ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Martin Blecha
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
KRITÉRIA PRO ROZHODOVÁNÍ PODNIKATELE O PRŮMYSLOVĚPRÁVNÍ OCHRANĚ
Martin BLECHA
Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 6.12.2013 3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji Mgr. Miroslavu Černému, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4
Obsah 1
Úvod ………………………………………………………………… 8
2
Charakteristika průmyslového vlastnictví a jeho význam pro podnikatele ………………………………………………………… 9
2.1
Čas ……………………………………………………………………… 11
2.1.1
Mezinárodní prioritní lhůta ……………………………………. 11
2.1.2
Doba platnosti jednotlivých institutů …………………………. 11
2.2
Teritorialita a cesty …………………………………………………….. 12
2.3
Náklady …………………………………………………………………. 16
2.4
Právní jistota …………………………………………………………… 17
2.5
Závěry rešerše …………………………………………………………. 17
3
Kritéria rozhodování u předmětů průmyslového vlastnictví daných technickou tvůrčí činností …………………………… 18
3.1
Čas ……………………………………………………………………… 18
3.1.1
Přihláška vynálezu národní cestou …………………………... 18
3.1.2
Evropská patentová přihláška ………………………………... 19
3.1.3
Přihláška vynálezu v rámci PCT ……………………………... 19
3.1.4
Euro-PCT přihláška ……………………………………………. 20
3.2
Teritorialita a cesty …………………………………………………….. 21
3.3
Náklady …………………………………………………………………. 21
3.3.1
Správní poplatky příslušným úřadům ………………………... 21
3.3.2
Udržovací poplatky …………………………………………….. 22
3.3.3
Náklady na lidské zdroje ……………………………………… 22
3.4
Právní jistota a úroveň tvůrčí činnosti původce …………………….. 23
3.5
Závěry rešerše …………………………………………………………. 23
4
Kritéria rozhodování u ochranných známek ……………….. 26
4.1
Čas ……………………………………………………………………… 26
4.2
Teritorialita a cesty …………………………………………………….. 26
4.3
Náklady …………………………………………………………………. 27
4.4
Právní jistota a porovnání práv na označení ……………………….. 27
5
4.5
5
Závěry rešerše …………………………………………………………. 28
Závěr ………………………………………………………………. 29
6
Seznam použitých zkratek angl.
Anglicky
AutZ
Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon
BGN
Bulharský lev
CTM
Ochranná známka Společenství
Čl.
Článek
EPD
Úmluva o udělování evropských patentů
EPÚ
Evropský patentový úřad
MD
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, včetně Protokolu
OBZ
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
OHIM
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory)
OZ
Ochranná známka
PCT
Smlouva o patentové spolupráci
PP EPD
Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů
PUÚ
Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví
PZ
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích
TRIPS
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví
ÚPV
Úřad průmyslového vlastnictví
WIPO
Světová organizace duševního vlastnictví
WTO
Světová obchodní organizace
zák. č.
Číslo zákona
7
1
Úvod
Cílem této práce je popsat význam průmyslového vlastnictví pro podnikatele a stanovit kritéria, která jsou relevantní pro jeho rozhodování o ochraně patentem, užitným či průmyslovým vzorem nebo ochrannou známkou. Na základě dosavadních znalostí předpokládám, že pro podnikatele bude důležité zejména ekonomické hledisko ochrany průmyslových práv. Předpokládám tedy, že významným kritériem pro rozhodování podnikatele o průmyslověprávní ochraně bude finanční aspekt ochrany. Současně předpokládám, že by měla existovat i další kritéria. Budu zkoumat, která to jsou a jakou hrají roli při rozhodování o získání a udržení ochrany. Práce je členěna následujícím způsobem. Po úvodu uvedeném v první kapitole následuje druhá kapitola, ve které bude vysvětleno zařazení průmyslových práv v systému ochrany duševního vlastnictví. Dále bude popsán význam duševního vlastnictví z úrovně mezinárodní, regionální a národní. Poté bude zkoumáno, jaká kritéria jsou rozhodující pro podnikatele při zajišťování průmyslověprávní ochrany. Tato kritéria mají podstatný význam pro volbu optimální strategie zajišťující odpovídající úroveň průmyslověprávní ochrany. Třetí kapitola se zabývá kritérii stanovenými v kapitole 2 ve vztahu k patentu a užitnému vzoru. Z důvodu, že patenty, užitné vzory a průmyslové vzory vykazují pro účely této práce podobné charakteristické rysy a také z důvodu omezeného rozsahu této práce není ve třetí kapitole samostatně pojednáno o průmyslovém vzoru. Ten je zmapován pouze obecně v druhé kapitole. Následující poslední kapitola je zaměřena na rozhodování podnikatele o ochranných známkách z pohledu stejných kritérií. Dílčí závěry jsou uvedeny na konci těch oddílů, u nichž bylo vhodné pro snazší srozumitelnost doplnit stručné shrnutí. Souhrnný závěr je uveden na konci této práce.
8
2
Charakteristika průmyslového vlastnictví a jeho význam pro podnikatele
V právu duševního vlastnictví jsou obsaženy dvě významné skupiny, a to autorské právo včetně práv s autorským právem souvisejících a práva k průmyslovému vlastnictví. Autorskoprávní ochrana vzniká automaticky a požívají ji pouze literární, umělecká a vědecká díla splňující pojmové znaky stanovené kogentně autorským zákonem (zák. č. 121/2000 Sb.), dále jen „AutZ“. Práva k průmyslovému vlastnictví jsou rozlišena podle předmětu práva, který je dán buď technickou tvůrčí činností, nebo označením (na obr. 1 ve druhém sloupci odděleno vodorovnou čarou). Některá průmyslová práva podléhají zápisnému principu na základě podané přihlášky, jiná nikoli. Zmíněné členění je zachyceno na následujícím diagramu, ve kterém nejsou jednotlivé průmyslověprávní instituty uvedeny vyčerpávajícím způsobem.
