ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Milan Procházka
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Měření výkonu trhu v oblasti prodeje Škoda originálních náhradních dílů
Milan PROCHÁZKA
Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Milan Procházka
STUDIJNÍ OBOR
Ekonomika a management
NÁZEV PRÁCE
Měření výkonu trhu v oblasti prodeje Škoda originálních náhradních dílů
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D.
INSTITUT
IUF
POČET STRAN
53
POČET OBRÁZKŮ
15
POČET TABULEK
20
POČET PŘÍLOH
3
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce se zabývá měřením výkonu trhu v oblasti
ROK ODEVZDÁNÍ
2010
prodeje Škoda originálních náhradních dílů. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o společnosti Škoda Auto, a.s., dále charakterizuje trhy v České republice, Norsku a Švédsku pomocí SWOT analýzy. V praktické části analyzuje jednotlivé faktory, které mohou ovlivnit ukazatel výkonu trhu, obrat na vůz. A hledá jejich vzájemné souvislosti. Cílem práce je nalézt alternativní ukazatel výkonu trhu, který by měl přesnější vypovídací hodnotu než stávající ukazatel. Toho je dosaženo pomocí váženého průměru. Je zde využito třídění vozidel do tří segmentů na základě jejich stáří. Jednotlivým segmentům je přidělena váha v závislosti na loajalitě zákazníků daného segmentu. Tento ukazatel má přesnější vypovídací hodnotu výkonu trhu v oblasti prodeje originálních dílů. KLÍČOVÁ SLOVA
Škoda originální náhradní díly, měření výkonu trhu, ČR, Norsko,Švédsko, vážený aritmetický průměr
ANNOTATION AUTHOR
Milan Procházka
FIELD
Economics and management
THESIS TITLE
Measurement of market performance in sales of Škoda Genuine Parts
SUPERVISOR
doc. Ing. Romana Nývltová, Ph.D.
INSTITUTE
IAF
YEAR
NUMBER OF PAGES
53
NUMBER OF PICTURES
15
NUMBER OF TABLES
20
NUMBER OF APPENDICES
3
SUMMARY
2010
The bachelor thesis deals with measuring the performance of the market in area of sales of Škoda Genuine Parts. The theoretical part provides basic information about the company Škoda Auto a.s and characterizes the markets in Czech Republic, Norway and Sweden by using SWOT analysis. The practical part examines the different variables that can affect the performance indicator of the market, turnover in the car. And search for mutual respect. The goal is to find an alternative indicator of market performance, which should be more representative than the current indicator. This is achieved using a weighted average. Vehicles are classified into three segments based on age. Individual segments are weighted depending on the customer loyalty segment. This indicator is a more representative value of the performance of the market in sales of Genuin Parts.
KEY WORDS
Škoda Genuine Parts, measuring market performance, Czech Republic, Norway, Sweden, weighted arithmetic average
Akad m'ckyr 1::: 2009 Xl 10
Skoda Auto VYSQka sk Ia Institl.U ucetnic [a financnihorizeni podniku
,
"
r
v
,
"
ZADANI BAKALARSKE PRA,CE
pracov . el
l\'lilan Proe azka,
Studijni prob'rdm
Ekono'" a a management
Obol"
Podnikova ekonomika. a . anage ne It obchodu
'I~r,eni v)fkonu trhu v oblastiprodeje Skoda origina nfeb na'hrad' me' d'" .I U Ci:
Cile \FyP()cV
meo . ob ah:
Vas! hakalitske pmc je allal a uk z:.i •• "obmt na VU;1;" idac i h dnota a b edillli alternativnlcb ukaz le' .
1. Podrobna aualy'za ukaZlllcie obtat na vUz" ~ vyuzi"iID po
-
sHne a "labe strimky. jeho
atkli!l
a ceskeho trbu. 2. Sil.ne a s abc S,m nky.
3. Filiory ovlivnujiej vypovidacl hodnotu tohoto u aZ:Jtclc. 4. tlalYza obra 1 oa vUz na nalmpecb 2ie Skoda Auto Miada Boles1 5. AnaJYz;a obratu os liz n prodejich importera do dea er e [teo 6. a alternati'mich ukazael pro ml:i'cnl . konu trhLl., Ro ahpnke:
25 stran
Seznsm odoornc literatury: 1. KOTLER, P. lrwm{iv~il marketing. Ja . krcath nim 71:1. len! lIttent u zakaznikU, 1.". d, Praha: GRAnA., 2005. 199 s. [SBN 80..Z47-Qnl-X. 2. ARNfS 0 G, G. - KOn.F.R, P. ~Marke.t;ng, Praha: Grada Publishing, 2004. ISB :BO~24?~05l3-3. 3. lYKOV·. J. Ja organizova! a fldit llspeJn" pmdej. Praha: Grada Publis . g, 2002. lSB 80-247-0205-3. 4. '.~ CA' G,-JOBBER, 0" i~mllgejnerJtpr(}d(!je.Praha: Cmnputc,'t Pre. 5• .2001.431 s. B 80-7226-533·4. 5. TELL S, G. . Reklama a podpOl'a prodeje. P:mha: Grada P'llbli hing 2000. 620 S. ISBN 80·7169-997 7. 6. Bl I. .1 0 zlatjch prallidel pmdeji'. Prodllvat je snai..~.r:1"I i davat. 2. vyd. Pta a:' agement Pre ,1995. 120 s. ['SBN 80- 5603.90. '. 7. Inremi materifily finny Skoda Auto
Datllill zacF i bakalarske pnice:
bi'eze 2009
TermUl ode rzdam bakalMsk t. prlll':'C:
prosinec 2009
L. S.
~,Ramana dlllC"
$'\'lto\ a, Ph.D.
Ing.
e
~:e Mg:r. Petr Stile
p['oIektor S·
VS
u~,
insLilutu
l\-lila ~ Prochaz:ka autor nice
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
Sb.
o
právu
autorském
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 1.května 2010 Milan Procházka
3
Děkuji doc. Ing. Romaně Nývltové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce. Velké poděkování náleží i pracovníkům oddělení PDZ ve Škoda Auto a. s., kteří mi věnovali čas a poskytli informace z praxe.
4
Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ................................................... 7 1
Úvod ................................................................................................................ 8
2
Měření výkonu trhu ........................................................................................ 10 2.1
Definice výkonnosti ................................................................................. 10
2.2
Funkce měření ........................................................................................ 10
2.2.1
Funkce podpory (opory) paměti ........................................................ 10
2.2.2
Funkce komparace ........................................................................... 10
2.2.3
Funkce podpory objektivizace a šíře smyslového vnímání ............... 10
2.2.4
Funkce podpory hloubky poznaní ..................................................... 10
2.2.5
Funkce zprostředkování poznání ...................................................... 10
2.2.6
Funkce důkazní ................................................................................ 10
2.3
3
4
Fáze procesu měření .............................................................................. 11
2.3.1
Vytvoření modelu .............................................................................. 11
2.3.2
Volba metod a nástrojů ..................................................................... 11
2.3.3
Získání požadovaných hodnot .......................................................... 11
2.3.4
Zaznamenání a uchování získaných hodnot .................................... 11
2.3.5
Třídění a interpretace hodnot ........................................................... 11
2.3.6
Ověření informací ............................................................................. 12
2.3.7
Komunikace informace uživatelům ................................................... 12
2.4
Market Value Added ................................................................................ 12
2.5
Cash Flow Return On Investment ........................................................... 12
2.6
Shareholder Value Added ....................................................................... 13
Škoda Auto .................................................................................................... 14 3.1
Historie .................................................................................................... 14
3.2
PDZ ......................................................................................................... 15
3.3
Škoda Auto Parts Center......................................................................... 15
3.4
Značka Škoda originální díly ................................................................... 16
Místní specifika trhů ....................................................................................... 17 4.1
Norsko ..................................................................................................... 17
4.1.1
Obecné informace ............................................................................ 17
4.1.2
Analýza trhu ...................................................................................... 17
4.2
Švédsko .................................................................................................. 18
4.2.1
Obecné informace ............................................................................ 18 5
4.2.2 4.3
Analýza trhu ...................................................................................... 19
Česká republika ...................................................................................... 20
4.3.1
Obecné informace ............................................................................ 20
4.3.2
Analýza trhu ...................................................................................... 20
5
Obrat na vůz .................................................................................................. 22
6
Faktory ovlivňující obrat na vůz ..................................................................... 23 6.1
Doživotní záruka mobility ........................................................................ 23
6.2
Nehodovost ............................................................................................. 23
6.3
Spokojenost se servisem (IACS) ............................................................. 23
6.4
Měnový kurz ............................................................................................ 25
6.4.1
CZK/EUR .......................................................................................... 26
6.4.2
NOK/EUR ......................................................................................... 26
6.4.3
SEK/EUR .......................................................................................... 27
6.4.4
Vliv měnového kurzu ........................................................................ 27
7
Alokační klíč................................................................................................... 28
8
Segmentace................................................................................................... 29
9
Vozový park ................................................................................................... 30 9.1
Křivka úmrtnosti....................................................................................... 30
9.2
Norsko ..................................................................................................... 32
9.3
Švédsko .................................................................................................. 34
9.4
ČR ........................................................................................................... 35
10 Obraty prodejů originálních dílů ..................................................................... 38 10.1
Norsko.................................................................................................. 38
10.2
Švédsko ............................................................................................... 38
10.3
ČR ........................................................................................................ 39
11 Výpočet obratu na vůz ................................................................................... 40 11.1.1
Aktuální metoda měření výkonu trhu ............................................. 40
11.1.2
Navrhovaná metoda měření výkonu trhu....................................... 41
11.1.3
Aplikace navrhované metody měření výkonu trhu ......................... 43
12 Závěr.............................................................................................................. 46 SEZNAM LITERATURY ....................................................................................... 48 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 50
6
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ CZK
česká koruna
ČR
Česká republika
DPH
daň z přidané hodnoty
Fzgb IST
Fahrzeugbestand (aktuální početní stav vozového parku)
Gruppe
skupina (německy)
IACS
International After Sales Customer Satisfaction
Jahr
rok
NOK
norská koruna
Norwegen
Norsko (německy)
PD
Prodej originálních dílů a příslušenství; oddělení ve Škoda Auto a.s.
PDZ
Prodej originálních dílů pro západní Evropu a zámoří; oddělení ve Škoda Auto a. s.
Polk MS
název firmy
REG
registrace vozidel
SAP
počítačový software
Schweden
Švédsko (německy)
SEK
švédská koruna
SR I.
křivka úmrtnosti I. (německy Sterberaten)
SR II.
křivka úmrtnosti II. (německy Sterberaten)
ŠA
Škoda Auto a. s.
