ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Petra Macková
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
BALENÍ ROZLOŢENÝCH VOZŮ
Petra MACKOVÁ
Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
ZADÁNÍ
Prohlašuji,
ţe
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 3. 12. 2011
3
OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ..................................................... 5 1 ÚVOD ................................................................................................................... 6 2 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ROZLOŢENÝCH VOZŮ ........................................ 8 2.1 Představení společnosti Škoda Auto ................................................................8 2.2 Logistika značky ...............................................................................................8 2.3 CKD Centrum ...................................................................................................9 2.4 Historie expedice rozloţených vozů ................................................................ 12 2.5 Současné projekty .......................................................................................... 14 3 PŘEPRAVA ....................................................................................................... 17 3.1 Způsob přepravy ............................................................................................. 17 3.2 Přepravní prostředky ...................................................................................... 19 4 BALENÍ .............................................................................................................. 21 4.1 Balení v automobilovém průmyslu .................................................................. 21 4.2 Obaly pouţívané v CKD centru....................................................................... 22 4.3 Rozhodovací proces při volbě obalu ............................................................... 25 4.4 Balící předpis .................................................................................................. 25 4.5 Balení rozloţených vozů pro Indii ................................................................... 26 5 NÁVRHOVANÉ ŘEŠENÍ A EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ ............................. 29 5.1 Navrhované řešení ......................................................................................... 29 5.2 Zhodnocení návrhu ......................................................................................... 32 6 ZÁVĚR ............................................................................................................... 34 SEZNAM LITERATURY ......................................................................................... 35 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ......................................................................... 38 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 39
4
Seznam pouţitých zkratek a symbolů A05
Škoda Fabia
A4
Škoda Octavia Tour
A5
Škoda Octavia
B6
Škoda Superb
CKD
Completely knocked down (kompletně rozloţené vozy)
CKD-3
Stupeň rozloţení vozu
GLT
Přepravní obal
IMDG Code
Norma pro značení nebezpečného materiálu
ISO
Mezinárodní organizace pro normalizaci
IMO deklarace
Průvodní list při přepravě nebezpečného materiálu
JIT
Logistický systém Just in Time
KLT
Základní manipulační jednotka
LADE faktor
Poměr vyuţitelnosti přepravního kontejneru
LIFO
Oceňování zásob podle zásady poslední do skladu, první ze skladu
MKD
Medium knocked down (středně rozloţené vozy)
PE
Polyethylen
RACK
Přepravní paleta pro karoserie
SAIPL
Škoda Auto India Private Limited
SAP
Informační systém
SKD
Semi knocked down (částečně rozloţené vozy)
SSSR
Svaz sovětských socialistických republik
SVW
Shanghai Volkswagen Automotive Company, Limited
VCI
Dodávky komponentů v rámci skupiny Volkswagen Group
VL
Útvar Logistika značky
VW
Označení koncernu nebo vozu Volkswagen
5
1
ÚVOD
V současné
době
kaţdá
velká
společnost,
jestliţe
chce
udrţet
krok
s celosvětovou konkurencí, musí expandovat. To si uvědomila i společnost Škoda Auto, a.s. se sídlem v Mladé Boleslavi (dále jen Škoda Auto), která byla ve střední Evropě velice populární, ale pro udrţení úspěšnosti i do budoucna musela vstoupit i na další trhy. Management společnosti Škoda Auto rozpoznal, ţe vysoký prodejní potenciál je ve východní Evropě a v Asii, kde dochází k poměrně rychlému ekonomickému rozvoji a stoupá poptávka na místním automobilovém trhu. Mnohé země se však pomocí celních bariér snaţí ochránit svůj trh, coţ však prodraţuje dovoz hotových vozů. Aby se Škoda Auto vyhnula vysokým cenám za hotové vozy, začala vyváţet na tyto trhy vozy v tzv. rozloţeném stavu a provádět montáţ aţ na místě. V automobilovém průmyslu se pro tento způsob exportu pouţívá název „Knock Down". Součástí strategického plánu rozvoje zahraničních aktivit Škoda Auto v roce 2006 otevřela nové CKD centrum, v němţ se rozloţené automobily pro zahraniční montáţní závody připravují a expedují. Oproti standardní výrobě vozů na lince a expedici kompletně smontovaného vozu proces zabalení, transport a následná montáţ klade na výrobce úplně jiné nároky na řízení toku materiálů a logistických procesů. Jednak musí být dokonale organizován transport do geograficky vzdálených destinací, v něm hrají klíčovou roli přesně dané limity v podobě ţelezniční přepravy, nakládky na zaoceánské lodě a čas přepravy po moři, ale je také nutné velice pečlivě řídit
interní materiálové toky s vazbou na optimalizaci balení, a tedy i přepravních nákladů. (Dlask, 2009) V mojí bakalářské práci se budu zabývat balením a přepravou dílů rozloţených vozů ze Škoda Auto, protoţe jsem měla příleţitost v CKD centru vykonávat svoji povinnou praxi a seznámit se s danou problematikou. První část práce po stručném představení společnosti Škoda Auto popisuje CKD Centrum, které je součástí logistiky značky, od historických momentů aţ po aktuální projekty. V druhé části bakalářské práce je popsán způsob přepravy dílů rozloţených vozů z Mladé Boleslavi do cílových destinací a pouţívané přepravní prostředky. 6
Dále se věnuji balení a obalovému materiálu pouţívaný v CKD centru. Zde se zaměřuji zejména na balení rozloţených vozů zasílaných do Indie. V závěrečné části práce je navrhována nová paleta pro konsolidaci, která umoţňuje efektivněji vyuţít prostor v přepravním kontejneru, a uvádím zde ekonomické zhodnocení tohoto návrhu.
7
2
ÚVOD DO PROBLEMATIKY ROZLOŢENÝCH VOZŮ
V této kapitole Vám nejdříve stručně představím společnost Škoda Auto. Seznámíte se s útvarem Logistika značky a pod ním spadajícím CKD centrem, které má na starosti balení a expedici rozloţených dílů. Závěrem této kapitoly Vám vysvětlím pojem rozloţené vozy a popíši historii expedice rozloţených vozů ze Škoda Auto.
2.1 Představení společnosti Škoda Auto Škoda Auto patří k nejstarším výrobcům automobilů na světě. Počátky společnosti jsou datovány do roku 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement vytvořili podnik, který poloţil základy více neţ 100 let dlouhé tradice výroby českých automobilů. (Výroční zpráva Škoda Auto 2010, 2011) V letech 1925 1945 byl podnik součástí koncernu Škoda Plzeň, v letech 1945 - 1990 společnost působila pod názvem Automobilové závody, národní podnik (AZNP), jemuţ náleţelo v České republice monopolní postavení ve výrobě vozidel. Od roku 1991 je vedle firem VW, Audi a Seat čtvrtou značkou německého koncernu Volkswagen AG. (Historie firmy Škoda Auto Česká republika, 2011) Škoda Auto je jeden z nejvýznamnějších a největších českých podniků. Automobily Škoda jsou vyráběny kromě České republiky i na Ukrajině, v Indii, Kazachstánu, Číně, v Rusku a Slovenské republice. Její produkce činí ročně více jak půl milionu automobilů a trţby přesahují dvě stovky miliard korun. Celosvětově zaměstnává více neţ 24 700 osob. Produktové portfolio se skládá celkem z šesti modelových řad (Fabia, Octavia, Octavia Tour, Roomster, Superb a Yeti), které prodává na více neţ 100 trzích celého světa. (Výroční zpráva Škoda Auto 2010, 2011)
2.2 Logistika značky Za řízení všech logistických činností ve firmě Škoda Auto odpovídá útvar VL Logistika značky, který zodpovídá nejen za procesní vedení závodové logistiky v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí, ale i v zahraničí. Dále do kompetence útvaru VL patří plánování veškerých logistických procesů a plánování výrobního programu firmy Škoda Auto. Spravuje dispoziční činnost, transportní logistiku
8
(vstupní i výstupní), operativní logistiku, předsériovou logistiku a expedování CKD/SKD sad z mateřských závodů do externích montáţních závodů. Pod oblast VL spadají následující oddělení: CKD centrum, dispozice, plánování logistiky, předsériová logistika, operativní logistika, plánování programu, Škotrans. (Zaměstnanecký portál Škoda Auto, a.s.)
