ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Lukáš Fapšo
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Problematika konkursního řízení z pohledu podnikatele
Lukáš Fapšo
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval(a)
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 6. 5. 2013
3
Děkuji JUDr. Ing. Haně Skalické, BA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů a v neposlední řadě také za její nadstandardní ochotu a trpělivost. Dále děkuji Mgr. Davidovi Burjánkovi, společníkovi insolvenční kanceláře IREKON, v.o.s., za poskytování informací a podkladů pro zpracování této bakalářské práce.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................. 6 Úvod .................................................................................................................... 7 1 Právní úprava konkursního řízení .................................................................... 9 1.1
Zahájení konkursního řízení ...................................................................... 9
1.2
Průběh konkursního řízení ...................................................................... 13
1.3
Zrušení konkursu .................................................................................... 16
2 Použití příkladu z praxe a následné porovnání s teorií .................................. 19 2.1
MAKAKO s.r.o. ........................................................................................ 19
2.1.1
Zahájení konkursního řízení ............................................................. 19
2.1.2
Průběh konkursního řízení ................................................................ 21
2.1.3
Zrušení konkursního řízení ............................................................... 23
2.2
MIROSLAV JIRSA................................................................................... 24
2.2.1
Zahájení konkursního řízení.............................................................. 24
2.2.2
Zpeněžení majetkové podstaty ......................................................... 25
2.3
Porovnání obou případů z praxe ............................................................. 26
3 Zhodnocení současného stavu a celkové problematiky ................................. 27 3.1
Přetížení insolvenčních soudů ................................................................ 27
3.2
Nevčasné podání insolvenčního návrhu.................................................. 28
3.3
Šikanózní návrhy ..................................................................................... 29
4 Návrhy na zlepšení průběhu konkursního řízení............................................ 31 4.1
Rozhodovací pravomoc insolvenčního správce ...................................... 31
4.2
Kontrolní systém finanční situace podnikatele ........................................ 32
4.3
Složení kauce navrhovatelem ................................................................. 33
Závěr.................................................................................................................. 35 Seznam literatury ............................................................................................... 37 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................ 38 Seznam příloh .................................................................................................... 39
5
Seznam použitých zkratek a symbolů č.j.
Číslo jednací
ČR
Česká republika
IZ
Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční řízení)
SJM
Společné jmění manželů
ZÚ
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
6
Úvod Dne 1. 1. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční řízení). Tento zákon upravuje řešení úpadku fyzických a právnických, ať už podnikatelských či nepodnikatelských subjektů. Též stanovuje způsoby řešení těchto úpadků. Tím byl nahrazen do té doby účinný zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Tento nový zákon nám přináší nové způsoby řešení úpadku, tzv. nelikvidační, jako například oddlužení pro nepodnikatele či reorganizaci pro podnikatele. Zákon je koncipován tak, aby bylo možno nalézt nejvýhodnější postup jak pro dlužníka, tak i pro věřitele, kteří by jinak mohli o většinu svých pohledávek přijít. Tato bakalářská práce je zaměřena na způsob řešení úpadku konkursem. Tento způsob řešení úpadku zůstává i po změně zákona tím nejhlavnějším řešením podnikatelského úpadku. Došlo však ke změně postavení dlužníka a věřitelů, kteří mohou nyní do určité míry ovlivnit samotné řízení a podílet se na jeho řešení. To s sebou přináší i mnoho potenciálních problémů, které mohou vzniknout v rámci řízení, neboť soubor aktérů je velmi heterogenní a často do něho vstupují subjekty nedostatečně připravené na právní jednání takové složitosti. Cílem práce je popsat problematiku související s řešením podnikatelského úpadku formou konkursu, dále specifikovat základní postupy a poukázat na důsledky, které tato forma řešení úpadku přináší, a to zejména z pohledu dlužníka – úpadce. V neposlední řadě zhodnotit dosavadní běžnou praxi v konkursním řízení a navrhnout možná opatření ke zlepšení průběhu tohoto řízení. Nejprve bude popsán průběh celého konkursního řízení z právního hlediska tak, jak ho stanovuje zákon. Práce se zaměří především na práva a povinnosti vyplývající z IZ pro dlužníka, ale podstatná část bude věnována i věřitelům. Teoretický postup všech zúčastněných subjektů bude rozebrán od jeho počátku, tj. od chvíle podání insolvenčního návrhu na řešení úpadku, až do úplného závěru, který nastává dnem vynesení rozsudku o zrušení insolvence.
7
Právní úprava insolvečního zákona, a tím pádem ideální průběh konkursního řízení, bude dále konfrontován se dvěma konkrétními případy z praxe, na jejichž příkladě budou nastíněny některé konkrétní problémy, jež jsou spojeny s tímto druhem úpadku. Právě praxe posledních čtyř let nabízí už nepřeberné množství materiálu k zevrubnější analýze zákona ve vztahu k jeho praktickému užívání. To je de facto jádro následující bakalářské práce. V neposlední řadě budou navrhnuta možná opatření, která by mohla eliminovat dané problémy, a tím zlepšit průběh insolvenčního řízení.
8
1
Právní úprava konkursního řízení
Insolvenční zákon nám nabízí několik způsobů, jak řešit podnikatelský úpadek, nicméně tato bakalářská práce bude zaměřena na ten nejčastější způsob řešení podnikatelského úpadku, kterým je konkurs. Pojem konkurs bychom si mohli hned ze začátku vymezit dle IZ, přesněji dle § 244: „Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.“ Dalším pojmem, který je zapotřebí vysvětlit, je úpadek, respektive hrozící úpadek. Úpadek má dvě podoby, platební neschopnost a předlužení. V našem případě budeme používat předlužení, jelikož tato podoba úpadku je častější pro úpadek právnických, či fyzických osob – podnikatelů, a lze ji jednoduše definovat tak, že dlužník má více věřitelů a souhrn pohledávek jeho věřitelů přesahuje hodnotu jeho majetku (Maršíková, 2011). Přesnou definici úpadku obsahuje § 3 IZ.
1.1 Zahájení konkursního řízení Řízení začíná v okamžiku podání insolvečního návrhu na příslušný krajský soud (výjimkou je Městský soud v Praze), v jehož obvodu má dlužník trvalé bydliště, či sídlo firmy. Insolvenční návrh má možnost podat sám dlužník, ale i věřitel, který tak může učinit pouze tehdy, jedná-li se o úpadek, nikoli hrozící úpadek. Dlužník je dokonce i sám povinen neprodleně podat insolvenční návrh, pokud se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku (§ 98 odst. 1 IZ). Pokud tak učiní věřitel, dlužník má právo dle § 141 IZ podat odvolání proti rozhodnutí o úpadku. Za předpokladu, že jsou pro takové rozhodnutí splněny zákonné předpoklady (nejsou splněny podmínky pro řešení úpadku reorganizací), krajský soud na základě návrhu vydá usnesení, kterým se zjišťuje úpadek dlužníka a současně prohlašuje na majetek dlužníka konkurs. Soud rozhoduje o prohlášení konkursu samostatným
usnesením.
