m nící se poptávku na trhu, její nep edvídatelné výkyvy, kolísání a sezonnosti, zajišt ní plynulosti výroby, stabilizace v odb ratelsko-dodavatelských vztazích (p eklenutí asových a prostorových rozdíl ), podpora podnikové strategie v oblasti zákaznického servisu, umožn ní snížení logistických náklad a udržení kvality zákaznického servisu. udržení dodavatelského zdroje, podpora JIT programu u zákazník a dodavatel , poskytování komplexního sortimentu produkt , nejen jednotlivé výrobky, do asné uskladn ní materiál , které mají být zlikvidovány nebo recyklovány EZÁ 2010; SIXTA, MA ÁT, 2005).
12
Existují dva zp soby hlavní zp soby ízení zásob: dodavatel ví, kolik bude dodávat, ale neví kdy. Výhoda: m že si naplánovat velikost p epravní jednotky. Nevýhoda: nem že si ud lat pevný jízdní ad (viz obrázek . 3), dodavatel neví, kolik bude dodávat, ale ví kdy. Výhoda: má pevný jízdní ad. Nevýhoda: není schopen si naplánovat velikost p epravní jednotky (viz obrázek . 4).
Obr. 1 Pevná velikost dodávky a signální množství Zdroj: Vlastní zpracování
Obr. 2 zná velikost dodávky a pevný asový interval Zdroj: Vlastní zpracování
13
1.3 TRANSPORTNÍ LOGISTIKA Doprava je významnou složkou logistického et zce od dodavatel polotovar a surovin až ke kone nému spot ebiteli. M nící se povaha logistiky a dodavatelských et zc , zejména st hování mnoha firem do nízkonákladových výrobních lokací s cílem zvýšit své zisky, samoz ejm ovlivnila relativní význam r zných druh dopravy. Tedy zp soby dopravy na dlouhé vzdálenosti se staly mnohem d ležit jší p i tvorb efektivních logistických operací, které mají globální perspektivu. ( EZÁ , 2010, str. 331). V asné a kvalitní dodání výrobk zvyšuje p idanou hodnotu pro zákazníka a tím i úrove zákaznického servisu. Náklady spojené s p epravou jsou ale jedny z nejv tších v logistice a asto se významnou m rou podílejí na cen výrobk . (SIXTA, MA ÁT, 2005, str. 159) zné podnikatelské subjekty, které jsou propojeny mezi sebou v složitý dopravní systém, zabezpe ují p epravu materiálu. V rámci tohoto systému fungují další díl í dopravy jako podsystémy. Transportní organizace, které se nacházejí v tomto celkovém systému dopravy, mohou poskytovat služby v rámci n kolika p epravních podsystém nebo být zam ené jenom na ur itou oblast p epravní práce a služeb s ní souvisících. Podle druh dopravní cesty a používaných dopravních prost edk žeme lenit dopravu následovn (RUSHTON, CROUCHER, 2010): vodní nákladní p eprava, silni ní p eprava, železni ní p eprava, letecká p eprava, kombinovaná p eprava. Pro vodní nákladovou p epravu jsou klí ové následující body: nízká nákladovost. Pro n které výrobky z stává nejvýhodn jším zp sobem epravy vodní doprava. To platí zejména pro voln ložené zboží a hromadné substráty, které se expedují na dlouhé vzdálenosti. Pakliže není rychlost servisu a služeb zcela d ležitá, d lají nízké náklady vodní dopravy výrobek konkurenceschopným, dostupnost. Služby jsou široce dostupné, a v tšina druh náklad m že být lehce uložena na transportním prost edku, rychlost. Námo ní doprava má tendenci být velmi pomalá z n kolika d vod : doba ob hu transportního prost edku je stále pomalá, stejn jako celkový as doru ení, pot eba double-handlingu. Námo ní doprava má nevýhodu pomalých metod manipulace, které se používají. Problém je zcela z ejmý na krátkých trasách, problémy se zpožd ním. Existují hlavní faktory, které mohou vést ke špatným a nepravidelným službám a které zárove zpomalují dobu p epravy. To jsou zpožd ní p ed odesláním, zpožd ní v p ístavu odeslání a neo ekávané zdržení za špatného po así, za zmeškaných p íliv apod., poškození. Pot eba double-handlingu materiálu na lodích má tendenci init tento zp sob dopravy více náchylný na poškození výrobk a obal .
14
Co se tý e silni ní p epravy, je známo, že je to nejd ležit jší zp sob dopravy ve tšin zemí. Ve srovnání s jinými možnostmi mezistátního transportu hlavními výhodami a nevýhodami silni ní p epravy jsou: možnosti zajišt ní služby rychle, p i dodání menších množství ur itého materiálu je silni ní doprava konkurenceschopná z hlediska náklad , menší pot eba manipulací, což šet í as a redukuje možnost poškození, zajišt ní naplánovaných služeb díky flexibilit silni ních vozidel. Za základní výhody a nevýhody železni ní p epravy se považuje: vagóny jsou velmi náchylné k ot es m, které mohou zp sobit škodu na transportovaném materiálu. Pro minimalizaci tohoto rizika je t eba materiál dob e zabalit, což vede k vyšším náklad m na balící prost edky, po et kolejiš k dispozici v továrnách je velmi omezený, proto p ímá dodávka na místo je velmi vzácná, obecn železni ní doprava je velmi pomalý druh dopravy, obzvláš z pohledu celé cesty. Mnohé vlaky musí p izp sobit své grafikony osobním vlak m, které mají prioritu, což m že být p inou zpožd ní dodávky (RUSHTON, CROUCHER, 2010). Využití leteckých p eprav jako alternativního zp sobu dodání zboží se rychle rozrostlo v posledních letech. Hlavní vlastnosti leteckých p eprav jsou následující: letecká p eprava je v porovnání s ostatními druhy dopravy z hlediska rychlosti nejlepší na velké vzdálenosti, a koliv letecká p eprava je velmi rychlá mezi letišti, m že nastat situace, kdy je tato rychlost snížena v d sledku p etížení letiš , manipulací s materiálem, nebo vy izování dokument a celních zdržení, letecká doprava produkt umož uje dosáhnout libovolnou zem nebo ur itý trh velmi rychle a snadno. To je zvlášt výhodné pro spole nost, která chce bu otestovat výrobek, nebo uvést nový produkt na trh. pro v tšinu výrobk letecká p eprava je velmi drahá forma dopravy. To je zdaleka její nejv tší nevýhodou. V n kterých p ípadech a pro n které produkty, má cena p epravy jen malý význam, a v t chto p ípadech pak je vhodné využit tento typ dopravy (RUSHTON, CROUCHER, 2010). 1.4 LOGISTIKA V AUTOMOBILOVÉM PR MYSLU Díky tomu, že na automobilovém trhu vládne silná konkurence, se každý výrobce snaží neustále hledat úspory, rezervy a možnosti zefektivn ní svého podniku. Automobilový pr mysl je dobrým p íkladem pro ostatní výrobní obory. Principy štíhlé výroby v oblasti plánování a koncept , kterými disponuje dnešní logistika, se snaží evzít i jiné výrobní obory. Množství díl , které vstupují do výroby automobilu, je velmi veliké, a proto proces vychystání finálního výrobku musí dodržovat ur itá pravidla a je žádoucí, aby byl štíhlý od surovin až po kone ný produkt. 15
Konkurence - to je hlavní d vod, pro se automobilový pr mysl stal nejv tším pr kopníkem v inovativní oblasti. Auta se stala spot ebním zbožím, a proto jednotliví výrobci museli hledat možnosti zlevn ní, zjednodušení a tím i snížení náklad v celém výrobním procesu. Ostrá sout ž na automobilovém trhu vede výrobce a jejich partnery k neustálému hledání úspor. Celý výrobní proces a logistika prochází kontinuálním zeštíhlováním. (Logistika ATOZ, 2011) Štíhlá výroba (Lean Manufacturing) - je p ístup k ízení organizace s cílem zlepšit kvalitu práce snížením plýtvání. Tento p ístup se vztahuje na všechny aspekty inností - od návrhu a výroby až po prodej. Principy štíhlé výroby byly vyvinuty japonskými spole nostmi na konci 80. let a za átku 90. let. Systémový p ístup štíhlé výroby má za cíl zredukovat innosti, které nep idávají hodnotu výrobku po celou dobu jeho životního cyklu. Principy štíhlé výroby: ur it, co tvo í hodnotu výrobku z hlediska kone ného spot ebitele, identifikovat všechny nezbytné kroky v et zci výroby a eliminovat ztráty, p estav t kroky ve výrobním et zci tak, aby p edstavovaly nep etržitý proces, d lat jen to, co je nezbytné pro kone ného spot ebitele, usilovat o dokonalost tím, že nep etržit snižujete zbyte né innosti (Menedzhment kachestva, 2013). Štíhlá výroba identifikuje 7 druh plýtvání: defects (defekty) - každý defekt vede k zbyte né ztrát asu a pen z, overproduction (nadprodukce) - tento typ plýtvání je nejvýznamn jší. Neprodané zboží vyžaduje výrobní náklady, náklady na skladování a ú etní náklady, transportation (p eprava) - každý pohyb zvyšuje riziko poškození a ztráty. ím více se výrobek pohybuje, tím jsou v tší náklady. Doprava nep idává hodnotu výrobku a spot ebitel není ochoten za ni platit, waiting ( ekání) - nedokon ené výrobky, které ekají na zpracování, zvyšují náklady, aniž by p idávaly hodnotu, inventory (zásoby) - ím více zásob je ve skladech a ve výrob , tím více pen z je "zmrazeno" v t chto zásobách, motion (pohyby) - nepot ebné pohyby pracovník zvyšují ztrátu asu, což op t zvyšuje náklady bez zvýšení hodnoty výrobku, processing (technologie) - technologie výroby neumož uje realizovat p i výrob všechny požadavky kone ného spot ebitele. Náklady na logistiku iní až 70 % hodnoty výrobku a tak mohou do jisté míry rozhodovat i o konkurenceschopnosti výrobku. Proto se ve výrob a logistice klade raz na rychlost obratu vázaného kapitálu (zásob) a IT systémy (Menedzhment kachestva, 2013).
