ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Michal Rédl
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management provozu
ŘÍZENÍ VĚDY A VÝZKUMU NA VŠ
Michal RÉDL
Vedoucí práce: doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 10. 12. 2012 3
Děkuji doc. Ing. Stanislavu Šarochovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ............................................................................... 7 1
Úvod .......................................................................................................................... 8
2
Základní pojmy .......................................................................................................... 9 2.1.
Věda ................................................................................................................... 9
2.2.
Výzkum a vývoj (VaV) ........................................................................................10
2.3.
Základní (badatelský) výzkum ...........................................................................11
2.4.
Aplikovaný (cílený) výzkum ................................................................................12
2.5.
Experimentální výzkum a vývoj ..........................................................................13
2.6.
Alternativní definice ...........................................................................................13
2.6.1. Sledovací výzkum ..........................................................................................13 2.7. 3
Jiná členění .......................................................................................................14
Evropa 2020 a pozice ve výzkumu a vývoji ...............................................................15 3.1.
Priority růstu Evropy 2020..................................................................................15
3.2.
Nástroje EU pro financování vědy a výzkumu ....................................................18
3.2.1. 7. rámcový program (7. RP) ...........................................................................19 3.2.2. Primární část .................................................................................................19 3.2.3. Sekundární část.............................................................................................20 3.2.4. Rozpočet 7. RP .............................................................................................21 3.2.5. Česká republika a 7. RP ................................................................................22 3.2.6. 8. rámcový program – Horizont 2020 .............................................................23 3.3.
Instituce vědy a výzkumu v zemích EU ..............................................................23
3.3.1. Instituce základního výzkumu ........................................................................24 3.3.2. Instituce aplikovaného výzkumu ....................................................................26 3.3.3. Přehled výdajů na VaV - přepočet .................................................................31 4
Finanční rámec řízení vědy a výzkumu v ČR ............................................................32 4.1.
Druhy a příjemci podpory ...................................................................................32
4.1.1. Účelová podpora ...........................................................................................32 4.1.2. Institucionální podpora...................................................................................33 4.2.
Poskytnutí a použití podpory ..............................................................................33
4.3.
Čerpání podpory z veřejných prostředků ...........................................................34
4.4.
Hodnocení a výsledky výzkumu .........................................................................36
5
5
6
7
Návrh reformy financování výzkumu a vývoje ...........................................................38 5.1.
Problémy financování VaV.................................................................................38
5.2.
Řešení financování VaV ....................................................................................39
Formáty a řízení vědy a výzkumu na ŠAVŠ ..............................................................41 6.1.
Problémy s veřejným financování VaV...............................................................41
6.2.
Specifický vysokoškolský výzkum ......................................................................41
6.3.
Interní grantová agentura (IGA) .........................................................................42
6.4.
Podpora šíření výsledků VaV .............................................................................43
Závěr ........................................................................................................................44
Seznam literatury .............................................................................................................45 Seznam obrázků a tabulek ..............................................................................................50
6
Seznam použitých zkratek a symbolů VaV
Výzkum a vývoj
VVaI
Výzkum, vývoj a inovace
ERA
Evropský výzkumný prostor
OECD
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
EU
Evropská unie
JRC
Společné výzkumné centrum Evropské komise
AV ČR
Akademie věd České republiky
TA
Technologická agentura
RP
Rámcový program
RVVI
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace
IGA
Interní grantová agentura
WP
Working Papers
ER ŠAVŠ
Ediční rada ŠKODA AUTO a.s. Vysoké školy
7
1 Úvod Cílem práce Řízení vědy a výzkumu na vysokých školách je zmapovat systém financování výzkumu a vývoje v České republice a Evropě a identifikovat v rámci tohoto systému postavení ŠKODA AUTO Vysoké školy. Práce je vytvářena kapitolami, pojednávajícími o konkrétních tématech se vztahem k vědě a výzkumu. Ve druhé kapitole je čtenář nejprve seznámen s definováním pojmů VaV a problémem měření na základě metodologie OECD. Protože Česká republika je součástí Evropské unie, následuje seznámení s funkcí a vývojem a reformováním vědecko-výzkumné činnosti. Pochopení vedení na úrovni Evropské unie udává směr, kterým se má vydat výzkum a vývoj České republiky v soukromé a akademické oblasti. Následující kapitola přibližuje systém financování vědy a výzkumu v České republice a Evropské unii. Jednou ze základních funkcí vysokých škol je vedení výzkumných projektů, které vycházejí ze zadání různých rozpočtových kapitol. Čerpání prostředků z těchto kapitol však není v České republice jednoduché. Dochází k mnoha úpravám v právním systému, který čerpá svůj základ ve strategiích a reformách Evropské unie, které proběhly v mnoha evropských zemích. Z evropských reforem a po odborné diskusi vznikla v České republice Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací. Problémy a řešení v prostředí financování vědy a výzkumu mapuje předposlední kapitola práce, které vysvětluje systém financování a možná řešení. Poslední kapitola mapuje na ŠKODA AUTO Vysoké škole způsob financování vědy a výzkumu formou Interní grantové agentury a ukazuje na problémy s čerpáním grantů veřejné podpory. Nakonec jsou uvedeny publikační standardy, kterými ŠKODA AUTO Vysoká škola publikuje výsledky svého výzkumu.
8
2 Základní pojmy Poznání vědy, výzkumu a vývoje pochází již od vzniku lidského života a provází ho ve všech oblastech a po celou dobu evoluce člověka. Moderní pojetí a základní členění vědy, výzkumu a vývoje je stanovené až od roku 1963. Pojmy používané ve spojení s vědou a výzkumem jsou uvedeny v mnoha materiálech a místech VaV na VŠ a v kruzích odborné veřejnosti. Pojmy vědy, výzkumu a vývoje byly popsány pod záštitou OECD a vyšly v příručce Frascati1, která v šestém vydání vyšla roku 2002. OECD a EU ji používají jako metodický soubor doporučení a směrnic nutných pro rozvoj VaV.
2.1.
Věda
Ottova všeobecná encyklopedie2 definuje vědu jako: „nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Na rozdíl od běžného poznání jde ve vědě o systematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti.“ V encyklopedii Britannica
3
je definována věda jako: „ jakákoliv soustava znalostí
týkající se fyzického světa a jeho fenoménů, která je spojena s nezaujatými pozorováními a prováděním systematických experimentů. Obecně lze vědu vyložit jako hledání znalostí objasňující obecné pravdy a působení těchto obecných zásad.“ Filosof Arno Anzenbacher4 říká, že věda je jednoduše souhrn poznatků se vzájemnou souvislostí.
1
Příručka Frascati : Navrhovaná standardní praxe průzkumů výzkumu a experimentálního vývoje. Paris : OECD, 2002. Typ VaV, s. 54-56. Dostupné z WWW: . ISBN 92-64-19903-9. 2
Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 751 s. ISBN 80-718-1959-X. 3
The New Encyclopaedia Britannica : Volume 10. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Science, s. 552. ISBN 0-85229-529-4. 4
ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Vyd. 3., V Portálu 2. Praha: Portál, 2010, Pokus o definici: Věda. ISBN 978-80-7367-727-5.
9
O tom, že o vědě lze diskutovat nejen na úrovni odborné, ale i formou folklorního pojetí, můžou dokázat např. humorné výroky Pavla Kantorka5: „Pane kolego, utírejte laskavě stůl, ta vaše zatracená kyselina dusičná mi už zase sežrala svačinu!“ Uvedené výroky odborné i folklorní, o vědě říkají, že věda je společenskou oblastí lidské činnosti, která je důležitá pro rozvoj společnosti. V životě hraje věda klíčovou roli, neboť zasahuje do různých oblastí formou poznání jako je astronomie, chemie, matematika, fyzika aj.
2.2.
Výzkum a vývoj (VaV)
Encyklopedie Britannica říká, že VaV jsou:6 „v průmyslu dva blízce související procesy, podle kterých nové produkty a nové formy starých výrobků úzce souvisejí s dosavadní technologickou inovací.“ Dle manuálu Frascati zahrnuje VaV tvořivou práci konanou na systematickém základě za účelem zvýšení znalostí, včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti a použití těchto znalostí k vytvoření nových aplikací. Dále manuál Frascati dále člení VaV jako: základní (badatelský) výzkum aplikovaný (cílený) výzkum experimentální výzkum a vývoj Od poloviny 19. století začali vědci a vynálezci spolupracovat a podílet se na průmyslové výrobě. V roce 1900 založilo několik průmyslových podniků vlastní laboratoře. Nová etapa VaV byla zavedena až s příchodem 1. a 2. světové války. Vlády financovaly výzkum vojenských technologií. Vojenský pokrok záhy vedl k výzkumu v civilních oblastech leteckých motorů, jaderné energie a počítačové elektroniky.
5
KANTOREK, Pavel. Knížka pro kočku a nejen pro ni. Brandýs n. Labem: ANNONCE, 1990. ISBN 80-900125-0-7. 6
The New Encyclopaedia Britannica : Volume 9. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Research and development, s. 1036. ISBN 0-85229-529-4.
10
V dnešní době trend vládního financování výzkumu a vývoje pokračuje. Projekty dostávají laboratoře, firmy nebo university. V západní Evropě a Japonsku velmi dobře fungují asociace, které zdroje celého průmyslu spojují. Moderní výzkum a vývoj se dělí do jednotlivých programů a tyto provádějí základní nebo aplikovaný výzkum.
2.3.
Základní (badatelský) výzkum
Definice encyklopedie Britannica7 říká, že základní výzkum je definován jako práce vědců a ostatních lidí, kteří vykonávají výzkum bez vědomého cíle. Manuál Frascati8 definuje základní výzkum jako experimentální nebo teoretickou práci prováděnou v prvé řadě pro získání nových znalostí o základech jevů a pozorovatelných skutečnostech, bez úvah o jejich konkrétním využití nebo aplikaci. Základní výzkum lze obecně definovat i humornými výroky Pavla Kantorka9: „Je omluvitelné, že nevíte, co to je a k čemu to bude. Ale když už jste to vyrobil, tak hrome, alespoň zařiďte, ať se to pořád tak blbě neusmívá!!“ Z toho plyne, že základní výzkum se zaměřuje na získávání nových poznatků. Používá se v experimentálních nebo teoretických pracích. Nemá definován určitý konkrétní výsledek a nezabývá se možnostmi užití a využití těchto poznatků, tzv. směřuje k obecnému cíli. Manuál Frascati dále rozděluje základní výzkum na: čistý základní neboli badatelský výzkum orientovaný základní výzkum.
