B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

Boška Josef

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Manažer obchodu Pokladní systémy ve spotřebních družstvech (bakalářská práce)

Autor: Boška Josef Vedoucí práce: Ing. Markéta Kubálková, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Pokladní systémy ve spotřebních družstvech“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Markéta Kubálkové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje vč. všech citací z pramenů.

V Praze dne 18.dubna 2012

………….……………

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Markétě Kubálkové, Ph.D. za cenné rady a připomínky. Dále pak odborným pracovníkům oboru informatiky z uvedených spotřebních družstev a Svazu českých a moravských spotřebních družstev za poskytnutí potřebných informací. Str: 2

Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje situaci pokladních informačních systémů ve spotřebních družstvech, jejich přínosu, nabídce na trhu, praktickému využití a řešení jejich nedostatků. V teoretickém úvodu je vymezena část, do které spadají pokladní systémy a jejich teoretický přínos v rámci podnikové informatiky. Dále je nastíněn reálný stav nasazení a využití pokladních systémů v družstvech. V závěru je na praktickém příkladu demonstrován možný způsob zlepšení efektivity využití získaných dat.

Str: 3

Obsah Prohlášení .................................................................................................................... 1 Poděkování .................................................................................................................. 2 Abstrakt ....................................................................................................................... 3 Slovo úvodem .............................................................................................................. 6 1.

Kapitola – podniková informatika .................................................................... 7 1.1. Podniková informatika .................................................................................. 7 1.2. Podnikové informační systémy ..................................................................... 7 1.3. Podnikový proces ........................................................................................ 10 1.4. Řízení podnikové informatiky .................................................................... 11 1.5. Efekty podnikové informatiky .................................................................... 11 1.5.1. Ekonomické efekty .............................................................................. 12 1.5.2. Zákaznické efekty ................................................................................ 12 1.5.3. Zvýšení procesní výkonnosti firmy...................................................... 12 1.5.4. Zvyšování analytické výkonnosti a kvality řízení ............................... 12 1.5.5. Personální efekty .................................................................................. 12 1.6. Přínosy podnikové informatiky ................................................................... 12

2.

Kapitola – situace ve spotřebních družstvech ................................................ 15 2.1. Pokladní systémy ........................................................................................ 15 2.2. Spotřební družstva....................................................................................... 17 2.3. Podniková informatika ve spotřebních družstvech ..................................... 18 2.4. Pokladní systémy a jejich úloha pro spotřební družstva ............................. 19 2.5. Vybrané pokladní systémy pro spotřební družstva ..................................... 21 2.5.1. P.V.A. systems, spol. s r.o. .................................................................. 21 2.5.2. AutoCont CZ, a.s. ................................................................................ 23 2.5.3. PORS software, a.s. ............................................................................. 24 2.5.4. Výhody vybraných systémů pro spotřební družstva ............................ 25 2.5.5. Nevýhody vybraných systémů pro spotřební družstva ........................ 25 2.5.6. Rekapitulace ......................................................................................... 25 2.6. Pokladní systémy ve vybraných spotřebních družstvech ............................ 26 2.6.1. Jednota Kaplice .................................................................................... 26 2.6.2. Spotřební družstvo - Jednota Milevsko ................................................ 27 2.6.3. Jednota Volyně ..................................................................................... 29 2.6.4. Spotřební družstvo - Jednota Uherský Ostroh ..................................... 30 2.6.5. Spotřební družstvo - Jednota Toužim .................................................. 30 2.6.6. Družstvo spotřebitelů - Jednota Kladno ............................................... 31 2.6.7. Spotřební družstvo – Jednota Vimperk ................................................ 32 2.7. Přínosy a nedostatky pokladních systémů ve spotřebních družstvech ........ 33 2.8. Shrnutí v bodech ......................................................................................... 37 2.9. Doporučení .................................................................................................. 37

3.

Kapitola – praktický příklad ........................................................................... 38 3.1. Zadání úkolu ............................................................................................... 38 3.2. Databázový systém - Microsoft Office Access ........................................... 39 3.3. Řešení úkolu ................................................................................................ 40 3.3.1. Získání dat ............................................................................................ 40 Str: 4

3.3.2. Konverze dat – vytvářecí dotazy .......................................................... 42 3.3.3. Relace ................................................................................................... 42 3.3.4. Dotazy .................................................................................................. 42 3.3.5. Automatizace zpracování ..................................................................... 43 3.4. Vyhodnocení příkladu ................................................................................. 44 Závěr ............................................................................................................... 46

4. 4.1. 4.2. 4.3.

Odpovědi na otázky k zamyšlení ................................................................ 46 Doporučení .................................................................................................. 47 Výhled do budoucna ................................................................................... 48 Seznam zdrojů ................................................................................................ 49

5. 5.1. 5.2. 5.3.

Odborná literatura ....................................................................................... 49 WWW stránky ............................................................................................. 49 Další zdroje ................................................................................................. 50 Seznam objektů............................................................................................... 51

6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4.

Tabulky ....................................................................................................... 51 Obrázky ....................................................................................................... 51 Přílohy ......................................................................................................... 51 Příkladové řešení v Accessu ....................................................................... 51

Příloha č. 1) Tabulky a relace ................................................................................... 52 Příloha č. 2) Sestava TOP 25 ALL ............................................................................ 54 Příloha č. 3) Dotazy .................................................................................................. 55 Příloha č. 4) Moduly ................................................................................................. 57

Str: 5

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech

Slovo úvodem Samotný pojem „informace“ prakticky slýcháme denně. Pod tímto pojmem si dokážeme představit mnoho různých konkrétních příkladů. Ne každý pak dokáže tento pojem teoreticky definovat. Pro účely této práce můžeme specifikovat pojetí informace dle následující definice: „Informace je zpráva o nastalém jevu, která u příjemců snižuje míru neznalosti o tomto jevu.“ ([1]; str. 23) Informacím můžeme zcela bez váhání přiřknout velmi významnou, ne-li klíčovou roli v současném globalizovaném světě, a to v celém spektru rozmanitých lidských činností. Ve spojení s finančním kapitálem nabývají informace ještě větší význam. Tato skutečnost platí především na poli obchodního podnikání. Moderní, převážně elektronické informační systémy v současnosti přinášejí všem firmám, které je dokáží využívat, zcela významnou konkurenční výhodu – informační náskok. Při jejich plném využití dochází ke zrychlení podnikových procesů, k významné úspoře nákladů a informační systémy v neposlední řadě také dokáží zvýšit ekonomickou efektivitu podniku. Dynamika, efektivita a rychlost zpracování informací v rámci informačního systému firmy hraje také významnou roli v tvrdém konkurenčním boji o cílového zákazníka. Na druhou stranu platí, že pokud podnik nedokáže aplikovat či plně využívat možného potenciálu informačních systémů, nedokáže dlouhodobě udržet krok s konkurencí. Díky postupnému rozvoji technologií dochází k masivnímu nasazování informačních systémů do firem všech velikostí. V posledních dekádách se informační systémy staly také neoddělitelnou součástí retailu. Obchodní prostor v České republice je tvořen mnoha rozličnými subjekty všech velikostí a manažeři z řad firem jsou stále náročnější a požadují od informačních systémů maximum informací, a to v co nejkratším čase. Zároveň tak dochází k jejich neustálému zlepšování a dalšímu rozvoji. Společným cílem managementů firem je obchodní zisk a ten lze zvýšit i díky informacím z podnikových informačních systémů. Můžeme tedy jednoznačně konstatovat: Informace v obchodě = Výhoda v obchodě

Str: 6

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 1. – podniková informatika

1. Kapitola – podniková informatika 1.1.

Podniková informatika Podnikové informační systémy patří do oblasti aplikované informatiky. Tento

typ informatiky si můžeme jednoduše představit jako metody či pravidla práce s informacemi, které jsou významné pro její praktické využití v konkrétních vědních disciplínách či oborech. Tato práce je orientována na ekonomickou sféru využití aplikované informatiky - podnikovou informatiku. Podnikovou informatiku zcela přesně definuje následující výraz: „Podniková informatika „studuje“ vyjádření a podobu informací, jejich zpracování a přenášení v podniku.“ ([1]; str. 34) Dalším způsobem lze chápat podnikovou informatiku jako soubor mnoha specifických postupů v rámci podniku za účelem získat a zpracovat relevantní informace v přehledném stavu a za rozumných nákladů. Podniková informatika resp. podnikové informační systémy slouží celé firmě napříč podnikovými útvary, např. účtárnám, provozovnám, obchodníkům, manažerům a dalším. Jinak řečeno - neslouží jen jednotlivci. Charakteristickým jevem podnikové informatiky je, že v ní působí jednotlivci nebo skupiny jednotlivců se svými konkrétními požadavky. Čím složitější a větší podnik, tím rostou finanční i řídící nároky na celý systém. Z toho plyne jednoznačný závěr – informační systém podniku je nutno řídit. A čím větší je podnik, tím více je nutno zabývat se kvalitním řízením informatiky. Podnikovou informatiku lze dále rozčlenit na další menší části. Nás především zajímá z vnitřního pohledu – tedy z hlediska vnitřních procesů firmy. V tomto místě vzniká prostor pro využití podnikových informačních systémů.

1.2.

Podnikové informační systémy Co si pod tímto pojmem můžeme představit? Patrně každý by dokázal definovat

tento výraz. Každý by dokázal alespoň popsat, z jakých částí se takový systém může skládat. Záleží však, z jakého úhlu pohledu na něj budeme nahlížet. Zajímavou definici uvedl Petr Sodomka ve své knize:

Str: 7

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech – Kapitola 1. – podniková informatika

„Podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a stanovené metodologie zpracovávají podniková data a vytvářejí z nich informační a znalostní bázi organizace sloužící k řízení podnikových procesů, manažerskému rozhodování a správě podnikové agendy.“ ([2]; str. 44) K této definici se též přikláním. Nedává totiž důraz na techniku samotnou, ale upřednostňuje funkci člověka jako součást i jako řídící prvek celého podnikového informačního systému. Dá se tedy předpokládat, že bez schopného řídícího manažera nebude podnikový informační systém zcela funkční, resp. bez vhodných operátorů, kteří jej obsluhují, nebude zcela využit jeho potenciál. To je tedy jedna z hlavních podmínek pro využívání podnikového informačního systému v praxi. Dále můžeme takový systém popsat z hlediska technického, případně logistického. Celý systém sleduje nějaké cíle, resp. má svůj účel, má definovanou strukturu z prvků. Tyto prvky které jej tvoří, mají své vlastnosti a tvoří vzájemné relace, mají vztah i ke svému okolí. ([1]; str. 23) Informační systém podniku chápeme jako systém, který lze využít pro řízení a zpracování podnikových procesů. Podnikový informační systém se skládá z mnoha prvků. Uveďme obecné rozdělení: 

technické prostředky (hardware)



aplikace (software)



operátoři (lidé)



know-how

První tři základní prvky jsou stavebním kamenem všech informačních systémů. Z nich nejdůležitějším prvkem jsou operátoři. Pro podnikovou informatiku můžeme přidat čtvrtý prvek a tím je know-how. To je velmi důležitý prvek, který teoreticky poskytuje velkou konkurenční

výhodu. Velmi často bývá zmiňován právě

v nabídkových listech firem poskytujících aplikační software. Firmy se snaží přesvědčit své potenciální zákazníky z řad obchodních firem, že právě jejich nabízený produkt je celý založen na know-how. Při samotné implementaci podnikového informačního systému můžeme zjistit, že ne vždy je tomu tak. O tom bude pojednávat druhá analytická část této práce. Podnikové informační systémy můžeme rozdělit také dle úrovně řízení procesů – stručný popis:

Str: 8


ERP/ERP II – (z ang. Enterprise Resource Planning) - aplikace pro řízení podnikových procesů a zdrojů je vlastně základem podnikové informatiky. Funguje uvnitř firmy a slouží především pro pořizování a základní zpracování dat. Tento systém je nejběžnější a nejrozšířenější částí podnikových informačních systémů. Je provázán napříč jednotlivými odděleními, jako jsou např.: finanční účtárny, personální a mzdová oddělení. U menších podniků bývá časté, že je také jedinou aplikovanou formou podnikové informatiky a zahrnuje v sobě i prvky BI pro jednoduché analýzy a prezentace či obsahuje CRM nebo SCM. Globálně nejrozšířenější ERP systémy vyrábějí: SAP, Oracle (Fusion), Microsoft (Dynamics AX – dříve Axapta, Dynamics NAVision). Z českých výrobců můžeme uvést např.: Abra (G4), nebo aplikace Money S4+S5 od firmy Cígler Software. CRM – (z ang. Customer Relationship Management) – Řízení vztahu se zákazníkem. Tyto aplikace jsou celé postaveny na analýze potřeb a chování zákazníka. Obsahují též komunikaci se zákazníkem a evidenci jeho požadavků. Každá větší firma využívá CMR aplikací. U menších firem je význam CRM podstatně nižší a v praxi se s využitím CRM aplikací u malých firem příliš nesetkáme nebo jsou funkce CRM v menším rozsahu na míru integrovány přímo do ERP systémů. Na tomto poli je globální trh také ovládán především vedoucí silnou trojkou: SAP, Oracle, Microsoft. SCM – (z ang. Supply Chain Management) je označení pro balík aplikací, které umožňují propojení jednotlivých článků dodavatelského řetězce od dodavatele přes výrobce, distribuci, prodejce až po zákazníka a tím podstatně zlepšují jeho schopnost reagovat na požadavky zákazníka, např. zkrácením časů dodání. SCM je však v dnešní době velmi často integrováno do ERP systémů. BI – (z ang. Business Inteligence) – tyto aplikace zastřešují výše uvedené systémy a slouží především manažerům pro vyhodnocování, porovnávání a plánování celkových ekonomických ukazatelů. Díky těmto aplikacím jsou manažeři schopni důkladně analyzovat a plánovat své obchodní strategie, lidské zdroje, finanční zdroje apod. Ve své podstatě BI aplikace nevytvářejí žádná nová data. Spíše využívají pročištěných datových skladů, tedy datových tržišť a vytvářejí různé pohledy na data v různých dimenzích, např.: v dimenzi času. Jako příklad BI aplikací můžeme jmenovat systém pro analýzu OLAP kostek např.: ProClarity

Str: 9


1.3.

