ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Tomáš Kratochvíl
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ Z A V E D E N Í A U T O M A T I Z A C E DO OBLASTI KONEČNÉ MONTÁŽE VOZŮ SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO
Tomáš KRATOCHVÍL
Vedoucí práce: Ing. Josef Bradáč, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 11. 12. 2012
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji Ing. Josefu Bradáčovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Pavlu Mariničovi, MBA, Ph.D. za odbornou konzultaci ekonomické části, Ing. Ivetě Havlíkové za pomoc se získáním ekonomických podkladů a Ing. Janu
Hruškovi
za
seznámení
s problematikou
z technologického hlediska. 4
šroubovací
stanice
Obsah Použité zkratky ....................................................................................................... 6 Úvod ....................................................................................................................... 7 1
Představení společnosti Škoda Auto a.s. ........................................................ 8 1.1
2
Představení oddělení Plánování montáže ................................................. 9
Teoretická východiska ................................................................................... 10 2.1
Montáž .................................................................................................... 10
2.2
Automatizace .......................................................................................... 11
2.2.1 2.3
Náklady ................................................................................................... 15
2.3.1 2.4
Mzdové náklady ................................................................................ 16
Investice .................................................................................................. 18
2.4.1 3
Automatizace montáže ..................................................................... 13
Investiční rozhodování ...................................................................... 19
Nasazení automatizace do úseku předmontáže agregátu ............................ 20 3.1
Analýza stavu před zavedením automatizace ......................................... 20
3.1.1 3.2
Kalkulace nákladů na zaměstnance původního pracoviště .............. 21
Analýza současného stavu ...................................................................... 31
3.2.1
Automatizovaná šroubovací stanice Triangl ..................................... 31
3.2.2
RFID čip ............................................................................................ 32
3.2.3
Repasní pracoviště ........................................................................... 33
3.3
Ekonomické zhodnocení zavedení automatizace ................................... 34
3.3.1
Situace zohledňující dvousměnný provoz ......................................... 41
3.3.2
Porovnání výsledků metod investičního rozhodování ....................... 45
3.4
Ostatní aspekty zavádění automatizace .................................................. 46
Závěr .................................................................................................................... 49 Seznam literatury ................................................................................................. 50 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 52 Seznam příloh ...................................................................................................... 53
5
Použité zkratky AZNP
Automobilové závody národní podnik
CF
Cash flow
ČSH
Čistá současná hodnota
IČSH
Index čisté současné hodnoty
EC
Electronic control
elektronicky řízené
MTM
Methods Time Measurement
metoda analýzy pohybů
ROI
Return on Investment
Návratnost investice
RFID
Radio Frequency Identification
Radiofrekvenční identifikace
VVP
Vnitřní výnosové procento
VW
Volkswagen
Peněžní tok
6
Úvod Automobilový průmysl z dlouhodobého pohledu lze zařadit mezi dynamicky rostoucí odvětví. S tím souvisí i neustále se zvyšující konkurence zahrnující jak obnovu historických automobilových značek, tak vznik značek nových, což můžeme v posledních letech pozorovat zejména prostřednictvím čínského a indického trhu. Vlivem rostoucí konkurence je tedy dosažení odpovídajícího počtu prodaných vozů náročnější. Z těchto důvodů je expandování na nové trhy stále důležitější spolu se snahou o maximální efektivitu, což v sobě nese především redukci nákladů. Jednou z možností jak náklady snížit, je i regulace počtu zaměstnanců. Toho cíle lze ale dosáhnout jen stále širším využíváním moderních technologií, například automatizací výroby, která je dnes již poměrně technicky vyspělá a finančně dostupná. Mimo zmíněná pozitiva přináší automatizace výroby, respektive montáže, také vyšší bezpečnost a rychlost prováděných operací a v neposlední řadě kvalitu práce. V současné době automobiloví výrobci usilují právě o zvýšení kvality a produktivity. Mezi ně můžeme zařadit i tuzemskou společnost Škoda Auto a. s., na kterou je tato bakalářská práce cílena. V bakalářské práci se věnuji vybrané oblasti montáže vozů Škoda Fabia, konkrétně se jedná o zavedení automatizace na úseku předmontáže agregátu. Cílem práce je ekonomické zhodnocení provedené na základě výpočtu celkových nákladů na zaměstnance a se zohledněním výše investice dále pomocí metod pro investiční rozhodování určit, zda byla a je investice do automatizace pro společnost Škoda Auto výhodná. První část bakalářské práce je zaměřena na představení společnosti Škoda Auto a oddělení plánování montáže. Následující část obsahuje teoretická východiska, ve kterých je popsána montáž, automatizace, náklady a investice. Třetí – realizační část práce je orientována na sledovanou investici do automatické šroubovací stanice. V této pasáži je nejdříve popsán stav před zavedením automatizace, výpočet mzdových a celkových nákladů na zaměstnance. Dále stav po zavedení automatizace, výsledné ekonomické zhodnocení a nakonec další aspekty automatizované šroubovací stanice. 7
1
Představení společnosti Škoda Auto a.s.
Společnost Škoda Auto a.s., s hlavním závodem v Mladé Boleslavi, byla založena v prosinci roku 1895 původně jako podnik vyrábějící jízdní kola mechanikem Václavem Laurinem a knihkupcem Václavem Klementem (Škoda Auto Česká republika, 2012a). Odtud tedy vznikl historicky první název této společnosti jménem Laurin & Klement. V celé historii firma prošla ještě několika názvy. Koncem 19. století byl podnik za účelem propagace českého národa přejmenován na název Slavia. Laurin a Klement nezůstali však pouze u výroby kol a v roce 1899 se také pustili do výroby motocyklů, které přinesly řadu světových úspěchů. Produkce prvního automobilu jménem Voiturette A se datuje k roku 1905. Tento vůz znamenal opět mezinárodní úspěch a podnik se tak velmi podílel na hospodářském významu Království českého v Rakousko-uherské monarchii. Se značným růstem firma roku 1907 prošla proměnou na akciovou společnost. Dvacátá léta dvacátého století se vyznačovala sloučením firmy s podnikem Škoda Plzeň a převzetím i tohoto jména. Roku 1930 se automobilová výroba odloučila a vznikla tak Akciová společnost pro automobilový průmysl známá pod zkratkou ASAP(Škoda Auto Česká republika, 2012a). Po druhé světové válce bohužel nedošlo k návratu k dobře rozjetému podniku, neboť se firma znárodnila a pojmenovala na AZNP Škoda (Škoda Auto Česká republika,
2012a).
Tato
společnost
byla
sice
monopolem
v tehdejším
Československu, ale z důvodu odříznutí od západní části Evropy a světa zde odstartoval technologický deficit. Sametová revoluce byla sice brána jako nový začátek a štěstí pro spoustu lidí i podniků, ale na druhé straně bylo několik firem, kterým se navzdory otevření západního trhu nedařilo, nebo dokonce směřovaly k záhubě (Škoda Auto Česká republika, 2012a). Podobně na tom byla právě i značka Škoda, která technologicky a modernizačně ztrácela na automobilech ze západu. Nezbývalo než firmu zachránit některou zkušenou a hospodářsky silnou automobilkou. Tou se stal k 16. dubnu 1991 německý koncern Volkswagen, který přibral Škodu po Audi a Seatu jako 4. automobilku koncernu.
8
Volkswagen firmě opravdu pomohl jak ekonomicky tak technologicky a Škoda, automobilová a.s. a později Škoda Auto a.s. se rychle přizpůsobila požadavkům světového trhu (Škoda Auto Česká republika, 2012b, 2012c). V současné době je podnik nepostradatelnou částí koncernu a prodej automobilů meziročně neustále roste. Za předešlý rok 2011 se firmě podařilo prodat 879 200 vozů s meziročním nárůstem 15,3 %. Za rok 2012 se odhaduje ještě větší počet prodaných automobilů. Současným cílem společnosti je dokonce dosáhnout hranici 1,5 milionů vozů ročně v roce 2018. Tento cíl má také naplnit rozšiřující se produktové portfolio značky Škoda, které v současné době zahrnuje vozy Citigo, Fabia, Roomster, jeho variaci Praktik, Octavia, Yeti, Superb a nejnovější vůz Rapid. Jistě tak vysoký počet typů aut a poměrně vysoký počet kusů nevyrábí pouze jeden závod. Jen v České republice najdeme závody tři a to Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí. Hned několik továren najdeme ale i ve světě. Významnými trhy jsou Rusko, Indie, ale pro celý koncern nejdynamičtěji se rozvíjející Čína, kde jsou tyto vozy velmi oblíbené.
1.1
Představení oddělení Plánování montáže
Oddělení Plánování montáže spadá pod oblast Výroby a Logistiky. Tento útvar se zabývá plánováním a realizací konečné montáže vozů. Tato činnost zahrnuje současně ovlivňování produktu z pohledu jeho vyrobitelnosti. Pracovníci se zde tedy zabývají především zaváděním nových modelů do výroby a s tím spojenými úpravami, či pořízením nových technologických zařízení, nebo přímo stavbou montážních hal. Podílejí se také na realizaci projektů zahraničních poboček značky VW. Protože je plánování a následná realizace montáže poměrně rozsáhlá činnost a automobil poměrně komplexní výrobek, počet zaměstnanců na oddělení se pohybuje kolem čísla 40. Tito zaměstnanci jsou rozděleni do několika skupin, které se více specializují na konkrétnější oblasti. (Interní zdroj – zaměstnanecký e-portál Škoda Auto)
9
2
Teoretická východiska
2.1
Montáž
Montáž je finální fáze strojírenského výrobního procesu, která je charakteristická kompletací jednotlivých částí výrobků, vzniklých z předchozích činností. Důvodem tohoto členění na menší skupiny či podskupiny je především složitost konstrukce některých produktů a materiálová odlišnost jednotlivých částí. Díky této metodě se stává výroba jednodušší a časově méně náročná, což jistě přináší jisté ekonomické výhody v podobě úspory mezd, energií, či investic do složitějších technologií. Z teoretického hlediska členíme výrobek na součást (základní prvek), podskupinu (spojení více součástí) a skupinu (funkčně a konstrukčně samostatné celky složené z podskupin a částí). Ten představuje konečný produkt. Z několika výrobků můžeme pak sestavit komplexnější zařízení.
