ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Markéta Jará
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
KULTURNÍ ASPEKTY ROZŠIŘOVÁNÍ VÝROBY FIRMY ŠKODA AUTO A.S. DO ZAHRANIČÍ CULTURAL ASPECTS OF PRODUCTION EXPANSION OF ŠKODA AUTO A.S. ABROAD
Markéta JARÁ
Vedoucí práce: doc. Ph.Dr. Karel Pavlica, Ph.D.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Markéta Jará
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Kulturní aspekty rozšiřování výroby firmy ŠKODA AUTO a.s. do zahraničí
VEDOUCÍ PRÁCE
Doc. Ph.Dr. Karel Pavlica, Ph.D.
INSTITUT
Institut managementu a marketingu
POČET STRAN
44
POČET OBRÁZKŮ
2
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
2
STRUČNÝ POPIS
KLÍČOVÁ SLOVA
ROK ODEVZDÁNÍ
2009
Cíle této práce jsou zmapování procesu rozšiřování výroby firmy ŠKODA AUTO a.s. do zahraničí se zaměřením na problematiku interkulturních rozdílů a návrh optimalizace tohoto procesu. V teoretické části práce shrnuje roli kultury v mezinárodním podnikání, vznik a řešení interkulturních konfliktů, problémové oblasti kultury a důležitost interkulturních tréninků. Navazující praktická část mapuje proces expanze firmy ŠKODA AUTO a.s. na zahraniční trhy a na základě vybrané zahraniční oblasti ověřuje teorii interkulturních rozdílů v praxi. Pomocí analýzy dat zjištěných empirickým průzkumem tato část vyhodnocuje kulturní aspekty rozšiřování výroby firmy ŠKODA AUTO a.s. do zahraničí a navrhuje možná zlepšení procesu. Základními nástroji praktické části jsou výzkum od stolu, tedy využití především vnitřních informačních zdrojů firmy, a strukturované rozhovory s osobami zapojenými do procesu. Interkulturní konflikty, interkulturní příprava, interkulturní situace, interkulturní trénink, kultura, kulturní šok, Ruská federace, stereotypy, ŠKODA AUTO a.s., zahraniční závody Škoda Auto
ANNOTATION AUTHOR
Markéta Jará
FIELD
Corporate economics and business management Cultural aspects of production expansion of ŠKODA AUTO a.s. abroad
THESIS TITLE SUPERVISOR
Doc. Ph.Dr. Karel Pavlica, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of management and marketing
NUMBER OF PAGES
44
NUMBER OF PICTURES
2
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
2
SUMMARY
YEAR
2009
The aims of the bachelor thesis are the investigation of the process of ŠKODA AUTO a.s. expansion abroad focusing on cultural issues, and making proposals to optimize the process. In theoretical part the thesis summarizes the role of culture in international business, creation and solution of intercultural conflicts, importance of international trainings and other cultural issues. Following practical part investigates expansion of ŠKODA AUTO a.s into foreign markets and on the base of chosen foreign area proves the theory of intercultural differences in practice. Through analysis of data found during empirical research this part evaluates cultural aspects of expansion of ŠKODA AUTO a.s. abroad and suggests possible improvements of the process. Practical part of the thesis is based mainly on the using of Škoda Auto internal prospects and on the interviewing of people connected in the process.
KEY WORDS
Intercultural conflicts, intercultural preparing, intercultural situations, intercultural training, culture, cultural shock, Russian Federation, stereotypes, ŠKODA AUTO a.s., foreign plants of Škoda Auto
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 11.12.2009
3
Poděkování Děkuji panu doc. Ph.Dr. Karlovi Pavlicovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce a za podnětné nápady a rady. Dále děkuji zaměstnancům firmy ŠKODA AUTO a.s, kteří si na mě udělali čas a poskytli mi cenné informace o svých pracovních zkušenostech. Také děkuji své rodině a příteli za podporu při studiu, bez které by tato práce nikdy nevznikla.
4
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................. 5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ....................................................... 6 ÚVOD ................................................................................................................................... 7 1 KULTURA V MEZINÁRODNÍM PODNIKÁNÍ .................................................... 9 1.1 Co je to kultura .......................................................................................................... 9 1.2 Faktory ovlivňující mezinárodní obchod................................................................. 10 1.3 Zvládání kulturních rozdílů v řízení a podnikání .................................................... 11 1.3.1 Dominance – adaptace ......................................................................................... 13 1.3.2 Kompromis .......................................................................................................... 13 1.3.3 Kombinace a integrace ........................................................................................ 14 1.3.4 Inovace, synergie ................................................................................................. 15 1.3.5 Odmítnutí ............................................................................................................. 15 1.4 Problémové oblasti při dlouhodobém pobytu v zahraničí ....................................... 15 1.4.1 Kulturní šok ......................................................................................................... 16 1.4.2 Kulturní předpojatost, etnocentrismus................................................................. 17 1.4.3 Stereotypy ............................................................................................................ 17 1.4.4 Interkulturní trénink............................................................................................. 18 2 CHARAKTERISTIKA FIRMY ŠKODA AUTO A.S. ........................................... 20 2.1 Historie firmy .......................................................................................................... 20 2.2 Skupina Škoda Auto ................................................................................................ 21 2.3 Závody firmy v České republice ............................................................................. 23 2.4 Zahraniční závody firmy ......................................................................................... 23 2.4.1 Vlastní zahraniční závody Skupiny Škoda Auto ................................................. 24 2.4.2 Partnerské zahraniční závody Skupiny Škoda Auto ............................................ 24 3 PŘÍPRAVA ZAMĚSTNANCŮ ŠKODA AUTO A.S. NA ZAHRANIČNÍ POBYT ............................................................................................................................... 27 3.1 Proces personální podpory náběhů v zahraničních závodech ................................. 27 3.2 Interkulturní příprava zaměstnanců ......................................................................... 29 4 EMPIRICKÝ PRŮZKUM - POBYT V RUSKU OČIMA ČESKÝCH ZAMĚSTNANCŮ ŠKODA AUTO A.S. .......................................................................... 31 5 NÁVRHY OPTIMALIZACE PROCESU PŘÍPRAVY ZAMĚSTNANCŮ NA POBYT V ZAHRANIČÍ ................................................................................................... 36 5.1 Základní interkulturní příprava................................................................................ 36 5.2 Dobrovolné pobyty .................................................................................................. 36 5.3 Interkulturní trénink................................................................................................. 37 5.4 Jazyková příprava .................................................................................................... 37 5.5 Podrobné informace o cílové destinaci .................................................................... 38 5.6 Informace o kulturním vyžití v místě pobytu .......................................................... 38 5.7 Poznávací výlety ...................................................................................................... 39 5.8 Informace o krajanech ............................................................................................. 39 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 40 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 42 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................... 44
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ %
procento
a.s.
akciová společnost
aj.
a jiný
atd.
a tak dále
Bosna a Hercegovina
Republika Bosna a Hercegovina
CKD
Complete Knocked Down
Čína
Čínská lidová republika
GmbH
Gesellschaft mit beschränkter Haftung
Indie
Indická republika
Kazachstán
Republika Kazachstán
Ltd.
limited company
MKD
Medium Knocked Down
např.
například
Německo
Spolková republika Německo
Polsko
Polská republika
resp.
respektive
Rusko
Ruská federace
S.A.
spółka akcyjna
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
SKD
Semi Knocked Down
Skupina
Skupina Škoda Auto
Slovensko
Slovenská republika
Sýrie
Syrská Arabská republika
tj.
to je
tzn.
to znamená
tzv.
takzvaný
VW
Volkswagen
6
ÚVOD V dnešní době se spolu s liberalizací mezinárodního podnikatelského prostředí a
využíváním
moderních
technologií
otevřely
firmám
nové
příležitosti
pro podnikání, z nichž nejdynamičtější jsou možnosti vstoupit, působit a ovlivňovat zahraniční trhy, přesunout do cizí země část či celou výrobu, obchodovat se zahraničními partnery nebo se jinak účastnit mezinárodních podnikatelských aktivit. Také cestování za hranice vlastního státu již dávno opustilo podobu exotických zážitků a stalo se běžnou součástí všedního života. Ať už tedy v rámci obchodního
cestování
či
cestování
za
zábavou
a
poznáním,
dochází
dnes k setkávání a střetávání lidí různých kultur celého světa. To s sebou samozřejmě nese mnoho výhod, nových možností a zkušeností, zároveň však často dochází ke vzniku problémů plynoucích z neznalosti jiné kultury. Přes stále rychlejší proces globalizace je pro většinu lidí pořád obtížné dosáhnout společných výsledků vzájemné spolupráce se zahraničním partnerem. Z jazykového hlediska se sice lze domluvit rychle a snadno, problém však nespočívá jen v dokonalé znalosti cizího jazyka a schopnosti orientovat se v jeho odborné terminologii. Úspěch závisí především na dobré vzájemné znalosti kultury a zejména pak kulturních odlišností. Ty mohou sice nenápadně, avšak o to výrazněji ovlivnit celý proces komunikace a následné spolupráce. Pod stejnými, zdánlivě univerzálními výrazy totiž lidé z různých kultur světa chápou něco poněkud jiného, mají jiná kritéria a odlišné hodnoty, jinak vnímají i pojem času. Co je pro jeden národ rychle, je pro jiný národ pomalu. Proto každý, kdo podniká v cizí zemi nebo tam pouze obdivuje památky a rekreuje se, by měl znát kulturu dané země. Cílem této bakalářské práce bude zmapování procesu rozšiřování výroby firmy ŠKODA AUTO a.s. do zahraničí z hlediska střetávání se kultur a na základě informací získaných od osob do procesu zainteresovaných návrh na optimalizaci přípravy zaměstnanců Škoda Auto na pobyt v Ruské federaci. Práce bude rozdělena na část teoretickou, která bude tvořena jednou kapitolou, a část praktickou sestávající z kapitol čtyř. První kapitola bude zaměřena na teoretické poznatky z oblasti kultury. Bude přibližovat, co to kultura je, jak vznikají interkulturní konflikty a jak se řeší, jaká
7
problémová ohniska související s kulturou musí firmy zohlednit, jak by měl vypadat interkulturní trénink atd. Druhá kapitola bude věnována tuzemským a zahraničním závodům firmy Škoda Auto a.s. a jejich základní charakteristice. Třetí část bude popisovat proces podpory náběhu výroby v zahraničních závodech ve firmě ŠKODA AUTO a.s. Ve čtvrté kapitole budou uvedeny informace získané na základě částečně strukturovaného rozhovoru se zaměstnanci ŠKODA AUTO a.s., kteří se zúčastnili pracovního pobytu ve městě Kaluga v Ruské federaci. Poslední, pátá, kapitola bude obsahovat návrhy na optimalizaci procesu interkulturní přípravy zaměstnanců firmy ŠKODA AUTO a.s. na pobyt v Kaluze.
8
1 KULTURA V MEZINÁRODNÍM PODNIKÁNÍ Firmy po celém světě si kladou otázku, jak můžou zvýšit svůj zisk, zlepšit svou image, maximalizovat tržní hodnotu, nalézt nová odbytiště pro své produkty či uspokojit větší skupinu zákazníků tak, aby předstihly konkurenci a staly se ve svém oboru nejlepšími. Jedním ze způsobů, jak toho lze dosáhnout, je expanze firem na zahraniční trhy. To ovšem vyžaduje značné znalosti země, v níž firma
hodlá
uskutečňovat
své
záměry.
