ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Zdeněk Sehyl
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
Vliv logistického řízení na plánování oběhu palet
Zdeněk SEHYL
Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Zdeněk Sehyl
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management provozu
NÁZEV PRÁCE
Vliv logistického řízení na plánování oběhu palet
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Josef Sixta, CSc. ROK ODEVZDÁNÍ
KATEDRA
POČET STRAN
46
POČET OBRÁZKŮ
16
POČET TABULEK
4
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
2009
V této práci se zabýváme logistickými koncepty a jejich vlivem na oběh palet ve společnosti. V první části jsou vysvětleny základní pojmy logistiky. Druhá část se zabývá společností Škoda Auto, a. s. Dále se zde setkáme s následnou analýzou současného oběhu palet a popsáním jednotlivých logistických technologií. V této části je také navrhnuto řešení problému v oblasti oběhu palet, ke kterým jsme došli po námi definovaném problému ze současné analýzy oběhu palet.
KLÍČOVÁ SLOVA
logistika, logistické koncepty, transportní prostředky, analýza, oběhové dny, Škoda Auto, a. s.
ANNOTATION AUTHOR
Zdeněk Sehyl
FIELD
Business economics and operations management
THESIS TITLE
Influence of logistics management on planning of pallet circulation
SUPERVISOR
doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
INSTITUTE
YEAR
NUMBER OF PAGES
46
NUMBER OF PICTURES
16
NUMBER OF TABLES
4
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
2009
This bachelor thesis deals with logistics concepts and their possible influence on pallet circulation in an enterprise. First part is concerned with basic concepts of logistics. Second part regards the company of Škoda Auto, a. s. on the subject of the first part. Subsequently, the analysis of contemporary pallet circulation system and the description of particular logistics technologies are dealt with. This part also drafts resolutions for problems concerning pallet circulation. These resolutions are drafted by virtue of defining the problems of contemporary pallet circulation analysis.
KEY WORDS
logistics, logistics concepts, transportation means, analysis, circulation days, Skoda Auto, a. s.
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
V Mladé Boleslavi dne
……………………………….. Zdeněk Sehyl
3
Děkuji doc. Ing. Josefu Sixtovi, CSc. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále chci poděkovat panu Zdeňkovi Čučkovi a Bc. Jiřímu Gaudinovi za poskytnutí rad a interních informací firmy Škoda Auto, a. s.
4
OBSAH
1
2
Úvod a cíl bakalářské práce ................................................................. 8 1.1
Úvod .............................................................................................. 8
1.2
Cíl bakalářské práce ...................................................................... 8
Základy logistiky ................................................................................... 9 2.1
Podstata logistiky a logistických technologií .................................. 9
2.2
Druhy logistických technologií ..................................................... 11
2.2.1 Just in Time ............................................................................. 12 2.2.2 Just in Sequence ..................................................................... 12 2.2.3 KANBAN.................................................................................. 13 2.2.4 Cross – Docking ...................................................................... 14 2.2.5 Software systémy pro komunikaci ........................................... 15 3
4.
Společnost Škoda Auto, a. s. ............................................................. 17 3.1
Představení společnosti .............................................................. 17
3.2
Organizační schéma logistiky ve společnosti .............................. 18
Manipulační prostředky ...................................................................... 21 4.1
Vysvětlení pojmu manipulační prostředek ................................... 21
4.2
Analýza současného stavu oběhu palet ...................................... 22
4.2.1 Oběh palet ............................................................................... 22 4.2.2 Druhy pouţívaných palet ......................................................... 23 4.2.3 Dny potřebné pro oběh palet ................................................... 27 4.2.4 Rozhodovací proces při volbě druhu palet .............................. 29 4.2.5 Software pro komunikaci při volbě druhu palet ........................ 31 4.2.6 Komunikace a propojení LISON s dodavateli .......................... 34 4.3
Závěrečné shrnutí a doporučení.................................................. 35
5
5
6
7
Druhy pouţitých logistických konceptů ve společnosti Škoda Auto .... 36 5.1
Just in Sequence ......................................................................... 36
5.2
KANBAN...................................................................................... 36
5.3
Vytypování kritických míst v oblasti oběhu palet ......................... 37
Zvolení vhodné technologie pro jednotlivé dodávky ........................... 39 6.1
Důvody navrhovaného konceptu dílu .......................................... 39
6.2
Návrhy organizačního opatření pro řešení kritických míst ........... 41
Závěr .................................................................................................. 45 7.1
Shrnutí analýzy problému, doporučení a návrh ........................... 45
Seznam pouţité literatury .......................................................................... 47
6
Seznam použitých zkratek a symbolů
DP – dopravní prostředek LISON – logistický informační systém ŠA – Škoda Auto, a. s. VLL – oddělení Plánování obalů
7
1
Úvod a cíl bakalářské práce
1.1
Úvod
Téma mé bakalářské práce bylo zvoleno na základě vykonání odborné praxe. V rámci studia na Vysoké škole Škoda Auto, a. s. jsem absolvoval zmíněnou praxi ve společnosti Škoda Auto, a. s., v oddělení Plánování logistiky a z tohoto důvodu se ve své bakalářské práci zaměřím na oběh palet v této společnosti a její analýzu. Tato práce je strukturována do třech částí, částí úvodní, teoretickou částí logistiky a částí praktickou. Teoretická část, v které se budu zabývat nastíněním pojmu logistika a jednotlivými
druhy
logistických
konceptů.
V praktické
části
se
věnuji
představením společnosti Škoda Auto, a. s. Vysvětlím organizační schéma logistiky v této firmě, provedu analýzu současného stavu oběhu palet a budu se zabývat oběhem palet v logistickém oddělení společnosti, popíši dny potřebné pro oběh palet, rozhodovací proces při volbě druhů palet, pouţití informačního softwaru LISON a zhodnotím současný stav oběhu palet. 1.2
Cíl bakalářské práce
Cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav oběhu palet v oddělení Logistiky ve společnosti Škoda Auto a. s., vytypovat kritická místa v oblasti oběhu palet a navrhnout organizační opatření pro řešení kritických míst. Zaměřím se na určitá kritická místa v oblasti oběhu palet a dílů a pokusím nastínit takové opatření, které by vedlo ke sníţení nákladů na dodávky jednotlivých dílů či se zachováním nákladů jednotlivých dodávek ke zkrácení času oběhu palet s díly zvolením vhodného logistického konceptu.
8
2
Základy logistiky
2.1
Podstata logistiky a logistických technologií
Co si lze představit pod pojmem logistika? Pokud se mnozí z nás zamyslí nad tímto pojmem, napadnou nás slova jako přeprava, moţná skladování či vědní disciplína zabývající se zboţím. Kaţdý z nás má pravdu, avšak ne zcela úplnou. V dnešním moderním světě a za pomoci informačních technologii vliv logistiky, jako celku, nabírá čím dál většího významu a mnoho podniků se v konkurenčním prostředí moderní doby jiţ neobejde, chce-li přeţít, bez propracovaného logistického systému. Logističtí specialisté musí činit taková rozhodnutí, která mohou pomoci podniku ke zlepšení efektivity od transportu zboţí po odbyt při neustálém sniţování nákladů na ně vynaloţených. Podniky, které nemají propracovaný logistický koncept, nemohou být konkurenceschopné a při dlouhodobém pohledu efektivní. Z těchto důvodů podnik neuspokojí své zákazníky, odběratele apod. a nalezne se na pokraji svého „vyhubení.“ Jak jiţ bylo nastíněno v úvodu, touto kapitolou budeme chtít vysvětlit podstatu logistiky a logistických technologií a některé pojmy, které s logistikou souvisí. V mnoha publikacích se setkáváme s různými výklady pojmu logistika. Logistiku lze chápat jako systém tvorby, řízení, regulace a vlastního průběhu materiálového toku, energií, informací a přemísťování osob. Jedna z mnoha dalších výkladů logistiky můţe vypadat následovně… Věda používá pojem logistika pro systémovou teorii zahrnující všechny procesy, které slouží k překonávání prostoru a překlenutí času libovolných objektů-logistika je plánování potřeby, výkonu, času a prostoru, jakož i řízení a provádění plánovaných materiálových toků při hledání nákladového optima. [5, 2]
9
Všechny výše uvedené pojmy, vysvětlující termín logistika, jsou správné a představují takové systémové pojetí, jaké se v praxi stále více prosazuje. Nemůţeme však zapomenout zmínit definici podle Evropské logistické asociace.1 Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.2 Podstatou logistiky, jiţ ze zmíněných definic, jsou pohyby zboţí, materiálů, polotovarů apod., z oblasti, kde vznikají, do oblasti (chceme-li místa) spotřeby. Abychom si lépe představily onu „širokost“ logistických činností, podíváme se na následující schéma, které nám osvětlí řídicí činnosti v oblasti logistiky.