Tschechien
Česká republika
tzv.
takzvaně
Wagenalter
stáří vozidla
7
1 Úvod Vypracování závěrečné bakalářské práce je součástí bakalářského studia na Škoda Auto a. s. Vysoké škole. Tuto práci jsem napsal ze znalostí získaných během studia na vysoké škole a mé praxe ve společnosti Škoda Auto a.s. na oddělení PDZ. Dále budu čerpat informace z české i zahraniční odborné literatury vztahující se k této problematice. Ve své práci budu analyzovat ukazatel výkonu trhu, kde se nyní používá ukazatel obrat na vůz (Sales per Car) a pokusím se navrhnout vhodnější metodu měření. Tento ukazatel se využívá napříč celou firmou ŠA a obzvláště v oblasti prodeje Originálních náhradních dílů. Právě v této oblasti budu analyzovat trhy ve Švédsku, Norsku a České Republice. Obrat na vůz je zjednodušeně celkový obrat daného trhu dělený vozovým parkem patřičného trhu. Mým záměrem je demonstrovat snadnou ovlivnitelnost tohoto zdánlivě jednoduchého výpočtu. Může to být loajalitou zákazníků, změnami měnových kurzů a dalšími faktory. Na první pohled je zřejmé jaké dvě proměnné budu analyzovat. Začnu ovšem celkovým pohledem na jednotlivé trhy a jejich místní specifika. Dále se zaměřím na metodiku výpočtu obratu. Ten můžeme brát z pohledu firmy ŠA, z pohledu importéra či jeho prodejů do dealerské sítě. Je zapotřebí také zohlednit, že část obratu je tvořena tzv. shodnými díly, které může dodávat také jiná část skupiny Volkswagen (VW, Audi, Seat). Velikost vozového parku můžeme zjistit na základě prodejů automobilky na patřičném trhu, ale také z informací lokálních statistických úřadů, asociací sdružujících dovozce automobilů nebo z informací od dovozce. Celá tato proměnná je ještě ovlivněna stářím a segmentací do skupin podle stáří. Tyto skupiny označujeme jako segmenty I., II. a III. V poslední době je stále aktuálnější metodika přepočtu z jedné měny do druhé. Měnové kurzy jsou schopny se velmi měnit a to i v krátké době. Pokud používáme lokální měnu, euro a českou korunu, dochází tím ke zkreslení průkaznosti. Z tohoto důvodu se budu snažit o co nejmenší počet převodů a většina hodnot bude vedena v EUR. 8
Cílem mé práce je nalezení alternativního ukazatele měření výkonu trhu v oblasti prodeje originálních dílů, který by objektivněji odrážel situaci na trhu a umožnil hodnotit výkon importéra/dealera. S nynějším ukazatelem dochází k jistým zkreslením a nepřesnostem. Celá práce je zakončena seznamem použité literatury a přílohami.
9
2 Měření výkonu trhu 2.1
Definice výkonnosti
„Výkonnost znamená charakteristiku, která popisuje způsob, respektive průběh, jakým zkoumaný subjekt vykonává určitou činnost, na základě podobnosti s referenčním způsobem vykonávání (průběhu) této činnosti. Interpretace této charakteristiky předpokládá schopnost porovnání zkoumaného a referenčního jevu z hlediska stanovené kriteriální škály.“ [7] 2.2
Funkce měření
Důvodů k aplikaci měření výkonu v praxi může být několik, závisí na okolních faktorech, ale mezi hlavní můžeme vyjmenovat následující: [7] 2.2.1 Funkce podpory (opory) paměti Provedení měření pomáhá uchovávat údaje o objektu a jeho vlastnostech k danému okamžiku nebo za danou periodu vývoje. Původní parametry tak zůstávají k dispozici i přes aktuální nepřítomnost objektu či jejich změnu. 2.2.2 Funkce komparace Měření umožňuje komparovat vlastnosti objektů jak v horizontu časovém, tak i v horizontu věcném. 2.2.3 Funkce podpory objektivizace a šíře smyslového vnímání V rámci okolností lze s přihlédnutím k měření objektivizovat vlastnosti zkoumaného objektu, který nebyl dříve zcela zhodnocen subjektivním vjemem. Jisté vlastnosti totiž nelze subjektivními lidskými smysly dobře popsat. 2.2.4 Funkce podpory hloubky poznaní Jedná se o zobjektivnění vlastností, které byly objektu druhotně přisouzeny člověkem. A nelze je přímo zachytit lidskými smysly ani technickými nástroji. 2.2.5 Funkce zprostředkování poznání Tato funkce umožňuje získání informací o vlastnostech objektu i osobám, které se přímo nepodílejí na jeho zkoumání. 2.2.6 Funkce důkazní I přes jistý subjektivní prvek, který nelze skoro odstranit, může být měření použito jako důkazní prostředek, zda jistý jev nastal či nikoli. 10
2.3
Fáze procesu měření
„V nejužším významu pojmu znamená měření přiřazení hodnoty určité charakteristice zkoumaného objektu. Z pragmatického hlediska je však vhodné chápat měření jako proces, jehož cílem je zajištění požadované informace o zkoumaném objektu pro uživatele. Proces měření výkonnosti se v tomto širším pojetí sestává z řady na sebe navazujících fází, z nichž mezi ty základní obvykle patří následující:“ [7] 2.3.1 Vytvoření modelu Jedná se o základ pro realizaci měření, v této fázi definujeme prvky, vztahy a charakteristiku objektu, který bude předmětem měření. Primárně se jedná o vytvoření jeho účelově orientovaného obrazu. Určuje pak jistý úhel pohledu na skutečnost. 2.3.2 Volba metod a nástrojů Tato fáze nám říká jakým způsobem, pomocí jakých metod, s využitím jakých nástrojů můžeme měření uskutečnit. 2.3.3 Získání požadovaných hodnot V této části probíhá samotné změření, může k němu docházet buď přímo, nebo s využitím určitého nástroje, který přibližuje zkoumající objekt ke zkoumanému objektu za účelem zjištění zkoumaných hodnot. V jistých společenských oborech nemusí být tato část příliš snadná. 2.3.4 Zaznamenání a uchování získaných hodnot Jedná se o významnou technicko-metodickou fázi v procesu měření. Mezi důležité faktory patří co nejmenší množství uskutečněných chyb a zároveň co nejnižší vynaložené úsilí. Tato fáze sama o sobě není nijak důležitá, ale její důležitost výrazně vzrůstá s provázaností na ostatní fáze. 2.3.5 Třídění a interpretace hodnot Slouží jako příprava pro přenos dat a informací uživatelům. Dochází zde ke zpracování primárních dat o zkoumaném subjektu. Dále navazuje třídění, uspořádání, analýza, porovnání či syntéza. Tato fáze velmi ovlivňuje finální interpretaci informací uživatelem a proto je zde kladem velký důraz na kvalitu provedení.
11
2.3.6 Ověření informací Porovnání výsledků měření stejného zkoumaného objektu, které provedly rozdílné subjekty. Může být provedeno nezávislým subjektem. Cílem této fáze je vyeliminování všech prvků subjektivity, jak záměrných, tak nezáměrných za účelem zvýšení objektivity měření. 2.3.7 Komunikace informace uživatelům Finální část celého procesu měření výkonnosti. Má za cíl vhodnou formou a prostředky komunikace srozumitelně a včas zprostředkovat uživateli informace o zkoumaném objektu a jeho vlastnostech. V praxi se v této oblasti jedná o reporting, výkaznictví, prezentaci. 2.4
Market Value Added
MVA měří rozdíl mezi tržní hodnotou podniku a hodnotou investovaného kapitálu. Může to vypadat, že podle uvedená definice se toto měřítko orientuje na současnost a ne na predikci budoucnosti. Nabízejí se ovšem dvě varianty výpočtu: Ex post – rozdíl mezi tržní hodnotou firmy, obvykle vyjádřenou tržní kapitalizací a čistými aktivy hlavní výdělečné činnosti. Ex ante – současná hodnota predikcí budoucích výsledků dle ekonomické přidané hodnoty. Pro posouzení průběhu činnosti v určitém období je možné použít odvozený rozdílový ukazatel – změnu tržní přidané hodnoty. Tento ukazatel vyjadřuje změnu tržní hodnoty na začátku a na konci období. Pokud vycházíme z předpokladu, že MVA se počítá jako současná hodnota budoucích hodnot ekonomické přidané hodnoty, tak by v případě úspěšného odhadu EVA v rámci stanovení MVA pro daný rok měla změna v tržní přidané hodnotě za daný rok odpovídat právě hodnotě EVA v tomto roce. MVA se vztahuje k měření výkonu podniku převážně z pohledu vlastníka a v praxi je využívána spíše doplňkově. 2.5
Cash Flow Return On Investment
V češtině se jedná o ukazatel rentabilita investic založená na peněžních tocích. Ukazuje vnitřní výnosovou míru za podnik jako soubor jednotlivých investic. Přínosem z investic jsou jak provozní peněžní toky z investičních projektů bez zahrnutí 12
úroků, tak čistá hodnota neodepisovaných aktiv k datu likvidace investice. Tyto přínosy jsou pak porovnávány s brutto hodnotou investic. Při porovnání z hlediska vypovídacích schopností zjistíme, že zjištěné hodnoty neobsahují srovnání skutečné úrovně výkonnosti s požadovanou. Tento ukazatel se vztahuje k měření výkonnosti, ale bez ohledu na strukturu financování. A hodnotí výkonnost v průběhu celé doby trvání investice. 2.6
Shareholder Value Added
Přidaná hodnota pro akcionáře, jeden z dalších ukazatelů měření výkonnosti. Vyjadřuje rozdíl v hodnotě podniku pro akcionáře na konci a na začátku měřeného období. Hodnotu subjektu pro akcionáře odvíjí od současné hodnoty predikce budoucích peněžních toků. V závislosti na okolnostech se jedná o horizonta přibližne 5 – 15 let. Z pohledu vypovídací schopnosti obsahuje srovnání s referenční hodnoutou, tou bývá tržní cena akcií. Tento ukazatel posuzuje výkonnost z pohledu investora do vlastního kapitrálu. Ve své podstatě se jedná o posouzení v krátkodobém horizontu.
