ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Marek Sutter
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program:
B6208 Ekonomika a management
Studijní obor:
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE
Marek SUTTER
Vedoucí práce: Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne 5. prosince 2011 3
Děkuji Ing. Šárce Dvořákové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 4
Obsah
Obsah .................................................................................................................... 5 Seznam zkratek .................................................................................................... 7 1 Úvod .................................................................................................................. 8 2 Důchodové systémy ........................................................................................ 9 2.1 Základní možnosti financování důchodových systémů ................................ 9 2.2 Penzijní plány ............................................................................................ 10 3 Důvody nutnosti důchodové reformy .......................................................... 12 3.1 Demografický vývoj .................................................................................... 12 3.1.1 Snižující se porodnost .......................................................................... 12 3.1.2 Zvyšující se naděje dožití ..................................................................... 13 3.1.3 Zvyšující se počet lidí pobírajících důchod........................................... 14 3.2 Nedostatečná diverzifikace ........................................................................ 15 3.3 Fiskální neudržitelnost ............................................................................... 16 4 Malá důchodová reforma ............................................................................... 18 4.1 Nález Ústavního soudu .............................................................................. 18 4.2 Parametrické změny .................................................................................. 18 4.2.1 Změny výpočtu výše důchodu.............................................................. 19 4.2.2 Důchodový věk .................................................................................... 22 4.2. Další změny ............................................................................................... 22 5. Velká důchodová reforma ............................................................................. 24 5.1 Změny v penzijním připojištění (3. pilíři) ..................................................... 24 5.2 Zavedení 2. pilíře ....................................................................................... 28 6 Penzijní reformy ve vybraných státech ........................................................ 32 6.1 Chile........................................................................................................... 32 5
6.2 Slovensko .................................................................................................. 34 6.3 Švédsko ..................................................................................................... 37 7 Závěr ............................................................................................................... 39 Seznam literatury ............................................................................................... 41 Seznam obrázků a tabulek................................................................................. 45 Seznam obrázků ............................................................................................... 45 Seznam tabulek ................................................................................................. 45 ANOTAČNÍ ZÁZNAM .......................................................................................... 46 ANNOTATION ..................................................................................................... 47
6
Seznam zkratek ČR
Česká republika
DB
Dávkově definovaný systém (defined benefit)
DC
Příspěvkově definovaný systém (defined contribution)
NDC
Hypotetický příspěvkově
definovaný systém
contribution) PAYG
Systém průběžného financování (pay as you go)
HDP
Hrubý domácí produkt
DPH
Daň z přidané hodnoty
EU
Evropská unie
7
(notional defined
1 Úvod V posledních letech, zejména od počátku roku 2011, se v České republice diskutuje na téma důchodové reformy. Výsledkem nutnosti jejího provedení je poté návrh konkrétní podoby, přičemž změny se budou v menší či větší míře týkat každého občana ČR, zejména té nejmladší generace. Cílem bakalářské práce je shrnout a vysvětlit jednotlivé důvody důchodové reformy a charakterizovat její konkrétní podobu včetně negativ a pozitiv. Dále budou uvedeny příklady důchodových reforem v dalších státech. Bakalářská práce je členěna do třech hlavních částí. V první části jsou v první kapitole teoreticky popsány možnosti financování důchodových systémů a penzijní plány. Druhá kapitola se zabývá důvody, které vedly k důchodové reformě. Druhá část bakalářské práce již zachycuje samotnou důchodovou reformu. Nejprve v první kapitole tzv. malou důchodovou reformu, její hlavní body, provedené změny a dopady pro obyvatelstvo ČR. V druhé kapitole pak velkou důchodovou reformu. Její navrhované části, přednosti a zápory a dále dopady pro obyvatelstvo a pro stát. Poslední část bakalářské práce pojednává o důchodových reformách ve vybraných státech. Dále popisuje důvody, které vedly k provedení reforem, konkrétní podobou reforem, včetně jejich důsledků pro obyvatele a pro stát.
8
2 Důchodové systémy Funkcí důchodového systému tedy důchodového pojištění je především zabezpečování životních situací, po kterých člověk ztrácí zdroj obživy a schopnost si obživu opatřit. Příčina vzniku těchto situací a jejich řešení poté rozhoduje, zda se jedná o zajištění kvůli stáří, invaliditě či ovdovění a osiření. Posléze jsou poskytovány důchody starobní, invalidní, částečně invalidní, vdovecké, vdovské nebo sirotčí. Záleží na státu, jaký důchodový systém pro zajištění těchto situací zvolí (Krebs, 2005). 2.1
Základní možnosti financování důchodových systémů
Ať již je uvažován jakýkoli důchodový systém, jednu z nejdůležitějších rolí, ne-li tu nejvíce důležitou, hraje způsob jeho financování. Důchodový systém může být tedy financován:
a) Ze státního rozpočtu, přičemž zdrojem prostředků jsou daně z příjmů Při tomto způsobu jsou největším zdrojem příjmů pro důchodový systém daně podniků a zaměstnanců, neboť z nich je systém financován. Při vyšším příjmů tyto subjekty odvádí větší příspěvky a dostávají relativně nižší důchody než ti, kteří mají příjmy nižší. Proto jsou zde největší nároky na sociální solidaritu.
b) Ze státního rozpočtu, přičemž zdrojem prostředků jsou příspěvky na sociální důchodové pojištění Na rozdíl od předchozího systému zde nejsou takové požadavky na sociální solidaritu, neboť příspěvky každého subjektu jsou stanoveny jednotnou sazbou, čímž se snižuje míra sociální redistribuce. Přitom je vybírán takový objem, který pokryje potřeby důchodového systému pro určité období. Tento způsob financování je pro plátce průhledný, neboť každý ví, na co platí, což rovněž přispívá ke kázni plátců.
c) Z fondu odděleného od státního rozpočtu Jedná se o systém, který se jinak nazývá jako průběžné financování (PAYG) a je používán ve většině důchodových systémů. Jeho podstatou je, že příspěvky na 9
důchody jsou vybírány od aktivních účastníků systému v podobě sociálního pojištění. Z takto nashromážděných příjmů není vytvářena žádná kapitálová rezerva a příspěvky jsou dále vypláceny oprávněným uživatelům dávek. Jedná se o přerozdělovací systém, při němž hlavní roli pro fungování systému hraje mezigenerační solidarita. Tou se rozumí, že plátci přispívají ze svých mezd, zisků na současné penzisty a v budoucnu očekávají totéž od mladší generace, která takto bude podporovat je. Hlavní výhodou tohoto systému je odolnost vůči cyklickému vývoji ekonomiky. Naopak nevýhodami jsou citlivost na demografický vývoj (porodnost, zvyšující se doba dožití), závislost na vývoji domácí ekonomiky (v případě špatného vývoje je nižší zaměstnanost a tím nižší příspěvky do systému) a riziko mezigenerační nespravedlnosti, kdy mladší generace mohou nést větší břemeno než generace před nimi.
d) Z fondu, ve kterém se při průběžném financování vytváří rezerva na úrovni dlouhodobě investovaného kapitálu Má-li být vytvářena rezerva, je logické, že příjmy musí být větší než výdaje. Vybírání větších příspěvků, než je potřeba k financování důchodů sebou však nese riziko snižování životní úrovně plátců. Z tohoto důvodu je nutné nastavit správnou sazbu, která nebude pro plátce příliš vysoká.
e) Financování na principu čistě fondovém Účastníci si tvoří pomocí příspěvků kapitálové rezervy, které se zhodnocují a posléze slouží na financování jejich vlastního důchodu. Přednostmi tohoto systému jsou odolnost vůči nepříznivému demografickému vývoji a mezigenerační spravedlnost. Naopak nevýhodami jsou citlivost na vývoj na finančních trzích a vysoké administrativní náklady (Krebs, 2005). 2.2
Penzijní plány
S financováním důchodového systému je rovněž úzce spjatý výběr typu penzijního plánu. Jedná se o následující typy: a) Dávkově definovaný systém (DB) – pojištěnci je garantována určitá výše částky penzijních dávek. Tato částka je závislá na počtu let pojištění a výši 10
příjmů pojištěnce. Lze tedy přibližně vypočíst výši dávek důchodu řadu let před jeho dovršením. b) Příspěvkově definovaný systém (DC) – Pojištěnec platí do systému určenou výši příspěvku. Budoucí dávky nelze přesně určit, neboť závisí na celkové sumě odvedených příspěvků a zároveň na jejich zhodnocení a očekávané době dožití při odchodu do důchodu. c) Hypotetický příspěvkově definovaný systém (NDC) – účastník přispívá do svého individuálního účtu, kde se mu příspěvky připisují a zhodnocují. Naspořené peníze jsou však pouze hypotetické, neboť jsou ihned využity k platbě příspěvků stávajícím důchodcům. Budoucí výši dávek tvoří nakumulovaná částka na individuálním účtu a očekávaná doba dožití (Bezděk, 2010). V České republice existují prozatím dva pilíře. Tím prvním je dávkově definovaný, průběžně financovaný systém. Ten je povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby. Slouží k poskytování důchodů starobních, invalidních a pozůstalostních. Zaměstnanec ze své mzdy odvádí 6,5 % a zaměstnavatel za zaměstnance 25 % z hrubé mzdy. Druhý pilíř tvoří dobrovolný, příspěvkově definovaný, fondový systém. Ten je známý v podobě důchodového připojištění se státním příspěvkem či životního pojištění.