Zdroj: vlastní úprava dle [2, s. 54] Obr. 1 Řídicí činnost logistky
1
Tvořená 30 národními organizacemi.
2
GROS, I. Logistika ano či ne? Logistika: Měsíčník Hospodářských novin. Praha: 1995, roč. 1.,
č. 3., s. 58. ISSN 1211-0957 10
2.2
Druhy logistických technologií
Touto kapitolou si vysvětlíme vybrané druhy logistických technologií. Cílem kapitoly je vytvořit si základní představu o logistických pojmech JIT a KANBAN. Obecně byly logistické koncepty vyvinuty z důvodů překonávání nejistoty či obavy z překáţek, které se mohou podniku naskytnout z důvodů špatného či nedostatečného zprostředkování informací nebo špatným rozhodováním. Technologie, které v tomto smyslu vznikají, překračují standardní tržní vztahy založené na množství a ceně. Týkají se především organizačních a časových aspektů dodávek, ale i otázek zajišťování kvality, nositelů rizika, informací a komunikace.3 Na základě této podstaty (podstaty nízkých transakčních nákladů) byly vytvořeny jednotlivé technologie. Aby výroba produkující aţ několik stovek vozů denně mohla bezchybně a plynule fungovat, očekává se i bezchybné fungování logistického zásobování komponent nebo modulů potřebných pro výrobu těchto vozidel. Skutečnost bezchybného fungování zásobování není vůbec jednoduchá. Jen pro představu, podle údajů automobilky Škoda Auto má model Škoda Octavia více než 8 miliard teoretických a 50 tisíc reálných montážních variant.4 Zákazník má moţnost si vůz při objednávce konfigurovat podle vlastního přání. Při široké škále variant (motorizace, barevných odstínů, interiérových barev a dalších volitelných doplňků) je prakticky kaţdý vůz jedinečný. Představa, ţe by si samotní výrobci automobilů drţeli zásoby modulů a komponent pro finální montáţ před linkou, je v podstatě utopická a proto se většina z nich snaţí zásoby redukovat.
Skladování
takového
mnoţství
komponent
by
totiţ
zabíralo
neuvěřitelné mnoţství plochy, kterou je potřeba vyuţít pro účely výroby, ale zejména by zásoby pro výrobce představovaly obrovskou zátěţ v mnoţství prostředků vázaných v zásobách (skladovací a udrţovací náklady apod.).
3
STEHLÍK, A. a KAPOUN, J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2008, s. 64.
ISBN 978-80-86929-37-8. 4
Aimagazine [online]. [cit. 20.11.2009]. Dostupné z:
sequence-aneb-na-rude-auto-ruda-zrcatka>. 11
2.2.1 Just in Time (zkráceně JIT) Systém JIT byl vyvinut na počátku 80. let v Japonsku a ve Spojených státech amerických. Principem Just in Time technologie je připravovat a dodávat suroviny, materiály, polotovary apod. v době, kdy je to potřebné. Při dodávkách mezi dodavatelem a zákazníkem (odběratelem) hraje důleţitou roli uţší spolupráce.
Z tohoto vysvětlení vyplývá, ţe si dodavatel
s odběratelem stanový podle smlouvy určité podmínky jako např.: zvolenou kapacitu dodávek, poţadovanou kvalitu, časový takt nebo pravidla, jak mají být informace a data předávány. Jednotlivé dodávky mohou být, na základě dohody, jednotné či probíhat v určitém časovém sledu. Pod pojmem „jednotné dodávky“ je míněno, ţe dodávka dílů bude provedena na základě potřeby poptávky a pod pojmem „časový takt“ si uvědomíme dodávání v denních rytmech. Uvědomme
si,
ţe
pokud
budeme
vyuţívat
zmíněné
technologie,
jaké hodnotové změny mohou nastat. Jsou jimi jednak nárůst nákladů na přepravu, ale na druhé straně téţ pokles nákladů na skladování. Škoda Auto a. s. je takovým odběratelem, který si volí podmínky a dodavatelé se mu musí přizpůsobovat tak, aby byly zajištěny jeho potřeby. Hovoříme zde o dominujícím článku [2, s. 246], který je jednou z podmínek úspěšné implementace koncepce JIT.
2.2.2 Just in Sequence Technologie Just in Sequence je spolu s technologií Just in Time principem logistických dodávek dílů, převáţně v automobilovém průmyslu, s cílem eliminovat nadbytečné zásoby komponent v montáţním závodě. Můţeme říci, ţe technologie Just in Sequence je doplňkovou technologií k JIT technologii. Jednotlivé díly jsou dodávány na výrobní linku přesně v pořadí, ve kterém se budou montovat do automobilů. V praxi to znamená, ţe automobilka pošle dodavateli plán výroby jednotlivých vozidel s přesným pořadím montovaných vozidel a poţadavky na moduly od dodavatele. Dodavatel podle plánu vyrábí a dodává díly přímo na montáţní linku přesně v pořadí vyráběných vozů na lince. 12
Pořadí vyráběných automobilů se určuje během plánování výroby a dodavatelům je zasíláno přibliţně dva aţ tři dny před samotnou montáţí v podobě sekvenčních impulzů, které definují pořadí v jakém je potřeba jednotlivé moduly dodat. Bohuţel pro některé dodavatele, u výrobců automobilů jako je koncern VW (VW, Škoda Auto, Seat, Bentley), toto pořadí nemusí být definitivní a můţe být ještě upravováno díky nenadálým událostem, které se mohou vyskytnout během svařování a lakování. Tímto jsou míněny případy, kdy se z důvodů drobných vad laku vyřadí karoserie ze sekvenčního pořadí a poté, co je vada opravena, se vloţí zpět na linku. Tyto případy znamenají změnu pořadí, ve kterém se vozy montují na lince. V tomto okamţiku má dodavatel opravdu velice málo času na smontování a vychystání modulů a komponent tak, aby odpovídaly finální sekvenci vyráběných vozidel, a aby včas expedoval na montáţní linku. Technologie Just in Sequence představuje vysoké nároky na přesnost dodávek, jednak z časového hlediska a také z hlediska správného pořadí dodávaných modulů Nedodrţení takto vysokých nároků je automobilkou velice tvrdě trestáno formou vysokých pokut. Důleţitou
roli
zde
sehrává
dojezdová
vzdálenost
dodavatele
od
automobilky. V praxi bývají vzdálenosti v řádech desítek kilometrů, doporučuje se max. 50 km. Pro redukci nebezpečí bývá sklad dodavatele umístěn přímo v závodě, odkud sekvencuje komponenty přímo na montáţní linky. Koncepce JIS sekvenčních dodávek je typickým příkladem procesu, který bezvýhradně stojí na komunikaci prostřednictvím IT systému. Dodavatel musí disponovat velice kvalitní, spolehlivou a propracovanou IT infrastrukturou.
2.2.3 KANBAN [2, 13] Počátky vyvinutí konceptu KANBAN spadá do 60. let minulého století a našli bychom ji u společnosti Toyota Motors v Japonsku. KANBAN systém je systém, ve kterém nevznikají zásoby. Jde o takový systém řízení a koordinace pohybu a přesunu materiálu při zásobování montáţních linek, který se vyznačuje jednoduchostí a vysokou účinností. Koncept bývá zaváděn u dílů a součástek, které jsou opakovaně objednávány a pouţívány.
13
Jako kaţdá metoda je zaloţena na principech, při jejíchţ nedodrţení by docházelo k neefektivní integraci systému
a následném chaosu a vysokým
nákladům na vyrovnání ztrát. Uvedeme si jednotlivé principy KANBAN. Principy:
Tah neboli Pull princip (rozumí se následný děj, řídící děj předchozí), např.: výroba polotovaru [3]. Samoregulace (řízení výroby obsahuje zpětnou vazbu) [3]. Jednoduchost (řízení se provádí na základě jednoduchých pravidel - standardů činnosti - jednoduchými, většinou mechanickými prostředky (např. kartami) [3]. Vizualizace (metoda je zaloţena na zrakovém vnímání zvýrazněných informací) [3].