Vedle
znalostí
technických,
obchodních, platebních a dalších podobných by však každý podnik, který chce úspěšně podnikat v cizí zemi, měl ovládat také kulturu daného státu či regionu. Seznámit se s prostředím, ve kterém se bude firma pohybovat a kde bude realizovat své služby či výrobky, má pro mezinárodní podnikatelskou činnost značný význam. Znalost zvyklostí, tradic a jazyka zahraničního partnera totiž expandující firmě umožňuje do určité míry odhadnout jeho reakci a snížit tak riziko nepříjemných situací. [9]. Tomu, jakou roli hraje kultura při vstupu na zahraniční trh a čemu by firmy měly věnovat zvýšenou pozornost, se blíže věnuje tato kapitola. 1.1
Co je to kultura
Termínem kultura pocházejícím z latiny se původně označovalo obdělávání půdy či pěstování rostlin. Římský řečník, politik a spisovatel Marcus Tullius Cicero posléze začal tento pojem používat pro kultivaci duše či mysli. Tvrdil, že stejně tak jako úrodná půda, která však není obdělávána, dává jen nehodnotnou vegetaci, tak ani člověk nemůže dosáhnout dobrých výsledků bez „pěstění“ své mysli. Tato teorie se postupem času dále rozvíjela a měnila. Dnes tak definic, jak si vyložit pojem kultura, existuje mnoho. [5] Nejčastěji je tento výraz spojován s uměním, s šíří rozhledu člověka či s úrovní vzdělání. V širším pojetí však kultura představuje „komplexní celek, který zahrnuje soustavu vědomostí a názorů, obyčejů a tradic, pravidel a zákonů, systém hodnot a morálku, jímž je ovlivněno myšlení a chování lidí žijících v určité společnosti“1. Jedná se o naučené chování (jednání), které se přenáší z generace na generaci a které sdílejí téměř všichni členové společnosti. Kultura tedy tvoří jakýsi rámec, který je pro danou společnost či skupinu specifický a který zahrnuje velmi širokou 1
[2, str. 13] 9
oblast, od předmětů vyrobených lidmi, přes řeč, hodnoty, stravování, oblékání, rituály pozdravů, až ke způsobu zacházení s živými a neživými věcmi. [6] Kultura každé země sestává z řady elementů, které dohromady tvoří integrální celek. Za nejdůležitější elementy národní kultury je obvykle považován jazyk, národnost, vzdělávací systém, příslušnost k etnickým skupinám, náboženství, přístup k času, společenské skupiny a další. Tyto elementy se v každé kultuře více či méně liší; každý národ hovoří svým vlastním jazykem, jinak přistupuje k pojetí času, hlásí se k různým náboženstvím, má odlišný systém vzdělávání atd. Kultura je tedy to, čím se jeden národ, skupina či společnost odlišuje od ostatních. Zároveň však kultura není stálá. Přirozeně se rozvíjí a trvale a postupně se mění, rychleji nebo pomaleji. K výrazným proměnám dochází především díky změnám technologického rázu, při konfliktu mezi stávajícími hodnotami nebo při vystavení razantnímu vlivu jiné kultury. Elementy jednotlivých kultur se šíří do kultur ostatních jako důsledek vynálezů a jejich využívání různými národy. Spolu s tím, jak se mění sama kultura, roste i její váha, význam či přístup k ní, což dokazuje například to, že řada vědců i politiků se dnes snaží vysvětlit ekonomiku a politiku jednotlivých států i na základě kulturních oblastí, nikoli pouze na základě politiky, ideologie a ekonomických zájmů, jak tomu bylo dřív. [9] 1.2
Faktory ovlivňující mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod je oblastí, ve které působí stále větší počet subjektů z různých zemí a regionů. Uspět na zahraničních trzích proto neznamená jen mít konkurenceschopné produkty, ale především také znát a využívat postupy a dovednosti se zřetelem na kulturní odlišnosti daného teritoria. [3] Zahraniční trh je zpravidla o to odlišnější, oč je geograficky vzdálenější. Chce-li tedy firma být úspěšná, musí dobře poznat nejen zahraniční trh, ale především zemi, ve které hodlá podnikat. K tomu jí může pomoci rozlišení a specifikace významu nejrůznějších faktorů, které spoluvytvářejí osobitý svéráz dané země. [2] Nejvýznamnější faktory, na které by měl být brán při expanzi do zahraničí zřetel, jsou zobrazeny v následující tabulce (Tab. 1):
10
Tab. 1 Faktory ovlivňující vstup firmy na zahraniční trh
Prostředí
Faktory
Obchodněpolitické podmínky
Celní a devizový systém, kurzová politika, netarifní nástroje obchodní politiky
Ekonomické prostředí
Hospodářský růst, míra inflace, míra nezaměstnanosti, platební bilance, demografický vývoj
Politické prostředí
Politický systém, politická stabilita, členství země v mezinárodních organizacích
Právní prostředí
Legislativa, podmínky pro zaměstnávání cizinců
Charakteristika obchodního
Právní forma společnosti, vlastnická struktura, velikost
partnera
firmy Jazyk, hodnoty, technologie a materiální kultura,
Kulturní prostředí
sociální organizace, vzdělání, náboženství, estetika, umění, morálka, etika
zdroj: upraveno dle [4, str. 14]
Téměř všechny faktory, s výjimkou faktorů kulturní povahy, jsou pro expandující firmu snadno zjistitelné. Stejně lehce dostupné jsou však i pro konkurenční firmy. Z toho tedy vyplývá, že v cizí zemi uspěje jen ta firma, která se nezajímá jen o aspekty ekonomické, politické a jinak související s jejím podnikáním, ale především o aspekty kulturní, které je sice těžké určit, avšak které firmě přinesou nemalou konkurenční výhodu spočívající v dokonalé znalosti dané země se všemi jejími tradicemi a hodnotami. Právě znalost kultury cizí země, do které hodlá firma expandovat, také může pomoci řešit či dokonce předcházet problémům vyplývajícím ze střetu odlišných kultur. 1.3
Zvládání kulturních rozdílů v řízení a podnikání
Důsledkem rozvoje mezinárodního obchodu, služeb, zahraničních investic a rozšiřování působnosti mnohonárodnostních firem v celosvětovém měřítku dochází k stále častějšímu střetávání se dvou či více odlišných kultur. Vznikají tak různé interkulturní situace, které
často přerostou v problémy plynoucí
11
z kulturních rozdílů mezi účastníky komunikace. Tyto rozdíly se vztahují na nejrůznější kategorie společenského vědomí a bytí. [1] Rozdíly mezi kulturami se tak projevují v myšlení, jednání a chování osob z jednotlivých kultur. Vliv těchto rozdílů sílí na základě neznalostí jiné kultury. Při střetu dvou osob, z nichž každá je příslušníkem jiné země, zpravidla obě osoby myslí a jednají na základě svého kulturního porozumění, přestože se nacházejí v interkulturní situaci. Jsou přesvědčeny, že jednají správně a produktivně a že druhá strana se mýlí a její jednání postrádá smysl. Dále si ani jedna z nich většinou neuvědomuje svůj monokulturní postoj a neví téměř nic o kultuře druhé osoby. Aby se rozdíly v kulturních standardech různých národů nestávaly zdrojem lidských nedorozumění nebo dokonce bariérou vzájemné spolupráce, je třeba cizí kulturu nejen dobře znát, ale také ji respektovat a ve vztahu k ní učinit vstřícné kroky. [7] Jak je patrné z následujícího obrázku (Obr. 1), musí obě strany (cizí i vlastní) slevit ze svých nároků a vyhledat společné (interkulturní) řešení vycházející z obou kultur.
Vlastní pohled
Cizí pohled
Vlastní kultura
Kolizní situace
Cizí kultura
Interkulturní pohled zdroj: [6, str. 33] Obr. 1 Zvládání interkulturních situací
12
Když už však k nedorozumění plynoucímu z kulturních rozdílů dojde, je dobré vědět, jak vzniklou situaci řešit. Možné přístupy a řešení multikulturality jsou popsány v následujících pěti oddílech. 1.3.1 Dominance – adaptace Dominance vzniká, pokud jedna kultura určuje pravidla společného řešení úkolu a druhá kultura se jí plně přizpůsobuje, nebo naopak. „Tato varianta je obvyklá v případech, kdy osamocený jedinec odchází pracovat do zahraničí a jeho snaha naučit se žít v cizím kulturním prostředí je zcela přirozeně spojena i se snahou přizpůsobit se místním kulturním standardům.“2 Čím více se totiž přizpůsobí, tím spokojenější a úspěšnější bude nejen on sám, ale i jeho okolí. Tento přístup k řešení mezikulturních konfliktů však má svá rizika. Pokud jde o trvalou a svým způsobem vynucenou strategii, hrozí nebezpečí, že u pracovníka dojde ke kumulaci individuálních negativních prožitků. Jedinec nacházející se v cizím prostředí platí za své úplné přizpůsobení psychickou daň. Jde o velkou duševní zátěž doprovázenou podrážděním, nejistotou a zklamáním. Přestože je pracovník dobře informován a má značnou zkušenost s projevy cizí kultury, objektivně postrádá jejich vnitřní pochopení, protože je vnímá s pomocí svého interpretačního rámce vycházejícího z vlastní kultury. Přizpůsobení však může probíhat relativně bez problémů, a to při dodržení několika podmínek. Vždy by se mělo jednat o otevřenou strategii, která je uznaná a přijatá oběma stranami a ve které je přesně formulována dohoda kdo, komu, kdy, v čem a proč dominuje, resp. kdo se komu, kdy, v čem a proč přizpůsobuje. Pracovníkům, kteří jsou nuceni se přizpůsobit jiné kultuře, by se mělo dostat jisté uznání a kompenzace za nezbytnost adaptace. Dále je třeba se při sociálním tlaku na adaptaci vyhnout chybám, které vedou ke ztrátám vlastní identity, zřeknutí se vlastních kořenů atd. V neposlední řadě je nutným předpokladem pro fungování této strategie znalost vzájemných rozdílů. [7] 1.3.2 Kompromis Kompromis v řešení multikulturality znamená, že nejsou vyzdvihovány kulturní rozdíly, nýbrž naopak, jsou zřetelně pojmenovány a pečlivě střeženy právě 2
[7, str. 42] 13
ty skutečnosti, které jsou v obou kulturách identické nebo obdobné. Vzájemná spolupráce a komunikace se pak odehrává pouze v rámci těchto shodných oblastí, tedy bez preference jedné nebo druhé kultury. „Pokud partneři zvolí kompromis, znamená to, že hledají v každé kulturní dimenzi nebo standardu nejmenšího společného jmenovatele.“3 I tato strategie však má své nevýhody a rizika. Dlouhodobě vede kompromis k tomu, že mnohé atributy obou kultur jsou nevyužity, což v průběhu času může u jedince vést k nespokojenosti, která má obdobné důsledky jako dominance. Při využití kompromisu také často dochází k tomu, že se podaří najít pouze polovičaté řešení, které je ve svých důsledcích řešením věcně chybným. [7] 1.3.3 Kombinace a integrace Při této strategii zná každý ze spolupracovníků odlišnosti obou kultur, umí je vysvětlit, pochopit a vžít se tak do role svého partnera. Současně musí oba společně zvládat proces komunikace a spolupráce. Kombinace znamená, že každý pracuje v té oblasti, kterou nejlépe zná a ovládá. Předpokladem je dobrá znalost předností i slabin každé ze zúčastněných stran. Riziko tohoto přístupu spočívá v tom, že nositelé odlišných kultur spolu často příliš nekomunikují a jejich vzájemný kontakt je omezen na minimum. Integrací se rozumí společný postup, při kterém partneři společně řeší a prožívají různé události, přičemž vzájemné odlišnosti kultur jsou všem dobře známy a společně využívány v pracovním procesu. Vzájemná znalost kultur je na takové úrovni, že každý ze spolupracovníků ovládá obě alternativy pracovního jednání a sociálního chování a umí je využít podle aktuální situace, aniž by se cítil zneužíván či ohrožován. Jak kombinace tak integrace jsou strategie, které v praxi bývají využívány spontánně a k jejichž zavádění se dospěje zpravidla intuitivně. Aby fungovaly bez problémů, je třeba, aby obě strany disponovaly mimořádnou sociální kompetencí. V opačném případě se využívá koučování třetí osobou. [7]
3
[7, str. 44] 14
1.3.4 Inovace, synergie Takto se označuje strategie, kdy „situace, v níž se oba / všichni partneři nacházejí, je společně nově definována“4. Vznikají nové standardy společného kulturního světa,
žádný
z
partnerů
tak
nic
neztrácí
ani
nezískává.
Opouští
se od všech doposud známých a obvyklých postupů, které jsou nahrazovány postupy novými a stávají se závaznými pro obě strany. [7] 1.3.5 Odmítnutí Odmítnutím se rozumí „individuální řešení, které je v rozporu s požadavkem věcného řešení spolupráce“5. Z hlediska konkrétního jedince či pracovní skupiny je skutečná interkulturní spolupráce prakticky nemožná. Zainteresované osoby záměrně udržují vzájemný fyzický i psychický odstup, nic nečiní, neříkají, nereagují, ale ani nekritizují. Jsou zcela pasivní, čímž se vyhýbají přímému konfliktu a současně ze svého úhlu pohledu ani nezavdávají příčiny pro konflikt skrytý. Tato varianta může být jedním z možných řešení zvládání kulturních rozdílů, avšak vzniká tak nepochopitelná a neřešitelná situace. [7] Za nejjednodušší řešení, jak se vypořádat s interkulturní situací a komunikací je považováno buď omezení komunikace na minimum, nebo z dlouhodobého hlediska jednoznačně součinnost, v optimálním případě pak inovace a synergie. 1.4
Problémové oblasti při dlouhodobém pobytu v zahraničí
Do 60. let minulého století byly zahraniční filiálky či obchodní zastoupení firmy v jiné zemi jevy velice ojedinělými. S celosvětovým rozvojem mezinárodního obchodu se však situace radikálně změnila a dnes má téměř každá firma kvalitně zpracovaný trh v perspektivních zahraničních teritoriích. Zároveň se změnou v dynamice mezinárodního podnikání vyvstala však také nutnost změnit postupy personální politiky. Tím, jak se rozrůstala obchodní zastoupení firem v jiných zemích, zvyšoval se počet pracovníků vysílaných za hranice svého státu a tím i potřeba jejich kvalitní, všestranné přípravy na cizí kulturu, aby se co nejvíce eliminovaly problémy související s dlouhodobým pobytem v zahraničí.
4 5
[7, str. 46] [7, str. 46] 15
O nejčastějších problémových oblastech při kontaktu příslušníků různých kultur a o jejich možném řešení je pojednáno v následujících oddílech této podkapitoly. 1.4.1 Kulturní šok S praktickými důsledky uvedeného pojmu se setkává téměř každý, kdo překročí hranice své země, resp. své kultury. Míní se jím „psychologická dezorientace nebo psychologický zmatek, který pocítí lidé, když se náhle střetnou s kulturním prostředím zcela odlišným než je to, v němž žijí a pracují“6. Je však rozdíl, zda se jedná o krátkodobý poznávací zájezd nebo o několikaměsíční či několikaletý pobyt v zahraničí. Obecně lze říci, že čím delší je pobyt v cizí zemi, tím silněji daná osoba kulturní šok pociťuje. V okamžiku odjezdu má jedinec určité obavy spojené s vycestováním. Ty však krátce po příjezdu ustoupí počátečnímu nadšení, kdy je vše nové a vzrušující. Poté si jedinec na tuto novost zvykne a stále víc se soustřeďuje na kulturní odlišnosti, které vnímá negativně. To vede ke krizi v přizpůsobování, resp. kulturnímu šoku. Ten je způsoben především tím, že osoba, která vycestuje do zahraničí, pociťuje nejistotu, jaké chování se od ní očekává, a následně dochází k jistému překvapení či dokonce znechucení, když si příchozí uvědomí určité zvyklosti nového prostředí. Dalšími faktory vedoucími ke kulturnímu šoku jsou pocity ztráty dobře známého prostředí, rodiny, přátel a kulturních zvyklostí. Jedinec, který se ocitne v cizí kultuře, se domnívá, že ho její příslušníci odmítají nebo jím pohrdají, což může vést až ke ztrátě sebedůvěry. Mezi další elementy charakterizující kulturní šok patří také pocit bezmoci plynoucí z neschopnosti jedince nové prostředí ovlivňovat a v neposlední řadě i sklon zpochybňovat staré hodnoty, dříve považované za samozřejmé. Symptomů, kterými se kulturní šok projevuje, je celá řada. U většiny lidí se neprojevují všechny, avšak u všech se vyskytnou alespoň některé. Jaké, to záleží především na konkrétní zemi, ve které se osoba ocitne, dále na typu osobnosti, délce a účelu pobytu či připravenosti a informovanosti jedince o cizí kultuře. Nejčastějšími příznaky kulturního šoku jsou stesk po domově, uzavření se do sebe, odmítání styku s příslušníky země pobytu, potřeba delšího spánku,
6
[9, str. 52] 16
nutkání k jídlu a pití, nuda, podrážděnost, nepřátelství vůči místním obyvatelům, neschopnost efektivní práce, nevysvětlitelné záchvaty pláče aj. [9] Akulturační zátěž během kulturního šoku je nejvyšší, a proto je v této fázi také nejsilnější touha odjet domů. Překoná-li však jedinec tuto krizi, začne problémy v cizím prostředí zvládat a následně je schopen účinně působit ve dvou rozličných kulturách. [6] 1.4.2 Kulturní předpojatost, etnocentrismus Kulturní předpojatost je projevem určitého druhu nepřátelství. Vychází z představy, že jedna kultura je nadřazena, je lepší, má vyšší úroveň a ostatní kultury jsou horší, mají nižší úroveň, atd. Toto vnímání je naučené a většinou začíná už v rodině a ve škole. Etnocentrismus je domněnka, že kultura určité země, skupiny nebo společnosti je centrem, podle kterého se posuzují kultury ostatní. Hlavním přístupem etnocentrismu je princip označovaný jako „my“ a „oni“. Vyjadřuje myšlenku, že jediné správné je to, co činí osoby příslušející ke stejné kultuře jako já, a naopak to, co činí příslušníci jiných kultur, je nesprávné. Tento přístup často vede k nadřazenosti jedné kultury nad ostatními a výsledkem zejména v minulosti byly koloniální výboje. I dnes se však lze s negativními dopady etnocentrismu setkat. [9] 1.4.3 Stereotypy Výraz nám
stereotyp do
značné
znamená míry
zjednodušené
zkreslený
nebo
vnímání
jiných
deformovaný
národů.