V tomto
usnesení
insolvenční
soud
stanoví
insolvečního správce, dále vyzve dlužníkovy věřitele, aby do 30 dnů od prohlášení úpadku podali na příslušný soud přihlášky svých pohledávek, a 9
stanoví termín přezkumného jednání a schůzi věřitelů. Na schůzi věřitelů se insolvenční správce vyjadřuje k hospodářské a ekonomické situaci dlužníka. V případě, že dlužník má více než 50 věřitelů, zvolí se věřitelský výbor skládající se z 3 – 7 věřitelů dlužníka (§ 56 IZ). Pokud však dlužník nemá více než 50 věřitelů a jeho obrat za poslední rok nebyl větší než 2 000 000 Kč, volí se pouze zástupci věřitelů. Hlavní činností věřitelského výboru je chránit společné zájmy věřitelů, dohlížet a dávat souhlasy insolvenčnímu správci v jeho počínání (podrobněji § 58 IZ). Dalším pojmem, který byl zmíněn výše, je přezkumné jednání, což je druh soudního jednání, kde mají dlužník, insolvenční správce a věřitelé možnost vyjádřit s e k přihlášeným pohledávkám. Přezkumného jednání je povinen se zúčastnit dlužník a insolvenční správce osobně. Dále jsou oprávněni se zúčastnit i věřitelé a veřejnost, jelikož celé jednání je veřejné (Maršíková, 2011). Dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému insolvenčnímu správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce (§210, odst. 1 IZ). Insolvenční správce totiž musí před přezkumným jednáním vypracovat hned několik dokumentů. Jedním z nich je soupis majetkové podstaty (§211 IZ). Východiskem zjišťování majetkové podstaty je seznam majetku, jenž je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí soudu (§ 211 odst. 1 IZ). Nyní si vymezme, které věci do majetkové podstaty náleží 1:
1
Tento výčet je převzat z § 206 odst. 1 IZ a je doplněn o konkrétní příklady.
10
a)
peněžní prostředky (hotovost, zůstatky na účtech, atd.),
b) věci movité (stroje, motorová vozidla, atd.) a nemovité (stavby, pozemky, atd.), c) podnik (jako celek), d) soubor věcí a věci hromadné (zásoby), e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíly, h) dlužníkovy
peněžité
i
nepeněžité
pohledávky,
včetně
pohledávek
podmíněných a pohledávek, které nejsou dosud splatné, i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci (a to ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci prováděny srážky), j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu Majetkovou podstatu tvoří také příslušenství, přírůstky, plody a užitky z majetku uvedeného výše (§ 206 odst. 2 IZ). Do majetkové podstaty nepatří dle § 207 odst. 1 IZ majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (věci osobní potřeby, snubní prsten atd.). Věci sloužící k podnikání dlužníka do majetkové podstaty spadají. Insolvenční správce je také povinen prověřit zda do majetkové podstaty náleží i majetek jiných osob. Je-li dlužník ve svazku manželském a konkurs byl prohlášen pouze na jednoho z manželů, zaniká podle § 268 IZ společné jmění manželů (dále jen SJM), a to k okamžiku, kdy insolvenční soud vydání usnesení o prohlášení konkursu. Musí tedy dojít k vypořádání mezi insolvenčním správcem, jenž zastupuje dlužníka, a manželkou (manželem) dlužníka (Maršíková, 2011). Podle § 217 IZ obě dvě strany musí mezi sebou uzavřít dohodu o vypořádání SJM, kterou však následně schválí insolvenční soud pouze v případě, že není v rozporu s právními předpisy a pokud s ní souhlasí věřitelský výbor. Tento postup je stejný, i když manželství
11
zaniklo před prohlášením konkursu, ale SJM nebylo doposud vypořádáno. V případě, že dlužník uzavře nové manželství, tak se vznik SJM odkládá do doby, než zaniknou účinky prohlášení konkursu (§ 276 odst. 1). Osoba, jejíž majetek byl sepsán insolvenčním správcem do majetkové podstaty, má právo dle § 225 IZ se u insolvenčního soudu domáhat vyloučení majetku z majetkové podstaty. Pokud se však dlužník domnívá, že některý majetek sepsaný insolvenčním správcem nenáleží do majetkové podstaty, má právo dle § 226 odst. 1 IZ podat návrh na vynětí takového majetku z majetkové podstaty, popřípadě může rovněž vyvolat tzv. incidenční spor. Incidenční spor je sporem, který byl vyvolán vlastním insolvenčním řízením; projednává jej insolvenční soud, a to soudce, který podle rozvrhu práce vykonává v daném insolvenčním řízením dohled (Maršíková, 2011, str. 14). Na straně žalobce či žalovaného se musí vždy účastnit insolvenční správce. Přesná definice incidenčního sporu je uvedena v § 159 až § 164 IZ. Další dokument pro přezkumné jednání, který je insolvenční správce povinen vyhotovit, je seznam přihlášených pohledávek. Do insolvenčního řízení mohou být přihlášeny tři základní skupiny pohledávek (Maršíková, 2011). První skupinou jsou pohledávky za majetkovou podstatou, neboli zapodstatové, jejichž výčet je uveden v § 168 IZ. Jejich základní charakteristikou je, že vznikly až po zahájení insolvenčního řízení nebo po rozhodnutí o úpadku. Plnění těchto pohledávek má přednost před plněním všech ostatních. Věřitel takovéto pohledávky ji uplatňuje u insolvečního správce nikoli u insolvenčního soudu, a proto se tyto pohledávky do seznamu přihlášených pohledávek nezahrnují a na přezkumném jednání nepřezkoumávají. Příkladem mohou být třeba výdaje insolvenčního správce, výživné, či režie z provozu úpadcovy živnosti. Druhou skupinu tvoří pohledávky nepřednostní. Tyto pohledávky jsou v průběhu insolvenčního řízení uspokojovány na základě rozvrhového usnesení (pouze v konkursu, nikoli v oddlužení) vydaného insolvenčním soudem. Poslední skupinou jsou pak pohledávky zajištěné. Zajištěná pohledávka je taková, která je zajištěná majetkem náležícím do majetkové podstaty, a to 12
zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění, anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy (§ 2 písm. g IZ). Daný věřitel se zajištěnou pohledávkou bude uspokojován z prodeje předmětu zástavy, kterým může být věc, právo pohledávky nebo jiná majetková hodnota (§ 167 odst. 1 IZ). V případě, že z výtěžku zpeněžení předmětu zástavy nebude věřitel uspokojen do 100 % výše jeho přihlášené pohledávky, považuje se zbývající část jeho pohledávky za přihlášenou a bude zařazena do rozvrhu s ostatními nepřednostními pohledávkami. Insolvenční správce je povinen přezkoumat veškeré přihlášené pohledávky, a to především, co do pravosti (pohledávka nevznikla, již zanikla nebo je promlčena), výše (pohledávka existuje, ale v jiné výši) a pořadí přihlášených pohledávek (pohledávka popřena z důvodu nezajištění). Následné skutečnosti insolvenční správce sdělí při přezkumném jednání soudu s tím, zda-li pohledávku uznává, či popírá (Maršíková, 2011). Dle § 192 odst. 1 IZ má i dlužník, insolvenční správce i přihlášený věřitel právo popřít jakoukoli pohledávku, co do pravosti, výše a pořadí. Nicméně pokud je některá z pohledávek popřena, vznikne spor o její pravost, výši, či pořadí. Takový spor má povahu sporu incidenčního, a tudíž v něm rozhoduje insolvenční soud. Poslední
dokument,
použitý
v rámci
přezkumného
jednání,
je
zpráva
insolvenčního správce o dosavadní činnost a ekonomické situaci dlužníka, v níž se insolvenční správce rozepíše o skutečnostech spojených s úpadcem.