KANBAN technologie probíhá následujícím způsobem: -
Odběratel odešle dodavateli prázdný přepravní prostředek (paletu či box) se štítkem a průvodkou, která zastává funkci objednávky.
-
Dodávka
prázdného
přepravního
prostředku
k dodavateli
je předpokladem začátku zahájení výroby poţadované dávky. -
Naplnění přepravního prostředku dávkou a odeslání odběrateli, který je povinen dávku přijmou a zkontrolovat.
Technologie KANBAN je podmíněna hlubokými změnami v řízení a vysokou odborností pracovníků, zaručující plynulý provoz a efektivnost výroby. Její přehlednost je na takové úrovni, ţe není třeba vyuţívat výpočetní techniku, i kdyţ při neustálé implementaci počítačů do logistické sféry, se zdá být tvrzení liché.
2.2.4 Cross – Docking Podstatou technologie Cross – Docking5 je začlenění distribučního centra (distribučního skladu) jako prvku do dodavatelského řetězce mezi více dodavateli na straně vstupu a zákazníka na straně výstupu.
5
V různých publikacích se můţeme setkat téţ s výrazem Cross – Dock. 14
Do distribučního centra jsou dodávány jednotlivé dodávky od více dodavatelů, kde se třídí, kompletují a expedují pro jednotlivé zákazníky. Schéma technologie Cross – Docking je znázorněna na obr. 2.
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 2 Schéma technologie Cross – Docking
2.2.5 Software systémy pro komunikaci [2, 14] Komunikační
software
je
základní
součástí
logistického
řízení,
jehoţ prostřednictvím se výrobní podnik či společnost snaţí přiblíţit svým logistickým i celkovým cílům a firemním plánům. Nastíníme si pojem informačního softwaru (systému) následovně. Definice nám udává, ţe: „Informační systém je soubor lidí, technických prostředků a metod
15
(programů), zabezpečujících sběr, přenos, zpracování, uchování dat, za účelem prezentace informací pro potřeby uţivatelů činných v systémech řízení.“ S pojmem
informační
systém
téţ
souvisí
informační
technologie,
které představují určité nástroje, metody a znalosti. Informační systém je sloţen z technických prostředků, které bývají v praxi označovány jako hardware (např. jedná se o počítače, propojovací komponenty apod.) a programových prostředků (softwaru) tvořené jednotlivými počítačovými programy, řídící chod počítače. Dále se jedná o různé aplikační programy. Logistický informační systém nám poskytuje potřebné informace pro efektivní řízení toků zboţí. Jako celek je tvořen z několika komponent, kterými jsou: - materiálový systém,
- řídicí systém,
systém,
-informační
- komunikační systém. Přiblíţíme se jednotlivé pojmy. Pod pojmem materiálový systém se rozumí systém, připravující suroviny, materiál a výrobky pro vstup do materiálového toku a
realizuje
organizování,
jejich
hmotný pohyb.
informování,
Řídicí
rozhodování
a
systém
uskutečňuje
kontrolu
plánování,
strategických
operací
a činností. Informační systém zabezpečuje vše, co souvisí s daty (ať jiţ pro výběr, pořizování, zpracování a zálohu v poţadované struktuře), která jsou potřebná při procesu
rozhodování.
Komunikačním
systémem
se
rozumí
komunikace,
která udává zpětnou vazbu o dosaţených výsledcích či chybách v informačním logistickém systému.
16
3
Společnost Škoda Auto, a. s.
3.1
Představení společnosti
Škoda Auto, a. s. (dále jen Škoda Auto) patří mezi světově uznávané výrobce automobilů v rámci koncernu VW. Historie společnosti spadá do 19. století, kdy pánové Václav Laurin a Václav Klement začali vyrábět vlastní jízdní kola. Roku 1899 byla zahájena výroba motocyklů a o šest let později došlo na výrobu osobních automobilů. V období německé okupace slouţila výroba výhradně potřebám Německa. Vývoj automobilky do roku 1989 nebyl v poválečné době nikterak pozitivní. Po politickém převratu hledala automobilka silného zahraničního partnera, který by zajistil příslušné zkušenosti a mezinárodní konkurenceschopnost. Koncem roku 1990 začala spolupráce s německým koncernem VW. V polovině roku 2000 převzal koncern VW stoprocentní podíl společnosti Škoda Auto a v současné době automobilka nabízí širokou paletu konkurenceschopných modelů osobních automobilů. Názvy jako Octavia, Superb či Yeti si snad kaţdý občan České republiky spojí se značkou Škoda Auto.
17
3.2
Organizační schéma logistiky ve společnosti
V podkapitole se zaměříme na organizaci řízení logistiky. Popíšeme si postupně dle obr. 3 schéma logistiky.
Zdroj: vlastní úprava dle [2, s. 54] Obr. 3 Schéma logistiky
Vyobrazené schéma řízení logistiky se týká toku materiálů a polotovarů z místa vzniku (na obrázku VSTUPY) do místa spotřeby (VÝSTUPY). Americká organizace The Council of Logistics Management (CLM) definuje pojem logistického řízení následovně: Proces plánování, realizace a řízení efektivního,
18
výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků.6 Z obr. 3 je patrné, jak logistika závisí na přírodních zdrojích, lidské práci, finančních a informačních zdrojích na straně vstupů. Organizace VLD je organizační jednotkou, zajišťující dodávky výše zmíněných zdrojů, nakupovaných dílů a materiálů od externích dodavatelů (výběr dodavatelů) a ostatních koncernových závodů (VW, AUDI, SEAT), pro výrobu vozů, motorů, převodovek, náprav a dalších komponentů. V rámci společnosti Škoda Auto se organizační jednotka VLD (téţ Dispozice) člení do osmi dispozičních oddělení a kaţdé oddělení se zabývá určitým druhem činností, jako např.: -
optimalizace nákladů,
-
řešení kvalitativní stránky nakupovaných dílů v potřebném mnoţství,
-
apod.
Organizační jednotka VLN (téţ Předsériová logistika) slouţí k zajištění náběhu vozů agregátů a výbav prostřednictvím bezproblémového náběhu dílů v nich obsaţených. Nedílnou součástí útvaru VLN je plánování a řízení výroby předsériových vozů a agregátů, zajišťování dílů na jejich stavbu a vzorků pro útvar kvality. Dalším úkolem je téţ zpětné sledování a vyhodnocování provedených úkolů. Dodavatelé (WEXLER, MAGNA, AKT Jablonec) poskytují suroviny, které logistika řídí ve formě surovin, zásob ve výrobě a hotových výrobků. Řídicí činnosti poskytují rámec pro logistické činnosti, jako je plánování, implementace a řízení. Tyto činnosti provádí organizace VL, která zodpovídá za řízení všech logistických činností společnosti, plánování veškerých logistických procesů a zodpovídá za plánování výrobních programů společnosti. Řídí dispoziční činnost, transportní logistiku (vstupní i výstupní), operativní logistiku a předsériovou logistiku. Organizační jednotka VLL (téţ Plánování logistiky) zastřešuje komplexní činnosti
6
spojené
s tvorbou
a
optimalizací
logistických
procesů,
SIXTA, J. a MAČÁT, V. Logistika – teorie a praxe. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 53.
ISBN 80-251-0573-3. 19
ploch a manipulační
techniky
včetně
plánování
toku
materiálu,
nasazení
informačních technologií, koordinace JITových procesů aţ po tvorbu balících předpisů. Mezi hlavní činnosti popisovaného útvaru můţeme zahrnout: -
Tvorbu a aktualizaci logistických projektů.
-
Tvorbu a dodrţování plánů v oblasti logistických nákladů a výrobních časů logistiky.
-
Nasazení a optimalizaci informačních systémů.