Zdroj: NOVOTNÝ P.: Studijní materiály z 3. přednášky předmětu Organizace a řízení výroby, 2012, zdroj: NOVÁK, J.: ORGANIZACE A ŘÍZENÍ, str. 21 Obr. 1 Složitý sbíhavý výrobní proces
10
Příkladem může být třeba automobil, který se skládá z jednotlivých skupin - hnací soustava, karoserie, podvozek, přístrojová deska atd. Tak se ze skupin složených z jednotlivých podskupin, například převodovka, spalovací soustava, palivová soustava apod., dostáváme k jednotlivým součástkám. Montáž „je tvořena souhrnem přípravných, manipulačních, spojovacích a kontrolních činností“ (Kolektiv autorů, 2001, str. 58). Mezi tyto základní čtyři montážní činnosti patří příprava částí výrobku, jako například čištění, vyvažování, či paletizace (Kolektiv autorů, 2001). Dále je to činnost
manipulační,
charakteristická
především
nasouváním,
ustavením,
vkládáním a přemísťováním částí. Spojovací činnost je prováděná šroubovým spojem, nýtováním, svářením, lepením, pájením apod. Poslední činnost je kontrolní, kterou se pomocí měření a zkoušení ověří správný postup celé montáže a také její kvalita. Obecně se montáž dělí na dvě základní skupiny. Jedná se o montáž interní a externí. Pod pojmem externí si můžeme představit tu montáž, která je vykonávána někde v terénu, jako například montáž výrobních hal či mostů. Naopak interní je ta, která se provádí přímo v některém výrobním podniku. Zde rozlišujeme montáž nepohyblivou prováděnou na jednom stanovišti a pohyblivou například pomocí dopravníku. V praxi se využívá pohyb plynulý či přerušovaný. Ve strojírenství je tato činnost vykonávána přibližně jednou třetinou až jednou polovinou všech pracovníků (Kolektiv autorů, 2001). Celkem se jedná o 30-40ti procentní pracnost na výrobku. Díky těmto číslům je patrné, že žádané zavedení automatizace do oblasti montáže je poměrně složité.
2.2
Automatizace
„Automatizace je proces, ve kterém je fyzická a duševní práce člověka postupně nahrazována činností technických prostředků“ (Lenfeld a kol., 2001, str. 258). Jak autoři popisují, tak automatizace nahrazuje kromě fyzické práce také práci duševní. Tím je myšleno použití takových prostředků, které zajišťují především řízení a kontrolu činnosti mechanického stroje, kterým může být například robot.
11
Z manažerského a účetního pohledu řadíme stroje a zařízení do dlouhodobého hmotného movitého majetku, neboť při jejich pořízení se bere využitelnost delší jak jeden rok. Důvodů, proč použít automatizované zařízení, může být hned několik. V praxi se tyto systémy využívají v oblasti, kdy je lidská práce už neproduktivní, nebo méně produktivní. Tím může být myšlena třeba rychlost. Dnes jsou fyzické proporce člověka bohužel méně výkonné, než kvalitní stroj. S postupem času se zvyšují výrobní kapacity téměř v každém oboru a v praxi existují pouze dvě možnosti, jak tohoto trendu dosáhnout. Buď současnou metodu výroby zachovat a znásobit ji, například postavit stejně koncipovanou druhou linku, nebo stávající stav zrychlit. Bohužel, to ovšem nelze do nekonečna a po dosažení únosné hranice výkonosti pracovníků nastává oblast nasazení automatizace. Dále je také nezanedbatelná kvalita výrobku, kterou moderní technologie nabízejí. Automatizace se používá hlavně v hromadné a velkosériové výrobě, kde zůstává výrobní program dlouhodoběji stabilní (Lenfeld a kol., 2001). Na druhou stranu tyto technologie umožňují poměrně rychlé přenastavení často i na zcela odlišný výrobek. Efektivní je ovšem vybrat automatizované zařízení pro konkrétnější oblast působnosti, čímž je dosažena větší produktivita. „Dalším efektem je, že se vysoké pořizovací náklady na zařízení rozdělí na velké množství výrobků a při použití vícestrojové obsluhy také výrazně klesnou náklady na mzdy“ (Lenfeld a kol., 2001, str. 258). Pokud se výrobní podnik rozhoduje, zda jeho výroba bude fungovat jen za použití mechanizace a lidské práce, nebo za použití automatizace, musí posoudit dopad na kvalitu produktu, využitelnost konkrétního zařízení, produktivitu práce, ale především ekonomické zhodnocení. Z hlediska lidí a jejich práce jako výrobního faktoru mluvíme o mzdách, které pro podnik představují určité náklady včetně těch, které odvádí v podobě sociálního a zdravotního pojištění. Z hlediska strojů a automatizovaných zařízení pohlížíme na finance za ně vynaložené jako na investice, které se až zpětně promění v náklady v podobě odpisů, náklady na pořízení, či na náklady za energie, které zařízení pohání. Tento fakt je pro každý podnik klíčový a tudíž musí management dobře zvážit, která varianta je pro konkrétní výrobu vhodnější a ekonomicky méně náročná. 12
2.2.1 Automatizace montáže Montáž je kompletace jednotlivých částí výrobku v jeden celek a tudíž se každá nepřesnost při této činnosti kumuluje (Lenfeld a kol., 2001). Nepřesnost při jedné pracovní operaci může ovlivnit přesnost operace následující na konkrétním dílu. Z tohoto důvodu nemá automatizovaná montáž takové zastoupení, jako automatizované obrábění. Samozřejmě, že automatizace je dnes velmi přesná a to i na setiny milimetru, ale nepřesnosti, které při této montáži vznikají, jsou způsobeny například situací, že díl, který má být strojně přišroubován k druhému, přišroubován nebude, protože obsluha, nebo manipulátor díl umístily špatně, závity nejsou proti sobě a automatizovaný stroj se jednoduše šroubem netrefí. Na rozdíl od této metody, může běžný dělník v některých situacích pouhým okem rozlišit, zda se například závity dvou komponentů kryjí či nikoliv. Pokud nekryjí, často stačí ručně nepřesnost poopravit a následně přišroubovat. V praxi se tudíž musí posuzovat, kdy je vhodné použít práci člověka a kdy je možné použít automatizaci. Montážní linky se tedy velmi často skládají jak z ručních pracovišť tak současně z automatizovaných.
Zdroj: http://www.lorik.us/AssemblyLines.html Obr. 2 Kombinace ručního i automatizovaného pracoviště.
13
Aby montáž za předpokladu využití ruční práce i automatizace společně fungovala, musí se tyto činnosti perfektně sladit. Tímto sladěním je myšleno jak prostorové, tak časové uspořádání pracoviště. Snahou je, aby tyto časy byly pokud možno všude stejné (Lenfeld a kol., 2001). Tudíž se používá metoda předem určených časů. V praxi by zřejmě nefungovalo, kdyby dvě pracoviště za sebou jdoucí měla odlišný čas pracnosti (Lenfeld a kol., 2001). V případě, že by první pracoviště bylo dvakrát rychlejší, druhé by zajisté nestíhalo. Pokud ovšem podobná situace nastává, může se řešit například paralelním uspořádáním pracoviště číslo dvě, kde se dvě stejné činnosti navzájem střídají, nebo pracují současně. Předpokladem pro automatizovanou montáž je také fakt, že montážní operace se musí dát rozdělit na jednoduché úkony (Lenfeld a kol., 2001). Při montážní činnosti se často musí jednotlivé součásti, podskupiny, skupiny či hotové výrobky přemísťovat z jednoho pracoviště na druhé, nebo měnit jeho polohu na každém z nich. K tomu se využívají tzv. manipulační systémy. Pokud se podnik rozhodne některé úseky montáže automatizovat, výrobní program musí čítat jako ekonomické minimum 500 – 800 tisíc výrobků za rok (Lenfeld a kol., 2001). Je nutné také zohlednit amortizaci nákladů, která musí být v souladu s životností tohoto pracoviště. Kromě toho musí docházet k průběžné kontrole veškerého automatizovaného zařízení, neboť možná závada přinese dodatečné náklady na opravu, vznik prostojů, nebo dokonce zmetků, které znamenají opět ekonomickou ztrátu. Automatizace v montáži nachází uplatnění především pro zvýšení kvality či efektivnosti výroby (Lenfeld a kol., 2001). „Rychlost automatizované montáže je 3 – 4 krát vyšší, tím se uspoří pracovní síly a mzdové náklady“ (Lenfeld a kol., 2001, str. 267). Mimo jiné se automatizované zařízení používá také v oblastech, které mohou být člověku zdravotně závadné, případně psychicky zatěžující.
14
2.3
Náklady
Náklady jsou pojmem jak v teorii, tak v praxi velmi často používaným. Bohužel, každý si pod ním může představit něco jiného. Ze základního hlediska dělíme náklady z pohledu finančního účetnictví, které podniky podle zákona musí vést, tak z pohledu vnitropodnikového účetnictví, nebo ekonomického. „Ekonomická teorie definuje náklady podniku jako peněžně oceněnou spotřebu výrobních faktorů, včetně veřejných výdajů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů“ (Synek a kol., 2011, str. 80). V ekonomické teorii i praxi rozlišujeme další dvě základní skupiny dělení nákladů. Mluvíme o tzv. nákladech fixních a variabilních. Fixní náklady jsou ty, které podnik nemůže za konkrétní situace změnit v závislosti na jeho produkci a zůstávají tedy konstantní, kdežto variabilní naopak. Součet fixních a variabilních nákladů nám dává celkové tzv. náklady na výrobu nějakého počtu výrobků. Fixní náklady tvoří zejména finanční zdroje vynaložené například na výrobní zařízení, výrobní halu, úrokové platby z půjček, platy stálým zaměstnancům apod. (Samuelson a Nordhaus., 1995). Tyto zdroje musí firma použít, pokud bude chtít vyrábět. Počet kusů výrobků už nebude tyto náklady měnit v rámci určité výrobní kapacity, i kdyby se neprodukoval žádný. Jsou to závazky, které se firma zavázala jednou plnit. Jako příklad může sloužit třeba robot na montážní lince, který bude provádět šroubování. Jestli linkou projede za den 10 automobilů nebo 500, náklady na jeho pořízení nezmění. Na druhou stranu, se ale změní spotřebovaná energie na jeho provoz a časem i jeho opotřebení, což zvyšuje náklady na jeho údržbu. Zde pak mluvíme o nákladech variabilních, protože ty se v závislosti na počtu kusů (automobilů) mění. Na rozdíl od fixních nákladů, variabilní začínají na nule a s každým kusem na výstupu rostou (Samuelson a Nordhaus., 1995). Celkové náklady rostou o stejnou částku jako náklady variabilní, neboť se fixní nemění. Jsou pouze o tuto hodnotu vyšší.
