VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Kateřina Netíková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod
OBCHODNÍ A KULTURNÍ SPECIFIKA ALBÁNIE (bakalářská práce)
Autor: Kateřina Netíková Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodní a kulturní specifika Albánie“ vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne……………………………
………………………… podpis studenta
Poděkování: V první řadě bych chtěla poděkovat paní Ing. Františce Müllerové za její cenné rady, připomínky, pečlivost a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala zástupcům firem, albánské studentce, albánskému řediteli pobočky firmy Legrand s.r.o. a velvyslanectví ČR v Tiraně za pomoc při dotazníkovém šetření. Děkuji také své rodině a příteli za neustálou podporu během mého dosavadního studia.
Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 7 1 Základní charakteristika Albánie ................................................................................ 10 1.1 Obecné informace ..................................................................................................... 10 1.2 Geografické údaje .................................................................................................... 11 1.3 Přírodní podmínky .................................................................................................... 12 1.3.1 Reliéf ................................................................................................................ 12 1.3.2 Vodstvo ............................................................................................................. 13 1.3.3 Podnebí ............................................................................................................. 14 1.3.4 Rostlinstvo a živočišstvo ................................................................................... 15 1.3.5 Ochrana přírody ................................................................................................ 15 1.4 Historie .................................................................................................................... 16 1.4.1 Od pravěku přes Illyry po období zmatků .......................................................... 16 1.4.2 Turecká nadvláda .............................................................................................. 17 1.4.3 Nezávislost ........................................................................................................ 18 1.4.4 Komunismus v Albánii a devadesátá léta ........................................................... 19 1.5 Státní zřízení ............................................................................................................ 20 1.6 Obyvatelstvo ........................................................................................................... 21 1.6.1 Národnostní složení ........................................................................................... 21 1.6.2 Náboženské složení ........................................................................................... 22 1.6.3 Věk ................................................................................................................... 23 1.6.4 Úřední jazyk ...................................................................................................... 23 1.7 Ekonomické informace ............................................................................................ 23 1.7.1 Makroekonomické údaje ................................................................................... 23 1.7.2 Chudoba a index ekonomické svobody v Albánii ............................................... 25 1.7.3 Hospodářství ..................................................................................................... 27 2 Zahraniční obchod ........................................................................................................ 32 2.1 Zahraniční obchod Albánie ...................................................................................... 32 2.1.1 Vývoz a dovoz .................................................................................................. 32 2.1.2 Přímé zahraniční investice .................................................................................. 35 2.2 Albánie v mezinárodních organizacích a uskupeních ................................................ 37 2.3 Albánie a Evropská unie ........................................................................................... 40 2.4 Česko-albánské obchodní vztahy .............................................................................. 43
2.5 Dotazníkové šetření ................................................................................................. 47 3 Kulturní specifika Albánie ........................................................................................... 49 3.1 Chování a obchodní jednání Albánců ....................................................................... 49 3.1.1 Muži a ženy v albánské společnosti .................................................................... 50 3.1.2 Obchodní jednání .............................................................................................. 51 3.2 Zvyky ...................................................................................................................... 53 3.3 Společnost ................................................................................................................ 54 3.4 Migrace .................................................................................................................... 58 3.5 Stinné stránky Albánie ............................................................................................. 60 3.5.1 Organizovaný zločin........................................................................................... 60 3.5.2 Dětská práce ...................................................................................................... 64 Závěr .................................................................................................................................. 68 Seznam literatury a zdrojů ................................................................................................... 72 Seznam použitých zkratek ................................................................................................... 79 Seznam obrázků .................................................................................................................. 81 Seznam tabulek ................................................................................................................... 82 Seznam grafů ...................................................................................................................... 83 Seznam příloh ..................................................................................................................... 84
Úvod
Úvod Albánie je stále ještě opomíjenou zemí Evropy. Bohužel se také řadí mezi její nejchudší země. Je to země dvou tváří. Na jedné straně dokáže člověka uchvátit, na druhou stranu nepříjemně překvapit svojí drsností. Člověk zde může nalézt krásná starobylá města, pláže, mohutná pohoří a rozmanitou faunu a flóru. Místní lidé jsou zde milí, pohostinní a jejich kuchyně je unikátní. Albánie byla dlouhou dobu pod nadvládou Turecka, a to ji značně ovlivnilo. Po druhé světové válce se k moci dostala komunistická strana pod vedením Envera Hodži, který až do poloviny 80. let 20. století zemi zcela izoloval od ostatního světa. Po pádu komunistického režimu začal růst albánský nacionalismus. Neustálé problémy jako je korupce, byrokracie, nedostatečné právní prostředí a organizovaný zločin ji však tíží den co den. Albánská dopravní infrastruktura zaostává za evropskými standardy. Nedostatek financí a celkového hospodářského potenciálu země brání potřebnému rozvoji. K celkovým problémům patří také vzdělání albánského obyvatelstva. O Albánii jsem se začala zajímat v souvislosti s problémy naší energetické firmy ČEZ, která zde působila. Rovněž se mi dostal do rukou cestopis Albánie – kráska se špatnou pověstí, od Miroslava Náplavy a Petra Horkého, který mne velmi zaujal a inspiroval. Z tohoto důvodu jsem si vybrala Albánii. Cílem této práce je přiblížit čtenáři obchodní a ekonomickou situaci této země a poukázat na její kulturní specifika. Chtěla bych v ní odpovědět na tyto otázky: Proč je Albánie tak chudá? Z jakého důvodu se spousta firem obává investovat do Albánie a proč není tolik známá? Jaké je povědomí o této zemi u nás, v České republice? Víme o ní pouze v souvislosti s problémy firmy ČEZ? Nebo ji už lidé znají ve spojitosti s neskutečným množstvím přírodních krás, neporušené přírody a lidí žijících v souladu s přírodou? Také bych zde chtěla nastínit její možné perspektivy. Pro tuto práci jsem si vybrala metodu analýzy a dotazníkové šetření. Aktuální informace jsem čerpala z internetových stránek a informace týkající se historie, náboženství a kultury z dostupných knižních zdrojů.
7
Úvod Albánii jsem zatím nenavštívila, a proto jsem k pochopení chování a myšlení Albánců pročetla několik cestopisů, promluvila si s lidmi, kteří se tu narodili nebo tuto zemi navštívili, a zhlédla několik videodokumentů. Tato práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola obsahuje základní informace o Albánii, tedy geografické údaje, přírodní podmínky a státní zřízení. Dále pro pochopení problémů, kterým Albánie v dnešní době čelí, je nutno věnovat pozornost historii. Tato kapitola zahrnuje též informace o albánském obyvatelstvu a jeho národnostním složení. V každé společnosti hraje podstatnou roli náboženství, které je zde rovněž podrobně rozebráno. V Albánii je k náboženství spíše chladnější přístup a čtenář se dozví, čím je to způsobeno. Dále kapitola obsahuje informace, jak pro cestovatele, tak pro podnikatele, kteří by v této zemi chtěli navázat obchodní spolupráci. Mohou zde získat ekonomické údaje, konkrétně makroekonomické, jako je HDP, zahraniční dluh, míra inflace, míra nezaměstnanosti a další. Do této kapitoly jsem také zařadila informace, týkající se chudoby a indexu ekonomické svobody. V závěru kapitoly je rozebráno hospodářství. Je též nutné zmínit problémy, se kterými se tato země potýká, a nastínit možná řešení. Pro každého, kdo chce tuto zemi poznat, popřípadě ji navštívit, je rovněž třeba vědět, jaký je stav dopravní infrastruktury a cestovního ruchu. Druhá kapitola analyzuje zahraniční obchod Albánie. K budoucí obchodní spolupráci je též podstatné vědět, jakých mezinárodních a regionálních uskupení je Albánie členem. Taktéž kapitola zahrnuje vztah Albánie k Evropské unii. Cílem je nalézt odpovědi na otázky: Proč Albánie ještě není členem EU? Má šanci do EU vstoupit? Věnuji se zde také vztahům Albánie a České republiky a možnostem obchodní spolupráce. Obě země prošly érou komunismu a leží od sebe nedaleko, jisté podobnosti mezi nimi tedy jsou. Součástí této kapitoly je dotazníkové šetření, které bylo provedeno mezi firmami v ČR. Cílem tohoto šetření je zjištění povědomí o této zemi a zájem firem o možnou spolupráci s Albánií. Třetí, poslední kapitola, specifikuje albánské kulturní zvláštnosti. Seznamuje čtenáře s tím, jak Albánci jednají, jaké mají zvyky a chování. Domnívám se, že je důležité vědět, co od zdejšího obchodníka čekat, jak nejlépe s ním komunikovat a vycházet. Správná mezilidská komunikace je základem úspěšného uzavření obchodu, dohody, přátelství. Následující část se věnuje společnosti, kde jsem především pracovala s dimenzemi Geerta Hofstedeho. Dále zde zmiňuji migraci albánského obyvatelstva. 8
Úvod Ukazuji, jaké jsou příčiny a následky odchodu Albánců. V závěru kapitoly se věnuji stinným stránkám této země. Mnoho lidí má Albánii spojenou s albánskou mafií, proto se zde věnuji organizovanému zločinu, do kterého spadá jak obchod s drogami, tak s lidmi. Velkým problémem v rozvojových zemích, bývá dětská práce. Albánie není výjimkou. Rozebírám zde aktuální situaci a uskutečněné projekty. Touto prací bych chtěla zároveň poukázat na skutečnost, že nejen na jiném kontinentu jsou hodně chudé a zaostalé země, ale jsou i u nás v Evropě. Věřím, že Albánie je na dobré cestě se evropským státům vyrovnat, přestože to ještě nějakou dobu potrvá a bude to stát Albánce hodně sil.
9
Základní charakteristika Albánie
1 Základní charakteristika Albánie První kapitola obsahuje základní informace o teritoriu, geografické údaje, ale i přírodní podmínky – to, pro vykreslení oblasti. Dále se v ní věnuji historii, poněvadž ovlivnila chování a jednání Albánců. Mezi základní charakteristiky patří též podkapitoly, věnované státnímu zřízení, obyvatelstvu, náboženství, ekonomickým informacím a hospodářství.
1.1 Obecné informace Oficiální název Albánie je Albánská republika (Republika e Shqiperise), zkráceně Shqiperia. Hlavní město Albánie je Tirana, která leží víceméně ve středu země a právě díky její geografické poloze byla vybrána jako hlavní město od roku 1920. O Albánii se také mluví jako o „zemi orlů“, jelikož název Albánie v albánštině znamená orel a je odvozen od majestátných orlů, kteří létají nad albánskými horami a jezery. [1] Orel skalní se tedy stal symbolem Albánie, je znázorněn, jak ve státním znaku, tak na vlajce této země. Na státním znaku s červeným podkladem je nad dvouhlavým černým orlem zobrazena zlatá přilba, která symbolizuje přilbu slavného hrdiny Albánie Skanderbega. Státní hymna Albánie má název Hymni i Flamurit. Obr. 1.1 Státní vlajka Albánie
Obr. 1.2 Státní znak Albánie
Zdroj: Obr. 1.1: http://www.statnivlajky.cz/albanie [2] Zdroj: Obr. 1.2: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Albania.svg [3]
10
Základní charakteristika Albánie Albánská měnová jednotka je lek. Albánci mají systém rozlišující počty, dle přídavných jmen „starý“ (të vjetra) a „nový“ (të reja). [4] V nových supermarketech je možné nalézt ceny v „nových“ lecích, na druhou stranu na tržištích, v malých obchodech a mimo větší města, převažuje označení druhého systému. V některých případech nemusí být zcela jasné, co cifra znamená. Albánci jsou naštěstí poctiví a vrátí svým zákazníkům správně. Velká čísla také často znázorňují bez slova „tisíc“, v tomto případě je lepší se obchodníka zeptat, co tou danou sumou myslí (např. 50 dolarů, 50 euro či 5 000 nových leků). Obr. 1.3 Bankovky
Obr. 1.4 Mince
Zdroj: Obr. 1.3: http://www.banconotemondiali.it/collezioni/paginastato2.asp?id=1398&idutente=82 [5] Zdroj: Obr. 1.4: http://www.statnivlajky.cz/data/currency/all/albania-2006 circulating-coins.jpg [6]
1.2 Geografické údaje Albánie leží v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Ze západu je omývána Jaderským mořem. Území Albánie se rozkládá mezi 39°40' až 42°40' severní zeměpisné šířky a mezi 19°14' až 21°01' východní zeměpisné délky, v nadmořské výšce od 0 m (pobřeží Jaderského moře) do 2764 m (vrchol Maja e Korabit). Rozloha Albánie zabírá plochu 28 748 km2. [7] Jejími sousedy jsou bývalé země Jugoslávie (Makedonie, Černá Hora a Kosovo). Na severu hraničí s Černou Horou (172 km), na severovýchodě sousedí s Kosovem (112 km), na východě s Makedonií (151 km) a na jihu hraničí s Řeckem (282 km). Od Itálie ji tedy odděluje Jaderské a Jónské moře, která jsou rozdělena Vlorským zálivem. Obě země jsou v nejuzším bodě, Otranské úžině, odděleny pouze 72 km mořské vody. [4] Celková délka státní hranice je 717 km a délka pobřežní čáry činí 362 km. 11
Základní charakteristika Albánie Obr. 1.5 Albánie a její sousední státy
Obr. 1.6 Poloha Albánie v Evropě
Zdroj: Obr. 1.5: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html [8] Zdroj: Obr. 1.6: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html [8]
1.3 Přírodní podmínky V této kapitole se seznamujeme s faunou a flórou Albánie. Pro nalezení odpovědí na úvodní otázky, je důležité nejprve zemi poznat a zjistit jaké přírodní bohatství tato země skrývá.
1.3.1 Reliéf Jakmile se člověk podívá na fyziogeografickou mapu, zjistí na první pohled, že Albánie je převážně hornatá země. Největších výšek dosahuje krystalický masív Mali i Korabit s nejvyšší horou Albánie, Maja e Korabit, tyčící se na hranici s Makedonií a dosahující výšky 2 764 m n. m. Od ostatních pohoří je tato hora oddělena údolími řek Černý Drin a Bílý Drin. Svahy tohoto masívu nesou také stopy ledovcové činnosti. Většinu území této země vyplňuje pohoří Dinárské a zejména albánsko-řecká horská soustava, dosahující největších výšek na východě a severu země. Dále na západ a jih vyčnívají pohoří, která jsou bohatá na rudy. Jižní část horské soustavy je tvořena severozápadně orientovanými hřbety a kotlinami. Nejzápadnější výběžky prudce klesají směrem k Otrantskému průlivu, kde má pobřeží až útesový ráz.
12
Základní charakteristika Albánie Obr. 1.7 Fyzickogeografická mapa Albánie
Pro horskou soustavu Albánie jsou značně charakteristické vysoko položené tektonické poklesové pánve a údolí, vkliňující se mezi horské masivy. Mezi největší pánve se řadí pánev Ochridského a Prespanského jezera. Jižní Balkán se totiž rozkládá na hranici mezi euroasijskou a africkou tektonickou deskou, takže oblast je seizmicky aktivní. [4] V zemi se vyskytují ničivá zemětřesení, která přináší značné škody.
Zdroj:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/205390-albanie-drsna-zeme-plna-kontrastu-slavi-ste-vyrocisamostatnosti [9]
Ze severu do Albánie rovněž zasahují Albánské Alpy. Toto pohoří je zajímavé a pozornost přitahující, díky vápencům a dolomitům. Nejvyšším vrcholem Albánských Alp je Maja e Jezercës ve výšce 2694 m n. m. Tato oblast není lehce průchodná, převládá zde spíše obtížně schůdný terén. Cestovat lze po několika málo výkonných silnicích v hlubokých kaňonovitých údolích. Srbský název pro toto pohoří „Prokletije“ vystihuje jeho divokost a nevlídnost. [10] Směrem na západ se horské hřebeny postupně snižují, přecházejí ve vrchoviny až pahorkatiny ohraničující z východu pobřežní nížinu. Tato nížina zabírá asi 20 % území Albánie. Horské hřebeny se k moři přibližují pouze na jihozápadě země. Pobřeží je málo členité, pouze s několika menšími poloostrovy a mělkými zálivy. Příkladem je Laguna e Karavastasë, která je známa jako jedna z největších lagun ve Středozemním moři. Albánie má jediný, přitom nádherný poloostrov Sazani ve Vlorském zálivu.
1.3.2 Vodstvo Celé území je protkáno řekami mířícími k moři z vysokých hor a tekoucími strmými roklemi směrem k rovinám. Většinu řek Albánci hospodářsky využívají většinou k výrobě elektřiny. Největší a nejdelší řekou je Drin (281 km), protékající místy téměř 1000 m hlubokým kaňonovitým údolím na severu země. Dno tohoto údolí je dnes z velké části využíváno pro vodní nádrže. 13
Základní charakteristika Albánie Velkými řekami jsou i Černý Drin a Bílý Drin. Přes 200 km délky má ještě řeka Vjosa na jihu Albánie, která protíná zemi napříč a přitéká z Řecka. Vjosa patří rovněž mezi řeky, které jsou v Albánii sjízdné. Albánie se pyšní také nádhernými jezery. Největším albánským jezerem je Skadarské jezero (370 km2) na severozápadě země. Jezero je relativně mělké, hloubka dosahuje jen 44 km. Naopak jezero Ochridské je výjimečně hluboké a je napájeno krasovými prameny vyvěrajícími na okrajích jezera a na jeho dně. Tato jezera jsou zhruba stará dva až čtyři miliony let. Během této dlouhé doby se v nich vyvinuly unikátní druhy ryb. Albánie má téměř 500 km mořského pobřeží. [4] Je omývána Jaderským mořem od hranice s Černou Horou směrem k jihu až po Vlorský záliv, kde jej vystřídá Jónské moře. Jónské pobřeží, hlavně „Květná Riviéra“ od Vlory po Sarandu, nabízí nádherné scenérie. [11]
1.3.3 Podnebí Klima typicky středomořské, má pouze pobřežní oblast Albánie. Léta jsou zde suchá a teplá, zimy jsou bohaté na srážky a mírné. Průměrné červencové teploty jsou zde 25°C, lednové 8°C a roční 14°C až 16°C. Ve vyšších nadmořských výškách ve vnitrozemí však bývají teploty nižší a v zimě často sněží (ve velehorách jsou teploty v zimě až -20°C). Převládá zde kontinentální boreální podnebí se studenou a vlhkou zimou. V nejvyšších horách leží v severovýchodních roklích sníh po celý rok. Mezi pobřežní a boreální oblastí je úzký pruh území s mírně teplým podnebím. Jih Albánie je sušší, se srážkami do 500 mm ročně. V nížinách bývá 270 až 300 dní v roce slunečných a moře je dostatečně teplé na koupání od května do října. Nejdeštivějším měsícem je listopad a nejstudenějším měsícem je leden, kdy se průměrná teplota pohybuje v rozmezí od 5°C do 10°C a ve vnitrozemí klesá teplota až na -10°C. V nejteplejším měsíci roku, v červenci roste rtuť v teploměru až na 40°C. Díky mořskému vánku bývá v pobřežních městech o něco chladněji.
14
Základní charakteristika Albánie
1.3.4 Rostlinstvo a živočišstvo Celá země je velmi bohatá na rozličnou flóru. Pobřežní oblast je typická svým vždy zeleným rostlinstvem (macchie) a dubovými lesy (především cesmínové druhy). Směrem do vyšších poloh přechází cesmínové lesy v bukové a ty pak v lesy jehličnaté (zejména borové a jedlové) s výskytem endemických1 druhů (štíhlý smrk omorika aj.). Lesy pokrývají 38 % plochy, konkrétně, 19 % dubové, 13 % bukové a 6 % jiné. Olivovníky, citrusové plantáže a vinice dělají Albánii pravou středozemní oblastí. [11] Přirozeným porostem na pobřeží jsou maquis, zakrslé keře, které lze nalézt v celém Středomoří. Sever, kde je pobřežní rovina širší tvoří z větší části zemědělská půda (nížiny, kotliny, pánve, pahorkatiny) a pro jih jsou příznačné terasovité svahy kopců, osázené citrusovými a olivovými hájky. Ve vyšších polohách drsnou horskou krajinu oživují jen pastviny. Toto horské a vysokohorské pásmo zabírá asi jednu osminu rozlohy Albánie. V Albánii lze nalézt více než 3000 rozdílných rostlinných druhů a asi 5 % z nich je buď endemických, nebo subendemických.2 Mnoho z nich lidé v Albánii využívají pro lékařské účely. Fauna Albánie je poměrně pestrá, žijí zde albánské a středomořské druhy. V jeskyních žijí převážně netopýři. Na pobřeží lze potkat několik druhů mořských a suchozemských želv. Příležitostně se zde objeví středomořští tuleni. Místa v ústí řek Bunë, Drini a Mati každého nalákají díky bohatému spektru živočichů. Žijí zde vzácné a unikátní druhy vodního ptactva, pelikáni, kormoráni, kolpíkové, sluky a tenkozobci. K vidění jsou také nádherné kachny, které přezimují v albánských mokřadech. Dalšími obvyklými zvířaty jsou rys ostrovid, vlk, šakal, srnec, jelen a v lesích lze spatřit divoké prase, lišku a ojediněle se zde vyskytuje medvěd hnědý. Žije zde také velké množství plazů. Symbolem Albánie, součástí státního znaku i albánské vlajky, je orel skalní.
1.3.5 Ochrana přírody I v Albánii jsou chráněná území a rezervace, která zde zabírají plochu 740 km2, což je přibližně 2,6 % území. K nejstarším národním parkům patří n. p. Thethi, který leží severovýchodně od města Skadar. Další národní park Divjaka ležící v západní části země je jeden z nejdůležitějších ekosystémů v Albánii.
1
Endemický druh = druh vyskytující se trvale na svém původním určitém místě.
2
Subendemický = vyskytující se na území okolních sousedských států, ale původním místem je Albánie.
15
Základní charakteristika Albánie V parku je náležitě chráněna a ceněna zejména fauna. Jde o unikátní mokřady a významná hnízdiště ptáků. Žije zde vzácný druh pelikána, jeho místní populace tvoří 5 % celosvětové populace. [4] V Albánii se však pomocí zákonných nařízení, nedaří zastavit ilegální kácení stromů, pastvu koz a jiných zvířat a jejich lovu. Jen velmi málo národních parků je v Albánii skutečně chráněno. Hlavními strážci jsou jejich nepřístupnost a mezery v infrastruktuře. [4]
1.4 Historie Většina lidí a států připodobňovala albánský národ osmanským Turkům. Tento mylný pohled na albánské obyvatelstvo byl způsoben dlouhou nadvládou Turků. Proto okolní státy z politických a kulturních důvodů neměli Albánce příliš v lásce. Zapomněli rovněž, že mezi Albáncema nežijí pouze muslimové, ale také značná část katolíků a pravoslavných, kteří naopak žili s Osmany v neustálém napětí. Změna nastala ve 20. století, kdy se Albánci konečně zbavili turecké nadvlády a vytvořili si vlastní národní stát. Náhled do jednotlivých období umožňuje pochopit současnou Albánii, popřípadě i předpokládat budoucí vývoj. A podrobněji už v následujících kapitolách.