Obr. 1 Členění duševního vlastnictví
Nejstarší doloženou ochranou duševního vlastnictví je pravděpodobně příklad řecké kolonie Sybaris (jižní Itálie), kde již několik stovek let před Kristem platila tato norma: „Pokud někdo vytvořil vlastní pokrm, který vynikal svou lahodností, nikdo jiný jej po dobu jednoho roku nesměl využívat. Z tohoto jedinečného pokrmu byl oprávněn profitovat po dobu jednoho roku pouze tento původce.“ (Athenaeus, 2.-3. století, kniha XII, kapitola 20). V průběhu následných staletí získávala
9
ochrana duševního vlastnictví institucionalizovanou podobu, kdy byly předměty ochrany registrovány u příslušné autority. Rozvoj techniky v období průmyslové revoluce vedl k nutnosti získání ochrany na rozsáhlejším teritoriu a k harmonizaci norem různých států. Významnou událostí se tak v roce 1883 stalo uzavření Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „PUÚ“), v září 2013 čítající 175 smluvních států. Za dosavadní završení snah o jednotnou úpravu práv k duševnímu vlastnictví na globální úrovni lze považovat uzavření Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (tzv. TRIPS) z roku 1994. Ratifikace této Dohody je podmínkou členství ve Světové obchodní organizaci, jejímiž smluvními stranami jsou všechny vyspělé státy světa. Oblast průmyslověprávní ochrany nebyla opomenuta ani v rámci evropského integračního procesu. Přihlašovatel dnes může v rámci jediné přihlášky získat ochranu na celém (nedílném) území EU, a to prostřednictvím zapsaného vzoru Společenství a ochranné známky Společenství. Pro oblast vynálezů byl v roce 2013 započat ratifikační proces Dohody o Jednotném patentovém soudu, prostřednictvím kterého bude v budoucnu účinný evropský patent s jednotným účinkem. Ochranu duševního vlastnictví v České republice je nutno nahlížet komplexně vzhledem k jejímu členství v EU, WTO, WIPO, EPD a ratifikaci / přijetí mnoha mezinárodních smluv z oblasti duševního vlastnictví, např. PUÚ, TRIPS a dalších. V případě rozporu mezinárodní smlouvy a národního zákonodárství má přednost mezinárodní smlouva (Čl. 10 Ústavy ČR). V České
republice
má
ochranu
průmyslového
vlastnictví
v gesci
Úřad
průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze, dále jen „ÚPV“. Tento ústřední orgán státní správy je zřízen zákonem o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (zák. č. 21/1993 Sb.). Jeho působnost je dána zákonem o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví (zák. č. 14/1993 Sb.). Ochrana institutem patentu, užitného či průmyslového vzoru a ochranné známky má ve svém vlivu na rozhodování podnikatele společné charakteristické znaky. Na základě identifikování těchto znaků jsem stanovil následující kritéria ovlivňující rozhodování podnikatele: čas, teritorialita a cesty, náklady, právní jistota, závěry rešerše.
10
V této kapitole budou popsány společně pro všechny čtyři instituty. Ve třetí kapitole pak zvlášť pro patent a užitný vzor. Vzhledem k omezenému rozsahu práce a k podobnostem s patentem a užitným vzorem je průmyslový vzor zmapován v rámci druhé kapitoly. Čtvrtá kapitola této práce je věnována kritériím při rozhodování podnikatele o ochranných známkách, a to v logice druhé a třetí kapitoly. 2.1
Čas
2.1.1 Mezinárodní prioritní lhůta Pokud přihlašovatel podá svou přihlášku v členském státu PUÚ, PCT, WTO nebo EPD, vzniká mu dnem podání přihlášky právo přednosti ve všech ostatních členských státech těchto dohod. Tímto dnem počíná běžet prioritní lhůta. Podá-li během prioritní lhůty shodnou přihlášku v jiné zemi některé z těchto dohod, je této přihlášce přiznáno datum práva přednosti první přihlášky (viz Čl. 4 PUÚ). Toto je umožněno prostřednictvím čl. 8 (1) PCT, čl. 2 (1) TRIPS a čl. 87 (1) EPD, které se odvolávají na ustanovení PUÚ ve věci priority.
Obr. 2 Mezinárodní prioritní lhůta; číslem je označen počet měsíců
2.1.2 Doba platnosti jednotlivých institutů Patentován může být pouze vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a zároveň je průmyslově využitelný. Práva a povinnosti vznikající z uplatnění vynálezů jsou upravena zákonem o vynálezech a zlepšovacích návrzích (zák. č. 527/1990 Sb.), dále jen „PZ“. Maximální doba platnosti patentu je 20 let. Pokud je předmětem patentové ochrany látka ve smyslu §35h PZ, a to jako léčivo definované §2 zákona o léčivech (zák. č. 378/2007 Sb.) nebo jako přípravek na ochranu rostlin definovaný §1 (1)c zákona o rostlinolékařské péči (zák. č. 326/2004 Sb.) a čl. 3 (3) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
11
1107/2009, může být tato doba formou dodatkového ochranného osvědčení prodloužena max. o 5 let. Právo užitných vzorů je upraveno zákonem o užitných vzorech (zák. č. 478/1992 Sb.). Další právní vztahy se podpůrně řídí PZ. Max. doba platnosti práva k užitnému vzoru je 10 let. Právo průmyslových vzorů se řídí zákonem o ochraně průmyslových vzorů (zák. č. 207/2000 Sb.). Předmětem tohoto práva je vzhled výrobku. Doba ochrany zapsaného průmyslového vzoru je 5 let s tím, že může být každých 5 let obnovována, a to až na max. 25 let celkové doby průmyslověprávní ochrany. Podaná přihláška průmyslového vzoru je ze strany ÚPV podrobena průzkumu. Pokud přihláška neobsahuje zákonné náležitosti, je přihlašovatel vyzván k včasnému odstranění těchto nedostatků. Jestliže tomu nebrání zasažení do práv třetích osob (tomu je do jisté míry zabráněno před podáním přihlášky kvalitně provedenou rešerší), průmyslový vzor je ÚPV zapsán do rejstříku a současně zveřejněn. Přihlašovatel může požádat o odklad zveřejnění, a to maximálně o 30 měsíců od data podání přihlášky, resp. od data priority (§38 (4) zák.č. 207/2000 Sb.). Institut ochranné známky je upraven zákonem o ochranných známkách (zák. č. 441/2003 Sb.). Ochrannou dobu lze na žádost vlastníka neomezeně krát obnovit, a to vždy po 10 letech. 2.2
Teritorialita a cesty
Způsob dosažení průmyslověprávní ochrany je do značné míry určen povahou předmětu a teritoriem, pro které má být ochrana účinná. Přihlášení podle legislativy nějakého státu s cílem získání ochrany na území tohoto státu je označováno jako národní cesta. Vedle toho jsou odbornou veřejností rozlišovány také regionální a mezinárodní cesty. Prvně jmenovaná skupina cest je dána existencí systémů v některých regionech světa umožňujících na základě jediné přihlášky získání ochrany ve více státech. Význam pro podnikatele spočívá ve zjednodušení řízení – v případě usilování o průmyslověprávní ochranu pro více států sdružených v regionálním systému netřeba několika paralelních řízení, ale pouze jednoho. V Evropské unii funguje zapsaný vzor Společenství a ochranná
12
známka Společenství, pro oba instituty probíhá řízení před Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) (dále jen „OHIM“) (Nařízení Rady ES č. 6/2002 z 12.12.2001; Nařízení Rady ES č. 207/2009 z 26.2.2009). V EU existuje také nezapsaný vzor (Nařízení Rady ES č. 6/2002 z 12.12.2001). Pro vynálezy bude v budoucnu nabývat na významu evropský patent s jednotným účinkem. Vzhledem k omezenému rozsahu této práce a částečně také k ne zcela významné relevanci pro evropského podnikatele naopak nebude pojednáno o Eurasijském patentovém systému, Africké regionální organizaci duševního vlastnictví (ARIPO) a Africké organizaci duševního vlastnictví (OAPI). Mezinárodní cesty k získání průmyslověprávní
ochrany
jsou
založeny
na
smlouvách
spravovaných
mezinárodními organizacemi – pro evropského podnikatele budou důležité především Evropský patentový úřad (dále jen „EPÚ“) a Světová organizace duševního
vlastnictví
(dále
jen
„WIPO“).