1.2
Průběh konkursního řízení
Nyní již k samotnému průběhu konkursního řízení. Tato práce je zaměřena na důsledky vyplývající pro úpadce. Předpokládejme, že příslušný krajský soud (nebo Městský soud v Praze) na přezkumném jednání rozhodl o podaném návrhu jako o oprávněném. Na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a rozhodnutí o prohlášení konkursu nabylo právní moci. Po prohlášení konkursu nabytého právní mocí dlužník ztrácí právo disponovat se svým majetkem a dispoziční oprávnění přechází na insolvenčního správce. Osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě má na jedné straně právo nakládat 13
s majetkovou podstatou, ale musí majetkovou podstatu rovněž spravovat tak, aby nedošlo k jejímu znehodnocení (Maršíková, 2011). Jak bylo již zmíněno výše, dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci plnou součinnost a umožnit mu přístup na všechna místa, kde má umístěn majetek, jenž patří do soupisu majetkové podstaty. Součinnost insolvenčnímu správci musí být však poskytnuta i ze strany společníků dlužníka, či zaměstnanců dlužníka (Maršíková, 2011). Hlavním cílem a úkolem stanoveného insolvenčního správce je co nejvíce uspokojit pohledávky věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení, a to zpeněžením majetkové podstaty. Pojem zpeněžení majetkové podstaty je definován v §283 odst. 1 IZ2. Jednoduše řečeno, jedná se o převedení sepsané majetkové podstaty dlužníka na peníze a následné uspokojení přihlášených věřitelů do insolvenčního řízení. Před nabytím právní moci prohlášeného konkursu insolvenční správce může zpeněžovat pouze ten druh majetku, který podléhá rychlé zkáze, nebo pokud insolvenční soud udělí výjimku. Dle § 286 IZ jsou tři způsoby zpeněžení majetkové podstaty dlužníka: a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, 3 b) prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu O tom, jak bude majetková podstata zpeněžována, rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Podle § 295 odst. 1 IZ nesmí nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka on sám, osoby jemu blízké a osoby tvořící s ním koncern, a to ani v případě dojde-li ke zpeněžení majetku dražbou. Pokud by tento majetek byl na tyto subjekty převeden do 3 let od skončení
§ 283 odst. 1 IZ: Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen. 3 Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů 2
14
konkursu, byly by tyto úkony neplatné. Další osoby, které nemohou majetek z majetkové podstaty dlužníka nabývat, jsou vymezeny § 295 odst. 2 IZ. 4 Nyní se nabízí otázka, co a za kolik se má prodat. Dle § 219 IZ je součástí soupisu majetkové podstaty i ocenění majetku insolvenčním správcem, které vychází především z údajů vedených v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu (veřejné registry, např. Český úřad zeměměřičský a katastrální, evidence vozidel na Ministerstvu dopravy) a z dalších dostupných informací (např. bankovní instituty, pojišťovny, atd.). Pokud však věřitelský výbor požaduje ocenění znalcem, insolvenční správce tak provede za předpokladu, že to věřitelský výbor finančně zajistí. Pokud se jedná o majetek, který je předmětem zajištění, musí insolvenční správce vždy zajistit ocenění tohoto majetku znaleckým posudkem. Dalším
aspektem
v konkursním
řízení
je
vypořádání
s
nájemními
a
podnájemními smlouvami, které jsou uzavřeny mezi dlužníkem a třetí osobou. Podle § 256 odst. 1 IZ je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn nájemní či podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel, vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Práva dle občanského zákoníku o výpovědi bytu tímto paragrafem nejsou dotčena. Pokud by však nájemci tím, že mu bude vypovězena nájemní smlouva uzavřená s dlužníkem (pronajímatelem) na dobu určitou, vznikla značná škoda, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi podat na insolvenční soud návrh na zrušení výpovědi. Takovému návrhu insolvenční soud vyhoví vždy, pokud bude zajištěno, že nájemce odkoupí předmět nájmu při zpeněžování majetkové podstaty, a to za cenu obvyklou (§ 256 odst. 2 IZ). Z pohledu druhého, kdy a) vedoucí zaměstnance dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, a osoby jim blízké, b) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení, nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku, nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost, c) společníky dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová, d) akcionáře dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu, e) prokuristy dlužníka, f) členy a náhradníky věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty. 4
15
dlužník je nájemce či podnájemce, nemůže být nájemní či podnájemní smlouva po rozhodnutí o úpadku vypovězena, a to ani v případě, že dlužník před rozhodnutím úpadku řádně nehradil nájemné, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka (§ 257 IZ). Odstoupit od nájemní smlouvy může nájemce či pronajímatel pouze tehdy, nebyl-li v době prohlášení konkursu předmět nájmu ještě předán. Učiní-li tak insolvenční správce, může se druhá strana nájmu domáhat uhrazení vzniklé škody z předčasného ukončení smlouvy (§ 258 IZ). Předchozí ustanovení v § 256-258 IZ platí přiměřeně i pro leasingové smlouvy a smlouvy o koupi věci najaté (§ 259 IZ). Pokud dlužník před prohlášením konkursu věc prodal a kupující si ji přezval, má kupující právo si věc ponechat nebo ji vrátit. V opačném případě nemůže prodávající po dlužníkovi (kupujícím) věc, i když k ní dlužník nenabyl vlastnické právo, požadovat zpět. Jaký vliv má samotné konkursní řízení na probíhající řízení s dlužníkem? Podle § 263 IZ prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, které se týkají nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jestliže účastníkem těchto sporů je dlužník. Avšak jsou spory, které se po prohlášení konkursu nepřerušují a jsou vedeny dál (trestní řízení, daňová řízení, dědická řízení, atd.). Jejich přesné vymezení je v § 266 IZ. Jediná změna u těchto probíhajících soudních sporů je ta, že se insolvenční správce stává účastníkem sporu místo dlužníka. V průběhu celého konkursního řízení je insolvenční správce povinen předkládat insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru průběžné zprávy o zpeněžování majetkové podstaty a o nakládání s výtěžkem ze zpeněžení. Dále insolvenční správce v průběhu řízení hradí své náklady spojené s insolvenčním řízením a vyplácí zapodstatové pohledávky, které jsou u něho nárokovány.
1.3
Zrušení konkursu
Dostáváme se do poslední fáze konkursního řízení, kde hlavním klíčovým dokumentem je konečná zpráva insolvenčního správce, která je přezkoumávána u insolvenčního soudu. Přesné náležitosti konečné zprávy jsou stanoveny v § 302 odst. 2 IZ. Zpráva musí obsahovat: 16
a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou, které byly uspokojeny insolvenčním správcem a které zbývají, b) přehled výdajů se správou majetku a se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled výtěžku ze zpeněžení, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, a odůvodnění z jakého důvodu nebyl zpeněžen, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k tomuto došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům, g) přehled jednání a právních úkonů, které významně zasáhly do insolvenčního řízení. Současně s touto zprávou insolvenční správce podává vyúčtování jeho odměny a výdajů. Vycházejme z toho, že veškerý majetek byl zpeněžen a dlužníkovy pohledávky byly vymoženy. V případě, že by některé incidenční spory, které podstatně ovlivňují dané konkursní řízení, nebyly ukončeny, nebo některý uvedený majetek sepsaný v majetkové podstatě dlužníka nebyl zpeněžen nebo vyňat, nemůže být dle § 302 odst. 1 IZ konečná zpráva podána. Následuje
samotné
jednání
o
konečné
zprávě
a
vyúčtování
odměny
insolvenčního správce. Dle § 304 odst. 1-3 IZ nejprve jsou tyto dva dokumenty doručeny insolvenčnímu soudu, který popřípadě vyzve insolvenčního správce, aby odstranil chyby. Po případné opravě insolvenční soud uvědomí účastníky insolvenčního řízení, a to zveřejněním vyhlášky, v níž uvědomí účastníky řízení o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky. Své připomínky však musí poslat nejen insolvenčnímu soudu, ale i insolvenčnímu správci. Místo a čas jednání ve věci konečné zprávy a vyúčtování odměny insolvenčního správce soud uvede ve vyhlášce, kterou vyvěsí na úřední desce. Předvolání insolvenčnímu správci, dlužníkovi, věřitelům, kteří podali námitky, a věřitelskému výboru doručí insolvenční soud zvlášť (Landa, 2009). jednání rozhodne dle § 304 odst. 4 IZ následovně:
17
Insolvenční soud na
a) schválí předloženou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, či nebyly-li podány, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění jejich základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, dojde-li k závěru, že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. Jedno z výše uvedených rozhodnutí insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Insolvenčnímu správci, dlužníkovi a věřitelům, o jejichž námitce bylo rozhodováno, doručí své rozhodnutí zvlášť. Odvolat se může pouze věřitel, který podal námitku (podle § 304 odst. 5 IZ). Pokud schválená konečná zpráva nabude právní moci, insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, ve kterém bude uvedeno, kolik má být vyplaceno každému věřiteli. Soud přezkoumá správnost tohoto návrhu a na jeho základě vydá rozvrhové usnesení, které poté doručí všem účastníkům insolvenčního řízení. Tyto osoby mohou proti usnesení podat odvolání. V tomto usnesení je též stanovena insolvenčnímu správci lhůta plnění rozvrhu, která nesmí být delší než 2 měsíce (§ 306 a § 307 IZ). Po splnění rozvrhového usnesení může insolvenční soud rozhodnout na základě zprávy insolvenčního správce o zrušení konkursu, ale může také rozhodnout i na základě podaného návrhu dlužníkem, ke kterému však musí připojit listinu, na níž insolvenční správce a všichni věřitelé stvrdili svým podpisem souhlas se zrušením konkursu. Podpisy na této listině musí být úředně ověřeny (§ 308 IZ).
