ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Tomáš Vlček
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
ENERGETICKÁ POLITIKA SE ZAMĚŘENÍM NA OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Tomáš VLČEK
Vedoucí práce Ing. Pavla Švermová, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 9.5.2012 3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji Ing. Pavle Švermové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a poskytování rad při zpracování.
4
Obsah 1
Úvod ............................................................................................. 7
2
Vyčerpatelnost energetických zdrojů ........................................ 8 2.1.Přírodní vs. ekonomické zdroje ............................................................................................ 8 2.2.Cenový mechanismus a technologický pokrok..................................................................... 9
3
Zájmy politické & ekonomické ................................................. 14
4
Energetická politika................................................................... 17 4.1.Propojeni hospodářské a energetické politiky ................................................................... 17 4.2.Rámec a východiska pro tvorbu energetické koncepce ČR ................................................ 17 4.3.Strategické priority energetiky ČR ...................................................................................... 21
5
Podpora obnovitelných zdrojů ................................................. 23 5.1.Pevné tarify......................................................................................................................... 23 5.2.Zelené certifikáty ................................................................................................................ 23 5.3.Aukční systém ..................................................................................................................... 23 5.4.Investiční subvence ............................................................................................................ 24 5.5.Fiskální opatření ................................................................................................................. 24
6
Ekonomický model fotovoltaické elektrárny ........................... 25 6.1.Základní informace ............................................................................................................. 25 6.2.Technologie fotovoltaické elektrárny................................................................................. 25 6.2.1.Fotovoltaické panely, rozvody ...................................................................................... 25 6.2.2.Trafostanice .................................................................................................................. 25 6.2.3.Ostatní........................................................................................................................... 26 6.3.Výkupní ceny ...................................................................................................................... 26 6.4.Náklady ............................................................................................................................... 26
5
6.4.1.Investiční náklady.......................................................................................................... 26 6.4.2.Provozní náklady ........................................................................................................... 27 6.4.3.Ostatní náklady ............................................................................................................. 28 6.5.Výnosy ................................................................................................................................ 29 6.6.Ekonomické vyhodnocení z pohledu investora .................................................................. 30
7
Globální tržní přehled obnovitelných zdrojů za rok 2010 ....... 34 7.1.Tržní přehled vybraných obnovitelných zdrojů využívaných k výrobě elektrické energie . 35 7.1.1.Větrná energie .............................................................................................................. 36 7.1.2.Sluneční energie............................................................................................................ 38 7.1.3.Biomasa......................................................................................................................... 39 7.2.Tok investic ......................................................................................................................... 40 7.3.Zaměstnanost ..................................................................................................................... 41 7.4.Přehled podpor obnovitelných zdrojů................................................................................ 42
8
Závěr........................................................................................... 47
6
1 Úvod Energie je jednou z nejdůležitějších věcí na této planetě. Činnost, pohyb, vývoj, to vše je doprovázeno přeměnami energie z jedné formy do druhé. I lidstvo potřebuje pro uspokojování svých potřeb energii a s vývojem civilizace se nároky na množství energie stále zvyšují. Její využívání umožňují technologie, které transformují určité zdroje energie na užitečnější formy energie, tím může být elektrická energie. U některých zdrojů energie můžeme hovořit o dlouhé historii, např. u využívání vodní síly, větru, spalováním dřeva nebo trávy, a na dlouhou minulost můžeme navázat i jejich dlouhou budoucností, jedná se o tzv. obnovitelné zdroje energie. U jiných zdrojů energie dochází k rychlému vyčerpání zásob a jejich obnova trvá mnohonásobně déle, mluvíme o neobnovitelných zdrojích energie. V obou případech je prapůvodcem většiny energie na Zemi sluneční záření, nebo teplo zemského nitra. Využívání určitého druhu zdroje energie je spojeno s politickými, ekonomickými, sociálními a environmentálními problémy. Současný progresivní trend v energetické politice prosazuje vyrovnaný „energetický mix“, ve kterém každý druh zdrojů hraje svoji opodstatněnou roli, zejména od své pozice ve filosofii udržitelného rozvoje. Není jednoduché a jednoznačné řešení pro vytvoření tohoto mixu, neboť každý zdroj má své výhody i nevýhody a rozdílné podmínky pro implementaci. Trendem dnešní doby je podpora obnovitelných zdrojů energie a tímto se i zabývám v své bakalářské práci. Cílem bakalářské práce je analyzovat situaci obnovitelných zdrojů energie ve spojitosti s politickými a ekonomickými problémy spojenými s využíváním tradičních zdrojů energie. Právě kapitoly 2,3 se věnují politicko-ekonomickým problémům. V kapitole 4 popisuju energetickou koncepci České republiky, ve které poukazuji na důležitost energetické politiky, co vše ji ovlivňuje a které priority si stanovuje jako východiska řešení. Kapitola 5 se věnuje legislativní implementaci politiky obnovitelných zdrojů a navazuje na kapitolu 6, praktickou část, ve které popisuji ekonomický model fotovoltaické elektrárny. Závěrečná kapitola 7 analyzuje tržní situaci vybraných obnovitelných zdrojů za rok 2010.
7
2 Vyčerpatelnost energetických zdrojů Přírodní zdroje energie se nejčastěji dělí na obnovitelné a neobnovitelné, ačkoliv takové dělení není zcela správné. Neobnovitelné zdroje jsou ve své podstatě, též obnovitelné, jen z lidského pohledu, je doba za kterou jsou schopné se vytvořit nepředstavitelně dlouhá. Důkazem je, že i v současnosti vznikají nová ložiska ropy u ústí tropických řek, přinášejících do moře množství organických látek. Příkladem je ústí řeky Orinoko, kde vzniká akumulace ropy, která bude za nějakých 20 000 let těžitelným ložiskem. (Antropogeneze v goelogii [online]. 2011) Proto člověk nahlíží na tyto zdroje jako neměnnou zásobu, ze které neustále odebíráme, abychom uspokojili naše potřeby. K dispozici je mnoho publikací, které předpovídají, kdy k takovému vyčerpání při konstantní, či rostoucí spotřebě dojde. Z tohoto pohledu bychom se tedy měli obávat, že dojde k vyčerpání energetických zdrojů a lidstvo se ocitne ze dne na den bez těchto zdrojů. Na druhou stranu je tu otázka, proč se lidstvo do takové situace nedostalo již dříve. Proč dnes využíváme více energetických zdrojů, než v minulosti a stále s růstem spotřeby jich máme dostatek. Odpovědí je, že vyčerpání energetických zdrojů brání hned tři základní skutečnosti: Nerozlišují se pojmy přírodní zdroje a ekonomické zdroje Role cenového mechanismu Faktor technologického pokroku 2.1.
Přírodní vs. ekonomické zdroje
Přírodní zdroje jsou chápány jako zdroje, které se v přírodě vyskytují zcela nezávisle na člověku (sluneční svit, vítr, půda, kámen, ale i ropa, zemní plyn nebo uran 235). Jsou to zdroje, které existovaly na Zemi po statisíce a miliony let, aniž by se staly zdroji ekonomickými. Přírodní zdroj se stává ekonomickým zdrojem tehdy, kdy je při daných technologiích a cenách využíván člověkem. Tento zdroj se v daném okamžiku stává více či méně vzácným. Vzácnost zdroje je dána dostupností na jedné straně a poptávkou po tomto zdroji na druhé straně. Vzácnost úzce souvisí s jeho relativní cenou. Je-li relativní cena zdroje vyšší, zdroj se stává více vzácným. Objem přírodních zdrojů je až na některé výjimky konečný. Zásoby ropy, uhlí, uranu či zemního plynu jsou neměnné, resp. jejich objem se 8
nezvyšuje, ale naopak snižuje s tím, jak je lidstvo používá k uspokojování svých potřeb. Opakem jsou zdroje ekonomické, které jsou v zásadě nekonečné. Konečnost a nekonečnost ekonomických zdrojů závisí pouze na člověku, rozsahu jeho znalostí, dovedností a schopností. Je-li úroveň lidského poznání nekonečná, v čase rostoucí, je i množství ekonomických zdrojů v čase rostoucí. (Musil, 2009) Ropa je názorným příkladem rozdílu mezi přírodním a ekonomickým zdrojem. Do doby, než se ropa začala hojně těžit, zůstávala prakticky bez povšimnutí, ropa byla přírodním zdrojem. Nikoho tehdy netrápilo, jak velké nebo malé jsou světové zásoby. Objevením principu spalovacího motoru ropa našla své praktické využití, zformovala se reálná poptávka po ropě. Pak již záleželo na tom, zda se najde někdo, kdo bude poptávané množství ropy ochoten vytěžit, zpracovat a prodávat v požadované podobě konečným spotřebitelům. Ropa se stala ekonomickým zdrojem, zdrojem zdánlivě konečným a vyčerpatelným. Pouze úroveň lidského poznání určí, kdy a zda vůbec k tomuto vyčerpání dojde. Čím efektivněji je člověk schopen ropu nejen získávat, ale i využívat, tím dále je okamžik jejího potenciálního vyčerpání. To platí i pro ostatní energetické zdroje. (Musil, 2009) 2.2.
