Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Martina Bělohlavová 2009
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra společenských věd
Platební karty – historie, současnost, budoucnost
Autor bakalářské práce: Martina Bělohlavová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Libor Votava Rok obhajoby: 2009
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Platební karty – historie, současnost, budoucnost“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a internetové zdroje uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Jindřichově Hradci dne
podpis studenta
Anotace Platební karty – historie, současnost, budoucnost
Bakalářská práce je zaměřena na celkový vývoj platebních karet od historie přes současný stav a nastiňuje, kam bude směřovat trh s kartami v budoucích letech. Dílo poskytuje ucelený přehled od počátku využívání karet v zahraničí i České republice, zahrnuje jednotlivé druhy, rizika spojená s jejich použitím, bezpečnost a shrnuje výhody a nevýhody využití platebních karet.
2009
Poděkování:
Děkuji všem, kteří mi při psaní této práce pomáhali a konzultovali. Zvláštní poděkování patří vedoucímu práce panu Ing. Liboru Votavovi za jeho cenné rady a připomínky, dále pak panu Ing. Romanu Kotlánovi ze Sdružení pro bankovní karty v České republice za jeho odpovědi a čas, který mi i při své vytíženosti věnoval.
„Umění hospodařit s penězi předpokládá nějaké peníze mít“ 1.
1
Kurt Götz
Obsah : Úvod ......................................................................................................................................... 1 1
Historie platebních karet .......................................................................................................... 3 1.1
2
3
4
5
Zahraničí.............................................................................................................................. 3
1.1.1
Věrnostní platební karty ............................................................................................. 3
1.1.2
Diners Club ................................................................................................................ 4
1.1.3
Kreditní karta - BankAmericard ................................................................................ 5
1.1.4
Vzestup bankovních karet.......................................................................................... 5
1.1.5
Evropské začátky ........................................................................................................ 6
1.2
Důležitá data ve vývoji platebních karet v zahraničí .................................................... 7
1.3
Česká republika.................................................................................................................. 8
1.4
Důležitá data ve vývoji platebních karet v ČR .............................................................. 9
Technologie ............................................................................................................................... 10 2.1
Výroba platebních karet .................................................................................................. 10
2.2
Současná technologie výroby karet................................................................................ 10
2.2.1
Karta s magnetickým proužkem.............................................................................. 10
2.2.2
Karta s čipem ............................................................................................................. 11
2.2.3
Hybridní karta........................................................................................................... 12
2.2.4
Virtuální karta ........................................................................................................... 12
2.2.5
Karta s laserovým záznamem .................................................................................. 12
Obslužná zařízení ..................................................................................................................... 13 3.1
Mechanický snímač ......................................................................................................... 13
3.2
Platební terminál .............................................................................................................. 13
3.3
Peněžní automat .............................................................................................................. 15
Náležitosti platebních karet ................................................................................................... 18 4.1
Líc ....................................................................................................................................... 18
4.2
Rub ..................................................................................................................................... 20
Druhy platebních karet ............................................................................................................ 22 5.1
Dle způsobu zúčtování transakcí ................................................................................... 22
5.1.1
Debetní karta ............................................................................................................. 22
5.1.2
Kreditní karta............................................................................................................. 22
5.1.3
Charge karta .............................................................................................................. 23
5.2
Dle záznamu dat ............................................................................................................... 23
5.2.1
Karta embosovaná..................................................................................................... 23
5.2.2
Karta elektronická ..................................................................................................... 23
5.3 5.3.1
Tuzemské ................................................................................................................... 24
5.3.2
Mezinárodní .............................................................................................................. 24
5.4
Visa International Service Association – VISA ....................................................... 24
5.4.2
MasterCard Worldwide – MC ................................................................................. 25
5.4.3
American Express - AmEx........................................................................................ 25
5.4.4
Japan Credit Bureau – JCB........................................................................................ 26
5.4.5
Diners Club International - DC .............................................................................. 26 Dle druhu subjektu .......................................................................................................... 27
5.5.1
Osobní ........................................................................................................................ 27
5.5.2
Firemní ....................................................................................................................... 27
5.6
Vydané karty dle jednotlivých druhů............................................................................ 27
5.7
Další druhy........................................................................................................................ 29
5.7.1
Prestižní karty............................................................................................................ 29
5.7.2
Gold card ................................................................................................................... 29
5.7.3
Platinum Card ........................................................................................................... 29
5.7.4
Ultimate Card ............................................................................................................ 30
5.7.5
Předplatní karta......................................................................................................... 30
5.7.6
Zákaznická karta ....................................................................................................... 31
5.7.7
Klubová karta ............................................................................................................ 31
5.7.8
Affinitní karta ............................................................................................................ 31
5.8
Elektronické peněženky ................................................................................................. 32
5.9
Porovnání karet................................................................................................................. 32
Použití platebních karet .......................................................................................................... 37 6.1
Platba v obchodě............................................................................................................... 37
6.2
Postup u mechanického snímače.................................................................................... 37
6.3
Postup při placení s platebním terminálem .................................................................. 37
6.4
Výběr z bankomatu .......................................................................................................... 37
6.5
Používání platební karty v zahraničí ............................................................................. 38
6.6
Platba kartou přes internet ............................................................................................. 38
6.6.1 7
Dle karet asociace ............................................................................................................. 24
5.4.1
5.5
6
Dle použitelnosti .............................................................................................................. 24
Paysec ........................................................................................................................ 38
Bezpečnost platebních karet ................................................................................................... 39 7.1
PIN kód.............................................................................................................................. 39
7.2
Druhy rizik........................................................................................................................ 39
7.2.1
Zneužití karty cizí osobou ........................................................................................ 39
7.2.2
Zneužití nedoručené karty ....................................................................................... 40
7.2.3
Padělky karet ............................................................................................................. 40
7.2.5
Podvodná žádost o kartu.......................................................................................... 40
7.3
8
9
Základní ochranné prvky platebních a identifikačních karet .................................... 40
7.3.1
Hologram................................................................................................................... 41
7.3.2
Podpisové proužky ................................................................................................... 41
7.3.3
Čipová karta .............................................................................................................. 41
7.4
Kryptografie ...................................................................................................................... 42
7.5
Biometrika ......................................................................................................................... 43
7.6
Blokace a stopilace............................................................................................................ 43
7.7
Bezpečnost karet ve světě a v ČR.................................................................................... 44
Současný stav spojený s platebními kartami ........................................................................ 46 8.1
Dopad finanční krize na platební karty v ČR .............................................................. 46
8.2
Sdružení pro bankovní karty ČR ................................................................................... 46
Další vývoj platebních karet .................................................................................................. 48 9.1
Bezkontaktní placení ...................................................................................................... 48
9.2
Systém Mobipay ............................................................................................................... 49
9.3
Digitální televize ............................................................................................................. 49
9.4
Výhody versus nevýhody platebních karet................................................................... 50
10
Průzkum..................................................................................................................................... 52
11
Závěr........................................................................................................................................... 53 Literatura................................................................................................................................ 55 Seznam grafů, obrázků, tabulek ........................................................................................... 58 Přílohy .................................................................................................................................... 59
Úvod Když jsem se minulý rok rozhodovala, jaké téma zpracuji na bakalářskou práci, byl to pro mne úkol zcela jednoduchý. Dílo zaměřím na peněžní prostředky. Můj výběr se odvíjel od skutečnosti, že jsem v minulosti sepsala mnoho semestrálních prací na téma peníze, hotovostní a bezhotovostní platební styk a také to, že peníze patří k důležitým prvkům naší společnosti, bez nichž je život téměř nepředstavitelný. Pojetí peněz vytváří široký okruh, a proto jsem se zaměřila na užší oblast s orientací na bezhotovostní platební styk – konkrétně na peněžní prostředky ve formě platebních karet, nástrojů platebního styku, na základě kterých banky a jiné instituce provádějí platební operace. V současné době dochází k rozšiřování osobních i úvěrových účtů a platební karta se stává instrumentem, bez něhož si mnoho lidí nedokáže představit svůj dosavadní život. Platební karta nenabízí jen výběr hotovosti v bankomatech, na pobočkách bank, platbu za zboží či služby v obchodech, ale také praktické a bezpečné využití. Společnost je informována o faktech, že platební karta vydaná bankou umožňuje držiteli karty přístup k finančním prostředkům, že s její pomocí je možno učinit výběr hotovosti z bankomatu, platit za zboží či služby v obchodě, ale na otázku, kdy vznikla poprvé platební karta, s jakými druhy a typy platebních karet se můžeme setkat, jak se zhotovují platební karty, co dělat při ztrátě platební karty apod., by mi mnoho držitelů karty neodpovědělo. Má bakalářská práce zahrnuje 9 kapitol. V první části své práce se zaměřuji na historii platebních karet v zahraničí a dále o prvních platebních kartách na našem území. Další kapitoly věnuji technologii, obslužným zařízením, bezpečnosti, druhům a použitím platebních karet při platbě v obchodě, na internetu, výběru z bankomatu apod. Do 3. kapitoly zařazuji informace o poplatcích, které musí obchodník odvádět bance za pronajmutí platebního terminálu. Do práce uvádím i poznatek ve využití karet studeny VŠE Fakulty managementu a informace o stavu platebních karet v České republice na základě údajů poskytnutých ing. Romanem Kotlánem. Závěr své práce je vyčleňuji pro budoucí vývoj těchto platebních instrumentů a dopady, které mohou být spojeny s finanční krizí. Celá práce obsahuje obrázky, grafy, tabulky, tak aby každému čtenáři vytvořila představu o současném stavu platebních karet, především na našem území. Určité problematiky vystihuji na konkrétních příkladech České spořitelny, u níž vlastním
-1-
studentský účet s debetní kartou VISA Electron. U názvu odstavců, v hranatých závorkách, uvádím odkaz na použitou literaturu. Seznam literatury přikládám na závěr díla. Cílem bakalářské práce je zachytit vývoj platebních karet od počátku svého vzniku až do současnosti s náhledem do budoucna. Podat určitý přehled o karetní situaci nejen v České republice, ale i v zahraničí. Dále podat čtenáři srozumitelným způsobem informace a praktické rady, jak kartu použít.
-2-
1 Historie platebních karet [2] 1.1 Zahraničí Vznik platebních karet je svázán s mnoha novými vynálezy, které podpořily americké státy. V 19. století se rychle rozvíjel obchod a mnoho lidí se přemisťovalo na západ amerického kontinentu, což přispělo k rostoucí poptávce po osobní i nákladní přepravě a doručování kurýrních zásilek. Tyto okolnosti podpořily vynález telegrafu a cestovních šeků. Přibližnou podobu platebních karet měly v 50. letech 20. století kovové úvěrové mince tzv. Metal Charge Coins nebo Shopers Plate. Karty byly určeny pouze stálým zákazníkům, kteří se při platbě identifikovali znakem svého obchodu a útrata se připisovala na úvěrový účet vedený pod jejich číslem.
1.1.1 Věrnostní platební karty V roce 1914 vydává americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company první dostupnou platební kartu vyrobenou z plechu. Karta se podobala vojenským identifikačním štítkům (viz obrázek č. 1). Společnost je poskytovala pouze vybraným zákazníkům, kteří mohli telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček. Na konci měsíce přišlo vyúčtování provedených telefonátů a poslaných telegramů, které byly klientem hrazeny na za základě faktur. Důvod společnosti k vytvoření tzv. Identifacation Card byl ten, že zákazníci častěji využívali služeb Western Union, snaha udržet si bonitní zákazníky a zvýšení tržeb. Proto tyto karty byly označovány jako „věrnostní platební karty“. Růst konkurence v roce 1915 přiměl americký obchodní řetězec „Sears Roebuck“ k nabídce prodeje na splátky tzv. „Charge-it“ (připište mi to na účet) určený jen pro své stále zákazníky. Tímto systémem se nechala inspirovat také společnost General Petroleum Corporation of California (dnešní Mobil Oil), která v roce 1924 nabídla svou první věrnostní kreditní kartu - Courtesy Card. Karta sloužila k bezhotovostnímu placení pohonných hmot, náhradních dílů a její platnost trvala obvykle 3 měsíce. Courtesy Card umožnila rozšířit další systém s názvem „Buy now, pay later“. Tento systém později používala i další polovina sítí čerpacích stanic např. Mobil a Shell. V roce 1929 nastala krize amerického hospodářství, která spolu s druhou světovou válkou zastavily rozvoj kreditních karet. Po překonání krize začala americká společnost více
-3-
cestovat, což znamenal počátek k vydání tzv. Travel Card určené pro obchodní cestující a bohaté turisty. Nevýhoda věrnostních plateb spočívala v jejich použití, které bylo omezeno jen na obchodní firmy, které kartu vydávaly.
Obrázek 1: Předchůdce platebních karet
Zdroj: www.penize.cz
1.1.2 Diners Club
[2, 22]
Důležitým datem ve světě platebních karet připadá na 28. leden 1950, kdy vznikla první univerzálně použitelná platební karta (viz obrázek č. 2). „V roce 1914 uspořádal pan Frank McNamara obchodní večeři pro své klienty v newyorské restauraci. Před večeří si vyměnil sako a když vrchní po večeři přinesl účet, McNamara začal hledat peněženku a zjistil, že ji nechal v druhém saku. Nepříjemná situace ho vedla k otázce, proč by měli být lidé omezeni hotovostí, kterou mají zrovna u sebe? Spojení této náhody s vrozenou podnikavostí pak vedlo k myšlence založit klub nazvaný příznačně „Diners Club“ [2, s. 40]. Členům, kteří měli s klubem uzavřenou smlouvu byla vydána úvěrová karta. Klub ručil za závazky svých klientů, proplácel jim předložené účty a zasílal jim výpis provedených transakcí, které měly být uhrazeny do data splatnosti. Vznikla tzv. Charge Card akceptovatelná i v zahraničních státech. Zpočátku kartu vlastnilo pouhých 200 klientů a díky dobré reklamní kampani vzrostl o 2 roky později počet držitelů Charge karty až na 10 000. Dodnes patří tyto karty mezi špičku kartových produktů sloužící nejen pro náročnou soukromou klientelu, ale i institucím ze státní i soukromé sféry.
-4-
Obrázek 2 : První platební karta
Zdroj: www.penize.cz
1.1.3 Kreditní karta - BankAmericard V roce 1951 společnost The Franklin National Bank (dnešní European American Bank) uvedla na trh první kreditní kartu s uvedeným jménem držitele a výší úvěrového limitu. Oblíbenost karty mezi klienty spočívala v pohodlnosti a možností krátkodobého bezúročného úvěru. K zdokonalení úvěrového obchodu provedla americká banka Bank of America analýzu programů kreditních karet společnosti Mobil Oil a v roce 1956 představila novou kreditní kartu BankAmericard. Karta vyrobená z plastu zajistila vyšší odolnost, ochranu proti padělání a usnadnění přístupu placení pomocí snímače. „Koncem roku 1966 vyvinula Bank of America franšízový systém a prostřednictvím dceřiné společnosti Bank Americard Service Corporation uzavřela smlouvu s osmi bankami. Dceřinné společnosti získaly v každém státě americké unie licenci s jednou hlavní bankou, která zajišťovala uzavření smluv s dalšími místními bankami. Karty nesly název systému BankAmericard a pronikly i do oblastí, kde Bank of America neměla své pobočky“ [2, s. 50]. Přidružené banky požadovaly větší nezávislost na Bank of America. Tento tlak vyústil k vytvoření 2 samostatných nezávislých organizacích - National Bank Americard Corporation (NABANCO) pro Spojené státy a v roce 1974 IBANCO Ltd. pro ostatní státy světa. Později byly tyto názvy přejmenovány na VISA USA a VISA International.