18
2
Použití příkladu z praxe a následné porovnání s teorií
Pro použití příkladů z praxe lze vybrat dva typy konkursů. Konkurs, v němž jsou k dispozici hodnotnější věci a následně dochází k většímu uspokojení věřitelů a druhý typ konkursu, kde dlužník nedisponuje skoro žádným majetkem. Tato bakalářská práce se bude zabývat konkursy obojího typu. Jako první bude popsán z hlediska věřitelů případ horší, kdy je možnost jejich uspokojení nízká, jelikož tento typ konkursu je v ČR nejčastější a je zde mnoho nedostatků. Následně pak pro porovnání bude nastíněn i ten typ konkursu, kde je uspokojení realizováno v značně větší míře.
2.1 MAKAKO s.r.o. 5 Pro použití příkladu z praxe bylo vybráno konkursní řízení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod číslem jednacím KSHK 42 INS 9410/2009, a to společnost MAKAKO s.r.o., IČ: 252 94 954, se sídlem Malý Rohozec 83, 511 01 Turnov. Společník a jediný jednatel byl Jaroslav Klíma (dále jen dlužník). 2.1.1
Zahájení konkursního řízení
Dne 28. prosince 2009 dlužník podal na příslušný krajský soud insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu (příloha č. 1), čímž dlužník splnil povinnost vyhlásit úpadek, jelikož zjistil, že je předlužen. Na základě tohoto návrhu
insolvenční soud 6. ledna 2010 vydal usnesení o úpadku spojené
s prohlášením konkursu (viz příloha č. 2), v němž jmenoval společnost IREKON, v.o.s. jako insolvenčního správce. Dále insolvenční soud v usnesení o úpadku uložil následující povinnosti. Insolvenční správce musel ve lhůtě do 24. února 2010 předložit potřebné dokumenty pro přezkumné jednání, dále insolvenční soud vyzval věřitele, kteří mají vůči dlužníkovi pohledávky, podat na příslušný soud přihlášky (jedna z přihlášek viz příloha č. 3) svých pohledávek do 30 dnů od vydání tohoto usnesení o úpadku. Dále soud vyzval osoby, jež mají vůči dlužníkovi závazky, aby neposkytovaly plnění dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. V neposlední řadě insolvenční soud stanovil datum přezkumného jednání na 1. března 2010 od 10:00 hod.
Veškeré údaje uváděné jsou použity z insolvenčního rejstříku (ISIR), který je veřejně přístupný na portálu www.justice.cz
5
19
Na přezkumné jednání se dostavil insolvenční správce a jeden věřitel, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Dlužník se telefonicky omluvil, že se ze zdravotních důvodů nemůže dostavit, a proto přezkumné jednání probíhalo v jeho nepřítomnosti. Do daného insolvenčního řízení se přihlásilo celkem 12 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 3 235 992,03 Kč. Z toho pohledávky věřitele Finančního úřadu v Turnově ve výši 682 144,50 Kč a věřitele České správy sociálního zabezpečení ve výši 284 830,- Kč, byly zajištěny majetkem dlužníka. Pohledávky všech věřitelů byly přezkoumány. Avšak věřiteli č. 7 Telefónica O2 Czech Republic, a.s., který si přihlásil pohledávky v celkové výši 70 861,77 Kč, byly insolvenčním správcem v části 8 520,40 Kč co do výše popřeny. Jelikož věřitel Telefónica O2 neprokázal nárok na náklady exekučního řízení ve stejné výši, protože usnesení v dané exekuční věci nebylo opatřeno doložkou právní moci. Následně insolvenční správce popřel přihlášku pohledávek věřitele č. 5 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., jenž přihlásil celkem 19 836,20 Kč, a to do výše 6.295,- Kč, jelikož nebyl doložen nárok na náklady exekučního řízení. Dále tomuto věřiteli popřel 0,20 Kč za úrok z prodlení za dny 6. ledna až 7. ledna. 2010, jelikož v této době byl dlužník již v úpadku. Na přezkumném jednání byla též rozebrána zpráva insolvečního správce o dosavadní činnosti a ekonomické situaci, kde insolvenční správce sdělil následující skutečnosti. Dlužník neposkytl insolvenčnímu správci stanovené účetní závěrky ani žádné jiné účetní doklady. Insolvenčnímu správci bylo sděleno, že část je v držení Policie ČR z důvodu vyšetřování aktivit společnosti Makako s.r.o. a zbytek byl ztracen. Byly mu předány pouze následující doklady: živnostenský list, koncesní listiny a daňová přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2004 a 2005. Insolvenční správce sdělil insolvenčnímu soudu, že požádal o součinnost Český úřad zeměměřičský a katastrální, Středisko cenných papírů, místně příslušný registr dopravních vozidel, vybrané banky a spořitelny, nicméně žádný z těchto subjektů nepotvrdil existenci jiného majetku, než který byl uveden v soupisu majetkové podstaty. Do soupisu majetkové podstaty náležel pouze jeden nemovitý majetek, a to budova bez čísla popisného na parcele č. 566, 20
zapsané na LV č. 424 pro obec a v katastrálním území Český Dub. Jednoduše řečeno, jednalo se pouze o plechovou garáž, která byla předmětem zástavy věřitele č. 2 a č. 8. Dlužník nebyl zaměstnán a nedisponoval jiným majetkem, který by náležel do majetkové podstaty. Na přezkumném jednání byl tedy návrh na prohlášení konkursu posouzen jako opodstatněný. 2.1.2
Průběh konkursního řízení
Po přezkumném jednání začal samotný proces konkursního řízení, jehož hlavním cílem bylo přeměnit majetek sepsaný v majetkové podstatě dlužníka na peníze. Ve zprávě č. 2. insolvenčního správce o dosavadní činnosti a ekonomické situaci dlužníka, podané dne 14. července 2010, je uvedeno, že v tomto konkursním řízení přichází v úvahu zpeněžit jedinou věc, a to nemovitost sepsanou v soupisu majetkové podstaty. Insolvenční správce v první řadě, jelikož se jedná o předmět zástavy a zajištění věřitelé si to vyžádali, zadal soudnímu znalci, aby vyhotovil odhad nemovitosti. Ten její cenu odhadl na 100 000,- Kč. Insolvenční správce zadal inzerci tamní realitní kanceláři. Na jejich nabídku
zareagoval
pouze
jediný
zájemce,
jehož
nemovitost
sousedí
s nabízenou nemovitostí. Za danou nemovitost byl zájemce ochoten zaplatit pouze 20 000,- Kč, což odůvodnil tím, že se nemovitost nachází ve špatném stavu, není k ní zajištěn přístup a jsou s ní spojené ekologické škody. V souvislosti s takto nízkou cenou je nutno brát v úvahu, že tato nemovitost byla již několikrát předmětem daňové exekuce, ale bez jakéhokoli výsledku zpeněžení. Tyto informace pak insolvenční správce předal zajištěným věřitelům a žádal je o jejich vyjádření, zda nemovitost prodat jedinému zájemci. Dne 26. července. 2010 insolvenční správce podal žádost insolvenčnímu soudu s tím, aby mu udělil souhlas se zpeněžením dané nemovitosti, jelikož oba zajištění věřitelé udělili souhlas s prodejem za 20 000,- Kč. Insolvenčnímu soudu tedy nic nebránilo, aby tento souhlas udělil. Vydal tedy usnesení, kde insolvenčnímu správci uděluje souhlas ke zpeněžení majetkové podstaty (plechové garáže) mimo dražbu, jedinému zájemci Tomášovi Erbertovi za cenu 20 000,- Kč. Daň z převodu nemovitosti hradil kupující. Před tím, než však došlo k vyplácení výtěžku ze zpeněžení z prodeje zajištěným věřitelům, je zapotřebí vypočítat čistý výtěžek zpeněžení: 21
Výpočet čistého výtěžku zpeněžení Výtěžek zpeněžení ………………………………… 20 000,- Kč Náklady na správu ……………………………………3 263,- Kč (znalecký posudek) Odměna správce 2% + DPH …………………………480,- Kč Čistý výtěžek zpeněžení 16 257,- Kč (náklady a odměna jsou uvedeny včetně 20% DPH) Nyní insolvenční správce s povolením soudu rozdělí čistý výtěžek mezi zajištěné věřitele v procentuálním poměru dle výše jejich přihlášených pohledávek. Tab. 1 Rozdělení čistého výtěžku mezi zajištěné věřitele