Cenový mechanismus a technologický pokrok
Cenový mechanismus a technologický pokrok jsou vzájemně provázány. S měnící se relativní cenou energetického zdroje se mění i nabídka a poptávka po daném zdroji. Relativní cena ovlivňuje výši investic do daného zdroje. Naopak technologický pokrok zpětně ovlivňuje relativní cenu daného energetického zdroje. (Musil, 2009) Názorným příkladem fungování cenového mechanismu autor ilustruje na ropě. Nejlépe je funkce cen pozorovatelná v období ropných šoků v 70. letech minulého století. Příčinou ropných šoků byly politické události na Blízkém východě. V letech 1970 – 1973 došlo k postupnému zestátnění ropného průmyslu zeměmi OPEC. Došlo k posílení pozice OPECu v návaznosti na růst světové ekonomiky a s tím spojené zvýšené poptávce po ropě, která postupně nahrazovala dřívější zdroj energie, kterým bylo uhlí. První ropný šok byl vyvolán egyptsko-syrským útokem proti Izraeli 6.října 1973. Důsledkem bylo snížení vývozu ropy arabskými státy zhruba o 50 %. Toto snížení bylo zaměřeno především proti USA, ale postihlo všechny země bez rozdílu. Pro Evropská společenství představovala ropa 2/3 9
veškeré energetické spotřeby, čehož 80 % dovážela. Cena barelu ropy se během čtyř měsíců zvýšila z 2,5USD na 11,65 USD. Druhý ropný šok vyvolaný revolucí v Íránu na konci 70. let znamenal zvýšení ze 14USD v roce 1978 na 32,6USD v roce 1979. (Ropné šoky sedmdesátých let [online]. 2012) Důsledkem ropných šoků bylo krátkodobé zvýšení reálných cen ropy a zemního plynu, krátkodobý hospodářský pokles a zvážení závislosti těchto ekonomik na dovozu ropy. Poptávka po ropě je málo cenově elastická. Neexistuje žádný reálně využitelný substitut, který by v krátkodobém horizontu dokázal takový výpadek nahradit. Ropa byla a je v podstatě nezbytný statek, jako jsou například potraviny. Nabídka je též málo cenově elastická, protože krátkodobě nelze výrazně zvýšit těžbu ropy v reakci na růst poptávky, jelikož těžební společnosti jsou limitovány svými kapacitami. (Musil, 2009) V období ropných šoků došlo vlivem sladění ekonomických cyklů hlavních světových ekonomik, které byly ve fázi vrcholu, k růstu poptávky po ropě. Zároveň došlo k poklesu nabídky omezením těžby ropy kartelem OPEC. Pohyby na obou stranách trhu s ropou vedly k růstu její ceny a k poklesu její spotřeby. Růst relativní ceny ropy vedl k hledání nových ropných nalezišť, která vzhledem k relativní ceně nebyla do té doby pro těžařské firmy zajímavá. Dále toto zvýšení vedlo ke zvýšené poptávce po úsporných automobilech. (Musil, 2009) Cenový mechanismus hraje nezastupitelnou roli nejen v tom smyslu, že vysílá signály nabídkové straně, jaké zdroje a v jakém množství těžit, ale podává také informace o tom, jak je který energetický zdroj vzácný. Tuto roli plní relativní cena zdroje. Pokud by platila teze, že se zásoby neobnovitelných energetických zdrojů dramaticky zmenšují, muselo by to nevyhnutelně vést k nárůstu jejich relativních cen. (Musil, 2009) Na obrázku č.1 autor ukazuje, že i přes rychlý růst ceny ropy v posledních měsících můžeme říci, že dlouhodobý trend relativní ceny ropy je klesající. Cena ropy se udává v amerických dolarech, tedy v měně, která ztrácí svou hodnotu vůči jiným měnám. Současný růst dolarové ceny ropy tedy nevypovídá příliš mnoho o tom, že by se lidstvo blížilo vyčerpání ropných rezerv, ale jde především o zvyšující se množství dolarů v oběhu. V roce 1980 se za dolar dalo koupit 10
dvojnásobek zboží, služeb ve srovnání s rokem 2005. Pokud by to platilo, tak by taky cena ropy očištěná o inflaci měla být více než dvakrát vyšší. (Quaschning, 2010) Dnešní ropné technologie zaručují, že lze z ropných polí vytěžit více ropy než v minulosti. V počátcích bylo možné vytěžit pouhých 20 % vrtu. I přes dnešní rozvinout techniku, stále v zemi zůstává více než polovina původní zásoby ložiska. Po uzavření největších ropných polí v USA zůstane odhadem 63% původního objemu ropy v ložiscích. Dále je třeba zmínit i to, že ropu lze dnes těžit v lokalitách, kde to bylo v minulosti nemyslitelné. Jde o oblasti jako dna mořských šelfových oblastí (např. Severní moře, Perský záliv). (Lomborg, 2006) Obecně můžeme říci, že efektivnost využití energetických zdrojů je dnes mnohem vyšší než v minulosti. Zlepšilo se využití každého litru suroviny. U průměrného osobního vozu v USA se od roku 1973 snížila spotřeba o 60 %. V Evropě a v USA se zvýšila efektivnost vytápění domácností o 24 – 43 %. Stále je velký prostor pro zvyšování efektivnosti. Dle odhadů ministerstva energetiky USA je možnost uspořit u domácností 50 – 94 % energie. Taková zlepšení účinnosti jsou dostatečně prokázaná, nejsou však všechna využívána právě proto, že se při současné ceně energie a úrovně technologie nevyplatí. (Lomborg, 2006) Většina zemí opravdu využívá energii stále efektivněji. Svět jako celek vytvořil v roce 1992 na jednotku energie téměř dvojnásobný objem bohatství, než v roce 1971. Vzorným příkladem bylo Dánsko, které ve stejném období přerušilo vztah mezi růstem HDP a vyšší spotřebou energie. Dánsko spotřebovalo v roce 1989 méně energie než v roce 1970, i přesto že HDP za tuto dobu vzrostlo o 48 %. (Lomborg, 2006)
11
Zdroj:http://www.bp.com/sectiongenericarticle800.do?categoryId=9037172&conten tId=7068612 Obr. 1: Vývoj ceny ropy v letech 1861 – 2010 (v USD za barel) Ropu jako takovou nepotřebujeme. Potřebujeme její služby, které dodává. Topení, elektrickou energii nebo motorová paliva a zdroje pro to můžeme obdržet jinde. Můžeme tak přecházet k jiným energetickým zdrojům, jestliže ty se ukáží jako
12
vhodná alternativa. Anglie kolem roku 1600 pociťovala stále větší zdražování dřeva (odlesňování), to vyvolalo postupný přechod k uhlí. Ke konci 19. Století se odehrála podobná substituce od uhlí k ropě. (Musil, 2009) Díky lidskému umu a důmyslu jsme schopni lépe využívat zdroje a nalézat jich stále více. Je pravda, Země je kulatá a omezená, to však není žádná relevantní námitka. Problém je, jak velká jsou ložiska, která máme právě k dispozici. Tato ložiska se mohou zdát omezená, vzroste-li však cena, posílí to motivaci nalézat a rozvíjet další a lepší technologie jejich těžby. (Musil, 2009)
13
3 Zájmy politické & ekonomické Energetických zdrojů je dlouhodobě dostatek a to i přesto, že dochází ke krátkodobým energetickým krizím. Máme–li se něčeho obávat, pak je to fakt, že existuje geografický nesoulad mezi těžbou a spotřebou energetických zdrojů. Zásoby ropy a zemního plynu, pokrývající světovou spotřebu z 60 %, se z velké části nacházejí mimo regiony, ve kterých se odehrává převážná spotřeba těchto surovin. (Musil, 2009) Zemní plyn a ropa představují pro vyspělé země potenciální problém, jelikož v současné době neexistuje blízký substitut, který by je významně nahradil. Vyspělé země, ale i Čína musí spoléhat na Rusko či země Středního východu, že jim budou ochotny ropu a zemní plyn dodávat. Nabízí se otázka, že země vlastnící ropu a zemní plyn mají na obchodu svůj zájem, ovšem zájmy politické mnohdy převáží nad zájmy ekonomickými a státy Středního východu, a i jak jsme mohli vidět v případě plynové krize Rusko, ztělesňují politickou nestabilitu. (Musil, 2009)
Zdroj: Statistical review of world energy full report Obr. 2: Těžba a spotřeba ropy v jednotlivých regionech světa v roce 2010
14
Zdroj: Statistical review of world energy full report Obr. 3: Ropné rezervy jednotlivých regionů světa v roce 2010
Zdroj: Statistical review of world energy full report Obr. 4: Těžba a spotřeba zemního plynu v jednotlivých regionech světa v roce 2010
15
Zdroj: Statistical review of world energy full report Obr. 5: Rezervy zemního plynu jednotlivých regionů světa v roce 2010 Z obrázků je patrné, že v oblasti primárních fosilních zdrojů je silná závislost Evropy a USA na nepříliš politicky stabilních zemích. Potenciální energetický problém tedy není problém akutního nedostatku energie v důsledku hrozícího vyčerpání energetických zdrojů, ale jeho podstata spočívá v nerovnoměrném rozložení světových energetických rezerv v porovnání s geografickým rozložením světové spotřeby energie. Tato nerovnováha jde hlavně vidět u ropy a zemního plynu, jelikož převážná část rezerv leží v zemích Středního východu a Ruska. Je tu tedy potenciální nebezpečí, že došlo-li by ke krizovému politickému vývoji, mohly by se vyspělé země dostat do jisté míry do pozice rukojmích. V důsledku těchto krizových scénářů je naprosto legitimní snaha vyspělých zemí tuto problematiku řešit. Dochází k hledání alternativ, jak nahradit tradiční energetické zdroje zdroji jinými vyhovujícím našim požadavkům bezpečnostním, environmentálním, ekonomickým. Vzhledem k obsáhlosti této problematiky jsem se zaměřil na trendové obnovitelné zdroje (sluneční zdroje, větrné zdroje, biomasa) sloužících k výrobě elektrické energie, kterými se ve zbytku práce zabývám. V následující části popisuji energetickou koncepci České republiky, kde poukazuji na přístupu státu k energetické politice, do jaké míry může energetiku ovlivnit a jakou roli v ní hrají obnovitelné zdroje.