V následujícím textu jsou popsány jednotlivé cesty (pravý sloupec) determinované povahou předmětu (označeno podtržením) a územím, pro které může být řešení přihlašováno k ochraně (levý sloupec). Technické řešení patent jednotlivý stát
národní přihláška dle legislativy tohoto státu
v budoucnu státy, které ratifikovaly
evropský patent s jednotným účinkem
Dohodu o Jednotném patentovém
(v listopadu 2013 dosud neúčinný
soudu
vzhledem
k probíhajícímu
ratifikačnímu
procesu) všechny nebo některé smluvní státy
evropská patentová přihláška
EPD (tj. k červenci 2013 státy EU,
(jedná se o svazek národních patentů;
Albánie, Švýcarsko, Island,
právní vztahy a rozsah ochrany
Lichtenštejnsko, Monako, Makedonie, jsou posuzovány výlučně na základě Srbsko, San Marino, Turecko
národní legislativy příslušných států)
a Norsko)
13
smluvní státy PCT, které usnadňují
mezinárodní přihláška v rámci PCT
získání patentové ochrany cestou PCT1 Technické řešení užitný vzor jednotlivý stát
národní přihláška dle legislativy tohoto státu
smluvní státy PCT, které
mezinárodní přihláška v rámci PCT
usnadňují získání ochrany cestou PCT1 Estetické řešení průmyslový vzor jednotlivý stát
národní přihláška dle legislativy tohoto státu
celé území EU (nedílně)
přihláška zapsaného vzoru Společenství podaná u OHIM
celé území EU (nedílně)
nezapsaný vzor
smluvní strany Haagské unie
mezinárodní přihláška podaná u Mezinárodního úřadu WIPO (po podání přihlášky již nelze rozšířit ochranu o další smluvní strany; v tomto případě musí přihlašovatel podat další mezinárodní přihlášku) (Mezinárodní systém přihlašování průmyslových vzorů)
1
Types of Protection Available via the PCT in PCT Contracting States. WORLD
INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION [online]. 1.10.2012 [cit. 2013-08 30]. Dostupné z: http://www.wipo.int/export/sites/www/pct/en/texts/pdf/typesprotection.pdf
14
Označení ochranná známka jednotlivý stát
národní přihláška dle legislativy tohoto státu
celé území EU (nedílně)
přihláška ochranné známky Společenství podaná u OHIM
smluvní státy Madridského systému2
mezinárodní přihláška podaná u Mezinárodního úřadu WIPO (po provedení zápisu do rejstříku může vlastník kdykoli během platnosti ochrany přihlašovat ochrannou známku do dalších smluvních států Madridského systému)
2
Madrid Agreement Concerning the International Registration of Marks. WORLD
INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION [online]. 16.7.2013 [cit. 2013-0830].
Dostupné
z:
http://www.wipo.int/export/sites/www/treaties/en/documents/pdf/madrid_marks.pdf
15
2.3
Náklady
Jedním z důvodů ochrany práv k průmyslovému vlastnictví je stimulace technického pokroku, který je chápán jako obecný zájem lidské společnosti. Pro tento pokrok musí být nezřídka vynaloženy značné náklady, jejichž součástí jsou tzv. sunk costs (tj. utracené prostředky, které v důsledku nepřinesly žádný užitek). Jakým způsobem tedy společnost stimuluje podnikatele, aby investoval s tímto rizikem? Na jakém principu je průmyslověprávní ochrana uskutečněna? Pokud bude např. patentován vynález, pro vlastníka práv k vynálezu to znamená, že jej po dobu až 20 let (resp. 25 let, pokud se jedná o dodatkové ochranné osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin)3 nesmí žádný jiný subjekt bez jeho svolení využívat. Vlastník má právo se domáhat zákazu porušování, příp. i škody a zadostiučinění. V případě komerčního využití má výnos z monopolní ceny či z poskytnutí licence. Právě prostřednictvím těchto exkluzivních práv jsou podnikatelé stimulováni za účelem společenského přínosu jejich nových řešení. Podnikatelské subjekty přihlašují své průmyslové vlastnictví, aby následná právní ochrana těchto inovací udržela jejich konkurenceschopnost. Důsledkem optimální politiky ochrany průmyslových práv je tedy tvorba zisku, který je realizován prostřednictvím: a) vyššího tržního podílu (z chráněného řešení totiž žádná další osoba na daném teritoriu, bez svolení vlastníka, nesmí mít prospěch). b) úplatného převodu či výnosů z poskytnutí licence. Z tohoto pohledu lze ochranu průmyslových práv nahlížet jako investici. Podnikatel na jedné straně nejprve investuje prostředky do výzkumu a vývoje a do následného získání a udržení průmyslověprávní ochrany, na druhé straně kalkuluje se zvýšením výnosů v budoucnu. Pokud z teritoria zájmu vyplývá možnost jít více cestami, podnikatel porovná nákladovost těchto možností a ceteris paribus zvolí tu méně nákladnou.