-
Tvorbu balících předpisů.7
Útvary VLO (téţ Operativní logistika) a VLT (téţ Škotrans) jsou útvary, které koordinují oběh a evidenci palet majetku Škody a Behältermanagementu (obalového managementu) ve Škodě Auto. Řídí pohyb nákladních vozidel v závodě, provádí příjem a předpříjem materiálu, kontrolu logistických procesů s cílem zlepšit procesy v logistice. Operativní logistika provozuje centrální sklad obalů, předsériový sklad, sklad ochranných pomůcek a nářadí, investice a expedici či sklad reklamací. Vyřizuje kvalitativní reklamace a koordinuje inventuru zásob a obalů ve společnosti. Výstupy logistického systému jsou orientovány na marketing (zákazníka), ať uţ se jedná o určitou konkurenční výhodu, vyuţití času, efektivního zásobování zákazníka a poskytování logistických sluţeb. Tyto výstupy jsou výsledkem efektivně a hospodárně prováděných logistických činností, jejichţ přehled se nachází v dolní části obr. 3. [2, 5]
7
Intranet
Škoda
Auto
[online].
z:
20
[cit.
14.11.2009].
Dostupné
4. Manipulační prostředky
4.1 Vysvětlení pojmu manipulační prostředek Řekne-li se pojem manipulační prostředek, mnozí z nás si představí pravděpodobně něco, co souvisí s přepravou materiálu či zboţí. Logistika však chápe tento pojem jako pasivní prvek logistického systému. Je to něco, co slouţí k přepravě výrobků, materiálů, polotovarů apod. Mezi přepravní prostředky řadíme: -
přepravky a přepravní nádoby,
-
palety,
-
kontejnery,
-
apod.
Základním manipulačním prostředkem jsou přepravky a přepravní nádoby. Jsou určené jednak pro skladování a také pro manipulaci mezi jednotlivými operacemi nebo transportu materiálu. Pro přepravu a uskladnění speciálních dílů se pouţívají speciální přepravky, které bývají vyrobeny z polymerních materiálů (plastů) nebo plechových materiálů. Přepravní prostředky jsou stohovatelné8 a mohou se ukládat na palety. Palety jsou zvláštním druhem přepravních prostředků, vyznačujících se vidlicovým způsobem manipulace (pomocí nízko/vysokozdviţných vozíků). Palety je moţné rozdělit na [2, s. 182]:
8
-
palety prosté (nejčastějším typem jsou EURO palety9),
-
palety ohradové,
-
speciální.
Stohovatelnost znamená schopnost nashromáţdit více přepravek na sebe bez ztráty stability.
Obvykle za pomoci speciálních úchytů, výstupku a podobných výčnělků. 9
Označení pro palety, které splňují rozměrové vlastnosti předepsané normami ČSN. 21
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4 Paleta prostá
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 5 Paleta ohradová
Vyuţití přepravních prostředků slouţí k lepšímu vyuţívání skladových ploch, zvýšení rychlosti manipulace se zboţím a sníţením potřebných obalů, které vedou ke sníţení nákladů na jejich pořízení. Kontejnery jsou takové přepravní prostředky, které jsou dostatečně pevné a slouţící k opakovanému pouţití. Jejich hlavním úkolem (stejně jako u všech přepravních prostředků) je ulehčovat přepravu. V následující části se zaměříme na analýzu stavu oběhu palet.
4.2 Analýza současného stavu oběhu palet 4.2.1 Oběh palet Pod tímto termínem si lze představit cyklus, ve kterém za neustálého běhu kolují mezi dodavateli a konečným zákazníkem, palety s díly. Oběh palet má časovou souslednost (je předem stanoven cyklus dodávek palet).
22
Dále
se
zde
setkáváme
s pojmem
četnost
dodávek,
coţ
udává
opakovatelnost denních dodávek (tj. kolik palet se za daný časový úsek naskladní). Tempo četnosti dodávek je dáno například těmito faktory, které ho ovlivňují: - vzdálenost dodavatele, - sloţitost přepravy, -zvolení vhodného způsobu dopravy. Vzdálenost dodavatele je zásadní kritérium při stanovení rychlosti a doby dodávek palet. Čím větší vzdálenost dodavatele, tím delší doba, lépe řečeno cyklus oběhu palet. Složitost přepravy. Některým druhům palet je potřeba věnovat zvláštní pozornost s jejich manipulací, můţe se jednat o speciální palety, které vyţadují pouţívání zvláštních prostředků pro manipulaci a transport, které jsou k tomu určeny. U dalších druhů palet se volí určitý specifický druh přepravy, např.: nákladními automobily, vlaková doprava apod. I kdyţ se trend snaţí oprošťovat od pouţívání specifických palet a namísto nich volit univerzální palety, aby se zvýšili úspory, v některých případech to provést nelze a je zapotřebí pouţívat SPEC-palety (speciální palety). V následující podkapitole se budeme zabývat druhy palet, které se ve společnosti Škoda Auto nacházejí. Znázorníme si obecné schéma palet a popíšeme jejich vzájemné rozdíly… 4.2.2 Druhy pouţívaných palet
GLT
Universální palety
KLT
palety speciální palety
podle typu dílu
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 6 Schéma palet
Z následujícího jednoduchého rozdělení (dle obr. 6) vidíme rozdělení palet na speciální a universální palety, které se dále dělí podle velikosti na GLT a KLT 23
typy. Rozdělit palety můţeme také z hlediska vlastníků (majitelů) přepravních prostředků, kterými jsou VW, Logistik VW, Audi, Seat, Bentley nebo dodavatel.10 Nastiňme si následující pojmy jednotlivých druhů palet. GLT palety (z něm. Großladungsträger/velké přepravní palety) svými rozměry patří mezi největší palety v managementu obalových nádob aţ na některé výjimky speciálních palet.
Z následujícího obrázku (obr. 8) je patrné jakých
rozměrů dosahují. Tento druh palet se pouţívá na součástky větších rozměrů. Pokud dále pronikneme do rozdělování GLT (velkých přepravních palet), zjistíme, ţe naše jednoduché rozdělení (viz výše) nestačí pro zohlednění všech druhů palet. Tvrzení si znázorníme v následujícím podrobnějším schématu (obr. 7). GLT
111820
111965
VW0002
0111322
007255
111902
111970
114777
0111323
112120
1119252
114845
114888
114100
011219
111940
2105161
114999
010034
113229
111950
21055321
015155
110656
113230
111960
VW0001
110824
110848
114810/20
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 7 Podrobné rozdělení GLT palet
Můţeme si všimnout rozdílného značení jednotlivých palet. Číselné označení palet je z toho důvodu, aby bylo moţné palety rozměrově odlišit.
10
Čučka, Zdeněk. Poskytnutí informací [online]. 24.10.2009, 14:07. [24.10.2009]. 24
Uveďme si příklad následujících rozdílů u palet č. 111940 a č. 111950 (obr. 8). Disponent palet si vyhledá v databázi přepravních prostředků LISON11 zjišťovaná čísla a zjistí, ţe paleta číslo 111940 má vnější rozměry (výška/šířka/hloubka) 1200 x 1000 x 758 mm a paleta 11950 rozměry 1400 x 1200 x 758 mm.
Zdroj: interní broţura Obr. 8 GLT palety číslo 111940 a 111950
KLT palety (z něm. Kleinladungsträger/malé přepravní palety) mají oproti GLT paletám menší rozměry. Pouţívají se na menší automobilové díly. Na obr. 9 je vyobrazena KLT paleta.
Zdroj: interní broţura Obr. 9 KLT paleta číslo 004147
V předchozím odstavci jsme nastínily strukturu členění GLT palet a v podobném rozdělení palet budeme i nadále pokračovat.
11
Informační logistický systém, který bude vysvětlen v následující pasáţi. 25
KLT 003147
006280
004328
004147
006428
006414
004280
003214
006417
006147
004314
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 10 Podrobné rozdělení KLT palet
Speciální palety (obr. 11) jsou jednoúčelové palety, slouţící pouze pro danou součást (díl) ve společnosti Škoda Auto. Vyrábějí se na zakázku a jejich cena se pohybuje v řádech tisíců EUR/za kus. Výhodou speciálních palet je, ţe jsou přímo vyráběny podle tvaru a velikosti dílu. Počet dílů, které se do těchto přepravních boxů vkládají, je malý, a proto se v současné době snaţí firma Škoda Auto oprošťovat od těchto druhů palet a nahradit je universálními paletami. Jejich pořízení a pouţívání je levnější oproti speciálním paletám a dochází tak k úsporám v počáteční fázi logistiky. Počet všech pouţitých speciálních palet ve společnosti je 45.