16
4 Energetická politika 4.1.
Propojeni hospodářské a energetické politiky
,,Hospodářská politika státu se dá obecně charakterizovat jako záměrné působení státu na ekonomiku své země.‘‘ (Kliková; Kotlán, 2006, s. 11) Cílem hospodářské politiky je tzv. dynamická rovnováha – hospodářský růst bez narušení ostatních makroekonomických agregátů. Aby byl zabezpečen stabilní hospodářský růst, je zapotřebí zabezpečit tento růst i potřebnými energetickými zdroji. Energetickou politiku můžeme definovat jako přístup státu k řešení energetických otázek. Samotné možnosti, potřeby státu, tak i politické záležitosti doma či v zahraničí výrazně ovlivňují podobu energetické politiky. Vzhledem k závislosti ekonomické aktivity je energetická politika jednou z nejdůležitějších politik státu. (Musil, 2009) 4.2.
Rámec a východiska pro tvorbu energetické koncepce ČR
Stát má pro ovlivňování energetické politiky tyto základní nástroje: Legislativa Vlastní výkon státní správy Zahraniční politika Úkolem energetické politiky je vytvářet dlouhodobý stabilní rámec pro fungování trhů s energií stimulující soukromé investice do energetiky ve vhodné výši a struktuře a nastavovat mechanismy pro řešení krizových situací a řízení dodávek energie, které udrží bezpečné fungování společnosti i v případě selhání tržních mechanismů. (Státní energetická koncepce [online]. 2010) Pro politickou sféru a státní správu je úkolem dlouhodobých priorit a cílů, které budou systematicky a předvídatelným způsobem ovlivňovat vytváření energetické a s ní související legislativy a provádění výkonu státní správy. Dlouhodobá energetická politika daného státu proto musí mít silný mandát. (Státní energetická koncepce [online]. 2010) Pro podnikatelskou sféru a energetické trhy poskytuje jasnou a formalizovanou informaci o dlouhodobých strategických záměrech státu a jeho programu 17
garantující stabilitu a předvídatelnost vývoje legislativy, výkonu státní správy a vymezuje konkrétní směry a oblasti podporované státem, zároveň vytváří stabilní prostředí pro plánování, rozhodování a investice soukromého sektoru. (Státní energetická koncepce [online]. 2010)
Zdroj: Energetická koncepce Obr. 6: Vazby na energetiku Společným zájmem státu, podnikatelské sféry a konečných zákazníků je stabilní a funkční energetika, zajišťující politické a ekonomické cíle a to v rámci společně prosazovaných politik a záměrů EU jako celku. Rozvoj české energetiky je proto založen na shodných principech jako v zemích EU. (Státní energetická koncepce [online]. 2010) Bonitu a dostupnost přírodních zdrojů Hospodářské a politické zájmy země Liberalizaci energetických odvětví a vytvoření jednotného trhu EU Cílem je zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky ČR, udržení sociální a hospodářské soudržnosti, udržitelného rozvoje a posilování bezpečnosti dodávek energie s odolností při jejich potenciálních výpadcích. Tyto principy se týkají nejen vize, priorit a cíle energetické politiky, ale i rámce možných řešení. (Státní energetická koncepce [online]. 2010)
18
Zdroj: Energeticka koncepce Obr. 7: Principy Dalšími východisky, která ovlivňují rozvoj energetiky ČR, odrážejí mezinárodní, historické, geopolitické, vnitropolitické souvislosti vývoje české, evropské a světové ekonomiky a jejich zajišťování zdroji energie.
Zdroj: Energetická koncepce Obr. 8: Východiska Proto pro formulování dlouhodobé energetické strategie se musí vymezit základní faktory ovlivňující vývoj vnějších i vnitřních podmínek, ve kterých se bude realizovat rozvoj české energetiky. Vnější podmínky Boj o primární zdroje energie, posílené růstem ekonomik rozvojových zemí a jejich energetických potřeb (vytváření nových aliancí).
19
Snižování soběstačnosti zemí EU v důsledku snižování jejich vlastních zdrojů (zvyšující závislost na nestabilních trzích, vyšší riziko výskytu krizí). Liberalizace trhu s energií vedoucí k omezení role státu v energetickém sektoru. Nárůst cenových rizik, turbulencí propojením komoditních a kapitálových trhů. Tržní modely nejsou schopny správně ocenit spolehlivost a energetickou bezpečnost. Náklady na jejich zjišťování, resp. potenciální ztráty vyvolané jejich nezajištěním budou mít ve standardních podmínkách tendenci k soustavnému podhodnocení, a naopak v průběhu krizí k jejich nadhodnocování. Vzhledem k nízké krátkodobé cenové elasticitě proto musí v této oblasti při jejich vyvažování sehrát klíčovou roli stát. Prosazování politiky obnovitelných zdrojů energie měnící strukturu zdrojů. Pravděpodobný budoucí deficit energetické bilance většiny zemí střední Evropy podtrhuje důležitost udržení výrobní bilance ČR. Útlum uhelné energetiky a jaderné energetiky v Německu vytváří výpadek, který rozvoj OZE nebude schopen nahradit. Nároky na přebudování evropských dopravních cest díky relokaci zdrojů a diverzifikací dodávek. (Státní energetická koncepce [online]. 2010) Vnitřní podmínky Stárnutí technické inteligence a nutnost modernizace. Energetika je jedním z nejstarších sektorů české ekonomiky. Snižující se odborná úroveň absolventů v porovnání s potřebami průmyslu. Pokles vysoké úrovně know-how v oblasti energetiky a energetického strojírenství. Orientace na domácí zdroje energie, rozumná míra dovozní závislosti, posílení energetické bezpečnosti státu.
20
Vhodná geografická poloha ČR plnící úlohu tranzitní země spolu se značnou otevřeností sítí. Energetický sektor je významným zaměstnavatelem. Kvantitativní rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Prosazování zájmů jednotlivců, občanských sdružení a ekologických aktivit v rámci stavebního řízení. Zásoby i vlastní potenciální těžba uranu a technologické zkušenosti. Významné zásoby uhlí. Vysoká míra energetické náročnosti HDP, potenciál k úsporám. Rozvinuté lokální systémy zásobování teplem s nejistou budoucností, díky využití primárních paliv (uhlí). (Státní energetická koncepce [online]. 2010) 4.3.
Strategické priority energetiky ČR
Mezi strategické priority ČR patří zajištění spolehlivých, bezpečných a k životnímu prostředí šetrných dodávek energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky za konkurenceschopné ceny. Klíčové priority jsou: Vyvážený mix zdrojů s přednostním využitím všech dostupných tuzemských energetických zdrojů Energetická účinnost ekonomiky a úspory energie Rozvoj síťové infrastruktury, integrace trhů s elektřinou a plynem Podpora výzkumu, vývoje a inovací Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR proti energetickým krizím Ochrana životního prostředí, minimalizovat dopad na životní prostředí (Státní energetická koncepce [online]. 2010) Z energetické koncepce je patrné, že státy, v mém případě Česká republika, se energetickou politikou vážně zabývají. Zohledňují veškerá rizika ovlivňující vnitřní a vnější prostředí a snaží k tomu přizpůsobovat vlastní energetickou politiku. Každá země přizpůsobuje svoji politiku tak, aby byla co nejméně energeticky závislá na zemích vlastnící energetické zásoby. Proto se snaží využívat své zdroje a diverzifikovat dodávky energetických zdrojů. V případě České republiky, ale i většiny států Evropské unie, je dodržení co největší energetické soběstačnosti
21
velmi náročné, skoro až nereálné a z ekonomického pohledu finančně nákladné. Jednou z alternativ, která měla/má pomoci k vyřešení daných problémů jsou obnovitelné zdroje energie. Podíváme – li se na strategické priority energetiky ČR jsou do jisté míry jedním z alternativních řešení, jak dodržet jednotlivé priority, na druhou stranu nesou s sebou i značné finanční náklady v jejich implementaci. I přes tato negativa došlo rámci společné energetické politiky EU k uzákonění podpory obnovitelných zdrojů. Jaké druhy podpor byly uzákoněny v České republice popisuji v následující kapitole.