7
The New Encyclopaedia Britannica : Volume 9. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Research and development, s. 1036. ISBN 0-85229-529-4. 8
Příručka Frascati : Navrhovaná standardní praxe průzkumů výzkumu a experimentálního vývoje. Paris : OECD, 2002. Typ VaV, s. 54-56. Dostupné z WWW: . ISBN 92-64-19903-9. 9
KANTOREK, Pavel. Knížka pro kočku a nejen pro ni. Brandýs n. Labem: ANNONCE, 1990. ISBN 80-900125-0-7.
11
Dle definice manuálu Frascati se čistý základní výzkum provádí v zájmu rozvoje poznání, bez usilování o dlouhodobý ekonomický nebo společenský prospěch nebo snahy aplikovat výsledky na praktické problémy nebo předat výsledky do sektorů odpovědných za jejich aplikaci. Manuál Frascati dále definuje orientovaný základní výzkum, který se provádí s očekáváním, že poskytne širokou základnu poznatků, která se pravděpodobně stane základem pro řešení známých, očekávaných, současných nebo budoucích problémů a možností.
2.4.
Aplikovaný (cílený) výzkum
Podle encyklopedie Britannica10 znamená pojem aplikovaného výzkumu: „přinos výsledků základního výzkumu až k bodu, kde mohou být využity výsledky ke splnění specifické potřeby a zároveň vývojové fáze výzkumu a vývoje zahrnují kroky nezbytné k vytvoření nových nebo modifikovaných výrobků nebo postupů do výroby“. Manuál Frascati definuje aplikovaný výzkum jako zkoumání prováděné za účelem získání nových znalostí. Je směřován prvořadě ke specifickému praktickému cíli nebo účelu. Aplikovaný výzkum lze obecně definovat i humornými výroky Pavla Kantorka11: „… a tak díky houževnatému křížení se nám podařilo vypěstovat tuto chřipkovou baktérii.“ Z toho plyne, že aplikovaný výzkum se zaměřuje na konkrétní a předem stanovený cíl. Hledá odpovědi na určité otázky a metody řešení problémů. Vede k potřebám konkrétního odvětví a vyvíjí nové produkty a procesy.
10
The New Encyclopaedia Britannica : Volume 9. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Research and development, s. 1036. ISBN 0-85229-529-4. 11
KANTOREK, Pavel. Knížka pro kočku a nejen pro ni. Brandýs n. Labem: ANNONCE, 1990. ISBN 80-900125-0-7.
12
Podle definice RVVI12 převzaté z metodiky OECD se aplikovaný výzkum dále rozděluje jako: všeobecný aplikovaný výzkum specifický aplikovaný výzkum Metodika OECD pokládá všeobecný aplikovaný výzkum za soustavné zkoumání, jehož účelem je získání nových poznatků, které ještě nedosáhlo stadia s jasnou specifikací cílů pro jeho aplikace. OECD dále definuje specifický aplikovaný výzkum, který je rovněž soustavným zkoumáním, jehož účelem je získávání nových poznatků, ale směrovaných k specifickému praktickému cíli s jasnou aplikací výsledků.
2.5.
Experimentální výzkum a vývoj
Podle manuálu Frascati znamená pojem experimentálního výzkumu a vývoje systematickou práci těžící z existujících znalostí získaných výzkumem nebo praktickými zkušenostmi. Směřuje k výrobě nových materiálů, výrobků nebo zařízení, zavedení nových postupů, systémů a služeb, nebo k podstatnému zlepšení těch, které se již vyrábějí nebo jsou zavedeny. Z toho plyne, že slouží k rozšíření poznání a poznatků o člověku, kultuře a společnosti. Hledá nové možnosti využití poznatků.
2.6.
Alternativní definice
2.6.1.
Sledovací výzkum
Je charakteristický tím, že akademický pracovník do výzkumné činnosti aktivně nevstupuje a pouze hledá stávající informace dané jejich současnou výzkumnou tvorbou. Dle článku Samuela Zajíčka „Výzkum je životem vědy“ 13 vychází sledovací výzkum ze základního výzkumu, kdy se předpokládá, že základní teorie se
12
Výzkum a vývoj v České republice [online]. c2011, 2004-03-02 [cit. 2011-12-13]. Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. Dostupné z WWW: . 13
SAMUEL, Zajíček. Výzkum je životem vědy. Respekt. 2009, č. 37. ISSN 1801-1446
13
předává po generacích, protože akademici rozvíjející svůj obor, musejí zkoumat základní principy. Tím se mj. eliminují chyby, které mohou nastat při vzniku základních teorií. Sledovací výzkum je proto důležitou součástí systému vědeckého poznání a vývoje.
Jiná členění
2.7.
Výzkum je možné členit nejen výše uvedenými, ale i jinými způsoby. Níže je uveden výčet některých dalších způsobů členění: a. podle objednatele (zadavatele) Objednatele neboli zadavatele definují ve veřejné sféře veřejné instituce, např. ministerstva. V soukromé sféře jsou objednavateli např. různé nadace a soukromé společnosti, které vypíšou soutěž, nebo zadají projekt. b. podle úrovně EU Finanční podpora je poskytována na výzkumné projekty z dotačních programů EU, např. 7. rámcový program nebo z programů jednotlivých států. V ČR to jsou různé operační programy, např. Podnikání a inovace, Životní prostředí a doprava, Vzdělání pro konkurenceschopnost aj. c.
podle typu projektu
Projekty se mohou týkat institucionální podpory, která je poskytována organizacím s v minulosti ukončenými výzkumnými projekty. Je poskytována na základě vytvoření výzkumného záměru. Druhý typ podpory je poskytován na konkrétní osobu s historií ve výzkumu a vývoji. Je poskytována na projektovou nebo účelovou činnost, proto se nazývá projektová. d.
podle poskytovatele
Poskytovatelem veřejné podpory jsou zejména agentury rozdělující svěřený rozpočet na jednotlivé projekty podle zveřejněných pravidel. Soukromé subjekty financují projekty ze svých rozpočtů. Mohou však žádat o částečnou podporu z různých veřejných programů.
14
3 Evropa 2020 a pozice ve výzkumu a vývoji Snaha, shora koordinovat a financovat výzkum je vlastní i Evropské unii. Na podporu byla v březnu roku 2000 přijata Lisabonská strategie, která založila nové základy mimo jiné pro podporu výzkumu a inovací v celé EU. Důvodem zavedení byla potřeba transformace ekonomiky na konkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě. V návaznosti na zřízení Lisabonské strategie bylo v červnu roku 2000 přijato usnesení o zřízení Evropského výzkumného prostoru (ERA), který se skládá ze všech vývojových a výzkumných činností, programů a politik v Evropě. Nejdůležitější funkcí ERA bylo reformovat systém investování do VaV. V minulosti vedlo zpožďování nebo snižování investic do VaV ke zpomalení hospodářského růstu. V důsledku finančních omezení docházelo v dlouhodobém horizontu ke snižování odborné znalosti a růstu nezaměstnanosti. Některé země však i v důsledku finanční krize zvyšovaly své výdaje na VaV a vzdělávání. Tím si zachovaly stabilní hospodářský růst v dalších letech.
3.1.
Priority růstu Evropy 2020
Na základě nových zkušeností a potřeby hospodářského vývoje byla po předchozí diskusi počátkem roku 2010 přijata Vize Evropa 2020 pro evropský výzkumný prostor s cílem volného pohybu výzkumných pracovníků, znalostí a technologií (dále jen Evropa 2020). Evropu 2020 tvoří tři strategické priority mající do roku 2020 podpořit hospodářský růst v Evropě. Priority jsou vzájemně propojené a slouží jako pilíře pro vytvoření pěti hlavních cílů. Nejvýznamnější je priorita inteligentního růstu, která je založena na znalostech a inovacích. Slouží jako pilíř vytvoření cílů zvýšení míry zaměstnanosti, investic do VaV a úrovně vzdělanosti14. To znamená, že je třeba stimulovat a posilovat výzkumné úsilí a vzdělávání.
14
Evropa 2020 : Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Brusel : Evropská komise, 2010. 34 s. Dostupné z WWW: .
15
Jako podpora inteligentního růstu slouží komunikační a informační technologie, zajištění inovace výrobků a vytváření nových služeb. Inteligentní růst tak přispívá k vytváření kvalitních pracovních míst a řešení společenských problémů na evropské i celosvětové úrovni. Na základě sdělení komise Evropa 2020 je důležité v rámci plnění priority inteligentního růstu zvýšit soukromé investice do výzkumu a vývoje, aby souhrnné investice dosahovaly výše 3 % HDP. Tato výše je dána současnou úrovní investic v USA a Japonsku. 3 % HDP mají být v EU tvořeny zvýšeným podílem soukromých investic ve výši zhruba 2 % HDP a 1 % HDP by měly představovat dotace veřejných rozpočtů. V současné době v Evropě celkové investice do výzkumu a vývoje nedosahují ani 2 % HDP. Země jako Japonsko (3,4 % HDP) a USA (2,6 % HDP) jsou oproti Evropě ve větším vědeckém pokroku, protože v těchto zemích je větší koncentrace firem, které se zabývají výzkumem a zvyšují tak soukromý kapitál do VaV. Obr. 1 znázorňuje údaje o investicích do VaV v letech 2008 a 2009 rozdělených dle zemí EU. Z grafu je patrné, že investice v době hospodářské krize měly většinou rostoucí tendenci, což potvrzuje úspěšné zavedení a implementace Plánu evropské hospodářské obnovy. Jediné země, které naopak snížily své investice oproti předchozímu roku, byly Litva, Malta, Rumunsko a Švédsko. Na základě jednání vlády ČR byly v červnu roku 2010 přijaty Národní cíle ČR v rámci Strategie Evropa 202015. Pro národní prostředí ČR jsou závazné do roku 2020. V obr. 1 znázorněný červený ukazatel zobrazuje cíl výše celkových investic České republiky (2,7 % HDP) do roku 2020, který vychází z národních cílů ČR. Znázorněný cíl EU ve výši 3 % HDP vychází ze Strategie Evropa 2020 a je dán současnou výší výdajů na VaV v USA a Japonsku.