1.1.4 Vzestup bankovních karet Chyby v kartových systémech na počátku 60. let přinesly velké ztráty a zneužívání platebních karet. Ke ztížení situace přispěl také americký zákon, který znemožňoval bankovním institucím působit mimo hranice svého sídelního státu. Vznikly proto společné
-5-
systémy s více bankami. Ve spojených státech se zrodily 3 bankovní skupiny - Midwest Bank Card Association (sdružení 4 chicagských bank), Eastern States Bankcard Association (3 NY banky) a California Bankcard Association (banky Wells Fargo, United California). Soubor bank se později spojil do dnešní asociace MasterCard s projektem karty Master Charge. První úspěšná asociace Interbank Card Association (ICA) vznikla 16.8.1966, jejímž hlavním iniciátorem byla Marine Midland Bank. Úkolem této asociace bylo zabezpečit mezibankovní ověřování, clearing a zúčtování transakcí. Karta nesla název Intercard a byla označena symbolem „i“. Členem této asociace se stává i mexická Banco Nacional de Mexico, evropská asociace Eurocard Int. a japonské banky. Za zmínku stojí také známá americká cestovní společnost American Express, která sehrála významnou roli v 2.polovině 19.století při rozvoji dopravy, poštovních a finančních služeb ve Spojených státech amerických. Pro náročné turisty a velké obchodní společnosti rozšířila svou nabídku o The Executive Credit Card, později přejmenovanou na zlatou kartu Gold Card.
1.1.5 Evropské začátky V roce 1965 vydala National Provincial Bank ve Velké Británii první plastovou identifikační kartu v Evropě. V roce 1966 koupila licenci od BankAmericard banka mimo území Spojených států - Barclays Bank s kartou Barclaycard. Svou nabídku obohatila o záruční šekové knížky doplněné eurošekem. V roce 1977 se stává největším vydavatelem karet VISA mimo Spojené státy a toto prvenství drží až dodnes. O 10 let se Barclays Bank stává členem asociace MasterCard. Ve Francii v roce 1967 vydala Societé Marseillase de Crédit děrné štítky k výběrům hotovosti z prvních bankomatů. Další společnosti ve Francii byly Eurocard France a mezibankovní skupina Carte Bleue. Bankovní skupina Wallenberg ze Švédska, založila společnost Eurocard. Toto spojení vzniká na základě konkurujících si karet Riksort a British Hotel and Restaurant Association. Stala se holdingovou společnosti Eurocard International sídlícím v Bruselu a uzavřela strategické partnerství s americkou asociací Master Charge (dnes MasterCard). Vzor kreditní karty American Express si převzala v roce 1961 jedna z vedoucích japonských bank té doby – společnost Japan Credit Bureau (JCB). V roce 1968 se JCB spojila s další japonskou kartovou společností Osaka Credit Bureau (OCB). V 80. letech docházelo k velké zahraniční expanzi JCB. Tato expanze způsobila nárůst v cestování turistů i obchodníků do zahraničí, čímž vzrostla hospodářská síla Japonska.
-6-
1.2 Důležitá data ve vývoji platebních karet v zahraničí [23] 1870
V USA se rozmohl nový druh platby. Obchodníci poskytují zákazníkům úvěry skrze úvěrové známky.
1891
Společnost American Express vydala cestovní šeky.
1914
Americká telegrafní společnost Western Union vydala první platební kartu.
1936
Proniknutí karet do letecké dopravy.
1950
Diners Club vydal svou první kartu platnou pouze v restauracích.
1951
Franklin National Bank of New York poskytla první bankovní kreditní kartu.
1952
První kreditní karta v Evropě.
1958
Bank of America vydala kreditní kartu BankAmericard a pokládá základy společnosti VISA International
1964
V Japonsku vznikl systém platebních karet Japan Credit Bureau.
1966
V Kalifornii se sešli konkurenti Bank of America a založili California Bank Card Association. Na scéně objevila Master Charge, jednička mezi kreditními kartami USA.
1970
V USA vznikla National BankAmericard Inc., později název VISA.
1974 - Francouz Roland Moreno si nechal patentovat čipovou kartu. 1981 - MasterCard zavedl první bankovní Gold Card. 1983
Asociace MasterCard zavedla novou ochranu proti padělání karet - hologram.
1984
American Express vybraným klientům nabídla Platinum Card.
1988
Francouzské banky zavedly čipové karty.
1991
Eurocard a MasterCard společně zavedly první globální debetní kartu na světě pod názvem Maestro.
1994
EUROPAY představila první tzv. více než platinovou kartu, která nesla název Signia.
1996
EUROPAY, MasterCard a VISA vydaly mezinárodní standard pro bankovní čipové karty EMV.
1997
Čipové karty mezinárodního standardu EMV se rozšířily v Británii. Jako první v kontinentální Evropě je vydala Slovenská spořitelna.
2002
MasterCard otestovala bezkontaktní čipovou kartu PayPass.
2003
MasterCard i VISA experimentovaly s novými tvary karet.
2005
Dva nejdůležitější hráči na poli karet MasterCard a VISA, se shodli na standardu pro bezkontaktní čipové karty.
-7-
1.3 Česká republika [2, 30] Akceptace platebních karet v České republice (dříve v Československu) byla povolena již dlouho před vydáním první platební karta u nás. První transakce proběhla 24.10.1968 a to kartou společnosti Diners Club za služby provedené v pražské pobočce Čedok. Jiné karty se na našem území nevyskytovaly. První kreditní kartu vydala Živnostenská banka. Roku 1988 začala ke svému tuzexovému účtu poskytovat první dispoziční kartu na českém trhu. V roce 1991 nabídla svou první VISA kartu u nás (viz obrázek č. 3). K podpoře vzniku bankovních karet přispěla spolu s Živnostenskou bankou také Česká spořitelna. Ta v Praze poskytla první domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech a o rok později první mezinárodní kartu v České republice pod známkou VISA. Nabídku mezinárodních karet EuroCard/MasterCard rozšířila v roce 1992 Komerční banka. Banky zpočátku vývoj platebních karet podceňovaly kvůli vysokým nákladům2 a nedůvěře obchodníkům, kteří preferovali spíše placení v hotovosti. České zastoupení Diners Clubu nabídlo svým klientům v roce 1998 první charge kartu a kreditní kartu u nás, kterou pro své bonitní zákazníky připravila Česká spořitelna. Kreditní karty zaznamenaly růst až v květnu 2000, kdy na trh vstoupila Bank Austria Creditanstalt (dnes HVB Bank) s kreditní kartou Maxim. Nejvyšší nárůst zaznamenaly kreditní a charge karty v České republice v roce 2001 a 2002. V posledních letech se karty v České republice rozmáhají a jsou přijímány ve většině obchodů či restaurací. Jedná se o obvyklý platební prostředek sloužící k výběru hotovosti a k nákupu zboží či služeb. Obrázek 3: První platební karta na našem území
Zdroj: www.penize.cz
2
instalace nového bankomatu stála zhruba 1,5 milionu korun
-8-
1.4 Důležitá data ve vývoji platebních karet v ČR [30] 1988
První plastová karta v České socialistické federativní republice. Živnostenská banka, vydává dispoziční kartu k Tuzexovým účtům, vedených v "bonech".
1989
Česká státní spořitelna a Slovenská štátná sporitelna vydaly spořitelní kartu k výběru z bankomatu.
1989
První domácí kartu k výběru hotovosti v off-line bankomatech dala do oběhu Česká státní spořitelna v Praze.
1990
První mezinárodní kartu v České republice pod známkou VISA nabídla Živnostenská banka
1991
První mezinárodní kartu v ČR pod známkou Eurocard/MasterCard poskytla Komerční banka.
1991
Ustaveno Mezibankovní sdružení pro platební karty, předchůdce Sdružení pro bankovní karty (SBK)
1992
Zaváděny první bankomaty napojené na mezinárodní síť Eurocard/MasterCard a VISA/Plus.
1992
První autorizační terminál od Živnostenské banky, Česká státní spořitelna otevřela síť 7 ks bankomatů.
1993
První platební terminály - Komerční banka.
1994
Česká spořitelna vstupuje do SBK; ČSOB a Komerční banka vstupují do Asociace VISA a stávají se prvními "duálními" bankami.
1995
První VISA GOLD karta v ČR vydaná Živnostenskou bankou, a.s.
1998
Česká spořitelna zapojila své bankomaty do sítě Europay/MasterCard a začala vydávat karty Maestro.
1998
Založení společnosti Diners Club Czech, s.r.o.
2000
První VISA PLATINUM karta v ČR - Živnostenská banka.
-9-
2 Technologie [2, 6] 2.1 Výroba platebních karet Před zhotovením karty je důležité rozhodnutí banky o vzhledu. Bankovní asociace svými předpisy specifikují požadavky, které musí být na kartě použity. Specifikem mohou být ochranné prvky na kartě, umístění loga, určení barvy apod. Grafik dle návrhu bank zhotoví design karty, který je odeslán výrobci. Tiskárna zkontroluje, zda zvolený návrh odpovídá předpisům bankovní asociace a poté vyrobí vzorek karty. Vzorek musí odsouhlasit nejen banka, ale také bezpečnostní oddělení dané asociace. Poté může dojít k tisku karty, jež probíhá v sedmi krocích: •
Příprava tisku
•
Výroba jednotlivých vrstev
•
Umístění hologramu
•
Magnetický a podpisový proužek
•
Umístění mikročipu
•
Laminace karty
•
Vyražení jednotlivých karet
Karty jsou po vyrobení dodány bance. Před vystavením karty zákazníkovi musí dojít k tzv. personalizaci3.
2.2 Současná technologie výroby karet 2.2.1 Karta s magnetickým proužkem Použitá technologie ve formě magnetického proužku přispěla k zjednodušení a zrychlení výběru z peněžního automatu a placení kartou. Magnetické proužky se poprvé objevily v 60. letech, kdy společnost London Transit Autority poskytla tyto platební karty pro londýnské metro. Výhoda karet s magnetickým proužkem je založená na jednoduchém principu a nízkých nákladech na výrobu. Nevýhodou malá kapacita magnetického proužku a nedostatečná ochrana proti zneužití.
identifikace držitele karty (jméno, příjmení, číslo karty, platnost karty..), údaje jsou zaznamenány do magnetického proužku popř. čipu 3
- 10 -
Data zapsána na proužku jsou shodná s lícem platební karty. Proužek se skládá ze tří stop sloužících k přesnému určení dat a specifickému účelu použití. V bankovnictví se nejvíce využívá druhá stopa. Informace zobrazené na magnetickém proužku jsou uvedeny na obrázku č. 4. Obrázek 4: Údaje na magnetickém proužku
Zdroj: [6] Krištof Pavel: Elektronické platební prostředky v České republice, s.38.
2.2.2 Karta s čipem Karty s magnetickým proužkem jsou v dnešní době ve velkém rozsahu nahrazovány technologií čipovou. K nezbytnému prvku karty s čipem patří mikroprocesor, který se nachází na přední části karty. Úkol mikroprocesoru spočívá v uchování velkého množství dat. Čipové karty můžeme dle standardu označit jako EMV karty, což označuje standart vytvořený konsorciem Eurocard - Mastercard - VISA. Čipy se mohou dále kromě uchování dat používat i jako paměťové karty - telefonní karta. První telefonní karty byly zavedeny v 70. letech ve Francii k omezení krádeže mincí z telefonních automatů. Karty s čipem slouží i jako logická karta (uživatel použije PIN kód) či mikroprocesorová karta (po identifikaci držitelem můžeme karty programovat či měnit vložená data). O rozšíření čipových karet v České republice se zasloužila Komerční banka. Po ní následovaly bankovní instituce ČSOB, Česká spořitelna a další. Výhoda karet s čipem spočívá v ochraně uložených informací, zvýšení bezpečnosti proti padělání, zrychlení obsluhy terminálů a vysoká paměť oproti kartám s magnetickým proužkem apod.
- 11 -
2.2.3 Hybridní karta Tento druh karty obsahuje nejen čipový, ale i magnetický záznam.
Hybridní karty
přinášejí výhody jak karet s magnetickým proužkem, tak karet s čipem. V České republice se tyto karty používají nejvíce a lze jimi platit na všech obchodním místech.
2.2.4 Virtuální karta Virtuální karta není typická plastická karta, ale je charakterizována svou elektronickou podobou. Často vykazuje formu speciálního 16-ti místného čísla či papírového vzhledu bez tzv. embosu. Ke kartě je vydána pouze platnost a CVC kód sloužící ke kontrole údajů. Soubor dat uložených na kartě umožňuje nákupu přes internet, pro telefonické objednávky apod. Platba virtuální kartou je preferována především pro svojí vysokou bezpečnost v rámci e-commerce transakcí, tedy k nákupu přes internet. Virtuální karty se nepoužívají k výběru hotovosti z bankomatu ani při klasickém placení za výrobky a služby. Příkladem virtuální karty je karta e-Card od Komerční banky.
2.2.5 Karta s laserovým záznamem Záznam laserových karet je vypalován do podkladové vrstvy laserovou technologií s podobným principem jako u kompaktních disků. V bankovnictví se tento způsob záznamu příliš nepreferuje. Aby v posledních letech nedocházelo ke ztrátě dat, karta obsahuje také čip chránící proti zneužití. Laserový karty mají často podobu identifikačních karet. Karta s laserovým záznamem se vyznačuje vysokou kapacitou záznamu, ale data z karty lze jednoduše zkopírovat.
