B a k a l á ř s k á p r á c e

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku a bydlení

Analýza interiérů hudebních klubů v Brně Bakalářská práce

Vedoucí práce: Akad. Arch. František Vrána

Vypracovala: Lenka Střílková BRNO 2012

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma: Analýza interiérů hudebních klubů v Brně zpracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne ………………….

Podpis: ……………………

Poděkování: Tato práce by nevznikla bez vstřícného přístupu Matěje Sýkory, Dana Giače, Jana Marouška, Josefa Fialy, Roberta Břeně, Jarka Zeliny, Aleše Kuchyňky, Josefa Adámka, Jana Špačka, Dalibora Krcha a dalších osob, které se participovali (participují) na kulturním dění v hudebních klubech a poskytli mi cenné informace k vypracování této bakalářské práce. Také chci poděkovat své rodině za morální podporu, Antonínu Wenzelovi za oporu a konzultace a v neposlední řadě Jiřímu Tauberovi za podnětné rady a odborné připomínky.

Jméno studenta:

Lenka Střílková

Název práce:

Analýza interiérů hudebních klubů v Brně

Abstrakt: Tato bakalářská práce hledá, odkud pramení podoba interiérů hudebních klubů v Brně a jak samotná tvorba interiéru vzniká. Dále se práce zaobírá průsečíkem sociologie dnešního moderního člověka s vývojem interiéru, který se musí čím dál častěji přizpůsobovat požadavkům konzumní společnosti. Dále práce reflektuje vývoj a proměnu brněnské scény v posledních dvaceti letech a současnou situaci možností kulturního vyžití na území hlavního města Jihomoravského kraje. Klíčová slova: Hudba, hudební klub, sociologie, interiér

Name of student:

Lenka Střílková

Title:

Analysis of interior of music clubs in Brno

Abstract: This bachelor thesis seeks the origin of interior music clubs image in Brno and the interior design process itself. This work also describes an intersection of the sociology of the modern man with the development of the interior, that is increasingly a subject to adaptation to the requirements of consumer society. The work further reflects an evolution and transformation in the scene in Brno over the last twenty years and actual options of cultural events in South Moravia region. Keywords: Music, music club, sociology, interior

Cíl práce

6

Obsah Cíl práce

10

Materiál a metodika

11

Hudba a její význam

12

Funkce hudby .......................................................................................................... 12 Vývoj hudby ............................................................................................................ 12 Atmosféra a hudební kluby ...................................................................................... 13 Big beat ................................................................................................................... 13 Hudba dnes.............................................................................................................. 14 Přehled hudebních žánrů ...................................................................................... 14 Význam architektury v lidském životě

16

Architektura a urbanistická tvorba ........................................................................... 16 Psychologické klima prostoru .................................................................................. 17 Sociální klima prostoru ............................................................................................ 17 Význam sociální komunikace .................................................................................. 17 Klasifikace znaků hudebních klubů

18

Zóny……………………………………………………………………………………………….…….18 Komunikační zóna ...............................................................................................18 Obslužná zóna ..................................................................................................... 18 Klidová zóna ....................................................................................................... 18 Zázemí pro kapely - Backstage ................................................................................ 19 Pódium .................................................................................................................... 19 Podlahová krytina .................................................................................................... 19 Taneční parket ..................................................................................................... 19 Vnější dveře a únikové východy.......................................................................... 20 Materiály ................................................................................................................. 21 Nábytek ................................................................................................................... 21 Akustický nábytek .............................................................................................. 22

Cíl práce

7

Barový pult ......................................................................................................... 22 Stoly………………………………………………………………………………………………….23 Sedací nábytek .................................................................................................... 23 Osvětlení ................................................................................................................ 24 Hluk……………………………………………………………………………………………………..26 Šíření zvuku v uzavřeném prostoru ......................................................................27 Kouření v klubech

29

Interiérový design

30

Historie oboru......................................................................................................... 30 Vývoj oboru ............................................................................................................ 31 Jak se tvoří interiér

33

Interiérový design a vzdělání .................................................................................. 33 Sensibilita ............................................................................................................... 33 Význam empatie ..................................................................................................... 34 Detaily.................................................................................................................... 34 Konstrukční prvky ...................................................................................................35 Povrchové úpravy ....................................................................................................35 Barvy………………………………………………………………………………………………..36 Členění barev...................................................................................................... 36 Strategie ................................................................................................................. 39 Metoda DIY – Do It Yourself – udělej si sám ......................................................... 39 Brno a jeho hudební zázemí

41

Hudební kluby v Brně

42

Mainstream ............................................................................................................ 42 Fléda..……………………………………………………………………………………………….42 FAVAL music circus .......................................................................................... 46 Metro music bar.................................................................................................. 49 Mju:z…………………………………………………………………………………………………51 Alternativa, Subkultura, Underground .....................................................................53 Desert………………………………………………………………………………………………..53

Cíl práce

8

Boro………………………………………………………………………………………………….56 Skleněná louka…………………………………………………………………………………….57 Jazz………………………………………………………………………………………………………60 Stará Pekárna ....................................................................................................... 61 Jazzový bar u Kouřícího králíka ........................................................................... 61 Rock…………………………………………………………………………………………………….62 Melodka…………………………………………………………………………………………….62 Zjištěné poznatky a informace o průzkumu

66

Průzkum

67

Závěr

72

Diskuze

73

Summary

75

Seznam použité literatury a citací

77

Literatura................................................................................................................. 77 Seznam obrázků ..................................................................................................... 80

Cíl práce

9

Úvod Hudební kluby jsou místem, které pomáhají člověku najít své místo ve společnosti, vytvořit si žebříček hodnot a rozšířit kulturní a společenský přehled. Hudba je všudypřítomnou složkou lidského světa a odráží dobový charakter společnosti stejně jako architektura, ovšem mnohem rychleji a radikálněji v závislosti na žánru a etnologii. V 21. století existuje nespočet hudebních žánrů, které ovlivňují životní styl, názory, oblékání a image člověka. Tato práce reflektuje situaci v multikulturních subjektech v Brně – konkrétně v hudebních klubech – a zkoumá závislost proměny interiéru s vývojem současné společnosti. Dále tato práce zaznamenává spokojenost dnešního kulturního člověka s úrovní interiérů. Hledá v čem, a jak dokáže interiér ovlivnit návštěvnost a oblíbenost určitého klubu, reflektuje rozmanitost hudební scény, historii, proměny a vývoj.

Cíl práce

10

Cíl práce Cílem této práce bylo zaznamenat historii a vývoj hudebních klubů v Brně, definovat jejich funkci a zmapovat možnosti kulturního vyžití na území města Brna - zaměřeno na hudbu – s přihlédnutím na technické požadavky, akustiku, osvětlení, kapacitu prostor a správnou funkci hudebních klubů. Hlavní roli zde hraje člověk a interiér, dva základní prvky vývoje atmosféry, vybavení a image těchto veřejných prostor. To, co naše oči fyzicky vnímají, je pouze jednou částí příběhu. Autorka bakalářské práce chtěla zachytit, jakými metodami se v Brně interiéry hudebních klubů vytváří a v závěru zmonitorovat, jaká klientela se v daném prostředí pohybuje a jak na ně konkrétní prostředí působí.

Materiál a metodika

11

Materiál a metodika Informace pro vypracování této bakalářské práce získávala autorka z knih o vývoji hudby, sociálním urbanismu, vývoji interiéru, skript, internetových stránek a za nejvíce obohacující zdroj považovala osobní schůzky s majiteli hudebních klubů, provozními a výtvarníky, bez kterých by tato práce neměla dostatek informací, jak se interiéry vyvíjeli a jak je k této problematice přistupováno dnes. Práce je psána formou literární analýzy a rešerše, doplněna o výpovědi realizátorů, v závěru práce je vyhodnocen soudobý názor návštěvníků hudebních klubů, který autorka zpracovala na základě výsledku dotazníku, umístěného na internetu.

Na závěr se pokusíme shrnout zjištěné poznatky – výsledkem práce by tak měla být ucelená představa o kořenech konkrétních interiéru a obecné zásady pro realizaci.

Fotografický materiál je pořízen autorkou práce nebo poskytnutý ze strany majitelů autorských práv na tuto dokumentaci.


12

Hudba a její význam Funkce hudby Hudba byla odedávna součástí magie, kultovních obřadů, působení na jedince i celé pospolitosti a v těchto rámcích plnila i léčebné funkce. V 17. století se soudilo, že vibracemi způsobovanými hudbou se z těla vypuzují jedovaté látky. Moderní medicína 19. a 20. století s těmito názory nejprve skoncovala, aby ovšem později zavedla hudbu mezi své léčebné prostředky, byť novým způsobem. Tento obor se nazývá muzikoterapie a spadá do odvětví psychoterapie. Rozkvět se datuje zhruba od 2. světové války. 1

Vývoj hudby V dobách Rakousko - Uherska mohli lidé navštěvovat vážnou/klasickou hudbu v divadlech a koncertních sálech města Brna. Od 30. let 20. století mezi lidmi vznikaly trampské písně, jako výraz neformální lidové zábavy, provozované především v exteriéru, u táborových ohňů. Následný vývoj hudby, tak jako dění v jiných oblastech života, byl několikrát předurčen válečnými událostmi a režimem. Na území socialistických zemí byla hudba pod přísným dozorem zástupců totalitního režimu a kulturní praxe byla manipulována a deformována přísnými pravidly. V 60. letech 20. století se částečně dohánělo předchozí zpoždění v tvůrčí, dramaturgické a interpretační praxi. Ale speciálně v Československu osudově zasáhnuvší proces tzv. konsolidace – normalizace s příchodem armád Varšavské smlouvy (1968) znamenal novou brzdu ve smyslu absence informací z evropského Západu a USA, kde probíhala vlna rockové hudby navazující na rockń´roll. 2


13

Atmosféra a hudební kluby „Hudební kluby, jak je známe dnes, neexistovaly a hrávalo se v kulturních domech pod přísným dohledem Veřejné Bezpečnosti. Všechna světla v sále byla rozsvícena a sedělo se na židlích jako ve škole. Atmosféra byla napjatá, neuvolněná, zážitek z koncertu býval velmi utlumen.“ 3, říká Josef Adámek, majitel sítotisku, přepisovatel samizdatů. Od poloviny 60. let 20. století výrazně ovlivňoval mladou generaci hudební styl big beat, ve složení: dvě elektrické kytary, jedna basová kytara a bicí. Tento hudební styl vznikl v Anglii, především v Londýně a Liverpoolu a na rozdíl od předešlé generace rock and rollových interpretů, se nevystupovalo v nákladných kostýmech, nýbrž v běžném oblečení. 4

Big beat Big beat se od hudby 50. let odlišuje především autentičností, jež se projevila osobními výpověďmi v textech, na rozdíl od často plytkých textů písní předchozích a zejména pozdějších. Autor písně byl obvykle i jejím interpretem, a funkce hudby nebyla primárně určena k tanci, nýbrž k poslechu. Dospělí v té době přijímali big beat velmi kriticky. Byl pro ně symbolem rebelie a přinášel věci dosud nevídané - dlouhé vlasy u mužů a velmi hlasitý poslech hudby. 5 „Centry big beatu v 80. a 90. letech v Brně, byl tenkrát klub U Osamělých srdcí, U Hluché zmije, Harlem, Bumerang a Leitnerka. Hodně se chodívalo do Musilky, která funguje v nezměněné podobě dodnes a asi nejdůležitějším místem byl kulturní dům Rubín. V něm za socializmu vystupovala většina hudebních interpretů projíždějících Brnem, na Šelepce se krom big beatu hrávalo také ochotnické divadlo. Každá hudební skupina, která chtěla koncertovat na veřejnosti, musela dostat licenci od komunistického výboru. Tu udělovali na základě prokázání znalostí hudební nauky a složení zkoušky o spojování akordů na Staré radnici v Ernově sále. Komunistický systém vyžadoval velké množství povolení a podepsaných papírů, než se mohla jakákoliv kulturní akce uspořádat, což zabralo mnoho času. Součástí všech ohlášených koncertů byl navíc dozor z národního výboru, který dohlížel na dodržování cenzury. Skupina Jasná Páka (později


14

Hudba Praha) těmto lidem v reakci na toto kontrolování složila píseň - Pal vocuď Hajzle. Dalšími hudebními základnami byly sklepní prostory studentských kolejí, např. Topas a Trias. Celková atmosféra byla i přes existenci omezování lidské svobody radostná a lidé z těchto kruhů spolu drželi za jeden provaz. Před 90. rokem byla spousta big beatových kapel komunistickým režimem zakázána.“ 6, říká Mgr. Jan Špaček, Ústav hudební vědy, Filosofická fakulta. Po sametové revoluci k nám proniká vlna popové kultury a vzniká velké množství soukromých hudebních klubů a diskoték s originálními interiéry, hudebníci přebírají písně od cizích interpretů a vznikají první revivaly (napodobeniny).