16
Klí ovým systémem logistiky v automobilovém pr myslu v sou asné dob je p ístup Just-in-Time (JIT), který byl vyvinut v závodech Toyota v roce 1926 s cílem zredukovat množství zásob na skladech v Japonských výrobních závodech (Logistika ATOZ, 2013). Jeho pozd jší rozší ení do Evropy v 80. letech se stal zp sobem uspokojování poptávky po ur itém materiálu ve výrob , nebo hotového výrobku v distribu ním et zci v p esn dohodnutých a dodržených termínech dodáváním “práv v as“ podle pot eb odebírajících lánk . Jedná se o rozší enou technologii Kanban, která propojuje nákup, výrobu a logistiku (SIXTA, MA ÁT, 2005, str. 252). Princip této technologie je založen na co nejpozd jším dodání malého množství materiálu, což dovoluje držení zásob pouze na n kolik hodin a díky tomu lze minimalizovat pojistné zásoby. Mezi p ínosy zavedení technologie Just-in-Time lze ozna it: výrazné snížení zásob, surovin a hotových výrobk , odpadnutí interního skladování (viz obrázek . 5), snížení velikosti pot ebných prostor pro výrobní proces. Z toho vychází zlepšení produktivity a v tší úrove uplatn ní mezi veškerá odv tví výroby a výrazné zlepšení obrátky zásob.
Obr. 3 Zrušení interního skladu Zdroj: Vlastní zpracování
Za nevýhodu JIT jsou ozna ovány: zvýšené etnosti dodávek, které vedou k v tšímu zapln ní komunikací áste naloženými nákladními vozidly, tedy následn k jejich rychlejšímu opot ebení a vy erpaní kapacity, negativní vliv na životní prost edí kv li výfukovým plyn m, hluk m a haváriím, sobenými vozidly, problémy, vyplývající z nedodržení asových podmínek. P i zpožd ní dodávky na cest m že být výrobní takt ohrožen (SIXTA, MA ÁT, 2005).
17
2. KONCERN VW 2.1 Historie spole nosti Škoda Auto
„Wenn Sie von uns Antwort haben wollen, verlangen wir Ihre Mitteilungen in einer uns verständlichen Sprache.“ „Když chcete po nás mít srozumitelnou odpov , vyžadujeme Vaši zprávu pro nás ve srozumitelném jazyce. “ Dopis do Ústí nad Labem ( erven 1894) Tuto pom rn hrubou odpov si musel vyslechnout vyu ený knihkupec pan Václav Klement, když si p išel st žovat na nekvalitní zpracování svého jízdního kola v roce 1894. Toto malé zklamání vedlo pana Klementa za ít svoji vlastní opravárenskou innost, která byla zam ena na jízdní kola. Za tímto ú elem se na konci roku 1895 spojil s vyu eným strojním záme níkem panem Václavem Laurinem a v letech 1895 až 1905 vyráb li bicykly pod obchodní zna kou Slavia. Tím krokem byl položen základní kámen pro budoucí podnik na výrobu automobil . hem prvních ty let v továrn s názvem Laurin & Klement byla vyráb na jízdní kola s p ídavným motorem, tzv. motocyklety. Dalším milníkem pro zna ku je rok 1905, ve kterém opustil bránu závodu první automobil s názvem „Voiturette A“. V tomto roce již m la továrna pom rn velkou pracovní plochu (8000m ), po et zam stnanc vzrostl na 350 lidí a m la k dispozici 170 stroj , což v té dob bylo perfektním ukazatelem innosti. S úsp šným zavád ním výroby prvního automobilu si pánové Laurin a Klement zajistili stabilní pozici na rychle se rozvíjejícím mezinárodním automobilovém trhu až do období první sv tové války. Bohužel hospodá ský propad a povále ná krize se nevyhnula podniku Laurina a Klementa a v roce 1925 došlo ke slou ení Laurin & Klement se Škodovými závody v Plzni, což se stalo koncem spole nosti Laurin & Klement a za átkem nové éry koncernu Škoda. Od té doby zažila Škoda adu prom n a modernizací. Vyvinula nové modely a nastoupila na nové trhy. Od roku 1936 obsadila Škoda 1. místo na eskoslovenském automobilovém trhu a stala se jedním z nejv tších výrobc v Evrop . Do roku 1938 podnik disponoval 5642 zam stnanci a m l pracovní plochu 215 700 m .
Období po druhé sv tové válce se dá charakterizovat pro podnik jako období ne innosti nebo stagnace. Ve druhé polovin 40. let 20. století se spole nost reorganizuje na samostatný Automobilový závod, národní podnik (AZNP). Od 60. let 20. století postupn za ala klesat d ra zákazník k automobilce. V tomto období byly p edstavené p edevším modely 1000MB a 100MB. Pozd ji je nahrazovaly modely 105, 120, 130, 125, 135, 136, Garde, Rapid. Dalším mezním bodem v historii Škoda Auto je rok 1991, kdy po politických a hospodá ských zm nách došlo ke vstupu spole nosti Škoda do koncernu Volkswagen. Od té doby je Škoda tvrtou zna kou koncernu (dohromady se 18
zna kami VW, Audi a Seat). B hem dalších 9 let byla Škoda 100% privatizována meckým automobilovým výrobcem: 1991: 30% VW podíl, 1994: 60,3% VW podíl, 2000: 100%VW podíl. Od té doby se Škoda op t stává významným hrá em v automobilovém pr myslu s nabídkou nových model (Felicia, Octavia, Fabia) a postupn získává silné postavení na evropských a jiných sv tových trzích (Nachtmann, 2012; ŠKODA AUTO a.s. Historie, 2013). 2.2 Škoda Auto. Sou asnost Nyní Škoda Auto disponuje sedmi modelovými adami. Každá ada má své specifické vlastnosti (rodinný v z s objemným zavazadlovým prostorem – Combi, nebo sportovní verze auta ur ená pro odvážné mladé lidi, kte í preferují rychlou jízdu RS). Svá auta spole nost dodává do více než 100 zemí po celém sv a díky tomu má 7% podíl na exportu R. V sou asné dob má Škoda Auto t i hlavní výrobní závody v eské republice, které se nacházejí v Kvasinech, Vrchlabí a Mladé Boleslavi. Krom toho podnik staví své vozy v zahrani ních montážních závodech Škoda Auto a v partnerských spole nostech: na Slovensku (VW Bratislava), v Indii (SAIPL – Aurangabád a Pune – VWIPL), v Kazachstánu (Us Kamenogorsk – Azia Avto), na Ukrajin (Solomonovo - Eurocar), Rusku (Kaluga – VGR a Nižní Novgorod – VGR spole se skupinou GAZ), ín : (VW China - Šanghaj a Yizheng). Do každého z t ch m st dodává Škoda Auto smontované a rozložené vozy. Zárove je Škoda Auto jedním z nejatraktivn jších zam stnavatel v eské republice s po tem zam stnanc p esahujících 25 tisíc. Celosv tov zam stnává Škoda Auto více než 26 tisíc osob (ŠKODA AUTO a.s. ŠKODA AUTO výro ní zpráva, 2013).
Obr. 4 Portfolio celosv tov vyráb ných voz v r. 2012 Zdroj: Škoda Auto a.s. Škoda Auto výro ní zpráva 2012
19
Tato mezinárodní expanze vytvo ila p edpoklady pro zvýšení objemu dodaných aut do roku 2018 na více než 1,5 milion vozidel. 2.3 Nový logistický koncept Škoda Auto NLK – (Neues Logistik Konzept) – je koncepce, která uspo ádává komunikaci mezi podnikem a jeho dodavateli. Zásadním zám rem NLK je optimalizovat pr žné doby materiálových tok . Nap íklad montážní pracovník, který p sobí na lince, by l mít od svého pracovišt co nejkratší distanci k materiálu. Již rozbalený materiál je nutno umis ovat do bezprost ední blízkosti zam stnance, a tím zredukovat neproduktivní pohyb. NLK klade d raz na zvyšování efektivity, snížení po tu zásob, zvýšení výkonu každého pracovníka, a tedy i celkové zlepšení výroby v podniku. Zárove koncept zohled uje i pot eby zam stnance, aby pro n byly pracovní podmínky maximáln bezpe né a pohodlné. Dalším prvkem NLK je tzv. supermarket–logistická plocha v blízkosti montážní linky. Supermarket slouží jako mini sklad materiálu, kde je provád na nap . p ekládka materiálu do menších obal , p edp íprava materiálu p ed zástavbou do vozu, sekvencování díl a další aktivity. Taha e a vozíky p epravují podle p esného jízdního ádu ze supermarketu pouze ty díly, které jsou p ímo požadovány montážní linkou.