1.4.1 Od pravěku přes Illyry po období zmatků Teritorium dnešní Albánie je osídleno již po dobu více než osmi tisíciletí. Bližší záznamy o životě prehistorických lidí jsou známy z doby neolitu, mladší doby kamenné. Neolit trval v regionu cca od roku 6000 do roku 2600 př. n. l. Bohaté archeologické nálezy podávají informace o vývoji země v době bronzové (od roku cca 2100 do roku cca 1100 př. n. l.). Z této doby bylo nalezeno mnoho předmětů, jako jsou zbraně, keramika a pracovní nástroje. Dále následovala doba železná (okolo roku 1000 př. n. l.) ze které je známa kultura illyrská. [4] Illyrové byli prvními a skutečně historicky doloženými obyvateli dnešního území Albánie. Dávná historie Illyrů je dodnes tajemstvím, zmínky o existenci tohoto etnického uskupení se našly od 7. století př. n. l. [4] Illyrové stavěli velká, dobře opevněná města, hradiště s mohutnými zdmi na vyvýšených místech, razili také vlastní mince a rozvinul se mezi nimi obchod s řeckými koloniemi ležícími na pobřeží a dále do vnitrozemí. Na základě různé vybavenosti hrobů, lze hovořit o sociální diferenciaci, v jejich rodově-kmenovém prostředí. 16
Základní charakteristika Albánie Illyrové se zabývali pastevectvím, zemědělstvím, těžbou a zpracováním kovů a v přímoří či blízkosti řek, rybolovem. Těžili stříbro a měď, což využívali na výrobu šperků. Panovaly mezi nimi, ale i boje o půdu a o kořist. Poté přijeli Řekové a začali si zde zakládat své osady a kolonizovat toto území. Nakonec mezi Řeky a Illyry došlo k obchodní výměně. Řekové jim dodávali potraviny, nerosty a další produkty z vnitrozemí a Illyrové získávali hotové řemeslné výrobky. Pomáhalo jim to v rozvoji jejich společnosti a také mnohdy ovlivňovali vývoj řecké společnosti. [4] Od poloviny 2. století př. n. l. přinášela vláda Římanů do Albánie mír a prosperitu. Aby spojili jadranské pobřeží s Byzancí, vybudovali Římané jednu ze svých největších vnitrozemských cest, Via Egnatia. [4] Název byl po římském prokonsulu Gaiu Egnatiovi, který se zasloužil o její výstavbu. Na území dnešní Albánie si Římané často kupovali pozemky a někteří se zde i usadili. Když v 5. století Říše římská padla, Albánie se stala součástí byzantského impéria. Následující století byla dnešní Albánie vystavena ničivým nájezdům barbarských kmenů Vizigótů a poté Ostrogótů. V této době se illyrské kmeny uchýlily do odlehlých oblastí vysokých hor v severní Albánii. Střídala se zde vláda Byzantinců, Bulharů a Srbů, kteří ale mnoho vlivu na postupně se formulující národ v těžko přístupném hornatém kraji, neměli. [4] V 11. století se poprvé objevuje označení „Albánie“ ve spise byzantského císaře Alexiose I. Komnena, čímž pravděpodobně označoval právě cizí původ obyvatel. [12] Od 12. do 14. století nastalo „období zmatků“, kdy probíhaly boje o nadvládu nad Albánií. [4] Nějakou dobu zde vládli Srbové, ale zemi ve skutečnosti spravovaly mocné albánské klany. V polovině 14. století nastalo první krátké období samostatnosti, které ale na konci přerušil příchod Turků.
1.4.2 Turecká nadvláda Turci přišli na Balkánský poloostrov roku 1354. Jakmile to spatřili Srbové, Maďaři, Bosňané, Bulhaři a Albánci, všichni se spojili proti nim. V červnu roku 1389 se vojsko koalice střetlo s tureckými vojsky na Kosově poli. Turecký sultán v bitvě padl, ale koalice byla rozdrcena. [4]
17
Základní charakteristika Albánie Poté se turecká armáda prohnala po Albánii několikrát, zmocnila se přitom Krujë, Vlorë, Berati a Gjirokastëru. Rok 1443 pro Turky nebyl příliš úspěšný, jelikož utrpěli velkou porážku u Niše. A tehdy, Skanderbeg, albánský šlechtic vycvičený jako voják v osmanské armádě, dobyl hrad v Krujë, jenž byl jeho rodovým sídlem. [4] S pomocí Skanderbega a jeho schopnosti sjednotit albánské klany proti nepříteli, dokázala země vzdorovat nepříteli až do roku 1479. Celých 26 let Skanderbeg tedy vzdoroval turecké síle. Nakonec však byl Turky poražen a území ovládli Turci na dlouhá staletí. Albánští klanoví vůdci měli povoleno víceméně pokračovat ve spravování svých komunit, ale museli řádně platit daně. Křesťané nemuseli přejít na islám, ale Albánci ve většině přesto přešli, jelikož to pro ně bylo výhodnější. Křesťané museli platit daně a muslimové ne, křesťanské rodiny se musely vzdávat svých synů, kteří se stávali muslimy. Synové byli vychováváni buď jako státní úředníci nebo jako příslušníci elitních sborů osmanské armády. [4]
1.4.3 Nezávislost Rok 1878 je spjat s bojem Albánské ligy v Prizrenu za autonomii Albánie. Bohužel tato snaha byla tureckými vojsky potlačena v roce 1881. Vlastenecké hnutí si v té době uvědomilo, že by se mělo zaměřit na albánský jazyk, který představoval nástroj pro vybudování národnostní identity. [4] Jedinou překážkou k národnímu sjednocení byl fakt, že Albánci rozdílných vyznání psali v rozdílných abecedách – muslimové psali arabským písmem, pravoslavní obyvatelé jihu používali řeckou abecedu a severní katolíci zase latinku. Zavedení společné abecedy se stalo klíčovým cílem hnutí Rilindja. 3 [4] V letech 1910–1912 byla další povstání, která však již byla úspěšná a dosáhla vyhlášení nezávislosti a vytvoření prozatimní vlády v čele s Ismailem Qemalim ve Vloře. Roku 1912 byla ve Vloře 83 delegáty, vyhlášena nezávislost země. Formálně ji uznaly velmoci – Rakousko, Británie, Německo, Francie a Rusko v květnu roku 1912. Do čela byl dosazen německý princ Wilhelm z Wiedu, který byl spíše pouhou loutkou. [4]
3
Rilindja = generace velkých albánských básníků, kteří ztělesnili obrodu národní kultury.
18
Základní charakteristika Albánie Za první světové války se Albánie rozpadla na množství nezávislých státečků fungujících pod vlivem různých zemí, které měly na albánském území své vlastní plány. Roku 1920 bylo sídlo vlády přestěhováno z Drače do Tirany. Do čela země se postavil Ahmed beg Zogu, který úzce spolupracoval s Itálií. Roku 1939, ale spolupráce selhala a Mussolini přikázal invazi do Albánie. Zoga uprchl do Británie. Dále tohoto roku bylo území okupováno německými fašistickými vojsky. [4] Dne 8. listopadu 1941 byla založena Komunistická strana Albánie s jejím prvním tajemníkem Enverem Hodžou. Vyvrcholil partyzánský odboj, komunisté se postavili proti italským a německým okupantům a země byla osvobozena národněosvobozeneckou armádou. [4]
1.4.4 Komunismus v Albánii a devadesátá léta Následovalo vyhlášení Albánské lidové republiky dne 11. 1. 1946 v čele s prezidentem Enverem Hodžou. Na konci války byla země totálně zdevastovaná, proto Spojené národy uskutečnily program podpory a byly zorganizovány brigády pro rolníky. Poté vyšel agrární zákon o přerozdělení soukromých pozemků. Nadbytečná zemědělská půda byla zabrána státními statky nebo družstvy. [4] V té době Albánie ještě udržovala dobré vztahy s Jugoslávií, zlom nastal roku 1948, kdy Albánie přerušila kontakt s Jugoslávií a začala více komunikovat se Sovětským svazem. Spolupráce jim vydržela do roku 1960, tehdy Chruščev požadoval vybudovat ve Vloře ponorkové základny. [4] Po přerušení styků se Sovětským svazem roku 1961 se Albánie zaměřila na Čínskou lidovou republiku. [4] Byla dokončena kolektivizace zemědělství a do vedoucích pozic nastoupili mladší lidé. Albánie byla Čínou ovlivněna z náboženské strany, díky čínské kulturní revoluci, zakázala Albánie praktikování náboženství a prohlásila se v roce 1967 prvním světovým ateistickým státem. Na sovětský vpád do Československa roku 1968, Albánie reagovala vystoupením z Varšavské smlouvy. Vztahy s Čínou byly přerušeny druhým rokem po smrti Mao Ce Tunga v roce 1978. Od roku 1981 Albánie podporovala Albánce žijící v Kosovu. [4]
19
Základní charakteristika Albánie Po smrti Envera Hodži (r. 1985) se do čela Albánie postavil jeho dlouholetý spolupracovník Ramiz Alia. Následujícího roku vydal program liberalizace a rozšiřoval vztahy Albánie s ostatními zeměmi. Praktikování náboženství bylo opět povoleno. Studentské demonstrace roku 1990 přinesly založení Demokratické strany (PDSh), nové ústupky vlády (svobodné volby, nezávislé výbory). Volby v březnu 1992 ukončily po 47 letech komunistickou vládu, prezidentem se stal Sali Beriša a zvítězila Demokratická strana. [11] O 2 roky později se Albánie připojila k programu NATO Partnerství pro mír. Hlavním selháním Demokratické strany bylo období roku 1995–1996, kdy se v Albánii rychle rozšiřovaly tzv. „Pyramidy“. Ty nabízely rychlou návratnost investic a rychlé výnosy, což bylo neudržitelné. [4] Albánci bez zkušeností se západním kapitalismem, uvěřili a vložili své úspory. Bohužel pyramidové banky začaly krachovat a rozšířila se vlna nepokojů a demonstrací. Anarchie vládla do doby, než sem byly zaslány mezinárodní mírové síly a než byl příslib nových voleb. Od té doby se již situace stabilizovala a za poslední desetiletí se Albánie změnila k nepoznání.
1.5 Státní zřízení Albánie je nezávislý stát, republika. Vyhlášení nezávislosti proběhlo 28. 11. 1912. V této zemi je parlamentní demokracie, která byla ustanovena ústavou, přijatou roku 1998, na základě referenda. Hlavou státu je prezident volený albánským parlamentem na pět let. Prezident je volen tajným hlasováním poslanců v parlamentu a ke zvolení je potřeba třípětinové většiny poslaneckých hlasů. Prezident může být v čele republiky pět let a takto zvolen může být nejvýše dvakrát. Prezident má určité pravomoci jako jmenování vlády, vrchní velení ozbrojených sil, ve výjimečných situacích rozpouští parlament a vyhlašuje výjimečný stav. Poslední prezidentské volby v Albánii proběhly 11. 6. 2012 a prezidentem byl zvolen Bujar Nishani od 24. 7. 2012. [13] Zákonodárná moc má jednokomorový albánský parlament složený ze 140 poslanců volených obyvatelstvem poměrným systémem na čtyři roky. Sto poslanců reprezentuje voliče a čtyřicet zastupuje parlamentní strany dle systému poměrného zastoupení. V roce 2005 albánský parlament schválil zákon zajišťující svobodné a spravedlivé volby. Poslední volby do parlamentu proběhly dne 23. 6. 2013, kde po delší době zvítězila levice, Socialistická strana a Socialistické hnutí pro integraci. [13]
20
Základní charakteristika Albánie Výkonná moc je v rukou vlády v čele s předsedou. Rada ministrů (vláda) se skládá z 21 členů, kteří jsou na návrh předsedy jmenováni prezidentem. Současným předsedou vlády je Edi Rama. [13]
1.6 Obyvatelstvo V zemi žije 3 162 083 obyvatel (údaj za rok 2012). [14] Celkový roční přírůstek obyvatelstva v roce 2011 činil 0,28 %. Porodnost byla 1,24 % a úmrtnost 0,63 %. Albánie také vykazuje vysokou kojeneckou úmrtnost 1,41 %. O Albánii je známo, že tu žije nejmladší obyvatelstvo v Evropě. [15] Koncentrace obyvatelstva je největší ve střední části jadranského pobřeží. Menší hustotu zalidnění mají horské oblasti na východě země. Podíl městského obyvatelstva v r. 2010 činil 52 %. Mezi největší města kromě hlavního (Tirana – 895 tis. obyv.) se řadí Drač (303 tis. obyv.), Skadar (246 tis. obyv.) a Vlora (181 tis. obyv.).
1.6.1 Národnostní složení Albánci jsou jazykově a etnograficky rozdělováni na Gegy, kteří žijí na severu a na Tosky, obývající střední a jižní část země. Z následující tabulky 1.1 je vidět, že v Albánii kromě převažujícího národu Albánců, žijí také ostatní národy, ti jsou však zastoupeni v mnohem menší míře. Řekové žijí především na jihu, avšak většina se přestěhovala do Řecka, proto je oblast téměř vylidněná. Makedonci žijí převážně na východě v oblasti jezer. Romská menšina zde většinou žije v podmínkách extrémní chudoby. [4] Tabulka 1.1 Národnostní složení v roce 2011 Národnost
[%]
Albánci (potomci starých illyrských kmenů)
98,767
Řekové
0,543
Makedonci
0,159
Romové
0,144
Turci
0,025
Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ [15]
21
Základní charakteristika Albánie
1.6.2 Náboženské složení K náboženství mají Albánci spíše chladnější přístup, protože dříve (za doby Envera Hodži) v roce 1967 byla jejich země vyhlášena prvním ateistickým státem světa a jakékoli projevy náboženské víry byly zakázány. Na několik let byl tedy vztah k náboženství silně přerušen a není proto divu, že náklonnost k náboženství není až tak silná. I přesto je situace s náboženstvím v Albánii lepší než dříve. Jak je patrné z tabulky největší zastoupení má v Albánii islám, poté katolická víra a pravoslaví. Albánie je tedy jedinou evropskou zemí, u které převažuje islám. Většina muslimů se hlásí k sunnitům a necelá čtvrtina je liberálnější. V severní části země se lidé přiklánějí ke katolické víře a v jižní naopak k ortodoxní. [16,17] Bektašisté také vyznávají islám, víru si však upravili. Mezi změny, oproti běžnému islámu, patří pití alkoholu, konzumace vepřového, ramadán zkrátili na tři dny, ženy i muži se modlí společně a během obřadů hrají a zpívají. Mezi jejich projevy na veřejnosti se řadí hlavně mírumilovnost, jelikož tolerují ostatní náboženství. Součástí jejich modlitebny je také místnost pro vaření a přípravu jídel, jelikož konverzace u jídla má svou obřadnost. Při slavnostech na vrcholu hory Tomorri se lidé radují, slaví a jsou oblékáni do bílého oblečení. Tímto oblečením chtějí skrýt rozdíly mezi bohatými a chudými. Na této oslavě jsou si všichni rovni. [17] Následující tabulka 1.2 obsahuje procentuální zastoupení jednotlivých náboženství v Albánii. Tabulka 1.2 Náboženské složení v roce 2011 Náboženství
[%]
muslimové
56,70
bektašisté (náboženská odnož islámu)
2,09
katolíci
10,03
pravoslavní
6,75
věřící bez udání náboženské příslušnosti
5,49
ateisté
2,50
využil možnosti na dotaz nereflektovat
13,79
Zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ [15]
22
Základní charakteristika Albánie
1.6.3 Věk Věkový průměr je v Albánii 35,3 let, přičemž za posledních deset let vzrostl o 4,7 let (údaje odpovídají výsledkům sčítání lidu, které zde proběhlo v roce 2011, INSTAT je zveřejnil v prosinci 2012. Průměrná délka života v roce 2011 byla 77,6 let (muži 74,9 a ženy 80,4 let). V příloze č. 2 jsou znázorněny věkové stromy v průběhu několika let. Na základě výsledků lze potvrdit stárnutí populace. Věková struktura albánského obyvatelstva (2013 odh.) [8] 0–14 let: 19,9 % (muži 316 240/ženy 282 958) 15–24 let: 19,6 % (muži 300 977/ženy 287 976) 25–54 let: 39,7 % (muži 568 330/ženy 626 949) 55–64 let: 10 % (muži 150 665/ženy 151 068) 65 let a více: 10,8 % (muži 153 818/ženy 172 424)
1.6.4 Úřední jazyk Úředním jazykem je albánština, která se vyznačuje dvěma dialekty, na severu gegský a na jihu toskický. Albánština se řadí mezi jazyky indoevropské a je považována za jeden z nejstarších jazyků v Evropě. Sami obyvatelé této země jsou na svůj jazyk pyšní a rádi vám sdělí jejich abecedu, která má 36 písmen. V této zemi se ovšem setkáváme i s jinými jazyky a to angličtinou, italštinou, a u starší generace s ruštinou. [4]
1.7 Ekonomické informace V této kapitole jsou rozebrány makroekonomické údaje: HDP, tempo růstu HDP, zahraniční dluh, inflace a nezaměstnanost, jelikož jsou podstatným východiskem pro hodnocení ekonomické situace Albánie. Poté je zmiňována chudoba a index ekonomické svobody. Dále je zde rozebrán průmysl, zemědělství, dopravní infrastruktura a cestovní ruch.
1.7.1 Makroekonomické údaje Během posledních 10 let se stala Albánie jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě. V roce 2008 si stále držela pozitivní tempo růstu a finanční stabilitu, navzdory pokračující ekonomické krizi. Mezi lety 2002 a 2008 se chudoba v zemi snížila na polovinu (okolo 12,4 %) a extrémní chudoba na 2 % populace. [18] Pozitivní výsledek přinesl také export mezi lety 2009 až 2011, kdy se téměř zdvojnásobil, viz následující tabulka 1.3.
23
Základní charakteristika Albánie Za zmínku také stojí albánský pracovní trh, který během 10 let prošel dramatickými posuny a přispěl tím k růstu produktivity práce. Emigrace a urbanizace přinesla strukturální odklon od zemědělství a lidé se začínají zaměřovat také na průmysl a služby. Ekonomika začíná produkovat celou řadu služeb od bankovnictví po telekomunikaci a cestovní ruch. Nicméně na zemědělství se v Albánii nezapomíná a stále zůstává jedním z nejrozsáhlejších a nejdůležitějších sektorů Albánie. Tabulka 1.3 Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Ukazatele
2008
2009
2010
2011
2012
HDP [mil. EUR]
8 400
9 000
10 490
11 136
11 552
HDP na osobu [EUR]
2 600
2 700
3 280
3 480
3 610
Reálný růst HDP [%]
7,2
2,8
2,3
2,0
1,7
Vývoz [mil. EUR]
917
751
1 172
1 406
1 526
Dovoz [mil. EUR]
3 349
3 054
3 254
3 647
3 525
Deficit obchodní bilance [mil. EUR]
-2 431
-2 304
-2 083
-2 242
-1 999
Deficit běžného účtu [mil. EUR]
-1 413
-1 357
-1 072
-1 013
-1 054
1 514
1 981
2 124
2 385
2 554
129
135
145
140
140
Zahraniční dluh [mil.EUR] Devizový kurz [EUR/Lek]
Zdroj:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_ zeme.html [18]
Míra inflace Dle informací centrální banky se v předchozích 5 letech míra inflace pohybovala v plánovaném rozpětí 2–3,5 %. Míru inflace významně ovlivnil nárůst cen potravin, tabákových výrobků a nárůst cen služeb v dopravě. Pokles cen byl zaznamenán u oděvů a obuvi. [18] V následující tabulce 1.4 je uveden vývoj roční míry inflace od roku 2008–2012. Tabulka 1.4 Míra inflace Rok Roční míra inflace [%]
2008
2009
2010
2011
2012
3,2
3,4
3,6
3,4
1,9
Zdroj:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_ zeme.html [18]
24
Základní charakteristika Albánie Zaměstnanost, nezaměstnanost, průměrná mzda Během roku 2012, dle údajů INSTAT míra nezaměstnanosti oscilovala od 13,3 % do 13,32 %. V některých lokalitách se však míra nezaměstnanosti pohybuje v rozmezí 20–30 % (Shkodra 24 %, Laç 41 %, Kukës 57 %, Peshkopi 41 %). Jak je patrné z tabulky 1.5, minimální mzda během roku 2012 vzrostla z 20 000 ALL na 21 000 ALL, což odpovídá cca 151 EUR. [18] Tabulka 1.5 Zaměstnanost, nezaměstnanost a průměrná mzda Název Počet práceschopného obyvatelstva Počet zaměstnaných osob celkem Počet zaměstnaných obyvatel ve veřejném sektoru Počet zaměstnaných obyvatel v zemědělství Počet zaměstnaných osob v ostatních odvětvích Míra nezaměstnanosti [%] Podpora v nezaměstnanosti [ALL] Průměrná měsíční mzda ve veřejném sektoru [ALL] Minimální měsíční mzda dle zákona [ALL]
2010/4.čtvrtletí
2011/4.čtvrtletí
2012/4.čtvrtletí
1 059 959 916 919
1 075 338 932 388
1 075 338 922 475
166 000
165 000
164 400
506 664
506 664
485 408
244 255
260 724
272 667
13,75 6 565
13,29 6 850
13,3 6 850
45 000
48 000
51 270
19 000
20 000
21 000
Zdroj:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_ zeme.html [18]
1.7.2 Chudoba a index ekonomické svobody v Albánii V příloze č. 3 je uvedeno grafické znázornění, kde můžeme vidět stav chudoby v Albánii během let 2002–2012 a to v jednotlivých oblastech. Chudoba v Tiraně a centru Albánie je nejnižší a při pobřeží nebo v horách je naopak vyšší. Tato situace je pochopitelná, jelikož v horách žijí lidé stylem „ o 100 let“ zpět. Je zde obtížnější sehnat práci oproti centru a chudoba, charakterizována hliněnými cestičkami, nízkými domky, je znát na každém kroku. Jakmile se podíváme na celkový součet, vidíme, že situace v Albánii je dnes lepší, než bývala před 10 lety. Index ekonomické svobody („Index of Economic Freedom“) V žebříčku roku 2014 je zahrnuto 178 zemí celého světa. Pro aktuální srovnání jsou brána v potaz data z druhého pololetí roku 2012 a prvního pololetí loňského roku. „Čím vyššího počtu bodů země dosáhne, tím vyšší by podle autorů měla být možnost jejich obyvatel individuálně nakládat se svým majetkem a prací.“ [19] 25
Základní charakteristika Albánie V tabulce 1.6 jsou uvedené hodnoty pro Albánii a ČR pro rok 2014. Pro srovnání hodnot jsou také uvedena první tři místa. Dále jsou v příloze č. 4 tabulky, ve kterých je možné srovnat hodnoty pro jednotlivé oblasti za roky 2009–2014. Tabulka 1.6 Index ekonomické svobody POŘADÍ
ZEMĚ
HODNOTA
ZMĚNA
1
Hong Kong
90.1
+0.8
2 3
Singapur Austrálie
89.4 82.0
+1.4 -0.6
… 26 54
…
…
…
Česká republika
72.2
+1.3
Albánie
66.9
+1.7
Zdroj: http://www.heritage.org/index/ranking [20]
Albánie si v indexu ekonomické svobody polepšila. Z 58. místa se posunula na 54. místo, přičemž v roce 2013 měla hodnotu indexu 65,2 bodu a nyní v roce 2014 jeho hodnota stoupla na 66,9 bodu, čili změna oproti předchozímu roku byla +1,7 bodu. Nejsvobodnější
zemí
světa
dle
pohledu
ekonomiky
je
stále
Hongkong,
který
je opět jako v minulém roce následovaný Singapurem a na třetím místě je Austrálie. Nejhůře je na tom Severní Korea s hodnotou indexu 1,0 bodu. Pro porovnání je též uvedena Česká republika, která se od minulého roku zlepšila, v roce 2013 obsadila 29. místo a tento rok se posunula na 26 místo. České republice nejvíce pomohlo silné zaměření na ekonomické a strukturální reformy. [21] „Dle autorů žebříčku došlo ke zlepšení především v oblastech investiční a podnikatelské svobody a také ke snížení korupce.“ [19] Umístila se tedy 15. ze 43 zemí v regionu Evropy. Albánie je zařazena na 25. místo mezi 43 zeměmi v regionu Evropy, a její celkové skóre je vyšší než světový průměr. Spolu s efektivním držením nízké míry inflace bylo dosaženo větší měnové stability. Hlubší reformy k vymýcení přetrvávající institucionální korupce a posílení nezávislosti justice, jsou velmi důležité pro zajištění větší hospodářské svobody v Albánii. Rostoucí fiskální deficit v posledních letech zvýšil veřejný dluh nad 60 % HDP, což je zákonem stanovený limit v roce 2008.