Věřitel Finanční úřad v Turnově
ČSSZ
Výše pohledávek
Procenta
Výtěžek
682 144,50 Kč
70,54 %
11 467,69 Kč
284 830,- Kč
29,46 %
4 789,31 Kč
Zdroj: ISIR [online], 2012
Insolvenční správce svoji další dohledávací činností zjistil, že dlužník disponuje movitým majetkem, který nebyl sepsán v soupisu majetkové podstaty, a to plechovou šatní skříní. Dne 21. února 2011 tuto skříň doplnil do soupisu majetkové podstaty a 22. prosince téhož roku požádal insolvenční soud o souhlas se zpeněžením šatní skříně. Insolvenční soud 6. ledna 2012 souhlasil, s jejím prodejem společnosti H Property Group za cenu 300,- Kč.
22
2.1.3
Zrušení konkursního řízení
Po prodání veškerého majetku dlužníka a ukončení všech incidenčních sporů se konkurs dostává do poslední fáze. Insolvenční správce tedy 31. srpna 2012 podává na insolvenční soud konečnou zprávu, ve které se vyjadřuje ve věci výtěžku ze zpeněžení majetkové podstaty, o svých výdajích a odměně. Do této zprávy se započítává pouze výtěžek ze zpeněžení nezajištěného majetku. Majetek, jenž je předmětem zástavy, se vyúčtovává zvlášť, a to před podáním konečné zprávy. Výtěžek zpeněžení celkem ....................................................................... 300,- Kč Výdaje majetkové podstaty: a) hotové výdaje správce - hotové výdaje insolvenčního správce – cestovné …......………...…… 1 238,.-Kč - poštovné .................................................................................................. 26,- Kč Hotové výdaje celkem ………………………………………..…………….. 1 264,-Kč b) vyúčtování odměny insolvenčního správce - odměna dle vyhlášky č. 313/2007 (§ 1 odst. 3, odst. 5) .................... 45 000,- Kč - DPH v sazbě 20% ............................................................................... 9 000,- Kč Odměna celkem …..………………………………………………….…… 54 000,- Kč Výdaje majetkové podstaty celkem ..................................................... 55 264,- Kč Odměna a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 55 264,-Kč budou uhrazeny v části 300,-Kč z výtěžku zpeněžení a v části 54 964,-Kč z prostředků státního rozpočtu. (justice.cz, 2012)[online] Na základě této konečné zprávy insolvenční soud vydal vyhlášku, v níž vyzval věřitele a dlužníka daného insolvenčního řízení, aby v případě nesouhlasu podali námitku, ve které vyjádří důvod svého nesouhlasu. Námitku by případně museli podat ve dvojím provedení zvlášť pro soud a insolvenčního správce. Jelikož 23
věřitel ani dlužník nevyužili svého práva podat námitku, vydal insolvenční soud usnesení o schválení konečné zprávy (příloha č. 4), v němž schvaluje konečnou zprávu insolvenčního správce a přiznává mu jeho odměnu.
2.2 MIROSLAV JIRSA Druhým případem, který bude rozebrán v této práci, je případ dlužníka Miroslava Jirsy vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod č.j. KSHK 42 INS 14002/2012. Z konkursů není snadné vybrat vhodné případy, a proto byl vybrán ten, který sice ještě není ukončen, ale již teď je z následujících informací jasné, že dojde k vysokému uspokojení věřitelů. 2.2.1
Zahájení konkursního řízení
Konkursní řízení dlužníka Miroslava Jirsy začalo dne 11. června 2012, kdy byla insolvenčním soudem vydána vyhláška o zahájení konkursního řízení. Ta byla vydána na základě podaného návrhu věřitelem IT Credit, s.r.o. Dlužník však využil svého práva a vznesl nesouhlas s podaným návrhem na zahájení insolvenčního řízení. Insolvenční soud tedy nařídil soudní jednání na 24. září 2012, na němž se projednávala oprávněnost příslušného návrhu. Na tomto soudním jednání byly předkládány důkazy ze strany dlužníkových věřitelů, především platební a exekuční příkazy vydané okresními soudy. Dlužník argumentoval pouze tím, že dluhy vznikly v době prvního manželství, které již netrvá, ale dodnes nebylo vypořádáno SJM s bývalou manželkou a on sám již není schopen splácet své závazky. Dlužník totiž pobírá pouze invalidní důchod 1. stupně ve výši 4 151,- Kč. Z této částky však není možno provádět žádné srážky. Insolvenční soud tedy shledal návrh na zahájení insolvenčního řízení za oprávněný a přikročil k jedinému řešení úpadku - konkursu. Dlužník má své závazky z podnikání z doby, kdy podnikal v zemědělství. Jedná se tedy o podnikatelské dluhy, a proto nepřichází v úvahu řešení úpadku oddlužením. 5. října 2012 insolvenční soud vydává usnesení, kde prohlašuje konkurs na majetek dlužníka Miroslava Jirsy. Dále pak ustanovuje insolvenčním správcem IREKON, v.o.s. a vyzývá zbylé dlužníkovy věřitele, aby do 30 dnů podali přihlášky svých pohledávek na daný insolvenční soud. V neposlední řadě insolvenční soud nařizuje přezkumné jednání 3. prosince 2012. 24
Na přezkumném jednání bylo zjištěno, že do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo celkem 12 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 1 803 768,65 Kč. Z toho pohledávky věřitelů č. 1 (IT Credit, s.r.o. ve výši 1 276 223,68 Kč) a č. 6 (Česká správa sociálního zabezpečení ČR ve výši 14 122,- Kč) jsou zajištěny majetkem ve vlastnictví dlužníka. Dále bylo insolvenčním správcem zjištěno, že dlužník má vlastnická práva k nemovitostem, konkrétně k rozestavěné budově na stavební parcele č. 432. Dále má pak dlužník vlastnická práva hned k pěti pozemkům, zapsaných na LV č. 797 a LV č. 802 a v katastrálním území Víchová nad Jizerou. Hodnota všech nemovitostí byla soudním znalcem odhadnuta na cca 3 000 000,- Kč. 2.2.2
Zpeněžení majetkové podstaty
Jak bylo zmíněno na začátku této kapitoly, konkursní řízení dlužníka Miroslava Jirsy je teprve na začátku. Nicméně již teď se dá očekávat, že pohledávky všech přihlášených věřitelů do tohoto insolvečního řízení budou uspokojeny ve stoprocentní výši. Postup bude následující: insolvenční správce se bude muset vypořádat se SJM z prvního manželství, jelikož majetek sepsaný v majetkové podstatě dlužníka byl nabyt v době trvání tohoto manželství. Vypořádání SJM proběhne pravděpodobně tak, že veškerý majetek dlužníka se zpeněží a peníze, po vyplacení schválených pohledávek, odměny a nákladů insolvenčního správce, budou mezi manžele rozděleny v poměru 50:50. Výpočet čistého výtěžku zpeněžení Výtěžek zpeněžení ……………………………...…… 2 000 000,- Kč Náklady insolvenčního správce…..…………….….…...10 000,- Kč (znalecký posudek, cestovné, poštovné, atd.) Odměna správce 2% + DPH ………..…………………..48 400,- Kč Čistý výtěžek zpeněžení 1 941 600,- Kč (náklady a odměna jsou uvedeny včetně 21% DPH) Pokud se tedy nemovitosti prodají za 2 000 000,- Kč, což jsou 2/3 z odhadované ceny, a to jest reálné, byl by čistý výtěžek zpeněžení 1 941 600,- Kč. Naproti 25
tomu celková výše přihlášených pohledávek činí 1 803 768,65 Kč. Uspokojení přihlášených pohledávek by v tomto případě bylo 100%. Na vypořádání SJM by zbylo 137 831,35 Kč. Dlužník a jeho manželka by každý dostali cca 65 915,- Kč. Jak je na tomto případě vidět, konkurs by měl smysl. Dlužník by se ze své tíživé situace dostal a byl by bez dluhů. Věřitelé by též dosáhli svého a jejich pohledávky by byly uspokojeny v plné výši.