11
3 Důvody nutnosti důchodové reformy O nutnosti provedení důchodové reformy v České republice se diskutovalo již řadu let i z toho důvodu, že Česká republika v tomto pohledu zaostala za ostatními vyspělými státy. V České republice jsou důvody důchodové reformy podobné, jako v ostatních vyspělých státech. 3.1
Demografický vývoj
Hnacím motorem pro reformy penzí nejen v České republice je současný demografický vývoj. Obecně se tento problém nazývá stárnutí obyvatelstva, ale za tímto pojmem se skrývá řada faktorů.
3.1.1 Snižující se porodnost Úbytek nově narozených dětí, zejména ve vyspělých státech, je v současném světě globálním problémem. Při preferování kariéry a profesního růstu lidé rodičovství odkládají, celkově plánují a mají menší počet dětí. To se samozřejmě negativně projeví v budoucnu, kdy by měli nově narození nahradit stávající poplatníky (Peníze.cz, 2011a).
zdroj: prezentace Vladimír Bezděk, 6. 5. 2011, ŠAVŠ Obr. 1 Porodnost v českých zemích
12
Jak dokazuje obrázek výše, tak porodnost od přelomu devatenáctého a dvacátého století až na pár zlomů stále klesá. V současnosti se porodnost nachází na historickém minimu. Ačkoliv po roce 2000 bylo zvýšení porodnosti označováno jako baby boom, tak je z obrázku výše zřejmé, že i toto drobné zvýšení počtu nově narozených dětí nevyrovná do té doby nejmenší počet narozených dětí během první světové války. A právě tento problém má zásadní vliv na očekávaném menším počtu poplatníků, který byl uveden výše (Peníze.cz, 2011a).
3.1.2 Zvyšující se naděje dožití S vývojem medicíny se prodlužuje délka života. Zároveň procentuálně stoupá celkový počet lidí, kteří se důchodového věku dožijí. Zatímco do roku 1950 se důchodového věku nedožilo ani 60 % mužů, což představují čísla nad sloupci v obrázku níže, po tomto roce se začalo toto procento zvyšovat a dnes se důchodu dočká přes 80 % mužů. U žen jsou tato čísla ještě vyšší, jelikož se dnes důchodového věku dožije téměř 95 % žen. Obě tato čísla však v budoucích predikcích buď vykazují stále stoupající tendenci nebo klesají pouze minimálně, jak dokazují obrázky níže. Tyto predikce jsou hlavním důvodem, proč se zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu. Zůstala-li by tato hranice stále stejná, prodlužovala by se neustále doba, po kterou bude nutno platit penzistům jejich důchody, což samozřejmě znamená enormní růst nákladů důchodového systému (Peníze.cz, 2011b).
zdroj: prezentace Vladimír Bezděk, 6. 5. 2011, ŠAVŠ Obr. 2 Vývoj demografických charakteristik u žen
13
zdroj: prezentace Vladimír Bezděk, 6. 5. 2011, ŠAVŠ Obr. 3 Vývoj demografických charakteristik u mužů
3.1.3 Zvyšující se počet lidí pobírajících důchod Jak dokazuje tabulka níže, počet lidí, kteří pobírají důchod, roste. Při pohledu pouze na starobní důchodce lze zjistit, že za pět let mezi roky 2005 a 2010 jich přibylo přes 280 000. Porovná-li se toto číslo s vývojem počtu poplatníků na starobního důchodce, vyjde, že zatímco v roce 2005 přispívalo na jednoho starobního důchodce 2,49 poplatníků, teď je to již o 0,3 poplatníka méně, což je za pět let rychlý vývoj (Peníze.cz, 2011c). Tab. 1 Počet důchodců a poplatníků pojistného
Zdroj:
http://www.cssz.cz/cz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/pocty-duchodu-
duchodcu-poplatniku-pojistneho-kveten-2010.htm
14
Vlivem předchozích dvou jmenovaných jevů, tedy snižující se porodnosti a naopak zvyšující se naděje na dožití se poměr poplatníků a důchodců ještě zhorší, neboť zmenšujícím se počtem narozených dětí ubývá budoucích poplatníků a naopak zvyšující se nadějí na dožití přibývá důchodců (Peníze.cz,2011c).
Zdroj: http://www.cabrnoch.cz/media/110418_Kral_Jiri.pdf Obr.4 Vývoj počtu pojištěnců (červená linka) a důchodců (modrá linka)
Při úvaze nad údaji z tabulky a obrázku je jasné, že demografický vývoj bude mít v rámci důchodů negativní tendenci. Zatímco v loňském roce vycházelo na jednoho důchodce 1,75 poplatníka, tak po roce 2050 by to v případě věkové hranice pro odchod do důchodu v 65 letech vycházelo již jen na 1,1 poplatníka na jednoho důchodce. 3.2
Nedostatečná diverzifikace
Současný model důchodového systému je jen minimálně diverzifikovaný. Drtivá většina obyvatel se spoléhá pouze na stát a jen nepatrně se na důchod připravuje nějakým jiným způsobem. Riziko tak nese pouze státní průběžný systém financování, což je z hlediska rizik a s nimi spojených nákladů špatně.
15
zdroj: prezentace Vladimír Bezděk, 6. 5. 2011, ŠAVŠ Obr. 5 Diverzifikace příjmů důchodců v roce 2007
Z obrázku je patrné, že čeští důchodci skutečně nejvíce sází na příjmy od státu. Své příjmy diverzifikují více až důchodci v 5. kvintilu, který znázorňuje nadprůměrné příjmy. Ostatní příjmy důchodců, mezi které patří životní a důchodové pojištění, představují v předchozích kvintilech jen minimální příjem. 3.3
Fiskální neudržitelnost
V kombinaci s výše popisovanými důvody je v budoucnu takto nastavený důchodový systém finančně neudržitelný. Již v roce 2009 se totiž saldo důchodového systému dostalo do mínusu. V tomto roce v systému chybělo 35 miliard korun, což je přibližně 1 % HDP (Peníze.cz, 2011d).
16
Zdroj: http://www.cabrnoch.cz/media/110418_Kral_Jiri.pdf Obr. 6 Bilance důchodového systému (v mld. Kč)
Z obrázku vidíme, že saldo důchodového systému poprvé vykázalo zápornou hodnotu v roce 1997 a záporné hodnoty přetrvávaly až do roku 2003. Mezi roky 2004 až 2008 se naopak důchodový systém dostal do přebytků, jenže rok 2009 přinesl zatím největší záporné saldo (Peníze.cz, 2011d).
17
4 Malá důchodová reforma Celá důchodová reforma byla médii i vládou rozdělena na malou důchodovou reformu a velkou důchodovou reformu. Malá důchodová reforma obsahuje především parametrické změny, které mají za úkol na jedné straně vyhovět nálezu Ústavního soudu České republiky a na straně druhé ztlumit následky nepříznivého demografického vývoje v návaznosti na důchodový systém. 4.1
Nález Ústavního soudu
Celý proces důchodové reformy odstartoval nález Ústavního soudu České republiky z 23. března 2010. Ten se zabýval podnětem žalobce, týkající se nedostatečné výše vyměření jeho invalidního důchodu. Poukazoval, že výpočtem České správy sociálního zabezpečení bude dostávat 19 % svého příjmu, zatímco průměrné důchody v roce 2004 činily 44 % hrubých a 57 % čistých mezd. Přes Krajský soud v Ostravě se tedy spor dostal až k Ústavnímu soudu, který dal žalobci za pravdu a zrušil ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve kterém jsou uvedeny tzv. redukční hranice pro výpočty důchodů. Odůvodněním bylo, že současné redukční hranice jsou „protiústavní, neboť ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému negarantují dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení dle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vedou k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců.“
1
Vzhledem ke komplikacím, které souvisí se změnami důchodového
systému, soud odložil účinky svého rozhodnutí do 30. září 2011 (Langášek, 2010), (Ihned.cz, 2010). 4.2
Parametrické změny
Na nález Ústavního soudu reagovala vláda změnou několika parametrů důchodového systému. 1
LANGÁŠEK, Tomáš. Ústavní soud České republiky [online]. 16. dubna 2010 [cit. 2011-11-30]. Ústavní soud shledal část zákona o důchodovém pojištění protiústavní. Dostupné z WWW:
.