15
„Předpokládá se, že firmy vybírají své kombinace vstupů tak, aby minimalizovaly celkové výrobní náklady“ (Samuelson a Nordhaus., 1995, str. 519). Z pohledu účetnictví musíme rozlišovat náklady a výdaje. Výdaje znamenají pro podnik pouze úbytek finančních prostředků v hotovosti či na bankovním kontě. Neberou ohled na účel použití (Synek a kol., 2011). V případě pořízení výše zmíněného robota na montáži, jsou peníze za něho vynaloženými výdaji, nikoliv nákladem. Tím jsou až jednotlivé odpisy. Naopak odpisy nejsou výdaji, protože nedochází k reálnému peněžnímu úbytku. Tyto skutečnosti ovlivňují zisk nebo ztrátu podniku za určité období. Na druhou stranu, to ale ještě nemusí znamenat, že ztrátový podnik nemá peníze, nebo že ziskový podnik peníze má. Z těchto důvodů existuje vedle účetnictví finančního také účetnictví manažerské, protože manažer potřebuje vědět, kolik vlastní nebo nevlastní finančních prostředků. Manažer ztrátové firmy si může dovolit pořídit výrobní zařízení, pokud má peníze, a tím zvýšit produkci, která v případě poptávky přinese zisk v příštím období. Naopak manažer ziskové firmy nemusí mít peněžní prostředky ani na zaplacení závazků. Manažerské účetnictví je dobrovolný nástroj ke správnému vedení firmy nebo jejího úseku. Naopak účetnictví finanční je podle zákona povinné a průhledné (s ohledem na určité podmínky, kdo a jak musí účetnictví, dle zákona vést). Důvodem, proč tomu tak je, jsou daně, které firma státu odvádí. Ve finančním účetnictví rozlišujeme ještě náklady daňově uznatelné (např. odpisy, pořizovací náklady na hmotný majetek určený k výrobě) a neuznatelné (např. náklady na reprezentaci, pokuty a penále nebo pořízení majetku, který nelze odepisovat např. pozemek, umělecké dílo apod., protože hodnota těchto položek naopak roste). 2.3.1 Mzdové náklady Mzdové náklady jsou jedny z nejvíce, manažerem, sledovaných nákladů. Odpověď na otázku proč tomu tak je, je skutečnost, že existují pouze dvě možnosti jak vyrábět. První možností je lidská práce na všech úrovních firmy a druhou jsou stroje a výrobní zařízení, které se ovšem zatím bez lidí také neobejdou i kdyby mělo jít jen o dozor nebo údržbu.
16
Lidskou práci tedy najdeme ve všech firmách od počtu jednoho jedince do tisíců. Tato lidská práce je výrobní faktor, za který jako protihodnota funguje mzda. Znamená to, že s rostoucí firmou a její výrobou také rostou mzdové náklady. Mzdy se neliší pouze v jednotlivých zemích světa, ale také dokonce v jednotlivých regionech nebo podnicích. Toto je důvod, proč některé podniky z vyspělejších zemí stěhují nebo rozšiřují své výrobní haly do rozvojových zemí, kde nemusí odvádět tak vysoké mzdy. Významnou a nemalou složkou mezd je sociální a zdravotní pojištění. Zde je nutné si uvědomit, že podnik platí mnohem větší procento z hrubých mezd, než odvádí zaměstnanec. V případě České republiky zaměstnanec odvádí 11% sociálního a zdravotního pojištění dohromady do státní poklady. Na rozdíl od toho firma musí odvést hned 9 % zdravotního a 25 % sociálního pojistného. V celku je to tedy rovných 34 %, o které reálně podnik zaplatí více, než kolik činí hrubá mzda jeho pracovníků. V případě, že zaměstnanec bere 30 000 Kč hrubé mzdy, podnik je nucen zaplatit dokonce 40 200 Kč. Firma tedy zaplatí hned 10 200 Kč navíc za jednoho zaměstnance, které by mohla využít efektivněji. Z této skutečnosti je patrné, že větší podnik s více zaměstnanci je velice závislý na konkrétní výši sazby za sociální a zdravotní pojištění. To ovšem také ovlivňuje počet zaměstnanců, které si podnik může dovolit zaměstnat. V našem případě jsou to tři platy, jejichž odvody by zaplatily čtvrtého pracovníka, který by mohl znamenat pro firmu určitý rozvoj. Petr Gola ze serveru Finance.cz uvádí, že z pohledu Evropy jsou odvody na sociálním a zdravotním pojištění vyšší oproti ostatním zemím světa (Gola, 2009). Naopak Hongkong nebo Katar, které se prezentují dnes jako ekonomicky velmi vyspělé země, mají kupodivu mzdové náklady stejně vysoké jako hrubou mzdu. Autor článku zabývajícího se problematikou sociálního a zdravotního pojištění také zmiňuje fakt, že „zvýšení hrubé mzdy jednoho pracovníka o 1 000 Kč znamená pro firmu zvýšení mzdových nákladů o 1340 Kč“ (Gola, 2009). „Vyšší zvýšení mzdových nákladů mají při zvýšení hrubé mzdy zaměstnance firmy pouze v Brazílii, Francii a Itálii“ (Gola, 2009).
17
2.4
Investice
Z makroekonomického pohledu jsou investice statky, které nejsou určeny k běžné spotřebě, ale k jejich
použití tak, aby podnik dosáhl jejich ekonomického
zhodnocení, nebo znásobení v budoucnu. Investice rozlišujeme na hrubé a čisté (Valach a kol., 2010). Hrubé investice tvoří přírůstek investičních statků za dané období. Jedná se o hmotný i nehmotný majetek a zásoby. Čisté investice vychází z hrubých investic, které jsou však snížené o znehodnocení majetku. V případě podnikového pojetí investic je tomu rovněž tak (Synek a kol., 2011). Z finančního hlediska se jedná o jednorázové použití zdrojů, které přinesou peněžní příjmy v budoucnu. Období, po které by měly přinášet tyto příjmy je delší jak jeden rok. Firmy odkládají svou potřebu za účelem navýšení svého majetku nebo bohatství. Pro podnik znamenají investice velmi důležitý faktor jejich fungování. Často i jednotlivé investice dokážou firmu vyšvihnout na špici pomyslného žebříčku firem, nebo naopak tento podnik zlikvidovat. Každý manažer a to na jakékoliv úrovni managementu by měl být velmi opatrný při rozhodování, do čeho podnik nebo oddělení investuje a do čeho nikoliv. Důvodem je především dlouhodobý dopad těchto investic. Významným faktorem je tedy čas, ale také riziko, které každá investice sebou nese. Investice mohou pro podnik představovat určitou zátěž po mnoho let, po rozhodnutí o nich. Míra rizika, s kterým firmy o investicích rozhodují je často úměrná jejich přínosům. Jenže příliš velké riziko může znamenat také opak. Dobrý manažer tedy musí poznat, kdy je riziko ještě únosné a kdy už není. Samozřejmě bychom mohli najít manažera, který si dovolí postoupit i příliš velké riziko. V tomto smyslu bychom však mohli hovořit o hazardu, ve kterém zodpovědná osoba riskuje budoucnost firmy. Vzhledem k ekonomickému zajištění a detailnímu plánování společnosti Škoda Auto, lze riziko i vliv času na investice opomenout, neboť tato firma má vlastní nebo koncernové finanční prostředky. Investice se zde realizují na základě rozpočtu.
18
2.4.1 Investiční rozhodování Rozhodování o investicích musí vycházet z dlouhodobého plánování firmy, neboť náhlou investicí může nastat narušení finančních zdrojů a přivést tak firmu do problémů. Pokud tedy bude firma uvažovat o investici do nového zařízení, nemůže toto rozhodnutí management učinit hned. V první řadě si vedoucí osoby musí stanovit podnikové priority a následně, co jim případná investice přinese, nebo ušetří. V další fázi se budou hledat finanční zdroje, které zajísti tuto investici. Firma si také musí uvědomit možnou využitelnost nebo variabilitu daného zařízení, aby v případě výroby nového nebo pozměněného produktu mohla firma toto zařízení dále používat. V praxi se můžeme potkat i s vnějšími vlivy na investiční rozhodování v podniku. Fiskální a monetární politika může tato rozhodnutí upravit dle zájmů státu, ve kterém se firma nachází (Nývltová, Marinič, 2010). Na tato rozhodnutí působí zajisté i daňové předpisy, které ve značné míře ovlivňují konečné cash flow podniku. Jak je již výše uvedeno, investice jsou odložená spotřeba, neboli úspory, které si podnik střádá. Daňová legislativa státu ovlivní jejich výši a tedy i rozsah investic. Dalším
aspektem
ovlivňující
investiční
rozhodnutí
je
zajisté
i
morální
zodpovědnost firmy. Tedy to, jak bude firma působit na své okolí a především potenciální zákazníky. V posledních letech je velmi moderní téma ekologie. Většina lidí klade důraz na to, aby vše bylo co nejekologičtější. Pravdou je, že výrobní podniky mají nemalý vliv na životní prostředí, i kdyby to měla být jen výše spotřebované energie. V případě zvažování investic do výrobních zařízení, bude stát za základními požadavky na tyto technologie také to, kolik energie spotřebuje a ostatní ekologické otázky jako například množství a druh mazacích olejů, nebo případné vedlejší a nechtěné produkty (výfukové plyny apod.).
19
3
Nasazení automatizace do úseku předmontáže agregátu
Vzhledem k rozsahu montáže, nelze jednoduše vyjádřit z technologického ani ekonomického hlediska nasazení automatizace do montáže komplexně. Montáž je poměrně složitý proces, který zahrnuje spoustu samostatných úkonů. Proto se ve své práci zaměřuji na konkrétní úsek montáže, na kterém provedu ekonomické zhodnocení na základě výpočtu celkových nákladů na zaměstnance, které následně porovnám s hodnotou investované částky do nového zařízení. Zaměřím se tedy na variantu původního stavu pracoviště a variantu za stavu automatizovaného pracoviště. Tímto pracovištěm je tzv. stanice Triangl na předmontáži agregátu pro vozy Škoda Fabia. Název Triangl je interní záležitostí značky Škoda Auto, díky trojúhelníkovému uchycení hlavy kola k přední nápravě.
3.1
Analýza stavu před zavedením automatizace
Předmontáž agregátu probíhá na pohybujících se vozících, na kterých je agregát postupně osazován přidruženými prvky. Součástí je tedy například i náprava předních kol, tyč řízení apod. Osazená hnací souprava se na konci předmontáže agregátu převěsí na podvozkový rám pro předmontáž podvozku. Jednotlivé pracovní operace jsou rozděleny dle konstrukčního hlediska na takty. Znamená to tedy, že na každém taktu se namontuje jen určitá součást agregátu. Na každém taktu je tedy i určitý počet lidí, dle náročnosti úkonu, kteří zastávají danou činnost, a po odjetí vozíku svou činnost opakují na dalším agregátu. Oblast předmontáže, na kterou se zaměřuji, obsahovala původně tři pracovní takty, na kterých montážní dělníci postupně dotahovali spoje hlava kola-kloubový hřídel (centrální šroub), hlava kola-přední tlumič, hlava kola-příčné rameno nápravy a hlava kola-spojovací tyč řízení, které byly uchycené z předešlých taktů. Uchycení hlavy kola k ramenu přední nápravy je provedeno, jak je již popsáno, třemi šrouby v trojúhelníkovém rozložení. Samozřejmě, tyto všechny životně důležité spoje platí pro levou i pravou stranu, což znamená dvojnásobný počet spojů, času i pracnosti.