Hudba dnes Prudký umělecký kvas 20. a 21. století je vázán na vědecké objevy 19. století, průmyslovou revoluci, kybernetiku a na požadavky neustále zrychlujícího se životního stylu. Její podstatnou náplní je novátorské úsilí, které na pomezí 20. a 21. století propojuje hudbu komorní, jazzovou, rockovou, etnickou, popovou, folkovou, šanson, noise, country, ambient, hardcore, heavy metal atd. 7 Vyvinul se tak astronomický počet hudebních artefaktů, pro stručný přehled je sestaven následující přehled současných žánrů a jejich podžánrů. Přehled hudebních žánrů 

Rock/Pop: alternative, crossover, funk, glam, hard rock, pop, psychedelic, rock, southern rock, surf, big-beat, emo, garage, grunge, indie, progressive, punk, rockń´roll, stoner rock



Metal/HC: aggro, crust, doom, grind, heavy, metalcore, post hardcore, screamo, trash, black, dech, gothic, hardcore, metal, nu-metal, power, speed, violence



Hip Hop/ R&B: alternative, hip hop, rap, grime, r&b



World music/Ethno/Folk: bluegrass, dub, folk, klezmer, ska, country, ethno, christian, reggae, Word music




15

Elektronika: acid, ambient, dance music, drumń´bass, electronica, house, jungle, progressive, techno, triphop, alternative, breakbeat, downtempo, dubstep, experimental, industrial, Lo-Fi, rave, trance



Jazz/Blues/Klasika: acoustic, classical music, soul, blues, jazz, swing 8

S množstvím hudebních odnoží roste rozmanitost projevu individuality každého hudebního příslušenství. Největší zastoupení těchto žánrů zaujímá v současnosti Popkultura, která by se dala definovat jako masově šířící se nástroj manipulace, který sebou nese množství negativních důsledků ve všech oborech umělecké činnosti (také divadlo, film, podbízivá literatura, bulvární periodika) i v běžném životě.

Význam architektury v lidském životě

16

Význam architektury v lidském životě Architektura a urbanistická tvorba 21. století je doba, kdy si vzdělané lidstvo uvědomuje svou odpovědnost za nové projekty a objevy ve vědě, technice, filosofii, umění a sportu. Lidstvo naplno využívá své nové možnosti moderní vyspělé civilizace. Cítíme potřebu evidovat, hodnotit uplynulé s vědomím problematicky viděné budoucnosti. Jsme svědky života velmi odlišných směrů, vývojových tendencí, stylů a s nimi různých kritérií hodnot. Navrhování, realizace a následné užití obytných a občanských i dalších staveb, jejich komplexů, čtvrtí i celých sídel, měst a regionů je složitý umělecký, technický a především společenský proces. To proto, že architektura a urbanismus je nejen společnou vzájemně provázanou tvorbou, které vytvářejí celé kolektivy lidí, ale její užitná, prostorová i umělecká stránka představují materiální výraz forem i vazeb lidského společenství. Jsou fází užívání. Procházka historickým i současným prostředím měst a vesnic nás přesvědčuje o tom, že architektura jako technika – stavební výroba, i jako umění a věda – tzn. jako kulturní jev, odráží stav a procesy, kterými společnost prochází. Architektura – jako každé umění – je směsí myšlení a cítění, vnějších tlaků a individuální kreativity. Jednotlivci i celé skupiny lidí v kterékoliv době potřebovali ke svému přežití a soužití nejen prostor poskytující bezpečí a dobré životní podmínky, ale i prostor pro práci, společenský styk, komunikaci, odpočinek a rekreaci. Byla vyžadována určitá kvalita prostoru, odpovídající životnímu stylu, dobovým možnostem a představám lidí. Architektura byla vždy odrazem doby, mluvil z ní charakter společnosti. Její vrstvy, charakter národa, stávající hospodářský systém, stav i myšlení epochy. To vše vyjádřeno materiálními prvky pomocí estetických zákonitostí, architektonickou kompozicí a symbolikou.

Význam architektury v lidském životě

17

V architektonické tvorbě se tak projevuje nejen osobnost tvůrce, ale i oficiální a skryté myšlení doby, životní sloh a stav společnosti. 9

Psychologické klima prostoru Prostor a nálada jsou faktory, které určují psychický stav člověka. Jiné pocity vyvolává prostředí lesního srubu, jiné byt na sídlišti, jinak působí prostor s výhledem do krajiny a jinak prostor, ve kterém výhled chybí. Barvy, proporce, kompozice, obrazy, nábytek, doplňky, ba i přítomnost lidí určitého druhu vytváří podmínky, které nazýváme psychologickým klimatem. Psychologické klima můžeme definovat jako emotivní prostředí člověka ovlivňující jeho duševní stav. 10

Sociální klima prostoru Každý prostor, jenž nás obklopuje, působí určitým fyzikálním, psychologickým a sociálním klimatem, které podmiňují zdravotní stav jeho obyvatel. Každý, kdo se podílí na tvorbě prostoru nebo jeho předmětů, je odpovědný za fyziologický a duševní stav jeho obyvatele. 11

Význam sociální komunikace Slovo komunikace je latinského původu. V latině se slovem communicare rozumí communem redere - učinit společným. 11

Je prokázáno, že kvalita společenského života má vliv na lidské zdraví a je stejně důležitá jako zdravý životní styl a pohyb. Být členem sociální skupiny výrazně snižuje riziko vzniku mrtvice, stařecké demence, nachlazení a také snižuje riziko rozvoje obezity a řady civilizačních chorob s ní souvisejících. 12

Klasifikace znaků hudebních klubů

18

Klasifikace znaků hudebních klubů V současné době neexistuje žádny závazný kodex, který by stanovoval, jak se mají hudební kluby vytvářet. Jejich vznik a vzor plyne z přirozené podstaty povědomí o funkci těchto prostor, zkušeností a vzdělání. Vybavení interiéru se potom odvíjí od zásad typologie, ergonomie a znalostí o materiálech. Člověk je základním měřítkem nejen rozměrů jednotlivých kusů nábytku, ale i jeho účelného rozmístění. Vybavení, technika, prostředí s osvětlením, teplotou, vlhkostí a hlučností se musí možnostem a potřebám člověka přizpůsobovat a nikdy ne naopak. 13

Hudební kluby nesou následující znaky:

Zóny Komunikační zóna Prostory sloužící k volnému pohybu lidí, mají za úkol přirozeně propojit nejdůležitější místa - východ, bar, toalety, parket, místa k sezení, šatnu atp. Pro lepší přehlednost lze komunikační zóny vyznačit vodícím osvětlením, odlišnou krytinou podlahy, uspořádáním nábytku. Obslužná zóna Spojnice mezi obsluhou a zákazníkem, v nejlepším případě co nejkratší, aby nedocházelo k tzv. prodírání mezi hosty. Lze tak předejít nechtěnému rozlití nápojů apod. Klidová zóna Slouží k odpočinku, komunikaci, odkládání a konzumaci občerstvení. 14


19

Zázemí pro kapely - Backstage V hudebních klubech se v průběhu večera několikrát stěhuje aparatura a proto je důležitý snadný průchod k pódiu, kde bývá zpravidla situován prostor k jejímu uložení. Tento prostor se nazývá backstage a je to zázemí určené výhradně kapelám. Slouží k úschově věcí, převlékání a odpočinku.

Pódium Pódium je zároveň s tanečním parketem nejdůležitějším prvkem a znakem hudebního klubu. Je vyvýšeno 20 – 120 cm od podlahy, může být lineárního či oválného tvaru. Musí mít vodovzdorný protiskluzový povrch, velkou nosnost a stabilitu. Součástí vyššího pódia by měly být schůdky umožňující snadný pohyb nahoru a dolů. V hudebních klubech jsou pódia připevněné k podlaze napevno. Existují i mobilní pódia, která se díky stavebnicovému systému (např. 2x1 m) mohou přestavovat do požadovaných rozměrů. Jejich použití je praktikováno většinou v exteriéru. 15

Podlahová krytina Podlahová krytina podléhá celkové koncepci designového interiéru. Její základní vlastností je absolutní rovnost a svou strukturou, barevností a grafickým členěním ovlivňuje vzhled celé místnosti. Volbou světlých barev lze docílit optického zvětšení interiéru. Vizuálně by povrch podlahy měl působit rovinně, nikoliv navozovat dojem plastičnosti. Podlaha je jedním z nejnamáhavějších prvků celého interiéru. Za změn počasí se nesmí stát kluzkou a měla by se vyznačovat sníženou hlučností. Musí být snadno udržovatelná a odolná vůči poškození. 16 Taneční parket Materiál, ze kterého je vyroben taneční parket, musí být z velmi odolného materiálu, odolného vůči poškrábání, vlhkosti, agresivním tekutinám (alkohol, coca cola) a ohni. Měla by mít také schopnost tlumit kročejový zvuk. Vhodnou podlahovou krytinou je např. vysokotlakový laminát či vinylová podlaha. Její povrch by neměl být ovšem příliš hladký. V případě koberce je problém jeho údržby.


20

Na tanečním parketu člověk vyprodukuje spoustu nevyužité energie a v rámci ekologických projektů a energetické revoluce by v budoucnu bylo možné pohybem vyrábět elektřinu pro chod hudebního klubu. Tradiční zdroje elektrické energie jsou většinou závislé na fosilních palivech, jako je uhlí a zemní plyn, které se v tepelných elektrárnách přeměňují na elektrickou energii. V současné době existují první návrhy, které chtějí kinetickou energii převést do využitelné podoby, pro chod předmětů potřebujících energetický pohon. Návrh tanečního parketu, vyrábějícího energii je postaven na základě fyzikálního jevu, piezoelektrického tlaku. Jedná se o stlačení krystalů, které nemají střed symetrie (křemen, křišťál). Tímto u nich vzniká elektrické napětí, které lze dál šířit pomocí vodivých materiálů (kovových destiček). Tento systém se již nyní testuje v Tanečním klubu Sustainable Dance Club (Rotterdam, Nizozemí), kde má v podlaze tanečního parketu ukryty prvky generující elektrickou energii. Pohybem návštěvníků je vyráběna elektrická energie, která je využita k napájení barevného osvětlení, částečnému napájení audiotechniky, případně toalety. Dalším takovým místem je Tokijské metro, kde je podlaha umístěna u vstupních turniketů. 17

Obr. č. 1) taneční klub Sustainable Dance Club, Rotterdam, Nizozemí

Vyprodukovanou elektřinu lze také skladovat v bateriích nebo ji využít pro pouliční osvětlení, informační displeje či světelné reklamy.

Vnější dveře a únikové východy Vstupní dveře musí být široké nejméně 90 cm a komunikační zóna za nimi vyžaduje minimálně 120 cm. 18


21

Únikové cesty a východy musí svým počtem, polohou, kapacitou, technickým vybavením a konstrukčním provedením odpovídat normovým hodnotám a tím vytvářet předpoklady k bezpečnému úniku osob. Dveře na únikových cestách musí být opatřeny odblokovacím zámkem, ve směru otevírání ven, na volné prostranství. Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení a značení. Nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je 550 mm a nejmenší šířka chráněné a částečně chráněné únikové cesty je 825 mm se šířkou dveří alespoň 800 mm. 19 Ve většině hudebních klubů v Brně nejsou únikové východy dořešeny. ČSN EN 1125 - Obecně platí princip, že při celkovém počtu 200 osob a více, které nejsou poučeny o únikových trasách v daném objektu, je nutno dveře vybavit panikovým kováním dle normy ČSN EN 1125 (horizontální panikové kování typu tlačné madlo nebo dotykové madlo s aktivní plochou madla v délce přes 60 % šířky dveřního křídla). 20

Materiály Opotřebení materiálu v hudebních klubech je velmi intenzivní. Z tohoto důvodu je důležité volit pevné materiály (dřevo, aglomerované materiály, nerez, kámen), se zdravotní nezávadností a sníženou hořlavostí (Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ČSN 73 0831 Shromažďovací prostory). Důraz je kladen na neporéznost, z důvodu údržby. V hudebních klubech je nutno počítat s pravidelnou destrukcí sedacího nábytku, dveří na toalety atp. Kvalita provedených montážních prací musí být 100%, aby se předešlo případným úrazům spojených s vybavením hudebního klubu. 21

Nábytek Svými vlastnostmi a parametry musí plnit účel, pro který byl zhotoven a musí obsahovat základní pasivní prvky bezpečnosti. Musí zajišťovat dlouhodobou životnost, mít nezbytnou tuhost a stabilitu proti nárazu. Rohy musí být zaobleny R2 mm. Montážní kování musí být ukryto ve spodní části výrobku, nejlépe opatřeno krytkami, aby nedošlo ke zranění či poškození oblečení. 22


22

Akustický nábytek Pohltivost zvuku, a tím i poslechové podmínky v interiéru, výrazně ovlivňuje přítomný nábytek. Typickým příkladem jsou čalouněné sedací soupravy nebo křesla. Zajímavou novinkou jsou pak akustické skříňky, jejichž některé části jsou vytvořeny z materiálů pohlcujících zvuk. Základem akustických skříněk je rám nebo korpus vyrobený z klasických materiálů (laminovaná DTD, MDF deska, dřevo, sklo, kov), používaných při výrobě nábytku. Dvířka, případně i boční stěny jsou zhotoveny z tvrdého porézního materiálu SONIT pohlcující zvuk. Akustický nábytek se vyrábí zpravidla na míru, avšak u již pořízeného nábytku stačí nahradit dvířka jedním z mnoha proveden dvířek materiálu SONIT. Po této úpravě zůstává nábytek plně funkční a slouží dál svému účelu.

