ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Gabriela Urbanová
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
Daňové aspekty výroby a prodeje lihu
Gabriela URBANOVÁ
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval(a)
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 13.5.2014 3
Děkuji JUDr. Ing. Haně Skalické, BA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad, informačních podkladů a za čas, který věnovala mé bakalářské práci. Děkuji také vedení a zaměstnancům společnosti Tereos TTD, a.s. za poskytnuté materiály, cenné rady a za jejich ochotu a čas, který mi věnovali.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................. 6 Úvod ....................................................................................................................... 7 1. Teoretická východiska ..................................................................................... 8 1.1.
Systém daní v ČR ..................................................................................... 8
1.2.
Právní úprava spotřebních daní ................................................................ 9
1.3.
Úloha celní správy ČR............................................................................. 19
1.4.
Výroba a prodej lihu ................................................................................ 21
2. Praktické aspekty výroby a prodeje lihu ......................................................... 22 2.1.
Výroba a prodej lihu ................................................................................ 23
2.2.
Přítomnost celní správy v lihovaru .......................................................... 27
2.3.
Zdaňování lihu ......................................................................................... 28
2.4.
Metanolová kauza ................................................................................... 30
3. Konfrontace právní úpravy s praxí ................................................................. 32 Závěr .................................................................................................................... 34 Seznam literatury ................................................................................................. 36 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 38 Seznam příloh ...................................................................................................... 39
5
Seznam použitých zkratek a symbolů aj.
a jiné
a.s.
akciová společnost
atd.
a tak dále
ČR
Česká republika
EMCS
Excise Movement and Control System
ESVO
Evropské sdružení volného obchodu
EU
Evropská unie
hl
hektolitr
Kč
korun českých
LPG
Liquefied Petroleum Gas
např.
například
tj.
to je
TTD
Thurn-Taxis Dobrovice
tzv.
tak zvaný (á, é)
tzn.
to znamená
ZOSD
zákon o spotřebních daních č.353/2003 Sb.
ZOL
zákona o lihu č.61/1997 Sb.
CZ
Celní zákon č.13/1993 Sb.
ZOCS
zákon o Celní správě České republiky č.17/2012 Sb.
ZPZL
zákon o povinném značení lihu č. 307 Sb.
Ø
průměr
§
paragraf
⁰C
stupeň celsia
6
Úvod Tématem této bakalářské práce jsou daňové aspekty výroby a prodeje lihu ve společnosti Tereos TTD, a.s. Toto téma bylo zvoleno ze zkušeností, které autorka získala během své praxe v této společnosti. Cílem této bakalářské práce je analyzovat daňové aspekty výroby a prodeje lihu, především spotřební daně z lihu. Dále charakterizovat úlohu celní správy a její působení v lihovaru od výroby až po dodání lihu ke konečnému spotřebiteli. V neposlední řadě vyhodnotit podmínky pro výrobu lihu a daňové aspekty z pohledu provozovatele. Teoretická část se věnuje právní úpravě systému daní v České republice se zaměřením na spotřební daň, zejména na spotřební daň z lihu. Budou zde vysvětleny pojmy, kdo je plátcem daně, co je předmětem daně, kdy vzniká daňová povinnost, co je základem daně, jaké jsou sazby daně u lihu a čeho se týká osvobození od daně. Dále pak vysvětlení pojmů: daňové sklady a zajištění daně. V praktické části bakalářské práce bude představena společnost Tereos TTD, a.s. a lihovar v Dobrovici, na který je tato práce zaměřena. Bude zde vysvětlen proces výroby a prodeje lihu a přítomnost celní správy u těchto procesů. Na konkrétním příkladě bude ukázáno zdaňování lihu v lihovaru v Dobrovici. Další část se bude věnovat metanolové kauze a jejímu dopadu jak na společnost Tereos TTD, a.s., tak i na konečného zákazníka. V závěru práce budou uvedeny výhody a nevýhody, které přináší daňová povinnost pro subjekty platící daň. Konce práce bude věnován zjištěným konfrontacím právní úpravy s praxí.
7
1. Teoretická východiska 1.1.
Systém daní v ČR
Definice daně
„Daň je povinná, zákonem uložená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová“ (Vančurová, Láchová, 2012, str.9).
Rozdělení daní
Daně lze třídit z různých hledisek. Pro tuto práci bylo vybráno nejzákladnější třídění, které se určuje podle vazby na důchod poplatníka, a to rozdělení na daně přímé a nepřímé. „Daně přímé platí poplatník na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt.“ Např. daně majetkové. „U daní nepřímých se předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt.“ Např. daně ze spotřeby (Kubátová, 2006, str. 20).
daně ze spotřeby
univerzální
selektivní
daň z přidané hodnoty
spotřební daně
z minerálních olejů
z lihu, z vína a z piva
z tabákových výrobků
Zdroj: Vančurová, Láchová, 2012, str. 56 Obr. 1 Schéma nepřímých daní
8
cla
energetické daně
daň silniční
daň ze zemního plynu
daň z pevných paliv
daň z elektřiny
1.2.
Právní úprava spotřebních daní
Spotřební daně
Patří mezi tzv. nepřímé daně a historicky se řadí mezi nejstarší daně. Již od svého vzniku představovaly významný zdroj příjmů pro stát. Stát těmito daněmi zatěžuje prodej nebo spotřebu malé skupiny výrobků. Důvody těchto daní jsou zdravotní či ekologické, neboť se ve většině případů jedná o výrobky, jejichž spotřeba negativně ovlivňuje zdraví obyvatelstva nebo nepříznivě působí na životní prostředí. Základ daně tvoří množství vyjádřené v kusech nebo jiných fyzických jednotkách (litry, tuny atd.). Daně ze spotřeby působí také jako daně in rem („na věc“), jelikož při jejich ukládání nelze zohlednit majetkové, důchodové a sociální poměry poplatníka. Předmětem spotřebních daní jsou tyto skupiny tradičních výrobků, a to minerální oleje, alkoholické nápoje (pivo, víno a líh) a tabákové výrobky (Svátková, 2009).
spotřební daně daň z minerálních olejů
daně uložené na alkohol
daň z tabákových výrobků
z piva
daň z vína a meziproduktů
daň z lihu
Zdroj: Vančurová, Láchová, 2012, str. 251 Obr. 2 Schéma spotřebních daní
Historie spotřební daně v ČR
Mezi nejstarší daně se řadí poplatky a daně placené obchodníky při vjezdu na určité území, při průjezdu nebo jen při obchodování na tržištích. Úplně nejstarší byla cla. Původně se platila v naturáliích, ale s rozvojem peněžního hospodářství nabyly peněžní hodnoty. Později se rozvinuly v tzv. akcízy, které fungovaly jako daň z právního převodu zboží. Z těchto daní vznikly obratové daně, které činily určitou procentní část z ceny obratu zboží.