20
Vyznačené životně důležité spoje jsou zobrazeny na obrázku číslo 3. Neplatí zde ovšem spoj stabilizátoru, který se společně na stanovišti triangl na této lince neutahuje.
Zdroj: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto Obr. 3 Přední náprava vozu s vyznačenými šroubovými spoji
Na těchto třech taktech pracovali původně 4 pracovníci, kteří šroubové spoje dotahovali EC utahovačkami. Výjimku tvořil spoj hlava kola-příčné rameno nápravy, který se prováděl manipulátorem se tří vřetenovou utahovačkou, neboli trianglem, pomocí obsluhy. Celý proces od vjetí vozíku s agregátem na 1. takt do vyjetí vozíku z 3. Taktu trval 2 minuty 35 vteřin. Započten je pouze čas pohybu vozíku a pracovní činnosti dělníka, nikoliv případného čekání v případě přibrzdění sekvence. To znamená jen čas nutný pro tuto činnost. 3.1.1 Kalkulace nákladů na zaměstnance původního pracoviště Pro výkon práce, která spočívala v dotahování těchto šroubových spojů, bylo dříve potřeba 4 montážních dělníků na 1 směnu. V případě plného využití linky, tedy s cílem 400 vozů za směnu (1200 za den), se vyrábělo na 3 směny po dobu 5 dní v týdnu. Třísměnný provoz ovšem znamená trojnásobný počet zaměstnanců na každou pozici, neboť se musí střídat. V našem případě je to tedy 12 lidí. Takovýto počet, znamená již nemalé mzdové náklady.
21
Tarifní mzda Ve společnosti Škoda Auto jsou mzdy vypočítávány na základě mzdových tarifů, které jsou vždy stanoveny k určitému období. Jejich úrovně jistě budou záviset na ekonomické situaci podniku, koncernu VW, odvětví a na trhu pracovní síly. Mimo jiné dochází k poměrně často k jednáním mezi vedením firmy a odbory, ze kterých plyne procentuální navýšení mezd a úprava kolektivní smlouvy. Cílem podniku je, aby toto procento bylo co nejmenší. Naopak odbory chtějí růst vyšší. S ohledem několika let zpět, jsme mohli pozorovat dohodu na čísle, které se pohybovalo někde mezi návrhy obou stran. Přidělená tarifní třída je uvedena v pracovní smlouvě a její úroveň je ovlivněna složitostí, namáhavostí a odpovědností práce, kterou zaměstnanec vykonává. Zohledněno je samozřejmě vzdělání, ale také praktická znalost a dovednost. Následující tabulka č. 1 zobrazuje tarifní třídy a k nim přiřazené finanční ohodnocení. Montážní dělníci, kteří pracovali na utahování šroubových spojů hlavy kola, byli zařazeni v třídě H a jejich základ mzdy by dnes tedy činil 21 024 Kč. Tab. 1 Tarifní třídy a jejich ohodnocení ve Škoda Auto
Tarify pro období 1. 4. 2012-31. 3. 2013 Třída
Tarif/Kč
K
16 415
J
17 856
I
19 392
H
21 024
G
22 830
F
24 839
E
27 126
D
29 681
C
32 574
B0
34 220
B
35 863
A0
37 741
A
39 622
A1
42 840
Zdroj: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto
22
Osobní ohodnocení K tarifní mzdě zaměstnance se také připočítává osobní ohodnocení. Osobní ohodnocení uděluje přímý nadřízený a jedná se konkrétně o procento, které se vypočte z tarifu. Toto osobní ohodnocení může dosahovat až 20% tarifu. Cílem takovéto možnosti úpravy mzdy je další diferenciace využití osobních odborných znalostí a dovedností mezi zaměstnanci stejné třídy, nebo také ocenit jejich pracovní výkon nebo zásluhy. Na základě kolektivní smlouvy, Škoda Auto jako zaměstnavatel posuzuje čtyři kritéria, podle nichž připisuje každému zaměstnanci jednotlivé procentuální ohodnocení.
Díky takovému
systému
může
snadno
osobní
ohodnocení
diferenciovat. Tento nástroj pro hodnocení je zobrazen v následující tabulce. Tab. 2 Procentuální vyjádření osobního ohodnocení na základě kritérií
Stupně hodnocení
Neodpovídá očekávání
Kritéria hodnocení I. Kvalita, spolehlivost, jakost výsledku práce II. Spolupráce, chování, předávání vědomostí (Know-how) III. Flexibilita nasazení, iniciativa, samostatnost IV. Pracovní kázeň, využívání pracovní doby, efektivnost hospodaření se svěřenými prostředky
Odpovídá očekávání v malém rozsahu, resp. jen někdy
Všeobecně Lehce Zřetelně Dalece odpovídá překračuje překračuje překračuje očekávání očekávání očekávání očekávání
Hodnocení výkonu v procentech z tarifu
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
0
1
2
3
4
5
Zdroj: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto a ZO OS Kovo ŠA - Kolektivní smlouva
23
Pokud budeme chtít znát maximální možné osobní ohodnocení pro třídu H, která nás zajímá, budeme vycházet z následujícího vztahu. Vztah pro výpočet maximálního osobního ohodnocení: (1)
Pro třídu H nabývá tedy maximální osobní ohodnocení hodnoty 4 205 Kč (zaokrouhleno na koruny) a mzda by se tedy posunula na hodnotu 25 229 Kč. Maximálního osobního ohodnocení však všichni zaměstnanci nedosahují, především ze dvou důvodů. Zaprvé reálně neexistuje sto procent plně spolehlivých zaměstnanců a zadruhé má společnost Škoda Auto stanovený rozpočet pro osobní ohodnocení, který je určen všem útvarům. Na základě dohody s odbory je stanoveno průměrné osobní ohodnocení z tarifu. Pro období 1. 4. 2012 až 31. 3. 2013 se odbory s vedením firmy dohodly na hodnotě 15,3% z tarifu. Zaměstnanci sice můžou dosáhnout i 20%, nicméně jiní zaměstnanci musí mít naopak méně. Pro výpočet mzdových nákladů nás tedy bude zajímat právě průměrné osobní ohodnocení. Vztah pro výpočet průměrného osobního ohodnocení: (2)
Průměrné osobní ohodnocení bude tedy pro třídu H 3 217 Kč a takto navýšená mzda se posune pouze na hodnotu 24 241 Kč. Je patrné, že osobní ohodnocení má také velký vliv na celkové mzdové náklady podniku a především tak velkého, jako je Škoda Auto. Osobním ohodnocením ale výpočet mezd nekončí. Zaměstnanci pobírají také různé příplatky.
24
Příplatky Příplatky tvoří také nedílnou součást mezd. Díky příplatkům se celková mzda a zajisté také mzdové náklady značně navýší. Příplatky uplatněné zaměstnanci, kteří zde pracovali, jsou zobrazeny v tabulce č. 3. Tab. 3 Příplatky ve Škoda Auto
období 1. 4. 2012-31. 3. 2013 Druh příplatku
Výše příplatku
Přesčasy
25 % P
Noc v rámci pracovní doby
22 Kč /hod
Sobota
25 % P
Neděle
25 % P
Svátek
100 % P
Odpolední směna
7,50 Kč/hod
Ztížené pracovní prostředí
10 Kč/hod
Nestandartní pracovní podmínky
8 Kč/hod
MTM 100
350 Kč/měsíc
Trend ŠKODA (MTM 120)
700 Kč/měsíc
Práce v taktu
550 Kč/měsíc
P = průměrný hodinový výdělek používaný v pracovně právních vztazích Zdroj: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto
Zeleně jsou opět vyznačeny hodnoty, které se týkají konkrétně analyzovaného pracoviště. Patří mezi ně tedy přesčasy, příplatky za práci v noci, za práci odpoledne a také trend Škoda a příplatek za práci v taktu. Naopak tito zaměstnanci nepobírají příplatky za soboty, neděle a svátky, protože jak je dříve uvedeno, se zde vyrábí pouze v běžné pracovní dny. Nejedná se také o ztížené pracovní prostředí a žádné jiné nestandartní podmínky. MTM 100 je racionalizační příplatek za náročnost pohybů a práci v určité rychlosti. Problematika MTM, což je metoda analýzy pohybů, je poměrně rozsáhlá a složitá záležitost, která by byla na samostatnou práci, a proto tento pojem budu zohledňovat pouze jako určitý druh příplatku za náročnost pohybu. MTM 100 na tomto pracovišti nezahrnujeme, protože zahrnujeme Trend Škoda, což je v podstatě MTM 120. To znamená, že
25
tento trend je dvacetiprocentním navýšením rychlosti pohybů oproti MTM 100, a proto je tento příplatek také dvojnásobný. Tedy 700 Kč za měsíc. Pro výpočet mezd a následně mzdových nákladů, jsem nucen opomenout příplatky za přesčasy, neboť se jedná o velmi individuální záležitost. Každý zaměstnanec dělá totiž různý počet hodin přesčasu a také jinak každý měsíc. Proto nemůžu tyto příplatky jednoznačně vyjádřit. Vzhledem k třísměnnému provozu musíme zohlednit příplatky za odpolední a noční směnu. Ve společnosti Škoda Auto je standartní pracovní doba 8 hod/den. Z důvodu přestávky na oběd, která je 30 minut, je právě tato půlhodina následně odečtena. Čistá započatá pracovní doba je tedy 7,5 hod/den. S příplatky za noční a odpolední směny narážíme ale na další problém. Tím je různý počet pracovních dní každý kalendářní měsíc. Z těchto důvodů musíme vyjít z plánovacího kalendáře a pracovní dny následně přepočíst na čisté pracovní hodiny. Tab. 4 Plánovací kalendář pro rok 2012
Kalendářní měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Počet pracovních dnů
22
21
22
20
21
21
20
23
19
23
22
18
Celkem hodin za rok
čistá pracovní doba v hod. 1 zaměstnanec
165
157,5
165
150
157,5
157,5
150
172,5
142,5
172,5
165
135
1890
čistá pracovní doba v hod. 2 zaměstnanci
330
315
330
300
315
315
300
345
285
345
330
270
3780
čistá pracovní doba v hod. 3 zaměstnanci
495
472,5
495
450
472,5
472,5
450
517,5
427,5
517,5
495
405
5670
Pokud chceme tedy spočítat příplatky za noční a odpolední směnu musíme vzít celkový počet odpracovaných hodin za měsíc tří zaměstnanců, z důvodu, že na každou pracovní pozici jsou zaměstnáni tři lidé. Celková pracovní doba je tedy například 495 h za měsíc. V reálné situaci totiž dochází k tomu, že některý zaměstnanec má v daném měsíci například dvě noční, druhý dvě odpolední a třetí dvě ranní směny, Další měsíc je situace zase jiná a tudíž se příplatky za tyto směny pro jednotlivce každý měsíc liší. Důvodem je fakt, že směny jsou 3, které se střídají, ale měsíc má 4 týdny a nějaký den navíc. Výpočet mzdových nákladů můžeme ale provést i navzdory této 26
problematice, neboť celkovou hodnotu pracovních hodin známe a víme, že v práci bude vždy jeden zaměstnanec na jedno pracoviště. To znamená, že v průměru každý zaměstnanec odpracuje 1/3 pracovní doby na ranní, 1/3 na odpolední a 1/3 na noční směně. Díky této úvaze můžeme vyjádřit výši příplatků. Jako příklad můžeme použit měsíc leden 2012, což je 165 hod. Jedna třetina je 55 hodin. To znamená, že dle vztahu níže každý zaměstnanec dostane v průměru 1 622,5 Kč za odpolední a noční směny k tarifní mzdě navíc. Vztah pro výpočet příplatků za odpolední a noční směny: (3)
Celková výše mzdy se tedy opět bude každý měsíc lišit, neboť bude záviset na počtu pracovních dní. Tento fakt můžeme eliminovat, pokud použijeme pro výpočet celkové roční pracovní hodiny. Ty se sice budou opět každý rok lišit, ovšem pro naši potřebu vyjádřit přibližné roční náklady na zaměstnance bude stačit, pokud vezmeme například rok 2012. Jeden zaměstnanec odpracuje za tento rok 1890 hodin. Případné neplacené volno, nemoc apod. nemusíme zohledňovat, neboť jeho práci bude muset zastat někdo jiný, koho bude muset podnik zaplatit. Jedna třetina z 1890 je 630 hodin. To znamená, že průměrný montážní dělník odpracuje 630 hodin na ranní směně, 630 na odpolední a 630 na noční. Pro kalkulaci ročních příplatku použijeme následující vztah. Vztah pro kalkulaci ročních příplatku:
(4)
Roční příplatky za rok 2012 činí pro jednoho zaměstnance 18 585 Kč. Příplatek za trend Škoda 700 Kč/měsíc, je v přepočtu na rok 8 400 Kč. Zaměstnanci pobírají také 550 Kč měsíčně za práci v taktu. To je tedy 6 600 Kč/rok. Dohromady to dělá 15 000 Kč za rok 2012.