13
3 Škoda Auto 3.1
Historie
Za počátek značky Škoda Auto můžeme považovat rok 1895 ve spojení se jmény Václav Laurin a Václav Klement, kteří začali v Mladé Boleslavi vyrábět vlastní jízdní kola pod značkou Slavia. O několik let později (1889) zahájil podnik pod jménem Laurin & Klement výrobu motocyklů. Po přelomu století přešel Laurin a Klement na výrobu automobilů (1905). První model se jmenoval Voiturette A a dočkal se velkého prodejního úspěchu. Dodnes je považován za symbol českého veteránu. V roce 1907 došlo k přeměně na akciovou společnost, první internacionalizaci a firma dále rostla. Po roce 1914 se musela zapojit do válečné výroby. Po první světové válce se projevila potřeba sloučení firmy se silným partnerem. V roce 1925 došlo ke sloučení s podnikem Škoda Plzeň, což znamenalo ukončení značky Laurin & Klement. Po roce 1930 se automobilová výroba v koncernu škoda osamostatnila a utvořila Akciovou společnost pro automobilový průmysl (ASAP), která posléze mezinárodně uspěla na automobilovém trhu s modelem Škoda Popular. Během druhé světové války se stala firma součástí hospodářského systému Německé Říše. Výrobní program byl v této době omezen a orientoval se na potřeby Německa. Po válce došlo k přeměně na národní podnik s označením AZNP Škoda. V závislosti na politickém vývoji došlo k monopolnímu postavení ve výrobě vozidel. Socialistické hospodářství si až do konce šedesátých let drželo poměrně dobrý standard, který byl ovšem odsunut nástupem nových technologií v západním světě. Od sedmdesátých let docházelo ke stagnaci, až do roku 1987 kdy došlo k průlomu zavedením nové modelové řady Škoda Favorit. Po sametové revoluci v roce 1989 začala vláda Československé republiky hledat partnera, který by zvládl zajistit konkurence schopnou výrobu v Mladé Boleslavi. V prosinci 1990 se vláda rozhodla pro spolupráci s německým koncernem Volkswagen. 16.4. 1991 zahájila svou činnost Škoda, automobilová a.s., která se tímto stala čtvrtou značkou koncernu.
14
V následujících dvaceti letech se firmě podařilo velmi rychle dohnat technologický skluz a nyní se automobily pod značkou Škoda Auto úspěšně prodávají na trzích celého světa. Automobilka vlastní a provozuje Vysokou školu a odborná učiliště. Závodní speciál Fabia S2000 se účastní automobilových soutěží. 13.7 2006 vyrobila Škoda Auto desetimiliontý vůz v historii značky. Škoda Auto je aktuálně největším českým exportérem a velmi výrazně ovlivňuje hospodářství ČR. 3.2
PDZ
Tato práce vznikla ve spolupráci s firmou Škoda Auto, konkrétně oddělením PDZ, Prodej a marketing Škoda Originálních dílů pro západní Evropu a zámoří. V obrázku níže je vidět organizační struktura celé části PD, která přímo spadá pod oblast společnosti P, prodej a marketing.
PD Prodej originální díly a příslušenství
PDT PD/1
PD/2
PD/3
PDS
Prodej OD/OP
Projekty OD/OP
Dispozice a nákup OD
Marketing OD
Logistika OD/OP
tuzemsko, střed. a vých. Evropa
PDV
PDZ Prodej a marketing
Příslušenství a
OD/OP záp.
program OD
Evropa/zámo ří
Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 1 Oddělení ve Škoda Auto Part Center 3.3
Škoda Auto Parts Center
„Škoda Auto Parts Center (SPC) je v současné době největším a nejmodernějším logistickým centrem pro automobilové díly ve střední a východní Evropě. Zabezpečuje dodávky pro 319 smluvních partnerů Škoda v ČR a na Slovensku, kde plní zároveň i funkci lokálního centra pro zásobování dalších 97 smluvních partnerů 15
originálními díly a příslušenstvím značek Audi, Seat a VW. Z Mladé Boleslavi putují originální díly i k 98 importérům Škoda na celém světě. Do provozu bylo SPC uvedeno (s investicí 1,3 mld. Kč), již v roce 1999. Jeho nynější rozšíření stálo automobilku 14 milionů eur (420 milionů Kč) a znamenalo mimo jiné vytvoření více než 100 nových pracovních míst (v SPC nyní pracuje celkem 490 zaměstnanců). Rozšířením centra o 13.000 m2 se zvětšila skladová plocha z původních 37.000 m2 na 50.000 m2 a počet skladových míst se zvýšil z 92.000 na 169.370. Například v moderním automatizovaném skladu drobných dílů, který umožňuje v krátké době expedovat velké množství malých dílů zákazníkům, bylo možné dosud skladovat 52.500 položek; po rozšíření se jeho kapacita zvýšila na 88.000 skladových míst. K rozšíření došlo i u speciálně upravených prostorů pro skladování např. nebezpečných látek, výměnných dílů, skel, pneumatik nebo tzv. inteligentních dílů, do kterých patří například klíče, či svazky elektroinstalace. Zvětšena byla také plocha pro výdej zboží; nyní je k dispozici 32 ramp pro nakládku a vykládku nákladních vozů. Každý den může být v SPC přijato a vyexpedováno až 18.000 položek, což představuje 70 kamionů na příjmu a 80 nákladních vozů na výdeji zboží, plně naložených originálními díly a příslušenstvím různých koncernových značek.“[19] 3.4
Značka Škoda originální díly
Původní název značky zněl Originální díly Škoda®, který byl zaregistrován jako ochranná známka dne 19. září 2001. Později byl tento název upraven na Škoda originální díly® v únoru roku 2003. Díky tomu, že se Škoda originální díly prodávají i do zahraničí, jsou zaregistrovány další názvy značky. V anglické verzi zní název značky ŠkodaGenuine Parts® a v německé verzi ŠkodaOriginal Teile®. [14] Značka a pojem Škoda originální díly představuje produkty schvalované, dodávané a doporučované výhradně výrobcem vozů Škoda Auto. Tyto produkty jsou prodávány v originálním balení, které je opatřeno znakem firmy Škoda Auto, případně logy koncernových značek VW, Audi a SEAT. [14] 16
4 Místní specifika trhů 4.1
Norsko
Zdroj: Flag of Norway [online]. [cit. 1.5.2010]. Dostupné z:
Obr. 2: Norská vlajka 4.1.1 Obecné informace Oficiální název: Kongeriket Norge (Norské království) Forma vlády: Konstituční monarchie Hlava státu: Král Hlava vlády: Premiér Hlavní město: Oslo Úřední jazyk: Norština, Sami (lokálně) Měnová jednotka: Norská koruna (NOK) Obyvatelstvo: 4 828 000 (2009) Celková rozloha: 385,1791 (km2) [16] 4.1.2 Analýza trhu Pro základní charakteristiku norského trhu pro rok 2009, v oblasti prodeje náhradních dílů, použijeme SWOT analýzu s následující maticí. Mezi silné stránky patří velmi dobrá image značky na norském trhu spojená s kompletním sortimentem náhradních dílů. Service grad (procentuální úroveň objednávek k dodávkám) se stabilně pohybuje na vysoké úrovni. Podle studií International After Sales Customer Satisfaction (IACS ) a Dealer Satisfaction Survey (DSS) je viditelná rostoucí spokojenost zákazníků i dealerů. Dealerská síť je po-
17
měrně loajální. Na základě prodejů můžeme konstatovat, že je zde v mezinárodním porovnání vysoký obrat na vůz. Slabé stránky představuje image vysokých cen Škoda Originálních dílů. Dealerská a servisní síť je tvořena menšími, více značkovými dealerstvími. Příležitosti jsou vidět v nárůstu vozového parku, rozvoji spolupráce s pojišťovnami a v marketingu zaměřeném na Škoda originální díly. Nesmím opomenout ani význam NORA (prodej nezávislým servisům nebo jednotlivcům) v Norsku. Mezi hrozby můžeme zařadit nedostatek vyškoleného personálu, který je způsoben špatným přístupem k dobré a kvalifikované pracovní síle z důvodu nízké nezaměstnanosti. Dále klesající loajalita zákazníků v segmentu II. a III., kapacita servisu, ale zároveň aktuální pokles vytíženosti servisní sítě. Je nutné také zmínit stávající ekonomickou situaci způsobenou finanční krizí. 4.2
Švédsko
Zdroj: National flag of Sweden [online]. [cit. 30.4.2010]. Dostupné z: Obr. 3: Švédská vlajka 4.2.1 Obecné informace Oficiální název: Konungariket Sverige (Švédské království) Forma vlády: Konstituční monarchie Hlava státu: Král Hlava vlády: Premiér Hlavní město: Stockholm Úřední jazyk: Švédština Měnová jednotka: Švédská koruna (SEK) 18
Obyvatelstvo: 9 290 000 (2009) Celková rozloha: 450 295 (km2) [17] 4.2.2 Analýza trhu Pro základní charakteristiku švédského trhu pro rok 2009, v oblasti prodeje náhradních dílů, je použita SWOT analýza s následující maticí. Velký vozový park značky Škoda v daném regionu a kompletní sortiment originálních dílů je silnou stránkou. Místní trh těží také z postavení importéra jako silné organizace, programu péče o zákazníky a nového skladu dílů s dostatečnou kapacitou. Za slabé stránky místního trhu je považována dealerská a servisní síť, slabá image značky a personální zdroje také nejsou příliš dobré. V segmentu III. je velmi nízká loajalita zákazníků. Škoda Auto se zde stále potýká s image vysokých cen originálních náhradních dílů. Zákaznická spokojenost vzrůstá příliš pomalu. Procentuální zisk dealerů je nízký. Příležitosti švédského trhu jsou v potencionálním nárůstu zákazníků s vozy ze segmentu II. a III., spolupráce s pojišťovnami a prodej kol. Mezi hrozby řadíme konkurenci; na místním trhu operují lokální dodavatelé, kteří velmi úspěšně konkurují firmě ŠA. Alokační klíč snižuje podíl Škody na obratu. Kapacita servisní sítě je na nízké úrovni. Obecně zde vidíme klesající obrat na vůz. Aktuální slábnoucí kurz SEK je také považován za hrozbu. Existuje zde riziko snížení ziskovosti drobných oprav z důvodu konkurence malých specializovaných dílen.
19
4.3
Česká republika
Zdroj: Česká vlajka [online]. [cit. 25.4.2010]. Dostupné z: Obr. 4: Česká vlajka 4.3.1 Obecné informace Oficiální název: Česká Republika Forma vlády: Republika Hlava státu: Prezident Hlava vlády: Premiér Hlavní město: Praha Úřední jazyk: Čeština Měnová jednotka: česká koruna (CZK) Obyvatelstvo:10 504 000 (2009) Celková rozloha: 78 867 (km2) [18] 4.3.2 Analýza trhu Český trh je velmi specifický a to z několika důvodů. Pro společnost ŠA je to trh domácí a tím pádem můžeme říci i poměrně loajální. Značka se zde těší velké oblibě a má obrovský podíl na celkových prodejích automobilů napříč všemi třídami. Žádná jiná země nemá tak velký podíl vozidel Škoda a v závislosti na tom i hustou servisní a prodejní síť. Jako problém je zde image vysokých cen v autorizované servisní síti.