¨
- 12 -
3 Obslužná zařízení [1, 6] 3.1 Mechanický snímač 4 „Princip mechanického snímače je založen na přítlačných válečcích, které přitisknou reliéfní písmo karty identifikačního štítku obchodníka na účtenku. Přítlačné válečky jsou umístěny v rukojeti a mají obvykle seřiditelný přítlak” [2, s. 22]. K výhodám validátoru patří jednoduchost a rychlost. Odstraňuje se ruční vypisování údajů a zamezuje se chybám, které mohou nastat při opisování. Jako doklad o předložení karty slouží otisk a také podpis klienta. K úhradě závazků platební kartou slouží prodejní doklad vydáván ve třech vyhotoveních. Jednu kopii získává držitel, další si ponechá obchodník a poslední se odesílá bance k proplacení. Mechanický snímač je uveden na obrázku č. 5. Obrázek 5: Mechanický snímač
Zdroj: www.shipnfast.com
3.2 Platební terminál Zvýšení počtu vydávaných karet, nárůst papírových dokladů, vyplňování a zasílání bance patřilo k náročným časovým operacím, proto došlo v 80. letech k rozšíření platebních terminálů. U prvních validátorů bylo třeba zadat číslo karty a částku platby na klávesnici, následná autorizace proběhla vytočením telefonního čísla příslušného centra platebního systému. Další generace imprinterů pracovala v tzv. režimu off-line. „Kontrola platební transakce probíhala prostřednictvím záznamu finančního limitu, druhu použití a časové platnosti na magnetickém proužku karty a seznamu zakázaných a zablokovaných karet uloženém v platebním terminálu“ [2, s. 92]. Přenos dat se uskutečňoval pomocí disket,
4
jiný název imprinter či validátor
- 13 -
telefonních a datových linek a to jednou či vícekrát týdně. Novou funkci získaly terminály v 80. letech, kdy začaly pracovat v režimu on-line. Transakce v tomto režimu probíhá v reálném čase5 v autorizační centrále kartového systému. Vzhled validátoru je zobrazen na obrázku č. 6. Mezi
hlavní
výhody
platebních
terminálů
patří
akceptace
elektronických,
embosovaných a čipových karet, snížení objemu hotovosti na obchodním místě, bezproblémové placení pro zahraniční zákazníky, zkrácení doby připsání peněžních prostředků na firemní účet a elektronický výpis o provedených transakcích již v den zúčtování. Obrázek 6: Platební terminál
Zdroj: www.bull.cz
Obchodník si může platební terminál v České republice obstarat třemi způsoby [6]: •
Pronajmutím od servisní firmy
Servisní firmě odvádí za pronájem pěvně stanovenou částku a banka si vybírá za zúčtování transakcí poplatek. Tento poplatek stanovuje procentem z celkového počtu transakcí platební kartou. Čím se tržby zvyšují, tím klesá poplatek. Pokud platí klient kartou, dostává obchodník částku sraženou o procentní sazbu. Pronajmutí platebního terminálu od servisní firmy je přínosem pro obchodníky, jelikož nemusí kontrolovat částku tržeb. •
Požádáním banky Banky poskytují imprintery pouze vybraným zájemcům. Bezplatný pronájem nabízí
např. Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank (sloučení HVB Bank+ Živnostenská banka), E-banka. Pokud si zařídí obchodník platební terminál u České spořitelny má nárok na vyškolení personálu, záruční či pozáruční servis, pravidelné zasílání přehledů o transakcích 5
přímé spojení a přenos dat v době transakce
- 14 -
apod. Za tyto služby si Česká spořitelna účtuje individuální poplatek z transakcí provedených platebním terminálem. Elektronické terminály umožňují přijímat platební karty předních asociací, ke kterým patří VISA, MasterCard, DinersClub, American Express či JCB. •
Koupě terminálu na vlastní náklady
Možnost zakoupení terminálu na vlastní náklady je určena především pro velké obchodníky, jelikož se nejedná o finančně levnou záležitost. Pokud si obchodník pořídí platební terminál u bankovní instituce, je nezbytné bance doložit doklady o ročním obratu a počtu prodejů. Na základě těchto údajů se vypočítá průměrná výše tržby za jeden prodej. Dále musí obchodník vědět, kolik procent zákazníků používá k platbě kartu. Doklady doložené bance slouží ke stanovení kódu kategorie MCC, jenž se dělí do několika podskupin s vyměřeným poplatkem. Taxa připadá bance a jeho stanovení určuje procentní sazba z objemu prodeje uskutečněného kartou. Čím vyšších tržeb obchodník dosáhl, tím nižší platí poplatek. Na základě těchto údajů se vypočítá průměrná výše tržby za jeden prodej. Poplatky se v ČR pohybují kolem 2% (2 – 2,5%), při rizikových výnosech může být poplatek zvýšen až na 4%, při nízkých tržbách může klesnout i na 1,5%. Výši poplatku si banky často stanovují takovou, aby pokryly náklady stanovené s platebním terminálem a uskutečněnými transakcemi. Příklad : Odběratel (zákazník) zaplatí kartou částku 2 000 Kč, při běžném poplatku 2% si zúčtovací banka z celkové částky odečte 40 Kč a dodavateli (obchodníkovi) připadne částka 1 960 Kč.
3.3 Peněžní automat6
[3, 7, 30]
Bankomat patří mezi sto nejvýznamnějších vynálezů 20. století. Velkou roli sehrál ve vývoji výpočetní techniky v posledním čtvrt století. Za vynálezce je považován skot John Shepard Baron. První generace bankomatů neměla zavedenou obrazovku a k jejich identifikaci sloužily tzv. děrné štítky. Bezpečnost děrných štítků nebyla příliš vysoká, proto v roce 1969 Chemical Bank v New Yorku zavedla první bankomat pracující v off-line režimu. Tyto ATM sloužily pouze zákazníkům, kteří měli veden účet u dané pobočky. Transakce probíhala na základě údajů v magnetickém proužku.
6
jiný název = bankomat, ATM - Automated Teller Machine
- 15 -
Proti zamezení podvodů konaných prostřednictvím off-line bankomatů se zavedly v 70. letech on-line peněžní automaty využívané dodnes. “Každá transakce prováděná s platební kartou je ověřena během cca 12 sekund. Autorizační systém ověřuje platnost karty, PIN, krytí transakce finančním limitem a zůstatkem účtu klienta” [3, s. 25]. Za zmínku stojí společnost Diebold z USA, která uvedla poprvé v roce 1972 bankomat s obrazovkou znázorněný na obrázku č. 7. Poté následovaly třetí generace a čtvrté generace. Ty využívaly výhody osobních počítačů a dnes můžeme mluvit o paté generaci peněžních automatů, které používají internetové technologie či systémy řízení CRM. Mezi největší výrobce peněžních automatů patří společnost NCR, Wincor a Diebolt. Obrázek 7: Peněžní automat
Zdroj: www.csas.cz
V České republice se peněžní automaty používají již 20 let.
Rozvoj bankomatů
podpořila Česká státní spořitelna. Instalace on-line bankomatů nastala po roce 1989 v Praze – Můstku, který byl propojen s mezinárodní sítí. V dnešní době je v ČR nainstalováno 3 500 bankomatů. Nejrozsáhlejší sítí bankomatů v ČR disponuje Česká spořitelna. Počet nainstalovaných bankomatů ve světě stále stoupá. Např. ve Velké Británii je v dnešní době nainstalováno přibližně 60 000 bankomatů. Graf č. 1 zobrazuje odhad počtu bankomatů do dalších let. Úsudek vychází z průzkumu společnosti Retail Banking Research (RBR). Do 5 let by mělo být nainstalováno téměř 2,5 milionů ATM.
- 16 -
Graf 1: Odhad počtu bankomatů
Zdroj: www.cardmag.cz
Tabulka č. 1 uvádí situaci v počtu bankomatů a uskutečněných transakcí na českém trhu v roce 2008. Tabulka 1: Výběry z bankomatu za rok 2008 VÝBĚRY Z ATM Počet instalovaných ATM Počet transakcí v ATM Objem transakcí v ATM (v tis. Kč)
MC
MC Elec.
Maestro
VISA
Electron
AmEx
DC
JCB
Ostatní
CELKEM
3 534
3 534
3 534
3 533
3 533
1 836
3 349
2 516
1 902
3 534
41 351 105
20 609
14 232 881
50 192 616
54 711 312
129 135
88
102
2 050 301
162 688 149
165 349 918
52 033
49 951 657
186 550 789
202 193 542
1 083 828
175
394
4 283 918
609 466 254
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
Počty vykonaných výběrů z bankomatů v České republice za rok 2008 dosáhly čísla 162 688 149. Oproti minulému roku, kdy dosáhl počet transakcí čísla 152 097 961 se jedná o více jak deseti milionový nárůst. Dle dostupných statistik ze Sdružení pro bankovní karty v ČR zaznamenal objem výběrů v porovnání s rokem 2007 (554 989 857) navýšení o 9,82 %. Tyto výsledky dokazují, že ATM sehrávají důležitou roli ve světě platebních karet.
- 17 -
4 Náležitosti platebních karet [2] K výrobě platebních karet slouží prvek PVC, který zajišťuje elasticitu, odolnost vůči chemickým vlivům, rozmačkání, zkroucení a vůči teplotním výkyvům . Standardní rozměry karty jsou stanoveny na 85,595 mm x 53,93 mm x 0,76 mm a to mezinárodní normou ISO 3554. V dnešní době existují i karty, které normu nesplňují už jen velikostí či tvarem. Na obrázku č. 8 jsem uvedla základní náležitosti karty České spořitelny asociace VISA. Obrázek 8: Líc karty
Název a logo bankovní instituce
Čip
Název, logo a ochranný hologram karetní asociace
Číslo karty
BIN
Jméno držitele karty
Embosované období platnosti karty Zdroj: www.csas.cz
4.1 Líc V dolní polovině přední části karty jsou zaznamenány embosovaným písmem identifikační údaje písmem OCR 7B (Optical Character Recognition). „Touto technologií je umožněno strojové rozpoznání písmen a číslice pomocí elektro-optických mechanismů“ [2, s. 74]. Toto písmo je typu A a B. OCR A se používá převážně v USA, kdežto písmo typu B v Evropě. Tímto písmem se vyznačují normou stanovené údaje na čtyřech řádcích karty. •
Číslo platební karty (Account Number Line)
Číslo platební karty se nachází na první řádku. První 2 číslice určují druh karty. Např. oblast značená číslem 4 (VISA), 5 (MasterCard) charakterizuje finanční a bankovní odvětví.
- 18 -
Třetí číslo udává odvětví Travel and Enterteinment Cards. Dalších pět číselných míst identifikuje vydavatele karty. Posledních osm až třináct míst označuje konkrétního klienta. Poslední číslice plní funkci kontrolní při zadávání údajů. Většina typů karet má 13 – 19 číslic. Patnáct čísel má např. asociace American Express, čtrnáct čísel Diners Club. BIN (Bank identification number)
•
Bankovní identifikační číslo je uvedeno nad (pod) číslem karty malým písmem bez embosu. Platnost karty (Valid Date Line)
•
Platnost karty se udává ve formátu měsíc/rok (např. 11/10 – platnost do 30.11.2010). Někdy je vypsán kromě konce platnosti i její začátek. Platnost bývá vyjádřena anglickými výrazy zobrazené malým písmem (“expiration“, „valid dates“, „valid from“ a konec platnosti „good thru“, „valid thru“…) Platnost může být označena i pro určitou zemi, což bývá vyjádřeno výrazem „Valid only in“….(jméno země). Transakce s touto kartou mohou probíhat pouze v uvedené zemi. •
Jméno držitele karty
Jméno a příjmení držitele karty je zobrazeno na třetím řádku karty. •
Jméno společnosti
Jméno společnosti, k jejímuž účtu byla karta vydána může být zobrazeno na čtvrtém řádku. •
Název, logo a ochranný hologram karetní asociace
Logo karetní asociace se nachází v pravé dolní části karty s doplňujícím ochranným hologramem. Např. asociaci VISA charakterizuje hologram holubice s mávajícími křídly, naopak společnost MasterCard uvádí nad logem svět s dvěmi polokoulemi.
American
Express či společnost Diners Club logo ani hologram na kartu neuvádějí. Obrázky log jsou vyobrazeny v kapitole 5.4 •
Název a logo banky
Název a logo banky je umístěno v pravém či levém horním rohu. •
Embosovaný ochranný prvek
Zkratkou MC je označován embosovaný prvek společnosti MasterCard. Asociaci VISA náleží letící „V“, American Express „AX“, Diners Club „DC“ a karetní systém JCB používá „J“.
- 19 -
•
Ochranný UV symbol
Ochranný UV symbol je zřetelný pouze pod ultrafialovým světlem umístěným uprostřed na přední straně karty. Ochranný symbol letící holubice označuje karetní systém VISA a společnost MasterCard uvádí symbol pod zkratkou MC. •
Fotografie a podpis
Naskenovaná fotografie, podpis na platební kartě patří k běžné záležitosti na platební kartě. Tyto prvky slouží především k ochraně proti různým druhům podvodů. •
Čip
Čip zaznamenávající data na kartě je důležitým prvkem platební karty. Více informací čipu uvádím v kapitole 2.2.2 •
Další informace
Karty provedené elektronickým způsobem lze používat jen na elektronických platebních terminálech. Ty jsou označeny termíny „Electronic use only“ nebo „Valid only where MasterCard electronic is accepted“.
Obrázek 9: Rub karty
Podpisový proužek Magnetický proužek
Zdroj: www.csas.cz
4.2 Rub •
Magnetický proužek
Jak vidíme na obrázku č. 9 na zadní strana karty obsahuje magnetický proužek, sloužící pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcí. Více informací v kapitole 2.2.1
- 20 -
•
Podpisový proužek
Podpisový proužek se nachází na zadní straně platební karty a slouží jako záznam vzorového podpisu držitele karty. Podpis by se měl shodovat s podpisem, který klient používá při placení stvrzenkou. Na proužku se nachází číslo karty, jenž je natištěno zpětně lomeným písmem.
Číslo karty se shoduje s číslem vyobrazeným na líci, ale navíc ho
doplňuje ještě třímístný kontrolní kód. Pokud na kartě chybí podpisový proužek, banka jej naskenuje a převede ho do plastiku platební karty, což zamezuje jeho zneužití. •
Doplňující informace
Na zadní straně platební karty mohou být další doplňující údaje o adrese banky, telefonní číslo, dále pak informace o uživatelnosti karty a kam se obrátit pokud dojde k nalezení či ztrátě karty.
- 21 -
5 Druhy platebních karet [2, 3, 4] 5.1 Dle způsobu zúčtování transakcí 5.1.1 Debetní karta Rozvoj výpočetní techniky v 70. letech přispěl ke zrodu debetních karet ve Francii. Rozšířenost debetních karet zobrazuje tabulka č. 2, kde číselné údaje vykazují několikanásobné převýšení počtu vydaných debetních karet nad kreditními či charge kartami. Debetní karta umožňuje výběr hotovosti z bankomatu či platbu za služby či zboží jen tehdy, pokud má klient na svém účtu dostatek finančních prostředků. Toto omezení eliminuje případně ztráty. Po provedení transakce s kartou banka odečte ihned sumu z účtu klienta, což odlišuje debetní kartu od kreditní. K hlavním výhodám debetních karet patří pohodlnost a bezpečnost při transakci s kartou. Bankovní instituce si pomocí této karty může snížit provozní náklady a zároveň zvýšit věrnost svých klientů.