Akustický nábytek se používá ke zkrácení doby dozvuku poslechových

místností. 23 Barový pult Barový pult zaujímá v hudebním klubu jedno z nejdůležitějších míst. Dochází zde k setkávání všech návštěvníků večera, proto by řešení baru mělo být co nejefektivnější (obsloužení zákazníka musí proběhnout co nejrychleji). Tvar barového pultu může být rozmanitý: hranatý, kulatý, oválný, zejména však rovný, který je z hlediska barového provozu nejpřirozenějším. Barové pulty bývají vybaveny barovými sedačkami, volnými či pevně připevněnými k podlaze/pultu. Výška barového pultu se pohybuje od 110 – 120 cm, výška barové sedačky dle výšky pultu cca 80 cm s oporou pro nohy ve výši 40 cm. Okopná část baru by měla být chráněna odolným materiálem. Povrch servírovací plochy musí být z materiálů odolných proti vodě, alkoholu, hořícím cigaretám a oděru. Plocha musí být omyvatelná, neměla by však být zcela hladká (klouzání sklenic). Vhodným materiálem je kámen, sklo, nerezový plech, v případě použití dřeva je nezbytná povrchová úprava polyuretanovými laky. Součástí baru má být chladící zařízení pro temperování nápojů a prostor pro ukládání odpadků. V žádném barovém pultu nesmí chybět studená a teplá voda (mytí rukou, nádobí). Výška pracovní plochy se odvíjí od výšky lidské postavy, v rozmezí 90 – 102,7 cm. Optimální hloubka zápultí je 60 cm. Pro výrobu nápojů je nutno počítat s prostorem pro kávovar/mixér. Je důležité,


23

aby měl personál dostatek prostoru pro pohyb. V jedné chvíli může obsluhovat až 25 konzumentů, v tomto případě by pracovní ulička měla být cca 120 – 150 cm. 24 Stoly Stoly v hudebních klubech mohou být menších rozměrů než v restauračních zařízeních, ideálně čtvercového tvaru. V praxi se využívají stoly pro větší počet osob, aby kapacita pro sezení a komunikační zónu byla vyvážená. Rozestavění stolů oproti jídelnám může být více zahuštěné, na jedno místo u stolu připadá min. 0,5 m² plochy (70x70 cm) a 2,3 m³ prostoru. Výška stolového nábytku souvisí s výškou sedacího nábytku, rozdíl mezi plochou na sezení a stolovou deskou při normálním sezení je 30 cm a důraz je kladen na stabilitu a pevnost stolu. Při usednutí na libovolnou část tyto vlastnosti musí stůl prokázat. Jejich pracovní plochy musí být hladké (sanitární údržba), pracovní deska musí mít požadovanou rovinnost (stabilita nápojů, stékání rozlitých tekutin). Velký důraz je kladen na zaoblení hran a povrchovou úpravu (ČSN 91 0102) 25 Sedací nábytek Nabývá na důležitosti v hudebních klubech, provozující svůj denní provoz i mimo kulturní program. Normovaná hodnota výšky sedáku nad podlahou je 45 ± 1 cm. Hloubka sedáku nemá být větší než vzdálenost mezi zadní stranou hýždí a zadní plochou lýtka pod kolenem. Neměla by tedy překračovat 430 mm. Nejmenší šířka vyhovující podstatné části dospělé populace je 430 mm, optimální je 500 – 550 mm. Pohodlný sedací nábytek pro restaurace, kavárny a bary by mělo svírat úhel 100° - 110 °. Sedací nábytek musí vyhovovat požadavkům ČSN – EN 15373 Nábytek – pevnost, trvanlivost, bezpečnost - Požadavky na nebytový sedací nábytek. Židle musí umožnit snadné usedání a manipulaci, nesmí být vybaveny kolečky (ČSN 91 0100), aby nedošlo k ujetí. 26

U čalouněných sedáků je riziko ušpinění a propálení, proto je nutné, aby byly vyrobeny z odolného materiálu se sníženou hořlavostí.


24

Osvětlení Světlo je elektromagnetické vlnění o vlnových délkách 380 – 770 nm a uplatňuje se jako silný biologický a psychofyziologický podnět. Rozlišujeme světlo přirozené (sluneční svit, oheň) a umělé (zářivky, reflektory, stroboskop). Díky umělému světlu můžeme v hudebních klubech ovlivnit světelné klima a výslednou atmosféru – vytvořit pocit napětí, euforie, dramatické efekty. Zručnou manipulací zaujímá nasvícená scéna neocenitelný význam, proto je práce osvětlovače velmi zodpovědnou funkcí. Největší rozsah zaostření oka umožňuje bílé světlo. Na kvalitním osvětlení pódia je založena úspěšnost většiny koncertů. V minulosti bylo osvětlení sálu nedoceněnou záležitostí. Při koncertu byly rozsvícené všechny žárovky, což vytvářelo neosobní a univerzální atmosféru. Dnešní koncerty jsou zaměřeny na audiovizuální prožitek. Jednotliví interpreti si pomocí světelných efektů vytváří požadovanou náladu, světelné podmínky se během koncertu neustále mění - v závislosti na tempu a gradaci písně. Nejmodernějším trendem v hudebním průmyslu je mít v týmu svého vlastni VJ, který promítá na stěnu, členy kapely nebo nainstalované předměty klipy, videa, animace, vizualizace. Bez moderní techniky by nebylo možné dosáhnout kvalitního koncertu. Nejpoužívanějšími osvětlovacími prvky jsou bílé halogeny, barevné reflektory, lasery, stroboskopy, UV zářivky.

Obr. č. 2) Lamb, Fléda 4.02.2012

Obr. č. 3) Midi Lidi, Fléda 13.11.2011


25

Obr. č. 4) Piča z hoven, HaDivadlo, a

Obr. č. 5) Piča z hoven, HaDivadlo, b

Obr. č. 6) Piča z hoven, HaDivadlo, c

Obr. č. 7) Piča z hoven, HaDivadlo, d

Obrázky č. 4, 5, 6, 7 z představení Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše „EKG o lásce a inspiraci“ dokazují, jak se pomocí videoartu může během chvíle měnit atmosféra celé scény.

Obr. č. 8) Zbrojovka, laser show, a

Obr. č. 9) Zbrojovka, laser show, b


26

Hluk Na odhlučnění budovy závisí existence většiny hudebních klubů. Legislativa udává 22:00 hodinu jako počátek nočního klidu, což je při dnešním trendu v tuto hodinu teprve přijít do klubu, pro mnohé pořadatele velký problém. Tato situace nejvíce postihuje hudební klub Fléda, která nyní bojuje o svou vlastní existenci. Hudební klub Fléda na tiskové konferenci, uspořádané z tohoto důvodu, uvádí, že z osobních pohnutek pana J. Kratochvila a místostarostky Brno - Královo Pole, Ing. A. Pazderové (ODS), bylo na Flédu posláno za jeden měsíc 124 „namátkových“ kontrol městské policie. Radnice Brno – Královo Pole organizuje permanentní kontroly stavebního úřadu až po hygienu a za překročení limitu hluku (105 dB), v roce 2011, dostala Fléda 2x finanční pokutu v celkové hodnotě 600 000 Kč. Hudební klub Fléda přitom provedl v minulosti odhlučnění hlavního sálu i odstranění konstrukcí, které by mohli šířit tzv. kročejový zvuk (zvuk šířený konstrukcí stavebního objektu) a součástí sálu je speciální protihluková betonová podlaha. Je zcela jasné, že jde o politickou záležitost. Neexistují žádná měření, usvědčující Flédu o trvalém porušování zákona.

Akustika stavebních objektů je složitá záležitost. Působení zvuku na uživatele budov je výrazně individuálně determinováno. Tato skutečnost komplikuje odpovědného stanovení nejvyšších přípustných hodnot – limitů. Řešení návrhu opatření proti hluku je vždy výsledkem kolektivní práce projektanta, hygienika a ve složitějších případech i specialisty akustika. Je třeba vyvážit technické a ekonomické možnosti. V případě hudebního klubu Fantomas, byla situace odhlučnění natolik komplikovaná, že proces odhlučnění byl kontraproduktivní a budovou se hluk po tomto zásahu údajně šíří ještě intenzivněji. Nikdo prozatím nedokázal tuto situaci vyřešit a klub musel tomuto faktu uzpůsobit svůj každodenní program (místo živých koncertů přesedlat na promítání filmů atp).


27

Šíření zvuku v uzavřeném prostoru V uzavřeném prostoru dochází k odrazu akustické energie od stěn, stropu a podlahy zpět směrem ke zdroji. To má za následek zvýšení hladiny akustického tlaku v porovnání se stavem, který by vznikl ve volném prostoru. Konstrukcemi pohlcujícími zvuk se formou obkladu zvyšuje činitel pohltivosti stropu nebo stěn místnosti, což má za následek nejen snížení hladiny akustického tlaku v poli odražených vln, ale i změnu dalších akustických vlastností místnosti v důsledku zvýšení její celkové zvukové pohltivosti, např. doby dozvuku, která je významná pro akustičnost vnitřních prostorů budov. Při jejich výběru je třeba zvážit také hlediska provozní, estetická, požární, hlediska zdravotní nezávadnosti a hlediska ekonomická.



Obklady z pórovitých materiálů: jedná se o materiály z minerálních nebo

organických vláken. Materiály typu pěnový polystyren nejsou pro tyto účely vhodné pro uzavřenost jejich pórů. Póry se také nesmějí uzavřít nevhodnou povrchovou úpravou – např. nátěrem. Požadovaná tloušťka je 170 mm. Je možné použít i tenčí desky, ale je nutno je od povrchu stropu či stěn odsadit tak, aby porézní materiál byl přítomný ve vzdálenosti 170 mm od tvrdého povrchu. Procento plochy děr musí být 25 – 35%.



Kmitající membrány a desky: jsou tenké desky nebo fólie, připevněné na

dřevěný nebo kovový rošt, který určuje tloušťku d (m) vzduchové dutiny mezi povrchem a membránou. K výrobě membrán se požívá např. koženka nebo novodurová, polyetylenová aj. fólie. Užitečnou vlastností kmitajících membrán je hladký a rovný povrch.



Dutinové rezonátory: pohlcování zvuku dutinovými rezonátory je založeno

rovněž na principu rezonance. Při ní jsou kmitajícím prvkem částice vzduchu v otvoru spojujícím vzduchovou dutinu s vnějším prostředím. Rezonanční kmitočet je určen rozměry vzduchové dutiny, rozměry a tvarem spojovacího otvoru. Dutinové rezonátory používali lidé již ve starověku, jak o tom svědčí nálezy amfor zabudovaných v antických chrámech a amfiteátrech. V dnešní době se používají tvárnicové rezonátory


28

a děrované desky, které se připevňují k nosnému roštu napevno. K výrobě těchto obkladů se používají tvrdé dřevovláknité desky, ocelové či hliníkové plechy, sádrokartonové a jiné stavební desky.



Kombinované konstrukce: mezi kombinované konstrukce řadíme vícenásobné

rezonanční soustavy tvořené několika rezonančními prvky řazenými za sebou a akustická tělesa, což jsou prostorové útvary vyrobené většinou z pórovitého materiálu krytého pletivem nebo tkaninou a mající tvar jednoduchých geometrických těles. Tyto předměty se zavěšují pod stropní konstrukci. Kombinované pohlcovače poskytují nejlepší efekt, tj. nejvyšší hodnoty činitele pohltivosti v rozsahu nejširšího pásma kmitočtů. 27

Kouření v klubech

29

Kouření v klubech Kouření tabákových výrobků v interiéru nese riziko vzniku požáru, je nutno pravidelně odklízet popílek a nedopalky a interiér vlivem kouře konzervuje specifický cigaretový zápach v čalouněném nábytku, tapetách, popř. závěsů. Čich je nedoceněným smyslem a zakouřené prostory ubírají interiéru na exkluzivitě a možnosti vyvolání vjemových zážitků. Vůně vyvolávají emoce a vzpomínky. Díky vůním ročního období, jídla, interiérů, zažíváme konkrétní nálady, pocity. V současné době jsou všechny hudební kluby v Brně kuřáckými. Změna v legislativě by jistě přidala hudebním klubům na hodnotě.