Obr. 5 Nový logistický koncept ve Škoda Auto Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Nová koncepce bude ešit také cestu jednotlivých díl od dodavatel až do výrobního závodu. Materiál bude dopravován p es dvoustup ový, tzv. Cross-Docking systém (viz. kapitola 3.1.1), který plní funkci t ídícího a distribu ního centra. Nejd íve je materiál dopraven od dodavatel do Cross-Docking terminál v jejich blízkosti a odsud dále do Cross-Dockingu v blízkosti závodu. Z nich pak budou zásobovány 20
supermarkety v závod . asy, kdy bude materiál odesílán a p ijímán, jsou pevn stanoveny. P edpokladem funk ností celého systému je velmi úzká spolupráce s dodavateli. (Interní materiály Škoda Auto, 2011). Ve shrnutí d ležit jšími výhodami zavedení nového logistického konceptu jsou: odvolávky ízené spot ebou, supermarkety v blízkosti výroby, zásobování výrobní linky pomoci taktované dopravy, taktovaná expedi ní odvolávka na tažném principu, externí svozy materiálu dle jízdního ádu, p ekládka a t íd ní materiálu p es Cross-Docking centra. 2.4 CKD centrum v Mladé Boleslavi Od kv tna 2006 p sobí v Mladé Boleslavi CKD centrum. Za hlavní úlohu CKD centra se po ítá zpracování a expedice rozložených vozidel zna ky Škoda pro zahrani ní montážní závody. Logistické CKD centrum bylo založeno pro kompletní p ípravu, balení a expedici voz Škoda v r zných stupních rozloženosti - v takzvaných montážních setech ozna ovaných zkratkami SKD, MKD a CKD. Jednotlivé komponenty a montážní moduly se v r zném stupni rozloženosti vyráb jí v závodech spole nosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi (pro vozy Fabia, Octavia a Rapid), a v Kvasinách (pro model Superb a Yeti) nebo je dodávají p ímo koncernoví i externí dodavatelé. Kompletní rozložené vozy se pak do zahrani ního montážního závodu expedují z CKD centra v Mladé Boleslavi v p epravních kontejnerech nebo v železni ních vagonech. Montážní sety SKD (zkratka z anglického Semi-Knocked-Down) tvo í kompletn vybavená karoserie, agregát (motor, p evodovka a p ední náprava), zadní náprava a další podvozkové díly (nap íklad kola, výfuková soustava a podobn ). V montážním závod prob hne kompletace vozu a jeho d kladné prov ení a testování se stejnou metodikou a za stejných podmínek jako ve všech mate ských výrobních závodech Škoda Auto v eské republice. Vyšším stupn m rozloženosti se vyzna uje systém MKD (Medium-Knocked-Down), který obsahuje nalakovanou nevybavenou karoserii, díly ur ené pro montáž vozu, hnací agregát, podvozkové orgány, výfukové potrubí a provozní kapaliny a dalších zhruba 1300 až 1700 díl v r zném stupni rozloženosti. Kompletace vozu probíhá na standardní montážní lince technologickým procesem srovnatelným s klasickým „mate ským“ montážním závodem. Nejvyšší fázi rozloženosti vyzna ují montážní sety CKD (Completely-KnockedDown). V tomto p ípad výrobní závod dodává karosá ské díly a další jednotlivé komponenty již ve velkém stupni rozloženosti. Montážní závod pak zajiš uje sva ení a lakování karoserie, montáž agregátu a dalších komponent a celkovou finalizaci vozu na standardní montážní lince (Dopravní noviny, 2006).
21
Obr. 6 Stupn rozloženosti CKD centra Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
V sou asné dob z CKD centra v Mladé Boleslavi se expedují vozy zna ky Škoda do následujících zemí: Ukrajina (SKD: Fabia, Octavia A5, Superb, Yeti, Roomster); Kazachstán (SKD: Fabia, Octavia, Yeti; Superb), Indie Aurangabád (CKD: Octavia, Superb, Yeti); Indie Pune (CKD: Fabia, Rapid; p evodovka MQ200); Brazílie (motory 1.2 2V; p evodovky MQ200); Jihoafrická republika (motory 1.2 4V, 1.2 TSI, 1.4 SRE; evodovky MQ200); Rusko Nižní Novgorod (SKD: Yeti, CKD: Yeti, Octavia); Rusko Kaluga (CKD: Fabia, Octavia).1
Obr. 7 Dodávky voz a komponent z CKD centra Mladé Boleslavi Zdroj: Interní materiály Škoda Auto 1
(stav k 31. 12. 2012) 22
2.5 TERMINÁL MALASZEWICZE - BREST Na polsko-b loruských hranicích se nachází terminál sloužící zejména k p ekládce materiálu mezi dv ma železni ními rozchody. Tento ve ejný terminál provozuje t etí strana. 2.6 ZÁVOD VOLKSWAGEN KALUGA Nedokážu p edpov v hádance.
t, co Rusko u iní. Je to tajemství schované v rébusu, ukrytém Winston Churchill
Závod Volkswagen – ŠKODA se nachází nedaleko Kalugy poblíž aerodromu Grabcevo. Navenek je to typický evropský podnik, p ipomínající eské závody Škoda. Továrna je umíst na na 400 hektarové parcele. Od roku 2009 v CKD rozloženosti se zde montují 4 modely VW Polo Sedan, VW Tiguan, Škoda Octavia a Škoda Fabia. Výrobní cyklus zahrnuje lisování, sva ování karosérií, lakování, finální montáž a zkoušku automobilu na speciální trati v areálu závodu. Zajímavosti je, že karosá ské panely, které jsou ur ené pro Polo Sedan, se lisují ve vedlejší hale spole ného špan lsko-ruského podniku. Díly a polotovary se vozí v halách ve speciálních vozících. Karoserie se pohybují na pásu v mezipat e haly z d vodu bezpe nosti. Montáž voz probíhá na pásu a každá operace trvá ne víc než 106 vte in. Aby bylo jedno auto kompletn smontováno, je pot eba 115 operací, tedy montáž jednoho auta trvá zhruba 3,5 hodiny. Každou hodinu sjíždí 34 nových voz Škoda Auto a Volkswagen. Kalužský závod VW – ŠKODA se rychle rozvíjí. Jeho výkon stoupá ze 150 tisíc na 225 tisíc aut ro . Vedle závodu roste industriální park Grabcevo, kde se již nachází desítka dodavatel závodu. Na za átku roku 2014 nabíhá výroba nového modelu Škoda Rapid. Paraleln se rozvíjí závod Škody v Nižním Novgorod , ve kterém v sou asné dob vyjíždí z linky mini SUV Škoda Yeti, Škoda Octavia A7 a VW Jetta. 2.6.1 Historie Volkswagen Group Rus 1993 – otev ení p edstavenstva zna ky Volkswagen v Rusku, 2003 – «Volkswagen Grup Rus» s. r. o. importuje první auta do Ruska, 2004 – p ipojení zna ky ŠKODA k «Volkswagen Grup Rus» s. r. o. 2007 – otev ení závodu v Kaluze, 2009 – zahájení výroby CKD na závod v Kaluze (vozy VW Tiguan a ŠKODA Octavia), 2011 – výroba 300-tisícího auta v Kaluze; zahájení výroby v Nižním Novgorodu, 2012 – Podepsání smlouvy o stavb výrobního závodu motor v Kaluze (Istorija zavoda VW v Kaluge, 2013).
23
3. ANALÝZA PROCESU CKD DODÁVEK A JEJÍCH ZHODNOCENÍ V této ásti jsou zanalyzovány dodávky materiálu do externího montážního závodu Volkswagen Group Rus Kaluga. Metody, které byly použité p i provedení analýzy jsou následující: práce s interními materiály Škoda Auto, osobní rozhovory s pracovníky CKD centra, telefonický rozhovor se zam stnancem odpov dným za p edsériovou logistiku VGR Kaluga. V následujících kapitolách budou zanalyzovány jednotlivé kroky dodávek do EMZ. 3.1 DODÁVKY MATERIÁLU DO CKD CENTRA Dodávky všech díl a pomocného materiálu, které se dodávají do CKD centra v Mladé Boleslavi se dají rozd lit hromadn na dva typy: doprava nakupovaných díl , doprava díl vyráb ných ve Škoda Auto. 3.1.1 Doprava nakupovaných díl Nakupované díly od dodavatel zpravidla chodí do CKD centra v takzvaných transportních paletách nebo dodavatelském balení. V p ípad transportní palety je díl již zabalený k odeslání, jelikož tento druh palet je ur en k ádné expedici z CKD centra. Další možností je, že díl je doru en do CKD centra v takzvaném dodavatelském balení – toto zpravidla není ur eno k expedici do EMZ, protože p i transportu na dlouhou vzdálenost v n m m že dojít jak k poškození zboží, tak i k poškození dopravního prost edku, pop ípad ke ztrát zboží. V tom p ípad pracovníci balícího centra pot ebují provést nutnou manipulaci k p ebalení zboží. Dále materiál musí projít procesem Cross-Dockingu, aby se dostal k výdeji a nakládce na LKW nebo vlak. Podmínkou je, že tímto procesem má materiál projít do 24 hodin od jeho p íjmu, aby nedocházelo ke zbyte nému skladování materiálu na pracovišti. Cross-Docking m že být popsán následujícím zp sobem: je to proces p íjmu zboží a zát že s ú elem další expedice bez dlouhodobého skladování materiálu. Cross-Docking je souhrnem logistických operací v rámci dodavatelského et zce, díky kterému výdej ze skladu a dodání zboží je maximáln p esné v ur ení asu expedice. Ve výsledku jsou výrobky dodávány s minimální asovou ztrátou.
24
Obr. 8 Cross-Docking Zdroj: http://www.aalhysterforklifts.com.au/index.php/about/blogpost/what_is_cross_docking_understanding_the_concept_definition
Z obrázku íslo 8 je vid t, jak obecn funguje daný proces. Nejd íve dodavatelský kamion dodá materiál na sklad, kde vyložené zboží projde p íjmem a kontrolou pot ebných doklad . Dále následuje do asné uskladn ní na plochách, které jsou definované na p ekladišti. Rozt íd né a p eložené do transportních palet je naloženo do expedi ních dopravních prost edk . Výhody plynoucí ze zavedení Cross-Dockingu jsou: rychlejší dodávky produkce k destinacím; zmenšení pot ebných skladových ploch a snížení náklad prostoru a práce personálu.
na platbu nájmu
Optimálními pro Cross-Docking jsou výrobky s vysokou poptávkou a zna ným objemem dopravy: spot ební zboží, které má stále vysokou poptávku, potraviny podléhající rychlé zkáze, vysoce kvalitní výrobky, výrobky pro propaga ní aktivity.
