ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Michal Patočka
2010
1
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
PŘEDSÉR IOVÉ KALKULACE Š K O D A A U T O A. S. S V Y U Ţ I T Í M KALKULAČNÍHO SYST ÉMU SKASKO 2.0
Michal PATOČKA
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
2
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR
Michal Patočka
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management provozu
NÁZEV PRÁCE
Předsériové kalkulace Škoda Auto a.s. s vyuţitím kalkulačního systému SKASKO 2.0
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
KATEDRA
Ekonomika a management
POČET STRAN
46
POČET OBRÁZKŮ
7
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
10
STRUČNÝ POPIS
Téma bakalářské práce je zaměřeno na význam a tvorbu předsériových materiálových kalkulací ve firmě Škoda Auto a.s. Materiálové náklady v této firmě představují více neţ polovinu všech vynaloţených výdajů, a proto mají materiálové kalkulace jako nástroj další ekonomické analýzy prvořadý význam. K vytvoření těchto kalkulací s maximální vypovídající hodnotou slouţí ve firmě Škoda webová aplikace SKASKO 2.0. Bakalářská práce se zabývá všemi moţnostmi uplatnění tohoto systému včetně tvorby konkrétní kalkulace v konkrétním oddělení firmy Škoda. Cílem bakalářské práce je nalezení hlavních výhod a pozitiv aplikace SKASKO 2.0 při podpoře řízení materiálových nákladů ve Škoda Auto a.s.
KLÍČOVÁ SLOVA
Náklady, kalkulace, webová aplikace
ROK ODEVZDÁNÍ
3
2010
ANNOTATION
AUTHOR
Michal Patočka
FIELD
Business economy and operation management
THESIS TITLE
Pre-production calculations in a company Škoda Auto Inc. with help of application SKASKO 2.0
SUPERVISOR
Ing. Tomáš Krabec, MBA, Ph.D.
INSTITUTE
Economy and management
NUMBER OF PAGES
46
NUMBER OF PICTURES
7
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
10
YEAR
2010
SUMMARY
The topic of this bachelor thesis concentrates on the importance and creation of pre-production calculations of materials in the company Skoda Auto Inc. Material costs of this company constitute more than a half of all expenses, therefore material calculations are crucially important as a method of further economic analysis. The company Skoda Auto uses a web application (SKASKO 2.0) to produce these calculations with maximal information value. This bachelor thesis deals with a wide range of uses of this system, including creating of a an actual calculation in a specific department in the company Skoda Auto. The aim of the present paper is to find major benefits and advantages of the application SKASKO 2.0 in supporting the control of material costs in the company Skoda Auto Inc.
KEY WORDS
Costs, calculations, web application
4
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne ......... 3
Děkuji Ing. Tomáši Krabcovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji celému oddělení ECT a ECT1 za poskytování cenných rad a informačních podkladů k vytvoření této práce.
4
Obsah Obsah ..................................................................................................................... 5 Seznam zkratek...................................................................................................... 6 1. Úvod ................................................................................................................ 7 2. Controlling........................................................................................................ 9 2.1
Oddělení ECT ......................................................................................... 10
2.2
Oddělení ECT1 ....................................................................................... 10
3. Členění nákladů ............................................................................................. 12 3.1
Teoretické členění nákladů ..................................................................... 12
3.1.1
Druhové členění nákladů .................................................................. 13
3.1.2
Kalkulační členění............................................................................. 13
3.1.3
Variabilní a fixní náklady ................................................................... 14
3.2
Členění nákladů ve Škoda Auto .............................................................. 15
4. Kalkulace nákladů .......................................................................................... 16 4.1
Kalkulace z hlediska doby sestavování ................................................... 16
4.2
Target Costing a kalkulace metodou target costing ................................ 17
4.3
Kalkulace jednicových materiálových nákladů ........................................ 19
4.4
Kalkulace materiálových nákladů v oddělení ECT .................................. 20
5. Kalkulační systém SKASKO 2.0 .................................................................... 21 5.1
Projekt vozu ............................................................................................ 21
5.1.1
Příklad úsporného opatření v SETu elektrika na konkrétním díle .... 23
5.2
Kalkulace vozu ........................................................................................ 24
5.3
Mimořádné výbavy .................................................................................. 25
5.4
Porovnání kalkulací z ECN...................................................................... 25
5.5
Porovnání kalkulací s ostatními značkami VW, AUDI, SEAT .................. 25
5.6
Nákladová analýza, změnové řízení ....................................................... 25
6. Tvorba materiálové kalkulace v systému SKASKO 2.0 ................................. 27 6.1
Tvorba zakázky bez dotazu do systému MBV ......................................... 28
6.2
Tvorby zakázky s dotazem do systému MBV .......................................... 29
6.3
Návrh na zlepšení správnosti kalkulací ................................................... 32
7. Závěr.............................................................................................................. 34 Seznam pouţité literatury: .................................................................................... 36 Seznam příloh: ..................................................................................................... 37
5
Seznam zkratek atd.
a tak dále
ESP
Electronic Stability Program – elektronický stabilizační program
KVP
Konzernverrechnungspreis – předací cena
MBT
Model Beschreibung Technik – systém na modelový popis techniky
MBV
Model Beschreibung Vertrieb – systém na modelový popis odbytu
např.
například
PR číslo
číslo popisující primární vlastnosti vozu. Kaţdé PR číslo je vţdy třímístný kód, jenţ označuje určitý komponent či vlastnost, který bude vyráběný vůz obsahovat.
PSK
výbor pro strategii výrobků
SOP
Start Of Production – zahájení sériové výroby
tj.
to je
tzn.
to znamená
VS
Vorstand – představenstvo
VSI
(IST) aktuální stav nákladů na vůz
€
euro
6
1. Úvod Elementární snahou kaţdého podnikatele a firem ve všech historických obdobích bylo vţdy hlavně dosaţení zisku. V dnešní moderní době, kdy je konkurence ve všech oblastech podnikání obrovská, je čím dál více obtíţnější dosáhnout tohoto prvotního cíle v uspokojivé výši. V podstatě existují dva základní principy, s jejichţ pomocí lze realizovat dosaţení či zvýšení zisku na určitou úroveň. Prvním z nich je zvýšení objemu trţeb, druhý představuje sníţení nákladů. Oba faktory jsou pro firmy důleţité, avšak kaţdý z nich má různou váhu v odlišných fázích existence podniku. [4] Zvyšování objemu
výkonů spojené s růstem trţeb má hlavní vliv u nově
zaloţených podniků nebo rozvíjejících se odvětví v první fázi jejich existence, jelikoţ bez expanze a růstu není dlouhodobý úspěch podnikání myslitelný. Nejprve je tedy nutno obsadit trh, zabrat „volnou půdu“ a aţ poté je moţné pokračovat v ostatních činnostech. V situaci, jako je delší působení daného podniku na trhu, na němţ se pohybuje celá
řada
dalších
„hráčů“,
nebo
pokud
nastane
období
poznamenané
hospodářskou recesí, přichází v úvahu při zvyšování zisku ke slovu druhý faktor, tedy sniţování nákladů. „Zvýšení efektivnosti výkonů, tedy schopnost dosáhnout stejných výnosů s nižšími náklady, hraje významnou úlohu při generování podnikového zisku bez ohledu na to, jakým způsobem se vyvíjí objem jeho výkonů.“1 Pokud se podniku daří sniţovat náklady, nese to s sebou řadu výhod: -
zvýšený podíl zisku generovaný pomocí sníţení nákladů je moţné investovat do dalšího rozvoje podniku;
-
podnik má moţnost sníţit cenu svých výkonů, coţ se projeví ve zvýšené poptávce po těchto výkonech;
-
1
navýšení trţního podílu a obsazení „území“ na úkor konkurence.