15
Česko. Nařízení vlády ČR ze dne 7. června 2010 o národních cílech stanovených na základě hlavních cílů strategie "Evropa 2020". 2010, č. 434, s. 1-2. Dostupný také z WWW: .
16
Zdroj: Eurostat Obr. 1 – Výše investic do výzkumu a vývoje v roce 2010
17
Nástroje EU pro financování vědy a výzkumu
3.2.
Jako hlavní nástroje financování VaV v rámci EU slouží rámcové programy (RP). Z nich je možno čerpat finanční prostředky na aplikovaný výzkum. Historie rámcových programů sahá až do roku 1984, kdy v Evropě vznikl 1. RP. Přehled rámcových programů s časovým rozpětím a výší rozpočtů zobrazuje obr. 216. Z něho je patrné, že RP jsou pro financování VaV důležité, protože rozpočty RP mají rostoucí trend. Největšího nárůstu o 35 mld. € pak zaznamenal 7.RP, jehož celkový rozpočet tvoří také 2,7 mld. € programu EURATOM. 80
Rozpočet programu (mld. €)
74 70 60 2,7 50 40 30 17,883
20 13,215 10 3,75
5,396
50,521
14,96
6,6
0 1984 - 1988 1987 - 1991 1990 - 1994 1994 - 1998 1998 - 2002 2002 - 2006 2007 - 2013 2014 - 2020 1. RP
2. RP
3. RP
4. RP
5. RP
6. RP
7. RP
8. RP
Obr. 2 – Přehled rámcových programů
16
Euroindia Research Centre [online]. c2012 [cit. 2012-1-2]. From FP1 – FP7. Dostupné z WWW: . European Commission : Research and [cit. 2012-1-2]. European Research. < http://ec.europa.eu/research/index.cfm?lg=en>.
18
Innovation Dostupné
[online]. z
c2012 WWW:
3.2.1.
7. rámcový program (7. RP)
Pro plnění priority „Inteligentního růstu“ se sice předpokládá zvýšení investic do VaV v soukromém sektoru, ale hlavní oporu tvoří 7. RP. Jedná se o program EU a hlavní nástroj pro podporu financování vědy a výzkumu. Podporuje priority a cíle růstu Evropy 2020 v letech 2007 - 2013. Obsahuje dvě části:
Primární část 7. RP
Sekundární část 7. RP
3.2.2.
Primární část
Je vytvořena na základně smlouvy o Evropském společenství. Je rozdělena do čtyř specifických
programů17.
Každý program
pak zastupuje specifickou
tematickou oblast, pro kterou je určen. Program „Spolupráce“ Patří mezi nejrozsáhlejší program. Zaměřuje se na potřeby evropské společnosti a průmyslu v rámci mezinárodní spolupráce. Z něho lze převážně čerpat v deseti tematických oblastech:
zdraví
zemědělství, potraviny a biotechnologie
informační a komunikační technologie
nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie
energie
životní prostředí
doprava
společensko-ekonomické a humanitní vědy
kosmický výzkum a bezpečnost
17
Průvodce 7. rámcovým programem. Praha : Technologické centrum AV ČR, 2009. 31 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-86794-30-3.
19
Program „Myšlenky“ Je určen pro začínající i zkušené výzkumníky, kteří mají za cíl podporovat špičkový výzkum a posilovat excelenci a dynamiku evropského výzkumu. Výzkumní pracovníci tak získávají nové ideje. Program „Lidé“ Cílem je posilovat lidský potenciál a podporovat mobilitu u výzkumných pracovníků zemí EU. Slouží k podpoře školení pro začínající výzkumné pracovníky, pro podporu celoživotního vzdělávání, spolupráci akademické sféry s průmyslem a spolupráci se zeměmi mimo EU. Program „Kapacity“ Je rozdělen na šest podprogramů, které slouží nejen pro zvyšování počtu kapacit ve výzkumu a inovacích v Evropě, ale i pro jejich efektivní využívání. Je cílen na podporu malých a středních podniků a jejich schopnost využít výsledky VaV ve svůj prospěch. 3.2.3.
Sekundární část
Je vytvořena dle smlouvy o Euratomu, což je 7. RP Evropského společenství pro atomovou energii (7. RP EURATOM). Program se skládá ze dvou specifických částí:
Termonukleární výzkum
Podpora jaderného výzkumu realizovaného JRC18
Oba programy se zabývají oblastí jaderného výzkumu a odborné přípravy. Což zahrnuje činnosti mezinárodní spolupráce, rozvoje a šíření informací v oblasti technologie. Součástí je i Společné výzkumné centrum (JRC), které je jako programy primární části financováno ze 7. RP. Tvoří ho sedm výzkumných institucí nacházejících se v pěti zemích EU. Má za úkol podporovat vědeckou politiku v zemích EU. Výzkum
18
JRC – vychází z anglického termínu „Joint Research Centre“
20
prováděný právě za tímto účelem se zaměřuje na řadu oblastí, které se týkají celé společnosti (energie, klimatické změny, atd.). 3.2.4.
Rozpočet 7. RP
Celkové množství prostředků vložených do primární části 7. RP dosahuje v letech 2007 – 2013 částky 50,521 mld. €. Rozdělení prostředků do jednotlivých programů zobrazuje obr. 2. Údaje jsou uvedeny v mld. €.
Zdroj: TA ČR Obr. 3 – Rozpočet 7. RP
Rozpočet 7. RP EURATOM je oproti primárnímu 7. RP téměř o 95 % menší. Na tento program je vynaloženo 2,751 mld. €. Prostředky jsou rozděleny do Jaderného výzkumu JRC, Štěpení a Fúze, jak znázorňuje obr. 3. Údaje jsou uvedeny v mld. €.
Zdroj: TA ČR Obr. 4 – Rozpočet 7. RP EURATOM
21
3.2.5.
Česká republika a 7. RP
Účast České republiky v RP se datuje až po vzniku 3. RP. Pro rozvoj financování VaV v ČR, vznikla v březnu roku 2008 Technologická agentura (TA ČR19), která společně s Akademií věd (AV ČR) zaštiťuje 7. RP. Vzniku TA ČR předcházela reforma zák. č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a rozsáhlé zahraniční analýzy podobných agentur v zemích EU. V říjnu roku 2009 byla zahájena činnost TA ČR jmenováním jejího předsednictva. Uvedené organizace poskytují podporu na aplikovaný výzkum. Žádat mohou všichni, kteří mají zájem získat finanční podporu na vyhlašované projekty. Do programu se přitom mohou zapojit všechna vědecko-výzkumná pracoviště, firmy, ale i jednotlivci. Ve velkých projektech se objevují i mezinárodní vědecké týmy, pro které je účast na těchto projektech velkým přínosem, protože výzkumní pracovníci zde mohou získat nové kontakty a poznatky v nových způsobech práce a komunikace. Účast ČR v 7. RP dokazuje tab. 1, která zobrazuje čerpání prostředků za období leden 2007 – březen 2011. I přes účast 697 vědeckých týmů a velkých univerzit z celé ČR ve specifických programech, bylo za celé období z obou částí 7. RP čerpáno necelých 123 mil. €.
Tato částka představuje pouhých 0,23 %
z celkového rozpočtu 53 272 mil. €. Což není mnoho. To dokazuje, že je nutné reformovat stávající systém podpory VaV ČR a více zapojit soukromý sektor do čerpání finančních prostředků z fondů EU. Zapojení soukromých investic podpoří vědecké týmy a po reformování VaV se čerpání veřejných prostředků stane více atraktivní. Soukromé prostředky a reforma VaV představují prioritu nejen v ČR, ale i zemích EU, což předpokládá i Evropa 2020.
19
TA ČR – státní agentura, slouží pro rozvoj a podporu systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR
22
Tab. 1 – Čerpání prostředků ze 7. RP v ČR
Specifický program Spolupráce
Účasti
Příspěvek EK
Náklady projektů
422
74 634 706
104 210 478
Myšlenky
6
8 269 790
8 269 790
Lidé
88
13 176 317
15 563 328
Kapacity
134
23 097 720
32 356 007
Euratom
47
3 809 977
7 460 769
Celkem
697
€ 122 988 510
€ 167 860 372
Zdroj: TA ČR
3.2.6.
8. rámcový program – Horizont 2020
Na 7. RP bude navazovat od roku 2014 8. rámcový program (8. RP) s názvem Horizont 2020. V současné době probíhá odborná diskuse nad jednotlivými částmi a v polovině roku 2012 by měla být k dispozici finální verze. V roce 2013 by mělo dojít k přijetí legislativních změn. 8. RP by měl být strukturován do třech pilířů. První pilíř bude podporovat excelentní výzkum, na který bude vyčleněno 24,6 mld. €. Druhý pilíř bude zaměřen na podporu inovací a technologií s rozpočtem 17,9 mld. €. Třetí pilíř má řešit společenskou oblast rozdělenou do šesti částí s rozpočtem 31,7 mld. €. Ve srovnání se 7. RP je 8.RP koncipován do třech pilířů, které se zaměřují na specifické oblasti. 7. RP oproti 8. RP se skládá ze dvou částí, které obsahují specifické programy. 8. RP má zvýšit úrovně excelence formou podpory nejlepších jednotlivců a výzkumných týmů, dále podpořit nové průmyslové technologie a nakonec zlepšit život ve společnosti. Celkový rozpočet vyčleněný na výše uvedené programy 8. RP v 7letém období bude tvořit 74 mld. €. Oproti 7. RP je podpořen o cca 22 mld. € větší částkou. Oba RP svým konceptem podporují růst konkurenceschopnosti a excelenci.
3.3.