3.1.2 Doprava díl vyráb ných ve Škoda Auto Díly vyráb né v lisovn a sva ovn Škoda Auto jsou v tšinou dodávané v interních spole ných obalech, poté se p ebalují do transportních palet, ur ených k p eprav do EMZ. Transportní palety m žeme rozlišovat následovn : univerzální palety – nacházejí se v paletovém poolu tzv. behältermanagementu – palety pronajaté spole nosti Škoda Auto korporací Volkswagen a.s. Používají se k p eprav shodných díl Škoda Auto a VW, speciální palety – p epravní jednotky vyvíjené ve Škoda Auto. Ur ené k expedici specifických díl , které nejsou shodné s díly VW.
25
ed uvedením speciálních palet do ob hu útvar VLL (plánování logistiky) provádí ekonomické vyhodnocení a transportní zkoušku pro ov ení technické zp sobilosti. 3.2 PROCESY V CKD CENTRU
Obr. 9 Procesy v CKD Centru Zdroj: Interní materiály ŠKODA AUTO
Na obrázku íslo 9 jsou uvedeny veškeré procesy, kterými prochází materiál dodaný do CKD centra, aby mohl být dále vyexpedovaný do externích montážních závod . Naložený kamion se vykládá elním vysokozdvižným vozíkem na plochu ur enou k p íjmu díl , dále materiál prochází p edepsanou vstupní kontrolou a je „zap íjmován“ p ímo v systému SAP. Poté je „zap íjmovaný“ materiál p ebalen do transportních palet, rozt íd n podle rozm ru, data expedice a p esunut na expedi ní plochu. Potom se palety s díly konsolidují – což znamená spojení malých a st edních zásilek od r zných odesílatel pro jedné ucelené manipula ní jednotky standardizovaných rozm . Kompletace KLT Gebinde znamená konsolidovat menší balící jednotky (KLT) do jedné velké (GLT). Dále každá paleta naložena na LKW nebo vlak je vybavena povinnými faktura ními dokumenty pot ebnými k proclení a echodu p es hranice stát . Existuje také opa ný proces, kdy se z kontejner vykládají prázdné palety, poté se usklad ují na speciáln vyhrazené paletové ploše. Potom po uplynutí asu pot ebného k nahromad ní ur eného množství palet jsou naložené na LKW a odeslané zp t k dodavatel m.
26
3.3 TRANSPORT DO VGR KALUGA 3.3.1 Technologie p epravy do VGR Kaluga V této ásti své práce chci popsat procesy, kterými prochází materiál, od okamžiku, kdy se dostane na expedi ní plochu CKD centra. Nakupované díly a díly vyráb né ve Škoda Auto Mladá Boleslav jsou prost ednictvím LKW p epraveny do CKD centra. Zde p ípadn p ebaleny do transportních obal a naloženy do 40‘ HC kontejner pomoci vysokozdvižných vozík . P i nakládce má být kontejner správn vytížen - to znamená, že nesmí dojít k jeho p etížení ani nevytížení. Nap . v p ípad p etížení nebudou moci pracovníci v Kaluze vyskladnit kontejner nebo m že dojít k poškození materiálu. V p ípad nevytížení kontejneru dochází k p eprav „vzduchu“, ímž dochází k nár stu transportních náklad na jednotku p epraveného materiálu. Po naložení materiálu do kontejneru je tento kontejner zape et n speciální plombou, která má svoje eviden ní íslo. Plombování pomáhá snížit riziko náhodného otev ení kontejneru za jízdy a prokazuje, že materiálem nebylo b hem cesty manipulováno. Poté nakláda , takzvaný kalmar, naloží na kontejnerový vlak. Tímto zp sobem se zkompletuje celý vlak skládající se ze 40 vagon . P es interní (závodovou) vle ku je vlak p eveden na železni ní sí eské republiky. Z CKD centra Mladé Boleslavi jede k hranicím Polska a B loruska do terminálu Malaszewicze / Brest, kde je p eložen na širší rozchod. V tomto terminálu je k vlaku napojeno dalších 40 vagon z VW Wolfsburg. Po p íjezdu do Kalugy je materiál proclen a uložen do skladu. Následn jsou kontejnery naloženy prázdnými obaly a odeslané zp t do Malaszewicz. U zajistitele dopravy si Škotrans objednává dle pot eby vlaky – pro ty jsou odebírány kontejnery z Maloszewicz. Dodací podmínkou je DAP Krasnoe, která znamená „s dodáním na místo projednané ve smlouv , importní cla a místní dan se hradí zákazníkem“. Tato podmínka nahradila 1. 1. 2011 podmínku DAF – s dodáním na hranici, ujednané místo. V tomto bod dochází k p echodu dopravních náklad a pojišt ní ze strany Škoda Auto na Volkswagen Group Rus. Na obrázku . 10 je schematicky znázorn n materiálový tok projektu Kaluga.
Obr. 10 Materiálový tok CKD – Kaluga Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
27
3.3.2 Doložky INCOTERMS Dodací podmínka je d ležitou náležitostí kupní smlouvy v mezinárodním obchod . Ur uje povinnosti prodávajícího a kupujícího, které souvisejí s dodávkou a evzetím zboží. Dodací podmínka ur uje zejména: zp sob, místo a okamžik p edání zboží kupujícímu, zp sob, místo a okamžik p echodu výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího, další povinnosti. Sbírka dodacích podmínek INCOTERMS je velmi d ležitým prvkem vztahujícím se k doprav , a zárove i logistice. Nejasnosti, které vyplývaly z rozdílnosti právních edpis , oby ej i jazykových bariér obchodních partner pocházejících z r zných zemí, byly hlavní p inou vzniku tohoto souboru pravidel. Tyto nesrozumitelnosti vedly k otázkám a spor m p i ešení p ípadn vzniklých problém mezi dodavatelem a zákazníkem. Proto v roce 1923 byl založen první soubor pravidel INCOTERMS. hem asu nastávaly zm ny v mezinárodním obchodu, na které Mezinárodní obchodní komora musela reagovat pr žným inovováním souboru dodacích podmínek. Aktuální verze souboru vstoupila v platnost 1. ledna 2011 a má název INCOTERMS 2010. Základní vlastností podmínek INCOTERMS je, že pravidla nestanovují moment echodu jm ní z dodavatele na zákazníka, ale ur ují okamžik p echodu p epravních náklad , rizik a doklad spojených z dané transakce mezi t mito subjekty. P sobení souboru INCOTERMS na p epravní vztahy je velmi závažné i p esto, že nemají ividnou prvoplánovou vazbu na p epravní smlouvu. Za klí ovou výhodu se považuje standardizovaný, celosv tov jednotný výklad, který ur uje u každé doložky nutné náležitosti jako nap . kdo a jak zajistí p epravu na místo dodání. INCOTERMS nejsou právn závazné p edpisy. Má-li být použita jedna i n kolik doložek, je nutné se na n ve smlouv odvolat a vedle užité podmínky a sjednaného místa dodání zboží sd lit také užitý soubor pravidel (JIRSÁK, MERVART, 2012). V sou asné podob ú inné od roku 2011 existuje 11 dodacích doložek, které se d lí do dvou skupin: univerzáln platné podmínky a podmínky použitelné jen v námo ní eprav . Jednotlivé položky se pak liší p esným umíst ním bodu p echodu rizika a náklad v p epravním et zci. Ob skupiny se pak dále d lí dle místa dodání a hrazení hlavní p epravy do podskupin (viz obrázek . 11): -
Pokud prodávající nehradí hlavní p epravu, použijí se doložky EXW i FCA p i všech druzích p epravy, nebo FAS a FOB u p epravy výhradn vodní Hradí-li hlavní p epravu prodávající, jsou k dispozici p i univerzální p eprav CPT a CIP, p i výhradn vodní p eprav CFR a CIF P i dodání do p ekladišt i kone ného místa ur ení lze využit doložky DAT, DAP a DDP (JIRSÁK, MERVART, 2012, str. 206-207).
28
Obr. 11 INCOTERMS 2010 Zdroj: http://www.invioczech.com/uzitecne-informace/incoterms
3.4 PROCESY VE VGR KALUGA Proclení. P íjem materiálu. Uskladn ní materiálu. Uvol ování do výroby. 3.5 ODVOLÁVKY MATERIÁLU Aby auto mohlo být postaveno, je t eba zajistit materiál pro jeho stavbu. Aby byl materiál k dispozici v as, je t eba ho ve správné chvíli odvolat. VGR Kaluga odvolává materiál na základ tažného principu (pull), který je popsán výše. Jednou za týden si dispe er vytvo í speciální odvolávku, která je plánem pro výrobu voz . Disponenti materiálu spo ítají, jaký po et díl bude pot eba pro výrobu v daném kalendá ním týdnu. Škoda Auto dodává nejen díly pro své modely, ale i pro modely mate ského koncernu Volkswagen, nap . VW Tiguan, VW Transporter. Aby objednávka byla ijata stranou Škoda Auto, musí ji disponent zadat do systému SAP, který se b žn používá ve VW a Škoda Auto. V p ípad astých úprav zakázek by mohlo docházet k nejasnostem, výkyv m v systému a p ekro ení kapacity dodavatel . Z toho d vodu existuje tzv. „zmrzlá zóna“. Zmrzlá zóna je dobou p ti týdn kdy není povoleno m nit objednané množství díl .
29
3.6 FAKTURACE A PROCLENÍ 3.6.1 Vývoz Jestliže zboží do Ruska je odesíláno uceleným vlakem na jednu p epravní smlouvu, celní odd lení Škoda Auto vystaví vývozní doklad a zboží je propušt no do vývozu. Jestli vývozní doklady nejsou p ikládány k zásilce – celní ú ad Mladá Boleslav je požádán o povolení vývozu. Toto je možné jen u zásilek odesílaných na jednu epravní smlouvu. V p ípad vývozu do Ruské Federace vývozní doklad doprovází zásilku na hranice Evropské Unie, kde celní ú ad potvrdí výstup zboží z EU. Na obrázku 11 je zobrazen postup fakturaci díl .
