ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Tomáš Mudroch
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
FINANČNÍ PLÁN SPOLEČNOSTI C E C o l o a. s.
Tomáš MUDROCH
Vedoucí práce: doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Praze, dne 23. dubna 2012
Vlastnoruční podpis
3
Děkuji doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................. 6 1
Úvod ................................................................................................................. 8
2
Popis podnikatelského prostředí .................................................................... 10
3
4
5
2.1
Nabízené produkty................................................................................... 12
2.2
Hlavní dodavatelé .................................................................................... 13
2.3
Hlavní odběratelé..................................................................................... 13
Analýza finančních ukazatelů společnosti ...................................................... 15 3.1
Rozvaha .................................................................................................. 15
3.2
Výkaz zisků a ztrát ................................................................................... 16
Návrh finančního plánu .................................................................................. 17 4.1
Tržby........................................................................................................ 17
4.2
Náklady.................................................................................................... 20
4.3
Investice .................................................................................................. 23
4.4
Peněžní toky ............................................................................................ 24
4.5
Finanční plán 2012 .................................................................................. 27
Ekonomická přidaná hodnota ........................................................................ 30 5.1 Historie ukazatele EVA................................................................................ 30 5.2 Výpočet ukazatele EVA ............................................................................... 31 5.3 Vyhodnocení ukazatele EVA ....................................................................... 32 5.4 Ukazatel EVA společnosti CE Colo ............................................................. 33
6
Shrnutí a závěr .............................................................................................. 37
Seznam literatury .................................................................................................. 39 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 41 Seznam příloh....................................................................................................... 42
5
Seznam použitých zkratek a symbolů AT&T
telekomunikační operátor
atp.
a tak podobně
C
investovaný kapitál dle stavu na konci předchozího roku (Capital employed at the end of previous year)
CAPEX
investice (Capital Expenditures)
CAPM
Capital Asset Pricing Model
CIOMIS
Vnitřní optický a metalický propojovací systém (Colocation Internal Optical and Melallic Interconnection System)
CK
hodnota cizího kapitálu
ČR
Česká Republika
ČTÚ
Český Telekomunikační Úřad
d
sazba daně z příjmu
DC
Datové Centrum
EBIT
zisk před úroky a zdaněním (Earnings Before Interest and Taxes)
EBITDA
zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization)
EUR
Euro
EVA
ekonomická přidaná hodnota (economic value added)
FLM
First Line Management (údržba propojení mezi zařízeními)
GTS CE
GTS Central European Holding B.V.
K
celková hodnota kapitálu
Kč
korun českých
kWh
kilowatthodina
n
počet pozorování
mj.
mimo jiné
6
NIX
Neutral Internet eXchange
nCK
náklady cizího kapitálu
nVK
náklady vlastního kapitálu
NOPAT
provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Tax)
O2
obchodní značka telekomunikačního operátora Telefónica
r
korelační koeficient
resp.
respektive
St
sezónní složka v příslušném období (model časových řad)
Skut.
skutečnost
Tt
trendová složka v příslušném období (model časových řad)
tis.
tisíc
tzv.
takzvaný
viz.
jak je možno vidět
VK
hodnota vlastního kapitálu
WACC
průměrné vážené kapitálové náklady (Weighted Average Cost of Capital)
yt
hodnota očišťovaného ukazatele v příslušném období (model časových řad)
εt
náhodná složka v příslušném období (model časových řad)
7
1
Úvod
Finanční plánování patří mezi klíčové aktivity firem. Jeho hlavním úkolem je maximální využití všech zdrojů vedoucí k dosažení stability, úspěšného rozvoje a v konečném důsledku i zvyšování hodnoty společnosti. Ačkoliv se jedná o jednu nejdůležitějších činností finančního managementu není nikde obsah finančního plánu právně upraven a je proto důležitou zodpovědností řídících pracovníků. Správně sestavený finanční plán odkrývá možná rizika a snaží se tato rizika popsat a eliminovat. Současně je důležitým předpokladem úspěšného podnikání. Cílem této bakalářské práce je představení společnosti CE Colo a. s., popis finančních ukazatelů společnosti a jejich předpověď na následující rok 2012. Důraz je kladen na praktické využití práce. Ať již se jedná o zlepšení metod pro předpověď budoucích hodnot nebo odhalení možných míst pro zlepšení finanční situace společnosti. Dalším cílem je zhodnocení, zda by pro společnost bylo přínosem sledování ukazatele EVA. Vlastní práce je rozdělena do šesti kapitol. Po první části obsahující krátký úvod a cíle práce, je v druhé kapitole stručně popsáno podnikatelské prostřední společnosti
včetně
uvedení
nabízených
služeb,
hlavních
dodavatelů
a
významných zákazníků. Třetí kapitola seznamuje s finančními výkazy společnosti, popisem jednotlivých položek, včetně uvedení způsobu financování. Velká pozornost je věnována čtvrté kapitole. Ta je členěna do samostatných podkapitol, které popisují jednotlivé dílčí položky plánu. Nejprve je vždy provedena krátká analýza stávajícího stavu, následně jsou zmíněny hlavní faktory ovlivňující aktuálně dosahovaných hodnot a vytvořen plán zvolenou metodou. Závěrem jsou všechny dílčí položky plánu převedeny do finančních výkazů a shrnut plánovaný výsledek. Kapitola pátá se zabývá ukazatelem EVA. V úvodu této kapitoly je nastíněn jeho historický původ. Následně je uveden popis výpočtu nejen samotného ukazatele, ale i vymezeny jednotlivé části ukazatelů v něm zahrnutých. Nakonec je proveden výpočet EVA společnosti CE Colo a. s. a zhodnoceno zda je vhodné jej sledovat. Toto zhodnocení je provedeno nejen na základě vlastního úsudku, ale opírá se i o teoretické poznatky. 8
V šesté kapitole jsou nejen shrnuty všechny předcházející kapitoly, ale především sumarizovány hlavní poznatky, ať již získané při tvorbě plánu nebo výpočtu ukazatele EVA. Věřím, že alespoň některé závěry a doporučení budou v praxi aplikovány a přispějí tak k dalšímu rozvoji společnosti.
9
2
Popis podnikatelského prostředí
Společnost CE Colo a. s. (dále jen CE Colo) patří mezi nejvýznamnější poskytovatele služeb datových center v ČR. Fakticky vznikla v lednu 2011 akvizicí společnosti SITEL Data Center a. s., předním operátorem telekomunikačních služeb v regionu střední a východní Evropy, holdingem GTS CE. Do datového centra společnosti CE Colo zákazníci umisťují zařízení, která jsou umístěna v klimatizovaném prostředí se zvýšenými bezpečnostními opatřeními. Je zde zajišťováno nezávislé napájení ze dvou zdrojů, které je současně několikanásobně zálohováno. V jednotlivých místnostech datového centra je udržována konstantní teplota a vlhkost. Např. v případě požáru by hašení bylo prováděno inertním plynem „Inergen“1, který nepoškozuje technologii, uložená data, ani síťové rozvody.
DC Telekomunikačního operátora
Carrier neutral DC
O2
z á k a z n í k
G T S
A T & T
O2
I n t e r n e t
z á k a z n í k
G T S
A T & T
I n t e r n e t
Obr. 1 Datové centrum
Obr. 2 Datové centrum nezávislé na
telekomunikačního operátora
telekomunikačním operátorovi
Hlavní výhodou umístění zařízení do prostor společnosti je především možnost propojení do NIX, jako hlavního propojovacího bodu do Internetu v rámci ČR, ale i možnost mezinárodního propojení. Ačkoliv je společnost součástí skupiny GTS CE, snaží se profilovat jako nezávislý tzv. „carrier neutral“ poskytovatel, který umožňuje umístění a propojení zařízení se sítěmi více telekomunikačních operátorů. Současně však společnosti nabízí zprostředkování pronájmu prostor v některém z datových center v rámci skupiny. 1
Inergen je netoxické plynné hasivo
10
Vzhledem k rostoucí poptávce po službách ukládání dat a vzdáleného přístupu k aplikacím se datové centrum společnosti trvale rozvíjí. Jen v roce 2011, byly prostory datového centra rozšířeny z 2 400 m2 na 2 600 m2, přebudováním nevyužitých skladovacích a kancelářských prostor. V roce 2012 se plánuje další rozšíření o 450 m2. Celková kapacita prostor datového centra tedy dosáhne 3 050 m2. Tím bude možnost dalšího rozšiřování v rámci stávající budovy již zcela vyčerpána, proto je dlouhodobě plánována koupě přiléhajícího pozemku, který bude využit pro stavbu zcela nové budovy datového centra. Společnost sídlí v Praze, ulici Nad Elektrárnou 1428/47. Má 15 zaměstnanců v plném pracovním poměru, a dále dvě osoby na poloviční úvazek.
11
2.1
Nabízené produkty
Jak již bylo zmíněno, je hlavním produktem společnosti poskytování prostoru pro umístění zařízení. Základní jednotkou je 1 stojan, který zabírá plochu 2,5 m2 včetně uličky, z které je do stojanu přístup. Pro zákazníky s požadavkem na prostor menší než tato základní jednotka, je možnost stojan rozdělit do samostatně uzamykatelných částí, a to na ½, příp. ⅓. Naopak, zákazníkům s většími požadavky na prostor a především bezpečnost, je nabízen pronájem celých místností nebo možnost oddělit pronajatý prostor samostatně stojící klecí. V datovém centru jsou však současně nabízeny i další služby, včetně doplňkových. Patří mezi ně např. možnost umístění antén na budově společnosti, pronájem kanceláří, instalace propojení, pronájem telefonních linek nebo obsluhu zařízení zákazníka. Tab. 1 Kategorie služeb Druh plateb Pravidelné
Produktová skupina Prostory pro umístění zařízení Elektrická energie hrazená paušální částkou Doplňkové služby Ostatní služby
Měřené
Elektrická energie hrazená dle skutečné spotřeby Hlasový provoz
Jednorázové
Instalace Prodej zařízení
V Tab. 1 je znázorněno členění služeb do dvou hlavních kategorií. První kategorie je členěna z hlediska druhu plateb. Zahrnuje položky pravidelného, měřeného resp. jednorázového charakteru. Druhá kategorie je pak členěna dle kritéria o jaký typ produktu se jedná. Zda o prostory pro umístění zařízení, poskytování doplňkových služeb, přeprodej elektrické energie nebo ostatní služby. Někteří zákazníci vyžadují balíček služeb související s pronájmem prostor, proto u této skupiny zákazníků, je do pronájmu zahrnuta spotřeba elektrické energie příp. další doplňkové služby.
12
2.2
Hlavní dodavatelé
Jakýkoliv výpadek v poskytování služeb společnosti by měl fatální následky nejen na hospodářské výsledky společnosti, ale především na pověst datového centra. Proto je výběru dodavatelů věnována zvýšená péče. Pro výběr je rozhodující nejen cena poptávaných služeb, ale především kvalita resp. stálost dodávek. Významnými dodavateli jsou především Pražská energetika, a. s., a dále společnost SITEL spol. s r. o., která zajišťuje údržbu a ostrahu objektu, instalaci propojení zařízení a non-stop technický dispečink.