5.1.2 Kreditní karta Kreditní karta patří mezi nejziskovější bankovní produkty s téměř 40-ti % návratností. Nákup uskutečněný kreditní kartou lze uskutečnit pouze pomocí úvěru. Úvěrový limit může být znovu obnoven až po určité době. Tato obnova se nazývá revolving. Splátku úvěru je možno uskutečnit po částech či jednorázově a to ve formě: •
variabilní výše splátky – obvykle 3 - 10% z dlužné částky nebo
•
fixní výše splátky- limit se stanovuje na základě ohodnocení bonity klienta. S kreditní kartou se pojí i vysoké úroky, což je důsledek možného čerpání úvěru bez
omezení. Poplatky za výběr hotovosti z bankomatu pomocí kreditní karty převyšují poplatky debetních karet. Čerpání prostředků v určité době zdarma a získání neomezeného úvěru patří k přednosti této karty. Riziko pro klienta při držbě kreditní karty spočívá v nedostatku finančních prostředků na úhradu svého úvěru, které přináší určité navýšení částky o úroky.
- 22 -
5.1.3
Charge karta
Z hlediska zúčtování transakcí se jedná o nejstarší druh karty. Charge kartu vlastní především ti zákazníci, kteří chtějí vysoký limit na kartě a zároveň čerpanou částku uhradit jednorázově. Použití této karty je především určeno pro cestovní a služební účely. Kreditní i charge karta fungují na podobném principu, avšak charge karta neumožňuje nákup na úvěr. Zákazník obvykle splácí svůj závazek po 14-ti až 30-ti dnech a to částkou, jenž musí uhradit bankovnímu ústavu najednou ke stanovenému datu. Charge karty ocení především movití klienti, poněvadž za zřízení je třeba zaplatit vyšší částku než u jiných druhů karet. Kartu získává pouze ten klient, který splňuje důvěryhodnost a to i pomocí scoringu. Scoring je metoda vycházející ze statistického odhadu zajišťující klientovi schopnost splatit úvěr.
5.2 Dle záznamu dat 5.2.1 Karta embosovaná Specifikum dává embosované kartě reliéfní písmo a údaje ve formě vyrytých znaků tzv. embosu. Transakce karty probíhá tak, že obchodník pomocí mechanického snímače sejme údaje z karty a klient tento čin stvrdí svým podpisem. Dle tohoto postupu obchodník zúčtuje platbu. Embosovaná karta umožňuje nákup i u obchodníků, kteří nejsou vybaveni elektronickým platebním terminálem. Karta VISA Classic a Eurocard/Mastercard jsou typem karet embosovaných.
5.2.2 Karta elektronická Rozšířenost elektronických platebních terminálů není tak vysoká, proto se karty embosované používají ve větší míře než karty elektronické. Elektronickou kartou je možno využít pouze v případě, že má obchodník nainstalován terminál pracující v on-line režimu. Při zřízení běžného účtu je její vydání bezplatné. Ke klasickému příkladu elektronické karty patří VISA Electron či Maestro.
- 23 -
5.3 Dle použitelnosti 5.3.1 Tuzemské Tuzemské karty mají na líci uvedeno v jakém státě je možné s kartou disponovat (Valid only.....jméno státu). Např. domácí karty typu Junior X konto vydané Českou spořitelnou slouží pouze k výběrům hotovosti z bankomatu v České republice.
5.3.2 Mezinárodní Mezinárodní využití má většina karet bez specifického označení. Pokud nemá karta konkrétní označení disponibility v určitém státě, jedná se o kartu mezinárodní. Vydávané karty České spořitelny mezinárodního typu jsou např. Visa Elektron, VISA, Maestro a MasterCard.
5.4 Dle karet asociace Z obecného hlediska umožňují karetní asociace ekonomické spojení mezi bankovními subjekty, podniky, obchodníky a držiteli karet. Mezi významné asociace patří Visa International Service Associacion, MasterCard Worldwide, American Express, Diners Club International, Japan Credit Bureau International. Vedoucí pozice zaujímají společnosti Visa International Service Associacion, MasterCard Worldwide a to nejen počtu vydaných karet, ale i v počtu akceptujících obchodníků. Asociace American Express, Diners Club International, Japan Credit Bureau International se zaměřují především pro soukromou špičkovou klientelu.
5.4.1 Visa International Service Association – VISA [33] Vznik této společnosti je datován k roku 1850 a její hlavní sídlo se nachází v San Franciscu. Pro lepší uspokojení určitého trhu rozděluje se asociace do šesti regionů Visa USA Inc., Visa Canada Associacion, Visa Europe Ltd., Visa Asia Pacifik, Visa Latin American Caribbean a Visa Central and Eastern Europe, Middle East and Africa. Asociaci vlastní více než 20 000 finančních institucí a bank. K Visa Europe přísluší spolu s mnoho evropskými bankami a institucemi v 36 zemí i ČR. Pro dosažení dobrého dojmu kvality společnost VISA rozšiřuje i nadále své karty o nabídku např. VISA Electron, Plus, VISA Debit, Electron, Interlink. Asociace VISA se podílí také na sponzoringu olympijských her.
- 24 -
Obrázek 10: Logo společnosti Visa
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
5.4.2 MasterCard Worldwide – MC [26] Společnost Mastercard sídlí v New Yorku a se svými značkami Maestro a Mastercard působí mezi nejvýznamnější po celém světě. Asociace je dle regionů rozdělena na Pacifik, Kanadu, Evropu, Latinskou Ameriku, Jižní Asii, USA. Česká republika patří do MasterCard Europe s pobočkou v Praze. Karta asociace byla zpočátku vyprovázena malým písmenem „i“, poté se používal znak Master Charge. Úprava designu karty nastala až v roce 1979, kdy došlo k přejmenování na MasterCard. Z marketingového hlediska společnost MasterCard sponzoruje světový pohár v kopané tzv. World Cup a také se podílí financování poháru UEFA.
Obrázek 11: Logo společnosti MasterCard
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
5.4.3 American Express - AmEx V polovině 19. století sehrála tato společnost velkou roli při rozvoji dopravy, poštovních a finančních služeb hlavně po USA, ale i jiných kontinentech. Karty American Express poskytují svým držitelům zejména podnikatelům, manažerům a bohatým turistů vysokou prestiž. Na výdeji karet a uzavírání smluv o akceptaci karet s obchodníky se podílí nejen bankovní instituce, ale i sama společnost, což je rozdílem od asociací VISA a MasterCard. Společnost má pobočku také v České republice. Klady karty spočívají ve službách fungujících po celém světě např. problémy při ztrátě či zcizení karty a následné vydání karty jsou řešeny zadarmo a kromě finančních služeb poskytuje American Express i cestovní služby v několika zemích světa. Viz kapitola 1.1
- 25 -
Obrázek 10: Logo společnosti American Express
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
5.4.4 Japan Credit Bureau – JCB Společnost vznikla v roce 1961. Zkratka JCB charakterizuje společnost Japan Credit Bureau. V prvních letech se zaměřovala pouze na Japonsko, kde si vytvořila úvěrovou kartu, ale podílela se i na růstu cestovních kanceláří. Asociace nabízí také cestovní i finanční služby. V dnešní době karty JCB chlubí svou dobrou pověstí na domácím trhu a konkurují přímo kartám VISA a MasterCard. V roce 2001 začala JCB vydávat čipové karty s aplikací J/Smart. Pobočka JCB se v ČR nenachází a karty asociace nevydává žádná česká banka, ale některými obchodníky je akceptovatelná. Viz kapitola 1.1 Obrázek 11: Logo společnosti JCB
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
5.4.5 Diners Club International - DC [22] Společnost Diners Club international zaujímá v historii platebních karet důležitou pozici. V roce 1950 asociace vydala svou první univerzální platební kartu. Karta společnosti je určena pro bonitní zákazníky a patří mezi exkluzivní finanční produkty. Společnost Diners Club vydává své karty přímo nebo prostřednictvím svých partnerských bank ČSOB, ING, KB, UniCredit Bank a Volksbank. V současnosti s kartou disponuje bezmála 10.5 milionů lidí po celém světě a má více než 13,5 milionu smluvních partnerů ve více než 200 zemích. Kvalitní poskytnutí úvěru bez ručitele, hotelová rezervace po celém světe spočívá v přednosti karty
- 26 -
Obrázek 12: Logo společnosti Diners Club International
Zdroj: www.bankovikarty.cz
5.5 Dle druhu subjektu 5.5.1 Osobní Kartou osobní může disponovat pouze držitel, kterému byla karta vydána k účtu. Osobní kartu vlastní jedna osoba, jejíž jméno se nachází na lícní straně karty.
5.5.2 Firemní Výdej firemních karet je určen jen pro „majitele a pracovníky společnosti nebo vládní instituce, které slouží k hrazení výdajů spojených s plněním pracovních nebo služebních úkolů“ [3, s. 39]. Služební karty jsou určeny především na firemní cesty – platba v hotelech, restauracích, autopůjčovnách apod. Tyto karty patří k velice ziskovým bankovním produktům, jelikož poptávka po kartách roste. S firemní kartou lze uspořit za směnárenské poplatky při odjezdu do zahraničí, zaměstnavatel nemusí vybírat z bankomatu hotovost na zálohy zaměstnanců a firemní kartou lze uhradit i neočekávané výdaje v zahraničí.
5.6 Vydané karty dle jednotlivých druhů Růst počtu vydaných platebních karet zachycují následující tabulky. K přehlednější situaci porovnávám počet vydaných karet v ČR v roce 2006 (tabulka č. 2) s rokem 2008 (tabulka č. 3). Záměrně jsem si vybrala rok 2006, jelikož např. čipové karty v tomto období zaznamenaly oproti minulým rokům největší nárůst.
- 27 -
Tabulka 2: Vydané karty r. 2006 Vydané karty podle značek Vydané karty celkem z toho: tuzemské karty mezinárodní karty Debetní karty Kreditní karty Charge karty Karty čipové a hybridní
MC
MC Elec.
Maestro
VISA
Electron AmEx
992 946
32 203
1 507 559
684 134
4 221 700
4 558
0
0
5 898
988 388
32 203
1 507 559
708 676
0
283 690
DC
Ostatní
CELKEM
25 937
10 112
390 636
7 865 227
0
0
0
384 355
394 811
678 236
4 221 700
25 937
10 112
6 281
7 470 416
1 507 559
575 661
3 759 325
25 937
0
26 463
6 603 621
32 203
0
106 998
462 375
0
0
0
885 266
580
0
0
1 475
0
0
10 112
364 173
376 340
293 793
0
269 199
212 612
2 363 774
0
0
349 249
3 488 627
DC
Ostatní
CELKEM
19 501
10 981
426 699
8 931 872
0
0
421 095
421 102
1 433 380 1 084 699 4 423 099
19 501
10 981
5 604
8 510 770
Zdroj: www.bankovnikarty.cz Tabulka 3: Vydané karty r. 2008 Vydané karty podle značek
MC
MC Elec.
Maestro
1 479 282
54 225
1 433 380 1 084 705 4 423 099
1
0
1 479 281
54 225
Debetní karty
894 441
0
1 433 380
916 283
3 949 937
19 501
0
7 125
7 220 667
Kreditní karty
584 036
54 225
0
165 085
473 162
0
0
206
1 276 714
Charge karty
805
0
0
3 337
0
0
10 981
419 368
434 491
Vydané karty celkem
1 479 282
54 225
19 501
10 981
426 699
8 931 872
z toho: karty čipové a hybridní
752 731
9 742
826 192
928 969
4 320 032
0
0
404 760
7 242 426
karty služební
117 860
0
9 738
82 053
205 967
1 159
3 294
206
420 277
karty virtuální
7 562
0
39 142
0
46 174
0
0
0
92 878
Vydané karty celkem z toho: tuzemské karty mezinárodní karty
0
VISA
6
Electron AmEx
0
1 433 380 1 084 705 4 423 099
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
V porovnání s rokem 2006 počet vydaných mezinárodních a tuzemských karet vzrostl o více jak 1 milión kusů. Rozšířenost čipových karet se za dvou roční období zvýšila o 3 753 799. Nárůst zaznamenaly debetní, kreditní i charge karty. Množství držitelů debetních karet v ČR převládá nad množstvím uživatelů karet kreditních. Rozdíl mezi těmito druhy vydaných karet je téměř 6-ti miliónový. I když počet vydaných kreditních karet v Čechách neustále narůstá, patří český národ k velice obezřetným a konzervativním, na
- 28 -
rozdíl od západoevropských zemí. Důvodem malého počtu využívaní kreditních karet je připisován faktu, že Češi ještě dosud neumí zacházet s kreditními kartami, tak jako v ostatních státech. Nákupy na úvěr dosahují v Čechách malých částek, proto banky vyvíjejí snahu nabízet ke kreditním kartám určité bonusy, výhody, slevy, částečné bezúročné období atd. Úsilí bankovních institucí o navýšení počtu kreditních karet je zatím úspěšné. Za dva roky zaznamenalo množství vydaných kreditních karet vzrůst 44 %.
5.7 Další druhy 5.7.1 Prestižní karty Prestižní karty ocení především klienti z vyšší sféry a finančně zabezpečení zákazníci. Vydávaní karty je svázáno s přísnými podmínkami a vysokými poplatky. Za tyto skutečnosti může držitel čerpat nejen vysoké finanční limity, ale i jiné výhody související s kartou.
5.7.2 Gold Card Jako první uvedla na trh v 60. letech zlatou kartu společnost American Express. Zpočátku se zlaté karty odlišovaly od ostatních karet tím, že s nimi byla spojena vysoká prestiž, vyšší limit, výhody cestovního pojištění a nabídka slev v hotelech a levnější letenky zdarma. Nejčastěji využívané karty na českém území jsou zlaté karty Gold MasterCard a VISA Gold. K získání gold karty je třeba mít určitý měsíční příjem a splňovat bankovní spolehlivost. Zlatou kartu lze v dnešní době získat i při čistém příjmu 10 000 Kč. Karta společnosti MasterCard sebou přináší výhody dodatečné hotovosti do 24 hodin či výhodný směnný kurz při bezhotovostních platbách v zahraničí. S kartou VISA otevření VIP salónků na letištích zdarma, slevy v hotelových, leteckých společností, půjčoven aut apod. Samozřejmostí u obou typů karet je i bezpoplatkové cestovní pojištění.
5.7.3 Platinum Card Platinovou kartu poprvé nabídla společnost American Express z důvodu rozšíření zlatých karet. Účel platinové karty spočíval v konkurování zlatým kartám. Kartu užívají především bonitní klienti. Vysoké poplatky pojící se s kartou přinášejí výhody ve formě zvýhodněných vstupů do různých objektů, výrazné slevy na ubytování apod.
- 29 -
5.7.4 Ultimate Card Z důvodu velké konkurence bank byla po platinové kartě vydaná ještě Ulimate Card. Ta nabízí exkluzivnější, špičkové služby v podobě asistenčních služeb v několika jazycích. Odlišnost od ostatních karet je především v designu a podpisovém vzoru držitele vypalovaného do karty laserem. Existují i další karty jako Centurion Card s černým designem. Černá karta navazuje na platinové karty a rozšiřuje další výhody pro svého držitele. Postupem času nabídku prestižních karet obohatily karty titanové a diamantové. V tabulce č. 4 uvádím na kolik korun vyjde roční poplatek za zlatou kartu u různých bankovních institucí. Nejmenší poplatek za zřízení zlatých karet nabízí Česká spořitelna s kartou VISA Gold, nejvyšší sazbu požaduje Raiffaisen bank s kartou MasterCard Gold či VISA Gold a to částku 4 800 Kč.