Obr. 12 Fakturace díl Zdroj: Vlastní zpracování
Nejprve pracovníci provozu CKD centra dostanou p íkaz k p íprav kontejneru, naloží díly a zaevidují je do systému ízení fakturací. Poté dostanou náložní list – doklad, který disponuje informacemi o ísle a druhu balící jednotky, jejích rozm rech a hmotnosti, zp sobu dopravy t chto jednotek a odb rateli (viz. p íloha 1). Na základ náložního listu je vytvo ena faktura. Faktura v sob zahrnuje data o p íjemci, ísle transportu, dodacích podmínkách, zp sobu p epravy a místu ur ení. Z toho dokladu lze také vy íst základní údaje o materiálu: jeho íselné ozna ení, název, zemi p vodu, množství, hmotnost a cenu (viz. p íloha 2). Poté se kontejner s díly nakládá na speciáln ur enou plošinu na vlaku nebo kamiónu. Spolu s každým kontejnerem jde nákladní list CIM/SMGS s daty o odesílateli a íslu smlouvy na základ které je dodávka realizována, ozna ením zboží a drážními požadavky. Doklad CIM/SMGS je ur ený k tomu, aby kontejner mohl opustit hranice eské republiky. 3.6.2 Dovoz i zp tném dovozu zboží v ekonomickém režimu, nap . zkouškových voz , je epravováno s dokladem T1 + CMR/CIM + proforma faktura. Odd lení kontrolingu Škoda Auto dodá kompletní vývozní doklady a p edloží je spole ke kontrole a zpracování celnímu ú adu, p i dodržení podmínek režimu se clo nevym uje. Dovoz prázdných obal se ídí dle následujících pokyn : Pokud jsou obaly na hranicích propušt ny na ústní celní prohlášení (razítko zgloszenie ustne), v CKD centru nedochází k žádné procedu e.
30
Pokud na hranicích v z nepropustí, na jednotlivé nákladní listy CIM/SMGS2 (co kontejner, to nákladní list CIM/SMGS) je nejprve vytvo en souhrnný doklad, tzv. SD. Odd lení fakturace odešle elektronicky na celní ú ad a do 20 minut dostane zp tnou informaci, že byly doklady p ijaty. Následn z CKD centra jde na celní ú ad fyzický doklad E-CP a celní prohlášení, po kterém je zboží propušt no do volného ob hu (v p ípad , že je vagon víc, zásilky se se tou na jedno hromadné E-CP). K E-CP je nutno zárove p edložit i vývozní doklady, kterými se dokládá, že zboží p vodn vyvezené se vrací zp t do R. Dovoz reklamovaného zboží se projednává až v CKD centru. Toto zboží není propoušt no na ústní prohlášení. Proces je stejný - nejprve se vytvá í souhrnný doklad SD, pak fyzicky na celní ú ad doklad E-CP. K E-CP je nutné doložit také vývozní doklady, kterými se dokládá, že se zboží vrací do R. 3.7
SHRNUTÍ ANALÝZY
Po provedení analýzy procesu CKD dodávek do Ruské Federace bylo zjišt no, že: existují výkyvy v dodávkách materiálu od p epravc . N které dodávky icházejí do CKD centra p íliš brzo, n které p íliš pozd . V prvním p ípad dochází ke zbyte ným náklad m se zásobami a jejich udržováním, v druhém k ohrožení expedice vlak i LKW do zahrani í, ne vždy je dodavatel schopen dodat pot ebný díl v as, v pot ebném množství a ve vyhovujícím balení. dochází k p eprav speciálních špatn stohovatelných díl pomoci vlaku, místo LKW. V tomto p ípad se dá využit speciální LKW, který má rozm r náv su vyhovující k p eprav speciálních díl , jsou používány kontejnery HC, které disponují menším p epravním prostorem než kontejnery PW. V následující kapitole bude navrženo možné ešení výše uvedených a jiných zjišt ní.
2
CIM/SMGS - Soglašenije o meždunarodnom gruzovom soobš enii (rusky). P i železni ní p eprav do stát SNS, íny apod. je vedle p ekládky z voz normálního rozchodu (1435 mm) na vozy širokého rozchodu (1520 mm) nutné provést tzv. p epis údaj z NL CIM do NL SMGS. Analogická situace je i v opa ném sm ru tj. p i dovozu z t chto zemí. Záležitost nového podeje je zap in na existencí dvou epravních práv, a to Úmluvy o mezinárodní železni ní p eprav (COTIF), kterou se, spole s Jednotnými právními p edpisy pro smlouvu o mezinárodní železni ní nákladní p eprav (CIM), ídí „západní" zem a Dohody o mezinárodní železni ní p eprav zboží (SMGS), jež je platná v zemích SNS a n kterých dalších evropských a asijských státech. (http://www.cdcargo.cz/web/guest/cim/smgs) 31
4. NÁVRH OPTIMALIZA NÍCH OPAT ENÍ PROCESU DODÁVEK V této kapitole budou navržena opat ení, která mohou vést k zefektivn ní transportu materiálu ze Škoda Auto MB do EMZ VGR Kaluga. Jedná se o: výb rové ízení na dopravce, balení díl p ímo u dodavatel , využití LKW místo vlak , využití PW kontejner místo HC, dodávky spole ných díl pro modely VW a Škoda Auto. 4.1 VÝB ROVÉ
ÍZENÍ NA DOPRAVCE
Prvním návrhem na snížení nákladu na procesy v projektu VGR Kaluga je uspo ádat výb rové ízení na dopravce zajiš ujícího p epravu na hlavním úseku Škoda Auto – VGR Kaluga. íve se dodavatel považoval jako prodejce, dodávající pot ebné zboží, kterého nezajímaly problémy efektivní výroby a kvality produkty vyráb ných z jeho surovin. V dnešních podmínkách si hospodá ské subjekty uv domují svou vzájemnou souvztažnost a odpov dnost. Dodavatelé, podniky a zákazníci se stávají obchodními partnery v rámci platforem B2B (Business to Business) a B2C (Business to Customer). P i spolupráci a synergiích partne i mohou dosáhnout snížení náklad a zvýšení kvality produkce a služeb. Tyto úvahy mají p ednost zejména v dnešní dob . Výb rové ízení na dopravce je jedním z hlavních úkol odd lení nákupu. N kte í manaže i podce ují význam správného výb ru dodavatele pro efektivní fungování celého podniku, které je také zabezpe eno p esným spln ním o ekávaných funkcí dodavatele. N které pr zkumy uvádí, že až 50 % problém spojených s kvalitou vzniká kv li zboží a službám poskytnutými dodavateli. Osoby oprávn né za p ijetí ešení a nákupu služeb nesm jí rozhodovat jen na základ své intuice. Vybrané ešení záleží na ocen ní schopnosti dodavatele spl ovat podmínky kvality, objemu, dodaní, ceny a úrovn obsluhy. Existuji dva sm ry výb ru dodavatele (Vybor postavshika, 2013): Výb r dodavatele z množství t ch, kte í již byli využitými dodavateli (nebo jsou) a s kterými jsou navázány obchodní vztahy. To usnadní výb r, protože odd lení nákupu disponuje p esnými daty o innosti t chto spole ností. Výb r nového dodavatele na základ hledání a analýzy trhu v oblasti zájmu. i analýze nových neznámých dodavatel jsou t eba velké asové náklady a náklady na lidské zdroje. 4.1.1 Algoritmus výb ru dodavatele dopravních služeb Nejd íve je t eba zanalyzovat možné zdroje informací o dodavatelích. Dají se ur it následující zdroje informací:
32
katalogy a ceníky, obchodní asopisy, internetové stránky, reklamní materiály, veletrhy a výstavy, obchodní p edstavitelé, konkurence potenciálního dodavatele, vlastní pr zkum. Vlastní pr zkum zahrnuje v sob všechny metody a zdroje, které nejsou formální a nepot ebují oficiální dokumentované požadavky. Hlavními kritérii výb ru jsou: cena, kvalita zboží a spolehlivost dodávky. Stanovení dalších kritérií výb ru dodavatele stanoví marketingová a logistická strategie konkrétní spole nosti. V dalších p ípadech mohou mít p ednost následující parametry: dodací lh ta, spolehlivost dopravce nebo požadovaná lh ta splatnosti faktur. Pro výb r dodavatele se ve v tšin p ípad používá ratingová známka jejich spl ování kritérií. Jeden z možných p íklad faktor je uveden níže (Vybor postavshika, 2013): 12. obchodní iniciativa, spolehlivost dodávky, 13. vedení a organizace, záruka kvality, 14. kontrola proces , výrobní kapacita, 15. vztah k zákazníkovi, ceny, 16. image, lokace, 17. vyhotovení zboží (balení), technický potenciál, 18. obchodní vztahy, finan ní stav, 19. obchodní praxe a historie možnost kompromis , vztah , existence informa ního 20. pomocná literatura a návody, systému, 21. vzájemnost výhod a zájm . 10. poprodejní servis, 11. reputace dodavatele, Systému stanovených kritérií m že odpovídat n kolik dodavatel . V tomto p ípad je eba je uspo ádat na základ pohovoru s p edstaviteli dodavatel . Za pozornost stojí škála kritérií pro výb r dodavatele, navržená Michaelem Lindersem a Haroldem Fironem: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
4. úrove služeb (kvalita technické obsluhy, kvalifikace personálu), 5. poskytování slev p i asté spolupráci, 6. technická a výrobní kapacita, 7. možnosti dodavatele, 8. finan ní ízení svého podniku dodavatelem.