2.3
Hlavní odběratelé
Typickými zákazníky datového centra společnosti jsou především národní i mezinárodní telekomunikační operátoři, orgány státní správy nebo nadnárodní společnosti s vysokými požadavky na standard poskytovaných služeb. Zákazníci jsou členěni do dvou skupin, a to na „koncové“ a „velkoobchodní“. Vzhledem k tomu, že obě tyto skupiny zákazníků mají víceméně totožné požadavky na šíři i kvalitu poskytovaných služeb, není výše uvedené členění v praxi téměř využíváno. Přesto jsou zákazníci i nadále takto zařazováni. Hlavním důvodem jsou segmentační analýzy v rámci celé skupiny GTS CE, kde toto členění má své opodstatnění. Tab. 2 Přehled pěti největších zákazníků z hlediska tržeb Pořadí
Zákazník
1.
Tesco Stores ČR a.s.
2.
DHL Information Services s.r.o
3.
GTS Czech s.r.o.
4.
Trestel CZ, a.s.
5.
MobilKom, a.s.
V Tab. 2 je uvedeno pět největších zákazníků z hlediska výše průměrných měsíčních tržeb za období 4. kvartálu 2011. Třetí v pořadí je sesterská organizace GTS Czech. Ačkoliv je všem organizacím v rámci skupiny poskytován stejný standard i podmínky poskytovaných služeb jako ostatním zákazníkům, je politikou skupiny vytváření hodnoty jako celku. Proto jsou ve skupinovém reportingu 13
sesterské organizace vyčleněny a důraz je kladen především na ukazatele vztahující se k třetím stranám. Přestože mezi hlavní zákazníky patří telekomunikační operátoři, kteří v datovém centru realizují propojení jednotlivých sítí, zaměřuje společnost CE Colo svou pozornost pouze na pronájem prostor a související služby. Hlavním důvodem je regulace ze strany ČTÚ. Obor telekomunikací patří mezi jeden z nejvíce regulovaných, z čehož vyplývá zvýšená administrativa nebo například nemožnost ukončení smlouvy zákazníkům, kteří nehradí své závazky vůči společnosti v kratším termínu než dva měsíce.
14
3
Analýza finančních ukazatelů společnosti
Cílem této kapitoly je získání základních informací o finančních ukazatelích společnosti. Vzhledem k tomu, že většina položek bude dále rozebírána v následující kapitole, tedy v plánu na rok 2012, jsou zde uváděné informace v agregované formě. Detailní verze výkazu zisku a ztrát a rozvahy je však pro úplnost přiložena v příloze této práce.
3.1
Rozvaha
Z pohledu na Tab. 3 je patrné, že největší položkou aktiv je dlouhodobý majetek. Jeho hlavní část tvoří především budova a pozemek datového centra a dále jeho vybavení. U oběžných aktiv, jsou zásadní položkou bankovní účty ve výši 55 187 tis. Kč.
Jejich
výše
souvisí
s plánovanou
úhradou
krátkodobého
bankovního úvěru počátkem roku 2012. Tab. 3 Rozvaha (agregovaná)
Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení Aktiva
ROZVAHA Ke dni 31. prosince 2011 (v celých tisících Kč) 361 237 Vlastní kapitál 79 859 Cizí zdroje
370 430 94 837
24 171 465 267 Pasiva
465 267
U časového rozlišení se jedná o náklady příštích období, kdy si společnost pronajala a zaplatila část optické sítě na 15 let dopředu. Na straně pasiv se jako podstatná položka jeví základní kapitál společnosti ve výši 310 000 tis. Kč. Zásadní položkou u cizích zdrojů jsou pak závazky z obchodních vztahů ve výši 34 381 tis. Kč, dále odložený daňový závazek, který je rozdílem mezi účetními a daňovými odpisy a již zmiňovaný krátkodobý bankovní úvěr ve výši 15 074 tis. Kč. Můžeme tedy konstatovat, že společnost je financována především z vlastních zdrojů.
15
3.2
Výkaz zisků a ztrát
Vzhledem k tomu, že struktura výnosů i nákladů v roce 2011 je obdobná s plánovanými hodnotami pro rok 2012, se jimi jak již bylo zmíněno, budeme podrobně zabývat v následující kapitole. Z Tab. 4 je však zřejmé, že společnost tvořila nejen zisk provozní, ale i celkový po zdanění ve výši 35 635 tis. Kč. Tab. 4 Výkaz zisku a ztrát (agregovaný)
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Ke dni 31. prosince 2011 (v celých tisících Kč) Označení
TEXT
Skutečnost v účetním období
a
b
1
II.
* ***
Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zvýšení rezerv a opravných položek v provozní oblasti Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z přijmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období
***
Výsledek hospodaření před zdaněním
B. + C. D. E. G. H. * L. X. N. XI. O. * Q. ** XIII. S.
181 285 93 696 87 589 15 542 117 31 700 5 866 507 34 263 474 286 858 944 941 -1 043 8 170 25 050 25 029 14 444 10 585 35 635 58 249
Při pohledu na výši osobních nákladů se jejich výše může jevit jako poměrně nízká. Důvodem je skutečnost, že v období leden až květen 2011 byla část zaměstnanců pracovníky bývalého majitele datového centra. Proto jsou tyto náklady v položce služeb u výkonové spotřeby, jelikož činnosti jimi vykonávané byly předmětem outsourcingu. 16
4
Návrh finančního plánu
Finanční plán na rok 2012 vychází z ukazatelů vykazovaných ve 4. kvartále roku 2011, ve kterém jsou zapracovány cíle společnosti, ale i předpokládaný vývoj podnikatelského prostředí. Delší časové období než poslední kvartál, není z hlediska plánování příliš vhodné. Důvodem je, že největší podíl tržeb vychází z pronájmu prostor, které jsou fakturovány paušální částkou. Nárůsty příp. poklesy tržeb tak jsou dány nikoliv sezónním trendem, ale uzavřenými nebo naopak ukončenými smlouvami se zákazníky. Obdobně u nákladů jsou největší položkou náklady na spotřebovanou elektrickou energii, kde je sice možno pozorovat vliv ročního období, ale hlavním vlivem je znovu především množství pronajatých prostor resp. zařízení v nich umístěných. U režijních nákladů tvoří významnou položku mzdové náklady. Pro vlastní tvorbu finančního plánu existuje několik metod. „Univerzální pravidlo pro volbu jedné konkrétní metody neexistuje, v praxi naopak často dochází k jejich prolínání“ (Marinič, 2010, str. 208). Tak je tomu i v této bakalářské práci. Pro některé typy nákladů, jsem postupoval metodou procentního podílu na tržbách. U plánování nákladů na elektrickou energii, jsem využil statistické metody, konkrétně korelační analýzu a analýzu časových řad. K tomu, aby se plánované výsledky co nejvíce přiblížily výsledkům požadovaných managementem skupiny GTS CE, jsem se snažil postupovat simulační metodou, tedy modelováním předpokládaných parametrů především mikroekonomického prostředí.
4.1
Tržby
Plán tržeb je vytvořen z předpokladů, jejichž zdrojem jsou podklady od pracovníků obchodního oddělení a dále z podmínek uzavřených smluv se zákazníky. V Tab. 5 je vyjmenovaný přehled vlivů na výši celkových plánovaných tržeb. Aktivace nových služeb probíhá z valné většiny tzv. přímým prodejem, tedy zaměstnanci společnosti. Společnost však má i nepřímý prodejní kanál, kdy prodej zajišťuje externí firma, které je při realizaci služeb následně vyplácena provize odvíjející se od výše měsíčních tržeb zákazníků. Z hlediska tvorby finančního
17
plánu z takto realizovaných smluv tedy vyplývají nejen příjmy ve formě tržeb zákazníků, ale i náklady na výše zmíněné provize. Současně je prodej realizován i jednotlivými sesterskými společnostmi, především GTS Czech. Tab. 5 Přehled vlivů na výši tržeb
Nárůst tržeb
Pokles tržeb
Aktivace nových služeb
Ukončení služeb
Navýšení stávajících služeb
Částečné ukončení služeb
Navýšení plateb o inflaci
Snížení tržeb vlivem konkurenčního prostředí
Navýšení tržeb o elektrickou energii
platby
za
Další položkou, která byla při plánování tržeb zohledněna, je předpokládaná délka smluvního vztahu a očekávání možné insolvence. Tab. 6 Plán tržeb na rok 2012 (v tis. Kč)
Druh plateb
Produktová skupina
Pravidelné
Prostory pro umístění zařízení Elektrická energie Doplňkové služby
Měřené Jednorázové
Ostatní služby Elektrická energie Prodej Instalace
Celkem
2011 Říj-Pro Skut.
2012 Led-Bře Plán
2012 Dub-Čvn Plán
2012 Čvc-Zář Plán
2012 Říj-Pro Plán
2012 Celkem Plán
33 116
33 856
35 272
36 517
38 039
143 684
1 722 1 180 685 6 831
1 717 1 160 576 6 756
1 717 1 168 579 5 358
1 717 1 168 579 5 655
1 717 1 168 579 7 231
6 866 4 663 2 313 25 000
110 3 012 46 655
110 2 572 46 747
110 2 572 46 775
110 2 572 48 317
110 2 572 51 415
440 10 288 193 254
V plánu naopak není zohledněn vliv kolísání směnného kurzu. Jedná se o tržby zákazníků, kteří mají faktury vystavovány v EUR. To může mít jak pozitivní, tak negativní vliv na následné porovnání plánu se skutečně dosahovanými výsledky. Vzhledem k tomu, že z celkového objemu fakturovaných tržeb, byl v roce 2011 podíl fakturace v EUR pouze 5,5%, se tedy v celkovém pohledu nejedná o významný vliv. Pro účely této práce byl proto zvolen fixní směnný kurz pro
18
přepočet 1 EUR na CZK ve výši 25,45 Kč. Hlavním důvodem tohoto zjednodušení je skutečnost, že případná analýza všech vlivů by svým rozsahem přesáhla obsah této práce, navíc s nejistým výsledkem. Po zpracování všech podkladů s již zmíněnými pracovníky obchodního oddělení a prostudování smluv, byly zapracovány do plánu tržeb v Tab. 6 tyto předpoklady: •
nově aktivované služby ve výši 135 tis. Kč měsíčně (nových i stávajících zákazníků)
•
ukončené služby 20 tis. Kč měsíčně
•
zvýšení cen ve výši 35 tis. měsíčně
•
snížení cen v nulové výši (nepředpokládá se)
•
očekávaný propad tržeb z důvodu vyhlášení insolvence zákazníků 221 tis. ročně
Výše uvedené předpoklady se vztahují především k produktové skupině „Prostory pro umístění zařízení“ a částečně produktové skupině „Elektrická energie“. Jak je patrno z Obr. 3, tyto položky mají z hlediska tržeb nejvyšší podíl, proto byly plánovány v největším detailu, a to na úrovni jednotlivých zákazníků.