20
4.3.2.1 Záruky ČR Záruky poskytované na produkty Škoda v České Republice: Na vozy, originální díly a příslušenství Škoda poskytuje Škoda Auto a.s. (podle záručních podmínek) následující záruky: ¾ dvouletá záruka na nové vozy Škoda ¾ dvouletá záruka na Škoda originální díly a Škoda originální příslušenství ¾ tříletá záruka na vady laku ¾ desetiletá záruka na neprorezavění karoserie pro modely Škoda Fabia (12/1999 - 02/2008), Škoda Octavia Tour (od 07/1996) a Škoda Superb (10/2001 - 02/2008) ¾ dvanáctiletá záruka na neprorezivění karoserie pro modely Nová Škoda Fabia (od 12/2006), Škoda Octavia (od 02/2004), Nová Škoda Octavia (od 11/2008), Škoda Roomster (od 03/2006) a Nová Škoda Superb (od 03/2008) Z výše uvedené definice vyplývá, že loajalita zákazníků je velmi vysoká během prvních dvou let, hlavně z důvodu závislosti záruky vozidla na výhradním využívání autorizované sítě Škoda servisních partnerů. V následujících letech začíná loajalita zákazníků velmi rychle klesat úměrně s poklesem ceny vozidla.
21
5 Obrat na vůz Anglicky Sales per Car; je ukazatel, který vztahuje část z celkového prodeje dílů na jedno vozidlo. Tento ukazatel se aktuálně používá pro hodnocení jednotlivých zemí a hlavně pro jejich vzájemné porovnání výkonnosti. Skládá se z obratu za kalendářní rok, což je součet prodejů importérovi ze ŠA. Je počítán v nákupních cenách importéra a je od nich odečtena hodnota dílů, které jsou vztaženy k záručním opravám a do celkového obratu na vůz se nezapočítávají. Je důležité si uvědomit, že ne všechny tzv. shodné díly se započítávají do obratu ŠA. Jejich podíl je určen alokačním klíčem. Obvykle se uvádějí v lokální měně, ale u méně běžných a méně stabilních měn se používá USD nebo EUR. Vozový park je další proměnná v obratu na vůz, používá se k dělení celkového obratu počtem vozidel značky Škoda v dané zemi. Nejčastěji tento údaj poskytuje importér. Může být také vytvořen na základě prodejů nových vozů upravených tzv. křivkou úmrtnosti, která vyřazuje určitý počet vozidel na základě jejich stáří. V následujících odstavcích budou analyzovány faktory, které obrat na vůz mohou ovlivňovat. Převážně se jedná o marketingové kroky, jak zvyšovat objem prodejů, ale vyskytují se zde i makroekonomické vazby, např. vliv měnových kurzů.
22
6 Faktory ovlivňující obrat na vůz 6.1
Doživotní záruka mobility
Jeden z marketingových kroků ŠA jak zvýšit loajalitu zákazníků ve starších segmentech vozidel. Celá záruka mobility spočívá v příjezdu servisního vozidla na místo poruchy, případně v odtažení porouchaného vozidla. Výše uvedené plnění je podmíněno prováděním servisních prohlídek u autorizovaných servisních partnerů značky Škoda a poté je vždy prodlouženo do následující prohlídky. Záruka mobility má na zákazníka a jeho loajalitu k autorizované servisní síti velký vliv a společnosti ŠA se tímto daří úspěšně udržovat loajální zákazníky. 6.2
Nehodovost
Vliv nehodovosti lze poměrně dobře demonstrovat na příkladě, který nastal v ČR v roce 2006, kdy zde byl zaveden tzv. bodový systém. Ten velmi zpřísnil tresty za porušování dopravních předpisů. V několika prvních měsících, kdy tento nový zákon začal platit, se na silnicích pohybovalo zvýšené množství policistů. Velmi výrazně klesla nehodovost a to přímo ovlivnilo množství potřebných dílů na opravy, což následně ovlivňuje obrat na vůz. 6.3
Spokojenost se servisem (IACS)
V rámci studie IACS (International After Sales Customer Satisfaction) se hodnotí spokojenost se servisem, která má důležitý vliv na obrat na vůz. IACS je marketingová studie pro kontrolu služeb dealera a jejich měření. Jako metoda výzkumu byl použit e-mailový dotazník. Za vzorek trhu bylo dotazováno 2542 (Švédsko v roce 2009), 2267 (ČR v roce 2009), 2001 (Norsko 2008), soukromých kupců vozidel se stářím dva roky a zkušeností ze servisu. Vzorek značek byl následující: Volkswagen, Audi, Seat, Škoda, BMW, Ford, Honda, Mazda, Mercedes, Nissan, Opel, Renault, Toyota, Volvo. Některé země provádějí tento výzkum každý rok, jiné každé dva roky. Pro tuto práci se omezíme hlavně na úrovně spokojenosti se servisem pro značku Škoda. V následujících grafech můžeme vidět vývoj ukazatele v předchozích letech ve zkoumaných zemích.
23
IACS ‐ ČR 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Obr. 5: Vývoj IACS v ČR
IACS ‐ Norsko 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 7,2 7,0 1998
2000
2002
2004
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Obr. 6: Vývoj IACS v Norsku
24
2006
2008
2009
IACS ‐ Švédsko 8,6 8,4 8,2 8,0 7,8 7,6 7,4 7,2 7,0 1998
2000
2002
2004
2006
2008
Zdroj: interní data Škoda Auto, a.s. Obr. 5: Vývoj IACS ve Švédsku Od roku 2000 je pozorovatelný trend vzrůstu celkové spokojenosti zákazníků se servisem v autorizované síti Škoda. To může směřovat k většímu využívání těchto servisů a potažmo i k větším obratům. Spokojenost zákazníka je jedním z klíčových faktorů, jak zvyšovat výkonnost daného trhu. 6.4
Měnový kurz
V následující části bude analyzován vliv měnového kurzu na reálný obrat. Vyjdeme z předpokladu, že v České republice se jako měna používá česká koruna a k ní budeme vztahovat všechny převody. V Norsku se používá NOK a ve Švédsku SEK.
25
6.4.1 CZK/EUR
Zdroj: Patria [online]. [cit. 5.5.2010]. Dostupné z: Obr. 8: Kurz CZK/EUR V grafu je vidět vývoj CZK k EUR v horizontu posledních pěti let. Dochází zde k oscilaci přibližně mezi 33 CZK/EUR a 23 CZK/EUR, což má vliv na porovnávání jednotlivých trhu, kde dochází k měnové konverzi. Můžeme argumentovat dlouhým obdobím, kdy většina subjektů zvládne na změny kurzu zareagovat. Ale když se analyzujeme jednotlivé roky, tak dostáváme roční oscilaci přibližně 10 %. Ve vztahu k obratu na vůz je pro nás tento kurz použitelný hlavně pro přepočet ukazatele v ČR ,a CZK na EUR pro mezistátní porovnání. 6.4.2 NOK/EUR
Zdroj: Patria [online]. [cit. 5.5.2010]. Dostupné z: Obr. 9: Kurz NOK/EUR
26
V dalším grafu analyzujeme vztah NOK/EUR. Pro názornost pracujeme se stejným časovým horizontem a to pěti let. Maximum bylo dosaženo koncem roku 2009 z důvodu finanční krize na cca 10 NOK/EUR a minimum okolo 7,6 v roce 2007. Roční oscilace se pohybuje okolo 10 %, pokud nezahrnujeme skok v roce 2009, který dosáhl cca 30 %. Výpočet obratu na vůz se provádí v EUR, ale lokální měna na trhu v Norsku je NOK. 6.4.3 SEK/EUR
Zdroj: Patria [online]. [cit. 5.5.2010]. Dostupné z: Obr. 10: Kurz SEK/EUR Měnový kurz SEK/EUR je o něco málo stabilnější, ale i tak zde dochází běžně k roční oscilaci 7 % - 10 %, v neklidném roce 2009 až k 15 %. U Švédska dochází k problému, že se zde obrat na vůz počítá v SEK a ne v EUR jak bývá v Evropě zvykem. Pokud bereme v potaz, že obrat na vůz slouží mimo jiné k uzavírání dohod s importérem a k porovnávání jeho výkonu s ostatními, velmi záleží na kurzu, který použijeme k přepočtu na srovnatelnou měnu. 6.4.4 Vliv měnového kurzu Pokud bychom chtěli porovnávat vzájemně dva trhy, kde se používá rozdílná měna, je zapotřebí zohlednit kurzové rozdíly. Z předešlých grafů je jasně vidět, že rozdíly zde jsou a jsou i dosti velké. Celý tento mechanismus se odvíjí od stavu na měnových trzích a na vývoji ekonomiky.
27
7 Alokační klíč Alokační klíč lze charakterizovat jako vzorec, který nám umožňuje roztřídit obraty tzv. shodných dílů (dílů, které se používají na automobilech více značek koncernu Volkswagen) na jednotlivé značky. Ve většině zemí není možné rozlišit, zda je shodný díl použit například pro značku Seat nebo Škoda. Proto se používá tzv. alokační klíč, který přisuzuje každé značce určitý podíl na obratu shodných dílů. Tento podíl je založen na prodejích vozů dané značky za posledních sedm let v porovnání s prodeji ostatních koncernových značek na patřičném trhu. Tabulky v příloze (příloha 1, 2 a 3) zobrazují alokační klíč pro norský, švédský a český trh. V první části jsou prodeje vozů za posledních sedm let, následují součty prodejů za posledních sedm let. Dále jsou zde jednotlivé skupiny dílů s jejich použitelností pro koncernová vozidla a jejich podíl na obratu připadající vždy na danou značku. Obecně převládá názor, že přepočet obratů na základě alokačního klíče vyznívá lehce ve prospěch Škoda Auto. Toto tvrzení nelze podložit žádnou statistikou, jelikož neexistuje, ale odborníci ve ŠA se na tom shodují.
