ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Michal Pařízek
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
ANALÝZA SKLADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ V EXPEDIČNÍM Z Á V O D Ě S P O L E Č N O S T I K A M A X, s. r. o.
Michal PAŘÍZEK
Vedoucí práce: Ing. David Staš, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 5. 12. 2014
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji Ing. Davidu Stašovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
Skladové hospodářství..................................................................................... 9 1.1 Skladování .................................................................................................... 9 1.1.1 Základní funkce skladování .................................................................... 9 1.1.2 Charakter a význam skladování ........................................................... 10 1.1.3 Základní funkce skladů......................................................................... 11 1.2 Druhy skladů ............................................................................................... 11 1.2.1 Dělení skladů podle funkce .................................................................. 12 1.2.2 Druhy skladů podle vlastnictví .............................................................. 13 1.2.3 Druhy skladů podle centralizace .......................................................... 13 1.3 Pasivní prvky logistických systémů ............................................................. 14 1.3.1 Materiál ................................................................................................ 14 1.3.2 Přepravní prostředky ............................................................................ 15 1.3.3 Obaly .................................................................................................... 15 1.4 Aktivní prvky logistických systémů .............................................................. 16 1.4.1 Manipulační prostředky ........................................................................ 16 1.4.2 Dopravní prostředky ............................................................................. 18 1.4.3 Skladovací systémy.............................................................................. 18 1.5 Trendy ve skladování .................................................................................. 19 1.5.1 Automatizace skladu ............................................................................ 20 1.5.2 Změna funkce skladu ........................................................................... 20 1.5.3 Volba skladu ......................................................................................... 20
2
Analýza skladového hospodářství v expedičním závodě společnosti
Kamax, s. r. o. ...................................................................................................... 23 2.1 Představení společnosti Kamax, s. r. o. ...................................................... 23 2.2 Expediční závod společnosti Kamax 2 Vesecko ......................................... 24 2.2.1 Obaly .................................................................................................... 24 2.2.2 Přeprava ............................................................................................... 26 2.2.3 Manipulace, skladování a expedice...................................................... 27 2.3 Identifikované problémy .............................................................................. 29 3
Navrhovaná řešení identifikovaných problémů .............................................. 31 3.1 Návrh dočasného řešení ............................................................................. 31 5
3.1.1 Změna v uspořádání některých skladovacích prostor .......................... 31 3.1.2 Zakoupení dalšího skladovacího systému Kardex ............................... 32 3.1.3 Zakoupení poloautomatického vozíku STILL (zakladač) ...................... 32 3.1.4 Zefektivnění toku materiálu .................................................................. 33 3.1.5 Zefektivnění toku obalových prostředků ............................................... 34 3.2 Návrh podoby expedičního skladu po realizaci plánované dostavby .......... 34 3.2.1 Očekávané důsledky po realizaci plánované dostavby ........................ 35 3.2.2 Kritické zhodnocení plánované dostavby ............................................. 36 Závěr .................................................................................................................... 37 Seznam literatury ................................................................................................. 38 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 39 Seznam obrázků ........................................................................................... 39 Seznam tabulek ............................................................................................ 39 Seznam příloh ...................................................................................................... 40
6
Seznam použitých zkratek a symbolů CMR
(Convention Marchandise Routiére) - přepravní doklad
EXW
(Ex Works) - dohoda o místě předání dodávky
FACIL
(Fasteners
and
Connections
International)
-
poskytovatel
kompletních služeb JIT
(Just In Time) – filozofie přístupu k výrobě
KLT
(Kleinladungsträger) - plastové přepravky menších velikostí
7
Úvod Dobře vedené skladové hospodářství je pro každý podnik velice důležité, může významně ušetřit náklady. Pomocí inovativních prvků odbourává fyzicky namáhavou práci, zabezpečuje menší chybovost v dodávkách zákazníkům a usnadňuje chod celého podniku. Skladování se poslední dobou stává stále silnější součástí celého logistického systému, neboť v efektivním řízení skladu se skrývá nemalý potenciál pro úspory. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou skladového hospodářství v expedičním závodě společnosti Kamax, s. r. o., kde je zboží kompletováno a připravováno k expedici a nakládce. Práce se věnuje procesům skladovacího systému, přepravním prostředkům, obalům a manipulačním prostředkům. Problematika těchto procesů je rozdělena na dvě části. První je teoretická část, která za pomoci odborné literatury popisuje jednotlivé součásti ve skladovacích systémech. Obsahuje funkce a význam skladování, druhy a typy skladů, popis aktivních a pasivních prvků logistických systémů a představuje také nové trendy ve skladovém hospodářství a distribuční logistice. Druhá část propojuje teoretickou a praktickou rovinu řešení. Věnuje se popisu a analýze současného stavu ve skladovém hospodářství daného podniku na základě teoretických znalostí získaných v odborné literatuře a také na základě praktických zkušeností nabytých v expedičním závodě. Zabývá se identifikací nedostatků v expedičním skladu, kde jedním z hlavních problémů je nedostatečný prostor pro zkompletované zboží, obaly a přepravní prostředky. Také zde dochází k poměrně komplikovaným materiálovým tokům a z toho důvodu se prodlužují časy a vzdálenosti pro manipulační operace. Na těchto manipulačních trasách je hustý provoz a tím vznikají nebezpečná místa pro pěší pracovníky. Cílem této práce je analýza procesů skladového hospodářství vybraného podniku a návrh konkrétních řešení problémů a odstranění nedostatků, které zde byly identifikovány.
8
1
Skladové hospodářství
1.1 Skladování Skladování lze definovat jako tu část logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (např. materiálu, rozpracovaných výrobků i hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem spotřeby (Sixta, Mačát, 2005, s. 131). Skladování je neoddělitelnou součástí každého logistického řetězce a je tedy zjevné, že dobře vedené skladování není jednoduchou ani levnou záležitostí. Komplexní systém skladovacích činností je zachycen na Obr. 1.
Vstup zboží
Identifikační bod
Výstup zboží
Uskladnění Vyskladnění
Komisionářství (Kompletace)
Zdroj: SIXTA, J., MAČÁT, V., Logistika teorie a praxe, 2005, s. 131 Obr. 1 Komplexní systém skladovacích činností
1.1.1 Základní funkce skladování Základní funkce skladování jsou: 1) Přesun produktů - zahrnuje příjem zboží, transfer či ukládání zboží, kompletaci zboží podle objednávky, překládku zboží (tzv. cross-docking) a expedici zboží. 2) Uskladnění produktů - přechodné uskladnění (důležité pro doplňování základních zásob), časově omezené uskladnění (využívá se pro nadměrné zásoby).
9
3) Přenos informací - týká se především stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a využití skladových prostor.
1.1.2 Charakter a význam skladování Úkolem skladů je zajistit uskladnění zásob v průběhu všech fází logistického procesu. Rozlišují se tři základní typy zásob, které podnik uskladňuje: 1. Materiál, komponenty a polotovary - tyto předměty jsou na straně vstupu do podniku a budou přeměněny na hotové produkty. 2. Nedokončená výroba – jsou to produkty, které prošly jedním nebo několika stupni výroby, nejsou již materiálem, ale zároveň nejsou ještě hotovými výrobky 3. Hotové výrobky - tyto předměty jsou naopak na straně výstupu z podniku, jedná se o prodejní zboží, které je určeno k další distribuci. Ve výrobním podniku jsou mimo těchto tří výše zmíněných typů zásob často ještě zásoby zbytkových materiálů, odpadů, obalů aj. Logistika tohoto typu zásob je zpravidla paralelním procesem napříč logistiky celého dodavatelského řetězce. Tyto zásoby však tvoří jen nepatrnou část z celkových skladovaných zásob, i přesto by měl být jejich stav podnikem pozorně střežen (Řežábek, 2010). Společnosti drží ve svých skladech určitou hladinu zásob z následujících důvodů:
minimalizace přepravních nákladů,
snížení výrobních nákladů,
využití množstevních slev nebo nákupů do zásoby,
snaha o udržení dobrého vztahu s dodavateli,
podpora podnikové strategie v oblasti zákaznického servisu,
reakce na měnící se podmínky na trhu (např. konkurenceschopnost, sezónnost),
pro
odbourání
časových
a
prostorových
a zákazníkem,
10
rozdílů
mezi
výrobcem
dosažení nejmenších celkových nákladů logistiky při současném udržení požadované úrovně zákaznického servisu,
vývoj technologie JIT u dodavatelů nebo odběratelů (zákazníků),
snaha poskytovat zákazníkům komplexní sortiment produktů, nejen jednotlivé výrobky,
krátkodobé uskladnění materiálů, které jsou určeny k likvidaci nebo recyklaci (Sixta, Mačát, 2005, s. 134).