Podíl produktových skupin na celkových tržbách 2%0% 3%
6% Prostory pro umístění zařízení Elektrická energie
18%
Doplňkové služby Ostatní služby Prodej
71%
Instalace
Obr. 3 Podíl produktových skupin na celkových tržbách ve 4. kvartále 2011
V případě produktové skupiny „Elektrická energie“ bylo v úvodu této kapitoly zmíněno, že je zde přímá závislost mezi objemem pronajatých prostor a
19
spotřebou. To bude dále podrobně rozvedeno v analýze nákladů, nicméně při pohledu na Tab. 6 se jeví, že plánované hodnoty výše tržeb v případě fakturace na základě měření spotřeby jsou s tímto faktem v rozporu. Ve skutečnosti tomu tak není. Důvodem je, že u spotřeby elektřiny je sice závislost na objemu pronajatých prostor prokázána, ale vlastní fakturace od dodavatele a tím i následně zákazníkům se odvíjí od sazby, která rozlišuje mezi zimním a letním obdobím. To je důvod poklesu tržeb ve druhém kvartále a následnému nárůstu v kvartále čtvrtém. U plánu jednorázových tržeb je vycházeno z předpokladu, že prodej zařízení bude obdobný s minulými lety. U položky instalací, je plánován pokles související s postupným zaplňováním prostor datového centra, a tím i poklesu požadavků na instalaci propojení mezi zařízeními. Při porovnání celkových tržeb ve čtvrtém kvartálu roku 2011 a roku 2012 z Tab. 4, je patrný meziroční nárůst tržeb ve výši 10%, který vychází z výše uvedených předpokladů.
4.2
Náklady
Provozní náklady jsou ve společnosti členěny na tzv. přímé, které lze přímo přiřadit konkrétní službě a nepřímé, do kterých jsou řazeny položky, u nichž naopak toto přiřazení nelze jednoznačně určit. Přímé náklady jsou ještě dále členěny na fixní a variabilní.
Podíl položek nákladů 31% Spotřeba energií 48%
Mzdové náklady Ostatní
21%
Obr. 4 Podíl jednotlivých položek na nákladech (bez odpisů)
20
U variabilních nákladů je klíčem členění skutečnost, zda se jejich výše mění s objemem poskytovaných služeb (variabilní), či nikoliv (fixní). Samostatnou položkou nákladů jsou odpisy, které do nákladů vstupují dle očekávané doby použitelnosti v případě tzv. účetních odpisů resp. daňovou odpisovou třídou, která je stanovena zákonem o dani z příjmů. Z Obr. 4 je patrné, jakým položkám byla věnována hlavní pozornost. Je to spotřeba energií a mzdové náklady. Dohromady tyto položky tvoří téměř 70% celkových nákladů společnosti.
4.2.1 Přímé náklady Jak již bylo zmíněno, hlavní pozornost bude v této kapitole věnována spotřebě elektrické energie. Ta byla v minulosti plánována procentním podílem z tržeb společnosti. Tato metoda při následném porovnání za celý kalendářní rok odpovídala
skutečnosti,
avšak
při
pravidelném
měsíčním
vyhodnocování
vykazovala výrazné odchylky. Při tvorbě plánu spotřeby elektřiny proto byla zvolena jiná metoda. Nejprve byl proveden test závislosti spotřeby na objemu pronajatých prostor. Při dosazení hodnot spotřeby za 2. pololetí 2011 do vzorce – viz (1), kdy „r“ je korelační koeficient a „n“ počet pozorování, je výsledek testové statistiky roven 3,166. Kritický obor t0,975(5) vychází 2,57. Lze tedy konstatovat, že je prokázána závislost mezi spotřebou elektřiny a objemem pronajatých prostor, z čehož vyplývá, bude-li nadále pokračovat rozšiřování prostor datového centra, bude růst i spotřeba elektřiny.
=
√
(1)
Pro vlastní stanovení spotřeby elektřiny a následné určení nákladů, je využito dekompozice časových řad, konkrétně aditivní model bez cyklické složky – viz. (2). yt = Tt + St + εt
(2)
Tato metoda spočívá v odhadu trendu pomocí klouzavých průměrů, odstranění trendové složky, následné očištění časové řady od sezónní složky a nakonec odhadu parametrů modelu trendu.
21
Na
Obr.
5
je
sestaven
graf
skutečné
spotřeby
elektřiny
v porovnání
s odhadovanou spotřebou. Vzhledem k tomu, že při výpočtu nedošlo k plnému vykompenzování průměrné odchylky pro jednotlivé měsíce, lze předpokládat, že volbou jiné metody by došlo k dalšímu zpřesnění. Hlavními důvody proč je spotřeba elektřiny resp. nákladů přesto stanovena aditivním modelem spočívá především v jeho jednoduchosti, kdy není třeba speciální statistický software a přitom je výrazně přesnější než dříve používané stanovení procentním podílem z tržeb.
2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0
Skutečnost
2012-12
2012-10
2012-08
2012-06
2012-04
2012-02
2011-12
2011-10
2011-08
2011-06
2011-04
2011-02
2010-12
2010-10
Odhad 2010-08
kWh
Aditivní model spotřeby elektřiny
Obr. 5 Aditivní model spotřeby elektřiny (v kWh)
Výsledná spotřeba elektřiny je následně přepočtena sazbou dle platné smlouvy s dodavatelem a nakonec rozčleněna do variabilních a fixních nákladů. Toto členění je provedeno s ohledem na skutečnost, zda se jedná o spotřebu konkrétních zařízení zákazníků nebo chlazení, kde lze sice tento náklad přiřadit na daný produkt, ale nikoliv ke konkrétní službě. Plán ostatních položek přímých nákladů je vytvořen na základě platných smluv nebo očekávaných oprav resp. instalací.
4.2.2 Nepřímé náklady Stanovení nepřímých nákladů je výrazně jednodušší než u nákladů přímých. Zcela zásadní položkou jsou již zmiňované mzdové náklady. Vzhledem k celkovému počtu 15 zaměstnanců, bylo možné zpracovat plán dle konkrétních smluv se zaměstnanci. Dalším nákladem jsou „provize“. Problematika provizí byla již zmíněna v kapitole „Tržby“, proto zde již nebude rozebírána. Pro úplnost je však
22
třeba uvést, že plán této položky je proveden na základě očekávání stejné výše jako v minulém období. Co se týče marketingových nákladů, jejich obsahem je především
propagace
na
odborných
konferencích
resp.
pořádání
dílen
(workshops) v jejich rámci. V době tvorby plánu však nebyl znám jejich konkrétní termín, proto jsou roční očekávané náklady rozděleny aritmetickým průměrem do jednotlivých měsíců. Ostatní položky nepřímých nákladů nejsou z celkového pohledu již tak zásadní a byly naplánovány dle hodnot dosahovaných v minulém roce.
4.3
Investice
Ve skupině GTS CE jsou investice členěny na dvě skupiny, a to na tzv. zákaznické a síťové. Zákaznickými investicemi se rozumí investice, které mají přímou souvislost se zřizováním služeb konkrétních zákazníků. V případě datového centra se například může jednat o stojany nebo klece, do kterých zákazníci umisťují svá zařízení. Vzhledem k tomu, že tyto investice by měly negativní vliv na toky finančních prostředků, kdy většinu těchto položek by bylo nutné zařadit do hmotného majetku a následně odepisovat, je politikou společnosti, tyto položky pouze pro zákazníky zajistit a nainstalovat. Současně jsou však zákazníkům ihned vyfakturovány, což se z hlediska míry volných peněžních prostředků společnosti jeví jako výrazně vhodnější.
Členění investic
I n v e s t i c e
Zákaznické
Rozšíření
Síťové Optimalizace
Obr. 6 Členění investic ve skupině GTS CE
Na Obr. 6 je vidět další členění síťových investic. První kategorií je rozšíření sítě, druhou pak její optimalizace. Datové centrum je vybaveno poměrně moderními 23
technologiemi, proto se v poslední době klade důraz především na jeho další rozšiřování. Při tvorbě finančního plánu investičních akcí byly využity dva zdroje. Prvním z nich je jednotný softwarový systém schvalování investic, který je společný pro celou skupinu GTS CE. Z něj byly vybrány schválené avšak nedokončené investice a dále investice ještě neschválené, nicméně s předpokladem jejich realizace během roku 2012. Druhým zdrojem jsou pracovníci technického oddělení, s nimiž bylo ověřeno, zda jsou v plánu zahrnuty všechny očekávané investiční akce, a dále byl proveden plán čerpání finančních prostředků v rámci roku 2012.
Podíl položek investic (plán) 0 14 838 Síťové - rozšíření Síťové - optimalizace Zákaznické 53 100
Obr. 7 Plánovaný podíl položek investic (v tis. Kč)
Z Obr. 7 je zřejmé, že většina (78%) finančních prostředků je věnována rozšíření prostor datového centra. Zbývajících 22% prostředků je určena na optimalizaci technologií v datovém centru, konkrétně výměně chladících jednotek za úspornější zařízení. Z uvedeného grafu dále vyplývá, že společnost nadále nepředpokládá investice do zákaznických zařízení.
4.4
Peněžní toky
Peněžní toky (cash flow) v současnosti patří k jedné z nejvíce sledovaných oblastí firemní praxe. Úkolem jeho sledování je udržení likvidity. V minulosti byl kladen důraz především na vlastní likviditu tj. zajištění dostatečného objemu finančních prostředků na úhradu závazků vyplývajících z firemních činností. Toto pojetí se
24
však během posledních desetiletí výrazně proměnilo. V porovnání s dřívějším konceptem peněžních toků, kdy na přebytečné peněžní rezervy nebylo nahlíženo jako na symptom neefektivity, je dnes na nadbytečné rezervy nahlíženo jako na výrazné selhání cash managementu. Proto mezi jeho běžné činnosti jako je inkaso pohledávek a provádění plateb v dnešní době patří i plánování a posuzování investičních akcí. Walsch (2008, str. 141) se zabývá tvrzením, že výkaz peněžních toků udává přesnější obraz o společnosti v porovnání s výkazem zisků a ztrát. Mezi hlavní nevýhody výkazu zisků a ztrát uvádí, že mj. kvůli časovému rozlišení nákladů mohou takovéto úpravy zakrýt důležité aspekty firemních činností. Nicméně v závěru obhajuje oba výkazy, jelikož díky časovému rozlišení je na druhou stranu možno rozlišit mezi platbou za spotřebu elektřiny za minulý měsíc a platbou za koupi budovy, jejíž doba použitelnosti je delší než 20 let. To je také důvodem, proč plánování peněžních toků byla věnována stejná pozornost jako ostatním částem plánu. Při sestavování plánu finančních toků bylo využito fakturačního systému, kde jsou informace o pohledávkách včetně skutečné doby úhrady. Dalším zdrojem byl plán nákladů a investic. Pro analýzu jsou použity všeobecně známé poměrové ukazatele likvidity a aktivity, proto jejich vzorce v této práci nebudou uváděny.