26
Základní charakteristika Albánie Korupce a majetková práva vykazují nejnižší hodnotu indexu. Korupce je v zemi na vysoké úrovni a to díky slabému regulatornímu prostředí a neprůhledným pravidlům pro zadávání vládních zakázek. Panuje zde kultura beztrestnosti a politické vměšování do justice. Albánie je též považována za hlavní tranzitní zemi pro obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami. Ochrana práv duševního vlastnictví je slabá, Albánie postrádá jasný systém vlastnických práv, především na užívání půdy. Naopak nejvyšší hodnotu vykazuje fiskální politika. Zpomalení domácí ekonomiky totiž vyvíjí vnitřní tlak na veřejné finance a tím tlačí veřejný dluh nahoru na 70,5 % HDP. [22]
1.7.3 Hospodářství Albánie je chudým zemědělsko-průmyslovým státem. Charakterem a výkonností svého hospodářství (malý podíl průmyslu na tvorbě HDP, nedostatečná infrastruktura, nepatrný investiční kapitál) se řadí k rozvojovým zemím. Dalšími problémy je nízká výrobní kapacita, vnější obchodní nerovnováha (dovoz je stále větší než vývoz) a energetický deficit (97 % vyráběné energie pochází z vodních elektráren, výroba je tedy ovlivněna přírodními podmínkami). [23] Více než 65 % exportu tvoří textílie, obuv a potraviny. V tabulce 1.7 jsou zachycena jednotlivá odvětví a jejich podíl na HDP země. Vedoucí pozici si neustále drží a dokonce posilují služby. Je to díky rozvíjejícím se telekomunikacím a cestovnímu ruchu. Tabulka 1.7 Sektory podílející se na tvorbě HDP Sektory
2011 odh.
2012 odh.
2013 odh.
Zemědělství [%]
20,2
20,4
17,5
Průmysl [%]
19,5
19,1
15,3
Služby [%]
60,3
60,5
67,2
Zdroj: Factbook od CIA [8], vlastní zpracování
Následující tabulka 1.8 zachycuje pracovní sílu v jednotlivých sektorech. Potvrzuje skutečnost, že nejvíce Albánců pracuje v zemědělství. Mnoho jich má farmy pro vlastní obživu. Za zemědělstvím následují rozvíjející se služby. A nejmenší procentuální zastoupení má pracovní síla v sektorech průmyslu a stavebnictví.
27
Základní charakteristika Albánie Tabulka 1.8 Pracovní síla v sektorech Sektory Zemědělství [%] Průmysl [%] Stavebnictví [%] Služby [%]
2001
2008
2009
2010
2011
2012
50,6
44,6
44,1
41,8
45,4
51,1
7,1
9,3
10
11
10,6
10,9
6,6
8,5
9,9
9,9
8,2
6,5
35,7
37,6
36
37,3
35,8
31,6
Zdroj: Factbook od CIA [8], vlastní zpracování
Průmysl Průmyslová výroba se neřadí mezi tažná odvětví albánské ekonomiky, ale i přesto se na HDP podílí 12,6 % (2012). Zpracovatelský průmysl je tahounem této oblasti, tvoří téměř více než polovinu průmyslové výroby v Albánii. Vedle těžebního sektoru, jde především o průmysl textilní, obuvnický, potravinářský, tabákový, hutnický a chemický. Také je zde poměrně dobře rozvinuto hutnictví železa, hlavně barevných kovů. [18] Těžební průmysl Albánie skrývá značné nerostné bohatství, které ještě není zcela podrobně zmapováno. „Geologický průzkum, který probíhal metodami 50. a 60. let, nemohl poskytnout úplný obraz o nerostném potenciálu země.“[18] Tato oblast tedy čeká na další zahraniční investory. Z nerostných zdrojů se těží především ropa (střední a jižní část přímořské nížiny) a zemní plyn (jižní část přímořské nížiny). Mezi zahraniční investory se řadí společnosti: Bankers Petroleum Ltd. a americko-švýcarské konsorcium, které se angažuje v privatizaci
největších
státních
podniků,
především
ropného
velkopodniku
ARMO. [23] V albánském těžebním průmyslu, ale působí převážně domácí menší rodinné společnosti, které se zaměřují na těžbu stavebních surovin. Těžba uhlí není tolik významná, jelikož samotné uhlí se vyznačuje nízkou kvalitou a menším rozsahem. Hnědé uhlí lze těžit v oblastech východoalbánské pánevní oblasti.
28
Základní charakteristika Albánie Naopak světový význam mají ložiska chrómu na severovýchodě, ve střední části země a ve východní pánevní oblasti. Dále Albánie disponuje železnou rudou, niklem a mědí, která se nachází také na východě a v severní části země. Těží se i kamenná sůl, sádrovec, vápenec a dekorační kameny (chromity). [18] V potravinářském průmyslu se vyrábí především cukr, mléko, maso, mouka, olivový olej, konzervy, víno, pivo a tabák. Chemický průmysl je zaměřen na zpracování ropy a zemního plynu, produkuje motorový benzín, motorovou naftu, petrolej, těžké topné oleje, průmyslová hnojiva a plasty. Hlavní střediska chemického průmyslu jsou: Drač, Elbasan, Vlora, Fier a další. Energetický průmysl Albánie postrádá dostatečné množství energetických kapacit, není schopna z vlastních prostředků rehabilitovat stávající energetická zařízení, která chátrají. Nedostatky jsou proto ve stále větší míře nahrazovány nákupem elektřiny ze zahraničí. Systém se potýká s finančními problémy a špatným technickým stavem rozvodných sítí. Často dochází k přetížení a vážným poruchám, které vedou k dlouhodobým výpadkům. Téměř veškerá elektrická energie je v zemi vyráběna v hydroelektrárnách. [23] Stavebnictví Je jedním z nejvýrazněji se rozvíjejících odvětví albánské ekonomiky. Za posledních 10 let se Albánci orientují na výstavbu nových hotelů, turistických ubytovacích prostor, rekonstrukci a výstavbu nových obytných sídlišť, silničních sítí, rekonstrukci architektonických památek apod. [23] Zemědělství Zemědělský sektor představuje hlavní zdroj práce a příjmu, ale na HDP se podílí pouze pětinou. Slouží především rodinám jako zdroj obživy. Dále se zemědělství prozatím tolik nerozšířilo, a to z důvodu nedostatku moderních zařízení, nejasných vlastnických práv, malých velikostí zemědělských podniků, špatné infrastruktury, omezení trhu, omezeného přístupu k úvěrům, nevhodných zemědělských dotací. Avšak zemědělská výroba má rozhodující význam pro rozvoj země. Albánci se zabývají hlavně chovem hospodářských zvířat (drůbež, ovce, kozy, skot, prasata a koně), vinařstvím, rybolovem, ovocnářstvím apod. Roste též export zeleniny, ovoce, olivového oleje a aromatických rostlin pro medicínu. 29
Základní charakteristika Albánie Rostlinná výroba je soustředěna do intenzivně obdělávané pobřežní nížiny a do pahorkatino-vrchovinného terénu v pánvích a kotlinách na východě a jihovýchodě země. Živočišná výroba probíhá hlavně ve vnitrozemí Albánie. Mezi pěstované plodiny se nejčastěji řadí: pšenice, kukuřice, brambory, melouny, rajčata, cukrová řepa, hrozny, olivy, fazole, jablka, pomeranče, švestky, třešně, fíky a další. Mezi další produkty patří maso a mléčné výrobky. [18] V Albánii se nachází 579 000 ha zemědělské půdy, z toho 568 000 ha obhospodařuje 400 000 domácností. Na albánském trhu se podařilo prosadit pouze dvěma společnostem EHW a KMY, které pokrývají cca polovinu trhu s masnými výrobky. Další albánské společnosti, které se trhu účastní, jsou Master ve Shkodře, Hako v Tiraně a Tona v Korče. [18] Rybný průmysl zaměstnává v Albánii 6 % obyvatel. „Albánská vláda také představila návrh Strategie pro rozvoj rybářství a zemědělství na období 2007–2015. Návrh je zaměřen na další rozvoj výroby a zvýšení zaměstnanosti v sektoru až na 10 000 osob. Investice budou hlavně směřovány do přístavů Saranda, Vlora, Shengjin, Shkodra a Durres.“ [18] Cestovní ruch, doprava a spoje Cestovní ruch je i přes všechny snahy odpovědných albánských míst, soukromých hoteliérů a cestovních kanceláří nadále na velmi nízké úrovni, která stále není srovnatelná s evropskými standardy. Je považován za perspektivní oblast této země, jen je nutné učinit určitá opatření ke zlepšení této situace. Žádoucí rozvoj přímořského turistického ruchu musí vyřešit problémy, spojené se špatnou kvalitou mořské vody (neexistují čističky odpadních vod), znečištěnými plážemi i jejich okolím, zákazem provozování vodních sportů, nerespektováním hygienických zásad atp. [23] Úroveň služeb v přímořských střediscích ničí image stávajícího albánského turismu. Mezi nejvýznamnější turistická střediska patří okolí Durresu (Jaderské moře) a riviéra mezi Vlorou a Sarandou (Jónské moře). V posledních letech se však Albánie snaží situaci zlepšit. Usiluje o zlepšení kvality pláží, jejich okolí a vytvořit vhodné podmínky pro využívání volného času turistů ve večerních hodinách. Mezi turisty patří zejména Albánci z Kosova a Makedonci, kteří tvoří přes 90 % zahraniční klientely. [18]
30
Základní charakteristika Albánie Dopravní infrastruktura Albánie je na velmi nízké úrovni, potýká se s řadou problémů. Co se týče železniční dopravy, nachází se zde pouze jednokolejné a neelektrizované tratě. Železnice spojuje hlavní město země s nejvýznamnějšími průmyslovými centry (Tirana – Drač – Vlora, Tirana – Skadar). Mezinárodní měnový fond doporučil albánské vládě zrušit železnice a ušetřené finanční prostředky investovat do výstavby nových silnic. [23] Silniční doprava Albánie se řadí mezi země s nejhorší kvalitou silnic v Evropě. Zlepšování dopravní infrastruktury proto zůstává hlavní prioritou. Zaměření je především na rekonstrukci silniční sítě 2. a 3. třídy, spojující hlavní tahy s horskými oblastmi a vesnicemi ve vnitrozemí. [18] Letecká doprava disponuje 5 letišti (4 se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou) a pouze 1 mezinárodním letištěm, které je v Tiraně. Do Tirany létá 13 leteckých společností a cestovat lze do 33 destinací. „Mezi nejznámější letecké společnosti působící v Tiraně patří Alitalia, Belle Air, Austrian Airlines, Malev, British Airways a Lufthansa.“ [18] Albánie také ratifikovala Dohodu o evropském společném leteckém prostoru. Díky této dohodě směřuje k integraci do leteckého trhu EU a ke zvýšení bezpečnosti a řízení leteckého provozu. [18] Vodní doprava se řadí mezi důležitější sektory albánské ekonomiky. Významnými přístavy jsou: Durres, Vlora, Saranda a Shengjin. Spoje Telekomunikace jsou nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím služeb této země. V roce 2012 se telekomunikace podílely 3,8 % na tvorbě HDP. Počet uživatelů za rok 2012 činil 2,5 milionu. Působí zde významní mobilní operátoři jako: Vodafone, AMC a Eagle Mobile. Využití internetu v Albánii se vyznačuje stále rostoucí tendencí, k roku 2011 počet uživatelů činil 1,4 miliony. [24]
31
Zahraniční obchod
2 Zahraniční obchod V každé ekonomice zastává velmi významnou roli schopnost obchodovat a komunikovat s ostatními zeměmi. Tato kapitola proto rozebírá export a import Albánie, také jakých mezinárodních organizací je členem, dále vztah Albánie s EU a rovněž česko-albánské obchodní vztahy.
2.1 Zahraniční obchod Albánie V Albánii je hlavním problémem vnější obchodní nerovnováha, jelikož dovozní závislost výrazně převyšuje exportní výkon. V následující tabulce 2.1 je zachycen postupný vývoj importu a exportu v Albánii. Velmi pozitivním aspektem je rostoucí tendence vývozu. K dalšímu zkvalitnění vývozní struktury a exportního výkonu je nutné zlepšit ekonomické procesy. Zlepšení může probíhat cestou ekonomických reforem, masivního přílivu přímých zahraničních investic, restrukturalizací, zlepšením politického fungování země, legislativních rámců apod. [23] Kladný přínos mělo v roce 2012 podstatné snížení obchodního deficitu, ke kterému došlo na základě zvýšení exportních aktivit v komoditách, jako jsou nerosty, paliva a oleje. Ke snižování by mohlo dojít také pomocí dalších reforem, a to liberalizací
obchodní
politiky,
zlepšením
infrastruktury,
oživením
domácí
produkce
v zemědělství, zpracovatelském průmyslu, energetice a také podporou exportních aktivit podnikatelských subjektů. [18] Tabulka 2.1 Import, Export, Obchodní bilance ve vybraných letech
Import [mil. euro] Export [mil. euro] Obchodní bilance [mil. euro]
2001
2008
2009
2010
2011
2012
1 486 340
3 790 684
3 259 780
3 328 1 169
3 867 1 400
3 783 1 526
-1 145
-3 106
-2 479
-2 467
-2 467
-2 257
Zdroj: European Commission, Albania Progress Report 2013 [25]
2.1.1 Vývoz a dovoz Více než 73 % (r. 2012) albánského vývozu směřovalo do zemí EU a do Albánie bylo importováno z EU 61,78 % veškerého zboží. Vývoz tedy dosáhl úrovně 1 526 mld. EUR a celkový dovoz byl 3 783 mld. EUR. Export byl zejména do jižanských zemí EU, jako je Itálie (51,25 %), Španělsko (9,31 %) a Řecko (4,40 %). Dále, mimo země EU, se nejvíce vyváželo do sousední země Kosova (8,20 %). [26] 32
Zahraniční obchod Albánie dovážela nejvíce z Itálie (31,90 %), poté z Řecka (9,49 %) a SRN (6,03 %). Ze zemí mimo EU dovážela z Číny (6,34 %), Turecka (5,76 %) a zvyšuje se také import ze Srbska. [26] V následující tabulce 2.2 je v absolutním vyjádření zachycen dovoz z jednotlivých zemí. Vedoucí příčky si již od roku 2009–2011 stále drží zmíněné země. Tabulka 2.2 Země, z kterých Albánie dováží Země Rakousko Brazílie Bulharsko Čína Česká republika Chorvatsko Francie Německo Řecko Itálie Makedonie Nizozemí Polsko Rumunsko Rusko Srbsko a Černá Hora Slovinsko Španělsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Spojené království USA Celkem
2009 [mil.Lek]
2010[mil.Lek]
2011[mil.Lek]
5 379 4 645 8 116 31 053 5 768 4 078 8 990 27 726 66 610 112 175 7 848 4 899 5 118 3 474 11 625 12 230 3 933 6 809 9 699 27 709 6 519 4 926 6 116 428 839
7 656 4 440 8 510 30 231 6 754 9 197 10 417 26 768 62 617 134 569 7 543 4 634 6 758 5 957 10 475 18 632 5 158 7 375 7 291 27 046 4 458 6 980 7 348 477 768
9 983 4 402 6 916 34 731 8 070 6 988 13 089 31 163 57 796 166 045 8 882 4 472 6 589 5 604 10 540 20 988 4 205 11 441 14 183 30 200 6 632 5 975 7 780 544 004
Zdroj: The Europa world year book, Taylor & Francis Group [27], vlastní zpracování
Tabulka 2.3 na následující straně, zachycuje albánský export. Absolutní vyjádření nám opět potvrzuje výsledky již zmíněné. Itálie má opět vedoucí pozici a jak je patrné z tabulky, obchod mezi Itálií a Albánií stále rok od roku roste. Podíváme-li se na Českou republiku, oproti roku 2009 je vidět značný pokrok v obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi.
33
Zahraniční obchod Tabulka 2.3 Země, do kterých Albánie vyváží Země
2009[mil. Lek]
2010 [mil. Lek]
2011 [mil. Lek]
1 280 624 4 948 89 941 3 498 7 705 64 776 7 201 3 136 2 183 570 1 287 1 210 818 104 515
1 659 1 636 8 867 1 623 1 568 4 437 8 741 82 114 10 008 2 667 3 199 9 573 5 589 6 692 2 379 161 548
2 342 2 438 4 903 1 040 1 079 5 745 9 978 104 998 14 657 4 149 5 281 14 484 7 010 5 279 2 006 196 897
Rakousko Bulharsko Čína Česká republika Francie Německo Řecko Itálie Kosovo Makedonie Srbsko a Černá Hora Turecko Španělsko Švýcarsko USA Celkem
Zdroj: The Europa world year book, Taylor & Francis Group [27], vlastní zpracování
Z komoditního hlediska má největší podíl na albánském vývozu skupina SITC 8 s převahou textilních výrobků a obuvi. Naopak na dovozu se nejvíce podílela skupina SITC 6. Další údaje jsou patrné z následujících tabulek 2.4 a 2.5. Tabulka 2.4 Podíl SITC na albánském vývozu Skupina 4
Tabulka 2.5 Podíl SITC na albánském dovozu Skupina
Podíl na vývozu [%]
SITC 8
31,00
SITC 3
26,67
SITC 6
22,67
SITC 2
10,81
Podíl na dovozu [%]
SITC 6 SITC 3 SITC 7 SITC 0 SITC 5 SITC 8
22,13 19,98 18,53 9,00–12,00
Zdroj: Tabulka 2.4, 2.5: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [26], vlastní zpracování
4
Skupiny standardní mezinárodní obchodní klasifikace SITC: SITC 0 – potraviny a živá zvířata; SITC 1 – nápoje a tabák; SITC 2 – surové materiály nepoživatelné, s výjimkou paliv; SITC 3 – minerální paliva, maziva a příbuzné materiály; SITC 4 – živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky; SITC 5 – chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené; SITC 6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu; SITC 7 – stroje a dopravní prostředky; SITC 8 – průmyslové spotřební zboží; SITC 9 – komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné. [28]
34
Zahraniční obchod Kontrola dovozu je v Albánii nepostradatelnou záležitostí. Při dovozu zboží jsou využívány celní sazby: 0%, 2%, 5%, 8%, 10% a 15%. Celní služby se zaměřují na zvyšování výběrů cel, posílení boje proti pašování drog, zbraní, odcizených automobilů a boje proti korupci. Při dovozu některých položek je uplatňován referenční cenový rámec, podle kterého se oceňuje importované zboží. Tento rámec byl zaveden z důvodů ochrany příjmů albánského státního rozpočtu z vybraných cel a DPH. Někteří dovozci se totiž snažili vyhnout placení řádné výše cla deklarováním nižší ceny dováženého zboží. [26]
2.1.2 Přímé zahraniční investice Důležitým prvkem pro zlepšení ekonomické úrovně této země jsou přímé zahraniční investice. Atraktivními oblastmi pro investování jsou turistika, zemědělská produkce a potravinářský průmysl (minerální vody, nealkoholické nápoje, drůbež a masné výrobky), automobilový průmysl (výroba náhradních dílů), energetika (výstavba a rekonstrukce malých vodních elektráren), dopravní infrastruktura, těžební průmysl (zpracovávání kovů – chromové rudy, mědi, niklové rudy a mramoru), stavebnictví (výstavba rodinných domů, rekonstrukce a výstavba silnic a železnic), chemický a farmaceutický průmysl. Dále také sklářský, plastikářský a dřevozpracující průmysl (nábytek), textilní, kožedělný a obuvnický průmysl, a především telekomunikace a bankovnictví. [29] Do Albánie nejvíce investuje Řecko. „Výše řeckých investic převyšuje částku 2,6 mld. EUR.“ [29] Významným investorem do této země je také Itálie, jejíž investice byly téměř 2,0 mld. EUR v letech 2007–2011. Dalšími investory jsou Rakousko, Holandsko a Turecko. Investice šly hlavně do finančního sektoru, těžební oblasti, stavebnictví, oblasti transportu, logistiky a telekomunikací. „V Albánii působí přes 1 000 společností se zahraniční účastí.“ [29] Celková výše přímých zahraničních investic do Albánie za rok 2011 byla ve výši 3 036 mld. EUR. 10 důvodů, proč do Albánie investovat [30] Tyto důvody uvádí Albinvest, který společnostem pomáhá rozvíjet spolupráci s Albánií a navázat nové kontakty. 1. Domácí ekonomika a vývoz se rozšiřují. Albánie se vyznačuje rekordním tempem hospodářského růstu, který je postaven na růstu vývozu, nízké a stabilní inflaci a zvýšení příjmu na obyvatele. 35
Zahraniční obchod 2. Nízká míra inflace. Firmy dávají přednost předvídatelnému prostředí, proto stabilně nízká míra inflace v posledních letech ukazuje, že investoři mohou této zemi z hlediska investování důvěřovat. 3. Navázání obchodu s EU. Pro trhy EU je určeno téměř 90 % vývozu. 4. Brána k balkánskému volnému obchodu Albánie těží z mnoha dohod o volném obchodu s balkánskými národy na východ od Albánie. 5. Dostupnost výrobních závodů až po vysoce kvalitní kancelářské prostory Průmyslové lokality jsou lépe ohodnoceny v Albánii než v dalších východoevropských či balkánských zemích. Náklady na elektřinu a vodu jsou nižší, než v jiných zemích. Výrobní jednotky, které jsou v mnoha případech vlastněny vládou, jsou k dispozici pro rekonstrukci. Tyto jednotky jsou nabízeny spolu s atraktivními leasingovými smlouvami, založenými na počtu vytvořených pracovních míst. 6. Celkové pracovní náklady jsou nižší než v zemích regionu Hrubé mzdové náklady jsou zlomkem konkurence a to i včetně Bulharska a Rumunska. 7. Adaptabilní a flexibilní kvalifikovaná pracovní síla V Albánii má mnoho pracujících lidí (cca 2 miliony) pouze okolo 29 let, mluví většinou dvěma jazyky, které se naučili při studiu nebo práci v zahraničí. Ve srovnání s Itálií, kde se věk pohybuje okolo 40 let. Míra nezaměstnanosti také ukazuje, že Albánci nejsou spokojení na trhu práce a uvítali by nové možnosti. 8. Rozsáhlé jazykové dovednosti Většina Albánců se naučila italsky nebo řecky již od dětství. Mladší generace se také začíná učit angličtinu, která se stává jazykem vyučovaným na školách a univerzitách. 9. Administrativní a obchodní pravidla jsou zjednodušována Albánie se usilovně snaží zlepšit své administrativní postupy. Podle Světové banky, zahájit podnikání v Albánii vyžaduje pouze několik procedur, oproti průměru zemí EU.
36
Zahraniční obchod 10. Investiční příležitosti prostřednictvím privatizace Vláda přezkoumává svou strategii a předpovídá, že privatizace bude významným zdrojem investic stejně jako transformace některých strategických sektorů albánské ekonomiky. Rizika spojená s investováním v této zemi Avšak investování je spojeno s určitými riziky. Mezi klíčové problémy patří dosud nedostatečná implementace legislativy EU, pomalé soudnictví a obtížné získávání aktuálních informací o podnikatelských subjektech. Tyto problémy se ale albánská vláda snaží řešit. Dalšími riziky jsou korupce, byrokracie, nížší kvalita dopravní, komunální infrastruktury a nízká kapitálová vybavenost albánských subjektů. [29]
2.2 Albánie v mezinárodních organizacích a uskupeních Pro Albánii je velmi důležité být součástí mezinárodních organizací, jelikož to ukazuje stupeň mezinárodního uznání a úroveň jejího státního a politického zřízení. Organizace spojených národů – OSN OSN je vládní mezinárodní organizace, jejímž hlavním úkolem je rozvíjet spolupráci v oblasti mezinárodní bezpečnosti, mezinárodního práva, ekonomického rozvoje, sociálního pokroku a lidských práv. Důležitým cílem je dosažení světového míru a rovněž podpora přátelských vztahů mezi národy. [23] Vše se snaží řešit mírovými prostředky. OSN má v současnosti 193 členů a ti mají svůj hlas a právo spolurozhodovat. Nové členské státy jsou přijímány Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti, což je hlavní orgán OSN. Tato organizace má také svůj soubor pravidel, určujících práva a povinnosti členských zemí, Chartu OSN. Díky této Chartě OSN má organizace mezinárodněprávní zmocnění zasahovat do konfliktů. [23] OSN byla založena 24. 10. 1945 a sídlí v New Yorku. Albánie je členem OSN od 14. 12. 1955.