[4,str. 19]
7
„Práce s náklady je velmi náročná řídící činnost, daná jejich spojitostí s každou činností, jejich počtem i rozmanitostí jejich chování, které velmi závisí na každém podstatném faktoru každé činnosti, každého procesu a každého produktu a s nimi propojených zdrojů.“2 Jedním z hlavních poţadavků na informační zajištění řízení nákladů a zisku je oddělení tzv. vnějších (externích) a vnitřních (interních) faktorů vývoje účinnosti nákladů (zisku).[5] Ve velké společnosti jako je Škoda Auto a.s. je na efektivní řízení nákladů kladen velký důraz. Bakalářská práce se zabývá konkrétní webovou aplikací, která je v této společnosti pouţívána jako podpora pro řízení materiálových nákladů. V teoretické části popisuje bakalářská práce oblast controllingu a členění nákladů včetně jejich kalkulace. Praktická část práce je věnována analýze webové aplikace SKASKO 2.0, která je nástrojem controllingu Škoda k zajištění poţadovaných cílů. Práce se vysvětlením jednotlivých
oblastí
uţití
této
aplikace
včetně
popisu
tvorby
kalkulace
materiálových nákladů snaţí nalézt hlavní výhody a přínosné efekty pro firmu a poukázat na moţné rezervy a prostor pro zlepšení tohoto procesu.
2
[2, str. 5]
8
2. Controlling V moderním pojetí se od controllingu poţaduje zajistit informace pro vedení podniku, týkající se plánování a řízení nákladů. Controlling by měl poskytnout informaci o očekávaných a také jiţ známých údajích, které jsou nezbytné pro dosaţení strategických cílů podniku. Úkolem controllingu je směrovat podnik na základě ukazatelů k předem vytyčeným cílům. [6] V literatuře se uvádí následující koncepce typů controllingu v závislosti na jejich cílech: -
koncepce orientovaná na početnictví3,
-
koncepce orientovaná na informace,
-
koncepce vztaţená k systému řízení,
-
přístupy praktiků.
Tyto rozdílné koncepce controllingu disponují různými potenciály řešení problémů. Dle tohoto rozdělení má controlling ve společnosti Škoda Auto nejblíţe koncepci orientované na početnictví z důvodu, ţe ve středu přístupu této koncepce stojí více
materiální změna
početnictví neţ funkční rozšíření.
Tento přístup
jednostranně popisuje aspekt kalkulace nákladů a výkonů jako výchozí bod pro rozšíření controllingu. Zásadním úkolem controllingu je včasné poskytování informací, resp. dat jako báze pro řízení a orientaci vedení podniku. Týká se to jak krátkodobého, tak i střednědobého a dlouhodobého období. Ve společnosti Škoda Auto toto zajišťuje oddělení EC – Controlling, které spadá v organizační struktuře firmy pod oblast E (ekonomie). Oddělení, které řídí materiálové náklady ve Škoda Auto, jimiţ se dále zabývá tato práce, se nazývá ECT – Controlling vývoje a výrobku.
3
Jde o širší pojem než účetnictví, početnictví obsahuje účetnictví, kalkulaci, statistiku a rozpočetnictví.
9
Oddělení ECT
2.1
Hlavním úkolem je vypracovávání plánu, resp. rozpočtu a na základě toho vypracování meziročních výkazů poţadovaných/skutečných údajů a taktéţ příslušných analýz včetně účtování nákladů a výkonů. Kromě toho jsou sledovány všechny strategické produktové a projektové záměry z hlediska hospodárnosti. [7] Dále zodpovídá oddělení ECT za finanční řízení procesu vzniku výrobku a tím za dosaţení strategických finančních cílů firmy Škoda Auto v budoucnosti. Jeho hlavní úkoly jsou: -
řízení ziskovosti projektů nových modelů vozů, agregátů, atd. včetně stanovování finančních targetů;
-
příprava zacenění nových modelů pro uvedení na trh;
-
řízení materiálových nákladů projektů včetně jejich targetu;
-
controlling vývojových nákladů včetně nákladů podílových;
-
finanční ohodnocení technických změn;
-
nákladová analýza vybraných komponent výrobku;
-
analýzy, scénáře, kalkulace, porovnání a reporting pro PSK, VS a ostatní zákazníky ECT.
Oddělení ECT1
2.2
Hlavním úkolem oddělení ECT1 je orientace na materiálové náklady, především na plausibilitu targetů, stanovených podle metody target Costing (viz kapitola 4.2) v souladu s finančními cíly projektu, Dále se zaměřuje na následující činnosti, které jsou shodné pro všechny odborné skupiny v rámci ECT1 (podvozek, elektro, vnitřní výbava, karosérie, okovaná karosérie): [7] -
stanovení targetu materiálových nákladů vozů, SETů, konstrukčních skupin a dílů;
-
práce v SETech (nákladové odhady, analýzy, alternativy);
-
průběţné sledování materiálových nákladů v rámci výsledku vozu; 10
-
finanční ohodnocení sériových a předsériových změn;
-
nákladové vyhodnocení pro opatření businessplánu;
-
vyhodnocování podílových nákladů v rámci modulové strategie;
-
spoluodpovědnost za převedení předsériových kalkulací do série;
-
Target Costing.
11
3. Členění nákladů 3.1
Teoretické členění nákladů
Kapitola byla zpracována s pouţitím podkladů: [2], [5], [3]. Jelikoţ jsou náklady spojeny s kaţdou podnikovou činností a členění nákladů všeobecně je velmi různorodé, snaţí se kaţdá oblast vyjádřit svůj vlastní pohled řídících pracovníků na náklady, které souvisí s konkrétními rozhodovacími úlohami. Správné začlenění nákladů je důleţité také z toho důvodu, ţe výše nákladů určuje hospodářský výsledek podniku a kaţdá koruna nákladů navíc sniţuje o korunu hospodářský výsledek a naopak.
Základní úhly pohledu na členění nákladů lze zobrazit následovně:
Jaké jsou vynaloţeny?
Jak jsou kalkulovány?
Náklady Za jakým účelem jsou vynaloţeny?
Jak se mění s mnoţstvím?
Zdroj: [5, str. 100] Obr. 1: Členění nákladů podle základních rozhodovacích úloh
Náklady lze dělit podle jejich ekonomické podstaty v okamţiku jejich prvního vynaloţení, to znamená, v jaké podobě vstupují tyto ekonomické zdroje do podniku z externího prostředí od externích partnerů. Toto členění se nazývá druhové.