9
Dále se akcízy rozvíjely ve funkci daní spotřebních selektivních, které se týkaly pouze vybraných druhů zboží. Dnes se vyvinuly do spotřebních daní jednotkových, kde je základem daně počet kusů, litrů nebo jiných fyzických jednotek. Vybrané předměty se postupně měnily, avšak tendencí bylo vyřadit předměty nutné potřeby. V českých zemích bylo ukládáno např. posudné z piva, dávky z vína, cukru, ryb. Do daňového systému České republiky byly zavedeny v lednu roku 1993, při „velké“ daňové reformě. Zákon byl několikrát novelizován a to z důvodu přiblížení se právním režimům EU (Kubátová, 2006).
Plátce daně
Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, a) která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně b) jíž vznikla povinnosti daň přiznat a zaplatit 1. při dovozu 2. v případě použití vybraných výrobků osvobozených od daně pro jiné účely, než na které se osvobození od daně vztahuje 3. v případě použití vybraných výrobků, u nichž byla vrácena daň, pro jiné účely, než na které se vrácení daně vztahuje 4. v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků c) která uplatňuje nárok na vrácení daně d) která poruší režim podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků e) jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při přijetí vybraných výrobků f) která skladuje nebo dopravuje vybrané výrobky ve větším množství (§4 ZOSD).
10
Plátce daně z lihu Plátci daně z lihu dle § 66 ZOSD
osoby, které nakoupily nebo dovezly líh a lihové výrobky osvobozené od daně (denaturovaný líh, líh určený pro výrobu potravin, léčiv nebo určený jako vzorek pro povinné rozbory)
osoby, které skladují líh v tzv. větším množství nebo ho uvádějí do volného daňového oběhu (množství, které přesahuje osobní spotřebu)
osoby, které překročily normy ztrát lihu
Plátce daně také vyplňuje daňové přiznání, které se vyplňuje za každou daň samostatně. V případě této bakalářské práce se jedná o daň z lihu. Daňové přiznání je potřeba předložit celnímu úřadu do 25. dne po skončení zdaňovacího období a to podle § 18 odst. 1 ZOSD.
Předmět spotřební daně
Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropské unie vyrobené nebo na daňovém území Evropské unie dovezené (§ 7 ZOSD). Jedná se o pět skupin výrobků:
minerální oleje
líh
pivo
víno a meziprodukty
tabákové výrobky (celnisprava.cz [oline], 2009)
Líh předmětem spotřební daně Podle zákona o spotřebních daních se jedná o líh (etanol), který je obsažen ve výrobcích v množství větším než 1,2% objemových etanolu (tzn. že ve 100 litrech výrobku je obsaženo 1,2 litru etanolu) (§ 67 ZOSD). Mezi výrobky se zde neřadí pivo a různé druhy vín (celnisprava.cz [online], 2009).
11
Vznik povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit
Tato povinnost je vázána na jeden konkrétní den nebo okamžik nastalý v průběhu dne (Svátková, 2009). Vzniká okamžikem uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky (§ 9 ZOSD). To znamená opuštěním prostor daňového skladu. Daňová povinnost u lihu U lihu vzniká tato povinnost dnem dle § 68 ZOSD: a) kdy bylo zjištěno překročení norem ztrát při výrobě a oběhu lihu (rozlišuje se několik druhů ztrát: dopravní, manipulační, skladovací, stáčecí a při úpravě a zpracování lihu) b) zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě c) zjištění neoprávněné regenerace lihu (regenerace = proces, při němž se z lihovitých odpadů znovu získává líh) d) nabytí prodeje nebo zjištění lihu, který byl vyroben bez povolení (v současné době je tato výroba považována za trestný čin, kdy osoba úmyslně způsobila státu tzv. větší škodu, tj. zkrátila daň minimálně ve výši 50 000 Kč) e) který minimálně předchází dni, ve kterém byla podána – v souvislosti
s ukončením podnikání – žádost o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádost o zrušení živnostenského oprávnění.
Základ spotřebních daní
Základem spotřebních daní jsou nejčastěji množstevní nebo objemové jednotky. V tomto případě se jedná o specifický základ daně. Množstevní jednotky:
tuny čisté hmotnosti (u LPG a těžkého ropného oleje)
kilogramy (u tabáku)
kusy (u cigaret)
12
Objemové jednotky:
1 000 litrů při teplotě 15⁰C (u motorových benzínů, motorové nafty, lehkého topného oleje a petroleje)
hektolitry (u piva, vína a meziproduktů)
hektolitry 100% koncentrace při 20⁰C (u lihu) (Svátková, 2009, str. 144)
Dalším základem daně může být také hodnota (cena) výrobku. Tomuto základu daně se říká hodnotový (valorický) základ daně. Tento základ se uvádí v peněžních jednotkách příslušného státu. Posledním typem základu daně je kombinovaný základ. Jedná se o kombinaci specifického a hodnotového základu daně. Tato metoda se používá výlučně u cigaret (Svátková, 2009). Základ daně z lihu Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20⁰C zaokrouhlené na dvě desetinná místa (§ 69 ZOSD).
Sazby spotřebních daní
Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou stanovenou pro příslušný vybraný výrobek (§ 10 ZOSD). Tab. 1 Sazby daně u lihu
Sazba daně
Text líh obsažený ve výrobcích uvedených pod
28 500 Kč/hl etanolu
kódem nomenklatury 2207 Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů
28 500 Kč/hl etanolu
z pěstitelského pálení Líh obsažený v destilátech ovocných
14 300 Kč/hl etanolu
z pěstitelského pálení Líh obsažený ve výrobcích uvedených pod
28 500 Kč/hl etanolu
ostatními kódy nomenklatury Zdroj: zákon o spotřebních daních č.353/2003 Sb., par. 70
13
Osvobození u spotřebních daní
Osvobození od spotřebních daní podmíněné osvobození
trvalé osvobození
Zdroj: Svátková, 2009, str. 67 Obr. 3 Osvobození u spotřebních daní
Podmíněné osvobození Jedná se o dočasné, časově omezené osvobození výrobku od spotřební daně. Toto osvobození trvá pouze po dobu: 1) umístění výrobku v daňovém skladu nebo 2) přepravy výrobku mezi dvěma daňovými sklady nebo 3) přepravy výrobku z daňového skladu oprávněnému příjemci (Svátková, 2009, str. 68) Pokud se výrobky nenacházejí ani v jedné ze tří uvedených situací, tak se nacházejí ve volném daňovém oběhu. Mezi podmíněně osvobozené výrobky patří:
ty, které se nacházejí v režimech s podmíněným osvobozením od dovozního cla, mezi které patří režim:
-
vnější tranzit,
-
uskladňování v celním skladu,
-
aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému,
-
přepracování pod celním dohledem,
-
dočasné použití.
ty, které se nacházejí ve svobodném pásmu nebo ve svobodném skladu
14
ty, které jsou dopravovány mezi státy Společenství přes státy ESVO nebo přes třetí země s výjimkou těch, které jsou členy ESVO (Svátková, 2009).