4.5.1 Obrat pohledávek Jako první byl vypočítán obrat pohledávek2 v minulém roce. Při tržbách 181 285 tis. Kč a krátkodobých pohledávkách 24 656 tis. Kč vyšel obrat 7,35. Pro lepší vypovídací schopnost byla dále vypočítána doba obratu pohledávek, která činila 49,64 dní. Tento údaj v podstatě vypovídá o době, jak dlouho trvá úhrada faktur od jejich vystavení. Výsledek 49,64 dní je obdobný s výsledky dosahovanými v ostatních společnostech v rámci skupiny GTS CE. Pro ověření zda tato hodnota je i v souladu s dobou splatnosti jednotlivých zákazníků byla provedena analýza úhrad faktur. Na Obr. 8 je patrné, že převážná část pohledávek, konkrétně 75%, je hrazena po splatnosti.
2
Vzhledem k tomu, že peněžní toky mezi sesterskými společnostmi skupiny GTS CE se řídí specifickými pravidly, nejsou jejich hodnoty do výpočtů zahrnuty
25
Lze konstatovat, že ačkoliv výsledná hodnota obratu pohledávek v roce 2011 je obdobná s ostatními společnostmi v rámci skupiny, nelze tento obrat hodnotit jako uspokojivý. Proto bude v roce 2012 této oblasti věnována zvýšená pozornost.
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000
Před splatností Po splatnosti -17 -9 -2 5 12 19 26 33 40 47 54 63 71 82 93 116 128 158 216 253 354
tis. Kč
Úhrady pohledávek
Počet dní
Obr. 8 Histogram skutečných úhrad faktur (v tis. Kč)
Je tedy žádoucí, aby hodnota obratu pohledávek na rok 2012 byla výrazně nižší. Pro stanovení výsledné hodnoty plánu bylo využito informací z již zmiňovaného fakturačního systému, kde jsou evidovány nejen skutečné úhrady faktur, ale i splatnosti nastavené jednotlivým zákazníkům. Jako nejjednodušší způsob pro stanovení plánu by se nabízelo použít prostý aritmetický průměr splatností konkrétních zákazníků. Tab. 7 Vážená doba obratu pohledávek (v kalendářních dnech)
Splatnost Váha Splatnost zákazníků vážená 10 0,38% 0,04 14 4,74% 0,66 15 0,87% 0,13 17 4,99% 0,85 21 46,66% 9,80 30 22,17% 6,65 45 15,07% 6,78 60 2,93% 1,76 90 2,18% 1,97 Průměrná splatnost 28,63
Tento postup se však nejeví jako vhodný především z důvodu odlišnosti výše fakturovaných částek zákazníkům. Proto byl pro stanovení plánu obratu 26
pohledávek (viz. Tab. 7) využit vážený aritmetický průměr, kdy vahou je právě fakturovaná částka. Tato „vážená“ splatnost, vypovídá o době splatnosti v případě, že by všichni zákazníci platili přesně v den splatnosti. V praxi je však dosažení výsledku 28,63 dní nereálné. S ohledem na tuto skutečnost byla jako plánovaná doba obratu pohledávek stanovena doba 35 dní, která je určitým kompromisem mezi hodnotou dosahovanou v roce 2011 a hodnotou ideální.
4.5.2 Likvidita Pro posouzení likvidity společnosti se nabízí využít ukazatel běžné likvidity (current ratio), při kterém se porovnává oběžný majetek s krátkodobými závazky. Výsledek 1,25 v roce 2011 není příliš vysoký a naznačuje, že s likviditou může mít společnost těžkosti. Je však třeba si uvědomit, že vzhledem k nulovým zásobám se v podstatě jedná nikoliv o likviditu běžnou, ale o pohotovou likviditu (quick ratio). Proto se společnost naopak jeví jako likvidní. Walsch (2008, str. 122) však upozorňuje na hlavní nedokonalost těchto ukazatelů, a to statičnost. Jako možné řešení tohoto nedostatku navrhuje porovnat hodnotu čistého pracovního kapitálu s tržbami. Výsledek výše uvedeného porovnání ve výši 8,68% znovu naznačuje možnou problematičnost udržení likvidity. Důvod tohoto výsledku lze spatřovat především ve výši závazků z obchodního styku, kde jsou zahrnuti i dodavatelé investičních akcí. Vzhledem k tomu, že v 2012 je nadále plánován vysoký objem investic, nedojde v následujícím roce pravděpodobně ke zlepšení likvidity. Na druhou stranu je plánován vyšší obrat pohledávek, který může pomoci k jejímu udržení. Další možností zlepšení se může jevit i dohoda s dodavateli investic na delší době splatnosti. Je však faktem, že i v roce 2012 bude nutné věnovat udržení likvidity společnosti zvýšenou pozornost.
4.5
Finanční plán 2012
Po zpracování podkladů pro vytvoření finančního plánu na 2012, jsou jednotlivé části zpracovány do rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu peněžních toků. Pro zlepšení přehlednosti obsahuje rozvaha a výkaz zisku a ztrát porovnání mezi rokem 2011 a 2012. U každého výkazu je uveden krátký komentář.
27
U aktiv (viz. Tab. 8) dochází k výraznému meziročnímu nárůstu hmotného majetku souvisejícího s investičními aktivitami společnosti. Dále dochází k snížení pohledávek z důvodu zvýšení jejich obratu. V neposlední řadě dojde k zvýšení objemu peněžních prostředků, jejichž důvodem jsou zvýšené tržby a již uvedený zvýšený obrat pohledávek. Tab. 8 Rozvaha
AKTIVA stálá aktiva dlouhodobý hmotný majetek oběžná aktiva peníze pohledávky zásoby časové rozlišení náklady příštích období
2011 361 237 361 237 104 030 55 203 24 656 0 24 171 24 171
CELKEM
465 267
2012 389 047 389 047 103 758 61 056 18 531 0 24 171 24 171
PASIVA vlastní zdroje zákonný rezervní fond základní kapitál nerozdělený zisk cizí zdroje rezervy dlouhodobé závazky bankovní úvěry dlouh. bankovní úvěry krátk. krátkodobé závazky 492 805 CELKEM
2011 370 430 12 797 310 000 47 633 94 837 3 753 26 961 0 15 074 49 049 465 267
2012 397 923 14 172 310 000 73 752 94 882 3 753 26 961 0 9 428 54 740 492 805
U pasiv je hlavním nárůstem objem nerozděleného zisku, který je důležitým zdrojem financování investic. Snížení bankovního úvěru souvisí s politikou mateřské společnosti, která bude dále uvedena v kapitole zabývající se ukazatelem EVA. Nárůst závazků z obchodního styku je způsoben zvýšenými investicemi a dohodnutou delší splatností dodavatelů oproti minulému roku. Tab. 9 Výkaz zisků a ztráty
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Tržby Přímé náklady Nepřímé náklady Odpisy Úroky nákl. Zisk před zdaněním Daň 19% Zisk po zdanění (čistý zisk) Změna rezerv Dividendy Přírůstek nerozděleného zisku
2011 181 285 93 696 21 626 31 700 858 33 405 6 347 27 058 0 0 27 058
2012 193 254 80 802 37 845 40 128 537 33 943 6 449 27 493 0 0 27 493
28
Meziroční nárůst tržeb (viz. Tab. 9) je především důsledkem investiční činnosti v roce 2011, a dále automatickým zvyšování cen některým zákazníkům o inflaci. Snížení přímých a naopak zvýšení nepřímých nákladů souvisí s převzetím externích pracovníků zajišťujícím provoz datového centra do plného pracovního poměru. Zvýšení odpisů je opět způsobeno investicemi v roce 2011. Snížení nákladových úroků je zapříčiněno částečnou úhradou bankovního úvěru. Tab. 10 Výkaz peněžních toků
VÝKAZ CASH FLOW Stav peněz k 1.1.2012 + čistý zisk + odpisy změna pohledávek a zásob změna rezerv změna závazků z obchodního styku provozní cash flow brutto investice investiční cash flow změna bankovních úvěrů emise akcií výplata dividend finanční cash flow Cash flow celkem Stav peněz k 31.12.2012
2012 55 203 27 493 40 128 6 125 0 5 691 79 437 -67 938 -67 938 -5 646 0 0 -5 646 5 853 61 056
Hlavním příjmem (viz. Tab. 10) je zisk společnosti, u nepeněžních operací jde o odpisy, naopak největším důvodem úbytku finančních prostředků jsou investice.
29
5
Ekonomická přidaná hodnota
5.1 Historie ukazatele EVA Pozadí ukazatele EVA3 je možno vysledovat již v 19. století v knize Alfréda Marshalla a jeho definici podnikatelského zisku: „What remains of his profits after deducting interest on his capital at the current rate
is
generally
called
his
earnings
of
undertaking
or
management“
(Marshall, 1890).
tj. co zbude ze zisku po odečtení aktuální sazby úroků kapitálu, je obecně nazýváno ziskem z podnikání. Z výše uvedené definice vyplývá, že podnikatelský subjekt není zcela profitabilní jestliže není schopen uhradit provozní výdaje a náklady kapitálu. Ziskem v ekonomickém pojetí tedy nerozumíme prosté účetní porovnání nákladů a výnosů, ale jsou do něj zahrnuty i náklady kapitálu včetně tzv. nákladů ušlých příležitostí (oportunitní náklady). V těchto nákladech je zohledněno možné využití kapitálu v alternativních obchodních příležitostech. Názorný příklad rozdílnosti výpočtu účetního a ekonomického zisku je možno zachytit následujícími vzorci (3), (4): Účetní zisk = výnosy – účetní náklady
Ekonomický zisk = výnos kapitálu – náklady na kapitál
(3) (4)
Mezi průkopníky a propagátory sledování ukazatele EVA bezesporu patří poradenská společnost Stern, Steward & Co., která počátkem 90. let 20. století vydala koncept Economic Value Added jako nástroj k řízení a oceňování podniků. Ve skutečnosti samotný ukazatel není žádnou novinkou. Vlastní EVA je v podstatě variací metody excess earnings, která byla využívána již 20. letech 20. století. Proto je třeba tento ukazatel chápat více jako komplexní nástroj finančního managementu (Stewart, 1995), který zahrnuje stanovení finančních cílů, hodnocení investičních příležitostí a následnou komunikaci těchto cílů uvnitř společnosti i investorům.
3
Zkratka EVA je registrovanou ochrannou známkou poradenské společnosti Stern, Stewart & Co.