pohled
na
Dává jiné
tím, že vyzvedává jednu nebo několik málo charakteristických rysů určité skupiny. Stereotypní pohled však generalizuje, tj. snižuje rozdíly mezi jednotlivci v rámci dané skupiny. Proto stereotyp není vždy zcela správný a úplný a pro pochopení ostatních národů je nutné seznámit se s jejich kulturou daleko rozsáhleji. Přesto zjednodušené stereotypní vnímání, byť v podstatě nesprávné, může mít i kladný účinek. Představuje například vhodnou látku k anekdotálním a intelektuálně propracovaným zjednodušením. [9] Stereotyp se vyznačuje především poznávací funkcí neboli tím, že upozorňuje na nejvýraznější odlišnosti, zejména pak na negativní. Příklady těchto odlišností 17
a základních charakteristik vybraných národů tak, jak je vidí ostatní, zobrazuje následující tabulka (Tab. 2). Tab. 2 Základní charakteristiky vybraných národů
Národnost
Specifické rysy
Američané
Hluční, tolerantní, omezení, tlustí
Češi
Závistiví, vynalézaví, arogantní, lakomí
Japonci
Zdvořilí, schopní, úcta ke stáří
Němci
Bez smyslu pro humor, přesní, nadřazení
Rusové
Kladný vztah k alkoholu, nezodpovědní
zdroj: upraveno dle [9, str. 57, 82, 97, 106, 131, 147] 1.4.4
Interkulturní trénink
Firmy
vysílající
své
zaměstnance
do
zahraničí
se
samozřejmě
snaží
o to, aby dopad změny prostředí na jejich pracovníky byl co nejmenší a aby proces adaptace probíhal rychle a úspěšně. Zaměstnanec navržený na pracovní pobyt v cizí zemi má v podstatě tři možnosti, jak na nabídku reagovat. První možnost je odmítnout do zahraničí jet, a to se všemi s tím souvisejícími možnými důsledky. Druhou možností je, že pracovník sice do jiné země odjede, avšak pouze s úmyslem „nějak to tam přežít“, tzn. uzavřít se do sebe a nevšímat si okolí. Ani jedna z těchto možností samozřejmě není pro firmu efektivní a tudíž přijatelná. Za nejlepší možné řešení se považuje dobrovolné rozhodnutí pracovníka do zahraničí jet a pobyt i práci dobře zvládnout. Toto je spojeno s nezbytností spolupráce zaměstnance s firmou. Podnik poskytne svému pracovníkovi co nejlepší přípravu na pobyt v jiném prostředí, tzn. zajistí mu odborné vzdělání, poskytne odpovídající zdravotní péči, důkladně ho seznámí s kulturou daného státu atd. Zaměstnanec se zapojí tím, že se o vše bude živě zajímat, bude klást otázky, když mu něco nebude zcela jasné, sežene si o daném teritoriu podrobnější informace, promluví si s osobami, které v zahraničí již byly atd.
18
Výsledkem důkladné přípravy pracovníka na pobyt v zahraničí by měla být schopnost zaměstnance minimalizovat možné nepříznivé důsledky kulturních rozdílů poté, co se ocitne v cizí zemi. Měl by umět reagovat bez podráždění na nepředvídatelné situace, snažit se poznat zemi co nejvíce, vyhledávat i jinou společnost než jen své krajany, brát zřetel na jiné a snažit se využít odlišností pro vlastní práci. Naopak by neměl být předem zaujatý a neměl by se uzavírat do sebe. Pokud toto zvládne, byla příprava na pobyt v zahraničí úspěšná. [9] Jak tedy z této kapitoly vyplývá, rozhodnutí firmy, zda vůbec a na jaký zahraniční trh vstoupit, musí předcházet důkladná analýza jak vlastních možností, tak i všech případných rizik plynoucích z mezinárodního podnikání. Velkou pozornost při tom podnik musí věnovat faktorům, které vstupy na zahraniční trh
ovlivňují,
a
z
nich
pak
především
kultuře,
neboť
právě
kultura
je to, čím je zahraniční trh nejvíce specifický a čím se nejvýrazněji odlišuje od trhu domácího.
19
2 CHARAKTERISTIKA FIRMY ŠKODA AUTO A.S. Tato
kapitola
se
zabývá
charakteristikou
vybraného
pracoviště,
kterým
je společnost ŠKODA AUTO a.s. a její závody. Stručně je zde popsána historie a profil firmy, její dceřiné a přidružené společnosti, které spolu s mateřskou společností tvoří tzv. Skupinu Škoda Auto, a tuzemské i zahraniční závody firmy. 2.1
Historie firmy
ŠKODA AUTO a.s. je největší český výrobce a exportér automobilů, které se úspěšně prodávají na trzích celého světa. Značka Škoda patří zároveň k nejstarším automobilovým značkám na světě. Historie této automobilky sahá do roku 1895, kdy se dva nadšení cyklisté, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement, rozhodli založit vlastní podnik na výrobu jízdních kol. O čtyři roky později byl již podnik Laurin & Klement schopen zahájit výrobu motocyklů a v roce 1905 vyrobil první automobil7. Po první světové válce podnik začal kromě osobních automobilů vyrábět i automobily nákladní a letecké motory. V roce 1925 došlo ke spojení podniku se strojírenským podnikem Škoda Plzeň a k zániku značky Laurin & Klement. Po druhé světové válce se automobilka oddělila od plzeňské části podniku Škoda a v rámci socializace byla přeměněna na národní podnik s označením AZNP Škoda (Automobilové závody, národní podnik), kterému náleželo monopolní postavení ve výrobě vozidel v tehdejším Československu. Kvůli omezeným možnostem styku se zahraničím však bylo patrné zaostávání technologií a automobily Škoda na západních trzích rychle ztrácely svou konkurenceschopnost. Na konci roku 1990 se proto tehdejší vláda rozhodla pro spolupráci s německým koncernem Volkswagen. Spojení se uskutečnilo 16. dubna 1991 a vznikl tak společný podnik Škoda, automobilová a.s., který se stal čtvrtou značkou koncernu vedle značek Volkswagen, Audi a Seat. V současné době se, pod značkou Škoda Auto, automobily Škoda úspěšně prodávají po celém světě a taktéž se účastní automobilových soutěží rallye8. Automobilka navíc provozuje vlastní odborná učiliště a od roku 2000 i vysokou školu. [10] 7 8
Voiturette A se závodním speciálem Fabia S2000 20
2.2
Skupina Škoda Auto
Firma ŠKODA AUTO a.s. patří v naší zemi k největším organizacím. Je to podnik s více než stoletou tradicí výroby automobilů. Díky dceřiným a přidruženým společnostem je však tato automobilka doma i na Slovensku, v Německu, Polsku, Indii a Rusku. Tyto společnosti, se kterými česká ŠKODA AUTO a.s. tvoří tzv. Skupinu Škoda Auto, jsou graficky znázorněny na následujícím obrázku (Obr. 2).
ŠKODA AUTO a.s. sídlo: Mladá Boleslav, Česká republika
Škoda Auto Deutschland GmbH sídlo: Weiterstadt, Německo podíl Škoda Auto: 100 %
Skoda Auto India Private Ltd. sídlo: Aurangabad, Indie podíl Škoda Auto: 100 %
ŠKODA AUTO Slovensko, s.r.o. sídlo: Bratislava, Slovensko podíl Škoda Auto: 51 %
OOO VOLKSWAGEN Group Rus sídlo: Kaluga, Rusko podíl Škoda Auto: 32,9 %
Skoda Auto Polska S.A. sídlo: Poznaň, Polsko podíl Škoda Auto: 100 %
zdroj: [11, str. 9] Obr. 2 Schéma Skupiny Škoda Auto
Skupina Škoda Auto (Skupina) je jedním z nejvýznamnějších ekonomických uskupení České republiky. Je tvořena mateřskou společností ŠKODA AUTO a.s., jejími plně konsolidovanými dceřinými společnostmi Škoda Auto Deutschland GmbH, ŠKODA AUTO Slovensko, s.r.o., Skoda Auto Polska S.A., Skoda Auto India Private Ltd. a přidruženým podnikem OOO VOLKSWAGEN Group Rus. Mateřská společnost ŠKODA AUTO a.s má sídlo v Mladé Boleslavi a předmětem její podnikatelské činnosti je zejména vývoj, výroba a prodej automobilů, komponentů, originálních dílů a příslušenství značky Škoda a poskytování servisních služeb. Od 18. 7. 2007 je jediným akcionářem této společnosti
21
společnost Volkswagen International Finance N.V. se sídlem v Amsterdamu v Nizozemském království, která je zároveň nepřímo 100% dceřinou společností společnosti VOLKSWAGEN AG. Společnost Škoda Auto Deutschland GmbH sídlí ve městě Weiterstadt ve Spolkové republice Německo. Společnost vznikla v roce 1991 a od roku 1995 je dceřinou společností ŠKODA AUTO a.s. Zabývá se především nákupem a prodejem vozů, originálních dílů a příslušenství. Společnost ŠKODA AUTO Slovensko, s.r.o. sídlící v Bratislavě ve Slovenské republice byla založena v roce 1993 jako dceřiná společnost ŠKODA AUTO a.s. Předmětem podnikatelské činnosti je opět importérská činnost. V roce 1994 vznikla v polské Poznani společnost Skoda Auto Polska S.A. Ještě téhož roku se stala dceřinou společností společnosti ŠKODA AUTO a.s. a stejně jako dvě předchozí společnosti se zabývá zejména importérskou činností, tedy nákupem a prodejem vozů, příslušenství a originálních dílů. Společnost Skoda Auto India Private Ltd. vznikla v roce 1999 v Indii ve městě Aurangabad jako dceřiná společnost ŠKODA AUTO a.s. Kromě nákupu a prodeje vozů, originálních dílů, komponentů, příslušenství a dalšího zboží je předmětem její podnikatelské činnosti od roku 2001 také výroba a montáž vozů. Poslední společností patřící do Skupiny Škoda Auto je společnost OOO VOLKSWAGEN Group Rus. Sídlo této společnosti se nachází v ruském městě Kaluga. Společnost byla založena v roce 2006 společností VOLKSWAGEN AG jako jediným vlastníkem v souladu se smlouvou uzavřenou s vládou Ruské federace. Společnost ŠKODA AUTO a.s získala podíl v OOO VOLKSWAGEN Group Rus na konci roku 2006 a o rok později, v roce 2007, přistoupila Evropská banka pro obnovu a rozvoj jako třetí vlastník. K 31. 12. 2008 držela společnost VOLKSWAGEN AG 54,9% podíl, společnost ŠKODA AUTO a.s. 32,9% podíl a Evropská banka pro obnovu a rozvoj 12,2% podíl ve společnosti OOO VOLKSWAGEN Group Rus. [11]
22
2.3
Závody firmy v České republice
Mateřská společnost ŠKODA AUTO a.s. má tři závody, všechny umístěné v České republice. Hlavní závod se nachází v Mladé Boleslavi, dva zbývající pobočné závody jsou v Kvasinách a ve Vrchlabí. Hlavní závod ŠKODA AUTO a.s. sídlí ve středočeském statutárním městě Mladá Boleslav nacházejícím se přibližně padesát kilometrů severovýchodně od Prahy, se kterou je spojeno rychlostní silnicí pro motorová vozidla R10. Výhodná poloha a snadná dostupnost podniku zajišťuje hladký průběh exportu vozů a zároveň je ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav největším zaměstnavatelem v regionu. V roce 2008 tato společnost poskytla pracovní místa téměř dvaceti tisícům lidí nejen z Mladé Boleslavi a okolí, kteří se podíleli na výrobě vozů modelových řad Škoda Fabia a Škoda Octavia. Pobočný závod Kvasiny se nachází v královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou. Od hlavního závodu v Mladé Boleslavi je vzdálen necelých sto
kilometrů
a
v
roce
2008
zde
bylo
zaměstnáno
cca
dva
tisíce
sedm set pracovníků. V závodě Kvasiny se vyrábí modelové řady vozů Škoda Superb a Škoda Roomster. Druhý pobočný závod leží ve vstupní bráně do Krkonoš, a to v obci Vrchlabí v královéhradeckém kraji v okrese Trutnov. Vzdálenost od Mladé Boleslavi je přibližně padesát pět kilometrů. V roce 2008 v tomto závodě našlo zaměstnání zhruba tisíc dvě stě pracovníků při výrobě vozů modelové řady Škoda Octavia. [11] 2.4
Zahraniční závody firmy
Mateřská společnost ŠKODA AUTO a.s. ve svých závodech vyrábí především hotové vozy a
montážní sady vozů v různém stupni rozložení. Vozy
pro zahraniční montážní závody jsou připravované a balené v tzv. modelových setech SKD, MKD nebo CKD, které představují různé stupně rozloženosti jednotlivých komponentů a montážních modulů, které jsou do zahraničních závodů k následné kompletaci dopravovány v přepravních kontejnerech či vlakových soupravách.