V budoucnu bude navrhování vůní za účelem emocionálního ovlivnění součástí dovedností UX designérů (designérů uživatelských prožitků). V současnosti se vůně používají jako marketingový tah v maloobchodních řetězcích, hotelích a nákupních střediscích. 28


30

Interiérový design Historie oboru Interiérový design byl dlouhou dobu považován za bezobsažný obor postrádající jakékoliv konkrétní vymezující teorie a principy. Přesto se studium a praxe návrhů interiérového prostoru rozvíjí jakožto samostatná a vyspělá disciplína, která je na hony vzdálená kosmetickým úpravám v televizních show o přestavbách bytů. Interiérový design, dekorace a revitalizace staveb jsou velmi úzce spojená odvětví, která transformují daný prostor (ať už jde o chátrající trosky staré budovy, nebo o parametry návrhu budovy nové). Tyto modifikace či stavební úpravy vedou ke složitému procesu, při němž se designér snaží porozumět kvalitám daného prostoru a současně zohlednit i funkční nároky nových uživatelů. Tímto vzniká specifický soubor otázek, teorií, postupů, které se v mnohém liší od ostatních oblastní designu. Počátek 21. století je zlatým obdobím pro interiérové projekty, ať už jde o adaptaci budovy nebo o ryzí design. Navzdory tomu je obor stále právně nedostatečně definován a počet akademických publikací, které by odborně rozváděly postupy a teorie tohoto oboru je k dispozici jen malé množství. Je nutné zmínit i exponenciální vzrůst nabídky kurzů interiérového designu a na druhé straně nedostatek kritického materiálu. Studium interiérového designu je zaplaveno nepochopením, dohady, domněnkami a hypotézami. Jedním z důvodů může být obtížnost určení přesných parametrů oboru. Obvykle se charakterizuje jako hybridní obor přesahující do ostatních disciplín zabývajících se prostorem nebo objekty. Částečně to pramení z jeho historie, ze souvislostí s řemesly, čalounictvím a krajinářskou malbou, kromě toho ale i ze spojení s architekturou a vztahů s památkářstvím a restaurátorstvím


31

Zatímco architektura se obecně, i když ne vždy, zabývá novými stavbami a s projektem začíná od začátku, interiérový design pracuje s existujícím, ať už jde o starou budovu, malbu nebo konstrukci. V tomto smyslu je v architektuře cosi utopického, protože usiluje o dlouhověkost a nadčasovost, snaží se vytvářet stavby, které obstojí ve zkoušce času. Naproti tomu interiéry jsou velmi často dočasnými projekty a jejich úkolem je reflektovat výstřelky módy nebo plnit požadavky klientů.

Interiér se váže ke svému umístění, je obklopen konstrukcí budovy, která je zase součástí jeho kontextu. Konkrétní umístění interiéru má na design vliv, který často převládne nad všemi ostatními faktory. Jiné druhy designu – jako grafický, módní nebo průmyslový – musí brát v potaz funkci, estetické kvality a strukturu každého kusu. Interiér se může stát součástí daného místa, může doplnit jeho význam, a dokonce mu přidat na hodnotě a účinku.

Interiérový design se zabývá povrchovými vzory, ornamenty, nábytkem, textilem, osvětlením i rekonstrukcemi a přestavbami, např. hotelových a restauračních interiérů. Je to mezioborová disciplína, která se zabývá vytvářením interiérových prostor vyjadřujících určitou identitu a atmosféru. Činí tak pomocí manipulace s kapacitou prostoru, umístěním specifických prvků či objektů a povrchovými úpravami. V zásadě jde o projekty, které vyžadují minimální nebo vůbec žádné konstrukční úpravy, i když to neplatí vždy. Tyto interiéry mívají přechodný charakter a typickými příklady jsou maloobchodní prodejny, výstavní prostory i domácnosti. 29

Vývoj oboru Interiérový design je relativně nový obor. To ovšem neznamená, že by se umění interiérového designu, dekorace a architektury aplikovalo jen v nedávné době, pouze nebylo vyčleněno jakožto samostatná disciplína. 30

S dekoracemi a zařízením domu tradičně radil čalouník nebo výrobce nábytku, případně se designu celé stavby, exteriéru i interiéru, ujal architekt. Interiérové designérství se


32

jako profese vyvinulo na začátku 20. století. Úloha výzdoby domácnosti byla tradičně přisuzována ženám, a právě ženská emancipace pomohla obor povznést a vytvořit z něj vhodnou profesi pro ženy. Role žen se v domácnosti mimo jiné vlivem hnutí sufražetek proměňovala, což ženám umožnilo zajistit si jistou ekonomickou nezávislost. Poskytování konzultací při zařizování a dekorování bylo považováno za vážené a adekvátní povolání pro ženu. Kromě soukromých rezidencí se projekty týkaly společenských prostor, kde se zámožní lidé setkávali kvůli zábavě.

E. Wharton a O. Codman, The decoration of Houses, 1913: „Budova, ať je její účel jakýkoliv, musí být postavena v souladu s požadavky tohoto účelu. Její výzdoba musí být s harmonií s konstrukčními limity a z této harmonie dekorací se stavbou a z detailů dekorací pramení rytmus, který odlišuje architekturu od stavitelství. Proto každá dobrá architektura a interiér musí být založena na rytmu a logice.“

Tento princip se praktikoval v dobách, kdy se určitý sloh a styl odrážel na všech prvcích interiéru, od podlahy až po strop včetně nádobí, oděvu a např. i typografii. Zástupcem je např. období Secese či Funkcionalismu. Dnes tento přístup není dodržován. 31

Jak se tvoří interiér

33

Jak se tvoří interiér Při navrhování veřejných interiérů jsou prioritními zásadami bezvadná funkce objektu, bezpečnost provozu a vytvoření vhodného psychologického klimatu prostoru, které je adekvátní požadovanému účelu zařízení. Rozhodujícím činitelem pro zdárnou realizaci je technická – výkresová dokumentace, která zpravidla obsahuje: půdorysnou dispozici s vyznačením jednotlivých položek, sumarizační tabulku zařizovacích prvků, jejich základní rozměry, provedení, počet a čísla místností, perspektivní zobrazení prostoru, např. vizualizaci. Mezi základní principy tvoření interiéru spadá také Vitruviovo pravidlo - užitečnost, pevnost, půvab (firmitas, utilitas, venustas), které by měl každý interiérový designér dodržet. Výsledná podoba interiéru se odvíjí od osobnosti a mentality autora, na schopnosti jeho básnivé imaginace a na jeho tvůrčím typu a vzdělání. a)

Typ objektivní - schopnost stát nad věcí a posuzovat události z nadhledu

b)

Typ subjektivní – odráží autobiografický postoj k tvorbě 32

Interiérový design a vzdělání Designér musí ovládat stavební předpisy, plánovací právo, měl by mít rozsáhlé vědomosti o materiálech, povrchových úpravách, měl by být obeznámen stavebními technikami a mít přehled o cenách a povědomí o historii oboru i o soudobých trendech. Měl by se orientovat v oblasti produktového, průmyslového, výstavnického, muzejního a nábytkového designu. V neposlední řadě vše zmíněné musí být doplněno o tvůrčí schopnosti a cit vytvářet interiéry, aby mohl plnit návrhy objektů. Ve Velké Británii není profese stále uzákoněna, v Evropě a Spojených státech je uznána a mohou ji provozovat pouze certifikovaní interiéroví designéři. 33

Sensibilita Designér při tvorbě interiéru může pracovat s příběhem dané budovy, může si vybrat, které aspekty zvýrazní/utlumí. Může odhalit prvky její historie, vytvořit průhledy.


34

Každá budova poskytuje množství vodítek, jak ji lze zadaptovat. Akt vytváření prostoru buď respektuje a interpretuje existující pravidla, nebo je naopak obchází. Tento přístup je reprezentován tzv. „nalezenými objekty“. Toto spojení použil poprvé Marcel Duchamp, když využil „hotových předmětů,“ např. pisoáru nebo sušáku na lahve a prohlásil je za unikátní umělecká díla. 34

Význam empatie Empatie neboli vcítění označuje porozumění emocím a motivům druhého člověka. Pro schopnost empatie je užitečné umět odložit své osobní názory, hodnoty a předsudky. Ohromným skokem kupředu je, pokud se dokážeme oprostit od vlastních hodnot, pocitů, asociací, názorů, předsudků, a přijmeme ty jeho a pokud možno známe jejich příčinu nebo důvod. Empatie začíná tam, kde opustíme vlastní myšlenky, city a představy a začneme uvažovat o tom, jak bychom se asi my cítili v situaci druhého člověka. Designér by na tuto schopnost neměl zapomínat.

Detaily Detaily neboli osobité prvky interiéru jsou složky, které se podílí na formování charakteru daného prostoru. Invenční přístup k nim a jejich uspořádání pomáhá utvořit identitu interiéru a podporuje jeho schopnost reprezentovat určitého klienta, značku nebo dokonce i kulturu. Detailní prvky se obvykle řeší v pozdním stadiu stavebního projektu. Zdánlivě jde o minoritní složky projektu, přitom ale detaily významnou měrou utváří atmosféru prostoru. Právě detailu si návštěvník všimne nejdříve. Existují dvě kategorie detailů: 1.

Hotový - Hotové detaily najdeme v řadě prodejních katalogů a brožur. Jde o

obecně aplikovatelná řešení, která lze uplatnit na různorodé projekty – nábytek, osvětlení, dveře atp. 2.

Zakázkový - Zakázkové detaily jsou zhotovovány na míru, dle konkrétních

požadavků zadavatele. 35


35

Konstrukční prvky Základními prvky interiérového designu jsou vertikální a horizontální roviny jako zdi, podlahy a stropy které obklopují prostor a vytváří místnost. Rovina vymezuje místnost vizuálně i fyzicky a může být zhotovena z různých materiálů a provedena v různých barvách. Objektů, jako jsou jednotlivé kusy nábytku, vytápěcí potrubí a zařízení se využívá při manipulaci s prostorem, pohybem v něm a směrem pohledu. Významným činitelem prostoru a tvaru je denní a umělé světlo. Obratným a uvážlivým zacházením se světlem, lze vyčlenit pohyb, osvětlit objekty a pozměnit vnímání prostoru.

Povrchové úpravy Povrchy v interiéru jsou prvními aspekty, se kterými se uživatel prostoru setkává. Designérova reakce na uživatelské nároky může dosáhnout různé míry sensibility, od luxusního až po strohé – příklad stěny s hedvábným čalouněním vytváří jiný dojem než stěny s přiznanými cihlami. Povrchová úprava se obvykle neshoduje s materiálem, z něhož je daný komponent vyroben (jde až o nejsvrchnější viditelnou vrstvu), příklady obkladových materiálů: sádrokarton, beton, sklo, exotické dřevo, drahé kameny. V případě použitých materiálů se vyplácí využívat minimalistický přístup, kdy méně materiálu znamená jednotnější prostor a dojem preciznosti. Na druhou stranu může designér záměrně sestavit materiály tak, aby šokoval, provokoval. Tímto přístupem je znám designér Nigel Coates.

Obr. č. 10) Caffé Bongo, Nigel Coates, a

Obr. č. 11) Caffé Bongo, Nigel Coates, b


36

Spojením klasického a extravagantního lze docílit zvláštní, leč mnohdy přiléhavé atmosféry. 36 Vydavatelství Taschen tomuto tématu věnovalo mnoho knih o veřejném i soukromém interiéru, kupříkladu London Interiors. Barvy Barvami lze nejjednodušším způsobem měnit architektonické rysy místnosti. Díky nim jsme schopni rozjasňovat a utlumovat celý prostor, jejich vzájemnou kombinací vytvářet náladu a atmosféru. Osobní názor na barvy každého jednotlivce závisí na různých faktorech, jako jsou povaha, věk, pohlaví, nálada, móda. Hlavními složkami ve vnímání barev je kvalita, světlost a sytost. 37

Pomocí tvarů a barev můžeme ovlivnit to, co lidé vidí nebo si myslí, že vidí. Obrázek č. 12 a č. 13 znázorňuje, jak dokáže barva upoutat pozornost na jedno sdělení oproti druhému sdělení. STOP MÍRU

VÁLCE ZDAR

Obr.č.12) vliv barev, a

STOP MÍRU

VÁLCE ZDAR

Obr. č. 13) vliv barev, b

Členění barev Teplé barvy jsou založené na odstínech žluté, hnědé, zeleno žluté a oranžové. Teplé barvy povzbuzují, mají tendenci upoutat pozornost. Jsou vhodné do pracoven, jídelen a dětských pokojů

Studené barvy jsou založeny na odstínech modré, zelené, fialové, modro-zelené, modro-červené. Tyto barvy mají tendenci uklidňovat, tišit. Na rozdíl od teplých barev se dají úspěšně aplikovat na velké plochy. Prostor se s jejich použitím rozšíří. Studené barvy se používají zejména v kuchyních, koupelnách i pracovnách

Na pomezí mezi teplou a studenou barvou je možné přiřadit odstíny zelené a fialové záleží, jak moc obsahují červené nebo modré (RGB).