Trvalé osvobození u lihu Od daně je osvobozen líh, který není určen jako nápoj k pitným účelům, tj.:
líh, který je určen jako surovina v rámci podnikatelské činnosti pro výrobu potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných
líh, který je obsažen v čokoládových výrobcích (nesmí přesáhnout 8,5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku) a dalších výrobcích (nesmí přesáhnout 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku)
líh, který je obsažen v léčivech, resp. je určen pro výrobu a přípravu léčiv,
líh obecně denaturovaný, líh zvláštně denaturovaný kvasný i syntetický,
líh v alkoholických nápojích, které byly znehodnoceny nebo zničeny za přítomnosti správce daně
líh, který slouží jako vzorek pro testování (odebraný celním úřadem)
líh do výše technicky zdůvodněných skutečných ztrát, maximálně však do výše stanovených norem ztrát (lze uplatnit jen v případě, že je řádně vedená evidence podle zákona o lihu č.61/1997 Sb., par. 15)
(Svátková, 2009), (§ 71 ZOSD)
Mechanismus výběru spotřebních daní
provozovatel daňového skladu (1)
osoba není provozovatelem daňového skladu
provozovatel daňového skladu (2) uvedení výrobku do volného daňového oběhu
režim podmíněného osvobození od spotřební daně vznik povinnosti přiznat a zaplatit daň Zdroj: Svátková, 2009, str. 60 Obr. 4 Mechanismus výběru spotřebních daní 15
osvobození od daně
Bezdaňový okruh (režim podmíněného osvobození od spotřební daně) V tomto okruhu mohou výrobky pořizovat tři skupiny osob: 1) provozovatelé daňových skladů (mohou výrobky i uskladňovat) 2) oprávnění příjemci 3) daňoví zástupci provozovatelů daňových skladů z jiných členských států EU Základním smyslem výrobku je dostat se ke spotřebiteli, tj. být spotřebován. Výrobek tak musí přejít do spotřební fáze, kde se hovoří o tzv. uvedení výrobku do volného daňového oběhu. Osoba, která přijímá výrobek, nemá postavení provozovatele daňového skladu (např. prodejna, obchodní dům, fyzická osoba – občan). Výrobek, který je uveden do volného daňového oběhu, je již zpravidla zdaněn (např. líh ke konzumaci) nebo může být trvale osvobozen od daně (např. obecně denaturovaný líh). V přesně daných situacích je možné, aby výrobek přešel ze spotřebního okruhu do bezdaňového. V tomto případě však dochází k vrácení daně, která je již přiznaná a zaplacená (Svátková, 2009).
Daňové sklady
Daňovým skladem je prostorově a stavebně ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá vybrané výrobky, dosud nezatížené spotřební daní (§ 3 g ZOSD). Provozovatelem daňového skladu může být právnická i fyzická osoba, které bylo uděleno povolení od celních orgánů. Toto povolení vydávají celní úřady, které zároveň stanoví pro každý sklad výši zajištění daně. Při vydání povolení přidělí každému daňovému skladu evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. Seznam těchto skladů je veřejný (§ 20 ZOSD). Typy daňových skladů Daňové sklady v ČR jsou dvojího typu:
výrobní prostory, ve kterých se vyrábějí příslušné výrobky. Vlastní je všichni výrobci příslušných výrobků. V České republice to jsou např. Setba, a.s., Rudolf Jelínek, a.s., Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a.s., nebo 16
v případě této bakalářské práce společnost Tereos TTD, a.s. Vybrané výrobky lze vyrábět pouze v daňovém skladu.
distribuční prostory, které slouží k přijímání výrobků, jejich skladování a následnému dodání odběratelům. Ne každý prostor se může stát daňovým skladem tohoto typu. Jedná se např. o čerpací stanice, kde by mohlo docházet k daňovým únikům. Dále se jedná o požadavky na kapacitu skladu, která se používá u skladů minerálních olejů, atd.. (Svátková, 2009).
Doprava výrobků mezi daňovými sklady Celní úřad místně příslušný daňovému skladu (1)
Celní úřad místně příslušný daňovému skladu (2) Daňový sklad (2)
Daňový sklad (1) Režim podmíněného osvobození od spotřební daně Zdroj: Svátková, 2009, str. 70
Obr. 5 Doprava výrobků mezi daňovými sklady v tuzemsku
Náležitosti potřebné k přepravě:
oznamovací povinnost vůči celnímu úřadu
zajištění spotřební daně
vystavení průvodního dokladu
přijetí a umístění výrobku do daňového skladu
potvrzení přijetí výrobku na průvodním dokladu (Svátková, 2009).
Před vysláním výrobku musí vysílající subjekt ohlásit tuto skutečnost celnímu úřadu. Poté musí zajistit spotřební daň, která bude ve výši daně připadající na všechny převážené výrobky (snižuje se riziko fingované ztráty výrobku či neodvedení daně). Nakonec musí provozovatel vystavit průvodní doklad, který bude s výrobkem dopraven do druhého daňového skladu a předložen ke kontrole celnímu úřadu. Pokud jsou splněny všechny požadavky k přepravě, celní úřad vydá povolení k dopravě. Celní úřad také může stanovit např. cestu dopravy. Celá doprava je ukončena přijetím výrobků do druhého daňového skladu. Přijetí výrobků je potvrzeno na průvodním dokladu, čímž přejímá odpovědnost za
17
případné následné porušení režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Když je veškerá doprava výrobku ukončena, celní úřad uvolní zajištění daně a vrátí jej osobě, která ho poskytla (Svátková, 2009).
Zajištění daně
Jedná se o základní povinnost provozovatele daňového skladu. Daň se jistí z důvodu, aby nedošlo k jejímu nezaplacení a tím k daňovému úniku. Správce daně daň před její splatností vyinkasuje od daňového subjektu, a pokud tento subjekt svoji daňovou povinnost ve lhůtě nesplnil, použije jištění daně na úhradu dlužné částky (Svátková, 2009). Zajištění daně může být poskytnuto:
složením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně, přičemž složiteli nevzniká nárok na úrok ze složené částky
finanční zárukou, kterou přijal správce daně
ručením, pokud osobu ručitele povolí správce daně (§ 21 ZOSD)
Zajištění daně se nevyžaduje, pokud je lihovar pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní i skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně (§ 78 odst.1 ZOSD). Druhy zajištění:
Provozní zajištění (zajištění při provozování daňového skladu) Částka ručení musí pokrýt spotřební daň připadající na všechny výrobky, které se nacházejí v daňovém skladu v příslušném zdaňovacím období. Toto zajištění má tři složky podle toho, na co se vážou. a) Výrobky, u nichž se předpokládá jejich doprava z daňového skladu Částka zajištění odpovídá výši daně připadající na výrobky, o nichž se předpokládá jejich doprava ze skladu. Je ovšem nutné tuto částku konfrontovat s minimálním limitem pro zajištění, který odpovídá 1/12 výše daně připadající na výrobky, u nichž byla zahájena doprava ze skladu v běžném roce bezprostředně předcházejícím aktuálnímu zdaňovacímu období.
18
b) Výrobky vyrobené v daňovém skladu Částka zajištění odpovídá 1/12 daňové povinnosti, která vznikla v souvislosti s výrobou výrobků běžném roce, který bezprostředně předchází aktuálnímu zdaňovacímu období. c) Výrobky přijaté do daňového skladu Částka zajištění dopovídá 1/12 daně připadající na výrobky přijaté do skladu v běžném roce, který bezprostředně předchází aktuálnímu zdaňovacímu období.