22
5 Podpora obnovitelných zdrojů Klíčovým nástrojem podpory obnovitelných zdrojů je Směrnice Evropské komise 2001/77/EC o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Směrnice je tedy závazná, pokud jde o výsledek, neurčuje nástroje, které mají jednotlivé státy ke splnění cílů dovézt. (Ec.europa.eu [online]. 2012) Vše je necháno v kompetenci členským státům. Pro Českou republiku je důležitým pilířem legislativy OZE Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů definovaný zákonem č.406/2000Sb., Zákon č. 458/2000sb. ve znění pozdějších předpisů, Státní energetická koncepce, Zákon č. 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z OZE. K podpoře obnovitelných zdrojů jsou využívány jednotlivé nástroje působící na nabídkovou a poptávkovou stranu trhu s obnovitelnou energií, instalovanou kapacitou a objemu výroby elektřiny. 5.1.
Pevné tarify
Nejpoužívanější nástroj podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Smyslem tohoto nástroje je záruka návratnosti investice. Tarif je stanoven na dobu několika let, po kterou má investor garantovanou výkupní cenu za vyrobenou jednotku elektrické energie. Jedná se tak o nejúčinnější nástroj podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. (Musil, 2009) 5.2.
Zelené certifikáty
Jsou založeny na vládou stanoveném minimálním množství vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Koneční spotřebitelé jsou povinni tento minimální podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů spotřebovat. Jako doklad slouží právě zelené certifikáty. Výrobce prodává elektrickou energii za tržních podmínek, k tržní ceně obdrží zelené certifikáty v daném objemu vyrobené elektrické energie, které následně prodá. Tržba za prodej je dodatečný příjem. (Biom.cz [online]. 2012) 5.3.
Aukční systém
Jedná se o systém nabídky podmínek, za kterých výrobce bude vyrábět elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Výrobci, který nabídl nejlepší podmínky, vláda poskytne státní podporu a to buď ve formě dotace na výstavbu daného 23
projektu, nebo ve formě dotace za vyrobenou elektrickou energii. V aukčním systému soutěží mezi sebou stejné typy obnovitelných zdrojů (výrobce elektrické energie ze slunce proti výrobci elektrické energie ze slunce). (Musil, 2009) 5.4.
Investiční subvence
Stát poskytuje subvence na jednotlivé projekty. Výše subvence obvykle pokrývají 20 – 50 % celkových investičních nákladů. (Musil, 2009) 5.5.
Fiskální opatření
Jedná se o opatření, které může nabývat mnoha podob. Konkrétní podoba záleží na členském státě. Může se jednat o různé slevy na daních z energie, nebo daní z emisí až po úplné osvobození od daně. Slouží též k ovlivňování ceny energie z neobnovitelných zdrojů, nazývané tzv. ekologické daně. (Musil, 2009) Česká republika v rámci zákona č.180/2005 o podpoře výroby obnovitelných zdrojů energie využívá dva nástroje a to pevné tarify a tzv. zelené bonusy. U pevných tarifů stanovuje vyhláškou garantovanou výkupní cenu každý rok Energetický regulační úřad a výrobci ji zaplatí distribuční společnost (ČEZ). U zelených bonusů si výrobce elektrické energie musí sehnat vlastního odběratele elektrické energie a k domluvené částce za jednotku elektrické energie obdrží od distribuční společnosti finanční bonus. Tento bonus opět stanovuje Energetický regulační úřad. Dalším nástrojem jsou fiskální opatření, Česká republika provedla od 1. 1. 2008 tzv. ekologizaci daňové soustavy, tzn. zavedení daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv. Následující kapitola je zaměřena na praktické uplatnění podpory obnovitelných zdrojů ve formě pevného tarifu. Z interních zdrojů firmy juwi s.r.o. předkládám ekonomický model fotovoltaické elektrárny.
24
6 Ekonomický model fotovoltaické elektrárny 6.1.
Základní informace
Fotovoltaická elektrárna se nachází v obci Třebovice v Pardubickém kraji. Plocha pozemku je o výměru 3,5 ha na kterém je instalován výkon 0,997 MWp. Doba výstavby trvala čtyři měsíce od srpna 2010 do 12. listopadu 2010, kdy byla uvedena do provozu. Od tohoto data je též počítáno v ekonomickém modelu. Na dobu provozu byla založena společností juwi s.r.o. účelová společnost "Fotovoltaická Elektrárna Třebovice s.r.o", která FVE Třebovice provozuje. Doba provozu je uvažována na 20 let, tj. doba trvání garantované výkupní ceny. Elektrárna jako celek spadá do odpisové skupiny 4 “díla energetická“, doba odepisování je 20 let. Je uvažován pokles výroby v důsledku stárnutí panelů ve výši 0,5 % ročně. Diskontní sazba je vypočítána dle vzorce WACC ve výši 7 %. 6.2.
Technologie fotovoltaické elektrárny
6.2.1. Fotovoltaické panely, rozvody Instalovány jsou tenkovrstvé nehořlavé panely sklo-sklo výrobce First Solar. Jmenovitý výkon panelu je 75 Wp o rozměru 1,2m x 0,6m. Fotovoltaické stoly se skládají z 5x10 panelů, které jsou umístěny na nosné kovové konstrukci s náklonem 25° a azimutální orientací 180°(k jihu). Jednotlivé stoly jsou rozmístěny v řadách v takovém odstupu, aby nedocházelo k jejich zastínění. Délka řad je dána tvarem pozemku. Panely přeměňující sluneční záření na stejnosměrný proud jsou propojeny speciálními kabely, které jsou vedeny do výrobny, do měničů, kde dochází k transformaci stejnosměrného proudu na střídavý a jeho následné transformaci a přenosu do distribuční sítě. Elektrárna je připojena do sítě vysokého napětí 22 kV společnosti ČEZ. Provoz elektrárny je plně automatický s dálkovým dozorem, případně s pochůzkovou kontrolou. 6.2.2. Trafostanice Jedná se o monolitickou železobetonovou výrobnu s automatickými měniči DC/AC, na které jsou napojeny panely, transformátor 22/0,4 kV. Výkon je vyveden 25
do VN rozvaděče a dále do přípojného bodu, (sloup vedení VN 22kV s VN odpínačem). 6.2.3. Ostatní Mezi ostatní technologie elektrárny patří oplocení s bezpečnostním systémem a konstrukce příjezdových komunikací a pojezdových ploch uvnitř elektrárny. 6.3.
Výkupní ceny
V předchozí kapitole jsem uváděl jednotlivé druhy podpor obnovitelných zdrojů. Pro elektrárnu Třebovice, ostatně pro veškeré fotovoltaické elektrárny v České republice podobného výkonu, se týká podpora pevných tarifů. Cena elektrické energie je stanovena Cenovým výměrem ERÚ č. 5/2009. Pro zařízení uvedená do provozu v roce 2010 je tato cena 12,15 Kč/kWh (platí pro zařízení s instalovaným výkonem nad 30 kW)po dobu 20 let. Vyhláškou je meziroční zvýšení výkupní ceny stanoveno na 2-4 %. V ekonomickém modelu je počítáno s 2% zvýšením výkupních cen. 6.4.
Náklady
6.4.1. Investiční náklady Z tabulky č.1 jsou patrné celkové investiční náklady a podíl jednotlivých položek. Pokládám za důležité zdůraznit, že toto jsou veškeré náklady spojené s uvedením elektrárny do provozu. Samotné investiční náklady na výstavbu elektrárny najdeme v příloze č.1 pod položkou ,,Kapitálové investice‘‘ v hodnotě 80 245 484kč. Zbylá částka je rozložena pod položkou ,,Ostatní finanční náklady‘‘ (poradci) a pod DSRA ,,Debt service reserve account‘‘, což je rezervní účet požadovaný bankou v případě neočekávaných výdajů. Tato částka se v případě nevyčerpání převádí do dalších let. Tab. 1: Celkové investiční náklady Investiční náklady
Podíl
Vlastní kapitál
CZK
22.285.719
25,6%
Bankovní úvěr
CZK
64.794.804
74,4%
Celkové investiční náklady
CZK
87.080.523
100,0%
Zdroj: Interní zdroj
26
6.4.2. Provozní náklady V tabulce č.2 jsou rozloženy provozní náklady v jednotlivých letech provozu. V příloze č.1 ve výkazu zisků/ztrát a přehledu peněžních toků jsou tyto náklady pouze pod jednou položkou (provozní náklady). Provoz elektrárny je bezobslužný. Elektrárna je pravidelně udržována (sečení trávy, umývání panelů,…), je pod nepřetržitým dálkovým dohledem bezpečnostní služby a techniků monitorujících výrobu.