3
dle §35m (1) PZ
16
2.4
Právní jistota
Kvalifikovaným posouzením jednotlivých průmyslových práv lze určit, nakolik jsou odolná vůči zrušení ze strany jiných subjektů. V subkapitole 3.4 je v této souvislosti porovnán patent a užitný vzor. V poslední kapitole je analogicky porovnána míra právní jistoty ochranných známek s autorskoprávní ochranou a dalšími právy na označení. 2.5
Závěry rešerše
Posouzení závěrů rešerše je nutné proto, aby podnikatel zamezil porušování práv třetích osob a tedy předešel plýtvání zdrojů na vývoj řešení, které je již chráněno. Na základě závěrů rešerše vstupuje podnikatel do rozhodovacího procesu, na jehož konci se může rozhodnout pro ochranu průmyslověprávním institutem. Vzhledem k odlišným charakteristikám je tento proces v následujících kapitolách popsán zvlášť pro předměty dané technickou tvůrčí činností a zvlášť pro ochranné známky. Kritériem pro způsob provedení rešerše jsou náklady. Pokud podnikatelský subjekt disponuje kvalifikovanými zaměstnanci, jsou pro ně na Internetu k dispozici databáze, jejichž využití je nezřídka bezplatné. Placené rešeršní služby jsou poskytovány patentovými zástupci, specializovanými advokátními kancelářemi a úřady průmyslového vlastnictví.
17
3
Kritéria rozhodování u předmětů průmyslového vlastnictví daných technickou tvůrčí činností
Jelikož předměty dané technickou tvůrčí činností s následnou možnou ochranou patentem či užitným vzorem vykazují co do posouzení kritérií při rozhodování o přihlášení k ochraně podobnosti, je jim věnována samostatná kapitola. 3.1
Čas
Proces přihlášení a následného řízení o udělení ochrany je spojen s řadou zákonných lhůt. Již samotné načasování podání přihlášky má být posouzeno vzhledem k faktu, že podáním přihlášky zpravidla počíná běžet prioritní lhůta 6, resp. 12 měsíců. Významným přínosem je pro podnikatele skutečnost, že lze během této lhůty v rámci jedné přihlášky měnit státy určení. 3.1.1 Přihláška vynálezu národní cestou Pokud podnikatel předpokládá, že technicky inovovaný výrobek bude uplatněn pouze na českém trhu a zároveň se rozhodl jej chránit institutem patentu, podá přihlášku podle PZ. Ta je následně podrobena předběžnému průzkumu, kterým je šetřeno naplnění zákonných podmínek a v případě zjištění nedostatků je přihlašovatel vyzván k jejich odstranění. Pokud není během zákonné lhůty požádáno o dřívější zveřejnění, dochází k němu 18 měsíců od podání přihlášky. Po svém zveřejnění může být přihláška kýmkoli připomínkována. ÚPV se připomínkami zabývá až v rámci případného úplného průzkumu. Pokud přihláška nesplňuje zákonné podmínky, může být v rámci úplného průzkumu zamítnuta. Pokud předmět přihlášky splňuje dané podmínky, ÚPV udělí patent a jeho vlastníkovi vydá patentovou listinu. Rámcový přehled lhůt pro řízení o udělení patentu je znázorněn na obr. 3.
Obr. 3 Lhůty v rámci řízení o udělení patentu; číslem je označen počet měsíců
18
3.1.2 Evropská patentová přihláška V této kapitole bude slovem „přihláška“ míněna evropská patentová přihláška. Přihlašovatel určí libovolný členský stát (resp. státy) EPD, pro které žádá o patentovou ochranu. Přihláška nebude zveřejněna, byla-li s konečnou platností zamítnuta nebo byla-li vzata zpět před ukončením technických příprav ke zveřejnění. Prezident EPÚ stanoví, kdy se technické přípravy ke zveřejnění přihlášky považují za ukončené (viz Pravidlo 67 PP EPD). Ke strategickým úvahám přihlašovatele rovněž patří možnost požádat o předčasné zveřejnění přihlášky, tj. před uplynutím lhůty 18 měsíců od podání přihlášky. Dnem zveřejnění přihlášky je přihlašovatel oprávněn se domáhat náhrady přiměřené okolnostem od subjektu, který na daném území využíval vynález, pokud by dle národní legislativy byl odpovědným za porušení práv přihlašovatele (viz Čl. 67 EPD). Do 6 měsíců od zveřejnění zprávy o evropské rešerši lze podat žádost o úplný průzkum. Pokud předmět přihlášky splňuje zákonné podmínky, je na základě tohoto průzkumu následně udělen patent. Aby byl evropský patent účinný ve státech určení, je nutné naplnit požadavky národní legislativy daných států. Jedná se zpravidla o překlad patentového spisu a platbu správního poplatku za jeho zveřejnění. V ČR je poskytnuta lhůta 3 měsíce na splnění těchto požadavků (viz §35c (2) PZ).
Obr. 4 Lhůty v rámci řízení o udělení evropského patentu; číslem je označen počet měsíců
3.1.3 Přihláška vynálezu v rámci PCT Slovem „přihláška“ bude v této kapitole míněna patentová přihláška podaná v rámci PCT. Pokud je přihláška bez formálních závad, je příslušným úřadem vyhotovena mezinárodní rešeršní zpráva, na kterou přihlašovatel reaguje např. provedením změn v přihlášce nebo jejím stažením. Zveřejněnou přihlášku zašle
19
WIPO určeným ústředním úřadům průmyslového vlastnictví. Po zveřejnění má přihlašovatel čas k tomu, aby změnil státy, do kterých je vynález přihlašován k ochraně. Jedná se minimálně o 30 měsíců od priority, v některých státech je tato lhůta delší, v ČR 31 měsíců. Fakultativně může přihlašovatel využít hlavu II PCT a nejpozději 19 měsíců od priority požádat o mezinárodní předběžný průzkum pro jím zvolené státy. Závěrečná zpráva je poté vyhotovena do 28 měsíců od data práva přednosti. Na základě zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu zjistí přihlašovatel s vysokou mírou jistoty, zda a v jakých státech by národní řízení vedlo k udělení patentu.