26
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 11 Paleta speciální
12
4.2.3 Dny potřebné pro oběh palet V několika odstavcích jsme popsali pouţité přepravní palety ve vlastnictví Behältermanagementu a následně se zaměříme na jednotlivé oběhy palet. Četnost dodávek závisí na vzdálenosti dodavatele, na typu dílu a mnoţství dílů v jedné dodávce. Oddělení Logistiky plánuje a navrhuje pouţití různých typů palet s přihlédnutím na co nejmenší pořizovací náklady palet a také určuje počet dodávek, který je potřebný k zabezpečení plynulosti výroby.
12
SIXTA, J. a MAČÁT, V. Logistika – teorie a praxe. 1.vyd. Brno: CP Books, 2005, s. 184.
ISBN 80-251-0573-3. 27
Tab. 1 Seznam dílu Název dílu
Název dílu (DE)
Dodavatel dílu
Svař./ Mont.
Model
Vodní kanál
Wasser-kasten
ESSA
MONT
L
Behältertyp
Kusů v paletě
Dny oběhu
Oběhové toky
Oběhové toky
(dny) VLD
(dny) VLT
GLT
24
10
2,5
1
Oběhové toky
Oběhové toky
(dny) VLO
(dny) DOD
Fixní zásoba
Rezerva
Země
1,5
2,5
1,5
1
CZ
Četnost
Doprava
2
přímá
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů logistického oddělení
Tabulka znázorňuje potřebné informace, se kterými se oddělení VLL (plánování logistiky) zabývá. Nastiňme si jednotlivé části vyobrazené ilustrace (tab. 1). Název dílu je vodní kanál a jeho dodavatelem je společnost ESSA. Políčko s názvem Behältertyp nám určuje druh palety, čili GLT (těmto typům palet jsme věnovali zvláštní pozornost v předcházejících odstavcích). Můţeme také vidět počet 24 dílů v paletě. Počet oběhu palet je stanoven na 10 dní a zmíněné číslo se dále rozděluje na dílčí části oběhů. Zemí, ze které se díl dodává je Česká republika (CZ) a číslo 2, které následuje po destinaci, znamená četnost dodávek (opakovanost dodávek palet za určitý časový horizont). Posledním zmíněným pojmem je přímá doprava, tzn., ţe dodavatel odesílá díly přímou cestou. U přímé dopravy dochází k plnému vytíţení kapacity dopravního prostředku (kamionu). Dodávaný díl „Vodní kanál“ se přepravuje v takových objemech, které stačí k zaplnění dopravního prostředku.
28
Následující tabulka nám poskytne přesný přehled o počtu dnů potřebných pro oběh palet. Tab. 2 Dny oběhů
Země Norsko,
Četnost naváţení 5x
4x
3x
2x
1x
Švédsko, Finsko, Dánsko
1
1,3
1,7
2,5
5
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů logistického oddělení
V ilustraci (tab. 2) vidíme země, ze kterých probíhá cyklus oběhu palet. Četností se rozumí, opakovanost dodávek palet a číslo pod četností znamená počet dnů potřebných pro splnění opakovanosti dodávek. Země, které jsou zde vyobrazeny, mají informační charakter. Ve skutečnosti, je zemí 30 a jsou rozděleny do různých bloků, v našem případě blok první zahrnuje země Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko.
4.2.4 Rozhodovací proces při volbě druhu palet Ve společnosti Škoda Auto i v celém koncernu VW platí následující pravidla, kterými se musí řídit všechny zúčastněné strany. Jednou z podmínek, v rozsáhlém výčtu pravidel balení, je: „ Dodavatel je povinen zajistit, aby jeho zboží bylo zabaleno tak, aby se mohlo uplatnit ve výrobních procesech koncernu Volkswagen v dohodnuté kvalitě.“ Obal musí odpovídat obecně uznávaným pravidlům techniky z hlediska hospodárnosti, bezpečnosti práce, ochrany ţivotního prostředí a šetření zdrojů. Objednávání obalových jednotek VW je dodavatel povinen přes Behältermanagement (obalový management). Objednávka se uskutečňuje přes internetovou platformu www.vwgroupsupply.com. Na těchto stránkách se nacházejí všechny důleţité funkce a informace ohledně poskytování obalů a obalových kont.
29
Rozhodování o volbě palety není jednoduchou záleţitostí. Při výběru palety se musí přihlíţet na mnoho faktorů, které hrají v pořizování klíčovou roli, jde například o: -
cenu, konstrukci palety s ohledem na tvar dílu, váhu palety, nosnost palety ad. Pokud budeme volit typ s ohledem na cenu, je právě cena tím faktorem,
který bude hrát rozhodující roli. Musíme se však zamyslet nad tím, zda je důleţité šetřit na paletách, u kterých je minimální pořizovací cena (PC). Jelikoţ z hlediska kvality nejsou ideálním řešením a při transportu dílů by docházelo k porušení a následnému poškození dílů. Proto je cílem oddělení Logistiky najít kompromis mezi cenou a kvalitou obalu. Konstrukce palety je dalším významným faktorem při výběru typu palet. Jedná se především o tzv. speciální palety, které jsou navrţeny přímo pro jednotlivé díly. Realizace výroby takové speciální palety probíhá v následujících krocích: 1) Logistické centrum, resp. oddělení, které se zabývá balením a obalovou činností, dostane díl od výrobce. 2) Pokud díl nemá nějaký specifický tvar13, můţe se pro něj pouţít jakákoliv universální paleta, ale jedná-li se o nový díl, musíme podat návrh. Naplánuje se jeho koncept, tzn., zda se bude jednat o EPP (plastová paleta), karton-plast, kov či kombinaci zmíněných materiálů. Dále proběhne vývoj obalů ve spolupráci s dodavatelem dílu, výrobcem palety, oddělením Kvality, závodovou logistikou, pracovním lékařstvím a oddělením Ergonomie. Díl se vymodeluje v 2D/3D grafickém programu spolu s paletou. 3) Vymodelovaná paleta musí projít schvalovacím řízením. Zde se řeší problémy hospodárnosti, ceny, transportu (velikost palety, manipulace apod.) Vývoj je ukončen odsouhlasením obalu s výše uvedenými odbornými útvary. Je potřeba zohlednit transportní náklady (rozměr palety,
13
Pod pojmem specifický tvar se rozumí tvar, který je sloţitý. Speciální paleta nevyrábí téţ pro díl,
který má specifický znak. Tímto specifickým znakem je míněno, ţe díl je pohledový. 30
počty kusů v paletě), ergonomii (bezproblémové vyndání dílu a celkovou stabilitu a nosnost palety). 4) Po schválení proběhne zadání výroby palet výrobci podle pořízené dokumentace. Pokud neproběhne schválení a paleta je zamítnuta, vrátí se koncept zpět s pozměňovacími návrhy tak, abych po implementaci změn byla paleta schválena. 5) Nákup palety dle vypočtené potřeby palet pro oběh (coţ je samozřejmě úkolem oddělení Logistiky ve společnosti Škoda Auto). 6) Dodání sériových palet dodavateli dílu.14
Při rozhodovacím procesu se téţ musí zvolit, zda bude dodávka jednocestná nebo vratná (vícecestná). Jednocestný obal je takový obal, který si dodavatel zajistí sám a nebude se mu vracet. Mezi materiály pouţívané pro zvolený druh obalu jsou karton, dřevo apod. Vícecestný obal pro balícího technika znamená dvě moţnosti a těmi jsou: 1) Pouţití univerzálního obalu v majetku VW Logistics (39typů). 2) Dát pokyn k náběhu vývoje vlastních (ve vlastnictví Škoda Auto) speciálních obalů15.
4.2.5 Software pro komunikaci při volbě druhu palet Informační systém v logistice se pouţívá jako podpůrný prostředek. Prostřednictvím počítačové a zejména intranetové technologie se řídí a realizuje fyzická logistika. Software pouţívaný společností ŠA slouţí k podpoření, ulehčení, urychlení a usnadnění manaţerské funkce prognózování, plánování, rozhodování a kontroly fyzické logistiky. Pod termínem fyzická logistika je míněno skladování, balení, vychystávání, manipulace a transport.