37

Neutrální barvy dokáží zvýšit atraktivitu teplých barev. Touto barvou je barva bílá, šedá a černá

Tmavé odstíny barev uklidňují, působí noblesně a věcně. Zužují a ohraničují prostor, nejlépe sluší velkým místnostem a rozlehlým reprezentačním prostorům. Malou, stinnou místnost můžeme opticky zvětšit studenými světlými odstíny (zejména světle modrou), bílý strop pak vyvolá dojem prostornosti a vzdušnosti. Na druhé straně větší místnosti můžeme opticky zmenšit a zútulnit stěnami v teplých, tmavších nebo různých barvách, s velkými vzory a kombinací různých materiálů a vzorů. Dlouhou místnost můžeme zdánlivě zkrátit vymalováním nejvíce vzdálené stěny do tmavšího odstínu nebo ji vymalujeme teplou barvou, která ji opticky přiblíží. Naproti tomu krátkou místnost opticky prodloužíme, pokud zadní stěnu vymalujeme světlou barvou nebo na ni umístíme zrcadlo. Vysoký strop působí nižší v teplé barvě a tento efekt se ještě zesílí, je-li strop vymalován tmavou teplou barvou. Nízký strop opticky zvýšíme použitím světlých barev – především studených, jejichž efekt bude ještě vyšší, pokud vymalujeme stěny a strop ve stejné světlé barvě nebo pokud v místnosti použijeme vodorovné linky. Žlutá: Intenzivní, zářivá, veselá, teplá, láká hmyz, vyvolává pocit odlehčenosti, podněcuje pozornost, soustředění a přemýšlivost Oranžová: Zářivě teplá, slavnostní, agresivní, dojem tepla v místnosti zvyšuje až o 4 °C, vhodná do neosluněných prostorů, v oblasti gastronomie a pohostinství rozrušuje a lidé se dlouho nezdrží (využití v fast foodech) Červená: Vzrušující, povzbuzující, dráždivá, teplá atmosféra domova, náklonnost, zužuje prostor, věci dojmově přibližuje


38

Růžová: Pocit něhy, sladkosti, dívčí jemnosti, vyžaduje citlivé použití v kompozici s ostatními barvami Fialová: Barva neklidná, upjatá, uzavřená, nepřístupná, odměřená, vyjadřuje pasivitu a melancholii, používá se jako protipól žluté a zelenožluté Modrá: Z barev nejstudenější, rozšiřuje objemy, uklidňuje, je projevem citlivosti, věrnosti, tradice a vyrovnanosti, vytváří dobré pozadí pro teplé barvy Zelená: Naděje, klid, rovnováha, opticky uklidňuje, sjednocuje prostor, z důvodu uklidňujícího vlivu se využívá v lékařských interiérech. Hnědá: Stálost, sounáležitost, pocit bezpečí, zemitost, vyžaduje kombinaci s oživujícími barvami (oranžová, červená Černá: Vzbuzuje dojem hloubky, působí plně až tíživě, zužuje prostor, ztenčuje objemy, oživuje teplé a pestré barvy Šedá: Zcela neutrální, tlumí, vyrovnává a neutralizuje barvy ve svém okolí, lze kombinovat se sytými svítivými tóny, důležitá jako pozadí Bílá: Působí plošně, je střízlivá, čistá, rozšiřuje, vylehčuje prostor a tlumí podněty, neosobní, působí příznivě v kombinaci s jinými barvami Zlatá: Barvou rejstříku žlutých odstínů, schopnost vázat změť různých barev, vyvolává vznešenost, lesk a noblesu Stříbrná: Důstojnost, decentnost, osvěžuje prostor, vyžaduje barevnou střídmost, barva malých ploch, technický projev v kombinaci se sklem, zrcadly, mramorem 38


39

Strategie Interiérový designér se vždy musí vypořádat s daným prostorem, pro který platí určitá omezení. Způsob, jakým s těmito limity designér naloží, udává jeho strategii: a.

korespondující - Odvíjí se od hodnoty, rozměrů, materiálů a formy původního

prostoru a interpretuje jej b.

autonomní - Vliv původní budovy je nepatrný, vzniká interiér zcela nový,

závislý pouze na limitech prostoru

Tyto strategie se spolu často prolínají, ale zároveň je snadné je od sebe odlišit. Instalací různých objektů lze zajistit, aby se hostitelské prostory staly něčím víc než pouhým pódiem, na němž se představení odehrává. Často stačí malý, vtipný nápad, který může vyvolat zajímavé úvahy nad objektem samotným. Kontrast mezi novým objektem a místem, na které je postaven, dává designérovi možnost položit vedle sebe všední a nevšední prvky, a vytvořit tak plnohodnotné vnímání autonomních elementů.

Strategie tvorby kulturního interiéru musí plnit několik funkcí: obstarat ergonomické požadavky, dostatečný prostor, vhodnou atmosféru. Je třeba důkladná analýza zohledňující potřeby konečných uživatelů. Pro hudební kluby je důležitá akustika, konstrukce a tvar hostitelské budovy. 39

Metoda DIY – Do It Yourself – udělej si sám Motto: "Mysli globálně, jednej lokálně" DIY neboli "udělej si sám" je fenoménem moderní doby. Tato metoda je demokratickým projevem tvorby a týká se široké škály využívaných materiálů a technologií. Základní rozdíl je v chápání konzumenta (publika) a tvůrce k hodnotám od zažitých hodnot masové kultury. Hlavním kritériem je uspokojení z procesu tvorby, sebereprezentace a vůle k vyjádření. DIY je kultura, ve které se může stát designérem každý člověk, bez finanční a jiné pomoci zvenčí. Tato metoda je rozsáhlá především v Evropě a v Severní Americe, kde je většina obyvatelstva nepřímo nucena výrobky a


40

služby pravidelně nakupovat. Cílem této kulturní alternativy je zachovat a podporovat originální tvorbu neovlivněnou strachem či lákadlem tržních mechanismů. Hlavním centrum metody DIY v Evropě zastupuje Berlín, kdy tuto metodu doprovází aktivity jako je squatting, vegetariánství a veganství, boj za lidská práva, ekologii a boj proti konzumu. Na území města Brna se metoda DIY promítá zejména ve výrobě módních a bytových doplňků či grafik. V Praze je na toto téma organizován pravidelný festival CODE:MODE, který rok od roku získává na věhlasu. Je to dáno přebytkem, kdy konzument čím dál častěji vyhledává jedinečnost a příběh výrobku. DIY se snaží být oponentem zábavního průmyslu, kterému jde především o zisk. DIY kultura se tedy vzájemně podporuje a hranice tvůrce a pasivního konzumenta se ruší. Každý konzument je zároveň i tvůrcem. „To, co na scéně DIY vzniká, není omezeno žádným autorským právem, kodexem či etikou - dovoleno je vše a tvůrčí svoboda je tak neomezená.“ 40

Reprezentanty interiéru DIY v Brně jsou hudební kluby Desert, Skleněná louka, Boro.

Brno a jeho hudební zázemí

41

Brno a jeho hudební zázemí Ačkoliv je Brno poměrně malé město, je zde silná tradice hudební kultury. Hudební scénu formuje především přítomnost moravského folklóru, ZUŠ, konzervatoře založené Leošem Janáčkem, vysokých a uměleckých škol jako jsou Jamu, Favu, ale i jiných VŠ, kde se mladí lidé svébytně iniciují ke vzniku hudebních skupin s cílem vystupovat na veřejnosti. Toto dění také podporuje existence kulturních projektů financovanými Evropskými fondy za pomocí kurátorů Domu umění a dalších kulturních mecenášů. Klubová scéna má v posledních desetiletích stále vzestupnou tendenci a to hlavně z důvodu otevření hranic po roce 1989, průmyslové revoluci a rychlému šíření informací díky televizi a internetu, což je příčinou svobodného a rozmanitého vývoje.


42

Hudební kluby v Brně Mainstream Též hlavní proud, komerčně zaměřené prostory, multižánrový program, velká popularita a návštěvnost. Zástupci: Fléda, FAVAL music circus, Metro Music Bar, Mju:z Fléda Štefánikova 24, Brno Fléda patří k největším a nejstarším klubům v Brně. První zmínky o tomto domě jsou z roku 1911, kdy byl v majetku důstojníka rakousko-uherské armády. Od něj dům zakoupil hospodský z Bílovic nad Svitavou, který chtěl investovat v Brně a přestavěl dům na tančírnu a kabaret. Inspirací se mu stal podobný dům ve Vídni Wiener Fledermaus, podle něhož svůj podnik Brünner Fledermaus (Brněnský netopýr) pojmenoval. Z jeho bohaté historie stačí za zmínku, že jako např. první zařízení v Brně se zde hrál Jazz. V minulosti Flédu navštěvovali vojáci z nedalekých kasáren, služky a tzv. plotňáci, nositelé brněnského hantecu, kteří Fledermausu začali říkat Fléda. Dnes je Fléda místem pro všechny generace. Synové majitele v provozu podniku pokračovali až do roku 1948, kdy tehdejší režim Flédu znárodnil a udělal z ní nálevnu IV. cenové skupiny. V roce 1975 - 2000 byl prostor přestavěn na televizní studio, pod názvem Netopýr. Moderní dějiny se datují od roku 2001, kdy mezi původními majiteli a Českou televizí, skončila nájemní smlouva. Objekt byl postupně přebudován na filmový a posléze i hudební klub. Fléda se postupně stala známým a oblíbeným místem nejen v Brně, ale i celorepublikovým pojmem. Pořádali se zde filmové přehlídky, dodnes je v dramaturgii zařazen jazz, elektronická hudba, vážná hudba, hip hop, divadlo atp.


43

Prostory působí příjemně i ve dne, jsou prosvětleny přirozeným světlem. Dále je zde vinárna, čajovna, herna a hostel. Interiér klubu je řešen v duchu moderního designu, který respektuje historický kontext místa. 41

Hlavní sál má protihlukovou betonovou podlahu a v roce 2010 byly odstraněny všechny konstrukce, které mohli způsobovat rezonanční frekvence a chvění. Je zde kvalitní technické zázemí, rozšířené o moderní techniku, která umožňuje přenos dění v sále na velkoplošná plátna a obrazovky v ostatních prostorách. Klub je zcela bezbariérový, jsou zde 2 sály, 3 bary, šatna, zahrádka.

Autoři interiéru z roku 2006: Jan Maroušek, Renata Slámková; absolventi scénografie, DIFA JAMU v Brně

Obr. č. 14) Fléda, čelní pohled při vstupu do klubu


44

Obr. č. 15) Fléda, pohled ze sálu směrem k východu

Výpověď spoluautora: Jan Maroušek, scénograf „S klubem Fléda jsme spolupracovali již dříve. Zařizovali jsme dekorace na tematické večírky a Silvestry. V roce 2006 nás proto oslovil Lukáš Stara (jednatel klubu Fléda a organizátor hudebních akcí), zda nemáme zájem zrevitalizovat celý interiér. Renata v té době psala diplomovou práci na téma folklór. Proto, když jsme přemýšleli, jaký interiér v Brně chybí, rozhodli jsme se pro lidové motivy. Nejdříve jsme chtěli interiér vyřešit pomocí tapet, s moravskými vzory, ale to nám rozpočet neumožňoval. Tak nás napadlo oslovit malíře sgrafit lidových domů, ale toho bychom také nemohli zaplatit. Museli jsme tedy vzít práci do vlastních rukou a vyrobit si šablony s moravskými motivy, které už následně nebylo problém pomocí válečku na stěnu aplikovat - nejhůře se samozřejmě dělali stropy. Interiér jsme nechtěli mít úplně vesnický, tak jsme pořídili křišťálové lustry z Německa a nábytek z Holandska, stylizovaný do funkcionalismu - abychom


45

tomu dali šmrnc a kontrast. Barvy jsme zvolili záměrně neutrální - šedou a bílou. Díky tomu je možné tematicky kombinovat doplňky všech barev. Realizace s plánováním trvala 2 měsíce, samotná realizace 3 týdny. S Ústavem památkové péče jsme spolupracovat nemuseli, protože jsme nikterak nezasahovali do konstrukce stavby. Za celou realizaci jsme bohužel nedostali zaplaceno.

V roce 2010 došlo k další zásadní rekonstrukci, kdy byla změněna dispozice vchodu na pánské i dámské toalety a na místo původního vstupu na WC byl postaven další bar. Díky tomuto zásahu vzniklo druhé menší pódium, situováno v předsálí, ovšem v případě plné kapacity klubu je pro pány velký problém protlačit se na toaletu přes davy u barového pultu.