23
Skupina Škoda Auto disponuje dvěma vlastními již zmíněnými zahraničními montážními závody, a to v indickém Aurangabadu a ruské Kaluze. Vedle těchto vlastních výrobních a montážních závodů Skupina dlouhodobě spolupracuje s dalšími zahraničními partnerskými závody na Slovensku, na Ukrajině, v Bosně a Hercegovině9, v Kazachstánu, v Číně a v Indii. 2.4.1 Vlastní zahraniční závody Skupiny Škoda Auto Prvním z vlastních zahraničních závodů Skupiny je závod v Indii. Historie výroby vozů zde sahá do roku 1999, kdy 23.12. byla ve městě Aurangabad ve státě Maharastra založena 100% dceřiná společnost firmy ŠKODA AUTO a.s Skoda Auto India Private Ltd. Samotné zahájení montáže pak proběhlo v roce 2001 modelem Octavia A4 v různých stupních rozloženosti. Dnes v indickém závodě probíhá produkce modelových řad Škoda Octavia a Superb a v rámci koncernových modelů se zde vyrábí také vozy VW Passat, VW Jetta a Audi A4 a A6. V roce 2008 bylo v tomto závodě smontováno 18 342 vozů značky Škoda a 2 633 automobilů značek VW a Audi. Druhým zahraničním závodem patřícím do Skupiny Škoda Auto je ruský závod OOO VOLKSWAGEN Group Rus ve městě Kaluga v Ruské federaci. Produkce vozů Škoda probíhá ve společném závodě s VW, jehož stavba na zelené louce byla zahájena položením základního kamene 28.10.2006 a ke spuštění produkce došlo 28.11.2007. Za rok 2008 sjelo z montážních linek tohoto závodu 37 312 automobilů Škoda. Dne 20.10.2009 byla vedle montáže slavnostně zahájena také výroba vozů značka Škoda. V současné době se v Kaluze montují a vyrábí modelové řady vozů Škoda Fabia, Octavia, Roomster a Superb. Cílová kapacita závodu, který má 1800 zaměstnanců, je pro rok 2010 určena na 150 000 automobilů. [11] 2.4.2 Partnerské zahraniční závody Skupiny Škoda Auto Kromě vlastních výrobních a montážních závodů se vozy značky Škoda montují i v dalších závodech, se kterými Skupina spolupracuje.
9
do prosince 2008 24
Od března roku 2008 jsou pro montáž vozu Škoda Octavia využívány výrobní kapacity slovenského závodu koncernu Volkswagen v Bratislavě. V tomtéž roce zde bylo smontováno 18 278 automobilů. Dalším státem, kde se montují vozy značky Škoda, je Ukrajina. Na sklonku roku 2001 byla v partnerském závodě – ukrajinské společnosti Eurocar zahájena montáž vozů Škoda ve městě Solomonovo nedaleko ukrajinsko-maďarskoslovenských hranic. Celkově bylo v tomto závodě smontováno 30 172 vozů modelových řad Škoda Fabia, Octavia, Roomster a Superb. Do konce roku 2008 vznikaly vozy Škoda také v hlavním městě Bosny a Hercegoviny Sarajevu. Montovaly se zde vozy modelových řad Škoda Felicia, Fabia, Octavia, Roomster a Superb. Celkový objem vozů smontovaných v Sarajevu dosáhl za rok 2008 počtu 2 720. V prosinci roku 2008 byla montáž rozložených vozů v tomto závodě na základě změny legislativy ukončena a místní trh je nyní zajištěn dodávkami již hotových vozů Škoda. Ve středoasijském státě Kazachstán spolupracuje Škoda Auto od roku 2005 se závodem Azia Avto ve městě Usť-Kamenogorsk, kde se montují vozy Octavia minulé generace a Superb. Celkem jich zde bylo zkompletováno 281. Produkce vozů značky Škoda probíhá také v Číně ve městě Shanghai v partnerském závodě Shanghai Volkswagen Automotive Co. Ltd. Na základě licenčních smluv se zde vyrábí vozy Škoda Fabia, Octavia a Superb. Celkem sjelo z výrobních linek tohoto závodu 55 920 vozů. Vedle vlastního montážního závodu v Indii spolupracuje Skupina i s partnerským závodem v této zemi. Je jím koncernový závod VW India nacházející se ve městě Puna ve státě Maharastra. Byla sem přenesena montáž Fabií ze závodu v Aurangabadu a v současnosti se zde montují ještě vozy VW Polo. Kromě uvedených šesti zahraničních partnerských států, ve kterých montáž vozů značky Škoda již probíhá nebo byla ukončena10, se připravuje montáž vozů v Sýrii ve firmě Karkour Trading Co. nedaleko Damašku. Termín náběhu byl stanoven na druhou polovinu roku 2010. Společnost Karkour Trading Co. je generálním importérem vozů Škoda v Sýrii již patnáct let, kromě toho spolupracuje také s firmami VW, Audi, Seat a Bentley. V současné době dodává ŠKODA AUTO a.s. 10
partnerský závod v Bosně a Hercegovině 25
do Sýrie kompletně smontované vozy modelových řad Octavia a Superb, které však podléhají dovoznímu clu. Vyřešit by to měla právě lokální montáž těchto vozů v Sýrii.
26
3 PŘÍPRAVA ZAMĚSTNANCŮ ŠKODA AUTO A.S. NA ZAHRANIČNÍ POBYT V současnosti je ve ŠKODA AUTO a.s. velká pozornost věnována podpoře internacionalizace
firmy.
Roste
proto
potřeba
seminářů
interkulturálního
managementu, které přispívají k lepší adaptaci zaměstnanců na prostředí v jiných destinacích. ŠKODA AUTO a.s. podporuje nejen vzdělávání v zahraničních společnostech tím, že do daných zemí vysílá své specialisty, ale zároveň také v závodech Škoda Auto v České republice zabezpečuje proces motivace i teoretického a praktického rozvoje znalostí u vybraných klíčových profesí pro náběh nových výrob v zahraničních partnerských závodech. V průběhu roku 2008 tak například absolvovalo přípravu v závodě Mladá Boleslav a částečně také v Kvasinách a ve Vrchlabí 142 specialistů ze závodů v Pune v Indii a v Kaluze v Rusku. Průměrná doba přípravy byla jeden až dva měsíce. [11] O tom, jak vypadá proces přípravy zaměstnanců Škoda Auto na pobyt v zahraničním závodě pojednává tato kapitola. 3.1
Proces personální podpory náběhů v zahraničních závodech
Podpora náběhů výroby v zahraničí představuje výjezd českého zaměstnance do partnerského zahraničního závodu za účelem předání know-how uvnitř koncernu. Výjezd znamená pro zaměstnance přínos z hlediska jeho odborného rozvoje, na druhé straně se zaměstnanec sám stává přínosem pro společnost. Výjezd zaměstnanců společnosti Škoda Auto do zahraniční firmy je podmíněn uzavřením smlouvy, která musí obsahovat podmínky pobytu, tj. ubytování, denní transfer do firmy, lety, transfery z/na letiště a tlumočníky, dále hodinové sazby, které budou účtovány, jména zaměstnanců a pracovní zařazení a termín pobytu. Náklady související s podporou náběhu vyžadovanou zahraničním závodem, jsou tímto závodem propláceny. Zahraniční závod zajišťuje českým zaměstnancům především ubytování, Škoda Auto pak vše ostatní potřebné pro vycestování pracovníka do dané společnosti sídlící v cizí zemi. Následující neúplný výčet těchto úkonů ukazuje, o co všechno se musí Škoda Auto postarat.
27
Odsouhlasení a zajištění personálních požadavků Prvním krokem procesu personální podpory náběhu v zahraničním závodě je odsouhlasení požadavků zahraničního závodu. Tyto požadavky spočívají zejména v počtech a profesích zaměstnanců, kteří budou do zahraničí vysláni, a v termínech jejich pobytu. Požadavky zvažuje, odsouhlasí a následně zajistí ten útvar ŠKODA AUTO a.s., jehož zaměstnanci jsou v zahraničí vyžadováni. Posouzení zdravotní způsobilosti Následně útvar ve spolupráci s organizační jednotkou zaměstnance oznámí příslušnému pracovnímu lékařství termín pobytu v zahraničí a zajistí zaměstnanci vystavení
žádosti
o
posouzení
zdravotní
způsobilosti
osoby
vyjíždějící
do zahraničí a požadavek na lékárničku. Vyřízení vízové povinnosti Dále útvar, pod který zaměstnanec vyjíždějící do zahraničí spadá, spolu s dalšími útvary musí zajistit veškeré náležitosti potřebné pro vyřízení víza, cestuje-li zaměstnanec do země s vízovou povinností. Vystavení požadavku na zahraniční výjezd, změny a vyúčtování výjezdu Příslušný útvar vystaví zaměstnanci požadavek na výjezd do zahraničí s veškerými příslušnými náležitostmi. Požadavek následně schvaluje útvar, který je nositelem nákladů souvisejících s podporou náběhu v zahraničních závodech. V případě potřeby zajistí mateřský útvar zaměstnanci podporu při vypracování vyúčtování k zahraničnímu výjezdu. Zápůjčka mobilního telefonu, notebooku V případě potřeby vystaví mateřský útvar zaměstnanci požadavek na zápůjčku mobilního telefonu či notebooku a zajistí schválení útvarem, jenž je nositelem nákladů. Přeprava na a z letiště, letenky Mateřský útvar vystaví požadavek na zajištění letenek a
transferu osob
na/z letiště a následně předá zaměstnanci konkrétní informace týkající se jeho přepravy.
28
Zajištění tlumočení, překladu Po předchozím upřesnění požadavku ze strany nositele nákladů, vystaví mateřský útvar konkrétní požadavek na dobu nezbytně nutnou na tlumočení či překlad. Evidence zahraniční personální podpory Mateřský útvar eviduje objemy a termíny personální podpory v zahraničním závodě a předává je k dispozici odborným útvarům a příslušným organizačním jednotkám. Podpora zaměstnanců Mateřský útvar poskytuje zaměstnanci před zahájením výjezdu do zahraničí informace o režimu vstupu, celních a devizových předpisech, bezpečnostní situaci, odbavení zavazadel na letišti aj., se zaměstnancem průběžně komunikuje, informuje
ho
o
případných
změnách,
operativně
řeší
jeho
požadavky
se zahraničním závodem, informuje zaměstnancovu organizační jednotku o pracovní neschopnosti či úrazu atd. Potvrzení odpracovaných hodin zaměstnance Přítomnost zaměstnance na pracovišti v zahraničním závodě je písemně potvrzena ze strany zahraniční firmy. Mateřský útvar zaměstnance prověří správnost a úplnost údajů a na základě odsouhlasené informace je přítomnost zaměstnance zanesena do jeho docházkového listu, potvrzena a předána k zúčtování. Potvrzení o skutečném výkonu předá zaměstnanec útvaru, který je nositelem nákladů, po ukončení výjezdu. [12] 3.2
Interkulturní příprava zaměstnanců
Tím, jak sílí pozice společnosti ŠKODA AUTO a.s. na zahraničních trzích, zvláště v Indii, Číně a Rusku, dochází ve firmě k nutnosti inovace konceptu interkulturní přípravy zaměstnanců. Důraz je při tom kladen především na pozitivní motivaci pro vnímání odlišných kultur a na praktické informace pro komunikaci se zahraničními kolegy. Do této koncepce jsou zařazeni i pracovníci, kteří v zahraničí dlouhodobě pobývali. Mohou tak svým kolegům, které pobyt v cizí zemi teprve čeká, přiblížit situace typické pro společnost Škoda Auto v daném regionu. [11]
29
Rovněž
jazyková
znalost
je
významnou
součástí
interkulturní
přípravy
zaměstnanců na pobyt v zahraničním závodě. Od okamžiku spojení firmy Škoda Auto s koncernem Volkswagen se ve společnosti postupně zvyšuje počet jazykových kurzů, do kterých se zapojuje stále více zaměstnanců. Hlavní zájem byl zpočátku o německý jazyk, postupně přibývalo i zájemců o angličtinu a v dnešní době je vzhledem k internacionalizaci společnosti zavedena také výuka jazyka španělského, ruského a francouzského. Výuka jazyků se v posledních letech přesouvá od studia obecného jazyka blíže k praktickým potřebám. Tím stoupl podíl profesně zaměřené výuky i specifických kurzů, neboť jazyk se stal nezbytným prostředkem komunikace. Zaměstnancům, kteří mají být vysláni na zahraniční pobyt, může být studium cizího jazyka doporučeno nadřízeným nebo se mohou sami rozhodnout, zda kurz budou navštěvovat.
Počet hodin pak definuje útvar zajišťující výuku
(ZC – Rozvoj lidských zdrojů) ve spolupráci s nadřízeným zaměstnance a zaměstnancem. Studium probíhá bez finančního přispění zaměstnance. [13]
30
4 EMPIRICKÝ PRŮZKUM - POBYT V RUSKU OČIMA ČESKÝCH ZAMĚSTNANCŮ ŠKODA AUTO A.S. Vysílání vlastních zaměstnanců do partnerských závodů v jiných zemích a příprava zahraničních pracovníků v závodech v České republice má kromě jiného
za
následek
kulturní
střetávání
na
různých
úrovních.