28
8 Segmentace Segmentace je proces rozřazování vozidel do tří skupin (segmentů), v rámci jedné země, v závislosti na jejich stáří. Segment I. zahrnuje vozidla stáří do 3 let. Segment II. obsahuje automobily ve věku 4 – 6 let. Vozidla starší sedmi let řadíme do posledního segmentu, III. Majitelé vozidel segmentu I. jsou velmi loajální zákazníci, přibližně 90 % majitelů vozidel z tohoto segmentu svůj vůz servisují v autorizované síti a používají originální díly. Je to hlavně dáno tím, že je jejich vůz v prvních letech v záruce, která je podmíněna navštěvováním pouze autorizované sítě. Dále také vysokou investicí do nového vozidla a nechtějí jeho hodnotu srážet servisováním mimo autorizovanou síť. V segmentu II. loajalita zákazníka velmi klesá. Hodnota vozidla během prvních let velmi klesá, často došlo také ke změně vlastníka a nastává snižování výdajů za servis, které je často doprovázeno servisováním mimo autorizovanou síť a používáním neoriginálních dílů. Pro importéra/dealera je výrazně obtížnější si takového zákazníka udržet než je tomu tak u segmentu I. Problém u současné metodiky výpočtu obratu na vůz je její neprůkaznost v ohledu iniciativy importéra/dealera v této oblasti. U segmentu III. je velmi obtížné si udržet zákazníka. Vozidlo má zanedbatelnou hodnotu v porovnání s jeho pořizovací cenou, ale cena dílů a servisu zůstává stejná. Často také nastává situace, že nový originální díl má větší životnost než vozidlo. Minimum zákazníků tohoto segmentu vyhledává autorizovanou síť. Je patrné, že segmentace je důležitou součástí měření výkonnosti trhu a musíme ji v metodice výpočtu zohledňovat i přesto, že tomu nyní tak není.
29
9 Vozový park 9.1
Křivka úmrtnosti
Křivka úmrtnosti je vztah, na jehož základě dochází ke snižování stavu vozového parku v dané zemi v závislosti na stáří vozidla. Existuje několik variant jak úmrtnost vozového parku počítat: ¾ SR I. (Sterberaten) – Vychází z křivky úmrtnosti skupiny I. (I. Gruppe) a řídí se podle ní následující země: o Belgie o Irsko o Lucembursko o Nizozemí o Rakousko
I. Gruppe 1,00
Sterberaten
0,80 0,60 0,40 0,20 0,00
1,00 0,98 0,990,960,93 0,88 0,81 0,72 0,62 0,50 0,38 0,28 0,20 0,14 0,09 0,04 0,00 0,00 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1011121314151617181920212223242526 Wagenalter
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Obr. 10: Vývoj SR I.
30
¾ SR II. (Sterberaten) – Vychází z křivky úmrtnosti skupiny II. (II. Gruppe) a řídí se podle ní následující země: o Velká Británie o Dánsko o Švédsko o Německo o Norsko o Slovinsko
II. Gruppe Sterberaten
1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00
1,00 0,995 0,98 1,00 1,00 0,99 0,96 0,94 0,85 0,90 0,79 0,71 0,61 0,52 0,43 0,34 0,26 0,19 0,14 0,100,05 0,03 0,01 0,00 0,00 0,07 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1011121314151617181920212223242526 Wagenalter
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Obr. 11: Vývoj SR II. ¾ Fzgb. IST – vychází ze stavů na základě prodejů vozů v dané zemi ¾ Polk MS – společnost, která se specializuje na tyto analýzy pro celý koncern Volkswagen a můžeme používat její výpočty stavů vozidel
31
9.2
Norsko
V následujícím grafu je vidět stav vozového parku značky Škoda v Norsku v závislosti na metodice výpočtu.
Fahrzeugbestand
Norwegen (I.) 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
SR (I.) SR (II.) Fzgb. IST Polk MS
REG P 200820072006200520042003200220012000199919981997199619951994 Jahr
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Obr. 12: Vozový park v Norsku na základě rozdílných metodik výpočtu Tabulka níže udává data z Norského statistického úřadu, která jsou založena na registracích vozidel v Norsku. Tab. 1: Registrace vozidel v Norsku podle statistického úřadu Průměrné Podíl Stáří (v letech) Značka stáří značky 0 ‐ 3 4 ‐ 7 8 ‐ 11 12 ‐ 15 16‐20 21‐ Škoda 42 950 1,9% 14 259 12 810 11 267 4 342 185 87 5,8 Audi 129 140 5,8% 20 140 29 146 30 899 28 891 15 485 4 579 9,3 Seat 8 419 0,4% 7 623 3 741 3 591 412 45 10,9 Volkswagen 303 122 13,5% 52 189 66 710 63 766 70 023 32 104 18 330 9,9 Celkem 2 241 119 100% 351 888 504 914 466 003 489 943 244 662 183 709 10,4 Počet vozidel
Zdroj: Statistics Norway [online]. [cit. 13.3.2010]. Dostupné z: 32
V další tabulce jsou vidět stavy vozového parku v absolutní hodnotě vypočítané na základě prodejů a úmrtnosti, případně prodeje a stav na základě analýzy společnosti Polk. Již na první pohled je zde naprosto jasné, že na metodice výpočtu velmi záleží a každá metoda udává rozdílné hodnoty až o desítky procent. Tab. 2: Stavy vozů v Norsku počítané dle SR I., SR II. registrací a podle Polk MS 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989 1988
Fzgb. IST
SR (II.)
SR (I.) 31 085 27 465 25 797 23 996 22 078 20 552 18 875 16 473 12 740 9 314 6 574 4 497 2 690 1 783 1 246 791 503 256 12 2 0
2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989 1988
37 751 32 918 30 102 27 290 24 532 22 326 20 119 17 312 13 286 9 658 6 783 4 616 2 757 1 818 1 264 799 506 256 12 2 0
2008 REG 2007 P 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989 1988
35 303 24 555 24 165 23 357 22 132 21 015 19 244 16 717 12 845 9 191 6 474 4 942 3 071 2 122 892 799 506 256 12 2 0
Polk MS 2008 2007 2006 2005 2004
38 490 33 695 30 105 27 050 24 389
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. V segmentace k 31.12.2008 (v následující tabulce) vidíme rozdělení vozidel do jednotlivých segmentů. Tuto segmentaci používá ve svých výpočtech ŠA. Tab. 3. Segmentace dle ŠA, Norsko Segment
Počet vozidel
Podíl
I.
17 154
44%
II.
7 836
20%
III.
14 284
36%
Celkem
39 274
100%
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s.
33
9.3
Švédsko
V grafu níže je vidět rozdíl v metodice výpočtu vozového parku ve Švédsku:
140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
SR (I.) SR (II.) REG
REG
Fzgb. IST REG
Fahrzeugbestand
Schweden (I.)
Polk MS
2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994
Jahr Zdroj: interní data Škoda Auto, a.s. Obr. 13: Vozový park ve Švédsku na základě rozdílných metodik výpočtu Tab. 4: Stavy vozů ve Švédsku počítané dle SR I., SR II., registrací a podle Polk MS SR (I.) 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989
103 025 99 372 94 925 89 660 85 126 79 477 72 390 64 749 46 600 29 703 14 832 4 674 529 0 0 0 0 0 0 0
Fzgb. IST
SR (II.) 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989
126 829 117 711 108 333 98 937 91 182 83 207 74 556 65 881 47 131 29 906 14 884 4 679 529 0 0 0 0 0 0 0
2008 REG 125 707 2007 REG 114 899 2006 REG 105 308 2005 95 922 2004 87 902 2003 80 210 2002 74 667 2001 66 927 2000 47 342 1999 29 483 1998 14 658 1997 4 453 1996 529 1995 0 1994 0 1993 0 1992 0 1991 0 1990 0 1989 0
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s.
34
Polk MS 2008 2007 2006 2005 2004
125 948 116 320 105 434 95 883 88 027
Segmentace k 31.12.2008 je v následující tabulce u udává hodnoty interně používané společností ŠA. Tab. 5. Segmentace dle ŠA, Švédsko
Segment
Počet vozidel
Podíl
I.
45 493
36%
II.
25 325
20%
III.
56 875
45%
Celkem
127 692
100%
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. 9.4
ČR
Níže můžeme porovnat rozdíly velikosti car parku v ČR způsobené metodikou výpočtu:
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Obr. 14: Vozový park v ČR na základě rozdílných metodik výpočtu
35
Tab. 6: Vozový park v ČR na základě dat z MV ČR
Počet Podíl Stáří (v letech) vozidel značky 0 ‐ 3 4 ‐ 7 8 ‐ 11 12 ‐ 15 16‐20 21‐ Škoda 1 744 219 24,5% 174 718 281 857 334 218 362 163 220 317 370 946 Audi 69 405 1,0% 12 500 16 259 13 951 12 212 6 721 7 762 Seat 79 623 1,1% 7 611 13 585 20 113 26 779 10 308 1 227 Volkswagen 331 277 4,7% 46 079 70 404 77 902 77 236 33 087 26 569 Celkem 7 117 280 100% 240 908 382 105 446 184 478 390 270 433 406 504 Značka
Zdroj: MVČR [online]. [cit. 15.3.2010]. Dostupné z: Tab. 7: Stavy vozů v ČR počítané dle SR I., SR II. registrací a podle Polk MS SR (I.) 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989 1988
695 799 706 314 718 694 729 348 736 112 730 992 718 370 692 412 662 385 630 691 584 691 511 869 444 893 386 965 344 245 280 634 208 338 172 187 70 497 11 696 0
Fzgb. IST
SR (II.) 2008 1 004 601 2007 1 001 111 2006 994 423 2005 982 710 2004 965 387 2003 934 232 2002 894 425 2001 840 225 2000 780 357 1999 719 718 1998 649 307 1997 555 955 1996 473 356 1995 404 281 1994 354 046 1993 285 825 1992 210 950 1991 173 010 1990 70 614 1989 11 696 1988 0
2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990 1989 1988
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s.
36
REG REG REG REG REG REG REG REG REG
1 334 929 1 307 121 1 262 261 1 207 501 1 142 339 1 076 759 1 009 148 937 544 793 447 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Polk MS 2008 2007 2006 2005 2004
1 841 286 1 839 191 1 786 002 1 775 771 1 781 040
Segmentace k 31.12.2008 v ČR udává hodnoty používané pro výpočet obratu na vůz. Tab. 8. Segmentace dle ŠA, ČR Segment
Počet vozidel
Podíl
I.
254 818
23%
II.
205 608
19%
III.
631 986
58%
1 092 412
100%
Celkem
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s.