Obr. č. 16) pohled na původní WC

Obr. č. 17) návrh nového baru místo WC

Obr. č. 18) bourání

Obr. č. 19) realizace současného baru


46

Obr. č. 20) pohled na pódium hudebního klubu Fléda FAVAL music circus Křižkovského 22, Brno „Favál music circus je dalším zástupcem tradičního prostoru v Brně, v areálu cyklistického oválu. Původně sloužily prostory jako restaurace, vybudovaná pro MS v dráhové cyklistice v roce 1969. Později se z vyhlášené restaurace stala neméně vyhlášená diskotéka, před kterou stávaly fronty návštěvníků. Po roce 1989 zde vznikl jeden z prvních klubů v Brně pod názvem Fan Favorit (odvozeno od TJ Favorit Brno – sportovního oddílu sídlícího v areálu cyklistického oválu), kterému se ale už tenkrát neřeklo jinak než „FAVAL“. Po celá 90. léta udával Fan Favorit trend brněnskému clubbingu. Spousta úspěšných DJ´s zde nabíralo své první zkušenosti. (např. DJ Lucca), z nichž mnozí později zakotvili v jiných nově vznikajících brněnských klubech. Kromě progresívních „parties“ byla k slyšení i živá hudba. Koncertovala tu celá řada vynikajících kapel. Interiér byl tehdy specifický a originální, stěny byly vyzdobeny precizními kresbami a hlavní sál byl naaranžován ve stylu jeskyně. Koncem 90. let ale


47

přestal Fan Favorit udávat hudební směr z několika důvodů (vznik nových atraktivních klubů, zastaralý interiér, dramaturgie) a se změnou majitele došlo k rapidnímu zhoršení situace. „FAVAL“ získává statut „zaplivaného klubu“ s nezajímavým programem. Neohrožené postavení si v té době udrželo pouze sobotní BIG BANG (rockotéka tvrdšího ražení). Tento neutěšený stav vedl k opětovné změně majitele. Na podzim roku 2004 byl klub poprvé od sametové revoluce uzavřen a proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Název Fan Favorit byl změněn na mezi návštěvníky „zavedený“ FAVAL. Slova „music circus“ mají jen podtrhnout plánovaný odklon od hudební vyhraněnosti na přelomu tisíciletí. „Rockový“ interiér byl nahrazen čistými tvary s důrazem na variabilitu prostoru (především s ohledem na plánovanou multižánrovost) a k nelibosti některých skalních fans, končí vyhraněnost klubu směrem k rockové muzice. Dramaturgicky dochází k návaznosti na nejslavněší období z poloviny 90. let. Z pohledu dramaturgie klubu stojí za zmínku ještě jedna zajímavost. FAVAL nově dává příležitost k vystoupení soundsystémům hrajícím nekomerční techno (aka TEKNO). Tímto krokem se z FAVALU stalo místo pestrého programu. Jeho situování v komplexu brněnského výstaviště umožňuje pořádání akcí do ranních hodin, což zároveň ovlivňuje při rozhodování procento návštěvníků, kteří se neradi vydávají do hudebního klubu mimo centrum Brna.“ 42

Obr. č. 21) pohled do předsálí k prvnímu baru, směrem k pódiu


Obr. č. 22) pohled ze sálu směrem k východu

Obr. č. 23) pohled na pódium od druhého baru

48


49

Obr. č. 24) pohled z pódia směrem k druhému baru a předsálí

FAVAL Music Cirkus je svěžím a prostorným hudebním klubem, jehož jedinou nevýhodou je lokalita mimo centrum města Brna – což je zároveň i jeho velkou výhodou. Hudební produkce není nijak omezována zákonem o rušení nočního klidu.

Metro music bar Alfapasáž, Poštovská 6 „Metro music bar je multižánrový hudební klub, který klade důraz na živá vystoupení. Historie klubu spadá do roku 1937, kdy prostor nesl jméno METRO HALL. Hrával se zde jazz, za doby totality prostor fungoval jako vinárna a diskotéka. Od září roku 2008 mohou obyvatelé Brna využívat prostor nikoliv k přepravě z místa na místo, ale z jednoho hudebního stylu do druhého. Prostor prodělal nákladnou rekonstrukci a nyní zaujímá pozici klubu střední velikosti. Bar, pódium, taneční parket a odpočivná zóna jsou situovány v jedné prostorné místnosti. Barvy jsou laděny do černo - červené


50

kombinace. Klimatizovaný interiér zdobí reprodukce Corbijnových podsvícených fotek rockových a popových ikon.“ 43

Obr. č. 25) pohled směremm k východu klubu

Obr. č. 26) pohled z klidové zóny na část baru, vpravo východ, vlevo pódium


51

Mju:z Moravské nám. 15 „Budova na rohu Moravského náměstí a Lidické ulice byla postavena v letech 1860 – 1863 architektem Heinrichem von Ferstelem, na žádost fabrikanta a obchodníka s kůžemi, Johana Berglera. V přízemí budovy sídlila kavárna Biber, jejíž pozdější přestavbu realizoval Bohuslav Fuchs, na reprezentativní prvorepublikovou kavárnu, ze které se za doby komunismu stala proletářská pivnice. V 50. letech 20. století, v době socializmu, byl MJU:Z vyhlášeným barovým místem s kapelami, do kterého se každý bez pozvání nedostal. Klub se jmenoval Muzejní sklípek a měl pravidelný hudební program. Od změny režimu klub pravidelně střídal majitele. Vývoj interiéru a programu byl nestabilní a neurčitý. Pronájem klubu je drahý a ne každý dokázal plnit své závazky. V roce 2006 byl interiér vymalován výtvarníkem Janem Dungelem (který mimo jiné v roce 1999 realizoval jazzový interiér restaurace a baru u Kouřícího Králíka), ale jeho dílo bylo po změně majitele jednotně přemalováno na vínově červenou. Od roku 2010 jsou provozními klubu Dan Giač a Dan Rathouský, kteří doposud na interiéru nic neměnili. V současné době mají vizualizace návrhu na přestavbu celého prostoru od Kobra Design, které hudebnímu klubu vytváří webové stránky a plakáty (což vytváří ucelenou formu propagace celého klubu).“ 44

Současná podoba klubu působí neutrálně, prostor předělují nosné sloupy, které brání výhledu na pódium. Bar je zbytečně dlouhý a není zde dostatek míst na sezení. Vzduchotechnika je zde od 60. let 20. století a její výměna by neuškodila.

Navrhovaná podoba studia Kobra design: prohodit bar s pódiem, což by umožnilo sledovat program všem návštěvníkům, stěny vymalovat mandalami a geometrickými tvary. Dřevěné stoly by měli nahradit mobilní kulaté stolky s barovými židlemi.


Obr. č. 27) pohled do sálu při vstupu do klubu

Obr. č. 28) pohled na bar od pódia

52


53

Alternativa, Subkultura, Underground Propaguje kulturu okrajového zájmu, avšak nezanedbatelného významu. Tato kultura nechce podlehnout svodům tzv. „vyššího světa“, dochází k ohmatávání hranic oficiální a masové kultury. Její lokalizace na okraji společnosti nese znaky sociální, ekonomické i prostorové situace. Důležitá je subjektivita, maximální tvořivost, improvizace a nespoutanost projevu. Důležitým rysem je vstřícný vztah k amatérským uměleckým projevům a neziskovost tvorby. Tvorba interiéru je zároveň paralela s filozofií metody Do It Yourself (udělej si sám).

Zástupci: Desert, Boro, Skleněná louka, Kunštátská Trojka, Fantomas, Alterna, Vegalite, Klub Leitnerova

Desert Roosveltova 11, Brno

V minulosti byly zdi Desertu vymalovány freskami andělů, vyplazující jazyky, přičemž místo jazyků měli namalované rohlíky. Zadní část byla vybavena starými ušáky a lampičkami po babičce. Vládla zde tzv. domácí atmosféra. Původní majitelé neplatili nájem a klub proto zakoupil Miloš Hrabal, člověk, bez něhož by v Brně neexistoval tak rozsáhlý svobodný prostor, kde se mohou vyjádřit mladí kreativní umělci. Ústřední image a logo Desertu vytvořil v roce 2006 brněnský výtvarník Rudolf Brašovský, jehož tvorba je prostoupena jemným humorem a nadsázkou. Prostor byl vymalován motivem bublin a pruhů, kombinací barev červená, modrá, bílá, černá a symbolem Desertu se stala kreslená postavička s kulatou hlavou, která je symbolem klubu dodnes. Krom Desertu byl Miloš Hrabal majitelem kavárny Kunštátská Trojka, která je dalším významným kulturním centrem města Brna. Po jeho smrti (2010) převzal tyto prostory Hrabalův bratr, Jan Hrabal.


54

Hudební kluby pociťují morální zastarání mnohem rychleji než veřejné prostory typu: škola, banka, kino a je zde intenzivnější namáhání vybavení způsobené dennodenním užíváním.

Proto v roce 2008 oslovil Miloš Hrabal studenty Favu, aby v období

prázdninové migrace klub předělali. Prostor by ale hlavně potřeboval novou vzduchotechniku. Zakouřený prostor některé návštěvníky od pobytu zde odrazuje. I přesto je v Desertu pořád plno. Živá hudba zde končí dle vyhlášky ve 22.00 hodin.

Obr. č. 29) Ústřední logo – Rudolf Brašovský

Autoři interiéru z roku 2008: Matěj Sýkora, Lucie Sedláková, Roman Cihanský Mach, Alexandra Cihanská Machová

Obr. č. 30) pohled při vstupu do Desertu


Obr. č. 31) pohled před pódium

Obr. č 33) předsálí

55

Obr. č. 32) pohled z pódia směrem k předsálí

Obr. č. 34) detail baru


56

Výpověď spoluautora – Matěj Sýkora, scénograf „Rozpočet na Desert byl nízký. Věci vznikali náhodně, kdo na co v bazaru nebo na ulici narazil. Lustr v přední části je upravená plastová konev, bubák vzadu je vyrobený z gumových kabelů ze Zbrojovky, digitální hodiny jsem koupil v bazaru „U Tlusťocha.“ A takto vznikal celý interiér – z odpadu. Nejdražším prvkem je pruh umělého trávníku za 2 500 Kč, který je nalepen na zdi oblouku nad barem a o pořízení se kvůli „vysoké“ ceně vášnivě diskutovalo. Navíc bylo těžké se všemi pravidelně konzultovat a najít kompromis, jak si prostory přerozdělit. Jednu divadelní hru taky nemůžou dělat 4 režiséři zároveň. Nejde o ego a o sobectví, ale o ideu ucelené koncepce. Každý pes je jiná ves a v lidech to může vyvolávat zmatek a pocit neprofesionální práce. Je dobré pracovat max. s 1 člověkem a to per partez, např. já si vezmu na starost bar a ty zbytek. Ovšem vytvořit univerzální interiér neznamená 100 % úspěch. Nikdy nebudeš ten, který by se zavděčil lidem všem, takové je to jenom v nemocnici, kde lidé umírají a mají potlačené názory. Kdybych dostal na realizaci milion korun, určitě bych vyměnil okopaný dřevěný bar za nerezový, vytvořil LED stěny, vyměnil ventilátory, záchody atp. A kdybych měl svůj vlastní klub, udělal bych Vesmírnou odyseu. Lidé chtějí být fascinování, být v úžasu, být pobaveni. Veřejné prostory beru jako divadelní scénu. Kdyby se Desert za rok zase přemaloval, nevadilo by mi to. “

Boro Lokalita: Křenová 75, Brno

Boro spadá do undergroundové kolonky nejen svým programem, ale především svým dekadentním interiérem. Je to kontroverzní místo, které jedna polovina miluje a druhá nesnese. Klub se nachází ve sklepních prostorách a má problém s kondenzací interiérové vzdušné vlhkosti. Je zde patrná tvorba plísní a chlad sálající ze stěn. Tyto faktory zapříčiňují vyšší spotřebu energií za vytápění v zimních měsících a nižší komfort celého prostoru. Pro alergiky by to mohlo znamenat dýchací potíže. Prostor


57

nemá vyřešenou klimatizaci ani odvětrávání. Ohroženi jsou zejména starší lidé, děti nebo astmatici a alergici. Klubu by prospěla investice do revitalizace. Potemnělá atmosféra zde na jednu stranu tvoří genius Loci a v kombinaci s videoartem a performance zde často vznikají nezapomenutelné večery. Na stranu druhou, klub zbytečně přichází o určitou část klientely, a revitalizace by se mu jistě finančně brzy vrátila. Barový pult je zhotoven z OSB desky, sezení v sále poskytují sklopná sedadla z divadla. Cihlové zdi místy zdobí kazety VHS nebo CD a celkové řešení je pojato nevkusně a neprofesionálně. Svým významem je ale Boro nenahraditelným klubem v Brně a na svém undergroundovém interiéru si zakládá. Skleněná louka Kounicova 23

Pavlačový dům Skleněná louka je od 90. let 20. století polyfunkční stavbou, tvořící kulturní centrum současného umění, alternativní kultury a progresivní elektronické hudby. Za její vznik vděčí sourozencům Aleně Šmídové a Karlu Seidlovi, kteří budovu v roce 1994 získali v restituci a přetvořili ho na svébytné centrum experimentální kultury. Již samotný exteriér budovy upoutává svým jedinečným architektonickým řešením, zejména vstupní strana, zdobená keramickou mozaikou včetně nápisu. Jak uvádí internetové zdroje, název Skleněná louka pramení z eponymní básně automobilového kleptomana, Antonína Konečného (přítel Milana Kundery a brněnský bohém), který většinu svých básní napsal ve vězení, kde za krádeže aut strávil větší část života. Spojení louky a skla má definovat současný styl nekomerční scény. 45 Dále internetové zdroje uvádí: Diváci nejsou na Skleněné louce hýčkáni. Není jim prostírána slaďounká instantní kaše ze všeho, co už jinde někomu „prošlo“ a stalo se běžným zvykem. Publiku, které je zvyklé na podbízivé atrakce komerčního prostředí a nemá chuť prodírat se neznámými končinami, budou patrně i nadále připadat zdejší mezioborové přesahy a žánrově těžko identifikovatelná představení nestravitelné. Průvodním znakem každého experimentu jsou také chyby. A to je další věc, jíž obecenstvo většinou nemůže pochopit. Právo na omyl by však mělo být stálou součástí práce experimentátora. 46


58

Komplex budovy je rozdělen na několik prostorů

Sklepní scéna – SUD Slavnostní otevření proběhlo v listopadu 1994 a konaly se zde hlavně undergroundové akce. Mezi koncertními přestávkami klub fungoval jako běžná hospoda a od roku 2005 je zde patrný dramaturgický posun od českých kapel k zahraničním hudebníkům. V současné době se zde zdržuje převážně alternative-rock, noisové a industriální projekty.