12
3.1.1 Druhové členění nákladů Nákladové druhy jsou charakteristické těmito vlastnostmi: -
z hlediska jejich účetního zobrazení jsou prvotní, to znamená, ţe vznikají stykem podniku s jeho okolím nebo s jeho zaměstnanci;
-
jsou externí, vznikají spotřebou materiálu, subdodávek, prací či sluţeb jiných subjektů.
Tímto členěním lze získat podrobnější informace nejen o tom, co je spotřebováno, tedy konkrétní zdroj (např. materiál), ale i od koho (dodavatel) a kdy. Druhové členění nákladů je proto velmi důleţité pro zajištění proporcí, stability a rovnováhy mezi potřebou podniku a jejich zabezpečením od externích partnerů. Mezi základní typy nákladů při druhovém členění patří: -
spotřeba materiálu a energie,
-
spotřeba a pouţití externích prací a sluţeb,
-
mzdové a ostatní osobní náklady,
-
odpisy nehmotných a hmotných dlouhodobých aktiv,
-
finanční náklady.
3.1.2 Kalkulační členění Kalkulační členění nákladů označuje, na co byly náklady vynaloţeny, tedy zda byly vynaloţeny na výrobky nebo sluţby. Toto členění je velice důleţité a pro podnik rozhodující, jelikoţ umoţňuje zjistit rentabilitu (zisk) jednotlivých výrobků a řídit výrobkovou strukturu, neboť jednotlivé výrobky přispívají různou měrou k tvorbě zisku podniku. [3] Principem kalkulačního členění nákladů je rozdělení na náklady přímé a nepřímé (reţijní). Členění na náklady přímé a nepřímé je nezbytné pro sestavení kalkulace a je ovlivněno poţadavky na vypovídající schopnost kalkulace. Náklady přímé jsou takové, které přímo souvisejí s určitým druhem výkonu. Náklady nepřímé souvisejí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek.
13
U definice nákladů nepřímých a přímých je také důleţité znát pojem kalkulační jednice, který s těmito náklady úzce souvisí. Kalkulační jednicí můţe být jeden kus výrobku, jeho dílčí komponenta (díl) nebo jeho násobek vymezený měřící jednotkou, např. jednotkou mnoţství (kusy), hmotnosti (kg), délky (m), plochy (m2), času (h) apod. Kalkulační jednicí můţe být i informační doklad (zakázka, výrobní dávka, výrobní příkaz, obchodní zakázka). Kalkulační jednicí můţe být také činnost, proces nebo fáze vývoje, výroby, balení, distribuce apod. Je to určitá jednice (nositel nákladů), pro kterou je třeba sledovat náklady. [2] Náklady nepřímé by se daly charakterizovat rovněţ tak, ţe u nich nelze jednoznačně určit kalkulační produktovou jednici nebo ţe se daný náklad týká více různých kalkulačních jednic. Tyto náklady zajišťují vytvoření podmínek pro skupinu výkonů, činnosti útvarů a hierarchicky vyšších článků řízení. V některých zdrojích se uvádí definice nákladů nepřímých a reţijních odděleně. Při praktickém řízení nákladů však odlišnosti nejsou zásadní. 3.1.3 Variabilní a fixní náklady „Členění nákladů na variabilní a fixní je samostatným kritériem členění nákladů, které vhodným způsobem doplňuje rozlišení nákladů na přímé a nepřímé.“4 Variabilní náklady jsou vynakládány v závislosti na objemu výkonů. „Fixní náklady vznikají bez ohledu na objem výkonů ve stále stejné výši. Fixní náklady zajišťují podmínky pro činnost v určitém rozsahu, nazývají se proto potenciální. Jsou vţdy jednorázově vynakládané na určité časové období. Rozsah činnosti (objem výkonů), který je moţné s fixními náklady vytvořit, je limitován jejich kapacitou.“5
4
[5, str. 107]
5
[5,str. 143]
14
3.2
Členění nákladů ve Škoda Auto
Ve všech firmách všeobecně je správné rozdělení nákladů velmi důleţité. Nejinak je tomu i ve firmě Škoda Auto. Zde se náklady člení dle následujícího schématu:
Náklady
Vedlejší pořizovací náklady
Výrobní materiál
Fixní náklady
Přímé personální náklady
Nepřímé personální
Věcné reţijní náklady
Odpisy
náklady
odbytu
Odbytová reţie
Materiálová reţie
Vývojová reţie
Správní reţie
Výrobní reţie
Zdroj: [11] Obr. 2: Členění nákladů ve Škoda Auto a.s.
15
Jednicové náklady
4. Kalkulace nákladů Aby mohly být náklady efektivně řízeny, je nezbytné jejich soustavné sledování z věcného hlediska, tj. podle výkonů. Tato činnost je hlavním úkolem kalkulace vlastních nákladů. Kalkulace nákladů je písemný přehled jednotlivých sloţek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. [3] Pro podniky má kalkulace nákladů zásadní význam, jelikoţ slouţí ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, k sestavování rozpočtů, ke kontrole a rozboru hospodárnosti výroby a rentability výkonů, k limitování nákladů, atd. Je to tedy důleţitý nástroj podnikového a vnitropodnikového řízení. Zda-li je podnikové řízení správné, či obsahuje případné nedostatky, odhalí jeho rozbor. Základním postupem pro rozbor je srovnávání kalkulací. „Srovnávání kalkulací poskytuje informace o změně celkových nákladů a o změnách jejich struktury. Nepříznivé odchylky ukazují na nedostatky v organizaci výroby a práce, na neplnění norem spotřeby výrobních činitelů, nedodržování norem režijních nákladů.“6 Existuje mnoho variant srovnávání, z nichţ za základní lze povaţovat srovnávání výsledných kalkulací s plánovanými kalkulacemi a výsledné kalkulace stejných výrobků vyráběných v různých závodech. Dále, pokud jsou k dispozici údaje, lze srovnávat kalkulace našich výrobků s výrobky zahraničními. 4.1
Kalkulace z hlediska doby sestavování
Jedno z moţných třídění druhů kalkulací je třídění z hlediska doby sestavování. Toto členění je, jak se dále ukáţe, ve firmě Škoda Auto velmi důleţité pro rozhodování při řízení nákladů. „Z hlediska doby sestavování se rozlišují kalkulace předběžné, které se sestavují před provedením výkonu, a kalkulace výsledné, které se sestavují po provedení výkonu. Předběžné kalkulace představují ukládání úkolů v oblasti plánovatelných
6
[3, str. 120]
16
nákladů pro budoucí provádění výkonů. Výsledné kalkulace mají význam především pro následnou kontrolu hospodárnosti výroby jednotlivých výkonů.“7 Tyto kalkulace by se měly sestavovat rozdílovým způsobem, coţ je způsob sestavování kalkulací targetu a VSI (viz níţe) v oddělení ECT. Vychází se z kalkulace předběţné (v ECT tedy target) a k ní se podle jednotlivých poloţek kalkulace výsledné (v ECT tedy VSI) přiřazují rozdíly charakterizující odchylku skutečných nákladů od výše stanovených nákladů v předběţné kalkulaci. S kalkulací předběţnou úzce souvisí také metoda tvorby kalkulací pouţívaných ve firmě Škoda Auto, a to metoda kalkulace target costing. 4.2
Target Costing a kalkulace metodou target costing
„Target costing neboli metoda cílových nákladů je obecně řečeno soubor manažerských technik využívaných při vývoji nových výrobků a služeb. Vývoj nového produktu startuje nikoliv v technickém či vývojovém oddělení, ale v oddělení obchodním (potažmo oddělení marketingu). Jeho klíčovou výhodou je fakt, že firma má už od samého začátku jasnou kontrolu nad náklady i příjmy z nového výrobku či služby.“8 „Vychází z toho, ţe cenu výrobků neurčují vzniklé náklady, ale trh. Z trţní ceny a plánované ziskové přiráţky se odvodí přípustné náklady, které jsou trhem akceptovatelné. Pokud jsou podnikové náklady vyšší, musí být podrobeny důkladné analýze a přizpůsobeny cílovým nákladům (target cost).“9 Ve firmě Škoda Auto hraje při stanovování nákladů metoda Target Costingu hlavní úlohu. Cílové náklady celého vozidla, jak je vidět na následujícím obrázku, se odvozují z rozdílu mezi výnosy obratu a marţí zisku po odečtení rizikového příplatku.