1. kvalita produkce, 2. v asnost dodání materiálu (není zbyte stanovit rating dodavatel podle dodržení dodacích lh t), 3. cena (porovnání reální ceny a požadované nebo s minimální cenou u konkurent ),
33
kte í odborníci up ednost ují cenu. Z pohledu v tšiny evropských specialist je cena n co, o em se dá vždycky domluvit a nemá být hlavním kritériem p i výb ru dopravce. Samoz ejm n které zákazníky odrazuje vysoká cena služeb dodavatele, ale zejména oni mohou poskytnout výhodné obchodní podmínky v etn poprodejního servisu, dodání, záruky a možnosti další spolupráce. Pokud je cena služeb dodavatele významn nižší než b žná, i to m že být varováním. Bohužel ve vztahu k ruským podnik m tomu tak vždy není. Kv li nedostatku prost edk jsou mnohé spole nosti nuceny ídit se podle dodavatelem nabízené ceny. Pro adu ruských zákazník je cena hlavním kritériem výb ru dopravce, ostatní d ležité body jsou upozad ny (Vybor postavshika, 2013).
Ve shrnutí je možno zformulovat zásadní m ítka, na kterých se dá postavit systém výb rového ízení na dopravce: V sou asných podmínkách hraje hlavní roli p i výb ru kvalita služeb. Jakost má vztah k schopnosti dodavatele zajistit zboží a služby ve shod s mezinárodními normami a také k tomu, jestli spl uje specifické požadavky zákazníka, nejen všeobecné standardy. V p ípad , že jsou s daným dodavatelem již vybudované vztahy, je žádoucí zanalyzovat statistiku pochybení p i poskytování služeb. Spolehlivost dodavatele je velmi obsáhlý požadavek, který v sob má následující kritéria: poctivost, zájem o ízení spole ného obchodu s odb ratelem služeb, finan ní stabilita, reputace a dodržování stanovených objem dodávek. V cen mají být zahrnuty všechny náklady dopravce na zajišt ní požadované služby a jeho marže. Úrove poskytování služeb. Toto vyžaduje sb r informací od velkého množství respondent . Je t eba zanalyzovat data a názory o vztahu dodavatele k práci, rychlosti odezvy, p ístup k m nícím se požadavk m a podmínkám dodávek a o kvalifikaci personálu. Platební podmínky jsou situace, kdy je t eba zrealizovat mimo ádnou dodávku a p ípadn odložit platbu. A proto má flexibilní dodavatel vždy výhodu p ed ostatními (Vybor postavshika, 2013). 4.1.2 Výb r dopravce ve Škoda Auto Ve spole nosti Škoda Auto provádí výb rové ízení dopravce plánovací útvar VLT Škotrans. Do innosti Škotransu pat í oslovení potenciálních dodavatelských spole ností, p edvýb r na základ nabízených dat a jednání s nejvíce vyhovujícími dodavateli. Samoz ejm existují specifické požadavky, tzv. Lastenhefty. V okamžiku vyhotovení specifikace (Lastenheft) musí být koncernové p evodní ceny dány k dispozici potenciálním uživatel m ve form závazných cílových hodnot, spole s aktuáln plánovanými náklady. Tímto je zaru ena plánovací jistota pro uživatele p i odvozování jejich výsledk z daného výrobku. (citace z interních zdroj ) Na základ Lastenheft se vybírá dodavatel.
34
Za potenciální p ínosy pro Škodu Auto m žeme vyzna it: snížení nabízené ceny, zm nu cesty toku materiálu => zkrácení transportního asu a urychlení ob hu obal (palet/kontejner ) => menší pot eba palet => nižší investice do balících jednotek a nižší odpisy.
4.2 BALENÍ DÍL
P ÍMO U DODAVATELE
Balení materiál p ímo u dodavatele je vhodným zp sobem pro snížení náklad . V p ípad balení materiálu do transportních palet p ímo u dodavatele díl by CKD centrum uspo ilo as, pracovní sílu, náklady na provoz haly, na údržbu a provoz manipula ní techniky apod. Je však t eba respektovat ten fakt, že dodavatel nemá vždy pot ebný po et lidí a vyhovující za ízení pro balení p ímo ve svých prostorách. 4.3 VYUŽITÍ LKW MÍSTO VLAK PRO VYBRANÉ DÍLY Pro obtížn stohovatelné díly lze využít p epravu pomoci LKW místo kontejner . P i vyšším vytížení LKW t mito paletami, než je vytížení kontejneru, dojde p i p epo tu transportních náklad (nap . jeden m3) ke snížení transportních náklad . Tím, že tyto obtížn stohovatelné palety odstraníme ze skladby materiálu v kontejneru, zvýší se i pr rné vytížení kontejner a tím se sníží p epravní náklady p epo tené na jeden transportovaný m3. 4.4 VYUŽITÍ PW KONTEJNER MÍSTO HC 4.4.1 Definice a druhy používaných kontejner Pro definování kontejneru je zvolen zdroj Petra Pernici: „Kontejner obecn je epravní prost edek, tvo ící zcela nebo z ásti uzav ený prostor, ur ený k p emis ování materiál – má trvalé technické charakteristiky a dostate nou pevnost pro opakované používání a takovou konstrukci, která usnad uje p epravu jedním nebo n kolika druhy dopravy bez p ekládky vlastního obsahu. Kontejner je upraven pro pohotovou manipulaci, výlu mechanizovanou nebo automatizovanou“. Kontejnerové systémy lze chápat jako specializovaný zp sob nákladní dopravy, i když kontejner je nyní základním rysem všech významných mezinárodních typ dopravy - silni ní, železni ní, námo ní a letecké. Použití kontejner umož uje rozvoj systému vícedruhové nákladní dopravy, který dovoluje nekomplikovan p emís ovat zboží z jednoho druhu dopravy na jiný. Mezi základní vlastnosti kontejner pat í: snížení manipulace se zbožím (ucelené kontejnery), snížení spot eby balícího materiálu, snížení potenciálu škod, dodací lh ta je rychlejší, což zvyšuje úrove služeb, dokumentace je jednodušší, 35
po izovací cena kontejner je vysoká, návrat prázdných kontejner m že být problémem a m že zvýšit náklady na dopravu, možnost použití kontejneru jako do asného skladovacího prostoru. Kontejnery m žeme lenit podle následujících hledisek: podle objemu: velké kontejnery V > 15 m3, ISO 1A – 1C – typy 20‘, 30‘, 40‘ b žn používané v námo ní doprav a kontinent , st ední kontejnery V = 3 - 15 m3, ISO 2 a 3, malé kontejnery V > 1 – 3 m3 ur eny p edevším pro vnitrostátní p epravy, podle oblasti použití: pozemní – po silnici a železnici, námo ní – mezi lodní, železni ní a silni ní dopravou, letecké - požadavky na nízkou hmotnost, tvar a rozm ry dle konstrukce letadla, podle druhu použitého materiálu, kovové s ocelovým/aluminiovým rámem, kombinované kontejnery – kombinace ocelového/aluminiového rámu s výpln mi ze skelného vlákna, p ekližky nebo um lé hmoty, kontejnery z um lých hmot, podle konstrukce: sk ové, univerzální kontejnery jedno-, dvou-, nebo t ídve ové, plošinové pro p epravu t žkých nadm rných náklad , kontejnery pro p epravu hromadných substrát (open top) používané pro epravu nap . uhlí, šrotu, škváry, cisternové kontejnery pro p epravu kapalných látek a stla ených plyn , podle vlastnictví: kontejnery dopravc , kontejnery p epravc , kontejnery pronajímajících a leasingových spole ností,
36
podle norem ISO jsou kontejnery len ny do 3 ad: ada 1 – kontejnery o celkové hmotnosti od 10 do 30 tun, ada 2 – kontejnery o celkové hmotnosti od 5 do 7 tun, ada 3 – kontejnery o celkové hmotnosti do 5 tun v etn . Ve sv i v eské republice jsou nejrozší en jší kontejnery ISO ady 1 v následujícím len ní: 40stopé kontejnery – mají délku 40 ft (´) = 12 192 mm, zna ení ISO 1A, 30stopé kontejnery – mají délku 30 ft (´) = 9 125 mm, zna ení ISO 1B, 20stopé kontejnery – mají délku 20 ft (´) = 6 058 mm, zna ení ISO 1 C, 10stopé kontejnery – mají délku 10 ft (´) = 2 991 mm, zna ení ISO 1 D. ty icetistopé a dvacetistopé kontejnery tvo í asi 95 % kontejnerového parku v mezinárodní p eprav (2010, EZÁ , str. 98-99). 4.4.2 Kontejnery používané v doprav do Kalugy Kontejnery, které jsou používané p i doprav do Kalugy, jsou následujících 3 typ (Interní materiály Škoda Auto, 2013): Kontejner APB-K
Obr. 13 Kontejner APB-K typ Curtainsider (rolovací bok) Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Mezi výhody tohoto kontejneru pat í zejména v tší vnit ní rozm ry (výška 3 m, ší ka 2,5 m) a také flexibilita nakládky a vykládky zboží. Disponuje však n kolika nevýhodami, které nad výhodami p evažují: dodací lh ta od data objednání v sou asné dob iní 9 – 12 m síc , výrobní kapacita kontejner APB-K je 50 kus za síc, stohovatelnost plného kontejneru je omezená (2 vrstvy), což zp sobuje v tší nároky na velikost skladovací plochy a v neposlední ad je tu vyšší cena za stojné APB-K v porovnání s 40´HC. Pro nasazení APB-K je nutné splnit n kolik p edpoklad . Musí být jednozna vyjád ený zájem jak na stran odesílatele (Škoda Auto), tak na stran p íjemce (Kaluga), je nutné definovat požadované množství a v míst vykládky je též d ležitá odpovídající výška vrat (vn jší výška APB-K 3,4 m vs. standard 40´HC 2,9 m).