30
5.2 Výpočet ukazatele EVA Konstrukce ukazatele EVA je v podstatě jednoduchá, vychází z čistých výnosů z provozní činnosti podniku, který je ponížen o náklady kapitálu (5). =
−
∙
•
EVA
ekonomická přidaná hodnota (economic value added)
•
NOPAT
provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Tax)
•
WACC
průměrné vážené kapitálové náklady (Weighted Average
(5)
Cost of Capital) •
C
investovaný kapitál dle stavu na konci předchozího roku (Capital employed at the end of previous year)
5.2.1 Určení NOPAT NOPAT je chápán jako provozní zisk po zdanění, který je vytvořen v souvislosti s hlavní činností (oborem podnikání) dané společnosti. Do výpočtu je tedy případně nutno provést úpravy související s mimořádnými výnosy nebo náklady. Nejčastěji se tyto úpravy týkají např. odečtu výnosů z prodeje dlouhodobého hmotného majetku. Pro vlastní výpočet ukazatele NOPAT využívá Stewart (1991, str. 102-104) dvou základních postupů. Prvním z nich je finanční. Ten vychází ze zisku, ke kterému je přičten odložený daňový závazek a odpis goodwilu, dále jsou přičteny náklady cizího kapitálu a nakonec je odečtena úspora úrokového daňového štítu. Druhá metoda vychází z provozních ukazatelů. Je založena na celkových tržbách z provozní činnosti, od nich jsou odečteny provozní náklady, odpisy a úspora úrokového daňového štítu. Nakonec se odečte daň z provozní činnosti.
5.2.2 Výpočet WACC Průměrné vážené kapitálové náklady (WACC) jsou založeny na kombinaci vlastního a cizího kapitálu. U cizího kapitálu je zohledněn tzv. úrokový daňový štít, který snižuje náklady cizího kapitálu vyplývající z možnosti zahrnout úroky do nákladů a tím snížit daň z příjmu – viz. (6).
31
Pro určení nákladů vlastního kapitálu je možno využít několika metod. Asi nejznámější z nich je metoda CAPM (Capital Asset Pricing Model), která je založena na přímce tzv. bezrizikového výnosu a průměrné prémie za riziko. Další možností
výpočtu
nákladů
vlastního
kapitálu
je
stavebnicová
metoda,
kde se posuzují jednotlivé rizikové faktory, které se váženým průměrem převádějí na rizikovou přirážku. Tato metoda je tedy opět založena na kvantifikaci rizika a bezrizikové prémie. Lze i vycházet z odvětvové rentability vlastního kapitálu, případně z nákladů cizího kapitálu, ke kterému je připočteno několik procentních bodů. =
. (1 − ) +
.
•
K
celková hodnota kapitálu
•
CK
hodnota cizího kapitálu
•
VK
hodnota vlastního kapitálu
•
nCK
náklady cizího kapitálu
•
nVK
náklady vlastního kapitálu
•
d
sazba daně z příjmu
.
(6)
Při určování nákladů cizího kapitálu se nejpřesnějšího výsledku dosáhne pomocí váženého průměru všech nákladů cizího kapitálu, jež vychází z konkrétních smluv. Do těchto nákladů se zahrnují nejen úroky, ale i různé poplatky za schválení nebo vedení úvěru atp. V naprosté většině případů však tyto smlouvy nejsou veřejně přístupné, proto se většinou vychází z rozvahy a výkazu zisků a ztrát.
5.3 Vyhodnocení ukazatele EVA Ze vzorce (5) EVA vyplývá, že je možno dosáhnout třech možných výsledků, a to: •
EVA > 0, společnost tvoří přidanou hodnotu
•
EVA = 0, společnost nevytváří přidanou hodnotu, avšak je schopna hradit náklady kapitálu
•
EVA < 0, společnost ničí hodnotu
32
Velmi trefně možné výsledky výpočtu EVA popisuje Stewart (1991, str. 152) na hráčích basketbalu. Společnosti, které ničí hodnotu přirovnává k hráčům, kteří vstřelí málo košů, ale přitom spotřebují mnoho střel (kapitálu). Společnosti s nulovou hodnotou EVA, jsou hráči, kteří sice dokáží vstřelit mnoho košů, ale jejich procentní úspěšnost (míra výnosnosti) není nijak zvlášť vysoká. Hráči (společnosti) s EVA vyšší než 0 vstřelí stejně košů jako hráči (společnosti) s EVA rovnou nule, ale stačí jim k tomu méně střel (kapitálu). A uvádí ještě jeden typ hráče (společnosti), Michaela Jordana4 z korporátní ligy. Nejen, že má stejnou úspěšnost (míru výnosnosti) jako hráči s EVA vyšší než 0, ale navíc přitom dokáže zhodnotit více střel (kapitálu). Z výše uvedeného příkladu lze tedy dovodit, že mezi nejhodnotnější společnosti patří ty, které jsou nejen schopny aktuálně vytvářet kladnou ekonomickou přidanou hodnotu, ale navíc jsou schopny takto vytvořené přebytky nadále zhodnocovat (investovat) s minimálně stejně vysokou mírou výnosnosti.
5.4 Ukazatel EVA společnosti CE Colo V současnosti jsou výsledky společnosti vyhodnocovány především provozním ziskem před úroky, zdaněním, odpisech a amortizaci (EBITDA), případně EBITDA po odečtení výdajů na investice (CAPEX). Ukazatel EVA není sledován. Vzhledem k této skutečnosti není ani známa požadovaná výše nákladů vlastního kapitálu. Pro výpočty proto byla stanovena obvyklou mírou v oboru, která činí 10%. Úroková míra úvěru je dle aktuální úvěrové smlouvy uzavřenou s bankou, a to 5,69%. Zdrojem všech ostatních údajů je předcházející kapitola zabývající se stanovením finančního plánu na rok 2012. Dosazením do vzorce (5) a pohledem na Tab. 11 je možno dojít k závěru, že společnost ničí hodnotu. Při zkoumání tohoto jednoznačně nelichotivého výsledku lze nalézt několik příčin. První z nich je vysoká hodnota vážených průměrných kapitálových nákladů (WACC). Ta je způsobena skutečností, že hlavním zdrojem krytí aktiv je základní kapitál a nerozdělený zisk (Tab. 8). Lze tedy říci, že společnost využívá nejdražšího zdroje financování. Přitom však nemá pro tak vysoký podíl financování vlastními zdroji zřejmý důvod. Dokonce je na rok 2012 plánován další pokles bankovního úvěru. Důvod však přesto existuje. Je jím 4
Jordan Michael, bývalý americký profesionální basketbalista
33
skutečnost, že mateřská organizace GTS CE čerpá úvěr na další rozšiřování v regionu střední a východní Evropy a jako zástava bankám slouží jednotlivé lokální organizace včetně CE Colo. Zvýšení zadlužení bankovním úvěrem společnosti CE Colo by tedy mělo v konečném důsledku za následek i zvýšení úrokové sazby na úvěr čerpaný holdingem. Tab. 11 Výpočet EVA společnosti CE Colo
Ukazatel EBITDA EBIT NOPAT WACC Náklady kapitálu5 EVA
2011 65 963 34 263 27 058 9,77% 34 340 -7 282
2012 74 607 34 479 27 493 9,85% 33 809 -6 315
Druhý důvod v podstatě souvisí s výše uvedeným. Je jím zvýšený objem investic. Náklady kapitálu na nové investice sice vstupují do výpočtu EVA až v následujícím roce, nicméně realizace tržeb z těchto investic nabíhá více než jeden rok. Navíc jsou znovu financovány především ze zisku tj. opět jedním z nejdražších zdrojů financování. Lze proto dovodit, že při využití optimálnější kapitálové struktury a nižších investičních výdajích by společnost dosahovala výrazně lepšího ukazatele EVA. Vzhledem k tomu, že kapitálovou strukturu s ohledem na požadavek mateřské společnosti nelze měnit, resp. požadavek je naopak na úplnou úhradu bankovního úvěru, se jako možné řešení jeví upravení vah kapitálu ve výpočtu WACC. Tato úprava by spočívala v teoretickém výpočtu (odhadu) optimální kapitálové struktury. Marinič (2010, str. 126-127) sice upozorňuje na obtížnost odhadu struktury kapitálu, nicméně i přes tuto obtížnost resp. možnou nepřesnost by EVA pravděpodobně měla lepší vypovídací hodnotu. Co se týče investic, u nich je předpoklad, že z dlouhodobého hlediska budou mít na ukazatel EVA pozitivní vliv, a to z důvodu očekávaného zvýšení fakturovaných tržeb a dále kvůli postupnému snižování hmotných aktiv z důvodu odpisů.
5
Rezervy jsou oceněny náklady vlastního kapitálu; nejsou zahrnuty investiční výdaje daného roku, jelikož tvorba zisku z těchto výdajů začíná nejdříve v následujícím roce.
34
Přestože společnost některé kroky pro zvýšení EVA nemůže fakticky podniknout, jsou i tak možnosti pro zvyšování tohoto ukazatele. V prvé řadě, je třeba si uvědomit co má na výslednou hodnotu zásadní vliv. Pro názornost využijme pravidla 60/11 (Stern, 2001, str. 115). V případě společnosti CE Colo by přesnější název byl: „pravidlo 81/9,8“. Toto pravidlo vyjadřuje, že při ušetření 1 Kč provozních nákladů se EVA zvýší o 0,81 Kč, kdy zbývajících 0,19 Kč je zaplacená daň. Naopak při ušetření 1,- Kč kapitálových nákladů bude ukazatel EVA vyšší pouze o 0,098 Kč, což je hodnota vážených kapitálových nákladů. Nejefektivnější cestu jak zvýšit ukazatel EVA společnosti, lze tedy nalézt ve snižování provozních nákladů. U hlavní položky těchto nákladů, elektrické energie, by se mohlo jednat o sjednání nižších sazeb za dodávky. Další úsporu by bylo možno hledat ve mzdových nákladech. Zde je však možnost úspor daleko nižší, jelikož díky rozšiřování prostor datového centra je spíše tlak na jejich zvyšování. Růst EVA díky zvyšování tržeb či snížení hmotných aktiv již bylo uvedeno v předcházejících kapitolách. Spíše teoretickou možností dalšího zvyšování EVA by
mohlo
být
snížení
daňové
sazby
což
však
vzhledem
k aktuální
makroekonomické situaci není příliš pravděpodobné. Samozřejmě otázkou zůstává, zda je vůbec vhodné ukazatel EVA ve společnosti CE Colo sledovat, když existuje mnoho dalších nástrojů pro získání obrazu o finančním zdraví společnosti. Mezi hlavní patří poměrové ukazatele. Jejími nedostatky se zabývá Drucker, který uvádí: „Those may be likened to the measurements a doctor takes at a routine physical: weight, pulse, temperature, blood pressure, and urine analysis. If those are normal, they do not tell us much“ (Drucker, 2006, str. 106-107). tj. Tyto (ukazatele) mohou být přirovnány k měření při pravidelné prohlídce u lékaře: váha, puls, teplota, krevní tlak a rozbor moči. Jestliže ty jsou v normálu, neříkají mnoho. A naopak vyzdvihuje ukazatel EVA spolu s benchmarkingem jako nástroje pro měření celkové produktivity. Hlavní nedostatek tohoto ukazatele je spatřován (Roche, 2005) ve složitosti výpočtu NOPAT a především nákladů kapitálu. Navíc ještě popisuje skutečnost, že společnosti, jež se soustředí na každoroční zvyšování EVA mohou z dlouhodobého hlediska být méně hodnotné. 35
Obě připomínky se týkají i CE Colo. Nejenže je velmi nesnadné určit skutečnou výši oportunitních nákladů společnosti, ale vzhledem k již zmiňovanému požadavku ústředí na splacení všech bankovních úvěrů, nemá CE Colo optimální kapitálovou strukturu. Tudíž by i pro případný výpočet by bylo třeba jej upravit, a to tak, aby tímto nařízením nebyla EVA zkreslena. I s druhou poznámkou je možno plně souhlasit. Kdyby bylo hlavním cílem společnosti každoroční zvyšování EVA, nebylo by možné investovat aktuální objem prostředků. Tím by se však společnost ochuzovala o budoucí zisky. Proto závěrem této kapitoly lze konstatovat, že sledování EVA má své opodstatnění, a to především v delším časovém horizontu. Neměla by se však stát jediným ukazatelem pro sledování finanční výkonnosti společnosti.