1.1.3 Základní funkce skladů Sklady přispívají ke zvýšení úrovně logistických služeb a jejich hlavním úkolem je ekonomicky sladit rozdílnost v rozsáhlosti toků. K hlavním funkcím skladů patří:
vyrovnávací funkce - vyrovnává nesoulady z hlediska množstevního, kvalitativního nebo časového,
zabezpečovací funkce - vyplývá zejména z nepředvídatelných rizik, které mohou vzniknout v průběhu výrobního procesu nebo kolísáním potřeb na trzích,
kompletační funkce - vyplývá z tvorby sortimentu podle požadavků jednotlivých zákazníků,
spekulační funkce - spočívá v mimořádném nákupu většího množství zásob vycházejícího z očekávání cenových změn na zásobovacích a odbytových trzích,
zušlechťovací funkce - vychází z jakostních změn uskladněných zásob, např. sušení, kvašení, zrání, stárnutí (Stehlík, Kapoun, 2008, s. 72).
1.2 Druhy skladů Pro snadnější orientaci jsou druhy skladů rozděleny do několika podkapitol. Nejprve jsou sklady děleny podle jejich funkce. Mezi tyto sklady patří obchodní, odbytové, veřejné a nájemní, tranzitivní a konsignační sklady. Poté jsou členěny podle jejich vlastnictví na vlastní a cizí sklady. V poslední řadě je zde využito rozdělení dle centralizace. Jsou zde popsány sklady centrální, decentralizované a kombinované.
11
1.2.1 Dělení skladů podle funkce Obchodní sklad Je typický svým velkým počtem dodavatelů a odběratelů. Mezi hlavní funkce tohoto skladu patří kromě skladování také změna sortimentu. Odbytový sklad Jde o sklad hotových výrobků, jehož umístění je přímo u výrobce nebo v jeho blízkosti. Velmi často je charakterizován jedním výrobcem, malým počtem výrobků a velkým počtem odběratelů. Veřejný a nájemní sklad Veřejný sklad umožňuje zákazníkovi skladování zboží s tím, že sklad provádí veškeré skladové činnosti na základě objednávky od zákazníka. Tedy nakládá se zbožím podle předem obdržených pokynů. Jedná se o přijímání, uskladňování a výdej zboží. Nájemní sklad pronajímá své skladovací plochy i včetně potřebného zařízení jako jsou manipulační prostředky atd. Veškeré další činnosti se zbožím pak provádí sám zákazník. Tranzitivní sklad Také někdy nazýván jako mezisklad. Zde se přijímá zboží, které se po jeho rozdělení nakládá na dopravní prostředky pro další odběratele. Nejčastěji se objevuje v místě velkého překladiště zboží, tzn. v přístavech, na železnicích. Tento typ skladu se velmi často využívá pro sortiment ovoce a zelenina. Konsignační sklad Jedná se o sklad, který má dodavatel u svého odběratele. Za zboží ručí dodavatel a přebírá veškerá rizika. Odběratel si určuje položky, které chce konsignovat a může zboží zaplatit s časovým odstupem. To znamená, že odběratel si odebírá zboží, které potřebuje a upozorňuje dodavatele na potřebu doplnit sklad (Stehlík, Kapoun, 2008, s. 73).
12
1.2.2 Druhy skladů podle vlastnictví Vlastní sklad Vlastní sklad je takový sklad, který si podnik provozuje a obhospodařuje sám. Znamená to, že podniku vznikají velké provozní náklady z investic do hal, techniky a technologií, přístrojů a zařízení na zpracování dat. Cizí sklad Podnik nemá
nebo
nevyužívá
vlastní
sklad,
ale
využívá
sklad
jiného
provozovatele. Velkou výhodou cizího skladování je, že podnik nemusí investovat do technického a technologického vybavení. Naopak nevýhodou může být, že si podnik musí s provozovatelem budovat dlouhodobý vztah z důvodu závislosti na těchto skladovacích prostorách, nemůže ovlivnit jeho investiční rozhodování např. na rozšíření kapacit skladu nebo na pořízení modernějších technologií. Při volbě vlastního nebo cizího skladování je potřeba zvážit následující body:
investice do budov a vybavení,
závislost na cizím provozovateli,
dostatek personálu a know-how odborníků,
provozní náklady,
změny ve využívání skladových kapacit (z důvodu sezónního kolísání).
Tyto body je potřeba důkladně vyhodnotit, porovnat a podle toho rozhodnout, která varianta je pro podnik příhodnější.
1.2.3 Druhy skladů podle centralizace Centrální sklad V závodě je jeden velký sklad na strategickém místě. Využívá nejmodernější techniku a špičkové technologie, personál je odborně proškolený. Vznikají sice vyšší náklady na dopravu, ale náklady na skladování se snižují. Decentralizovaný sklad Po závodě je rozmístěno více menších skladů, ty mají omezenější kapacitu než centrální sklad. Každý z těchto skladů je určený pro příslušné díly, komponenty a materiál. Náklady na přepravu se minimalizují. Rostou však náklady na
13
skladování.
Podnik
potřebuje
více
proškoleného
personálu
a
úroveň
technologického vybavení se většinou snižuje. V Tab. 1 jsou uvedeny výhody a nevýhody centrálních a necentrálních skladů: Tab. 1 Výhody a nevýhody centrálních a decentralizovaných skladů
Centrální sklady
Decentralizované sklady
Výhody - sklad s vysokým obratem - možnost efektivní mechanizace, automatizace - vyšší úroveň kontroly
Výhody - možnost specializace na omezený sortiment - operativní vyřizování požadavků - krátké přepravní cesty
Nevýhody - delší přepravní cesty - pro dodržení požadované úrovně služeb je nutná kvalitní komunikace
Nevýhody - nelze efektivně uplatnit mechanizační a automatizační prostředky
Zdroj: BOBÁK, R. Základy logistiky
Kombinovaný sklad Existuje i tzv. kombinovaný sklad, který vzniká spojením centralizovaného a decentralizovaných skladů. Je tvořen jedním centrálním skladem a několika dalšími menšími sklady. Tento typ se využívá hlavně u velkých podniků.
1.3 Pasivní prvky logistických systémů K pasivním prvkům v logistice patří zejména materiál, přepravní prostředky, obaly, odpad a informace. S těmito prvky dochází k operacím, jako je manipulace, přeprava a skladování. Díky těmto operacím pasivní prvky překonávají čas a prostor. Tyto operace jsou převážně netechnologického charakteru, což znamená, že se nemění podstata ani vlastnosti pasivních prvků (Sixta, Mačát, 2005, s. 173).