Obr. 5 Lhůty v rámci řízení o patentové přihlášce podané v rámci PCT; číslem je označen počet měsíců
3.1.4 Euro-PCT přihláška Pokud je podána mezinárodní přihláška PCT s určením evropského patentu, je tato označována jako Euro-PCT přihláška. Mezinárodní fáze řízení probíhá podle PCT, zpráva o evropské rešerši je nahrazena mezinárodní rešeršní zprávou (viz Čl. 153 (6) EPD). Přihlašovatel je povinen ve lhůtě 6 měsíců od zveřejnění mezinárodní rešeršní zprávy požádat EPÚ o průzkum. Pokud přihlašovatel nevyužil hlavu II PCT, vstupuje přihláška do evropské fáze řízení 21 měsíců od práva přednosti. Pokud přihlašovatel žádal o mezinárodní předběžný průzkum, je povinen ve lhůtě 31 měsíců od práva přednosti splnit podmínky týkající se úhrady poplatků a případných překladů. Jestliže přihlašovatel splní tyto podmínky před vypršením této lhůty a požádá o dřívější vstup do evropské fáze řízení, bude mu ze strany EPÚ vyhověno (Guide for applicants, Part 2: PCT procedure before the EPO (Euro-PCT Guide)).
20
3.2
Teritorialita a cesta
Cesta k získání ochrany je dána volbou států, ve kterých je usilováno o průmyslověprávní ochranu, a také náklady s tím spojenými. Pokud podnikatel zvažuje mezi evropskou patentovou přihláškou podle EPD a přihláškou vynálezu podle PCT, potom je lépe, co se týká lhůty na volbu teritoria ochrany, jít cestou PCT. Prvně jmenovaná totiž umožňuje rozšíření počtu států pouze do 12 měsíců a zúžení počtu států do 24 měsíců od data práva přednosti. Lhůta na rozšíření i zúžení počtu zemí je naopak v případě přihlášky podle PCT minimálně 30měsíční. Vzhledem k tomu, že s růstem počtu států, pro které je žádáno o ochranu, rostou i náklady, musí být rozhodnutí o teritoriu zdůvodněno ekonomickou analýzou. Podnikatel se tedy pro daný stát rozhodne pouze v případě, že kalkulované výnosy převyšují náklady na získání a příp. i udržení ochrany na území daného státu. 3.3
Náklady
Technický výzkum a vývoj je velice nákladný, protože v sobě zahrnuje utopené náklady. Vlivem toho jsou náklady na výzkum a vývoj v porovnání s náklady na zajištění a udržení průmyslověprávní ochrany mnohonásobně vyšší. Ve skupině nákladů jmenované na druhém místě jsou zahrnuty následující položky. 3.3.1 Správní poplatky příslušným úřadům Celková výše plateb správních poplatků ÚPV za podání přihlášky vynálezu, podání žádosti o dřívější zveřejnění přihlášky, podání žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky (s 10 patentovými nároky) a vydání patentové listiny do rozsahu 10 stran strojopisu je pro uvedené položky ve výši 6 600 Kč 4. Celková výše plateb hrazených EPÚ v rámci získání jednoho patentu je 4 490 € (kalkulováno jako ilustrace zahrnující tyto položky: podání online přihlášky vynálezu s 16 až 50 patentovými nároky, provedení evropské rešerše, poplatek za určení, provedení úplného průzkumu, poplatek za udělení a zveřejnění patentu zahrnující < 35 stran.) (Schedule of Fees).
4
Výpočet uveden jako ilustrativní příklad dle části XI zákona o správních
poplatcích (zák. č. 634/2004 Sb.).
21
3.3.2 Udržovací poplatky Za udržení patentu v platnosti je jeho vlastník povinen hradit ústředním úřadům průmyslového vlastnictví každého státu určení tzv. udržovací poplatky. Jsou hrazeny na roční bázi a v tab. 1 zachyceny za vybrané roky platnosti pro území České republiky. Tab.
1
Výše
udržovacích
poplatků
za
vybrané roky platnosti patentu na území ČR dle přílohy zákona o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin (zák. č. 173/2002 Sb.)
Závislost výše udržovacích poplatků na ekonomické vyspělosti státu je ilustrována porovnáním dat o Bulharsku a Německu. Odhad HDP na obyvatele dle parity kupní síly v roce 2012 pro zmíněné státy:
Bulharsko
14 500 $
Německo
39 700 $
Zdroj: Country Comparison :: GDP - per capita (PPP) Tab. 2 Výše udržovacích poplatků za vybrané roky platnosti patentu na území Bulharska a Německa. Hodnoty pro
Německo
uvedeny
v závorce.
V srpnu 2013 je BGN svázáno vůči € ve fixním směnném kurzu 1 € = 1,95583 BGN. Po přepočtení z BGN na €
jsou
hodnoty
zaokrouhleny
matematicky na celá €. Zdroje: TARIFF of the fees collected by the Patent Office of the Republic of Bulgaria; Information Concerning Costs, Fees and Expenses of the German Patent and Trade Mark Office and the Federal Patent Court
3.3.3 Náklady na lidské zdroje Další nákladovou položku představují mzdové náklady na odborníky. V souvislosti se získáním zahraniční ochrany je uváděno, že „velmi zhruba řečeno musíme uvažovat s hodinovou sazbou zahraničních specialistů v rozsahu 200 až 400 euro“ (Čada, 2011, str. 223). Kromě toho mohou být se zahraniční ochranou spojeny také náklady na překlady.