2.3 CKD Centrum CKD centrum v Mladé Boleslavi je součástí logistiky značky a bylo vybudováno dne 4. května 2006 jako součást strategického plánu zahraničních aktivit společnosti Škoda Auto. Jeho hlavním úkolem je balení a expedice rozloţených vozů pro zahraniční montáţní závody vozů značky Škoda. (Láník, 2006)
Zdroj: CKD Centrum [intranet ŠKODA AUTO a.s.] Obr. 1 CKD centrum Škoda Auto, a.s.
9
CKD Centrum se také zabývá plánováním nových projektů rozloţených vozů všech stávajících i nových modelových řad, nejen na jiţ zavedené trhy, ale zejména na trhy nové, a rozšiřováním expedice do dalších zahraničních destinací. (CKD Centrum, 2011) Z CKD centra se expedují vozy Škoda v různých stupních rozloţenosti – v tzv. montáţních setech SKD, MKD nebo CKD.
Zdroj: Prezentace externích montáţních závodů, Škoda Auto, a.s. [interní materiály] Obr. 2 Stupně rozloţenosti
SKD Montáţní set SKD (Semi-Knocked-Down) tvoří kompletně vybavená karoserie, agregát (motor, převodovka a přední náprava), zadní náprava a další podvozkové díly (např. kola, palivová nádrţ, výfuková soustava). V montáţním závodě probíhá kompletace vozu a jeho důkladné prověření a testování. To je prováděno stejnou metodikou a za stejných podmínek, jako ve výrobních závodech Škoda Auto v České republice. (Škoda Auto v Mladé Boleslavi otevřela nové CKD centrum, 2006)
10
MKD Vyšším stupněm rozloţenosti se vyznačuje systém MKD (Medium-KnockedDown), který obsahuje nalakovanou nevybavenou karoserii a dalších zhruba 1300 aţ 1700 dílů v různém stupni rozloţenosti. Kompletace vozu probíhá na standardní
montáţní
lince
technologickým
procesem
srovnatelným
s klasickým „mateřským“ montáţním závodem. (Láník, 2006) CKD Nejvyšší stupeň rozloţenosti představují tzv. CKD montáţní sety (CompletelyKnocked-Down). Při rozloţenosti CKD se z výrobního závodu dodávají karosářské díly a další jednotlivé komponenty ve velkém stupni rozloţenosti. Montáţní závod pak zajišťuje svaření a lakování karosérie, montáţ agregátu a dalších komponentů a celkovou finalizaci vozu na standardní montáţní lince.(Škoda Auto v Mladé Boleslavi otevřela nové CKD centrum, 2006) CKD-3 Zvláštním typem je pak ve Škodě Auto pouţívaná rozloţenost označovaná jako CKD-3. Kombinuje v sobě prvky rozloţenosti MKD a CKD. Konkrétně jde o nevybavenou, lakovanou karoserii a další díly v různém stupni rozloţenosti. Tato rozloţenost má blíţe k MKD, avšak zásadním rozdílem je kompletně rozloţené agregátové a hnací ústrojí jako v případě CKD. V současné době se pouţívá pro balení vozů Škoda Octavia (Octavia Tour), Laura (označení vozu Octavia pro indický trh) a Superb v závodě Škoda Auto India Private Ltd. v Aurangabadu. (Dlask, 2009) Jednotlivé komponenty a montáţní moduly se v různém stupni rozloţenosti vyrábějí v závodech Škoda Auto v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a v Kvasinách nebo jsou dodávány přímo koncernovými a externími dodavateli (např. některé typy agregátů, podvozkových a montáţních dílů atd.). V CKD centru pak probíhá balení jednotlivých dílů a následně se expedují do zahraničního montáţního závodu v přepravních kontejnerech nebo ve vlakových soupravách. (Láník, 2006)
11
2.4 Historie expedice rozloţených vozů Škoda Auto má s dodávkou rozloţených vozů bohaté zkušenosti. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se tímto způsobem exportovaly automobily z Mladé Boleslavi například do Austrálie, Japonska, Velké Británie nebo Ruska. (Škoda Auto v Mladé Boleslavi otevřela nové CKD centrum, 2006) V šedesátých letech se začaly vozy v rozloţeném stavu dováţet na Nový Zéland, kde se těšily velké oblibě. Nejdříve byl exportován pouze podvozek tzv. šasi, nápravy a motor vozu Škoda Octavia. V roce 1965 byl vyslán na Nový Zéland konstruktér karoserií Josef Velebný, aby na místě dohlédl na montáţ první zásilky nových vozů. (Macounová, 2008) Díky spojením společnosti Motor Industries International v Otahuhu a šasi octavie vznikl první sériový automobil, který byl uveden na trh pod názvem Trekka. Tento lehký terénní automobil s uţitečnou hmotností 500 kg připomínal landrover. Měl jednoduchou karoserii svařenou z plechových dílů. Levný vůz se na Novém Zélandu stal symbolem dovednosti, samostatnosti a soběstačnosti. A nakonec i legendou, přestoţe se jich vyrobilo jen 2 300. (Dvořák, 2009) Vozy Trekka se vyváţely i do ostatních zemí. Nejprve do Austrálie, na Fidţi a na ostrov Samoa. Od roku 1971 se začali expedovat v rozloţeném stavu do Indonésie, kde se kompletovaly v nově postavených dílnách v Surabaji. (Gabriel, 2008)
Zdroj: http://www.auta5p.eu/katalog/trekka/trekka_stw_02.htm Obr. 3 Vůz Trekka
12
V roce 1972 výroba vozu Trekka skončila. Důvodem byl dovoz levných japonských vozů a malý zájem československého podniku zahraničního obchodu Motokov, který měl export na starosti. Vývoz šasi údajně nebyl tak zajímavý jako vývoz celých vozidel. (Gabriel, 2008) Pákistánská firma Haroon Indsusties Ltd., která se zabývala dovozem vozů Škoda do Pákistánu, od roku 1968 s pouţitím dílů Octavia Combi vyráběla vozy Skopak. (Lasík, 2009)
Zdroj: http://www.autokaleidoskop.cz/Historie/Skopak-pikap-z-Pakistanu/ Obr. 4 Vůz Skopak
Další společností, která dováţela vozy, byla turecká společnost Celik Montaj, která montovala od roku 1966 z dováţených dílů automobily Škoda 1202. V roce 1971 Turci zavedli montáţ vlastní hranaté plechové karosérie na dováţené podvozky Škoda 1202. Vůz se prodával pod označením Kamyonetleri a uvezl aţ 750 kg nákladu. Celkem jich v Turecku postavili téměř 33 tisíc. (ŠKODA: Turecko, 1966-1986, 2009) V novodobé historii Škoda Auto dodávala rozloţené vozy do polské Poznaně. První automobily v rozloţeném stavu byly vyexpedovány z Mladé Boleslavi a smontovány v poznaňském závodě v roce 1994. Byly to Favority a od roku 1997 Felície. Od roku 1996 byly do projektu zapojeny i oba pobočné závody v Kvasinách a ve Vrchlabí. Z Kvasin se dodávaly pickupy a z Vrchlabí Octavie. Dodávky byly realizovány prostřednictvím kamionů. V roce 2000 v letních měsících se do projektu zapojila ţelezniční doprava. V tomto roce byly odesílány