14
Čučka, Zdeněk. Poskytnutí informací [online]. 24.10.2009, 14:07. [24.10.2009].
15
V dnešní době dosahuje počet speciálních palet ve společnosti Škoda Auto čísla 45. 31
LISON je částí logistického softwaru vyuţívaný v oddělení Logistiky ve společnosti Škoda Auto. Následující obr. 12 naznačuje rozdělení a komplexnost systému.
Logistický systém
LOGIS
LAFES
LISON
MABES
KWB
LISS
LOGIS
PRISMA
PROLON
SAPISAM
TEVON
FSD
INEASBMA
INEASZWV
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 12 Schéma logistického systému fa Škoda Auto
Jednotlivé poloţky, které jsou zmíněny dále, tvoří částí uceleného logistického systému. Logis je logistický informační systém, ve kterém probíhá evidence pohybů materiálového
toku
a
řízení
materiálového
toku,
evidence
přepravních
a materiálových dat, uskladnění a vyskladnění a skladování. Lafes je dispoziční odvolávkový systém. Zjišťuje čisté potřeby ve vztahu k dodavateli
(tvorba
odvolávek,
skladování
odvolávek,
porovnávání
předpokládaného a skutečného příjmu zboţí. Lison, který slouţí k evidenci palet, managementu nákladových nosičů (vedení stavu nosičů, expedici balení, opravě skladovacích nosičů, nájemné). Obaly, které poskytl Behältermanagement (Management obalových nádob), za něţ dodavatelé platí uţívání jen tehdy, pokud uţívání obalů přesáhne časový rámec určený pro bezplatné uţívání). Mabes
je
dispoziční
systém,
zastávající
funkci
zpracování
dat
materiálových zásob a pohybů materiálu. KWB jako centrální databanka s daty o mnoţství zásob v koncernu s opcí potenciálního propojení na potřeby a kapacity. 32
Podsystém LISS je systémem skladových informací a řízení, jako správa skladů,
podpora
při
inventuře,
řízení
automatického
skladu,
řízení
vysokozdviţných vozíků a mobilní plánování jízd. Logis eviduje pohyby materiálového toku a řídí materiálový tok (evidence přepravních
a
materiálových
dat,
vyhodnocování
dodávek,
uskladnění
a vyskladnění, skladová manipulace). Prisma jako prognostický a informační systém pro spotřebu materiálu. Předpovídá očekávanou spotřebu pro všechny. Dalšími úkoly jsou: Auszählungs des Wochenzolls und Gesamtbestellbestandes (výpočet celkových stavů), Mittelwerte über Vergangenheitszeiträume (průměrnou spotřebu předešlých časových období).16 Prolon plánuje produkci, vyhodnocuje návrhy programu a monitoruje kritické díly. Další zmiňovaný podsystém, který je u veřejnosti znám jako SAP-ISAM. Jedná se o systémovou podporu pro nákup skladovaného a neskladovaného materiálu a vedení rámcově smluvených zásob. Tevon
pro
podporu
přichystaní
dílů
u
nových
a
pozměněných
nakupovaných dílů v rámci produktového vývoje (dokumentace disponibility dílů, celokoncernová zobrazení situace vzorků). FSD souvisí s čísly dílů a jedná se o centrální systém kmenových dat čísel dílů, jak pro nakupované díly, tak pro vyráběné díly (data dispozic dílů, skladů, nákladových středisek, dodavatelů, balení, logistické ceny apod.). Ineas-BMA se zaměřuje na automatizování odvolávek materiálu, určený vypočtenou potřebou a přípravou výroby, montáţ, evidenci příjmu materiálu, postup u úzkoprofilových situací a evidenci při vstupu materiálu. Ineas-ZWV
je
systémem
podporujícím
přeskladnění
mezi
závody
a vytvářejícím MAT-data. Podporuje logistické zaevidování expedice, přehledy a informace o nakládce, paletách či nosičích.
16
Volný překlad autora 33
Po výčtu podsystémů se zaměříme na systém LISON. Historie systému spadá jiţ do sedmdesátých let. Řízení obalových jednotek s kontrolou oběhu pro univerzální palety bylo v koncernu Volkswagen zavedeno v roce 1965. Univerzální palety jako VW0001, VW 0002 a následující byly průkopníky univerzálních přepravních obalů a zůstaly po několik let jedinými řízenými vícecestnými paletami. Velkým milníkem bylo zavedení paletové přepravy řízené počítačem v letech 1971 aţ 1982. Řízení palet bylo nazváno „centrálním řízením palet.“ V roce 1992 byl v celém koncernu zaveden systém LISON, coţ je Informační systém palet online. LISON umoţňuje všem účastníkům procesu náhled do pohybu obal online. V roce 1997 byl systém LISON rozšířen mimo jiné o podvojné účetnictví.
4.2.6 Komunikace a propojení LISON s dodavateli Jiţ jsme popsali rozsáhlost logistické komunikace, která poskytla velké mnoţství podsystémů, fungujících jako celek. Jednotlivé systémy na sebe navazují a doplňují se. Důleţitou úlohou logistického systému je téţ komunikace s výrobcem/ dodavatelem dílů a součástí pro automobilový průmysl. Systém LISON dovoluje sledovat, pro všechny zúčastněné strany, stavy obalových jednotek (palet, boxů) online. Popišme si následovně postup komunikace dodavatele se společností ŠA při objednávce obalů. Dodavatel bude chtít pro své dodávky dílů potřebné palety, a proto je povinen objednat obalové jednotky (palety) VW přes Behältermanagement (Obalový management). Objednávku uskutečňuje přes internetovou platformu www.vwgroupsupply.com. Na stránce prostřednictvím bodu menu „Partner werden (stát se partnerem).“ Po provedení příslušných úkolů nastane proces registrace (Registrierung beim Behältermanagement), při kterém dodavatel získá potřebné uţivatelské identifikační číslo (User ID) a vstupní heslo (Passwort). Po vloţení identifikačního čísla a hesla se na internetových stránkách Behältermanagementu nacházejí všechny důleţité funkce a informace ohledně poskytování obalů
34
a obalových kont (pro kaţdý dodavatelský závod musí být zřízeno konto, přes které se provádí objednávky) [1, s. 33-37]. Dodavatel si vybere typ palety a dá pokyn k tomu, aby mu byly palety dodány. Objednávky obalů musí provádět kaţdý týden přes webovou stránku Behältermanagementu. Palety se dodavateli odešlou z místa, které je nejblíţe k dodavateli.17 Provedli
jsme
nástin
komunikace
objednávky
palet
(obalů)
mezi
dodavatelem a koncernem. Pouţití informačního logistického systému je nezbytné pro správu stavu, kontroly a dodání palet, a proto se systém LISON neustále zdokonaluje. Jedná se o efektivní komunikaci v logistice jako celku a střední či velké
společnosti
se
neobjedou
bez
propracovaného
a
bezchybného
logistického systému.
4.3 Závěrečné shrnutí a doporučení V této kapitole jsme se zaměřili na manipulační prostředky vyuţívané společností Škoda Auto. Jak vyplývá z analýzy stavu oběhu palet, můţeme říci, ţe společnost vykazuje velice propracovaný strategický koncept. Z hlediska pouţitých palet mohu jen doporučit, aby se pokračovalo ve zvolené strategii. Pouze jako nejproblematičtější druhy pouţitých palet vidím v pouţívání speciálních palet, jejíţ pořízení je velice nákladné a doporučil bych pouţívat spíše univerzální palety. Z hlediska pouţívaného informačního logistického systému mohu doporučit vylepšení odezvy systému. V určitých fázích dochází k výpadkům či zmrazení systému, coţ by mohlo při delším trvání způsobit značné škody. Jinak je vše velice dobře propojeno a optimalizováno. Mohu opět pouze doporučit, aby bylo v budoucnu
docíleno
stále
vyšší
optimalizace
informačního
systému
a implementování nových informačních technologií.
17
Např. Dodavateli ze Slovenska budou dodány palety, které se nacházejí v Bratislavě apod. 35
5 Druhy použitých logistických konceptů ve společnosti Škoda Auto
Společnost
Škoda
Auto
patří
mezi
členy
koncernu
VW.