7
[3, str. 112]
8
[12]
9
[3, str. 112]
17
Zdroj: [10] Obr. 3.: Určení cílových nákladů celého vozu ve Škoda Auto a.s.
Kalkulace metodou target costing v oddělení ECT má největší význam a je nejvíce vyuţívána v době, kdy je rozhodnuto o novém projektu vozu, resp. v úvodní fázi procesu vzniku výrobku. Tato koncepce pomáhá vyloučit náklady na změny a zpoţděné řešení. V období blíţícího se termínu spuštění sériové výroby produktu se více vyuţívá standardní kalkulace nákladů, jak je zobrazeno v grafu:
Zdroj: [10] Obr. 4: Význam a vliv target costing a standardní kalkulace nákladů v ŠA a.s.
18
Kalkulace jednicových materiálových nákladů
4.3
Nejprve je potřeba určit, co tvoří jednicové materiálové náklady: -
suroviny (eventuálně pomocné suroviny) zpracované nebo přeměněné uvnitř podniku;
-
výrobky připravené k zabudování a dodané ze spojených podniků nebo ziskových center vlastního podniku;
-
výrobky připravené k zabudování, hmoty dodané cizími podniky.
Kalkulace materiálových nákladů je zjednodušeně písemný přehled jednotlivých nákladů na materiál utříděný v jednotné databázi. „Jednicový materiál přechází fyzicky ve výrobek a může být jednoznačně zakalkulován příslušnému nositeli nákladů (hotovému výrobku). Výchozí bod kalkulace jsou objemy čistého plánu jednicového materiálu. Sem patří objemy, které musí být podle plánovaného složení výrobku a plánovaných vlastností materiálu
obsaženy
v nositeli
nákladů.
Tuto
veličinu
lze
snadno
zjistit
z konstrukčních výkresů, popisů vzorků atd. U plánované veličiny je nutné také zohlednit plánovaný odpad, který vznikne při výrobě výrobku. Tak mohou být určeny plánované jednicové náklady brutto jako podklad pro kalkulaci plánu a průběžnou kontrolu jednicového materiálů:“10 netto - plánované objemy jednicového materiálu + objem odpadu (plánovaný) -----------------------------------------------------------= brutto - plán jednicového materiálu × plánovaná cena -------------------------------= brutto - plánované náklady na jednicový materiál
10
[6, str. 90/91]
19
4.4
Kalkulace materiálových nákladů v oddělení ECT
Jelikoţ tvoří materiálové náklady ve firmě Škoda Auto zhruba šedesát procent všech nákladů, je velice důleţité, aby byly neustále sledovány a přesně stanovovány. Nástrojem pro toto sledovaní a také zjišťování je kalkulace materiálových nákladů, která je v oddělení ECT a ECT1 i jedním z hlavních nástrojů pro plnění úloh určených a rozhodnutých vrcholným vedením firmy. Při tvorbě nového produktu, ať jiţ jde o úplně novou řadu vozu, nebo o následníka jiţ vyráběné modelové řady, musí oddělení ECT a ECT1 tři roky před SOP začít s předsériovou kalkulací konkrétního vozu. To můţe nastat v momentě, kdy je rozhodnuto např. o tom, ţe se bude vyrábět následník nějakého stávajícího modelu vozu (např. přechod z modelu Octavia A4 na následníka Octavia A5), a to takto: Poté, co je produktmanagementem firmy navrţen následník stávajícího vozu a v PSK Škoda a PSK VW koncernu jerozhodnuto o výrobě tohoto konkrétního následníka, musí být stanoven takzvaný kalkulační model. Kalkulační model tvoří detailní technický popis poţadovaného vozu (tedy nového následníka), včetně úzké specifikace jeho výbavy. Hlavními určovateli této specifikace jsou karoserie, motor, převodovka, různé bezpečnostní opatření atd. Všechny tyto poţadavky se sdruţují v takzvaný „technický muss“. Pokud je např. stanoveno, ţe nově vyvinutý následník vozu musí splňovat bezpečnostní opatření odpovídající maximálnímu počtu bodů při nárazových testech, je tato informace součástí technického mussu. Specifikací všech poţadovaných technických mussů vznikne technický popis vozu.