Dopravní zajištění (zajištění pro dopravu výrobků ze skladu) Částka zajištění musí pokrýt spotřební daň, která se váže k výrobkům, vyskladněných z daňového skladu pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. U tohoto typu zajištění se vychází z aktuálního zdaňovacího období. Pokud je zajištění daně nižší, než je stanoveno zákonem, musí provozovatel daňového skladu zajištění daně doplnit. V opačném případě se jedná o snížení částky zajištění (Svátková, 2009).
Částka zajištění je u vybraných výrobků limitována. Jedná se o situaci, kdy k zajištění dochází formou složení nebo převodu financí na depozitní účet. Záměrem je omezit finanční dopady na osoby, které poskytují zajištění (Svátková, 2009). Zajištění daně z lihu Při provozování jednoho daňového skladu činí částka na jištění daně nejvýše 40 000 000 Kč. Při provozování dvou a více daňových skladů činí částka na jištění daně nejvýše 120 000 000 Kč (§ 77 ZOSD).
1.3.
Úloha celní správy ČR
Celní správa je výhradním správcem spotřebních daní. Její činností je správné zjištění a stanovení těchto daní a zabezpečení jejich úhrady. Součástí této obecné správy je také dozor nad dodržováním předpisů o nakládání s vybranými výrobky při jejich výrobě, dále pak s jejich skladováním a následné přepravě (brožura: celnisprava.cz [online], 2012). 19
Celní úřady nebo celní ředitelství jsou oprávněny kontrolovat plnění podmínek provozování daňových skladů. Mají také právo nařídit plátci nebo uživateli provedení inventarizace. Celní úřady mají také právo zastavovat a provádět kontroly dopravních prostředků za účelem zjištění, zda druh a množství dopravovaných vybraných výrobků odpovídá druhu a množství těchto výrobků v průvodním dokladu (§ 41 ZOSD). Celní úřad má také oprávnění odebírat vzorky vyráběných, zpracovávaných, skladovaných i dopravovaných vybraných výrobků. Dále vydává souhlas se zahájením dopravy, pokud se nejedná o tzv. samoschválení. Pokud celní správa vykonává stálý daňový dozor, nevyžaduje se zajištění daně (§78 odst. 1 ZOSD)
Celní orgány
„Celní orgány jsou orgány státní správy s působností v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celních statistik“ (§ 3 CZ). Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel, oblastní celní úřady a celní úřady (§ 4 CZ). Nejvyšším orgánem celní správy v České republice je Generální ředitelství cel, které působí po celém území České republiky. Sídlem ředitelství je Praha. Toto ředitelství vykonává působnost správnímu orgánu nejblíže nadřízeného celním úřadům. Dále převádí cla a stanovuje, ve kterých věcech celní správy jde o případy celostátního nebo mezinárodního významu. Jedná se o orgán celní správy, který má postavení policejního orgánu (pouze ve vymezených věcech) (§ 4 ZOCS). Dalším orgánem celní správy České republiky jsou celní úřady. Celní úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu, např. Celní úřad pro hlavní město Prahu, Celní úřad pro Středočeský kraj, aj. (§ 6 ZOCS). Celní úřad vykonává správu cel, správu daní a jiných peněžitých plnění. Celní úřad je také obecným správcem daně a vykonává správu placení peněžitých plnění 20
v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků (§ 8 ZOCS).
1.4.
Výroba a prodej lihu
Vyrábět konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze pouze v provozovně, která je schválená ústředním orgánem státní správy, která vydá státní povolení (koncesi). Tuto koncesní listinu na výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín a medoviny) musí mít každá fyzická nebo právnická osoba, která tuto výrobu provozuje. Stanovisko k žádosti o koncesi vydává ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo průmyslu a obchodu (§ 3 ZOL). Písemná žádost o vydání koncesní listiny musí být podána na živnostenský úřad a musí být doložena doklady, které vyplývají ze živnostenského zákona (např. výpis z obchodního rejstříku, výpis z rejstříku trestů, doklad o vzdělání odpovědného zástupce aj.) a dále doklady, které vyplývají ze zákona o lihu (např. nákres a popis výrobního zařízení provozovny, technické dokumentace výrobního zařízení provozovny aj.) (eagri.cz [online], 2013). Lihovar je provozovna, která vyrábí líh a ve které se může zároveň provádět i úprava lihu. Pro účely této bakalářské práce je použit lihovar průmyslový, který vyrábí líh kvasný rafinovaný nebo kvasný bezvodý z cukerných surovin (§ 2 ZOL). Na podzim roku 2013 byla díky novele živnostenského zákona zavedena koncese na prodej lihu. Tato povinnost vzešla z metanolové kauzy, které bude věnována kapitola v praktické části.
21
2. Praktické aspekty výroby a prodeje lihu
Společnost Tereos TTD, a.s.
Společnost Tereos TTD, a.s. je v současné době největším českým producentem cukru a lihu. Ročně vyrobí ve svých 6 závodech zhruba 300 tisíc tun cukru (cukrovar v Dobrovici a v Českém Meziříčí) a 1 milion hektolitrů lihu (lihovar Dobrovice – surový líh, Chrudim – pitný líh a Kojetín – pitný líh). Posledním závodem je balící centrum na Mělníku. Historie cukrovaru začíná v roce 1831, kdy Karel Anselm Thurn-Taxis spustil výrobu cukru v Dobrovici. Jedná se tak o nejstarší cukrovar na zpracování cukrové řepy na území Evropy, který od svého založení nevynechal jedinou řepnou kampaň. Od té doby cukrovar prošel změnou několika majitelů, ale symbol TTD (Thurn-Taxis Dobrovice) zůstal dobrovickému cukrovaru dodnes. Důležitým rokem pro cukrovar byl rok 1991, kdy se spojil s francouzskou společností Union SDA Origny, která se stala strategickým partnerem. V roce 2004 došlo k její fúzi s francouzskou společností Beghin-Say a ustanovil se nový název pro společnost: Tereos. Společnost rozvíjela svoje aktivity nejen v Evropě, ale i v zámoří. Jedná se tak o jednoho z největších hráčů na trhu s cukrem, lihem a škrobovými výrobky. Dnes má Tereos 13 tisíc stálých pracovníků ve 32 výrobních závodech. V současné době vlastní společnost Tereos 62% akcií, společnost Nordzucker 35% a zbytek minoritní akcionáři. V roce 2006 byl v areálu cukrovaru vystavěn lihovar v Dobrovici, který je prvním průmyslovým lihovarem v České republice na výrobu bezvodého kvasného lihu (bioethanolu), kde hlavní surovinou pro výrobu je cukrová řepa. Lihovar v Dobrovici byl postaven v areálu cukrovaru z důvodu reformy společné organizace trhu s cukrem a hledalo se uplatnění pro zpracování cukrovky na jiný produkt než na cukr. V dobrovickém lihovaru je vyráběn líh surový. Z části surového lihu se v Dobrovici vyrábí líh bezvodý, z části palivo E85 a z části je líh převážen do Chrudimi, kde se vyrábí líh jemný (pitný). Tento pitný líh je poté dodáván jak na český trh, tak i na slovenský, německý, rakouský a polský trh. Hlavní část realizovaných prodejů míří 22
k obchodním partnerům společnosti vyrábějícím lihoviny. Další část je určená pro kosmetické a farmaceutické účely či pro výrobu octa.