22
3.4
Právní jistota a úroveň tvůrčí činnosti původce
Při posouzení přihlášky užitného vzoru ÚPV nezkoumá, zda existuje starší užitný vzor na tentýž objekt. Otázku novosti ÚPV bude zkoumat až v případném řízení o výmaz mladšího užitného vzoru, které je zahájeno na návrh kohokoli. Negativem je tedy menší právní jistota v porovnání s patentem. Zákonné nároky na tvůrčí úroveň jsou v porovnání s patenty, kdy se zkoumá vynálezecká činnost, nižší – postačí, že řešení překračuje rámec pouhé odborné dovednosti. Z uvedených důvodů přihlašovatel k užitně vzorové ochraně dospěje téměř bezprostředně po podání přihlášky, zatímco doba mezi podáním patentové přihlášky a udělením patentu je zpravidla v řádu let. Pro podnikatele tedy může být velmi významné, zda stát, ve kterém uvažuje získat ochranu svého technického řešení, definuje vedle patentové legislativy také možnost získat průmyslověprávní ochranu na shodné technické řešení snazším způsobem, tj. podobně, jak stanoví v ČR zákon o užitných vzorech. Pokud tomu tak je, prakticky v jednom okamžiku může podnikatel vedle patentové přihlášky podat i přihlášku užitného vzoru. Jak již bylo uvedeno, cenou krátkého času, s jakou je získána užitně vzorová ochrana, je menší právní jistota. Na druhou stranu je toto jediná cesta, jak technické řešení chránit již před získáním plné ochrany vynálezu. Protože je inovace v rámci užitně vzorové ochrany zveřejněna, nesmí být tato skutečnost v okamžiku podání přihlášky užitného vzoru ve významném rozporu se strategickými zájmy přihlašovatele. Dílčí závěr: Pokud řešení splňuje znaky vynálezecké činnosti, podnikatel podá patentovou přihlášku nebo simultánně patentovou přihlášku a přihlášku užitného vzoru. Pokud řešení nesplňuje znaky vynálezecké činnosti, podnikatel podá přihlášku užitného vzoru. 3.5
Závěry rešerše
Před rozhodnutím o investicích do výzkumu a vývoje konkrétního technického řešení je nezbytné, aby nechal podnikatel provádět průběžnou rešerši. Z analýzy aktuálního stavu techniky mohou vyplynout následující závěry. a) Uvažované řešení je již právně chráněno, platnost ochrany trvá a zároveň maximální
doba
platnosti
práva
nevyprší
ve
lhůtě
přijatelné
pro
podnikatelský subjekt. Aby nedošlo k porušování práv třetích osob, management zváží vyjednávání s vlastníkem např. ve věci uzavření
23
licenční smlouvy. Toto vyjednávání může být ukončeno s tím, že k uzavření licenční smlouvy nedojde. b) Nebyl nalezen důkaz o existenci právní ochrany uvažovaného řešení na teritoriu zájmu podnikatele. Je analyzována ekonomická smysluplnost investice do výzkumu a vývoje. Na základě závěrů analýzy může management následně rozhodnout o investici do výzkumu a vývoje. PZ stanoví, za jakých podmínek není zveřejnění řešení podnikatelem překážkou k získání ochrany průmyslověprávním institutem. Jestliže totiž toto zveřejnění nesplňuje relativně přísné podmínky právních norem poskytnutých jako výjimky např. pro výstavy, vzhledem k nenaplnění požadavku novosti znemožňuje získání průmyslověprávní ochrany. V souvislosti s rizikem úniku obchodního tajemství jsou zavedena opatření na uchování tajemství. Výše vynaložených nákladů na tato opatření má být adekvátní významu nového řešení. Podnikatel se také může rozhodnout, že na své technické řešení nezajistí průmyslověprávní ochranu. Za této situace může
být
řešení
kvalifikovaně
zveřejněno
(např.
v časopisech
či
publikacích), čímž je znemožněno jinému subjektu přihlásit k ochraně shodný
předmět.
Nevýhodou
je
bezúplatné
zpřístupnění
informací
konkurentům. Dílčí závěr: Podnikatel posoudí, zda je pro něj výhodnější kvalifikované zveřejnění nebo přihlášení k průmyslověprávní ochraně. c) Uvažované řešení bylo zveřejněno, přihláška však byla zamítnuta či stažena nebo patent zanikl. Následně jsou poznatky získané rešerší bezplatně využity. Výše uvedený proces rozhodování podnikatele je schematicky znázorněn na následujícím algoritmu.
24
Obr. 6 Fáze předcházející rozhodnutí o přihlášení technického řešení k průmyslověprávní ochraně
25
4
Kritéria rozhodování u ochranných známek
Pokud podnikatel uvažuje těžit z dobrého jména známé ochranné známky, může zvážit vyjednávání ve věci franchisingu, nákupu licence či nákupu vlastnického práva k ochranné známce. Jestliže však sám využívá či se chystá využívat graficky znázorněného označení za účelem rozlišení svých produktů na trhu, bude pravděpodobně usilovat o nějakou formu právní ochrany. V jeho rozhodování mají relevanci tato kritéria: čas, teritorialita a cesty, náklady, právní jistota a závěry rešerše. 4.1
Čas
Správné načasování podání přihlášky ochranné známky je třeba posoudit vzhledem k šestiměsíční prioritní lhůtě popsané v subkapitole 2.1.1. Národní řízení o registraci ochranné známky trvá zpravidla několik měsíců. Po formálním a věcném průzkumu ze strany ÚPV je přihláška zveřejněna, čímž počíná běžet tříměsíční lhůta na podání námitek. Po naplnění zákonných podmínek je ochranná známka zapsána do rejstříku. Situace je schematicky zachycena na následujícím obrázku.
Obr. 7 Řízení o přihlášce ochranné známky
4.2
Teritorialita a cesty
Úskalím CTM je skutečnost, že pokud bude přihlášku namítat byť jen jeden členský stát, potom bude zamítnuta. Na území EU je totiž 24 úředních jazyků, a proto význam přihlašovaného označení může být v některém z nich např. v rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy. V této situaci je výhodou Madridského systému možnost výběru přesně těch států, ve kterých kalkulované výnosy převyšují kalkulované náklady.
26
4.3
Náklady
Poplatky spojené s přihlášením a obnovou individuální ochranné známky jsou v následující tabulce porovnány pro národní a regionální cestu.
Tab. 3 Výše poplatků spojených s přihlášením a obnovou národní OZ (individuální) platné v ČR a CTM (individuální). Hodnoty uvedeny v Kč. Pro přepočet poplatků spojených s CTM použit směnný kurz 1 € = 27 Kč. Po přepočtení z € na Kč jsou hodnoty zaokrouhleny matematicky na celé stokoruny. Zdroje: část XI zákona o správních poplatcích (zák. č. 634/2004 Sb.); Nařízení Evropské komise (EC) č. 355/2009 z 31.3.2009
4.4
Právní jistota a porovnání práv na označení
Podnikateli se v souvislosti s ochranou označení sloužícího jako obchodní identifikátor nabízejí následující práva, která je možné při naplnění podmínek právních norem libovolně kombinovat. a) Autorskoprávní ochrana dle AutZ právě tehdy když je označení zároveň autorským
dílem
ve
smyslu
§2
AutZ.