2.3
Porovnání obou případů z praxe
Pro lepší názornost následuje tabulka, v níž jsou porovnávány důležité parametry dvou konkrétních případů insolvence, které byly představeny výše. Jde o případy úpadce MAKAKO s.r.o. a Miroslava Jirsy: Tab. 2 Porovnání konkursních řízení
MAKAKO s.r.o.
Miroslav Jirsa
3 235 992,03 Kč
1 803 768,65 Kč
Výtěžek ze zpeněžení majetku
20 300,00 Kč
2 000 000,00 Kč
Náklady insolvenčního správce
4 527,00 Kč
10 000,00 Kč
Odměna insolvenčního správce
54 480,00 Kč
48 400,00 Kč
0%
100%
1,68%
100%
3 roky
Cca 2 roky
Výše pohledávek
% míra uspokojení nezajištěných věřitelů % míra uspokojení zajištěných věřitelů Délka trvání
26
Zhodnocení současného stavu a celkové problematiky
3
Ke zhodnocení současné stavu bude nejlepší použít následující grafy, ve kterých je zachycen celkový vývoj podaných insolvenčních návrhů od roku 2008 až do roku 2011.
Vývoj insolvenčních řízení v ČR 30000 24353
25000
Počet
20000
17600 13919
15000
5000 0
9066
8394
10000 4600
3824
1687
4852
4570
2913 2008
2009
2010
6753
2011
Rok Celkem
Podnikatelé
Nepodnikatelé
zdroj: asis.cz [online], 2012 Obr. 1 Vývoj insolvenčních řízení v ČR
3.1 Přetížení insolvenčních soudů Jak je z tohoto grafu evidentní, insolvence má trend rapidního vzestupu, a to především u nepodnikatelských subjektů. Vše je zapříčiněno ekonomickou krizí, která zasáhla ČR v posledních letech a přivedla do úpadku i nemalé firmy, jako například loterijní společnost Sazka, prodejce pohonných hmot konsorcium B + K a cestovní kancelář Sunny Days. (konkursni-noviny.cz, 2012), [online] V důsledku toho se
insolvenční soudy dostávají do situace, kdy jsou velice
přetíženy, tudíž i banální insolvenční řízení mohou trvat léta. Tento fakt dokazuje
27
i následující tabulka, která zachycuje aktuální počet insolvenčních řízení na jednotlivých soudech. Tab. 3 Aktuální počet insolvenčních řízení na jednotlivých soudech
Počet řízení
Krajský soud Krajský soud v Brně
15385
Krajský soud v Ostravě
15158
Krajský soud v Ústí nad Labem
10248
Městský soud v Praze
9544
Krajský soud v Plzni
8633
Krajský soud v Praze
7288
Krajský soud v Hradci Králové
6609
Krajský soud v Českých Budějovicích Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci
4588
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci
1454
3581 2929
Zdroj: insolvence.statnisprava.cz [online], 2012
V případě Makako s.r.o. popsaném v kapitole č. 2.1. této bakalářské práce byl konkurs prohlášen 6. ledna 2010, konečná zpráva insolvenčního správce byla schválena 30. října 2012, avšak k úplnému ukončení konkursu do data odevzdání této práce nedošlo. V tomto případě tedy konkurs, kdy dlužník disponoval majetkem nepatrné hodnoty proti jeho závazkům, trvá již skoro 3 roky.
3.2 Nevčasné podání insolvenčního návrhu Uspokojení nezajištěných věřitelů v předchozím případě Makako s.r.o. bylo nulové a stejně tak uspokojení zajištěných věřitelů bylo zanedbatelné. Dokonce muselo být využito peněz ze státního rozpočtu, aby mohla být odměněna práce a uhrazeny náklady insolvenčního správce. Dlužník disponoval majetkem, jehož hodnota byla nepatrná. Kde je tedy majetek, který byl používán k podnikání? Můžeme totiž předpokládat, že dlužník nepodnikal pouze s plechovou boudou a skříní. Z toho důvodu lze usuzovat, že dlužník neprohlásil úpadek včas, a tím se dostal do situace, kdy mu insolvenční řízení nikterak nepomůže. 28
V druhém příkladě u dlužníka Miroslava Jirsy, lze očekávat, že po skončení tohoto konkursního řízení, bude dlužník již bez závazků. Dlužník totiž stále disponuje hodnotným majetkem, rovněž díky tomu, že návrh na zahájení insolvenčního řízení byl podán včas.