13
i dva vlaky denně. Do roku 2002, kdy skončil projekt expedice vozů do Poznaně, bylo vyrobeno v Polsku přes 220 tisíc vozů. (Dlask, 2009) Během roku 1998 se začaly vozy montovat také v Bosně a Hercegovině a roce 2001 v Indii, V roce 2002 Škoda Auto zahájila montáţ v závodě v Solomonovu na Zakarpatské Ukrajině. Škoda Auto byla tak první značkou koncernu Volkswagen v bývalých zemích SSSR, která v tomto perspektivním regionu vyráběla automobily. (Láník, 2006)
2.5 Současné projekty V současné době jsou vozy Škoda montovány ve vlastních montáţních závodech v indickém Aurangbadu a ruské Kaluze. Škoda Auto dále spolupracuje dlouhodobě s partnerskými závody v Ukrajině a Kazachstánu. Na základě licenční smlouvy se vozy značky Škoda vyrábějí také v závodě SVW v Šanghaji. V roce 2009 byl v indické Pune otevřen zcela nový závod, kde je spolu s vozy VW vyráběna i Škoda Fabia. (Zahraniční závody Škoda Auto, 2011)
Zdroj: Prezentace zahraničních závodů Škoda Auto Obr. 5 Expedice rozloţených vozů
14
Indie Na území států Indie se nacházejí dva montáţní závody. Dne 23. 12. 1999 byla zaloţena ve městě Aurangabad, státě Maharastra společnost Skoda Auto India Private Ltd. (dále jen SAIPL) a Škoda Auto se stala 100% akcionářem tohoto projektu. Výroba byla zavedena v roce 2001 modelem Octavia A4 ve stupni rozloţenosti SKD, dále se výroba rozvíjela jednotlivými modely přes Octavii A5 (Laura), Superb B6 a Fabii A05. V současné době se zde montují modely Octavia A5, Superb B6 a Yeti ve stupni rozloţenosti CKD-3. (Zahraniční projekty, 2011) V roce 2009 byla zahájena výroba vozů v koncernovém závodě VW India, ve městě Puna, kam byla přenesena výroba Fabie ve stupni rozloţenosti CKD. (Dlask, 2009) Ukrajina U města Solomonovo, nedaleko ukrajinsko-slovensko-maďarských hranic sídlí externí montáţní závod Eurocar. Projekt Ukrajina byl realizován v roce 2001, kdy ze Škoda Auto byly vypraveny vozy Octavia A4 ve stupni rozloţenosti SKD, po kterém postupně následovaly další modelové řady. (Zahraniční projekty, 2011) Rusko Montáţ vozů v Rusku probíhá ve společném závodě s VW ve městě Kaluga, které se nachází 180 km jihozápadně od Moskvy. Ke spuštění SKD produkce došlo v listopadu roku 2007. (Hanke, 2008) V současné době se do VW Rus expedují vozy Fabia A05 a Octavia A5. (Zahraniční projekty, 2011) Kazachstán V Kazachstánu jsou vozy Škoda v rozloţení SKD montovány od roku 2005 v externím montáţním závodě Azia Avto, které se nachází ve městě Ust Kamenogorsk v severovýchodní části Kazachstánu a montují se tam tyto modely: Fabie A05, Octavia A5, a Superb B6. (Kazachstán, 2011)
15
Čína Dalším regionem, se kterým Škoda Auto spolupracuje, je Čína. Zde se montuje na základě licenční smlouvy. Sídlo montáţního závodu je v Šanghaji a dováţejí se tam koncernové díly, coţ jsou např. motory, převodovky a různé specifické díly Škoda. V současnosti se v Číně vyrábí modely Fabia, Octavia a Superb, pojmenované čínsky jako jing-rui (Fabia), ming-rui (Octavia) a hao-rui (Superb). (Jonášová, 2009) Ostatní země Dále Škoda Auto z CKD Centra vyváţí díly do Brazílie, Jiţní Afriky a Mexika. Jedná se o VCI dodávky motorů a převodovek. Tato zkratka označuje mezikoncernové dodávky dílů. (Zahraniční závody Škoda Auto, 2011)
16
3
PŘEPRAVA
Přepravou rozumíme přesun materiálu a zboţí dopravními prostředky z místa vzniku do místa spotřeby po dopravních komunikacích za účelem zisku. Zajištění přepravy zahrnuje výběr způsobu přepravy, výběr optimální přepravní trasy, zajištění legislativních poţadavků a výběr dopravce. (Sixta a Mačát, 2005)
3.1 Způsob přepravy Při přepravě zboţí se vyuţívá různých druhů doprav. Podle druhu dopravní cesty dělíme
přepravu
na
silniční,
ţelezniční,
leteckou,
vodní,
potrubní
a
kombinovanou. Kaţdý druh přepravy má své výhody, ale i nevýhody (viz tab. 1). Z tohoto důvodu vznikla kombinovaná přeprava, která spojuje předností a eliminuje nedostatky jednotlivých druhů doprav. Kombinovaná doprava je zaloţena na přepravě zboţí v jedné a téţe nákladové jednotce a vyuţívá různých druhů doprav bez manipulace se samotným zboţím při změnách druhu dopravy. (Sixta a Mačát, 2005, str. 170) Pro expedici rozloţených vozů ve Škoda Auto se vyuţívá především doprava kombinovaná. Typickým příkladem kombinované přepravy je cesta na území Indie. Transport kontejnerů zajišťuje společnost MAERSK GROUP jiţ od samého začátku tohoto projektu. (Macounová, 2008) Kontejnery s rozloţenými vozy z Mladé Boleslavi putují nejprve na nákladním automobilu do mělnického terminálu firmy MAERSK. Následující týden MAERSK GROUP v pravidelných časových intervalech zajišťuje hromadný transport kontejnerů do přístavu v Bremerhavenu v Německu. V tomto přístavu jsou kontejnery naloděny na loď a odeslány do Bombaje. Odtud jsou kontejnery převezeny do zhruba 400 km vzdáleného závodu SAIPL ve městě Aurangabad, který je od přístavu vzdálen cca 400 km, nebo do závodu VW India, který leţí ve městě Pune. (Gabriel, 2008)
17
Tab. 1 Přednosti a nedostatky jednotlivých druhů dopravy
Doprava
Přednosti
- rychlost - spolehlivost - schopnost zebezpečit přímou přepravu Silniční - různorodost vozového parku - vzájemná nezávislost jednotlivých přeprav - lepší ochrana zboží - možnost současně přepravy většího množství v ucelených vlacích - nízské náklady při větších přepravních Železniční vzdálenostech - možnosti rychlejšího průjezdu městskými a průmyslovými aglomeracemi a přes hranice - velmi nízské náklady na přepravu - velká kapacita dopravních prostředků