36
6
Shrnutí a závěr
Cílem této bakalářské práce je analýza finančních ukazatelů společnosti CE Colo a jejich předpověď v následujícím období s důrazem na možnost praktického využití práce. Druhou oblastí, kterou se práce zabývá, je posouzení vhodnosti sledování ukazatele EVA. Závěry v práci uvedené jsem se snažil nejprve dokázat, následně interpretovat a dále uvést možná řešení pro zlepšení tvorby plánu. V neposlední řadě by tyto závěry měly také přispět k dosažení lepších finančních výsledků společnosti. V první části byl proveden krátký popis podnikatelského prostředí. Jsou zde uvedeny hlavní nabízené služby, obchodní partneři a začlenění společnosti do skupiny GTS CE. Následuje uvedení do finančních ukazatelů společnosti, kde jsou souhrnně popsány položky rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Důraz byl kladen na návrh finančního plánu pro rok 2012. V něm je hlavní pozornost věnována položkám, které mají zásadní vliv na finanční výsledky společnosti. V případě tržeb byl proto plán vytvořen v detailu na jednotlivé zákazníky. U nákladů, jejichž hlavní položkou je spotřeba elektřiny, je nejprve dokázáno, že na její výši má přímý vliv objem pronajatých metrů datového centra a dále je navržen nový způsob plánování. Ten spočívá ve využití aditivního modelu časových řad, pomocí kterého dojde přesnějšímu stanovení plánu spotřeby v rámci jednotlivých měsíců daného roku. V plánu investic je znázorněno členění využívané v rámci skupiny GTS CE a uveden postup plánování a jaké položky jsou jeho hlavní součástí. V plánu peněžních toků je pozornost věnována obratu pohledávek. Zde je zjištěno, že ačkoliv je doba obratu obdobná jako u ostatních společností skupiny, nejedná se o uspokojivý výsledek. Proto byl pomocí váženého aritmetického průměru splatnosti nejprve stanoven „ideální“ obrat pohledávek a následně navržen cíl (35 dní), kterého bude chtít společnost v roce 2012 dosáhnout. Současně byl tento cíl začleněn do navrženého plánu. Dále jsou vypočítány ukazatele likvidity a zmíněny možné těžkosti s jejím udržením. V závěru této kapitoly jsou jednotlivé části plánu převedeny do rozvahy, výkazu zisků a ztrát a výkazu peněžních toků, jehož výsledkem je očekávaný výsledek hospodaření v roce 2012.
37
Kapitola zabývající se ekonomickou přidanou hodnotou EVA, nejprve popisuje historický původ ukazatele, jež je obdobou ukazatele „Excess earnings“. Mezi jeho hlavní propagátory patří poradenská společnost Stern, Steward & Co., která ukazatel EVA dále rozvinula. Další část této kapitoly uvádí metody výpočtu a jeho vyhodnocení. Jako nejhodnotnější jsou vyzdvihovány ty společnosti, jež nejen vykazují kladný výsledek EVA, ale zároveň dokáží vytvořené přebytky dále zhodnocovat. V poslední části této kapitoly je proveden výpočet ukazatele EVA společnosti CE Colo, uvedena specifika, jež je nutno při posouzení výsledné hodnoty brát v potaz a zhodnoceno, že ukazatel má význam sledovat především v delším časovém úseku, avšak neměl by se stát jediným ukazatelem pro sledování finanční výkonnosti.
38
Seznam literatury ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 208 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3158-2 (BROž.). DRUCKER, Peter F. Classic Drucker: The man who invented management. Boston: Harvard Business Review Book, 2006, 240 s. ISBN 1-4221-0168-1. HINDLS, Richard et al. Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6 (VáZ.). MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 492 s. ISBN 978-80-8692932-3. MARSHALL, Alfred. Principles of Economics [online]. 8th edition. London: Macmillan and Co., 1890 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.econlib.org/library/Marshall/marP8.html#Bk.II,Ch.IV PLEWA, Franklin J., Jr. a George T. FRIEDLOB. Understanding cash flow. New York: John Wiley & Sons, 1995, 246 s. ISBN 04-711-0386-1. ROCHE, Julian. The value of nothing: mastering business valuations. London: LES50NS, 2005, 231 s. ISBN 08-529-7687-9. STERN, Joel M., John S. SHIELY a Irwin ROSS. The EVA challenge: implementing value-added change in an organization. New York: John Wiley, 2001, 250 s. Wiley finance series. ISBN 04-714-0555-8. STEWART, G. Bennett. EVA Works: But not if you make these common mistakes. In: CNN Money: FORTUNE [online]. USA, 1. květen 1995 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://money.cnn.com/magazines/fortune/fortune_archive/1995/05/01/202480/ STEWART, G. Bennett. The quest for value: a guide for senior managers. New York, N.Y.: HarperBusiness, 1991, 781 s. ISBN 08-873-0418-4 (VáZ.). Valuation Viewpoint: The Return of a Classic: The Excess Earnings Method Works in the Marketplace. In: Shenehon Company: Business & Real Estate Valuations [online]. Volume 1, No. 4. Minneapolis, Minnesota 55403, USA, Léto 1997 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.shenehon.com/index.cfm/valuation_viewpoint_prior/93/newsletter/5/arti cle/3
39
WALSH, Ciaran. Key management ratios: the 100 ratios every manager needs to know. 4th ed. Harlow: Financial Times Prentice Hall, 2008, 393 s. ISBN 978-0273-71909-0 Zákon č. 127/2005 Sb. ze dne 22. února 2005, Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. § 65, odst. 2.
40
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Datové centrum telekomunikačního operátora ......................................... 10 Obr. 2 Datové centrum nezávislé na telekomunikačním operátorovi ................... 10 Obr. 3 Podíl produktových skupin na celkových tržbách ve 4. kvartále 2011....... 19 Obr. 4 Podíl jednotlivých položek na nákladech (bez odpisů) .............................. 20 Obr. 5 Aditivní model spotřeby elektřiny (v kWh) ................................................. 22 Obr. 6 Členění investic ve skupině GTS CE ........................................................ 23 Obr. 7 Plánovaný podíl položek investic (v tis. Kč) .............................................. 24 Obr. 8 Histogram skutečných úhrad faktur (v tis. Kč)........................................... 26
Seznam tabulek Tab. 1 Kategorie služeb ....................................................................................... 12 Tab. 2 Přehled pěti největších zákazníků z hlediska tržeb .................................. 13 Tab. 3 Rozvaha (agregovaná) ............................................................................. 15 Tab. 4 Výkaz zisku a ztrát (agregovaný).............................................................. 16 Tab. 5 Přehled vlivů na výši tržeb ........................................................................ 18 Tab. 6 Plán tržeb na rok 2012 (v tis. Kč).............................................................. 18 Tab. 7 Vážená doba obratu pohledávek (v kalendářních dnech) ......................... 26 Tab. 8 Rozvaha ................................................................................................... 28 Tab. 9 Výkaz zisků a ztráty .................................................................................. 28 Tab. 10 Výkaz peněžních toků............................................................................. 29 Tab. 11 Výpočet EVA společnosti CE Colo ......................................................... 34
41
Seznam příloh Příloha č. 1............................................................................................................ 43 Příloha č. 2............................................................................................................ 44 Příloha č. 3............................................................................................................ 45 Příloha č. 4............................................................................................................ 46 Příloha č. 5............................................................................................................ 47 Příloha č. 6............................................................................................................ 48 Příloha č. 7............................................................................................................ 51 Příloha č. 8............................................................................................................ 52 Příloha č. 9............................................................................................................ 53
42
Příloha č. 1 Přehled produktů Druh plateb Pravidelné
Produktová skupina Prostory pro umístění zařízení
Pronájem celého stojanu
Stojan 1/2
Pronájem části stojanu (1/2)
Stojan 1/3
Pronájem části stojanu (1/3)
Klec
Pronájem klece pro stojanů
uzamykatelné umístění více
Místnost
Pronájem místnosti stojanů
plochy celé pro umístění
Příkon
Spotřeba elektřiny dle předpokládané spotřeby
Vzdálená obsluha
Zákazník má možnost se spojit s technikem společnosti, který provede úkon na základě požadavku zákazníka (např. restart)
FLM
Údržba propojení zařízeními
Anténa
Umístění antény na budově společnosti
Ostatní
Pronájem telefonních linek, služby
Kancelář
Pronájem kanceláří
Sklad
Pronájem skladu
Parkovací místo
Pronájem parkovacích míst
Přeprodej elektrické energie
Příkon
Skutečná spotřeba elektřiny jednotlivých zařízení
Hlasový provoz
Uskutečněná volání
Uskutečněné z pronajatých linek
Instalace
Instalace propojení
Optické nebo metalické propojení mezi jednotlivými zařízeními, instalace napájení
Prodej
Prodej zařízení
Prodej stojanů, komponent
hrazená
Doplňkové služby
Ostatní služby
Jednorázové
Popis
Stojan 1/1
Elektrická energie paušální částkou
Měřené
Produkt
43
mezí
hovory telefonních
Příloha č. 2 Plán tržeb v detailu po jednotlivých produktech v tis. Kč Druh plateb
Produktová skupina
Produkt
2011
2011
2011
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
Říj
Lis
Pro
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čvn
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Celkem
Skut.
Skut.
Skut.