Tabulka 4: Cena za zřízení zlatých karet Roční poplatek/poplatek za zřízení (v Kč)
Typ karty ČS VISA GOLD
3 700
ČSOB MasterCard Gold
4 000
ČSOB VISA Gold
4 000
eBanka EC/MC Gold
4 100
eBank VISA Gold
4 100
GE Money Bank - MasterCard GOLD
4 788
KB - Gold Card VISA
4 000
KB - Zlatá karta MasterCard
4 000
Raiffeisenbank - MasterCard Gold
4 800
Raiffeisenbank - VISA Gold
4 800
Volksbank - MC Gold
4 000
Volksbank - VISA Gold
4 000 Zdroj: Sazebník karet
5.7.5 Předplatní karta Předplatní karty vznikly poprvé kolem 80. let ve Francii. Použití předplatní karty je omezeno zaznamenanou jednorázovou finanční částku. Ke kartě nemusí být zaveden bankovní účet, stačí v bance pouze uložit částku, kterou chceme pomocí karty čerpat.
- 30 -
Předplatní karty je možno využít v oblastech, kde se nevyplatí platit hotovostí ani kartami. Např. ve stravování, prodeji jízdenek hromadné dopravy, telekomunikaci apod. K dalším druhům předplatních karet patří i karty dárkové, jejichž úkolem je zvýšit věrnost zákazníků a tržby. Karty zpočátku nabízeli jen obchodníci, a poté se zapojily k výdeji i banky. Společnost VISA, jako největší vydavatel dárkových karet, nabízí kartu Gift Card. Karty nabízí i MasterCard a společnost American Express. Mezi největší vydavatele dárkových karet v Evropě je OPT Bank sídlící v Maďarsku.
5.7.6 Zákaznická karta Zákaznické karty, označovány často jako věrnostní karty, umožňují svým držitelům zlepšení služeb a výhody daného vydavatele (nárok na slevu, nárok na přednostní službu). Úkol zákaznických karet spočívá v udržení si zákazníka u svého vydavatele. Vydavatel snadno identifikuje nejlepší klienty a ušetří provozní náklady. Např. velkoobchod Makro Cash and Carry, s. r. o., vydává fyzickým osobám na základě živnostenského oprávnění a předložením občanského průkazu kartu, která opravňuje ke vstupu do obchodní sítě Makro. Z maloobchodních sítí např. Julius Meinl, Schlecker, Baťa, na které klienti shromažďují prostřednictvím nákupu určité body, které přemění ve formě peněžních slev.
5.7.7 Klubová karta Klubové karty umožňují různé klubové slevy a mohou se vydávat ke zlatým kartám. K výhodám klubových karet oproti klasickým bankovním kartám patří jednoduchost technického systému bez ověření bonity klienta. Nabídku zákaznických a klubových karet poskytují různé letecké společnosti, hotely, autopůjčovny, obchodní domy, supermarkety, kluby, zájmové spolky apod. Letecké společnosti nabízí slevy z ceny letenek, přednostní odbavení, bezplatnou nadváhu zavazadel. Hotelové společnosti poskytují zvýhodnění z cen ubytování, noviny zdarma, slevy z hotelových služeb apod.
5.7.8 Affinitní karta Affinitní karty jsou určeny pro skupinu osob, které mají společné zájmy, povolání nebo různé členství v zájmových klubech či v některých odborech. Na jejich výdeji se podílejí banky s nekomerčními subjekty, kam můžeme zařadit např. zájmové či charitativní organizace. V Rakouskou vydává asociace VISA prestižní kartu s Řádem maltézských rytířů, v USA najdeme např. affinitní kartu s univerzitami a projekt banky Bank of Scotland mohl z dosažného zisku přemístit slony ze Zimbabwe do oblasti, která vyhovuje jejich potřebám.
- 31 -
5.8 Elektronické peněženky [6, 21] K určitému zvláštnímu druhu platební karty patří elektronická peněženka, která začíná pomalu pronikat do veřejného života. Fyzický vzhled elektronické peněženky je totožný jako u platebních karet. Její princip spočívá v tom, že do čipu, který elektronická peněženka obsahuje se zaznamená finanční částka, která se s placením snižuje a dobíjením zvyšuje. U nás se elektronické peněženky nabízejí zejména v dopravě např. České dráhy poskytují od 1.1.2008 elektronickou peněženku s názvem IN-karta. Čipová IN-karta umožňuje vložení finančních prostředků na účet v peněžence a slouží k úhradě plateb za vnitrostátní i mezinárodní jízdenky. Na kartu se vkládá min. částka 100 Kč a maximální 150 Euro (dle aktuálního kurzu ČNB). Dobíjet kartu je možné ve stanicích vybavenými pokladní přepážkou pro elektronický výdej jízdenek. Dalším příkladem elektronické peněženky v hromadné dopravě je karta Open-card, sloužící jako jízdenka v hromadné dopravě v Praze či Plzeňská karta. Tuto kartu poprvé nabídlo město Plzeň svým občanům v květnu roku 2004. Plzeňskou kartu je možné využívat nejen v hromadné dopravě, ale i při návštěvě zoo, muzeí atd. To přináší výhodu pro držitele karty, jelikož nemusí pro každou instituci nabíjet požadovanou sumu zvlášť. Výhoda elektronické peněženky pro vydavatele karty spočívá v úspoře nákladů v počtu zaměstnanců a snížení hotovosti na pokladnách. Kladem pro držitele elektronické peněženky je pohodlnost, rychlost a jednoduchost, kdy není třeba znát PIN ani podepsat účtenku. Zápornou stránkou elektronické peněženky je finančně náročný provoz.
5.9
Porovnání karet Do tabulky č. 5 jsem zahrnula nejen porovnání platebních karet, ale pro lepší přehled
základní informace o bankovních účtech čtyř bankovních institucí, které se v České republice nejvíce podílejí na vydávání platebních karet.
- 32 -
Tabulka 5: Porovnání nabízených karet pro studenty
Název účtu Student
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Věk
Výhody
GE Money Bank
Komerční banka
Poštovní spořitelna
Student +
Genius Student
Konto G2
Junior účet
SŠ, VOŠ, VŠ
SŠ, VOŠ, VŠ
SŠ, VOŠ, VŠ
SŠ,VOŠ,VŠ
15 - 30 let
15-24 let
15-30 let
15-26 let
zdarma ovládání účtu Genius Student se telefonní prostřednictvím skládá z běžného bankovnictví – internetu nebo účtu a až tří Expresní linka KB – telefonu, produktů, které si 24 hodin denně na změny a zrušení vyberete podle bezplatné lince, trvalých příkazů, svých potřeb, získání elektronické povolení k inkasu předložení mezinárodní platební pomocí služby potvrzení o Styl kartu Servis 24 zdarma, studiu pouze Maestro,internetové úvěr až do výše jednou po dobu bankovnictví KB – 300 tis. Kč pro trvání účtu moje banka studenty vysokých škol
účet je za zvýhodněných podmínek poskytován až do 26 let; výhodné úročení zůstatku
Potvrzení o studiu
Potvrzení o studiu, OP
Potvrzení o studiu, OP,index
OP zákonného zástupce, OP juniora, rodný list juniora
Zřízení účtu
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
Měsíční vedení účtu
zdarma
zdarma
zdarma
10 Kč/rok
VISA Electron nebo Maestro UK Student+
Money Card
Maestro
Maxkarta
Platnost
mezinárodní
mezinárodní
mezinárodní
mezinárodní
Použití
3 roky
2 roky
3 roky
2 roky
zdarma
zdarma
zdarma
5 Kč
zdarma
zdarma
zdarma
5 Kč
6 Kč
15 Kč
6 Kč
5 Kč
25 Kč
35 Kč
35 Kč
25 Kč
zdarma
zdarma
zdarma
zdarma
Potřebné doklady k založení
Typ karty
PLATEBNÍ KARTA
Česká spořitelna
Poplatek za vedení karty v prvním roce Poplatek za vedení karty v dalších letech Výběr z vlastního bankomatu Výběr bankomatu cizí banky Platba kartou v ČR
Zdroj: www.student.finance.cz, www.csas.cz, www.gemoney.cz, www.kb.cz,www.postovnisporitelna.cz
- 33 -
Z uvedené tabulky č. 5 jsou studentské účty u čtyř porovnávaných bankovních zřízeny zcela zdarma. K založení účtu potřebuje student potvrzení o studiu a kromě České spořitelny i občanský průkaz. Poplatky za měsíční vedení účtu si účtuje pouze Poštovní spořitelna s částkou 10 Kč za měsíc. Karty mají platnost mezinárodní s použitelností v rozsahu 2 až 3 let. Poštovní spořitelna si vybírá taxu 5 Kč za vedení karty v prvních i dalších letech. Nejvyšší výběr z bankomatu u vlastní bankovní instituce si počítá GE Money Bank a to 15 Kč. Výběry z bankomatu u cizí banky se pohybují u porovnávaných bank mezi 25 a 35 Kč. Platební karta vydaná u České spořitelny poskytuje svým zákazníkům zajímavé odměny, pokud používají a platí kartou v obchodech ve formě věrnostních programů nazývané Bonus program a Program Partner. Věrnostní program, jako určitý marketingový nástroj, slouží především k udržení si zákazníka a ke zvýšení zisku. Program Student Plus umožňuje klientovi střádat body (za každých 20 Kč – 1 bod) za placení kartou v obchodě a ty pak přeměnit za hodnotné zboží či v různé formy slev. Slevy je možno uplatnit na sportovní potřeby, knihy, obuv, jazykové či pracovní pobyty v zahraničí a další.
- 34 -
Tabulka 6: Porovnání nabídky kreditních karet
ÚROKY A SPLÁTKY
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Česká spořitelna
Podmínky k získání účtu
Poštovní spořitelna
Komerční banka
minimální věk 18 let, trvalý zdroj příjmu,jiné smlouvy se společností GE Money Multiservis, a.s. nesmí občan ČR, cizinci vykazovat nedoplatek, s trvalým pobytem, občané adresa trvalého bydliště na území ČR, EU s přechodný pobytem, starší pevná telefonní linka do zaměstnání + 18 let 1 kontaktní telefon, běžný účet ve kterékoliv bance
fyzické osoby starší 18 - ti let, vyhodnocení finančních ukazatelů
Povinnost mít u banky BÚ
ano
ne
ne
ne
Měsíční úroková sazba
1,65 %
1,65 %
1,83 %
1,80 %
Povinná min. splátka
5,00 % z celkové dlužné částky
5,00 % z celkové dlužné částky
5,00 % z celkové dlužné částky
5,00 % z celkové dlužné částky
Poplatek za vedení úvěr. účtu
zdarma
25 Kč
30 Kč
x
Bezúročný odklad splátek
45 dnů
50 dnů
45 dnů
45 dnů
ČS - Kredit + VISA Electron
GE Money Multiservis - MoneyCard
KB - Kreditní karta VISA Electron
Poštovní spořitelna Kreditka Elektron
Typ karty
EC/MC
Maestro
VISA Electron
EC/MC
Platnost
3 roky
2 roky
3 roky
x
Použití
mezinárodní
mezinárodní
mezinárodní
mezinárodní
Určena pro Poplatek za kartu Výběr z vlastního bankomatu Výběr bankomatu cizí banky Výběr z bankomatu v zahraničí
fyzické osoby
fyzické osoby
fyzické osoby
fyzické osoby
200 Kč
299 Kč
zdarma
150 Kč
4 Kč
19 Kč
1,00 % z částky (min.30 Kč)
5 Kč
20 Kč
69 Kč
1,00 % z částky (min.50 Kč)
25 Kč
100 Kč
100 Kč
1,00 % z částky (min.100 Kč)
80 Kč
Název karty
PLATEBNÍ KARTA
držitel karty je majitelem sporožirového, běžného účtu,pravidelný čistý měsíční příjem alespoň 7 tis. Kč
GE Money Bank
Zdroj: www.penize.cz/kreditni-karty, www.csas.cz, www.gemoney.cz, www.kb.cz, www.postovnisporitelna.cz
- 35 -
K obdržení kreditní karty není povinností mít zřízen účet u dané instituce. K výjimce patří jen Česká spořitelna. Nejvyšší měsíční úrokovou sazbu požaduje Komerční banka s 1,83 %. Povinná minimální splátka se u všech bankovních institucí pohybuje v 5-ti % sazbě z dlužné částky. Nejnižší odklad bezúročný odklad splátek nabízí GE Money Bank. Jak je z tabulky č. 6 patrné za kreditní kartu VISA Elektron si Komerční banka neúčtuje žádný poplatek. Výběry z peněžních automatů jsou u bankovních institucí různě odstupňovány. Nejlevnější výběr z vlastního bankomatu nabízí Poštovní spořitelna a to 5 Kč za výběr. Za vybírání z bankomatu u cizí banky si účtuje nejméně Česká spořitelna a to 20 Kč. Komerční banka si výběry odstupňuje procenty, kdy záleží na vybrané částce. GE Money Bank si účtuje částku 69 Kč. Jak jsem uvedla již v kapitole 5.6 počet kreditních karet není ještě natolik rozšířen jako množství vydaných karet debetních. Český národ se bojí uskutečňovat nákup na úvěr z důvodu neschopnosti splácet a nevědomosti, jak s kreditními kartami zacházet. Pro konkrétní představu jak kreditní karty fungují uvádím následující příklad. Příklad – Paní Konečná odešla v roce 2009 na mateřskou dovolenou , čímž její příjmy poklesly na 6 930 Kč. Pan Konečný pracuje jako obráběč strojů a jeho měsíční výdělek je stanoven na 12 000 Kč. Manželé si chtějí vybavit byt a nakoupit věci pro dítě, a proto zvolili možnost dodatečného čerpání hotovosti z kreditních karet u České spořitelny. Jejich půjčka je stanovena na 100 000 Kč. Výše z úroků kreditních karet činí 1,65 % p.m. Zpočátku se může jevit procentní úroková sazba jako únosná, ovšem po přesném přepočtu dosahuje sazba 19,8 % za rok. Manželé zaplatí na úrocích měsíčně 1 650 Kč měsíčně a zároveň musí manželé splácet 5 % z dlužné částky, což představuje 5 000 Kč. Protože manželé mají účet u České spořitelny mají poplatek za vedení úvěrového účtu zdarma. Celková výše splátek představuje 6 650 Kč (5 000 + 1 650). Z příjmů manželů Konečných odtéká každý měsíc 35 % na úhradu splátek. Manželům zbývá na měsíc po úhradě splátek 12 280 Kč.
- 36 -
6 Použití platebních karet [1] Bezhotovostního placení kartou se zúčastní držitel karty (klient, odběratel), banka (vydavatele karty a obchodníka), obchodník (dodavatel) a autorizační středisko. Kartu svému držiteli vydávají na základě smlouvy bankovní instituce.