Nedostatky - rychle rostoucí náklady s přepravní vzdáleností - značná závislost na počasí - dopravní kongesce - problémy se současnou přepravou velkého množství zboží - negativní vliv na životní prostředí - velká nehodovost - menší možnosti zabezpečení přímé dopravy - menší pravidelnost a spolehlivost - menší přizpůsobivost měnícím se požadavkům - značná ovlivnitelnost celé železniční sítě při nehodách a provozních poruchách - nutnost svozu a rozvozu jinými dopravními prostředky
- schopnost zabezpečit přepravu těžkých - nesoulad kapacit s dopravními prostředky a rozměrných předmětů navazujících doprav a nutnost skladování zboží - závislost na počasí - vysoká rychlost - vysoká ceny - jednodušší balení - závislost na počasí a někdy z toho - schopnost přepravovat zboží vyplývající nepravidelnost Letecká bez otřesů - omezená kapacita - nutnost zabezpečení pozemní dopravy, která snižuje rychlost - vysoká spolehlivost a kapacita - značné investiční náklady - šetrnost k životnímu prostředí - nevhodná pro menší množství Potrubní - poměrně nízké náklay - problémy při změně druhu přepravovaných substrátu Vodní
Zdroj: SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe. 2005
18
Přeprava
rozloţených
vozů
do
Kazachstánu
probíhá
prostřednictvím
kombinované dopravy, kde se vyuţívá doprava silniční a ţelezniční. Transport z Mladé Boleslavi do externího montáţního závodu Azia Avto v Kazachstánu je zajišťován dvěma dopravci, ruskou společností EUROSIB SPb Transport systém a českou společností ARGO BOHEMIA, s. r. o. se sídlem v Sokolově. Celá cesta do Kazachstánu zabere 28 dní. (Macounová, 2008) Na území Ukrajiny a Ruska se pouţívá doprava ţelezniční. Jedním z důvodů pro uţití ţelezniční dopravy pro projekt Ukrajina je skutečnost, ţe externí montáţní závod Eurocar má k dispozici ţelezniční kolej s vlečkou. Operátorem přepravy je slovenská společnost INVESTEX GROUP, s.r.o. se sídlem ve Zvoleně. Jako přepravní jednotka jsou pouţívány standardní kryté ţelezniční vagóny a doba přepravy je 24 hodin. Do Ruska je materiál nakládán do kontejnerů z důvodu odlišného rozvoru kolejí na území České republiky a Ruska. Celá doprava trvá přibliţně 12 dní a operátorem přepravy je česká společnost ARGO BOHEMIA, s.r.o. (Dlask, 2009; Jonášová, 2009)
3.2 Přepravní prostředky Základním prvkem kombinované dopravy jsou unifikované přepravní jednotky. Ve Škodě Auto CKD centru se pro tyto účely pouţívá dvou základních přepravních jednotek. Kontejnery Jedním z nich jsou kontejnery, které usnadňují přepravu jedním nebo několika druhy dopravy bez překládky vlastního obsahu. Jedná se o velkou uzavřenou přepravku, kterou lze stohovat do několika vrstev nad sebou. Rozměry, konstrukční prvky, vlastnosti i názvosloví kontejnerů jsou normalizovány. (Pernica, 2005, str. 869) Ve Škoda Auto jsou pouţívány 20 a 40stopé kontejnery, které můţete vidět na obr. 6 a 7. Kontejnery rozlišujeme podle objemu na High Cube, jenţ má úloţný prostor o objemu 76 m³ a Low Cube kontejner o objemu 67 m³. Pro transport rozloţených vozů do Indie se pouţívají High Cube kontejnery o rozměrech 12 029 x 2 350 x 2 697 mm s dveřním otvorem o rozměrech 2 340 x 2 597 mm a nosností 26 460 kg. (Herzberg, 2009)
19
Obr. 7 6 20/40stopý kontejner Zdroj: Ladungssicherung im Container
Obr. 7 6 High - Cube kontejner Zdroj: Ladungssicherung im Container
Ţelezniční vagóny Dalším typem přepravního prostředku pouţívaných pro expedici rozloţených vozů ze Škoda Auto jsou ţelezniční vagóny. V současné době se pro přepravu materiálů a zboţí vyuţívají různé druhy vagónu. (Herman, 2003) Škoda Auto vyuţívá pro přepravu rozloţených vozů kryté vagóny, otevíratelné z boční strany. Typy vagonů pouţívaných ve Škoda Auto jsou: Habbis 6, Habis 4, Habis 3 a Hirrs. (Gabriel, 2008)
Hirrs
Habis
Zdroj: Ţelezniční nákladní vozy ČD – Průvodce nákladní přepravou Českých drah Obr. 8 Vagóny typu Hirrs a Habis
20
4
BALENÍ
Balení jako součást pasivních prvků plní několik funkcí. Důleţitým úkolem obalů je chránit výrobky před poškozením a znečištěním. Dále obal spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku a nese informace důleţité pro identifikaci jeho obsahu, pro volbu správného způsobu manipulace, přepravy a uloţení ve skladech a v překladištích, informace důleţité pro spotřebitele. Hovoříme tedy o ochranné, manipulační a informační funkci. (Pernica, 2005) Podle toho, jaké obal plní funkce, rozlišujeme tři druhy obalů: Spotřebitelský obal slouţí pro jeden výrobek, pro sadu výrobků nebo pro malý počet kusů téhoţ výrobku určený ke konečné spotřebě. Distribuční obal tvoří mezičlánek vloţený mezi spotřebitelské a přepravní obaly. Přepravní obal je vnější obal přizpůsobený snadné a efektivní přepravě. (Sixta a Mačát, 2005, str. 199)
4.1 Balení v automobilovém průmyslu Kaţdý výrobní závod má svá specifika, avšak všechny mají stejný jeden poţadavek, dopravit díly na výrobní linku včas a nepoškozené. V automobilovém průmyslu se většinou pro přepravu pouţívají vícecestné obaly, tedy přepravky, které se po pouţití vracejí zpět k dodavateli dílů, kde jsou opět naplněny zboţím. Pro příliš vzdálené zákazníky se balí zboţí do jednocestných kartonových obalů. (Podstawka, 2007) Hlavním důvodem je, ţe pro vratné obaly je potřeba aţ desetkrát větších skladovacích prostor neţ pro nevratné. Zároveň vratné obaly znamenají oproti nevratným aţ dvojnásobné transportní náklady. (Dlask, 2009) Podle slov odborníků většina automobilek pouţívá stejné typy balení. Nejčastěji se jedná o KTL boxy s rozměry 600 x 400 mm x variabilní výška a jejich zmenšené či zvětšené formy podle mezinárodního standardu. Z boxů vzniká paleta vysoká od jednoho do 1,2 m. (Podstawka, 2007) Základní rozměry vratných palet podle ISO jsou 1 000 x 1 200 mm. (Pernica, 2005) Tento rozměr pouţívá především Ford. (Podstawka, 2007) Nejčastěji vyskytující rozměr
21
v Evropě je 800 x 1 200 mm. Tento rozměr vyhovuje pro ţelezniční i silniční přepravu. (Pernica, 2005)