37
Zahraniční obchod Světová obchodní organizace – WTO Je nástupcem prozatimní Všeobecné dohody o clech a o obchodu (GATT). Světová obchodní organizace byla založena v roce 1995 a jejím hlavním úkolem je stanovit pravidla pro obchod mezi státy. „Dohody uzavřené v rámci WTO tvoří právní základ mezinárodního obchodu a obchodní politiky.“ [23, s.63] Sídlo WTO je v Ženevě a má 159 členů. Albánie je členem od 8. 9. 2000. Díky účasti v této organizaci se Albánii daří postupně snižovat cla dovážených výrobků ze zahraničí. Ke komplexní liberalizaci dovozů ze zahraničí došlo 31. 12. 2010. Organizace Severoatlantické smlouvy – NATO NATO je vojensko-politickou aliancí nezávislých států Severní Ameriky a Evropy. Tato organizace byla založena 4. 4. 1949 se sídlem v Bruselu. Hlavní náplní této organizace je zajištění svobody a bezpečnosti členských států pomocí politických a vojenských prostředků. V této organizaci je 28 nezávislých členských států. Organizace hrála velmi významnou roli při řešení válečných konfliktů, které vznikaly při rozpadu bývalé federální Jugoslávie. [31] Albánie je členem od 1. 4. 2009. Mezinárodní měnový fond – MMF a Skupina Světové banky – SB MMF je mezinárodní organizace, založená v roce 1944 jako jedna z brettonwoodských finančních institucí. Má na starosti monitorování globálního finančního systému, sleduje makroekonomické politiky členských zemí, sleduje měnové kurzy platební bilance a na požádání členských zemí jim poskytuje technickou a finanční pomoc. [23] Skupina Světové banky je tvořena dvěmi institucemi. Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj – IBRD, která se zaměřuje na pomoc středně bohatým a chudým zemím a Mezinárodní asociací pro rozvoj – IDA, která poskytuje pomoc nejchudším zemím světa. Pomoc je poskytována ve formě nízko úročených nebo bezúročných půjček a grantů do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí. Skupina Světové banky se snaží snížit chudobu a zlepšit životní standardy ve světě. V Albánii přispívá k rozvoji země, podporuje boj proti korupci, realizuje projekty na zlepšení infrastruktury apod. Albánie do těchto dvou institucí vstoupila 15. 10. 1991. 38
Zahraniční obchod Středoevropská dohoda o volném obchodu – CEFTA V současné době má CEFTA tyto členy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Moldavsko, Makedonie a Srbsko. V rámci této dohody se jedná především o odstranění vzájemných celních bariér, což přináší jednodušší mechanismus obchodování a rychlejší ekonomický rozvoj členských států. „Režim volného obchodu zahrnuje všechny průmyslové výrobky a 90 % zemědělských výrobků. Pro zbylých 10 % zemědělských výrobků členské státy ponechávají ochranná opatření.“ [32] Albánie přistoupila k této dohodě v roce 2007. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – OSCE OSCE je největší regionální bezpečnostní organizací na světě. Mezi její úkoly patří včasné varování a prevence lokálních konfliktů, obnovování stability a míru ve válkou zasažených oblastech, kontrola zbrojení, lidská práva, podpora svobody tisku, spravedlivé volby a další. Tato organizace se také zapojila do řešení konfliktů na Bálkáně v době rozpadu bývalé federální Jugoslávie. [23] Albánie přistoupila k této organizaci 19. 6. 1991. Rada Evropy Jedná se o celoevropskou mezinárodní vládní organizaci. Hlavním cílem je vytvořit demokratický a právní prostor, ve kterém jsou respektována lidská práva, uplatňují se demokratické zásady apod. Byla založena v roce 1949 a jejím významným dokumentem je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. [23] Albánie přistoupila 13. 7. 1995. Rada pro regionální spolupráci – RCC Tato Rada byla vytvořena v roce 2008 a nahradila Pakt stability pro jihovýchodní Evropu. Mezi činnosti Rady patří rozvoj vzájemné spolupráce, hospodářský a sociální rozvoj, infrastruktura a energetika, spravedlnost, vnitřní věci, bezpečnostní spolupráce, lidské zdroje a parlamentní spolupráce. [23] V této Radě jsou zapojeny všechny státy západního Balkánu.
39
Zahraniční obchod Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě – SEECP Původní iniciativa byla vyvolána zeměmi jihovýchodní Evropy, nikoli mezinárodními organizacemi nebo státy mimo region. Hlavním cílem je posilovat regionální spolupráci, upevňovat ekonomické vztahy, spolupráci v oblasti lidských zdrojů, justice a zesílit boj proti nelegálním aktivitám. Proces je koordinován předsednickou zemí, kde se zúčastněné země střídají po roce. [23] Středoevropská iniciativa – SEI Do SEI se řadí země střední, východní a jihovýchodní Evropy. Hlavní prioritou je rozvoj spolupráce mezi členskými zeměmi a podporovat především ty členské země, které nejsou členy EU při jejich začleňování do evropské integrace. Určitá rozhodnutí provádí SEI na základě vzájemného pochopení a konsenzu členských zemí. [23]
2.3 Albánie a Evropská unie Evropská unie symbolizuje pro Albánii možnost pracovat a studovat v zahraničí, naději na lepší život, stabilizaci země, zlepšení právního prostředí, snížení nezaměstnanosti a větší komunikaci s ostatními zeměmi. Na přijetí nových členů se musí zvolené vlády členských států shodnout jednomyslně a to buď na jednání v Radě ministrů, nebo v Evropské radě. Po obdržení stanoviska od Evropské komise se vlády rozhodují, zda zemi uznat jako kandidátskou či ne. Rozhodují také, kdy a za jakých podmínek zahájí či ukončí přístupová jednání s kandidátskou zemí. [33] Dříve než jakákoli země vstoupí do Evropské unie, musí splnit určité kroky. 1. Uzavření asociační dohody Asociační dohoda obsahuje práva a povinnosti obou zúčastněných stran, konkrétně se týkajících oblastí ekonomické, obchodní a průmyslové spolupráce. Tato dohoda je uzavírána mezi EU a státem, EU a uskupením států nebo mezi EU a mezinárodní organizací. Asociační dohody rozlišujeme dvě. Jedna se uzavírá s výhledem na vstup daného státu (subjektu) do EU a druhá nepředpokládá vstup země (subjektu) do EU (příkladem jsou země Afriky, kde významnou roli hraje geografická vzdálenost). Dále musí země podat přihlášku do EU. 40
Zahraniční obchod 2. Získání statusu kandidátské země Země, které se chtějí stát kandidátskou zemí, musí uzavřít dohody o stabilizaci a přidružení. Avšak EU uzavírá dohody o obchodu a spolupráci i s nečlenskými zeměmi, u nichž je vztah k EU nejasný. Tyto dohody probíhají prostřednictvím politiky sousedství EU. 3. Přístupová jednání Jednání se vedou s každým kandidátem individuálně, přičemž tempo závisí na rychlosti reforem a sladění vnitrostátního práva s právem EU. Doba jednání se proto u jednotlivých kandidátů liší. Za Evropskou unii jedná s kandidátskými zeměmi Evropská komise. [34] 4. Potvrzení ostatních členských zemí Rozhodnutí o přistoupení nové země k EU musí schválit jednomyslně stávající členské státy na zasedání Rady. Dále to musí schválit Evropský parlament kladným vyjádřením absolutní většiny svých členů. Během let jednání dostávají kandidátské země od EU finanční pomoc, díky které mohou svá hospodářství dostat na srovnatelnou úroveň se zeměmi EU. [35] 5. Země se stane členem EU Jakmile určitá země splní tyto kroky, stane se členem EU. Mezi další podmínky ke vstupu do EU se řadí Kodaňská kritéria z roku 1993. Dříve než tedy jednotlivé země přistoupí, musí splňovat tato kritéria: Politické kritérium, kde jednotlivé země mají stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a úctu k menšinám. Další kritérium je hospodářské. Státy musí mít fungující tržní hospodářství a být schopni ustát tlak tržních sil, konkurence a hospodářské soutěže mezi zeměmi EU. Poslední kritérium je právní. Země musí být schopny přijmout právo a cíle EU a plnit závazky plynoucí z členství (včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie). [36] Dalším požadavkem je zajištění kompatibility práva přistoupivší země s acquis communautaire.5
5
Acquis communautaire je evropské (komunitární) právo, právo EU.
41
Zahraniční obchod Cílem EU pro západní Balkán je stabilizování poměrů v jednotlivých zemích, postupné zapojování těchto zemí do evropské integrace v rámci Stabilizačního a asociačního procesu a také následné začlenění těchto zemí do Evropské unie. Albánie a další země tohoto regionu byly zahrnuty v Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, který vznikl v roce 1999. Tento Pakt se soustředil na ekonomickou rekonstrukci a politickou stabilizaci regionu, na rozvíjení regionální spolupráce a koordinaci různých forem a druhů mezinárodní pomoci. V těchto zemích skutečně došlo ke značnému pokroku a Evropská komise v roce 2008 navrhla přeměnit Pakt stability na Regionální radu spolupráce – RCC. [23] Velmi významnou roli v politice EU vůči západnímu Balkánu zastával po roce 1999 Stabilizační a asociační proces (SAP). Hlavním cílem SAP je zajištění mírového vývoje a stability v regionu, posílit stabilitu demokratických principů, respektování lidských práv a zásad právního státu. V oblasti ekonomické, postupné začleňování států západního Balkánu do jednotného vnitřního trhu Unie. Přihlíží také k situaci v jednotlivých zemích. SAP především slibuje, že státy po splnění stanovených podmínek, budou přijaty do Evropské unie. Partnerské země se tedy musí zapojit do SAP, jenž byl zformulovaný Unií, na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii a respektování Kodaňských kritérií. [23] Tento Stabilizační a asociační proces byl oficiálně vyhlášen na Záhřebském summitu členských zemí EU v listopadu roku 2000. Evropská unie přislíbila také, že zemím tohoto regionu poskytne zvláštní asymetrické obchodní preference (autonomní unijní obchodní opatření), aby měly šanci dostat se s průmyslovými a zemědělskými výrobky na unijní trh. V tomto roce se také rozšířil bezcelní přístup albánských výrobků na trhy zemí EU. SAP byl dále v červnu roku 2003 obohacen dalšími nástroji jako přístupové partnerství, které zahrnovala Agenda pro západní Balkán. Dohoda SAP pro Albánii platí od 1. 4. 2009. [23] Albánie je na Evropské unii téměř závislá, jedná se jak o oblast mezinárodního obchodu, tak o bankovní kapitál. O pár dní později, konkrétně 28. 4. 2009 Albánie požádala o členství v EU. V této době zrovna předsedala EU Česká republika a tehdejší premiér Sali Berisha předal přihlášku našemu tehdejšímu premiérovi Mirku Topolánkovi. Při této příležitosti uvedl Sali Berisha, že vstup Albánie do EU podporuje 96 % obyvatel země. Přihláška Albánie do EU byla schválena jednomyslně 15. 11. 2009. 42
Zahraniční obchod Další změna následovala o rok později v prosinci, kdy byl zaveden bezvízový styk Albánie s EU. Konečně v říjnu 2012 vyšlo doporučení EK k udělení kandidátského statusu této zemi, pokud ovšem přijme 3 zákony. [33] Změny měly probíhat v oblasti justice, veřejné správy a jednacího řádu parlamentu. Následně Albánie učinila příslušná opatření a o rok později v roce 2013, Evropská komise doporučila Albánii jako zemi vhodnou pro udělení kandidátského statusu. Přitom bude nadále přijímat opatření proti korupci a organizovanému zločinu. Důležitým krokem zůstává v Albánii posílení právního státu a zmírnění korupce. Prozatím se Albánie řadí mezi potenciální kandidátské země 6 do EU. Cesta do EU proto této zemi ještě nějakou dobu potrvá.
2.4 Česko-albánské obchodní vztahy Vztahy mezi Českou republikou a Albánií se začaly pomalu rozvíjet po roce 1993. V počátcích tohoto roku měla ČR prioritní ujasňování a utváření vlastní zahraniční politiky. Byla uzavřena významná ujednání s Albánií, jako dohody o obchodních a ekonomických vztazích, o spolupráci ve vědě a technice a dohody o podpoře a ochraně investic. To bylo v roce 1994. Od roku 1997, kdy v Albánii ustaly místní nepokoje, po zhroucení albánského hospodářského systému, se Česká republika zapojila do poskytování humanitární pomoci. [37] V tomto roce šlo o již známé události, které byly spojené s krachem pyramidových her. Tento krach zapříčinil výrazný pokles českého exportu do Albánie. Velmi pozitivní vliv na česko-albánské vztahy měla reciproční návštěva hlav obou států – prezidenta Václava Havla (červen 1999) a Rexhepa Meidaniho (duben 2001). V roce 2008 ČR navštívil náčelník generálního štábu albánské armády Luan Hodža. Jednalo se mezi ministerstvy obrany o vzájemné spolupráci obou zemí. Poté do České republiky v roce 2009 zavítal tehdejší albánský premiér Sali Berisha, aby odevzdal žádost o přijetí Albánie za člena EU. A jakmile Albánie vstoupila do NATO, vývoj vzájemných vztahů mezi těmito zeměmi začal mít rostoucí tendenci. [37]
6
Potenciální kandidátské země jsou země, které by se mohly stát kandidátskými, musí mít však uzavřenou asociační dohodu a podanou přihlášku, splňují kritéria pro vstup do EU a poté je této zemi dán status kandidátské země.
43
Zahraniční obchod Obrat vzájemného obchodu mezi ČR a Albánií postupně vzrůstá. Češi začínají tuto zemi poznávat i jako turisté. Mladí lidé se často vydávají do Albánie individuálně, především za poznáním místní kultury a přírody. Cestovní kanceláře se začínají o tuto zemi také pomalu zajímat, příkladem je brněnská cestovní kancelář Kudrna, která nabízí zájezdy do Albánie již od 90. let, a tak vydala mnoho průvodců. Dalšími cestovními kancelářemi jsou: CK Mundo, CK Poznání nebo také CK Invia. [38] Západní Balkán představuje pro ČR oblast ekonomického a politického zájmu. Rozvíjení vzájemných vztahů mezi těmito zeměmi bude mít určitě rostoucí tendenci, avšak spíše v dlouhodobějším horizontu. Na druhé straně situace v Albánii se také neustále zlepšuje. Albánská klientela má trvající zájem o reciproční vztahy s ČR, albánská ekonomika roste, vláda podporuje strukturální reformy, snaží se řešit problémy infrastruktury, energetiky, cestovního ruchu apod. Bohužel Albánie má také stinné stránky mezi, které se především řadí vysoký zásah státu do ekonomiky, vysoká míra korupce, nízké kapitálové vybavení, organizovaný zločin, zastaralá výrobní základna v průmyslových odvětvích, jazyková bariéra, neexistence přímého leteckého spojení atd. [23] V zahraničním
obchodu
převažuje
český
export
nad
albánským.
Zhlediska
komoditní/zbožové struktury, Albánie do ČR exportuje převážně semena, rostliny důležité pro farmaceutický průmysl, ovoce a zeleninu (16,79 %), voňavkářský průmysl, železo a ocel, výrobky keramického či textilního průmyslu (oděvní výrobky a doplňky 36,25 %), obuv (21,93 %) apod. [37] Naopak Albánie z ČR dováží produkty chemického průmyslu, leštící a čistící přípravky, automobily (29,12 %), strojírenské výrobky, tabák a tabákové výrobky, textilní produkty (příze, tkaniny), těžké pneumatiky pro autobusy a nákladní automobily, zařízení pro telekomunikace a elektrická zařízení, spotřebiče (21,16 %) atd. [37] Na co by se v Albánii mohli zaměřit potenciální čeští dodavatelé? Možnosti nabízí sektor energetiky, hydroenergetika, stroje pro chemický a petrochemický průmysl (rafinérie ropy), dopravní infrastruktura, stavebnictví (výstavba mostů, silnic, železničních tratí, čist iček odpadních vod) a rozvíjející se turistický průmysl atd.
44
Zahraniční obchod Zde je uveden přehled perspektivních výrobků z jednotlivých oblastí, které by Albánie potřebovala: [37] Energetika V této oblasti se jedná hlavně o stroje a zařízení na výrobu elektrické energie a tepla, přenosové sítě tepla a el.energie, důležitou roli v Albánii hraje hydroenergetika (malé vodní elektrárny). Doprava Této zemi by též pomohla výstavba dálkových ropovodů a plynovodů, dále výstavba železničních tratí. Také mosty a silnice nejsou v dobrém stavu, pomohla by jejich oprava a výstavba. Nutné je vylepšit dopravní signalizaci, dopravní značky, vypouklá zrcadla na křižovatkách, motorová vozidla apod. Potřebné jsou i silniční a stavební stroje. Albánie by též ocenila vypracování studií dopravních systémů, podpoření osvětlovacích zařízení pro ulice a letiště, stroje na údržbu silnic, železnic atd. Stavebnictví, dřevařský průmysl, hutnictví, těžba V těchto oblastech jsou potřebné obráběcí stroje, dřevoobráběcí stroje na výrobu nábytku, drobné nářadí a nástroje, hutní materiály (různé druhy ocele – betonářská, nástrojová, speciální). Tato země má zastaralé stroje pro těžbu nerostných surovin, proto by uvítala modernější technologie pro povrchovou a hlubinnou těžbu. Potřebují také zařízení pro zpracování hlíny a kamene (cementárny, cihelny, sklářské pece, keramické provozy atd.). V zemědělství by lidé byli vděčni za výkonnější stroje a techniku. Potřebné jsou dále stroje pro potravinářský průmysl, chemický, petrochemický a gumárenský, stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl. Další výrobky, které by Albánie uvítala: vzduchotechnická zařízení, manipulační technika, lisy na vstřikování plastů, elektrotechnika a elektronika, zdravotní technika, farmaceutické výrobky a další. Co se týče zahraniční rozvojové spolupráce, ČR poskytla již finanční prostředky na mnoho projektů. V roce 2009 se jednalo o projekt „Profesionální formace ohrožených mladých lidí v diecézi Rheshen“.[37] Tento projekt byl zaměřen na vzdělávání a rekvalifikaci mladých lidí v oblasti Rheshen. ČR na tento projekt poskytla částku ve výši 0,5 mil. Kč. Projekt pokračoval dále v letech 2010 i 2011.
45
Zahraniční obchod V roce 2009 byl též zahájen projekt „Implementace nových technologií na ochranu životního prostředí v ropném průmyslu v regionu Kučova“.[37] ČR na tento projekt poskytla částku ve výši 20 mil. Kč. Projekt byl ukončen v roce 2012. Dále byly zahájeny také projekty v sektoru zdravotnictví, státní správy a dopravní infrastruktury. V roce 2013 se ČR zaměřila na podporu cestovního ruchu v Albánii. V městě Kukes byl realizován projekt: „Vytvoření turistických vazeb prostřednictvím propagace turistického vybavení“.[37] ČR poskytla částku ve výši 200 000 Kč, díky tomu bylo vytištěno 500 ks informačních turistických brožur, postaven turistický stánek, vybavený počítačem, a také při příjezdu do města, turisty vítá billboard s mapou a turistickými informacemi o regionu. ČR dále v roce 2013 přispěla finanční částkou ve výši 74 000 Kč na realizaci projektu „Vybudování krátkého úseku cesty k vodopádu Gerrles“. [37] Tímto projektem se usnadnil přístup turistům k vodopádu Gerrles, nedaleko horského turistického centra Theth v Drinských Alpách. [37] Diplomatická spolupráce ČR s Albánií začala již od roku 1993. Do roku 1990 byly vztahy silně omezeny izolační politikou Envera Hodži. Vzájemné vztahy se výrazně oživily, když v obou zemích proběhly demokratické změny. „Albánie považuje ČR za spojeneckou zemi a spolehlivého partnera na své cestě do evropských a euroatlantických integračních seskupení.“ [37] Česká republika má v této zemi také velmi dobrou pověst a to nejen díky snaze pomoci a tuto zemi podpořit, ale také díky vzájemným návštěvám českých a albánských představitelů. Řada firem se již pokouší na albánský trh proniknout, některé společnosti jsou úspěšné, jiné bohužel ne. Jedním z důvodů neúspěchu může být skutečnost, že firmy v Albánii nelobbují dostatečně dlouho a intenzivně. Důležitá je tedy komunikace mezi českými a albánskými zástupci firem. Pokud komunikace selže, nepomůže už ani výborná technologie, příznivá cena či jiná pozitiva. Mezi další problémy patří internet, jelikož na něm není dostatek informací a v Albánii je teprve v počátcích, nedostatečně dlouhodobé zpracování trhu nebo malá podpora firem od vysokých českých politiků. České firmy tedy hledají kontakty přes známosti, na základě referencí jiné firmy nebo náhodně.
46
Zahraniční obchod
2.5 Dotazníkové šetření V této kapitole jsou rozebrány výsledky z provedeného dotazníkového šetření mezi firmami působícími v České republice. Dotazníkové šetření zahrnovalo 20 firem, z nichž 12 firem odpovědělo. Snažila jsem se oslovit firmy z různých odvětví od potravinářského průmyslu, přes výrobu, po služby. Na základě odpovědí jednotlivých firem, lze usoudit, že firmy v ČR opravdu velké povědomí o Albánii nemají. Mnoho z nich mi odpovědělo, že s Albánií navázanou spolupráci nemají a tudíž nemají ani přehled o ekonomické situaci této země. Otázky dotazníkového šetření jsou uvedeny v příloze č. 5. Překvapujícím faktem je, že cestovní kancelář Mundo, která do Albánie pořádá zájezdy, nemá o ekonomické situaci a chování místního obyvatelstva žádné informace, jelikož prý do kontaktu s Albánci vůbec nepřicházejí. Další dotazovaná cestovní kancelář, Invia, byla sdílnější. Spolupráci s Albánií mají navázanou z důvodu kilometrové vzdálenosti pro vlastní a autobusovou dopravu. Pozitivním aspektem jsou nízké ceny v této zemi a pro klienty je oproti Řecku atraktivní neznalost a „neobjevenost“ této země. Cestovní ruch se v Albánii rozvíjí, ale bohužel, pomalu. Dle jejich názoru má v této zemi jistě potenciál, protože klienti neustále vyhledávají nové, relativně levné a dosud nepoznané destinace. Z jakého důvodu se Albánie nezviditelnila natolik svými přírodními krásami např. v porovnání s Řeckem? Problémem jsou tamní nepokoje, a klienti i CK se tudíž bojí do této země cestovat. Ovšem situace se rok od roku lepší a návštěvníků přibývá. Z hlediska oblasti průmyslu, byly kontaktovány firmy: Zetor Tractors a.s., Škoda Auto a.s. a Mercedes-Benz Česká republika. Mercedes-Benz mne odkázal na pobočku v Albánii, bohužel odpovědi se mi nedostalo. U firmy Zetor Tractors a.s. mne především zajímalo, z jakého důvodu nepůsobí v Albánii, když s její sousední zemí, Makedonií, již spolupracují. Bohužel ani tady mi dotazník nevyplnili. Firma Škoda Auto ukázala svou znalost této země, jelikož na albánském trhu působí. Mají přehled o ekonomickém stavu, albánském hospodářství a jejich přírodním bohatství. V Evropské unii by však Albánii moc neuvítali, z důvodů velké korupce a albánské mafie. Co se týče jednání a chování Albánců, převažuje u nich korektní styl s vůlí hledat řešení, avšak ne vždy orientovaný na procesy.