6.1 Platba v obchodě Povinností obchodníka je mít sjednanou smlouvu s bankou, která vlastní licenci od příslušné asociace umožňující zpracování plateb obchodníka. Dále musí obchodník vlastnit mechanický snímač či platební terminál s označením a logem daného systému.
6.2 Postup u mechanického snímače Dle reliéfního záznamu se údaje z karty otisknou na účtenku, která musí mít podpis držitele karty a na účtence se objeví také den uskutečnění platby. Podpis držitele karty na účtence kontroluje obchodník s podpisovým vzorem na kartě. Účtenku obchodník odesílá bance, která odepíše částku z klientského účtu a připíše ji obchodníkovi.
6.3 Postup při placení s platebním terminálem Platba se koná spolu ve spojení s autorizačním centrem. Po vložení karty do terminálu zadá obchodník danou částku a držitel karty svůj PIN kód. Operace proběhne automaticky. Terminál účtenku vytiskne a držitel karty jí stvrdí podpisem. Platba kartou v obchodě patří ke snadným a praktickým záležitostem.
6.4 Výběr z bankomatu Pokud chce držitel karty vybrat požadovanou hotovost z bankomatu nejprve vložíme do ATM kartu. Poté se na obrazovce objeví požadavek na zadání PIN kódu7, který je třeba si pamatovat. Pokud identifikační kód zadáme vícekrát špatně banka nám automaticky kartu zablokuje. Po zadání kódu určí zákazník operaci, kterou hodlá vykonat. V menu výběr hotovosti zadá klient částku, kterou požaduje. Před vydáním hotovosti z bankomatu vyjede nejprve karta a poté daná hotovost. Z hlediska užitečnosti je dobré si nechat vytisknout také stvrzenku.
7
Pin kód ke kartě dostaneme od banky v zalepené obálce
- 37 -
6.5 Používání platební karty v zahraničí V zahraničí je výběr hotovosti z bankomatu svázán s vysokými poplatky, proto je výhodné kartou platit. Banky si určují částku, která bude stržena minimální částkou či procentní sazbou z výše výběru. Transakce provedené v jiných měnách jsou nejprve přepočteny do českých korun z datem zúčtování. V jakém obchodě můžeme kartu při placení použít je dáno logem na kartě, které je umístěno u vstupu do obchodů či na bankomatu.
6.6 Platba kartou přes internet [32] Dnes už je zcela běžnou záležitostí nákup na internetu, jelikož tento způsob zaručuje pohodlnost, rychlost, jednoduchost a úsporu času i peněz. Celkový objem plateb vykonaných přes internet dosáhl v roce 2008 2,6 miliard korun. Proces platby kartou přes internet spočívá v tom, že klient vyplní do formuláře číslo své karty, dobu platnosti, popř. další údaje, které jsou následně odeslány do autorizačního střediska karet. Po této autorizaci získá obchodník dané informace o držiteli a odesílá zboží na účet, z kterého mu bude převedena příslušná částka. Celý tento přenos je zabezpečován kódovacím protokolem. Platbu u zabezpečeného podniku poznáme tak, že má na svých stránkách nainstalován certifikát potvrzující SSL zabezpečení a loga typů karet s 3D Secure, což znamená, že obchodník nemá k dispozici o platební kartě ani o držiteli karty žádné informace. Tedy odpadá možný následek zneužití.
6.6.1 Paysec [30] Název PaySec nebo PayPal je platba konaná pomocí internetové peněženky. Jedná se o speciální konto, kam je uložena požadovaná částka v maximální výši 60 000 Kč. Platební systém funguje nepřetržitě, proto transakce mohou probíhat bez ohledu na čas. Služba PaySec nepotřebuje při zadávání údajů číslo karty, typ karty ani jiné údaje, což znamená minimální riziko zneužití. Mezi nejznámější internetové obchody patří Aukro.cz, i-legalne.cz, Student-Agency, Minibazar apod.
- 38 -
7 Bezpečnost platebních karet [2, 4] Peníze náleží k důležitému prostředku směny, které jsou vyprovázeny různými podvody. Rozšíření bezhotovostního platebního styku přineslo pro platební karty riziko ve formě padělku či neoprávněného užití. Přes všechny nástrahy patří platební karty k velice bezpečným a nejlépe dostupným nástrojům placení či čerpání peněz. Situace v oblasti bezpečnosti platebních karet v České republice vykazuje mnohem menší počet podvodných transakcí než v jiných státech. Tyto výsledky jsou zaručeny díky dobré infrastruktuře, pomalu se rozvíjejícím trhem a dobrou mezinárodní spoluprácí a ustanoveným Bezpečnostním výborem při SBK.
7.1 PIN kód PIN kód (osobní identifikační číslo držitele karty) se používá od zrodu bankovních karet k ověření identity klienta. PIN kód je následně po vydání karty posílán poštou, který si musí držitel karty pamatovat. Pomocí vědy kryptologie mohou banky snadno klienta ověřit. Data Encryption Standard – DES patří mezi jednotný a mezinárodně používaný způsob ověřování PINU, který byl zaveden v roce 1979 a používá se dodnes.
7.2 Druhy rizik 7.2.1 Zneužití karty cizí osobou Zneužití karty cizí osobou patří k největším ztrátám vydavatelů karet. Za ztrátu karty je odpovědný nejen držitel karty, ale i vydavatel karty. Tento druh rizika se řadí v ČR mezi nejčastější kartové podvody. Pokud se držitel kartu ztratí, popř. mu kartu někdo odcizí, měl by ihned informovat svoji banku, která provede tzv. stopilaci karty. Ochrana při výběru hotovosti z bankomatu spočívá ve znalosti osobního identifikačního kódu. V některých směnárnách je požadován průkaz totožnosti či podpis účtenky. Asociace VISA vyvinula další prvek sloužící k identifikaci telefonních, poštovních a internetových transakcí a to kontrolní kód CVV2 umístěného na podpisovém proužku vpravo spolu s číslem karty. Další nástroj proti bezpečnosti zavedla jako první na světě eBanka s tzv. zamykáním karet pomocí SMS. Kartu může držitel zablokovat pomocí menu a posláním SMS. V roce 2001 často docházelo k tzv. libanonským smyčkám odvozených od Libanonců žijících v New Yorku. Do snímače bankomatu bylo vloženo pouzdro se smyčkou, které znemožnilo vrácení karty klientovi. Ve chvíli, kdy ATM nevrátí držiteli kartu, zákazník
- 39 -
odchází do banky, podvodník vyjme zábranu z bankomatu a kartu zneužije. Identifikační kód je často zneužíván pomocí nalepené fólie či nasypáním jemného prášku na klávesnici ATM. Banky se tyto podvody snaží minimalizovat kontrolou bankomatů a instalací kamer. Podle předběžných odhadů dosahují ztráty z podvodů v Čechách desetkrát nižších parametrů než v celosvětovém průměru. Těchto pozitivních výsledků je dosaženo důslednou výchovou pracovníků v zavádění čipové infrastruktury a dosud nízkých plateb za nákup po internetu.
7.2.2 Zneužití nedoručené karty Mnoho bank zasílá odděleně platební kartu a PIN kód z důvodu hrozícího rizika nedoručení karty. Ty mohou být během poštovní přepravy zneužity, v nejhorším případě odcizeny. Podvodník si často vytváří svůj vlastní podpisový vzor dle jména, které je na kartě uvedeno. Banka se snaží tomuto druhu podvodu zamezit vydáváním karet na svých pobočkách. V některých případech se karty posílají neustále poštou, proto je karta během přepravy zablokována.
7.2.3 Padělky karet Padělání karet znamená trestný čin. Podíl takto zneužitých karet se pohybuje v různém měřítku dle dané země. Ochranné prvky na kartě zamezují snadnému padělání. Zvýšenou ochranu v posledních letech nabízejí i karty s mikroprocesorem zajišťující vyšší bezpečnost.
7.2.4 Podvodná žádost o kartu Aby nedocházelo k podvodné žádosti o kartu, je třeba dostatečně kontrolovat osobní doklady klientů. Téměř každá země zaznamenala tento druh podvodu tím, že došlo k odcizení či ztrátě dokladů. Držitel své karty by se měl chránit před tímto druhem zneužití především tím, že nebude sdělovat osobní údaje cizím lidem nebo jiným společnostem a bude střežit své osobní doklady.
7.3 Základní ochranné prvky platebních a identifikačních karet Prvky sloužící k ochraně můžeme rozdělit na primární (snadno ověřitelné prvky držitele karty – podpis, fotografie) a sekundární (pomocí mikrotextu, hologram - náročnější metoda)
- 40 -
7.3.1 Hologram Ochranný prvek hologram zavedla asociace MasterCard. Šlo o první technologii, která měla za cíl snížit výrobu padělků a tím usnadnit veřejnosti odhalení padělaných karet. Hologram je odvozen od řeckého slova „holos“, tzv. úplný. Umožňuje zaznamenat trojrozměrný obraz, který mění proti světlu svou barvu a tvar. Metoda používaná k umístění hologramu na kartu se nazývá Hot Stamping, kdy je speciální fólie s tímto prvkem lisována na kartu. Společnost MasterCard využívá hologramu s polokoulemi a asociaci VISA vystihuje hologram s holubicí.
7.3.2 Podpisové proužky K jejich výrobě se používá speciální papír s citlivostí na gumování či stykem s jinými chemickými látkami. Pokud dojde k narušení struktury papíru vystoupí nápis void neplatný. K dalším ochranným prvkům patří UV symbol, fotografie, podpis a také speciální tisk karty, tisk čísla karty na podpisovém proužku, kód za číslem karty na magnetickém proužku apod.
7.3.3 Čipová karta Pro velkou bezpečnost byla ve Francii navrhnuta technologie čipu, která významně podpořila ochranu platebních karet před odcizením či padělky karet. Bezpečnost čipových karet je posuzována dle mezinárodních stupnic bezpečnosti ITSEC a EAL. Časté zneužití čipových karet vyplynulo v situaci, že se zavedl ke kartám identifikační kód. Důvody, které přiměly zavést čipové karty spočívaly ve snížení nákladů na autorizaci a telekomunikaci, zrychlení obsluhy u terminálů, zvýšení ochrany proti podvodům atd. Více kapitola 2.2.2 O globální rozšíření čipových karet se zasloužil standart EMV uznáván jako základ pro čipové aplikace. Čipové karty patří k důležitým prvkům mobilní komunikace, veřejného sektoru, ale i nákladní či veřejné dopravě, kde nahrazují klasické jízdenky.
V následujících grafech č. 2 a č. 3 je zachycen počet vydaných čipových karet dle asociací v roce 2006 a v roce 2008 v České republice. Za 2 roky vzrostlo počet vydaných karet společnosti Maestro ze 7,7% na 11,4% a také čipových karet společnosti VISA a to téměř o 6%.
- 41 -
Graf 2 : Vydané čipové karty r. 2006 Vydané čipové karty celkem rok 2006 Electron
AmEx
67,7%
0,0%
Ostatní 10,0% MC 8,4% Maestro 7,7%
VISA 6,1%
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
Graf 3: Vydané čipové karty r. 2008
Vydané čipové karty celkem pro rok 2008 AmEx
Electron
0,0%
59,6%
Ostatní 5,6% MC 10,4%
Maestro VISA
11,4%
12,8%
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
7.4 Kryptografie Kryptografie neboli šifrování pochází z řeckého slova kryptos (skrytý). V 60. letech vznikly problémy v bankovním sektoru při ochraně informací vyměňovanými mezi obchodními firmami, proto byl vyvinut systém DES sloužící k šifrování informací přenášených mezi bankomaty, platebními terminály a bankovními centry. S růstem výkonu počítačů se rozšiřoval šifrovací klíč DES, který zajistil ještě větší bezpečnost. Délka tohoto klíče je v dnešní době přibližně 56 znaků, což je 70 000 trilionů možností kombinace čísel.
- 42 -
Bezpečnější metodou nabízí o něco pomalejší je Metoda 3DES rozšířená o metodu DES s třemi různými klíči o 112-ti znacích.
7.5 Biometrika V oblasti bezpečnosti karet se setkáváme s tzv. biometrikou. Metoda spočívá v ověřování totožnosti klienta pomocí různých částí lidského těla, což je pro každého člověka individuální, proto napodobení v tomto směru je nemožné. Biometriku je možné posuzovat na základě fotografie, otisku prstu, dynamického rozboru podpisu, rozboru hlasu, či záznamu sítnice oka. - Fotografie je často umístěna na přední či zadní straně karty. - Otisk prstu – aplikovanost této metody v bankovnictví nepatří k příliš rozšířeným, funguje především u policie. - Dynamický rozbor podpisu – pro podpis slouží speciální pero, která zaznamenává tlak, rychlost a úhel podpisu. Metoda akceptuje různé psychické, zdravotní stavy, ale i změny teplot prostředí. - Rozbor hlasu – k zajištění vzorku hlasu je třeba vyslovit řadu číslic. Pokud klient použije kartu, musí říci náhodně vybrané číslo, které je následně porovnáno se vzorem. - Záznam sítnice oka - tato metoda se v bankovnictví příliš nepreferuje, větší užitečnost přináší k přístupu do utajených objektů. K záznamu sítnice oka slouží oční pozadí konkrétní osoby.
7.6 Blokace a stopilace Pokud dojde k odcizení či ke ztracení platební karty je povinností držitele tuto skutečnost telefonicky či písemně nahlásit bance, která kartu vydala. Banky následně kartu zablokují. Telefonní číslo pro nahlášení ztráty se uvádí často na zadní straně karty. Blokace karty zamezí dočasnému užívání karty a je jí možné vykonat pouze u elektronických platebních karet. Stopilace zabraňuje embosovaným kartám k dalšímu užívání. Karta s jménem držitele je zařazena na tzv. stoplist, kdy nelze s kartou dále disponovat. Jedná se o trvalé a nenávratné zrušení platební karty s vyššími náklady a poplatky než u karet blokovaných. Některé asociace poskytují i během ztráty či odcizení karty tzv. nouzové služby, kdy klient může obdržet prozatímní hotovost a to téměř do 24 hodin, popř. mu může být vydána časově omezená náhradní karta.
- 43 -
7.7 Bezpečnost karet ve světě a v ČR [34] V následujících tabulkách uvádím situaci z hlediska bezpečnosti platebních karet ve světě. Tabulka č. 7 nám zobrazuje podíl jednotlivých druhů podvodů na celkových ztrátách pro rok 2008.