18
4.2.1 Změny výpočtu výše důchodu Změnou výše redukčních hranic a procent, které se započítávají do příjmů, vláda vyhověla Ústavnímu soudu. Do října roku 2011 platí systém, kdy se do první redukční hranice, která činí 44 % průměrné mzdy (pro rok 2011 se jedná o 11 000 Kč) započítává celá částka z osobního vyměřovacího základu. Rozdíl mezi první a druhou redukční hranicí (v současnosti 114 % průměrné mzdy, tedy 28 200) vstupuje 30 % a částka nad druhou redukční hranici se započítává 10 % (Klimánková, 2011). Samotná úprava znamená, že první redukční hranice zůstane stejná, ale druhá se posune na čtyřnásobek průměrné mzdy. Co se týče procent, která se započítávají do výpočtového základu, tak částka do první hranice se bude započítávat stále celá, ovšem rozdíl mezi první a druhou hranicí bude vstupovat do výpočtového základu 26 % a částka přesahující druhou redukční hranici se nebude započítávat vůbec. Změny v procentech budou nabíhat postupně až do počátku roku 2015, kdy začnou platit v plném rozsahu (Klimánková, 2011). Od 30. září 2011 se procento nad první hranicí (44 % průměrné mzdy) bude každý rok snižovat až do konečných 26 % (Klimánková, 2011). Naopak mezi druhou (114 % průměrné mzdy) a pro toto období třetí hranicí (400 % průměrné mzdy) bude stoupat z 13% každý rok o 3 % až do konečné výše (Klimánková, 2011). Zároveň 10 % přesahujících třetí redukční hranici (400 % průměrné mzdy) se bude snižovat až na konečných 0 % (Klimánková, 2011). Tyto změny mají za důsledek, že lidem s nižšími příjmy se důchody nezmění, lidem s průměrnými příjmy klesnou a lidem s nadprůměrnými příjmy naopak stoupnou, což je demonstrováno na dvou příkladech níže (Klimánková, 2011). Př. 1: Pro první příklad je zvolen muž, který pracoval (tedy platil pojistné) 42,3 let, což odpovídá stejně jako obrázek níže člověku, jež pracoval od 20 let do důchodového věku 62,3 let a pobíral po celý život průměrný plat. Ten pro první čtvrtletí roku 2011 činil 23 144 Kč, což bude v příkladu bráno jako osobní vyměřovací základ. 19
Výpočet do října 2011 Nejprve je třeba vypočíst výpočtový základ Do první redukční hranice se započítává celá částka, tzn. 11 000 Dále 30 % z rozdílu mezi 23 144 – 11 000 = 12 144 x 0,3 = 3 643,2 Výpočtový základ tedy činní 14 643, 2 Kč Za každý rok pojištění náleží 1,5 % z výpočtového základu. To znamená 42,3 let x 1,5 % je 63,45 %. 67,5 % z 14 643,2 Kč je 9 291,1104 a po zaokrouhlení na koruny nahoru 9 292 Kč Když se k této částce připočte 2 230 Kč (základní výměra), tak důchod tohoto muže bude 11 552 Kč Výpočet po roce 2015 11 000 + 26 % z 23 144 – 11000 = 11 000 + 3 157,44 = 14 157,44 Kč 63,45% z 14 157,44 Kč = po zaokrouhlení 8 983 Kč 2 230 Kč + 8 983 Kč = 11 213 Kč Př. 2: Nyní je zvolen tentýž muž, avšak s nadprůměrným příjmem 50 000 Kč. Výpočet do října roku 2011 11 000 + 30 % z 28 200 (druhá redukční hranice) – 11 000 + 10 % z částky přesahující druhou redukční hranici = 11 000 + 5 160 + 2 180 = 18 340 Kč 63,45 % z 18 340 Kč = po zaokrouhlení 11 637 Kč 2 230 Kč + 11 637 Kč = 13 867 Kč Výpočet po roce 2015 11 000 + 26 % z 50 000 – 11 000 = 11 000 + 10 140 = 21 140 Kč 63,45 % z 21 140 Kč = po zaokrouhlení 13 414 Kč 2 230 Kč + 13 414 Kč = 15 644 Kč Na příkladech je vidět, že lidem s nadprůměrnými příjmy se důchod skutečně zvýší, čímž se vyhovuje nálezu Ústavního soudu tak, že se posílí princip zásluhovosti při zachování principu solidarity. Jednoduše řečeno lidé, kteří na pojistném zaplatili nejvyšší částky, dostanou na důchodech více peněz, přičemž tyto náklady neponese 10 % populace s nejnižšími příjmy. Dle predikcí České 20
správy sociálního zabezpečení se provedené změny projeví pozitivně o několik set až tisíc korun u lidí, jejichž hrubé mzdy budou přesahovat mzdu průměrnou alespoň o 10 000 Kč. Naopak u osob, jejichž hrubé mzdy přesáhnou hranici 44 % průměrné mzdy a zároveň nebudou vyšší o již zmíněných 10 000 Kč, lze očekávat snížení důchodů v řádu 100 až 600 Kč měsíčně. Tuto skupinu tvoří kolem 80 % lidí. Z toho lze odvodit, že přibližně 10 % lidí, kteří pobírají menší mzdu než 44 % průměrné mzdy, se změny nedotknou (Česká správa sociálního zabezpečení, 2011).
Zdroj:http://hn.ihned.cz/c1-51373760-jak-se-zmeni-duchod-od-statu-a-co-cekat-od-penzijnich-fondu Obr. 7 Státní důchod po malé reformě
21
4.2.2 Důchodový věk Nadále bude pokračovat zvyšování věku pro odchod do důchodu. Ten se zvyšuje dle ročníků narození. U mužů to bude o dva měsíce za každý rok. To znamená, že muž narozený v roce 1956 půjde do důchodu v 63 letech a šesti měsících, kdežto muž narozený v roce 1957 půjde do důchodu v 63 letech a osmi měsících. U žen bude přechodně důchodový věk růst rychleji, až o šest měsíců za rok, aby se rychleji srovnal s věkem odchodu u mužů. To se stane u ročníků 1975, které budou odcházet do důchodu jednotně v 66 letech a 8 měsících, u žen bez ohledu na počet dětí. Ročníky narozené po tomto roce budou však odcházet ještě později. Důležitý je proto ročník 1977, kdy se odchod do důchodu rovná 67 letem věku. Odchod pro lidi mladší se vypočte tak, že se zdvojnásobí rozdíl právě mezi rokem 1977 a konkrétním ročníkem narození. Tento výsledek bude představovat počet měsíců, o které půjdou lidé déle do důchodu. Pro ročníky 1989 to znamená odchod v 69 letech, pro ročníky 2001 až v 71 letech (Klimánková, 2011).
4.2.
Další změny
Další změny se týkají valorizace a předčasných odchodů do důchodu. Co se týče valorizace, tak zde vláda bude zvyšovat penze pouze tak, jak vyžaduje zákon. Nebude tedy dobrovolně zvyšovat důchody, jak tomu v minulosti bylo. U odchodu do předčasného důchodu se mírně zpřísní krácení starobního důchodu. Zatímco doposud se lidem, kteří odešli do důchodu v rozmezí od 361 do 720 dnů dříve, krátil důchod o 0,9 %, tak teď to bude o 1,2 %. Pro ještě dřívější odchody zůstane krácení na 1,5 % za každých, i započatých 90 dnů předčasnosti (Česká správa sociálního zabezpečení, 2011).
22
zdroj: prezentace Vladimír Bezděk, 6. 5. 2011, ŠAVŠ Obr. 8 Efekt parametrických změn
Na obrázku výše je vidět, jaký efekt budou mít parametrické změny týkající se malé důchodové reformy. Před zavedením výše uvedených změn se schodek důchodového systému kolem kritického období 2050 vyšplhal až k 5 % HDP, což v současnosti znamená přibližně 175 miliard korun. Po přijetí změn by se měl schodek v tomto období snížit na polovinu.