Nejčastěji
jsou zaměstnanci Škoda Auto vysíláni do závodů v čínském Šanghaji a indickém městě Puna. V souvislosti se zahájením výroby v ruské Kaluze je v poslední době také ruský trh považován za trh s obrovským objemovým potenciálem a v rámci podpory náběhu výroby je do závodu OOO VOLKSWAGEN Group Rus vysíláno stále více pracovníků z České republiky. O tom, jak čeští pracovníci zvládli přípravu na pobyt v Kaluze a pobyt samotný, jak se jim s ruskými kolegy pracovalo či jak vidí ruskou kulturu, pojednává tato kapitola. Průzkum, jak čeští zaměstnanci firmy Škoda Auto hodnotí svůj pobyt v ruském závodě v Kaluze a přípravu na něj, proběhl formou částečně strukturovaného rozhovoru (viz Přílohu 1). Ten byl aplikován na osmi zaměstnancích firmy Škoda Auto, kteří absolvovali výjezd a pobyt v Kaluze. Pobyt trval tři měsíce a uskutečnil se v souvislosti s technickou podporou náběhu výroby či zaškolením tamějšího personálu. Někteří z dotazovaných již v Rusku byli dříve, měli tak možnost srovnání života v tomto sibiřském státě před několika lety a dnes. Spokojenost s přípravou na pobyt V
úvodu
rozhovorů
si
převážná
většina
dotazovaných
postěžovala
na nedostatečnou přípravu na pobyt ze strany firmy Škoda Auto. Zatímco lékařská péče před odletem do Ruska (očkování, posouzení zdravotní způsobilosti) a informace o pracovním zařazení v zahraničním závodě byly jasné a kompletní, dotazovaní postrádali podrobnější informace o ruské kultuře a vyžití v Kaluze. Na podnikové vnitřní síti sice existuje jakási příručka se základními informacemi o Ruské federaci (viz Přílohu 2), ne všichni však o ní vědí. Navíc tato příručka obsahuje
pouze
obecné
informace
(vízová
povinnost,
počasí,
doprava,
bezpečnost a kriminalita atd.) a je zaměřena spíše na Moskvu. Dalším
nedostatkem
souvisejícím
s
přípravou
pobytu,
který
někteří
z dotazovaných pocítili na vlastní kůži, byl problém s vyřízením povolení k pobytu a následně víza. Jelikož o povolení k pobytu nežádá zaměstnanec sám, 31
ale zařizuje mu je firma Škoda Auto prostřednictvím speciálních útvarů, nelze jednoznačně říci, že chyba byla na straně firmy. Pracovníkům vyjíždějícím do zahraničí se však díky zdržení souvisejícím s vyřízením povolení k pobytu odjezd posunul o dva měsíce a museli tak akceptovat ubytování v hotelu horší kategorie než v termínu původním. Očekávání před výjezdem Každý z dotazovaných měl před odjezdem nějaká očekávání. Ta byla různá, nejvíce si však zaměstnanci Škoda Auto od pobytu v Rusku slibovali získání nových zkušeností a to jak pracovních, tak i zkušeností se setkáním se s příslušníky jiné kultury či mentality. Mnozí také viděli v pobytu v Kaluze příležitost rozšířit si své geografické či historické obzory a využít volného času k návštěvě zajímavých míst a památek. Ve větší či menší míře se tato očekávání všem naplnila. Představy o Rusech Dalším bodem rozhovoru byly předsudky a představy českých pracovníků o občanech Ruské federace. Jako první téměř ve všech případech padl kladný vztah Rusů k alkoholu. V souvislosti s představami o Rusech také zazněl názor, že jsou to lidé přátelští, pohostinní a poněkud hlučnější, což se však možná váže na předsudek o alkoholu. Jací jsou Rusové pracovníci Na otázku, jací jsou Rusové v Klauze pracovníci, odpověděli zaměstnanci Škoda Auto jednoznačně, že nespolehliví a nezodpovědní. Na pracovišti chybí morálka, nechce se jim pracovat a neváží si své práce ve firmě. Jako jeden z možných důvodů dotazovaní uvedli malý výdělek ruských zaměstnanců ve společnosti OOO VOLKSWAGEN Group Rus, který po přepočtu činí cca 6 500 Kč, přičemž ceny zboží jsou v Rusku přibližně stejné jako v České republice. Problematika kulturního šoku Co se týká kulturního šoku, z dotazovaných ho v jisté míře zažili všichni. Ocitli se daleko od rodiny a od všeho známého, v cizí zemi s podle jejich slov nepříliš rozvinutou infrastrukturou, kde silnice jsou pouze ve velkých městech a všude je daleko. Při projíždění vesnic byli zaměstnanci Škoda Auto zaskočeni jednou
32
či dvěma (záleželo na velikosti vesnice) studnami na návsi, kam si obyvatelé chodili s vědrem pro vodu. Dalším šokujícím zjištěním byl stav domácností ruských kolegů ze závodu. Jelikož v Rusku téměř neexistuje střední společenská vrstva, jsou zde velice patrné rozdíly mezi bohatou menšinou a chudou většinou. Čeští pracovníci byli v převážném kontaktu s řadovými zaměstnanci společnosti VW Kaluga, tedy s chudými občany. Rusové jsou velice pohostinný národ, proto se často stávalo, že některý z dotazovaných českých pracovníků byl pozván k ruskému kolegovi domů na návštěvu. V takovém případě byl prý český zaměstnanec otřesen nepořádkem a špínou ruské domácnosti. Omítka byla vlhká a oloupaná, všude bujela plíseň, obložení bylo křivé, dvorek neuklizený atd. Předpojatost ruských obyvatel S předpojatostí Rusů vůči Čechům se nikdo z dotazovaných nesetkal, až na jeden případ. Nejednalo se však o předpojatost národnostní, ale spíše náboženskou, když při návštěvě kostela chtěli Češi přispět do pokladničky a pravoslavní Rusové to razantně odmítli s tím, že příspěvek od katolíků nechtějí. Nepomohlo ani vysvětlování, že Češi jsou vesměs ateisté. Charakteristika Rusů Všichni dotazovaní zaměstnanci Škoda Auto se shodli, že Rusové jsou mimo pracovní dobu velice vlídní a pohostinní. Ke svým českým kolegům se chovají velmi pěkně a když je lépe poznají, tak by se pro ně rozdali. Jakmile Češi naznačili, že Rusům důvěřují, stali se důvěřivými i oni a pracovníci Škoda Auto se mohli spolehnout, že od teď co jejich ruští kolegové řeknou, to taky platí. Jak se však dotazovaní přesvědčili, představa o kladném vztahu Rusů k alkoholu není úplně správná. Na jedné straně sice přiznávají, že přípitky jsou v některých rodinách běžné, na straně druhé se však mnoho ruských lidí, zejména mladých, staví k alkoholu negativně. Mezi překvapivá zjištění několika dotazovaných patřila skutečnost, že mnoho Rusů se odevzdalo politické situaci v zemi, rezignovalo a ani se nesnaží nic zlepšit. Ostatní dotazovaní naopak tvrdili, že ruští občané na rozdíl od nás Čechů „umí žít“, za ničím se nehoní a ve volném čase se rádi a často oddávají zábavě všeho druhu.
33
Spokojenost s ubytováním a stravováním V otázce ubytování a stravování dotazovaní uvedli, že byli převážně spokojení s úrovní těchto služeb. Někteří sice nejprve zastávali názor, že ubytování by mohlo být lepší, po shlédnutí několika ruských domácností však usoudili, že na tamější poměry bydlí lépe než dobře. Co však na hotelích všem chybělo, bylo připojení k internetu. Stravování probíhalo v hotelích či restauracích a dotazovaní ocenili, že mohou ochutnat místní speciality jako boršč, šašlik, ryby, mořské plody aj. Ruský alkohol obecně je považován za vynikající, nealkoholické nápoje jsou však příliš přeslazené. Vybavenost ruského závodu Vybavenost závodu OOO VOLKSWAGEN Group Rus považují čeští zaměstnanci Škoda Auto za poměrně slušnou, vezmeme-li v úvahu, že se výroba teprve rozbíhá. V čem se však Rusové musí podle svých českých kolegů ještě zlepšit, je vybavenost speciálními přístroji a nástroji. S tím se však do budoucna počítá v rámci zvyšování výroby a tedy i specifických požadavků na stroje a pomůcky. Zajištění programu po pracovní době Po pracovní době nebyl pro zaměstnance Škoda Auto zajištěn žádný program. Měli absolutní volnost, kterou využívali například v souvislosti s turistikou či volný čas trávili s ostatními Čechy a novými ruskými přáteli. Někteří z dotazovaných měli v Kaluze k dispozici služební vůz, mohli tak navštěvovat i místa vzdálenější. Jazykové znalosti Všichni z dotazovaných českých pracovníků odjížděli do Ruska s dobrou jazykovou vybaveností, nepotřebovali tedy tlumočníka, a to ani během pracovní doby. Shodli se však v tom, že ruština běžně užívaná v Klauze je odlišná od té, která je vyučována v České republice a ve ŠKODA AUTO a.s. Po počátečních menších obtížích se však vše vyřešilo, Rusové na své české kolegy mluvili pomaleji a srozumitelně. Zaměstnancům Škoda Auto se tak zlepšily jazykové znalosti, rozšířili si slovní zásobu především o odborné termíny a měli také možnost porovnat, jak se liší jazyk vyučovaný v cizí zemi od jazyka země domácí.
34
Přínosy pobytu Na závěr rozhovorů shrnuli čeští zaměstnanci přínosy pobytu v Rusku. Všichni souhlasili, že nabyli nové zkušenosti, poznali spoustu nových lidí, zlepšili si ruštinu. Získali také jiný pohled na Ruskou federaci než běžný turista, viděli tuto zemi i z té horší stránky, měli možnost poznat Rusy v pracovním procesu atd. Na druhou stranu kvůli tomuto pobytu dotazovaní přišli o část času, který mohli strávit s rodinou, dvěma pak tento pobyt prodloužil dobu dálkového studia vysoké školy,
jelikož
se
konal
v
době
zkouškového
období.
Přesto
by všech osm zaměstnanců Škoda Auto absolvovalo tento pobyt znovu a vřele ho doporučují svým českým kolegům.
35
5 NÁVRHY OPTIMALIZACE PROCESU PŘÍPRAVY ZAMĚSTNANCŮ NA POBYT V ZAHRANIČÍ Spolu s tím, jak firma ŠKODA AUTO a.s. neustále rozšiřuje své aktivity na zahraničních trzích a podnicích, vzniká ve společnosti potřeba seznamovat své zaměstnance s kulturami jiných zemí. Přestože ve firmě již určitá forma interkulturní přípravy pracovníků na pobyt v zahraničních závodech existuje, jak vyplývá z předchozí kapitoly postavené na zkušenostech zaměstnanců s organizací a pobytem v jiné zemi, je stále ještě co zlepšovat. Možným opatřením a návrhům vedoucím k optimalizaci procesu přípravy pobytu v zahraničí ve firmě ŠKODA AUTO a.s. je věnována tato kapitola. 5.1
Základní interkulturní příprava
Alespoň základní interkulturní přípravou by měli projít všichni zaměstnanci firmy, u nichž je nějaká možnost, že se v rámci své práce setkají či budou přímo spolupracovat
s
příslušníky
jiné
kultury.
Nemusí
se
při
tom
jednat
jen o pracovníky, kteří jsou na takových pozicích, kde existuje reálná šance jejich vyslání
do
některého
ze
zahraničních
partnerských
závodů,
přestože
by to u nich v dnešní době globalizace a internacionalizace měla být samozřejmost. Již sám fakt, že Škoda Auto nezaměstnává pracovníky pouze z České republiky, by však měl být pro firmu jasným signálem, že je jen otázkou času, kdy dojde k méně či více vážnému interkulturnímu konfliktu, který bude muset řešit. Takový konflikt vyplývá z neznalosti jiné kultury a může mít fatální důsledky. Proto by bylo lepší a snazší těmto konfliktům předcházet, než je řešit. 5.2
Dobrovolné pobyty
Pokud
jde
o
přípravu
zaměstnanců
na
pobyt
v
zahraničním
závodě,
vždy by tam měl být vysílán jen pracovník, který se svým výjezdem souhlasí. Takový člověk nejen že má větší šance zvládnout pobyt po pracovní stránce perfektně, ale ještě si ho sám užije a po návratu mnohdy vykazuje dokonce lepší výsledky než před pobytem. S tím souvisí i motivace zaměstnanců ze strany firmy. Škoda Auto by měla své pracovníky navnadit, aby se na pobyt v zahraničí hlásili dobrovolně. Není
36
tím však myšlena jen motivace peněžní, ale spíše motivace prostřednictvím uznání, možného povýšení po návratu atd. 5.3
Interkulturní trénink
Následně by pracovníci chystající se vycestovat do zahraničního závodu měli projít mnohem důkladnější přípravou na pobyt. Slabinou ve stávajícím procesu je podle rozhovoru s osobami, kteří pobyt již absolvovaly, nedostatečná, ne-li žádná, příprava na kulturní odlišnosti a specifika cílové destinace. Škoda Auto by proto měla zavést intenzívní interkulturní trénink jako moderní a úspěšnou metodu pro zvýšení kvality a rychlosti procesu přípravy na pobyt v cizí zemi. Interkulturní trénink by měl být založený na zprostředkování širokého okruhu informací a individuálních i skupinových prožitků s možností prověřit si míru schopností každého zúčastněného vstupovat do interkulturních situací a řešit je. Tato metoda by měla účastníkům předávat důležitá fakta o ekonomických, politických i sociálních vztazích prostřednictvím přednášek, filmů, grafických znázornění, obrazové dokumentace, písemných materiálů či osobních poznatků a příkladů. V rámci interkulturního tréninku by mělo být zaměstnancům Škoda Auto také demonstrováno typické jednání příslušníků cizích kultur. Pomocí rozboru různých případových studií by účastníkům kurzu mělo být vysvětleno a zdůvodněno, jak obvykle jiné národnosti postupují při řešení konfliktních situací. Zaměstnanci by měli mít před výjezdem do zahraničí možnost setkat se s příslušníky jiné kultury a vyzkoušet si práci v multikulturním týmu. 5.4
Jazyková příprava
I když zaměstnanec jedoucí do cizí země je slušně jazykově vybaven, měla by mu firma Škoda Auto zdarma poskytnout jazykový kurz zaměřený na slovní zásobu zahrnující ty odborné termíny, se kterými se bude v rámci svého postavení v zahraniční firmě nejčastěji setkávat. Pokud osoba vyslaná do zahraničí nemluví cizím jazykem nebo jen nedostatečně, bude se muset spolehnout na služby tlumočníka. Ten s ní však nebude dvacet čtyři hodin denně, proto by Škoda Auto měla i v tomto případě svého zaměstnance seznámit alespoň se základními slovy a slovními obraty jazyka dané země a angličtiny týkající se běžných životních situací. Na vnitropodnikové síti firmy by také měl být seznam základních a nejčastěji používaných slov a jednoduchých 37
vět spolu s výslovností a překladem alespoň v angličtině, němčině, ruštině, španělštině a francouzštině. Tento seznam by měl být automaticky vytištěn a předán každému, kdo jede do zahraničí. 5.5
Podrobné informace o cílové destinaci
Firma Škoda Auto by měla svým zaměstnancům chystajícím se na pobyt v jiné zemi poskytnout nejen informace o daném státu, ale především pak informace přibližující ekonomickou, politickou i sociální situaci v oblasti, kde budou pobývat. Vždy je dobré vědět toho o místě pobytu co nejvíce. Pracovníci Škoda Auto by se tak před odletem měli dozvědět alespoň základní informace jako je stav počasí v dané oblasti a předpověď do budoucnosti, témata, která jsou v současnosti v cílové lokalitě aktuální, jaká jsou specifika a odlišnosti dané oblasti ve srovnání s celou zemí, kde naleznou nejbližší nemocnici, banku atd. Čeští zaměstnanci se tak budou moci na pobyt lépe připravit a nezaskočí je například třicetistupňové mrazy, úraz či různé pro ně neobvyklé tradice a zvyky dodržované právě v místě jejich pobytu. 5.6
Informace o kulturním vyžití v místě pobytu
Firma Škoda Auto i sami její zaměstnanci by si měli uvědomit, že do zahraničí jedou sice pracovně a práce by měla být jejich hlavním posláním, nebudou jí ale trávit celé dny a noci. Tak jako v České republice i v ostatních zemích se lidé po práci rádi baví a scházejí na místech k tomu určených. Co však je dovoleno u nás, může být jinde zakázáno a naopak. Proto by Škoda Auto měla část peněz a času věnovat i zmapování kulturních institucí ve městě či oblasti pobytu svých zaměstnanců a na základě zjištěných dat vytvořit seznam „vhodných“ a „nevhodných“ podniků, restaurací a podobných zařízení. Zmírnila by tak riziko, že se její pracovníci dopustí společenského faux pas či se dokonce dostanou do rozporu se zákonem dané země. I zaměstnanci by takový seznam jistě ocenili, mohli by se po práci bavit bez obav, že podnik11, ve kterém se zrovna nacházejí, nemá nejlepší pověst. Dále by pracovníci měli být seznámeni s ostatními formami kulturního vyžití v dané oblasti jako jsou například divadla, kina, plavecké bazény, sportovní stadiony aj.