V Mladoboleslavském závodě je hojně vyuţívaná technologie Just in Sequence, KANBAN, sběrná sluţba (Cross – Docking) a přímá jízda. 5.1 Just in Sequence Tato technologie je často vyuţívána ve společnosti. Její princip jsme důkladně popsali v předcházející kapitole. Nastiňme si tedy jen základní funkci Just in Sequence. Jedná se o dodávku dílů (v našem případě dílů do automobilového průmyslu), které jsou dováţeny přímo na výrobní linky v chronologickém pořadí, ve kterém se budou montovat do automobilů. Z obr. 13 je patrný systém dodávky. Transportní palety s díly se dopraví do místa kompletace, kde se chronologicky setřídí podle začátku montování na příslušný automobil a jsou odeslány v JIT paletách přímo na výrobní linku.
3
kompletace 1
Transportní palety
4
2
JIS palety
Zdroj: Vlastní zpracování dle interních informací Obr. 13 JIS technologie
5.2 KANBAN Technologie, která při dodávkách dílů hraje ve společnosti důleţitou roli. KANBAN je z hlediska nákladů velice příznivý, neboť náklady na něj vynaloţené jsou oproti technologiím jako JIS niţší.
36
KANBAN znamená, ţe odběratel (společnost ŠA) odešle dodavateli, dodávající díl do podniku, přepravní prostředek ve formě palety, opatřený informačním štítkem. Tento primární počin je předpokladem zahájení výroby příslušné dávky dílů (dle dat uvedených na informačním štítku). Po naplnění je přepravní prostředek odeslán zpět odběrateli. Jde o vhodný koncept, jelikoţ společnost opakovaně objednává stejné součástky pro své výrobky. Poţadavek, aby bylo moţné tuto technologii implementovat pro dodávku dílů ve ŠA je ten, ţe KANBAN se smí pouţívat pouze u dodávek dílů mezi českými dodavateli a dodávky dílů se musí uskutečňovat jedenkrát denně.
5.3 Vytypování kritických míst v oblasti oběhu palet Po
nastínění
pouţívaných
technologií
ve
společnosti
a
analýzou
transportních prostředků se zaměříme na vytypování kritických míst v těchto oblastech. Automobilka přijímá do svého podniku mnoho dílů od různých výrobců. Doprava je řešena pomocí technologií Just in Time/Just in Sequence, KANBAN, přímou dopravou či sběrnou sluţbou (Cross – Docking). Na základě vyuţívání široké palety těchto technologií se nám naskýtá otázka, zda jsou technologie u jednotlivých dílů optimálně navrţeny. Samotná volba optimální technologie závisí dle obr. 14 na domluvě jednotlivých oddělení.
VLD VLL
JIT/JIS/KANBAN
EN (Nákup) VLT
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 14 Závislost volby optimální technologie
37
Klíčovou roli při volbě optimální technologie hraje komunikace mezi jednotlivými odděleními, která se dohodnou, co se bude preferovat a na základě čeho je tak rozhodnuto. Náklady zde zastávají prioritní význam, neboť cílem logistického řízení je při neustálé eliminaci chyb sniţovat logistické náklady. Uvedli jsme si, ţe problémem můţe být zvolení neoptimální technologie v oblasti oběhu palet s díly. Další problém se můţe jevit v podobě špatné komunikace mezi dodavatelem a společností ŠA. Dodavatel bude chtít dodat společností ŠA přepravní prostředky v podobě např. KLT palet. Podívá se tedy do logistické databáze, ve které zjistí všechny potřebné informace pro svoje potřeby. Tak můţe učinit pouze tehdy, pokud je informován o těchto moţnostech. Nový dodavatel si musí zaţádat o přidělení přístupu do databáze palet, avšak z důvodu špatné orientace (uvaţujeme-li, ţe nový uţivatel je neznalý onou funkcí systému) můţou nastat následně problémy ve formě špatného objednání palet, objednání nevyhovujících palet apod. Tento problém je jiţ řešen prostřednictvím informační broţury na internetových stránkách http://www.vwgroupsupply.com. Byla zde vytypována problémová místa v oblasti oběhu palet. V další části se jiţ budeme zabývat zvolením vhodné technologie dopravy dílů.
38
6 Zvolení vhodné technologie pro jednotlivé dodávky
6.1 Důvody navrhovaného konceptu dílu Neţ si popíšeme důvody, proč bychom měli zvolit tu či onu metodu, zrekapitulujme si následující fakta, která jsou ve společnosti ŠA. ŠA pouţívá podle obr. 15 následující koncepce:
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 15 Použité technologií ve společnosti ŠA
Z obr. 15 je patrné, ţe dodavatel „A“ dodává díly do společnosti přímou cestou, tzn., ţe dokáţe vytíţit plně dopravní prostředek počtem dílů. Dodavatel má vysoký objem svých dílů, a proto se u něj volila metoda přímé distribuce dílů. U dodavatele „B“ a „C“ jiţ nedochází k úplnému vytíţení kapacity dopravního prostředku (kamionu), a tudíţ se zde volí metoda „Cross – Dockingu (sběrky),“ kdy v našem případě v rámečku s názvem „Sběrné místo“ dochází ke kompletaci malých dodávek dílů, dokud není počet těchto dodávek tak velký, aby zaplnil kapacitu dopravního prostředku. Poté je dodávka převezena do společnosti. V obrázku chybí KANBAN a JIS metoda, avšak pro naše informativní účely je zde nemusíme mít znázorněny.
39
Je nutné uvést, ţe náklady na dodávání dílů pomocí metody „sběrky 18“ jsou odhadem 2x draţší19 neţli u přímé metody dodávky dílů. V předchozí kapitole jsme provedli téţ nástin závislosti volby optimální technologie podle obr. 14. Uvedeme si zde tabulku (tab. 3), která nám popíše, jak jsou spokojená jednotlivá oddělení s různou formou logistických technologií. Tab. 3 Spokojenost požadovaných technologií v závislosti na oddělení
Oddělení/
VLD
VLL5
VLL
Technologie
EN
VLT
(Nákup) +
+
±
±
-
KANBAN
+
+
+
-
-
Přímá jízda
+
+
+
±
-
Sběrka
-
-
-
±
-
Just in Sequence
Zdroj: vlastní zpracování dle interních podkladů
Technologie Just in Sequence je kladně přijímána oddělením VLD (Dispozice), oddělení VLL5 (Plánování obalů) ji téţ doporučuje, avšak oddělení VLL (Plánování logistiky) má k této technologii výhrady. Pokud je pouţívána JIS, celkově se zvýší logistické náklady. JIS není z hlediska nákladů optimální, jedná se o finančně náročný způsob dodávání. Stejný pohled na věc má i oddělení Nákupu a oddělení VLT (Škotrans), jelikoţ se jedná o oddělení zajišťující hospodárnost dopravy, je patrné, ţe technologii JIS nemůţe doporučit. Důvody jsou tedy takové, ţe se následně pokusíme zvolit jiný typ dodávky dílu tak, aby byly uspokojeny poţadavky jednotlivých oddělení, a bude téţ brán zřetel na logistické náklady.
18
Cross – Docking.
19
Jedná se pouze o informativní odhad nákladů, přesné informace není moţné zveřejňovat. 40
6.2 Návrhy organizačního opatření pro řešení kritických míst Námi navrhované řešení se bude týkat moţnosti změnit u dílu způsob pouţité logistické technologie. Budeme se zabývat dílem z tab. 4 a místo způsobu dopravy sběrkou zvolíme přímou dodávku onoho dílu. Tab. 4 Seznam dílu Název dílu Vodní kanál
Název dílu (DE)
Dodavatel dílu
Svař./ Mont.
Model
WasserESSA
MONT
L
kasten
Behältertyp
GLT
Kusů v paletě
24
Oběhové toky
Oběhové toky
(dny) VLO
(dny) DOD
1,5
2,5
Četnost 2
Dny oběhu
10
Fixní zásoba
1,5
Oběhové toky
Oběhové toky
(dny) VLD
(dny) VLT
2,5
1
Rezerva
1
Země
CZ
Doprava přímá
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů logistického oddělení
Jak jiţ víme, systém přímé dopravy vychází 2x levněji, neţ je tomu u sběrného systému. Z tabulky dokáţeme určit, ţe dodávaný díl je z České republiky. Jelikoţ tento výrobce není schopen plně vytíţit nákladní dopravní prostředek, je zvolena právě tato metoda. Aby byla splněna téţ podmínka poţadavku pro jednotlivá oddělení, zvolili jsme přímou jízdu20. Avšak musíme téţ vzít v potaz, ţe nemůţeme dodávat
20
Z tabulky č. 3 41
přímou jízdou díl „krycí lišta.“ Vysvětlení je takové, ţe by v důsledku malého mnoţství dílů nebylo moţné plně naloţit DP a tím by vznikaly ztráty ve formě nevyuţitého nákladového prostoru. Moţným řešením by mohlo být seskupit více dodavatelů dílů, kteří dodávají pomocí sběrky malé mnoţství součástek, tzn. pouţití technologie Milk-run (viz obr. 16).