3.3 Šikanózní návrhy
Počet
Počet prohlášených konkursů a podaných návrhů na prohlášení konkursu 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
6753 4852 3824
1141
1687
1601
1553
2008
2009
2010
1778
2011
Rok Počet prohlášených konkursů
Počet podaných návrhů na prohlášení konkursu
Zdroj: financninoviny.cz [online], 2012 Obr. 2 Počet prohlášených konkursů a podaných návrhů na prohlášení konkursů
Pokud se podíváme na výše uvedený graf, lze z něj vyčíst, že mnoho z podaných návrhů na prohlášení konkursu je neopodstatněných. Tyto neopodstatněné návrhy se v praxi nazývají jako šikanózní. (konkursni-noviny.cz, 2012), [online] Věřitel totiž na svého dlužníka podá insolvenční návrh, což dle IZ může, ale dlužník však nemusí být v takové situaci, že není schopen splácet své závazky. Dlužníkovi po podání šikanózního návrhu nastávají problémy, které ho mohou dovést až do skutečného úpadku. Dlužník totiž musí po prohlášení úpadku omezit nakládání se svým majetkem. Pokud má dlužník více věřitelů, jejichž pohledávky nemusí být po splatnosti, tak tito věřitelé též přihlásí své pohledávky do insolvenčního řízení a ve většině případů pozastaví spolupráci s dlužníkem. To tedy vede k tomu, že dlužník je nucen pozastavit svoji podnikatelskou 29
činnost, tím pádem negeneruje žádné příjmy a není tedy schopen plnit své závazky vůči ostatním věřitelům. Insolvenční soud tento šikanózní návrh odmítne, jelikož dlužník bude schopen prokázat, že zákonem stanovené předpoklady pro vyhlášení úpadku, které jsme si uvedli v první kapitole této bakalářské práce, nesplňuje, a tudíž insolvenční řízení je neopodstatněné. K přihlédnutí ke lhůtě mezi podáním návrhu a přezkumným jednáním, kde se daný návrh projedná, je velice dlouhá doba. Za tuto dobu se dlužník může skutečně ocitnout v úpadku a nezbude mu nic jiného než úpadek vyhlásit. Tyto šikanózní návrhy jsou převážně využívány lichvářskými firmami, které skupují pohledávky, anebo se za určitých předpokladů dají využít i pro konkurenční boj. Nicméně tyto šikanózní návrhy jsou dalším problémem nejen pro podnikatele, ale i pro fyzické osoby – nepodnikatele, a to ze stejného důvod: poškodit osobu a dobré jméno.
30
4
Návrhy na zlepšení průběhu konkursního řízení
V předchozí kapitole byla nastíněna současná praktická situace konkursů a stav, ve kterém se insolvenční řízení nachází. Bylo naznačeno hned několik problémů, které by bylo zapotřebí zlepšit a tím pádem by došlo k zefektivnění insolvenčních řízení. Především v oblasti konkursního řízení. Konkrétně se tedy jedná o následující problémy: 1) přetíženost insolvenčních soudů 2) nevčasné podání insolvenčního návrhu 3) šikanózní návrhy ze strany věřitelů K řešení těchto problémů by bylo možné navrhnout následující opatření, která by mohla eliminovat dané nedostatky a následně tedy zlepšit průběh celého konkursního řízení. 4.1 Rozhodovací pravomoc insolvenčního správce Problémem č. 1 je, že insolvenční soudy se v současnosti nacházejí v takové situaci, že se do budoucna dá očekávat kolaps. Je to zapříčiněno i šikanózními návrhy, které však budou rozebrány až v poslední části této kapitoly. Jedním z možných důvodů
přetíženosti insolvenčních soudů je i postup daný
insolvenčním zákonem, v rámci něhož je insolvenční soud povinen dávat svolení, jednoduše a laicky řečeno, „na všechno“. Především pak na zpeněžení jakéhokoli majetku sepsaného v majetkové podstatě. Tedy i majetek nepatrné hodnoty, kterým je například plechová skříň uvedená výše v této bakalářské práci, mohl insolvenční správce zpeněžovat, až po schválení věřitelským výborem a insolvenčním soudem. V současné době je evidováno cca 6 500 prohlášených konkursních řízení (Insolvence.statnisprava.cz, 2012), [online]. Je tedy zřejmé, že soudy musí být zahlceny žádostmi insolvenčních správců o udělení souhlasu se zpeněžením drobného majetku, který vstupuje v podstatě do každého konkursního řízení. Insolvenční soudy na takovéto nepodstatné rozhodnutí musí napsat a vydat usnesení, což samozřejmě ubírá jejich drahocenný čas.
31
Řešením by mohlo být udělení insolvenčnímu správci větší rozhodovací pravomoc ohledně tohoto nepatrného majetku. Stačil by tedy pouze souhlas věřitelského výboru či zástupců věřitelů. Abychom byli konkrétnější, jednalo by se o majetek do 100.000,- Kč a zároveň o majetek, který je svojí hodnotou vůči celkové výši přihlášených pohledávek zanedbatelný. Tedy majetek, který by při zpeněžení podstatně neovlivnil dané insolvenční řízení ve vztahu k celkové výši přihlášených pohledávek. Například pokud by se jednalo o prodej motorového vozidla za 50.000,- Kč a výše přihlášených pohledávek by byla 2.000.000,- Kč, tak je zcela zřejmé, že zpeněžení tohoto vozidla nikterak neovlivní dané insolvenční řízení. Nevýhodou tohoto řešení by mohlo být, že bez dozoru soudu bude majetek dlužníka zpeněžován za podstatně nižší ceny, například osobám blízkým insolvenčnímu správci. Existuje zde nicméně stále věřitelský výbor, či zástupci věřitelů, v jejichž zájmu rozhodně nebude prodávat majetek pod cenou. Neboť jednak by to bylo v rozporu s jejich zájmy a dále pak odměna insolvenčního správce ze zpeněžení je procentuálně vypočítávána z prodejní ceny.
4.2 Kontrolní systém finanční situace podnikatele Druhý problém, který byl uveden, bylo nevčasné podání insolvenčního návrhu na řešení podnikatelského úpadku. Dlužník nechá zajít svoji tíživou situaci až do stádia, kdy už mu není pomoci a jeho dluhy jsou s ním spojeny až dokonce jeho života. Musí se však rozlišit mezi podnikatelem jako fyzickou osobou a jako právnickou osobou. Po skončení konkursního řízení u fyzické osoby dluhy nezanikají a rozvrhové usnesení se mění na exekuční titul. Tedy věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení a tyto byly insolvenčním soudem uznány, se mohou po skončení konkursu opět běžnou exekuční cestou domáhat zbytku svých pohledávek. Kdežto po skončení konkursu u právnické osoby, se tento subjekt zlikviduje, a tím pádem ve většině případů i veškeré závazky zanikají s ním. To však není pravidlem. Nicméně aby došlo k většímu uspokojení věřitelů, a tím pádem k razantnímu snížení dluhu i z pohledu dlužníka, bylo by zapotřebí nastavit přísnější kontrolní systém. Například kontrolní mechanismus podobný účetní závěrce, který by podrobně zachycoval stav mezi aktivy a pasivy nebo příjmy a výdaji. Tento 32
kontrolní prvek by měl být veřejně přístupný, minimálně aspoň pro dlužníkovy věřitele. Věřitelé by tedy měli přehled o ekonomické situaci dlužníka. U právnických osob a fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku již obdobná praxe funguje. Právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku jsou povinny v obchodním rejstříku vedeném příslušným krajským soudem zveřejňovat účetní závěrky (§ 21a ZÚ). Dlužníci už delší dobu musí vědět, že jim hrozí úpadek a určitě nezjistí, že nejsou schopni splácet, nebo že jsou předluženi až v momentě, kdy už nevlastní skoro nic. Pokud by tedy dlužník prohlásil úpadek dříve, bylo by mu možno ze strany insolvenčního správce ještě pomoci. Dlužník by podal návrh na vyhlášení moratoria, což je jednoduše řečeno odklad splatnosti nějakého závazku, a následně by insolvenční správce mohl dlužníkovi pomoci s jeho podnikatelskou činností. Případně by se mohl zpeněžit dlužníkův podnik jako celek, nebo by se jeho činnost mohla obnovit a on by byl schopen své závazky opět platit. Došlo by k tzv. reorganizaci (viz § 31b a dále). V tom případě by uspokojení bylo rozhodně mnohem větší.