23
5. Velká důchodová reforma Zásadní změny má přinést velká důchodová reforma. Ta počítá s úpravou stávajícího 3. pilíře a především v zavedení 2. pilíře důchodového systému, který se stal středem mnoha politických a ekonomických diskusí o jeho vhodnosti, výhodách a nevýhodách. 5.1
Změny v penzijním připojištění (3. pilíři)
Možnost platit si penzijní připojištění existuje v České republice již od roku 1994. Mezi hlavní charakteristiky penzijního připojištění patří: a) Dobrovolnost: účast každého občana v těchto produktech je zcela dobrovolná. Pro uzavření smlouvy musí být fyzická osoba starší 18 let a mít trvalý pobyt v České republice. b) Státní podpora: aby stát motivoval spořit v rámci penzijního připojištění, tak účastníky podporuje svými příspěvky (Krebs, 2005). Po vzniku nároku na výplatu má pojištěnec možnost zvolit si ze tří druhů dávek. 1) Penze: výše měsíční doživotní dávky je závislá na celkové sumě zaplacených příspěvků, na výnosech z hospodaření fondu a samozřejmě na věku, od kterého má dotyčný penzijní připojištění sjednané. Poté může účastník čerpat: a) Starobní penze: na doživotní penzi vzniká nárok po dosažení 60 let věku a po spoření minimálně 5 – 10 let (každý penzijní fond si stanovuje přesnou minimální délku). b) Invalidní penze: nárok vzniká po přiznání plného invalidního důchodu a minimálně 3 letech trvání pojištění. c) Pozůstalostní penze: obmyšlený, který je určen ve smlouvě, má nárok na čerpání prostředků po 3 – 5 letech trvajícím penzijním připojištění (každý penzijní fond si stanovuje přesnou minimální délku). d) Výsluhová penze: Připojištěný smí po 15 letech připojištění vybrat maximálně 50 % naspořené částky, aniž by byl sankcionován ve formě stržení státních příspěvků.
24
2) Jednorázové vyrovnání: Nárok vzniká po splnění podmínek pro čerpání penze a placení pojistného 3 roky (v případě invalidní a pozůstalostní penze) nebo 5 let v případě starobní penze. Případné příspěvky zaměstnavatele a veškeré výnosy z hospodaření fondu jsou zdaněny 15 %. 3) Odbytné: Nárok na odbytné vzniká po trvání připojištění minimálně 1 rok. Poté může připojištěný ukončit smlouvu a dostane své zaplacené příspěvky včetně příspěvků zaměstnavatele, které však budou zkráceny o 15% daň stejně jako veškeré výnosy. Připojištěný však přijde o veškeré státní příspěvky včetně výnosů z nich (Krebs, 2005). Od 1. 1. 2000 platí následné výše státních příspěvků: Tab. 2 Výše státního příspěvku na penzijní připojištění
Měsíční příspěvek účastníka (v Kč) 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více
Měsíční státní příspěvek (v Kč) 50 + 40 % z částky nad 100 90 + 30 % z částky nad 200 120 + 20 % z částky nad 300 140 + 10 % z částky nad 400 150
zdroj: Sociální politika, Krebs, s. 226
Při čistě procentuálním pohledu na zúročení je vidět, že jelikož je výše státního příspěvku silně degresivní, tak nejvýhodnější je spořit pouze 100 Kč, neboť zde je zúročení 50%, kdežto u 500 Kč už jen 30%. Na to také lidé reflektovali a od zavedení těchto změn se průměrná výše příspěvku zvyšovala ročně pouze o pár desítek korun, jak dokumentuje následující obrázek. Počet účastníků se však také zvyšoval a v roce 2009 dosáhl počtu téměř 4,5 milionu pojištěnců.
25
Zdroj: http://www.cabrnoch.cz/media/110418_Kral_Jiri.pdf Obr. 9 Průměrný příspěvek v penzijním připojištění
Jedním z důvodů důchodové reformy je nedostatečná diverzifikace příjmů stávajících důchodců, proto je cílem reformy podpořit zaopatřování se na důchod i jinou formou, než je ta státní povinná. Jednou z cest je právě penzijní připojištění, u nějž je hlavním cílem podpořit účastníky k vyšším příspěvkům. Jak je vidět na obrázku výše, tak doposud průměrná úložka činila necelých 500 Kč měsíčně, což pro zabezpečení na důchod není velká částka. Nově tedy bude platit, že pro státní příspěvek ve výši 90 Kč bude muset účastník do fondu vložit minimálně 300 Kč ze svého. V rozmezí od 301 Kč do 999 Kč dostane právě těchto 90 Kč + 20 % z částky přesahující 300 Kč. Jestliže si bude spořit 1000 Kč a více, dostane od státu 230 Kč. Druhou vloženou tisícikorunu za měsíc bude možné odečíst od daňového základu. Tyto změny budou platné jak pro stávající, tak nové účastníky. Další změny se s určitostí dotknou účastníků nových, stávající si budou moci ponechat dosavadní podmínky a zůstat v tzv. transformovaných fondech (Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, 2011), (IDNES.cz, 2011a).
26
Výraznou změnu v nových fondech bude znamenat odstranění nezáporného výnosu. Fondy musely garantovat, že každoročně na účet připojištěnce připíší minimálně nulové zhodnocení. Tato jistota ovšem fondy nutila, aby investovaly pouze do zajištěných dluhopisů či bankovních vkladů, jinak by musely případnou ztrátu hradit ze svého. Investice do těchto málo rizikových instrumentů znamená nízký výnos. To však v nových fondech nebude. Riziko přejde na účastníka, který zvolí mezi čtyřmi druhy fondů, lišících se různými investičními limity. a) Fond státních dluhopisů: prostřednictvím tohoto fondu se bude investovat do českých státních dluhopisů. b) Konzervativní fond: investice do dluhopisů členských států EU a fondů peněžního trhu. c) Vyvážený fond: bude investovat stejně jako fond konzervativní, ale také část prostředků bude vkládáno do akcií. d) Dynamický fond: mimo výše zmíněných instrumentů bude fond investovat také více do firemních akcií. Z nabízených možností ponese největší riziko, ale rovněž největší potenciální zisk (Ministerstvo financí ČR, 2011), (Hovorka, 2011a). Při volbě dynamického, či vyváženého fondu, je tedy investováno rovněž do rizikovějších instrumentů, jimiž jsou akcie. Aby se předešlo nežádoucímu propadu ceny akcií několik let před odchodem připojistitele do důchodu, jsou penzijní společnosti povinny převést peníze 10 let před odchodem připojistitele do důchodu do vyváženého nebo konzervativního fondu a 5 let před dosažením důchodového věku do fondu konzervativního. S volbou konkrétního fondu souvisí i poplatky za správu aktiv, které budou placeny jednou ročně z celkového objemu spravovaných aktiv. Tyto poplatky se budou pohybovat od 0,3 % u fondu státního až po 0,6 % u fondu dynamického. K těmto poplatkům nutno ještě ročně připočíst 10 % z výnosů fondu (Ministerstvo financí ČR, 2011), (Hovorka, 2011a). U nových netransformovaných fondů odpadne možnost sjednání výsluhové penze a ukončit předčasně připojištění bude možné až po 2 letech. Změny by měly vstoupit v platnost od 1. ledna 2013. Již nyní uzavřené smlouvy nebo smlouvy uzavřené do konce roku 2012 ještě budou zahrnovat staré 27
podmínky. Z tohoto důvodu penzijní fondy lákají na uzavření připojištění právě do počátku roku 2013. 5.2
Zavedení 2. pilíře
Asi největší změnu má představovat zavedení 2. pilíře. Stejně jako ve 3. pilíři se bude jednat o dobrovolné spoření. Každý se do 35 let bude muset rozhodnout, zda do tohoto systému vstoupí. Při rozhodnutí spořit v této části důchodového systému už z ní nelze vystoupit. Přechodný bude pouze rok 2012, kdy do tohoto systému budou moci vstoupit i lidé starší 35 let. Podstatou celého pilíře bude, že účastníci si budou moci vyvázat (tzv. opt-out) 3 % ze svého vyměřovacího základu (hrubé mzdy) a ty si ukládat buď do stávajících transformovaných fondů u penzijních společností, nebo do nově vznikajících účastnických fondů. Podmínkou pro vyvázání 3 %, které by bylo jinak odváděno v rámci sociálního pojištění, je přidání dalších 2 % ze svého. Pro spořené peníze bude řada stejných podmínek, jako v nových účastnických fondech důchodového připojištění, avšak bude i řada odlišností (Vláda České republiky, 2011). Podmínky platné pro oba pilíře: a) Účastníci si budou moci zvolit, jaký ze čtyř nabízených fondů zvolí a do jakého si budou přát ukládat své prostředky. b) Poplatky za fondy budou ve stejné výši jako u důchodového připojištění. c) V případě smrti účastníka ještě před důchodovým věkem jsou veškeré nastřádané
prostředky
součástí
dědického
řízení
(Návrh
zákona
o
doplňkovém penzijním spoření, 2011), (Návrh zákona o důchodovém spoření, 2011). Odlišnosti pilířů: Do 2. pilíře se bude přispívat pouze vyvázanými 3 % a dalšími 2 % z vlastních prostředků. Jinak do fondu přispívat nepůjde jak ze strany účastníka, tak ze strany zaměstnavatele. Z 2. pilíře nelze vystoupit. Na rozdíl od důchodového připojištění, kde se může smlouva po dvou letech zrušit, to zde nebude možné. 28
K uloženým penězům nebude stát přispívat tak jako u důchodového připojištění. Po dovršení důchodového věku peníze nebude možné vybrat najednou, ale jen třemi nabízenými způsoby: a) Doživotní penze: zvolením této varianty si důchodce zajistí příjmy až do své smrti. Pakliže zemře dříve, než vyčerpá naspořené prostředky, nejsou tyto peníze součástí dědictví. b) Doživotní penze s pozůstalostní penzí po 3 roky: varianta podobná té předešlé. Vyplácená částka bude menší, avšak po smrti pobírajícího penzi bude renta vyplácena dále každý měsíc po dobu tří let někomu z pozůstalých. c) Renta po 20 let: Prostředky, které si účastník naspořil, budou rozpočítány a vypláceny po dobu 20 let. Na rozdíl od první varianty jsou zbylé nevyplacené peníze při smrti před jejím vyčerpáním součástí dědického řízení. Po vyplacení prostředků po 20 letech je účastník odkázán již jen na státní důchod (Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, 2011), (Návrh zákona o důchodovém spoření, 2011). Vyvázání 3 % z průběžného systému však nebude zadarmo. Ti, kteří si tento způsob zvolí, mohou u starobního důchodu očekávat menší částky od státu. U důchodů vdovských, pozůstalostních a invalidních se výše plateb nesníží. O kolik bude důchod menší, bude záležet na tom, jak dlouho účastník platil 3 % na místo do průběžného systému do 2. pilíře. A právě snížení příjmů od státu je největším tématem diskusí, co se 2. pilíře týče. Dle analýzy Penzijního fondu ČSOB totiž vyplývá, že částečné opuštění průběžného systému se vyplatí v dlouhodobém horizontu středně příjmovým skupinám obyvatel a v krátkodobém horizontu jen nadprůměrně příjmovým. Analýza počítá s vyšším než současným 1% poplatkem a 2% inflací. Čistý výnos tedy posléze činí 1 %. Právě predikce o výhodnosti pro lidi minimálně se středními příjmy pokládá otázku ohledně zapojení se do tohoto systému. Vláda se opírá o zkušenosti ze zahraničí a počítá přibližně s 50% zapojením. Při takovémto zapojení nebudou mít penzi diverzifikovanou zdaleka všichni budoucí důchodci. Systém naopak posiluje 29
princip zásluhovosti, neboť to, co lidé do tohoto pilíře vloží, tak si i v budoucnosti vyberou (Českéreformy.cz, 2011).