2.1.
Výroba a prodej lihu
Líh je znám od nepaměti a má širokou škálu využití. Mezi lidmi je převážně preferován jako opojný nápoj. Dále je využíván v lékařství, v kosmetickém či chemickém průmyslu. V dnešní době je také hodně používán jako přídavek do pohonných hmot. Lihu je několik druhů, jako příklad můžeme uvést např. líh kvasný, který vzniká zpracováním přírodních surovin, jako je obilí, brambory, kukuřice, řepa nebo jako v případě této práce, odpady z cukrovarů. Tento líh se získává pomocí destilace. Dalším druhem lihu je líh syntetický. Ten se vyrábí chemickou syntézou. Na první pohled není rozpoznatelný od kvasného lihu, ale liší se ve výrobě, kdy se syntetický líh vyrábí z ropy a uhlí. Kvůli tomu nesmí být použit ke konzumním účelům (jak k pití a výrobě potravin, tak ani v kosmetickém průmyslu). Dále může být zvláštně denaturovaný nebo obecně denaturovaný. Mezi druhy lihu patří i úkapy, dokapy a přiboudlina. Vyrobený líh se dále upravuje a vznikají další druhy (bezvodý, rafinovaný, technický, atd.). Pro daňové účely je významná denaturace, kde dochází k znehodnocení lihu k pitným účelům. Tímto procesem vzniká osvobození od daně. Tento proces probíhá buď jako obecný, nebo zvláštní. K obecné denaturaci dochází pomocí denaturační směsi. Tato denaturace je používána v dobrovickém lihovaru, kdy se líh smíchává se solventní naftou, technickým petrolejem a technickým benzínem. Ke zvláštní denaturaci se do lihu přidávají denaturační prostředky, kterými jsou ajatin, přidávající se do lihu určeného pro kosmetický průmysl; nebo glycerin, užívaný jako příměs do lihu k výrobě brzdových kapalin a nemrznoucích přípravků.
23
Výroba lihu v lihovaru v Dobrovici
Lihovar v Dobrovici se skládá z fermentační linky, destilace, odparky a odvodnění. Difuzní šťáva Sirob Melasa
fermentace (kvašení)
Zápara
destilace
Surový líh
odvodnění
Bezvodý líh
Obr. 5 Schéma výroby lihu
Difuzní šťáva (sirob nebo melasa), které jsou produkty cukrovaru, přitékají nejprve do fermentační nádrže, kde probíhá proces zvaný kvašení. Působením kvasinek se přeměňuje cukr na líh. Tímto procesem vzniká tzv. zápara. Zápara již obsahuje líh, který je potřeba oddělit a to na destilační věži. Tento líh se nazývá „surový“ líh, což znamená, že ještě obsahuje přibližně 5% vody. Tuto vodu je potřeba odstranit v dehydratačních
kolonách
pomocí
procesu
zvaném
dehydratace
neboli
odvodnění. Tímto procesem vzniká líh bezvodý, který obsahuje 99,98% lihu. Odvodněný líh se přidává jako povinná biosložka do benzínu, tzn. využívá se jako biopalivo. Kromě surového lihu při procesu výroby vznikají i vedlejší produkty jako jsou úkapy a dokapy (metanol, estery, aldehydy), které se expedují na další zpracování. Dalším vedlejším produktem jsou výpalky, které se po zahuštění používají jako hnojivo. Lihovarnická kampaň v Dobrovici se skládá ze dvou částí. První kampaň probíhá současně s řepnou kampaní, kdy se vyrábí líh z difuzní šťávy. Při druhé části kampaně se líh vyrábí ze sirobu nebo z melasy, což jsou produkty, které cukrovar vyrobí během své kampaně a které následně uskladní pro další zpracování v lihovaru. V roce 2011/2012 bylo v Dobrovici vyrobeno přibližně 900 tis. hl surového lihu, z něhož část byla dovezena do lihovarů v Chrudimi a nově i do lihovaru v Kojetíně, kde byl líh upraven na jemný (pitný). Dále bylo vyrobeno 100 tis. hl paliva E85. Zbytek surového lihu byl odvodněn a prodán k přimíchávání do benzinu (Výroční zpráva 2012).
24
Výroba surového lihu (tis. hl)
900
900 850 800 750 600
600
600
600
2008/9
2009/10
2010/11
650
2007/8
700 600 550 20011/12
500
Zdroj: Výroční zpráva 2012, str. 20 Obr. 6 Výroba surového lihu
Výroba jemného lihu se ve společnosti Tereos, a.s. v roce 2011/2012 navýšila díky lihovaru v Kojetíně, který nyní patří do společnosti. Výroba jemného lihu (tis. hl) 350
300
300 250
200
200 100
2008/09
150 100
2007/08
150 100 50
2011/12
2010/11
2009/10
0
Zdroj: Výroční zpráva 2012, str. 20 Obr. 6 Výroba jemného lihu
Palivo E85
První lihobenzinové směsi se vyráběly už za první republiky. Až do roku 1932 se vyráběla směs Dynakol, která obsahovala 50% etanolu, 30% benzenu a 20% benzinu. Od roku 1926 do roku 1936 bylo zákonem dané přidávání 20% etanolu. Později se na přidávání etanolu zapomnělo a byla dovážena drahá nafta ze zahraničí (flexor.cz [online], 2009).
25
V roce 2008 byl představen nový druh ekologického paliva s označením E85. O rok později bylo toto palivo uvedeno do veřejných síti čerpacích stanic v celé České republice. Palivo E85 je směs, která se skládá z 85% etanolu a 15% Naturalu 95. Toto palivo má dvě hlavní výhody – nárůst výkonu motoru a výrazné snížení emisí výfukových plynů. E85 je vybraný výrobek, který podléhá spotřební dani z minerálních olejů, i když obsahuje mezi 70-85% lihu. Tato rekvalifikace je dána tím, že dojde k denaturaci kvasného lihu, což znamená, že dojde ke znehodnocení lihu. Tím se změní zařazení vybraného výrobku mezi minerální oleje. Podle § 13 odst. 3 ZOL smí být jako zdroj obnovitelné energie v pohonných hmotách a jako palivo při výrobě energie nebo tepla použit líh, který je vyroben pouze ze zemědělských plodin vypěstovaných na území České republiky.
Prodej paliva E85 (tis. hl) 120
100
100 80
60
60 40 20
17 1 2011/12
2010/11
2009/10
2008/09
0
Zdroj: Výroční zpráva 2012, str. 20 Obr. 7 Prodej paliva E85
Pro společnost Tereos TTD, a.s. je výhodné toto palivo vyrábět, jelikož se jedná o vybraný výrobek, který podléhá spotřební dani z minerálních olejů. Je to proto, že ačkoliv obsahuje 85% lihu a pouze 15% Naturalu, tak se používá jako pohonná hmota. Líh je v tomto případě podle § 49 odst. 16 ZOSD osvobozen od spotřební daně a společnost platí daň pouze za 15% Naturalu. Tato skutečnost je ve výsledku výhodná i pro konečného zákazníka, kdy je cena paliva E85 nižší, než cena ostatních pohonných hmot. 26
Tím, že byla státem zavedena povinnost přidávat líh do pohonných hmot, byl společnosti Tereos TTD, a.s. zaručen odbyt lihu.