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Pravidelné
Prostory pro umístění zařízení Stojan 1/1
6 811
6 909
7 029
7 236
7 346
7 457
7 628
7 783
7 893
7 935
8 001
8 376
8 486
8 596
8 750
95 486
Pravidelné
Prostory pro umístění zařízení Stojan 1/2
121
121
121
127
127
127
129
129
129
129
129
129
129
129
129
1 541
Pravidelné
Prostory pro umístění zařízení Stojan 1/3
106
106
106
106
106
106
108
108
108
108
108
108
108
108
108
1 288
Pravidelné
Prostory pro umístění zařízení Klec
482
482
482
482
482
482
484
484
484
484
484
484
484
484
484
5 804
Pravidelné
Prostory pro umístění zařízení Místnost
3 413
3 413
3 413
3 223
3 223
3 223
3 229
3 229
3 348
3 348
3 348
3 348
3 348
3 348
3 348
39 564
Pravidelné
Elektrická energie
Paušální
578
572
572
572
572
572
572
572
572
572
572
572
572
572
572
6 866
Pravidelné
Doplňkové služby
Vzdálená obsluha
91
91
91
91
91
91
91
91
91
91
91
91
91
91
91
1 095
Pravidelné
Doplňkové služby
FLM
141
141
141
141
141
141
141
141
141
141
141
141
141
141
141
1 693
Pravidelné
Doplňkové služby
Anténa
161
161
161
155
155
155
157
157
157
157
157
157
157
157
157
1 875
Pravidelné
Ostatní služby
Kancelář
136
136
136
100
100
100
101
101
101
101
101
101
101
101
101
1 209
Pravidelné
Ostatní služby
Sklad
35
35
35
35
35
35
35
35
35
35
35
35
35
35
35
414
Pravidelné
Ostatní služby
Parkovací místa
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
14
Pravidelné
Ostatní služby
Ostatní
56
56
56
56
56
56
56
56
56
56
56
56
56
56
56
676
Měřené
Elektrická energie
Měřená
2 302
2 227
2 302
2 302
2 153
2 302
1 728
1 786
1 844
1 905
1 902
1 848
2 450
2 381
2 400
25 000
Jednorázové Prodej
Prodej zařízení
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
37
440
Jednorázové Instalace
Instalace zařízení
25
25
25
331
110
110
110
154
110
66
66
375
110
110
154
1 808
Jednorázové Instalace
Instalace, metalický kabel
125
125
125
79
112
112
112
105
112
54
183
72
112
112
105
1 272
Jednorázové Instalace
Instalace, optický kabel
1 162
700
700
448
635
635
635
598
635
308
1 037
410
635
635
598
7 208
15 783
15 339
15 533
15 522
15 483
15 742
15 355
15 567
15 854
15 528
16 448
16 340
17 053
17 094
17 267
193 254
Celkem
44
Příloha č. 3 PASIVA
AKTIVA
Ke dni 31. prosince 2011
Ke dni 31. prosince 2011 Označení
(v celých tisících Kč)
31.12.2011
a
b
3
B.
Dlouhodobý majetek
B. I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
B. I.
1. Software 2. Ocenitelná práva
B. II. B. II.
Označení
361 237 3 283 188 3 095
31.12.2011
a A.
(v celých tisících Kč) b Vlastní kapitál
A. I.
Základní kapitál
A. III.
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
12 797
A. III. 1.
Zákonný rezervní fond
12 797
6 370 430 310 000
3. Goodwill
0
A. IV.
Výsledek hospodaření minulých let
11 998
4. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
0
A. IV. 1.
Nerozdělený zisk minulých let
23 839
357 954
2.
Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Stavby
2 780 192 945
Výsledek hospodaření běžného účetního období
35 635
B.
Cizí zdroje
94 837
Rezervy
73 525
B. I.
4. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
12 242
B. I.
438
B. II.
76 024
B. II.
6. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
- 11 841
A. V.
3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 5. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
Neuhrazená ztráta minulých let
1.
Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky
1.
Dlouhodobé přijaté zálohy
3 753 3 753 26 961 183
C.
Oběžná aktiva
79 859
2.
Jiné závazky
C. III.
Krátkodobé pohledávky
24 656
3.
Odložený daňový závazek
25 570
B. III.
Krátkodobé závazky
49 049
2 715
B. III. 1.
Závazky z obchodních vztahů
34 381
0
2.
Závazky k zaměstnancům
- 200
3.
Závazky ze sociálního a zdravotního pojištění
7
4.
Stát - daňové závazky a dotace
55 203
5.
Dohadné účty pasivní
16
6.
Jiné závazky
C. III.
1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Stát - daňové pohledávky 3. Krátkodobé poskytnuté zálohy 4. Dohadné účty aktivní 5. Jiné pohledávky
C. IV.
Krátkodobý finanční majetek
C. IV. 1. Peníze D. I. D. I.
2. Účty v bankách Časové rozlišení 1. Náklady příštích období AKTIVA CELKEM
22 134
55 187 24 171 24 171 465 267 45
1 208
594 424 1 971 10 741 938
B. IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
15 074
B. IV. 1.
Bankovní úvěry dlouhodobé
0
2.
Krátkodobé bankovní úvěry
15 074
PASIVA CELKEM
465 267
Příloha č. 4 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Ke dni 31. prosince 2011 (v celých tisících Kč) Označení
TEXT
a
b
II. II.
Výkony
181 285
1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Aktivace
B.
179 833 1 452
Výkonová spotřeba
B.
Skutečnost v účetním období 1
93 696
1. Spotřeba materiálu a energie
49 887
2. Služby
43 809
+
Přidaná hodnota
87 589
C.
Osobní náklady
15 542
C.
1. Mzdové náklady
8 601
2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva
3 583
3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
3 204
4. Sociální náklady
154
D.
Daně a poplatky
E.
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
G.
Zvýšení rezerv a opravných položek v provozní oblasti IV.
H. * X. N. XI. O. *
5 866
Ostatní provozní výnosy
406
Ostatní provozní náklady
507
Provozní výsledek hospodaření
L.
34 263
Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů
474
Výnosové úroky
286
Nákladové úroky
858
Ostatní finanční výnosy
944
Ostatní finanční náklady
941
Finanční výsledek hospodaření
- 1 043
Daň z přijmů za běžnou činnost
8 170
1.
- splatná
9 484
2.
- odložená
Q. Q.
117 31 700
- 1 314
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
25 050
Mimořádné výnosy
25 029
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
14 444
- odložená
14 444
Mimořádný výsledek hospodaření
10 585
***
Výsledek hospodaření za účetní období
35 635
***
Výsledek hospodaření před zdaněním
58 249
** XIII. S. S.
1. *
46
Příloha č. 5 Test závislosti spotřeby elektřiny na objemu pronajatých prostor
Spotřeba kWh 1 583 450 1 628 400 1 653 215 1 593 905 1 652 163 1 664 803 1 721 820
Období 2011-06 2011-07 2011-08 2011-09 2011-10 2011-11 2011-12
m2 2 179 2 181 2 232 2 247 2 330 2 370 2 402
Korelační koeficient: 0,816796804
Testová statistika:
t=
,
,
√
t = 3,165769786 Kritický obor:
t
∝/
= (n − 2)
t1-0,05/2 = 2,570581835 H0: |t| > t1-α/2 (n - 2)
H0: |3,165769786| > 2,570581835 => zamítáme
47
Příloha č. 6
Model spotřeby elektřiny v kWh za období 2008-01 až 2012-12 Období
i
j
t
Skutečnost
Kl. průměr
yij-kl. pr.
Průměr
2008-01
1
1
1
1 135 649
-761 100
-30 710
-30 710
1 166 359
1 162 627
1 131 917
2008-02
1
2
2
1 052 081
-896 535
-166 145
-166 145
1 218 226
1 174 113
1 007 967
2008-03
1
3
3
1 119 482
-723 073
7 317
7 317
1 112 165
1 185 599
1 192 915
2008-04
1
4
4
1 120 408
-756 932
-26 542
-26 542
1 146 950
1 197 085
1 170 542
2008-05
1
5
5
1 163 593
-717 316
13 074
13 074
1 150 519
1 208 571
1 221 644
2008-06
1
6
6
1 177 160
1 785 331
-608 171
-667 241
63 149
63 149
1 114 011
1 220 057
1 283 205
2008-07
1
7
7
1 228 610
1 797 431
-568 821
-633 555
96 834
96 834
1 131 776
1 231 543
1 328 377
2008-08
1
8
8
1 250 788
1 814 559
-563 771
-658 795
71 595
71 595
1 179 193
1 243 029
1 314 623
2008-09
1
9
9
1 214 865
1 840 771
-625 906
-752 347
-21 957
-21 957
1 236 822
1 254 515
1 232 558
2008-10
1 10 10
1 266 545
1 865 349
-598 804
-703 992
26 398
26 398
1 240 147
1 266 001
1 292 398
2008-11
1 11 11
1 243 375
1 890 324
-646 949
-755 559
-25 169
-25 169
1 268 544
1 277 487
1 252 318
2008-12
1 12 12
1 277 853
1 918 008
-640 155
-738 233
-7 843
-7 843
1 285 696
1 288 973
1 281 129
2009-01
2
1 13
1 232 375
1 951 407
-719 032
-8 764 678
0
-30 710
1 263 085
1 300 459
1 269 749
2009-02
2
2 14
1 149 020
1 983 254
-834 234
-166 145
1 315 165
1 311 945
1 145 800
2009-03
2
3 15
1 336 677
2 011 759
-675 082
7 317
1 329 360
1 323 431
1 330 748
2009-04
2
4 16
1 315 102
2 038 324
-723 222
-26 542
1 341 644
1 334 917
1 308 374
2009-05
2
5 17
1 364 090
2 064 079
-699 989
13 074
1 351 016
1 346 403
1 359 477
2009-06
2
6 18
1 375 562
2 094 979
-719 417
63 149
1 312 413
1 357 889
1 421 038
2009-07
2
7 19
1 496 208
2 129 617
-633 409
96 834
1 399 374
1 369 375
1 466 209
2009-08
2
8 20
1 517 175
2 161 974
-644 799
71 595
1 445 580
1 380 861
1 452 456
2009-09
2
9 21
1 446 430
2 195 245
-748 815
-21 957
1 468 387
1 392 347
1 370 390
2009-10
2 10 22
1 487 525
2 229 736
-742 211
26 398
1 461 127
1 403 833
1 430 231
2009-11
2 11 23
1 438 980
2 266 074
-827 094
-25 169
1 464 149
1 415 319
1 390 150
2009-12
2 12 24
1 504 750
2 296 171
-791 421
-7 843
1 512 593
1 426 805
1 418 962
2010-01
3
1 25
1 520 190
2 310 353
-790 163
-30 710
1 550 900
1 438 291
1 407 581
2010-02
3
2 26
1 404 698
2 314 730
-910 032
-166 145
1 570 843
1 449 777
1 283 632
2010-03
3
3 27
1 601 893
2 317 850
-715 957
7 317
1 594 576
1 461 263
1 468 580
2010-04
3
4 28
1 583 168
2 327 253
-744 085
-26 542
1 609 710
1 472 749
1 446 207
2010-05
3
5 29
1 655 738
2 335 616
-679 878
13 074
1 642 664
1 484 235
1 497 309
2010-06
3
6 30
1 664 388
2 338 523
-674 135
63 149
1 601 239
1 495 721
1 558 870
2010-07
3
7 31
1 640 890
2 339 326
-698 436
96 834
1 544 056
1 507 207
1 604 041
2010-08
3
8 32
1 568 178
2 335 993
-767 815
71 595
1 496 583
1 518 693
1 590 288
2010-09
3
9 33
1 449 470
2 331 790
-882 320
-21 957
1 471 427
1 530 179
1 508 222
2010-10
3 10 34
1 556 318
2 327 279
-770 961
26 398
1 529 920
1 541 665
1 568 063
2010-11
3 11 35
1 527 063
2 319 696
-792 633
-25 169
1 552 232
1 553 151
1 527 982
2010-12
3 12 36
1 529 308
2 312 431
-783 123
-7 843
1 537 151
1 564 637
1 556 794
48
Korekce
Sj
yij-S j
Odhad Tt
Odhad
Období
t
Skutečnost
Kl. průměr
i
j
yij-kl. pr.