Zdroj: http://www.csobpf.cz/WebCsob/Aktuality/TZ110429.pdf Obr. 10 Porovnání 1. a 2. pilíře (20 let penze, čistý výnos 1 %)
Levý sloupec na obrázku výše představuje násobky platu, které by člověk dostal, popřípadě o které by přišel při vstupu do 2. pilíře. Je zřejmé, že lidé s hrubou mzdou 11 000 Kč by se do kladných čísel dostali až po více jak 40 letech spoření. Při kalkulaci s přibližnou průměrnou mzdou 25 000 Kč se vyvázání začne vyplácet až po 23 letech spoření, ale spořením o dalších 10 let více, by si lidé v důchodu přilepšili o 5 platů navíc, než kdyby zůstali pouze v průběžném systému. Rozhodující faktor je zde samozřejmě výnos penzijních fondů. Například při variantě 4% čistého výnosu by se i nízko příjmovým lidem opt-out vyplatil již po 25 letech, ale počítat s takovýmto zhodnocením je spíše nereálné. Nutné je rovněž zohlednit, že účastí v 2. pilíři se člověk natrvalo zavazuje zkrátit si svou mzdu o 2 %, která by mohl využít způsoby, které mohou být v případě jiného spoření i výnosnější a při rozhodování o vstoupení do systému rozhodující (Hovorka, 2011b). Z pohledu státu se bude jednat o finanční zatížení, neboť vyvázáním 3 % hrubých mezd ztratí část příjmů, kterými by jinak financoval penze pro stávající důchodce. 30
Tzv. transformační náklady hodlá stát financovat ze sjednocení sazby DPH. Úbytek příjmů bude dočasný, neboť jakmile účastníci z 2. pilíře dosáhnou důchodového věku, zmenší se i náklady státu na jejich důchody v rámci 1. pilíře. Dopady
zavedení
2.
pilíře
na
důchodový
rozpočet
jsou
vidět
i v následujícím obrázku. Po zavedení budou náklady na důchody vyšší než předtím, neboť důchodovému systému budou chybět 3 % z 1. pilíře. Postupně ovšem budou prudce růst náklady u základní varianty, neboť populace bude stárnout. Přibližně kolem roku 2045 se začne finančně vyplácet 2. zavedený pilíř, neboť první účastníci vyvazování prostředků začnou odcházet do důchodu a budou pobírat menší dávky od státu (Hovorka, 2011c).
zdroj: prezentace Vladimír Bezděk, 6. 5. 2011, ŠAVŠ Obr. 11 Zavedení druhého pilíře při 50% zapojení
31
6 Penzijní reformy ve vybraných státech V současnosti se lze opřít o zkušenosti s reformami, které již v minulosti proběhly v jiných státech. Níže jsou postupně popsány reformy v Chile, na Slovensku a ve Švédsku. Chile je zvoleno kvůli unikátnímu systému, pro které se rozhodlo a ve své podstatě systému velmi netradičnímu. Slovensko je zvoleno díky podobnosti důchodové reformy s naší navrhovanou reformou. A poté Švédsko, které představuje jeden z nejlepších důchodových systémů světa. 6.1
Chile
Radikální změnou si prošel důchodový systém v Chile. Reforma, která proběhla na začátku 80. let, reagovala na zastaralý systém, který tvořily oddělené systémy důchodového pojištění. V zemi do té doby platil průběžný, dávkově definovaný systém. Celý důchodový systém byl tvořen 35 institucemi sociálního pojištění pro různá povolání a odvětví. Reformu nastartovaly problémy ze 70. let, mezi které patřily zejména: diskriminace sociálně slabších skupin, velká roztříštěnost, značné náklady na správu a výrazný deficit důchodového systému. Dalším výrazným problémem byl i fakt, že příspěvky na pojištění byly vysoké a rozdílné, konkrétně 14 až 66 % mzdy. V roce 1981 Chile přešlo na soukromý, fondový, příspěvkově definovaný systém. V té době se jednalo o naprosto nový přístup. Země Latinské Ameriky se tak vrhla do neznáma, protože se nemohla opírat o žádné zahraniční zkušenosti s tímto systémem. Lidé mohli spořit v omezeném počtu fondů, které byly přísně regulovány ze strany státu (Brdek, 2002). Systém se stal povinným pro všechny, kteří po roce 1981 teprve vstupovali na pracovní trh. Ti, kteří již v té době pracovali, se mohli rozhodnout, zda do systému také vstoupí, nebo zůstanou v tom stávajícím. Při rozhodnutí vstoupit již však nešlo vzít volbu zpět. Ze strany vlády však docházelo k podporám, aby se již pracující populace přidala do nového systému. Příkladem je emise dluhopisů uznání. Tyto dluhopisy představovaly zhodnocenou celkovou sumu peněz, kterou člověk odvedl do průběžného systému. I to je jedním z důvodů, že se dnes na novém systému podílí více jak 95 % lidí (Brdek, 2002), (Šlapák a Holub, 2007). Na účty posílají účastníci 10 % hrubých mezd. Další 3 % tvoří pozůstalostní a invalidní pojištění, 1,5 % činí správní poplatek fondům, 1 % náklady 32
administrativy a 0,5 % reklama. Veškeré zisky, které penzijní fond vydělá, se tak rozdělují mezi účastníky, přičemž se nezdaňují. Příspěvky jsou rovněž osvobozeny od daně, ovšem později vyplácené dávky se zdaňují jako ostatní příjmy. Správu nad prostředky mají autorizované akciové společnosti, které kontroluje nezávislý státní orgán. Volba, která společnost bude spravovat daný individuální účet, je čistě na účastníkovi. Na každém je rovněž výběr jednoho z pěti fondů lišících se mírou investičního rizika. Nejrizikovější fond, který je tvořen investicemi do akcií, si již nesmí volit lidé, kteří dosáhnou za méně než 10 let důchodového věku. Průměrné výnosy fondů se až do poloviny 90. let pohybovaly přes 10 %, což bylo dáno hlavně dynamickým hospodářským růstem Chile. Poté však začaly výnosy prudce klesat (Brdek, 2002), (Šlapák a Holub, 2007). Účastníkům je garantováno, že jestliže pojišťovna zkrachuje, obdrží i tak 100 % prostředků v rámci minimální penze a 75 % nad tuto hranici. Další garanci představuje minimální důchod. Ten činí 73 % minimální mzdy, což je 25 % mzdy průměrné. Podmínkou pro nárok na tento důchod je přispívání do systému minimálně 20 let a dosažení důchodového věku. Klíčové jsou rovněž podmínky pro odchod do důchodu. Je na každém, kdy se svobodně rozhodne přestat pracovat. Musí však mít na svém účtu dostatek prostředků tak, aby tyto peníze stačily na výplatu dávek do konce života, dle naděje na dožití. Výše potřebného kapitálu
je
stanovena
jako
dostatek
prostředků
na
přiměřený
důchod.