11
ve smyslu místa určeného pro zábavu 38
5.7
Poznávací výlety
Škoda Auto by také mohla pro své zaměstnance dočasně pracující v zahraničí připravit
několik
poznávacích
výletů
konaných
po
pracovní
době
či ve dnech pracovního volna. Účast by byla dobrovolná, pracovníci by si mohli vybrat, na který výlet chtějí jet a na který ne. Byla by to vítaná změna, spousta lidí se nechce bavit jen v barech ani sedět na pokoji v hotelu. Když už se člověk dostal do cizí země, byla by škoda znát z ní jen letiště, hotel, závod a pár restaurací. Každý stát má mnoho památek, přírodních úkazů či jiných zajímavých míst, která stojí za to vidět. 5.8
Informace o krajanech
Čas od času jistě každého, kdo je dlouhodobě za hranicemi svého státu, přepadne stesk po domově, po rodině, po všem, co se váže k jeho vlastní kultuře. Stává se to i zaměstnancům Škoda Auto, proto by jim firma měla poskytnout informace a kontakty na jejich krajany, kteří pobývají ve stejné oblasti. Můžou to být Češi trvale žijící v cizí zemi, ale i čeští zaměstnanci jiných firem pobývající v zahraničí. V případě potřeby by se mohli navzájem zkontaktovat, sejít se a probrat věci, které s cizincem debatovat prostě nejdou. Všem by se ulevilo a zaměstnancům Škoda Auto by se i snadněji odjíždělo, s vědomím, že i když jedou daleko od domova, nebudou tam sami.
39
ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Část teoretická sestávala z jedné kapitoly, část praktická obsahovala kapitoly čtyři. V teoretické části bylo pojednáno o nezanedbatelné roli kultury v mezinárodním podnikání. Každá firma, která chce dnes uspět na zahraničních trzích, by měla dokonale znát prostředí, ve kterém se bude pohybovat. Samozřejmostí je znalost technických, odborných, obchodních a platebních specifik dané země. Opravdu úspěšná organizace však musí ovládat také kulturu země, ve které hodlá uskutečňovat své záměry. Neznamená to ale jen znát jazyk a odbornou terminologii cizí země. Stejně tak důležité, ne-li víc, je také ovládat a především respektovat odlišnosti v postojích a hodnotách zahraničního partnera. Pokud toto není dodrženo, dochází k interkulturním konfliktům, které se následně musí řešit. Firmy se samozřejmě snaží těmto konfliktům, plynoucím z neznalosti cizí kultury, předcházet. Poskytují proto svým zaměstnancům interkulturní tréninky, ve kterých se pracovníci naučí, jak se mají chovat v kolizních interkulturních situacích. Přesto se téměř každý, kdo vycestuje za hranice svého státu, ve větší či menší míře setká s kulturním šokem. Tento pocit osamocení a dezorientace vzniká na základě střetu s prostředím, které je zcela odlišné než to, na které byl dosud zvyklý. Interkulturní trénink však může člověka na tyto pocity připravit a pomoci mu tento stav překonat. Proto se firmám vyplatí do interkulturních tréninků investovat. Jedním z cílů této práce bylo zmapovat proces rozšiřování výroby firmy ŠKODA AUTO a.s. do zahraničí. Toho bylo dosaženo v praktické části ve druhé kapitole uvedením a základní charakteristikou tuzemských a zahraničních závodů firmy. ŠKODA AUTO a.s. je jednou z nejvýznamnějších organizací v České republice, díky svým závodům však působí i na Slovensku, Ukrajině, v Německu, Polsku, Kazachstánu, Indii, Číně a Rusku. Mateřská společnost ŠKODA AUTO a.s. spolu se svými technologiemi a know-how sídlí v České republice, přesto znalosti a dovednosti jejích zaměstnanců využívají i dceřiné a přidružené závody v zahraničí. Čeští pracovníci tak jezdí na několikaměsíční pracovní pobyty do cizích zemí, nejčastěji do Ruska, Indie a Číny. Ve třetí kapitole této práce byl popsán postup při výjezdu zaměstnance ŠKODA AUTO a.s. do zahraničního závodu za účelem podpory
40
náběhu výroby. Postup spočívá především v jazykové a interkulturní přípravě pracovníka na pobyt a v zajištění všech doprovodných procedur nezbytných pro vycestování zaměstnance (lékařská péče, vyřízení vízové povinnosti aj.) Čtvrtá kapitola shrnula poznatky získané částečně strukturovaným rozhovorem se zaměstnanci ŠKODA AUTO a.s., kteří se účastnili pracovního pobytu v Ruské federaci ve městě Kaluga. Z rozhovorů mimo jiné vyplynulo, že interkulturní příprava ve firmě ŠKODA AUTO a.s. je pro většinu dotazovaných nedostatečná. Dalším cílem této bakalářské práce bylo navrhnutí opatření k optimalizaci procesu přípravy zaměstnanců ŠKODA AUTO a.s. na pobyt v zahraničí. Na základě rozhovorů s pracovníky, kteří absolvovali několikaměsíční pobyt v ruské Kaluze, byly v závěrečné kapitole zjištěny hlavní slabiny interkulturní přípravy ve firmě. Mezi nejzávažnější nedostatky firmy ŠKODA AUTO a.s. patří podle jejích zaměstnanců nedostatečná informovanost o kulturním a sociálním životě v místě zahraničního pobytu. V této práci proto bylo navrhnuto, aby firma ŠKODA AUTO a.s. poskytla svým zaměstnancům co nejvíce a co nejpřesnější informace o cílové destinaci včetně informací o kulturním vyžití, místních poměrech, nejznámějších památkách a ostatních českých obyvatelích zdržujících se poblíž místa pobytu pracovníků Škoda Auto tak, aby každý zaměstnanec znal dokonale místní kulturu a mohl tedy maximálně využít svých schopností.
41
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace [1] BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 3. vyd. Praha: Management Press, 2007. 798 s. ISBN 978-80-7261-169-0. [2] KOMÁRKOVÁ, R., RYMEŠ, M. a VYSEKALOVÁ, J. Psychologie trhu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 154 s. ISBN 80-7169-632-3. [3] MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 205 s. ISBN 80-247-1678-X. [4] MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E. a SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 240 s. ISBN 978-80-247-1590-2. [5] MC LEAN, G. F. and KROMKOWSKI, J. Relations Between Cultures. 1st ed. Washington: The Council for Research in Values and Philosophy, 1991. 396 s. ISBN 1-56518-009-7 [6] NOVÝ, I. a SCHROLL-MACHL, S. Spolupráce přes hranice kultur. 1. vyd. Praha: Management Press, 2005. 313 s. ISBN 80-7261-121-6. [7] NOVÝ, I., SCHROLL-MACHL, S. a kol. Interní komunikace v řízení a podnikání. 2. vyd. Praha: Management Press, 2001. 183 s. ISBN 80-7261-042-2. [8] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. [9] ŠRONĚK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 168 s. ISBN 80-247-0012-3.
Internetové zdroje [10] Historie firmy Škoda Auto Česká republika [online]. [cit. 12.11.2009]. Dostupné z:
[11] ŠkodaAuto Výroční zpráva 2008 [online]. [cit. 25.11.2009]. Dostupné z:
42
Interní materiály firmy Škoda Auto [12] Personální podpora náběhů v zahraničních závodech. Metodický pokyn. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a.s., 2009 [13] Ve výuce jazyků se chystají zásadní změny. ŠkodaMobil: noviny zaměstnanců Škoda Auto, listopad 2009, roč. 15, č. 14, s. 18.
43
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Vzory otázek empirického průzkumu (1 strana) Příloha 2 – Základní informace pro cesty a pobyt (14 stran)
44
Příloha 1 – Vzory otázek empirického průzkumu
1) Jak Vás firma ŠKODA AUTO a.s. na pobyt v ruské Klauze připravila? Co mohla udělat, ale neudělala? 2) Co jste od pobytu očekával/a? Naplnilo se Vaše očekávání? Pokud ne, v čem se skutečnost lišila? 3) Jaké byly Vaše představy o Rusech? Shodovaly se se skutečností? Co Vás na nich nejvíce překvapilo? 4) Jak se Vám s Rusy pracovalo? Jací jsou pracovníci? 5) Zažil/a jste kulturní šok? 6) Setkal/a jste se s kulturní předpojatostí? 7) Jaké charakteristiky vystihují ruský národ? 8) Jak jste byl spokojen s ubytováním a stravováním v Rusku? 9) Jaká je vybavenost závodu VW Kaluga? 10) Byl pro Vás zajištěn program mimo pracovní dobu? Jak jste trávil/a volný čas? 11) Potřeboval/a jste v Rusku tlumočníka? Zlepšily se Vaše jazykové znalosti? 12) Čím Vás pobyt obohatil? Co Vám naopak vzal? Jel/a byste do dané oblasti znovu? Doporučil/a byste pobyt svým kolegům?
Příloha 2 – Základní informace pro cesty a pobyt
Základní informace pro cesty a pobyt
Ruská federace Moskva, Kaluga
ZBM/2 – International Assignments
Nedokážu p edpov hádance. Winston Churchill
t, co Rusko u iní. Je to tajemství schované v rébusu, ukrytém v
Vstup do zem i cest do Ruské federace musí mít cestující u sebe 1) cestovní pas nebo jiný cestovní doklad opat ený 2) platným ruským vízem, 3) prost edky na celou dobu pobytu v RF nebo doklad prokazující zajišt ní náklad spojených s pobytem v RF, 4) doklad o zdravotním pojišt ní na území RF. ed vstupem do RF musí ob an R vyplnit dvoudílnou migra ní kartu, jejíž jeden díl odevzdá p i pasové kontrole na vstupu RF a vstupním razítkem hrani ního p echodu orazítkovaný druhý díl odevzdá pasové kontrole p i výstupu z RF. Nehled na ú el pobytu v RF, ve všech p ípadech, kdy ob an letecky, musí mít s sebou platnou zpáte ní letenku.
R cestuje do RF
Cizí státní p íslušník je povinen se registrovat v hotelu, v p ípad pobytu v soukromém byt p es osobu nebo firmu, která jej pozvala na p íslušném migra ním ad , pokud stráví v RF více jak 3 dny. Nedodržení tohoto požadavku m že znamenat odebrání víza, vyhošt ní, atd. Proto je t eba používat pouze hotely, které mají oprávn ní registrace a mohou provád t p ihlášení na migra ní služb . Cestuje-li ob an R do RF motorovým vozidlem jako idi , musí mít s sebou platný idi ský pr kaz R a platný mezinárodní idi ský pr kaz. Z praxe vyplývá, že místo mezinárodního idi ského pr kazu je vhodn jší mít u sebe kopii eského idi ského pr kazu s ov eným ekladem do ruštiny, p emž nejlépe je nechat p eklad ov it na velvyslanectví RF v Praze nebo generálním konzulátu RF v Brn i Karlových Varech. Pokud idi používá k cest vozidlo, jehož není vlastníkem, právní ád RF v tomto p ípad ukládá, aby byl idi vybaven rusky psanou plnou mocí majitele vozidla k jeho užívání. Pokud je plná moc psaná v eštin , musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v ruském vzoru a dále souhlas s vyvezením vozidla do zahrani í. Podpis na plné moci musí být notá sky ov en. idi motorového vozidla musí mít dále pojišt ní odpov dnosti za škody zp sobené provozem motorového vozidla (povinné ru ení) platné pro území RF. Toto pojišt ní lze sjednat v denní dobu i na silni ních hrani ních p echodech do RF. eské povinné ru ení ani mezinárodn uznávaná "zelená karta" pro území RF neplatí. Vyvážet z RF se smí valuty v hodnot do 3000 USD. Celní orgány tuto skute nost asto kontrolují a podrobují cizince d kladným prohlídkám. Víza O ruské vízum mohou ob ané eské republiky požádat pouze na ruských velvyslanectvích a konzulátech. Vízum lze vy ídit p es ZBM2 a agenturu BCD Travel (na EOC). Žádat o ud lení ruského víza až na hrani ním p echodu obecn není možné. Cestovní doklad musí být platný ješt alespo po dobu 3 m síc po ukon ení pobytu v Rusku, pokud se jedná o žádost o ud lení krátkodobého víza RF. esné náležitosti podání žádosti o vízum sd lí BCD Travel (viz stránky EOC), kde se žádost o vízum podává. Je t eba si p ed cestou zkontrolovat, na jaké období je vízum vydáno. V tomto období m že cestující na území RF vstoupit a pobývat zde a v tomto období musí také území RF opustit.