37
10 Obraty prodejů originálních dílů 10.1
Norsko
V tabulce 9 jsou objemy obratů, stavy vozového parku na trhu v Norsku podle záznamů společnosti ŠA. Obrat na vůz vypočítaný v této tabulce je aktuálně používaný. Tab. 9: Obraty Norsko Rok
2007
2008
2009
Nominální obrat bez záručních oprav (Mil. EUR):
3,900
4,432
4,392
Vozový park:
24 555
26 635
29 182
Obrat na vůz (EUR):
158,8
166,4
150,5
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Tabulka 10 udává objemy záručních oprav v Norsku. Tyto objemy se do obratu na vůz nezapočítávají. Tab 10: Obraty – záruční opravy Rok
2007
2008
2009
Obrat na záruční opravy (Mil. EUR):
0,577
0,539
0,558
Záruční opravy na prodaný vůz (EUR):
98,558
124,290
139,570
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. 10.2
Švédsko
Tabulka 11 popisuje stav prodejů do Švédska, lokální vozový park a obrat na vůz vypočítaný na jeho základě. Tab. 11: Obraty Švédsko Rok
2007
2008
2009
Nominální obrat bez záručních oprav (Mil. SEK):
60,220
61,234
59,685
Vozový park:
114 899
125 707
125 779
524,1
487,1
474,5
Obrat na vůz (SEK):
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. Tabulka 12 se vztahuje k objemům záručních oprav ve Švédsku. 38
Tab. 12: Obraty – záruční opravy Rok
2007
2008
2009
Obrat na záruční opravy (Mil. SEK):
8,573
1,314
6,639
697,722
122,467
810,147
Záruční opravy na prodaný vůz (SEK):
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s. 10.3
ČR
Následující tabulka (13) charakterizuje obraty na trhu v ČR, vozový park a obrat na vůz. Tab. 13: Obraty ČR Rok Obrat (Mil. CZK): Vozový park:
2007
2008
2 178 679,97
2 189 246,804
1 140 126
1 092 412
1 911
2 004
Obrat na vůz (CZK):
Zdroj: interní data Škoda Auto a.s.
39
11 Výpočet obratu na vůz 11.1.1 Aktuální metoda měření výkonu trhu Nyní se používá metoda, která vychází z jednoduchého dělení obratu (bez dílů na záruční opravy) velikostí vozového parku. Teoretický příklad: Dvě země (X, Y), obě mají stejný vozový park, stejný roční obrat, ale rozdílnou segmentaci viz tabulka: Tab. 14: Teoretický příklad, země X Vozový park X
%
I.
75 000
75 %
II.
19 000
19 %
III.
9 000
9%
Zdroj: vlastní zpracování Tab. 15: Teoretický příklad, země Y Vozový park Y
%
I.
48 000
48 %
II.
40 000
40 %
III.
12 000
12 %
Zdroj: vlastní zpracování Při shodném obratu 10 000 000 EUR a vozovém parku 100 000 vozů činí obrat na vůz 100 EUR. Při vzájemném porovnání obratu na vůz země X a Y nedokážeme rozlišit výkonnost trhu. Při podrobnějším zkoumání přijdeme na to, že země X má velký počet vozidel v segmentu I. a tím je pro ni snazší dosahovat vyššího obratu na vůz. Země Y má větší počet vozidel v segmentu II. a pro dosažení stejného obratu na vůz musí vynaložit výrazně větší snahu v oblasti marketingu a prodeje. Tyto faktory ovšem nejsou ve stávající metodice výpočtu výkonu trhu zohledňovány.
40
11.1.2 Navrhovaná metoda měření výkonu trhu Navrhovaná metoda se zakládá na zohlednění segmentace vozů a tím pádem výrazně objektivnějším porovnáváním výkonnosti trhů. Statisticky se jedná o použití váženého aritmetického průměru: Obr. 15: Vážený aritmetický průměr
Zdroj: vlastní zpracování Kdy jednotlivým segmentům udělíme váhy: 3 pro segment I., 2 pro segment II. a 1 pro segment I. To nám umožňuje zahrnout do výpočtu také rozložení vozového parku v jednotlivých segmentech a hlavně reálnou výkonnost trhu. Tab. 16: Teoretický příklad – vážený průměr, země X Vozový park X
%
Váha
Váha x vozový park
I.
72 000
72 %
3
216 000
II.
19 000
19 %
2
38 000
III.
9 000
9%
1
9 000
100 %
6
263 000
Celkem Zdroj: vlastní zpracování
Vážený aritmetický průměr pro hodnoty z předchozího příkladu je 43 833 vozidel na jeden segment. Vzhledem k použití tří segmentů se dostaneme na vozový park o stavu 131 499 vozidel a při celkovém obratu 10 000 000 EUR to je 76,05 EUR na vůz.
41
Tab. 17 Teoretický příklad – vážený průměr, země Y Vozový park Y
%
Váha
Váha x vozový park
I.
48 000
48 %
3
144 000
II.
40 000
40 %
2
80 000
III.
12 000
12 %
1
12 000
100 %
6
236 000
Celkem Zdroj: vlastní zpracování
Vážený aritmetický průměr pro hodnoty z předchozího příkladu je 39 333 vozidel na jeden segment. Vzhledem k použití tří segmentů se dostaneme na vozový park o stavu 117 999 vozidel a při celkovém obratu 10 000 000 EUR to je 84,75 EUR na vůz. V této teoretické demonstraci je aplikován vážený průměr jako metoda zpřesnění výpočtu výkonu trhu především pro užití při porovnávání několika trhů vzájemně.
42
11.1.3 Aplikace navrhované metody měření výkonu trhu V následcích tabulkách je aplikován vážený průměrný obrat na vůz v jednotlivých analyzovaných zemích. Je zde pro porovnání použit rok 2008 a reálné hodnoty obratů prodeje originálních dílů. 11.1.3.1
ČR
V ČR je velký podíl vozidel v segmentech II. a III. a díky velké loajalitě zákazníků v těchto segmentech dochází k relativně vysokému obratu na vůz vypočítaný na základě upraveného ukazatele. Tab. 18 Navrhovaná metoda ČR ČR Rok Obrat (Mil. CZK): Vozový park: Obrat na vůz (CZK): Kurz CZK/EUR
2008 2 189 246 804 1 092 412 2 004 24,945
[20]
Segment I. II. III. Celkem
Počet vozidel 254 818 205 608 631 986 1 092 412
Podíl 0,23 0,19 0,58 1
Vážený průměrný obrat na vůz (EUR):
97,1
Váha 3 2 1 6
Váha x počet vozidel 764 454 411 216 631 986 1 807 656
Zdroj: vlastní zpracování 11.1.3.2
Norsko
V Norsku je velký podíl vozidel v prvním segmentu a na základě toho muselo dojít při změně metodiky výpočtu k velkému propadu obratu na vůz. Konkrétně se jedná o více než 30 %. Nový ukazatel naznačuje, že norský trh má slabiny v komunikaci se zákazníky v druhém a třetím segmentu.
43
Tab. 19 Navrhovaná metoda Norsko Norsko Rok: Obrat (EUR): Vozový park:
2008 4 432 000 26 635 166,4
Segment I. II. III. Celkem
Počet vozidel 17 154 7 836 14 284 39 274
Podíl 0,44 0,2 0,36 1
Vážený průměrný obrat na vůz (EUR):
108,9
Obrat na vůz (EUR):
Zdroj: vlastní zpracování
44
Váha 3 2 1 6
Váha x počet vozidel 51 462 15 672 14 284 81 418
11.1.3.3
Švédsko
Ve Švédsku došlo změnou metody výpočtu ke zvýšení obratu na vůz. Znamená to, že místní importér/dealer velmi dobře pracuje ve všech segmentech a výkon trhu je velmi dobrý. Tab. 20 Navrhovaná metoda Švédsko Švédsko Rok: Obrat (EUR): Vozový park: Obrat na vůz (SEK): Obrat na vůz (EUR): Kurz SEK/EUR:
2008 61 234 000 125 707 487,1 50,7 9,6055
[21]
Segment I. II. III. Celkem
Počet vozidel 45 493 25 325 56 875 127 693
Podíl 0,36 0,20 0,45 1
Vážený průměrný obrat na vůz (EUR):
52,3
Zdroj: vlastní zpracování
45
Váha 3 2 1 6
Váha x počet vozidel 136479 50650 56875 244004
12 Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl podrobnou analýzou trhů v ČR, Norsku a Švédsku nalézt alternativní ukazatel měření výkonnosti trhu v oblasti prodeje originálních dílů. Úvodní část je věnována společnosti Škoda Auto, a.s., její historii a dalším informacím se zaměřením na prodej dílů. Dále je zde podrobná charakteristika jednotlivých trhů a jejich lokálních specifik založená na SWOT analýze, jednotlivé faktory ovlivňující výkonnost trhu. Mezi ně můžeme zahrnout mimo jiné spokojenost zákazníků se servisem, která je dobře analyzovatelná z IACS a má velkou vypovídací hodnotu. Pokud analyzujeme trhy, kde se používají různé měny je nezbytné zohlednit rozdíly ve výpočtech, které vznikají na základě oscilace měnových kurzů. Velmi důležitá proměnná v měření výkonnosti trhu je vozový park z kterého pak všechny výpočty vycházejí. Existuje několik metod jak ho počítat, každá má své výhody a nevýhody, ale důležité je, aby při vzájemném porovnávání nedocházelo k používání různých metodik výpočtu, ale pouze jedné. V podmínkách Evropy se jeví jako nejsnazší používat registrace vozidel, které jsou zaregistrovány příslušným úřadem v zemi. Tyto informace můžeme získat ze statistického úřadu nebo lokálního registru vozidel, popřípadě z ministerstva dopravy. Data získaná z těchto zdrojů bývají nejméně zkreslena a již obsahují přirozenou úmrtnost vozidel, deregistraci. Výpočet obratu se může zdát jako komplikovaný, ale není tomu tak. Společnost ŠA používá databáze SAP, ze kterých je snadné zjistit velikosti obratu včetně částky připadající na záruční opravy, které se do výkonu trhu nezapočítávají, a pomocí alokačního klíče podrobně rozklíčovat shodné díly a jejich poměry připadající na jednotlivé značky. Můžeme brát obraty v doporučených prodejních cenách dealerů, prodejních cenách importérů nebo nákupních cenách importérů. Z hlediska výpočtu výkonnosti se jeví jako nejobjektivnější používat nákupní ceny importérů, protože tím dochází k nejmenšímu zkreslení výkonnosti. V teoretickém příkladu je vidět, že aktuální metodika výpočtu výkonu trhu nezahrnuje iniciativu importéra na zvyšování výkonnosti. Upřednostňuje trhy, kde je vysoký podíl vozidel v segmentu I. a tím pádem zde dochází automaticky k vyššímu obratu na vůz. Na základě hledání vhodného statistického modelu je použit váže46
ný průměr, který dává jednotlivým segmentům váhu v rozmezí 3 pro segment I., 2 pro segment II. a 1 pro segment III. Díky tomuto výpočtu je zvýšena hodnota obratu tvořena na vozidlech ze segmentu II. a III. Tento obrat je tvořen hlavně na základě výkonu importéra/dealera. Vážený průměrný obrat na vozidlo by mohl být používán jako nový ukazatel k porovnání výkonnosti jednotlivých trhů v oblasti prodeje Škoda originálních dílů. Zahrnuje v sobě objektivnější porovnání výkonnosti v závislosti na činnosti importéra/dealera, což je faktor, který v aktuálně používaném porovnávání chybí.