Tabulka 7: Druhy podvodů na celkových ztrátách podvodů Příležitostné podvody
21,1%
1 170 miliónů
Padělané karty CNP - podvod bez přítomnosti karty (podvodné zneužití účtu)
33,5%
1 860 miliónů
38%
2 110 miliónů
Ostatní podvody
7,4%
409 miliónů
Zdroj: www.cardmag.cz
Příležitostné podvody tj. ztracené/ukradené karty, karty zcizené během poštovní přepravy, podvodné žádosti o kartu zaznamenaly v posledních letech mírný pokles. Podvod bez zneužití karty vrostl oproti minulému roku z 25% [35] na 38 %., proto tento druh zneužití tvoří i nadále největší podíl finančních ztrát. Ostatní podvody kam patří podvody spojené s krádeží identity či ovládání účtu dosahují čísla 7,37 %. Tabulka č. 8 zobrazuje jednotlivé ztráty u konkrétních asociací. Tabulka 8: Ztráty podle jednotlivých asociací Vydavatel
Obrat (v mld. USD)
Ztráty z podvodů (v mld. USD)
%
VISA
5 626
3,41
0,060
PIN (debetní karty)
2 347
0,16
0,070
MasterCard
2 276
1,50
0,066
American Express
647
0,22
0,034
JCB
61
0,04
0,064
Diners Club
30
0,01
0,039
Ostatní
691
0,15
0,022
11 808
5,55
0,047
CELKEM
Zdroj: www.cardmag.cz
Situace v oblasti bezpečnosti platebních karet v České republice uvádí následující tabulka. Procentuální vyjádření vykazuje poměr objemu podvodných případů hlášených vydavatelskými bankami k celkovému počtu objemu transakcí provedených k určitému roku. Objemy transakcí v sobě zahrnují jak výběry tak platby kartami asociacích společnosti
- 44 -
VISA a MasterCard provedených v České republice. Mezinárodní vyjádření v Basis Points znamená stonásobek vyjádření v %.
Tabulka 9: Bezpečnost karet v ČR ČR [%]
ČR Basis Points [BP]
Evropa - BP
0,019
1,9
8,2
2007
0,025
2,5
8,5
2006
0,027
2,7
8,6
2005
0,013
1,3
2004
0,040
4,0
2003
0,064
6,4
2002
0,057
5,7
2001
0,073
7,3
Rok 2008 1. čtvrtletí
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
- 45 -
8 Současný stav spojený s platebními kartami 8.1 Dopad finanční krize na platební karty v ČR [34] Hospodářská krize by neměla mít výrazné dopady na český trh v používání platebních karet. Určitou roli sehraje na americký trzích, kde mnoho lidí disponuje s kreditními kartami a mají problém se splácením úvěru. Finanční krize, která poznamenala hlavně platby kartou v zahraničních zemích. Český trh platebních karet zasáhla jen mírně. Spotřebitelé platí kartami stejně jako v minulých letech, ovšem s menší útratou. Největší podíl na úbytku tržeb mají dle statistiků prodejny se smíšeným zbožím zaměřených na potraviny, ale i prodejny s nepotravinářským zbožím. Pokles tržeb dosáhl čísla 6,3 % a nebýt automobilového průmyslu dosáhlo by toto číslo většího podílu. Debetní karty se používají ve stejném měřítku. U kreditních karet jsou držitelé více opatrní, jelikož množství vykonaných transakcí se snížilo. Objem plateb kreditními kartami tvoří čtvrtinu objemu všech plateb kartami. Dochází tedy k pomalému zvyšování nákupu na úvěr. V roce 2008 dosáhlo celkové zadlužení domácností 371,5 mld.Kč. Vzrůst byl o 93 mld.Kč, což je nízké číslo oproti dluhům domácích západních ekonomik.
8.2 Sdružení pro bankovní karty ČR [30] Vodičkova ulice 28/699 110 00 Praha 1 Obrázek 13: Logo Sdružení pro bankovní karty
Zdroj: www.bankovnikarty.cz
Sdružení pro bankovní karty působí v ČR již 17 let. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob podílejících se na rozvoji a koordinaci platebních karet v ČR. Řádným členem se může stát pouze peněžní ústav, ostatní subjekty vystupují pouze jako pozorovatelé. Výkonný výbor se skládá ze 7 členů, které volí kolegium na 2 roky. Ohledně technologie se sdružení řídí podle pravidel Evropské rady pro platební styk. K snižování
- 46 -
rizik a finančních ztrát z důvodu byl ustanoven při sdružení tzv. Bezpečnostní výbor SBK, který se významně podílel na snížení podvodů kartou v letech 2000-2005. Problematiku platebních karet zpracovává v čtvrtletním časopisu s názvem Cardmag. Předsedou toho sdružení je ing. Roman Kotlán, který se platebními kartami začal zabývat v 90. letech. On sám dává přednost placení kartou před hotovostí, jelikož v tomto způsobu placení spatřuje větší komfort, pohodlnost a rychlost. Pro zajímavost vlastní dvě karty kreditní, jednu debetní a také jednu kartu služební. S Romanem Kotlánem jsem se telefonicky spojila, abych se dozvěděla více informací o platebních kartách na českém trhu. Stručný výtah otázek a odpovědí můžete nalézt v příloze č. 1. Z jeho výpovědí vyplývá, že v České Republice se rozvoj platebních karet roste a jako trh se blížíme k evropskému průměru. Do budoucna lze očekávat, že kreditní a debetní karty se budou nadále kombinovat v závislosti na typu transakce a poroste vývoj plateb prostřednictvím čipu, ať už v mobilu či jiném nosiči dat.
- 47 -
9 Další vývoj platebních karet [1, 8] Vývoj karet se vyznačuje svojí rychlostí, avšak kam bude rozvoj směřovat nelze s pravděpodobností
říci.
Jednoznačně
dochází
k
rozvoji
celkového
elektronické
bankovnictví, bezkontaktního placení či transakcí konaných pomocí digitální televize a platbě konané pomocí mobilního telefonu. Lze předpokládat, že klasické plastové platební karty nahradí jiné bezkontaktní moderní technologie. Bezkontaktní služby jsou v některých případech odkázány na čip, kdy stačí přiložit pouze peněženku a čip pošle všechny údaje o zákazníkovi obchodníkovi. Čip je prozatím zabudován pouze v plastických platebních kartách, ale postupem času bude čip zabudován i do mobilních telefonů. Celkové bezkontaktní platby jsou rozšířené nejenom v evropských státech, ale i v České republice.
9.1 Bezkontaktní placení [27, 36] Karty pro bezkontaktní placení jsou podobné kartám klasickým, jejich rozdílem je to, že pokud klient provádět transakci touto kartou nemusí provádět žádný autorizační úkon. Kartu, případně mobilní telefon či hodinky, přiložíme k terminálu, čímž dojde ke klasickému zúčtování se strhnutí požadované částky zákazníkovi. Prvenství v zavedení bezkontaktního placení přísluší Turecku. Společnosti, které začaly používat bezdotykové karty zvýšily obraty a získaly své zákazníky. Bezkontaktní placení se postupně rozšířilo do evropských zemích s asociacemi MastrerCard, technologií PayPass a VISA s technologií PayWave. Po podepsání smlouvy se společností Global Payments zavedla asociace MasterCard v roce 2008 novou technologii bezkontaktního placení s názvem PayPass. Placení touto čipovou kartou s rádiovou anténou probíhá jednoduchým způsobem. Kartu MasterCard či Maestro PayPass pouze přiložíme ke speciální čtečce a je zaplaceno. Tuto kartu je možné zabudovat i do hodinek, mobilního telefonu či klíčenky.
Obrázek 14: Logo bezkontakního placení
Zdroj: www.cardmag.cz
- 48 -
9.2 Systém Mobipay [2, 4] „Systém Mobipay pracuje na základě registrace klienta, přenosu informací o platbě pomocí mobilního telefonu a následného zúčtování transakcí v bankovním systému. Číslo platební karty je uloženo v centrální informačním systému Mobipay, k němuž je přiřazeno číslo mobilního telefonu“ [2, s. 287]. K transakci uskutečněné pomocí mobilního telefonu je přiřazeno specifické číslo tzv. Telco PIN. Přenos čísla umožňuje bluetooth či snímač čárového kódu, systém k danému číslu přiřadí číslo karty a odešle zákazníkovi SMS, zda si opravdu nakupuje požadované zboží. V ČR byla v roce 2002 založena asociace pro mobilní telefony, kde jsou soustředěny mobilní operátoři největších bank v České republice. Platba prostřednictvím mobilního telefonu u čerpacích stanicích Aral probíhá kontováním IVR systém T-Mobile, který následně ověří klienta a vydá příkaz automatu k prodeji. Zákazník si načerpá pohonné hmoty a poté opět výdejní automat zašle T-Mobilu částku pohonné hmoty, kterou si zákazník vybrala a ta je mu následně naúčtovaná.
9.3 Digitální televize [10] Umožnění plateb za zboží či služby prostřednictvím televize je další z klíčových distribučních kanálů. K vykonání platby je nezbytné vlastnit digitální televizi vybavenou boxem s nainstalovaným snímačem čipových karet. V České republice umožňuje ovládat svůj bankovní účet prostřednictvím televize Poštovní spořitelna spolupracující s Telefonicou O2. Nový druh přímého bankovnictví klade velký důraz na kvalitní televizor a provázání s Telefonickou O2. Digitální televize funguje na principu internetbankingu. Dá se tedy předpokládat, že těchto služeb využijí především ti klienti, kteří nemají důvěru ke konání různých transakcí přes internet. V blízké době zprovozní televizní bankovnictví také Raiffaisenbank.¨
Obrázek 15: Digitální televize České spořitelny
Zdroj: www.postovnisporitelna.cz
- 49 -
9.4 Výhody versus nevýhody platebních karet Výhody •
Jednoduché, rychlé použití
•
Pohodlné, bezpečné placení - nákup můžeme uskutečnit, aniž by jsme měli u sebe vysoké částky v hotovosti, karta je chráněna PIN kódem a podpisovým vzorem na kartě
•
Snadné zjištění zůstatku na účtu – např. díky bankomatům
•
Platba kartou nám snižuje poplatky za výběr hotovosti z peněžního automatu
•
Výhody a slevy při platbě kartou – např. Česká spořitelna nabízí akce s názvem Bonus Program či Program Partner
•
Celostátní (mezinárodní) použití
•
Úspora při cestě do zahraničí – odpadá návštěva směnárenské instituce a úspora času i na směnárenských poplatcích
•
Cestovní pojištění či úrazové pojištění zdarma
•
Okamžitá blokace při ztrátě či krádeži platební karty- nehrozí vybrání všech peněz na kartě
•
Podávání příkazu k úhradě prostřednictvím bankomatu – levnější transakce z hlediska poplatků
•
S kreditní kartou je možné pomocí úvěru předcházet nedostatku hotovosti
•
Obchodníkům zajišťují platební karty vyšší bezpečnost v důsledku přijímaní hotovosti a větší obrat
Nevýhody •
Při použití karty více utrácíme, neboť nemáme přesný přehled o zaplacených částkách
•
Vysoké náklady při ztrátě platební karty (100 – 300 Kč)
•
Někteří obchodníci neumožňují platbu kartou Velkou výhodu karet spatřuji ohledně bezpečnosti karet. Při ztrátě karty mohu kartu
ihned zablokovat a tím předejít k zneužití finančních prostředků. Jestliže dojde ke ztrátě peněžních prostředků, je škoda klientovi v případě pojištění nahrazena. Ztráta hotovosti je konečná s žádnou náhradou. Platební karta umožňuje sledovat transakce jí uskutečněné, což přináší zajištění bezpečnosti proti zločinům na kartě vykonaných. Zvýšené využívání karet přináší klientům nejen výhody ve formě slev, určitých zvýhodněných, ale i účast v různých bonusových programech.
- 50 -
Pokud dojde ke spojení banky a obchodníka a nabídnou tak svým klientům co-brandované karty, přináší to výhody oběma účastníkům i držiteli těchto karty. Snaha obchodníka spočívá v udržení si zákazníků nabídkami určitých slev či bonusů. Obchodník i banka si zajistí snížení nákladů (neplacení provize od banky za vydané karty a zvýšit příjem (vyšší kvalita služeb, vyšší použitelnost karet a snížení nedoplatků z úvěrů). Firemní karty vydané společností svým zaměstnancům uvítají především logistické firmy či obchodní zástupci, kteří musí pokrýt vysoké náklady bank. Firemní karty jsou výhodné pro zaměstnance, kteří vykonávají služební cest, čímž se odstraní vyplácení záloh na cestovné. Dále společnost ušetří náklady na administrativu a odstraňuje se manipulace s cizí měnou v hotovosti.
- 51 -
10 Průzkum Na základě získaných poznatků o rozšíření bezhotovostního placení a rozvoje počtu vydaných karet, jsem uskutečnila průzkum u určitého počtu studentů, zde v Jindřichově Hradci VŠE Fakulty managementu. Cíl mého bádání směřoval ke zjištění, zda studenti naší fakulty vlastní platební karty a jestli dávají přednost bezhotovostnímu placení před hotovostí. Na konkrétní otázky (viz příloha č. 2) mi odpovídalo 20 studentů. Ze získaných odpovědí studentů nelze vyvozovat žádné velké závěry, jelikož se jedná o nerelevantní vzorek o malém počtu respondentů, kdy výsledky nepřinášejí žádný velký poznatek. V průzkumu šlo především o náznak, jak dospět k určitým závěrům. Výsledky na základě získaného rozhovoru ze studenty převážně bakalářského studia mi přinesly tyto informace: přes polovinu dotázaných studentů vlastní k běžnému účtu platební kartu. Převážná většina vlastní kartu debetní, jen 4 dotazovaní mají kartu kreditní, z hlediska bezpečnosti si dotázaní myslí, že používání platebních karet při placení za nákup a zboží v obchodech je bezpečnější než při manipulaci s hotovými penězi. Přestože 14 studentů vlastní kartu, pouze dva studenti s ní platí. Převážná většina kombinuje používání karty s hotovostí. Podle mého názoru, může být mnoho důvodů, proč studenti této fakulty dávají přednost hotovostnímu placení. Příkladem bych uvedla zvyk platit hotovostí, nedůvěra v používání platební karty či fakt, že mnoho obchodníků v Jindřichově Hradci nevlastní platební terminál, čímž znemožňují studentům platit kartou.