Výhodou
jsou
především
zanedbatelné náklady, kdy je pouze nutné právně zdokumentovat existenci tohoto označení. V případě soudního sporu o porušování autorského práva k označení má však nositel autorského práva složité postavení, protože v ČR k prokázání této skutečnosti neexistuje listina analogická k Osvědčení o zápisu ochranné známky. b) Obchodní firma zapsaná v obchodním rejstříku. Dle §8 (1), §12 OBZ se jedná o název, jehož neoprávněné užívání je deliktem. Problematickým se zde jeví grafické znázornění firmy, na které se ochrana podle OBZ nevztahuje. Pro podnikatele je tato skutečnost zásadní, neboť implikuje nízkou právní jistotu. c) Označení původu a zeměpisná označení dle zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení (zák. č. 452/2001 Sb.). Charakteristické znaky tohoto práva jsou nemožnost výroby zboží mimo zapsané území a
27
nemožnost poskytnutí licence. Znamenají výrazné omezení činnosti podnikatele. d) Právo k nezapsanému označení má nízkou právní jistotu vzhledem k obtížnému dokazování užívání. e) Ochrana institutem ochranné známky dle zákona o ochranných známkách (zák. č. 441/2003 Sb.). V porovnání s předchozími možnostmi jsou charakteristiky opačné, tj. vyšší náklady a v případě sporu relativně snadné unesení důkazního břemene. Ze všech uvedených forem ochrany poskytuje ochranná známka nejvyšší míru právní jistoty. 4.5
Závěry rešerše
Před podáním přihlášky ochranné známky je nezbytné analyzovat, zda má vůbec význam ji podávat. Pokud je totiž shodná či podobná ochranná známka účinná na uvažovaném teritoriu a zároveň v daném okamžiku a zároveň pro námi zamýšlené produkty dle tříd mezinárodního třídění, byla by přihláška zamítnuta. Je nutné, aby v rámci rešerše byla zkoumána také průmyslověprávní nezávadnost ve vztahu k dalším právům na označení, jimiž jsou obchodní firma včetně názvů podobně zaměnitelných a název živnosti. Vhodným nástrojem pro rešerši firem a živností je např. Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES), který je spravován Ministerstvem financí ČR a zahrnuje mj. právě obchodní a živnostenský rejstřík. Pokud ze závěrů rešerše vyplyne, že přihlášení uvažovaného označení by bylo neúspěšné kvůli starším právům třetích osob, pak teoreticky připadá v úvahu začít vyjednávat o franchisingu, nákupu licence či nákupu vlastnického práva. Jestliže je uvažované označení právně nezávadné a podnikatel se rozhodne jej přihlásit jako ochrannou známku, pak nejdříve určí státy, pro které má být platná a následně cestu.
28
5
Závěr
Bakalářská
práce
byla
věnována
kritériím,
která
určují
rozhodování
podnikatelského subjektu o ochraně duševního vlastnictví průmyslověprávními instituty ve formě patentu, užitného vzoru, průmyslového vzoru a ochranné známky. Tato kritéria byla identifikována v rámci druhé kapitoly. Předpokládal jsem, že klíčovou roli bude hrát finanční hledisko a současně jsem se domníval, že pro podnikatele mohou existovat i další důležitá kritéria. Dospěl jsem k závěru, že těmito kritérii jsou: čas, teritorialita a cesty k dosažení průmyslověprávní ochrany, náklady, právní jistota a závěry rešerše. Čas je brán do pozornosti vzhledem k mezinárodní prioritní lhůtě, dalším lhůtám a také dobám ochrany. Právní normy definují lhůty např. pro podání žádosti o dřívější zveřejnění přihlášky či lhůtu na určení států, pro které je o ochranu usilováno. Souvislost teritoria, na kterém má být ochrana účinná, a způsobu dosažení ochrany je dána regionálními a mezinárodními systémy. Kalkulací nákladů a výnosů je rozhodnuto o tom, zda se investice do průmyslověprávní ochrany ekonomicky vyplatí. Míra právní jistoty jednotlivých práv spočívá v míře rizika, s jakým může být ochrana zrušena nebo obejita třetími subjekty, nebo v rozsahu ochrany. Před rozhodnutím podnikatele o investici do vývoje je nezbytné posoudit závěry rešerše na průmyslověprávní nezávadnost, aby se zamezilo plýtvání na vývoj právně vadného nebo již existujícího řešení. Protože se charakteristiky předmětů daných technickou tvůrčí činností a ochranných známek liší, byla každé této skupině věnována samostatná kapitola. Během studia a následného zpracovávání práce jsem dospěl k závěru, že nižší náklady vynaložené na získání ochrany duševního vlastnictví mohou být nezřídka spojené s nižší právní jistotou. Pro první skupinu jde o dražší patent v porovnání s levnějším užitným vzorem, ve druhé skupině se jedná o porovnání relativně nákladnější ochranné známky a ostatních práv na označení, která poskytují užší rozsah ochrany či omezenější práva jejich vlastníkovi. Dospěl jsem k závěru, že vysoká právní jistota ochrany duševního vlastnictví je pro
podnikatele
přednější,
než
náklady
29
vynaložené
na
tuto
ochranu.
Podle ekonomické teorie totiž podnikatel chrání své duševní vlastnictví pouze za předpokladu, že kalkulované výnosy v důsledku ochrany převýší kalkulované náklady na získání a příp. i udržení této ochrany. Ekonomický přínos plynoucí z průmyslověprávní ochrany vyplývá zejména z toho, že vlastníkovi duševního vlastnictví zajišťuje výlučné postavení na trhu a možnost vyloučení ostatních z užívání jím vlastněného duševního vlastnictví, resp. možnost po třetích osobách požadovat licenční poplatky za užívání jeho práv. Na základě výše uvedených tvrzení potvrzuji hypotézu, že vedle finančního hlediska existují i další kritéria důležitá pro rozhodování podnikatele, mezi kterými hraje klíčovou roli kritérium právní jistoty. Racionální podnikatel by měl na první místo mezi kritérii postavit právě právní jistotu.