Instituce vědy a výzkumu v zemích EU
V některých zemích EU vznikly agentury, které mají na starosti zlepšování inovačních systémů, posilování výzkumu na univerzitách a stimulování veřejného rozvoje vědy a výzkumu. Samozřejmá je spolupráce s ostatními organizacemi zabývajícími se podporou rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU.
23
Představují tak své přístupy související s rozvojem znalostní společnosti v zahraničí a poskytují ČR určitou inspiraci při tvorbě opatření v této oblasti. V následujícím přehledu uvádím země (Finsko, Nizozemí, Španělsko, Švédsko, Rakousko, Švýcarsko), jejichž agentury pro podporu aplikovaného výzkumu prošly analýzou expertního týmu při zakládání TA ČR. 3.3.1.
Instituce základního výzkumu
Finsko Veřejné prostředky na VaV ve Finsku rozděluje několik ministerstev. Z tohoto důvodu má Finsko decentralizovaný systém státní správy. Finanční prostředky tedy nejsou rozdělovány z jednoho místa a za jednotlivé oblasti jsou zodpovědná ministerstva, pod která spadají výzkumné ústavy a rady, akademie a univerzity. Pro finský systém podpory základního výzkumu je nejdůležitější podpora Ministerstva školství, vědy a kultury, pod kterou spadá Finská akademie (Academy of Finland). Academy of Finland20 Je hlavním sponzorem základního výzkumu. Slouží pro podporu a posilování významu vědy a výzkumu ve Finsku. Dále podporuje odborné vzdělávání výzkumných pracovníků a internacionalizaci. Akademie je složena ze čtyř rad pro výzkum (přírodní vědy a životní prostředí, kultura a společnost, přírodní a technické vědy, zdravotnictví), které finančně podporují výzkumné projekty, programy a pracoviště, centra excelence. V roce 2010 dosahoval akademií vynaložený objem prostředků výše 384 mil. €. Nizozemsko Netherlands Organisation for Scientific Research21 (NWO) Organizace pro podporu základního vědeckého výzkumu v Nizozemí podporuje výzkumné pracovníky a mezinárodní vědecká střediska a společnosti. NWO je dělena do osmi oblastí které spravují jednotlivé odborné programy. NWO ve své 20
Acedemy of Finland [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. About us. Dostupné z WWW: . 21
NWO [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. The NWO Organisation. Dostupné z WWW: .
24
zemi spravuje také osm výzkumných ústavů, které vykazují úspěšné výsledky oceněné na mezinárodní úrovni. NWO podporovala v roce 2010 výzkumná pracoviště částkou 741 mil. €. Španělsko Council for Scientific Research22 (CSIC) Jedná se o národní výzkumnou agenturu s největším významem pro financování základního výzkumu ve Španělsku. Jejím cílem je rozvíjet a podporovat výzkum za účelem vědeckého a technického pokroku. Je podřízená Ministerstvu pro vědu a inovace. Skládá se z výzkumných center a ústavů, ve kterých podporuje osm oblastí výzkumu. V roce 2010 dosahovala celková podpora částky 860,3 mil. €. Švédsko Swedish Research Council23 (VR) Jedná se o největší vládní agenturu financující základní výzkum ve Švédsku. Podpora je poskytována formou grantu pomocí výzkumných infrastruktur rozdělených do sedmi tematických oblastí výzkumu. Pravidelná podpora rozdělovaná na výzkum dosahuje částky 4 mld. SEK, při kurzu Švédské centrální banky 1 SEK/EUR ze dne 5. 1. 2012 se jedná o cca 450 mil. €. O přidělení grantu rozhodují expertní panely specializované podle svého oboru. Rakousko Austrian Science Fund24 (FWF) Tvoří v Rakousku centrální organizaci financující základní výzkum. Jejím hlavním cílem je posílit vědu a humanitní obory v zemi a provádět základní výzkum na mezinárodní úrovni. FWF poskytuje dotace ve třech oblastech výzkumu, rozdělených do jednotlivých programů. Na ty byl v roce 2010 poskytnut rozpočet v souhrnné výši 171,8 mil. €. 22
CSIC [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. . 23
Pesentation.
Dostupné
Vetenskapsrädet [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. About us. Dostupné < http://www.vr.se/inenglish/aboutus.4.69f66a93108e85f68d48000123.html>. 24
z
WWW: z
WWW:
Austrian Science Fund [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Portrait. Dostupné z WWW: .
25
Švýcarsko Swiss National Science Foundation25 (SNF) SNF se vyznačuje tím, že každoročně podporuje převážně mladé výzkumné pracovníky do 35 let věku. Pro Švýcarsko je důležitá tím, že podporuje základní výzkum ve všech dostupných oborech. V roce 2010 poskytla SNF podporu ve výši 726 mil. CHF, při kurzu Švýcarské národní banky 1 CHF/EUR ze dne 5. 1. 2012 se jedná o cca 565 mil. €. 3.3.2.
Instituce aplikovaného výzkumu
Finsko Finnish Funding Agency for Technology and Innovation26 (TEKES) Agentura podporující aplikovaný výzkum se nazývá „Finská agentura pro podporu technologií a inovací“ – TEKES. Ve Finsku se jedná o nejvýznamnější finanční a expertní organizaci zabývající se výzkumem a technologickým rozvojem. Slouží k rozvoji průmyslu a podpoře technologií a inovací. Byla založena již v roce 1983. Má rozvinutou podporu VaV na univerzitách a výzkumných ústavech. TEKES přispívá
k ekonomickému
růstu
prostřednictvím
výzkumných
programů
v tematických prioritách – funkční materiály, ICT, energie, zdraví aj. Objem prostředků investovaný prostřednictví TEKES se neustále zvyšuje. V roce 2007 tvořil objem prostředků rozdělovaný agenturou TEKES více než 470 mil. €, z toho 43% objemu prostředků tvořili investice v podnikovém sektoru. V současné době je to již cca 516 mil. €, z toho je celkem 56% vloženo do podnikového výzkumu a vývoje v poměru 40% granty a 16% půjčky, jak znázorňuje obr. 4. Díky takto vysokému podílu investic je zaručen nejen rozvoj a ekonomický růst podniků, ale i vysoká úroveň publikační aktivity.
25
Swiss National Science Foundation [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. About us. Dostupné z WWW: < http://www.snf.ch/E/about-us/Pages/default.aspx>. 26
SLANÝ, Antonín. Konkurenceschopnost a stabilita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, Opatření na podporu inovací ve vybraných státech EU. ISBN 978-80-210-5336-6.
26
Zdroj: Vznik TA ČR – zahraniční inspirace Obr. 5 – Struktura příjemců podpory – TEKES
Nizozemsko SenterNovem V oblasti aplikovaného výzkumu je důležitá tato agentura. Vznikla sloučením agentur Senter a Novem. Soustředí se na udržitelnost, inovace, mezinárodní obchod a spolupráci. Cílem této agentury je realizovat vládní politiku v oblasti inovací, životního prostředí a udržitelného rozvoje. V rámci svého programu rozděluje cca 2 mld. ročně. Na obr. 5 můžeme opět vidět strukturu příjemců podpory, kdy 70 % prostředků jde na podporu výzkumu v komerčním sektoru, který se dělí dle počtu zaměstnanců. Zbytek si rozdělí ostatní organizace a vzdělávací instituce. V roce 2010 se agentura SenterNovem stala součástí vládní agentury NL, která spadá pod ministerstvo hospodářství, zemědělství a inovací. V r. 2010 podpořila částkou 280 mil. € podnikatele, výzkumníky a samosprávu.
Zdroj: Vznik TA ČR – zahraniční inspirace Obr. 6 – Struktura příjemců podpory – SenterNovem
27
Španělsko Centro para el Desarrollo Tecnológico Industrial (CDTI) Centrum pro průmyslový technologický vývoj je veřejná instituce, která spadá pod Ministerstvo pro vědu a inovace. Byla založena již v roce 1977.
Podporuje
inovace a technologický rozvoj španělských firem. Vytváří mnoho nástrojů pro financování výzkumu a vývoje. Spravuje mnoho programů pro národní i mezinárodní spolupráci, kde spolupracuje např. i s Evropskou kosmickou agenturou.
Samozřejmě
spolupracuje
i
s Evropskou
unií
na
rámcových
programech. CDTI v současné době rozděluje cca 1,1 mld. € v komerčním sektoru. Tak jako nizozemská
agentura
SenterNovem,
má
CDTI
dotační
politiku
podpory
podnikového výzkumu nastavenou podle počtu zaměstnanců ve společnosti, jak znázorňuje obr. 6.
Zdroj: Vznik TA ČR – zahraniční inspirace Obr. 7 – Struktura příjemců podpory – CDTI
Švédsko VINNOVA Je vládní agentura, která byla založena v roce 2001 a spadá pod Ministerstvo průmyslu. Veškeré její aktivity jsou řízeny vládou. Zaměřuje se především do oblasti výzkumu a průmyslové politiky pracovního života, energie, dopravy a regionální rozvojové politiky. Ročně rozděluje cca 190 mil. € na podniky, výzkumné
instituce,
univerzity
a
veřejné
organizace.
Jak
znázorňuje
obr. 7, opět nejvíce prostředků jde na podnikový výzkum (44%). Druhou největší položku tvoří univerzity (28%), třetí výzkumné instituce (19%) a čtvrtou tvoří veřejné organizace (9%).
28
Zdroj: Vznik TA ČR – zahraniční inspirace Obr. 8 – Struktura příjemců podpory – VINNOVA
Rakousko Die Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft (FFG) Je národní finanční instituce pro aplikovaný průmyslový výzkum. Podporuje rakouské
podniky,
výzkumné
instituce
a
jednotlivce
ve
všech
fázích
technologického rozvoje a inovací. Byla založena v září roku 2004. Cílem této společnosti je posílení výzkumu a inovací v Rakousku v globální konkurenci. Díky tomu si zajistí trvale udržitelný rozvoj kvalitních pracovních míst a prosperitu. Na podporu konkurenceschopnosti a trvale udržitelného rozvoje v zemi, rozděluje 310 mil. € ročně. Strukturu příjemců podpory znázorňuje obr. 8. 79% z celkového objemu finančních prostředků je poskytováno na podnikový výzkum, 11% je poskytováno výzkumným ústavům, pouhými 7% je podporován výzkum na vysokých školách a zbylá 3% tvoří ostatní instituce či jednotlivci.