2.2.
Přítomnost celní správy v lihovaru
Celní správa vykonává v dobrovickém lihovaru několik činností. Jako příklad si můžeme uvést následující: -
měření lihu
-
kontrola měřidel
-
provádění váhoměrné zkoušky
-
přítomnost při denaturaci lihu (bez jejich přítomnosti nesmí denaturace proběhnout)
-
potvrzení záznamu o denaturaci
-
zjišťování zásob a evidence lihu – povinností každého lihovaru je 1 krát ročně provádět uzávěrku evidence a zjišťovat fyzickou zásobu lihu
Expedice v lihovaru probíhá třemi možnými způsoby: železničními cisternami, autocisternami a speciálními kontejnery, ve kterých se přepravuje denaturovaný líh, kde se míchá s bezvodým lihem. U všech způsobů přeprav je nutná přítomnost celní správy. U procesu denaturace a při následné expedici tohoto lihu, který se jako povinná biosložka přidává do paliv, je potřeba přítomnosti celní správy. Celní správa je v lihovaru přítomna každý pracovní den. Po řádném ukončení stáčení denaturovaného lihu do přepravních kontejnerů, kde u celého procesu jsou přítomny osoby od celní správy, se sepíše „Záznam o provedení obecné denaturace lihu.“ Při výrobě produktu E85, který je vyráběn jako finální výrobek lihovaru a následně dovážen prodejcům paliv, je opět u celého procesu přítomna celní správa. Ta opět při následné expedici E85 sepíše „Záznam o zvláštní denaturaci lihu, výrobě minerálního oleje E85 dle ČSN 656512.“ S výrobou a dopravou lihu souvisí i zajištění daně. Dobrovický lihovar jistí daň složením finanční částky na depozitní účet u České Národní banky. Pro jištění přepravy lihu využívá společnost finanční záruky.
27
2.3.
Zdaňování lihu
Zdaňování lihu si ukážeme na konkrétním příkladu ze společnosti Tereos TTD, a.s. Společnost v měsíci červu vyrobila 50 000 hl. surového lihu. Z tohoto objemu bylo následně vyrobeno 20 000 hl. lihu jemného (pitného), 15 000 hl. biopaliva E85 a zbylá část byla líh bezvodý, který se přidává jako povinná biosložka do pohonných hmot. Jemný líh byl dále expedován ke konečným zákazníkům (19 950 hl. je expedováno zákazníkovi, který vlastní daňový sklad a 50 hl. fyzické osobě).
fyzická osoba 50 hl. jemný (pitný) líh 25 tis. hl.
daňový sklad 19 950 hl. surový líh 75 tis. hl.
E85 15 tis. hl. odvodněný líh 35 tis. hl.
Obr. 8 Schéma výroby lihu v dobrovickém lihovaru
Spotřební daň za líh musí společnost zaplatit za jemný líh, který prodala fyzické osobě. V našem případě se jedná o 50 hl. lihu. Sazba daně činí 28 500 Kč za 1 hl. lihu. Spotřební daň z lihu vypočítáme: 50 x 28 500 = 1 425 000 Kč Dále bude muset společnost zaplatit spotřební daň za prodej biopaliva E85. Pro ukázku použijeme následující příklad. Biopalivo E85 od společnosti odebírají 3 firmy. Pro lepší přehlednost využijeme tabulky, kde jsou uvedeny údaje za měsíc červen.
28
Tab. 2 Prodej biopaliva E85 Smluvní Číslo řádku
Odběratel
CELKEM
Bioetanol %
(výdej litry)
sleva o
Osvobozeno
obsahu
od SPD
bioetanolu
1.
AAA
450 000
77%
346 500
4 449 060
2.
BBB
500 000
75%
375 000
4 815 000
3.
CCC
550 000
76%
418 000
5 367 120
1 500 000
Ø 76%
1 139 500
14 631 180
CELKEM
Společnost za měsíc červen dodala svým odběratelům celkem 1 500 000 litrů biopaliva E85. V průměru toto palivo obsahovala 76% bioetanolu. Jak již bylo zmíněno, tento líh je od spotřební daně osvobozen. Pro osvobození od daně se tedy použije 76% z celkového objemu dodaných litrů biopaliva. Tedy v našem případě 1 139 500 litrů. Sazba daně činí 12 840 Kč. Výpočet spotřební daně bude vypadat takto: Spotřební daň:
1 500 x 12 840 = 19 260 000 Kč
Osvobozeno:
1 139,5 x 12 840 = 14 631 180 Kč
K odvodu:
19 260 000 – 14 631 180 = 4 628 820 Kč
Společnost tedy zaplatí spotřební daň z minerálních olejů ve výši 4 628 820 Kč. Poslední produkt, tedy bezvodý líh, je od spotřební daně osvobozen, jelikož je denaturován. Společnost podává daňové přiznání elektronicky. Přiznání vyplňuje odpovědná osoba ve společnosti. Důležité je uvést, na kterou daň je platba určena. Částka daně se udává v české měně. Daň z lihu je splatná do 55 dnů od ukončení daného zdaňovacího období, daň z minerálních olejů je splatná do 40 dnů od ukončení daného zdaňovacího období. Vyplněné daňové přiznání k výše uvedenému příkladu je v příloze k této práci.
29
2.4.
Metanolová kauza
Na podzim roku 2012 vznikla metanolová kauza v důsledku fungování černého trhu s lihem, kdy se do oběhu dostal alkohol smíchaný s jedovatým metanolem, který je součástí směsi do ostřikovačů. V návaznosti na metanolovou kauzu byla snaha státu prosadit opatření, jež by zabránila fungování černého trhu s lihem. Opatření, která byla zavedena, se týkala např. zmenšení maximálního možného objemu spotřebitelského balení lihu z původních 6 litrů na 1 litr (výjimku tvoří balení ve skle až do 3 litrů, jedná se o tzv. dárková balení). Dále se zavedly peněžité sankce pro osobu povinnou značit líh za zničení, ztrátu nebo odcizení kontrolních pásek ke značení lihu ve výši odpovídající spotřební dani z lihu. Nově se zavedly kontrolní pásky, které jsou určené ke značení lihu a mají výrazně lepší ochranné prvky. „Vyrobený nebo dovezený líh ve spotřebitelském balení musí být nejpozději v okamžiku jeho uvedení do volného daňového oběhu označen kontrolní páskou“ (§ 10 ZPZL). Kontrolní pásku vydává Generální ředitelství cel a je tištěna na ceninovém papíře s ochrannými prvky (§ 13 ZPZL). Dále je stanovena povinnost pro osoby povinné značit líh poskytnout kauci a to buď ve výši 500 000 Kč, která opravňuje k převzetí nejvýše 25 000 kusů kontrolních pásek v jednom kalendářním roce, nebo kauci ve výši 5 000 000 Kč, která opravňuje k převzetí 25 001 a více kusů kontrolních pásek v jednom kalendářním roce (§ 19 ZPZL). Také byla nově zavedena koncese na prodej lihovin, která vznikne pouze při splnění předem definovaných podmínek. Jedná se o rozšíření předmětu podnikání u stávající koncese pro výrobu kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“ se rozšíří o „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej lihovin.“ Dalším opatřením, které bylo zavedeno, je „vybavenost sledovacím zařízením.“ Tím se rozumí kamerový systém, který umožňuje správci daně sledovat dálkovým 30
a nepřetržitým přístupem, že osoba povinná značit líh stáčí nebo značí líh v souladu s právními předpisy (§ 22 ZPZL).