V současnosti tvoří důchodový věk v Chile pro muže 65 let a pro ženy 60 let. Při rozhodnutí přestat s prací o méně než 10 let dříve než je důchodový věk, bylo potřeba, aby výše přiměřeného důchodu činila alespoň 50 % průměrné mzdy za posledních 10 let a zároveň aby byla nejméně 110 % minimálního důchodu. To se v loňském roce změnilo a v současnosti je tak třeba, aby přiměřený důchod byl minimálně 80 % předchozích průměrných výdělků a zároveň alespoň 150 % minimálního důchodu. Když se člověk rozhodne pro odchod do penze ještě dříve, jsou podmínky přísnější. Při začátku pobírání dávek je možné i nadále pracovat a již při tom neplatit pojistné. Poslední volba poté zůstává na způsobu výplaty dávek. K dispozici jsou čtyři druhy. První je částečné jednorázové vyplacení. Mezi zbylé tři patří:
33
a) Nákup doživotní penze u pojišťovny za naspořené peníze. b) Ponechání na důchodovém účtu a postupné čerpání. c) Kombinace obou dohromady (Šlapák a Holub, 2007), (IDNES.cz, 2011b). I přes odstranění problémů ze 70. let se objevila řada nových. V první řadě se jedná již o zmíněný pokles výnosů fondů v 90. letech. Druhým problémem jsou vysoké administrativní náklady společností spravujících uspořené prostředky. Účastníci totiž mohou každé čtyři měsíce přecházet mezi společnostmi. Společnosti se tudíž snaží si navzájem klienty přetahovat, což má za následek enormní náklady na reklamu, které dosahují okolo 40 % provozních nákladů. Dalším problémem je znevýhodnění žen. Ty pobírají v průměru nižší mzdy než muži a navíc odchází do důchodu o pět let dříve. Z tohoto důvodu mají větší naději na dožití při odchodu do penze a tím pádem jim jsou peníze rozpočítány na delší časový horizont a penze jsou pak nižší. V neposlední řadě je třeba jmenovat nízké procento plátců do tohoto systému. Pouze přibližně 60 % všech účastníků systému také platí příspěvky (Brdek, 2002), (Šlapák a Holub, 2007). I přes zmíněné problémy lze reformu v Chile považovat za úspěšnou. Stala se inspirací pro řadu latinskoamerických zemí včetně některých východoevropských či středoevropských států (Šlapák a Holub, 2007). 6.2
Slovensko
Na Slovensku začala reforma počátkem roku 2004 za pravicové vlády Mikuláše Dzurindy. Hlavním důvodem byl nepříznivý demografický vývoj. Počet důchodců na jednoho poplatníka neustále stoupal a nebýt změny systému, musela by vláda později sáhnout buď k vyšším odvodům stávajících poplatníků anebo k menším důchodům. Systém tak byl demotivující, nespravedlivý a především finančně neudržitelný. Reforma samotná byla u našich sousedů přijata velice vřele a ve velkých očekáváních, neboť v ní lidé spatřovali jistotu dostatečného příjmu peněz v penzi. Prvním krokem byly změny ve stávajícím 1. pilíři, který představuje státní důchod a odvody do Sociální pojišťovny.
34
Až do reformy byl důchod vypočítáván pouze z pěti nejlépe placených let z deseti předdůchodových. Teď se bere v potaz plat z celé doby pracovní kariéry. Druhou změnou bylo zvýšení důchodového věku na 62 let. Odchod o každých 30 dní dříve znamenal snížení penze o 0,5 % a zároveň odchod o každých 30 dní déle zvýšení také o 0,5 %. Zvýhodnění se dočkali také rodiče. Ti za každé nezaopatřené dítě odvádí o 0,5 % na sociálním pojištění méně. Důchody doznají každoroční změny v podobě valorizace s ohledem na růst inflace a mezd. Poslední výraznou změnou je zaopatření lidí předdůchodového věku. Pokud člověk rok před důchodem přijde o zaměstnání, má nárok na odchod do důchodu dříve, aniž by byl za tento předčasný odchod sankcionován na výši penze. Podmínkou je pouze, aby před odchodem byl nepřetržitě zaměstnaný nejméně 7 let (Belická, 2004), (Stuchlík, 2010). Hlavní změnou bylo však zavedení 2. důchodového pilíře počátkem roku 2005. V této části reformy si Slovensko vzalo inspiraci právě v Chile. 2. pilíř spočívá v tom, že zaměstnavatel posílá 9 % z hrubé mzdy zaměstnance na jeho osobní důchodový účet. Zbylých 9 % dále do státního průběžného systému. Vstup do systému byl přitom povinný pro lidi, kterým bylo k datu 1. 1. 2005 nejvýše 16 let. Ti do systému vstupovali automaticky při nástupu do prvního zaměstnání. Ostatní se mohli do poloviny roku 2006 dobrovolně rozhodnout, zda do 2. pilíře vstoupí, či nikoliv. Když se jedinec rozhodl vstoupit do systému, nemohl již své rozhodnutí vzít zpět (Belická, 2004), (Švarc, 2005). Zaměstnavatelé
tedy
posílali
prostředky
do
důchodových
správcovských
společností a na každém zaměstnanci byla volba konkrétního fondu. Ty byly tři. Konzervativní fond, který mohly tvořit pouze dluhopisy a vklady v bankách. Vyvážený fond, který již mohl obsahovat 50 % akcií a vstoupit do něj mohl občan pouze, když mu do důchodu zbývalo více než 7 let. Pokud zbývalo méně, musel přejít na fond konzervativní. A poslední nabízenou možností byl fond růstový, v jehož portfoliu mohlo být až 80 % akcií a vstup do něj byl podmíněn pouze při 35
více než 15 letech zbývajících do důchodu. Rovněž forma výplaty po přechodu do důchodu záleží zcela na volbě občanů. Na výplatách se podílí důchodové správcovské společnosti a životní pojišťovny. Na občanovi poté je, zda si zvolí převedení pouze části naspořených peněz do životní pojišťovny a posléze mu bude vyplácena doživotní penze, která bude činit minimálně 0,6 násobek životního minima, a zbývající peníze mu budou vypláceny důchodovou společností. Anebo zvolí druhou možnost, což je převedení veškerých prostředků do životní pojišťovny a následné vyplácení doživotní penze ve formě doživotní anuity (Belická, 2004), (Švarc, 2005). Reforma měla od počátku vysokou účast a zapojilo se do ní téměř 2 miliony občanů. Záhy však přišly problémy. Výpadek financí 1. pilíře, který byl způsoben přesunem 9 % do 2. pilíře, měl být financován zejména ze státních privatizací, přebytků státního rozpočtu či emisí státních dluhopisů. Na reformu bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 65 miliard slovenských korun, avšak dle analýzy Mezinárodní organizace práce by měl v roce 2020 činit deficit důchodového systému kolem 2,2 % HDP. Z tohoto důvodu se pozdější předseda vlády a tehdejší předseda strany Smer rozhodl, že je nutné Slováky motivovat k návratu zpět do 1. pilíře. Proto v prvním pololetí roku 2008 vláda krátce 2. pilíř otevřela, takže lidé měli možnost z něj vystoupit, setrvat anebo se k němu připojit. Možnosti vystoupení využilo na 106 000 lidí a naopak jich 22 000 nově vstoupilo. Téhož roku vláda prodloužila minimální dobu setrvání v systému z 10 na 15 let. K dalšímu otevření 2 pilíře došlo opět v prvním pololetí tentokrát roku 2009. Vláda argumentovala, že vzhledem k finanční krizi penzijní fondy vydělávají málo. Počítala při tom, že možnosti odchodu z pilíře využije 150 000 lidí a Sociální pojišťovně tak přibude okolo 230 milionů eur. K odchodu se však odhodlalo pouze 59 000 střadatelů. V roce 2010 došlo ke ztížení situace pro penzijní fondy. Nejprve bylo prosazeno snížení poplatků, které si fondy účtují z obhospodařovaného kapitálu. Ty od startu reformy činily 0,065 % z celkové částky, aby byly posléze sníženy na 0,025 %. Dalším krokem, nevýhodným zejména pro samotné účastníky 2. pilíře, bylo přijetí pravidla, které fondy zavazuje investovat tak, aby zisk během každých 6 měsíců nebyl záporný. Pokud by se fond do mínusu dostal, museli by ztrátu hradit akcionáři daného penzijního fondu. Tento krok okomentovaný ochranou klientů znamená, že se společnosti rozhodly zbavit se 36
veškerých investic do akcií a kapitál klientů přesunout do méně rizikových produktů, čímž se ze všech fondů staly konzervativní fondy s vidinou jen malého výdělku (Stuchlík, 2010). Prvním nedostatkem reformy je příliš velký vznikající schodek důchodového rozpočtu, jehož důvodem byl úbytek financí v 1. státním pilíři, jak to okomentoval Vladimír Bezděk: „Měli sazbu do systému 18 % a rozdělili ji na 9 a 9 %, kdy polovina jde do fondového systému a polovina do státního. To je moc a vytváří to vysoký transformační deficit, který již po dvou letech nebyli schopni vykrývat z příjmů z privatizace.“2 Druhým nedostatkem jsou poté politické změny pravidel a dvojí otevření 2. pilíře. Tyto problémy však působí jako varování pro důchodovou reformu v České republice. Co se týče prvního problému, tedy nadměrného přeposílání prostředků z 1. do 2. pilíře, tak to se české reformy, kde lze vyvázat 3 %, netýká. Ovšem druhý problém představující vládní zásahy a změny po spuštění systému již vyloučit nelze (Stuchlík, 2010). 6.3
Švédsko
Dle současných průzkumů je důchodový systém ve Švédsku považován za jeden z nejlepších. O nutnosti změny štědré sociální politiky se začalo hovořit v souvislosti s útlumem švédské ekonomiky v 70. letech. Reforma samotná však přišla až s rokem 1999. Hlavní cíle přitom byly: 1. Finanční stabilita: tato změna měla reagovat na demografické problémy, mezi které patří nízká porodnost a rostoucí průměrný věk života. 2. Spravedlnost: Původní systém započítával pouze 15 nejlepších příjmů a pro plný důchod stačilo pracovat pouze 30 let. Platby tedy byly transformovány od zaměstnanců, jejichž příjem byl dlouhodobě konstantní a jejich pracovní kariéra byla dlouhá k zaměstnancům, kteří nepracovali tak dlouho a výše jejich důchodu vzrostla díky vyšším mzdám v posledních letech produktivního života (Matoušek, 2001).