Podnikový proces Tento knižní pojem jsme zmínili v jedné z citací. Co tedy znamená? S tímto

pojmem si můžeme představit mnoho asociací. Využijme tedy tu hlavní dle normy ISO9000:2005 : „Proces je definován jako soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy. Činnosti využívají zdrojů (lidí, nástrojů, materiálu apod.). Proces může mít více vstupů a výstupů“ ([1]; str. 25)

Obr. 1) Model procesu a okolí

([1]; str. 26) Procesy v rámci podniku můžeme rozdělit na

čtyři základní části: ([3]; str. 47) 

primární proces – produkce výroku či služby, skladování, přeprava



proces prodeje a marketingu



proces finančního řízení



proces zajištění personalistiky – lidských zdrojů V souvislosti s podnikovými procesy je potřeba zmínit jejich optimalizaci. Čím

větší a složitější podnik, tím více je potřeba tyto procesy správně rozčlenit a optimalizovat. Má to přímý vliv na ekonomický efekt podnikové informatiky. K tomu slouží několik obecně známých metod. Jmenujme známý tzv. Parretův princip zjednodušení praxe v poměru 80:20, či prakticky dobře použitelnou metodu TOC (Theory of Constrains), která se soustředí na slabé místo systému, kterému buď přizpůsobí zbytek procesů, případně se soustředí na odstranění tohoto slabého místa. ([3]; str. 126) Optimalizace podnikových procesů tedy úzce souvisí s řízením podnikové informatiky a tyto dva segmenty jsou spolu často spojovány, kdy při projektování a zavádění podnikového informačního

systému zároveň dochází

k optimalizaci podnikových procesů.

Str: 10


1.4.

Řízení podnikové informatiky Již v prvotní definici podnikového informačního systému je uvedeno, že jej

vytvářejí lidé. S určitostí můžeme říci, že lidé také podnikové informační systémy řídí. Vzhledem k tomu, že dochází k neustálému rozvoji těchto systémů je i řízení podnikové informatiky stále složitější a nabývá na významu. O řízení podnikové informatiky a její kvalitě velmi fundovaně pojednává kniha Jana Poura - Přístupy k řízení podnikové informatiky. V knize je správně definován kromě jiného základní cíl řízení podnikové informatiky: „Základním cílem každého systému řízení podnikové informatiky je, nebo by mělo být, dosažení takové její kvality, která bude adekvátní potřebám a současně možnostem daného podniku.“ ([6]; str. 4) Obecně lze hlavní cíle řízení podnikové informatiky popsat následovně: 

Zajistit maximální funkčnost podnikového informačního systému nejen na úrovni základní funkcionality, ale také funkcí analytických, finančních a statistických funkcí za účelem využití těchto funkcí při rozhodovacím procesu managementu.



Zajistit potřebnou technologickou úroveň – především bezpečnost dat a potřebný prostor pro data a výkon systémů. Cíl kvalitního řízení podnikové informatiky lze také popsat jako snahu

maximalizaci poměru výsledných ekonomických efektů proti vynaloženým nákladům. Bohužel, teoretické předpoklady někdy v praxi naráží na různorodé překážky. V odborné literatuře a učebnicích je většinou jako hlavní překážka pro správné řízení podnikové informatiky uváděno, že podnik nedisponuje potřebným personálem případně právě zmiňovanou technikou pro provoz a rozvoj IT. Některé podniky s úspěchem využívají různá outsourcingová řešení. Otázkou je, do jaké míry je tento způsob vhodný pro menší firmy. To se dozvíme ve druhé části této práce při analýze pokladních systémů malých firem, konkrétně spotřebních družstev v České republice.

1.5.

Efekty podnikové informatiky Podniková informatika s sebou nese mnoho efektů. Ale pouze tehdy, je-li

kvalitně a správně řízena, přináší převážně kladné efekty. Ty můžeme rozdělit do několika skupin: ([1]; str. 133-135)

Str: 11


1.5.1.

Ekonomické efekty



zvýšení produktivity práce (úspora mzdových prostředků)



zlepšení ekonomických ukazatelů např.: lepším využíváním dat z pokladních systém o zvýšení marže o podrobné přehledné informace o prodeji jednotlivých druhů zboží o optimalizace skladových zásob



a další… 1.5.2.

Zákaznické efekty



orientace na zákazníky, co nejpřesnější poznání jejich potřeb, lepší komunikace



analýzy aktivit zákazníků – pro tyto účely lze využívat specializované aplikace pro řízení vztahů se zákazníky (CRM – Customer Relationship Management) nebo CLTV zjišťování a analýzy hodnoty zákazníků a jejich životního stylu (CLTV – Customer Life Time Value) 1.5.3.



Zvýšení procesní výkonnosti firmy

Snižování časové a finanční náročnosti podnikových procesů a zvyšování jejich flexibility. 1.5.4.



Zvyšování analytické výkonnosti a kvality řízení

BI – aplikace business inteligence slouží ke zvyšování kvality a přesnosti rozhodovacích procesů, efektivní počet a strukturu ukazatelů pro podnikové analýzy, plánovaní, manažerské aktivity. 1.5.5.



Personální efekty

Zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků díky využívání informační techniky. Mezi efekty je na prvním místě v knize ([6]; str. 133) uveden také efekt

finančního výnosu z podnikové informatiky. S tím však nelze zcela souhlasit. Tento efekt se může projevit ojediněle jen u specifických softwarových firem, či firem nabízejících analytické a konzultační služby. Tento efekt není třeba definovat samostatně a lze jej zařadit mezi ekonomické efekty, protože ve své podstatě finanční výnos zlepšuje běžné ekonomické ukazatele.

1.6.

Přínosy podnikové informatiky

„Význam informatiky pro úspěšnost podniků na trhu, efektivitu jejich aktivit, inovační potenciál atd. se v současnosti vcelku jednoznačně přiznává. Oproti minulosti, kdy

Str: 12


v centru veškerého zájmu z pohledu informatiky stály technologie, tak s rozvojem poznání, ale i podnikových potřeb se pozornost teorie a praxe stále více posunuje do oblasti služeb, aplikací a samotného řízení informatiky, včetně její ekonomiky.“ ([6]; str. 26) Ze závěrů této knihy ([1]; str. 133-135) jednoznačně vyplývá, že kvalitní řízení podnikové informační soustavy, jakož i podnikové informační systémy v praxi, mají své uplatnění, ale je nezbytně nutné při jejich využití plně respektovat konkrétní podnikové nároky a možnosti. Těmto skutečnostem je nutné patřičně uzpůsobit i pracnost a náklady, které jsou s jejich realizací a nasazením nutně spojeny. S konstatováním významné důležitosti lidského faktoru z hlediska podnikových informačních systémů se také ztotožňují další autoři Pavel Čech a Vladimír Bureš ve své knize. Autoři se zamýšlí nad problémem odborností managementu, který o pořízení informačního systému rozhoduje. Např. mediálně známá kauza Kateřiny Neumannové, která ve funkci předsedy organizačního výboru pro MS v klasickém lyžování v roce 2009 samostatně kontroverzně rozhodla a zrušila smlouvu na dodávku software pro toto mistrovství. Následně zadala zakázku jinému zpracovateli za podivně nízkou cenu. Jak se časem ukázalo, chybná komunikace mezi zadavatelem a zpracovatelem zvýšila konečnou cenu a zapříčinila špatnou funkciontalitu dodaného systému. ([7]; str. 33-35) Z dostupné uvedené odborné literatury a jejích teoretických předpokladů vychází jasný závěr: Podnikové informační systémy mají své opodstatnění. Bez jejich praktické aplikace nelze v obchodním podnikání dlouhodobě existovat. Je-li kvalitně řízena na základě vhodně nastavené strategie podniku, je to jednoznačná strategická konkurenční výhoda. Stejně jako celá společnost se i podnikové informační systémy neustále rozvíjí a rozšiřují. Pro podnikovou sféru je jejich nasazení nezbytností, avšak nutno také podotknout, že sami o sobě nefungují a k jejich efektivnímu využívaní a řízení je potřeba vzdělaných a schopných lidí. Samozřejmostí je vhodné technologické zázemí pro informační a komunikační systémy. „Stejně jako v jiných podnikových oblastech, tak i při realizaci IT projektů, představují nejslabší článek lidé.“ ([2]; str. 61) S tímto tvrzením nezbývá než plně souhlasit. Můžeme tedy konstatovat, že podniková informatika v podstatě stojí a padá na lidském faktoru. Vrcholoví manažeři

Str: 13


podniků, případně majitelé firem, musí brát na tento fakt zřetel a nemohou jej ignorovat. Samotná představa, že nasadím do firmy informační systém a následně budu plně využívat všech jeho kladných efektů, je lichá.

Str: 14

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 2. – situace v SD

2. Kapitola – situace ve spotřebních družstvech Ve druhé části této bakalářské práce se rámcově zaměříme na praktické využívání jedné z částí podnikových informačních systémů – pokladních systémů. Konkrétně v tradičních, relativně malých podnicích působících na českém trhu již desítky let – maloobchodních spotřebních družstvech. Otázky k zamyšlení: 

S jakými problémy či výhodami implementace pokladních systémů ve spotřebních družstvech se lze v praxi setkat?



2.1.

Je nasazení pokladních systémů u spotřebních družstev nutnost?

Pokladní systémy Úvodem jsme si obecně definovali podnikovou informatiku, její řízení, procesy

a efekty. Specifikovali jsme také pojem podnikové informační systémy. Do skupiny podnikových informačních systémů spadají také pokladní systémy. Konkrétně je zařadíme do skupiny ERP aplikací, i když některé mohou nést prvky CRM (např. věrnostní systémy pro koncové zákazníky) a částečně i BI aplikací. Pokladní systémy můžeme primárně sestavit z těchto prvků: 

Technologie, komunikace, systémové váhy – (hardware)



Aplikace – (software)



Obsluha, lidský faktor

Jednoduše lze pokladní systémy definovat jako komplexní aplikační produkt, určený pro maloobchod, který zajišťuje objednávky a příjem zboží, jeho evidenci, prodej a následné vyhodnocení těchto procesů. Neméně podstatnou součástí pokladního sytému je know-how. Právě při projektování a samotné praktické realizaci toto know-how vytváří značné rozdíly mezi produkty, které jsou na trhu v České republice. Know-how v tomto případě značí optimalizaci podnikových procesů s prvky kvalitního řízení podnikové informatiky a maximalizaci využití efektů informatiky při minimalizaci nákladů s tím spojených. Na trhu s pokladními systémy je nabídka poměrně úzká oproti jiným softwarovým produktům. Z pohledu implementace se jedná o relativně složitý a specifický informační systém. Ve své fyzické podstatě je to jednoduchý transakční

Str: 15

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech – Kapitola 2. – situace v SD

systém s datovým úložištěm, množstvím vstupů a výstupů, který je obsluhován několika operátory. Data nashromážděná pokladním systémem pak dále putují napříč ERP systémem k dalšímu zpracování, např.: párování dodacích listů, fakturaci apod. Jak již bylo zmíněno, největší rozdíl mezi těmito aplikacemi je především know-how. Rozdělení produktů na českém trhu je otázkou úhlu pohledu. S ohledem na zmiňované know-how si můžeme trh rozdělit na dvě základní sekce: Univerzální pokladní systémy - jsou optimální pro malé obchodníky s relativně malým množstvím prodejen. Bez nutnosti společného řízení z centra či vzájemné propojenosti napříč prodejnami. Jejich hlavní nevýhodou je malá customizace. Nedají se libovolně přizpůsobovat dle požadavků zákazníka a už vůbec ne dle požadavku uživatele – pokladního (např. na pokladně při zadání prodeje zboží x množství a obráceně dle prodavače). V rámci pravidelných aktualizací jsou poskytovány především zákonem vyžadované úpravy. Jednotliví uživatelé těchto systémů spolu zpravidla nijak nekomunikují. Takové pokladní systémy nabízejí např. firmy: Cígler software, ABX, MRP, Mipel. Zpravidla se jedná o specifický hardware (systémové váhy, snímače čárových kódů, dotykových pokladen, PC pokladen) a nějaké univerzální databázové aplikace bez dalšího napojení na podnikové ERP systémy. Druhá sekce s pokladními systémy, která na českém trhu vykrystalizovala, se odlišuje od první především tím, že nabízené produkty těchto firem jsou více vhodn é pro nasazení ve specifických podnicích. Jsou dostatečně přizpůsobivé a zároveň vstupují do podnikových procesů jako řídící prvek. Takovým specifickým subjektem jsou malé maloobchodní řetězce – spotřební družstva. Velké globální obchodní řetězce bez výjimky využívají vlastní pokladní systémy dodané ze zahraničí. Na českém cílovém trhu tak díky historickému vývoji společnosti již mnoho let působí především maloobchodní spotřební družstva, která jsou velmi specifickým subjektem, a to především tím, že mají značně roztříštěnou a nejednotnou obchodní síť a také nejednotné požadavky na pokladní systémy a jejich dodavatele. Nelze tedy aplikovat univerzální pokladní systém. Rozhodně nemůžeme zamítnout představu, že by to nebylo proveditelné, ovšem spotřební družstva vyžadují od pokladních systémů některé specifické funkce, a ty dokáží nabídnout a realizovat jen některé firmy, jež na rozdíl od první skupiny totiž ke svým produktům dodávají tolik potřebné know-how. Mezi takové partnery patří firmy: P.V.A. systems, spol. s r.o., PORS software, a.s., AutoCont CZ, a.s.. Tyto pokladní systémy popíšeme podrobně a vzájemně porovnáme jejich nabídku produktů.