20
5. Kalkulační systém SKASKO 2.0 Kapitola byla zpracována s pouţitím zdrojů: [8], [9], [13]. Aby bylo moţné materiálové náklady ve Škoda Auto efektivně sledovat a řídit, je v dnešní době samozřejmostí, ţe se to neobejde bez podpory počítačových programů. Dnes, kdy je kladen velký důraz a tlak na včasnost a správnost všech informací, je to beze sporu základní podmínka pro konkurenceschopnost na trhu. Pro řízení materiálových nákladů se ve Škoda Auto pouţívá webová aplikace SKASKO 2.0, která nahradila v roce 2008 starou verzi SKASKO. Tato aplikace byla vyvíjena zaměstnanci oddělení informačních technologií ŠKODA a po úspěšném otestování, mimo jiné také pracovníky controllingu, byla nasazena do provozu. Jedná se o systém pro tvorbu předsériových materiálových kalkulací vozů a mimořádných výbav v období od tří měsíců před SOP. Tento systém slouţí konkrétně v následujících šesti oblastech. 5.1
Projekt vozu
Důleţité vyuţití systému jako pomocného nástroje při stanovení targetu a VSI pro následníka vozu (např. následník Octavie z A4 na A5, z A5 na A7, z B5 na B6, ...) dle koncernových pravidel. Target – cenový stav, který je určen na začátku
projektu. Cílem je dosaţení
tohoto stavu, aby se splnil ekonomický plán projektu (ekonomičnost projektu). Target je stanoven aţ na úroveň jednotlivých dílů. VSI (IST) – konstrukční stav vozu (tzn. aktuální stav nákladů v danou dobu) Celý proces nového projektu vozu v oddělení ECT začíná vytvořením
nové
sériové kalkulace vozu v systému SKASKO k současnému datu. Tuto kalkulaci je nutno transportovat do systému FAKIS. Systém FAKIS (zkratka z německého sousloví
Fahrzeug-Kalkulations-Informations-System)
je
celokoncernový
kalkulační systém. V tomto systému se vyuţije sériové kalkulace vozu z jeho předchůdce. Kalkulace nového modelu vznikne doplněním a přejmenováním této kalkulace na 21
následníka. Do takto upravené kalkulace je třeba doplnit díly, které neobsahoval předchůdce (např. chybí-li airbag, musí se dodat). Z takto doplněné kalkulace (základní výchozí verze) je potřeba vytvořit target kalkulaci a VSI kalkulaci. Tyto dvě kalkulace targetu a VSI musí být v systému FAKIS k dispozici, jelikoţ se obě v dalším kroku porovnají a zjišťuje se odchylka. Odchylka můţe být buď kladná, nebo záporná. Tento údaj (stav projektu) je pro další vývoj projektu velice důleţitý, neboť tvoří základní podklad, který je pravidelně předkládán na grémiích Škoda Auto (PSK,atd.). Na to se následně reaguje různými způsoby, např. se mohou stanovit další různé cíle, aby se podařilo dosaţení stanovených targetů. Proces doplňování dat pokračuje prací jednotlivých pracovníků (tzv. SETařů) v jednotlivých SETech. Ve Škoda Auto jsou SETy děleny do následujících oblastí: -
elektrika,
-
interiér,
-
cockpit,
-
frontend,
-
okovaná karoserie,
-
svařená karoserie,
-
podvozek,
-
agregát.
Práce zaměstnanců controllingu v jednotlivých SETech je strategickou činností v celém oddělení ECT. Hlavní náplň jednotlivých komodit spočívá v nalezení úsporného potenciálu na jednotlivých částech vozu. Pokud se podaří nalézt i minimální opatření, v konečném důsledku to znamená důleţité sniţovaní nákladů, coţ je základem pro zvyšování celkových trţeb, a tedy zisku. Je podstatné si uvědomit skutečnost, ţe i kdyţ je nalezená úspora na jednom díle např. pouze 0,15 €, po vynásobení této částky celkovým počtem vyrobených vozů, ve kterých se díl pouţívá (např. 520 000), tvoří celková úspora materiálových nákladů
22
78 000 €, coţ je v přepočtu na české koruny po vynásobení kurzem plánovacího kola11, které je např. 25 Kč/ €, částka 1 950 000,- Kč. Je tedy vidět, ţe i na první pohled nevýznamný úsporný potenciál můţe mít v konečném důsledku významný vliv na výši materiálových nákladů. Jak takový proces probíhá a kdo ho hodnotí, lze ilustrovat následujícím příkladem.
5.1.1 Příklad úsporného opatření v SETu elektrika na konkrétním díle V určitých výbavách obsahuje vůz čtyři jednotlivé elektronické spínače pro ESP, START/STOP systém, deaktivaci airbagu spolujezdce a zamykání vozu. Cena jednotlivých spínačů se pohybuje průměrně kolem 2,5 € za kus, tzn. celkově při počtu čtyř kusů 10 €. Při snaze o sniţování nákladů rozhodne vedení projektu jednotlivých vozů o úsporných opatřeních v rámci celého vozu. Tento vůz se poté rozdělí do jednotlivých SETů. V rámci SETů se příslušné skupiny dílů dělí mezi jednotlivé pracovníky controllingu. Uvnitř jedné skupiny jsou obsaţeny díly, mezi nimiţ jsou zahrnuty také zmiňované elektrické přístroje a spínače ve voze. Na základě tohoto rozhodnutí je vydán poţadavek na konstruktéry, kteří se snaţí dosáhnout úspory materiálových nákladů změnou technického řešení příslušných přístrojů a spínačů. U těchto konkrétních dílů se podařilo dosáhnout výsledku tím, ţe z výše zmiňovaných jednotlivých spínačů se vytvořil jeden jednotný, tzv. MiKo modul. Původně kaţdý ze spínačů obsahoval svůj vlastní konektor pro připojení k řídící jednotce. Toto řešení bylo technicky i materiálově nákladné. Díky spojení těchto čtyř spínačů v jeden MiKo modul odpadly jednotlivé konektory a byly nahrazeny jedním sdruţeným konektorem. Výsledkem je dosaţení úspory v hodnotě 5 €.
11
Plánovací kolo je pětiletý plán v detailu na jednotlivé roky, který je ročně aktualizován.
23
4 spínače
MiKo modul
Zdroj: vlastní zpracování z Interní prezentace úsporných opatření vozu SK37 Obr. 5: Úsporný potenciál: Přechod ze čtyř spínačů na jeden MiKo modul
Návrhy technických změn se představí na tzv. Produktklausuře, coţ je setkání konstruktérů, controllingu a představitelů projektů, na kterém se schvalují výsledky úsporných opatření. Pokud vedení projektu schválí tyto technické změny a výsledné úspory, zapracují pracovníci controllingu nové ceny do systému FAKIS. S cenami je seznámeno i oddělení nákupu, které provede poptávku dílu u dodavatele. Pokud se nový projekt blíţí k SOP (1 rok před SOP), začínají se porovnávat data ze systému FAKIS s daty ze systému SKASKO. Celé se to odehrává v době, kdy oddělení technického vývoje TRD definuje PR čísla do systému MBT včetně technických závislostí dílů, tzv. „zwangy“. Poté marketing naplní PR čísla do MBV podle svých marketingových poţadavků (tedy marketingové závislosti), na základě kterých lze generovat ve SKASKu 2.0 jednotlivé rozpady aut z konstrukčního kusovníku pojmenovaného ESON. V systému FAKIS se vedou a udrţují jednotlivé stavy představitele projektu, tedy kalkulační modely. Tyto stavy se pravidelně (měsíčně) vyhodnocují a kalkulace se přizpůsobuje cílovému stavu SOP dle targetu. 5.2
Kalkulace vozu
Jednou z nejvíce vyuţívaných situací, kdy se systém SKASKO 2.0 uplatňuje je při poţadavku na konkrétní kalkulaci vozu, která je určena např. pro facelift,
24
zahraniční projekty (Indie, Rusko, Čína) nebo speciální projekty, jako je např. Superb TAXI. 5.3
Mimořádné výbavy
Mimo standardní či speciální kalkulace vozu lze v systému SKASKO 2.0 vytvořit také kalkulace tzv. mimořádné výbavy. Jedná se o deltové sestavy ± oceněné díly. Příkladem
mimořádné
výbavy
je
paket
pro
špatné
cesty,
klimatizace,
panoramatická střecha, hliníková kola atd. Zjednodušeně lze proces takovéto kalkulace popsat vytvořením dvou kalkulací, z nichţ první je vůz s mimořádnou výbavou a druhá vůz v základu bez této mimořádné výbavy. Po vytvoření obou kalkulací se od sebe obě odečtou a tím se zjistí výsledná delta. 5.4
Porovnání kalkulací z ECN
Kdyţ se připravovaný projekt blíţí do sériové výroby, kalkulace vytvořené v oddělení ECT se musí tzv. „sladit“ s kalkulacemi oddělení ECN, které tyto kalkulace přebírá současně s přechodem projektu do série. Tento proces začíná 1 rok před SOP nového vozu a trvá 3 měsíce po SOP, poté dojde ke konečnému předání předsériových kalkulací na oddělení ECN, kde pokračuje tento proces jako sériové kalkulace. 5.5
Porovnání kalkulací s ostatními značkami VW, AUDI, SEAT
Toto srovnání kalkulací se děje v systému FAKIS, do kterého je třeba zaslat vstupní data z prvotních kalkulací, které se vytvořily v systému SKASKO. Díky tomu je moţné porovnávat díly vozů Škoda s díly vozů koncernových značek. Jako příklad lze uvést porovnání dílů modelů Škoda Fabia a VW Polo. Při této analýze se u podobných dílů pouţívaných v obou vozech můţe objevit rozdílná, u vozu Škoda vyšší, cena. Na to je moţné reagovat různými opatřeními směřující k vyrovnání ceny s vozem VW, resp. sníţením ceny u Škoda. 5.6
Nákladová analýza, změnové řízení
Podpora systému SKASKO při změnovém řízení. V kalkulaci vytvořené systémem SKASKO se zkoumá, zda obsahuje díl, jehoţ se týká technická změna změnového řízení. Pokud takovýto díl neobsahuje, není potřeba se dále změnou 25
ze strany ECT zabývat. Dále je systém SKASKO vyuţíván pro nákladovou analýzu, kdy je potřeba zjistit aktuálnost dílů přes všechny třídy v pokud moţno maximálních výbavách. Zde se tedy uplatňuje moţnost určit výbavu modelu kalkulovaného vozu.