V případě
nahodilé
poruchy
je
technik
okamžitě
informován
prostřednictvím softwaru pro dálková dohled, který vyhodnocuje chybu. Položka Obchodní řízení zahrnuje veškeré obchodní služby potřebné v souvislosti s provozem
elektrárny a
poradenství
(účetnictví,
inventarizace,
finanční
v obchodních
transakce,
roční
záležitostech závěrky,
provozu
komunikace
s dotyčnými orgány, .atd.). Položka Technické řízení obsahuje služby technického servisu a údržby zařízení (dálkový dohled, identifikace a odstranění poruch a vad, .atd.). Položkou Opravy je myšlena částka, která zahrnuje platbu za prodloužení záruční doby technologií. Ostatní provozní náklady zahrnují rezervní fond na údržbu a servis. Tato částka závisí na dohodě mezi firmou juwi s.r.o., bankou a investorem. V tomto případě se jedná o 3,5 Euro/kWp.
27
Tab. 2: Provozní náklady Pronájem
Pojištění Obchodní řízení Technické řízení
Opravy
Ostatní p. náklady
Celkem
2010 CZK
127.374
4.414
22.917
29.717
7.564
13.175
205.161
2011 CZK
221.934
125.964
275.000
356.606
90.773
158.101
1.228.378
2012 CZK
144.019
125.964
280.500
181.869
92.588
158.101
983.041
2013 CZK
146.145
125.964
286.110
552.882
94.440
158.101
1.363.642
2014 CZK
148.314
125.964
291.832
378.433
96.329
158.101
1.198.973
2015 CZK
150.526
125.964
297.669
386.002
98.255
158.101
1.216.517
2016 CZK
152.782
128.484
303.622
393.722
228.093
158.101
1.364.804
2017 CZK
155.084
131.053
309.695
401.596
230.098
158.101
1.385.627
2018 CZK
157.432
133.674
315.889
409.628
232.142
158.101
1.406.866
2019 CZK
159.826
136.348
322.206
417.821
234.228
158.101
1.428.530
2020 CZK
162.268
139.075
328.650
426.177
236.355
158.101
1.450.627
2021 CZK
164.760
141.856
335.223
434.701
244.764
158.101
1.479.406
2022 CZK
167.301
144.693
341.928
443.395
246.977
158.101
1.502.395
2023 CZK
169.893
147.587
348.766
452.263
249.235
158.101
1.525.845
2024 CZK
172.537
150.539
355.742
461.308
251.537
158.101
1.549.764
2025 CZK
175.233
153.550
362.857
470.534
253.886
158.101
1.574.160
2026 CZK
177.984
156.621
370.114
479.945
269.281
158.101
1.612.045
2027 CZK
180.789
159.753
377.516
489.544
271.724
158.101
1.637.428
2028 CZK
183.651
162.948
385.066
499.335
274.217
158.101
1.663.318
2029 CZK
186.570
166.207
392.768
509.321
276.759
158.101
1.689.726
2030 CZK
189.547
169.531
400.623
519.508
279.352
158.101
1.716.662
Celkem 3.493.969 2.856.156
6.704.693
8.694.306 4.258.595
3.175.196 29.182.916
Zdroj: Interní zdroj 6.4.3. Ostatní náklady Mezi ostatním náklady snižující zisk běžného roku patří finanční náklady ve formě nákladových úroků, tzn. úroků plynoucích z užívání cizího kapitálu ve výši 5,8 % p.a. po dobu 15 let. Elektrárna jako celek spadá do odpisové skupiny č. 4 ,,díla energetická‘. Odpisy jsou lineární po dobu 240 měsíců. Poslední nákladovou položkou je daň ve výši 19 %.
28
Tab. 3: Ostatní náklady Nákladové úroky
Odpisy
Daň
Celkem
2010 CZK
0
323.281
0
323.281
2011 CZK
2.818.574
3.879.374
278.014
6.975.963
2012 CZK
3.659.519
3.879.374
238.505
7.777.399
2013 CZK
3.468.264
3.879.374
230.051
7.577.690
2014 CZK
3.265.916
3.879.374
996.181
8.141.471
2015 CZK
3.051.831
3.879.374
1.071.831
8.003.037
2016 CZK
2.825.330
3.879.374
1.125.571
7.830.275
2017 CZK
2.585.691
3.879.374
1.206.604
7.671.670
2018 CZK
2.332.154
3.879.374
1.290.787
7.502.315
2019 CZK
2.063.911
3.879.374
1.378.662
7.321.948
2020 CZK
1.765.515
3.879.374
1.471.954
7.116.843
2021 CZK
1.467.118
3.879.374
1.564.591
6.911.083
2022 CZK
1.168.721
3.879.374
1.658.952
6.707.047
2023 CZK
870.324
3.879.374
1.753.858
6.503.556
2024 CZK
571.927
3.879.374
1.849.317
6.300.619
2025 CZK
250.736
3.879.374
1.948.983
6.079.093
2026 CZK
0
3.879.374
2.026.951
5.906.326
2027 CZK
0
3.879.374
2.067.876
5.947.251
2028 CZK
0
3.879.374
2.109.387
5.988.761
2029 CZK
0
3.879.374
2.151.490
6.030.865
2030 CZK
0
3.556.093
1.918.376
5.474.469
Celkem
32.165.531 77.587.489
28.337.942 138.090.962
Zdroj: Interní zdroj 6.5.
Výnosy
Hlavní výnosovou položkou modelu jsou tržby za prodej elektrické energie. Tyto tržby za jednotlivá období jsou uvedeny v tabulce č.4. Elektrárna byla uvedena do provozu 12. listopadu 2010. Pro rok 2010 platí výkupní cena dle cenového výměru ERÚ 12,15kč/kWh a v modelu je ročně navyšovaná o 2 %. Instalovaný výkon je 997,5 kWp. Výkon se přepočítává na kWh dle koeficientu 1,04710935086794 a snižuje ročně o degradační hodnotu 0,5 %. Podíváme –li se pozorně, vidíme v letech 2011 – 2013 o třetinu nižší tržby. Důvodem je uvalení tzv. solární daně ve výši 26 %. Příkladem výpočtu tržeb byl vybrán rok 2011. V tomto roce není hodnota snížena o degradační hodnotu, proto je počítáno s hodnotou 1. (997,5 x 1,04710935086794) x 1 x (12,15 x 1,02) x (1 – 0,26) = 9 578 844,241kč
29
Tab. 4: Výnosy 2010 Tržby
2011
2012
2013
2014
2015
2016
CZK
279.610
9.578.844
9.721.569
9.866.420
13.531.662
13.733.284
13.937.910
Výnos. CZK úroky
0
59.548
55.656
55.656
55.656
55.656
55.656
2017 Tržby
CZK
14.145.585
Výnos. CZK úroky
55.656
2018
CZK
15.688.581
Výnos. CZK úroky Tržby celkem
2020
14.356.354 14.570.264 55.656
2024 Tržby
2019
2025
39.734
2022
2023
14.787.361
15.007.692
15.231.307
15.458.253
55.282
52.895
50.508
48.121
57.669 2026
2027
15.922.341 16.159.584
45.734
2021
2028
2029
2030
16.400.362
16.644.727
16.892.734
15.369.470
0
0
0
0
0
287.283.915
Výnos. úroky celkem
799.085
Zdroj: Interní zdroj Tržby za prodej elektrické energie nejsou jedinou výnosovou položkou. Další výnosovou položkou, jsou výnosové úroky plynoucí z uložené částky na bankovním účtu. 6.6.
Ekonomické vyhodnocení z pohledu investora
Pro investora je důležité provedení výpočtů respektujících reálné ekonomické prostředí. Rozhodujícími ukazateli v investičním rozhodování jsou IRR (vnitřní výnosové procento) a NPV (čistá současná hodnota). Aby tyto ukazatelé dávali reálnou vypovídací hodnotu, diskontoval jsem jednotlivé čisté peněžní toky diskontní sazbou 7 %. Pro výpočet diskontní sazby byl použit vzorec průměrných vážených nákladů na kapitál:
WACC = ick * ( 1 - t ) * ick t CK VK ivk
CK K
+ ivk *
VK K
náklady na cizí kapitál sazba daně z příjmu cizí kapitál vlastní kapitál požadovaná výnosnost vlastního kapitálu
Pro hodnotu ick byla použita úroková sazba ve výši 5,8 % p.a.. Zdrojem hodnoty i vk (požadované výnosnosti vlastního kapitálu) byla finanční analýza podnikové sféry vydávaná Ministerstvem průmyslu a obchodu, kde jsou uvedeny požadované výnosnosti vlastního kapitálu pro jednotlivá odvětví. (MPO.cz [online]. 2012) Průměrná hodnota v roce 2010 v energetickém sektoru činila 12,89 %. Vnitřní 30
výnosové procento bylo vypočteno v softwaru excel ve výši 10,8 %. Výpočet čisté současné hodnoty (NPV) jsem provedl metodou kumulovaného diskontovaného cash flow, viz obr.10, a vyšla kladná ve výši 36 933 890kč. Tab. 5: Hodnotící kritéria Hodnotící kritéria Instalovaná kapacita
kWp
997,5
Vyrobená el. energie / rok
kWh
1044,5
Doba životnosti projektu
roky
20
Diskontní míra
%
Celkové investiční náklady Vlastní kapitál Bankovní úvěr Bankovní úvěr Úrok
7,0%
CZK CZK
87.080.523
100,0%
22.285.719
25,6%
CZK
64.794.804
74,4%
%
5,8%
Splatnost Vlastní kapitál
roky
15
NPV
CZK
36.933.890
IRR Doba návratnosti (diskontovaná)
% roky
Zdroj: Interní zdroj
Zdroj: Interní zdroj 31
10,8% 9
Obr. 9: Diskontované FCF investora Na obrázku č.9 jsou uvedeny diskontované čisté peněžní toky investora. Pocelou dobu plánované životnosti elektrárny jsou peněžní toky kladné a pohybují se v průměru kolem 3 mil. Ročně. Odchylkou jsou tři počáteční roky a to z důvodu uvalení solární daně.