Str: 16


2.2.

Spotřební družstva Počátky vzniku spotřebního družstevnictví sahají už do 2. poloviny 19. století.

Tato forma podnikání byla v jejích počátcích velmi rozvinutá, ale pod tlakem plánované ekonomiky ve druhé polovině 20. století se pohled na spotřební družstva změnil k horšímu. Další razantní změna nastala v devadesátých letech 20. století, kdy v roce 1992 začala zákonná transformace spotřebních družstev. Právě díky tomuto historickému vývoji zůstává spotřební družstevnictví dodnes považováno

za

pozůstatek socialismu. S tímto pohledem nezbývá než souhlasit, protože je všeobecně známo, že ve spotřebních družstvech dodnes pracují většinou stejní lidé, kteří tam pracovali i před rokem 1989 a družstva také mají identickou členskou základnu, která byla formována v letech 1950-1989. Po transformaci družstev se z nich znovu staly samostatné právnické a ekonomické subjekty. Nadále se zaměřují na kvalitní ekonomickou činnost ovšem s ohledem na velké sociální cítění. Tyto ohledy jsou historicky zakotveny ve stanovách spotřebních družstev (SD by měla poskytovat svoje služby v místech s členskou základnou, tedy některých případech i v místech ekonomicky nerentabilních). Tento fakt spotřební družstva neustále brzdí a v současném konkurenčním prostředí se jeví spíše jako nevýhoda. Další nevýhoda je působnost družstev na úrovni okresu. V tomto ohledu nemají spotřební družstva oproti nadnárodním maloobchodním gigantům žádnou šanci. Většina těchto subjektů je spojena do asociace - Svaz českých a moravských spotřebních družstev (SČSMD) se sídlem v Praze. Toto sdružení poskytuje družstvům mnohé výhody, např.: sdílení informací, finanční půjčky a dotace, prosazování společných zájmů, apod. Ke konci roku 2011 je v tomto svazu sdruženo 51 družstev. Dále

je

většina

družstev

zapojena

do

aliance

COOP.

Na

základě

frančízingových smluv si družstva v roce 1994 (1993 Morava) společně založila centrální nákupnu COOP, která funguje jako řídící prvek především v obchodní činnosti družstev (řízení řetězců TERNO, TEMTO, TIP, TUTY, DISKONT) a jako jedna nákupní centrála za účelem sjednávání výhodnějších cen, tedy za účelem eliminace hlavní výhody velkých nadnárodních řetězců. Resp. jsou centrály dvě. V Čechách působí nákupní centrála COOP Centrum v Praze a na Moravě COOP MORAVA, spol. s r.o. v Brně. V tom lze spatřit prvky určitého nacionalismu, protože z ekonomického pohledu je založení dvou samostatných nákupních centrál neuvážené.

Str: 17


Ekonomická situace se kolem spotřebních družstev neustále mění a vyvíjí. Spotřební družstevnictví lze stále považovat za alternativní formu podnikání. O tázkou je, zda dokáží družstva i nadále držet krok s dravou konkurencí. Příznivé časy minulosti, kdy družstva těžila ze svého výsostného postavení na českém trhu v devadesátých letech, jsou dávno pryč.

2.3.

Podniková informatika ve spotřebních družstvech Pestré konkurenční prostředí spotřební družstva neustále nutí upravovat

obchodní strategii a jejich podnikové procesy. Zde přichází ke slovu také podniková informatika. Vzhledem k velkému objemu zpracovávaných informací z pokladních systémů, patří tyto informace k primárním zdrojům a jsou v hojné míře využívány pro strategické rozhodování managementů jednotlivých spotřebních družstev. Bohužel nejsou tato data vzájemně využívána napříč družstvy. To je do jisté míry ovlivněno dvěma faktory: 1) Informační systémy družstev nejsou propojeny a ani transakční data uvnitř ERP systémů, která družstva používají, nejsou dále napojena na BI aplikace. 2) Pro konzervativní řízení obchodní činnosti jednotlivých družstev na úrovni meziročního či kvartálního vyhodnocování dat tyto analýzy z pokladních systémů postačují. Hlavním ukazatelem, se kterým se pracuje při analýze dat z prodeje zboží a služeb, je dosažená výše maloobchodního obratu v dimenzi času v rozdělení dle jednotlivých druhů zboží. Dále progrese obrátky zásob dle jednotlivých druhů zboží. Tyto údaje pochází přímo buď z pokladních systémů, nebo z účetních systémů. Tyto údaje jsou dále vyhodnocovány na základě dat z podnikových informačních systémů – např.: fakturace od dodavatelů. Data z pokladních systémů dále putují do ERP systémů, kde jsou zpracovávány v rámci měsíčních uzávěrek. Na centrále družstva (ústředí) jsou sestavovány tradiční účetní sestavy podvojného účetnictví. Zde se setkávají data z pokladních a účetních systémů a pokračuje rozhodovací a řídící proces. Spotřební družstva v České republice jsou velmi rozdílná. A to z mnoha různých pohledů, např.: ekonomická prosperita, konkurenční prostředí, historický vývoj, management, členská základna, geologické umístění apod. S ohledem na tuto značnou rozdílnost mezi jednotlivými subjekty a především s ohledem na to, že družstva dosud nespolupracují na jednotném informačním systému, panují velké rozdíly i v podnikových informačních systémech. Neexistence CRM aplikací, či

Str: 18


dosavadní neschopnost zprovoznit jeden elektronický věrnostní systém napříč všemi provozovnami v rámci COOP aliance, tento stav umocňuje. Spotřební družstva jsou sdružena ve SČMSD a zároveň zapojena do COOP aliance, ale jak jsme již zmínili, náplní těchto uskupení není vytvoření jednotného informačního systému. Každé spotřební družstvo v tomto ohledu jedná zcela samostatně. V minulosti SČMSD inicioval několik pokusů o sjednocení či propojení informačních systémů či jejich částí. První pokus proběhl v roce 1995, kdy spotřební družstva volala po sjednoceném číselníku zboží a služeb. Na tento neúspěch navázal další nezdařený pokus v roce 2005. Poslední pokus započatý v roce 2011 se zaměřil na sjednocení a propojení věrnostních systémů. Je zatím ve své první fázi a dle prvních reakcí družstev nelze v brzké době očekávat jeho úspěšnou realizaci. Každé spotřební družstvo autonomně řídí a využívá různorodé dodavatelské podnikové informační systémy nezávisle na ostatních družstvech. Na poli implementace pokladních systémů je však situace odlišná.

2.4.

Pokladní systémy a jejich úloha pro spotřební družstva Pokladní systémy ve spotřebních družstvech jsou zcela samostatně funkční

aplikací, nikoliv přímou součástí ERP systému. Přesto jsou nedílnou součástí aplikační architektury všech družstev. Pokud jsou tyto systémy nasazeny, tvoří především úlohu shromažďování dat o prodeji zboží a zvyšují komfort pro zákazníka díky použití čárových kódů. Existují dva základní modely použití. V prvním případě hovoříme o modelu se skladovou evidencí zásob. Ve druhém případě se jedná o zjednodušený model bez této evidence. Pak se hodnotí pouze finanční závěrka a využívá se čárových kódů. Naopak nelze využít např. automatizovaného systému generování objednávek, který poskytuje první model. Dále můžeme pokladní systémy rozdělit dle úrovně centrálního řízení cenotvorby. Na jednoduchý model bez centrálního řízení, tedy zcela samostatné pokladní systémy na úrovni samostatných prodejen. Tyto jsou řízeny vedoucími pracovníky prodejen s plnou kompetencí. A druhou skupinu tvoří nově prosazované systémy s centrálním řízením z ústředí, které přinášejí několik výhod oproti jednoduchému modelu bez řízení. Především lepší kontrolu nad cenotvorbou, důslednější kontrolu nad sortimentem zboží a rychlejší komunikaci s prodejnami. Jako nevýhodu pokladních systémů centrálně řízených z ústředí družstva můžeme zmínit větší pracnost a složitější řízení podnikových procesů ve vztahu mezi centrálou a prodejnami, kde je vyžadována častější komunikace v rámci definovaných

Str: 19


pravidel. Další nevýhodou je pak komplikovanější technologické zázemí takového systému s možností výpadku či chyby, která se u samostatných systémů nemůže objevit. V poslední řadě stojí také větší finanční náklady na provoz. Pokladní systémy zpravidla také plní úlohu jednoduchého věrnostního systému, který je v základní formě integrován přímo jako základní funkce pokladního systému. Již jsme zmínili, v současné době probíhají pilotní projekty vedoucí ke snaze sjednotit případně vzájemně provázat tyto věrnostní systémy v rámci aliance COOP. Toto propojení věrnostních systémů v rámci jednotlivých družstev i napříč všemi subjekty by mělo přinést především významnou konkurenční výhodu v boji o zákazníka. Obdobně jako je tomu u konkurenčních subjektů, především nadnárodních obchodních řetězců. V těchto dnech je člen, resp. věrný zákazník družstva, „omezen“ na využívání bonusů za nákup pouze v rámci jednoho družstva a v některých případech (SD Jednota Vimperk, DS ve Volyni a jiní) dokonce pouze v rámci jedné prodejny. Zcela samozřejmou a družstvy požadovanou součástí pokladního informačního systému je navazující inventarizace na prodejně. Možnost přeceňovaní zboží v souvislosti s evidencí pravidelných akcí v rámci řetězce COOP. Další velmi důležitou funkcí je možnost automatického elektronického přenášení dodacích listů z velkoobchodu na prodejny tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ručnímu pořizování dat. ERP/ ERP II ústředí družstva

komunikace FTP, LAN

POS 1

POS 2

POS 3

lokální server na pobočce



- souborový systém



- databáze

- databáze

- databáze

POS ..N

Obr. 2) Zjednodušený model zasazení pokladního systému

příjem zboží

příjem zboží

příjem zboží

systémové váhy

systémové váhy

systémové váhy

pokladní místo

pokladní místo

pokladní místo

v aplikační architektuře spotřebního družstva.

Ze schématu na obr. 2) vyplývá, že jednotlivé pokladní systémy i v rámci družstva zpravidla stojí zcela samostatně. V praxi se vyskytují i případy kdy v rámci

Str: 20


jednoho družstva se používají rozdílné pokladní systémy (např. DS ve Volyni), které vzájemně nekomunikují. V takovém případě komunikace tedy probíhá pouze ve směru od pokladního systému na centrálu.

2.5.

Vybrané pokladní systémy pro spotřební družstva Pokladní systémy jsou do jisté míry dílem společného úsilí dodavatelů

a družstev samotných při nezanedbatelné podpoře Svazu českých a moravských spotřebních družstev. SČSMD ve výběrovém řízení i následně vyvolal dialog s vybranými dodavateli pokladních systémů. V pilotních projektech řízených SČMSD v letech 1995-1997 připravily vybrané dodavatelské firmy své projekty na míru na základě požadavků družstev. Tyto projekty byly následně vyhodnoceny a doporučeny k implementaci. 2.5.1. P.V.A. systems, spol. s r.o. Tato ryze česká firma patří mezi nejvýznamnější partnery spotřebních družstev při realizaci pokladních systémů. Vzájemná spolupráce začala již v roce 1996. Od tohoto roku se firma zabývá vývojem a distribucí obchodních, skladových, inventarizačních a objednávkových softwarových systémů určených pro využití v komerční sféře samostatnými právními subjekty. ([8]) Firma P.V.A. systems, spol. s r.o. je také dodavatelem kompletního hardware od klasických PC až po speciální pokladní komponenty, obchodní váhy, datové terminály, vybavení prodejen a v této oblasti působí jako systémový integrátor. Obchodní úspěch společnosti P.V.A. systems, spol. s r.o. na trhu je dán především integrací, implementací a využíváním nejnovějších poznatků a technologií ve svých produktech, dále pak velkými zkušenostmi při analýzách problematiky obchodu, nasazování systémů do praxe, zkušenostmi při analýzách problematiky obchodu, nasazování systémů do praxe, a v neposlední řadě také vysokou kvalifikací a seriózním přístupem všech pracovníků firmy k zákazníkům. Tato firma nabízí pro družstva svůj komplexní Obchodně skladový a pokladní systém B.O.S.S. Enterprise, který je tvořen mnoha samostatnými moduly. Jedná se o komplexní řešení problematiky oběhu zboží v obchodním řetězci. Je vybudován na moderní platformě Java 2 Enterprise Edition a zejména jeho výkonnost, vysoká stabilita a flexibilita umožňuje jeho nasazení v libovolných oblastech, jakými jsou například potraviny, stavební materiály, drogistické zboží a papírnictví, oděvy, elektronika apod.