Průměr
Korekce
Sj
yij-Sj
2011-01
4
1 37
1 540 830 2 314 934
-774 104
-30 710
1 571 540
1 576 123
1 545 413
2011-02
4
2 38
1 382 700
2 328 038
-945 338
-166 145
1 548 845
1 587 609
1 421 464
2011-03
4
3 39
1 565 888
2 344 068
-778 180
7 317
1 558 571
1 599 095
1 606 412
2011-04
4
4 40
1 554 305
2 357 794
-803 489
-26 542
1 580 847
1 610 581
1 584 039
2011-05
4
5 41
1 605 213
2 377 294
-772 081
13 074
1 592 139
1 622 067
1 635 141
2011-06
4
6 42
1 583 450
63 149
1 520 301
1 633 553
1 696 702
2011-07
4
7 43
1 628 400
96 834
1 531 566
1 645 039
1 741 874
2011-08
4
8 44
1 653 215
71 595
1 581 620
1 656 525
1 728 120
2011-09
4
9 45
1 593 905
-21 957
1 615 862
1 668 011
1 646 054
2011-10
4 10 46
1 652 163
26 398
1 625 765
1 679 497
1 705 895
2011-11
4 11 47
1 664 803
-25 169
1 689 972
1 690 983
1 665 814
2011-12
4 12 48
1 721 820
-7 843
1 729 663
1 702 469
1 694 626
2012-01
5
1 49
1 713 955
1 683 245
2012-02
5
2 50
1 725 441
1 559 296
2012-03
5
3 51
1 736 927
1 744 244
2012-04
5
4 52
1 748 413
1 721 871
2012-05
5
5 53
1 759 899
1 772 973
2012-06
5
6 54
1 771 385
1 834 534
2012-07
5
7 55
1 782 871
1 879 706
2012-08
5
8 56
1 794 357
1 865 952
2012-09
5
9 57
1 805 843
1 783 886
2012-10
5 10 58
1 817 329
1 843 727
2012-11
5 11 59
1 828 815
1 803 646
2012-12
5 12 60
1 840 301
1 832 458
Regresní statistika Kor. koef.
0,921475058
R^2
0,849116283
R^2 upravený
0,845836202
Sm. chyba
68518,05545
Pozorování
48
ANOVA St. volnosti
SS
MS
F
Regrese
1
1,2E+12
1,2E+12 258,87054
Rezidua
46
2,2E+11
4,7E+09
Celkem
47
1,4E+12
Koeficienty
Sm. chyba
t Stat
Hranice
1151140,488
20092,6
t
11486,01496
713,885
Hodnota P 1,625E-20
Hodnota P
Dolní 95%
Horní 95%
Dolní 95,0%
Horní 95,0%
57,2917
2,01E-44
1110696,2
1191584,8
1110696,2
1191584,8
16,0895
1,625E-20
10049,04
12922,99
10049,04
12922,99
49
Odhad Tt
Odhad
50
45
2012-11
2012-09
2012-07
40
2012-05
2012-03
2012-01
35
2011-11
2011-09
2011-07
30
2011-05
2011-03
2011-01
25
2010-11
2010-09
2010-07
20
2010-05
2010-03
2010-01
15
2009-11
2009-09
2009-07
10
2009-05
2009-03
2009-01
5
2008-11
2008-09
0
2008-07
2008-05
2008-03
2008-01
kWh
kWh
Model trendové složky
2 000 000
1 500 000
1 000 000 yij-Sj
Lineární (yij-Sj)
500 000
0 50
Model spotřeby elektřiny
2 000 000
1 500 000
1 000 000 Skutečnost
500 000 Odhad
0
Příloha č. 7
Přímé náklady v tis. Kč
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čvn
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Celkem
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Prostory DC
2 662
2 540
2 844
2 264
2 399
2 424
2 545
2 635
2 620
3 438
3 350
3 487
33 206
Spotřeba energií
2 630
2 507
2 812
2 232
2 367
2 391
2 513
2 602
2 588
3 406
3 317
3 455
32 819
Nájemné
32
32
32
32
32
32
32
32
32
32
32
32
387
Instalace
643
643
643
643
643
643
321
964
643
643
643
643
7 716
Instalační náklady (CIOMIS)
643
643
643
643
643
643
321
964
643
643
643
643
7 716
Celkem variabilní náklady
3 305
3 183
3 487
2 907
3 042
3 067
2 866
3 599
3 263
4 081
3 993
4 130
40 922
Prostory DC
2 318
2 171
2 555
1 923
2 074
2 142
2 188
2 196
2 346
2 804
2 788
2 837
28 342
Spotřeba energií
1 985
1 893
2 119
1 685
1 785
1 805
1 896
1 963
1 954
2 566
2 500
2 603
24 754
Služby k nájmům (úklid, apod.)
333
278
437
237
288
337
292
233
392
237
288
233
3 589
Údržba
576
760
567
1 116
795
566
1 182
660
519
1 116
851
566
9 278
Opravy a udržování
576
760
567
1 116
795
566
1 182
660
519
1 116
851
566
9 278
Ostatní přímé náklady
270
220
234
204
154
154
204
154
154
204
154
154
2 260
Konzultace
180
180
194
114
114
114
114
114
114
114
114
114
1 580
Spotřeba materiálu
90
40
40
90
40
40
90
40
40
90
40
40
680
Celkem fixní náklady
3 164
3 152
3 357
3 243
3 023
2 862
3 574
3 010
3 020
4 124
3 794
3 557
39 880
Celkem přímé náklady
6 469
6 334
6 844
6 150
6 065
5 928
6 441
6 609
6 283
8 205
7 786
7 687
80 802
51
Příloha č. 8
Nepřímé náklady v tis. Kč
Osobní náklady Cestovné
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čvn
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Celkem
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
2 089
2 060
1 998
1 912
1 973
2 762
1 971
1 963
1 951
1 974
1 964
1 963
24 580
47
47
47
47
47
67
37
47
47
47
47
67
592
Vozidla
23
23
23
26
23
23
23
23
40
23
26
23
299
Provize
806
806
806
806
806
806
806
806
806
806
806
806
9 676
Marketing a reklama
85
85
85
85
85
85
85
85
85
85
85
85
1 020
Provoz budov
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
23
272
Administrativa
57
57
57
57
57
57
57
57
57
57
57
57
684
Telefony, poštovné, doprava Finanční náklady Ostatní provozní náklady Celkem nepřímé nákldady
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
22
262
448
-29
-336
448
-29
-336
448
-29
-336
448
-29
-336
333
16
10
10
10
10
12
10
10
10
10
10
10
127
3 616
3 104
2 734
3 436
3 016
3 520
3 482
3 006
2 704
3 494
3 011
2 719
37 845
52
Příloha č. 9
Síťové investice v tis. Kč
Rozšíření fáze 1
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
Led
Úno
Bře
Dub
Kvě
Čvn
Čvc
Srp
Zář
Říj
Lis
Pro
Celkem
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
Plán
7 475
7 475
7 475
7 475
Rozšíření fáze 2 Celkem rozšíření
7 475
7 475
Klimatizace
7 475
7 475
29 900 2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
23 200
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
2 900
53 100
7 500
7 500
Energetika
163
Ostatní
325
188
1 050
1 925
550
750
50
325
1 800
50
7 013
Celkem optimalizace
488
188
8 550
1 925
550
913
50
325
1 800
50
14 838
7 963
7 663
16 025
9 400
3 450
3 813
2 950
3 225
4 700
Celkem síťové investice
163
53
325
2 900
2 950
2 900
67 938
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Tomáš Mudroch
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Finanční plán společnosti CE Colo a. s.
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA
INSTITUT
IUF – Institut účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
53
POČET OBRÁZKŮ
8
POČET TABULEK
11
POČET PŘÍLOH
9
STRUČNÝ POPIS
Tématem této bakalářské práce je zpracování finančního plánu společnosti CE Colo a. s., popis finančních ukazatelů společnosti a jejich předpověď na následující rok. Dále se práce zabývá posouzením, zda by pro společnost bylo přínosem sledovat ukazatel EVA.
ROK ODEVZDÁNÍ
2012
Jednotlivé části práce obsahují úvod do problematiky, následovaný krátkým teoretickým vymezením. Stěžejní oblastí je pak analýza současně dosahovaných výsledků a jejich předpokládaného vývoje. Nedílnou součástí je pak navržení nových metodik tvorby plánu a uvedení oblastí, u nichž je předpoklad moPžného zlepšení s pozitivními dopady na finanční výsledky společnosti.
Závěrem je zhodnoceno, že sledování ukazatele EVA, může mít pozitivní vliv na posuzování celkové finanční výkonnosti společnosti, avšak neměl by být jediným hodnotícím kritériem.
KLÍČOVÁ SLOVA
ekonomická přidaná hodnota, EVA, finanční plán, náklady kapitálu, NOPAT, poměrové ukazatele, rozpočet, WACC, zisk
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Tomáš Mudroch
FIELD
6208R163 Business Management and Finance
THESIS TITLE
Financial Plan of CE Colo a. s.
SUPERVISOR
doc. Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA
INSTITUTE
Institute of Finance and Accounting
NUMBER OF PAGES
53
NUMBER OF PICTURES
8
NUMBER OF TABLES
11
NUMBER OF APPENDICES
9
SUMMARY
YEAR
2012
The topic of this thesis is to create a new finacial plan of company CE Colo a. s. for the year 2012. It focuses on a description of financial indicators and their forecast for the next year. In addition, it evaluates the impact of measuring EVA.
Each section of this thesis includes an introduction to the topic, followed by a brief theoretical definition. The crucial area is an analysis of currently achieved results and its prediction for the future. Integral part is the design of new methods for financial planning, and to determine areas where might be assumed improvements with possitive impact on financial results.
In the last chapter is evaluated that the measuring of EVA could have a possitive effect on assessing the overall financial performance, however it should not be the only evaluation criterion.
KEY WORDS
economic value added, EVA, financial plan, cost of capital, NOPAT, financial ratios, budget, WACC, profit
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