Dodavatel „A“ Podnik Dodavatel „B“
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 16 Znázornění systému Milk run
Znázorněný obrázek si popíšeme na našem případu. Dodavatel „A“ nám bude dodávat díl „krycí lišta.“ Dodavatel „B,“ který se nachází poblíţ dodavatele „A,“ rovněţ dodává jiný díl do podniku formou sběrky. Proto implementujeme systém „Milk run,“ který nám zajistí pravidelnou jízdu dopravního prostředku přímou cestou do podniku. Nákladní automobil naloţí díly u dodavatele „A,“ přijede k dodavateli „B,“ taktéţ provede činnost naloţení jiného dílu a přímým způsobem dopraví díly do podniku. Podle následujícího vzorce si vypočteme počet potřebných palet pro díl. Z tabulky budeme potřebovat hodnoty: -
Počtu oběhových dnů.
-
Počet dílů v paletě.
-
Dále informace o denním objemu výroby.
-
A také počet variant (jestli se díl vyrábí jak pro levou stranu automobilu, tak pro pravou stranu automobilu).
42
Vzorec je následující:
CPP
do pd
v pod
CPP…celkový počet palet, od…denní objem, pd…počet dílů, v…varianty, pod…počet oběhových dnů. V našem případě by vzorec vyšel:
CPP
200 14
1 10
143palet
Z výsledků potřebujeme celkově pro díl „Krycí lišta“ 143 palet. Pokud vyuţijeme navrhovanou metodu „milk run,“ počet oběhových dnů by v našem případě klesl. Vzrostla by totiţ četnost dodávek dílů, to by znamenalo, ţe by palety kolovali rychlejším tempem mezi dodavateli „A“ a „B,“ a tím by došlo k ušetření nákladů na mnoţství pořízených palet. Vše je zapříčiněno volbou přímé metody dodávání dílů. Jelikoţ u metody sběrky dochází k dodávání dílů do podniku aţ po kompletaci dodávek, coţ zapříčiňuje vyšší nároky na počet palet v oběhu a větší počet oběhových dní, kdy palety kolují mezi dodavatelem a podnikem.
CPP
200 14
1 10
143palet
CPP
200 14
1 8
115palet
Při sníţení počtu dnů oběhu21 palet, jak je vidět ve vzorci, nám vyšly úspory ve výši 28 palet. Pokud vezmeme v úvahu cenu, za kterou se palety pořizují, dojdeme k závěru celkové úspory vyjádřené v penězích.
Paleta námi dodávaného dílu (krycí lišta) stojí cca 1000 CZK22 a z výpočtu víme naši úsporu palet v počtu 28 palet.
21
Počet dnů byl zvolen na základě odhadu z dostupných informací. Přesný počet dnů bude během
implementace systému upřesňován. 22
Jedná se o předpokládaný odhad, který se od skutečné ceny nijak výrazně neliší. 43
Došli jsme k závěru, ţe úspory na pořízení palet se rovnají 28 tis.CZK. Příklad byl počítán pouze u výrobku, který dodává dodavatel „A.“ Úspor bychom téţ dosáhli, kdybychom spočítali úsporu u dodavatele dílu „B.“
44
7 Závěr
7.1 Shrnutí analýzy problému, doporučení a návrh Z analýzy oběhu palet můţeme říci, ţe společnost Škoda Auto je v oblasti plánování obalů a logistiky jako takové na velice vysoké úrovni. Samozřejmě můţeme říci, ţe dochází k neustálému pokroku a zdokonalování jiţ zavedených logistických technologií, ať jiţ v sektoru logistických informačních systému, tak v sektoru dopravních systémů. Palety Vezmeme-li v úvahu pouţití jednotlivých typů palet, tak vidím jako problematickou část volbu a pouţívání speciálních palet. Neboť představují vysoké počáteční investice do pořízení. Jako moţnou variantu řešení bych zde nastínil snahu o větší začleňování univerzálních palet do oběhu. Tento dosavadní problém není jednoduchý vyřešit, jelikoţ pouţití univerzálních palet není moţné u pohledových dílů23. Použité technologie Ve výčtu pouţitých technologií můţu jen doporučit, aby společnost pokračovala v zaběhnutých technologiích, avšak aby se pokoušela neustále je zdokonalovat. Podnik se postupem času vyvíjí a roste. Získat konkurenční výhodu je dočasnou záleţitostí, a proto musí společnost pokračovat v neustálém technologickém vývoji směrem dopředu. Návrh Námi zvoleným návrhem úspor nákladů změnou logistické technologie u dodavatele „A“ jsme docílili celkových úspor 28 tis.CZK. Jak je z příkladu patrné, sníţením počtu oběhových dnů z původních 10 na 8 dní jsme docílili oněch úspor.
23
Jedná se o díly, které po zakomponování do vozidla jsou viditelné a jejich poškození, či špatná
kvalita by vedla ke zhoršení vzhledu vozidla. Mezi příklad pohledového dílu můţeme uvést chromovanou mříţku chladiče vozidla. 45
Počet dní byl sníţen z důvodu změny logistické technologie na přímou dopravu. Dalším poţadavkem u námi zvoleného návrhu je vyuţití technologie „milk run“ za předpokladu, ţe se v blízkém okolí nacházejí nejméně dva dodavatelé dodávající díly stejným způsobem (v našem případě sběrkou) do podniku ŠA. Výpočet, který jsme provedli, by se samozřejmě provedl i u dodavatele „B,“ u kterého dojde téţ k úspoře počtu palet a posléze ke sníţení počtu dnů oběhu palet. Cílem této bakalářské práce nebylo vyřešit popsaný problém, ale spíše přiblíţit či udat směr moţného neustálého zlepšování a změn v logistických technologiích. Navrhovaný způsob dopravy se nemusí vyplatit, jelikoţ musíme vzít v úvahu, ţe pouţité údaje jsou pouze odhady (výrazně však nelišící se od skutečných údajů). Skutečné informace nebylo moţné v této bakalářské práci uveřejnit a téţ do nich nebylo moţno nahlédnout.
46
Seznam použité literatury
[1]
Handbuch für Universalbehälter. 1. vyd. Volkswagen Logistics, 01/2006.
[2]
SIXTA, J. a MAČÁT, V. Logistika – teorie a praxe. 1. vyd. Brno: CP Books,
2005. ISBN 80-251-0573-3. [3]
JEŢEK,
O.
Produktivita.cz [online].
[cit.
11.11.2009].
Dostupné
z:
http://www.produktivita.cz/cs/metody-pi/kanban.html [4]
Logistika [online]. [cit. 16.11.2009]. Dostupné z: < http://www.logistika.cz/>
[5]
STEHLÍK, A. a KAPOUN, J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha:
Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-37-8. [6]
GROS, I. Logistika ano či ne? Logistika: Měsíčník Hospodářských novin.
Praha: 1995, roč. 1., č. 3., s. 58. ISSN 1211-0957. [7]
[online].
Aimagazine
[cit.
20.11.2009].
Dostupné
z:
. [8]
Škoda Auto [online]. [cit. 19.11.2009]. Dostupné z:
auto.cz/company/cze/> [9]
Logistics
[online].
[cit.
27.11.2009].
Dostupné
z:
[10]
European Logistics Association [online]. [cit.
27.11.2009]. Dostupné z:
[11]
PATOR, O. a TUZAR, A. Teorie dopravních systemů. 1. vyd. Praha: ASPI,
2007. ISBN 80-7357-285-3 [12]
DRAHOTSKÝ, I. a ŘEZNÍČEK, B. Logistika. Procesy a jejich řízení. 1. vyd.
Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0
47