Str: 21


Snadné rozšiřování (škálovatelnost) systém předurčuje k provozu s centrálním řízením celé obchodní společnosti ve struktuře velkoobchodů a podřízených maloobchodních prodejen, avšak s přímou podporou on-line režimu celého obchodního řetězce.

Obr. 3) Schéma systému B.O.S.S. Enterprise

([9])

Společnost P.V.A. systems, spol. s r.o. je majoritním dodavatelem pokladních systémů pro potravinářské řetězce spotřebních družstev v celé ČR sdružené obchodní centrálou COOP, kde bylo za poslední rok pořízeno přes 70 mil pokladních paragonů s celkovým maloobchodním obratem více než 10 mld. Kč, což je více než 1/3 celkového obratu skupiny COOP. ([10]) Tento

propracovaný

systém

tedy

poskytuje

komplexní

funkcionalitu

a variabilitu, lze jej modelovat se skladovou evidencí i s centrálním řízením nebo bez něj. Při vlastní realizaci si pak družstvo může celý systém nastavit dle vlastních představ a při definování svým požadavků může vycházet z předchozích implementací v ostatních družstvech. Tento systém je nejpropracovanější jak technologicky tak logisticky, ale je zároveň nejdražší na trhu.

Str: 22


2.5.2. AutoCont CZ, a.s. Tato gigantická společnost poskytuje své produkty a služby celému spektru možných zákazníků. Od jednotlivých fyzických osob až po velké podniky. Nabídka společnosti AutoCont CZ, a.s. je zaměřena v oblasti ICT do těchto hlavních směrů: ([11]) 

IT infrastruktura



Outsourcing



Podnikové aplikace a služby



Vývoj softwaru



Systémová integrace Na rozdíl od společnosti P.V.A. systems, spol. s r.o., která se specializuje na

komplexní pokladní systém, nabízí společnost AutoCont CZ, a.s. také služby v oblasti dodávek a implementace velkých podnikových ERP systémů a také aplikací BI (divize PIS, divize ECM, divize PAS, divize EBA a další), kde je AutoCont CZ, a.s. autorizovaným partnerem společnosti Microsoft s kompletní nabídkou jejich produktů Microsoft Dynamics™ AX a NAV apod. My se zaměříme pouze na jednu divizi: ISM - Informační systémy maloobchodu a distribučních sítí. Divize ISM se v AutoContu CZ, a.s. specializuje na řešení v oblasti retailového prodeje. Jeho vlastnosti a možnost univerzálního propojení na jiné ekonomické informační systémy oslovují obchodní jednotky různých velikostí. Zákaznická řešení pro řízení obchodní politiky pro nehomogenní obchodní řetězce, které provozují heterogenní informační systémy, jsou nyní hlavní aktivitou této oblasti. ([11]) Tato divize začala spolupracovat s některými jednotlivými spotřebními družstvy v rámci prvotních projektů SČMSD v roce 1995. Firma nasadila pokladní systém firmy Softip, a.s. z Bánské Bystrice. Tento systém byl v devadesátých letech na Slovensku velmi rozšířen, a tak divize ISM firmy AutoCont CZ, a.s. tento systém zaštítila svým know-how a dokázala tento systém s úspěchem provozovat v České republice. Systém nesl oficiální název MOP – maloobchodní prodejna. Tento zcela autonomní systém je dodnes používán v několika spotřebních družstvech, ovšem díky své technologii (MS-DOS, FoxPro – nyní Windows, Visual FoxPro) poplatné své době, již bohužel tento systém nesplňuje současná očekávání a je postupně opouštěn a nahrazován jinými systémy. Přesto je tento systém stále v nabídce. Na druhou stranu tento systém má relativně minimální nároky na hardware, a lze jej bez obtíží

Str: 23


provozovat i na starší technice bez dalších investic. Aplikace MOP obsahuje též skladovou evidenci, je tedy pracnější na pořízení a příjem zboží do systému. Další produkt, který společnost AutoCont CZ, a.s., nese název JAP – jednoduchá agenda prodejny a CSM – centrální systém maloobchodu. Tyto dva produkty společně tvoří komplexnější variantu pokladního systému, kdy lze systému CSM využít k řízení prodejen s JAP aplikací. JAP aplikace nemá funkci skladové druhové evidence. V nabídce této firmy jsou tedy dva produkty, které se od sebe liší především modelem řízení prodeje. Dále tato společnost nabízí spotřebním družstvům k těmto specializovaným pokladním systémům navazující BI aplikace typu Microsoft Dynamics™ NAV a jejich implementaci. Tím se liší v přístupu k zákazníkům od ostatních společností na trhu. Vždyť jejich marketingový slogan „víme jak“ je jejich ústředním motivem a v tomto případě pochopitelnou konkurenční výhodou. 2.5.3. PORS software, a.s. Třetím poměrně novým hráčem v oblasti pokladních systémů pro spotřební družstva je společnost PORS software, a.s.. Ta byla založena počátkem roku 1995. Společnost historicky navazovala na bývalý státní podnik - Početnická a organizační služba Praha. Na konci roku 1996 se firma transformovala na akciovou společnost. U této společnosti si spotřební družstva nechávala zpracovávat měsíční a roční účetní závěrky. Díky těmto obchodním vztahům si tato společnost zachovala řadu zákazníků ze skupiny spotřebních družstev a na tuto dlouhodobou spolupráci navázali především při zavedení ekonomického podnikového informačního systému CIS. Společnost PORS software, a.s. se již tradičně specializuje na podnikový informační systém CIS, nově maloobchodní pokladní systém MIS a jejich implementaci, k tomu přidává velmi kvalitní podporu pro uživatele s potřebným knowhow. „Cílem naší nabídky je fungující firemní agenda se znalou obsluhou a s dostatkem dostupných informací pro sledování a řízení Vaší firmy, pracující na kvalitní technice, splňující všechny vykazovací povinnosti vůči státu a samozřejmě také Vaše dobrá prezentace na trhu.„ ([12]) Hlavní výhodou jejich řešení je komplexnost a provázanost mezi jejich systémy CIS a MIS, možnost skladové evidence a inventur, provázanost na objednávky. Z této vazby lze vytušit fungující řešení a velký potenciál využití pořízených dat. Celý

Str: 24


aplikační systém CIS i MIS na bázi SQL databáze v prostředí operačního systému Windows není příliš hardwarově náročný což lze považovat za další výhodu. Pokladní informační systém MIS je v současnosti (2012) pilotně zaváděn pouze u dvou spotřebních družstev a probíhají další instalace. Můžeme usoudit, že tento relativně nový produkt bude mít velmi těžkou výchozí pozici oproti zaběhnuté konkurenci. A pro tuto společnost je to jistě velký výzva. Na základě dlouhodobě úspěšné spolupráce se spotřebními družstvy můžeme usoudit, že tento projekt má budoucnost. Rozhodně negativním prvkem je skutečnost, že firma v současnosti nenabízí žádnou další službu či produkt k využití nashromážděných dat pro další analýzu v BI aplikacích. O to těžší pozici bude mít. Některé teoretické výhody nasazení systému MIS, uváděné na webu společnosti jsou tím pádem diskutabilní, např: ([13]) 

Umožnění nových ekonomických pohledů na maloobchod formou sestav i souborů (dle požadavku uživatele) 2.5.4. Výhody vybraných systémů pro spotřební družstva



Specializovaný software upravený na míru pro potřeby družstev



Spolupráce napříč družstvy, družstva se podílejí na vývoji



Možnost různé konfigurace a modelů řízení



Optimalizace podnikových procesů 2.5.5. Nevýhody vybraných systémů pro spotřební družstva



Relativně úzká nabídka dodavatelů (jen tři vybraní dodavatelé)



Náročnost na personál



Finanční náklady 2.5.6. Rekapitulace Některá spotřební družstva ještě ojediněle využívají některé další dodavatelské

pokladní informační systémy, např.: Jednota, SD ve Volyni využívá software s názvem POS od firmy S&K Kontakt Brno, Jednoty Tábor a Svitavy používají pokladní systém firmy Uniprox Brno. Využití těchto jiných systémů je ojedinělé a je to pouze pozůstatek dříve nejednotného a nekoordinovaného přístupu k pokladním systémům v rámci SČSMD. Tyto starší pokladní systémy jsou postupně nahrazovány některým z výše jmenovaných řešení. Právě díky dříve zmíněnému zásahu SČMSD (výběrové řízení v roce 1994) na trhu pro spotřební družstva zůstali jen dva velcí hráči, výrazně podporovaní ze strany SČSMD (dotace na pořízení hardware a software ve výši 50%!). Str: 25


2.6.

Pokladní systémy ve vybraných spotřebních družstvech Aktuální situaci na trhu s pokladními informačními systémy jsme si popsali. Ač

je nabídka pro spotřební družstva velmi úzká, teoreticky je nabídka dostačující a vybrané dodavatelské firmy nabízejí komplexní produkty. Otázky k zamyšlení: 

Jaká je skutečná situace z pohledu spotřebních družstev?



Jak využívají nabízených produktů?

2.6.1. Jednota Kaplice Využívá pokladní systémy MOP i JAP dodané firmou AutoCont CZ, a.s. od roku 1999 do současnosti. Zavedení pokladních systémů nebylo jednorázové. Nejdříve byly nasazeny pokladní systém MOP do prodejen řetězce TERNO a TIP. V roce 2006 probíhala implementace pokladního systému JAP i na prodejny řetězce TUTY. V roce 2009 se management začal zajímat o nabídku firmy PORS software, a.s. a jejich nový pokladní systém MIS. Po dvou letech příprav byl v roce 2011 nasazen pokladní systém MIS na jedné prodejně jako pilotní projekt místo původního pokladního systému JAP firmy AutoCont CZ, a.s.. Následně tento nový pokladní systém MIS byl také nasazen i na jedné nově otevírané prodejně. ([15]) Po roce používání hodnotí chod tohoto pokladního systému MIS velmi negativně a tím celou spolupráci s dodavatelskou firmou PORS software, a.s., která byla velmi problematická již od počátku najetí nového systému. Vzniklé nedostatky systému nebyly z počátku dodavatelem eliminovány a některé se táhnou ještě dodnes. Novému systému MIS chybí množství základních funkcionalit, tak jak tomu bylo u předchozího systému JAP. Tyto funkce jsme na rozdíl od dodavatele považovali za samozřejmé. V tomto roce 2012 má na 23 prodejnách pokladní systém MOP (AutoCont CZ, a.s.) a na 2 prodejnách systém MIS od firmy PORS software, a.s. Celkem tento systém čítá 56 pokladních míst. „Aktuálně řešíme otázku, jak budeme dál pokračovat. Ani jeden ze dvou systémů, který používáme, není zcela vyhovující.“ ([15]) Uváděné výhody: 

Rychlý přehled o stavu zboží.



Využití elektronických objednávek. Str: 26




Přecenění na akce pod kontrolou.



Centrálně řízené ceny.



Zařazení zboží do skupin je jednotné a řízené z centra.



Využití věrnostního programu.

Uváděné nevýhody pokladního systému JAP: 

Značné náklady na pořízení.



Technické problémy někdy omezující standardní provoz.



Problém se zastupitelností personálu na prodejně.

Uváděné nevýhody nového pokladního systému MIS: 

Náročnější obsluha systému ze strany operátorů.



Vysoké riziko, že při skončení akce a začátku nové neproběhne na prodejně změna cen - např. při výpadku internetového připojení.



Pomalé řešení problémů ze strany dodavatele software.



Nadměrně vysoká chybovost cenotvorby pro prodejnu na ústředí družstva. 2.6.2. Spotřební družstvo - Jednota Milevsko Původně částečně využívalo systém POS od firmy S&K Kontakt Brno. Po

dvouletém zvažování zavedlo pokladní systém B.O.S.S. Enterprise od společnosti P.V.A. systems, spol. s r.o. od roku 2006. K dnešnímu dni má v tomto pokladním systému zapojeno 14 provozoven (1x 4kasová, 12x 2kasová, 1x 1kasová). Celkem systém čítá 29 pokladních míst. ([16]) Toto spotřební družstvo plánuje do pokladního systému připojit další malé prodejny. Zde je uvažován jediný PC, který by plnil jak funkci pokladny, tak i počítače v zázemí. Takových jednomístných prodejen je v tomto družstvu většina. Uváděné výhody: 

Dobrá komunikace mezi zapojenými provozovnami a ústředím (neustále probíhají replikace dat mezi centrálou, provozovnami a pokladnami).