27
Podnikový bonus Na základě interních pravidel podniku je zaměstnanec oceněn také podnikovým bonusem. Ten se ve společnosti Škoda Auto dělí dále na dvě části. Jedná se o variabilní a zaručenou část. Variabilní část je bonus za výsledky z předešlého roku. Například zaměstnanec obdrží v roce 2012 bonus za hospodářské výsledky roku 2011. Tento bonus bývá často rozpočítán do více mezd. Pro rok 2012 byl stanoven variabilní bonus na 20 000 Kč. Pokud zaměstnanec v předešlém roce (v tomto případě v roce 2011) ve firmě nepůsobil celý kalendářní rok, je mu vyplacena poměrná část. Zaručená část je vypočítávána z dekretové mzdy. Dekretová mzda je součet tarifu a osobního ohodnocení. Pro výpočet zaručené části ovšem potřebujeme znát ještě koeficient, jímž se dekretová mzda násobí. Tento koeficient byl stanoven na hodnotu 1,2, ale v reálné situaci se vyplácí ve dvou splátkách, z toho plyne, že dekretová mzda je násobena dvakrát koeficientem 0,6. Výplatními měsíci jsou červen a prosinec, ale záleží také na délce nepřetržitého zaměstnání ve firmě. Zaměstnanci působící ve firmě do jedné poloviny roku na tento bonus nárok nemají. Ti co mají odpracováno mezi půl rokem, až jedním rokem mají nárok na 50% této zaručené části. Zaměstnanci, kteří pracují ve firmě déle než jeden rok, mají nárok na plnou výši tohoto bonusu. V případě, že použijeme pro výpočet zaručené části jako osobní ohodnocení průměrných 15,3 %, dosazením do následujícího vztahu vypočteme tento bonus. Vtah pro výpočet zaručené části podnikového bonusu: (5) Podrobněji:
Po dosazení: [
]
28
Jeho průměrná výše je pro tento rok 29 089 Kč. Fond vedoucího Je určen na základě kolektivní smlouvy k odměně zaměstnance za vynikající pracovní výsledky. Blíže však tato odměna specifikována není. Jedná se o výjimečné
ocenění
pracovníka,
které
v rámci
mzdových
nákladů
bude
zanedbatelné. Týmová práce V praxi se zohledňuje i práce v týmu. V případě tohoto pracoviště však o týmovou práci nejde. A proto jí můžeme opět jednoduše vynechat. Mimořádná jednorázová prémie Kolektivní smlouva si vyžádala navíc pro tarifní zaměstnance i mimořádnou jednorázovou odměnu jako ocenění za flexibilitu zaměstnanců v roce 2011. Začátkem roku 2012 jim tedy byla vyplacena jednorázově částka 3 250 Kč. Hrubá mzda Tímto je ukončen výčet prvků, které vstupují do hrubé mzdy zaměstnance. Nyní tedy provedu sečtení všech částek, které do této hrubé mzdy průměrného zaměstnance vstupují. Tab. 5 Výpočet hrubé mzdy montážního dělníka pro pracoviště Triangl Část hrubé mzdy Tarifní mzda Osobní ohodnocení Příplatky
Podnikový bonus Mimořádná jednorázová prémie Součet
Částka v Kč za měsíc
Částka v Kč za rok
21 024 3 217 700 550 x x x x
252 288 38 604 8 400 6 600 4 725 13 860 20 000 29 089
x 25 491
3 250 356 816
Poznámka Třída H 15,3% v Ø Trend ŠKODA Práce v taktu Odpolední směna Noční směna Variabilní část Zaručená část
Roční hrubá mzda jednoho zaměstnance, který by dnes pracoval na původně uspořádaném pracovišti Triangl, by pro rok 2012 za námi stanovených podmínek činila 356 816 Kč. Opět je zde potřeba připomenout, že v této částce nejsou 29
započteny přesčasy nebo zohledněna doba setrvání ve firmě, od které se odvíjí podnikové bonusy. Mzdové náklady Na rozdíl od hrubé mzdy zaměstnance musí zaměstnavatel počítat s odvody na sociální a zdravotní pojištění, které pro rok 2012 činí 34% z hrubé mzdy. Podrobněji 25% sociální a 9% zdravotní pojištění. Vztah pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění z pohledu zaměstnavatele: (6) Po dosazení:
Zaměstnavatel, tedy Škoda Auto, zaplatí 121 317 Kč za sociální a zdravotní pojištění jednoho zaměstnance za rok 2012. Po sečtení tedy nakonec místo 356 816 Kč vyplatí za hrubou mzdu 478 133 Kč. K tomuto číslu se také dostaneme pomocí následujícího vztahu. Vztah pro výpočet mzdových nákladů: (7) Po dosazení:
Režijní náklady na zaměstnance Mzdovými náklady, ale celkové náklady na zaměstnance nekončí. Zaměstnanec, zde pracující, má právo na pracovní oděv včetně rukavic, ale také na hygienické potřeby. Neméně pak na ochranné pomůcky. Společnost Škoda Auto na základě interních kalkulací počítá s částkou 15 350 Kč jako režijní náklady na jednoho kmenového zaměstnance za rok.
30
Celkové náklady na zaměstnance Pro vyjádření celkových nákladů tedy potřebujeme znát hrubou mzdu, díky níž vypočteme odvody na sociální a zdravotní pojištění. Toto dohromady tvoří mzdové náklady, ke kterým ještě přidáme režijní náklady. Vzhledem k záměru své práce musím zohlednit počet zaměstnanců, kteří na analyzovaném pracovišti pracovali. Tento počet je, jak je dříve uvedeno, 12 osob. Tab. 6 Celkové náklady na zaměstnance
Část celkových nákladů
Částka v Kč za rok Částka v Kč za rok 1 zaměstnanec 12 zaměstnanců
Hrubá mzda
356 816
4 281 792
Sociální + zdravotní pojištění
121 317
1 455 804
15 350
184 200
493 483
5 921 796
Režijní náklady Celkové náklady
Po zohlednění počtu zaměstnanců činí celkové náklady pro původní uspořádání pracoviště neuvěřitelných 5 921 796 Kč.
3.2
Analýza současného stavu
Současná
podoba
utahování
šroubových
spojů
vychází
z jednoho
plně
automatizovaného pracoviště a jednoho repasního pracoviště umístěného za touto stanicí. 3.2.1 Automatizovaná šroubovací stanice Triangl Název pro šroubovací stanici je odvozen od trojúhelníkového uspořádání šroubů spojení hlavy kola a přední nápravy, jak bylo již dříve zmíněno. Vzhledem
k prostorovému
rozložení
šroubových
spojů
umožňuje
nové
automatizované pracoviště utahování těchto spojů na jednom taktu. Umístění spojů je sice totožné s původním, nicméně 4 pracovníci, navíc s různými typy utahovaček, by si jistě na jednom taktu překáželi, omezovali se, nebo se dokonce svou činností ohrožovali. Tato nevýhoda díky přesně řízené automatizaci odpadá, 31
a tudíž se podařilo ušetřit i prostor, který se neustálým navyšováním výroby může využít lépe. Pracovní úkon této stanice spočívá v přijetí vozíků nesoucí agregát z předchozího taktu. Dále zastavení vozíku v této stanici na dobu, po kterou bude prováděno šroubování. To je učiněno elektronicky řízenými utahovačkami, které se pomocí manipulátorů přemístí do pracovní polohy samy a po tomto přesunu začnou šroubovat. Po dotažení se vrátí do základní pozice a vozík pokračuje na další takt. Celý cyklus trvá pouze 55 vteřin, díky současnému šroubování všech spojů.