4.2 Obaly pouţívané v CKD centru V následující podkapitole se zabývám druhy palet, které pouţívá společnost Škoda Auto pro export rozloţených vozů. Přeprava dílů se pro většinu projektů CKD centra Škoda se provádí v nevratném balení. Výjimkou je expedice vozů do montáţního závodu na Ukrajině, kam jsou veškeré díly expedovány výhradně ve vratných obalech a částečně i díly do závodu v Rusku. Dále se vratné balení pouţívá pro nerozloţený kokpit modelu Octavia do Indie. Jedná se o jedinou povolenou výjimku na nevratný obal při expedici do závodu v Indii. (Dlask, 2009) Pro nevratné balení se pouţívají obaly z plastu, kartonu a dřeva. Tyto obaly můţeme rozdělit na univerzální a speciální. Univerzální obaly lze pouţívat pro více druhů dílů. Speciální obaly jsou jednoúčelové, slouţí tedy pouze pro daný díl. Výhodou speciálních palet je, ţe jsou přímo vyráběny podle tvaru a velikosti dílu. Počet dílů, které se do těchto přepravních boxů vkládají, je však malý, a proto je snaha počet těchto palet sniţovat a nahradit je universálními paletami. Mezi univerzální obalové materiály patří obaly z plastů jako např.: PE-fólie zajišťuje ochranu dílů proti prachu, vlhkosti a vysušení. VCI fólie slouţí k ochraně proti prachu korozi. Tyto fólie jsou napuštěny speciálními inhibitory, které sniţují korozivní působení na materiál. Látka v těchto fóliích vytvoří na přepravovaných dílech ochranný film, který po dobu přepravy chrání díl před vznikem koroze. Bublinková fólie se pouţívá k vypolstrování dílů a vrstev, aby nedocházelo k poškození
dílů
během
transportu.
Musí
být
stejně
jako
PE-fólie
bez změkčovadel. (Weißbrich a Schaarschmidt, 2003) Dále kartonové vnější obaly, kterých se pouţívá tří druhů: KLT obaly jsou obaly z vlnité lepenky, které se pouţívají na menší automobilové díly. Dají se vzájemně kombinovat a stohovat. Celkem se pouţívá
22
pět typů, jejichţ základním rozměrem je 600 x 400 x 280 mm a další pak tvoří podíly tohoto rozměru. Slouţí jako základní manipulační jednotka.
Zdroj: Katalog obalového materiálu, Škoda Auto, a.s. Obr. 9 KLT obal
Moduly. Materiál na výrobu modulů je rozdílný od KLT obalů. Velká výhoda těchto obalů je jejich rozmanitost. Škoda auto vyuţívá 18 druhů. Na kaţdý díl lze tak pouţít obal s nejvhodnějšími rozměry. Nevětší modul má rozměry 1035 x 700 x 560 mm. Menší moduly se expedují na podláţce, větší se konsolidují do GLT. GLT obaly jsou velké kartonové obaly, které jsou pro lepší manipulaci opatřeny podláţkou. Pouţívají se pro těţší a robustnější díly. Pro jejich snadnou manipulaci také slouţí ke konsolidaci modulů a KLT obalů. Jejich nosnost je 300 kg. (Dlask, 2009)
Zdroj: Katalog obalového materiálu, Škoda Auto, a.s. Obr. 10 GLT obal
23
Pro těţké díly se pouţívají dřevěné univerzální palety typu GLT. Pro přepravu některých dílů, u kterých nelze pouţít unifikovaných obalů, se pouţívají kartonové obaly speciálně vyvinuté pro konkrétní díly. Jde o díly, které mají nestandardní velikost, vyţadují zvláštní přístup, jsou zasílány systémem JIT, nebo jsou zasílány v sadě s dalšími díly. Tyto obaly jsou i přes svoje atypické tvary a rozměry konstruovány tak, aby maximálně vyuţívaly prostor v přepravní jednotce, nebo v prostoru, pro který jsou určeny. Především pro těţké a křehké díly, kde nelze pouţít kartonové obaly, se pouţívají speciální obaly ze dřeva, OSB desek nebo překliţky. Dřevěné palety se pouţívají především pro motory (dřevo) a pro skla (OSB desky). (Dlask, 2009, str. 32) Jestliţe jsou přepravovány nebezpečné materiály, musí být splněny podmínky, které
vyplývají
z
předpisů
pro
přepravu
nebezpečných
materiálů.
Mezi nebezpečné materiály patří akumulátory, airbagy a bezpečnostní pásy s pyropatronou. Při balení musí být pouţit speciální obal, schválený pro takovýto druh materiálu. Obal a kontejner, ve kterém jsou takovéto materiály přepravovány, musí být označen dle předpisů pro námořní dopravu IMDG Code a musí být vystavena IMO deklarace s příslušným zápisem o nebezpečných věcech. (Dlask, 2009; Macounová, 2008)
Zdroj: Prezentace přepravy nebezpečných věcí, Škoda Auto, a.s. Obr. 11 Značení nebezpečných materiálů dle IMDG Code
24
4.3 Rozhodovací proces při volbě obalu Rozhodování o volbě obalu není jednoduchou záleţitostí. Při výběru se musí přihlíţet na mnoho faktorů, které hrají v pořizování klíčovou roli. Jedním z nejdůleţitějších aspektů je zabezpečení kvality balených dílů. Je potřeba vzít v úvahu riziko poškození při dopravě, manipulaci a skladování, zvláště při přepravě velkého počtu výrobků. Pro zajištění maximální ochrany se pouţívá celá řada různých fixačních materiálů. (Hadáčová, 2008) Počet dílů v balení také závisí na velikost dodavatelské dávky. Je nutné vytvářet expediční balení v takových mnoţstvích, aby se jednalo pokud moţno o násobky nebo podíly původního balení. Toto je nutno dodrţovat z důvodu zachování minimálních zásob ve skladech CKD centra Škoda, a také aby nedošlo k přezásobení díly v cílové destinaci. Je také třeba dbát na to, aby nebyla překročena celková nosnost palety. (Gabriel, 2008) Při tvorbě obalů se dále hledí na vyuţití přepravních jednotek. V CKD centru se sleduje tzv. LADE faktor a procentní zaplnění kontejneru. LADE faktor je ukazatel naplnění kontejneru a jeho hodnota odpovídá počtu expedovaných jednotek na jeden kontejner. Udává, kolik rozloţených vozů lze vloţit do jedné přepravní jednotky (kontejneru). Vypočítá se jako podíl počtu zakázek vozů a počtu kontejnerů, v kterých byly odváţeny. Čím více je kontejner zaplněn, tím vyšší je LADE faktor. Procentní zaplnění kontejneru, jak napovídá sám název, udává z kolika procent je kontejner zaplněn. Při výpočtu se celkový objem balících jednotek v kontejneru vydělí efektivní objemem v kontejneru. Efektivní objem v kontejneru je maximální zaplnění (80% z celkového objemu). (Dlask, 2009)