26
6. Tvorba materiálové kalkulace v systému SKASKO 2.0 Kapitola byla vypracována s pouţitím zdrojů: [8], [9], [12]. Aplikace se spustí přes webový prohlíţeč. Na úvodní obrazovce „Seznam zakázek“ (viz příloha č. 3) je moţno zahájit tvorbu nové zakázky, nebo zobrazit seznam jiţ vytvořených zakázek. Vytvořené zakázky je moţno dále filtrovat specifikací kriterií pro hledání. Tato kritéria velice usnadňují hledání jiţ vytvořené zakázky a významných způsobem tak urychlují práci. Samotná tvorba zakázky se zahájí přes odkaz „Nová zakázka“. Zde se zobrazí obrazovka s názvem „Detail zakázky“ (viz příloha č. 4). V této obrazovce je nejprve nutno specifikovat základní údaje o budoucí kalkulaci. To znamená uvést slovní popis kalkulovaného vozu včetně označení motoru a převodovky podle ustáleného klíče, jenţ je určen oddělením ECT1. Dále se poţaduje vyplnit modelový klíč, modelový rok a kód země. Modelový klíč je šestimístný kód, jenţ se skládá z písmen a číslic a pomocí něhoţ je moţné jednoduše definovat konkrétní model, jeho výbavu a motorizaci. (viz příloha č. 1) Příkladem můţe být modelový klíč 1Z3124. První dvě pozice označují model - 1Z označuje model Octavia. Třetí pozice označuje karosářskou verzi - číslo 3 znamená verzi Liftback. Liftback je typ automobilové tří nebo pětidvéřové dvouprostorové karoserie, jeţ je podobná karoserii typu sedan. Na rozdíl od ní se ovšem otevírají páté dveře a ne víko kufru. Čtvrtá pozice udává stupeň výbavy vozu – číslo 1 je základní výbava marketingově označovaná jako Classic. Pátá pozice označuje motorizaci – dle stavu platného pro modelový rok 2009 (tj. do osmnáctého kalendářního týdne roku 2010) značí číslo 2 vznětový turbomotor o objemu 1,6 l a výkonu 77 kW splňující emisní normu EURO 5. Poslední šestá pozice udává typ instalované převodovky. V tomto případě prozrazuje číslo 4 mechanickou pětistupňovou převodovku. K výběru správného modelového klíče do kalkulace slouţí vzorová tabulka, ze které se dle poţadavků určí výsledný modelový klíč pro kalkulaci, např.:
27
Zdroj: výřez přílohy 1 Obr. 6: Konkrétní modelový klíč vozu
Modelový rok je časové období, ve kterém se do modelu aplikují technické změny připravované během předchozího modelového roku. Modelový rok začíná pravidelně první den po celozávodní dovolené (začátek srpna) a trvá 12 měsíců. Pokud mají být do modelu spadajícího do nového modelového roku aplikovány změny připravované během předchozího modelového roku, musí být tyto změny odsouhlaseny nejpozději do dvacátého druhého kalendářního týdne daného roku. Kód země je třímístný kód sestávající se z písmen a čísla a označuje cílovou zemi, pro kterou bude vůz, pro něhoţ je kalkulace tvořena, určen (viz příloha č. 2). Dále existují dvě moţnosti, jak postupovat ke správnému utvoření zakázky: Tvorba zakázky bez dotazu do systému MBV
6.1
V tomto případě je nutnost znát a vyplnit následující povinné údaje: -
platnost zakázky,
-
barevný kód,
-
PR popis,
-
produkt MBT.
V poli platnost zakázky se vyplní určitý časový interval, ve kterém je zakázka platná. Toto zadání můţe být libovolné v intervalu platnosti podle systému MBV (viz dále). Můţe to být např. týden či měsíc. Jediné omezení: nesmí být zadáno datum před nebo po době platnosti modelu. Kaţdý model má svoji dobu platnosti, která je označena takzvaným náběhovým a výběhovým klíčem. Pokud je model platný, znamená to, ţe všechna jeho PR čísla jsou pro daný model validní. Barevný kód je firemní označení pro určení barvy exteriéru a barevného provedení interiéru vţdy pro daný modelový rok. Je to šestimístný kód, z něhoţ první čtyři pozice rozdělené na dvě části udávají barvu karoserie a střechy. Pátá a šestá 28
písmenná pozice značí typ interiéru z hlediska barvy a druhu pouţitého potahového materiálu. V poli PR popis je nutné uvést všechna PR čísla, která daný vůz na základě výše uvedených informací obsahuje. Produkt MBT slouţí ke kontrole ručně vkládaného PR popisu. A jak tato kontrola probíhá? Systém po zadání tohoto pole zjistí, zda ručně zadaná PR-čísla skutečně přísluší daném modelu. Zadáním můţe být např. 1Z0 při tvorbě kalkulace na modelu Octavia. Tvorby zakázky s dotazem do systému MBV
6.2
Kromě údajů uvedených výše, platných pro obě moţnosti tvorby zakázky, je zde poţadováno vyplnění následujících povinných údajů: -
verze MBV,
-
platnost MBV,
-
závod MBV,
-
případně výbava MBV .
