ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
¨
2011
Tereza Siebertová
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management
Optimalizace sběru dat pro efektivnější řízení kovárny ve Škoda Auto a. s.
Tereza SIEBERTOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Jan Dušek
Prohlašuji,
ţe
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 5. Prosince 2011 3
Děkuji panu Ing. Janu Duškovi za odborné vedení bakalářské práce a poskytování hodnotných rad. Dále bych chtěla poděkovat oddělení VAH/3 ve Škoda Auto a. s. za
moţnost
získání
cenných
zkušeností
4
a
poskytování
informací.
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ..................................................................... 7 1 Úvod ........................................................................................................................ 8 2
3
4
5
Teoretická část ................................................................................................. 10 2.1
Management ................................................................................................ 10
2.2
Informační management .............................................................................. 11
2.3
Informatika ................................................................................................... 12
2.4
Podniková informatika .................................................................................. 14
2.5
Podnikové informační systémy ..................................................................... 16
Analýza současného stavu práce s daty na kovárně Škoda Auto a. s. ....... 18 3.1
Kovárna ........................................................................................................ 18
3.2
Dokumentace na kovárně ............................................................................ 20
3.3
Hlášenka práce ............................................................................................ 21
Systémy pro tvorbu a zpracování dat............................................................. 25 4.1
ALU 2000 ..................................................................................................... 25
4.2
Statistický program Qs-stat .......................................................................... 27
Zlepšení informačního toku ............................................................................ 28 5.1
Cíl projektu ................................................................................................... 28
5.2
Elektronická hlášenka práce ........................................................................ 28
5.3
Zkušební testy elektronické hlášenky práce ................................................. 31
5.3.1 Nastavení vyhodnocovací metody ............................................................... 31 5.3.2 Prototypové testování................................................................................... 33 5.3.3 Výsledky testování strojního čtení ................................................................ 35 6
Závěr.................................................................................................................. 36
Seznam literatury .................................................................................................... 39 Seznam obrázků a tabulek...................................................................................... 40 5
Seznam příloh .......................................................................................................... 41
6
Seznam použitých zkratek a symbolů a. s.
akciová společnost
ASW
aplikační software
Cm
potenciální způsobilost stroje
Cmk
index způsobilosti stroje
Cp
trvalá potenciální způsobilost
Cpk
trvalý index způsobilosti
č.
číslo
HW
technické vybavení počítače
ICT
Information Communication Technology
IMS
integrované systémy řízení
IS
informační systémy
ERP
Enterprise Resource Planning – kategorie podnikových informačních systémů
KPO
kontrolní plány operací
OJ
organizační jednotka
obr.
obrázek
PC
osobní počítač
VAH/2
Výroba agregátů, hutní provozy - kovárna
SW
programové vybavení počítače
VW
Volkswagen AG
ZSW
základní software
7
1 Úvod Díky absolvování odborné praxe na kovárně ve Škoda Auto a. s. jsem měla moţnost podílet se na novém projektu pro zlepšení sběru dat navazujícího na zefektivnění řízení oddělení, proto jsem si také tuto problematiku zvolila jako téma pro svou bakalářskou práci. Je vhodné tedy poznamenat, ţe většina informací v praktické části vychází z vlastních zkušeností získaných na jednáních při tvorbě tohoto projektu. Cílem práce je nastínit důleţitost správné práce s informacemi
k efektivnímu
vedení
společnosti
a
správnému
řízení
managementu. Jak bude zmíněno v teoretické části, informace jsou tvořeny daty, proto je zvolení správného zacházení s nimi klíčovým aspektem k dobré informovanosti. První část této práce je věnována teorii, která vysvětluje základní pojmy vztahující se k problematice. Je zde všeobecně vysvětlen pojem management, který se dá různě členit a zahrnuje v sobě bezpočet dalších pojmů. Pro potřeby této práce je zde vysvětlen pojem informační management, který uţ je v uţším smyslu zaměřen na optimální sběr dat a následnou tvorbu informací. Dále je zde zmínka o informatice, o které v dnešní době musí mít povědomí kaţdý člověk, který chce pracovat ve vyspělé firmě. Tak jako management i informatika zastřešuje několik dalších podpojmů. Součástí informatiky je také podniková informatika. V úvodní části bude zmínka o podnikových informačních systémech, které tvoří smysluplný celek, umoţňující tok informací. V další části práce je snaha analyzovat současný stav fungování sběru a šíření dat na kovárně ve Škoda Auto a. s. Nejprve je stručně popsána samotná kovárna, kdy vznikla, jaký má sortiment výroby, jak je organizačně členěna apod. Dále je nastíněno, jak zde funguje tvorba dokumentace, a je detailněji popsán interní dokument pro zaznamenávání výrobních dat, nazývaný hlášenka práce. Jelikoţ je to klíčový dokument, který poskytuje základní data k tvorbě nejdůleţitějších informací pro veškeré řízení kovárny, je důkladně rozebrán a jsou vystihnuty jeho klady a zápory. Práce také věnuje pozornost navazujícímu tématu, systémům pro tvorbu a zpracování dat, které fungují na kovárně. Jsou zde popsány dva nejpodstatnější programy, které čerpají data z hlášenek práce a dále je zpracovávají. 8
V kapitole 3 je poukázáno na nedostatky stávajícího způsobu sběru dat v kovárně. Na základě těchto nedostatků bude v posledních kapitolách blíţe popsán projekt, kterého jsem měla moţnost být součástí. Tento projekt optimalizuje sběr výrobních dat a také zefektivňuje řízení celého oddělení.