1.3.1 Materiál Je potřeba mít dobrou znalost materiálu. Proto se provádí klasifikace materiálu, který je roztříděn do skupin s velice podobnými vlastnostmi. Podle tohoto členění se určí, jakým způsobem se bude s materiálem manipulovat a jaký typ technických prostředků se bude využívat. Na Obr. 2 je uveden možný způsob klasifikace materiálu. 14
jednotlivé kusy (tyč, trubka, plech apod.) manipulační jednotky (přepravka, kontejner, pytel, bedna apod.)
pevný
volně ložený materiál (sypaný materiál)
Materiál
manipulační jednotky (sud, láhev apod.)
kapalný
volně ložený materiál (kapaliny tekoucí potrubím) manipulační jednotky (tlaková láhev apod.)
plynný
volně ložený materiál (plyny proudící potrubím) Zdroj: SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe, 2005, s. 175 Obr. 2 Jeden z možných způsobů dělení materiálu
1.3.2 Přepravní prostředky K přepravním prostředkům patří:
ukládací bedny a přepravky,
palety,
roltejnery,
přepravníky,
kontejnery,
výměnné nástavby.
1.3.3 Obaly Obal je velice důležitou součástí přepravní nebo manipulační jednotky. Měl by na sobě nést veškeré důležité informace pro identifikaci zboží. Z obalu by tedy mělo být velice snadno zjistitelné, co je obsahem zásilky, kdo je odesílatelem a kdo příjemcem zásilky, jakým způsobem se má se zbožím manipulovat, kde je zboží 15
uloženo ve skladech a také informace důležité pro konečné spotřebitele. Obal jako takový tedy plní velmi důležité funkce. Definují se tři hlavní funkce obalových prostředků:
funkce manipulační - obal se stává úložným prostorem pro výrobek, zabezpečuje mu celistvost a úplnost, a tím dává možnost s balením manipulovat,
funkce ochranná - chrání výrobek před poškozením a před nežádoucími vlivy okolního prostředí,
informační funkce - obal nese důležité informace pro zajištění oběhu, odbytu a spotřeby výrobku (Sixta, Mačát, 2005, s. 191).
1.4 Aktivní prvky logistických systémů Aktivní prvky realizují logistické funkce. Jinými slovy, vykonávají funkce netechnologického charakteru s prvky pasivními. Jde o následující operace: balení, tvorba a rozebírání manipulačních a přepravních jednotek, nakládku, přepravu,
překládku,
vykládku,
uskladňování,
vyskladňování,
rozdělování,
kompletaci, kontrolu, sledování a identifikaci zboží, dále také sběr, zpracování, přenos a uchování informací. Využití lidského faktoru se samozřejmě řadí také mezi aktivní prvky logistických systémů (Sixta, Mačát, 2005, s. 221). Dělení aktivních prvků podle operací a pohybů, které jsou schopny vykonávat:
manipulační prostředky a zařízení (zařízení s přetržitým pohybem nebo zařízení s plynulým pohybem),
dopravní prostředky,
skladovací systémy,
a další.
1.4.1 Manipulační prostředky Z hlediska principu pohybu rozdělujeme na:
Zařízení s přetržitým pohybem (přehled těchto prostředků viz Tab. 2)
Zařízení s plynulým pohybem (přehled těchto prostředků viz Tab. 3)
16
Tab. 2 Klasifikace manipulačních prostředků a zařízení s přetržitým pohybem místním: vedeným (zvedáky, výtahy, zdvižné plošiny apod.) volným (navijáky, kladky, kladkostroje apod.) po dráze:
s pohybem prostředky
svislým
přímé (jednonosníkové kočky s kladkostrojem)
pro
nebo
zakřivené (podvěsné jednonosníkové držáky)
zdvih
svislým
plošným:
s přetržitým pohybem
a vodorovným pravoúhlým (mostové, konzolové, kozové, portálové jeřáby) kruhovým (sloupové jeřáby, jeřáby na automobilech apod.) pravoúhlým a kruhovým (portálové jeřáby s otočným výložníkem) neomezeným (mobilní jeřáby) s pohybem
po dráze (speciální kolejové podvozky)
prostředky
vodorovným
plošným (pojízdné plošiny, vozíky, tahače, vznášedla apod.)
pro
s pohybem
po dráze (transroboty)
pojezd
vodorovným
plošným (vozíky se zdvižnou plošinou, paletové vozíky, boční
s možností
překladače apod.)
zdvihu prostředky
s pohybem
po dráze (stohovací jeřáby, regálové zakladače)
pro
vodorovným
plošným neomezeným (vysokozdvižné vozíky, portálové zdvižné
stohování
a svislým
vyklápěcí prostředky
vozy, překladače s teleskopickými výložníky apod.) místním:
s pohybem rotačním nebo svislým
rotačním (rotační výklopníky) svislým (čelní výklopníky, vyklápěcí plošiny a můstky apod.)
Zdroj: PERNICA, P. Logistika- Aktivní prvky, 1994, s. 222 Tab. 3 Klasifikace manipulačních prostředků a zařízení s plynulým pohybem tažné s plynulým pohybem - dopravníky
prostředky postupující hnané kontinuální
(podvěsné dopravníky s vlečnými vozíky, podlahové vozíkové dopravníky) se souvislou ložnou plochou (pásové, lanopásové, žlabové dopravníky) s článkovými nosiči (veškeré elevátory) s odpojitelnými nosiči (visuté dráhy, řetězové podvěsné dopravníky) jiné (pneumatické a hydraulické dopravníky) hnané (hnané válečkové tratě)
valivé
linkové
kluzné
nepoháněné
šnekové
hnané
plynulé (šnekové dopravníky a elevátory)
vibrační
hnané
plynulé (vibrační dopravníky a elevátory)
kombinované
hnané
nepoháněné (válečkové, kladičkové, kuličkové tratě) občasné (skluzy)
plynulé (talířové, šroubové, klepetové a jiné nakladače, mechanické lopaty a vyhrabávače, různé vykladače)
Zdroj: PERNICA, P. Logistika- Aktivní prvky, 1994, s. 223
17
1.4.2 Dopravní prostředky Klasifikace dopravních prostředků se zpravidla člení na několik skupin:
silniční (dodávkové a nákladní automobily, traktory),
kolejové (trakční vozidla),
vodní (plavidla pro vnitrozemskou nebo námořní dopravu),
vzdušné (letadla),
nekonvenční (lanové dráhy, vznášedla, vozidla s elektromagnetickou levitací).
Výše uvedené členění však úplně nevyhovuje logistickým potřebám. Nahradíme ho dalším možným způsobem dělení, které více souvisí s naší klasifikací manipulačních prostředků a zařízení. Tzn., jakým způsobem dopravní prostředek provádí ložné operace (nakládku, vykládku, překládku). Rozlišují se dopravní prostředky:
obsluhované – dopravní prostředky, které jsou při ložných operacích obsluhovány jinými prostředky a zařízeními anebo jsou nakládané a vykládané ručně,
samoobslužné – speciálně přizpůsobené dopravní prostředky vybavené zvláštními zařízeními k provádění ložných operací,
speciální, jiné dopravní prostředky (Řezáč, 2010, s. 73).
1.4.3 Skladovací systémy Skladovací systémy jsou technologie a technická zařízení sloužící pro skladování zásob. Rozdělujeme je z hlediska možnosti přemístění na nepřemístitelné a přemístitelné.
Nepřemístitelné
se
dále
dělí
na
kotvené
Přemístitelné jsou přenosné, pojizdné a posuvné (viz Obr. 3).