Pokud cestující zjistí, že z n jakého d vodu musí, resp. pot ebuje na území RF z stat i po skon ení platnosti víza, na které cestující do RF p icestoval, je t eba, aby u místní pobo ky Federální migra ní služby RF požádal o prodloužení víza. Turistické vízum lze prodloužit až na celkových 180 dn pobytu v RF. Jednovstupové vízum, na kterém je v azbuce uvedeno " ", lze použít bez výjimky pouze k jednomu pobytu v RF, p emž za jeden pobyt v RF se považuje i situace, kdy cestující opustí RF a projede p es t etí zemi do jiného území RF (nap . do Kaliningradské oblasti). Spojení na konzulární ú ad Velvyslanectví RF v Praze je uvedeno v p ehledu d ležitých kontakt na konci brožury
Omezení vstupu Do n kterých územních ástí Ruské federace mohou cizinci vstupovat pouze na základ zvláštního povolení, o které je t eba zažádat u místn p íslušné pobo ky Federální migra ní služby s dostate ným p edstihem. Let Mezi Prahou a Moskvou existuje n kolik p ímých i nep ímých leteckých spojení ( SA, Aeroflot), Lufthansa, Austrian, Swiss. Po así Moskva se nachází na 55. stupni zem pisné ší ky, podnebí je zde vnitrozemské. První no ní mrazíky se objevují obvykle koncem zá í a mohou p etrvávat do dubna. Pravá zima za íná zhruba v listopadu a kon í ve druhé polovin b ezna. Vegeta ní období trvá 175 dn , vodní srážky dosahují 540 – 650 mm/rok. Trvalá sn hová pokrývka leží obvykle od konce listopadu do po átku dubna. Letní horka s teplotou kolem +25 stup Celsia bývají v pr ru 30 dn v roce. Jaro a podzim jsou relativn krátké. Pr rné hodnoty atmosférického tlaku se v Moskv prakticky nem ní. Kaluga se nachází jihovýchodn od Moskvy, po así se vyzna uje velmi teplým létem a velmi chladnou zimou. Pr rná teplota v ervenci je 17,8 stupn Celsia, pr rná teplota v lednu je -9,6 stupn Celsia. Teplé období roku (tj. s teplotami nad nulou) trvá 215-22O dn . Vodní srážky dosahují hodnot mezi 365-1000 mm/rok.
Kontakty s místními lidmi Rusové jsou obecn p átelští a ochotní cizinci pomoci. echy chápe zejména st ední a starší generace jako stále blízký národ, jemuž je p átelsky naklon na. P i d rn jším kontaktu se asto ukáže, že Rusové jsou velmi kultivovaní, s rozsáhlou znalostí historie a literatury (nejen vlastní, ale i sv tové) a respektují duchovní hodnoty. Totéž (zejména znalost ruské historie a literatury) vyžadují a velmi respektují u cizinc . S touto civilizovaností však ost e kontrastuje minimální ohleduplnost a vst ícnost v každodenním život , která se projevuje strkáním se v dopravních prost edcích i na chodnících, p edbíháním ve front , atd. Zna ná bezohlednost panuje i v silni ním provozu, kde se kup . až na výjimky nedává p ednost chodc m. K cizinc m se Rusové chovají zpravidla vlídn ji, než k sob navzájem. i spole enských stycích platí, že ten, kdo zve na ve i i ob d, obvykle platí a pozvání se oplácejí. Na návšt vy chodíme s kv tinami (kv tin musí být lichý po et, sudý po et náleží jen smute ním p íležitostem), s bonboniérou a lahví kvalitního alkoholu. P i návšt se pokládá
za nezdvo ilé nechat na talí i nedojedené zbytky jídla, p edpokládá se, že host ochutná ze všech druh jídel, která jsou na stole. Pokud se p ipíjí, je t eba se alespo symbolicky napít. Doporu ený styl oblékání pro Rusko je elegantní ležérní, nebo formální. ím lépe je lov k oble ený, tím lepší dojem vyvolá, nebo ruské prost edí je k oblékání zejména poslední dobou velmi vnímavé. Výslovn se nedoporu uje nosit krátké kalhoty, které jsou pokládány za nevhodné, a zejména ve spole nosti žen je jejich nošení pokládáno za zásadní spole enský proh ešek. Navíc jsou kra asy jednozna ným ur ujícím znakem neznalého cizince… edstavitelé ruské st ední a starší generace um jí líbat dámám ruku, pomáhat jim do kabátu, otevírat jim dve e, atd. Znalosti spole enského chování automaticky p edpokládají u cizinc . Smrkání do kapesníku na ve ejnosti je neslušné a spole ensky nep ijatelné. Rusové jsou v ící, p ípadn v sou asné dob alespo vytvá ejí dojem, že v ící jsou. iznat se k opaku je spole ensky degradující. O velkých svátcích stojí v pravoslavných chrámech se sví kou i elní p edstavitelé konzervativní komunistické strany a k ižují se. Velmi opatrn je t eba zavád t na politická témata, výklad mezinárodních událostí je v Rusku výrazn jiný, než v R i západní Evrop . Prezident je v Rusku v podstat nedotknutelná osoba a její kritika i ze strany cizince je spole ensky nep ijatelná. Rusové jsou rovn ž velmi pov iví. Pokud kup . n kdo odjíždí, je t eba se na n kolik minut posadit s rodinou a p áteli, p eje-li si p íjemnou a klidnou cestu. Pokud n kdo v i vykládá co nep íjemného, Rusové t ikrát plivnou p es rameno a ješt to zaklepou na d evo. Pokud co zapomenou doma, je možné se vrátit, ale jen pozpátku. P ed d ležitým jednáním je eba vejít do místnosti pravou nohou, atd. Zpochyb ování náboženství a pov ivosti m že mít pro cizince velmi neblahé následky. K práci p istupují Rusové emotivn ji, než eši. Kritiku p ijímají, ale berou si ji na rozdíl kup . od N mc velmi osobn . V práci kladou Rusové rovn ž velký d raz na hierarchii, p i jednání nesmí nikdo promluvit d íve než nejvýše postavená osoba. Jazyky Na celém území RF je ú edním jazykem ruština. Na území republik, kraj , oblastí a autonomních okruh jsou ú edními jazyky rovn ž jazyky národní, pokud to stanoví íslušné ústavy. Z neruských jazyk jsou nejpoužívan jší tatarština a ukrajinština. Z cizích jazyk je nejužívan jší angli tina. Životní podmínky Životní podmínky v Moskv a Kaluze se výrazn liší. Moskva je dnes dynamicky se rozvíjející sv tovou metropolí, která pod slupkou šedi a stalinské monumentální architektury skrývá pro cizince adu zajímavých objev . V Moskv žije po etná komunita expats, kte í se rekrutují nejen z nadnárodních firem, ale kup . i z diplomatických misí, jichž v Moskv p sobí es 150. Ve m st je velký výb r restaurací, bar i jiných za ízení pro spole enské aktivity. Domluvit se lze v tšinou nejen rusky, ale s mladší generací i anglicky. V Moskv je bohatý spole enský a kulturní život. Dobrá je i nabídka sportovního vyžití – ve všech v tších hotelech jsou sportovní kluby, t locvi ny, fitcentra, bazény, apod. Jsou zde i kryté a nekryté tenisové kurty i bowlingové dráhy. V okolí Moskvy je n kolik golfových iš , poplatky jsou však zna vysoké, p izp sobené ruské klientele, která tato za ízení navšt vuje. V eském centru existuje standardní t locvi na, fitness centrum, sauna, solárium, kade nictví atd.
ležitým aspektem života v Moskv je rovn ž doprava. Dopravní zácpy jsou skute unavující, od cca 9 ráno do 6 ve er lze Moskvu ozna it za velké parkovišt . V Kaluze se naopak dá dojet všude do cca 20 minut. Ubytování Moskva disponuje velkým množstvím hotel v etn p tihv zdi kových, které jsou sou ástí mezinárodních hotelových et zc . Dlouhodobé ubytování na západoevropské úrovni lze v Moskv nalézt, ceny jsou však velmi vysoké. Agentura Interdean, která tuto službu pro VW Group Rus poskytuje, má v této oblasti zna né zkušenosti. Ubytování v Kaluze se soust uje v podstat na dva hotely, Kaluga a Priokskaja. Kaluga je nov jší a na vyšší úrovni, nicmén oba hotely jsou isté a poskytují p ijatelné zázemí. Nalezení p ijatelného ubytování pro dlouhodobý pobyt v Kaluze je komplikovan jší, nabídka je omezená a ceny vysoké, což je dáno zna nou poptávkou po bytech, p ijatelných pro západní cizince ze strany v míst aktivních zahrani ních firem.
Zdravotní podmínky a rizika Zdravotní podmínky se v posledních n kolika letech zna zlepšily, probíhá výstavba nových zdravotnických za ízení i rekonstrukce za ízení stávajících, výrazn se zlepšila vybavenost moderními zdravotnickými p ístroji. Zejména soukromá zdravotnická za ízení dosahují evropské úrovn , nicmén lé ba v takových za ízeních je velmi nákladná. Stomatologická lé ba je rovn ž na dobré úrovni, využívá se nových metod lé ení i zahrani ních výpl ových materiál p i sanaci i protetickém ošet ení chrupu. Tyto úkony jsou však v porovnání s R n kolikanásobn dražší. Dostupnost lék je asto problematická. V Moskv sice existuje široká sí lékáren, které nabízejí bohatou škálu lék a nabízejí asto i dovozovou službu, kdy lék, který není skladem, dovezou do 24 hodin na místo ur ení, nicmén n které z nich nejsou originální, lék vydávaný za zahrani ní m že být ruské výroby a nemá stejnou ú innost. Zvlášt použití antibiotik je tedy t eba konzultovat s léka em. Do RF nejsou žádná o kování povinná. Doporu uje se Twinrix (žloutenka) a TBC (d ti v R jsou preventivn o kovány, u dosp lých nad 40 let v ku se doporu uje ud lat kontrolní test na protilátky vzhledem ke zvýšenému výskytu TBC v RF a zemích bývalého SSSR). D ti je vhodné nechat nao kovat v R. Hygienické podmínky jsou zna prom nlivé. Nákup potravin musí být uvážlivý, je t eba pe liv volit, kde nakupovat. Hygiena v malých obchodech je velmi špatná, zvlášt v úsecích prodeje masa a polotovar . P i nákupu potravin je t eba také vždy kontrolovat expiraci. Ovoce bývá asto siln chemicky ošet eno a m že vyvolat alergie, proto je t eba je p ed konzumací d kladn omýt. V tržnicích a stáncích jsou potraviny asto skladovány ve vlhkosti, prachu, p ípadn na p ímém slunci. Nákup masa a masných výrobk na tržnicích se z t chto d vod zásadn nedoporu uje, maso navíc nebývá pod veterinární kontrolou a m že být napadeno r znými parazity. Je vhodné proto nakupovat v moderních supermarketech evropského typu, kde jsou potraviny chrán ny a uloženy podle hygienických norem, pravideln kontrolovány a neustále erstv dopl ovány.