Zdroj: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto Obr. 4 Automatizované pracoviště Triangl
3.2.2 RFID čip Vozíky nesoucí agregát jsou vybaveny RFID čipem, tedy radiofrekvenční identifikací, který nese data nejen o konkrétním kusu agregátu, ale také o každé části vozu. Automatizované pracoviště tak umožňuje podle načtených dat o 32
příslušném typu agregátu provést pracovní úkon. Informace konkrétněji slouží k nastavení roztečí vřeten a volbě příslušné utahovacího programu. RFID čip umožňuje i zápis hodnot o provedeném šroubování do databáze s informacemi o voze. Mimo jiné na těchto informacích je založeno repasní pracoviště. 3.2.3 Repasní pracoviště Po ukončení šroubování na stanici Triangl se data pomocí RFID čipu přenesou do systému. Repasní pracoviště je vybaveno vizualizačním panelem, na kterém se obsluze tohoto pracoviště zobrazí správně i špatně provedené šroubové spoje. V případě špatně provedeného utažení se na panelu zobrazí konkrétní spoj, který obsluha následně dotáhne utahovačkou v ručním režimu. I tato data jsou následně zanesena do databáze.
Zdroj: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto Obr. 5 Schéma zapisování a načítaní kódu na montáži "Trianglu"
Jako repasní utahovačky zde posloužily původní z linky, jejichž pomocí se utahovaly šroubové spoje před zavedením automatizovaného pracoviště. Tímto se podařilo uspořit finanční prostředky na případné dovybavení pro repasní pracoviště, jehož nová podoba bylo součástí investice do automatizované stanice.
33
3.3
Ekonomické zhodnocení zavedení automatizace
Pro montáž spojů hlava kola - kloubový hřídel (centrální šroub), hlava kola přední tlumič, hlava kola - příčné rameno nápravy a hlava kola - spojovací tyč řízení, společnost využívá pouze dvě varianty. První variantou, v některých halách stále používanou, je práce montážních dělníků pomocí EC utahovaček v rozdělení na 3 případně 4 takty a druhou variantou je automatizovaná stanice řízena programovatelným automatem. Vzhledem k tomu, že automatizovaná stanice naplno funguje teprve od srpna 2012, počítal jsem náklady na zaměstnance dle aktuálních tarifů a ostatních sazeb. Díky tomu je možné vyjádřit výši nákladů, které by byla firma nucena zohlednit v případě, že by investici do nového zařízení neprovedla. Úspora celkových nákladů na zaměstnance se musí zohlednit do změny výsledku hospodaření (v tomto případě zisku) a ten následně upravit na peněžní toky (cash flow neboli CF). S ohledem na dlouhodobost této investice (minimální životnost 8 let) nelze použít pro ekonomické zhodnocení pouze součet peněžních toků za jednotlivé roky, ale tyto peněžní toky se musí takzvaně diskontovat. To znamená upravit jejich budoucí hodnotu na současnou, protože hodnota finančních zdrojů se v čase mění. To se provede pomocí následujícího vztahu. Vztah pro výpočet současné hodnoty CF:
∑
kde
n = počet let (očekáváná doba životnosti) i = úroková míra (diskontní sazba) t = rok, pro který se počítá diskontované CF CF = Cash flow = Peněžní tok
Pro výpočet diskontovaného cash flow v případě investice hrazené z rozpočtu firmy, a nikoliv cizími zdroji, lze úrokovou sazbu i nahradit ukazatelem výnosnosti investice ROI (Return on Investment).
34
Společnost Škoda Auto používá pro účely investic dokonce tři sazby ROI. Každá sazba je určená pro jinou charakteristiku investice a tyto sazby se diametrálně liší. V této práci však nemohou být zveřejněny z důvodu citlivosti těchto interních dat. Pro porovnání investice do automatizace proti úspoře na zaměstnancích společnost používá ROI blízké 28%. Toto procento je tedy mírně zkreslené od skutečné ROI, nicméně pro účely této bakalářské práce lze použít. Investice do šroubovací stanice obnášela kromě zařízení i práci firem, které ho zprovoznily. Spotřeba energií, v tomto případě vzduchu a elektřiny, se nijak významně nezvýšila a firma tak počítá se zanedbatelnou hodnotou rozdílu. Důvodem je fakt, že již původní pracoviště tyto energie pro EC utahovačky potřebovalo. Nicméně ani doposud se spotřeba tohoto pracoviště neměřila. Výše celkových nákladů na 12 uspořených zaměstnanců by podle předešlých výpočtů dosáhla hodnoty 5 921 796 Kč za rok 2012. Oproti tomu investice stála 440 000 €. Pro přepočet na české koruny, z důvodu použití aktuálních sazeb mezd, použiji rovněž aktuální devizový kurz. Z důvodu fluktuace je vhodné provést výpočet průměrného kurzu za uplynulou část roku 2012. Tab. 7 Průměrné čtvrtletní kurzy EUR/CZK za rok 2012
měna
množství
leden až březen
duben až červen
červenec až září
říjen až prosinec
EUR
1
25,083
25,261
25,065
-
Zdroj: Zpracováno podle ČNB
Vztah pro výpočet průměrné hodnoty EUR/CZK za první tři čtvrtletí 2012:
Nyní lze přepočíst hodnotu investice na dnešní hodnotu v Kč. Vztah pro výpočet hodnoty investice na české koruny pomocí průměrného kurzu 2012: (10)
35
Investice by dnes stála přibližně 11 059 840 Kč. Tato hodnota nám samozřejmě vstoupí také do odpisů. Ty jsou s přihlédnutím na minimální životnost 8 let rozděleny na 8 částí. Díky nim bude také nižší základ na daň z příjmů, jejíž sazba je pro právnické osoby 19%. Tímto se naopak zvýší hospodářský výsledek. Pro hodnotu cash flow se však odpisy k výsledku hospodaření po zdanění opět přičítají, neboť nejsou reálným peněžním výdajem. Tab. 8 Vyhodnocení investice a úspory nákladů
Rok Změna na tržbách - Provozní náklady bez odpisů
1
2
3
4
5
6
7
∑
8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-5 921 796
-5 921 796
-5 921 796
-5 921 796
-5 921 796
-5 921 796
-5 921 796
-5 921 796
-47 374 368
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
11 059 840
7 304 276
7 304 276
7 304 276
7 304 276
7 304 276
7 304 276
7 304 276
7 304 276
58 434 208
1 387 812
1 387 812
1 387 812
1 387 812
1 387 812
1 387 812
1 387 812
1 387 812
11 102 500
5 916 464
5 916 464
5 916 464
5 916 464
5 916 464
5 916 464
5 916 464
5 916 464
47 331 708
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
11 059 840
7 298 944
7 298 944
7 298 944
7 298 944
7 298 944
7 298 944
7 298 944
7 298 944
58 391 548
5 702 300
4 454 922
3 480 408
2 719 068
2 124 272
1 659 588
1 296 553
1 012 932
22 450 042
5 702 300
10 157 221
13 637 629
16 356 697
18 480 969
20 140 557
21 437 110
22 450 042
22 450 042
- Odpisy Změna zisku před zdaněním Růst daně z příjmů Změna zisku po zdanění + Odpisy
Cash flow Diskontované Cash flow Diskontované Cash flow kumulovaně
Zjednodušená doba návratnosti Pomocí kapitálového výdaje (investované částky) a průměrného zisku po zdanění, lze vypočítat zjednodušeně dobu návratnosti investice, což je jeden z hledisek ovlivňujících rozhodování o investici. Vztah pro výpočet jednoduché doby návratnosti investice:
36
Po dosazení:
Vztah pro přepočet na měsíce:
V tomto případě se musí konečné číslo zaokrouhlit nahoru na celé měsíce, neboť návratnost nemůže nastat dříve, než uplyne celá doba případného plnění nákladů. Návratnost je tedy necelé dva roky, přesněji 1 rok a 11 měsíců. V závislosti na přepočtu podle jiného kurzu, nebo kalkulací nákladů na zaměstnance za jiný rok se může celková vypočtená doba návratnosti změnit. Ve společnosti Škoda Auto o investicích s návratností nad 2 roky rozhoduje představenstvo. Diskontovaná doba návratnosti Zjednodušený výpočet doby návratnosti je spíše orientační. Pro přesné vyjádření se vychází opět z diskontovaných peněžních toků (cash flow). Jednoduše jejich kumulací, dokud souhrnná částka peněžních toků nedosáhne hodnoty investice. Z tabulky 8 lze vyčíst diskontovanou dobu návratnosti investice, která je mezi druhým a třetím rokem. Rozdíl hodnoty investice a kumulovaných diskontovaných peněžních toků ve druhém roce je 902 619 Kč. Pro přepočet této částky na měsíce použijeme následující vztah. Vztah pro přepočet zbylé částky na měsíce třetího roku:
Po dosazení:
Vztah pro přepočet na měsíce:
37
K diskontované době návratnosti této investice dojde na začátku 4. měsíce 3. roku, přesněji 2 roky a 3,1 měsíce. V porovnání s jednoduchou dobou návratnosti je diskontovaná doba návratnosti investice vyšší o 4,7 měsíce. Důvodem, proč je přesná doba návratnosti vyšší, je skutečnost, že hodnota finančních zdrojů klesá s časem. Z pohledu návratnosti je investice velmi dobrou volbou. Částka investovaná do moderního zařízení se společnosti vrátí za 2 roky a 3,1 měsíce, což je velmi slušná hodnota. Investice do šroubovací stanice je totiž na rozdíl od nákladů na zaměstnance
jednorázovou
položkou
s minimální
životností
8
let,
ale
zaměstnance musí platit neustále. To znamená, že podle následujícího vztahu by firma v případě původní podoby pracoviště měla 3,54 krát vyšší náklady. Vztah pro výpočet minimálního násobku nákladů v případě původní podoby pracoviště:
Naopak veškeré náklady spojené se zaměstnancem by v budoucnu jen rostly, neboť se průměrná mzda, ale i cena pomůcek pro výkon práce neustále zvyšují. V případě automatizované stanice bude podnik platit jen případnou údržbu nebo opravy. Ovšem zaměstnanec, který by zde jinak pracoval, může také představovat dodatečné náklady (zranění) a proto zde mohou být tyto dodatečné náklady opomenuty. Investice z hlediska doby návratnosti byla pro společnost Škoda Auto tedy dobrou volbou. Dalšími a významnějšími hledisky pro investiční rozhodovaní jsou čistá současná hodnota (ČSH), index čisté současné hodnoty (IČSH) a vnitřní výnosové procento (VVP).