18
a
nekotvené.
kotvené nepřemístitelné nekotvené Skladovací systémy
přenosné přemístitelné
pojizdné přesuvné
Zdroj: CHOVANEC, L. Analýzy toků materiálů ve skladu, 2012/2013, s. 27 Obr. 3 Dělení skladovacích systémů z hlediska přemístitelnosti
Další dělení skladovacích systému je z hlediska způsobu obsluhy na regály pro ruční manipulace a na regály pro strojní manipulace (Chovanec, 2012/2013). Toto dělení je zobrazeno na Obr. 4.
regály pro ruční manipulaci Skladovací systémy
podle způsobu obsluhy
regály pro strojní manipulaci
Zdroj: CHOVANEC, L. Analýzy toků materiálů ve skladu, 2012/2013, s. 28 Obr. 4 Dělení skladovacích systémů podle způsobu obsluhy
1.5 Trendy ve skladování Neustálý rozvoj dodavatelských služeb dává skladování nové rozměry. Trendem v objednávání zboží je objednat si menší množství a častěji. Dochází k většímu průtoku sortimentu skladem, takže se snižuje velikost celkových zásob a zrychluje
19
se doba obratu těchto zásob. Je to také dáno tím, že trh se více orientuje na zákazníka. Přání zákazníka má nyní přednost před výrobou produktů na sklad.
1.5.1 Automatizace skladu Jedním z hlavních úkolů automatizace je odstranění fyzicky namáhavé práce. Ve skladech existuje velké množství činností, které lze automatizovat. Zabývá se nahrazením lidského činitele strojem nebo informačním systémem. Automatizace může být provedena pro řízení manipulační techniky, pro procesy vyskladňování, pro doplňování, pro mobilní regálové systémy atp. Přínos automatizace také vede ke
snížení
personálních
nákladů,
každé
automatizované
vozidlo
ušetří
v třísměnném provozu minimálně tři pracovníky. Dále přináší snížení provozních nákladů, protože při automatizovaném provozu není potřeba tak intenzivního osvětlení a vytápění (Polák, 2014).
1.5.2 Změna funkce skladu Dříve sklad zastával funkci dlouhodobého vyrovnávacího zásobníku. Kvůli vysokým zásobám a ne tak rychlému průtoku materiálu se často využívaly výškové regálové sklady. Nyní je ve výrobě stále častěji požadováno rychlých, krátkodobých vyrovnávacích zásobníků. Ty umožňují změny pořadí zakázek při prodlevách ve zpracovacích operacích. Také při vychystávání zboží pro jednoho a téhož zákazníka je snadnější, nejprve se shromáždí všechny položky z jeho zakázky a pak se kompletně předají např. do balírny (Sixta, Mačát, 2005, s. 154).
1.5.3 Volba skladu Někdy se zaměňuje pojem sklad s pojmem distribuční centrum, ale pozor tyto pojmy nejsou zcela totožné. Sklad je širším pojmem. Uskladňují se zde všechny typy produktů a manipulace zde probíhá ve čtyřech krocích- přejímka, uskladnění, expedice a nakládka. Distribuční centrum udržuje minimální zásoby takových výrobků, které jsou zrovna nejvíce poptávány. Manipulace zde probíhá jenom ve dvou krocích a to přejímka a expedice. Sklady se nepodílejí na činnostech, které přidávají výrobní hodnotu a zaměřují se na minimalizaci provozních nákladů. Oproti tomu distribuční centra se svými funkcemi podílejí na přidané hodnotě (např. finální montáží). Zaměřují se na maximalizaci zisku tím, že uspokojují požadavky zákazníků.
20
Každý podnik by se chtěl účastnit a podílet na řízení dodavatelského řetězce. Je tedy na každé společnosti, aby zvážila, pro kterou z následujících variant se rozhodne. Postaví-li si vlastní distribuční centrum, nebo zda si bude distribuční centrum jen pronajímat, popřípadě jestli budou zákazníky logistických podniků. V následující části jsou popsány výhody a nevýhody externího i interního distribučního centra. Využití externího distribučního centra U externího distribučního centra je využíváno služeb jiného logistického podniku. Výhody:
nízké nároky na kapitál,
přísněji sledované náklady,
celistvější dozor nad toky,
převedení zodpovědnosti za dodávky,
přínos úspor z rozsahu,
personální obsazení,
pružnost, doplňkové služby.
Nevýhody:
volba veřejného skladu,
horší komunikace (rozhraní logistický partner - zákazník),
slabší vztah ke značce,
pouze zákazníkem logistické firmy,
neobjevení vhodného veřejného skladu (Sixta, Mačát, 2005, s. 158).
Využití vlastního distribučního centra Pro některé řetězce obchodních společností je vybudování vlastních distribučních center téměř nutností.
21
Výhody:
dlouhodobé snížení nákladů,
vztah ke značce, firmě,
jednodušší komunikace,
využití know-how domácích i zahraničních poboček,
specializace na distribuované zboží.
Nevýhody:
nutnost investice (vázanost vlastního kapitálu),
menší flexibilita,
menší inovativnost,
nezaručení návratnosti kapitálu (Sixta, Mačát, 2005, s. 158).
22
2 Analýza skladového hospodářství v expedičním závodě společnosti Kamax, s. r. o. 2.1 Představení společnosti Kamax, s. r. o. Historie V roce 1935 založil inženýr Rudolf Kellermann v Osterode am Harz firmu na závitové součástky. Bez vlastního kapitálu a pouze se třemi zaměstnanci začal vyrábět ve staré sudárně součástky pro automobilový průmysl. Během několika desetiletí se tato výrobna přeměnila na obrovskou prosperující společnost. V roce 2013 byl v Turnově postaven z důvodu rychle vzrůstajících požadavků na kapacitu, 2. závod v průmyslové zóně Vesecko jako Expediční závod Kamax, s. r. o. Vzniklo zde nové logistické centrum. V tom samém roce byl také oficiálně otevřen nový závod v Číně a to konkrétně ve městě Changzhou. Ten disponuje nejmodernější stavební a výrobní technikou, což je důležitým milníkem pro celopodnikovou strategii (interní zdroj společnosti Kamax, s. r. o.). Současnost V současné době se společnost Kamax zabývá stále vývojem a výrobou vysokopevnostních spojovacích prvků pro automobilový průmysl. Vyrábí se zde motorové šrouby, šrouby podvozku a speciální šrouby s různými typy hlav. Je zde okolo 3100 zaměstnanců. Spotřebuje se zde zhruba 166 000 tun oceli za rok, což je v přepočtu asi 3,0 mld. šroubů a všechny jsou využívány pro automobilový průmysl. Skupina obratu činí zhruba 600 mil. eur. Zákaznická struktura Společnost Kamax, s. r. o. dodává spojovací materiál pro automobilový průmysl všem předním výrobcům automobilů po celém světě. K největším odběratelům patří výrobci osobních automobilů, ti tvoří 65 % zákazníků. Mezi nejvýznamnější patří například BMW, Audi, VW a také Škoda Auto. Zbývajících 35 % odběratelů tvoří výrobci nákladních a užitkových vozů. K nejznámějším patří např. MAN, IVECO a Scania. Kompletní seznam zákazníků je v Tab. 4:
23
Tab. 4 Výpis zákazníků po celém světě
AUDI Benteler BMW BPW Bosch Brilliance Auto Caterpillar Chrysler Continental Cummins Daimler Dana
Delphi Detroit Diesel Deutz FAW Fiat Ford GM Honda Isuzu IVECO Johnson Controls Knorr Bremse
Mack Magna Steyr Mahle MAN Navistar Opel Perkins Peugeot Porsche Renault Renault Trucks Saab
Scania Schaeffler AG Seat SKF Suzuki
Zeveta
Škoda Takata Thyssen Krupp TRW Automotive Volvo Car Volvo Trucks VW
Zdroj: Interní zdroj společnosti Kamax, s. r. o.