9
2
Teoretická část
2.1
Management
Počátky managementu se dají sledovat uţ v dávné historii lidstva. Dnes se dá o managementu mluvit jako o fenoménu současné doby. Management lze rozdělit do tří rovin. Procesu řízení, řídících pracovníků a souboru poznatků o řízení. Management můţe být také chápán jako umění vedení, řízení a působení na určitou soustavu k dosaţení určitého cíle. Touto soustavou bývá například tým, společnost či organizace. Jako český ekvivalent slova management lze pouţít slovo řízení. Řízení je jedna z nejdůleţitějších činností dobrého manaţera (BLAŢEK, L., 2011). Lidé si uţ v dřívější době uvědomovali, ţe je nutné si věci organizovat a řídit. Byli si vědomi toho, ţe pokud chtějí dosáhnout cílů, které sami jako jednotlivci nesvedou, je nutné k tomu vytvořit skupinu lidí a tu také správným způsobem vést. Z tohoto důvodu zcela přirozeně vyplynula nutnost vytvoření specialistů, tedy manaţerů, přímo zaměřených na koordinaci jednotlivců nebo menších skupin (CEJTHAMR, V. a DĚDINA, J., 2010). Práce manaţera by se dala popsat jako plnění různých „rolí“, nebo také způsob chování spojený s určitou pozicí. Podle Henryho Mintzberga se manaţerské role dělí na deset skupin, které lze setřídit do tří. Jsou to role mezilidské, informační a rozhodovací. Práce se blíţe zaměří na informační role. Ty směřují k předávání informací, kterých manaţer dosahuje při zastupování mezilidských rolí. V první řadě by manaţer měl být v roli dohlížitele, kdy zjišťuje a přijímá informace, které mu posléze umoţňují chápat práci celé organizace a jejího okolí. Tyto informace mohou být získávány jak z vnějších, tak i z vnitřních zdrojů. Dále pak zastává roli šiřitele informací, jak z vnějšího prostředí dovnitř podniku, tak z vnitřního prostředí, za pomoci role vedoucího, mezi podřízené. Také se dostává do role mluvčího, kdy předává informace mimo firmu. Správný manaţer by měl fungovat jako jakési nervové centrum všech informací, proto by se informace k němu měli dostávat včas a v co nejkvalitnější podobě (CEJTHAMR, V. a DĚDINA, J., 2010). Definic managementu existuje bezpočet. Jako příklad lze uvést definici z věhlasné americké učebnice: „Management lze chápat jako proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem 10
dosaţení určitých výsledků, kterého nelze dosáhnout individuální prací.“ (DONNELLY, Jr., GIBSON, J. a IVANCEVICH,J., 1993, str. 24) Ač pro vysvětlení pojmu management existuje spousta definic, vymezit ho přesně nelze. Skutečností však zůstává fakt, ţe ať uţ vědomě či nevědomě, je proces managementu aplikován pod různým názvem ve všech organizacích, bez ohledu na jejich obor či velikost. Tak jako management, i pojem organizace se dá jen těţko vymezit. Nikdo ale asi nepochybuje o tom, ţe v organizaci se pohybují lidé, kteří vykonávají práci. K této práci potřebují nejrůznější technologie a mnoţství informací, se kterými dále pracují. Dá se tedy říci, ţe tyto čtyři jmenované komponenty vytvářejí organizaci. Musejí ale samozřejmě do sebe co nejlépe zapadat a být správně propojené. Teprve poté můţe vzniknout efektivní řízení a koordinace celého podniku. Podstatou organizace je také fakt, ţe v ní existují nejméně tři základní systémy. Těmi jsou: systém produkce, hodnotových toků a informačních toků (CEJTHAMR, V. a DĚDINA, J., 2010). 2.2
Informační management
Jak uţ bylo zmíněno, management je velmi široký pojem. Má práce by se mohla zařadit pod celkem nový pojem informační management. Při pohledu na současné pojetí informačního managementu můţe být uvedena definice Matthewa Hintona: „Informační management je vědomý proces, při němţ jsou shromaţďována data, která jsou vyuţívána pro podporu rozhodovacích a řídících procesů na všech úrovních řízení podniku“ (DOUCEK, P., 2010, str. 15). V nejuţším slova smyslu lze informační management pojmenovat jako techniku sběru a shromaţďování dat. Zabývá se tím jak data opatřit, ukládat a distribuovat. Je to vlastně taková datová logistika (DOUCEK, P., 2010). Bude-li na tento pojem pohlíţeno více ze široka, mohou sem být zahrnuty i informační potřeby, které slouţí řídícím pracovníkům všech úrovní. Informační management v sobě zahrnuje také celkový přístup k vymezení a následnému řešení problémů podniků. Rozvíjí se o myšlenku systémových přístupů. Cílem těchto přístupů je včasná identifikace problémů v podniku (DOUCEK, P., 2010).
11
2.3
Informatika
Informatika je v dnešní době významná pro širokou veřejnost. Vyuţívají ji jak jednotlivci, tak podniky. Kaţdý z nás potřebuje jisté, alespoň základní znalosti o informatice. Aby bylo moţné se dobře orientovat ve světě současných počítačů a softwaru, je potřeba znát základní pojmy jako jsou informace, informatika, aplikovaná informatika, podniková informatika, a jejich vzájemné vztahy. V kontextu s informatikou je informace vnímána jako určitá část řetězce pro tvorbu znalostí. Soubor dat tvoří informaci, a informace s pomocí určitých pravidel tvoří znalost.
Jednotlivou
informaci
můţeme
rozebrat
ze
tří
úrovní
pohledů
v odpovídající interpretaci, uspořádání a vyuţití znaků: 1. úroveň: syntaxe, která se zabývá uspořádáním vztahů mezi znaky. Rozebírá vnitřní strukturu zprávy nezávisle na vztahu informace k příjemci zprávy. Jako příklad je moţné uvést pravidla pro zápis informace v konkrétním jazyce. 2. úroveň: sémantika, ta zkoumá vztah informace k objektu, který znak odráţí a je nezávislý na příjemci. Příkladem je porozumění psaného textu. 3. úroveň: pragmatika, která se zajímá o vztah informace k příjemci a také o vyuţití informace a o její pragmatický dopad na daný systém. Tato úroveň je nejdůleţitější, ale také nejobtíţněji formulovatelná (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006). Pojetí informace je moţné shrnout do pracovní definice: informace je zpráva o tom, ţe nastal určitý jev z mnoţiny moţných jevů a tím se u nás (u příjemce) sniţuje nebo zcela odstraňuje neznalost o tomto jevu (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006, str. 20). Informace je klíčovým pojmem informatiky, která se zabývá všemi postupy pro práci s informacemi, ale hlavně se zaměřuje na tvůrce i spotřebitele těchto informací, kterým je člověk. Definic informatiky je nespočet. Informatiku lze všeobecně chápat jako pravidlo pro práci s informacemi a dalšími prostředky, které se podílejí na přípravě a vyuţití informací (lidé, technické prostředky). V souvislosti s informatikou je často slýchán pojem systém a to z toho důvodu, ţe pro uspokojení informačních poţadavků koncového spotřebitele je zapotřebí spojení prvků, které právě systém zastřešuje (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006). Systém je komplex prvků nacházejících se ve vzájemné interakci, který je charakterizován cílovým chováním. Z toho vyplývá pojem aplikovaná informatika. Aplikovanou informatikou se rozumí principy a pravidla 12
práce s informacemi a charakteristiky s nimi spojených systémů a jejich prvků, které jsou významné pro její uţití ve vymezené oblasti lidské činnosti. (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006, str. 21). Aplikovaná informatika se v základu váţe k vědním disciplínám a tak můţeme narazit na termíny jako např. technická informatika, matematická informatika, zemědělská informatika a také ekonomická informatika. Pojem aplikovaná informatika se dá také nahradit termínem manaţerská informatika, která je uplatňovaná v řízení různých objektů, jako jsou podniky a nejrůznější druhy organizací. Obrázek 1 ukazuje členění aplikované informatiky v ekonomice podle oblastí zájmu. Schéma ukazuje i provázanost aplikací, předmětu lidí, technologií, které jsou v praxi běţně označovány zkratkou IS/ICT. Podle vyuţití v praxi lze informatiku rozdělit na: osobní informatiku – sem jsou zahrnovány prostředky a data pro jednotlivce (př.: osobní PC, software na úrovni kalkulátorů, textových editorů, různé přehledy apod.), podnikovou informatiku – ta se dá dělit na interní (informační zařízení pro
řízení
podniku)
a
externí
(specifické
podnikové
aplikace
pro elektronickou komunikaci, sdílení technických a obchodních informací apod.) a státní informatiku – sem patří například daňové systémy, systémy pro policii. Jednoduše veškeré systémy na úrovni státních orgánů. (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006). Práce se dál bude soustředit na podnikovou informatiku.