47
SEZNAM LITERATURY Monografické a seriálové publikace [1]
KOTTLER, P. a kol. Marketing. 6. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. ISBN 80-247-0513-3.
[2]
KELLER, K. L. Strategické řízení značky. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2007. ISBN 978-80-247-1481-3.
[3]
TOMEK,G. Výrobek a jeho úspěch na trhu. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2001. ISBN 80-247-0053-0.
[4]
HOLLENSEN, S. Global Marketing. 4 vyd. Essex: Pearson Education Limited, 2007. ISBN 978-0-273-70678-6.
[5]
TELLIS, G. J. Reklama a podpora prodeje. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2000. ISBN 80-7169-997-7
[6]
KISLINGEROVÁ, E. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: VŠE, 1998. ISBN 80-7079-641-3.
[7]
WAGNER ,J. Měření výkonnosti. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. ISBN 978-80-247-2924-4.
[8]
HYRŠLOVÁ, J. Ekonomika podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2007. ISBN 978-80-86730-25-7.
[9]
EXPORTÉR: Magazín Hospodářských novin. Č. 10 (prosinec 2009). Praha: Hospodářské noviny, 2009. Vychází měsíčně.
[10]
Škoda Auto Annual Report 2009
[11]
KOTTLER, P. a kol. Inovativní Marketing. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-0921-X.
[12]
JOBBER, D. a kol. Management prodeje. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-533-4.
[13]
KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-0966-X.
48
Elektronické dokumenty [14]
Intranet Škoda auto [online]. [cit. 24. 9. 2009]. Dostupné z:
[15]
Škoda auto novinky [online]. [cit. 1.5. 2010]. Dostupné z:
[16]
Britannica - Norway [online]. [cit. 17.4. 2010]. Dostupné z:
[17]
Britannica - Sweden [online]. [cit. 30.4. 2010]. Dostupné z:
[18]
Britannica – Czech Rep. [online]. [cit. 28.4. 2010]. Dostupné z:
[19]
Škoda auto novinky [online]. [cit. 1.5. 2010]. Dostupné z:
[20]
Kurzy měn [online]. [cit. 30.3. 2010]. Dostupné z:
[21]
Exchange rates [online]. [cit. 31.3. 2010]. Dostupné z:
49
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Alokační klíč Norsko
Příloha č. 2
Alokační klíč ČR
Příloha č. 3
Alokační klíč Švédsko
50
Příloha č. 1 - Alokační klíč Norsko Jahr
Gesamt
VW PKW
AUDI PKW
SEAT
SKODA
NF
2002 2003
22 317 21 543
11 217 10 236
3 972 4 270
1 002 670
2 426 2 521
3 700 3 846
2004 2005
29 823 32 764
16 578 17 065
5 294 5 865
131 66
3 199 3 413
4 621 6 355
2006
32 664
16 427
5 638
50
3 606
6 943
2007 2008
41 296 35 514
21 412 17 701
6 278 6 364
0 0
5 852 4 335
7 754 7 113
Summe
215 921
110 636
37 681
1 919
25 352
40 332
17,45%
0,89%
11,74%
18,68%
00 Kopfsparte KD-Stamm
100,00%
51,24%
10 VW
100,00%
100,00%
11 Audi
100,00%
12 SEAT
100,00%
13 SKODA
100,00%
14 NF
100,00%
15 Porsche
100,00%
20 VW/AUDI
100,00%
100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 74,59%
25,41%
21 VW/SEAT
100,00%
98,30%
22 VW/Skoda
100,00%
81,36%
23 VW/NF
100,00%
73,28%
24 Audi/SEAT
100,00%
95,15%
25 Audi/Skoda
100,00%
59,78%
26 Audi/NF
100,00%
48,30%
27 SEAT/Skoda
100,00%
28 SEAT/NF
100,00%
1,70% 18,64% 26,72% 4,85% 40,22% 51,70% 7,04% 4,54%
29 Skoda/NF
100,00%
2A VW/Porsche
100,00%
2B Audi/Porsche
100,00%
2C SEAT/Porsche
100,00%
2D Skoda/Porsche
100,00%
2E NF/Porsche
100,00%
30 VW/Audi/SEAT
100,00%
73,64%
25,08%
31 VW/Audi/Skoda
100,00%
63,71%
21,70%
32 VW/Audi/NF
100,00%
58,65%
19,97%
33 VW/SEAT/Skoda
100,00%
80,23%
1,39%
34 VW/SEAT/NF
100,00%
72,36%
1,26%
35 VW/Skoda/NF
100,00%
62,75%
100,00% 100,00% 100,00% 1,28% 14,60% 21,38%
100,00%
58,01%
100,00%
36,45%
100,00%
39 Audi/SEAT/NF
100,00%
3A VW/AUDI/Porsche
100,00%
2,95%
3B VW/SEAT/Porsche
100,00%
3C VW/Skoda/Porsche
100,00%
81,36%
3D VW/NF/Porsche
100,00%
73,28%
3E AUDI/SEAT/Porsche
100,00%
26,72% 4,85%
100,00%
59,78% 48,30%
3H SEAT/Skoda/Porsche
100,00%
7,04%
3I SEAT/NF/Porsche
100,00%
4,54%
3J Skoda/NF/Porsche
100,00%
40 VW/Audi/SEAT/Skoda
100,00%
63,01%
21,46%
1,09%
41 VW/Audi/SEAT/NF
100,00%
58,06%
19,77%
1,01%
17,61%
40,22% 51,70% 92,96% 95,46% 38,60%
42 VW/Audi/Skoda/NF
100,00%
51,70%
43 VW/SEAT/Skoda/NF
100,00%
62,07%
44 Audi/SEAT/Skoda/NF
100,00%
4A VW/AUDI/SEAT/Porsche
100,00%
4B VW/AUDI/Skoda/Porsch
100,00%
63,71%
21,70%
4C VW/AUDI/NF/Porsche
100,00%
58,65%
19,97%
4D VW/SEAT/Skoda/Porsch
100,00%
80,23%
1,39%
4E VW/SEAT/NF/Porsche
100,00%
72,36%
1,26%
4F VW/Skoda/NF/Porsche
100,00%
62,75%
4G AUDI/SEAT/Skoda/Pors
100,00%
14,44% 21,16% 11,85%
18,85%
14,22%
22,63%
35,79%
1,82%
24,08%
38,31%
25,08%
1,28% 14,60% 21,38% 18,38% 26,38% 14,38% 2,95%
36,45% 47,14%
2,40%
37,50%
50 alle Marken
100,00%
51,24%
17,45%
0,89%
11,74%
100,00%
63,01%
21,46%
1,09%
14,44%
5B VW/Audi/SEAT/NF/Pors
100,00%
58,06%
19,77%
1,01%
17,61%
100,00%
51,70% 62,07%
5E Audi/SEAT/Sko/NF/Por
100,00%
60 alle Marken mit Pors
100,00%
90 VOTEX
100,00%
91 Techno
39,02% 59,66% 50,46%
5A VW/Audi/SEAT/Sko/Por
100,00%
22,87%
39,03% 24,53%
2,84%
5D VW/SEAT/Skoda/NF/Por
61,40%
1,08%
58,01%
5C VW/Audi/Skoda/NF/Por
59,66%
18,64% 95,15%
100,00%
100,00%
39,02% 50,46%
1,70%
3F AUDI/Skoda/Porsche
100,00%
37,50%
25,41%
98,30%
73,64%
22,87%
39,03%
2,40%
3G AUDI/NF/Porsche
100,00%
26,38%
24,53% 2,84%
47,14% 74,59%
18,38% 14,38%
38 SEAT/Skoda/NF
4I SEAT/Skoda/NF/Porsch
61,40%
100,00%
37 Audi/Skoda/NF
4J AUDI/SEAT/NF/Porsche
95,46% 38,60%
100,00%
36 Audi/SEAT/Skoda
4H AUDI/Skoda/NF/Porsch
92,96%
18,68% 21,16%
11,85%
18,85%
1,08%
14,22%
22,63%
35,79%
1,82%
24,08%
38,31%
51,24%
17,45%
0,89%
11,74%
18,68%
51,24%
17,45%
0,89%
11,74%
18,68%
100,00%
51,24%
17,45%
0,89%
11,74%
18,68%
92 Werkstattausrüstung
100,00%
51,24%
17,45%
0,89%
11,74%
18,68%
99 Markenzuord. fehlt
100,00%
51,24%
17,45%
0,89%
11,74%
18,68%
Zdroj: interní data firmy Škoda Auto, a.s.