2.2 Expediční závod společnosti Kamax 2 Vesecko Tento závod je umístěn v dynamicky se rozvíjející průmyslové zóně Vesecko. Z důvodů rychle rostoucích požadavků na objemy vyráběných šroubů výrobního závodu Kamax 1 bylo nutné vyřešit problém s nedostatkem skladovacích kapacit. Závod Kamax 1 v Turnově na Nudvojovické ulici již nebylo možné jakkoliv rozšířit. Nenachází se zde žádné volné prostory nezbytné pro další rozšíření. Z tohoto důvodu musel být postaven Expediční závod Kamax 2 v průmyslové zóně Vesecko. Ze závodu Kamax 1 se stal tedy jen výrobní závod a veškeré aktivity spojené s expedicí se přesunuly do tohoto nově vzniklého závodu na Vesecko. Téměř veškerý vyrobený objem produkce je z výrobního závodu Kamax 1 převážen do nových skladovacích a expedičních prostor Kamax 2. Zde probíhá konečná kontrola výrobků, jejich kompletace a balení a následná expedice. Touto problematikou se zabývá následující část práce. V té se popisuje skladba obalových prostředků, přeprava, manipulace, skladování a expedice.
2.2.1 Obaly Obstarávání potřebných přepravních obalů a obalových prostředků ve společnosti Kamax, s. r. o. spadá pod oddělení logistiky. Obaly zajišťují funkci manipulační, ochrannou a informační. Mezi používané přepravní obaly patří: kovové bedny, KLT přepravky a kartony. 24
Před
samotným
pořízením
obalových
prostředků
je
nutná
komunikace
s jednotlivými zákazníky. Každý zákazník si sám určí balící předpis, ve kterém upřesní, v jakém obalovém prostředku chce šrouby zasílat a jaké maximální množství šroubů chce do obalů vkládat. Postup objednávání obalů se liší podle zákazníků. Některé obaly se pronajímají a jiné firma vlastní. Například u zákazníka VW se objednávají obaly na speciálním portále VW group, kde je možné vidět, kolik obalů společnost Kamax, s. r. o. již potřebovala a kolik jich bylo skutečně přiznáno a zasláno. Přepravní obaly se objednávají podle potřeby, ale většinou maximálně čtrnáct dní dopředu. Mezi nejčastěji používané obaly patří KLT přepravky s označením KL3 3147 malé modré a KL4 3215 malé tmavě modré. K dalším často užívaným typům patří také KLT 3214 malé světle modré, KL1 4314 velké světle modré, KLR 3147 malé růžové a KL2 4147 velké modré. S každým zákazníkem se sjednává také náhradní balení a to z důvodu, kdyby byl nedostatek obalových prostředků, do kterých si zákazník přeje balit zboží. Průměrnou denní spotřebu v jednotlivých kalendářních týdnech nejčastěji využívaného obalového prostředku můžeme vidět v Tab. 5: Tab. 5 Průměrná denní spotřeba KL3 3147 malé modré v kalendářních týdnech 38, 39 a 40 roku 2013
týden 38
týden 39
týden 40
celkem
průměr
Po
6534
5270
4402
16206
5402
Út
3316
3462
2645
9423
3141
St
3153
2841
3488
9482
3161
Čt
1627
697
2036
4360
1453
Pá
2086
3306
4673
10065
3355
25
2.2.2 Přeprava Zkompletované zboží se zákazníkům expeduje v předem sjednaných termínech podle objednávky a podle požadovaného množství. V domluveném termínu je pro zákazníka připravena nakládková zóna. Veškeré zboží je z firmy odváženo nákladními automobily nebo menšími dodávkami. Přepravce si vybírá zákazník, který také většinou platí náklady spojené s dopravou. Ve výjimečných případech hradí dopravu firma Kamax. Pro dopravu většiny dílů platí dodací podmínka EXW (dohoda o místě předání dodávky). Dopravce si tedy přebírá zboží přímo v expedičním závodě Kamax v průmyslové zóně Vesecko, kde je naloženo na nákladní automobil nebo na dodávku. Dopravu zajišťují disponenti logistiky na základě balících listů. Balící listy se pak předají kompletářům a ti zkompletují zboží ještě tentýž den. Zboží je tedy připraveno k nakládce až na den následující. Po kompletaci jsou disponenti povinni připravit přepravní dokumenty, které obsahují všechny důležité náležitosti (viz Tab. 6). V expedičním závodě Kamax Turnov je denně naloženo okolo 30 nákladních vozidel, které odvážejí ze závodu 40 až 80 tun šroubů denně. Tab. 6 Přepravní dokumenty a jejich náležitosti
Název
Náležitosti
Rozpis nakládky
adresa dodavatele, adresa zákazníka, číslo dodacího listu, číslo dílu, množství
Dodací list
adresa dodavatele, adresa zákazníka, datum nakládky, číslo dodacího listu, číslo zakázky, místo vykládky, dodací podmínka, číslo dílu, množství, celková hmotnost, typ obalu, počet obalů na paletě
Etiketa s čárovými kódy
označení zboží, množství zboží, Kamax číslo
Pro přepravu do zahraničí mezinárodní nákladní list (tzv. CMR list)
označení dodavatele, označení odběratele, přepravce, označení zboží, počet kusů, datum a místo nakládky
26
2.2.3 Manipulace, skladování a expedice Manipulační technika STILL
I.
Společnost Kamax využívá ve svém expedičním závodě tuto manipulační techniku STILL:
Závod je vybavený jedním elektrickým vysokozdvižným vozíkem, který slouží ke skládání kooperací (viz příloha č. 1).
Další typ elektrického vysokozdvižného vozíku se používá na zakládání palet pro systémové zakladače, k tomu slouží jeden z nich. Ostatní dva vysokozdvižné vozíky tohoto typu se využívají na nakládku. Na expedici k dispozici celkem tři kusy (viz příloha č. 2).
Boční retrak používají kompletáři pro manipulaci při kompletaci. Kompletáři mají k dispozici dva kusy a další jeden kus slouží pro navážení na balící stroje. Na expedici se využívají celkem tři kusy (viz příloha č. 3).
Ručně vedený nízkozdvižný vozík pro menší manipulace, který se využívá při kompletaci nebo pro vyvážení od systémového zakladače. Tyto ručně vedené vozíky se zde vyskytují dva (viz příloha č. 4).
Využívá se zde také ruční manuální paletový vozík, ten je určen pro menší manipulace do určité hmotnosti. Závod disponuje čtyřmi kusy této manipulační techniky. Dále je k dispozici jeden kus ručního elektrického paletového vozíku, který opět slouží pro manipulaci s předměty o menší hmotnosti (viz příloha č. 5).
Poslední manipulační technika od společnosti STILL, která se v expedičním závodě využívá, jsou systémové zakladače. Pracovník zadá do systému požadavek, co si přeje vyskladnit a zakladač mu to přiveze. V současné době jsou zde dva tyto zakladače. Na jaře roku 2015 se plánuje nákup ještě jednoho tohoto zakladače (viz příloha č. 6).
II.
Skladový regálový systém
Expediční závod využívá skladový regálový systém od společnosti STILL. Společnost STILL vytvořila tento systém přesně na míru a podle požadavků zákazníka, navíc poskytuje své know-how a také poradenství při servisu a potížích. Díky regálovému systému dochází k hospodárnosti. Zkracuje se doba
27
průtoku zboží skladem a také se zlepšuje běh pracovních procesů. V kombinaci s příslušnou manipulační technikou je sklad velice efektivní. V současnosti se skladový regálový systém využívá hlavně na uskladnění plných kovových beden, palet a také KLT přepravek. Jeho kapacita je maximálně využita, regálový systém je zaplněný ze 100 %. III.