38
Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota značí „absolutní rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a kapitálovými výdaji“ (Nývltová, Marinič, 2010, str. 76). Je to tedy skutečná přidaná hodnota investice. Vztah pro výpočet čisté současné hodnoty:
∑
kde
n = počet let (očekáváná doba životnosti) i = úroková míra (diskontní sazba) t = rok, pro který se počítá diskontované CF CF = Cash flow = Peněžní tok KV = Kapitálový výdaj = investovaná částka
Na první pohled je patrné, že tento vztah vychází ze vztahu pro výpočet současné hodnoty CF, od které se zde odečte hodnota investice. Po dosazení:
Přínos investice, provedený pomocí čisté současné hodnoty, je 11 390 202 Kč. Index čisté současné hodnoty Index ČSH neboli index rentability se zjistí pomocí poměru diskontovaných peněžních toků a kapitálového výdaje (investice) (Nývltová, Marinič, 2010). Vztah pro výpočet indexu čisté současné hodnoty: ∑
Po dosazení:
39
Aby byla investice zisková, musí být hodnota indexu vetší jak 1. V tomto případě je dokonce 2,03, což svědčí pro pořízení investice. To znamená, že každá koruna kapitálového výdaje přinese 2,03 Kč. Investice je zisková. Vnitřní výnosové procento „Vnitřní výnosové procento (VVP), kterým se rozumí taková úroková míra (diskontní sazba), při níž je čistá současná hodnota rovna nule“ (Nývltová, Marinič, 2010, str. 76). Vztah pro výpočet Vnitřního výnosového procenta:
∑
Tento výpočet je matematicky poměrně náročný. Lze ho vypočítat pomocí finančního kalkulátoru, nebo např. pomocí Microsoft Office Excelu, ve kterém je zabudována funkce „Míra návratnosti“. Rozepsání vztahu:
Pomocí softwaru Microsoft Office Excel se vypočte hodnota vnitřního výnosového procenta přibližně 65 %. Tato hodnota je skutečné procento výnosnosti této investice, kterého by se dosáhlo v případě reinvestice za úrokovou sazbu. Vzhledem k použité diskontní sazbě nahrazené ukazatelem výnosnosti ROI, obecným pro hodnocení investic v celé společnosti Škoda Auto, je vnitřní výnosové procento vyšší jak ROI.
40
Z toho lze usoudit, že investice má smysl. 3.3.1 Situace zohledňující dvousměnný provoz V době, kdy docházelo k realizaci investičního projektu, se na montážní hale pro vozy Škoda Fabia vyrábělo ve třech směnách 5 dní v týdnu. Jenže setrvávající ekonomická situace ve světě má samozřejmě dopad i na automobilový průmysl, nevyjímaje společnost Škoda Auto. V současné době se vozů Škoda Fabia prodává méně, než bylo plánováno, a tak se na lince pracuje pouze ve dvou směnách. To znamená, že se zrušila noční směna a není tak potřeba 1/3 zaměstnanců. Tím se samozřejmě změní výsledky metod pro investiční rozhodování. Konkrétní hodnoty budou záležet na tom, jak dlouho se ve dvousměnném provozu bude vyrábět. Situace, že by tento stav trval celých 8 let, je velice nepravděpodobná. Nicméně tento stav lze použít jako dolní hranici intervalu a třísměnný provoz jako horní hranici. Reálné hodnoty se budou pohybovat někde v tomto intervalu. Pro výpočet nových výsledků metod investičního rozhodování, je nejprve potřeba upravit celkové náklady na zaměstnance. Na základě tabulky číslo 5 se musí upravit hrubá mzda o odečtení příplatků za noční směnu. Vztah pro výpočet hrubé mzdy bez příplatků za noční směnu: (18) Roční hrubá mzda jednoho zaměstnance, který nebude pracovat na noční směně, činí 342 956 Kč. Nyní musíme také zohlednit nový počet zaměstnanců. Místo původních 12 pro třísměnný provoz, je nyní potřeba pouze 8. Z tabulky číslo 9 je patrná velká úspora celkových nákladů na zaměstnance. Vztah pro výpočet úspory celkových nákladů na 4 zaměstnance: (19)
41
Tab. 9 Celkové náklady na zaměstnance pro dvě směny
Část celkových nákladů
Částka v Kč za rok Částka v Kč za rok 1 zaměstnanec 8 zaměstnanců
Hrubá mzda
342 956
2 743 648
Sociální + zdravotní pojištění
116 605
932 840
15 350
122 800
474 911
3 799 288
Režijní náklady Celkové náklady
Náklady pro dvousměnný provoz jsou tedy nižší o 2 122 508 Kč. Celkem tedy dosahují hodnoty 3 799 288 Kč. I když jsou celkové náklady na zaměstnance nyní nižší, jedná se o negativní jev, protože tato situace nastala na úkor snížení produkce. Na základě těchto skutečností se změní i zisk a také peněžní toky. Proto musí dojít i k úpravě dat, která sloužila pro jednotlivé výpočty. Upravená data jsou znázorněna v tabulce 10. Tab. 10 Vyhodnocení investice a úspory nákladů při dvousměnným provozu
Rok Změna na tržbách - Provozní náklady bez odpisů
1
2
3
4
5
6
7
∑
8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-3 799 288
-3 799 288
-3 799 288
-3 799 288
-3 799 288
-3 799 288
-3 799 288
-3 799 288
-30 394 304
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
11 059 840
5 181 768
5 181 768
5 181 768
5 181 768
5 181 768
5 181 768
5 181 768
5 181 768
41 454 144
984 536
984 536
984 536
984 536
984 536
984 536
984 536
984 536
7 876 287
4 197 232
4 197 232
4 197 232
4 197 232
4 197 232
4 197 232
4 197 232
4 197 232
33 577 857
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
1 382 480
11 059 840
5 579 712
5 579 712
5 579 712
5 579 712
5 579 712
5 579 712
5 579 712
5 579 712
44 637 697
4 359 150
3 405 586
2 660 614
2 078 605
1 623 910
1 268 680
991 156
774 341
17 162 041
4 359 150
7 764 736
10 425 350
12 503 955
14 127 865
15 396 544
16 387 700
17 162 041
17 162 041
- Odpisy Změna zisku před zdaněním Růst daně z příjmů Změna zisku po zdanění + Odpisy
Cash flow Diskontované Cash flow Diskontované Cash flow kumulovaně
42
Zjednodušená doba návratnosti pro dvousměnný provoz Doba návratnosti pro dvousměnný provoz se musí vypočítat znovu pomocí nových hodnot. Vztah pro výpočet jednoduché doby návratnosti investice:
Po dosazení:
Vztah pro přepočet na měsíce:
Zjednodušená návratnost je tedy necelé tři roky, přesněji 2 roky a 8 měsíců. Díky nepříznivé situaci by se orientační doba návratnosti prodloužila o 9,2 měsíce. Konktrétně na 2 roky a 8 měsíců. Tedy téměř 3 roky. Diskontovaná doba návratnosti pro dvousměnný provoz Z tabulky 10 lze vyčíst novou diskontovanou dobu návratnosti investice, která je mezi třetím a čtvrtým rokem. Rozdíl hodnoty investice a kumulovaných diskontovaných peněžních toků ve třetím roce je 634 490 Kč. Pro přepočet této částky na měsíce použijeme následující vztah. Vztah pro přepočet zbylé částky na měsíce čtvrtého roku:
Po dosazení:
43
Vztah pro přepočet na měsíce:
K diskontované době návratnosti této investice dojde v druhé polovině 4. měsíce 4. roku. Přesněji 3 roky a 3,66 měsíce. V porovnání s diskontovanou dobou návratností pro třísměnný provoz se její hodnota prodlouží přibližně o jeden rok. Nově by také klesl násobek nákladů proti investici do zařízení v případě osmileté životnosti. Vztah pro výpočet minimálního násobku nákladů v případě původní podoby pracoviště:
Z předešlých výpočtů je patrné zvýšení doby návratnosti. Čistá současná hodnota pro dvousměnný provoz Po dosazení:
Přínos investice, provedený pomocí čisté současné hodnoty, je nyní nižší o 5 288 001 Kč, což je 46%. Konkrétně 6 102 201 Kč. Index čisté současné hodnoty pro dvousměnný provoz Po dosazení:
Aby byla investice zisková, musí být hodnota indexu vetší jak 1. I v tomto případě je vyšší (1,522), to stále svědčí pro pořízení investice. Jinak řečeno každá koruna kapitálového výdaje přinese 1,552 Kč. Investice je stále zisková. 44
Vnitřní výnosové procento pro dvousměnný provoz Vztah pro výpočet Vnitřního výnosového procenta: Rozepsání vztahu:
Pomocí softwaru Microsoft Office Excel se vypočte hodnota vnitřního výnosového procenta přibližně 48 %.
Z toho lze usoudit, že investice i v případě dvousměnného provozu má stále smysl. 3.3.2 Porovnání výsledků metod investičního rozhodování Tab. 11 Porovnání třísměnného a dvousměnného provozu
Jednotka
Kumulované disk. CF
Disk. doba návratnosti
ČSH
IČSH
VVP
Kč
Roky
Kč
-
%
Třísměnný provoz
22 450 042
2,259
11 390 202
2,03
65
Dvousměnný provoz
17 162 041
3,305
6 102 201
1,55
48
Změna
-5 288 001
1,046
-5 288 001
-0,48
-17
Průměr (50:50)
19 806 042
2,782
8 746 202
1,79
57
V tabulce 11 je přehled výsledků metod, které slouží jako východiska pro investiční rozhodování. V případě investice do šroubovací stanice na montážní halu Fabií svědčí všechny výsledky použitých metod ve prospěch investice, a to i v případě snížení produkce, přibližně o 1/3, na celou dobu osmi let. Nelze však předpokládat, že ekonomická situace bude mít tak dlouho trvající nepříznivé podmínky pro vozy Škoda Fabia. Také nelze, ale určit, jaké přesné podmínky na trhu s automobily v budoucnu nastanou. Pro názornost je tabulka doplněna také o průměrnou hodnotu. Ta říká, že poměr třísměnného a dvousměnného provozu je
45
stejný (50:50%). Můj osobní odhad je spíše optimistický a domnívám se, že větší podíl bude mít třísměnný provoz.