Na ja e a na podzim je dobré po ítat s epidemií ch ipky, pravidla jsou stejná jako v R (preventivní užívání vitamín , omezení cestování ve ejnými prost edky, v Moskv zejména metrem). Pé e o d ti a domácnost Hlídání d tí lze zajistit p es agenturu, cena se pohybuje mezi 7 a 8 USD/hodinu. Pokud je hlídání získáno bez agentury (na doporu ení známých), je cena nižší. Doprava V n kterých ástech Ruska sice silnice v evropském standardu de facto neexistují, nicmén v Kalužské oblasti není situace v tomto sm ru natolik kritická. Stav komunikací lze však hodnotit jako špatný a množství výmol iní jízdu zejména v zim a v noci velmi riskantní (no ním jízdám je dobré se zcela vyhýbat). Na venkov jsou b žným jevem dobytek a hospodá ská zví ata, voln se pohybující po komunikacích. Místa stavebních prací na vozovkách bývají v tšinou neozna ená, stejn jako nepojízdná vozidla, která tvo í p ekážku silni ního provozu. Na n kterých silnicích je silný provoz nákladních vozidel a autobus , jinde jsou nebezpe ím neexistující i nekvalitní krajnice, na vybraných komunikacích je zakázáno odbo ovat vlevo. I osobní vozy mají asto osv tlení áste i zcela nefunk ní. Cyklisté jezdí bez osv tlení tém ve všech p ípadech. žným jevem jsou kontrolní stanovišt milice na hlavních tazích. Jejich hlavním úkolem je vyhledávání p evážených narkotik, pašovaného zboží a zbraní. Obecn jsou však tato stanovišt pokládána za záminku pro to, aby mohli dopravní policisté vybírat r zné „poplatky“ (viz odstavec o korupci v adách policie). stská hromadná doprava v Moskv je zajiš ována autobusy, trolejbusy, tramvajemi a metrem. Metro se svými 195 stanicemi a 300 km trati je bezpochyby nejrychlejším a nejspolehliv jším dopravním prost edkem po m st . Orientace v metru je snadná (obdobná pražskému metru). Jízdenky je možno koupit p ímo v metru, aktuální ceny jsou zve ej ovány i na internetu www.metro.ru. Jízdenky na autobusy, trolejbusy a tramvaje je eba zakoupit p edem v kioscích, nebo p ímo u idi e. Elekt ina V RF se používá nap tí 230-240 V / 50Hz. Média Knihy, noviny a asopisy vycházejí v drtivé v tšin v ruštin , je však bez problém možné zakoupit i cizojazy né knižní a novinové tituly. Knižní trh je velmi dob e zásoben. eskou literaturu lze zap it v knihovn eského centra (seznam titul k zap ení je na webových stránkách C v Moskv ). Ruská televize vysílá p evážn v ruštin , existuje však i anglicky vysílající kanál Russia Today. Internetové p ipojení je vcelku snadno dostupné. Poštovní služby Zásilky zasílané b žnou poštou z R/do spolehliv . Banky
R p icházejí do cca t í týdn ve v tšin p ípad
Do RF je možné v sou asné dob p ivézt neomezené množství finan ních prost edk s tím, že pokud je ástka vyšší, než 10.000 USD ( i ekvivalent), je majitel povinen ji uvést do celní deklarace na letišti nebo hrani ním p echodu. Vým na pen z je možná v bankách a sm nárnách, kterých je dostatek nejen v Moskv , ale i v Kaluze. tšina bank a v tších obchod p ijímá b žn používané platební karty. Otev ení a vedení soukromého bankovního ú tu je srovnatelné s podmínkami v R. Dostupnost západního zboží Nákup jídla, nápoj i veškerých pot eb pro domácnost je bezproblémový v síti supermarket i soukromých obchod . Cenová relace veškerého zboží a služeb je vyšší, než v R. Kvalita je naprosto srovnatelná, sortiment asto širší, než v R. tšina ovoce a zeleniny je na místním trhu celoro . Na trzích, kde se prodává p edevším ovoce a zelenina, jsou ceny obecn mírn nižší, než v supermarketech a kvalita je dobrá. V zimním období se však doporu uje nakupovat ovoce a zeleninu v supermarketech. žn dostupné je místní pivo (i pivo eské, vyráb né v licenci v Kaluze), minerální vody i ostatní nealkoholické nápoje. Jejich ceny jsou v pr ru mírn vyšší, než v R. Vína a tvrdý alkohol je možné na ruském trhu nakoupit v bohatém sortimentu, v p ípad výrobk z dovozu je však cena i n kolikanásobn vyšší, než v R. Veškeré tabákové výrobky tradi ních sv tových zna ek jsou na trhu b žn k mání, za ceny nižší, než v R. Kosmetické a hygienické výrobky místních i sv tových zna ek jsou b žn dostupné, asto však jsou mén kvalitní a dražší, než v R. U spot ebního zboží m že vzniknout problém se záru ními lh tami. V ruských obchodech je možné zboží reklamovat v tšinou po dobu deseti až trnácti dn . Po uplynutí této záruky je majitel nucen zboží reklamovat nebo žádat jeho opravu u autorizované servisní organizace sám. Ze sortimentu oble ení lze v Moskv koupit naprosto všechno od nejexkluzivn jších zna ek až po levné zboží z tržiš .
Bezpe nost a kriminalita Kriminalita není omezena hranicemi stát , proto následující témata mohou platit i pro další zem . V každé zemi však p irozen existují specifika a „rozumné“ zp soby chování týkající se rizikových situací. Opatrnost sice není stoprocentní zárukou bezpe nosti, p edstavuje však ú inný zp sob snížení pravd podobnosti vzniku rizika. Bezpe nostní rizika a zp soby chování v Rusku / Kaluze Kaluga dnes není pokládána za místo s vysokou zlo inností, p esto i zde existuje „drobná kriminalita“, která je pro Rusko typická. V tomto p ípad se jedná p evážn o automobilové delikty (vloupání do vozidel a jejich krádeže), o majetkovou kriminalitu, jako jsou vloupání, krádeže a podvody. Kaluga je rozd lena na ty i policejní okrsky. Budova Volkswagenu a hotel Kaluga leží v okrsku „Ok jabr“, který je z hlediska policie ozna ován jako „nekritický“ a kriminalita se tšinou omezuje na výše uvedené druhy. I zde však ob as (zejména v no ních hodinách) dochází k loupežným p epadením. Základní pravidlo je: ím více toho o Rusku víte, tím jste bezpe náboženství, p ístup k ženám a d tem, atd.)
jší (jazyk, kultura,
Abyste se nestali snadnou ob tí pachatel trestné innosti, m li byste se chovat co nejmén nápadn : - oblékejte se p im en zemi, v níž pracujte - bu te stále pozorní a pozorujte své okolí - vystupujte cílev dom a sebev dom , ale nikdy arogantn - nevystavujte na odiv sv j majetek, abyste nebudili závist okolí - na své cennosti dávejte pozor, a už jste na cest , v hotelu nebo na pracovišti Velkému nebezpe í se vystavujete, pokud se v Rusku na ve ejnosti pohybujete v podnapilém stavu. V takovém stavu se m žete snadno stát ob tí loupežného p epadení, ale m žete se dostat i do vážného konfliktu s policií. Pokud se již skute dostanete do konfrontace s pachatelem trestného inu, ned lejte ze sebe hrdiny. Cennosti se dají nahradit, Vaše zdraví nikoliv. V p ípad hrozeb vyhovte požadavk m úto níka, p edejte mu cennosti a p i tom z sta te pokud možno klidní a vyst íhejte se hektických pohyb . Abyste zlod je neroz arovali a nevyvolali vzteklou reakci, doporu uje se mít vždy u sebe menší ástku pen z. Využívejte vždy výhod moderní komunikace a noste u sebe sv j mobilní telefon. SIM karty eských operátor v Rusku fungují, pokud chcete telefonovat i posílat sms zprávy za výhodn jší ceny, lze bez problém koupit p edplacené a dobíjecí karty. Do všech telefon , které používáte, si uložte nouzová telefonní ísla. Situace, které z hlediska cizince v Rusku mají na pocit osobní bezpe nosti siln jší vliv než „b žná“ kriminalita, jsou nebezpe ný a chaotický silni ní provoz, vynucování úplatk v obchodních záležitostech ze strany ruských státních zam stnanc a nep im en vysoké a neoprávn né pokuty za ( asto sporné) dopravní p estupky.
Jednání s místní policí V Rusku dochází asto k tomu, že policie nejedná s cizinci korektn . Setkáte-li se s tím, že jsou vám p ítány p estupky, které jste nespáchali, i je požadována nep im en vysoká pokuta, chovejte se neutráln a vst ícn a pokuste se zapsat si jméno policisty, íslo dokladu totožnosti, místo události a íslo zásahového vozidla. S t mito informace se pak obra te na oficiální místa a podejte jim zprávu o události. Ruské ady mají zpravidla zájem na ešení tohoto druhu korupce jednotlivých policejních ú edník . Nebezpe né oblasti v Rusku Za nebezpe né oblasti v Rusku lze pokládat Kavkaz, Dagestán, Ingušsko, Severní Osetii. Cestovat do enska nelze a hrani ní p echody do Ázerbajdžánu a Gruzie jsou pro cizince bez zvláštního povolení rovn ž uzav ené. Vzhledem k situaci v ensku dochází ob as ke zhoršení bezpe nostní situace i v Moskv , která se stává ter em teroristických útok . V takových p ípadech je t eba (pokud nelze cestu do Moskvy odložit) se vyhýbat vždy míst m s vysokou koncentrací osob (tržišt , nádraží, metro…)
Jste dob e p ipraveni? Prevence je lepší než náprava. P edem se co nejpodrobn ji informujte o své hostitelské zemi. Mnoho užite ných informací m žete získat na internetu (viz níže). Velmi d ležité jsou dobré jazykové znalosti, aby lov k mohl v kritických situacích komunikovat. Myslete na to, že v Rusku vládnou jiné mravy a zvyky. Snažte se maximáln izp sobit, protože jenom tak nebudete zbyte nápadní. Zvažte také následky hlubších kontakt s domácím obyvatelstvem. Rychleji, než si myslíte, m žete porušit náboženské, kulturní nebo sociální pravidla a pocity nebo dokonce se dopustit trestného inu a/nebo se stát vydíratelným. Zkontrolujte si své doklady, zda jsou úplné a platné. D ležité dokumenty, jako jsou pr kaz totožnosti, vízum a idi ský pr kaz, byste si m li okopírovat a nechat ú edn ov it. Mnohé pen žní ústavy nabízejí takzvané uložení dokument . V p ípad ztráty nebo krádeže si m žete nechat své okopírované dokumenty poslat, abyste je co nejrychleji nahradili. Vždy zanechte sv j plán cesty, údaje o letu a telefonickou dosažitelnost (jinou než mobilní telefon) ve své kancelá i nebo u rodiny. Rovn ž kopie cestovního pasu a víza. Pro p ípad malých potíží m jte s sebou vždy cestovní lékárni ku. Jak zacházet s d ležitými pracovními podklady? P edem si rozmyslete, které d rné a tajné podklady musíte s sebou bezpodmíne vzít do zahrani í. Zredukujte tyto dokumenty na minimum. Využijte nosi e dat, které mohou být zajišt ny heslem nebo kódovacím softwarem. Tyto podklady a p ístroje byste m li vézt jako p íru ní zavazadlo. Pokud v letadle pracujete na svém laptopu, dávejte pozor, aby se vám nikdo nemohl dívat na obrazovku. Totéž platí p i rozhovorech o citlivých záležitostech, ani zde by nem la mít možnost naslouchat t etí osoba. Citlivá data uchovávejte vždy tak, aby k nim žádná neoprávn ná osoba nem la ístup. Na pracovišti byste m li provád t politiku „clean desk policy“. V p ípad ztráty d rných dat informujte bezodkladn místního bezpe nostního manažera, útvary K-SK a ZO. Na co dát pozor u d tí? D ti nejsou v tšinou tak opatrné jako dosp lí, vysv tlujte jim proto trp liv všechny situace a vyžadujte od nich disciplinované chování. M li byste znát plán volného asu a p átele svých d tí. Zajist te, abyste vždy v li, kde se Vaše d ti zdržují. D ti by nem ly hovo it s cizími lidmi, kte í je osloví p ed školou, v parku nebo na išti. Za te bezpe nou dopravu pro cestu do školy a ze školy a na aktivity volného asu. Se zodpov dnými osobami v mate ské školce nebo ve škole dohodn te p esn , kdo smí Vaše d ti odvád t. Dle v ku dít te by m ly d ti s sebou nosit mobilní telefon.
Záv rem To, zda budou mít výše uvedené preventivní zásady úsp ch, závisí nejen na vás, ale na všech osobách ve vašem bezprost edním okolí. Prodiskutujte proto výše uvedená témata se svou rodinou. Budou-li je dodržovat, mohou zna p isp t ke své vlastní bezpe nosti.
Užite né kontakty ležitá telefonní ísla jsou: ivolání hasi 01 ivolání policie 02 záchranná služba a první pomoc 03 hlášení úniku plynu 04 velvyslanectví R Moskva (007 495) 251 05 44 a 250 22 25 V p ípad nouze ob ana R v RF se volá telefon (007 495) 251 05 40, kde se ob an dozví, jak má postupovat. i volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007" volí íslice "8". i volání z pevné linky do zahrani í se volí íslice „8“ a po 4 vte inách íslo "10" a dále se vytá í kód zem (pro R 420), kód m sta a íslo volaného astníka. Webové adresy www.mail.ru – ruský Seznam www.rambler.ru – p ehled ruských internetových zdroj www.yandex.ru – velmi oblíbený internetový portál www.gov.ru – oficiální stránky ruské vlády
Škoda Auto ZBM/2 – pé e o zam stnance Škoda Auto v zahrani í Mgr. Robert Jarkovský PTG 506 tel. +420 326 811 409 fax +420 326 811 939 email: robert.jarkovsky@škoda-auto.cz ZO/8 – bezpe nost zahrani ních projekt Ing. Václav Ledvinka C 21/116 tel. +420 326 819 515 fax +420 326 835 075 email: vaclav.ledvinka@škoda-auto.cz
Volkswagen K-SK / Koncernová bezpe nost tel.: +49-5361/9-28947 fax:+49-5361/9-77533 e-Mail: [email protected]
Zastupitelské ú ady R v RF Velvyslanectví eské republiky v Rusku Posolstvo ešskoj Respubliki ul. J. Fu íka 12/14, Moskva 123 056
e-mail: web:
úst edna-007495/2510544-5, sekretariát vedoucího ú adu-007495/2505289, sekretariát KO-007495/2502225, bezplatné nahrané informace KO informace007495/2510540-43, placené vízové informace-007495/7899512 úst ední-007495/2501523, sekretariát vv.-007495/2500263, KO007495/2539282 [email protected] www.mzv.cz/moscow
Vedoucí ú adu: Funkce: sobnost ú adu:
Ing. Miroslav KOSTELKA velvyslanec diplomatická a konzulární pro Ruskou federaci a Turkmenistán
tel: fax:
asový posun
+2 hod
Provozní hodiny ú adu: pond lí - pátek: 08.30 - 17.00 ední hodiny KO pro ve ejnost: . íjem žádostí o krátkodobá víza*: pond lí - pátek: 09.00 - 11.00
íjem žádostí o dlouhodobá víza**, ov ování***: pond lí - pátek: 09.00 - 11.00 výdej pas : pond lí - pátek: 13.30 - 15.30 Generální konzulát R v Sankt Peterburgu ul. Tverská 5 193 015 Sankt Peterburg Ruská federace tel. (812) 271 04 59 fax: (812) 271 46 15 e-mail: [email protected] Generální konzulát R v Jekat rinburgu ul. Gogola 15 620 075 Yekaterinburg Ruská federace tel. (343) 37 94 762 fax: (343) 37 94 926 e-mail: [email protected]
Velvyslanectví RF Praha konzulární odd lení Korunova ní 34, 160 00 Praha 6 tel. 233 374 100, 233 375 650, 233 379 473 fax: 233 371 492 e-mail: [email protected] ední hodiny: 09.00 - 12.00 (Po, Út,St, t, Pá)