Zdroj: Vznik TA ČR – zahraniční inspirace Obr. 9 – Struktura příjemců podpory – FFG
29
Švýcarsko Kommission für Technologie und Innovation (KTI) Je komise na podporu inovací a agentura na podporu předávání znalostí a technologií mezi podniky a univerzitami. KTI sponzoruje projekty v různých perspektivních oblastech aplikovaného výzkumu a vývoje. Má za cíl generovat více inovací plynoucích z kooperace podniků a akademických obcí. KTI byla založena v roce 2000. V současné době rozděluje cca 130 mil. CHF ročně. Z obr. 9 je patrné, že švýcarská agentura prostředky rozděluje převážně mezi odborné vysoké školy, technické vysoké školy a univerzity a to celými 95%. Zbylých 5% si rozděluje Výzkumné centrum elektroniky a mikrotechniky a ostatní agentury nebo jednotlivci.
Zdroj: Vznik TA ČR – zahraniční inspirace Obr. 10 – Struktura příjemců podpory – KTI
Z výše uvedených grafů agentur podporující aplikovaný výzkum je patrné, že zmiňované země mají svou dotační politiku propracovanou, protože díky investicím do aplikovaného výzkumu zvyšují konkurenceschopnost ekonomik EU a tím i hospodářský růst dané země. Stanovený cíl 3 % HDP, však zatím splňuje pouze Finsko a Švédsko. Nejen ostatní výše uvedené země, ale i země EU, musejí zvýšit své investice v soukromém sektoru. Většina firem v rámci svých rozpočtových omezení však škrtá položku investic do VaV jako první, což pozitivní vývoj nepřináší.
30
3.3.3.
Přehled výdajů na VaV - přepočet
120,00 €
105,00 €
90,00 €
75,00 €
60,00 €
45,00 €
30,00 €
15,00 €
0,00 € Finsko
Nizozemsko Španělsko
Přepočet na základní výzkum
Švédsko
Rakousko
Švýcarsko
Česká republika
Přepočet na aplikovaný výzkum
Obr. 11 – Přepočet rozpočtu na VaV na obyvatele v r. 2010
Výše uvedený graf znázorňuje výši podpory na VaV z vybraných zemí EU. Graf byl metodicky sestaven z dat uváděných agenturami z každé země. Následně byla data, o výši prostředků, podělena počtem obyvatel dané země v r. 2010. Z analýzy vyplývá, že země s vysokým HDP rozdělují na VaV mnohonásobně více prostředků než ostatní země uvedené v grafu. Ukazatel České republiky je bohužel na nízké úrovni, což potvrzuje trend poslední doby, kdy rozpočet VaV stagnoval nebo nerostl. Podpora aplikovaného výzkumu je v porovnání s ostatními zeměmi skoro nulová. Proto v ČR je důležité zvýšit podíl soukromých fondů v podpoře na aplikovaný výzkum.
31
4 Finanční rámec řízení vědy a výzkumu v ČR V České republice oblast vědy a výzkumu upravuje zák. č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Druhy a příjemci podpory
4.1.
Tento zákon se týká všech příjemců podpory, kteří chtějí čerpat finanční prostředky z veřejných fondů určených na vědu, výzkum a inovace. Příjemci podpory mohou být veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, organizační jednotky ministerstev, právnické a fyzické osoby, které se zabývají výzkumem a vývojem. Na základě podmínek stanovených tímto zákonem lze podporu čerpat jako:
4.1.1.
účelovou podporu
institucionální podporu Účelová podpora
Týká se grantových a programových projektů, specifického vysokoškolského výzkumu a podpory na velkou infrastrukturu. Grantový a programový projekt se od sebe liší pouze atributem cíle a způsobem řešení. Příjemce grantového projektu stanovuje cíl a způsob řešení sám v rámci skupiny projektů, které vyhlašuje poskytovatel podpory. Naproti tomu u programového projektu je cíl znám a příjemce se pouze vyjadřuje ke způsobu plnění cíle. Podpora na velkou infrastrukturu se týká jedinečného veřejného zařízení, které má vysokou finanční a technologickou náročnost. Tuto charakteristiku splňuje speciální výzkumná organizace, která je schvalována vládou a slouží pro užití dalších výzkumných organizací. Specifický vysokoškolský výzkum bych označil za velmi důležitou součást zák. č. 130/2002 Sb. neboť se jedná o stěžejní výzkum na vysokých školách resp. výzkumných institucích. Tento druh výzkumu je právě jedinečný tím, že jeho součástí jsou studenti magisterských a doktorských programů. Specifický vysokoškolský výzkum navíc ještě upravují zvláštní podmínky schvalované vládou, které stanovují příjemce podpory, kritéria a způsob poskytování podpory.
32
Za důležitou součást v řízení vědy a výzkumu na vysokých školách se považují grantové projekty a specifický vysokoškolský výzkum. Jsou to nejčastější druhy vysokoškolského výzkumu a bude na ně kladen velký důraz právě v rámci připravované reformy vědy a výzkumu. 4.1.2.
Institucionální podpora
Týká se dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace, mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, operačních programů, zabezpečení veřejné soutěže, věcného nebo finančního ocenění a nákladů spojených s činností RVVI, GA ČR, TA ČR, AV ČR. Institucionální podpora tvoří v současné době kolem 60 % prostředků poskytovaných na vysokoškolský výzkum. Do budoucna by však neměla být hlavním pilířem financování vysokoškolského výzkumu. Podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj je poskytována na základě hodnocení dosažených výsledků. Podpora na mezinárodní spolupráci je poskytována na základě mezinárodních smluv na poplatky za účast a členství v mezinárodních programech a organizacích výzkumu a vývoje a na podporu projektů mezinárodní spolupráce. Operační programy slouží pro financování cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích. Veřejnou podporu lze rovněž čerpat na veškeré činnosti související se zabezpečením veřejné soutěže a to až do výše 2,5 % prostředků poskytovatele v daném kalendářním roce, mimo náklady spojené s činností RVVI, GA ČR, TA ČR, AV ČR.
4.2.
Poskytnutí a použití podpory
Pokud příjemce splňuje výše zmíněné podmínky a podmínky způsobilosti, které dále upravuje zák. č. 130/2002 Sb., může zažádat příslušnou instituci o poskytnutí podpory na výzkumný záměr a to do doby, kterou s předstihem zveřejňují jednotliví poskytovatelé podpory, zpravidla do konce roku předcházejícímu rok čerpání podpory. Čerpat podporu na výzkumný záměr či projekt lze začít do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Jedná – li se o víceletý projekt, 60 – ti denní lhůta pro začátek čerpání podpory začíná běžet od začátku kalendářního roku ve druhém roce a
33
dalších letech. Podpora je pak posílána na zvláštní účet, který zřizuje příjemce podpory. Důležitou podmínkou je, že podpora může být poskytnuta pouze na způsobené náklady, tzn., že příjemce podpory musí vést účetnictví a evidovat veškeré výdaje, které vznikly v rámci projektu. Ty pak na konci roku musí zpětně vyúčtovat. V případě pořízení hmotného nebo nehmotného majetku pak tento zůstává ve vlastnictví příjemce podpory. Majetek, který lze takto zahrnout do nákladů, však odpovídá předpokládanému využití v daném výzkumném záměru či projektu V případě, že je v žádosti o účelovou podporu na jeden výzkumný projekt uveden příjemce i spolupříjemce je podpora vyplácena pouze příjemci. Spolupříjemce čerpá stanovenou část podpory na základě smlouvy vedenou mezi příjemcem a spolupříjemcem. Tento postup však neplatí, je – li příjemcem organizační složka státu nebo územního samosprávného celku. V tomto případě poskytovatel rozdělí podporu na příslušné části a prostředky poskytne každému subjektu zvlášť. Smlouva mezi příjemcem a spolupříjemcem se nedělá. Na konci trvání výzkumného záměru či projektu je poskytovatel podpory oprávněn provádět kontrolu čerpání a využívání podpory a účelnosti vynaložených nákladů a to dle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory. Součástí kontroly jsou i dosažené výsledky. Poskytovatel je rovněž povinen provést kontrolu nejméně jedenkrát, jedná – li se o projekt, jehož trvání je delší než dva roky.
4.3.
Čerpání podpory z veřejných prostředků
Agentury
Evaluace
Experti, instituce
Administrátor
Peníze
Obr. 12 – Způsob čerpání veřejné podpory 34
Výše uvedený diagram znázorňuje proces toku financí čerpaných na výzkumné projekty z veřejných zdrojů. V případě účelové podpory jsou nejprve výzkumnými pracovníky vytvořeny výzkumné projekty a zaslány k posouzení některým poskytovatelům podpory. Nejčastěji to jsou MPO, MŠMT, GA ČR, AV ČR a MZ ČR. Jedná-li se o institucionální podporu, jsou finanční prostředky poskytovány na výzkumné záměry nejčastěji z financí MŠMT a AV ČR. Ze souhrnu projektů pak jednotlivé agentury vyberou několik projektů, jejichž garantům představující výzkumné pracovníky přidělí finanční podporu. Pro posuzování projektů se využívá mechanismů panelu expertů nebo per review systému. Panel expertů je v agenturách tvořen odborníky z řad tematické oblasti, na kterou jsou podány žádosti o grantovou podporu. Pro hodnocení žádostí se využívají dva způsoby. V prvním způsobu experti posuzují všechny přijaté žádosti nejprve podle splnění základních kritérií a poté podle odbornosti a významu pro společnost. Druhý způsob souvisí s odesíláním žádostí externím oponentům, kteří vyhotoví odborné posudky s vyjádřením svých doporučení. Per review systém souvisí s posuzováním odborné části anonymním způsobem. Tzv. odbornou komisí jsou vybráni externí oponenti z ČR, ale i z 50 % ze zahraničí (jejichž podíl roste). Pro zachování objektivity při posuzování jsou odstraněny identifikační prvky žádosti. Oponenti se tak nedozví jméno garanta a posudky by tedy neměli být ovlivněny „vlastními pocity“ oponentů. Per review systém s anonymním posuzováním je také využíván ŠAVŠ v rámci projektů interní grantové agentury (IGA). Rozdělení rozpočtu na všechny obory výzkumné činnosti bohužel nejde vždy. Grantová podpora zejména v oblasti ekonomie je v poslední době velmi omezena resp. zcela zrušena. Důvodů pro krácení podpory může být několik, např. nedostatečná velikost rozpočtu, nekvalitní výsledky z předcházejících projektů, legislativa, politická vůle, lobbing. Na konci procesu čerpání podpory projdou výstupy z projektů evaluací, na základě čehož se bude v budoucnu rozhodovat o přidělení dotací na nové projekty.