47
Zahraniční obchod Firma Zentiva má taktéž povědomí o ekonomickém stavu, hospodářství a přírodním bohatství této země. Na rozdíl od Škoda Auto, by Albánii v EU uvítali, pokud by však splnila veškerá Kodaňská kritéria. V Albánii však prozatím nepůsobí, jelikož tato země nemá pro jejich podnikání vybudované příslušné struktury. Nejvíce jim vadí, opět korupce, nejasná státní regulace, téměř žádná institucionální infrastruktura a hrozba vyvlastnění. Skupina Erste, má určité povědomí o ekonomické situaci této země, především z hlediska finančního sektoru. Pro vstup do EU by musela Albánie přijmout rozsáhlé strukturální reformy státní správy. Skupina Erste se na tuto zemi nezaměřuje, jelikož tam působí Raiffeisen Bank a Societe Generale, spíše se rozhlíží po jiných trzích v Evropě. Hlavní problém této země také vidí v politické nestabilitě. Společnost SA Trade s.r.o., prodejce ručního nářadí, obráběcích strojů a příslušenství, má zjevné povědomí o této zemi. Pro vstup Albánie do Evropské unie nejsou příznivci, z důvodu odlišné mentality, kultury a množství potřebných dlouhodobých změn. Stejný názor zastává také výrobní podnik Gestra CZ s.r.o., který dodává různé štípací stroje již do 30 zemí světa. Gestra CZ s.r.o. by o vstupu na albánský trh uvažovala, pokud by se našel investor, který by počáteční investice v Albánii pokryl. Naopak SA Trade s.r.o., o spolupráci s touto zemí neuvažuje, protože nevidí dostatečný potenciál pro jejich komodity na albánském trhu a vstupní náklady by byly vysoké. Další firmy jako Telefónica Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic, skupina Agrofert a.s., Phillip Morris Albania, Raiffeisen Bank SHA v Albánii, CK Poznání, ZVU POTEZ a.s., Student Agency se nevyjádřily nebo nemohly dotazník zodpovědět. Pojišťovna Allianz v ČR mě odkázala na pobočku Allianz SE v Německu a odpověděli mi, že s Albánií nespolupracují, tudíž dotazník nemohou vyplnit. Firma Tesco mi z centrály v Anglii odpověděla, že dotazníků dostávají denně několik a bohužel nemají čas se tím zabývat. Dále jsem se dotazovala albánské studentky, žijící v České republice, albánského obchodního ředitele pobočky firmy Legrand s.r.o. a také Velvyslanectví České republiky v Tiraně. Jejich odpovědi byly velmi zajímavé, víceméně mi potvrdili již zjištěné informace o Albánii, popřípadě je doplnili. Celkový souhrn se zajímavostmi je možné shlédnout opět v příloze č. 5.
48
Kulturní specifika Albánie
3 Kulturní specifika Albánie V této kapitole je rozebráno chování a styl jednání Albánců nejen při obchodním vyjednávání. Chceme-li si s albánským partnerem dobře rozumět, je důležité mít povědomí o jejich stylu a hodnotách. Následující část je zaměřena na velice známé albánské zvykové právo Kanun. A dále se zde věnuji společnosti, jaké znaky ji charakterizují a vycházím přitom z dimenzí Geerta Hostedeho. V Albánii po pádu komunismu došlo k velké migraci. Další část je tedy věnována důvodům odchodu Albánců, do jakých zemí nejčastěji směřovali a do jakých odvětví. Poslední podkapitola se zaměřuje, bohužel, na stinné stránky této země, které by se neměly přehlížet, ale naopak řešit.
3.1 Chování a obchodní jednání Albánců Každá kultura má své specifické projevy chování, vyjadřování úcty, důvěry a navazování vztahů. V albánské společnosti právě úcta, důvěra a respekt hrají velkou roli. Albánské obyvatelstvo je velmi přívětivé, milé a přátelské. Co se v mnoha zemích nevidí, je jejich pohostinnost, kdy sami mají málo, ale i tak svému hostu nabídnou to nejlepší, co je v jejich silách. Země je známá svým alkoholickým nápojem rakije. Jakmile chce cizinec navázat dobrý vztah s Albáncem, je vhodné tento nápoj neodmítnout. Albánské domácnosti, konkrétně na vesnici, jsou na něj velmi hrdí. V ČR to lze přirovnat k lidem žijícím na Moravě, kde jsou též na své víno velmi pyšní. I kdybychom nepili alkohol, je dobré alespoň ochutnat a pochválit, jak výtečnou rakiji mají. Návážeme-li s Albáncem kontakt při pití rakije, je zaručené, že jsme zvolili správnou cestu. Albánci se cítí být součástí Evropy a jsou k ní velmi nakloněni. Co se týče morálky, mají odlišný pohled. Jejich hlavní prioritou je zajištění rodiny a poté teprve následuje úcta k zákonům a etickým pravidlům podnikání. A naopak v mnoha evropských státech je role rodiny přehlížena. V albánské společnosti převládá větší hierarchie a úcta ke starším lidem i k autoritám. [17]
49
Kulturní specifika Albánie
3.1.1 Muži a ženy v albánské společnosti Albánští muži měli dříve jako symbol mužnosti pušku a každý ji musel vlastnit. Poté se symbolem staly proslavené mercedesy, které byly a také jsou, znakem mužnosti a ukazují finanční disponibilitu. Ve starém mercedesu jezdíval chudý kovář, a naopak v novém, bohatý majitel hotelu, čímž se také dávaly najevo rozdíly mezi jednotlivými vrstvami obyvatel. V dnešní době je symbol mužnosti jakékoli auto. [17] Muži ve společnosti hrají poměrně velkou roli. Při komunikaci s nimi by člověk měl být opatrný, aby je neurazil. Dají se urazit i pouhou větou, kdy jim chceme pochválit jejich manželku, že si dobře vybrali, jak je to zvykem u nás v ČR. Muž to však nemusí pochopit a v nejlepším případě se může urazit. K přednostem každého muže patří dodržení daného slova. Vychází to ze zákonu „besa“ = „čestné slovo“, což je součástí zvykového práva Kanun. Naopak ženy mají zase hlavní slovo většinou v domácnosti. U žen také došlo k výraznému posunu, dříve chodívaly po ulicích pouze v hloučku, málokdy šla žena sama a na večer chodívaly s maminkou. V dnešní době je již zcela běžné, že jde žena po ulici sama a v nejnovějším módním outfitu. [17] Na vesnici má však stále dominantní postavení muž. Původ je v Kanunu, ve starých rodových zvyklostech. Žena má být dobrou ženou, rodit a starat se o děti, vychovávat je, starat se o kuchyň, zašívat, prát a do veřejných záležitostí by se neměla moc plést. Od žen se očekává, že se postará o svého muže, děti a hosty v jejich domě. Muž je zde symbolem síly a ochrany, má také určité povinnosti vůči manželce, udržovat ji šťastnou a finančně zabezpečit chod rodiny. [17] Tradice a rodinné hodnoty mají dominantní úlohu u Albánců, žijících v horách, na severu země. Zvykové právo Kanun je zde mnohem více dodržováno. Ženy mají podřadnou úroveň ve společnosti, obchod je v rukou mužů a z tohoto důvodu je lepší, když je vedoucím obchodní delegace muž nežli žena. Není to však pravidlem, jih, který je více ovlivněn Řeckem a Itálií, se na tyto hodnoty méně orientuje. [39]
50
Kulturní specifika Albánie
3.1.2 Obchodní jednání Při obchodním jednání je důležité mít hodně trpělivosti. Měli bychom partnerovi poskytnout čas na vytvoření důvěry a obchod neuspěchat. Často se také objevují problémy s jazykovou bariérou, proto je důležité si na obchodní jednání přizvat tlumočníka a těmto problémům se vyvarovat. Naopak naučit se alespoň některé fráze v albánštině není rozhodně na škodu. Albánský partner zajisté uvítá oslovení v jejich mateřské řeči, čímž je komunikace mezi oběma partnery uvolněna a lépe tak dochází k navazování nových a dlouhodobých vztahů. Albánský trh není pro české podnikatele nijak nebezpečný či nepřátelský, při zachování základních pravidel obezřetnosti. Podmínky pro zahraniční investory se také stále rok od roku zlepšují, jelikož si Albánie moc dobře uvědomuje, v jaké situaci se nachází. Výhodou je určitě krátký pobyt v Albánii před zahájením podnikání, ať již z důvodu poznání místního obyvatelstva, jejich současné ekonomické situace, ale také navázání různých kontaktů. [40] Při jednání s Albánci je znát jižanská krev, pro kterou je příznačná vášeň, prožívání a větší temperament. Když jsou rozčilení či spokojení, své emoce dávají značně najevo. Průběh jednání Musíte počítat s tím, že na dohodnutou schůzku Albánec pravděpodobně dorazí pozdě a neomluví se, jelikož mu to nepřijde neslušné. My bychom však měli přijít včas a na jednání si vyčlenit více času než je běžné. Schůzky je nejlepší sjednávat v dopoledních hodinách. V počátcích jednání jsou Albánci spíše vstřícní, opatrní a snaží se vytvořit příjemnou atmosféru. Albánce je vhodné oslovat s titulem, potrpí si na to, ostatně jako Češi. Během jednání je předneseno několik návrhů ke spolupráci, proto je velmi důležité obchod neuspěchat, být trpěliví a vytvořit vzájemnou důvěru. Skutečně plnit dohodnutá témata Albánci začínají až po té, je-li to v jejich zájmu. Mezi strategiemi, které se během jednání u Albánců používají, převažuje strategie „vítězství – vítězství“, kdy se ovšem snaží o spokojenost obou stran. [40, 41] Neverbální komunikace a oční kontakt Při hovoru si cizinec zajisté povšimne albánské výrazné gestikulace. Neverbální komunikaci při jednání je důležité nepřehlížet. Při vstupu a loučení je zvykem pozdravit se a podat si ruce. 51
Kulturní specifika Albánie Mezi rodinnými příslušníky a přáteli se líbají na obě tváře, což je také spojeno s položením ruky na rameno druhé osoby. Vrtění hlavou na obě strany znamená vyjádření souhlasu, popřípadě dávání najevo, že poslouchá. Pro vyjádření nesouhlasu Albánec obvykle povytáhne obočí,
někdy doprovázené klapnutím
jazyka a pohyby hlavou nahoru
a dolu. Výrazné „ne“ je pozvednutím celé brady. Jakmile si položí ruku na hruď, dává tím najevo „díky“ a lehkým dotykem na rameno „hodně štěstí“. [40] Ať už při jednání, nebo jen přátelské návštěvě, bychom se měli vyhnout tématu ohledně zvykového práva Kanun, konkrétně o krevní mstě. Na toto téma jsou Albánci citliví a neradi se o tom baví s osobními přáteli, natož s cizincem. Přímý oční kontakt je přijatelný a během hovoru je spíše samozřejmostí kontakt udržet, nežli ho přerušovat. Stálý pohled je spojován s upřímností. [42] Oblečení Albánci preferují spíše neformální styl oblečení. Důraz je kladen na výraznější barvy a u mladých úspěšných podnikatelů na elegantní drahé italské oblečení a kvalitní obleky. Naopak tradiční kroje ještě nevymizely a částečně se nosí na venkově a severních částech země. U žen je důležitý upravený make-up, vlasy a klasické oblečení v podobě sukně, halenky a lodiček. [43] Dárky V okamžiku, kdy jsme také pozváni na návštěvu do albánské domácnosti, je vhodné po usazení ke stolu, nabídnout cigarety. Měli bychom je nabízet z plné krabičky. Pozitivní dojem také vytvářejí cigarety kvalitní cizí značky, například Camel. Cigareta totiž patří k image albánského muže. Při jednání je typickým nápojem káva, která je v Albánii velice oblíbená. Na jednání je dobrým nápadem přinést například pohlednici ze své země, jiné větší dárky se na jednání nenosí. [44]
52
Kulturní specifika Albánie
3.2 Zvyky Jak již bylo zmíněno, typickým albánským zvykem je slabost pro cigarety. Mezi kuřáky se řadí, jak muži, tak ženy i dospívající. Tento zvyk je dán především velmi nízkou cenou cigaret. Charakteristické je setkávání se v kavárnách, kde se projednávají pracovní záležitosti, řeší spory či uzavírají dohody. Negativním zvykem je vyhazování kuchyňských odpadků přímo z okna či vyhazování drobných papírků, pytlíků či krabiček od cigaret na ulici. A třídění odpadu? To se v Albánii moc neřeší. V dnešní době se pomalu začínají rozvíjet popelářské firmy, především italské, ale i přesto je v Albánii mnoho povalujících se odpadků. [39] Zvláštním zvykem je také pobyt venku, kdy Albánci vyrážejí do ulice mezi 19–23 hodinou, jelikož ulice je pro ně místem sociální interakce. Často jsou s nimi i děti, dokud rodiče neodchází domů. Dětem je všeobecně dána větší svoboda, během dne si mohou hrát na ulici, málokdy jsou trestány a od malička nejsou příliš vedeny k obecným hodnotám. Jednotlivé rodiny mezi sebou také soutěží, protože společenská prestiž je pro Albánce velmi zásadní. [39] Další tradice přísežných panen v dnešní době upadá, projevy můžeme spatřit již pouze u minimálního počtu starších žen. Hlavním prvkem tradice je rozhodnutí ženy žít sama. Chtěly být nezávislé, chtěly pracovat, rozhodovat se samy, nikoli pouze stát za plotnou. Přijaly tedy slib, že se nikdy neprovdají a musí se tedy oblékat, chovat a dělat činnosti jako muž. Měly ostříhané vlasy, nosily mužské šaty, dělaly mužskou práci a pozitivem pro ně bylo, že mohly kouřit, nosit hodinky a bavit se s ostatními muži nad rakijí v hospodě. [44] Zvykové právo Mnoho zvyků a též chování Albánců vyplývá ze zvykového práva. Systém zvykového práva je založen na solidaritě – čestném slovu. Jak již bylo dříve zmíněno, na „besu“ se lidé mohou spolehnout i více, než na psanou smlouvu. Jestliže druhému poskytneme nějakou službu a jsme přátelé, Albánec si to bude pamatovat a příště nám pomůže zase on. Rodinní příslušníci cítí povinnost přispívat do domácnosti a poté mají právo na to, aby se o ně rodina postarala, když budou v nouzi. Mezi sousedy je zase vztah vzájemné pomoci, konkrétně při opravách, výpůjčkách nářadí apod. [39] 53
Kulturní specifika Albánie Zvykové právo Kanun Leka Dukangjina představuje symbol albánské mentality. K zachování tohoto Kanunu přispěly geografické a historické podmínky severní části Albánie, nebyl tedy ovlivněn cizím působením a tradice nevymizela. Je pojmenován, buď po místě kde vznikl, čili severní hornatá oblast Albánie – Dukagjini a nebo po panovníku Lekovi III. Dukagjinovi, jenž Kanun uzákonil. [45] Zabývá se oblastmi ekonomiky, sociálními a morálními pravidly a často ve světě známou krevní mstou. Je důležité podotknout, že konkrétně část krevní msty, se především v dnešní době drží mezi lidmi žijícími v horách, ve městech již tolik ne. Důležitou částí jsou také zákony stařešinů, které ukládají pravomoci a povinnosti starším lidem. [45] Celé působení Kanunu je však spíše záležitostí dřívějších dob. Výčet základních 12 knih Kanunu je uveden v příloze č. 6.
3.3 Společnost Albánská společnost je značně kolektivistická, semknutá dohromady, avšak uzavřena proti okolnímu světu. Uzavřenost je vyvážena pohostinností. Hlavní roli hraje rodina, dům a soukromí. Na venkově například žijí tři generace společně v jedné domácnosti. Prostor domu je ovšem rozdělen pro jednotlivé generace. Všichni jedí společně, často si i před jídlem společně myjí ruce. Starší muži mají svůj vyhrazený pokoj, mladší jsou pohromadě v jiném a ženy s dětmi obývají druhou stranu domu. V případě návštěvy se rodina spojí dohromady, rozdělení by se považovalo za neslušné. Hosta většinou usadí naproti dveřím a okolo něj se posadí muži, ženy a děti jsou usazeny blíž ke dveřím. [39] Ve společnosti má hlavní slovo muž, jedná se tedy o patriarchální společnost. Tato podřízenost ženy je mnohem více vidět na venkově. Ale i ve městech má muž velké rozhodovací pravomoci. Ovšem v dnešní době má v domácnosti hlavní slovo žena. Rodiny jsou velmi početné (na venkově 5–8 dětí), ostatně jako v každé jiné zemi, počet dětí závisí na jejich sociální situaci. Vysoká porodnost je dána snahou mužů mít co nejvíce synů, jelikož ve stáří se synova domácnost stará o jeho rodiče. [39] Charakter společností zkoumá holandský vědec Geert Hofstede. Vztah k rodině a náboženství vyjadřuje 70 % charakteru společnosti. V tomto hledisku se ČR balkánským zemím moc nepřibližuje, avšak nejblíže je k Albánii a nejdále ke Kosovu či Rumunsku.
54
Kulturní specifika Albánie Hofstedeho dimenze bohužel nezahrnují Albánii, ale i přesto informace o jednotlivých balkánských zemích lze aplikovat i na ty, které nejsou zahrnuty. Hofstede se zaměřil na Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Srbsko. [46] Hofstede rozebírá 6 dimenzí. Mezi hlavní dimenze patří vzdálenost moci, individualismus x kolektivismus, maskulinita x feminita a vyhýbání se nejistotě. [47] Vzdálenost moci rozlišujeme velkou či malou, a dále dle oblastí, jako jsou obecné normy, rodina, škola, pracoviště a stát. Co se týče již zjištěných informací o Albáncích, lze usuzovat, že Albánci jsou představiteli velké vzdálenosti k moci. Ostatně Srbsko a Rumunsko jsou v prvních 10 zemích s velkou vzdáleností k moci. Albánci jsou charakterizováni smyslem pro hierarchii v rodině a na pracovišti, děti poslouchají své rodiče a mají k nim úctu. Ve společnosti panují rozdíly mezi bohatšími a chudšími, děti mají respekt a úctu k učitelům a moc je spíše založena na rodině a přátelích. Naopak znakem malé vzdálenosti k moci je decentralizace, všichni mají stejná práva, děti se k rodičům chovají jako k sobě rovným a nepečují o stárnoucí rodiče, což se albánské společnosti nepodobá. [47] Další dimenzí je individualismus a kolektivismus. U individualismu zájem jedince převládá nad zájmy skupiny, každý se stará o své zájmy, svou rodinu. Naopak kolektivismus je popisován jako převažující zájem skupiny nad zájmem jednotlivce. [47] Albánská společnost, jak již bylo dříve zmíněno, je kolektivistická a jsou pro ni důležité faktory jako příslušnost jedince k sociální síti, typické jsou rozšířené rodiny, porušení norem vede k hanbě a úcta má ve společnosti velký význam. Podobně jsou na tom i Srbsko, Rumunsko a Bulharsko. Třetí dimenzí je maskulinita a feminita. Zde se úplně přesně na základě zjištěných informací, nedá určit, zda jsou Albánci maskulinní či feminní společností. Avšak z hlediska stylu obchodního jednání by se dalo hovořit, že jsou v této oblasti více feminní. Kladou větší důraz na vztahy, upřednostňují kompromis a snaží se jednat otevřeně. Maskulinní společnost je charakterizována spíše asertivnějším, pevnějším jednáním, lidé mají větší sklony k agresivitě apod. Země blízké Albánii jako Srbsko, Bulharsko a Rumunsko vykazují hodnotu indexu bližší feminní společnosti. Avšak Řecko se pohybuje ve střední části mezi maskulinitou a feminitou, Albánie je tedy zřejmě také na cestě mezi feminní a maskulinní společností. [47]
55
Kulturní specifika Albánie Čtvrtá dimenze je vyhýbání se nejistotě. Zde se sleduje slabý či silný stupeň vyhýbání se nejistotě. Srbsko, Rumunsko i Bulharsko se řadí mezi země se silným vyhýbáním se nejistotě, zřejmě sem tedy patří i Albánie. Typickými znaky jsou preciznost, motivace je jistotou či respektem, pevná pravidla pro děti a další. Slabé vyhýbání se nejistotě je provázeno riskantním chováním, nejistota je brána jako součást života a je zde menší riziko násilných konfliktů skupin. [47] Velký význam v albánské společnosti má také hierarchie, úcta ke starším a loajalita. V obchodním styku se snaží dosáhnout svého, ale pomocí konsenzu. Nejsou však příznivci nátlakových či agresivních taktik. Albánci nemají rádi nejistotu a v žebříčku priorit je na prvních příčkách rovnost a kvalita života. [46] Komunikační styl se liší dle charakteru partnera, zda je více kolektivisticky či individualisticky zaměřený. Pokud chceme uspět při jednání s ostatními kulturami, je dobré potlačit svůj styl a spíše se přizpůsobit tomu druhému. Výborné je také poukázat na sdílenou historii obou zemí či se zmínit o významných osobnostech, které do této země zavítali. K tomu, aby se Albánie stala více viditelnější zemí, je nutné její vystupování navenek, zvýšení povědomí, budovat kladný obraz země, být otevření, upřímní a nedávat si neuskutečnitelné sliby. Snažit se o transparentnost, nakloněnost k EU a bojovat s korupcí. [46] Simon Anholt je nezávislý politický poradce, který se zabývá brandingem. Jedná se o posílení národní, kulturní či hospodářské angažovanosti zemí. [46] Albánii ukazuje, na co by se měla zaměřit, aby se zviditelnila. Pomocí brandingu lze dosahovat politických, společenských a ekonomických cílů. Země by si měla stanovit strategické poselství, uspořádat vzkazy, které vysílá, uvolnit potenciál ukrytý v lidech, kteří tam žijí a vytvořit nový efektivní styl, jakým by o sobě mohla dát vědět. Hlavní je podávat skutečné, pravdivé a aktuální informace. Zaměřit se na budoucnost, mít důvěryhodnou a pevně stanovenou vizi. Schopnost zapojit a vyhledat nadání a dovednosti obyvatel, podpořit je v kreativitě a dosáhnut i inovací. [46] Základem brandingu je jednoduchost, pochopitelnost a stručnost popsat světu bohatství dané země. Vhodně zvolená strategie by měla na jedné straně spojovat lidi a instituce doma i v cizině. Jedná se však o dlouhodobou aktivitu, vyžaduje to spíše než finance a čas, trpělivost a moudrost. [46] 56
Kulturní specifika Albánie V následující tabulce 3.1 jsou vybraná hlediska z průzkumu World Values Survey, který byl v Albánii proveden v roce 2002. Počet respondentů byl 1000. Novější data bohužel nejsou dostupná, avšak na základě těchto hledisek lze usuzovat, že kulturní smýšlení se dnes natolik nezměnilo. Témata jako politika, spokojenost se životem se jistě změnila, proto tu nejsou uvedena. Průzkumem je tedy potvrzeno, že rodina a také přátelé jsou u albánské společnosti opravdu na prvním místě. Vidíme, že práce je pro ně přednější nežli volný čas, pracovití tedy rozhodně jsou. Skutečnost, že Albánci nedávají přiliš velký význam náboženství se potvrdila. Podíváme-li se na rodinu, respekt a úcta k rodičům i starším, a určitá hierarchie, je pravdou. Ideální počet dětí jsou 2, ale je nutné dodat, že dalších 31,7 % hlasovalo, že by chtělo mít děti 3. Z průzkumu také vyplývá, že o životní prostředí se Albánci příliš nezajímají, není proto divu, že se všude povalují drobné odpadky. Lidé také tvrdí, že problémy týkající se ŽP a kriminality si Albánie vyřešit sama nemůže a potřebuje pomoc ostatních států. Proto v Albánii probíhají různé projekty na pomoc v boji proti korupci či na podporu ochrany ŽP. Co se týče imigrantů, jsou Albánci většinou vstřícní. Dokud mají imigranti práci, ať v Albánii jsou. Tabulka 3.1 Průzkum hodnot albánské společnosti Výsledek [%]
Sledované hledisko
Odpovědi
Důležitost rodiny
velmi důležitá
95,9
Důležitost přátel
důležitá
51,2
Důležitost volného času
důležitá
38,0
Důležitost práce
velmi důležitá
81,5
Důležitost náboženství
důležitá
31,2
Respekt a úcta k rodičům
vždy
84,7
Rodičovská zodpovědnost za jejich děti
dělám to nejlepší pro své děti
74,4
Ideální počet dětí
2 děti
40,7
Přispěli byste ze svého přijmu na ochranu ŽP
souhlasím
39,9
Země sama nemůže vyřešit problém kriminality
souhlasím
44,3
Země sama nemůže vyřešit problémy s ŽP
souhlasím
39,7
Imigranti
může být v zemi, tak dlouho, dokud má práci
41,9
Zdroj: World Values Survey [48], vlastní zpracování
57
Kulturní specifika Albánie
3.4 Migrace Mezinárodní migrace je předním znakem globalizace a stále více se stává diskutovaným tématem. Je v podstatě ekonomickým, sociálním, demografickým, kulturním, bezpečnostním a ekologickým dopadem na obě země, přijímající i vysílající migranty. Je také jedním z velmi důležitých sociálních a ekonomických fenoménů, který Albánii provází poslední dekádou. Za doby komunismu, do roku 1990, byla Albánie velmi uzavřenou zemí. Emigrace v této době byla považována za velezradu, a kdo se pokusil o emigraci, sankce zasáhly nejen jeho, ale i jeho rodinu. [49] Po pádu komunismu roku 1990, Albánii navštívila západoevropská velvyslanectví a otevřela tak novou éru z hlediska politického a populačního vývoje v Albánii. Díky tomu v letech 1991 a 1992 emigrovalo více než 300 000 Albánců, a to nejvíce do Itálie a Řecka. Období 1993–1996 je charakterizováno jako období relativní stability a růstu albánské ekonomiky, díky penězům zasílaným zpět do země od emigrantů (v roce 1996 poslali domů více než 800 miliónů dolarů). Remitence byly a budou podporou albánské ekonomiky a jejího růstu. „V roce 1996 pracovalo 300 000–400 000 Albánců v zahraničí.“ [49, s. 3] Pracovali zde především mladí muži, kteří pocházeli z velkých, nízkopříjmových a zemědělských rodin. Vlna emigrace a velké množství remitencí dělaly Albánii unikátní mezi zeměmi jihovýchodní Evropy. [49] Po pádu pyramidových her se situace zhoršila, vzedmula se vlna politických nepokojů, obyvatelstvo bylo nespokojeno, rozšířil se organizovaný zločin a přišly nové vlny emigrace. V období po roce 2000 se situace poměrně zklidnila a větší politická a ekonomická stabilita země vedla k ustálení migrace. Mezi zeměmi, kam Albánci nejvíce emigrovali, bylo Řecko, Itálie, Německo, Švýcarsko, Francie, Srbsko, Makedonie a Turecko. Po roce 1990 bylo zjištěno, že 20 % z emigrujících byly ženy a v letech 2000–2001 se podíl žen zvýšil na 40 %. Ženy však emigrovaly většinou z důvodu sjednocení rodiny, jako nezávislé ženy emigrovaly v řadě případů ty nejvíce vzdělané. V roce 2008 uvedl italský statistický úřad, že podíl mužů mezi albánskými imigranty v Itálii klesl a zvýšil se podíl emigrujích žen. [50]
58
Kulturní specifika Albánie Hlavními push faktory migrace byla chudoba, vysoká nezaměstnanost, především mezi mladými dospělými, špatná zdravotní péče, obtížné životní podmínky a nedostatek bezpečnosti. Na druhé straně mezi pull faktory se řadí kulturní motivace, zájem o vzdělání, profesní rozvoj, lepší vyhlídky v cílových zemích a kontakty s ostatními Albánci v zahraničí. [50] Tyto faktory byly analyzovány průzkumem provedeným v roce 2008 organizací IOM. Mezi největší hostitele, jak již bylo zmíněno výše, se řadí Itálie, Řecko a nyní i USA. Do Řecka a Itálie lidé emigrují především kvůli geografické a kulturní blízkosti. Okolo roku 1996 byla důvodem emigrace do těchto zemí také laxní kontrola na hranicích. Řecko je preferováno Albánci žijícími na jihu a jihovýchodě, naopak Itálie je upřednostňována Albánci pocházejícími z centrální a západní oblasti. [50] Počet imigrantů do Itálie však klesá, dle údajů z roku 2003, kdy přišlo 47 000 albánských imigrantů, v porovnání s rokem 2006,
kdy
emigrovalo
16 000
lidí.