Skladovací systém Kardex
Kardex je vertikální výtahový skladovací systém. Tento skladovací systém je automatizovaný, moderní a maximálně jednoduchý. Umožňuje velmi efektivní skladování a vychystávání produktů nebo zboží. V přední i zadní části Kardexu jsou police, do kterých se zboží ukládá. Mezi těmito dvěma sloupci je pohyblivá část (tzv. extraktor), jejímž úkolem je manipulace se zbožím. Skladovací systém si sám automaticky zjišťuje váhu i výšku zboží, a to proto, aby nemohlo dojít k přetížení samostatných pater systému, a také aby docházelo k využití všech prostor. Pomocí flexibilní konstrukce se Kardex přizpůsobuje prostorům skladu, díky tomu maximálně šetří místem a využívá prostor. Tím samozřejmě také šetří finanční prostředky. Jeho maximální kapacita je 60 tun. Díky tomuto systému je možné dosáhnout až o 80 % efektivnějšího využívání skladovacích prostor. Vyskladňování pracuje na bázi zboží k obsluze. Skladovací systém je řízený počítačem, který zajišťuje, aby určité zboží bylo z úložného prostoru přemístěno do výdejového otvoru. Až v těchto místech si produkt převezme zaměstnanec. Nyní vychystávání probíhá až čtyřikrát rychleji než tomu bylo v minulosti. Jak již bylo řečeno, vertikální výtahový systém šetří nejen čas a prostor, ale také personální náklady. Další výhodou je, že zmenšuje riziko chyb a eliminuje záměny zboží ze strany zaměstnanců. Kardex je nejen vysoce výkonný a spolehlivý, ale také velice ergonomický a jednoduchý k obsluze. Navíc bezpečnostní prvky zajišťují příslušnou ochranu jak obsluhujícímu personálu, tak i samotným skladovaným výrobkům (Vertikální výtahové systémy, 2014). V současné době jsou v expedičním závodě na Vesecku k dispozici dva skladovací systémy Kardex. Tyto systémy jsou využívány na spoustu věcí, nejen na šrouby. Jeden je využíván na zbytkové množství šroubů, když se odsypává z KLT přepravek. Stejná čísla dílů se poté slučují podle potřeby do jednotlivých KLT. Druhý slouží na uskladnění malých KLT a také na další potřeby jako je například papír do tiskáren pro všechny kanceláře atd. (viz příloha č. 7). 28
2.3 Identifikované problémy V expedičním závodě společnosti Kamax byly identifikovány následující problémy (viz Tab. 7). Tab. 7 Identifikované problémy
Název problému Komplikované materiálové toky
Důsledek duplicitní jízdy manipulačních prostředků
některé přepravní jednotky Dlouhé časy pro realizaci a obaly jsou z důvodu mnohých manipulací nedostatku prostoru skladovány mimo halu
Identifikovaná příčina přílišná vytíženost manipulační techniky a obsluhujícího personálu prodloužené trasy manipulační techniky, prostoje při balení a kompletaci zboží
Jakost produktů = hrozba
některé obaly a přepravní působením venkovních vlivů prostředky jsou skladovány může docházet k jejich ve venkovním prostoru a znehodnocování nejsou zastřešeny
Nedostatek místa pro zkompletované zakázky
místo plánovaných 66 % vyhrazených na zabalené a zkompletované zboží, které je expedováno tentýž den, je možno využívat pouze 10 %
zboží připravené k expedici blokuje výtahy z kontrolních automatů, výtahy pak nemohou být plně využity (viz příloha č. 8)
kolize vznikají z důvodu Částé kolize na trasách dochází k narušení plynulosti souběžného materiálového pro manipulační operace provozu (viz Obr. 5) a obalového toku Nebezpečná místa pro pěší pracovníky
hrozící nebezpečí v oblasti, kde manipulační technika vyjíždí ven z haly a zajíždí dovnitř
technika pro manipulační operace přímo křižuje důležité pěší trasy, může dojít ke střetu s personálem (viz příloha č. 9)
Prostoje na kompletaci
při provozu pouze dvou poloautomatických vozíků a jednoho pracovníka odpovědného za vyskladňovací místa, tyto zakladače nestíhají připravovat, vyskladňovat a navážet požadované zboží ke kompletaci
na základě systémového postupu vyskladňování a zaskladňování do skladových regálů dochází k prostojům na kompletaci z důvodu nedostatku techniky a obsluhujícího personálu
Pro snadnější orientaci v řešené problematice je k dispozici Obr. 5, který znázorňuje vnitřní prostory expediční haly. Modré šipky znázorňují běžný provoz manipulační techniky a místa s největší frekvencí průjezdu jsou vyznačeny
29
červenými šipkami, zde může z důvodu křížení tras docházet ke střetům a kolizím techniky pro manipulační operace.
Zdroj: Interní zdroj společnosti Kamax, s. r. o. Obr. 5 Trasy pro manipulační operace a místa s největší frekvencí průjezdu
Současný stav schematického uspořádání expedičního prostoru je z hlediska aktuálních požadavků na skladování a manipulační operace zatím dostačující a to především díky snaze o maximálně efektivní využití disponibilního prostoru. Z dlouhodobého hlediska však dochází k nehospodárnosti zejména z pohledu zvýšených manipulačních nákladů, neboť současné trasy manipulační techniky jsou příliš dlouhé. S ohledem na plánované navýšení expedovaných položek, které budou procházet přes expediční závod, bude tento stav neudržitelný. Nejen z důvodu existujících nákladů, ale i z hlediska funkčnosti a bezpečnosti. V rámci strategického plánování a předpokladu perspektivného růstu při dodržování štíhlého provozu je doporučena dostavba prostor expediční části závodu, včetně změn skladovacích ploch pro zakázky k expedici, pro obalové prostředky a s tím související změny materiálového toku.
30
3
Navrhovaná řešení identifikovaných problémů
Díky analýze současného stavu, na základě informací získaných od společnosti Kamax, s. r. o. a také informací získaných díky konzultacím s odbornými pracovníky této společnosti byly vypracovány následující návrhy řešení:
3.1 Návrh dočasného řešení Přesto, že existují plány na dostavbu prostor expedičního závodu, realizace této investice je plánována až v průběhu roku 2018 a z tohoto důvodu je nutné zabývat se tzv. dočasným řešením aktuální situace. V této souvislosti jsou navrhována následující řešení:
3.1.1 Změna v uspořádání některých skladovacích prostor Z důvodu zlepšení současného stavu, který je na hranici udržitelnosti, je nutné zabývat se změnami v organizaci některých skladovacích prostor. Pro snadnější orientaci a rychlejší přístup k těmto místům, je navrženo realizovat přeskupení těchto prostor. Na Obr. 6 je půdorys části skladovacích prostor expedičního závodu s vyznačenými problémovými místy. Navržené úpravy se týkají právě těchto vyznačených prostor.
Legenda: 1 - Prostor pro obaly 2 - Současné umístění zbytkového regálu Z1 3 - Prostor pro bedny 4 - Současné umístění zbytkového regálu Z2 5 - Prostor pro zboží ke kontrole Zdroj: Interní zdroj společnosti Kamax Obr. 6 Půdorys části skladovacích prostor expedičního závodu s vyznačenými problémovými místy
31
Popis problémových míst v části skladovacích prostor expedičního závodu: 1) Prostor pro obaly - Tato plocha by měla sloužit primárně jako meziskladový prostor pouze pro palety a víka, které se využívají k aktuální potřebě v prostoru balení. V tomto prostoru nebudou žádné KLT přepravky, protože pro ostatní aktuálně potřebné obalové prvky je plánováno vyhrazení prostoru v délce 3 metry v oblasti „zbytkového regálu Z1“. 2) Současné umístění zbytkového regálu Z1 - Dojde k odstranění regálu Z1 z této oblasti. Prostor bude využit pro uskladnění KLT obalových prvků, které jsou identifikovány jako nejvíce obrátkové. Konkrétně se jedná o typy: KL3 (15 000 ks/týden), KL4 (5-7 000 ks/týden), KL2 a KL1. 3) Prostor pro bedny - Prostor, ve kterém byly bedny, bude uvolněn a na toto místo bude přemístěn regál Z1. Tento regál bude využíván k umístění a uskladnění kartonových obalů středních a menších rozměrů. 4) Současné umístění zbytkového regálu Z2 - Toto místo bude sloužit pro skladování obalových prostředků a také bude využito pro zboží po kontrolních automatech. 5) Prostor pro zboží ke kontrole - V těchto prostorách stojí jeden ze dvou skladovacích systémů Kardex, kterými závod prozatím disponuje, ale měl by zde být vybudován ještě jeden systém Kardex, který by byl třetím v expedičním závodě.