Tabulka 10: Platební karty a studenti VŠE JH Text Počet studentů
Karta
Bankovní instituce
debetní
kreditní
Komerční banka
Česká spořitelna
ČSOB
Poštovní spořitelna
Sparkasse
10
4
5
4
2
1
2
Výběr z bankomatu
Text
Počet studentů
Zajištění bezpečnosti
Transakce
1-krát týdně
2-krát týdně
1-krát měsíčně
karta
hotovost
karta + hotovost
ano
ne
4
6
4
2
8
10
17
3
Zdroj: vlastní výzkum
- 52 -
11 Závěr Platební karta, jako jedna z forem peněžního prostředku bezhotovostního platebního styku, se stala v posledních letech rovnoprávným substitutem bankovek i mincí. Rozvoj platebních karet zaznamenal v minulých letech dynamický nárůst v počtu svých držitelů, ale i ve využití nových technologií. Hranice mezi minulostí, současností a budoucností zde není s určitostí vymezena. Co je dnes považováno za současnost, se dostává náhle do minulosti a nynější budoucnost přechází v přítomnost. V oblasti platebních karet se objevují neustále nové skutečnosti, proto je dobré vytvořit si určitý přehled o dnešním stavu a sledovat nové trendy do budoucna. Mojí snahou bylo dostupná fakta ve zkrácené podobě zaznamenat nejen z teoretického pohledu, ale vyjádřit i svůj názor na danou problematiku co se karet týče. Zpočátku své práce jsem se zaměřila na historický vývoj platebních karet. Zjištění, že od prvního použití platební karty v amerických státech uplynulo téměř 40 let, než karty pronikly i na českém území, mne překvapilo. Tento fakt, nejspíše vyústil v situaci, kdy se mnoho občanů přiklání k platbě hotovostí. Nárůst počtu nainstalovaných bankomatů dokazuje, že výběr hotových peněz upřednostňuje stále více lidí i za cenu bankovního poplatku. Nedůvěra v používání karet se odráží také v nedostatečné informovanosti o jejich bezpečnosti. Dalším důvodem, proč mnoho občanů dává přednost platbě hotovostí je určitý zvyk platit hotovostí. Ještě dnes se v některých oblastech bez mincí a bankovek neobejdeme např. drobné nákupy v pekárnách, v městské dopravě, v trafice. Z mého hlediska je jen otázka času, kdy bude možno v těchto odvětvích platit také kartami. Platba bankovkami či mincemi se odráží také v tom, že mnoho českých obchodníků nedisponuje platebními terminály. S vlastnictvím platebního terminálu jsou spojeny poplatky z tržeb, jenž nese podnikatel na úkor svého zisku. To je důvodem, proč mnoho obchodníků neakceptuje platební karty. Nicméně bez platebního terminálu se připravují o část tržeb, jelikož dle psychologického hlediska zákazníci platící kartou utratí v průměru více než klienti, kteří platí hotovostí. Po prázdninovém pobytu v hotelu Steigerwaldhaus v Německu jsem dospěla k přesvědčení, vlastnit platební terminál se podnikateli vyplatí. Mnoho hostů platilo pouze kartou, a pokud by hotel akceptaci karet neumožňoval, ztrácel by své zákazníky. V zahraničí přijímá platební karty téměř každý obchodník, proto je jen otázka času, kdy kouzlo platebních terminálů oslní většinu českých obchodníků. Já osobně mám zřízený studentský účet u České spořitelny, ke kterému vlastním debetní kartu VISA Elektron, kdy disponuji pouze s prostředky na svém kontě. Za zboží či služby platím převážně kartou, hotovost u sebe téměř nenosím. Platba kartou mi připadá výhodná z důvodu rychlosti, pohodlnosti a bezpoplatkové transakce.
- 53 -
Při zakládání sporožirového účtu mi byla jako studentovi nabídnuta i možnost čerpat částečný úvěr od České spořitelny. Návrh jsem odmítla. Raději nakládám s peněžními prostředky, které mám na svém účtu k dispozici. Úvěr, pro mne jako studenta, nepřichází v úvahu. To také dokazuje fakt, že množství vydaných kreditních karet je oproti vydaným debetním kartám zanedbatelný. Počet kreditních karet s každým rokem narůstá, ale otázka zní, kolik držitelů aktivně využívá kreditní karty? To, že se kreditní karty v České republice používají méně může být dopadem historického vývoje a špatné informovanosti. Mnoho lidí má spojeno s kreditní kartou vysoké úroky a okamžité splátky, v čemž se ovšem mýlí. Kreditní karta nabízí určité bezúročné období, kdy je možné splatit úvěr, aniž by se nějaké úroky bance zaplatili. V posledních letech se mnoho českých bank snaží ke svým kreditním kartám poskytovat různé výhody ve formě slev, a tím motivovat k většímu nákupu. Kreditní karty se vyplatí už jen z toho hlediska, že poskytují určitou rezervu při náhlých finančních výdajích s vysokým limitem na kartě. Proto si myslím, že i v dalších letech se stane nákup na úvěr v českých zemích zcela běžnou záležitostí. Zpracování bakalářské práce na téma „Platební karty - historie, současnost, budoucnost“ mi přineslo mnoho nových poznatků v oblasti bezhotovostního platebního styku. Nikdy bych nevěřila, kolik informací je možné o platebních kartách získat. Na první pohled by se dalo říci, že platební karty jsou jen kousek plastu, o kterých nelze takřka nic říci, ovšem opak je pravdou. Karta nabízí v současnosti široké využití a s výhledem do budoucnosti lze konstatovat, že bezhotovostní platební styk převýší počet vykonaných plateb v hotovosti.
- 54 -
Literatura [1]
Hryzbylová Martina: Analýza zúčtování operací prováděných platební kartou, Praha 2008, Diplomová práce na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedoucí diplomové práce JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.
[2]
Juřík Pavel: Encyklopedie platebních karet – historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet, 1. vydání Praha: Grada Publishing 2003. ISBN 80-247-0685-7
[3]
Juřík Pavel: Svět platebních karet, Praha: Radix 1995. ISBN 80-901853-1-2
[4]
Juřík Pavel: Velká encyklopedie platebních karet 1870 – 2006, 1.vydání Praha: Grada Publishing 2006. ISBN 80-247-1381-0
[5]
Kiepielová Ivana a kol.: Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, 1. vydaní Praha, Fortuna 1995, ISBN 80-7168-273-X
[6]
Krištof Pavel: Elektronické platební prostředky v České republice, Praha 2008, s.38. Bakalářská práce na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Vedoucí bakalářské práce Ing. Stanislava Půlpánová, Ph.D.
[7]
Juřík Pavel, 35 let bankomatů, [on-line], [cit. 2008-11-22], dostupné z
[8]
Pospíšil Adam, Platebním kartám zvoní hrana. Do pěti let je prý nahradí mobily, [on-line], [cit. 2008 – 03-15], dostupné z
[9]
Stuchlík Jan, Kolik peněz loni vybrali češi z bankomatů [on-line], [cit. 2009-03-02], dostupné z
[10] Tůmová Věra, Ovládání účtu přes televizi je zatím jen pro fajnšmekry, [on-line], [cit. 200903-08], dostupné z
[11] Webový server Peníze.cz, [on-line],[cit. 2009-03-09], dostupné z
[12] Webový server Peníze.cz, Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí [on-line], [cit. 2009-01-27], dostupné z
[13] Webový server Peníze.cz, Genius Student- GE Money Banka, [on-line], [cit. 2009-03-05], dostupné z
[14] Webový server Peníze.cz, Junior účet – Poštovní spořitelna, [on-line], [cit. 2009-03-05], dostupné z
[15] Webový server Peníze.cz, Konto G2 – Komerční banka, [on-line], [cit. 2009-03-05], dostupné z
[16] Webový server Peníze.cz, Kreditní karta VISA Elektron – Česká spořitelna [on-line], [cit. 2009-03-05], dostupné z
[17] Webový server Peníze.cz, Kreditní karta VISA Elektron – Komerční banka [on-line], [cit. 2009-03-05], dostupné z
[18] Webový server Peníze.cz, Student – Česká spořitelna, [on-line], [cit. 2009-03-05], dostupné z
[19] Webové stánky společnosti Bull - dodavatele informačních a komunikačních technologií, [on-line], [2009-04-10], dostupné z
[20] Webové stránky České spořitelny, Akceptování platebních karet [on-line], [cit. 2009-03-10], dostupné z
[21] Webové stránky Českých drah, [on-line], [cit. 2009-03-20], dostupné z
[22] Webové stránky společnosti Diners Club Czech, s. r. o., [on-line], [cit.2009-03-05], dostupné z
[23] Webový stránky finančních úřadů, [on-line], [cit. 2008-10-22], dostupné z
[24] Webové stránky GE Money Bank, [on-line], [cit. 2009-01-10], dostupné z
[25] Webové stránky Komerční banky, [on-line], [cit. 2009-01-10], dostupné z
[26] Webové stránky MasterCard Europe – pobočka Česká republika, [on-line], [2009-04-15], dostupné z
[27] Webové stránky Platební technologie PayPay, [on-line], [cit. 2009-03-30], dostupné z
[28] Webové stránky Paysec.cz, [on-line], [cit. 2009-03-28], dostupné z
[29] Webové stránky Poštovní spořitelny, [on-line], [cit. 2009-01-10], dostupné z
[30] Webové stránky Sdružení pro bankovní karty, [on-line], [cit. 2008-10-05], dostupné z
[31] Webové stránky Sdružení pro bankovní karty, Souhrnné statistiky SBK [on-line], [cit. 2008-10-05], dostupné z
[32] Webové stránky Shipnafast, [on-line], [cit. 2009-04-10], dostupné z
[33] Webové stránky společnosti Visa Europe, [on-line], [2009-04-10], dostupné z
[34] SBK – Sdružení pro bankovní karty: Cardmag: magazín o kartách [on-line], [cit. 200903-14], vydání : 4/2008 datum vydání: 24.11.2008, 1/2009 datum vydání: 5.3.2009 dostupné z
[35] Webové stránky otevřené encyklopedie Wikipedia, [on-line],[cit.2008-11-10], dostupné z
Seznam grafů Graf 1: Odhad počtu bankomatů Graf 2 : Vydané čipové karty r. 2006 Graf 3: Vydané čipové karty r. 2008
Seznam obrázků Obrázek 1: Předchůdce platebních karet Obrázek 2 : První platební karta Obrázek 3: První platební karta na našem území Obrázek 4: Údaje na magnetickém proužku Obrázek 5: Mechanický snímač Obrázek 6: Platební terminál Obrázek 7: Peněžní automat Obrázek 8: Líc karty Obrázek 9: Rub karty Obrázek 10: Logo společnosti Visa Obrázek 11: Logo společnosti MasterCard Obrázek 12: Logo společnosti American Express Obrázek 13: Logo společnosti JCB Obrázek 14: Logo společnosti Diners Club International Obrázek 16: Logo Sdružení pro bankovní karty Obrázek 17: Logo bezkontakního placení Obrázek 18: Digitální televize České spořitelny
Seznam tabulek Tabulka 1: Výběry z bankomatu za rok 2008 Tabulka 2: Vydané karty r. 2006 Tabulka 3: Vydané karty r. 2008 Tabulka 4: Cena za zřízení zlatých karet Tabulka 5: Porovnání nabízených karet pro studenty Tabulka 6: Porovnání nabídky kreditních karet Tabulka 7: Druhy podvodů na celkových ztrátách podvodů Tabulka 8: Ztráty podle jednotlivých asociací Tabulka 9: Bezpečnost karet v ČR
Přílohy Příloha č.1 - Rozhovor Ing. Roman Kotlán SBK 1) Sdružení pro bankovní karty- proč a za jakým účelem vzniklo?? SBK vzniklo za účelem koordinace rozvoje karetního odvětví v Československu a později v ČR. Definici a více informací o Sdružení naleznete na www.bankovnikarty.cz 2) Jaké podmínky musíme splnit, abychom vlastnili platební kartu? Podmínky stanovuje vydavatel, tzn. banka či finanční společnost. Záleží na tom, zda je karta vydávaná k účtu (debetní karta) či je karta vydávaná jako kreditní (bez povinnosti mít účet) 3) S jakými druhy platebních karet se můžeme v dnešní době setkat Hledisek třídění je poměrně hodně, za všechny zmíním alespoň následující : - debetní karta (vydávaná k účtu) či kreditní (úvěrová) karta - karta s magnetickým proužkem či karta čipová - karta privátní či korporátní (služební) - karta s různou marketingovou vahou dle segmentace klientů (Gold, Silver, Standardní, elektronická) - dělení podle platebních systémů (American Express, Diners Club, JCB, MasterCard, Visa) 4) Pokud budeme dělit karty podle asociace, karty které banka vydala, jaká asociace má největší podíl na českém trhu v počtu vydaných karet V zásadě má převahu Visa, dále v pořadí obliby je MasterCard, Diners Club a American Express 5) Dle záznamu na kartě jsou více vydávány karty s magnetickým proužkem nebo karty čipové?? Vývoj směřuje jednoznačně k využití čipové technologie, ČR je zemí kde čipové karty začínají mít velkou převahu, více o objemech a struktuře čipových karet 6) Myslíte si, že je dostatečně zajištěna bezpečnost karet? Je hotovostní platební styk bezpečnější než platba kartou? A co si myslíte o platbě kartou přes internet z pohledu bezpečnosti Bezpečnost karet je stále průběžně zvyšovaná a to jak v pasivní tak aktivní formě. Bezpečnost v rámci technologie nebude nikdy 100%. Více o oblasti bezpečnosti naleznete na www.bankovnikarty.cz v sekci bezpečnost 7) Přibližně kolik firem se v ČR zabývá výrobou platebních karet? V ČR působí jedna firma, která přímo vyrábí platební karty s certifikací MasterCard a VISA, dále zde působí v zastoupení několik firem, které reprezentují velké zahraniční výrobce karet 8) Je v ČR republice běžná záležitost používání elektronické peněženky? V zásadě nikoliv, dle dostupných informací se připravují projekty pro málo objemové transakce s využitím technologie pay-pass či paywave. Více informací naleznete v některých z posledních čísel magazínu www.cardmag.cz 9) Jaká je současná úroveň používání platebních karet?
Úroveň používání platebních karet se zvyšuje a blížíme se jako trh k evropskému průměru. 10) Jak si myslíte, že se dotkne platebních karet současná hospodářská krize? Finanční krize se platebních karet ve smyslu kreditních karet dotkne zejména amerického trhu, kde je obrovské množství lidí neschopné splácet své dluhy na kreditních kartách. V ČR takovéto nebezpečí zatím nehrozí. 11) Jaký lze spatřovat vývoj kreditních a platebních karet do budoucna? Kreditní a debetní karty budou mít ještě nějakou dobu své důležité místo a budou se vzájemně doplňovat a kombinovat dle typů plateb v sortimentu zboží a služeb. Do budoucna lze předpokládat větší využití plateb prostřednictvím čipu ať už v mobilu či jiném nosiči. Zároveň bude výrazněji růst objem internetových transakcí. 12) Co se týče novinek platebních karet čeká nás nějaký výrazná změna v roce 2009? Předpokládám, že převratné novinky nás nečekají, připravují se projekty s využitím technologie MasterCard pay-pass a Visa pay wave, dále předpokládám výraznější rozvoj internetových plateb.
Příloha č. 6 - Dotazník - průzkum 1) Máte zavedený účet u některých z bankovních institucí? - ano - ne 2) Pokud ano u které instituce?? 3) Vlastníte k tomuto účtu platební kartu? - ano - ne 4) -
Kolik vlastníte platebních karet jednu dvě více žádnou
5) -
Jaký druh platební karty držíte? debetní kreditní charge žádnou nevlastním
6) -
Za výrobky a služby v obchodě platíte jen platební kartou platební kartou i hotovostí jen hotovostí
7) -
Jak často vybíráte hotovost z bankomatu? jedenkrát týdně více než jedenkrát týdně jedenkrát měsíčně jinak……………………………………………………………………………………… nevybírám
8) Myslíte si, že používání platební karty je bezpečnější než při platbě hotovostí?? (u zvolených odpovědí uveďte i důvod)) - ano…………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………. - ne …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………….
Děkuji za spolupráci