V Řecku
se
však
údaje
podstatně
liší,
37 000 (rok 2006) a 100 000 (rok 2007) imigrantů. Zvýšil se také počet imigrantů vstupujících do USA, 8000 přistěhovalců za rok 2006. Ostatní země hlásí nárůst albánských imigrantů mezi několika stovkami až tisíci ročně. Často ale údaje ze zemí západního Balkánu nejsou dostupné, proto srovnání jednotlivých výsledků je v některých případech nemožné. [50] Vezmeme-li v úvahu pracovní migraci. Albánští muži, emigrující do Itálie, často pracují v sektoru stavebnictví (41 %), průmyslu (31 %) nebo v podnikání či samostatně výdělečné činnosti (dohromady 25 %) a jen velmi málo jich je nezaměstnaných (4 %). [51] Migrantky většinou nacházejí uplatnění v domácích službách (34 %), podnikání a samostatně výdělečné činnosti (dohromady 19 %), avšak největší počet žen je v domácnosti či nezaměstnané (dohromady 35 %). Tato data vychází z průzkumu provedeného Lyberakim a Maroukisem v roce 2004. [51] Migrace uvnitř Albánie, je pochopitelně, z venkovských a okrajových sídel do městských oblastí. Tendence přesunu obyvatel z venkova neustále roste. Lidé na venkově nemají tolik příležitostí, ale především je to z demografického důvodu. V Albánii je mnoho mladých lidí, kteří chtějí studovat a mít dobré zaměstnání. Na venkově tudíž zůstávají spíše starší lidé. Také lidé, kteří jsou nábožensky založení, nemají sklony k emigraci. [51]
59
Kulturní specifika Albánie
3.5 Stinné stránky Albánie V této subkapitole je rozebrána největší temná stránka Albánie, organizovaný zločin. Den co den, v mnoha různých koutech světa dochází k násilí, bezpráví a nelegálním činnostem. Lidé by tyto skutečnosti neměli přehlížet, naopak jim věnovat pozornost. Je zde zmíněn důvod, proč se organizovaný zločin v Albánii tak rozšířil, s čím se nejčastěji obchoduje a jaký styl jednání má albánská mafie. Další část této kapitoly je věnována dalšímu závažnému problému, dětské práci. V dnešní době je již mnoho organizací, které mají hlavní poslání bojovat proti tomuto problému, chránit nevinné děti a dát jim šanci prožít si své dětství. Mezi tyto organizace se řadí především ILO a UNICEF. Je zde rozebráno, jak na tom děti v Albánii jsou, ve kterých odvětvích jsou nejvíce zaměstnávány a jaký projekt na podporu vzdělávání dětí v Albánii vznikl.
3.5.1 Organizovaný zločin Jakmile padl komunistický režim, začaly se v této zemi vytvářet skupiny organizovaného zločinu. V průběhu devadesátých let převzaly albánské gangy od svých tureckých protějšků dohled nad tzv. Balkánskou cestou. Zejména drogy, které pocházejí z Afghánistánu, se tímto dostanou přes Turecko, Makedonii a Bulharsko směrem do západní Evropy. Balkánská cesta nabyla významu, jakmile byla přerušena drogová cesta přes Sicílii. Vše začínalo převozem drobných produktů denní potřeby, jako jsou cigarety, alkohol, však stále více se přechází k obchodu s drogami a lidmi. [52] Heroin a kokain pochází především z Afghánistánu a Kolumbie. Albánie je pro organizovaný zločin ideálním státem. Hlavním problémem jsou nízké platy státních zaměstnanců, proto nelegální obchody probíhají často i pod jejich dohledem či s jejich pomocí. Politici se dají koupit a policie je zkorumpovaná. Dokonce v devadesátých letech byl ve městě Vlöre, ředitelem místní policie gangsterský boss. Úplatky se v této zemi totiž všeobecně akceptují a úroveň korupce patří mezi nejvyšší v evropském žebříčku. V Albánii je rovněž častá změna vlád, vysoká nezaměstnanost a nízká životní úroveň. Všechny tyto faktory zapříčiňují nespokojenost obyvatel s politickým systémem, což nepřispívá k bezpečnosti ani stabilitě regionu. [52] Velké rozšíření kriminálních gangů přišlo s pyramidovými fondy, které lidem slibovaly vysoké úroky a rychlý zisk. Albánci si do těchto fondů ukládali veškeré svoje úspory. Tyto fondy měly, ale na starost korporace napojené na organizovaný zločin.
60
Kulturní specifika Albánie S pádem těchto společností se obyvatelé
v roce 1997 vzbouřili. Někteří se napojili
na organizovaný zločin, především na obchod se zbraněmi, drogami a lidmi. „Albánská mafie se stala, vedle ruské a italské, jednou z nejmocnějších na kontinentu.“ [52, s. 128] Drogy Nejvíce se pašuje heroin a to mezi Afghánistánem a západní Evropou. Mafiánům jde především o to, aby co nejvíce vydělali. Proto i když je v území okolo Afghánistánu více uživatelů než v západní Evropě, i tak se jim vyplatí pašování na západ, kde cena 1 kg heroinu je zhruba kolem 30 000 dolarů. Odhaduje se, že Balkánskou trasou putuje kolem 70 % afghánského heroinu. Tato droga je dodávána do zemí VB, Itálie, Francie, Německa a Španělska. [53] Další pašovaná droga je kokain. Pro kokain však Albánie slouží okrajově, ten jde hlavně přes Španělsko. Dalšími ne tolik významnými drogami jsou opium, hašiš či syntetické drogy. Dříve se také hodně pěstovala marihuana, s kterou Albánci uspěli hlavně v Itálii, Řecku a dalších balkánských zemích. Úspěch obchodu s marihuanou byl založen na nízkých cenách. K jeho přerušení došlo se zavedením různých opatření proti pěstování marihuany. Důsledkem toho bylo snížení výroby a zvýšení ceny, což přineslo nižší poptávku. [53] Spíše než pojem Balkánská cesta by bylo lepší užívat Balkánská síť, jelikož cesty pro pašování drog přes Balkán jsou tři. [53]
Severní trasa: Bulharsko – Rumunsko – Maďarsko či Ukrajina a dále na západ Slovensko či Polsko.
Střední cesta: Bulharsko – Srbsko – Chorvatsko – Slovinsko – Rakousko – Itálie – Německo.
Jižní trasa: Bulharsko – Makedonie – Černá Hora – odbočka na Kosovo, Řecko či Albánii – Itálie či Chorvatsko.
Je důležité podotknout, že přes Albánii se drogy spíše převážejí, než vyrábějí či spotřebovávají.
61
Kulturní specifika Albánie Obchod s lidmi Oběťmi se stávají především ženy, ale také muži i děti. Oběti jsou převáženy na člunech do Itálie. Práce, kterou musí vykonávat je prostituce, otrocká práce či žebrání. V roce 2006 albánská vláda zakázala využívání rychlých člunů. Zpřístupnila a zvýšila kontroly na hranicích, aby únosům do zahraničí předešla. Tento zákaz, ale omezoval rybáře a cestovní kanceláře, takže byl zákon následně zrušen. [53] Pro únos ženy se nejčastěji používala taktika, kdy se s ní muž (podvodník) seznámil, několik měsíců s ní pobýval a sliboval svatbu a život v zahraničí. Žena mu věřila, ale jednoho dne ji zamkl v pokoji, sebral doklady a opatřil jí falešné. Ženy byly většinou posílány do Anglie a nuceny pod výhružkami k prostituci. Ve světě je dle OSN nuceno k prostituci či otrocké práci okolo 12,5 milionu lidí. Problémem je však samotné odsouzení zločinců, často jsou díky korupci propouštěni a oběti znovu týrány či musí být ukryté na bezpečném místě, v nejhorším případě se mohou stát zločinci ve své vlastní zemi. [54] Příslušníci mafiánských klanů se vyznačují svými tužšími pravidly, vazbami a také svou zdatností a tvrdostí v případě problémů. Typickým znakem je násilí, oběti se bojí o sebe i své rodiny. Své klany, které jsou nazývány „fares“, vytvářejí na základě tradičních rodinných vazeb. Pracují v užším uzavřeném okruhu lidí a jsou známy svou propracovaností. Ženy většinou nejsou součástí zločineckých akcí ani gangů. Albánští mafiáni mají své spojence, občany či právníky v ostatních zemích a díky tomu dochází k lepšímu pašování drog. Albánci vnímají své spojence v ostatních zemích spíše jako „sluhy“. [55] Rituál albánské mafie je „besa“ neboli čestné slovo, čímž se člověk zavazuje svým životem a klan si tak tím upevňuje vzájemné vazby. [56] V tabulce 3.2 na následující straně je přehled zemí, ve kterých působí albánská mafie. Zároveň jsou také uvedeny nejčastější nelegální činnosti albánských mafiánů v jednotlivých zemích.
62
Kulturní specifika Albánie Tabulka 3.2 Země, kde působí albánská mafie Země
Prováděné nelegální činnosti
Belgie
narkotika, obchod se zbraněmi
Francie
trestné finanční transakce, drogy, zbraně
Německo
Portugalsko
drogy – heroin, prostituce geografická blízkost, dostupnost pro uzavření dohod s italskými zločinci pro pašování drog korupce, zneužívání moci
Skandinávie
mafiánské rodiny, drogy – heroin
Španělsko
trestná činnost v bankovním sektoru
Švýcarsko Velká Británie
drogy – heroin v Ženevě
Itálie Evropa
prostituce – hlavně Soho, albánské pouliční gangy – drogy
USA
Toronto, Montreal – podvody zdravotní péče, s nemovitostmi; drogy, praní špinavých peněz provozování vlastních organizací pod jménem lliazi rodina, drogy
Jižní Amerika
Honduras
spojené s jihoamerickými politiky, praní špinavých peněz
Asie
Čína Izrael
drogy, prostituce bankovní systém, praní špinavých peněz drogy
Severní Amerika
Austrálie
Kanada
Zdroj: wikipedia.org [56], vlastní zpracování
Lze s organizovaným zločinem bojovat? V boji proti organizovanému zločinu ministerstvo veřejného pořádku uskutečnilo několik kroků. Byla zřízena speciální mezinárodní centra, speciální struktury určené pro boj proti obchodu s lidmi, spolupráce s Interpolem7 a Europolem8, vytvořeno několik programů na kontrolu zbraní pomocí mezinárodních společenství, spolupráce na bázi bilaterálních, multilaterálních smluv a regionálních programů. Boj s organizovaným zločinem je zatím neúspěšný a neefektivní. Měl by být také prioritou, a podmínkou vstupu Albánie do EU. [52]
7
Interpol je mezinárodní organizace kriminální policie, jejíž činností je zajištění spolupráce jejích členských
států. [57] 8
Europol je evropský policejní úřad, agentura Evropské unie, která se snaží zabránit či vymýtit organizovaný
zločin a závažné trestné činy. [58]
63
Kulturní specifika Albánie
3.5.2 Dětská práce V dnešní době je dětská práce stále více sledována a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. V posledním desetiletí albánská vláda přijala do hlavních pilířů vládních politik i témata týkající se dětské práce. Dětská práce zahrnuje skupinu pracujících dětí, které je třeba osvobodit od práce, vzhledem k potenciálnímu nebezpečí, kterému čelí každý den. Mnoho dětí je zaměstnáváno jako neplacení rodinní příslušníci v domácích zařízeních. Na jedné straně je důležité vyzvat vládu Albánie, aby učinila patřičné kroky, vytvořila politiku, která bude zabraňovat dětské práci, ale také na druhé straně přesvědčit rodiče, že práce může mít na malé děti škodlivý vliv. Oba tyto úkoly vyžadují zvyšování povědomí o dětské práci. Naštěstí, vysoká míra gramotnosti mezi dospělou populací, stejně jako vysoká míra povinné školní docházky u dětí, nabízejí dostatek příležitostí k šíření informací o škodlivých účincích dětské práce. Zaměření na odborné dovednosti ve vzdělávacím systému Albánie, bohužel schází, pokračování ve vzdělávání tedy pro děti není tolik lákavé. [59] Pokud by se získání odborných dovedností ve vzdělávacím systému více podpořilo, děti by byly schopné získané dovednosti využít jak na trhu práce, tak v zahraničí. [60] Zavedené projekty, kroky a opatření pro boj s dětskou prací V roce 2010, Statistický institut Albánie provedl ve spolupráci s ILO/IPEC první národní průzkum dětské práce v této zemi. Tento průzkum byl vydán v roce 2012. Šetření zahrnovalo 7 319 domácností, které obsahovaly 27 865 jednotlivců, z nichž 6003 byly děti ve věku 5–17 let. Jak je vidět, z následující tabulky 3.3, míra zaměstnanosti se u dětí odhaduje na 7,7 procenta a postupně s věkem roste. [61] Tabulka 3.3 Dětská práce dle věku Věkové rozpětí
5–11 let
5–17 let
12–14 let
15–17 let
Počet dětí Zaměstnaní Dětská práce Míra zaměstnanosti [%] Dětská práce [%]
354 400 8 400 8 400 2,4 2,4
698 600 54 000 35 500 7,7 5,1
163 600 15 300 12 600 9,4 7,7
180 600 30 300 14 600 16,8 8,1
Zdroj: International Labour Organization, INSTAT, vlastní zpracování [61]
64
Kulturní specifika Albánie Dle údajů z tabulky 3.4, chlapci mívají vyšší míru zaměstnanosti než dívky. Je jasné, že rozdíl zaměstnanosti u obou pohlaví se postupně s věkem zvyšuje. Celkově se práce dětí odhaduje v průměru okolo 18,7 hodin týdně. Více než 90 % dětí ve věku od 5 do 17 let navštěvuje školu, avšak tendence pokračovat ve vzdělání po ukončení povinné docházky klesá. [61] Tabulka 3.4 Dětská práce dle pohlaví Věkové rozpětí Pohlaví Počet dětí Zaměstnaní Míra zaměstnanosti
5–17 let
5–11 let
12–14 let
15–17 let
Chlapci 357 800 32 400
Dívky 340 800 21 600
Chlapci 189 700 5 400
Dívky 164 600 3 000
Chlapci 79 600 8 700
Dívky 84 000 6 600
Chlapci 88 500 18 300
Dívky 92 100 12 000
9,1
6,3
2,9
1,8
10,9
7,9
20,7
13,1
Zdroj: International Labour Organization, INSTAT, [61] vlastní zpracování
Co se týče rozdělení dětí dle ekonomické oblasti, většina dětí je zapojena do zemědělských činností, v menší míře také pracují v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, v hotelech a restauracích. V zemědělství pracuje více dívek než chlapců, avšak rozdíly jsou nepatrné. Naopak větší podíl chlapců je v oblasti hotelů, restaurací a ve stavebnictví. Tabulka s konkrétními čísly je uvedena v příloze č. 7. V roce 2012 učinila Albánie mírný pokrok v úsilí k odstranění nejhorších forem dětské práce. Rada ministrů přijala Akční plán pro děti (2012–2015). Cílem je snížit nejhorší formy dětské práce do roku 2016. Plán zahrnuje poskytování bezplatného, kvalitního vzdělání pro všechny děti, poskytování sociální ochrany rodinám a dětem v nouzi a podporu zaměstnanosti mláděže. [62] Boj proti dětské práci spočívá především v podpoře školství. Harmonizace albánského vzdělávání je důležitá pro tuto zemi z několika důvodů. Situovalo by to Albánii mnohem blíže k zemím EU a stoupl by zájem dětí o další pokračování ve vzdělávání, získávání odborných dovedností a zkušeností a tím i lepší uplatnění na trhu práce. V Albánii byl již zahájen projekt vedený odbory učitelů (FSASHF a SPASH) 9 a podporovaný FNV10.
9
FSASHF = Albanian Trade Union Federation of Science Teachers; SPASH = Albanian Independent Trade Union of Teachers. 10
Federation Dutch Labour Movement FNV Modial.
65
Kulturní specifika Albánie Tento projekt umožnil stovkám dětí přihlásit se a chodit do školy. Projekt ukazuje, že pokud učitelé, jako hlavní články působící v zájmu dětí o studium, jsou motivováni, mohou přesvědčit ty nejvíce znevýhodněné děti, aby chodily do školy. Projekt zahrnuje 20 škol ve čtyřech okresech. Nejprve se začali vzdělávat učitelé o nebezpečí, které přinese ukončení, popřípadě odmítnutí školní docházky. Jakmile dítě přestane chodit do školy, učitelé navštíví jeho rodiče a ptají se jich na důvod. Snaží se najít společné řešení a přesvědčit je o důležitosti vzdělání pro budoucnost jejich dítěte, i celé rodiny. Chvíli působí v rodině, navštěvují ji a snaží se pochopit důvody, proč rodiče odmítají školní docházku a najít řešení. Projekt je také zaměřen na romské děti. Mnoho romských rodičů ve škole dlouho nezůstalo, proto nyní nemají takové pochopení pro vzdělání vlastních dětí. Často jsou na tom finančně hůře než albánské rodiny, někdy i do takové míry, že nedokážou dítě do školy vhodně obléct. Mají také strach, že se jejich dětem budou ostatní ve škole smát. Učitelé sice nemají prostředky na podporu chudých rodičů, ale i tak se jim snaží pomoci. Poskytují jim učebnice z předchozích let a snaží se starat o to, aby byly romské děti při nástupu do školy přátelsky uvítány. Na tomto projektu je ukázáno, že stačí trocha představy a velká motivace ke snížení dětské práce. Následující krok, rozšíření tohoto projektu na národní úroveň už spočívá na vládě, která k tomu má příslušné nástroje. [60] Vláda změnila a zlepšila národní referenční mechanismus posílením spolupráce mezi vládními orgány a občanskou společností. Navzdory těmto snahám se vláda především, spoléhá na práci neziskových organizací. [60] Děti jsou nejvíce využívány k žebrání. Při tomto druhu nucené práce jsou tak často venku i do pozdních nočních hodin, kdy jim hrozí fyzické napadení či sexuální zneužití. [60] I když jsou důkazy omezené, existují zprávy, že děti musí pracovat v textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu. Některé pracují v továrnách, kde jsou vystaveny pachu různých chemikálií, či pracují s těžkými stroji. Jsou případy, že musí pracovat i v dolech, v zemědělství s nebezpečnými stroji, ve stavebnictví apod. Dále je prokázáno, že děti trpí vyčerpáním v důsledku dlouhé pracovní doby. [62]
66
Kulturní specifika Albánie V období 1992–2002 bylo asi 4 000 albánských dětí obětí obchodu s lidmi, většina z nich byla z romských rodin. Z neoficiálních zdrojů, pro představu, Centrum dětských práv v Tiraně v roce 2006 prohlásilo, že asi 50 000 dětí je zapojeno do dětské práce a práce na ulici. INSTAT naznačuje, že 2 % pracujících dětí se podílejí na obchodních aktivitách a 95,6 % na zemědělské činnosti. V minulém roce v soukromém sektoru pracovalo kolem 133 000 dětí. [63]
67
Závěr
Závěr Albánie představuje oblast doposud pro mnoho lidí nepoznanou a skrytou. Přitom kilometrová vzdálenost od ČR není až tak velká. Povědomí o ní se zvýšilo především díky podání přihlášky do Evropské unie a ve spojitosti s působením energetické firmy ČEZ. Mnoho lidí si tuto zemi představuje jako působiště silné albánské mafie a gangů, dále ji mají spojenou s krevní mstou, násilím a chudobou. Touto prací jsem tedy chtěla poukázat, že Albánie v sobě skrývá mnohem více. Je nutné zmínit její pozitiva, která jsou často potlačována. Je to země plná kontrastů a název knihy Miroslava Náplavy a Petra Horkého mluví za vše – „ Albánie, kráska se špatnou pověstí“. Toto téma jsem si vybrala, protože mě Albánie velice zaujala už tím, že patří mezi nejchudší země v Evropě. Inspirací pro výběr tématu mé bakalářské práce se stal rovněž cestopis od Miroslava Náplavy a Petra Horkého. Uvědomovala jsem si, že dostupnost zdrojů s tématem Albánie je špatná, avšak i přesto mě tato země natolik zajímala, že tento aspekt mne nemohl odradit. Naopak, chtěla jsem se o Albánii dozvědět co možná nejvíce. Cílem mé práce bylo přiblížit obchodní a kulturní specifika této země, s možným využitím buď pro podnikatelské subjekty, nebo pro turismus. Proto bych zde uvedla krátké shrnutí. Malé povědomí o této zemi je zapříčiněno především její historickou minulostí, kdy byla silně izolovanou zemí. Co se týče náboženství, v roce 1967 byla vyhlášena prvním ateistickým státem světa, což ji v komunikaci s ostatními zeměmi moc nepomohlo. Avšak po pádu komunismu se Albánie začala rozvíjet a otevírat svá dvířka okolnímu světu. Během posledních deseti let se zařadila mezi země s nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropě. Rychle se rozvíjejícími odvětvími je cestovní ruch, stavebnictví a telekomunikace. V cestovním ruchu má Albánie velkou perspektivu. Skrývá v sobě nádhernou divokou přírodu, hory, adrenalinové stezky, jezera obklopená lesy, travinou a vzácnými rostlinami. Pro návštěvníky, kteří mají rádi odpočinek u moře, má tato země rovněž co nabídnout. Nádherná zákoutí s pohledem na mořskou hladinu, zapadající slunce, zpěv vodního ptactva a letní teploty šplhající někdy až k 40°C.