37
Kontejner PalletWide 40´
Obr. 14 Kontejner PalletWide Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Jako nejv tší p ednost kontejneru PalletWide je jeho v tší vnit ní ší ka (možnost 2 europalet vedle sebe), což znamená, že PW pobere cca o 6% více zboží než 40´HC. Je však t eba zd raznit, že tento kontejner doprovází n kolik omezení – v sou asné situaci je na trhu nedostatek volných PW kontejner . Dodací lh ta od data objednání v sou asné dob iní 9 – 12 m síc a náklady za zavedení a vyvedení stávajících 40‘HC kontejner z ob hu jsou p íliš vysoké. Kontejner HighCube 40´
Obr. 15 Kontejner HighCube Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Kontejner HighCube nabízí v tší výšku kontejneru oproti b žným ISO kontejner m a pobere tedy více materiálu než b žný ISO kontejner, ovšem tyto p epravní jednotky se požívají v tšinou k doprav lehkých náklad maximální výšky 2.7 metru. I p es svoji vyšší cenu se nejvíce vyplatí PalletWide, jelikož dokáže pobrat p ibližn o 6% více nákladu než kontejner HighCube. APB-K má z uvedených kontejner po izovací náklady nejvyšší, tudíž ho lze hodnotit jako nejmén výhodný. Porovnání rozm
, hmotnosti a vnit ního objemu je uvedeno v následující tabulce:
Tab. 1 ehled hlavních parametr popsaných kontejner Zdroj: Interní materiály Škoda Auto 38
4.5 DODÁVKY SPOLE NÝCH DÍL PRO MODELY VW A ŠKODA AUTO Spole ný díl je díl, který se používá p i výrob a vyskytuje se v n kolika r zných výrobcích. P i výrob modelových ad Škoda Auto a Volkswagen v Kaluze se jedná o 426 spole ných díl u model Škoda Fabia, Škoda Octavia, VW Polo a VW Tiguan. Na obrázku íslo 16 je uvedeno množství shodných díl u každé kombinace model . Pro modely Škoda Auto jsou díly dodávány z CKD centra Mladá Boleslav a od dodavatel do VGR Kaluga. Díly pro modely VW jsou dodávány z CKD Wolfsburg a od dodavatel do závodu v Kaluze. Hlavní myšlenkou pro nalezení potenciálních úspor v dodávkách spole ných díl je ur it, ze kterého zdroje by dodávka byla levn jší. Na hodnocení ekonomické výhodnosti lze pohlížet ze dvou úhl : z pohledu koncernu Volkswagen, z pohledu VGR Kaluga. Do hodnocení dodávek díl vstupují následující faktory: nákupní cena dílu od dodavatele, náklady spojené s p epravou díl od dodavatele do CKD centra, výrobní kapacity dodavatele, náklady na manipulaci v CKD centru, transportní náklady do VGR Kaluga, clo.
Po et díl
113 A5/Polo
A05/Tiguan
A05/Polo
Celkem
91
201 58
Obr. 16 Spole né díly model vyráb ných ve VGR Kaluga (stav k 1. 11. 2012) Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
39
A5/A05/Polo /Tiguan
269
A5/Tiguan
426
5. VÝB R A EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ JEDNOHO Z NAVRŽENÝCH OPTIMALIZA NÍCH OPAT ENÍ
Pro ekonomické zhodnocení bylo vybráno vyhodnocení spole ných díl pro modely VW a Škoda Auto, které je uvedeno v kapitole 4.5. Z ekonomického hlediska je výhodné využití synergií spole ných díl . Postup pro ekonomické vyhodnocení je zpracován dle následujících tabulek. Pro transparentnost je použito 5 spole ných díl jako pilotní projekt. V tabulce . 2 jsou díly srovnány podle ísla, s vyzna ením modelu, na který je tento díl používán. íslo dílu
SK A5 plán
název
09G300033D
AUTOMATIKGETRIEBE
1K0820859T
KLIMAKOMPRESSOR
SK A05 plán
VW TIQ plán
152 2542
VW POLO plán 2017
686
036253041CS ABDECKTEIL, 1,6/77KW,KALUGA BATERIEKONSOLE A04MJ2008 + 5Z0915331B A05 6Q0819803C FONDKANAL
plán 0205 KT/2013 2169 3228
176
5357
5533
400
5357
5757
799
5357
6156
Tab. 2 P ehled spole ných díl v modelech Škoda Auto a VW Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Tato tabulka obsahuje íslo dílu a jeho originální název, který se používá v celém koncernu VW. Dalším údajem je množství díl u jednotlivých model podle plánu, nap . díl 09G300033D podle plánu výroby se používá 152 krát v modelu SK A05 (Fabia) a 2017 krát v modelu VW POLO (Polo). Celkem výroba bude pot ebovat sledovaný díl 2169 krát v kalendá ních týdnech 2 až 5. V tabulce . 3 jsou zpracovány balící p edpisy pro jednotlivé díly. Je zde uvedeno koncernové íslo palety, její rozm ry a kolik kus sledovaného dílu paleta m že maximáln obsahovat. Z balících p edpis je vypo ítán objem v m3/díl, který pak dále bude využit k ocen ní celkových náklad na transport dílu do kone né destinace v Kaluze. íslo dílu 09G300033D
název
druh palety
AUTOMATIKGETRIEBE
500906
1K0820859T
KLIMAKOMPRESSOR ABDECKTEIL, 036253041CS 1,6/77KW,KALUGA BATERIEKONSOLE 5Z0915331B A04MJ2008 + A05 6Q0819803C FONDKANAL
po et díl v palet 9
ší ka
výška
délka
m3/díl
2270
610
1150
0,1769
1200
900
800
0,0144
112
1210
990
1010
0,0108
90
1210
1000
1010
0,0135
48
1210
1000
1010
0,0254
0015SCH 60 114888 114888 114888
Tab. 3 ehled objem spole ných díl Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
40
íslo dílu
název
jméno
místo
zem
09G300033D
AUTOMATIKGETRIEBE
AW EUROPE SA
BRAINE L ALLEUD
BE
1K0820859T
KLIMAKOMPRESSOR
DENSO EUROPE B.V.
Weesp
NL
036253041CS
ABDECKTEIL, 1,6/77KW,KALUGA
Estamp Slovakia s.r.o.
Zlaté Moravce
SK
5Z0915331B
BATTERIEKONSOLE
MECAPLAST DIFFUSION S.A.M.
Monaco
MC
6Q0819803C
FONDKANAL
REHAU AG & Co
Viechtach
DE
Tab.4 P ehled dodavatel spole ných díl Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
V tabulce . 4 je k vybraným díl m p azen dodavatel. Tyto údaje jsou nutné k ov ení kapacit u dodavatel . P i dodávce spole ných díl budou navýšeny kapacity. S každým dodavatelem bude nutno projednat navýšení kapacit, pop ípad projednat a domluvit nové ceny, p epracovat a upravit smlouvy. íslo dílu
název
hmotn. kg
objem m
09G300033D
AUTOMATIKGETRIEBE
49,1
0,1769
1K0820859T
KLIMAKOMPRESSOR
5,355
0,0144
036253041CS
ABDECKTEIL, 1,6/77KW,KALUGA
0,895
0,0108
5Z0915331B
BATTERIEKONSOLE
0,762
0,0135
6Q0819803C
FONDKANAL
0,55
0,0254
3
Tab.5 P ehled hmotnosti a objemu spole ných díl Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
V tabulce . 5 jsou sledovány váhové a objemové veli iny jednotlivých díl . Tyto veli iny jsou pot ebné pro další vyhodnocení. Zejména se jedná o transportní náklady spojené s kapacitou a vytížením dopravních prost edk .
Tab.6 Porovnání A+B+C ceny spole ných díl , strana VW Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
41
Tab.7 Porovnání A+B+C ceny spole ných díl , strana Škoda Auto Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
V tabulkách . 6. a 7. je provedeno ekonomické vyhodnocení pro pilotní projekt ze strany Škoda Auto a ze strany VW. Z d vod utajení informace není možné se zmínit o cenách na výrobky, logistické náklady a clo. Pro porovnání a vyhodnocení je použita cena hotového výrobku + náklady dodavatele na dodávku výrobku (tzv. A-cena), logistické náklady (B-cena) a clo (C-cena). Logistické náklady (B-cena) znamenají náklady na dodání výrobku od dodavatele do CKD centra. Jedná se nap . o náklady spojené s manipulací s výrobkem u dodavatele, balení nebo p ebalování u dodavatele, nakládku a transport provád ný dodavatelem. V p ípad po ízení palet dodavatelem obsahuje B-cena i odpisy palet. Logistické náklady (transportní náklady) – jedná se o transportní náklady hrazené dle dodací podmínky. Vyhodnocením a porovnáním cen CKD centra Mladá Boleslav a CKD Wolfsburg je ur eno, z kterého místa bude výhodn jší tyto díly dodávat.
Tab.8 Cenový rozdíl spole ných díl (strana VW – strana Škoda Auto) Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
V tabulce . 8 jsou barevn odlišeny ádky dle výhodnosti dodávek ze Škoda Auto nebo VW Wolfsburg. Mod e jsou ozna ené ádky s díly, které je výhodn ji expedovat es CKD Wolfsburg a zelen jsou ozna ené ádky s díly, které je výhodn ji posílat es CKD Mladá Boleslav.
42
5.1 SHRNUTÍ ZHODNOCENÍ DODÁVEK SPOLE NÝCH DÍL Hlavním cílem této kapitoly bylo ekonomicky zhodnotit 5 vybraných shodných díl , které se používají p i výrob voz VW a Škoda Auto (tzv. pilotní projekt) a ur it, zda je výhodn jší je expedovat p es CKD centrum v Mladé Boleslavi nebo p es CKD centrum ve Wolfsburgu. Zjišt ní bylo provedeno metodou pr zkumu interních materiál spole nosti Škoda Auto. U spole ných díl byly spo ítány objem v m3/díl a hmotnost, které byly využity k ocen ní celkových náklad na transport do Kalugy. Dále byly spo ítány logistické náklady a clo na každý díl pro CKD centrum ve Wolfsburgu a v Mladé Boleslavi. Z t chto údaj vycházela záv re ná tabulka, ve které byl uveden cenový rozdíl v dodání shodných díl mezi Wolfsburgem a Mladou Boleslaví. Na záv r bylo zjišt no, že 2 spole né díly je výhodn jší dodávat z VW Wolfsburg, 3 ostatní - ze Škoda Auto.