13
Zdroj: Gála, Pour a Toman, 2006 Obr. 1 Aplikovaná informatika v ekonomice
2.4
Podniková informatika
Informační systémy jsou často myslně spojovány pouze s počítači, technikou nebo softwarem. Tyto technologie jsou samozřejmě jejich nezbytnou součástí, ale hlavním prvkem jsou lidé, respektive uţivatelé. Právě na uţivatelích a na jejich zájmu závisí, jaký bude výsledný efekt a návratnost mnohdy vysokých investic do informatiky. Sami uţivatelé si volí kvalitu i druh informace. Je tedy očividné, ţe kvalitně formulovaný poţadavek je podmínkou pro kvalitní vývoj a provoz daného informačního systému. Na tyto poţadavky se lze podívat ze dvou pohledů – poţadavky na technologie (co mají umět) a na obsah (o čem informace vypovídají). Tyto poţadavky mohou být označovány za sluţby informatiky a uţivatelé musí být schopni jasně specifikovat, co má informatika poskytnout (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006). Sluţby jsou hlavním termínem pro vyjádření vztahu mezi informatikou a uţivatelem, a ty mohou nabývat následujících podob:
14
aplikačních služby – představují poskytování celé aplikace (např. vedení účetnictví, řízení prodeje nebo řízení celého podniku), přičemţ kaţdá aplikace je vymezena:
obsahem, tj.: -
daty, s nimiţ se v aplikaci pracuje (např. data o objednávce zboţí),
-
funkcemi, které aplikace uţivateli při práci s daty poskytuje (např. zaevidování objednávky),
-
procesy, které při postupném vykonávání funkcí resp. činností podporuje (např. celé vyřízení objednávky),
aplikačním softwarem, který zpracování dat v rámci jednotlivých funkcí i celých procesů realizuje.
Základními informačními a komunikačními technologiemi, které jsou pro provoz a případně další vývoj aplikace potřeba (počítače, operační systémy atd.),
technologické (resp. infrastrukturních) služby (např. instalace počítače, správa celé počítačové sítě, správa databáze apod.), ostatní podpůrné služby - např. školící, konzultační, právní – ve vztahu k informatice, a další (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006, str. 29). Funkce a data říkají, co informatika obsahuje, a v jakých strukturách, coţ tvoří tzv. statický pohled. Dynamický pohled na informatiku představují procesy, tedy jak by něco mělo probíhat. Řada na sebe navazujících činností tvoří proces. Stejně jako data, i procesy je moţné dělit podle různých hledisek. Jedno ze základních dělení je podle významu procesu pro podnikové řízení a jeho výsledky: základní procesy – jsou to aktivity, které bezprostředně uspokojují potřeby zákazníků, jako např.: proces vývoje nových výrobků apod., podpůrné procesy – probíhají uvnitř podniku a slouţí k podpoře základních procesů, např. procesy přijímání nových zaměstnanců, procesy zásobování apod., řídící
procesy
-
těmito
procesy
firma
určuje
svojí
organizaci
a administrativní činnost. Jsou to např. směrnice a podnikové řády. Dále lze procesy dělit podle toho, do jakého rozsahu a jakým způsobem informační a komunikační technologie podporují, tedy na: 15
procesy bez technologické podpory - sem patří procesy nedokumentované nebo dokumentované v papírové formě, procesy dokumentované v elektronické podobě - to jsou dokumentace procesů uloţené ve sdílených adresářích, slouţící k rychlé a správné orientaci v dalším postupu, procesy částečně automatizované - tyto procesy jsou podporované technologiemi, které automaticky spouštějí programové funkce a na základě jejich výsledků se mezi jednotlivými pracovníky podniku data předávají (GÁLA, L., POUR, J. a TOMAN, P., 2006). 2.5
Podnikové informační systémy
Přibliţně před patnácti lety, na počátku devadesátých let, se začaly jak u nás, tak ve světě zavádět podnikové informační systémy v podobě, ve které je známe dnes. Tyto systémy jsou nejčastěji zastoupeny aplikacemi označovanými jako ERP. Jak všichni víme, pro vývoj technologií je pojem čas chápán trochu jinak. Informační a komunikační technologie se vyvíjejí závratnou rychlostí, zvyšuje se také uplatňování informačních systémů v podnicích, a proto vznikla samostatná disciplína,
podniková
informatika,
která
se
touto
problematikou
zabývá
(BASL, J. a BLAŢÍČEK, R., 2008). S pojmem ERP se jiţ zcela běţně setkáváme a označuje sloţitý podnikový informační systém. Písmena ze zkratky nám mohou napomoci popsat hlavní změny IS. Dříve byla nejdůleţitější podpora plánování (p-planning), poté se začal klást větší důraz na veškeré podnikové zdroje (R-resources), jako jsou především zdroje financí, materiálu a kapacit. Dnes největší pozornost dostává podnik (E-enterprise), coţ lze chápat spíše jako pozornost na podnikání (business), zejména pak na rozvoj a udrţení konkurence schopnosti podniku a jeho efektivitu. Informační systém je tvořen jak technologickými prostředky a metodami, tak i souborem lidí, kteří k tvorbě a zpracování dat napomáhají. Dnes uţ se vývoj IS dostal daleko dopředu, a proto se uţ nezabývá pouze úlohami spojenými s automatizací a racionalizací podnikových činností a procesů, ale začal se klást důraz i na výsledek. Jako hlavní je vnímán „business“ přínos (BASL, J. a BLAŢÍČEK, R., 2008).
16
Informační systémy v podniku nemohou být spojovány jen s ICT. V širším slova smyslu je nutné vnímat je s ohledem na podíl lidského faktoru, na míru formulace údajů, či na druh „nosičů“ informací jako: informace zaznamenané nejčastěji prostřednictvím relační databáze, které vedou směrem k eliminaci přímé účasti člověka pomocí automatizace určitých činností, a také slouţí k podpoře rozhodování (běţná podniková softwarová řešení), informace uloţené na jiných, mnohdy „klasických nosičích“, jako jsou formuláře, doklady, předpisy a zprávy. Tyto informace bývají obtíţně dostupné,
jelikoţ
jsou
většinou
uloţeny
v nestrukturovaném
tvaru,
např. grafickém nebo textovém, informace dosud nezaznamenané v databázi, formuláři či jiné elektronické podobě. Jsou to například zkušenosti, které nosí zaměstnanci v hlavách a vyuţívají je operativně v době potřeby a jsou předmětem managementu znalostí (BASL, J. a BLAŢÍČEK, R., 2008). Od těchto tří hlavních druhů nosičů lze odvodit i tři roviny chápání informačního systému: informační systém primárně podporovaný ICT, informační systém formalizovaný, obecně komplexní sociotechnický informační systém podniku. Existence těchto tří rovin je v podniku velmi důleţitá a projevuje se při nasazení i uţití aplikací IS (BASL, J. a BLAŢÍČEK, R., 2008, str. 53).
17
3
Analýza současného stavu práce s daty na kovárně Škoda
Auto a. s. V teoretické části byly vysvětleny klíčové pojmy této práce, jako je management a
informatika.