68
Závěr Mnoho lidí zde pracuje v oblasti zemědělství, které má však spoustu nedostatků. Příkladem jsou chybějící moderní stroje usnadňující práci, problémy s vlastnickými právy, omezenost trhu či nedostatečná infrastruktura. Co se týče průmyslu, Albánie skrývá značné nerostné bohatsví, které doposud nebylo podrobně zmapováno. Těžba ropy a zemního plynu by byla pro tuto zemi příležitostí, ale chybí jí opět stroje a zařízení. To samé se týká ložisek chrómu, železné rudy, niklu, mědi, vápence a dalších. Energetický průmysl by potřeboval rehabilitaci, postrádá množství energetických kapacit, zařízení chátrají a téměř veškerá energie je v zemi vyráběna v hydroelektrárnách nebo se nakupuje ze zahraničí. Nedostatkem je také špatná dopravní infrastruktura, kde je důležitá reparace především silničních cest, protože Albánie je známá nejhorší kvalitou silnic v Evropě. Jak je tedy vidět, tato země má co nabídnout, ale potřebuje také pomoc. Velkou a hlavní příčinou všech problémů Albánie a její chudoby, je politika. Není zde dostatečné právní prostředí, korupci se tu daří, organizovaný zločin je ve fázi, kdy je těžké ho zastavit a míra nezaměstnanosti je poměrně vysoká. Zahraniční investoři se prozatím s touto zemí obávají navázat vzájemnou spolupráci. Faktem ovšem je, že pokud se Albánii podaří vstoupit do Evropské unie, její situace a pohled ostatních zemí se změní. Pro vstup do EU musí tato země učinit určitá opatření, mezi která patří např. snížení míry korupce, stabilní politické prostředí a fungující tržní hospodářství. Tato země je již účastníkem několika mezinárodních uskupení a organizací, které jí na této cestě pomáhají. Vztahy mezi Českou republikou a Albánií nejsou natolik rozvinuté, jako třeba mezi ČR a Německem, ale přesto si myslím, že je vše na dobré cestě. Ať už se jedná o diplomatické návštěvy nebo o firmy, které již v této zemi podnikají. Čeští dodavatelé by se mohli zaměřit na sektory energetiky, hydroenergetiky, na stroje pro chemický a petrochemický průmysl, na zlepšení dopravní infrastruktury, stavebnictví a na perspektivní cestovní ruch. Česká republika již v Albánii zahájila několik projektů, zaměřených např. na ochranu životního prostředí, což Albáncům prozatím nic moc neříká. Další projekty byly zaměřené na podporu vzdělávání albánského obyvatelstva či na podporu turismu.
69
Závěr V rámci této bakalářské práce jsem provedla dotazníkové šetření, ohledně povědomí o Albánii mezi zástupci různých firem. Z odpovědí, lze usoudit, že zájem o tuto zemi není velký. Některé firmy o této zemi neví téměř nic, anebo jen pár informací. Důvodem se jeví i nízký mediální zájem, obavy z organizovaného zločinu, vysoká míra korupce, politická nestabilita či hrozba vyvlastnění. Společnosti, které by byly ochotny podstoupit riziko‚ a do této země vstoupit, potřebují větší státní podporu a jistotu, která se zvýší vstupem Albánie do EU. Součástí mého dotazníkového šetření jsou též informace od albánské studentky, žijící v ČR, albánského obchodního ředitele pobočky firmy Legrand s.r.o. a aktuální informace z Velvyslanectví České republiky v Tiraně. Některé společnosti se obávají kulturních odlišností. Typický styl albánského jednání je „vítězství – vítězství“, přičemž se snaží o dosažení kompromisu. Jejich chování je založeno na úctě, respektu, důvěře a čestném slovu „besa“. Albánci jsou velmi pyšní na svůj alkoholický nápoj rakije a k hostům jsou velmi přívětiví a pohostinní. Mezi zvláštní zvyky této země se řadí zvykové právo Kanun, které již není tolik uplatňováno. Pověstná je krevní msta, která se v této zemi může objevit, ale už není tolik častá jako dříve. Platí spíše v horských oblastech. Dle teorie nizozemského vědce Geerta Hofstedeho jsem Albánii zařadila do základních dimenzí, které charakterizují jednotlivé společnosti. Albánie totiž zpracována nebyla, ale podle jejich sousedních zemí jako jsou Srbsko, Řecko, Bulharsko a Rumunsko lze usuzovat o podobném stylu chování a vyznávání hodnot. Lze tedy Albánce charakterizovat jako společnost s velkou vzdáleností k moci, kolektivistickou, společností na cestě mezi maskulinitou a feminitou, s větším sklonem k feminitě a nejen díky preciznosti, pevným pravidlům pro děti, lze hovořit o společnosti se silným vyhýbáním se nejistotě. Pokud tedy chceme s ostatními odlišnými kulturami vycházet, je zapotřebí v některých případech, potlačit svůj vlastní styl a spíše se přizpůsobit druhému. Významným, ovlivňujícím, prvkem v Albánii byla a je migrace. Je to v podstatě znak globalizace a Albánii provází poslední dekádou. Hlavní důvody pro emigraci jsou chudoba, nezaměstnanost, obtížné životní podmínky, vzdělání a nedostatek bezpečnosti. Mezi země, které si Albánci vybírají, patří Itálie, Řecko, USA a Německo.
70
Závěr Hlavním důvodem proč se firmy obávají do Albánie investovat, jsou nedostatečné podmínky pro zahraniční investory, politická nestabilita, korupce, ale také organizovaný zločin. Tato stinná stránka Albánie zahrnuje obchod s drogami a lidmi. Albánská mafie je známá svým svérázným stylem, drsností, smyslem pro pevné slovo a také propracovaností svých sítí. Snaha porazit tento negativní aspekt se rok od roku zvětšuje. V současnosti je v Albánii doba vhodná k navázání spolupráce, dokud ještě není albánský trh tolik nasycen a konkurence je na nízké úrovni. V tomto ohledu by se podstoupení určitého rizika jistě vyplatilo. Závěrečná věta velmi dobře vystihuje tuto zemi: „Je to nejdivočejší a podle nás nejkrásnější část Evropy.“ [64]
71
Seznam literatury a zdrojů
Seznam literatury a zdrojů [1] Albánština: jazyk Země orlů. In: Jazyky.Studium.Práce [online]. gdi,s.r.o., 2.4.2008 [cit. 2013-12-06]. ISSN 1801-688X. Dostupné z: http://www.jazyky.com/albanstina-jazyk-zemeorlu/ [2] FIREFLY MEDIA. Státní vlajky světa [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.statnivlajky.cz/albanie [3] GOVERNMENT OF ALBANIA. Coat of arms of Albania. Wikimedia Commons [online]. 2013, [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_Albania.svg [4] GLOYER, Gillian. Albánie. Vyd. 4. Brno: Jota, 2012, 232 s., xvi s. obr. příl. Průvodce (Jota). ISBN 978-80-7462-153-6. [5] BANCONOTE MONDIALI.IT. Albania. Banconote Mondiali.it: il tuo portale sulla numismatica [online]. © 2002-2010 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.banconotemondiali.it/collezioni/paginastato2.asp?id=1398&idutente=82 [6] WIKIPEDIA. Měna: Albánský lek. Státní vlajky světa [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:http://www.statnivlajky.cz/mena/ostatni/albansky-lek [7] ZEMĚPIS.COM. Albánie. Zeměpis.com: Geografický portál [online]. © 2002-2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://www.zemepis.com/Albanie.php [8] CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook: Albania [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/al.html [9] AMA. Albánie, drsná země plná kontrastů, slaví sté výročí samostatnosti. ČT 24 [online]. 28.11.2012 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/205390albanie-drsna-zeme-plna-kontrastu-slavi-ste-vyroci-samostatnosti/ [10] CK MUNDO: Cestujte s námi na stejné vlně. [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/cerna-hora/prokletije [11] GALBRAITH, Kate. Jadranské pobřeží: z řady průvodců Lonely Planet. 1. čes. vyd. Praha: Svojtka, 2001, ISBN 80-7237-414-1. [12] PAVEL HRADEČNÝ, Ladislav Hladký a František Šístek AUTORSKY SE PODÍLELI VIRGJIL MONARI. Dějiny Albánie. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 80-710-6939-6. 72
Seznam literatury a zdrojů [13] Ministerstvo zahraničních věcí. Albánie: Vnitropolitická charakteristika [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/politika/vnitropoliticka_chara kteristika.html [14] THE WORLD BANK. The World Bank: Working for a World Free of Poverty [online]. 2014 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z:http://data.worldbank.org/indicator/SP.POP.TOTL [15] Ministerstvo zahraničních věcí. Albánie: Základní informace o teritoriu [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ [16] Lidé,zvyky,náboženství. Hedvabnastezka.cz: cestovatelský portál [online]. 19.6.2006 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/albanie/evropaalbanie-lide-zvyky-nabozenstvi/ [17] NEJEDLÝ, Petr. Miroslav Náplava: Albánského muže lze snadno urazit. Cestomila: Portál o cestování [online]. 6.8.2013 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.cestomila.cz/clanek/1128-miroslav-naplava-lt-br-gt-albanskeho-muze-lzesnadno-urazit [18] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Albánie: Ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ekonomika/ekonomicka_char akteristika_zeme.html [19] Česko si polepšilo v žebříčku ekonomické svobody.: Je šestadvacáté, o příčku za Japonskem [online]. Economia, a.s., 14.1.2014 [cit. 2014-02-06]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-61559380-cesko-si-polepsilo-v-zebricku-ekonomicke-svobodyje-sestadvacate-o-pricku-za-japonskem [20] Country Rankings. THE HERITAGE FOUNDATION. 2014 Index of Economic Freedom [online]. © 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/ranking [21] ČTK. Index ekonomické svobody: Česko poskočilo vzhůru. E15.cz [online]. 12.1.2011 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/podle-indexuekonomicke-svobody-si-cesko-polepsilo
73
Seznam literatury a zdrojů [22] ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD TIRANA. Albánie: Finanční a daňový sektor. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1.4.2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/albanie-financni-a-danovy-sektor17814.html [23] ŠTOURAČOVÁ, Judita. Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím západního Balkánu. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, 248 s. ISBN 978807-4310-171. [24] Internet World Stats: Usage and Population Statistics. Europe Internet Stats [online]. © 2001 - 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/europa2.htm [25] EUROPEAN COMMISSION. Albania: 2013 Progress Report. In: European Commission: Enlargement [online]. 16.10.2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2013/package/brochures/albania_2013. pdf [26] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Albánie: Zahraniční obchod země [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ekonomika/zahranicni_obcho d_zeme.html [27] TAYLOR & FRANCIS GROUP. The Europa world year book. 54th ed. London: Routledge, 2013. ISBN 978-185-7437-065. [28] ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 67. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4694-4. [29] Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Albánie: Investiční klima [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/albanie/ekonomika/investicni_klima.ht ml [30] 10 Reasons why you should invest in Albania. ALBINVEST. Albinvest: Albania, more than a gateway [online]. ©2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://albinvest.al/index.php?option=com_content&view=article&id=92:10-reasons-whyyou-should-invest-in-albania&catid=44:reasons-why-albania&Itemid=87 [31] Informace o NATO. JAGELLO. Natoaktual.cz: Oficiální portál Informačního centra o NATO [online]. ©2000 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.natoaktual.cz/na_projekty.aspx?y=na_projekty/icnatoinformace.htm
74
Seznam literatury a zdrojů [32] BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD TIRANA. Albánie: Zahraničně-politická orientace [online]. 1.4.2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/albanie-zahranicne-politicka-orientace17812.html#sec1 [33] Porozumění procesu rozšíření. In: EU, Evropská komise. Porozumění procesu rozšíření: politika rozšíření Evropské unie[online]. Lucemburk: EUR-OP, 2007 [cit. 2014-03-22]. ISBN 9789279066313. Dostupné z:http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/publication/enlunderstand_cs.pdf [34] O-Q. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz: Věcně o Evropě [online]. ©20052014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/289/sekce/o-q/#2 [35] EUROPÄISCHE AKADEMIE BERLIN. Evropa: Informační příručka pro mladé. Německo: Zeitbild a Agentur für Kommunikation, 2013. ISBN 978-92-79-29203-3. [36] ŠIŠKOVÁ, Naděžda. Právní a politická kritéria pro vstup do EU. Mezinárodní politika. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2000, XXIV, č. 4, s. 23-24. 0543-7962. [37] BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD TIRANA. Albánie: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR [online]. 1.4.2014 [cit. 2014-0505]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/albanie-obchodni-a-ekonomickaspoluprace-s-cr-17816.html [38] HLADKÝ, Ladislav. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 2010, s. 261. Práce Historického ústavu AV ČR, sv. 32. ISBN 8072861719. [39] Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. Vyd. l. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-717-8648-9. [40] GULLOVÁ, Soňa a Petr GOLA. Podnikání a daně v Albánii. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1.11.2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikani-a-dane-valbanii-24746.html [41] Albania: Meetings. CULTURE CROSSING. Culture Crossing: A community built guide to cross-cultural etiquette & understanding [online]. ©2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:http://www.culturecrossing.net/basics_business_student_details.php?Id=21&CID=2
75
Seznam literatury a zdrojů [42] Albania: Eye Contact. CULTURE CROSSING. Culture Crossing: A community built guide to cross-cultural etiquette & understanding [online]. ©2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:http://www.culturecrossing.net/basics_business_student_details.php?Id=10&CID=2 [43] Albania: Dress. CULTURE CROSSING. Culture Crossing: A community built guide to cross-cultural etiquette & understanding [online]. ©2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:http://www.culturecrossing.net/basics_business_student_details.php?Id=19&CID=2 [44] Týden: zpravodajský týdeník [online]. Praha: Sebastian Pawlowski, Mediacop s. r. o, 24.10.2008 [cit. 2014-04-08]. ISSN 1210-9940. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/tradice-priseznych-panen-v-albaniizanika_87000.html#.U2d0XHAtrX0 [45] Navýchod.cz: časopis, který rozšíří vaše obzory [online]. Praha: občanské sdružení Na východ od Aše, 2004 [cit. 2014-04-08]. ISSN 1214-2492. Dostupné z: http://www.navychod.cz/articles.php?id=9a28090c-8db4-11df-aa30-00304830bcc4 [46] TESAŘ, Filip. Můžeme, chceme, dokážeme?: česká ekonomická, veřejná a kulturní diplomacie a Balkán. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, 218 s. ISBN 978-80-8755809-6. [47] HOFSTEDE, Geert a Gert Jan HOFSTEDE. Kultury a organizace: software lidské mysli : spolupráce mezi kulturami a její důležitost pro přežití. Praha: Linde, 2007, 335 s. ISBN 97880-86131-70-2. [48] Online Data Analysis. World Values Survey: Database [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:http://www.worldvaluessurvey.org/WVSOnline.jsp [49] KONICA, Nevila a Randall Keith FILER. Albanian emigration: causes and consequences. Prague: CERGE-EI, 2003, 23 s. Working paper series, 181. ISBN 80-734-4003-2. [50] INTERNATIONAL ORGANIZATION FOR MIGRATION. Migration in Albania: a country profile [online]. Geneva: International Organization for Migration, 2008 [cit. 201404-12]. ISBN 9789290684756. Dostupné z: http://www.marrirc.org/upload/Documents/Albania-2008.pdf [51] KUPISZEWSKI, Marek, Anna KICINGER, Dorota KUPISZEWSKA a Frederik HENDRIK FLINTERMAN. LABOUR MIGRATION PATTERNS, POLICIES AND MIGRATION PROPENSITY IN THE WESTERN BALKANS [online]. International Organization for Migration, 2010 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://publications.iom.int/bookstore/index.php?main_page=product_info&products_id=54 3 76
Seznam literatury a zdrojů
[52] PRTINA, Srdjan. Zahraniční a bezpečnostní politika vybraných zemí Balkánu. 1. vyd. Editor Věra Stýskalíková, Hubert Smekal. Brno: Masarykova univerzita Brno, Mezinárodní politologický ústav, 2004, 219 s. ISBN 80-210-3572-2. [53] TESAŘ, Filip. Jdou, jdou tou balkánskou cestou. Mezinárodní politika. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, č. 1. 0543-7962. [54] RAUS. Albánie a obchodování s lidmi. Český rozhlas [online]. 25.7.2009 [cit. 2014-0419]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/608581 [55] NOŽINA, Miroslav. Albánský organizovaný zločin. Mezinárodní politika. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2000, XXIV, č. 4, s. 35-37. 0543-7962. [56] Albanian mafia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 5.5.2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Albanian_mafia [57] Národní ústředna Interpolu. POLICIE ČR. Policie České republiky [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.policie.cz/clanek/narodni-ustredna-interpolu.aspx [58] EUROPOL (Evropský policejní úřad). POLICIE ČR. Policie České republiky [online]. ©2014 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.policie.cz/clanek/europol-evropskypolicejni-urad.aspx [59] INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION, ILO International Programme on the Elimination of Child Labour a INSTAT ALBANIA. Working children in the Republic of Albania: the results of the 2010 national child labour survey [online]. Geneva: ILO, 2012 [cit. 2014-05-05]. ISBN 9789221269786. Dostupné z:http://www.ilo.org/ipec/Informationresources/WCMS_202853/lang--en/index.htm [60] FNV MONDIAAL. Let Parents Earn and Children Learn: Final Report [online]. Chris Whitehouse. Amsterdam, 2010 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: https://www.fnvbondgenoten.nl/site/acties_en_campagnes/196909/212432/255101 [61] INTERNATIONAL LABOUR ORGANIZATION, ILO International Programme on the Elimination of Child Labour a INSTAT ALBANIA. Working children in the Republic of Albania: the results of the 2010 national child labour survey [online]. Geneva: ILO, 2012 [cit. 2014-05-05]. ISBN 9789221269786. Dostupné z:http://www.ilo.org/ipec/Informationresources/WCMS_202853/lang--en/index.htm
77
Seznam literatury a zdrojů [62] BUREAU OF INTERNATIONAL LABOR AFFAIRS. Albania: 2012 Findings on the Worst Forms of Child Labor [online]. 2012 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://www.dol.gov/ilab/reports/child-labor/albania.htm [63] Children's situation in Albania. Save the Children [online]. 13.7.2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://resourcecentre.savethechildren.se/start/countries/albania. [64] NÁPLAVA, Miroslav a Petr HORKÝ. Albánie: kráska se špatnou pověstí. Ilustrace Roman Hudziec. Brno: Jota, 2012, 227 s., [60] s. barev. obr. příl. Cestopisy (Jota). ISBN 978807-2178-346. [65] CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Library: Albania [online]. 6.3.2007 [cit. 201405-06]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/cia-mapspublications/Albania.html [66] USGS: Minerals Information. International Mineral Maps [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z:http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/maps/ [67] United States Census Bureau. International Programs: International Data Base [online]. [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.census.gov/population/international/data/idb/region.php?N=%20Results%20&T =12&A=separate&RT=0&Y=2014&R=-1&C=AL [68] INSTAT: Republika e Shqiperise, Instituti i Statistikave. INSTITUTI I STATISTIKAVE - TIRANË. [online]. 2012 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.instat.gov.al/en/themes/living-standard.aspx [69] Albánie. Ladiny zápisky [online]. 2010 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://ladinyzapisky.blogspot.cz/2010/05/albanie.html [70] Novinky.cz. PROFIMEDIA.CZ. Top destinace pro rok 2014 [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://www.novinky.cz/cestovani/323191-top-destinace-pro-rok2014.html [71] Ferrebeekeeper. Skanderbeg [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: https://ferrebeekeeper.wordpress.com/2012/06/06/the-crown-of-skanderbeg/ [72] Dromedar.sk. Albánská riviéra [online]. 12.7.2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://dromedar.topky.sk/gl/185444/1237150/Albanska-riviera#infopanel
78
Seznam použitých zkratek
Seznam použitých zkratek ČEZ
České energetické závody
CIA
Central Intelligence Agency
ČR
Česká republika
HDP
Hrubý domácí produkt
EU
Evropská unie, European Union
PDSh
Partia Demokratikë e Shqipërisë, demokratická strana
NATO
North Atlantic Treaty Organization, Organizace Severoatlantické smlouvy
INSTAT
Albanian Institute of Statistics, Statistický úřad Albánie
CPI
Consumer price index, Index spotřebitelských cen
ALL
Albanian lek, albánská měna LEK
ARMO
Albanian Refining and Marketing of Oil, albánský ropný velkopodnik
EHW
synonymum High-Quality and Great-Tasting Products zemědělská společnost
KMY
Kombinati i Mishit Yzberisht, zemědělská společnost
EBRD
European Bank for Reconstruction and Development Evropská banka pro obnovu a rozvoj
AMC
Albanian Mobile Communications, albánský mobilní operátor
SITC
Standard International Trade Classification Skupiny standartní mezinárodní obchodní klasifikace
OSN
Organizace spojených národů, UN – United Nations
WTO
World Trade Organization, Světová obchodní organizace
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade Všeobecná dohoda o clech a obchodu
CEFTA
Central European Free Trade Agreement Středoevropská dohoda o volném obchodu
OSCE
Organization for Security and Co-operation in Europe Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě 79
Seznam použitých zkratek RCC
Regional Cooperation Council, Rada pro regionální spolupráci
MMF
Mezinárodní měnový fond, IMF – International Monetary Fund
SB
Skupina Světové banky, WB – World Bank
IBRD
International Bank for Reconstruction and Development Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
IDA
International Development Association, Mezinárodní asociace pro rozvoj