Zdroj: Interní zdroj Obr. 10: Kumulované diskontované FCF investora Z obrázku č.10 kumulovaného diskontovaného FCF jsem zjistil dobu návratnosti investorem vloženého kapitálu. Doba návratnosti je mezi osmi až devíti lety. Kompletní přehled všech vstupních údajů použitých pro výpočet a výsledky výpočtů jsou včetně výkazu zisků/ztrát a přehledu peněžních toků v příloze č.1. Tímto ekonomickým modelem dokazuji, že podpora v takové výši dosáhla svého efektu a investice do fotovoltaické elektrárny se v příkladě České republiky stala vhodnou příležitostí s nízkým rizikem, která přinesla jak kvantitativní rozvoj a následování strategických priorit energetické koncepce, tak i značné finanční náklady na jednotku elektrické energie promítající se do konečné ceny pro zákazníka. Ačkoliv přístup k podpoře obnovitelných zdrojů v jednotlivých zemích po celém je rozdílný, mohu obecně říci, že rozvoj těchto trendových obnovitelných 32
zdrojů (sluneční zdroje, větrné zdroje, biomasa) nastal po celém světě. V poslední kapitole popisuji globální tržní přehled těchto zdrojů energie v roce 2010.
33
7 Globální tržní přehled obnovitelných zdrojů za rok 2010 Využití obnovitelných zdrojů můžeme rozdělit do čtyř hlavních kategorií: Výroba elektrické energie Výroba tepla, chlazení Výroba pohonných hmot Podpora rozvoje venkova (off-grid) Za posledních pět let, zaznamenaly obnovitelné zdroje energie velký rozmach, převážně díky podpoře jednotlivých států. Na světové spotřebě energie se podílely 16 % (tradiční biomasa 10 %; vodní elektrárny 3,4 %; větrné, sluneční elektrárny, geotermální zdroje – pro výrobu elektrické energie 0,7 %; biomasa, geotermální a solární zdroje – pro výrobu tepla 1,5 %; biopaliva 0,6 %), přičemž jen za rok 2010 činí tento nárůst 5,4 %. Rok 2010 je také symbolem velkých rozdílů v rozvoji jednotlivých oblastí. Oblast větrných elektráren se stabilizovala. Oblast biopaliv zaznamenala pokles. Oblast vodních elektráren, biomasy (výroba elektrické energie a tepla), geotermální zdroje (elektrická energie, teplo) rostly od 3 – 9 %, což je standardní tempo růstu. V oblasti výroby elektrické energie ze slunečního záření byl rok 2010 historicky nejpříznivější. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
Zdroj: Global status report Obr. 11: Podíl zdrojů energie na konečné spotřebě 34
7.1.
Tržní přehled vybraných obnovitelných zdrojů využívaných k výrobě elektrické energie
V tržním přehledu se zabývám instalovanou kapacitou těch oblastí obnovitelných zdrojů využívaných k výrobě elektrické energie, které jsou v poslední době nejvíce vládami podporovány (větrná energie, sluneční energie, energie z biomasy). Pro lepší představu instalované kapacity dávám příklad známých konvenčních zdrojů v České republice. Vodní elektrárna Dalešice – instalovaný výkon 480 MW. (CEZ.cz [online]. 2011) Jaderná elektrárna Dukovany – instalovaný výkon necelé 2 GW, které pokrývají 20 % celkové spotřeby elektrické energie v České republice. (JE Temelín a Dukovany [online]. 2011) Uhelná elektrárna Prunéřov II – instalovaný výkon 1 GW. (CEZ.cz [online]. 2011) Nově instalovaná kapacita zahrnující veškeré celosvětové zdroje využívané k výrobě elektrické energie činila 194 GW, z toho podíl obnovitelných zdrojů byl zhruba poloviční. Celková kapacita veškerých zdrojů tak dosáhla 4950 GW s 20% podílem obnovitelných zdrojů (1320 GW). V porovnání s rokem 2009 se podíl obnovitelných zdrojů zvýšil o 8 %. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
35
Zdroj: Global status report Obr. 12: Podíl zdrojů využívaných k výrobě elektrické energie 7.1.1. Větrná energie Větrné elektrárny jako zdroj elektrické energie využívá 83 zemí světa, z nichž 53 zvýšilo instalovanou kapacitu právě v roce 2010 a bylo tak v celosvětovém měřítku dosaženo výkonu 198 GW pokrývajících 2 – 2,5 % celkové spotřeby elektrické energie. V samotném roce 2010 bylo instalováno 39 GW. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Na obrázku č. 18 vidíme instalovanou kapacitu v letech 1996 – 2010. Největší nárůst byl zaznamenán mezi lety 2005 – 2010 a to v průměru o 27 % ročně. S takovým stabilním růstem však není možné počítat do budoucna, tento trend se bude zpomalovat. Dochází k naplnění potenciálu využití v hlavních regionech – Evropa, USA. Převážná část nově budovaných větrných elektráren byla instalována v rozvojových zemích. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Na předním místě v počtu nově budovaných větrných elektráren je Čína, kde bylo instalováno necelých 50 % nové světové kapacity o výkonu 18,9 GW. Celková instalovaná kapacita Číny ke konci roku 2010 činila 44,7 GW. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) USA za rok 2010 instalovaly pouhých 5,1 GW. V porovnání s předchozími roky je hodnota poloviční. Celková instalovaná kapacita USA činila ke konci roku 2010 40,2 GW. Tento výkon dodává elektrickou energii zhruba 10 milionům domácnostem. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) V Evropské unii se za rok 2010 instalovalo 9,5 GW což je trend klesající, neboť i zde dochází k naplňování kapacit. Lídry v instalacích větrných elektráren byly Německo a Španělsko. Německo instalovalo v tomto roce 1,6 GW výkonu a dosáhlo koncem téhož roku celkové kapacity 20,7 GW. Španělsko instalovalo za rok 2010 1,8 GW. Koncem téhož roku dosáhlo kapacity o výkonu 20,7 GW. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
36
Za pozornost stojí skutečnost, že i přes shodný instalovaný výkon se ve Španělsku vyrobilo více elektrické energie, než v Německu. Důvodem je instalace technologicky vyspělejších turbín s vyšším výkonem a příznivější povětrností podmínky. Prostor pro další růst je tak v instalaci turbín s vyšším výkonem a expanzí na trhy s vhodným větrným potenciálem – Bulharsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Kypr. Větrné elektrárny pokrývají 5,3 % spotřeby elektrické energie Evropské unie. Rozdíly v jednotlivých částech Evropy jsou veliké – v Dánsku pokrývají 22 % spotřeby elektrické energie, v Portugalsku 21 %, Španělsku 15,4 %, Irsku 10,1 %, Německu 6 %. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
Zdroj: Global status report Obr. 13: Instalovaná světová kapacita v letech 1996-2010
Zdroj: Global status report 37
Obr. 14: Stav do roku 2009 a přírůstek v roce 2010 V Indii dosáhla celková instalovaná kapacita 13,2 GW včetně ročního přírůstku za rok 2010 1,4 GW. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Mezi rozvíjející trhy patří oblast Latinské Ameriky a Karibiku s instalovanou kapacitou 0,3 GW, Afrika s 0,55 GW a oblast Blízkého východu 0,9 GW. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) 7.1.2. Sluneční energie Více jak 100 zemí světa využívá sluneční záření k výrobě elektrické energie. Rok 2010 byl v porovnání s předchozími roky ve znamení největšího nárůstu solárních instalací s kapacitou 17 GW a tím bylo dosaženo celkového výkonu 40 GW. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
Zdroj: Global status report Obr. 15: Instalovaná světová kapacita v letech 1996-2010 Dominantní postavení zaujímá Evropská unie, která za rok 2010 instalovala 80 % světové kapacity o výkonu 13,2 GW, pokrývající spotřebu 10 milionů domácností. Z pohledu jednotlivých zemí stojí v popředí Německo se 17,3 GW, Itálie s 5,8 GW a Španělsko se 3,8 GW. Konkrétně v České republice nastal nebývalý rozvoj solárních elektráren v souvislosti s vysokými výkupními cenami v poměru k cenám technologií, kdy v průběhu dvou let bylo instalováno necelé 2 GW. Spolu i s veřejným míněním dopadu fotovoltaiky na krajinný ráz došlo k omezení podpory a rozvoj fotovoltaiky se téměř zastavil. K omezení podpory dochází i v ostatních
38