30
Seznam literatury Athenaeus of Naucratis / The deipnosophists, or, Banquet of the learned of Athenæus volume III. University of Wisconsin Digital Collections [online]. [cit. 2013-11-30].
Dostupné
z:
http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-
bin/Literature/Literatureidx?type=turn&entity=Literature.AthV3.p0023&id=Literature.AthV3&isize=M&pview =hide BOHÁČEK, Martin a Ladislav JAKL. Právo duševního vlastnictví. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002, 322 s. ISBN 80-245-0463-4 Country Comparison :: GDP - per capita (PPP). CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY [online]. 2012 [cit. 2013-08-31]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/rankorder/2004rank.html Guide for applicants, Part 2: PCT procedure before the EPO (Euro-PCT Guide). European Patent Office [online]. 12.5.2012 [cit. 2013-09-18]. Dostupné z: http://www.epo.org/applying/international/guide-forapplicants/html/e/ga_e_i_8.html HORÁČEK, Roman, Karel ČADA a Petr HAJN. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C. H. Beck, 2011, 480 s. ISBN 978-80-7400-4179 Member states of the European Patent Organisation. European Patent Office [online]. 22.4.2013 [cit. 2013-08-29]. Dostupné z: http://www.epo.org/about-us/organisation/member-states.html Mezinárodní systém přihlašování průmyslových vzorů. In: Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 14.9.2010 [cit. 2013-09-16]. Dostupné z: http://upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory/prihlasovani-dozahranici/haagsky-system/zakl-info.html TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Přehled práva duševního vlastnictví. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2006, 114 s. ISBN 978-80-7239-198-1
31
Seznam předpisů Information Concerning Costs, Fees and Expenses of the German Patent and Trade Mark Office and the Federal Patent Court. Deutsches Patent- und Markenamt [online]. May 2012 [cit. 2013-08-31]. Dostupné z: http://www.dpma.de/docs/service/formulare_eng/allgemein_eng/a9510_1.pdf Nařízení Evropské komise (EC) č. 355/2009 z 31.3.2009 Nařízení Rady ES č. 6/2002 z 12.12.2001 Nařízení Rady ES č. 207/2009 z 26.2.2009 Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů, vyhlášený pod č. 30/2013 Sb.m.s. Schedule of Fees. European Patent Office [online]. 24.9.2013 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z: http://www.epoline.org/portal/portal/default/epoline.Scheduleoffees TARIFF of the fees collected by the Patent Office of the Republic of Bulgaria. PATENT OFFICE OF REPUBLIC OF BULGARIA [online]. 30.12.2009 [cit. 201308-31]. Dostupné z: http://www1.bpo.bg/images/stories/tariff/tariff2011.pdf Úmluva o udělování evropských patentů, vyhlášená pod č. 30/2013 Sb.m.s. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
32
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
33
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Členění duševního vlastnictví …………………………………………………. 9 Obr. 2 Mezinárodní prioritní lhůta ……………………………………………………. 11 Obr. 3 Lhůty v rámci řízení o udělení patentu ……………………………………… 18 Obr. 4 Lhůty v rámci řízení o udělení evropského patentu ……………………….. 19 Obr. 5 Lhůty v rámci řízení o patentové přihlášce podané v rámci PCT ………... 20 Obr. 6 Fáze předcházející rozhodnutí o přihlášení technického řešení k průmyslověprávní ochraně …………………………………………………………. 25 Obr. 7 Řízení o přihlášce ochranné známky ……………………………………….. 26
Seznam tabulek Tab. 1 Výše udržovacích poplatků za vybrané roky platnosti patentu na území ČR …………………………………………………………………………………………… 22 Tab. 2 Výše udržovacích poplatků za vybrané roky platnosti patentu na území Bulharska a Německa ………………………………………………………………… 22 Tab. 3 Výše poplatků spojených s přihlášením a obnovou národní OZ (individuální) platné v ČR a CTM (individuální) ……………………………………. 27
34
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Martin Blecha
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
NÁZEV PRÁCE
Kritéria pro rozhodování podnikatele o průmyslověprávní ochraně
VEDOUCÍ PRÁCE
Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
KATEDRA
KP - Katedra práva
POČET STRAN
30
POČET OBRÁZKŮ
7
POČET TABULEK
3
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Cílem bakalářské práce je popsat význam průmyslového vlastnictví pro podnikatele a stanovit kritéria, která jsou relevantní pro rozhodování podnikatele o ochraně patentem, užitným či průmyslovým vzorem nebo ochrannou známkou.
ROK ODEVZDÁNÍ
2013
Autor identifikoval následující kritéria: čas vzhledem ke lhůtám a dobám ochrany poskytnutými právními normami; souvislost teritoria, na kterém má být ochrana účinná, a způsobu dosažení ochrany; hledisko nákladů; míra právní jistoty jednotlivých práv a závěry rešerše na průmyslověprávní nezávadnost uvažovaného řešení. Autor dospěl k závěru, že dostatečná míra právní jistoty je pro podnikatele zajišťujícího průmyslověprávní ochranu duševního vlastnictví důležitějším kritériem, než jsou náklady na získání a příp. i udržení této ochrany.
KLÍČOVÁ SLOVA
práva duševního vlastnictví, průmyslověprávní ochrana, patent, užitný vzor, průmyslový vzor, ochranná známka
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Martin Blecha
FIELD
6208R163 Business Management and Finance
THESIS TITLE
Decision-making criteria regarding industrial property protection
SUPERVISOR
Mgr. Miroslav Černý, Ph.D.
DEPARTMENT
KP - Department of Law
NUMBER OF PAGES
30
NUMBER OF PICTURES
7
NUMBER OF TABLES
3
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
YEAR
2013
The aim of this bachelor thesis is to describe a significance of industrial property and define decision-making criteria relevant when entrepreneur decides about patent, utility model, industrial design or trademark. Following criteria were identified: time in view of legal deadlines and durations of protection given by legislation, relationship between territory of protection and a way how to achieve a protection, costs and revenues, the degree of certainty of each right and conclusions of research on industrial property safety. The conclusion of this bachelor thesis is described as follow: When assuring industrial property protection a sufficient degree of legal certainty is preferred to the costs needed to assure eventually keep the protection.
KEY WORDS
intellectual property rights, industrial property protection, patent, utility model, industrial design, trademark
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