Výbava MBV se vztahuje ke třetímu bodu vyuţití aplikace SKASKO 2.0. Pokud je potřeba vytvořit kalkulaci s mimořádnou výbavou, tedy s výbavou, která není standardně zahrnuta v sériové výbavě kalkulovaného vozu (např. ve výbavě Classic), doplní se do tohoto pole PR čísla odpovídající dané mimořádné výbavě. Tímto se velice rychle dosáhne takřka libovolné kalkulace mimořádné výbavy (za předpokladu, ţe je tato operace technicky moţná). Nutné je zachovat technické i marketingové závislosti vyvolané touto změnou či přidáním PR čísla. Systém MBV je systém na technický popis vozu. Definuje všechny moţné existující marketingové popisy zakázek (modely a výbavy), které jsou definovány právě těmito PR čísly. V tomto systému se po zadání daného modelového klíče zobrazí veškerá příslušná PR čísla pro tento klíč. Pokud jsou platná, umoţňuje systém MBV převést tento marketingový popis do PR popisu zakázky v systému SKASKO 2.0. Po získání kompletní platné zakázky je třeba jí uloţit, aby bylo moţné se k ní v budoucnu vrátit. Proces tvorby kalkulace pokračuje zadáním rozpadu. Následuje 29
obrazovka „Rozpad“ (viz příloha č. 6), která je členěná do tří částí. První část tvoří informace ze zakázky, kde je moţnost ještě jednou ověřit správnost údajů přiřazené zakázky ke konkrétnímu rozpadu. Druhou část tvoří kusovník. V této části se specifikuje, který konkrétní kusovník vozu se uţije. Ve Škoda Auto jsou pouţívány zvláštní kusovníky pro kaţdou třídu vozu. Označeny jsou vţdy třímístným kódem, např. pro vůz Octavia se pouţívá kusovník s označením 1Z0, pro Superb kusovník 3T0. V této části tvořené kalkulace je dále nutno vyplnit pole Produkt, Výrobní závod, Datum rozpadu, TERKA (typ okontrolovaných vstupních dat z kusovníku pro daný rozpad), Barevný rozpad, Rozpad law dílů, alternativní díly a priorita ocenění. Produkt je koncernově stanovené označení dle koncernově stanovených norem. Výrobní závod je dvoumístná pozice označující místo, ve kterém probíhá kompletní montáţ kalkulovaného vozu. U Škoda Auto existují tři výrobní závody – Mladá Boleslav, Vrchlabí a Kvasiny. Model Octavia se montuje v závodě v Mladé Boleslavi, který má interní označení 31. Datum rozpadu je aktuální datum tvoření kalkulace. Tento datum se musí nalézat v intervalu platnosti zakázky potaţmo PR čísel. Dále je moţnost vybrat, zda budou v kalkulaci obsaţeny denní a měsíční stavy dat. Denní stavy jsou kontrolovány pouze z pohledu techniky, kdeţto měsíční stavy, které jsou aktualizovány kaţdou první středu v měsíci, jsou komplexně prověřená data. Barevný rozpad určuje, zda budou v kalkulaci obsaţeny všechny barevně závislé díly, či nikoliv. Rozpad LAW dílů značí, zda se rozpadnou LAW čísla. LAW číslo je určené pseudočíslo, které určuje skupinu dílů z určitého kusovníku. LAW čísla se vyuţívají pro zjednodušené objednávání či odvolávání dílů, které firma Škoda poţaduje od svého dodavatele. Alternativní díly se mohou vzájemně nahrazovat, mají stejnou funkci. Prioritou ocenění se vybere, který druh cen se má do kalkulace promítnout. Cena pro Škoda je stanovena koncernovou cenou + takzvaným KVP příplatek. KVP je
30
příplatek k ceně, za kterou se uvnitř koncernu prodávají díly. Standardně se oceňuje prioritou Škoda. Třetí část je volitelná, nemusí se vyplňovat, pouţívá se pouze v SETu motorů při podrobné analýze rozpadu motoru či převodovky. Tato oblast se pro potřeby srovnávacích kalkulacích se systémem FAKIS nepouţívá. V této fázi, v níţ jsou všechny potřebné údaje vyplněny, je jiţ připraveno komplexní zadání určené k provedení neoceněného rozpadu. Nyní se provede rozpad kusovníku. Dále pokračuje tvorba v obrazovce „Detail kalkulace“, ve které se můţe ověřit správnost provedení neoceněného rozpadu. Pokračuje se oceněním tohoto rozpadu, a to zvolením příslušného kurzovního lístku. V současné době se pouţívá kurzovní lístek plánovacího kola 58 (PK58). Oceněný rozpad je v podstatě jiţ hotová kalkulace, kterou je moţno dle uţivatelských potřeb exportovat do systému FAKIS nebo do Excelu. Aplikace SKASKO 2.0 vyuţívá při své činnosti mnoha dalších podpůrných programů, ze kterých si stahuje a čerpá data potřebná pro úspěšné vytvoření materiálové kalkulace. Pro představu, které systémy jsou při tom vyuţívány a jak probíhá tok dat mezi systémem SKASKO 2.0 a ostatními programy, slouţí následující schéma: ES FAKOM LAKOM
kusovník barvy dílů
barvy materiálů
SAP
obarvený kusovník
PR-popis zakázky
SYBILA výpočet materiálové potřeby
definice zakázky
MBV KALK
archív kusovníku
díly na zakázku
náklady vyráběných dílů ceny nakupovaných dílů
ocenění materiálové potřeby
měny
SAP
SKASKO 2.0
kurzovní lístky
kalkulace
kurzovní lístek
kalkulace
kalkulace
kalkulace
kalkulace v měně
export na PC
kalkulace (EUR)
Zdroj: [8] Obr. 7: začlenění systému SKASKO 2.0 při tvorbě kalkulace
31
archiv kalkulací
Hotovou
zpracovanou
kalkulaci koordinátor příslušné
třídy vozu
rozešle
specialistům jednotlivých SETů, kteří své SETy rozdělí v rámci své skupiny mezi jednotlivé SETaře za účelem detailní analýzy. Toto se zpracovává v systému FAKIS. Po doladění kalkulace na úrovni jednotlivých dílů se výsledky průběţně ukládají v aktuální podobě do dané kalkulace. Takto upravená kalkulace slouţí jednotlivým koordinátorům tříd vozu a vedoucímu oddělení ECT1 pro různá grémia, analýzy a vyhodnocování. 6.3
Návrh na zlepšení správnosti kalkulací
Jak je vidět na schématu výše, aplikace SKASKO 2.0 přijímá data z různých systémů. Všechny tyto systémy doplňují ručně pracovníci jednotlivých oddělení. Při tomto postupu je ale důleţité si uvědomit, ţe při ručním doplňování vstupuje do hry lidský faktor. Proto nelze zaručit stoprocentní bezchybnost poloţek přejímaných do aplikace. Na tyto chyby se přijde při kontrolní činnosti kalkulací v ECT1. Nalezné chyby jsou odstraňovány operativně při jejich nalezení pomocí tzv. antirozpadu (nová funkcionalita SKASKa 2.0) ve vytvořených kalkulacích. Pokud by byly chyby opravovány jiţ na začátku celého procesu, nepromítly by se ani do výsledné kalkulace, tj. opakující se chyby by se v kalkulacích jiţ nevyskytovaly. Proto navrhuji rozdělit chyby do několika oblastí podle toho, kde nastaly. To znamená přiřadit tyto chyby k jednotlivým systémům, ze kterých chybná informace pochází. Dále navrhuji vypracovat formuláře s pevně danou strukturou pro hlášení chyb dle příslušných oddělení, na které by se pravidelně přeposílali. SKASKO 2.0 např. čerpá data mimo jiné ze systému ESON, coţ je konstrukční kusovník bez barevně závislých dílů. Pokud by se objevily chyby pocházející ze systému ESON, navrhuji vypracovat formulář se strukturou obsahující číslo dílu, název dílu, Umfang a Takt. Umfang určuje pozici dílu v kusovníku. Takt udává pořadové číslo strukturní věty v kusovníku. To by se zasílalo na oddělení TR, které ho má v péči.