2
Investujeme.cz [online]. 5. ledna 2010 [cit. 2011-12-01]. Vladimír Bezděk: Penzijní reforma do 4 let, nebo vůbec . Dostupné z WWW: .
37
Hlavní zůstal státní průběžný systém, do kterého zaměstnanci odvádí 18,5 % své mzdy na virtuální účet, přičemž polovinu platí oni a polovinu zaměstnavatel. Státní pilíř je totiž příspěvkově definovaný, tzv. NDC systém. Z celkového příspěvku jde 2,5 % do vzniklého 2. pilíře. Tento fondově financovaný a příspěvkově definovaný systém je pro Švédy povinný. 3. pilíř poté představují dobrovolné soukromé penzijní plány. Jedná se nejčastěji o zaměstnavatelské fondy, které jsou však ve švédské penzijní kultuře hluboce zakořeněny, protože se jich účastní více než 90 % lidí (Brdek, 2002). Velký přínos má však 1. pilíř, jehož konstrukce motivuje lidi, aby pracovali déle. Každý plátce sociálního pojištění totiž na konci roku dostane zprávu, která ho informuje o stavu jeho individuálního účtu a také o jeho budoucím důchodu. Stav účtu na konci roku se vypočítá jako součet tří hodnot. První hodnotou je počáteční stav na začátku roku. Druhou hodnotu představuje výnos z tohoto zůstatku a třetím činitelem je výše pojistného odvedeného za aktuální rok. Motivující složkou je poté výpočet důchodu. Na něm má podíl zůstatek na osobním účtu a očekávaná doba dožití. Další složkou je rovněž každoroční úprava na základě inflace a růstu reálných mezd. Důchod je tedy tím vyšší, čím déle člověk setrvá v zaměstnání a odvádí sociální pojištění, čímž se na osobním účtu nakumuluje vyšší zůstatek. Zároveň tak dle očekávané doby dožití zkracuje svůj důchodový věk a výsledný důchod je o to vyšší (Stewart a Hughes, 2004), (Matoušek, 2001). Důchodový systém ve Švédsku podporuje jak Světová banka, tak ekonomové Evropské centrální banky. Avšak i tento systém má své zápory. Tím hlavním je závislost výše důchodu na hospodářském růstu země. V době příznivého ekonomického vývoje jsou nové důchody vyšší než ty předchozí. Ovšem při nepříznivém vývoji zvolilo Švédsko nižší důchody, než zadlužování státního rozpočtu. Tohoto systému se již rozhodlo použít například Polsko a některé prvky převzalo rovněž Rusko a Brazílie (Perry, 2007).
38
7 Závěr V bakalářské práci jsou popsány možnosti financování důchodových systémů, důvody vedoucí k důchodové reformě v České republice, její navrhované řešení a příklady důchodových reforem z vybraných států. O nutnosti provedení důchodové reformy v ČR nelze pochybovat. Stejně jako na další vyspělé státy světa doléhá i na ČR nepříznivý demografický vývoj, který přímo ovlivňuje důchodový rozpočet. Již teď je rozpočet důchodového systému v záporných číslech, což s nepříznivými demografickými vlivy, jako je stárnutí populace, snižující se porodnost a zvyšující se naděje dožití znamená, že přibližně v polovině 21. století by byl bez provedených změn schodek důchodového rozpočtu přes 175 miliard korun. Řešit výši tohoto schodku je jedním z cílů důchodové reformy. Dalším cílem je zvýšení diverzifikace důchodů a tím snížení závislosti občanů na státu. Uskutečnění důchodové reformy zaostávalo z časového pohledu za ostatními vyspělými státy. Celý proces odstartoval až nález Ústavního soudu České republiky z března 2010, který zrušil ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a účinky svého rozhodnutí odložil do 30. září 2011. Na tento podnět byly změněny výše redukčních hranic a procenta ze mzdy, která se do příjmů započítávají. Následkem je zvýšení starobních důchodů pro občany, kteří pobírají nadprůměrnou mzdu. Naopak lidem s průměrnou mzdou se budoucí důchody o několik set korun sníží a lidí s nejnižšími příjmy se změny nedotknou. K tomu ještě vláda v rámci tzv. malé důchodové reformy přidala další parametrické úpravy. Tyto změny spočívají v prodlužování věku pro odchod do důchodu, zrušení valorizace důchodů nad rámec zákona a zpřísnění předčasného odchodu do důchodu. Těmito úpravami by se dle predikcí měl zmenšit schodek důchodového rozpočtu přibližně o 2,5 % HDP, což představuje přibližně 80 miliard korun. Druhou etapu představuje velká důchodová reforma, v jejímž rámci dojde k úpravám 3. důchodového pilíře a vzniku 2. důchodového pilíře. Tyto změny mají za cíl zvýšit diverzifikaci příjmů budoucích důchodců. Úpravy 3. pilíře, který představuje penzijní připojištění, mají připojištěnce motivovat k větším částkám 39
spořeným v rámci penzijního připojištění, a to zvýšením minimální spořené částky, která je třeba pro získání státního příspěvku. Zcela novým poté bude 2. pilíř důchodového systému. Hlavní myšlenkou tohoto pilíře je možnost vyvázání 3 % hrubé mzdy, které by byly jinak odváděny v rámci sociálního pojištění. Podmínkou pro vyvázání 3 % bude přidání dalších 2 % z prostředků občanů a tyto prostředky budou ukládány do fondů u penzijních společností. Po dosažení důchodového věku bude na individuální volbě každého člověka, jaký druh výplaty z tohoto fondu zvolí. Samotná výše výplaty bude záviset na několika faktorech, přičemž klíčový bude výnos daného fondu. Ten úzce souvisí s volbou občana, neboť k dispozici budou fondy konzervativní i více rizikové. 2.
pilíř
se
ve
střednědobém
horizontu
vyplatí
lidem
s průměrnými
či
nadprůměrnými příjmy. Naopak pro lidi s podprůměrnými příjmy se tato část důchodového systému vyplatí pouze v dlouhodobém horizontu. Z časového hlediska to bude podobné i u státu. Pro něj zavedení 2. pilíře a tím pádem úbytek peněz z 1. pilíře bude v počátcích znamenat finanční zatížení, které se mu začne vyplácet až kolem roku 2045, kdy začnou do důchodů odcházet první důchodci zapojení do 2. pilíře. Samotná úspěšnost důchodové reformy bude ovšem záležet na dodržení veškerých nastavených podmínek. Důchodové reformy v ostatních státech potvrzují tezi, že žádná důchodová reforma není naprosto ideální a každá má své klady a zápory. To dokazuje příklad Chile, které v reformě upřednostnilo fondový systém před systémem průběžně financovaným, což z velké části odstranilo stávající problémy, ale zároveň přineslo problémy nové. Pro ČR by však měla být hlavní zkušeností a výstrahou důchodová reforma na Slovensku. Tam původní nadšení bylo přerušeno zásahy ze strany vlády, která začala měnit podmínky a 2. pilíř se tak stal nevýhodným. Dle výroků zainteresovaných politiků bude právě toto hlavním faktorem, zda bude důchodová reforma v ČR úspěšná či nikoliv.