státech Evropské unie, proto takto rychlý rozvoj do budoucna již nelze předpokládat. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) USA instalovaly za rok 2010 0,9 GW výkonu a dosáhly celkové kapacity 2,5 GW. Největší solární elektrárna na světě o výkonu 80MW se nachází v kanadském Ontariu a dodává elektrickou energii do 12800 domácností. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Z velké části jsou instalace prováděny přímo napojením na rozvodnou síť tzv. grid connection. Spolu s klesající cenou technologií roste poptávka po tzv. off-grid connection, které jsou zcela nezávislé na distribuční síti. Vyrobená elektrická energie se okamžitě spotřebovává, nebo je uložena do baterií. Poptávány jsou především v rozvojových zemí, ale také v Austrálii, kde je takto instalováno přes 70 % zdrojů elektrické energie sloužících pro farmáře, či domácnosti v odlehlých oblastech. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) 7.1.3. Biomasa Využívání biomasy jako zdroje elektrické energie je nejvíce rozšířeno v USA, kde celková instalovaná kapacita činí 10,4 GW s přírůstkem 0,3 GW za rok 2010. Převážná část elektrické energie je zde vyrobena ze dřeva, zemědělských zbytků a spalováním sulfátových výluh. Roste také množství vyrobené elektrické energie ze sekundárních zdrojů, jako je například plyn ze skládek odpadů. Více než 550 elektráren s výkonem 1,7 GW bylo takto zásobováno. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) V Evropské unii je evidováno 800 elektráren o výkonu 7,1 GW. V porovnání s rokem 2009 se výroba elektrické energie zvýšila o 10,2 %. Přibližně polovina této energie pochází z elektráren určených jen pro výrobu elektrické energie a polovina z kombinovaných jednotek vyrábějících současně teplo a elektrickou energii. 71 % elektrické energie pochází z pevné biomasy a zbytek z bioplynu. Mezi přední státy patří Německo, Švédsko a Velká Británie, které se podílejí z 50 % na celkové výrobě elektrické energie z biomasy. Bioplynové elektrárny vyrobily za rok 2010 13,8 TWh elektrické energie, která pokryla spotřebu 4,3 milionů domácností. Mezi další velké výrobce z pevné biomasy patří Finsko, Polsko, Itálie a Nizozemí. U zemí jako jsou Itálie, Francie, Španělsko a Velká Británie se 39
předpokládá rozvoj bioplynových elektráren. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) V oblasti Jižní Ameriky je významným výrobcem Brazílie. Pokládá se za stabilní trh, kde je prostor k růstu. Koncem roku 2010 instalovaná kapacita činila 7,8 GW. Hlavním zdrojem biomasy je cukrová třtina. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Mezi další oblasti světa patří Čína s instalovaným výkonem 4 GW, která využívá k výrobě kombinaci cukrové třtiny, pevné biomasy, organického odpadu a bioplynu. Vzrůstající zájem o tento způsob výroby je v Indii (3 GW), Austrálii, Africe a na Blízkém východě. 7.2.
Tok investic
Celkové investice do všech obnovitelných zdrojů energie dosáhly za rok 2010 211 miliard dolarů. Výše investic v rozvojových zemích přesáhla v tomto roce výši investic v rozvinutých zemích. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
Zdroj: Global status report Obr. 16: Investice do obnovitelných zdrojů Čínská vláda investovala 72 miliard dolarů, které představují 2/3 investic v rozvojových zemích a 1/3 globálních investic (růst 28 %). (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011)
40
Investice v USA dosáhly výše 25 miliard dolarů (růst o 58 % oproti roku 2009). Tyto finanční prostředky financovaly velké projekty v podobě rozsáhlých větrných parků, fotovoltaických elektráren na volné ploše. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Německá vláda uzákonila omezení investic do instalací velkých projektů ( 6,7 miliard dolarů), podpora směřovala k malým projektům jako jsou střešní fotovolatické instalace na rodinných domcích ve výši 34,3 miliard dolarů. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) Investice v Indii vzrostly o 25 % na 3,8 miliard dolarů z toho převážná část 2,3 miliard dolarů směřovala do výstavby větrných parků a 1,5 miliard dolarů do výstavby fotovoltaických elektráren a zdrojů na biomasu. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) V Brazílii investice klesly o 5 % na 7 miliard dolarů. Důvodem bylo zaměření se na konsolidaci odvětví biopaliv, kde docházelo k fúzím a akvizicím, které nejsou do toků investic započítávány. (Renewables 2011 Global status report [online]. 2011) 7.3.
Zaměstnanost
Hodnoty v tabulce níže uvádějí odhadované počty pracovních míst v jednotlivých oblastech obnovitelných zdrojů. Celkový odhadovaný počet pracovních míst se blíží 3,5 milionům.
41
Tab. 6: Počet pracovních míst Odvětví Bioplyn
Odhad počtu pracovních Dostupná data počtu prac. míst míst - svět z regionů 1 500 000 Brazílie 730 000
Větrná energie - výroba elektrické energie
630 000
Sluneční energie - výroba tepla
300 000
Sluneční energie - výroba el. energie
350 000
Čína
150 000
Německo
100 000
USA
85 000
Španělsko
40 000
Itálie
28 000
Dánsko
24 000
Brazílie
14 000
Indie
10 000
Čína
250 000
Španělsko Čína Německo
120 000 120 000
Japonsko
26 000
USA
17 000
Španělsko
14 000
Německo
Biomasa - výroba el. energie
USA Španělsko
Vodní energie
Evropa
Slunecní termální energie Celkový odhad
15 000
66 000 5 000 20 000 7 000
USA
8 000
USA Biopaliva
120 000
Španělsko Německo
Geotermální energie
7 000
13 000 9 000
Německo
20 000
Španělsko
1 000
USA
1 000
3 500 000
Zdroj: Global status report 7.4.
Přehled podpor obnovitelných zdrojů
V následující tabulce ukazuji přehled podpor obnovitelných zdrojů v jednotlivých zemích. Ke konci roku 2010 podporovalo toto odvětví 119 zemí. Tabulka zobrazuje podporu všech obnovitelných zdrojů.
42
Tab. 7:Podpory obnovitelných zdrojů v zemích s vysokými příjmy
Země s vysokými příjmy Austrálie Rakousko Belgie Kanada Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Irsko Izrael Itálie Japonsko Lotyšsko Lucembursko Malta Nizozemí Nový Zéland Norsko Polsko Portugalsko Singapur Slovensko Slovinsko Jižní Korea Španělsko Švédsko Švédsko Trinidad & Tobago Velká Británie USA
Zdroj: Global status report 43
Aukční systém
Veřejné financování
Investice, půjčky, granty
Přímé platby
Daňová zvýhodnění
Dotace, granty
Zelené certifikáty
Výroba tepla
Podpora biopaliv
Pevné tarify
Regulační politiky Fiskální opatření
Tab. 8:Podpory obnovitelných zdrojů v zemích se středně vyššími příjmy Země se středně-vyššími příjmy Alžírsko Argentina Bělorusko Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Bulharsko Chile Kolumbie Kostarika Dominikánská rep. Írán Kazachstán Litva Makedonie Malajsie Mauricius Mexico Panama Peru Rumunsko Rusko Srbsko Jižní Afrika Turecko Uruguay
Zdroj: Global status report
44
Tab. 9:Podpory obnovitelných zdrojů v zemích se středně nižšími a nízkými příjmy Země se středně-nižšími příjmy Arménie Bolívie Čína Ekvádor Egypt Salvador Guatemala Honduras Indie Indonésie Jordánsko Marshallovi ostrovy Moldávie Mongolsko Maroko Nikaragua Pákistan Palestina Filipíny Srí Lanka Thajsko Tunisko Ukrajina Vietnam Země s nízkými příjmy Bangladéš Etiopie Zambie Ghana Keňa Kyrgystán Mali Mozambique Nepál Rwanda Tanzánie Uganda Zambie
Zdroj:Global status report Pro popsané oblasti obnovitelných zdrojů byl rok 2010 příznivý. Náklonnost vlád k financování podpor obnovitelných zdrojů vedla k prudkému rozvoji a toto odvětví se stalo vhodnou investiční příležitostí. Z dnešního pohledu mohu říci, že 45
vzhledem k ekonomické situaci se taková podpora nedá v budoucnosti očekávat, alespoň v Evropské unii ne. Data za rok 2011 nejsou stále dostupná, ale jde vidět silná provázanost mezi výdaji vlád na podporu obnovitelných zdrojů a jejich rozvojem, který se začátkem roku 2011 utlumil.