51
Příloha č. 2 - Alokační klíč ČR Jahr
Gesamt
VW PKW
AUDI PKW
SEAT
SKODA
NF
2002 2003
133 405 141 129
7 802 7 636
1 394 1 847
3 200 3 477
118 953 125 618
2 056 2 551
2004
135 789
9 319
2 121
3 162
117 057
4 130
2005 2006
126 083 130 211
9 519 10 151
2 462 2 733
2 488 2 319
107 222 110 457
4 392 4 551
2007
136 634
9 752
3 023
2 438
116 734
4 687
2008
130 931
10 252
3 561
2 435
109 678
5 006
Summe
934 182
64 431
17 141
19 519
805 719
27 373
1,83%
2,09%
86,25%
2,93%
00 Kopfsparte KD-Stamm
100,00%
6,90%
10 VW
100,00%
100,00%
11 Audi
100,00%
12 SEAT
100,00%
13 SKODA
100,00%
14 NF
100,00%
15 Porsche
100,00%
20 VW/AUDI
100,00%
78,99%
21 VW/SEAT
100,00%
76,75%
22 VW/Skoda
100,00%
7,40%
23 VW/NF
100,00%
70,18%
24 Audi/SEAT
100,00%
25 Audi/Skoda
100,00%
2,08%
26 Audi/NF
100,00%
38,51%
27 SEAT/Skoda
100,00%
2,37%
28 SEAT/NF
100,00%
41,63%
29 Skoda/NF
100,00%
2A VW/Porsche
100,00%
2B Audi/Porsche
100,00%
2C SEAT/Porsche
100,00%
2D Skoda/Porsche
100,00%
2E NF/Porsche
100,00%
30 VW/Audi/SEAT
100,00%
31 VW/Audi/Skoda
100,00%
7,26%
1,93%
32 VW/Audi/NF
100,00%
59,14%
15,73%
33 VW/SEAT/Skoda
100,00%
7,24%
2,19%
34 VW/SEAT/NF
100,00%
57,88%
17,53%
35 VW/Skoda/NF
100,00%
7,18%
36 Audi/SEAT/Skoda
100,00%
2,03%
37 Audi/Skoda/NF
100,00%
2,02%
38 SEAT/Skoda/NF
100,00%
100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 21,01% 23,25% 92,60% 29,82% 46,76%
53,24% 97,92% 61,49% 97,63% 58,37% 96,71%
3,29%
100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 63,74%
16,96%
19,31% 90,81% 25,13%
39 Audi/SEAT/NF
100,00% 100,00%
78,99%
3B VW/SEAT/Porsche
100,00%
76,75%
3C VW/Skoda/Porsche
100,00%
7,40%
3D VW/NF/Porsche
100,00%
70,18%
3E AUDI/SEAT/Porsche
100,00%
24,59% 89,77%
2,32%
26,77%
3,05%
95,65% 94,76%
2,29%
3A VW/AUDI/Porsche
90,56%
94,50%
30,48%
3,22% 3,21% 42,75%
21,01% 23,25% 92,60% 29,82% 46,76%
53,24%
3F AUDI/Skoda/Porsche
100,00%
2,08%
3G AUDI/NF/Porsche
100,00%
38,51%
3H SEAT/Skoda/Porsche
100,00%
2,37%
3I SEAT/NF/Porsche
100,00%
41,63%
3J Skoda/NF/Porsche
100,00%
40 VW/Audi/SEAT/Skoda
100,00%
7,11%
1,89%
2,15%
41 VW/Audi/SEAT/NF
100,00%
50,16%
13,34%
15,19%
42 VW/Audi/Skoda/NF
100,00%
7,04%
1,87%
43 VW/SEAT/Skoda/NF
100,00%
7,03%
44 Audi/SEAT/Skoda/NF
100,00%
4A VW/AUDI/SEAT/Porsche
100,00%
4B VW/AUDI/Skoda/Porsch
100,00%
4C VW/AUDI/NF/Porsche
97,92% 61,49% 97,63% 58,37% 96,71%
3,29%
88,85% 21,31% 88,09%
2,99%
2,13%
87,86%
2,98%
1,97%
2,24%
92,64%
3,15%
63,74%
16,96%
19,31%
7,26%
1,93%
100,00%
59,14%
15,73%
4D VW/SEAT/Skoda/Porsch
100,00%
7,24%
4E VW/SEAT/NF/Porsche
90,81% 25,13% 2,19%
100,00%
57,88%
4F VW/Skoda/NF/Porsche
100,00%
7,18%
4G AUDI/SEAT/Skoda/Pors
100,00%
2,03%
4H AUDI/Skoda/NF/Porsch
100,00%
2,02%
4I SEAT/Skoda/NF/Porsch
100,00%
4J AUDI/SEAT/NF/Porsche
100,00%
90,56%
17,53%
24,59% 89,77%
2,32%
94,76% 2,29%
26,77%
94,50%
30,48%
50 alle Marken
100,00%
2,09%
86,25%
100,00%
7,11%
1,89%
2,15%
88,85%
5B VW/Audi/SEAT/NF/Pors
100,00%
50,16%
13,34%
15,19%
5C VW/Audi/Skoda/NF/Por
100,00%
7,04%
1,87%
5D VW/SEAT/Skoda/NF/Por
100,00%
7,03%
5E Audi/SEAT/Sko/NF/Por
100,00%
60 alle Marken mit Pors
100,00%
6,90%
90 VOTEX
100,00%
6,90%
91 Techno
100,00%
92 Werkstattausrüstung
100,00%
99 Markenzuord. fehlt
100,00%
1,83%
3,22% 3,21% 42,75%
5A VW/Audi/SEAT/Sko/Por
6,90%
3,05%
95,65%
2,93% 21,31%
88,09%
2,99%
2,13%
87,86%
2,98%
1,97%
2,24%
92,64%
3,15%
1,83%
2,09%
86,25%
2,93%
1,83%
2,09%
86,25%
2,93%
6,90%
1,83%
2,09%
86,25%
2,93%
6,90%
1,83%
2,09%
86,25%
2,93%
6,90%
1,83%
2,09%
86,25%
2,93%
Zdroj: interní data firmy Škoda Auto, a.s. 52
Příloha č. 2 - Alokační klíč Švédsko Jahr
Gesamt
VW PKW
AUDI PKW
SEAT
SKODA
NF
2002 2003
53 929 49 723
24 993 22 390
11 945 11 532
2 626 2 016
9 008 8 614
5 357 5 171
2004 2005 2006 2007
49 763 55 759 62 369 68 778
20 580 22 544 23 386 25 474
11 494 12 070 14 708 15 468
1 565 1 497 1 660 1 689
8 763 10 967 11 678 12 287
7 361 8 681 10 937 13 860
2008
67 922
25 095
15 021
2 119
10 729
14 958
Summe
408 243
164 462
92 238
13 172
72 046
66 325
22,59%
3,23%
17,65%
16,25%
00 Kopfsparte KD-Stamm
100,00%
40,29%
10 VW
100,00%
100,00%
11 Audi
100,00%
12 SEAT
100,00%
13 SKODA
100,00%
14 NF
100,00%
15 Porsche
100,00%
20 VW/AUDI
100,00%
64,07%
21 VW/SEAT
100,00%
92,58%
100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 35,93% 7,42%
22 VW/Skoda
100,00%
69,54%
23 VW/NF
100,00%
71,26%
24 Audi/SEAT
100,00%
87,50%
25 Audi/Skoda
100,00%
56,15%
26 Audi/NF
100,00%
58,17%
27 SEAT/Skoda
100,00%
15,46%
28 SEAT/NF
100,00%
16,57%
29 Skoda/NF
100,00%
2A VW/Porsche
100,00%
2B Audi/Porsche
100,00%
2C SEAT/Porsche
100,00%
2D Skoda/Porsche
100,00%
2E NF/Porsche
100,00%
30 VW/Audi/SEAT
100,00%
31 VW/Audi/Skoda
100,00%
30,46% 28,74% 12,50% 43,85% 41,83%
100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 60,94%
34,18%
4,88%
50,03%
28,06%
100,00%
50,91%
28,55%
100,00%
65,87%
5,28%
34 VW/SEAT/NF
100,00%
67,41%
5,40%
35 VW/Skoda/NF
100,00%
54,31%
36 Audi/SEAT/Skoda
100,00%
51,98%
37 Audi/Skoda/NF
100,00%
40,00%
38 SEAT/Skoda/NF
100,00%
21,92% 20,53%
39 Audi/SEAT/NF
100,00% 100,00%
64,07%
3B VW/SEAT/Porsche
100,00%
92,58%
3C VW/Skoda/Porsche
100,00%
69,54%
3D VW/NF/Porsche
100,00%
71,26%
3E AUDI/SEAT/Porsche
100,00%
87,50%
53,71%
40,60% 31,24%
28,76%
8,69%
47,54%
43,77%
7,67% 7,42% 30,46%
28,74% 12,50%
100,00%
56,15%
100,00%
58,17%
3H SEAT/Skoda/Porsche
100,00%
15,46%
3I SEAT/NF/Porsche
100,00%
16,57%
3J Skoda/NF/Porsche
100,00%
40 VW/Audi/SEAT/Skoda
100,00%
48,10%
26,98%
3,85%
41 VW/Audi/SEAT/NF
100,00%
48,92%
27,44%
3,92%
42 VW/Audi/Skoda/NF
100,00%
41,63%
23,35%
43 VW/SEAT/Skoda/NF
100,00%
52,04%
100,00%
38,62%
35,93%
3F AUDI/Skoda/Porsche
100,00%
27,19% 21,90%
7,42%
3G AUDI/NF/Porsche
4B VW/AUDI/Skoda/Porsch
28,86% 23,79%
3A VW/AUDI/Porsche
100,00%
47,93%
100,00%
33 VW/SEAT/Skoda
44 Audi/SEAT/Skoda/NF
83,43% 52,07%
32 VW/Audi/NF
4A VW/AUDI/SEAT/Porsche
84,54%
43,85% 41,83% 84,54% 83,43% 52,07%
47,93%
21,07% 19,73% 18,24%
16,79%
4,17%
22,80%
20,99%
37,84%
5,40%
29,55%
27,21%
60,94%
34,18%
4,88%
50,03%
28,06% 28,55%
21,92%
4C VW/AUDI/NF/Porsche
100,00%
50,91%
4D VW/SEAT/Skoda/Porsch
100,00%
65,87%
5,28%
4E VW/SEAT/NF/Porsche
100,00%
67,41%
5,40%
4F VW/Skoda/NF/Porsche
100,00%
54,31%
4G AUDI/SEAT/Skoda/Pors
20,53% 28,86% 27,19% 23,79%
100,00%
51,98%
4H AUDI/Skoda/NF/Porsch
100,00%
40,00%
4I SEAT/Skoda/NF/Porsch
100,00%
4J AUDI/SEAT/NF/Porsche
100,00%
50 alle Marken
100,00%
5A VW/Audi/SEAT/Sko/Por 5B VW/Audi/SEAT/NF/Pors
21,90%
7,42%
40,60% 31,24%
28,76%
8,69%
47,54%
43,77% 16,25%
53,71%
7,67%
40,29%
22,59%
3,23%
17,65%
100,00%
48,10%
26,98%
3,85%
21,07%
100,00%
48,92%
27,44%
3,92%
5C VW/Audi/Skoda/NF/Por
100,00%
41,63%
23,35%
5D VW/SEAT/Skoda/NF/Por
100,00%
52,04%
5E Audi/SEAT/Sko/NF/Por
100,00%
37,84%
5,40%
29,55%
27,21%
60 alle Marken mit Pors
100,00%
40,29%
22,59%
3,23%
17,65%
16,25%
90 VOTEX
100,00%
40,29%
22,59%
3,23%
17,65%
16,25%
91 Techno
100,00%
40,29%
22,59%
3,23%
17,65%
16,25%
92 Werkstattausrüstung
100,00%
40,29%
22,59%
3,23%
17,65%
16,25%
99 Markenzuord. fehlt
100,00%
40,29%
22,59%
3,23%
17,65%
16,25%
4,17%
Zdroj: interní data firmy Škoda Auto, a.s. 53
38,62%
19,73% 18,24%
16,79%
22,80%
20,99%