4.4 Balící předpis Všechny díly jsou baleny dle příslušného balícího předpisu (viz. Příloha č. 1). Jde o podrobný popis průběhu balení a pouţitého balícího materiálu. Balicí předpis vystavuje, uvolňuje a aktualizuje útvar plánování obalů v příslušném systému. V současné době se balící předpisy zakládají do systému Pro CKD v SAPu. (Mazal, 2008) V záhlaví balícího předpisu je uvedeno číslo balícího předpisu, číslo a označení dílu a kvalitativní priorita dílu. Zařazení kvalitativní priority dílů se provádí formou 25
třídy A, B a C. Třídění se provádí z hlediska kvality, coţ znamená, ţe díly typu A jsou veškeré díly, které zákazník můţe vidět přímo na voze a vysoce cenné nebo velmi choulostivé díly. (např. lakované díly karoserie, pohledové díly interiéru). Díly B jsou montáţní mechanické části a díly C jsou díly, které nepotřebují ţádné speciální zacházení (např. krytky, šrouby, matice). (Dlask, 2009) Dále jsou informace o vnější paletě (název, označení, rozměry) a počet kusů v paletě. V další části je uveden pouţitý balící materiál a potřebné mnoţství k zabalení dílu. Ve čtvrté části jsou popsány jednotlivé kroky balení, které vedou k poţadovanému stavu. Tyto kroky musí být popsány co nejsrozumitelněji a nejdůkladněji a musí být zajištěn logistický sled jednotlivých kroků balení. Poté jsou uvedeny hmotnosti a objemy obalu. Hmotnost netto udává hmotnost dílů, brutto celkovou hmotnost s obalovým materiálem a tára pouze obalový materiál. Dále následuje datum uvolnění balícího předpisu a jména pracovníků, kteří tento balící předpis schválili. U dílů citlivosti A musí být schválen zástupcem plánování obalů, zástupcem kvality a zástupcem balícího provozu. U dílů citlivosti B a C pouze zástupci plánování a balícího provozu. Balící předpis také obsahuje podrobnou fotografickou dokumentaci balícího postupu včetně finální podoby celého balení. (Weißbrich a Schaarschmidt, 2003) Pracovníci provozu se musí bezpodmínečně řídit balícím předpisem, neboť nejen ţe na jejich základě je kaţdoročně vypracováván rozpočet pro nákup, ale také bez dodrţení tohoto postupu můţe dojít k poškození dílů a tak ke značným ztrátám. (Dlask, 2009)
4.5 Balení rozloţených vozů pro Indii Škoda Auto dodává do Indie vozy ve dvou stupních rozloţenosti. Do SAIPL ve městě Aurangabad zasílá modely A5, B6 a Yeti v montáţním setu CKD-3, do VW India ve městě Puna A05 v montáţním setu CKD. Externí závod Schnellecke v Dobrovicích zajišťuje expedici vozů B6, Yeti a některé díly modelu A05. (Mazal, 2008) Jednotlivé komponenty se vyrábějí v závodech Škoda Auto v Mladé Boleslavi pro vůz Fabia a Octavia, a v Kvasinách pro Superb a YETI nebo jsou dodávány přímo
koncernovými
a
externími
dodavateli.
(Láník,
2006)
Díly
jsou
od dodavatelů dodávané v sériových plastových obalech. V CKD centru nebo 26
ve Schnellecke probíhá přebalování do jednocestných zámořských obalů. (Mazal, 2008) Výjimkou je částečně smontovaný kokpit, který se expeduje ve vratných kovových paletách. Je vychystáván externí firmou v závodě Vrchlabí a je dodáván včetně tří kartonových krabic, jeţ obsahují kokpitové příbaly, které jsou dokompletovávány v montáţním závodě v Indii. Tyto příbalové díly se expedují s karoserií, ke které náleţí. (Dlask, 2009) Kaţdý týden obdrţí jednotlivé provozy ve Schnellecke a v CKD centru aktuální plán balení s potřebou pro zabalení dílů dle balících předpisů pro následující týden (Dlask, 2009) Ve stupni rozloţenosti CKD-3 se expedují karoserie a montáţní díly zvlášť. Pro transport karoserie slouţí dřevěná konstrukce tzv. rack, na který je karoserie pomocí jeřábu převěšena a upevněna dle BP. Ke konstrukci jsou připevněny i JIT díly vázané ke karoserii (sada sedaček, sada výplní dveří, sada dílů pro střední konzolu a kokpitové příbaly). (Weißbrich a Schaarschmidt, 2003)
Zdroj: Návodka na svěšení karoserie, Škoda Auto, a.s. Obr. 12 Převěšení karoserie na rack
Mezi tím je na vedlejším pracovišti nabalena přepravní dřevěná jednocestná paleta vázanými díly. Jedná se částečně o díly JIT (nárazníky, kokpit) a částečně o díly, které nejsou dodávány systémem JIT, ale jsou systémově vázány k dané karoserii (součást rozloţených náprav, převodové skříně, výztuhy nárazníků, disky kol). Poté se vystrojená karoserie převěsí na přepravní paletu a pomocí vysokozdviţného vozíku se zasune do přepravního kontejneru. V kaţdém kontejneru standardní velikosti (12 032 x 2 350 x 2 390 mm) jsou přepravovány tři karoserie. (Dlask, 2009, str. 40) 27
Ostatní díly v montáţním setu CKD-3 a všechny díly CKD jsou přebalované do zámořského balení dle plánu balení. Jako nosný materiál se většinou pouţívá papír nebo dřevo. Malé kartonové obaly jsou pro lepší manipulovatelnost konsolidovány do GLT obalů nebo na podláţku podle pravidel pro stohování. V současné době jsou KLT obaly a menší moduly konsolidovány do GLT o rozměrech 1 450 x 1 140 x 740 mm.
Zdroj: Pravidla pro stohování obalů v kontejneru, Škoda Auto, a.s. Obr. 13 Konsolidace KLT obalů
Všechny zabalené díly jsou nakládány do samostatných kontejnerů, ve kterých jsou pak expedovány do závodu v Indii. Výjimkou jsou motorové palety, které se z důvodu hmotnosti a stohovatelnosti posílají v jednom kontejneru. Procesní materiál (provozní kapaliny, lepidla, tmely apod.) je z důvodu spotřebních lhůt expedován do Indie systémem LIFO. Část tohoto materiálu je zajišťována výrobci přímo v Indii a část je expedována z Mladé Boleslavi v originálních nevratných obalech. (Dlask, 2009, str. 42)
28
5
NÁVRHOVANÉ ŘEŠENÍ A EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ
5.1 Navrhované řešení Vzhledem k tomu, ţe nejdraţší poloţkou při expedici rozloţených vozů je transport, hraje při navrhování obalu důleţitou roli vytíţenost transportního kontejneru. V současné době se pro konsolidaci pouţívá GLT obal o rozměrech 1406 x 1072 x 575 mm. Při loţení těmito GLT paletami je moţné umístit 16 palet v jedné vrstvě, ve třech vrstvách 48 palet. Vyuţití loţného prostoru kontejneru je v tomto případě pouze 77 %. Podstatou návrhového řešení je změna konsolidační palety. Nová paleta má rozměry 1 200 x 1 000 mm x 1 275 mm.