Dopad metanolové kauzy
Metanolová kauza si v ČR vyžádala 48 obětí a stát tak byl nucen přijmout výše zmíněná opatření. Vláda se i nadále snaží zpřísňovat kontrolu výroby a prodeje lihu nejen z bezpečnostních důvodů, ale i z finančních důvodů, jelikož jsou spotřební daně velkým přísunem peněz do státního rozpočtu. Tato kauza měla v řadě případů negativní finanční dopad na provozovatele lihovarů. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole společnost Tereos TTD, a.s. produkuje jak pitný líh, tak i průmyslový. V období metanolové kauzy společnost snížila podíl výroby pitného lihu a naopak navýšila výrobu průmyslového lihu, čímž eliminovala negativní ekonomické dopady této kauzy. Finančně byla společnost zasažena pouze v důsledku přijmutí bezpečnostních opatření, která byla po kauze nařízená. Jedná se např. o instalaci kamerového systému ve výrobních závodech, zvláště na výrobu pitného lihu, k nepřetržité kontrole výroby. Tento kamerový systém byl pro společnost nečekaným, ale nutným, výdajem k dalšímu provozu. Pro konečného spotřebitele měla tato kauza jak pozitivní, tak i negativní dopad. Díky nově zavedeným opatřením je nyní alkohol mnohem bezpečnější, než byl dříve. Lidé se tak nemusí obávat o své zdraví při konzumaci alkoholových nápojů, protože celý proces výroby lihu je pod přísným dohledem. Na druhé straně, tato opatření stála výrobce velké peníze, a tudíž se cena alkoholových výrobků musela zvýšit, což konečný zákazník bere jako negativní dopad.
31
3. Konfrontace právní úpravy s praxí V této práci byly uvedeny příklady, jak by podle zákona měl vypadat proces výroby a prodeje lihu. Nyní bude vypsáno několik konfrontací, které vznikají v praxi . Ačkoliv je podle § 78 ZOSD možný stálý daňový dozor, a tím není nutné skládat zajištění daně, v praxi tato skutečnost nefunguje. Jelikož je nedostatek personálu v celní správě, nemá kdo dozor v lihovaru vykonávat, a tak musí společnost složit na depozitní účet České národní banky částku na zajištění daně. To je ovšem pro celou společnost nevýhodné, jelikož je tato částka po celou dobu neúročená a subjekt s ní nemůže po dobu fungování daňového skladu hospodařit. Jak již bylo zmíněno, společnost jistí daň složením finanční částky na depozitní účet. Další možností jištění daně je i finanční záruka. Ta by ale pro společnost znamenala, díky velkokapacitní výrobě, vysokou částku. Tuto záruku však společnost využívá při jištění dopravy, kdy se jí peníze vrátí zpět hned po převzetí lihu u konečného spotřebitele, ke kterému byl líh dopravován. S tím souvisí i změna původních papírových průvodních dokladů, které byly nově nahrazeny elektronickým systémem pro přepravu a sledování výrobků podléhající spotřební dani („EMCS“), čímž byl zjednodušen a urychlen pohyb a sledování zboží. Nyní se finanční záruka uvolní zpět platícímu subjektu ve chvíli, kdy je elektronicky potvrzen doklad o přijetí výrobku např. u konečného zákazníka. Tím má tak společnost peníze k dispozici dříve, než při původních papírových dokladech. Na konkrétním příkladu byl ukázán výpočet spotřební daně a kdy je nutné daň zaplatit. Spotřební daň musí společnost také uhradit i v případě, že došlo k nehodě, ale jen tehdy, pokud se jedná o předvídatelnou nehodu. Jako příklad může sloužit protržení potrubí v lihovaru a následná ztráta několika stovek hektolitrů lihu, které lihovar už nemůže nijak zužitkovat. V tomto případě lihovar musí zaplatit spotřební daň za líh, když jej už neprodá. Je to proto, že škoda vznikla díky nehodě, která se dala předvídat. Společnost je osvobozena od daně pouze v případě, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení podle § 3 písm. s ZOSD. Posledním příkladem je přítomnost celní správy v lihovaru. Ačkoliv je zákonem dána přítomnost celní správy v lihovaru, dalo by se říct, že nese veškerou odpovědnost za procesy, u kterých je přítomna. Ale ve skutečnosti tomu tak není. 32
Jako příklad můžeme uvést, kdy je osoba od celní správy přítomna u denaturace lihu (po tomto procesu je líh osvobozen od spotřební daně). Celník potvrdí svým vlastnoručním podpisem, že denaturace proběhla v pořádku a líh může být expedován ke konečnému spotřebiteli. Během expedice dojde k náhodné kontrole a ta zjistí, že hodnota denaturačních prostředků je nižší, než je zákonem povinná. V tomto případě jsou platné výsledky kontrolního měření a potvrzení o správnosti od celní správy v lihovaru již není platná. Lihovar tak musí zaplatit spotřební daň, jelikož se nejedná o denaturovaný líh.
33
Závěr Bakalářská práce se věnovala daňovým aspektům výroby a prodeje lihu, zejména spotřební dani z lihu. Cílem této práce bylo charakterizovat úlohu celní správy v lihovaru od výroby až po dodání ke konečnému zákazníkovi. Dále pak vyhodnotit podmínky pro výrobu lihu v lihovaru a daňové aspekty z pohledu provozovatele. V poslední řadě bylo uvedeno porovnání teoretické části se zkušenostmi nabytými ve společnosti Tereos TTD, a.s. V teoretické části bylo popsáno fungování daňového systému v České republice se zaměřením na spotřební daň, konkrétně na spotřební daň z lihu. Byly vysvětleny základní pojmy týkající se této problematiky. Dále byla popsána struktura celní správy a její činnost v lihovaru. Praktická část se věnovala společnosti Tereos TTD, a.s. a výrobě lihu v lihovaru v Dobrovici, který společnost vlastní. Byly popsány konkrétní produkty, které lihovar vyrábí a s tím spojené daňové povinnosti, které musí společnost dodržovat. Byla objasněna produkce biopaliva E85, které společnost jako jediná v ČR produkuje a s tím spojené výhody, které toto palivo přináší nejen společnosti, ale i konečnému zákazníkovi. S povinností přimíchávat líh do pohonných hmot, byl pro společnost zaručen odbyt. Na konkrétních příkladech z praxe byla ukázána konfrontace teorie s praxí, kdy se zjistilo, že ačkoliv je zákonem povoleno více možnosti zajištění a kontroly lihu v lihovaru, pro společnost Tereos TTD, a.s. byla z důvodu nedostatečného personálu celní správy, zvolena nevýhodnější varianta, a to složení jistiny na depozitní účet. Pro společnost by byla finančně výhodnější přítomnost a kontrola celní správy přímo v lihovaru. Proto by bylo na místě pokusit se s celní správou projednat možnosti její přítomnosti. Dále bylo uvedeno, pokud má lihovar potvrzení o správnosti, např. denaturace lihu od pověřené osoby celní správy, a je zjištěna při náhodné kontrole chyba, spadá veškerá odpovědnost na společnost. V tomto případě by bylo vhodné upravit znění zákona tak, aby byla zodpovědnost přenesená, alespoň z části, na celní správu. V práci byl uveden konkrétní příklad na spotřební daň z lihu a v závěru práce byly uvedeny příklady, kdy společnost musí zaplatit spotřební daň, i když o líh např. při 34
havárií přijde a líh tedy nelze dále využít. I tady by bylo možné se zamyslet nad úpravou zákona, který by alespoň trochu snížil finanční zátěž pro společnost v těchto případech. Je ale jasné, že úprava zákona v tomto případě nebude tak jednoduchá, jelikož je příjem ze spotřebních daní, jak již bylo zmíněno, velkým zdrojem peněz do státního rozpočtu. Tímto byly cíle této práce splněny. Byly uvedeny případné návrhy, jak by se mohla společnost pokusit o změny, které by vedly ku prospěchu společnosti.