43
ZÁV R V bakalá ské práci bylo vytipováno a zanalyzováno n kolik optimaliza ních opat ení. Detailn bylo popsáno optimaliza ní opat ení na zavedení dodávek spole ných díl pro modely Škoda Auto a VW. Vyhodnocení dodávek spole ných díl pro modely Škoda Auto a VW bylo rozd leno do n kolika ástí. Pro vyhodnocení byl zvolen pilotní projekt, na kterém byl edstaven postup a záv re né ekonomické vyhodnocení. Pilotní projekt byl zaveden z d vodu rozsáhlého souboru, který se týká velikého množství spole ných díl . Vzhledem k rozsahu bakalá ské práce není možné provést vyhodnocení všech spole ných díl . Pro zavedení dodávek spole ných díl není pouze rozhodující ekonomie projektu. P i zavedení projektu do praxe se musí uvažovat i s dalšími aspekty, které mohou tento projekt významnou m rou ovlivnit. Dalšími kritérii pro zavedení spole ných díl je: kapacita dodavatel (pokud jsou r zní dodavatelé pro modely Škoda Auto a VW), ur ení nositele investic do palet mezi Škoda Auto a VW, pop ípad prodej palet mezi ob ma závody, kapacity CKD centra ve Škoda Auto a VW Wolfsburg. i zavád ní pilotního projektu do praxe se mohou objevit další otev ené body, kterou budou vyžadovat ešení. Na základ záv re ného ekonomického vyhodnocení je však již možné doporu it zavedení dodávek spole ných díl pro modely Škoda Auto a VW do praxe. Není ležité, zda ovlivní optimalizace výši náklad na stran Škoda Auto nebo VW. Samoz ejm bude nutné na základ vyhodnocení pilotního projektu zanalyzovat všechny spole né díly. Vzhledem k rozsáhlému množství díl ur ených pro zavedení spole ných díl bude nutné projekt rozfázovat. Doporu ením je vytipování díl s nejv tším objemem a rozd lení t chto díl na n kolik ástí. Dalším možným postupem je se azení díl dle cen – od nejdražšího po nejlevn jší. Dle rozhodnutí azení by se postupn m ly díly rozd lit i do rozumného po tu díl , které se budou zavád t do praxe. Není možné zavád ní všech díl v jednom asovém okamžiku, Zavedení tohoto optimaliza ního opat ení by m lo p inést významnou úsporu v oblasti náklad . Snižování náklad je ve Škoda Auto jedním z nejd ležit jších bod v rámci napln ní r stové strategie. Logistické náklady významn ovliv ují ve své výši kone ný výsledek zisku na jednotlivých modelech. Z toho d vodu je nutné hledat neustále další potenciály pro snížení logistických náklad .
44
Seznam literatury Dopravní noviny [online]. Mladá Boleslav, 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW:
JIRSÁK, P., MERVART, P. Logistika pro ekonomy. /Vstupní logistika. Praha: Wolters Kluwer eská republika, 2012. 263 s. ISBN 978-80-7357-958-6. Interní materiály Škoda Auto a.s. Istorija zavoda VW v Kaluge [online]. Mladá Boleslav, 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: Logistika ATOZ. Logistika automotive logistika lean od za átku do konce [online], 2013[cit. 2013-09-02]. Dostupné z WWW: Menedzhment kachestva [online]. Mladá Boleslav, 2013 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z WWW: Miras.cz. Seminárky Výrobní logistika [online], 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z WWW: NACHTMANN, Lukáš. ŠKODA AUTO A.S. Historická prezentace. Mladá Boleslav, 2012. RUSHTON, A., CROUCHER, P. The Handbook of Logistics & Distribution Management. London: Kogan Page, 2010. 635 s. ISBN 978-0-7494-5714-3. EZÁ , J. Logistika. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. 215 s. ISBN 97880-7265-056-9. SIXTA, J., MA ÁT, V. Logistika. Teorie a praxe. Brno: CP Books, 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3. STEHLÍK, A., KAPOUN, J. Logistika pro manažery. Praha: Ekopress, 2008. 264 s. ISBN 978-80-86929-37-8. ŠKODA AUTO a.s. Historie [online]. Mladá Boleslav, 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z WWW: ŠKODA AUTO a.s. ŠKODA AUTO výro ní zpráva 2012 [online]. Mladá Boleslav, 2013 [cit. 2013-09-02]. Dostupné z WWW: Vybor postavshika [online] Mladá Boleslav, 2013 [cit. 2014-20-01]. Dostupné z WWW:http://www.logistik-forum.lv/upravlenie-zakupkami/vibor-postavshika
45
Seznam obrázk a tabulek
Seznam obrázk Obr. 1 Pevná velikost dodávky a signální množství .................................................. 13 Obr. 2 R zná velikost dodávky a pevný asový interval ........................................... 13 Obr. 3 Zrušení interního skladu ................................................................................ 17 Obr. 4 Portfolio celosv tov vyráb ných voz v r. 2012 ........................................... 19 Obr. 5 Nový logistický koncept ve Škoda Auto ......................................................... 20 Obr. 6 Stupn rozloženosti CKD centra .................................................................... 22 Obr. 7 Dodávky voz a komponent z CKD centra Mladé Boleslavi ........................ 22 Obr. 8 Cross-Docking ............................................................................................... 25 Obr. 9 Procesy v CKD Centru................................................................................... 26 Obr. 10 Materiálový tok CKD – Kaluga ..................................................................... 27 Obr. 11 INCOTERMS 2010 ...................................................................................... 29 Obr. 12 Fakturace díl .............................................................................................. 30 Obr. 13 Kontejner APB-K typ Curtainsider (rolovací bok) ......................................... 37 Obr. 14 Kontejner PalletWide ................................................................................... 38 Obr. 15 Kontejner HighCube .................................................................................... 38 Obr. 16 Spole né díly model vyráb ných ve VGR Kaluga (stav k 1. 11. 2012) ...... 39
Seznam tabulek Tab. 1 P ehled hlavních parametr popsaných kontejner ....................................... 38 Tab. 2 P ehled spole ných díl v modelech Škoda Auto a VW ................................ 40 Tab. 3 P ehled objem spole nýchdíl ..................................................................... 40 Tab. 4 P ehled dodavatel spole ných díl .............................................................. 41 Tab. 5 P ehled hmotnosti a objemu spole ných díl ................................................ 41 Tab. 6 Porovnání A+B+C ceny spole ných díl , strana VW ..................................... 41 Tab. 7 Porovnání A+B+C ceny spole ných díl , strana Škoda Auto ........................ 42 Tab. 8 Cenový rozdíl spole ných díl (strana VW – strana Škoda Auto).................. 42
46
Seznam p íloh íloha 1 Náložní list ................................................................................................. 48 íloha 2 Faktura ...................................................................................................... 50
47
íloha 1 Náložní list
48
49
íloha 2 Faktura
50
51
52
ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR STUDIJNÍ OBOR
NÁZEV PRÁCE
Pavel Malakhouski 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu PROCES DODÁVEK DÍL PRO MODELY VYRÁB NÉ VE VGR KALUGA A MOŽNOSTI JEHO ZEFEKTIVN NÍ
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. et Ing. Martin Folta, Ph.D., EUR ING
INSTITUT
IPT – Institut ekonomiky provozu a technických v d
PO ET STRAN
47
PO ET OBRÁZK
16
PO ET TABULEK PO ET P ÍLOH
STRU NÝ POPIS
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
8 2
Cílem bakalá ské práce je popsat a analyzovat sou asný stav projektu CKD dodávek do externího montážního závodu VGR Kaluga. Popis a analýza dodávek byla provedena zp sobem ímého rozhovoru s pracovníky CKD centra v Mladé Boleslavi a se zam stnanci spole nosti VGR Kaluga. Dalším cílem této práce je navrhnout optimalizaci dodávek na modely vyráb né v externím montážním závod VGR Kaluga a u jedné vybrané optimalizace vyhodnotit ekonomické aspekty se zam ením doporu it její zavedení do praxe.
KLÍ OVÁ SLOVA
VGR Kaluga, logistika, CKD, rozložené vozy, transport, spole né díly
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ
ÁSTI: Ano
53
ANNOTATION AUTHOR
Pavel Malakhouski
FIELD
6208R088 Business Management and Production
THESIS TITLE
DETAILS DISPATCH PROCESS FOR VEHICLES WHICH ARE ASSEMBLED IN VOLKSWAGEN GROUP RUS KALUGA AND POSSIBILITIES OF ITS IMPROVING
SUPERVISOR
Ing. et Ing. Martin Folta, Ph.D., EUR ING
INSTITUTE
Institute of Production and Operations
NUMBER OF PAGES
47
NUMBER OF PICTURES
16
NUMBER OF TABLES
8
NUMBER OF APPENDICES
SUMMARY
YEAR
2014
2
The main aim of this thesis is to describe and analyse the current status of CKD supplies to the external assembly plant of the Volkswagen Group Rus in Kaluga. The description and analysis are undertaken from interviews held with employees of CKD centre in Mladá Boleslav and staff of Volkswagen Group Rus Kaluga. The next aim of this thesis is to propose supply optimisations for models assembled in the external plant VGR Kaluga and for one chosen optimisation to evaluate the economic aspects with a purpose to recommend its implementation in practice.
KEY WORDS
VGR Kaluga, logistics, CKD, disassembled vehicles, transport, common parts
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: Yes
54