Podrobněji
byly
rozebrány
související
pojmy
informační
management, podniková informatika a podnikové informační systémy, které čtenáře konkrétněji uvedly do problematiky práce s daty. Jako příklad této problematiky poslouţí oddělení kovárna ve Škoda Auto a. s. Nejprve je v této kapitole v krátkosti popsána kovárna jako taková, je zde uvedeno co se v kovárně a jakým způsobem vyrábí, jak je organizačně členěna apod. Dále je popsáno jak, jakým způsobem a jaký druh dokumentace na tomto oddělení vzniká. Podrobněji se zde popisuje dokument hlášenka práce a informační systémy, které jsou na kovárně pouţívány. 3.1
Kovárna
Kovárna ŠKODA Auto a. s. byla zaloţena v roce 1963 a zaujímá výrobní plochu 9 000 m2. Je součástí hutních provozů společně se slévárnou hliníku a slévárnou litin. Výrobní sortiment kovárny je zaměřen na dodávky výkovků pro motory a převodovky (viz obr. 2), a to jak pro vlastní potřebu Škoda Auto a. s., tak i pro potřeby koncernu VW. Nejběţnějším sortimentem jsou výkovky kol převodovky, rozvodová kola, hnací hřídele, pastorky, klikové hřídele, vačkové hřídele a kola vyvaţování motoru, převáţně pro vozy Fabia, Octavia, Golf a některé vozy značky SEAT. Odběrateli jsou závody v Kasselu, Chemnitzu, Gyoru (AUDI), Pratu (VW GEARBOX). Výrobnímu zaměření kovárny odpovídá i pouţité strojní zařízení a technologie. Nosnou výrobní technologií je zápustkové tváření za tepla a to jak s ruční, tak s transferovou nebo robotizovanou manipulací s výkovkem. Další výrobní technologií pouţívanou pro výkovky hnacích hřídelí a pastorků je příčné klínové válcování. Pro obě tvářecí technologie je vstupní surovinou pro výrobu tyčový materiál, který je na strojních pilách nebo nůţkách předem nadělen a před samotným kováním ohřán v průběţných indukčních pecích. Odpadový materiál je následně po odkování odstraněn na ostřihovacím lise. Operace ohřevu, kování i ostřihování jsou sloučeny do technologických celků nazývaných „kovací buňky“. Na obrázku 3 je pro představu zobrazena jedna z kovacích buněk. 18
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 2 Převodovka
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 3 Kovací buňka
19
Těchto kovacích buněk má kovárna k dispozici 15, odlišujících se navzájem převáţně maximální silovou kapacitou kovacího lisu, která je v rozmezí 1 000 – 3 500 t (viz layout příloha č. 1). Po vykování jsou výkovky tepelně zpracovány, v převáţné míře klasickými způsoby jako je normalizační nebo izotermické ţíhání, v menší míře i novými progresivními postupy jako je precipitační vytvrzování. Před expedicí výkovků k odběrateli jsou výkovky zbaveny okují pomocí tryskacích zařízení, zkontrolovány na povrchové vady, v menší míře zkalibrovány, a po provedení konečné rozměrové a visuální kontroly zabaleny do palet. Výrobní technologie jsou na kovárně členěny dle materiálového toku, tzn. na jedné straně haly kovárny (viz layout příloha č. 1) vstupuje výchozí materiál, na opačné straně kovárny jsou prováděny výstupní kontroly včetně skladu a expedice. Materiálový tok tak ovlivňuje vlastní členění výrobních středisek: 1511 - výrobní středisko 1513 – středisko dokončovací operace. Aby byla zajištěna výrobní funkce kovárny, musí další útvary zajistit technický servis. Jedná se jak o zajištění nářadí, údrţby strojů, procesních materiálů, dokumentace, tak i o plánování výroby, expedic, skladových zásob a dodávek materiálů s pomocí systémů pro tvorbu a zpracování dat (SAP, NOLIS, ALU 2000, Qs-stat, DEFORM, CATIA). 3.2
Dokumentace na kovárně
Ve Škoda Auto a. s. je tvorba dokumentace tvořena řídícími dokumenty rozdělenými do čtyř úrovní (obr. 4). Dokumentace vyuţívaná na kovárně vzniká s vyuţitím všech kategorií, zejména z metodických pokynů konkrétních výrobních oblastí. Nejdůleţitější výrobní dokumentací na kovárně je technologický postup, který společně s kontrolními plány operací (KPO) a vizualizací činností definuje organizaci výroby. Určuje tedy na jakých strojích, jakými technologiemi a jakým nářadím je daný výkovek vyráběn, případně jaké kontrolní mechanismy jsou poţadovány k zajištění výsledné kvality výkovku. Pro sledování výrobních parametrů jako jsou počty vyrobených kusů, prostoje a stabilita výroby slouţí dokumentace hlášenka práce, viz kap. 3.3. Dalšími dokumentacemi pouţívanými na kovárně jsou laboratorní protokoly, výkresová dokumentace výkovků a katalogy 20
vad. Kontrola dokumentace je prováděna certifikačními audity dle EN ISO 9001, VDA 6.1 a interními audity kvality se zaměřením na splnění podmínek příručky IMS.
Zdroj: Příručka Integrovaného systému řízení Škoda Auto, Intranet Škoda Auto Obr. 4 Schéma IMS
3.3
Hlášenka práce
Hlášenka práce (obr. 5) je důleţitý interní dokument vytvořený a spravovaný útvarem technologie kovárny, do kterého jsou zaznamenávány nejdůleţitější vstupní data pro vyhodnocovací programy. Vzhledem k dalšímu postupu řešení práce bude tento pojem podrobně vysvětlen. Hlášenka práce je vytvořena pro všechny vyráběné výkovky na kovárně a je umístěna u kaţdé hlavní výrobní operace, jako je nástřih materiálu, kovací operace a kalibrovací operace. Pracuje s ní jak samotný provoz, tak i technická kontrola a údrţba. Je to oboustranný dokument vázaný přímo ke konkrétnímu vyráběnému dílu, na jehoţ přední stranu obsluha na kovací buňce zaznamenává před zahájením výroby datum, směnu, číslo kovací buňky, výrobní středisko, číslo výrobního týmu a svá osobní čísla. Po odpracování směny obsluha zaznamenává počet odpracovaných hodin, materiálovou šarţi a počet vyrobených kusů.