3.4
Ostatní aspekty zavádění automatizace
Mimo stránku ekonomickou musí také zodpovědné osoby posuzovat i další aspekty, které investice do nového zařízení nese. V tomto případě se jedná především o bezpečnost práce, dopad na životní prostředí, čas výkonu, kvalita prováděné práce, případně její měřitelnost. Bezpečnost práce Vzhledem k původnímu uspořádání pracoviště a hlavně lidskému faktoru zde působícímu, se díky plně automatizované stanici podařilo téměř úplně eliminovat možná rizika úrazu. Stanice je navíc zabezpečena ochrannou klecí s nouzovými tlačítky, do které se sice ve směru pohybu vozíku dá vstoupit, ale v tomto případě se již jedná o porušení pracovní kázně, neboť jsou zde i cedule pro zákaz vstupu a riziko tak na sebe bere zaměstnanec. Dopad na životní prostředí Technologicky je šroubovací stanice podobná původnímu stavu, a jak je již dříve uvedeno, rozdíl spotřeby energií je zanedbatelný. Zde se tedy nic nemění. Čas Čas je velmi významný faktor, který montážní činnost ovlivňuje. S přihlédnutím na neustále rostoucí počet vyrobených automobilů a také na výhled přidat na tuto linku další model, je nutné zvýšení rychlosti výroby. Na původním pracovišti byly za sebou seřazeny 3 takty. To znamená, že jednotlivé činnosti se prováděly postupně. Celkový čas montáže zde trval 2 minuty a 35 vteřin. Na novém pracovišti, kde je prováděno vše současně, trvá celý proces 55 vteřin. To je téměř třetina času, což i k poměru taktů 3:1 odpovídá. To je velká úspora času. Kvalita činnosti a měřitelnost úspěšnosti Kvalita je aspekt, na kterém opět velice záleží. Lze říci, že kvalita předešlého a současného spoje je přibližně stejná. Není ovšem stejná kvalita činnosti. Nové 46
pracoviště nyní vykazuje nižší počet spojů určených k repasi. Pracovník na repasích tedy nemusí opravovat tak velký počet špatných spojů jako dříve a proto se dosáhlo i plynulejšího chodu linky a nižší náročnosti oprav. Celkovou úspěšnost spojů prováděných šroubovací stanicí a její vývoj za období 27. 8. až 13. 11. 2012 zobrazuje graf na obrázku číslo 6, který vychází z tabulky v příloze číslo 2. Z něho je patrné, že postupným zdokonalováním nastavení tohoto zařízení se celková úspěšnost spojů neustále zvyšuje. Za poslední období úspěšnost přesáhla hranici 99 %, což je velmi slušný výsledek.
Celková úspěšnost všech spojů za období 27.8.-13.11.2012 99,50% 99,00%
Úspěšnost
98,50% 98,00% 97,50% 97,00% 96,50% 96,00% 36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
Kalendářní týden Zdroj: Vlastní zpracování na základě interní dokumentace společnosti Škoda Auto Obr. 6 Graf úspěšnosti šroubovací stanice za období 27.8. - 13. 11. 2012
47
46
47
Druhý graf, na obrázku číslo 7, zobrazuje celkový počet neúspěšných spojů za jednotlivé kalendářní týdny.
Vývoj počtu neúspěšných spojů za období 27.8.-13.11.2012 Počet neúspěšných spojů
160 140 120 100 80 60 40 20 0 36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
Kalendářní týden Zdroj: Vlastní zpracování na základě interní dokumentace společnosti Škoda Auto Obr. 7 Graf počtu neúspěšných spojů za období 27.8. - 13. 11. 2012
Bohužel nelze tyto výsledky porovnat s úspěšností předešlého pracoviště, neboť se podobné sledování neprovádělo a v podstatě ani nešlo provést, protože utahovačky obsluhoval člověk a žádný systém tak výsledky nezaznamenával. Je ale zřejmé, že takto vysoké úspěšnosti nemůže lidská práce dlouhodobě konkurovat a i proto tento aspekt nahrává pro automatizaci.
48
Závěr Automatizace je pro automobilový průmysl jedním ze základních prvků výroby. Umožňuje montáž problematických spojů, nebo celků, kde již lidská práce nestačí, a to z hlediska fyzické náročnosti nebo kvality prováděné operace. Nahrazuje také rizikové operace, u kterých hrozí úraz zaměstnanců. Zvyšující se rychlost výroby nahrává opět pro tuto technologii, neboť lidský pohyb je ve většině případů dnes již pomalejší než strojní. Za předpokladu správného naprogramování a nastavení předčí i kvalitu prováděné lidské práce. Díky snižující se ceně automatizace v porovnání například s růstem mezd v České republice je již i v některých případech ekonomicky výhodnější zavedení automatizace, což dokladuje i tato bakalářská práce. Cílem realizační části bakalářské práce jsem nejprve analyzoval podobu daného pracoviště na montáži vozů Škoda Fabia před nasazením automatizace, tzn., když montáž probíhala prostřednictvím pracovníků. Součástí této analýzy je i podrobný výpočet mzdy jednoho pracovníka, který zde pracoval. Díky této hodnotě, jsem se mohl posunout k výpočtu mzdových nákladů, z kterých jsem po přičtení ostatních režijních nákladů na pracovníka došel k celkovým nákladům na zaměstnance. S přihlédnutím k počtu pracovníků, kteří na původním úseku pracovali, jsem vyčíslil celkové náklady na všechny zaměstnance (pro rok 2012), které nahradila automatická šroubovací stanice. V druhé části jsem popsal stav pracoviště po zavedení automatizované šroubovací stanice s interním názvem Triangl. Dále jsem provedl ekonomické zhodnocení pomocí metod investičního rozhodování, jako doba návratnosti investice, čistá současná hodnota, index čisté současné hodnoty a vnitřní výnosové procento, jimiž jsem posuzoval, zda byla investice pro společnost Škoda Auto přínosná. V práci jsem zohlednil i faktor času a také současný pokles výroby z důvodu ekonomické situace. Pomocí tohoto hodnocení jsem došel k závěru, že i za zhoršených ekonomických podmínek automobilového trhu byla investice do automatizované šroubovací stanice správnou volbou a společnost Škoda Auto tak dosáhla lepšího jak ekonomického tak technologického zázemí.
49
Seznam literatury Česká národní banka: Kurzy devizového trhu - čtvrtletní průměry [online]. [cit. 2012]. Dostupné z URL:
GOLA, P.: Mzdové náklady zaměstnavatele versus hrubá mzda ve světě. FINANCE.cz [online]. [cit. 2009-09-29]. Dostupné z URL: Interní dokumentace společnosti Škoda Auto Interní zdroj – zaměstnanecký e-portál Škoda Auto KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do strojírenství. [skripta] Liberec: Technická univerzita Liberec, 2001. ISBN 80-7083-538-9 LENFELD, P. a kol. Základy strojírenské výroby. [skripta] Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2001. ISBN 80-238-7610-4 Lorik Tool Spojené státy americké: Automotive Fuel Cooler [online]. Dostupné z URL: NOVOTNÝ, P. Studijní materiály z 3. přednášky předmětu Organizace a řízení výroby, 2012, (primární zdroj: NOVÁK, J. Organizace a řízení. Ostrava: VŠB-TU, 2006, ISBN 80-248-1223-1) NÝVLTOVÁ, R. a MARINIČ, P. Finanční řízení podniku – Moderní metody a trendy. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3158-2 SAMUELSON, P., NORDHAUS, W. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0494-X SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. Škoda Auto Česká republika: Historie firmy [online]. 2012a. [cit. 2011-08-31]. Dostupné z URL:
50
Škoda Auto Česká republika: Rekordní rok pro značku ŠKODA [online]. 2012b. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z URL: Škoda Auto Česká republika: ŠKODA kráčí od rekordu k rekordu [online]. 2012c. [cit. 2012-01-10]. Dostupné z URL: VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-71-2
51
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1
Složitý sbíhavý výrobní proces............................................................. 10
Obr. 2
Kombinace ručního i automatizovaného pracoviště. ............................ 13
Obr. 3
Přední náprava vozu s vyznačenými šroubovými spoji ........................ 21
Obr. 4
Automatizované pracoviště Triangl ...................................................... 32
Obr. 5
Schéma zapisování a načítaní kódu na montáži "Trianglu" ................. 33
Obr. 6
Graf úspěšnosti šroubovací stanice za období 27.8. - 13. 11. 2012 .... 47
Obr. 7
Graf počtu neúspěšných spojů za období 27.8. - 13. 11. 2012 ............ 48
Seznam tabulek Tab. 1
Tarifní třídy a jejich ohodnocení ve Škoda Auto ................................... 22
Tab. 2
Procentuální vyjádření osobního ohodnocení na základě kritérií ......... 23
Tab. 3
Příplatky ve Škoda Auto ....................................................................... 25
Tab. 4
Plánovací kalendář pro rok 2012 ......................................................... 26
Tab. 5
Výpočet hrubé mzdy montážního dělníka pro pracoviště Triangl ......... 29
Tab. 6
Celkové náklady na zaměstnance ....................................................... 31
Tab. 7
Průměrné čtvrtletní kurzy EUR/CZK za rok 2012 ................................. 35
Tab. 8
Vyhodnocení investice a úspory nákladů ............................................. 36
Tab. 9
Celkové náklady na zaměstnance pro dvě směny ............................... 42
Tab. 10
Vyhodnocení investice a úspory nákladů při dvousměnným provozu .. 42
Tab. 11
Porovnání třísměnného a dvousměnného provozu .............................. 45
52
Seznam příloh Příloha č. 1 ........................................................................................................... 54 Příloha č. 2 ........................................................................................................... 55
53
Příloha č. 1
54
Příloha č. 2
55
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Tomáš Kratochvíl
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Ekonomické zhodnocení zavedení automatizace do oblasti
NÁZEV PRÁCE
konečné montáže vozů společnosti Škoda Auto
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Josef Bradáč, Ph.D.
KATEDRA
KAT - Katedra
ROK ODEVZDÁNÍ
2012
automobilové techniky
POČET STRAN
55
POČET OBRÁZKŮ
7
POČET TABULEK
11
POČET PŘÍLOH
2
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce obsahuje ekonomické zhodnocení, které je provedené
na
základě
výpočtu
celkových
nákladů
na
zaměstnance a metod pro investiční rozhodování. Cílem je určit vhodnost investice do automatizovaného pracoviště. V bakalářské práci je rozebrána situace při plné i snížené výrobě v důsledku současné ekonomické situace na trhu s automobily. KLÍČOVÁ SLOVA
Automatizace, mzdové náklady, celkové náklady na zaměstnance, ekonomické
zhodnocení,
peněžní
tok,
diskontovaná
doba
návratnosti, čistá současná hodnota, index čisté současné hodnoty, vnitřní výnosové procento PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION
AUTHOR
Tomáš Kratochvíl
FIELD
6208R163 Business Management and Finance Economic evaluation of the introduction of automation into the
THESIS TITLE
final assembly of cars in Škoda Auto company
SUPERVISOR
Ing. Josef Bradáč, Ph.D.
DEPARTMENT
KAT - Department
YEAR
2012
of Automotive Technology
NUMBER OF PAGES
55
NUMBER OF PICTURES
7
NUMBER OF TABLES
11
NUMBER OF APPENDICES
2
SUMMARY
The bachelor work contains an economic evaluation, which is carried out by calculating the total cost of employee and methods for investment decisions. The aim is to determine the suitability of investment in automated workplace. In the work is described the situation in full and reduced production due to the current economic situation of the car market.
KEY WORDS
Automation, labour costs, total staff costs, economic evaluation, cash flow, discounted payback period, net present value, present value index, internal rate of return
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