3.1.2 Zakoupení dalšího skladovacího systému Kardex Stávající dva systémy Kardex jsou v současnosti vytíženy okolo 90 % i přes optimalizaci způsobu uskladňování. Z důvodu očekávaného růstu expedovaných objemů brzy dojde k plnému vytížení těchto skladovacích systémů, tudíž je potřeba zajistit rozšíření skladových prostor. Díky tomu, že Kardex dokáže velmi efektivně využívat disponibilního prostoru a může být vyroben přímo na míru dle potřeby expedičního závodu, je navržen nákup minimálně ještě jednoho tohoto skladovacího systému Kardex.
3.1.3 Zakoupení poloautomatického vozíku STILL (zakladač) K řešení častých prostojů, ke kterým dochází na kompletovacím pracovišti, by velmi pomohlo zakoupení dalšího poloautomatického zakladače. Tento zakladač
32
by urychlil přípravu a navážení zboží na místa určená pro kompletaci a balení. Se zakoupením techniky souvisí nábor dalších pracovníků, kteří by zakladače obsluhovali. Každý zakladač bude tedy obsluhován jedním pracovníkem. Mělo by dojít k eliminování nebo úplnému odbourání prostojů na kompletovacím pracovišti.
3.1.4 Zefektivnění toku materiálu Vyvarovat se komplikovaným materiálovým tokům eliminací zbytečný pohybů s materiálem a také odstraněním duplicitních jízd při manipulačních operacích. Materiál se nebude zaskladňovat ihned po přijetí, ale nejprve projde konečnou kontrolou, až poté dojde k jeho uskladnění. Tím se odstraní zbytečný proces zaskladnění a opětovného vyskladnění materiálu ke konečné kontrole. Ze skladu se naveze materiál přímo k balicím strojům. Z balicích strojů se materiál přemístí přímo ke kompletaci a nebude zde využito žádných dočasných skladovišť. Po kompletaci se ihned přemístí zabalené zboží na místo určené pro zabalenou expedici. Díky tomu na kompletovacím pracovišti bude stále dostatek místa pro kompletování ostatních zakázek a opět nebudou vznikat dočasná skladoviště. Zabalená expedice je již připravena k nakládce. Navrhovaný materiálový tok by mohl vypadat podobně jako na Obr. 7.
Příjem materiálu
Konečná kontrola
Uskladnění
Zabalená expedice
Kompletace
Balicí stroje
Nakládka
Obr. 7 Návrh zjednodušeného materiálového toku 33
3.1.5 Zefektivnění toku obalových prostředků Přijaté obaly se zaskladní na pozice určené pro jednotlivé obalové typy. To poslouží k snadnějšímu přístupu k jednotlivým typům obalů a k lepší orientaci při odběru obalů. Dojde k eliminaci vzniku chyb z důvodu selhání lidského faktoru tím, že se zamezí odběru nesprávného typu obalového prostředku pro právě kompletované zboží. Pro kompletované zboží budou spotřebovávány právě ty obaly, které si zákazník přeje. Zjednodušený tok obalových prostředků je znázorněn na Obr. 8.
Příjem obalů
Uskladnění obalů
Odběr obalů
Spotřeba obalů
Obr. 8 Návrh zjednodušeného toku obalových prostředků
3.2 Návrh podoby expedičního skladu po realizaci plánované dostavby Na Obr. 9 můžeme vidět návrh budoucí podoby celého expedičního skladu. Předmětem plánované dostavby je rozšíření zastřešených prostor pro obalové a manipulační prostředky. Jak je z návrhu patrné, pro zabalené zboží připravené k expedici vznikne o poznání více prostoru. Místo dvou nakládkových ramp je zde předpokládána možnost až šesti nakládkových ramp. Dále zůstává zachována možnost nakládky z boku i bez využití nájezdové rampy. V tomto návrhu je také patrné umístění již tří skladovacích systémů Kardex. V neposlední řadě dojde ke snížení frekvence provozu na trasách pro manipulační operace a tím bude dosaženo větší plynulosti a hospodárnosti.
34
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních podkladů společnosti Kamax, s. r. o. Obr. 9 Návrh půdorysu celého expedičního závodu po realizaci plánované dostavby
3.2.1 Očekávané důsledky po realizaci plánované dostavby Předpokládané důsledky po realizaci plánované dostavby části haly:
dojde k ustálenějšímu uspořádání prostor expedice,
dojde k zániku neorganizovaných a dočasných skladovacích míst,
všechny obalové prostředky budou snáze a rychleji dostupné,
částečně bude odstraněn problém se skladováním některých obalových a manipulačních prostředků v nevhodných povětrnostních podmínkách
vznikne více místa pro balení a pro zboží připravené k expedici,
nebude docházet k tak častým kolizím na trasách pro manipulační operace, které vedou k narušení plynulosti provozu,
rozšíření prostor přinese zvýšení efektivity chodu celé expediční haly.
35
3.2.2 Kritické zhodnocení plánované dostavby Z důvodu potřeby velkého množství a rozmanitosti obalů, nebude možné skladovat všechny obalové a manipulační prostředky uvnitř expediční haly. I přes to, že dojde k dostavbě, budou muset být některé obaly a manipulační prostředky skladovány ve venkovních prostorách. S rostoucími požadavky na zvyšování objemu produkce budou s dostavbou spojeny i další náklady. Tyto náklady budou souviset s nezbytným nákupem chybějící manipulační techniky a také s odborným proškolením personálu. Plánovanou dostavbou prostor expediční haly nelze zcela odstranit problém křižujících se tras pro manipulační operace. S očekávaným nárůstem expedovaného objemu zboží, lze předpokládat, že se frekvence průjezdu manipulační techniky na některých křižujících se trasách bude ještě zvyšovat. V oblasti nově vzniklých prostor pro zabalenou expedici se mohou i nadále
objevovat
občasné
kolize
vysokozdvižných
zkompletované zboží.
36
vozíků
převážejících
Závěr Úkolem
této
bakalářské
práce
bylo
analyzovat
skladové
hospodářství
v expedičním závodě společnosti Kamax, s. r. o. za účelem identifikace problémů a navrhnout řešení k jejich odstranění. Jedním z hlavních bodů je popis a analýza současného stavu skladového hospodářství v podniku.
K identifikovaným
problémům jsou navržena konkrétní řešení, která by měla tyto problémy odstranit, nebo alespoň minimalizovat. V teoretické části jsou popsány poznatky z odborné literatury, které souvisí s řešenou problematikou a následně přispěly k samotnému řešení. Jsou zde popsány funkce a význam skladování, druhy a typy skladů, dále také aktivní a pasivní prvky logistických systémů. Tato část práce se také zabývá novými trendy ve skladovém hospodářství a distribuční logistice. V praktické části byla provedena analýza současného stavu skladového hospodářství ve vybraném podniku. Ta se zabývá současným rozložením skladovacích prostor expedičního závodu, popisuje skladbu nejčastějších obalů, přepravu, využívanou manipulační techniku od společnosti STILL, regálový sklad a výtahový skladovací systém Kardex. Poté došlo k identifikaci nedostatků, kde nejzávažnějším problémem je nedostatek místa, jak pro obaly a manipulační prostředky, tak i pro zkompletované zboží. K dalším problémům patří také komplikované materiálové a obalové toky, dlouhé trasy pro manipulační operace, nedostatek techniky a některá nebezpečná místa pro pěší pracovníky. Pro eliminaci identifikovaných nedostatků byla navržena konkrétní opatření. Nejprve je zde navrženo dočasné řešení, se kterým souvisí změna v uspořádání některých skladovacích prostor, zakoupení dalšího skladovacího systému Kardex a poloautomatického vozíku STILL. K dočasnému řešení také patří návrh zefektivnění toku materiálu a obalových prostředků. Nejdůležitějším krokem je realizace plánované dostavby prostoru expedice, tento fakt plyne z dlouhodobého nedostatku místa. S realizací plánované dostavby souvisí i očekávané důsledky této dostavby a její kritické zhodnocení.