21
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 5 Hlášenka práce, přední strana
Dále je obsluhou zaznamenáváno, zda byly v průběhu výrobní směny vyrobeny neshodné díly (vadné díly), které jsou členěny na technologické a kovárenské. Podstatnou část přední strany hlášenky práce zaujímá místo pro statistickou regulaci výkovků (obr. 6). Tento prostor je rozdělen do několika rozměrových polí zvolených tak, aby tyto konkrétní rozměry umoţnily efektivní řízení procesu výroby. V horní části se nachází tzv. hlavní regulovaný rozměr, ve většině případů hlavní určující rozměr výkovku (konkrétně na obr. 5 je předepsán rozměr výšky ozubení). Jmenovitá hodnota tohoto rozměru je rozšířena o výrobní toleranci poţadovanou výkresem výkovku a během výroby výkovku musí aktuální hodnota měření leţet uvnitř kladných či záporných mezí rozměru. Z důvodu zajištění poţadované stability procesu výroby (Cp, Cpk ≥ 1,67) jsou v tolerančním pásmu rozměru vytvořeny tzv. zásahové meze. Pokud se měřený rozměr bude nacházet uvnitř těchto mezí, neprovádí se zásah do procesu. V případě, ţe se měřením zjistí, ţe je rozměr mimo zásahovou mez (viz zelené zvýraznění v obr. 6), musí obsluha výrobní operace provést seřízení stroje s cílem dosaţení hodnoty 22
rozměru uvnitř zásahového pásma. Měření rozměrů je z důvodu zajištění kvality výroby zajišťováno vícenásobnou úrovní kontroly, a to nejen útvarem technické kontroly (červeně prováděné záznamy), ale i pracovníkem kontroly provozu (záznam zelenou barvou) a samotnou obsluhou výrobní operace (záznam černou barvou). Tato data jsou právě zpracovávána v programu Qs-tat, jehoţ funkce bude vysvětlena v kapitole 4.2.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 6 Hlášenka práce, statistická regulace
Zadní strana hlášenky práce je určena pro záznamy výrobních prostojů členěných dle konkrétního typu prostoje. Hlavní oblasti prostojů jsou vázány k činnostem s výrobním
nářadím
(výměna
nářadí,
seřízení
nářadí,
broušení
nářadí),
nevýrobním profesím vázaných k obsluze výrobních zařízení (zámečníci, opraváři indukčního ohřevu, elektrikáři, atd.). Pracovník na kovací buňce zapisuje důvod vzniku prostoje a dobu, po kterou se problém řešil. Na obr. 7 je prostoj způsobený výměnou nářadí v čase trvání 45minut.
23
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 7 Hlášenka práce, zadní strana
24
4
Systémy pro tvorbu a zpracování dat
4.1
ALU 2000
ALU 2000 je interní program, který byl zaveden v roce 2000 a slouţí pro sběr a distribuci informací pro hutní provozy. Kaţdý den se tento software vyuţívá pro sledování jak ekonomických, tak technických ukazatelů. Například je zde vidět plnění operativního plánu, produktivitu práce zaměstnanců, efektivitu strojního zařízení, neshodné díly, prostoje (obr. 8), dále také logistické informace jako např. odvádění hotových výrobků a aktuální stav skladu. Lze zde nalézt také technologické postupy. Vyuţití tohoto softwaru je velmi rozsáhlé, avšak nevýhodou je jeho časové zpoţdění kvůli nutnosti ručního zadávání dat do systému. Do ALU se ručně přepisují informace z hlášenek práce a to mnohdy i s několikadenním zpoţděním, tudíţ zde nikdy nemůţe vzniknout naprosto operativní práce s těmito daty.
Zdroj: Interní program Škoda Auto a. s. Obr. 8 Program ALU 2000, zápis prostojů 25
Nevyhovující situace s neefektivním získáváním dat z výroby vznikala s výrazným nárůstem typů výkovků na kovárně, kdy od roku 2000, kdy byl systém ALU 2000 spuštěn, vzrostl počet výkovků do dnešních dní více jak dvojnásobně. Pokud budeme pracovat s výhledem schválené výroby nových výkovků v nejbliţších 3 letech, kdy dojde k dalšímu navýšení sortimentu o cca 20 % je zřejmé, ţe nutnost nalezení zjednodušení celého procesu práce s výrobními daty je nejen aktuální, ale přímo nezbytná. Jak bylo naznačeno na začátku mé práce, pro manaţerské vedení je nesmírně důleţitá včasnost získání potřebných informací. Pokud chce nějaký manaţer řešit věci operativně, je k tomu zapotřebí bezprostřední dostupnost informací.
Zdroj: Interní program Škoda Auto a. s. Obr. 9 Program ALU 2000, zápis nové hlášenky
26
4.2
Statistický program Qs-stat
Statistical Process Control je povaţován, při správném pouţití, za velmi kvalitní nástroj v oblasti průmyslového zpracování a výroby. Tento systém vyuţívá a zpracovává data z výrobního procesu kovárny, a to převáţně hlavní regulované rozměry vyráběných výkovků, které jsou v pravidelných intervalech měřeny a zaznamenávány do karet hlášenek práce (viz kapitola 3.3). Výsledkem zpracování těchto dat pomocí QS-statu je hodnota Cp a Cpk, které představují stabilitu procesu (obr. 10). Za pomocí tohoto programu se hodnotí také stabilita strojního zařízení Cm a Cmk. Dle metodiky musí být hodnoty Cm, Cmk, Cp i Cpk vyšší neţ 1,67. Data jsou do systému zaznamenávána ručně, coţ přináší stejné problémy, které jsou jmenovány u programu Alu 2000 v kap. 4.1 (Q-DAS spol. s r. o., 2002).
Zdroj: Interní program Škoda Auto a. s. Obr. 10 Stabilita procesu 27
5
Zlepšení informačního toku
5.1
Cíl projektu
V předchozích kapitolách byla osvětlena funkce hlášenky práce a převod jejích dat do systémů ALU 2000 a Qs-stat. Stále narůstající mnoţství typů výkovků vyráběných na kovárně spolu s vyšším vyuţitím kapacit strojního zařízení s sebou přináší poţadavek na efektivní kontrolní a řídící mechanismy procesu výroby. Mezi nejdůleţitější sledované provozní parametry patří spotřeba výrobního času (a tedy efektivity jeho vyuţití vzhledem ke skutečnému počtu vyrobených výkovků), efektivita strojního zařízení a spotřeba kovacího nářadí (plnění plánovaných výrobních ţivotností vzhledem k plánu budgetu výrobního střediska). Všechny tyto informace je nezbytně nutné sledovat a hodnotit s minimálním zpoţděním, proto se další část práce zaměřuje na nalezení takového principu informačního toku, který by vyhovoval moţnostem střediska v kategorii těţkého průmyslu a poţadavku na schopnost zaznamenávání a zpracovávání informací do konkrétních výstupů. Jak jiţ bylo zmíněno v první části práce, informace tvoří nedílnou součást pro veškerou činnost v podniku, a pro efektivní řízení společnosti je velice důleţitá rychlost a přesnost získaných dat, která poté tvoří informace potřebné k rozhodování. 5.2
Elektronická hlášenka práce
Výrobní dokumentace pro kovárnu (VAH/2) a její udrţování v aktuálním stavu je pro značně vysoký počet dílů velice komplikovaná z důvodu častých výrobních změn a pro obsáhlé skupiny dílů je potřeba často provádět aktualizace. Tyto změny je nutno ručně v příslušných dokumentech měnit a vydávat jako nově platné. Změny nastávají v oblastech nářadí, strojů, technologie výroby, pouţitého materiálu, procesních materiálů a úprav směnných výkonů. Prostřednictvím stávajícího systému není moţné automaticky převádět nově zaváděné změny do výrobní dokumentace. Stávající stav tvorby dokumentace vede k značným rizikům z pohledu auditů, vzniku neshodných dílů, technologických rizik a nesouladů v navzájem provázaných dokumentacích. Řešením jiţ zmiňovaných problémů by byla elektronicky vyhodnotitelná hlášenka práce zobrazená na obrázku 11 a 12. Na tomto projektu jsem se s útvarem technologie kovárny 28