Interiéru na rozloze 5x12 m² dominují barvy černá a tmavě hnědá. Naproti vstupním dveřím se rozprostírá starý dřevěný bar, který zrcadlí dřevěnému pódiu. To slouží mimo konání hudebních akcí jako obslužná zóna se třemi stoly. Kapacita prostoru je 60 lidí. Okna jsou zabedněná, z důvodu odhlučnění. Prostor nemá toaletu. Ta je umístěna na chodbě v přízemí a počet 1 toalety na celý Sud je nedostačující. Schází se zde hosté všech věkových kategorií, vzdělání a politických názorů, velkou část zaujímají starší štamgasti.

Café Sklenick V prostoru bývalého atria se od roku 2009 nachází zastřešená kavárna Sklenick, která je pro Brno typickou ukázkou kombinace kavárny a klubu. Dříve nesla kavárna stejnojmenný název jako jeho obecný název - Atrium, avšak změnou majitele došlo ke změnám (jak už tomu zpravidla bývá) programu, názvu i interiéru. Ten byl rozšířen o taneční sál s DJ pultem, ve kterém se dříve nacházela kancelář Aleny Šmídové, spolumajitelky domu. Interiéru vtisklo duši studio Anymade (Petr Cabalka, Filip Nerad, Jan Šrámek), zdi byly vymalovány světle zelenou barvou, na kterou jsou po setmění promítány světelné efekty. Díky současnému svěžímu designu interiéru a jedinečné programové dramaturgii, která v Brně nemá konkurenci, se zde zdržuje stálá klientela a za večer se zde vystřídá často až 100 návštěvníků. Program si kavárna


59

hradí z tržeb podniku, z důvodu zachování jednotnosti hudebního žánru. Prostor k pronájmu třetím osobám takřka neposkytuje.

Obr. č. 35) Sklenick pohled k baru a východu

Obr. č. 36) Sklenick v průběhu večera


60

Místogalerie V roce 1999 se majitelé domu Skleněná louka Alena Šmídová a Karel Seidl rozhodli, že ke kulturním účelům využijí i půdní prostory, na základě čehož vznikla Galerie Střepy (od roku 2004 název Místogalerie). Touto událostí se přesunula část programu ze sklepních prostor do nejvyššího patra, což bylo díky početným a postupně se zužujícím schodům náročné nejen pro hudebníky s nástroji, ale i pro zaměstnance vynášející sudy s pivem (což je náročné i v současné době). Probíhali zde koncerty, autorské čtení, pravidelné výstavy obrazů a dokonce i filmový festival. V roce 2004 došlo k organizačním a personálním změnám a z Místogalerie se staly nekuřácké a výrazně klidnější prostory. 47

Interiér Místogalerie je protkán množstvím dřevěných trámů jak na stropě, tak v prostoru, kdy je návštěvník nucen je překračovat. Prostor předěluje komín na část obslužnou a parket s klavírem. Cihlové zdi jsou přetřené bílou barvou, čímž mohou vyniknout obrazy pravidelných výstav. Na toaletu je nutno scházet o patro níž, což způsobuje nepřehlednou situaci, zda je obsazeno. Bar je situován v zadní části místnosti. Za dobrého počasí je přístupná střešní zahrádka, která poskytuje uklidňující výhled mezi pavlačové domy.

Jazz Hudební žánr, který se vyvinul v 19. století v New Orleans. V Brně má silnou tradici a díky mezinárodnímu festivalu Jazz Fest se do jeho produkce zapojují desítky míst a hudebních klubů v Brně. Celoročně tento žánr lze najít v níže uvedených hudebních klubech Zástupci: Stará Pekárna, U kouřícího králíka, Jazzová kavárna Podobrazy, Jazz klub Tyto kluby spojuje čistota prostředí, zralejší návštěvníky a jako stavební materiál je zde oblíbená pálená cihla.


61

Stará Pekárna Štefánikova 8, Brno Dům, ve kterém sídlí hudební klub Stará Pekárna, se datuje k roku 1896. V místech současného hudebního klubu byla opravdová pekárna, která pekla vyhlášený chléb a pečivo. V roce 1999 došlo k navrácení prostoru původní rodině, která se rozhodla udělat z pekárny jazzový klub. Stará pekárna je klub a hospůdka s téměř každodenní nabídkou zajímavých koncertů nekomerčních a menšinových žánrů. Na malém pódiu zaznívají styly jako jazz, blues, rock, groove, etno, alternativa i různé další styly, které je možno pozorovat ze sálu nebo oboustranného baru. V programu Staré Pekárny je zastoupeno i divadelní vystoupení, autorská čtení, karnevaly a vernisáže obrazů a fotografií. V roce 2010 se zde konal svatební obřad, což ztvrzuje význam a kouzlo toho místa. Od roku 2002 do roku 2009, se zde v dramaturgii České televize natočilo téměř 100 živých koncertů do pořadu Blues ze Staré Pekárny / Sólo pro… a také několik dílů do pořadu Aport a Na moll. Ve spolupráci se Studiem Indies, vzikly desítky studiových nahrávek a celá řada těchto nahrávek vyšla jako oficiálně vydaná cd. Na minipódiu Staré Pekárny, se za dobu své existence představila prakticky kompletní česká i slovenská bluesová, folková a rockově umírněná a alternativní scéna. Vystupoval zde např. Glen Hansard se svými Frames a Markétou Irglovou, Suger Blue proslulé spoluprací na 3 deskách Rolling Stones atp. 48

Jazzový bar u Kouřícího králíka Křídlovická 32/1, Brno Tento hudební bar je pro posluchače jazzu a blues velmi vyhlášeným místem. Přes den bar funguje jako restaurace a večer se mění v klub s živou muzikou. Interiér je barevně laděn do oranžova, obohacen o malby Jana Dungla z roku 1999. Pokud se na pódiu neodehrává koncert, promítá se zde na plátno sport, což řešitelka bakalářské práce považuje za nepochopitelné. Zdi jsou dále doplněny o černobílé fotografie jazzových a


62

bluesových celebrit a na toaletách je zrcadlo zarámováno do zlatého historizujícího rámu, což vyvolává exkluzivitu této místnosti. 49

Rock Odnož populární hudby, vyznačující se energickou výbušností a průrazností zvuku. V Brně má velké zastoupení posluchačů všech generací, které lze snadno identifikovat díky stylu oblékání. Melodka Kounicova 22 Budova stadionu na Kounicově ulici v Brně, byla uvedena do provozu v roce 1922. Stadion sloužil převážně ke slavnostním účelům, tudíž k němu během let bylo zapotřebí přistavit restaurace a kavárny, kvůli občerstvení návštěvníků sokolských slavností. V roce 1929 tak spatřila světlo světa hudební kavárna Melodie, mezi návštěvníky známá jako „Melodka“. Popularita Melodie rostla i během druhé světové války a byla stále navštěvována velkým počtem zákazníků až do konce 90. let, kdy byla zrušena. Z hudební vinárny Melodie se stal v roce 1998 technoklub. To však nevydrželo dlouho a už v roce 1999 se stává Melodie opět záležitostí instrumentální muziky a rockové hudby, avšak pod jménem MV Music Club. V této době prošel podnik několika zásadními rekonstrukcemi, přibyl fotbálek a pinball. Šatna byla přímo naproti vstupu do klubu a v zadní stěně se nacházel průchod do sálu. MV Music Club získal za několik let svůj věhlas také díky koncertům rockových a metalových kapel, které se zde konaly pravidelně.

S datem 1. 1. 2006 klub změnil svého majitele a vrátil se ke svému původnímu názvu, který lidem ulpěl v paměti – Melodka. Vzhled interiéru zůstal stejný, pódium bylo vytvořeno z palet, naskládaných na sebe na zemi, osvětlovací reflektory byly vyrobeny ze sklenic od okurek (některé i s etiketami Znojmia). Interiér se takto několik dalších let vyznačoval výrazným koloritem metalového a undergroundového doupěte. Sedačky byly značně potrhané, s volně vyčnívající PUR pěnou, ze stropu sahaly cár armádní


63

maskáčové pytloviny a na zdi se skvěla nevydařená interpretace lidské lebky olizované růžovými plameny. I v této době byl však klub hojně navštěvován fanoušky rockové a metalové hudby.

K první velké rekonstrukci interiéru došlo v létě 2008. Palety nahradilo bezpečné prostorné pódium, bylo nainstalováno profesionální osvětlovací zařízení, všechna okna v sále byla zazděna a byl položen nový koberec. Dění v sále nyní přenáší kamera na velkoplošnou LCD televizi v předsálí. Na stěny přibyly stylové malby, celá jedna boční zeď v předsálí je probourána. Šatna oproti vchodu se přemístila do bývalé kanceláře. Vznikl druhý vchod do sálu a v něm další bar. Pro docílení co nejlepší atmosféry je celý klub sladěn do černo-oranžových barev, předsálí dostalo novou výzdobu a stylové osvětlení. Jednou ze zásadních novinek je možnost ubytování pro kapely. Na současné Melodce se hraje každý provozní den, ať už reprodukovaná nebo živá hudba, s možností zaznamenávání koncertů na přenosná zařízení. 50

Obr. č. 37) skica Poslední večeře


Obr. č. 38) Poslední večeře, krok č. 1

Obr.č. 39) Poslední večeře, krok č. 2

Obr. č. 40) Poslední večeře, krok č. 3

64


65

Výpověď autora Poslední večeře - Dalibor Krch – malíř na volné noze „Nápad Poslední večeře vzniknul mezi barmany na Melodce, kteří zde tráví většinu svého času. Já chodil s jedním z nich, Robertem Banovským, kdysi do tanečních a tak mi jednoho dne zavolal, jestli nesháním brigádu. Dali mi seznam rockových zpěváků, kteří mají zastupovat svaté a předem už měli jasno, kdo koho bude ztělesňovat. Hlavní podmínkou bylo, aby tyto rockové hvězdy byly po smrti. Souhlasil jsem a během týdne intenzivní práce jsem štětcem a Balakrylem jejich zadání přenesl na zeď. Nikdy předtím jsem podobnou realizaci nepodstoupil. Pomáhali mi dva lidé – hlavně s technickými prácemi (malbou mřížky pro rozvrhnutí skici a poměrů) a konečnou malbu jsem dokončil 2 hodiny před slavnostním otevřením zrekonstruované Melodky. Se svou prací i ohodnocením jsem spokojen. Nyní se chystám na další podobnou věc pro divadlo v Juliánově, ale jakožto mladý člověk bez výtvarného vzdělání se musím ohánět, abych se uživil. “

Obr. č. 41) finální podoba Poslední večeře Na obrázku jsou vyobrazeni zleva: Freddie Mercury, Michael Hutchence, Dimebag Darrell, Sid Vicious, Jimi Hendrix, Janis Joplin, Vlčák (zesnulý barman), Elvis Presley, Frank Zappa, Jim Morrison, Ian Curtis, Kurt Cobain, Bob Marley, John Lennon, Dalibor Krch.

Zjištěné poznatky a informace o průzkumu

66

Zjištěné poznatky a informace o průzkumu Navrhování interiéru je společenská činnost. Svádí lidi dohromady a tvůrčí činností umožňuje efektivněji sdělovat své nápady a zájmy. Inspirace nemá žádné hranice a může pocházet z různých zdrojů. Představy lze rozvíjet na základě obrazu, písemnosti, předmětu, osoby, vzpomínky. Lidé se rozhodují na základě podvědomých faktorů, ale potřebují mít pro své rozhodnutí racionální a logický důvod. Proto je třeba nabídnout zadavateli interiéru rozumné a logické důvody, třebaže to pravděpodobně nebudou skutečné důvody, podle kterých se designér rozhodl. Pracovat ve větší skupině lidí nese riziko rozhodnout se špatně. V současné situaci existuje mnoho moderních metod, jak vylepšit komunikaci (brainstorming, prezentace), ale s množstvím názorů roste nejistota a doba trvání rozhodování. Bývá také pravidlem, že se skupina v závěru vrátí k prvotnímu plánu. Na druhou stranu, dva lidé mohou být lepší než jeden. Páry jsou při rozhodování lepší než jednotlivci - jestliže otevřeně diskutují o svých rozdílných názorech. Pokud spolu ale páry nediskutují, pak se nerozhodují lépe než jednotlivec.

Průzkum

67

Průzkum Autorka bakalářské práce vypracovala krátký dotazník, umístěný na internetových stránkách po dobu 14-ti dnů (08.04.2012 – 22.04.2012), na který odpovědělo 119 respondentů. Z následujících grafů lze vyčíst procentuální zastoupení mužů a žen a jejich rozhodování a pohled na věc.