46
8 Závěr Cílem bakalářské práce je analyzovat situaci obnovitelných zdrojů energie ve spojitosti s politickými a ekonomickými problémy spojenými s využíváním tradičních zdrojů energie. S využíváním tradičních zdrojů energie (ropy, zemního plynu, uhlí) jsou spojené politické, ekonomické a environmentální problémy. Environmentální problémy v podobě lokálního znečištění ovzduší a snížení tak kvality života obyvatel. Politicko-ekonomické problémy plynoucí z nerovnoměrného rozložení světových energetických rezerv v porovnání s geografickým rozložením světové spotřeby energie. Zásoby ropy a zemního plynu pokrývající světovou spotřebu z 60 % se nacházejí mimo regiony, ve kterých se odehrává jejich spotřeba. Problémem tedy není akutní nedostatek energie v důsledku vyčerpání energetických zdrojů, ale závislost vyspělých zemí na politicky nestabilních regionech vlastnící rezervy. Je tedy naprosto legitimní snaha vyspělých zemí řešit energetickou otázku. Dochází k hledání alternativ, jak nahradit tradiční zdroje zdroji jinými vyhovující našim požadavkům. Z příkladu energetické koncepce České republiky je patrné, že se státy energetickou politikou vážně zabývají. Zohledňují veškerá rizika ovlivňující vnější a vnitřní prostředí a k tomu se snaží přizpůsobovat vlastní energetickou politiku. Obecně mohu říci, že se snaží být co nejvíce energeticky soběstačné a to dokazuji v prioritách energetické koncepce České republiky:
Vyvážený
mix
zdrojů
s přednostním
využitím
všech
dostupných
tuzemských energetických zdrojů Energetická účinnost ekonomiky a úspory energie Rozvoj síťové infrastruktury, integrace trhů s elektřinou a plynem Podpora výzkumu, vývoje a inovací Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR proti energetickým krizím Ochrana životního prostředí, minimalizovat dopad na životní prostředí Právě jedním z mnoha alternativních řešení vyhovující prioritám jsou obnovitelné zdroje energie. Hlavní výhodou je jejich energetická bezpečnost. Nevýhodou některých zdrojů (fotovoltaiky, biomasy) jsou značné finanční náklady na jejich
47
implementaci, nekonkurenceschopnost s tradičními zdroji energie. I přes tato negativa došlo k uzákonění podpor pro obnovitelné zdroje energie. Z ekonomického modelu v kapitole 6, podrobněji v příloze 1, se investice do fotovoltaiky staly vhodnou příležitostí s nízkým rizikem a v případě České republiky nastal nebývalý rozvoj tohoto zdroje. To ostatně platí i pro další druhy obnovitelných zdrojů a to nejen v České republice, ale po celém světě, kde došlo k uzákonění podpor, vše je patrné z kapitoly 7. Nedošlo však k prudkému rozvoji všech zdrojů, například vodní elektrárny mají svůj rozvoj za sebou a jsou plně konkurenceschopné s konvenčními zdroji. Obnovitelné zdroje energie se v roce 2010 podílely na světové spotřebě energie 16 %. Tento podíl není zanedbatelný a ukazuje, že politika podpory obnovitelných zdrojů
byla/je
účinná.
Velkou
výhodou
obnovitelných
zdrojů
je
jejich
nevyčerpatelnost, bezpečnost a zároveň nemají negativní dopad na regionální čistotu ovzduší. Naopak nevýhodou některých zdrojů jsou značné finanční náklady na implementaci (fotovoltaika), proto aby došlo k jejich rozvoji musí být k tomu přizpůsobená i politika, která pokřivuje trhu s energií a způsobuje zdražování cen energie. Data za rok 2011 nejsou stále dostupná, ale jde vidět silná provázanost mezi výdaji vlád na podporu obnovitelných zdrojů a jejich rozvojem, který se začátkem roku 2011 utlumil. Je tedy stále otázkou, jaký bude další vývoj tohoto odvětví.
48
Seznam použité literatury Antropogeneze v geologii [online]. 2011 [cit. 2011-12-28]. Přírodní energetické zdroje. Dostupné z WWW:
. MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika. Praha : C. H. Beck, 2009., 204 s. ISBN 978-80-7400-112-3. OKD.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-05]. Ropné šoky sedmdesátých let. Dostupné z WWW:
. QUASCHNING, Volker. Obnovitelné zdroje energií. Praha : Grada Publishing a.s., 2010., 295 s. ISBN 978-80-247-3250-3. LOMBORG, Bjorn. Skeptický ekolog. Praha : Dokořán s.r.o., 2006., 587 s. ISBN 80-7363-059-1 KLIKOVÁ, Christian; KOTLÁN, Igor. Hospodářská politika. Institut vzdělávání Sokrates, 2006., 339 s. ISBN 80-86572-37-4 Státní energetická koncepce [online]. 2010 [cit. 2012-01-10]. Státní energetická koncepce ČR. Dostupné z WWW:
. Ec.europa.eu [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Směrnice. Dostupné z WWW: . Biom.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Obchodovatelné zelené certifikáty – princip
a
význam.
Dostupné
z WWW:
clanky/obchodovatelne-zelene-certifikaty-princip-a-vyznam>. MPO.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-30]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Dostupné z WWW: . Renewables 2011 Global status report [online]. 2011 [cit. 2011-10-20]. Market overview. Dostupné z WWW: . 49
CEZ.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Vodní elektrárna Dalešice. Dostupné z WWW: . JE Temelín a Dukovany [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Jaderná elektrárna Dukovany.
Dostupné
z WWW:
elektrarna-dukovany.html/>. CEZ.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-30]. Uhelná elektrárna Prunéřov. Dostupné z WWW:
html/>.
50
Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj ceny ropy v letech 1861-2010 ................................................. .12 Obrázek 2: Těžba a spotřeba ropy v jednotlivých regionech světa v roce 2010 ... 14 Obrázek 3: Ropné rezervy jednotlivých regionů světa v roce 2010 ...................... 15 Obrázek 4: Těžba a spotřeba zemního plynu v jednotlivých regionech světa v roce 2010 ..................................................................................................................... 15 Obrázek 5: Rezervy zemního plynu jednotlivých regionů světa v roce 2010 ........ 16 Obrázek 6: Vazby na energetiku .......................................................................... 18 Obrázek 7: Principy .............................................................................................. 19 Obrázek 8: Východiska ........................................................................................ 19 Obrázek 9: Diskontované FCF investora .............................................................. 31 Obrázek 10: Kumulované diskontované FCF investora ....................................... 32 Obrázek 11: Podíl zdrojů energie na konečné spotřebě....................................... 34 Obrázek 12: Podíl zdrojů využívaných k výrobě elektrické energie ...................... 36 Obrázek 13: Instalovaná světová kapacita v letech 1996-2010 ........................... 37 Obrázek 14: Stav do roku 2009 a přírůstek v roce 2010 ...................................... 37 Obrázek 15: Instalovaná světová kapacita v letech 1996-2010 ........................... 38 Obrázek 16: Investice do obnovitelných zdrojů .................................................... 40
51
Seznam tabulek Tab 1: Celkové investiční náklady ........................................................................ 26 Tab 2: Provozní náklady ....................................................................................... 28 Tab 3: Ostatní náklady ......................................................................................... 29 Tab 4: Výnosy ...................................................................................................... 30 Tab 5: Hodnotící kritéria ....................................................................................... 31 Tab 6: Počet pracovních míst ............................................................................... 42 Tab 7: Podpory obnovitelných zdrojů v zemích s vysokými příjmy ....................... 43 Tab 8: Podpory obnovitelných zdrojů v zemích se středně vyššími příjmy ........... 44 Tab 9: Podpory obnovitelných zdrojů v zemích se středně nižšími a nízkými příjmy ............................................................................................................................. 45
52
Seznam příloh Příloha 1: Výkaz zisků a ztrát, přehled peněžních toků
53
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Tomáš Vlček
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Energetická politika se zaměřením na obnovitelné zdroje
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Pavla Švermová, Ph.D.
KATEDRA
KLRK
POČET STRAN
56
POČET OBRÁZKŮ
16
POČET TABULEK
9
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat situaci obnovitelných zdrojů energie ve spojitosti s politickými a ekonomickými problémy spojenými s využíváním tradičních zdrojů energie. Důraz byl kladen na rizika spojená se závislostí na tradičních konvenčních zdrojích energie, jaká jsou řešení, jak se promítají do energetické koncepce. Finální implementaci strategických priorit koncepce.
KLÍČOVÁ SLOVA
Obnovitelné zdroje energie, energetická koncepce, fotovoltaická elektrárna, plyn, ropa
ROK ODEVZDÁNÍ
54
2012
ANNOTATION AUTHOR
Tomáš Vlček
FIELD
Corporate Economics and Business Management
THESIS TITLE
Energy policy – renewable sources of energy
SUPERVISOR
Ing. Pavla Švermová, Ph.D.
DEPARTMENT
KLRK
NUMBER OF PAGES
56
NUMBER OF PICTURES
16
NUMBER OF TABLES
9
NUMBER OF APPENDICES
1
YEAR
2012
SUMMARY
The purpose of this bachelor thesis is to analyze situation of renewable energy sources in conjunction with political and economical problems connected with using of conventional energy sources. The main accent is on threats which are connected with using of conventional energy sources, options of solution, strategic priorities in energy conception and their implementation.
KEY WORDS
Renewable sources of energy, energy conception, solar power plant, gas, oil
55