Obr. 14 Nová konsolidační GLT
Jak můţeme vidět na obrázku, paleta se skládá ze dvou vrstev, kde víko spodní krabice je zároveň dno vrchní krabice. Důvodem je dodrţení pravidel pro stohování, aby nebylo na sobě více vrstev KLT obalů neţ je moţné. 29
Do High-Cube kontejneru lze umístit 22 palet ve dvou vrstvách, coţ zabýrá 93,2 % podlahové plochy.
Zdroj: Export flows to India- Schoeller Arca Systems Obr. 15 Loţení palet 1200 x 1000 v kontejneru
Výška palet na rozdíl od původní palety odpovídá výšce dveřnímu otvoru.
Navrhovaná paleta
Původní paleta
Zdroj: zpracováno podle Katalogu obalového materiálu [interní materiály]. Škoda Auto, a.s. Obr. 16 Loţení konsolidačních palet v kontejneru
30
Na tuto paletu lze do jedné vrstvy umístit pět krabic KLT001. Ve čtyřech vrstvách to je 20 obalů KLT001. Na původní paletu se jich vešlo pouze 8 ks.
Obr. 17 Loţení KLT obalů na paletě 1200 x 1000
Rozměry dalších druhů KLT obalů tvoří podíly KLT001, a jsou proto kombinovatelné.
Obr. 18 Kombinovatelnost KLT obalů
31
Nová konsolidační paleta je ideální pro KLT obaly. KLT obaly odpovídají rozměrům navrhované konsolidační palety a umoţňují vyuţití její celé plochy. Tyto vlastnosti však moduly postrádají. Vzhledem k tomu je součástí návrhového řešení sníţení počtu typů modulů a jejich nahrazení KLT obaly. Díly balené do menších modulů, se budou balit tedy do KLT obalů. Takto je moţné nahradit 9 druhů modulů do velikosti 520 x 350 x 560 mm, do kterých se balí 26 dílů modelu A05, 24 dílů A5, 40 dílů B6 a 74 dílů modelu YETI. Jedná se o díly malé většinou sypané. Ostatní moduly se budou stohovat na podláţku.
5.2 Zhodnocení návrhu Při hodnocení návrhu vycházím ze dvou základních hledisek: náklady na pouţitý obalový materiál a náklady na transport. Tyto náklady se pro snadné porovnání přepočítávají na jeden vůz. Do nákladů na obalový materiál se započte cena konsolidační palety a KLT obalů. Pro výpočet je nutné znát spotřebu jednotlivých KLT obalů na vůz a to za předpokladu, ţe menší moduly nahradíme KLT obaly. Cenu KLT a cenu konsolidační palety připadající na jedno KLT vynásobím spotřebou daného KLT na vůz. Předpokládáme, ţe u obou variant pouţíváme stejné fixační materiály. Při výpočtu transportních nákladů vycházím z ceny za transport kontejneru do závodu v Indii a počtu vloţených KLT obalů v kontejneru. A opět pro porovnání přepočítáme náklady na jeden vůz. I kdyţ nové GLT je o 300 Kč draţší, na nákladech na obalový materiál se ušetří, protoţe se do jednoho GLT vloţí více dílů, a transportní náklady budou také levnější, jelikoţ do jednoho kontejneru při navrhované variantě lze umístit větší počet KLT obalů a tedy i jednotlivých dílů. V následující tabulce jsou uvedeny úspory nákladů na balení a transportní náklady na jeden vůz u jednotlivých modelů, které vzniknou pouţitím nové konsolidační palety. V této práci nejsou úmyslně uvedeny konkrétní hodnoty z důvodů utajení, ale i z důvodu změn měnového kurzu a cen obalového materiálu, které mohou ovlivnit celkovou částku.
32
Tab. 2 Úspory na vůz u jednotlivých modelů
Model Náklady na obalový materiál Transportní náklady
Celkem
A5
A05
-2,10% -1,99%
-2,90% -2,57%
B6 -2,40% -2,31%
YETI -3,40% -3,06%
-4,09% -5,47% -4,71% -6,46%
Porovnání je zjednodušené, jeho metodika je vedena v tradičním duchu. Nezahrnuje hlediska ostatních funkcí obalu ani hlediska navazujících článků distribučního řetězce, včetně hlediska pracnosti. (Pernica, 2005)
33
6
ZÁVĚR
V souvislosti se stále větší konkurencí v automobilovém průmyslu na vyspělých trzích jsou automobilky nuceny hledat jiná perspektivní odbytiště. Mnohé země však chrání svůj trh prostřednictvím vysokých celních sazeb na dovoz hotových výrobků. Automobilky tedy vyváţejí vozy na tyto trhy v rozloţeném stavu a montáţ vozů se provádí aţ na místě. Například v Indii je importní clo na vozy 60 %, ale pokud jsou vozy dováţeny v stavu rozloţenosti CKD, je na jednotlivé importované díly uvalováno clo pouze 10 %. Hlavními důvody pro export rozloţených vozů je tedy minimalizace nákladů na vývoz do zahraničních destinací s cílem zvýšení celkového zisku, rozšiřování dosavadních trhů a prohlubování spolupráce s jinými zeměmi. Z expedice rozloţených vozů vyplývají i výhody pro země, na které automobily takto dováţí. Budují se zde montáţní haly, místní dodavatelé mohou dostat nové lukrativní zakázky a vytvářejí se nová pracovní místa. Automobilové podniky jsou také z důvodu narůstající konkurence vystaveny tlaku na sniţování výrobních nákladů. V této oblasti je moţné optimalizovat přepravní trasy, zvyšovat efektivnost vyuţití přepravních prostředků a jejich kapacity, sniţovat náklady na obalový materiál nebo také zvyšovat produktivitu jednotlivých pracovníků. Proces sniţování nákladů nejen v CKD centru, ale i v celé společnosti Škoda Auto a.s., probíhá neustále. S tím jak se mění podmínky a ceny vstupů nestačí měnit přístup k tvorbě nových projektů, ale je také nutné se zaměřit i na optimalizaci projektů stávajících tak, aby byla udrţena konkurenceschopnost společnosti. V této práci je zpracován návrh na sníţení nákladů při expedici rozloţených vozů z CKD centra Škoda Auto a.s. do závodů v Indii Vztahuje se k balení dílů. Z hlediska logistiky je tato operace velice důleţitá a v mé práci je jí věnována kapitola 4. Podstatou navrhovaného opatření je vyuţití nové konsolidační palety, která umoţňuje efektivnější vyuţití prostoru v přepravním prostředku. Tento návrh byl za mého působení v CKD centru aplikován.