podílela od jeho začátku, coţ je od ledna roku 2011. Prvním krokem bylo navrhnutí nové formy zápisu tak, aby bylo moţné data ihned převádět do elektronické podoby. Při hledání řešení jsme prověřili stávající systémy pouţívané ve Škoda Auto a. s. Nicméně jediný fungující systém (pouţívaný při montáţi) nebylo moţno vyuţít z důvodu jednoúčelového zaměření, citlivosti na chybně provedený záznam a čistotu záznamového média.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a. s. Obr. 11 Nová forma hlášenky práce, přední strana
Po rozborech moţných variant a omezení vycházejících ze specifik kovárenské výroby jsme navrhli řešení zápisu dat do předem předdefinovaných polí, kdy do polí zaznamenaná data lze vyhodnotit a převést do elektronické podoby k dalšímu zpracování. Toto řešení zápisu bylo navrţeno i proto, ţe umoţnilo sjednotit do jednoho typu hlášenky práce více výkovků odpovídajících si svým typem a rozměry (například kola převodovky pro všechny stupně převodů). Nově vytvořená hlášenka byla uzpůsobena pro zápis nově vyţadovaných dat (a nově poţadovaných výstupů). Na obrázku 11 je zobrazena přední strana 29
nového typu hlášenky práce, kdy obsluha dané výrobní operace zaznamenává kříţky do příslušných polí informace. Univerzálnost tohoto řešení dokladuje mnoţství typů výkovků (označení čísly např. 149R, 159B atd.), pro které je tento typ hlášenky moţné pouţít. Zaškrtnutím pole s číslem výkovku, které se na dané operaci vyrábí, znamená, ţe všechna ostatní zpracovávaná data z hlášenky jsou k tomuto dílu přiřazována, a to jak procesní data (datum kování, směna, středisko, počet odpracovaných hodin, pracoviště), tak i výrobní data (tavba, neshodné díly, vyrobené kusy ve směně členěné případně dle taveb, vyrobené kusy před provedenou výměnou nářadí). Na obr. 12 je zobrazena zadní strana nové hlášenky práce, kde se nám podařilo vyřešit formu zápisu regulovaných rozměrů výkovku umoţňující automatický převod dat do hodnocení stability procesu (Cp, Cpk). Zároveň byl navrhnut princip zápisu nahodilých a opakovaných výskytů prostojů strojního zařízení, kdy zaškrtnutí jednoho pole znamená prostoj 5 minut. V případě dalšího výskytu prostoje totoţného typu je tedy moţné pokračovat v dalším zápisu doby prostoje a výsledný prostoj vyhodnotit na konci směny jako celkovou sumu. Nově zavedeným zápisem v hlášence práce jsou informace o vyrobených výkovcích a k tomu vázané informace o spotřebě nářadí včetně uvedení konkrétního čísla pořízení nářadí. Toto sledování je velice důleţité z pohledu kontroly plánované ţivotnosti nářadí, která je určující pro finanční hodnocení spotřebovaných nákladů na nářadí. V hlášence byla nově navrţena metodika zápisu dat nářadí tak, aby bylo moţné zpětně vysledovat jakékoliv pořízení nářadí aţ k vlastní výrobě v nářaďovně. Forma zápisu do předdefinovaných (a polohou neměnných) polí byla prověřována i z pohledu moţných provozních vlivů. Jedná se především o nekvalitně či chybně provedený zápis do pole a moţné nečistoty (zašpinění). Princip vyhodnocení zápisu v poli spočívá v oskenování hlášenky a jejího vyhodnocení speciálním programem, který zjistí, zda v konkrétním poli je proveden záznam. Vyhodnocení se provádí za pomoci předem nastaveného počtu pixelů barvy nacházející se ve snímaném poli. Při vzniku špatně zapsaného zápisu je moţná jeho oprava právě díky zmiňovanému způsobu schopnosti barevného rozlišení například jinou barvou fixu. Zodpovědná osoba by měla po kaţdé směně sebrat hlášenky práce a vloţit je do zásobníku scaneru, který data z formuláře automaticky přečte 30
a načte do programu. Dalším důleţitým faktem je, ţe program je schopen po zjištění chyby v důsledku špatně vyplněné hlášenky zaslat informaci do počítače s definicí, o kterou z hlášenek se jedná. Pokud tedy obsluha vyplní hlášenku nečitelně či zapomene něco vyplnit, automaticky se v počítači objeví upozornění. Poté je nutné danou hlášenku vyjmout, překontrolovat a popřípadě doplnit nebo opravit.
Zdroj: Interní materiál Škoda Auto, a. s. Obr. 12 Nový typ hlášenky práce, zadní strana
5.3
Zkušební testy elektronické hlášenky práce
5.3.1 Nastavení vyhodnocovací metody V kapitole 5.2 byla vysvětlena filozofie vývoje metody zápisu provozních dat s ohledem na strojní vyhodnocení a zpracování dat. Výsledný koncept nové hlášenky
práce
byl
navrţen
i
s ohledem
na
nově
poţadované
druhy
zaznamenávaných dat a pro jejich následné vyhodnocení. Následně byl 31
odsouhlasen odpovídajícími útvary (sériovým plánováním kovárny, provozem kovárny a technickou kontrolou) k vlastním procesním testům. Vzhledem k tomu, ţe ţádná podobná metoda čtení a vyhodnocování zápisu dat není ve Škoda Auto a. s. zavedena, bylo nutné pro úspěšné pokračování projektu oslovit externí firmy, které se touto problematikou zabývají. Na základě provedené rešerše
pouţívaných
metod
snímání
dat
v průmyslových
aplikacích
a představených referencí byla oslovena firma FCC Průmyslové systémy a. s. S firmou byla dohodnuta spolupráce na projektu, jehoţ cíle byly rozloţeny do dvou kroků: krok 1: ověření konceptu elektronického čtení hlášenky práce a nastavení vazeb vyhodnocovacího softwaru, krok 2: programové nastavení vyhodnocovacího softwaru pro všechny typy hlášenek práce včetně vytvoření funkčního rozhraní pro zajištění přenosu dat do programů ALU 2000 a Qs-stat. Při řešení prvního kroku projektu se musel koncept hlášenky práce upravit pro potřeby strojního čtení dat. V první řadě bylo nutné přesně definovat oblast výskytu dat a jejich orientaci. K tomuto účelu byly zavedeny rámečky ohraničující vlastní datová pole, která jsou zvýrazněna na obrázku 11 a 12. Vzhledem k tomu, ţe hlášenka práce je oboustranný dokument, bylo nutné najít řešení pro odlišení přední stránky od zadní. Pro tento účel bylo vybráno označení levého horního rohu značkou (viz zelené zvýraznění na obr. 11 a 12). Mimořádná pozornost při jednáních byla věnována moţnosti chybně provedeného zápisu (a provedení opravy). Navrţená řešení poskytují široké moţnosti provedení korekcí a jsou navrţena jako uţivatelsky jednoduchá. Jedno z řešení při chybném zápisu spočívá v tom, ţe obsluha označí v pravém horním rohu kolonku (viz. modré označení na obr. 11). Při strojním vyhodnocení tento zápis způsobí, ţe hlášenka je vygenerována jako chybná a na obsluze scaneru je poţadováno provedení opravy (přímá úprava chybně zapsané kolonky). Jako další moţnost opravy chybného zápisu byla navrţena metoda korekční barvy, kdy se chybný zápis přepíše jinou, předem definovanou barvou a vyhodnocovací software sám provede opravu a ignoruje původní chybný zápis.