SEECP
The South East European Co-operation Process Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě
SEI
Středoevropská iniciativa, CEI – Central European Initiative
SAP
Stabilizační a asociační proces
EK
European Commission, Evropská komise
CK
Cestovní kancelář
ŽP
Životní prostředí
USA
United States of America, Spojené státy americké
ILO
International Labour Organization, Mezinárodní organizace práce
UNICEF
United Nations Children’s Fund, Dětský fond OSN
IOM
International organization for Migration Mezinárodní organizace pro migraci
VB
Velká Británie, GB – Great Britain
IPEC
International Programme on the Elimination of Child Labour Mezinárodní program pro eliminaci dětské práce
FSASHF
Albanian Trade Union Federation of Science Teachers
SPASH
Albanian Independent Trade Union of Teachers
FNV
Federation Dutch Labour Movement, FNV Modial
80
Seznam obrázků
Seznam obrázků Obrázek 1.1
Státní vlajka Albánie
Obrázek 1.2
Státní znak Albánie
Obrázek 1.3
Bankovky
Obrázek 1.4
Mince
Obrázek 1.5
Albánie a její sousední státy
Obrázek 1.6
Poloha Albánie v Evropě
Obrázek 1.7
Fyzickogeografická mapa Albánie
Obrázek 1.A
Fyzickogeografická mapa
Obrázek 1.B
Administrativní mapa
Obrázek 1.C
Mapa nerostných surovin
Obrázek 8.A
Albánské hory
Obrázek 8.B
Albánské Alpy – pohoří Prokletije
Obrázek 8.C
Národní park Thetti
Obrázek 8.D
Socha Skanderbega
Obrázek 8.E
Albánská riviéra
Obrázek 8.F
Albánská riviéra
Obrázek 8.G
Albánská riviéra
Obrázek 8.H
Místní obyvatel žijící v horách
81
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tabulka 1.1
Národnostní složení v roce 2011
Tabulka 1.2
Náboženské složení v roce 2011
Tabulka 1.3
Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let
Tabulka 1.4
Míra inflace
Tabulka 1.5
Zaměstnanost, nezaměstnanost a průměrná mzda
Tabulka 1.6
Index ekonomické svobody
Tabulka 1.7
Sektory podílející se na tvorbě HDP
Tabulka 1.8
Pracovní síla v sektorech
Tabulka 2.1
Import, Export, Obchodní bilance ve vybraných letech
Tabulka 2.2
Země, z kterých Albánie dováží
Tabulka 2.3
Země, do kterých Albánie vyváží
Tabulka 2.4
Podíl SITC na albánském vývozu
Tabulka 2.5
Podíl SITC na albánském dovozu
Tabulka 3.1
Průzkum hodnot albánské společnosti
Tabulka 3.2
Země, kde působí albánská mafie
Tabulka 3.3
Dětská práce dle věku
Tabulka 3.4
Dětská práce dle pohlaví
Tabulka 4.A Majetková práva, korupce a fiskální svoboda Tabulka 4.B Vládní výdaje, podnikatelská svoboda, pracovní a měnová svoboda Tabulka 4.C Svoboda obchodu, investiční a finanční svoboda Tabulka 7.A Rozdělení pracujících dětí dle ekonomických oblastí
82
Seznam grafů
Seznam grafů Graf 2.A
Albánie v roce 1990
Graf 2.B
Albánie v roce 2000
Graf 2.C
Albánie v roce 2009
Graf 2.D
Albánie v roce 2013
Graf 2.E
Výhled do budoucnosti, Albánie v roce 2020
Graf 2.F
Výhled do budoucnosti, Albánie v roce 2050
Graf 3.A
Počet chudých v roce 2002
Graf 3.B
Počet chudých v roce 2008
Graf 3.C
Počet chudých v roce 2012
83
Seznam příloh
Seznam příloh Příloha č. 1
Mapy Albánie
Příloha č. 2
Věková pyramida albánského obyvatelstva ve vybraných letech
Příloha č. 3
Počet chudých v regionech
Příloha č. 4
Index ekonomické svobody v letech 2009–2014
Příloha č. 5
Dotazníkové šetření
Příloha č. 6
Zvykové právo – Kanun
Příloha č. 7
Dětská práce
Příloha č. 8
Albánie obrazem
84
Příloha
Příloha č. 1 – Mapy Albánie Obr. 1.A – Fyzickogeografická mapa
Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/cia-maps-publications/Albania.html [65]
Příloha Obr. 1.B – Administrativní mapa
Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/cia-maps-publications/Albania.html [65]
Příloha Obr. 1.C – Mapa nerostných surovin
Zdroj: http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/country/maps/94019.gif, [66]
Příloha
Příloha č. 2 – Věková pyramida albánského obyvatelstva ve vybraných letech Graf 2.A – Albánie v roce 1990
Zdroj: United States Census Bureau [67]
Graf 2.B – Albánie v roce 2000
Zdroj: United States Census Bureau [67]
Příloha Graf 2.C – Albánie v roce 2009
Zdroj: United States Census Bureau [67] Graf 2.D – Albánie v roce 2013
Zdroj: United States Census Bureau [67]
Příloha Graf 2.E – Výhled do budoucnosti, Albánie v roce 2020
Zdroj: United States Census Bureau [67] Graf 2.F – Výhled do budoucnosti, Albánie v roce 2050
¨ Zdroj: United States Census Bureau [67]
Příloha
Příloha č. 3 – Počet chudých v regionech Graf 3.A – Počet chudých v roce 2002
Zdroj: INSTAT: Republika e Shqiperise [68], vlastní zpracování Graf 3.B – Počet chudých v roce 2008
Zdroj: INSTAT: Republika e Shqiperise [68], vlastní zpracování Graf 3.C – Počet chudých v roce 2012
Zdroj: INSTAT: Republika e Shqiperise [68], vlastní zpracování
Příloha
Příloha č. 4 – Index ekonomické svobody v letech 2009–2014 Tabulka 4.A – Majetková práva, korupce a fiskální svoboda
INDEX YEAR
NAME
ALBANIA
OVERALL SCORE
2014 2013 2012 2011 2010 2009
PROPERTY RIGHTS
66.9 65.2 65.1 64.0 66.0 63.7
30.0 30.0 35.0 35.0 35.0 30.0
FREEDOM FROM CORRUPTION 30.4 31.0 33.0 32.0 34.0 29.0
FISCAL FREEDOM 92.7 92.6 91.4 92.1 92.6 92.8
Zdroj: http://www.heritage.org/index/explore?view=by-region-country-year [20], vlastní zpracování Tabulka 4.B – Vládní výdaje, podnikatelská svoboda, pracovní a měnová svoboda
NAME
ALBANIA
INDEX YEAR
GOVERNMENT SPENDING
BUSINESS FREEDOM
LABOR FREEDOM
MONETARY FREEDOM
2014
75.6
78.1
49,70
80,00
2013
75.1
81.0
49,00
78,40
2012
69.5
78.2
51,00
78,60
2011
68.7
67.1
50,40
79,90
2010 2009
74.2 75.6
68.0 67.0
52,10 47,20
78,70 79,60
Zdroj: http://www.heritage.org/index/explore?view=by-region-country-year [20], vlastní zpracování
Tabulka 4.C – Svoboda obchodu, investiční a finanční svoboda NAME
ALBANIA
INDEX YEAR 2014 2013 2012 2011 2010 2009
TRADE FREEDOM 87,50 79,80 79,80 79,80 85,80 75,80
INVESTMENT FREEDOM
FINANCIAL FREEDOM
75,00 65,00 65,00 65,00 70,00 70,00
Zdroj: http://www.heritage.org/index/explore?view=by-region-country-year [20], vlastní zpracování
70,00 70,00 70,00 70,00 70,00 70,00
Příloha
Příloha č. 5 – Dotazníkové šetření 1. část: Otázky dotazníkového šetření pro firmy v ČR 1. Máte povědomí o ekonomickém stavu Albánie? (Pokud ano, jak se v současnosti jeví?) 2. Víte, jaká odvětví v albánském hospodářství převažují? (Pokud ano, jaká?) 3. Máte přehled o tom, jaké přírodní bohatství tato země skrývá? (Uvedťe příklad.) 4. Albánie ještě není členem EU, chtěli byste ji v EU? Z jakého důvodu? 5. Máte navázanou obchodní spolupráci s Albánií? Jestliže ANO, z jakého důvodu jste se rozhodli pro Albánii? Jestliže NE, jste ochotni o spolupráci s touto zemí uvažovat? (Uveďte důvod.) 6. Jaké stinné stránky na této zemi vidíte? 7. Spolupracujete – li s ní, jaké je chování a styl jednání Albánců? 8. Pokud s Albánií ještě nespolupracujete, chtěli byste být jednou z prvních společností ve Vašem odvětví, která by do této země investovala? (Důvod.) Otázky pro jednotlivé firmy: ČEZ 9. Vidíte ve spolupráci s Albánií určité výhody? (Jaké?) 10. Stručně charakterizujte situaci v energetickém průmyslu Albánie. (Klady, zápory) CK MUNDO, INVIA, POZNÁNÍ 9. Stručně charakterizujte současnou situaci v této zemi v oblasti CR. 10. Vidíte v CR potenciál? Proč se podle Vás Albánie nezviditelnila přírodními krásami, tak jako její soused Řecko? ZETOR 9. Působíte již v Makedonii, proč jste si také nevybrali Albánii? Situace se zemědělskými stroji je v této zemi na velmi nízké úrovni. O2 9. V Albánii jsou telekomunikace nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím služeb, Vaše konkurenční firma Vodafone tu již působí, chtěli byste se také připojit? (Důvod.) ZVU POTEZ 9. Díky čemu jste uspěli na albánském trhu? (strategie, postupy)
Příloha Otázky dotaz. šetření v anglickém jazyce pro zahraniční pobočky dotazovaných firem 1. Are you aware of the current economic situation in Albania? (If your answer is „YES“, how does the situation look like?) 2. Do you know which industries prevail in the Albanian economy? (If your answer is „YES“, which industries prevail?) 3. Do you have an overview about natural wealth in this country? (Write an example) 4. Albania has not been accepted as a Member of the European Union yet, would you like to have this country in the EU? Why? 5. Have you ever cooperated with Albania? If your answer is „YES“, why have you decided for this country? If your answer is „NO“, would you like to cooperate with this country in the future? Why? 6. What negative aspects can you see in this country? 7. If you already cooperate with Albania, what kind of behaviour and negotiations are typical for Albania? 8. If you have not been cooperating with Albania, would you like to be the first corporation in your sector investing into this country? (Why?)
Příloha 2. část: Otázky a odpovědi dotazníkového šetření Albánská studentka 1) Jaký je rozdíl mezi českým školstvím a školstvím v Albánii? Donedávna se chodilo na základní školu na 8 let, nyní se to změnilo na 9 let. Jeden rok se ubral z doby, co se chodilo na gymnázium (to je teď na 3 roky) a odborné školy na 4 roky. Maturita se skládá z cizího jazyka, matematiky, albánštiny a libovolného předmětu. Rozdíl oproti ČR je i v tom, že na gymnázia ani jiný školy se nedělají přijímací zkoušky. Jinak co jsem viděla, tak mi přijde, že na albánských školách musí být děti pilnější o mnohem více než v ČR. Je to dáno tím, že pokud chce student něco dokázat, musí být prostě nejlepší. 2) Čím se liší chování Čechů od Albánců? Albánie je jižanský stát, takže jsou Albánci hodně impulsivní, umí si užívat života, vlastně všechno se odehrává venku mezi lidma. Rádi jí, pijou a jsou bezprostřední. Albánci nedělá problém zastavit provoz uprostřed silnice, aby si popovídal s kamarádem, kterého zahlídl na ulici. Jsou také hodně pohostinní, kladou důraz na to, aby návštěvu poctili nebo vyjádřili úctu její rodině. Nechci ale říct, že tohle všechno platí i pro mladou generaci, která je už hodně zamerikanizovaná. Oproti Čechům jsou bezprostřední, na druhou stranu, hodně jim záleží na tom, kdo si co o nich myslí. Mají tendenci se co nejvíc ukázat. Nejsou umírnění jako Češi a nejsou vůbec flegmatici. 3) Jaké zvyky a tradice se u vás slaví? Vánoce se v Albánii neslaví tolik jako v Čechách, je to dáno z části tím, že bylo za komunismu náboženství zakázáno a tím, že Albánci jsou pravoslavní, takže víc se slaví Velikonoce. Dále se slaví Bajram, drží se Ramaddán, hodně se slaví Den žen, Den jara (14. březen) či Den učitelů. Den jara se obzvláště slaví ve měste Elbasan, kde se tento den vyrábí i speciální sladkost, která se jmenuje bollakum. 4) Co by Albánie nejvíce potřebovala, aby se její ekonomická a hospodářská situace zlepšila? Nová politická kasta.
Příloha 5) Jaká je móda v Albánii? Tak na to si Albánci hodně potrpí. Kluci se oblékají jako Italové, které potkáte na Staroměstském náměstí v Praze. Holky se hodně líčí, nosí mini sukně, výstřihy apod. Je to, ale hodně zobecněné. Starší generace tak nějak jako v ČR. 6) Má hodně albánských domácností počítač a internet? Počítače a internet jsou běžnou součástí většiny domácností. Asi to neplatí pro nějaké usedlosti v horách, stejně tak jako v ČR. 7) Na co může být Albánie pyšná? Albánci jsou hodně pyšní na Skenderberga, válečníka, který bojoval proti Turkům. Albánci jsou velcí patrioti a jsou pyšní na svůj původ Illyrů. Jsou také hrdí přírodní krásy jejich země. 8) Odchází mnoho albánských studentů do zahraničí? Ano, spousta studentů odchází do zahraničí. 9) Jaké vztahy má Albánie s jejími sousedy? (politické, obchodní) Víceméně dobré, spousta Albánců žije v Makedonii a Černé hoře, i Řecku, s kterým má teritoriální spory a je ve válečném stavu. 10) Jak jsou lidé spokojeni s životem v Albánii? Lidé nejsou spokojeni se životem v Albánii. 11) Uvítali byste členství v EU? Z jakého důvodu? Ano uvítali, z důvodu zlepšení ekonomické situace. 12) Jaké stinné stránky na Albánii hlavně vidíte? Korupce, velké rozdíly mezi vrstvami, soudnictví není nezávislé, nízká ekonomická úroveň, problémy ve zdravotnictví, zdravotní pojištění je v začátcích, občas problémy s nedostatkem elektřiny a pitné vody. 13) Jaký je typický styl jednání a chování Albánců? Z hlediska obchodních vztahů, … Albánci dávají velký důraz na osobní vztahy a známosti.
Příloha 14) Jaké zvyky máte při svatbě? Pravá albánská svatba trvá 2 dny - jeden se slaví u ženy, druhý u manžela. Poslední dobou se to ale spojuje. Za pravou svatbu se nepovažuje to, co proběhne na úřadě. Hlavně oslava má hlavní význam. Svatby jsou hodně grandiózní, je tak minimálně 150 svatebčanů, pije se rakije, dříve se (ale fakt hodně dávno) v horách dávalo ženichovi věno a kulka. Kulku mu daroval otec nevěsty, ve významu, že od té chvíle je jeho a když by mu byla nevěrná, může si s ní udělat co chce, ale to je otázka 19. stol. Svatba se v podstatě slaví celý týden - hlavní dny jsou sobota, neděle, ale v uzším rodinným kruhu to začíná už v pondělí. V neděli si jde ženich pro nevěstu k ní domu, a když nevěsta vychází, hází se na ni rýže, peníze a caramel, rýže - plodnost peníze - bohatství karamel sladký život a zapaluje se ženichův kapesník. 15) Jak je to se zvykovým právem Kanun v dnešní době? V horách nebo v Kosovu se dodržuje, ale jinak ne. Je velký rozdíl mezi Kosovem a Albánií. Spousta lidí má zkreslený obraz.
Příloha Albánský obchodní ředitel pobočky firmy Legrand s.r.o.
1) How does the current economic situation look like? After the 23 June 2014, parliamentary election won by Socialist Party and the change of politics is not good. In our country is instability of financial politics and increase of internal debt in 6 months from 62% to 70%. GDP increases almost 1%. 2) Do you know which industries prevail in the Albanian economy? (If your answer is „YES“, which industries prevail?) Services commerce Textile manufacturing sub-committee 3) Albania has not been accepted as a Member of the European Union yet, would you like to have your country in the EU? Why? Yes. Control by the EU for a better functioning of the state, fight against corruption, and let’s hope for founds for some sector of economy. 4) What negative aspects can you see in this country? Euro it will be in the future the main currency and increase of prices etc.. 5) What would Albania need most for improving its economic situation? Hidden economy, undeclared work, global finance of the state. 6) Why do you think Albania does not use effectively its natural resources (in comparison with its neighbour Greece)? General lack of skills and work culture, long time strategies, corruption... 7) How would you describe business cooperation between the Czech Republic and Albania? I don’t have idea about a cooperation between Czech Republic and Albania. I know only CEZ that was here and was sent away for a catastrophic management of the business. 8) What are the relationships between Albania and its neighbour states (Macedonia, Kosovo, Bosnia, Serbia, Greece and Montenegro? (Business and diplomatic) Good, normal without problems. Not well developed with Serbia, because of long historical problems.
Příloha 9) How are people satisfied with their life in Albania? (Political, economic and cultural situation) Political from 1- to 10 ( best ) is 7 Economic
1- to 10 ( best ) is 5
Cultural situation 1- to 10 ( best ) is 7 10) Do many students emigrate abroad? Yes, rich people send their children in the best universities. Many people go in Italy, some in France, Germany and Bulgaria or Rumania. 11) What are the Albanians proud of? Language, flag and surviving to the history. 12) What should Albania do to attract new foreign investors? Stability, clear and fair roules for everybody , and the good function of the justice... 13) Do many Albanians use computers and have the internet access? I think yes. At least 35 %, have pc and internet at home.
Příloha Velvyslanectví České republiky v Tiraně 1) Albánie ještě není členem EU, chtěli byste ji v EU? ČR podporuje integrační proces zemí západního Balkánu (včetně Albánie) do EU. Současně však podporujeme státy západního Balkánu v reformách, které jsou pro integraci nezbytné. 2) Jaké stinné stránky na Albánii vidíte? Hlavními výzvami pro Albánii zůstává posílení vlády práva a boj s korupcí a organizovaným zločinem, stejně jako zlepšování investičního prostředí země. 3) Jaké chování a styl jednání je pro Albánce typický? Albánci jsou velmi pohostinní a především pro hosty-cizince jsou ochotni se "vydat z posledního", aby je náležitě pohostili. To vychází z tradice pohostinnosti Besa, která je součástí tradičního lidového zákoníku Kanun. Jinak jsou Albánci typickým středomořským národem, mají rádi spíše pomalejší životní styl, na velmi vysokém místě v rámci svého hodnotového žebříčku mají rodinu (v širším vnímání než třeba my) a upřednostňují např. i v obchodním vztahu neformální sociální vazby. 4) Jaké vztahy jsou mezi Albánií a jejími sousedními zeměmi (Makedonie, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Řecko, Černá Hora? (obchodní a diplomatické) Albánie je ceněna za svůj stabilizační faktor na západním Balkáně (neúčastnila se např. válek v 90. letech), vztahy se sousedy jsou často ovlivněny přítomností albánských menšin žijících na jejich území (týká se především Makedonie, ale i Černé Hory a Řecka). Albánie sice svou menšinu mimo své území podporuje, ale nevzbuzuje to většinou větší zahraničně-politické tření s dotyčnými státy. V obecné rovině Albánie podporuje vstup Makedonie, Černé Hory a (pochopitelně) Kosova do NATO a EU, tyto země spolu spolupracují rovněž ve formátu regionálních seskupení typu CEFTA, Jadranská charta atp. Vztahy s Řeckem jsou korektní, Řecko podporuje integraci AL do EU, otevřenými otázkami jsou však nejasná demarkace mořské hranice mezi státy či tzv. řecký "válečný zákon" ze 40. let 20. století. Specifickým je samozřejmě "bratrský" vztah Albánie s Kosovem, země pořádají společná zasedání vlád a mají k sobě i díky převažující albánské etnicitě kosovského obyvatelstva velmi blízko. Vztahy se Srbskem se poslední dobou začínají lepšit a letos by se měla uskutečnit po dlouhé době cesta albánského premiéra do Bělehradu. Složité kosovsko-srbské vztahy nicméně samozřejmě dodnes albánsko-srbské vztahy rovněž ovlivňují.
Příloha
Příloha č. 6 – Zvykové právo – Kanun Kanun je tvořen 12 základními knihami [45]: 1. Kisha (Církev) je především ovlivněna působením římskokatolické církve v severní části země. Církev je považována za nezávislou instituci a často hraje roli při usmíření dvou znesvářených rodin. 2. Familja (Rodina) obsahuje práva, funkce a povinnosti jednotlivých členů rodiny. 3. Martesa (Sňatek) v této části jsou popsány různé formy sňatku. Chlapec za dívku platí, a pokud dojde ke zrušení sňatku z jedné strany, následuje krevní msta. 4. Shpi, gjâ e prone (Dům, hospodářství, majetek) zaznamenává právo na majetek, dědictví apod. 5. Puna (Práce) popisuje povinnosti spojené s prací, sankce za nedodržení podmínek atd. 6. Të dhânunat (Půjčka a dluh) 7. Fjala e gojës (Dané slovo = besa) byla již zmíněna. Hraje důležitou roli v albánské společnosti a popisuje různé druhy smluvních dohod. 8. Ndera (Čest) – „všichni lidé jsou si rovni“ [45] 9. Dâmet (Odškodnění) se zaměřuje na řešení zločinů, porušení zákona a jejich napravení. 10. Kanuni kundra mbrapshtivet (Způsoby odškodnění) – V této části je popsán proces krevní msty. Za jakých podmínek vzniká právo na krevní mstu, jak ji lze předejít, zastavit, řešit a na koho se tato msta vztahuje atd. 11. Kanuni i Pleqnis (Zákony stařešinů) obsahují soupis pravidel, co staří lidé mohou a co je jejich povinností. 12. Shlirime e perjashtime (Výjimky) – Tato část zahrnuje lidi a objekty, kterých se zvykové právo netýká.
Příloha
Příloha č. 7 – Dětská práce Tabulka 7.A – Rozdělení pracujících dětí dle ekonomických oblastí Ekonomická oblast Zemědělství, lesnictví, rybolov [%] Výroba [%] Elektřina, plyn, voda [%] Zpracovatelský průmysl [%] Obchod [%] Hotely a restaurace [%] Doprava, skladování a logistika [%] Ostatní aktivity [%] Nespecifikované (neplacená práce u rodiny) [%] Celkový počet zaměstnaných dětí Zdroj: FNV MONDIAAL [60], vlastní zpracování
Všichni 43 200 80,0 1 000 1,8 200 0,3 1 100 2,0 4 400 8,2 2 200 4,1 500 1,0 200 0,6 1 200 2,1 54 000
Chlapci 25 200 77,8 600 2,0 200 0,5 1 000 3,1 2 600 8,1 1 700 5,1 200 0,7 0 0,0 900 2,8 32 400
Dívky 18 000 83,3 400 1,6 0 0,0 100 0,5 1 800 8,4 600 2,6 300 1,4 200 1,1 300 1,2 21 600
Příloha
Příloha č. 8 – Albánie obrazem Obr. 8.A Albánské hory
Zdroj: Albánie. Ladiny zápisky [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://ladinyzapisky.blogspot.cz/2010/05/albanie.html [69] Obr. 8.B Albánské Alpy – pohoří Prokletije
Zdroj: Novinky.cz. PROFIMEDIA.CZ. Top destinace pro rok 2014 [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://www.novinky.cz/cestovani/323191-top-destinace-pro-rok-2014.html [70]
Příloha Obr. 8.C Národní park Thetti
Zdroj: Albánie. Ladiny zápisky [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://ladinyzapisky.blogspot.cz/2010/05/albanie.html [69] Obr. 8.D Socha Skanderbega
Zdroj: Ferrebeekeeper. Skanderbeg [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: https://ferrebeekeeper.wordpress.com/2012/06/06/the-crown-of-skanderbeg/ [71]
Příloha Obr. 8.E Albánská riviéra
Zdroj: Dromedar.sk. Albánská riviéra [online]. 12.7.2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://dromedar.topky.sk/gl/185444/1237150/Albanska-riviera#infopanel [72] Obr. 8.F Albánská riviéra
Zdroj: Dromedar.sk. Albánská riviéra [online]. 12.7.2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://dromedar.topky.sk/gl/185444/1237150/Albanska-riviera#infopanel [72]
Příloha Obr. 8.G Albánská riviéra
Zdroj: Dromedar.sk. Albánská riviéra [online]. 12.7.2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:http://dromedar.topky.sk/gl/185444/1237150/Albanska-riviera#infopanel [72] Obr. 8.H Místní obyvatel žijící v horách
Zdroj: Albánie. Ladiny zápisky [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://ladinyzapisky.blogspot.cz/2010/05/albanie.html [69]