32
V případě ceníků, ze kterých čerpá SKASKO 2.0, tj. SAP, EBON a TEVON navrhuji pouţívat formuláře se strukturou: číslo a název dílu, číslo a název dodavatele a číslo rámcové smlouvy. Tyto formuláře by pracovníci ECT a ECT1 pravidelně zasílali na příslušná oddělení, která by se jimi zabývali. Efektivnost tohoto opatření by záleţela na kapacitě a důslednosti zaměstnanců oddělení, kteří tyto vstupní data do systémů plní.
33
7. Závěr Kalkulace materiálových nákladů jsou důleţitým nástrojem firmy Škoda Auto slouţící k dosaţení stanovených cílů určených představenstvem firmy. Tyto kalkulace by byly ve společnosti Škoda Auto a.s. zřejmě nemyslitelné bez pouţití odpovídajícího softwarového programu. Vzhledem k tomu, ţe jedna kalkulace materiálových nákladů na jeden vůz obsahuje zhruba 1650 poloţek odpovídajících jednotlivým dílům, bylo by ruční zpracovávání takřka nemoţné. Zavedením kalkulačního systému SKASKO 2.0 do oddělení ECT a ECT1 se tvorba materiálových kalkulací stala snadno proveditelnou operací. Z popisu tvorby kalkulace si lze udělat obrázek o mnoţství informací, které je potřeba zadat pro získání kompletní kalkulace. V podstatě se jedná o údaje technického rázu, které lze získat z podkladů běţně pouţívaných při práci nebo od zaměstnanců technického a marketingového oddělení. Tyto podklady poskytují aplikaci SKASKO 2.0 informaci, odkud má brát vstupní data, která přemění ve finální kalkulaci. Nalezené chyby samozřejmě sniţují kvalitu celého výstupu a zároveň zpomalují čas finálního dokončení kalkulace. V tomto případě se pouţívá ruční oprava. Chybné díly se ručně nahradí poţadovanými, správnými. Přínosem této bakalářské práce je návrh formulářů a stanovení pravidel cyklického přeposílání chybných dat na pracovníky zodpovědné za příslušné systémy, ze kterých čerpá systém SKASKO 2.0 data. Toto opatření by sníţilo počet chyb vyskytujících se ve výsledných kalkulacích a přispělo by tedy k vyšší vypovídací hodnotě kalkulací. Z automatického zpracování dat ve SKASKU 2.0 pramení další zásadní výhoda systému a tou je úspora času.
Kdyţ přijde od vedení oddělení nebo od
jednotlivých specializovaných zákazníků poţadavek na vytvoření materiálové kalkulace, není problém ho během jedné hodiny splnit. Mimo časovou úsporu lze jmenovat také úspory mzdových nákladů, jeţ by byly vynaloţeny na větší počet pracovníků, kteří by tvořili kalkulace. Jak bylo popsáno výše, existuje v aplikaci SKASKO 2.0 moţnost exportu kalkulací do koncernového kalkulačního systému FAKIS. To s sebou nese výhodu moţnosti porovnání s kalkulacemi ostatních značek v koncernu. Tyto značky mají své
34
kalkulace také v systému FAKIS. Do FAKISu je exportují ze svých kalkulačních systémů. Toto srovnání můţe v konečném efektu významně přispět k finálnímu sníţení materiálových nákladů, coţ je samozřejmě snahou kaţdé firmy a základem pro zvyšování celkových trţeb, a tedy zisku.
35
Seznam pouţité literatury: [1] ESCHENBACH R.: Controlling, Vyd. ASPI, Praha 2004, ISBN 80-85963-86-8 [2] ZRALÝ M.:Řízení nákladů, Vyd. ČVUT, Praha 2009, ISBN 978-80-01-04247-2 [3] SYNEK M.: Manažerská ekonomika, Vyd. Grada Publishing, Praha 2007, ISBN 978-80-247-1992-4 [4] POPESKO B.: Moderní metody řízení nákladů, Vyd. Grada Publishing, Praha 2009, ISBN 978-80-247-2974-9 [5] FIBÍROVÁ J., ŠOLJKOVÁ L., WAGNER J.: Nákladové a manažerské účetnictví, Vyd. ASPI, Praha 2007, ISBN 978-80-7357-299-0 [6] HORVÁTH & PARTNERS: Nová koncepce controllingu, Vyd. Profess Consulting, Praha 2004, ISBN 80-7259-002-2 Vnitropodnikové materiály: [7] Škoda Auto, a.s., http://intranet, vnitřní síť [8] Škoda Auto, a.s., GRECMAN P., BAŢANT P., REGNER V.,: Závazná specifikace,SKASKO – rozšíření systému, projekt č. EOT416, verze 0.15 [9] Škoda Auto, a.s., GRECMAN P., BAŢANT P., REGNER V.,: Systémový návrh, SKASKO – rozšíření systému, projekt č. EOT416, verze 1.0 [10] Škoda Auto, a.s., Organizační pokyn č. 721/1 [11] Škoda Auto, a.s., KUBÍN T.: Absolutní náklady Škoda Auto, interní prezentace ŠA, a.s. Internet: [12] http://www.businessvize.cz/organizace/target-costing-kdyz-cena-hrajehlavni-roli
Pouţité programy: [13] SKASKO 2.0
36
Seznam příloh: Příloha č. 1: Tabulka modelových klíčů modelu Octavia Příloha č. 2: Přehled kódů zemí Příloha č. 3: Úvodní obrazovka systému SKASKO 2.0 – Seznam zakázek Příloha č. 4: Obrazovka systému SKASKO 2.0 – Detail zakázky Příloha č. 5: Vyplněná obrazovka systému SKASKO 2.0 – Detail zakázky Příloha č. 6: Obrazovka sytému SKASKO 2.0 - Rozpad Příloha č. 7: Obrazovka systému SKASKO 2.0 – Seznam kurzovních lístků Příloha č. 8: Obrazovka systému SKASKO 2.0 – Detail Kalkulace (rozpadu) Příloha č. 9: Doplněná obrazovka systému SKASKO 2.0 – Detail Kalkulace (rozpadu) Příloha č. 10: Výtah z kalkulace materiálových nákladů
37