40
Seznam literatury BELICKÁ, Katarína. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2004 [cit. 2011-12-01]. Katarína Belická: Důchodová reforma na Slovensku. Dostupné z WWW:
cisel/clanky/casopis-narodni-pojisteni-c-4-2004-clanek-1.htm>. BEZDĚK, Vladimír, et al. Závěrečná zpráva PES. In Závěrečná zpráva PES [online].
Praha
:
[s.n.],
2010
[cit.
2011-10-12].
Dostupné
z
WWW:
. BRDEK, M. Trendy v evropské sociální politice. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2002. 252 s. ISBN 80-86395-25-1. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2011 [cit. 2011-11-30]. Malá důchodová
reforma
v
otázkách
a
odpovědích.
Dostupné
z
WWW:
. Českéreformy.cz [online]. 28. dubna 2011 [cit. 2011-11-30]. Penzijní reforma: Jak se
komu
vyplatí
a
proč?.
Dostupné
z
WWW:
. HOVORKA, Jiří. Mesec.cz [online]. 4. března 2011 [cit. 2011-11-30]. Využitím druhého pilíře si snížíte důchod od státu o 15 procent. Dostupné z WWW: . HOVORKA, Jiří. Mesec.cz [online]. 6. června 2011 [cit. 2011-11-30]. Pět dobrých konkrétních
záměrů
důchodové
reformy.
Dostupné
z
WWW:
. HOVORKA, Jiří. Mesec.cz [online]. 14. září 2011 [cit. 2011-11-30]. Pět zásadních změn
důchodové
reformy.
Dostupné
z
WWW:
.
41
IDNES.cz [online]. 9. září 2011 [cit. 2011-11-30]. PŘEHLEDNĚ: Hlavní změny, které
přinese
důchodová
reforma.
Dostupné
z
WWW:
. IDNES.cz [online]. 18. dubna 2011 [cit. 2011-11-30]. Chile má nejstarší důchodový systém, v Nizozemsku šetří na penzi od 15 let. Dostupné z WWW: . Ihned.cz [online]. 16. dubna 2010 [cit. 2011-11-30]. Ústavní soud rozhodl: Výpočet důchodu se od roku 2011 změní. Dostupné z WWW: . Investujeme.cz [online]. 5. ledna 2010 [cit. 2011-12-01]. Vladimír Bezděk: Penzijní reforma
do
4
let,
nebo
vůbec.
Dostupné
z
WWW:
. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela. Mesec.cz [online]. 10. března 2011 [cit. 2011-11-30]. Znáte
konečný
návrh
malé
penzijní
reformy?.
Dostupné
z
WWW:
. KREBS, V. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. LANGÁŠEK, Tomáš. Ústavní soud České republiky [online]. 16. dubna 2010 [cit. 2011-11-30]. Ústavní soud shledal část zákona o důchodovém pojištění protiústavní . Dostupné z WWW: . MATOUŠEK, Tomáš. Peníze.cz [online]. 6. prosince 2001 [cit. 2011-11-29]. Penzijní
systém
ve
Švédsku.
Dostupné
z
WWW:
. Ministerstvo financí ČR. Limity poplatků ve 2. pilíři penzijního systému. In Konzultační
dokument.
2011,
Dostupný
také
z
WWW:
. 42
Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření. 2011. Dostupný také z WWW: <www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/61432/52022>. Návrh zákona o důchodovém spoření. 2011. Dostupný také z WWW: . Peníze.cz [online]. 8. září 2011 [cit. 2011-12-01]. Vladimír Bezděk: Babyboom? Ani
náhodou!.
Dostupné
z WWW:
vladimir-bezdek-babyboom-ani-nahodou!>. Peníze.cz [online]. 29. září 2011 [cit. 2011-12-01]. Vladimír Bezděk: Je zvyšování důchodového
věku
antisociální?
Ani
náhodou!.
Dostupné
z
WWW:
. Peníze.cz [online]. 11. srpna 2011 [cit. 2011-12-01]. Prvý, druhý, třetí... Každý čtvrtý Čech je důchodce. Videorozhovor s Vladimírem Bezděkem. Dostupné z WWW: . Peníze.cz [online]. 1. září 2011 [cit. 2011-12-01]. Vladimír Bezděk: Deficit důchodového systému může být ve stovkách miliard. Dostupné z WWW: . PERRY, Joellen. Švédská penzijní reforma přitahuje další země. Hospodářské noviny [online]. 16. března 2007, [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: . STEWART, J. -- HUGHES, G. Reforming pensions in Europe. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing Limited, 2004. 307 s. ISBN 1-84376-522-5. STUCHLÍK, Jan. Peníze.cz [online]. 5. ledna 2010 [cit. 2011-12-01]. Penzijní reforma na kolenou. Slováci si na důchod už sami nenaspoří. Dostupné z WWW: . ŠLAPÁK, Milan; HOLUB, Martin. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 18. dubna 2007 [cit. 2011-11-30]. Důchodové pojištění v Chile. Dostupné z WWW: . 43
ŠVARC, Dan. Měšec.cz [online]. 26. ledna 2005 [cit. 2011-12-01]. Důchodová reforma
na
Slovensku
-
inspirace
pro
ČR?.
Dostupné
z
WWW:
. Vláda České republiky [online]. 9. září 2011 [cit. 2011-11-30]. Schváleno: Důchodová
reforma
ochrání
před
chudobou.
Dostupné
z
WWW:
.
44
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Porodnost v českých zemích .................................................................. 12 Obr. 2 Vývoj demografických charakteristik u žen ............................................. 13 Obr. 3 Vývoj demografických charakteristik u mužů .......................................... 14 Obr. 4 Vývoj počtu pojištěnců (červená linka) a důchodců (modrá linka) .......... 15 Obr. 5 Diverzifikace příjmů důchodců v roce 2007 ............................................ 16 Obr. 6 Bilance důchodového systému (v mld. Kč) ............................................. 17 Obr. 7 Státní důchod po malé reformě .............................................................. 21 Obr. 8 Efekt parametrických změn .................................................................... 23 Obr. 9 Průměrný příspěvek v penzijním připojištění .......................................... 26 Obr. 10 Porovnání 1. a 2. pilíře (20 let penze, čistý výnos 1 %) ........................ 30 Obr. 11 Zavedení druhého pilíře při 50% zapojení ............................................ 31
Seznam tabulek Tab. 1 Počet důchodců a poplatníků pojistného ................................................ 14 Tab. 2 Výše státního příspěvku na penzijní připojištění .................................... 25
45
ANOTAČNÍ ZÁZNAM
AUTOR STUDIJNÍ OBOR
Marek Sutter 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Důchodová reforma v České republice
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D.
INSTITUT
IEP – Institut ekonomie a práva
POČET STRAN
45
POČET OBRÁZKŮ
11
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Bakalářská práce se zabývá důchodovou reformou v České republice. Zaměřuje se na důvody, které vedly k důchodové reformě. A to na důvody demografické a ekonomické. Dále popisuje možnosti financování důchodových systémů. Charakterizuje malou a velkou důchodovou reformu, její jednotlivé pilíře a provedené změny. Jejich klady a zápory jak pro obyvatelstvo, tak pro stát. Uvádí příklady provedených důchodových reforem ve vybraných zemích. Bakalářská práce je členěna do třech hlavních částí, které jsou doplněny o několik tabulek a grafů.
KLÍČOVÁ SLOVA
Důchodová reforma, důchodový systém, důchodové pilíře, demografický vývoj
ROK ODEVZDÁNÍ
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE
46
2011
ANNOTATION
AUTHOR
Marek Sutter
FIELD
6208R087 Business Management and Sales Pension reform in the Czech republice
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Šárka Dvořáková, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Economics and Law
NUMBER OF PAGES
45
NUMBER OF PICTURES
11
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
0
YEAR
2011
SUMMARY
This bachelor thesis deals with the pension reform in the Czech Republic. It focuses on the reasons that led to the pension reform - on the demographic and economic reasons. In the thesis are also described different possibilities of financing pension systems. There are defined a large and a small pension reform, its various pillars and changes included their positives and negatives for the population and for the state. The attention was paid to examples of pension reforms carried out in some countries. The Bachelor thesis is divided into three main parts, which are completed by several tables and graphs.
KEY WORDS
Pension reform, pension system, pension pillars, demographics
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
47