Jednodušší tvorba akcí, cen apod.



Snadné nastavení parametrů a jejich modifikace dle místních potřeb.



Centrála „vidí“ takřka vše, co vzniklo na provozovně, tím odpadlo předávání drtivé většiny dokladů v písemné formě. V původním systému S&K Kontakt

Str: 27


jsme museli stále svážet příjemky z provozoven, a to bylo velmi nevhodné řešení! 

Rozhodně ubylo „šedé ekonomiky“ a rozhodně přibylo pokusů o její „znovuoživení“. Na ústředí je sice vše vidět, ale nedostatek času ztěžuje kontrolní činnost. Už není čas, aby si člověk s daty „hrál“ a „pitval je“. „Chtělo by to jednoho vyčleněného člověka s mozkem...“



Možnost vzdáleného přístupu na provozovnu až do úrovně kasy. Tuto možnost jsme umožnili i pracovníkům P.V.A. systems, spol. s r.o., kteří mohou /ale nechtějí/ vzdáleně přistupovat do našeho systému v případě potřeby servisního zásahu.

Uváděné nevýhody: 

Finance – oproti jiným poměrně drahé řešení, vysoké pořizovací náklady na aplikační software, ale hlavně hardware.



Obsluha systému – jako vždy, na prodejnách je to tragédie, na ústředí je to bída.



Komunikace s dodavatelem systému - to je ještě větší problém. Neberou telefony, nereagují na e-maily ani zprávy SMS. V současnosti se dá s nimi komunikovat především přes hot-line, ale mnohdy je to na nic, musí se problém popsat písemně a vzniká komunikační šum a nepochopení.



Další nevýhodou jsou nové nároky na zaběhané mechanismy v podniku. Pracovníci na všech úrovních se musí naučit myslet jinak (zvláště pracovníci obchodního oddělení).



Přístup managementu k využívání dat z pokladního systému. Z uložených dat lze „vydolovat“ skutečně mnoho, ale oni do toho většinou nejdou, nezkoumají je, nedělají závěry atd. K čemu to tedy vlastně máme?



Absolutní závislost na opravách a aktualizacích aplikace na dodavateli.



Absolutní závislost v rámci hardware na dodavateli (nemůžeme nakupovat techniku jinde a ta jejich je tím pádem nadhodnocena).



Při pokusu analyzovat data za celý podnik, to trvá hrozně dlouho a ne vždy se podaří získat očekávaný výsledek v potřebné formě. Jednota České Budějovice proto začala vytvářet nad databázemi OLAP kostky a prostřednictvím jich pak dostávají smysluplná čísla rychleji, ale to je cesta neskutečně drahá. Firma P.V.A. systems, spol. s r.o. nám chtěla nabídnout tuto službu, ale za vysokou cenu.

Jednou shrnující větou na závěr uvedl odbor informatiky tento verdikt:

Str: 28


„Ač to zní neskutečně, tak z toho, co jsme kdy používali, tak tento systém je pro nás bohužel zatím nejlepší.“ ([16]) 2.6.3. Jednota Volyně Toto malé spotřební družstvo na jihu Čech využívá při řízení svých 44 prodejen několika pokladních systémů. Ač patří mezi nejmenší spotřební družstva, využívá nejvíce pokladních systémů. To se ukazuje jako nevhodný způsob řízení prodejní sítě. ([17]) Na dvou prodejnách družstva využívá pokladní systém firmy DemSys Ostrava. Jediná vazba na ústředí je pouze tiskovým výstupem do účetnictví 1x za měsíc. Družstvo má problémy při zajišťování techniky pro MS-DOS. Na dalších dvou prodejnách používá družstvo od roku 1997 systém MOP firmy AutoCont CZ, a.s. – 9 pokladen (MS-DOS), server (Novell), 6 systémových vah. Občas se projevují technické problémy s provozováním serveru Novell. Na jedné prodejně využívá pokladní systém firmy S&K kontakt Brno, od roku 2003 verze MS-DOS, od roku 2011 verze pro operační systém Windows. Vazba na ústředí pouze výstupem pro účetnictví 1x za měsíc, 2 pokladny, 2 počítače v zázemí (jeden zároveň jako server), 4 systémové váhy. Po zavedení verze Windows nastaly problémy při práci s databází, dosud plně nedořešeno. S dodavatelskou firmou jsou problémy při komunikaci i při přebírání odpovědnosti za řízení projektu. Na prodejně 006 Strakonice má zaveden pokladní systém firmy Aspen, spol. s r.o. Hlincova Hora. Tento pokladní systém běží na MS-DOS. Systém byl převzat spolu s prodejnou koncem roku 2006 s předpokladem, že bude do budoucna nahrazen. 2 pokladny, 2 počítače v zázemí, 3 systémové váhy. Na prodejně 007 Volyně (prodejna CASH&CARRY), funguje pokladní systém TRELL od TrellSoft spol. s r.o. Jaroměř, od roku 2011, program již používáme na jednom malém skladu, proto byl vybrán. Systém běhá na operačním systému Windows XP. 1 PC pokladna, 1 PC pro příjem. Vazba na ústředí je pouze tiskovou sestavou do účetnictví 1x za měsíc. Tvorba cen na všech pokladních systémech se řídí tradičně pokyny z ústředí (koeficienty, pevné ceny, akce). Vedoucí mohou bohužel v určité míře ceny sami upravovat. Tím vzniká prostor, který není pod dohledem. „Stav, kdy máme na 5 prodejnách 4 pokladní systémy, není uspokojivý. Ani jeden z nich se nám nejeví jako perspektivní. Do budoucna uvažujeme o zavedení Str: 29


jediného pokladního systému. V současné době jsme v jednání s PORS software, a.s. a také s P.V.A. systems, spol. s r.o.,“ ([17]) 2.6.4. Spotřební družstvo - Jednota Uherský Ostroh Jednota Uherský Ostroh provozuje v dnešní době 79 obchodních jednotek rozšířených v Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém kraji. Aby spotřební družstvo mohlo obstát na retailovém trhu a nabízet kvalitní služby založené na svých zásadách, muselo v roce 2006 zcela změnit svůj pokladní informační systém. Potřeba mít kvalitní data o svých prodejnách vedlo vedení družstva k rozhodnutí nasadit nový PIS, který toto vše umožní. Po vyhodnocení všech nabídek se rozhodlo přijmout program B.O.S.S. Enterprise od firmy P.V.A. Systems, spol. s r.o. Tento systém byl implementován na všech 79 prodejen družstva a celkem čítá 111 pokladních míst. ([18]) Uváděné výhody: 

Provoz družstva se zmodernizoval, některé složitosti odpadly.



Možnost si systém nastavovat podle potřeb.



Systém umožnil vedení družstva větší kontrolu o prodeji zboží, jeho ziskovosti a obrátce.



Vznikl prostor pro poskytnutí nových služeb pro zákazníky.


Systém je dost drahý při pořízení a následném provozu.



S dodavatelem se těžko komunikuje.



Jakékoliv další úpravy, nové sestavy apod., jsou problém.



Lidi, kteří systém obsluhují.

Resumé odboru informatiky: „Když u toho systému sedí lidi, kteří vědí, co a proč dělají a systém funguje, je to radost s tím pracovat.“ ([18]) 2.6.5. Spotřební družstvo - Jednota Toužim Původně využívalo systém MOP od firmy AutoCont CZ, a.s., ale jen na jedné prodejně od roku 1999 do 2009. Po několikaletém přemítání se rozhodlo pro nasazení pokladního systému na všechny prodejny. Družstvo zvážilo nabídku na komplexní systém s centrálním řízením B.O.S.S. Enterprise od společnosti P.V.A. systems, spol. s r.o., který se jevil jako nejvhodnější. Celkem je systém nasazen na 32 pokladních Str: 30


míst. Na 2 prodejnách slouží pokladna i jako počítač na pořizování dokladů je tedy na prodejně pouze jeden počítač. ([19]) Uváděné výhody: 

Na prodejnách skončilo označování jednotlivých kusů zboží cenou.



Rychlý přehled o stavu zboží.



Elektronické objednávání zboží.



Přecenění na konci akce je správné. (ne podle vedoucích prodejen)



Řízení z centra – obchodní oddělení má přehled o cenách a zboží



Možnost využití věrnostního programu, marketingové akce apod.



Ceny jsou stanoveny z centra, není možnost měnit ceny.


Vysoké náklady na pořízení a provoz.



I po dvou letech provozu problémy naučit některé vedoucí pracovat s PC.



Sehnat někoho na záskok do prodejny – musí znát program.

Věta na závěr: „I přes některé nevýhody nám tento pokladní systém přinesl ty funkce, které jsme očekávali.“ ([19]) 2.6.6. Družstvo spotřebitelů - Jednota Kladno V roce 2006 se pokoušelo zavést pokladní informační systém od společnosti Global systems, a.s. “GS4” a hned týž rok byl program ukončen. Po jeho spuštění se objevily problémy a to hlavně nespolupráce pokladen s daty z vlastního velkoobchodu (velké logisticko-technické problémy uvnitř firmy). Na prvopočátku nebylo vytvořeno vhodné prostředí. Nebyla připravena elektronická fakturace se všemi našimi dodavateli velkoobchodního zboží. Šíře dodavatelů zboží byla veliká a propojení čárových kódů velkoobchodního zboží s pokladnou vykazovalo hodně chyb. To neumožnovalo prodejně prodávat některé velkoobchodní zboží v sortimentu. Prodej z přímých dodávek nebyl problém. Celý projekt byl hned zpočátku špatně připraven. ([20]) V současnosti nepoužívá toto družstvo žádný sofistikovaný pokladní systém s centrálním řízením. Tím pádem nemá přístup k jednotlivým přehledům o stavbě skladových zásob na prodejně a neví nic o pohybu zboží. Na 10 prodejnách používají jednoduchý systém čárových kódů. Každá prodejna si sama řídí systém a to tak, že si

Str: 31


vedoucí sama zadává EAN kódy a ceny do PC a data posílá pomocí komunikace skrze COM porty do registračních pokladen ECR. Všechny prodejny jsou vybaveny ECR registračními pokladnami typ CHD 5610,5010. Pokladny dodala a těmto pokladnám technickou podporu zajištuje firma NOVUM, spol. s r.o.. Jedná se 86 pokladních míst. Dále na svých provozovnách využívají připojené váhoskenery. Komunikace probíhá také přes sériové porty COM. Uváděné výhody: 

Rychlost snímání při samotném prodeji a tím zkrácení doby nákupu.



Pro zákazníka přehledný paragon s názvy.


Možnost chybného nastavení maloobchodní ceny – děje se často.



Velká pracnost, časová náročnost při zadávání nový EAN kódů.



Musí u toho sedět někdo, kdo přemýšlí.

Jedna věta na závěr: „Vizí

našeho

spotřebního

družstva

Jednota

Kladno

je

do

budoucnosti

implementovat pokladní systém. Ale již se nevydáme vlastní cestou, ale budeme se inspirovat u ostatních spotřebních družstev.„ ([20]) 2.6.7. Spotřební družstvo – Jednota Vimperk Zavedlo v roce 1996 pokladní systém MOP firmy AutoCont CZ, a.s., pro pět pokladních míst. Následně v letech 2004 resp. 2006 pak zavedlo stejný systém na další dvě prodejny. Nyní toto družstvo disponuje pokladním systémem s celkovým počtem devíti pokladních míst. Provozovny nejsou centrálně řízeny z ústředí, jsou to autonomní pokladní systémy. Na základě dosavadních zkušeností není další rozšíření v brzké době v plánu. ([21]) Uváděné výhody: 

Autonomní systém nezávislý na ústředí družstva a nezávislý na dodavateli systému – bezproblémový chod pokladen v 99 % potřebného času.



Relativně malé náklady na provoz – malé paušální poplatky.



Omezení nekalých obchodních praktik vedoucích prodejen.



Věrnostní systém bonifikací na karty s čárovým kódem.

Str: 32




Pokladní systém lze snadno modifikovat pro naše potřeby – každá provozovna je jinak nastavena.



Dobrá komunikace s dodavatelem v případě potřeby. Technický pracovník reaguje na volání o pomoc kdykoliv i mimo pracovní dobu. Nonstop na telefonu.


Občasné technické problémy s hardwarem.



Občasné problémy s databází (*.dbf tabulky a indexy).



Náročnost na personál



Velká pracnost při příjmu zboží – nutno vše pořídit do systému.



Data z provozoven nelze spojit za účelem společného vyhodnocení – toto není vlastností systému. Nutno využívat vlastní řešení.



Značným problémem jsou instalace aktualizací, které je ve většině případů nutno provádět mimo otevírací dobu prodejen.

Jednou shrnující větou na závěr uvedl ekonomický náměstek podniku tento verdikt: „Zavedení pokladních systémů na našich provozovnách nepřineslo dosud žádný viditelný ekonomický efekt.“ ([21])

2.7.