Průzkum

68

Průzkum

69

Průzkum

70

Průzkum

71

Závěr

72

Závěr Každý hudební klub v Brně je originál a touto vzájemnou odlišností si vytváří dokonalou konkurenci. Zároveň je však nutné, aby provozní a majitelé těchto klubů neopomíjeli důležitost bezpečnostních opatření a plnili požadavky na nábytek pro veřejný interiér. Vybavení nesmí ohrožovat zdraví návštěvníků a musí splňovat souhrn požadavků, uvedených v technických normách a odpovídajících zákonech. Tyto požadavky jsou bohužel ovlivněny finanční situací jednotlivých kulturních subjektů, což je nejvíce poznat na nevyhovující vzduchotechnice většiny hudebních klubů v Brně.

Diskuze

73

Diskuze Lidé jsou společenští tvorové, kteří žijí a vyvinuli se během života v sociálních skupinách. Členství ve skupině dává lidem smysl společenské identity. Je to nepostradatelná součást toho, kým jsme a kým potřebujeme být - abychom vedli bohatý a naplňující život. Stejně tak na člověka působí energie hudby. Z osobní zkušenosti mohu říci, že hudební kluby v Brně jsou místem setkávání početné skupiny lidí, která se mezi sebou za určitou dobu již vzájemně zná. Interiéry brněnských klubů jsou proto určitým pojítkem těchto lidí.

Ne vždy se ale lidé mohli svobodně na koncertech scházet, a interiér hudebních klubů, jak ho známe dnes, neexistoval. Dnes si klubová scéna dává záležet na vjemech vícero smyslů a jejich interiéry jsou příběhy horizontu událostí, většinou náhodných a impulzivních. Je to dáno proudem energie a svobodné mysli mladých lidí s touhou tvořit a bavit se.

Z mého průzkumu vyplývá, že hudební kluby navštěvují z velké míry lidé ve věku 15 30 let, kteří interiér považují za zpestření atmosféry, nikoliv za hlavní účel své návštěvy. Zajímavý interiér ale dokáže upoutat pozornost, a pokud se v něm lidé cítí dobře, zůstávají v klubu i po skončení koncertu a mohou tak utratit více peněz na baru. Z marketingového hlediska je tedy investice do interiéru vratnou položkou a návštěvníci se budou vždy rádi vracet. Pokud jsou v klubu např. toalety ve špatném stavu či plesnivé zdi, určité procento lidí se tomuto klubu raději vyhne

Tvorba interiéru je složitý a zodpovědný proces. Je třeba respektovat spoustu technických, typologických a ergonomických aspektů a uvědomovat si své možnosti. Co se týče ztvárnění, Matěj Sýkora, spoluautor interiéru Desert, řekl: „S učebnicí v ruce se designérům budou v praxi smát a nejdůležitější je mít cit a kreativitu v sobě.“ S čímž

Diskuze

74

lze souhlasit. Hranice se dají neustále překračovat a díky technologiím a době přebytku máme neomezené tvůrčí možnosti. Pokud chce být člověk designér, záleží, kolik energie do svého snu vloží a jak v praxi svou kreativitu a nabyté znalosti zúročí.

Summary

75

Summary People are social creatures and they have also developed into social groups. The membership in these/ groups gives them sense of social identity. It is an indispensable element of who we are and who we need to be to live rich and fulfilled life. From my own personal experience I can say that music clubs in Brno are a meeting place for large groups of people, who know each other for a while already, and the interiors of Brno's clubs present some kind of link between these people.

Not always could people meet freely at concerts, and the music clubs interiors as we know it today, didn't exist. Today the club scene focuses on multiple sensory perceptions and the interiors represent stories of the event horizon stories, often random and impulsive. This is due to the flow of energy and a young people's free mind and a desire to create and have fun. Each club in Brno music is original and such distinction creates perfect competition. But it is also necessary that the operators and owners of these clubs don't neglecting the importance of security measures and meet the requirements for interior furnishings for the public. Equipment must not endanger the health of visitors and must meet the set of requirements specified in technical standards and relevant laws. These requirements are nevertheless affected by the financial situation of individual cultural entities, which is most noticeable in a case of inadequate ventilation.

My research shows that music clubs are largely attended by people aged 15 to 30 years who consider interior as a diversification of atmosphere and not the main purpose of their visit. Nevertheless, an interesting interior can attract attention, and if there people feel good, they remain at the club even after the concert, and they can spend more money on the bar. In marketing terms, the investment into interior can be seen as a refundable item because visitors are much likely to come back again. If there are toilets

Summary

76

in poor condition or moldy walls, a certain percentage of people prefer to avoid this club.

Interior design is complex and responsible process. A lot of technical, typological and ergonomic aspects must be considered and then we are free to consider our options. As for design, Matěj Sýkora, the co-author of Desert interir, said: "With textbook in their hands designers will be laughed at in a real life and the most important thing is to have a sense and creativity in oneself." Which can be agreed at. The boundaries can be crossed constantly and thanks to technologies and surplus we have unlimited creative possibilities. If one wants to be a designer, it depends how much energy you put into your dream and how to capitalize one's creativity and knowledge.


77

Seznam použité literatury a citací Literatura 1

POLEDŇÁK, Ivan a Jiří FUKAČ. Úvod do studia hudební vědy. 2., přeprac. a dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 260 s. ISBN 80-244-0285-8. 2

SCHNIERER, Miloš. Hudba 20. století. Vyd. 4., Na JAMU 2., aktualiz. a rev. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2011, 268 s. ISBN 978-80-7460-001-2. 3

ADÁMEK, Josef. Neformální rozhovor. 2012.

4

Big beat. Www.wikipedia.cz [online]. 2012, 17.03. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Beat 5

tamtéž

6

ŠPAČEK, Jan. Neformální rozhovor - historie big beatu. 2012.

7

SCHNIERER, Miloš. Hudba 20. století. Vyd. 4., Na JAMU 2., aktualiz. a rev. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2011, 268 s. ISBN 978-80-7460-001-2. 8

Hudební žánry. Http://bandzone.cz/ [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://bandzone.cz/kapely.html 9

SCHMEIDLER, Karel. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Vyd. 2. Brno: Zdeněk Novotný, 2001, 292 s. ISBN 80-238-6582-X. 10

BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-715-7157-1. 11

Komunikace. Www.wikipedia.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunikace 12

Journal of clinical and experimental neuropsychology: official journal of the International Neuropsychological Society. Australia: Psychology Press, 2009. ISBN 1380-3395. Dostupné z: http://psychology.exeter.ac.uk/latestnews/researchnews/title_41580_en.html 13

HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Vyd. 1. Praha: Sobotáles, 2004, 125 s. ISBN 80-868-1700-8.

Seznam použité literatury a citací 14

78

DLABAL, Stanislav. Interiéry v pohostinství. 1. vyd. Praha: Arch, 1992, 49 s.

15

Pódium. Http://www.czpodium.cz/ [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.czpodium.cz/ 16

SUCHÁ, Věra. Interiér 20: aplikace materiálů a doplňkových konstrukcí v interiéru. Vyd. 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, 192 s. ISBN 80-010-3106-3. 17

Piezoelektrický jev - využití. Http://www.eeweb.com/project/thomas_caston/piezoelectric-energy-harvesting-floormat [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.eeweb.com/project/thomas_caston/piezoelectric-energy-harvesting-floormat 18


19

Nouzové východy. Http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci/co-byste-meli-vedeto-unikovych-vychodech [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci/co-byste-meli-vedet-o-unikovychvychodech 20

tamtéž

21

HÁLA, Boris. Neformální rozhovor: materiály v hudebních klubech. 2012.

22


24

KAMENÍKOVÁ, Věra. Nábytek pro denní bary. Brno, 2009. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. 25


tamtéž

27

KAŇKA, Jan. Akustika stavebních objektů. 1. vyd. Brno: Era, 2009, 145 s. ISBN 978-80-7366-140-3. 28

Vůně jako nástroj marketingu. Http://www.bytoveparfemy.cz/blog/post/view/identifier/marketing/ [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.bytove-parfemy.cz/blog/post/view/identifier/marketing/ 29

BROOKER, Graeme a Sally STONE. Co je interiérový design?. V Praze: Slovart, 2010, 256 s. ISBN 978-807-3914-356.


30

tamtéž

31

tamtéž

79

32

TANGAZ, Tomris. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006, 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9. 33

tamtéž

34

tamtéž

35

tamtéž

36

BROOKER, Graeme a Sally STONE. Co je interiérový design?. V Praze: Slovart, 2010, 256 s. ISBN 978-807-3914-356. 37

WEINSCHENK, Susan. 100 věcí, které by měl každý designér vědět o lidech. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 240 s. ISBN 978-80-251-3649-2. 38


TANGAZ, Tomris. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006, 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9. 40

DOBROVOLNÁ. Skleněná louka jako prostor brněnské alternativní a DIY kultury – analýza dramaturgie a některých ekonomických aspektů. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/180674/ff_m/Sklenena_louka_jako_prostor_brnenske_alternativni_ kultury.txt. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Pantůček. 41

Klub Fléda, historie. Http://www.rave.cz/ [online]. 2009 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.rave.cz/klub/fleda/ 42

KUCHYŇKA, Aleš. Historie Favál Music Circus. 2010.

43

Historie Metro Music Bar. Http://www.metromusic.cz/ [online]. 2008 [cit. 2012-0508]. Dostupné z: http://www.metromusic.cz/zprava.html 44

45

GIAČ, Dan. Historie Mju:z - formální rozhovor. 2012.

DOBROVOLNÁ. Skleněná louka jako prostor brněnské alternativní a DIY kultury – analýza dramaturgie a některých ekonomických aspektů. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/180674/ff_m/Sklenena_louka_jako_prostor_brnenske_alternativni_


80

kultury.txt. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Pantůček. 46

Skleněná louka. Http://www.sklenenalouka.cz/ [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.sklenenalouka.cz/ 47

DOBROVOLNÁ. Skleněná louka jako prostor brněnské alternativní a DIY kultury – analýza dramaturgie a některých ekonomických aspektů. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/180674/ff_m/Sklenena_louka_jako_prostor_brnenske_alternativni_ kultury.txt. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Pantůček. 48

Stará Pekárna. Http://www.starapekarna.cz/ [online]. 2012 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.starapekarna.cz/ 49

Bar U Kouřícího králíka. Http://www.kouricikralik.cz/?AspxAutoDetectCookieSupport=1 [online]. 2010 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.kouricikralik.cz/?AspxAutoDetectCookieSupport=1 50 -

Historie Melodky. Www.melodka.cz [online]. 2011, 19. 10. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.melodka.cz/aktualita/19-10-2011-melodka-klub-kam-chodiluz-vas-deda

Seznam obrázků Obr. č. 1) taneční klub Sustainable Dance Club, Rotterdam, Nizozemí

20

Obr. č. 2) Lamb, Fléda 4.02.2012

21

Obr. č. 3) Midi Lidi, Fléda 13.11.2011

24

Obr. č. 4) Piča z hoven, HaDivadlo, a

25

Obr. č. 5) Piča z hoven, HaDivadlo, b

25

Obr. č. 6) Piča z hoven, HaDivadlo, c

25

Obr. č. 7) Piča z hoven, HaDivadlo, d

25

Obr. č. 8) Zbrojovka, laser show, a

25

Obr. č. 9) Zbrojovka, laser show, b

25

Obr. č. 10) Caffé Bongo, Nigel Coates, a

35

Obr. č. 11) Caffé Bongo, Nigel Coates, b

35

Obr .č. 12) vliv barev, a

36


81

Obr. č. 13) vliv barev, b

37

Obr. č. 14) Fléda, čelní pohled při vstupu do klubu

43

Obr. č. 15) Fléda, pohled ze sálu směrem k východu

44

Obr. č. 16) pohled na pův. WC

45

Obr. č. 17) návrh nového baru místo WC

45

Obr. č. 18) bourání

45

Obr. č. 19) realizace nového baru

45

Obr. č. 20) pohled na pódium hudebního klubu Fléda

46

Obr. č. 21) pohled do předsálí k prvnímu baru, směrem k pódiu

47

Obr. č. 22) pohled ze sálu směrem k východu

48

Obr. č. 23) pohled na pódium od druhého baru

48

Obr. č. 24) pohled z pódia směrem k druhému baru a předsálí

49

Obr. č. 25) pohled směremm k východu klubu

50

Obr. č. 26) pohled z klidové zóny na část baru, vpravo východ, vlevo pódium

50

Obr. č. 27) pohled do sálu při vstupu do klubu

52

Obr. č. 28) pohled na bar od pódia

52

Obr. č. 29) Ústřední logo – Rudolf Brašovský

54

Obr. č. 30) Pohled při vstupu do Desertu

54

Obr. č. 31) pohled před pódium

56

Obr. č. 32) pohled z pódia směrem k předsálí

56

Obr. č 33) předsálí

56

Obr. č. 34) detail baru

56

Obr. č. 35) Sklenick pohled k baru a východu

60

Obr. č. 36) Sklenick v průběhu večeru

60

Obr. č. 37) skica poslední večeře

64

Obr. č. 38) Poslední večeře, krok 1

65


65


65

Obr. č. 41) finální podoba Poslední večeře

66

B a k a l á ř s k á p r á c e

Recommend Documents