35
4.4.
Hodnocení a výsledky výzkumu
Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou podporu má na konci řešení projektu příjemce podpory povinnost podat zprávu s výsledky výzkumu poskytovateli podpory a to nejdéle do 180 dnů ode dne dokončení projektu. Jedná – li se o dvoustupňovou soutěž, doba odevzdání výsledků výzkumu se prodlužuje až na 240 dnů. Poskytovatel pak tyto výsledky předává provozovateli informačního systému
výzkumu,
vývoje
a
inovací
za
podmínek
daných
zákonem.
Součástí hodnocení výsledků výzkumu jsou dílčí zprávy, které musejí příjemci podpory odevzdávat. Lhůty a nutnost odevzdávat dílčí zprávy pak stanovují jednotliví poskytovatelé zvlášť dle vlastních pravidel a druhu výzkumu. Dílčí zprávy jsou důležité pro poskytnutí podpory v dalších letech výzkumu u víceletých projektů. Mohou být také součástí kontroly, kterou je poskytovatel povinen provádět. Konkrétní způsob kontroly však stanovuje poskytovatel podpory dle vlastních nařízení nebo dle smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem. V případě porušení povinností plynoucí z uzavřené smlouvy se pak postupuje dle příslušných smluvních ujednání a dle obchodního zákoníku. Informační systém se nachází na konci procesu systému podpory vědy, výzkumu a inovací. Slouží k vyhledávání informací zadaných do výše uvedených částí informačního systému. Jeho cílem je informovat veřejnost a další orgány o vyhlášených veřejných soutěžích, jejich výsledcích a čerpaných prostředcích. Slouží také ke kontrolování poskytování a používání účelové nebo institucionální podpory a k hodnocení výsledků výzkumných organizací a programů. Tyto informace se nacházejí ve čtyřech vzájemně provázaných částech: rejstřík informací o výsledcích (RIV), centrální evidence projektů (CEP), centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací (CEA) a evidenci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích (VES). Informační systém navíc ještě obsahuje centrální evidenci výzkumných záměrů (CEZ).
36
Na základě metodického pokynu27 Rady pro výzkum vývoj a inovace následně dochází k převedení výsledků od všech výzkumných organizací na numerickou škálu. Tento proces nazýváme kvantifikace výsledků. Je však nutné podotknout, že kvantifikace výsledků je prováděna pouze u výzkumných organizací, které splňují právní podmínky dané zákonem a jsou zařazeny do databáze veřejných výzkumných organizací.
27
Česko. Usnesení vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010 k metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011). 2009, č. 555, s. 1-45. Dostupný také z WWW: .
37
5 Návrh reformy financování výzkumu a vývoje EU dala vzniknout základním koncepčním dokumentům, které vycházejí ze situace vývoje světových ekonomik s trendem prosazujícím znalostní ekonomiku se zaměřením na excelenci, což je ekonomika, která upřednostňuje výzkum a vývoj ve společnosti a kvalitu nad kvantitou. Základem reformy financování VaV je zvýšení podílu soukromých zdrojů a spolupráce se soukromou sférou.
5.1.
Problémy financování VaV
Implementace některých reformních kroků, jako koordinace financování VaV, je z důvodů různorodých základů veřejného výzkumu neefektivní. Proto se začal utvářet Evropský výzkumný prostor, který má jednotlivé základy sjednotit a dopomoci zemím EU k financování VaV. Vznikla evropská centra excelence, která posilují konkurenceschopnost a propojují přidělování veřejných prostředků z fondů EU. Vznikly rámcové a strukturální fondy, které vytvářejí vazby mezi veřejným výzkumem a podniky, které uplatňují výsledky v praxi. Země EU trpí problémy s nedostatečným zapojením soukromého sektoru, který plní nezanedbatelnou roli v oblasti financování. Proto je třeba, aby vzniklo více společných projektů mezi univerzitami a společnostmi, které finančně podporují společné aktivity, a které čerpají veřejné prostředky na pokrytí části mzdových nákladů výzkumných pracovníků. Tato část nákladů bývá často opomíjená i přesto, že se jedná o důležitou část rozpočtu projektu. Z důvodů nízkého platového ohodnocení výzkumných pracovníků dochází k degradaci kvality výzkumné práce a odlivu vědecké síly do zahraničí. Nedostatečná provázanost vysokých škol se soukromým sektorem má vliv na neúčinný přenos znalostí a neefektivnost financování VaV, kdy finanční prostředky jsou využívány ve výzkumu, jehož výsledky se vůbec nebo nedostatečně uplatňují v praxi. V ČR s tím souvisejí i regionální rozdíly v množství čerpaných prostředků podniky, kdy největší investice plynou do středních Čech a Prahy, kde sídlí největší počet firem z Hi-tech oblastí.
38
Rozvoji projektů také brání nízká podpora státu v oblasti fiskální politiky jako je nízká daňová podpora, legislativní prostředí a nízká nabídka pobídek. To pak brání investorům vstupovat do projektů, což je zejména v počáteční fázi vývoje důležité. Ti mohou přinést do projektu důležitý základní neboli rizikový kapitál (Venture Capital). Výše zmíněná negativa navíc podporuje skutečnost využití větší míry prostředků institucionální podpory, které jsou čerpány prostřednictvím rozpočtových kapitol. Dochází k nadměrnému zatěžování administrativy a nerovnoměrnosti systému rozdělování nevedou ke zvyšování excelence, neboť výsledky výzkumu nejsou dostatečně spojeny s hodnocením, tak jako v případě účelové podpory.
Řešení financování VaV
5.2.
Řešením jsou čtyři cíle vedoucí ke zvýšení excelence a zavedení znalostní ekonomiky:
Zlepšit využívání veřejných prostředků VaV
Zvýšit spolupráci v Evropském výzkumném prostoru
Podpořit soukromý sektor ve výdajích na VVaI
Podpořit investice venture kapitálu
Finanční prostředky alokované z veřejného rozpočtu jsou klíčovým prvkem v rozvoji VaV a hrají důležitou roli ve zvyšování konkurenceschopnosti ve znalostní ekonomice. Veřejné financování by se mělo zaměřit na obory, které jsou klíčové pro obyvatele ČR. Proto snižování rozpočtu na VVaI není v souladu s národní strategií ani evropskou strategií pro rozvoj země. Naopak by se měl vytvořit efektivní způsob hodnocení výsledků výzkumu institucionální a účelové podpory, což povede k růstu excelence. Vzniklý Evropský výzkumný prostor otevírá nové možnosti při sdílení výsledků a znalostí s ostatními zeměmi EU. „Motorem“ by měla být spolupráce firem ve VaV vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšování transferu znalostí a zvyšování excelence vedená na mezinárodním poli. To je nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti
v globálním
měřítku.
Díky
přístupu
ke
špičkovým
znalostem, tak opět vzniká prostředí, které vytváří motivaci pro výzkumné organizace. Posilování povědomí o možnostech spolupráce na mezinárodní úrovni
39
také může oslovit nové vědecké kapacity ze zahraničí a pozitivně motivovat soukromé společnosti ve výdajích na VVaI. Ty pak v případě využití výsledků v zahraničí posilují svoji globální pozici. Společně s univerzitou může být dán impuls ke vzniku spin-off28 firem či podnikatelských inkubátorů, které stát může více podpořit ve formě daňových úlev, popř. jinou fiskální politikou ve formě nepřímé podpory. Soukromé výdaje patří mezi nejdůležitější prvky reformy financování VaV. Jejich stimulace
opět
pozitivně
ovlivňuje
konkurenceschopnost
firem
a
zemí
v Evropském výzkumném prostoru. V současné době to řeší Strukturální fondy EU (SF EU), neboť se týkají všech oblastí znalostní ekonomiky. Zdroje z SF EU je možné čerpat pouze do roku 2013 prostřednictvím operačních programů Výzkum a
vývoj
pro
inovace,
Podnikání
a
inovace
a
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost29. Podporu z těchto programů můžeme označit za přímou, neboť jsou poskytovány přímo institucím na jednotlivé projekty. SF EU také řeší problémy spojené s regionálními rozdíly díky výzkumnému a inovačnímu potenciálu, který se týká zejména malých a středních podniků rozptýlených po celé ČR. SF EU jsou součástí institucionální podpory, která v rovnoměrné míře využívání vytváří efektivní systém a excelenci a pozitivně přispívá k rozvoji. V rozvoji hraje neméně důležitou roli investice rizikového kapitálu, který představuje podstatný zdroj příjmů v počáteční fázi rozvoje. Reforma počítá s vhodnou stimulací typu daňového zvýhodnění a vytvářením fondů, které propojí soukromé a veřejné investice. Zefektivnění hodnocení výsledků, podpora aplikovaného výzkumu, zapojení univerzit do aplikovaného výzkumu, vytvoření podmínek pro venture investice společně se zapojením soukromého sektoru na financování a využívání výsledků v praxi se může stát jedním z klíčových prvků v oblasti konkurenceschopnosti firem.
28
Firma založená za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví univerzity (formou licence nebo prodeje) až do formy produktu nebo služby uplatnitelné na trhu. 29
KLUSÁČEK, Karel; KUČERA, Zdeněk; PAZOUR, Michal a kol., Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací. Praha : Technologické centrum AV ČR, 2008. 48 s. Dostupné z WWW: .