Přínosy a nedostatky pokladních systémů ve spotřebních

družstvech Ze zjištěných uvedených praktických zkušeností vyplývá, že každé z uvedených družstev využívá jiné řešení. Lze předpokládat, že podobná situace panuje i u ostatních spotřebních družstev. To ukazuje na stále velkou nesourodost a nejednotný přístup družstev k řešení pokladních systémů. Přesto se družstva setkávají s obdobnými problémy a ze svého pohledu vyvozují podobné závěry. Přínosy pokladních systémů  

Lepší přehled nad tokem zboží a

Nedostatky pokladních systémů 

Funkčnost systému a jeho využití je

peněz na prodejně.

přímo závislé na kvalitách personální

Potlačení šedé ekonomiky vedoucích

obsluhy.

prodejen.



Závislost na dodavateli ohledně



Dobrá customizace parametrů.

pořizování hardware či aktualizací



Plní i funkci věrnostního systému.

aplikací.



Zákaznický komfort.



Technické problémy při vlastním

Str: 33


používání. Tab. 1) Srovnávací tabulka - pokladní systém z hlediska uživatelů.

Srovnávací tabulka naznačuje, že vybraná spotřební družstva většinou shodně poukazují na kladné efekty, které jim přineslo zavedení pokladních systémů. Tyto efekty jsou v souladu s teoretickými přínosy podnikových informačních systémů obecně popsaných v odborné literatuře a také v souladu s jejich potřebami. Díky nasazení těchto systémů optimalizovali některé podnikové procesy a získaly podstatně lepší přehled o pohybu zboží. Ať už se jedná o prodej zboží, přeceňování či inventarizaci. Situace přesto není zcela ideální. Na druhé straně spotřební družstva popisují řadu nedostatků těchto systémů. Jedním z nejvíce uváděných je pracnost při příjmu zboží, nároky na personální obsazení a obsluhu vč. řízení systému. Poměrně častým neduhem je špatná komunikace mezi dodavatelem systému a spotřebním družstvem. Uvedené vybrané pokladní systémy v družstvech mají další všeobecný nedostatek - není následně využíváno aplikací BI nebo např. aplikací CLTV (pro zjišťování a analýzy hodnoty zákazníků a jejich životního stylu). K tomu bude nutno v budoucnu pokladní systémy propojit a využívat dat ze všech systémů v rámci aliance COOP. Družstva tak získají další mohutný analytický nástroj, který jim přinese nemalou konkurenční výhodu. Nashromážděná data ze společného datového skladu by jistě poskytly potřebné podklady pro efektivnější plánování obchodní strategie. p.č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

SD

počet prodejen

počet pokladních míst

pokladen v systému

Benešov Hořovice Kladno Nymburk Praha západ Přibram Rakovník České Budějovice Kaplice Jindřichův Hradec Kamenice nad Lip. Milevsko Vimperk Volyně Tábor Toužim Sušice Plasy

024 075 058 069 004 033 066 036 041 069 062 034 041 042 052 021 127 047

34 99 86 109 10 42 75 122 78 98 72 50 55 66 74 32 165 59

0 81 0 5 0 22 12 122 78 98 2 43 9 28 30 32 165 59

Dodavatel

Pors Chrudim M 2000 spol s.r.o P.V.A. systems, spol. s r.o. Pors Chrudim P.V.A. systems, spol. s r.o. AutoCont CZ, a.s. / Pors Chru.. AutoCont CZ, a.s. různé P.V.A. systems, spol. s r.o. AutoCont CZ, a.s. různé Uniprox Brno P.V.A. systems, spol. s r.o. P.V.A. systems, spol. s r.o. P.V.A. systems, spol. s r.o.

Str: 34


19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

Plzeň Tachov Liberec Podbořany Havlíčkův Brod Hlinsko Nová Paka Pardubice Kostelec nad Orlicí Svitavy Dvůr Králové Ústí nad Orlicí Boskovice Mikulov Zlín Kroměříž Uherský Ostroh Mor. Krumlov Velké Meziříčí Frýdek-Místek Český Těšín Nový Jičín Opava Ostrava Hranice Zábřeh Vsetín Celkem SD

085 032 012 047 058 070 066 036 011 081 026 098 116 085 016 050 079 122 115 029 024 059 099 012 055 093 089 2 564

100 52 25 54 80 97 99 47 19 92 40 154 141 152 38 63 111 140 131 49 46 70 148 20 56 125 135 3 610

100 26 13 47 80 54 65 0 0 15 32 53 27 85 38 23 111 3 30 0 46 0 148 0 0 3 62 1 847

P.V.A. systems, spol. s r.o. P.V.A. systems, spol. s r.o. S+K Kontakt P.V.A. systems, spol. s r.o. P.V.A. systems, spol. s r.o. P.V.A. systems, spol. s r.o. neuvedeno

Uniprox Brno P.V.A. systems, spol. s r.o. neuvedeno Sofico Svitavy P.V.A. systems, spol. s r.o. P.V.A. systems, spol. s r.o. Autocont (P.V.A) P.V.A. systems, spol. s r.o. neuvedeno Pors Chrudim SW Slezan vlastní systém - SEZAM

neuvedeno P.V.A. systems, spol. s r.o.

Tab. 2) Celkový přehled pokladních systémů v rámci SČSMD k 30.4.2011 dle družstev .

([22])Svaz

českých a moravských spotřebních družstev poskytl předchozí tabulku z provedeného šetření o pokladních systémech z dubna 2011. Do celkového přehledu není zaneseno 6 družstev, která již neprovozují maloobchodní činnost. Dodavatel

Pokladen v pokladním systému

P.V.A. systems, spol. s r.o.

1078

AutoCont CZ, a.s.

208

PORS software, a.s., Chrudim

123

Ostatní celkem

438 (Opava vlastní, ostatní neuvedeno)

Celkem pokladen zapojených do

1847

pokladního informačního systému Samostatných pokladen bez zapojení do

1763

pokladního informačního systému Tab. 3) Celkový přehled pokladních systémů v rámci SČSMD k 30.4.2011 dle dodavatele.

Str: 35


Z tabulky celkového přehledu Tab. 3) je evidentní, že pokladní systém B.O.S.S. Enterprise od firmy P.V.A. systems, spol. s r.o. je nejvíce nasazovaným pokladním systémem ve spotřebních družstvech. To podtrhuje také fakt, že tento systém nasazují i největší spotřební družstva České Budějovice, Sušice, Plzeň, Uherský Ostroh, Vsetín. Druhé místo zaujímá co do počtu pokladních míst firma AutoCont CZ, a.s. Zajímavá je třetí pozice relativně nového systému od firmy PORS software, a.s. K tabulce můžeme uvést fakt, že např. Družstvo spotřebitelů v Kaplici nyní hromadně přechází na systém MIS od PORS software, a.s. na místo původního systému JAP AutoCont CZ, a.s. což není v tabulce zahrnuto. Otázkou je, zda u tohoto systému nakonec zůstane. Situace se v tomto ohledu stále mění. Pozn.: Tabulka nevypovídá nic o kvalitě uvedených systémů, ale jen o počtu instalací. Druhý zajímavý výsledek, který šetření přineslo, je zjištění, že pokladní systém je nasazen jen zhruba na polovinu pokladních míst. Z jakého důvodu nejsou pokladní systémy nasazeny na všechna pokladní místa? Důvodů je hned několik. Především jsou to personální a finanční aspekty. Uvedení pokladního systému do běžného provozu vyžaduje kvalitní personální zdroje a dostatek finančních zdrojů. Z těchto důvodů některá spotřební družstva stále váhají s implementací pokladního systému. Management těchto družstev není přesvědčen o výhodách a efektech pokladních systémů. Tato družstva se obávají technických problémů ani nevěří v ekonomický efekt, který by měl pokladní systém družstvu přinést a setrvávají tak na tradičním konzervativním přístupu k řízení obchodní sítě. To je jednoznačná chyba a konkurence se může radovat. Manažeři nedokáží docenit přínos a význam ICT technologií v rámci boje s konkurencí. Zde se manažeři dopouštějí chyb běžných v podnikové informatice obecně, které popisují Pavel Čech a Vladimír Bureš ve své knize : ([7]; str 62+63) 

chybné přístupy - ignorace (ICT systémy nejsou považovány za faktor konkurenceschopnosti)



naivismus (nikdo není zodpovědný za vazbu na podnikové cíle)



nedůvěra ve vlastní síly (především ve schopnosti IT pracovníků a vedoucích prodejen)



alibismus



domýšlivost Zde se plně projevuje v praxi hlavní problém dnešní podnikové informatiky.

Díky nesprávnému manažerskému přístupu k řízení informatiky ve spotřebních

Str: 36


družstvech, chybějící celkové koncepci ICT ve firmě a k nejasnému vnímání dopadu vlivu ICT na základní ukazatele výkonnosti podniku, nedochází k realizaci pokladního systému. Někteří vedoucí pracovníci na pozici předsedů a ekonomů nevnímají podnikovou

informatiku

jako

silnou

strategickou

výhodu,

to

je

v rozporu

s teoretickými závěry v odborné literatuře. Technologie a metriky existují – rozšíření brání lidský faktor.

2.8. 

Shrnutí v bodech Spotřební družstva využívají různorodá řešení pokladních systémů. Přesto začíná převažovat jeden majoritní dodavatel s jedním systémem.



Jako nejvhodnější systém v tuto chvíli lze označit B.O.S.S. Enterprise od společnosti P.V.A. systems, spol. s r.o.. Je to vyvážený kompromis mezi vzájemnou relací pokladního informačního systému a podnikových procesů. I když tento dodavatel má v praxi problémy s komunikací.



Zavedením pokladních systémů s centrálním řízením družstva cílí na ekonomický efekt a faktor konkurenceschopnosti.



Hlavními nedostatky při implementaci je kromě komunikace s dodavatelem systémů, personální aspekt a customizace výstupních sestav z aplikací.

2.9.

Doporučení Spotřební družstva se již v minulosti dokázala spojit za účelem dosažení

společného prospěchu. Založení sdružení SČMSD, zapojení se do aliance COOP, úspěšný projekt rebrandingu exteriérů prodejen, právě probíhající rebranding interiérů prodejen – to vše naznačuje cestu, kterou by se měla tato skupina ubírat. Další kroky by měly následovat – propojení věrnostních a pokladních systémů napříč družstvy a vyhodnocení získaných dat. Toto by nepochybně dodalo celé alianci chybějící konkurenceschopnost a silnější vyjednávací pozici při komunikaci s dodavatelem pokladního systému. Zatím však chybí celková koncepce. V alianci COOP v současnosti nepracuje žádný systémový integrátor, který by dokázal sblížit zájmy jednotlivých družstev. To je pochopitelně ovlivněno zcela samostatnou právní subjektivitou družstev. Spotřební družstva jsou až příliš rozdílné subjekty a jejich společné vize se jen těžce setkávají.

Str: 37

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 3. – Praktický příklad

Kapitola – praktický příklad

3.

V předchozích dvou kapitolách byl popsán teoretický model podnikové informatiky a faktický stav ve spotřebních družstvech. Z uvedených údajů můžeme kromě jiného vyvodit následující: Situace při využití pokladních systémů, kdy nejsou spotřební družstva schopna využívat maximálního potenciálu těchto aplikací, není ideální. Existují na trhu aplikace od dříve zmíněných firem, které jsou velmi přizpůsobeny požadavkům spotřebních družstev. Tyto aplikace lze velmi dobře customizovat, ovšem jen na úrovni nastavení vhodných předpřipravených parametrů. Některé další funkce do těchto systémů nejsou z různých důvodů naprogramovány. Následuje praktický příklad s komentářem, kde se zaměříme na možný způsob řešení vlastními silami, bez závislosti na dodavateli pokladního systému.

3.1.

Zadání úkolu Jednota, spotřební družstvo ve Vimperku, využívá pokladního systému MOP

dodaného firmou AutoCont CZ, a.s. na třech svých prodejnách, které byly zavedeny v letech 1996,2004 a 2006. (Viz 2.7.7). Tyto pokladní systémy nejsou vzájemně nijak propojeny a nekomunikují ani směrem na centrálu družstva. Jako výstup z těchto tří autonomních systémů jsou používány měsíční závěrky – tiskové sestavy, které jsou následně doručeny na centrálu, kde jsou dále ručně zpracovány. Několikrát do roka je pak využito tiskové sestavy s přehledem o nejprodávanějším zboží dle množství případně dle výše dosažené tržby za toto zboží. Management spotřebního družstva však od svých pokladních systémů požadoval další funkcionalitu: a) Získat přehled o nejprodávanějším zboží za všechny tři prodejny dohromady. b) Získat představu o dosažených tržbách za jednotlivé skupiny zboží dohromady za všechny tři prodejny. K vyřešením daného úkolu vedlo několik cest: První způsob jak zadání vyřešit, bylo požádat dodavatele systému firmu AutoCont CZ, a.s. o zpracování těchto požadavků. Dodavatelská firma zná strukturu dat, disponuje kvalifikovaným personálem, ovšem není výrobcem dodávané aplikace Str: 38

Pokladní systémy ve spotřeb ních družstvech - Kapitola 3. – Praktický příklad

(viz 2.7.7). Musela by tedy kontaktovat výrobce software na Slovensku a požádat o řešení jeho. Případně by navrhla, aby družstvo změnilo koncepci a přešlo na jiný pokladní systém – s centrálním řízení CMS+JAP, který AutoCont CZ, a.s. též dodává. V každém případě by takové řešení bylo zdlouhavé a pravděpodobně nejdražší. I případná odborná konzultace a analýza tohoto na tímto požadavku by byla účtována. Druhým způsobem jak zadání vyřešit, bylo využít tiskových sestav případně datových souborů z pokladního systému a získané údaje vyhodnotit v tabulkovém editoru Microsoft Excel. Tento způsob vypadá jednoduše, ovšem vzhledem k požadavku vyhodnocování údajů z minulosti i v budoucnosti, by bylo nutné vždy pořizovat data do Excelu za určité období, kombinovat více tabulek do sebe. Toto také není ideální způsob. Dalším způsobem mohlo být vytvoření vlastní aplikace v některém databázovém prostředí, které by více vyhovovalo práci s více databázemi současně s možností automatizace častých operací. Vybrali jsme aplikaci Access z balíku Microsoft Office Professional. Aplikace Access je velmi intuitivní a má dobře propracovaný systém práce s relacemi mezi daty z více databázových tabulek.