32
Vzhledem k ručnímu způsobu „kříţkování“ bylo zároveň nutné určit citlivost vyhodnocovacího scaneru na malé, velké či přetaţené kříţky. Provedeným zkušebním testem bylo zjištěno, ţe princip vyhodnocení přítomnosti zápisu zaloţený na zjišťování určitého počtu pixelů záznamové barvy je plně funkční a vyhoví tedy potřebám provozu kovárny. Díky takovémuto způsobu identifikace zápisu tedy program přečte i nekvalitně provedený záznam. 5.3.2 Prototypové testování Po několika jednáních s firmou FCC byl původní koncept hlášenky práce upraven pro spolehlivé strojní vyhodnocování a bylo proto přistoupeno k druhému kroku projektu, a to k vývoji vyhodnocovacímu softwaru včetně definování k tomu potřebného hardwaru. Výsledné konečné řešení bylo představeno ve firmě FCC a za přítomnosti pracovníků Škoda Auto a. s. otestováno. Výsledek testu čtení zápisu je na obr. 13, kdy byl přímo na místě proveden zápis dat do hlášenek práce a následně byl vyhodnocen. Takto získaná data byla převedena na rozhraní, ze kterého budou programy ALU 2000 a Qs-stat data stahovat a analyzovat (viz obr. 14). Prostředí, do kterého byla data zapsána, bylo pro účel testu zvoleno obecně, protoţe v další části realizace projektu bude nutné toto prostředí přímo upravit z pohledu datových poţadavků ALU 200 a Qs-stat. Bylo provedeno také testování nové formy zápisu dat na neproškolených dělnících, kteří sami potvrdili uţivatelskou jednoduchost provádění zápisu.
33
Zdroj: prezentační podklady firmy FCC Průmyslové systémy a. s. Obr. 13 Vyhodnocení hlášenky práce
Zdroj: prezentační podklady firmy FCC Průmyslové systémy a. s. Obr. 14 Výstup vyhodnocení hlášenky práce
34
5.3.3 Výsledky testování strojního čtení Na základě provedených zkušebních testů bylo zjištěno, ţe i pro potřeby těţkého průmyslového provozu, jakým kovárna je, lze vyvinout funkční a spolehlivou metodu zápisu dat uzpůsobenou pro následné elektronické zpracování. Díky moţnosti okamţitému přístupu k datům a tudíţ i k informacím je moţné operativně nakládat nejen s personálem, který je moţné podle viditelné potřeby včas a efektivně přerozdělit, ale i s informacemi o vyrobených kusech a spotřebě nářadí. Na základě takového zápisu dat je dosaţeno hlavních cílů projektu, a to vytvoření schopnosti zpracovávat data v reálném čase včetně úspory personálních nákladů, a moţnosti operativního přístupu k informacím. Projekt byl vyjasněn i po termínové stránce a poţadovaných technických zařízeních k realizaci projektu. Firma FCC Průmyslové systémy a. s. uvedla potřebu
HW
oboustranného
scanneru
s podavačem,
vývoj
a
zhotovení
vyhodnocovacího SW (včetně uvedení do provozu s HW). Na výše uvedené potřeby HW a SW byla vypracovaná cenová nabídka včetně termínů realizace jednotlivých kroků. Perspektiva projektu byla ověřena i při kontrolním auditu RW TUW, kdy byla auditem vznesena připomínka právě na dokumentaci kovárny a to zejména na zjednodušení práce s hlášenkou práce. I tato připomínka měla velký vliv na realizaci projektu, kdy bylo následně ze strany vedení přislíbeno finanční krytí projektu, a byla také odsouhlasena časová osa pro jeho realizaci.
35
6
Závěr
Výsledkem této práce je analýza a zhodnocení fungování sběru dat v kovárně ve Škoda Auto a.s. s následným vlivem na řízení oddělení. Projekt, který byl nastartován především díky potřebě eliminování časového zpoţdění přístupu k informacím, se ukázal jako nesmírně potřebný z důvodu neustálého navyšování stávající výroby a získávání nového výrobního sortimentu. Výchozím krokem projektu bylo zhodnocení stávajícího zavedeného způsobu zápisu dat a zjištění poţadavků na informace. Cílem nejprve bylo zjednodušení metodiky převodu dat z provozního dokumentu hlášenky práce. Tento cíl byl nejen splněn, ale na základě nově definovaných potřeb dále rozšířen o vazby, které umoţní informační provázání s projektem na automatické generování výrobních postupů spolu s projektem nového programu skladového hospodářství kovacího nářadí. Projekt prošel nejprve fází nalezení vhodné metody převodu zaznamenaných dat s minimálním časovým prodlením do takové podoby umoţňující elektronické zpracování. Po nalezení optimální metody, která byla zvolena nejen s ohledem na typ zaznamenávaných dat, ale i na podmínky výrobního prostředí, byla tato metoda vyzkoušena na nově, k tomuto účelu vyvinutých formulářích hlášenek práce, a zhodnocena nejen z pohledu schopnosti provozního zápisu dat, ale i z pohledu opakovatelnosti čtení zapsaných dat a provádění chybových korekcí. Navrţené řešení prokázalo přínos nejen ve zjednodušení administrativní činnosti spojené s přepisem dat do hodnotících systémů, ale i v odstranění časového zpoţdění zaznamenání dat, které vznikalo díky ručnímu přepisu. Díky této nově vyvinuté metodice práce s provozními daty na základě nové formy hlášenky práce, bylo moţné dále začlenit tyto datové výstupy do připravovaného projektu komplexního informačního systému kovárny, který řeší skladové hospodářství,
výrobu
a
rozpracovanost
kovacího
nářadí
v nářaďovně
Škoda Auto a.s. V neposlední řadě nová forma hlášenky nabídla také moţnost vyuţívat výchozí databáze provozních informací slouţící k připravovanému zavedení automatického generování výrobních postupů. Po prezentaci projektu a prokázání jeho proveditelnosti byla jeho realizace podpořena i dalšími servisními útvary kovárny, a při auditu RW TUW konaném v září roku 2011 bylo doporučeno auditory jeho zavedení. Na základě odzkoušení, prokázání plánovaných přínosů 36
projektu a doporučení auditorů byl projekt odsouhlasen vedením hutí a začleněn do plánovaných investic. Zhodnocení přínosů projektu lze pojmout jak z pohledu finančního, tak z pohledu nevyčíslitelných úspor. Personální náklady: - potřebný čas k přepisu dat do systému = 3,5hodin/den, - tarifní měsíční plat pracovníka vykonávající přepis dat z hlášenek práce do systému = 31 023Kč + 15% osobního ohodnocení → 35 676Kč. Pokud se celková mzda vydělí počtem pracovních dní za měsíc a tento výsledek se vydělí počtem hodin za směnu (7,5h), vyjde hodinová mzda pracovníka ve výši 227Kč. Mzdový náklad na provedení přepisu dat do systému (doba trvání 3,5hodiny) je 227Kč * 3,5hodiny = 793Kč. Pracovních dní je za rok v průměru 253. Celková roční úspora personálních nákladů je tedy 793Kč*253 = 200 629 Kč Investiční náklady: Pro zavedení tohoto způsobu převodu dat pro celou kovárnu je zapotřebí pořídit oboustranný skener (HW), vyhodnocovací software a naprogramování skupin hlášenek pro všechny díly (15 skupin výkovků). - HW