37
Seznam literatury BOBÁK, R. Základy logistiky. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta managementu a ekonomiky, 1999. ISBN 80-214-1428-6 CHOVANEC, L. Analýza toků materiálů ve skladu. [Bakalářská práce] Plzeň: Západočeská univerzita- fakulta strojní, 2012/2013. Vedoucí práce Doc. Ing. Michal Šimon, Ph. D. Interní zdroje společnosti Kamax, s.r.o. PERNICA, P. Logistika- Aktivní prvky. 1 vyd. Praha: VŠE v Praze, 1994. ISBN 807079-808-4 POLÁK, P. Systém online- Automatizace skladů. [online], 2014, [cit. 10. září 2014]. Dostupné z:
ŘEZÁČ, J. Logistika. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s. v Praze, 2010. 215 s. ISBN 978-80-7265-056-9 ŘEŽÁBEK, D. Problematika skladového hospodářství a servisních služeb v autorizovaném autosaloně. [Bakalářská práce] Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2010. Vedoucí práce doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D. SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe. 1 vyd. Brno: CP Books a.s., 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3 STEHLÍK, A., KAPOUN, J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2008. 266 s. ISBN 978-80-86929-37-8 Vertikální výtahové systémy [online]. Kardex s.r.o. – Kardex Group, ©2014. [cit. 25.9.2014]. Dostupné z: http://www.kardex-remstar.cz/cz/produkty/vertikalnivytahove-systemy.html
38
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Komplexní systém skladovacích činností .................................................... 9 Obr. 2 Jeden z možných způsobů dělení materiálu .............................................. 15 Obr. 3 Dělení skladovacích systémů z hlediska přemístitelnosti .......................... 19 Obr. 4 Dělení skladovacích systémů podle způsobu obsluhy............................... 19 Obr. 5 Trasy pro manipulační operace a místa s největší frekvencí průjezdu ...... 30 Obr. 6 Půdorys části skladovacích prostor expedičního závodu s vyznačenými problémovými místy ............................................................................................. 31 Obr. 7 Návrh zjednodušeného materiálového toku .............................................. 33 Obr. 8 Návrh zjednodušeného toku obalových prostředků ................................... 34 Obr. 9 Návrh půdorysu celého expedičního závodu po realizaci plánované dostavby ............................................................................................................... 35
Seznam tabulek Tab. 1 Výhody a nevýhody centrálních a decentralizovaných skladů ................... 14 Tab. 2 Klasifikace manipulačních prostředků a zařízení s přetržitým pohybem ... 17 Tab. 3 Klasifikace manipulačních prostředků a zařízení s plynulým pohybem ..... 17 Tab. 4 Výpis zákazníků po celém světě ............................................................... 24 Tab. 5 Průměrná denní spotřeba KL3 3147 malé modré v kalendářních týdnech 38, 39 a 40 roku 2013 .......................................................................................... 25 Tab. 6 Přepravní dokumenty a jejich náležitosti ................................................... 26 Tab. 7 Identifikované problémy ............................................................................ 29
39
Seznam příloh Příloha č. 1 Elektrický vysokozdvižný vozík pro skládání kooperací .................... 41 Příloha č. 2 Elektrický vysokozdvižný vozík na zakládání palet pro systémové zakladače a na nakládku ...................................................................................... 41 Příloha č. 3 Boční retrak ....................................................................................... 42 Příloha č. 4 Ručně vedený nízkozdvižný vozík pro menší manipulace ................ 42 Příloha č. 5 Ruční manuální paletový vozík (vlevo) a ruční elektrický paletový vozík (vpravo) ....................................................................................................... 43 Příloha č. 6 Systémový zakladač.......................................................................... 43 Příloha č. 7 Výtahový skladovací systém Kardex ................................................. 44 Příloha č. 8 Zkompletované zboží připravené k nakládce, ale blokujíčí výtahy .... 44 Příloha č. 9 Nebezpečné pěší trasy ...................................................................... 45
40
Příloha č. 1 Elektrický vysokozdvižný vozík pro skládání kooperací
Příloha č. 2 Elektrický vysokozdvižný vozík na zakládání palet pro systémové zakladače a na nakládku
41
Příloha č. 3 Boční retrak
Příloha č. 4 Ručně vedený nízkozdvižný vozík pro menší manipulace
42
Příloha č. 5 Ruční manuální paletový vozík (vlevo) a ruční elektrický paletový vozík (vpravo)
Příloha č. 6 Systémový zakladač
43
Příloha č. 7 Výtahový skladovací systém Kardex
Příloha č. 8 Zkompletované zboží připravené k nakládce, ale blokujíčí výtahy
44
Příloha č. 9 Nebezpečné pěší trasy
45
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Michal Pařízek
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Analýza skladového hospodářství v expedičním závodě společnosti Kamax, s. r. o.
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. David Staš, Ph.D.
KATEDRA
KLRK - Katedra logistiky a řízení kvality
POČET STRAN
43
POČET OBRÁZKŮ
9
POČET TABULEK
7
POČET PŘÍLOH
9
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
STRUČNÝ POPIS Předmětem této práce je analýza skladového hospodářství v expedičním závodě společnosti Kamax, s. r. o. Pomocí této analýzy došlo k identifikaci některých nedostatků a následně jsou navržena opatření, která by měla tyto problémy odstranit. Jedním z největších problémů, se kterým se závod potýká, je nedostatek prostor pro většinu činností. Navrhnutým řešením by mohla být dostavba prostor části expediční haly. Práce je zaměřena na charakteristiku skladového hospodářství a na procesy, které jsou s touto problematikou spojeny. Je založena na poznatcích z odborné literatury a také na praktických zkušenostech nabytých v závodě. Cílem práce byla analýza procesů ve skladovém hospodářství daného podniku, zmapování nedostatků, které se zde vyskytly a dále návrhy pro jejich odstranění.
KLÍČOVÁ SLOVA Skladování, logistika, expedice, řešení, problémy, prostředky, identifikace
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Michal Pařízek
FIELD
6208R087 Business Management and Sales
THESIS TITLE
Analysis of warehouse management in the company´s expeditionary race Kamax, Ltd.
SUPERVISOR
Ing. David Staš, Ph.D.
DEPARTMENT
KLRK - Department of Logistics and Quality Management
NUMBER OF PAGES
43
NUMBER OF PICTURES
9
NUMBER OF TABLES
7
NUMBER OF APPENDICES
9
YEAR
2014
SUMMARY The object of this work is analysis of warehouse management in the company´s expeditionary race Kamax, Ltd. Through this analysis was to identify some gaps and subsequently proposed measures that should eliminace these problems. One of the biggest problems with witch the race faces is the lack of the space for most operations. Suggested solution could be the completion of the dispatch hall´s spaces. The work is focused on the characteristics of warehouse management and processes that are associated with these problems linked. It is based on findings from the bibliografy and practical experience gained in the race. The aim of the study was to analyze processes in warehouse management of that enterprise, charting deficiencies that occured here and proposals for their removal.
KEY WORDS Warehousing, logistics, shipping, solving problems, resources, identification
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