Obr.5) Reklamní banner na www stránkách firmy Microsoft hovoří jasně

([14])

Spotřební družstvo vlastní několik licencí na tento balík kancelářského software, také disponuje kvalifikovaným personálem, nebylo potřeba žádných dalších investic. Pouze více využilo dostupných zdrojů (data z pokladního systému, software v rámci licence, kvalifikovaný personál).

3.2.

Databázový systém - Microsoft Office Access

Definici databázového systému lze popsat takto:

Str: 39


„Databázový systém – systém řízení báze dat – je programové vybavení pro vytvoření a využití databází. Často se slovem databáze rozumí jak uložená data, tak i software.“ ([5]; str. 9) Tento databázový systém Access disponuje celou řadou funkcí, pracuje s různými typy objektů: tabulky, relace, dotazy, formuláře, sestavy, makra a moduly. Access je uživatelsky velmi přívětivý o to především díky snadnému ovládání myší. Proto byl využit při řešení našeho příkladu. Data lze do Accessu importovat z různých zdrojů: Excel, DBF, ODBC, služby Sharepoint a další. Data lze z Accessu také exportovat a použít získaná data v dalších projektech. „Pro řešení složitějších aplikací nabízí Access programovací jazyk Visual Basic for Applications (VBA). VBA je strukturovaný programovací jazyk pro tvorbu aplik ací v prostředí všech programů kancelářského balíku Microsoft Office. VBA je zjednodušenou

verzí

samostatného

programovacího

jazyka

Visual

Basic.„

([5];str.163) Definovaný modul VBA byl použit i v tomto příkladu, pro zajištění automatizovaného importu a více souborů a následné konverze dat.

3.3.

Řešení úkolu 3.3.1. Získání dat Prvním krokem před samotným zpracováním dat, bylo získání potřebných

souborů ze všech tří prodejen. Pokladní systém MOP ukládá veškerá data do souborů databázových tabulek ve formátu dbaseIII s příponou „DBF“ (z ang. data base file) tento formát souborů umí Access také importovat. Každá za tří prodejen ukládá své tabulky na svůj vlastní diskový server umístěný na pobočce. Za účelem shromažďování těchto tabulek i v budoucnu bez nutnosti lidského zásahu na provozovnách bylo nastaveno také každodenní zálohování do libovolného cloudového úložiště (WindowsLiveMesh, Dropbox apod.) Toto cloudové úložiště bylo nasdíleno i na PC kde lze zpracovávat data v aplikaci Access. Tím lze získat každý den aktuální databázové tabulky jako zdroj dat z prodejen. Mohlo být využito i dalších způsobů komunikace (např.: FTP). Námi vybraný způsob vyhovoval nejvíce z hlediska dohledu nad komunikací samotnou a snadnou konfigurací. Složky nesou číselné označení provozovny.

Str: 40


Obr. 6) V našem příkladu - složky: 068,100,231

Obr. 7) Obsah složky – množství souborů s DBF tabulkami.

Z velkého množství tabulek ve sdíleném úložišti byly vybrány jen 3 potřebné za každou prodejnu: 

Skladové karty – aktuální stav zásob (zzasoby.dbf)



Číselník skupin a podskupin zboží (cissku.dbf)



Pohyby zboží (pohyb.dbf)

Vybrané soubory jsme importovali do Accessu pomocí standardní nabídky na kartě Externí data. V tomto místě jsme narazili na drobný nedostatek Accessu. Při standardním importu dat ze souboru ve formátu „DBF“ nelze nastavit, která pole chceme importovat. Je nutno importovat všechny sloupce i všechny věty ze souboru. Při zpracování rozsáhlejších dat by to mohl být problém. Na druhou stranu Access při importu umí vytvořit úkol do Microsoft Outlooku. V kalendáři Outlooku vznikne úkol

Str: 41


a v nastavený čas je přístupné tlačítko pro spuštění importu. V tomto případě tento způsob vyvolání importu není zcela vhodný. Při importu více souborů, museli bychom každý zvlášť spouštět. Pro tento účel byl vytvořen VBA modul „Import dat“. Pomocí toho modulu lze kdykoliv aktualizovat tabulky ze všech 9 souborů najednou. Do modulu jsme následně přidali i další automatizované funkce, které jsou popsány dále. Pro jednorázové použití by tvorba modulu byla zbytečností. Tento způsob importu dat ze souborů je vhodný pro vícenásobné používání. 3.3.2. Konverze dat – vytvářecí dotazy Pakli-že to neumožnoval přímo import dat, vybrané tabulky bylo nutno nejdříve očistit od zbytečných dat a optimalizovat je pro naše podmínky. Pomocí vytvářecích dotazů jsme založili nové tabulky pro Pohyby, Zásoby a Skupiny za každou provozovnu a vybrali jsme jen potřebná pole. Původní importované tabulky s kompletním obsahem jsme následně odstranili. V Accessu nám zůstala pouze potřebná data. Následnou komprimací databáze jsme snížili objem dat cca na 20 % původní velikosti. 3.3.3. Relace Mezi takto získanými devíti tabulkami bylo vhodné pro pozdější využití vytvořit vzájemné relace viz příloha č.1 Tabulky a relace. V tabulkách jsme vzájemně propojili potřebná pole. Jak je naznačeno v příloze - vždy v rámci jedné provozovny tři příslušné tabulky. Při pokusu o určení primárního indexovacího klíče u tabulek (Zasoby 068,100,231) jsme narazili na problém duplicity některých takových položek. Tyto položky jak jsme následně zjistili, byly již v původní databázi, ze které jsme data importovali. Jednalo se o záznamy označené ke smazání (nikoliv smazané). Bohužel Access tyto záznamy také importoval. U ostatních tabulek jsme také žádný primární klíč nezvolili – nebylo to nutné. Primární indexovací klíč jsme tedy nenastavili u žádné tabulky. 3.3.4. Dotazy Příklad a) – Za účelem vytvoření dotazu na TOP 25 položek za všechny prodejny jsme museli vytvořit další tabulku (TOP25ALL). Pomocí vytvářecího dot azu jsme nejprve z tabulky (Pohyby 068) vytvořili tabulku (TOP 25 ALL) a následně jsme ji doplnily dvěma přidávacími dotazy (TOP 25 100 ALL přidej) a (TOP 25 231 ALL přidej). Tím jsme získali jednu společnou tabulku se 75 záznamy. Na základě této tabulky jsme vytvořili dva konečné dotazy (TOP 25 ALL dle Kč) a (dle množství) viz příloha č.3 Dotazy a z nich následně stejnojmenné sestavy viz. příloha č.2 Sestava TOP

Str: 42


25 ALL. Získali jsme tedy požadovaný přehled TOP 25 položek za všechny tři prodejny dohromady. Z pohledu Accessu jsme tedy zadání úspěšně vyřešili, nicméně bližší pohled ukázal, že výsledek nemá příliš velkou vypovídací hodnotu. Při pohledu na výslednou sestavu v příloze č.2 Sestava TOP 25 ALL, je zarážející, že v poli REG a NAZOV se zobrazují také duplicitní data (10-rohlíky, 25-housky a další, viz pomocný dotaz (TOP 25 ALL pomocný) viz příloha č.3 Dotazy. To nás svádělo k úpravě dotazu (TOP 25 ALL) tak, abychom duplicitní položky seskupili, resp. sečetli. V Accessu snadná věc, nicméně to nelze provést, protože na každé prodejně pod stejným registračním číslem je mnohdy rozdílné zboží, např.: na každé prodejně jiná houska. Registrační číslo stejné, název podobný, ale fyzicky se jedná o jiné zboží od jiného dodavatele. Výsledná sestava je tedy značně nepřesná. Jaké údaje by tato sestava vykazovala při propojení více prodejen? Příklad b) – Za účelem získat sestavu s přehledem prodeje zboží dle jednotlivých skupin za všechny prodejny dohromady jsme nejprve vytvořili dotazy (Tržby dle skupin 068,100,231) viz. příloha č.3 Dotazy a následně jsme na základě těchto dotazů vytvořili celkový přehled dotazem (Tržby dle skupin ALL). Poslední sloupec v tomto dotazu pak představuje sumu za všechny tři prodejny dohromady. Z pohledu Accessu jsme i v tomto případě splnili zadání a získali jsme přehled dosažených tržeb dle skupin za všechny prodejny celkem. Při bližším pohledu na výsledný dotaz (Tržby dle skupin ALL) dojdeme k podobnému závěru jako v příkladu a). Číslování skupin a podskupin na jednotlivých prodejnách je značně rozdílné. Pokusili jsme se tedy v Accessu vytvořit vyrovnávací tabulku (Skupiny mezitabulka) viz příloha č. 1 Tabulky a relace, kterou bychom později použili pro přečíslování skupin a podskupin. Tabulka obsahovala číslování a názvy skupin, a jejich vazby na jednotlivé prodejny. Myšleno tak že např. skupina 2 je tvořena skupinou 2 z prodejny 068, dále skupinou 2+3 z prodejny 100 a skupinou 2 z prodejny 231. Tato tabulka byla tvořena ručně. Při jejím vytváření jsme dospěli k názoru, že takový postup propojení nelze aplikovat. Na každé prodejně je obsah skupin natolik rozdílný, že ani zvažované přečíslování skupin nevede k cíli. Jak by vypadala tato vyrovnávací tabulka při větším počtu prodejen? Jak by se udržovala v aktuálním stavu? 3.3.5. Automatizace zpracování Během příkladu jsme více využili modul VBA (Import dat), do kterého jsme postupně přidali další funkce. Zejména jsme zautomatizovali konverzi dat. Původně vytvářecí dotazy, které jsme použili jen jednou, jsme přeměnili na přidávací dotazy. Funkce v modulu nejprve obsah tabulek vymaže a následně z importovaných souborů

Str: 43


přidá vybraná data do prázdných tabulek. Tento modul ve finální podobě načte všechny soubory, vyčistí původní tabulky, přesune do nich vybraná data a zbytečné zdrojové importované soubory odstraní. Tento způsob využití modulu VBA zjednoduší import souborů, zachová nastavené relace mezi tabulkami, a vymaže zbytečná data to vše jedním kliknutím.

3.4.

Vyhodnocení příkladu Vzhledem ke zjištěním během zpracování příkladu jsme v této fázi jeho řešení

ukončili. Původní záměr managementu družstva splněn nebyl. Hlavním důvodem neúspěchu jsou nesourodá data na uvedených prodejnách. Jsou pořizována na třech různých místech nezávisle na sobě a proto není možno s nimi pracovat jako s jednotnou databází. Tabulky zboží nebylo možno propojit ani skrze pole čárových kódů, protože tímto identifikátorem není označeno všechno zboží. Vyhodnocení tržeb dle skupin za všechny prodejny nelze použít - rozdílné číslování a rozdílné koeficienty neumožní efektivně přečíslovat stávající data. Výsledná vypovídací hodnota sestav a dotazů vytvořených v Accessu je malá. Vytvořené dotazy lze použít samostatně za každou prodejnu, ale podobné sestavy jsou již obsaženy přímo v pokladním informačním systému. Na rozdíl od takových sestav, jsou tyto v Accessu přístupné managementu každý den po aktualizaci dat novým importem. Ve spotřebním družstvu Jednota Vimperk jsme v tomto případě maximálně využili dostupných zdrojů, které byly k dispozici. Přesto se nepodařilo aplikovat novou doplňkovou funkci pro využití uložených dat z pokladních systémů. Na vině je nejednotná metrika pořizování dat na pobočkách. Způsob pořízení dat leží pouze na jednotlivcích, kteří volí každý svou cestu. Jediným trvalým správným řešením by tedy bylo přejít na pokladní systém s centrálním řízením po vzoru jiných spotřebních družstev, kde je zamezeno rozdílnému zařazování zboží do skupin a přidělování registračních čísel je sjednoceno na centrále družstva. Databázový systém Access má snadno použitelné nástroje na zpracování podobných požadovaných přehledů, ale jen při malém objemu dat - řádově stovky MB resp. řádově tisíce záznamů. Během zpracování dat v našem příkladu se objevili značné latence při importu dat i na výkonném PC. Při větším množství záznamů (např. za celý rok) je to v praxi z důvodů kapacit a rychlosti nepoužitelný nástroj a bylo by

Str: 44


nutné do příkladu zakomponovat dimenzi času pro výběr období zpracování případně využít pokročilejší nástroje z řad BI aplikací.