15 000 Kč
- SW
60 000 Kč
- naprogramování 15 skupin hlášenek
80 000 Kč
Celkové investiční náklady
155 000 Kč
Dle interních směrnic Škoda Auto a. s. můţe být realizován pouze takový investiční záměr, jehoţ návratnost je do dvou let. Z výše uvedených výdajů vyplývá, ţe návratnost investice bude do 0,77 roku (155 000Kč / 200 629Kč), to znamená, ţe projekt vyhovuje interním předpisům schvalování investic. Důvodem nastartování tohoto projektu však nebyly pouze úspory personálních nákladů, ale také moţnosti vyplývající ze zápisu nových typů dat včetně propojení s nově připravovanými informačními systémy. Tyto uvedené moţnosti se nedají ekonomicky vyčíslit, spadají tedy do kategorie nevyčíslitelných úspor a jsou přínosem především z důvodu: - moţnosti zaznamenávání a vyhodnocování nových dat a vazeb, - eliminace lidské chyby při přepisu dat do systému, - zvýšení motivovanosti lidí (sledovatelnost kvality, spotřeby času a nářadí), - zrychlení přístupu k informacím ihned po směně, 37
- moţnosti provázání systémů (automaticky generované postupy, skladové hospodářství a výroba a rozpracovanost nářadí v nářaďovně). Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, informovanost je pro kvalitní vedení společnosti, jednotky či jen skupiny lidí nesmírně důleţitá. Kaţdé rozhodnutí je provedeno na základě nějakých předchozích informací. Aby bylo dosaţeno kvalitních informací, je zapotřebí jejich přesnost a včasnost, coţ v dnešní době elektroniky znamená co největší eliminaci lidského faktoru při sběru dat, které jsou zapotřebí k tvorbě informací. Lidský faktor vnáší moţnost zanesení chyby a také časové kolize mezi převedením dat do nějaké formy, která slouţí jako informace. Proto i v prostředí těţkého průmyslu, jako je kovárna, je v dnešní době kladen důraz na zavádění nových inovačních zařízení.
38
Seznam literatury BLAŢEK, Ladislav. Management: Organizování, rozhodování, ovlivňování. Praha : Grada, 2011. 340 s. ISBN 978-80-247-3275-6. CEJTHAMR, Václav; DĚDINA, Jiří. Management: a organizační chování. 2., aktulalizované a rozšířené vydání. Praha 7: Granada Publishing, a. s., 2010. 344 s. ISBN 978-80-247-3348-7. DONNELLY, Jr., James H.; GIBSON, James L.; IVANCEVICH, John M. Management. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2002. 824 s. ISBN 80-7169-422-3. BASL, Josef; BLAŢÍČEK, Roman. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. 2., výrazně přepracované a rozšířené vydání. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2008. 283 s. ISBN 978-80-247-2279-5. GÁLA, Libor; POUR, Jan; TOMAN, Prokop. Podnoková informatika. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2006. 482 s. ISBN 80-247-1278-4. Informační management. Petr Doucek. Praha: Professional Publishing, 2010. 251 s. ISBN 987-80-7431-010-2. Interní materiály Škoda Auto a. s. Interní programy Škoda Auto a. s. Příručka Integrovaného systému řízení Škoda Auto: schéma IMS [online]. 2007 [cit. 2011-11-29]. Dostupné z WWW: <\\skoda.vwg\data\.Apps\Global\B2E\Spolecnost_Skoda_Auto\IMS\Prirucky\PIMS _CZ.pdf>. Q-DAS spol. s r. o. Statistické metody k hodnocení způsobilosti výrobních procesů. Beroun: [s. n.], 2002. 375 s.
39
Seznam obrázků a tabulek Obr. 1 Aplikovaná informatika v ekonomice Obr. 2 Převodovka Obr. 3 Kovací buňka Obr. 4 Schéma IMS Obr. 5 Hlášenka práce, přední strana Obr. 6 Hlášenka práce, statistická regulace Obr. 7 Hlášenka práce, zadní strana Obr. 8 Program ALU 2000, zápis prostojů Obr. 9 Program ALU 2000, zápis nové hlášenky Obr. 10 Stabilita procesu Obr. 11 Nová forma hlášenky práce, přední strana Obr. 12 Nový typ hlášenky práce, zadní strana Obr. 13 Vyhodnocení hlášenky práce Obr. 14 Výstup vyhodnocení hlášenky práce
40
Seznam příloh Příloha č. 1 Layout kovárny
41
Příloha č. 1 Layout kovárny
42
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Tereza Siebertová
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Optimalizace sběru dat pro efektivnější řízení kovárny ve Škoda
NÁZEV PRÁCE
Auto a. s.
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Jan Dušek
INSTITUT
IUF
–
Institut
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
42
POČET OBRÁZKŮ
14
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
Tato bakalářská práce je zaměřena na vysvětlení důležitosti správného způsobu nakládání s informacemi pro efektivní řízení společnosti. Praktická část se věnuje způsobu sběru dat na provoze kovárna ve Škoda Auto a. s. Cílem práce je navrhnutí nové formy sběru dat pro efektivnější řízení managementu. Nejprve práce vysvětluje pojmy vztahující se k tématu. Posléze analyzuje současný stav fungování sběru dat na kovárně a tvorby dokumentace. V poslední části práce je popsán projekt, který optimalizuje jak sběr výrobních dat, tak i následné zefektivnění řízení managementu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Data, informace, dokumentace, řízení
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE
43
ANNOTATION
AUTHOR
Tereza Siebertová
FIELD
6208R163 Business Management and Finance Optimizing data collection for more effective management of the
THESIS TITLE
smith in the Skoda Auto a. s.
SUPERVISOR
Ing. Jan Dušek
INSTITUTE
Institute of Finance
YEAR
2011
and Accounting
NUMBER OF PAGES
42
NUMBER OF PICTURES
14
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
1
SUMMARY
This thesis focuses on explaining importance of correctly handling with informations to effective the management. The practical part deals with collecting data in the smithy in The Skoda Auto a. s. The main goal of This thesis is to design new ways of data collection and more effective management control. At the begining the thesis explains concepts related to topic. Then analyzes the current state of data collection and creating documentation of the blacksmith. The last part describes a project, that optimizes the collection of production data, and management control.
KEY WORDS
data, information, dokumentation, management
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
44