40
6 Formáty a řízení vědy a výzkumu na ŠAVŠ Soukromé vysoké školy jsou v terciárním systému českého vysokého školství obecně považovány za nekvalitní, a proto někteří zaměstnavatelé či personální agentury považují absolventy těchto škol za nežádoucí a nevzdělané. Kvalitu VŠ však určuje výzkum, který musí každá VŠ provádět. ŠAVŠ se musí, stejně jako ostatní veřejné VŠ i soukromé VŠ řídit zákonem 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je vázán na legislativu společností a který definuje výzkumné organizace.
6.1.
Problémy s veřejným financování VaV
ŠAVŠ byla právně vedena jako organizační složka společnosti ŠKODA AUTO a.s., což vedlo ke komplikovanému přístupu k prostředkům veřejné podpory v oblasti výzkumné činnosti, ke kterým má dle zák. 130/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů ŠAVŠ nárok. Proto, za účelem udržení kvalitativního standardu musela být ŠAVŠ transformována do samostatné právní formy o.p.s. Mezi další důvod patřil i rozpor s § 2, zák. 111/98 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí, že vysoká škola je právnickou osobou. Další problém připisovaný k chybějící právní subjektivitě, představovalo zpřísnění seznamu veřejných výzkumných institucí, na který mohou být připsány pouze instituce splňující podmínky dle zák. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nezařazení na tomto seznamu mělo vliv na nemožnost evaluace vědeckovýzkumné činnosti ŠAVŠ a získání podpory na specifický vysokoškolský výzkum. Evaluace je důležitá v dalším získávání finančních prostředků. Umístění na seznam veřejných výzkumných institucí s kvalitní evaluací je pro další rozvoj ŠAVŠ
klíčový.
Prodloužení
akreditace,
vznik
nových
studijních
oborů
magisterského studia, ale zejména akreditace doktorského studia jsou dlouhodobé cíle ŠAVŠ. A bez nich se nebude ŠAVŠ dále rozvíjet v oblasti excelence a nestane se prestižní vysokou školou.
6.2.
Specifický vysokoškolský výzkum
Vzdělávací a výzkumné instituce, jsou vysoké školy s doktorským a magisterským stupněm vzdělání. Na těchto školách se předpokládá zapojení studentů do výzkumné činnosti. Proto existuje na specifický vysokoškolský výzkum podpora 41
MŠMT, která se vydává na základě Usnesení vlády České republiky č. 1021 a pravidel vytvořených a zveřejněných MŠMT. Dle pravidel má ŠAVŠ jako soukromá vysoká škola s vlastní právní subjektivitou nárok na čerpání grantu. Tomuto kroku předcházelo vytvoření nutných podmínek a zásad studentské grantové soutěže, platných pro ŠAVŠ a jejich zveřejnění na webu školy. Neméně důležitou podmínkou bylo provedení transformace ŠAVŠ.
6.3.
Interní grantová agentura (IGA)
Částečné řešení situace s financováním výzkumné činnosti na ŠAVŠ pomáhá řešit IGA. Dříve, z důvodů chybějící právní subjektivity, představovala IGA jediný nástroj financování vědecko-výzkumné činnosti. Podařilo se tak alespoň splnit zák. č. 111/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kde § 1 se zmiňuje o poslání vysokých škol, které přispívají k vědeckému, sociálnímu, kulturnímu a ekonomickému rozvoji společnosti. Výzkumnou činnost vykonávají akademičtí pracovníci jako interní zaměstnanci vysoké školy, kteří společně se studenty tvoří akademickou obec, což definuje § 3. § 4 zák. č. 111/98 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mj. zaručuje vysoké škole akademickou svobodu a práva ve smyslu svobody vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků. Výzkumná činnost na VŠ je tak podložena vysokoškolským zákonem. Počátky IGA sahají na ŠAVŠ do roku 2007, kdy byla IGA založena. Princip financování spočívá na společnosti ŠKODA AUTO a.s., kde jako zřizovatel ŠAVŠ dává prostředky na výzkum. Způsob rozdělení financí zobrazuje obr. 11.
Budget
Expertní komise
Výzkum
Evaluace
Obr. 13 – Způsob čerpání podpory IGA
Společnost ŠKODA AUTO a.s. poskytne ŠAVŠ formou dotace finanční částku na výzkumnou činnost. Expertní komise vybere od jednotlivých garantů návrhy projektů a vybraným rozdělí finance určené na jejich výzkum. Po ukončení projektu dojde k evaluaci výsledků a k jejich zanesení do databáze RIV.
42
Tento zdánlivě jednoduchý proces ovšem není zcela spolehlivý. Vše totiž záleží na vůli společnosti ŠKODA AUTO a.s. a velikosti rozpočtu, který jako zřizovatel dá na vědecko-výzkumnou činnost ŠAVŠ. Díky vyčlenění ŠAVŠ z firemní struktury a transformování na společnost s vlastní právní identitou, umožňuje ŠAVŠ zvýšit financování VaV pomocí prostředků veřejné podpory. Situace, která nastala v roce 2009, zcela vystihuje předchozí odstavec. V té době financovala ŠAVŠ výzkumné projekty pouze z prostředku IGA. Veškerá finanční podpora však byla z důvodů úspor ukončena. Některé projekty z období 2007 – 2009 nebyly řádně dokončeny a nemohlo být dosaženo původně vytyčených střednědobých cílů.
6.4.
Podpora šíření výsledků VaV
ŠAVŠ jako každá jiná vysoká škola má zájem na svém růstu. Proto vytváří hodnoty ve formách publikační činnosti, pořádání konferencí a diskusních fór. Finančně podporuje naše pedagogy při publikování zejména v recenzovaných zahraničních časopisech, které vydává jako výsledky svého výzkumu. Prozatím to byl grant z GA ČR a několik projektů IGA. Akademičtí pracovníci se zároveň účastní výzkumných projektů na jiných VŠ v ČR i zahraničí. Výsledky výzkumu označují na ŠAVŠ tzv. Working Papers (WP). WP jsou periodika s vlastním ISSN vydávaná ŠAVŠ do roku 2009 v průměrné periodě čtyř čísel za rok. Sloužila pro publikování pracovních verzí výsledků výzkumné činnosti z IGA. WP zpravidla vznikaly v návaznosti na diskusní fóra a konference, kde akademici prezentovali své výsledky odborné veřejnosti. Z důvodu utlumení finanční podpory IGA bylo vydávání WP pozastaveno. Mimo WP publikují někteří akademičtí pracovníci odborné knihy, které nejsou vydávány ŠAVŠ, ale některým odborným nakladatelstvím. ŠAVŠ v tomto případě často finančně podporuje publikace svých autorů. Obvykle formou umístění placené reklamy ve výtiscích odborných knih. V minulosti z důvodu utlumení finančních prostředků ze strany ŠKODA AUTO a.s. a nemožnosti získat dotace na účelový výzkum, nebylo možné mnohé projekty spustit
a
některé
ani
dokončit.
Řešení
těchto
problémů
představovala
transformace ŠAVŠ a předpokládaný následný pozitivní dopad na financování VaV. 43
7 Závěr Financování VaV v Evropě je doménou veřejného sektoru, ve kterém jsou zaměstnáni vědci, studenti i administrativní pracovníci. Stimulace vědeckovýzkumné činnosti má pozitivní vliv na velkou skupinu lidí. Od akademických pracovníků, kteří musejí vymyslet a vypracovat projekty, přes administrátory, kteří bojují s legislativní a administrativní činností, studenty vkládající nové myšlenky a rozvíjející svojí osobnost a dovednosti až po společnost, která přijme paradigmata vědecké obce. Pro zachování odpovědnosti za rozvoj potenciálu a společnosti se musela ŠAVŠ přizpůsobit legislativnímu prostředí a přijmout nová opatření, která ji udrží v konkurenčním prostředí a do budoucna ji zajistí stabilní růst. Nejdůležitějším milníkem bylo zahájení transformace ŠAVŠ na samostatnou právní jednotku o.p.s. Tímto krokem postupně dojde k vyčlenění ŠAVŠ z organizační struktury společnosti ŠKODA AUTO a.s. a jejímu osamostatnění. Dohled nad nově vzniklou společností bude, dle právní normy, provádět správní a dozorčí rada. Díky této změně se bude moci ŠAVŠ ucházet o granty veřejného rozpočtu určených na financování projektů VaV. Nebude tak zcela závislá na podpoře Interní grantové agentury. Po dokončení transformace se bude moci ŠAVŠ soustředit mj. na rozvoj potenciálu interních výzkumných pracovníků. Nezávislost na společnosti ŠKODA AUTO a.s. dovolí vytvořit vlastní systém odměňování. Nastavením vícesložkového mzdového systému, který nemohl být doposud použit z důvodu interní politiky společnosti ŠKODA AUTO a.s., povede k větší zainteresovanosti výzkumných pracovníků na výzkumných projektech. Kromě základní mzdy by náležela výzkumným
pracovníkům
také
finanční
odměna
z projektů,
na
kterých
spolupracují. Motivační mzdová politika je totiž jedním z důležitých prvků pro nastavení excelence výsledků výzkumu. Výše uvedené milníky by ŠAVŠ měli pomoci ke splnění svých strategických cílů a bezproblémového přístupu ke zdrojům veřejného rozpočtu.
44
Seznam literatury Acedemy of Finland [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. About us. Dostupné z WWW: . Swiss National Science Foundation [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. About us. Dostupné z WWW: < http://www.snf.ch/E/about-us/Pages/default.aspx>. Vetenskapsrädet [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. About us. Dostupné z WWW: . MATĚJŮ, Petr. Bílá kniha terciárního vzdělávání. 1. vyd. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2009, 74 s. ISBN 978-80-254-4519-8 (BROž.). Dostupné z: . KLUSÁČEK, Karel; KUČERA, Zdeněk; PAZOUR, Michal a kol., Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací. Praha : Technologické centrum AV ČR, 2008. 48 s. Dostupné z WWW: . SenterNovem [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Brochure Feiten en cijfers. Dostupné z WWW: . Brusel zveřejnil novou ekonomickou strategii Evropa 2020. Měsíčník EU aktualit. 2010, č. 79, s. 3-4. ISSN 1801-5034. European Commission : Research and Innovation [cit. 2011-12-13]. Horizon 2020. Dostupné . European Commission : Research and [cit. 2012-1-2]. European Research. .