35
Seznam literatury SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. ISBN 978-80-7357-443-7. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2012. 11. vydání. Praha : Magic Seven, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-87480-05-2. KÁRNÍK, M. Clo a celní politika od A do Z. Olomouc : ANAG, 2012. ISBN 978-807263-779-9. ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. Ostrava : ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-608-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha : ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2. FRONĚK, D. Dobrovické bílé zlato v proměnách času. 1. vydání. Praha : Ofsetová tiskárna SWL, 2011. ISBN 978-80-254-9468-4. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky č. 118/2003, s. 5730 a násl. ISSN 1211-1244. Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky č. 21/1997, s. 1610 a násl. ISSN 1211-1244 Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky č. 5/2012, s. 98 a násl. ISSN 12111244. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky č. 5/1993, s. 73 a násl. ISSN 1211-1244. Zákon č. 307/2013 Sb., zákon o povinném značení lihu. In: Sbírka zákonů České republiky č. 117/2013, s. 3539 a násl. MAREK, B. Listy cukrovarnické a řepařské [odborný časopis]. Červenec, srpen 2011. ISSN 1210-3306. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 Tereos TTD. Tereos:
o
společnosti
[online],
2013,
[cit.
36
20.4.2014].
Dostupné
z
:
Celní správa: spotřební daně z lihu [online], 2013, [cit. 25.4.2014]. Dostupné z :
Celní správa: Brožura o celní správě České republiky [online], 2012, [cit. 25.4.2014]. Dostupné z : Businessinfo: Přiznání ke spotřební dani [online], 2011, [cit. 5.5.2014]. Dostupné z: Ministerstvo zemědělství: Vydání koncesní listiny na výrobu a úpravu kvasného lihu
[online],
2009,
[cit.
Dostupné
30.4.2014].
z
:
http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/potravinarske-komodity/lih-lihoviny-aostatni-alkoholicke/vydani-koncesni-listiny-na-vyrobu-a.html Ministerstvo financí: metanolová kauza [online], 2012, [cit. 30.4.2014]. Dostupné z Bioetanol:
biopalivo
E85
[online],
2012,
37
[cit.
1.5.2014].
Dostupné
z:
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Schéma nepřímých daní.............................................................................. 8 Obr. 2 Schéma spotřebních daní............................................................................ 9 Obr. 3 Osvobození u spotřebních daní ................................................................. 14 Obr. 4 Mechanismus výběru spotřebních daní ..................................................... 15 Obr. 5 Doprava výrobků mezi daňovými sklady v tuzemsku ................................ 17 Obr. 6 Výroba jemného lihu .................................................................................. 25 Obr. 7 Prodej paliva E85 ...................................................................................... 26 Obr. 8 Schéma výroby lihu v dobrovickém lihovaru .............................................. 28
Seznam tabulek Tab. 1 Sazby daně u lihu ...................................................................................... 13 Tab. 2 Prodej biopaliva E85 ................................................................................. 29
38
Seznam příloh Příloha č. 1 Záznam o provedení obecné denaturace lihu ................................... 40 Příloha č. 2 Záznam o provedení zvláštní denaturace lihu, minerálního oleje E85 dle ČSN 65 65 12 ................................................................................................ 41 Příloha č. 3 Daňové přiznání ke spotřební dani z lihu .......................................... 42 Příloha č. 4 Daňové přiznání ke spotřební dani z minerálních olejů……………….44
39
Příloha č. 1 Záznam o provedení obecné denaturace lihu
40
Příloha č. 2 Záznam o zvláštní denaturaci lihu, výroba minerálního oleje E85 dle ČSN 65 65 12
41
Příloha č. 3 Daňové přiznání ke spotřební dani z lihu
42
43
Příloha č. 4 Daňové přiznání ke spotřební dani z minerálních olejů
44
45
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Gabriela Urbanová
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Daňové aspekty výroby a prodeje lihu
NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
KATEDRA
KFDP - Katedra finančního a daňového práva
POČET STRAN
45
POČET OBRÁZKŮ
8
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
4
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce je zaměřená na daňové aspekty výroby a prodeje
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
lihu ve společnosti Tereos TTD, a.s. Cílem této práce je analyzovat daňové aspekty, zejména spotřební daň z lihu. Charakterizovat úlohu celní správy v systému spotřebních daní a její činnost v lihovaru. Dále vyhodnotit podmínky pro výrobu v lihovaru a daňové aspekty z pohledu provozovatele. Práce se věnuje teoretickým i praktickým záležitostem souvisejících se spotřební daní, konkrétně se spotřební daní z lihu. Závěr práce je věnován konfrontacím právní úpravy s praxí. Jsou zde uvedeny výhody a nevýhody z pohledu provozovatele, ale i konečného zákazníka.
KLÍČOVÁ SLOVA
Spotřební daň, líh
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Gabriela Urbanová
FIELD
6208R163 Business Management and Finance Tax aspects of the production and sale of alcohol
THESIS TITLE
SUPERVISOR
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
DEPARTMENT
KFDP - Department of Financial and Tax Law
NUMBER OF PAGES
45
NUMBER OF PICTURES
8
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
4
SUMMARY
YEAR
2014
This Bachelor´s work is focused on the tax aspects of the production and sale of alcohol in the company Tereos TTD, ltd. The aim of this thesis is to analyze tax aspects, particularly excise tax. To characterize the role of the Customs and Excise and their work in the distillery. Further evaluate the conditions of production in the distillery and tax aspects from the view of the operator. The work is devoted to theoretical and practical issues related to excise taxe. The conclusion is devoted confrontations legislation and practice. There are advantages and disadvantages from the perspective of the operator and the customer.
KEY WORDS
Excesise taxe, alcohol
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