34
Seznam literatury CKD Centrum [intranet ŠKODA AUTO a.s.]. [cit. 17. 6. 2011]. Dostupné z:
. DLASK, Z.: Vyuţití přepravní kapacity v kontejnerech. [Bakalářská práce]. Mladá Boleslav, Škoda Auto Vysoká škola, 2009. GABRIEL, J.: Expedice rozloţených vozů ze společnosti Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav, Škoda Auto Vysoká škola, 2008. GROS, I.: Logistika. 1. vydání. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 1996. ISBN 8070802626. HADÁČOVÁ, Olga. Optimalizace logistických procesů. [Bakalářská práce]. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2008. HANKE, P.: Škoda jiţ montuje auta v Rusku [online]. 18. 9. 2008, [cit. 14. 8. 2011]. Dostupné z:
. HERMAN, O.: Ţelezniční nákladní vozy ČD – Průvodce nákladní přepravou Českých drah. Praha: JERID, spol. s r. o., 2003. HERZBERG, P.: Ladungssicherung im Container – Anweisung [interní materiály]. Wolfsburg: Volswagen AG, 2008. Historie firmy Škoda Auto Česká republika [online]. 2011. [cit. 30. 9. 2011]. Dostupné z: . JONÁŠOVÁ, M.: Řízení ekonomie SKD/CKD projektů. [Bakalářská práce]. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2009. Katalog obalového materiálu [interní materiály]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s. 2009. LÁNÍK, O.: Škoda Auto otevřela nové CKD centrum [online]. 5. 5. 2006 [cit. 7. 9. 2011] Dostupné z: . LASÍK, J.: Skopak - pikap z Pakistánu [online]. 31. 8. 2009 [cit. 1. 8. 2011], Dostupné z: . 35
MACOUNOVÁ, E. Transport rozloţených vozů. [Bakalářská práce]. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2008. MAZAL, M. Logistický projekt A5 CKD-3 Indie. [dokumentace číslo PL-VLC-02208-02]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s., 2008. Od Laurin & Klement ke Škoda Auto [online]. 21. 12. 2010. [cit. 5. 9. 2011]. Dostupné z: . OPPERMANN J.: Koncernová směrnice o obalech – Vůz do zámoří [interní materiály]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s., 2003. PERNICA, P. Logistika pro 21. století, 2.díl. 1. vydání. Praha: Radix, 2005. 536 s. ISBN 80-86031-59-4. PODSTAWKA, V.: Balení pro autoprůmysl: Ostře propracovaný řetězec [online]. 23. 8. 2007. [cit. 6. 9. 2011]. Dostupné z: . Prababička Škody Yeti: novozélandský teréňák Trekka [online], 2009, [cit. 1. 8. 2011], Dostupné z: . Pravidla pro stohování obalů v kontejneru [interní materiály]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s. 2010. Prezentace externích montáţních závodů [interní materiály]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s. 2010. SIXTA, J., MAČÁT, V. Logistika teorie a praxe. 1. vydání. Brno: CP Books, 2005. 315 s. ISBN 80-251-0573-3.
Škoda Auto v Mladé Boleslavi otevřela nové CKD centrum [online]. 2006. [cit. 1. 11. 2011]. Dostupné z: . Škoda: Turecko, 1966-1986. [online]. 2009. [cit. 1. 9. 2011] Dostupné z: . TKADLECOVÁ, E. Místo, význam a moţnosti balení v logistickém řetězci. [Bakalářská práce]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakutla technologická. 2009. TLUCHOŘ, J. Návodka na svěšení karoserie [interní materiály]. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s. 2009. Výroční zpráva Škoda Auto 2010. Mladá Boleslav: Škoda Auto, a.s. 2011. 253 s.
36
Zahraniční projekty [intranet ŠKODA AUTO a.s.]. [cit. 17. 6. 2011]. Dostupné z: . Zahraniční závody Škoda Auto [online]. 2011. [cit. 20. 9. 2011]. Dostupné z: .
37
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 CKD centrum Škoda Auto, a.s. .......................................................................9 Obr. 2 Stupně rozloţenosti ...................................................................................... 10 Obr. 3 Vůz Trekka ................................................................................................... 12 Obr. 4 Vůz Skopak .................................................................................................. 13 Obr. 5 Expedice rozloţených vozů .......................................................................... 14 Obr. 6 20/40stopý kontejner .................................................................................... 20 Obr. 7 High - Cube kontejner................................................................................... 20 Obr. 8 Vagóny typu Hirrs a Habis ............................................................................ 20 Obr. 9 KLT obal ....................................................................................................... 23 Obr. 10 GLT obal..................................................................................................... 23 Obr. 11 Značení nebezpečných materiálů dle IMDG Code ..................................... 24 Obr. 12 Převěšení karoserie na rack ....................................................................... 27 Obr. 13 Konsolidace KLT obalů............................................................................... 28 Obr. 14 Nová konsolidační GLT .............................................................................. 29 Obr. 15 Loţení konsolidačních palet v kontejneru ................................................... 30 Obr. 16 Loţení palet 1200 x 1000 v kontejneru ....................................................... 30 Obr. 17 Loţení KLT obalů na paletě 1200 x 1000 ................................................... 31 Obr. 18 Kombinovatelnost KLT obalů ...................................................................... 31
Seznam tabulek Tab. 1 Přednosti a nedostatky jednotlivých druhů dopravy ..................................... 18 Tab. 2 Úspory na vůz u jednotlivých modelů ........................................................... 33
38
Seznam příloh Příloha č. 1…………………………………………………………………………….40
39
Příloha č. 1
40
41
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Petra Macková
STUDIJNÍ OBOR
Ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Balení rozloţených vozů
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
INSTITUT
IPT - Institut ekonomiky provozu a technických věd
POČET STRAN
39
POČET OBRÁZKŮ
18
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
ROK DEVZDÁNÍ
2011
Tato práce si klade za cíl objasnit problematiku balení a přepravu dílů rozloţených vozů ze závodu Škoda Auto a.s. v Mladé Boleslavi do Indie. První část práce představuje CKD Centrum, jehoţ hlavním úkolem je připravovat pro zahraniční montáţní závody vozy Škoda v SKD, MKD a CKD montáţních sadech. Tyto montáţní sady představují různé stupně rozloţenosti jednotlivých dílů a komponentů, které jsou odesílány do zahraničních závodů v kontejnerech nebo ţelezničních vagónech. V rámci návrhů na zlepšení problematických způsobů balení bude navrhována nová paleta pro konsolidaci, která umoţňuje efektivněji vyuţít prostor v přepravním kontejneru.
KLÍČOVÁ SLOVA
CKD centrum, rozloţené vozy, balení
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE
42
ANNOTATION
AUTHOR
Petra Macková
FIELD
6208R087 Business Management and Sales The packaging of disassembled cars
THESIS TITLE
SUPERVISOR
doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
INSTITUTE
Institute of Production and
YEAR
2011
Operations
NUMBER OF PAGES
40
NUMBER OF PICTURES
18
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
1
SUMMARY
This bachelor work is focused on packing and transport of disassembled cars from the plant Škoda Auto, a.s. in Mladá Boleslav to India. In the first part I present CKD centre which main task is to prepare Škoda cars for foreign assembly plants in SKD, MKD and CKD assembly sets. This assembly sets represent varying degrees of disassembly of the various components and assembly modules, which are sent to foreign plants in transport containers or rail units. In the closing part of the bachelor work is proposed new consolidation pallet which allows utilizing of space in a shipping container more efficient.
KEY WORDS
CKD Centrum, Packing, Export
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
43