Str: 45

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 4. – Závěr

4.

Závěr

4.1.

Odpovědi na otázky k zamyšlení



S jakými problémy či výhodami implementace pokladních systémů ve spotřebních družstvech se lze v praxi setkat? Výhoda tkví především ve větším přehledu na toky zboží a peněz na prodejnách

družstva a zvýšený komfort pro zákazníky. K tomu je nutno vydat poměrně velké personální úsilí a finanční prostředky. Přesto se některé teoretické přínosy využívání pokladních systémů nedostavují. Zejména samotná řídící funkce systému a využívání dat k manažerskému rozhodování. Výsledný ekonomický efekt je tím pádem diskutabilní. 

Je nasazení pokladních systémů u malých podniků – spotřebních družstev nutnost? Rozhodně to nutné není. Malé podniky nepotřebují pro svou činnost nasazovat

komplexní pokladní systémy. Dosavadní praxe ukazuje, že i úspěšná spotřební družstva dokáží fungovat na principu tradičního řízení prodejen a bez výpočetní techniky. Tím, že se nepotýkají s nedostatky těchto systémů a náklady s tím spojených, mohou své volné zdroje investovat jiným způsobem. 

Jaká je skutečná situace z pohledu spotřebních družstev? Družstva nepostupují jednotně ve snaze zavést funkční pokladní systémy

a nedokáží využívat hlavních teoretických výhod, které by sjednocení přineslo – propojení na BI aplikace a využití společných dat. 

Jak využívají nabízených produktů? Ta družstva, která zavedla pokladní informační systémy, je nevyužívají na

maximum. To je chyba především manažerů těchto družstev, kteří nedokáží docenit jejich přínosy. Z celkového pohledu se teoretická výhoda efektu konkurenceschopnosti při využívání pokladních systémů ve spotřebních družstvech nedostavuje v takové míře, jak by se dalo očekávat. Hlavní příčinou tohoto stavu je právní samostatnost spotřebních družstev a jejich neochota na této skutečnosti cokoliv měnit a přistoupit k chápání podnikové informatiky jednotně. Veliká závislost na dodavatelích pokladních systémů, kterým samostatná družstva nedokáží společně vnutit své představy, také sráží výhody těchto systémů na nižší úroveň. V neposlední řade je to nutno používat i vlastní způsoby řešení viz praktický příklad.

Str: 46


Hlavním faktorem k úspěšné realizaci všech výhod z pokladního informačního systému však stále zůstává ten lidský. Při zavedení nového systému do provozu je třeba řádně zaškolit a motivovat zaměstnance a přesvědčit je o důležitosti jejich práce. Sebelepší informační systém totiž může být zcela neužitečný a investice do něj zbytečné, pokud manažeři a uživatelé se systémem nedokáží správně pracovat a nedokáží pochopit jeho podstatu.

4.2.

Doporučení Spotřební družstva by do budoucna v rámci podnikové informatiky měla

postupovat společně, aby dokázala být více konkurenceschopná. Měla by maximálně využít potenciálu IT pracovníků. Pokladní systémy mají veliký potenciál, byla by škoda jej nevyužít. 

Co spotřební družstvo získá implementací pokladního systému? Na základě zkušeností těch družstev, která je již využívají můžeme konstatovat,

že zavedení pokladního systému přinese družstvům určitou konkurenční výhodu a zákaznický komfort. 

Jaké výhody by družstvům přineslo propojení jejich pokladních systémů? Pokud by družstva dokázala sjednotit, nebo alespoň vzájemně propojit své

pokladní systémy, dokázala by aplikovat na systém další funkcionalitu. Např.: jednotný věrnostní systém v rámci aliance. Tím by se stala družstva více konkurenceschopná a dokázala by na základě propracovaných marketingových strategií, přilákat více zákazníků. 

Jaké riziko podstupují spotřební družstva bez pokladních systémů? Taková družstva zůstanou v budoucnu zcela osamocena. Nedokážou nabídnout

svým zákazníkům komfort rychlého odbavení na pokladně, ani globální věrnostní systém. Velmi pracně a bez patřičných marketingových propočtů budou jen těžko lákat potenciální zákazníky. Jejich vyjednávací pozice vůči dodavateli bude slabá. 

Jaká je ideální vize budoucnosti pro spotřební družstva? Nejlepším řešením pro všechna spotřební družstva, by bylo rozšíření vzájemné

kooperace v oblasti podnikové informatiky. Dosáhnutí rámcové dohody o používání jednotného, pečlivě vybraného, informačního systému vč. pokladních systémů. Využití Str: 47


společné vertikální integrace a koncentrace dat. Tato koncentrovaná data by následně mohla být analyzována a použita zpětně pro manažerské rozhodování na úrovni samostatných družstev, ale i na úrovni nákupní centrály aliance COOP Centru. Zároveň by družstva získala silnější vyjednávací pozici na trhu jak směrem k výrobcům a dodavatelům zboží a také vůči dodavateli informačního systému. Tato idealistická vize však i nadále zůstane v říši snů. Její uvedení do praxe je dosti nereálné především kvůli právní samostatnosti spotřebních družstev a značně rozdílné ekonomické síle jednotlivých subjektů.

4.3.

Výhled do budoucna Vzhledem

k nereálnosti

výše

uvedené

ideální

představy

o

rozšířené

technologické kooperaci družstev se nabízí další teoretická varianta možného vývoje spotřebního družstevnictví. Vzhledem k tomu, že spotřební družstva jako samostatné právní subjekty se nejsou schopny dohodnout na společném postupu za účelem posílení konkurenceschopnosti s pomocí využití jednotného informačního systému, nastává teoretická možnost sloučení spotřebních družstev do jednoho právní subjektu. Zde opět narážíme na další problém, kdy jednotlivé managementy družstev nepřistoupí na takové sjednocení. Ztratili by totiž svou samostatnost a suverenitu. Pravděpodobnější tak může být představa, že větší a ekonomicky silnější spotřební družstva v budoucnosti převezmou řízení těch ekonomicky slabších a menších, které nebudou schopny obstát v rozmanité konkurenci a zaniknou. To jsou však již úvahy k zamyšlení pro jinou práci.

Str: 48

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 5. – Seznam zdrojů

5.

Seznam zdrojů

5.1.

Odborná literatura



[1] GÁLA, L. -- POUR, J. -- ŠEDIVÁ, Z. Podniková informatika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 496 s. ISBN 978-80-247-2615-1.



[2] SODOMKA, P. Informační systémy v podnikové praxi. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1200-4.



[3] BASL, J. -- BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy : podnik v informační společnosti. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2279-5.



[4] PÍSEK, S. Access 2007. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1966-5.



[5] KUBÁLEK, T. -- KUBÁLKOVÁ, M. Databázový systém Microsoft Office Access : verze 2007 CZ. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1518-2.



[6] POUR, Jan. Přístupy k řízení podnikové informatiky. Praha: CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY, 2010. ISSN 1801-4496.



[7] ČECH, Pavel a Vladimír BUREŠ. Podniková informatika. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 232 s. ISBN 978-807-0414-798.

5.2. 

WWW stránky [8] P.V.A. Systems spol. s r.o. [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.pvasystems.cz/cz/o-spolecnosti/



[9] P.V.A. Systems spol. s r.o. [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.pvasystems.cz/cz/boss-enterprise/



[10] P.V.A. Systems spol. s r.o. [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.pvasystems.cz/cz/reference/



[11] AutoCont CZ, a.s. [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné z: http://www.autocont.cz/kontakty-divize-aplikace.cml



[12] PORS software, a.s. [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.pors-sw.cz/Pors_web/OFirme.html



[13] PORS software, a.s. [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://www.pors-sw.cz/Pors_web/mis-maloobchod.html



[14] Microsoft Corporation [online]. [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://office.microsoft.com/cs-cz/access/?CTT=97

Str: 49

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 5. – Seznam zdrojů

5.3. 

Další zdroje [15] Jednota, spotřební družstvo v Kaplici, odbor ICT, J. BURIÁNEK. [dne 2012-02-21]



[16] Jednota, spotřební družstvo v Milevsku, odbor ICT, M. BOČAN , M. PINCOVÁ. [dne 2012-02-09]



[17] Jednota, spotřební družstvo ve Volyni, odbor ICT, V. MRÁZ. [dne 2012-02-01]



[18] Jednota, spotřební družstvo v Uherském Ostrohu, odbor ICT, R.PRES. [dne 2012-02-07]



[19] Jednota, spotřební družstvo v Toužimi, odbor ICT, I. ZANKLOVÁ [dne 2012-01-30]



[20] Družstvo spotřebitelů Jednota Kladno, odbor ICT [dne 2012-02-011]



[21] Jednota, spotřební družstvo ve Vimperku, ekonomický odbor ICT, J. VANĚČEK. [dne 2012-02-12]



[22] Svaz Českých a Moravských spotřebních družstev, Praha, A.VOHLMUTOVÁ [dne 2011-12-12]

Str: 50

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Kapitola 6. – Seznam objektů

6.

Seznam objektů

6.1.

Tabulky



Tab. 1) Srovnávací tabulka - pokladní systém z hlediska uživatelů.(str. 34)



Tab. 2) Celkový přehled pokladních systémů v rámci SČSMD k 30.4.2011 dle družstev. (str. 36)



Tab. 3) Celkový přehled pokladních systémů v rámci SČSMD k 30.4.2011 dle dodavatele. (str. 36)

6.2.

Obrázky



Obr. 1) Model procesu a okolí (str. 10)



Obr. 2) Zjednodušený model zasazení pokladního systému v aplikační architektuře spotřebního družstva.(str. 20)



Obr. 3) Schéma systému B.O.S.S. Enterprise (str. 22)



Obr. 4) Ručně připravená tabulka Excel (str. 40)



Obr. 5) Reklamní banner na www stránkách firmy Microsoft hovoří jasně (str. 40)



Obr. 6) V našem příkladu - složky: 068,100,231 (str. 42)



Obr. 7) Obsah složky – množství souborů s DBF tabulkami. (str. 42)

6.3.

Přílohy



Příloha č. 1) Tabulka a relace



Příloha č. 2) Sestavy TOP 25 ALL dle Kč a dle množství



Příloha č. 3) Dotazy

6.4. 

Příkladové řešení v Accessu Příklad č. 1) ke stažení z internetu na adrese http://www.jednotavimperk.cz/bp/

Str: 51

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Příloha č. 1) Tabulky a relace

Příloha č. 1) Tabulky a relace

Pozn.: Tabulky pohybů za prodejny 100 a 231 jsou ve stejné struktuře.

Pozn.: Tabulky skupin za prodejny 100 a 231 jsou ve stejné struktuře.

Pozn.: Tabulky zásob za prodejny 100 a 231 jsou ve stejné struktuře. Str: 52


Pozn.: Získaná Tabulka TOP 25 ALL, která naznačuje nesourodé údaje. Např.: REG 11 – houska, fyzicky zcela odlišné housky od různých dodavatelů.

Pozn.: Ručně připravovaná tabulka pro sjednocení číslovaní skupin za prodejny. Zůstala nevyužita.

Pozn.: Definované relace mezi tabulkami u každé provozovny.

Str: 53

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Příloha č. 2) Sestavy

Příloha č. 2) Sestava TOP 25 ALL

Pozn.: Tato sestava je řazena dle prodaného množství. Druhá stejná sestava je řaze na dle dosažené tržby (sloupeček Sum).

Str: 54

Pokladní systémy ve spotřebníc h družstvech - Příloha č. 3) Dotazy

Příloha č. 3) Dotazy Pozn.: Dotaz Tržby dle skupin za provozovnu 068. Dotazy za prodejny 100 a 231 jsou stejné.

Pozn.: Dotaz Tržby dle skupin ALL za všechny prodejny. Složení zboží ve skupinách je nesourodé. Sestava nám toho moc neřekne.

Pozn.: Definice dotazu Tržby dle skupin ALL.

Str: 55


Pozn.: Dotaz Skupiny ALL ukazuje vedle sebe číslování skupiny na jednotlivých prodejnách.

Pozn.: Dotaz TOP 25 ALL 068 přidej – přidávací dotaz předá data (25 záznamů) z tabulky Pohyby 068 do tabulky TOP 25 ALL. Analogicky fungují i přidávací dotazy pro prodejny 100 a 231.

Str: 56

Pokladní systémy ve spotřebních družstvech - Příloha č. 4) Moduly

Příloha č. 4) Moduly

Pozn.: Náhled VBA modulu pro automatický import a konverzi dat.

Pozn.: Náhled připravovaného VBA modulu pro přečíslování skupin v tabulce pohybů.

Str: 57

B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E

Recommend Documents