[online]. c2011 z WWW:
Innovation [online]. c2012 Dostupné z WWW:
European Science Foundation [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. European Peer Review Guide. Dostupné z WWW: . Euroindia Research Centre [online]. c2012 [cit. 2012-1-2]. From FP1 – FP7. Dostupné z WWW: . Evropa 2020 : Shoda na hlavních cílech. Měsíčník EU aktualit. 2010, č. 82, s. 2. ISSN 1801-5034. Evropa 2020 : Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Brusel : Evropská komise, 2010. 34 s. Dostupné z WWW: .
45
CDTI [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Informe anual CDTI. Dostupné z WWW: < http://www.cdti.es/recursos/publicaciones/archivos/13158_164164201294742.pdf> KTI [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Jahresbericht KTI 2010. Dostupné z WWW: . WILHELM, Ivan. Interview. In: Milenium, TV, ČT24, 30. prosince 2011, 17:35. SLANÝ, Antonín. Konkurenceschopnost a stabilita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, Opatření na podporu inovací ve vybraných státech EU. ISBN 978-80-210-5336-6. KLUSÁČEK, Karel; KUČERA, Zdeněk; PAZOUR, Michal a kol., Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Praha : Technologické centrum AV ČR, 2008. 72 s. Dostupné z WWW: < http://www.tc.cz/dokums_raw/bila-kniha_1228488587.zip>. KANTOREK, Pavel. Knížka pro kočku a nejen pro ni. Brandýs n. Labem: ANNONCE, 1990. ISBN 80-900125-0-7. Česko. Nařízení vlády ze dne 14. října 2009 o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 129, č. 397, s. 6614-6620. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244. Česko. Nařízení vlády ČR ze dne 7. června 2010 o národních cílech stanovených na základě hlavních cílů strategie "Evropa 2020". 2010, č. 434, s. 1-2. Dostupný také z WWW: . HÁLEK, Jan . Návrh věcného záměru zákona o vysokých školách : Odůvodnění, koncepce a aktuální stav příprav. Žurnál online [online]. 2.6.2011, [cit. 2011-12-13]. Dostupný z WWW: . Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003, 751 s. ISBN 80-718-1959-X. Austrian Science Fund [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Portrait. Dostupné z WWW: . Česko. Pracovní návrh ze dne 23. února 2011 o věcném záměru zákona o vysokých školách. 2011, s. 1-39. Dostupný také z WWW: < http://www.msmt.cz/ uploads/Pracovni_navrh_vecneho_zameru_23_02_2011.pdf >.
46
Česko. Pravidla ze dne 22. října 2009 pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 2009, s. 1-3. Dostupný také z WWW: . CSIC [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Presentation. .
Dostupné
z WWW:
Průvodce 7. rámcovým programem. Praha : Technologické centrum AV ČR, 2009. 31 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-86794-30-3. Příručka Frascati : Navrhovaná standardní praxe průzkumů výzkumu a experimentálního vývoje. Paris : OECD, 2002. Typ VaV, s. 54-56. Dostupné z WWW: . ISBN 92-64-19903-9. VINNOVA [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Sweden´s Innovation agency. Dostupné z WWW: < http://www.vinnova.se/upload/EPiStorePDF/vi-11-06.pdf > ŠKODA AUTO Vysoká škola : Výroční zpráva 2010. Vyd. 1. Mladá Boleslav : ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola, 2010. Rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti, s. 23-25. ISBN 978-80-87042-40-3. TEKES [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Tekes budget, organization and network. Dostupné z WWW: . The New Encyclopaedia Britannica : Volume 9. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Research and development, s. 1036. ISBN 0-85229-529-4. The New Encyclopaedia Britannica : Volume 10. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Science, s. 552. ISBN 0-85229-529-4. The New Encyclopaedia Britannica : Volume 21. 15th edition. U.S.A. : Encyclopaedia Britannica, 1991. Research and development, s. 224. ISBN 0-85229-529-4. NWO [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. The NWO Organisation. Dostupné z WWW: . Česko. Usnesení vlády České republiky ze dne 23. června 2004 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků. 2004, č. 644, s. 1. Dostupný také z WWW: .
47
Česko. Usnesení vlády České republiky ze dne 17. srpna 2009 k návrhu Pravidel pro poskytování účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 2009, č. 1021, s. 1. Dostupný také z WWW: . Česko. Usnesení vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010 k metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011). 2009, č. 555, s. 1-45. Dostupný také z WWW: < http://kormoran.vlada.cz/usneseni/ usneseni_webtest.nsf/0/91815EADD7CEB0B1C125777400323BDA/$FILE/555%2 0uv100804.0555.pdf>. ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Vyd. 3., V Portálu 2. Praha: Portál, 2010, Pokus o definici: Věda. ISBN 978-80-7367-727-5. MŠMT. Věcný záměr zákona o vysokých školách. Praha, 7. 10. 2011. Dostupné z WWW: . Akademický bulletin [online]. c2012 [cit. 2011-12-13]. Vědecká spolupráce se Skandinávií. Dostupné z WWW: < http://abicko.avcr.cz/2011/05/06/>. Výzkum a vývoj v České republice [online]. c2011, 2004-03-02 [cit. 2011-12-13]. Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. Dostupné z WWW: . MAŇASOVÁ, Petra. Výzkum a vývoj v Evropské unii. Praha, 2007. 41 s. Bakalářská práce. Fakulta mezinárodních vztahů. SAMUEL, Zajíček. ISSN 1801-1446.
Výzkum
je
životem
vědy.
Respekt.
2009,
č.
37.
Česko. Zákon ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, č. 111, s. 5388-5419. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244. Česko. Zákon ze dne 14. března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. In Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 56, č. 130, s. 3182-3202. Dostupný také z WWW: . ISSN 1211-1244. FFG [online]. c2012 [cit. 2012-1-5]. Zahlen, Daten, Fakten 2010. Dostupné z WWW: .
48
Akreditační komise [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Zápisy ze zasedání 2010. Dostupné z WWW: . Akreditační komise [online]. c2011 [cit. 2011-12-13]. Zápisy ze zasedání 2011. Dostupné z WWW: . KLUSÁČEK, Karel; KUČERA, Zdeněk; PAZOUR, Michal a kol., Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací. Praha : Technologické centrum AV ČR, 2008. 56 s. Dostupné z WWW: .
49
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 – Výše investic do výzkumu a vývoje v roce 2010 ..................................... 17 Obr. 2 – Přehled rámcových programů ................................................................ 18 Obr. 3 – Rozpočet 7. RP ...................................................................................... 21 Obr. 4 – Rozpočet 7. RP EURATOM ................................................................... 21 Obr. 5 – Struktura příjemců podpory – TEKES..................................................... 27 Obr. 6 – Struktura příjemců podpory – SenterNovem .......................................... 27 Obr. 7 – Struktura příjemců podpory – CDTI ........................................................ 28 Obr. 8 – Struktura příjemců podpory – VINNOVA ................................................ 29 Obr. 9 – Struktura příjemců podpory – FFG ......................................................... 29 Obr. 10 – Struktura příjemců podpory – KTI ......................................................... 30 Obr. 11 – Přepočet rozpočtu na VaV na obyvatele v r. 2010 ............................... 31 Obr. 12 – Způsob čerpání veřejné podpory .......................................................... 34 Obr. 13 – Způsob čerpání podpory IGA ............................................................... 42
Seznam tabulek Tab. 1 – Čerpání prostředků ze 7. RP v ČR ......................................................... 23
50
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Michal Rédl
STUDIJNÍ OBOR
6208R088 Podniková ekonomika a management provozu Řízení vědy a výzkumu na VŠ
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
doc, Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.
INSTITUT
IEP – Institut ekonomie a práva
POČET STRAN
50
POČET OBRÁZKŮ
13
POČET TABULEK
1
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Cílem práce Řízení vědy a výzkumu na vysokých školách je
ROK ODEVZDÁNÍ
2012
zmapovat systém financování výzkumu a vývoje v ČR a Evropě a identifikovat v rámci tohoto systému postavení ŠKODA AUTO Vysoké školy. Práce postupně vysvětluje základní pojmy a systém financování vědy a výzkumu v České republice a EU. Následuje přiblížení reforem, které mají vliv na financování vědy a výzkumu. Práce je zakončena případovou studií, která popisuje způsob financování ŠKODA AUTO Vysoké školy a problémy s tím spojené. Závěr popisuje transformaci ŠKODA AUTO Vysoké školy na samostatný
právní
subjekt
a
doporučení
na
vytvoření
vícesložkového systému financování výzkumných pracovníků této školy.
KLÍČOVÁ SLOVA
Financování, věda, výzkum a vývoj, ČR, EU, ŠKODA AUTO Vysoká škola, veřejný rozpočet, priority růstu, rámcový program, veřejná podpora
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION
AUTHOR
Michal Rédl
FIELD
6208R088 Business Management and Production Research and Development Management at University
THESIS TITLE
SUPERVISOR
doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Economics and Law
NUMBER OF PAGES
50
NUMBER OF PICTURES
13
NUMBER OF TABLES
1
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
YEAR
2012
The main purpose of the bachelor thesis is to map and describe the system of funding research and development in the Czech Republic and Europe, and identify SKODA AUTO University within this system. The thesis gradually explains the basic terms of funding system in research and development in the Czech Republic and EU. It continues with the description of reforms which deeply influence this system. SKODA AUTO University is then used as a practical example, in which all financial issues connected with research and development are depicted. Finally, the thesis includes the description of the transformation process of SKODA AUTO University to become an independent legal entity, and recommendations for formation of a multicomponent system for financing SKODA AUTO University research workers.
KEY WORDS
Financing, science, research and development, Czech Republic, EU, SKODA AUTO University, public budget, priorities of increase, framework program, public support
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