4.3 Složení kauce navrhovatelem Třetím a posledním problémem, který byl zmíněn v této bakalářské práci, jsou tzv. šikanózní návrhy ze strany věřitelů. I zde se nabízí určité smysluplné řešení. Dle § 108 IZ může insolvenční soud po navrhovateli na zahájení insolvečního řízení, v tomto případě tedy věřiteli, požadovat složení zálohy do určité výše. Ale pokud je návrh zamítnut kvůli, a to i v případě neoprávněnosti, je tato záloha vrácena zpět navrhovateli, jelikož se jedná o zálohu na náklady insolvenčního řízení. Řešení, jak zamezit takovýmto neoprávněným návrhům, by bylo složení takové kauce, která by v případě zjištění úpadku byla vrácena, avšak pokud by bylo prokázáno, že návrh byl podat bezdůvodně, kauce by propadla a dlužník by se mohl domáhat náhrady vzniklé škody. Samozřejmě by se kauce odvíjela od velikosti společnosti, protože v konkurenčním boji, například mezi obřími developerskými firmami není ani 100 000,- Kč žádná horentní suma. Proto by kauce mohla být vypočítávána, například dle obratu firmy, na níž má být zahájeno insolvenční řízení. Jednalo by se řádově o 5 až 10% z obratu, ale rozhodně by musela být nastavena nejvyšší možná kauce. Pokud by kauce 33
neměla maximální hranici, mohlo by se stát, že firmy, které mají obrat ve stovkách miliónů, by byly ve značné výhodě. Na základě této kauce by se tedy dalo očekávat, že tyto šikanózní návrhy by se omezily a tím pádem by se odlehčilo insolvenčním soudům, které by se následně mohly více věnovat podstatnějším insolvenčním kauzám, a ty by se tím pádem urychlily. Navíc by dlužníci nemuseli s tímto nespravedlivým napadením nikterak soupeřit.
34
Závěr V této bakalářské práci byl vytyčen cíl nalézt v praktické realizaci insolvenčního řízení – konkrétně konkursu – některé nedostatky a navrhnout jejich možné odstranění. V první části práce byl z právního hlediska popsán postup konkursního řízení. Byl vysvětlen samotný pojem konkurs a pojmy s ním spojené. Dále bylo postupováno od samotného zahájení insolvenčního řízení, tedy od podání insolvenčního návrhu, přes samotný průběh řízení, čímž máme na mysli především zpeněžování majetkové podstaty dlužníka, až do podání konečné zprávy insolvenčního správce. Jádrem bakalářské práce byla pak druhá část, v níž byly analyzovány dva skutečné příklady konkursního řízení, jež se od sebe diametrálně liší. V prvním příkladě byla nastíněna situace, v níž bylo konkursní řízení zcela bezpředmětné, jelikož uspokojení věřitelů bylo téměř nulové.
Naopak v druhém příkladě
proběhla realizace insolvenčního řízení tak, že pohledávky věřitelů byly uspokojeny v plné výši, a tím pádem byl dlužníkův úpadek vyřešen. Druhá kapitola byla následně východiskem pro zhodnocení současného stavu insolvenčních řízení. Byly definovány tři základní problémy, na které byla navržena možná opatření k jejich eliminaci a samozřejmě ke zlepšení stavu, v němž se insolvenční řízení nachází. 1)
Jedním
z největších
přítomných
problémů
je
enormní
přetíženost
insolvenčních soudů, která je způsobena hlavně nedostatečným rozdělením kompetencí mezi jednotlivé aktéry. Soud tak musí rozhodovat o věcech, které by se obešly bez jeho souhlasu, přičemž dostatečným kontrolním mechanismem by mohl být pouze věřitelský výbor či zástupce věřitelů. 2) Díky slabému průběžnému kontrolnímu mechanismu je v současnosti velmi obtížné odhalit finanční problémy podnikatelského subjektu včas. Takové včasné odhalení by přitom vedlo k mírnější formě insolvenčního řízení (reorganizaci), což by bylo ku prospěchu všech zúčastněných stran, primárně dlužníka a věřitelů. 35
3) V nekalé soutěži bývá insolvenční řízení zneužíváno jako prostředek k šikaně a poškození konkurence. Z tohoto důvodu se zdá, že v současné podobě insolvenčního zákona chybí nějaká podoba ochrany dlužníka. Takovou ochranou by mohlo být složení finanční zálohy odpovídající 5-ti až 10-ti % obratu firmy, na níž byl podán návrh k insolvenci a kterou by navrhovatel ztratil v případě prokázání neoprávněnosti návrhu. Záloha by však měla určitou nejvyšší hranici, aby nedocházelo ke zvýhodňování firem s miliónovými obraty. Přínosem této bakalářské práce jsou hned tři možná opatření, která by v případě jejich zavedení měla jednak urychlit samotné insolvenční řízení a také poskytnout ochranu jak pro věřitele, tak i pro samotného dlužníka. Insolvenční soudy se nacházejí v situaci, kdy jsou zahlceny žádostmi insolvenčních správců s prodejem drobného hmotného majetku. Možným opatřením ke zrychlení samotného insolvenčního řízení by bylo přenesení pravomocí na insolvenčního správce, což by vedlo k odlehčení insolvenčních soudů. Bylo by také nutno nastavit přísnější kontrolní systém dlužníka, například v podobě účetní závěrky, která by včas odhalila jeho špatnou ekonomickou situaci. Posledním přínosem této bakalářské práce je složení kauce na zahájení insolvenčního řízení, jež by ochránila samotného dlužníka před tzv. šikanózními návrhy, které jsou využívány jako nástroj v nekalé soutěži. Tyto návrhy by měly přispět k tomu, že by insolvenční soudy nemusely řešit takové kvantum neopodstatněných návrhů, které zbytečně brzdí ostatní insolvenční řízení. Předložené přínosy by bylo nutno ještě konfrontovat se širší platnou a účinnou legislativou (Občanský zákoník, Obchodní zákoník, Trestní zákoník, atd.). Jejich směr se ovšem zdá být přínosný pro současný stav insolvenčních řízení.
36
Seznam literatury Asociace insolvenčních správců (ASIS). Tisková zpráva o vývoji insolvencí v České republice v červenci 2012 [online]. [cit. 2. 9. 2012]. Dostupné z: Finanční noviny: V ČR prohlášeno na firmy 1778 konkursů, o 117 více než předloni
[online],
2012
[cit.
31.
11.
2012].
Dostupné
z:
Insolvenční rejstřík (ISIR) [database online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 31. 11. 2012]. Dostupné z: Konkursní noviny: Firem i osob v insolvenci loni podstatně přibylo…[online], 2012,
[cit.
1.
12.
2012].
Dostupné
z:
http://www.konkursni-
noviny.cz/clanek.html?ida=2909 Konkursní noviny: Oběti šikanózních návrhů by se mohly častěji domoci svých práv [online], 2010, [cit. 4. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.konkursninoviny.cz/clanek.html?ida=2438 KOZÁK, J., BUDÍN, P., DADAM, A., PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. 1. vyd., Praha: ASPI, a.s., 2008, s. 928, ISBN 978-80-7357-375-1 LANDA, M. Ekonomika insolvenčního řízení. 1. vyd., Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, ISBN 978-80-7418-031-6 MARŠÍKOVÁ, J. INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ z pohledu dlužníka a věřitele. 2. vyd., Praha: LINDE, 2011, ISBN 978-80-7201-862-8 Státní správa: Statistika – Soudy [online], 2012 [cit. 3. 12. 2012]. Dostupné z: Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční řízení) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 37
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj insolvenčních řízení v ČR………………………………………..……27 Obr. 2 Počet prohlášených konkursů a podaných návrhů na prohlášení konkursů………………………………………………………………………..29
Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení čistého výtěžku mezi zajištěné věřitele.………………………. 22 Tab. 2 Porovnání konkursních řízení …...…………………………………………..26 Tab. 3 Aktuální počet insolvenčních řízení na jednotlivých soudech…………....28
38
Seznam příloh Příloha č. 1......................................................................................................... 40 Příloha č. 2......................................................................................................... 43 Příloha č. 3......................................................................................................... 45 Příloha č. 4......................................................................................................... 49
39
Příloha č. 1
40
41
42
Příloha č. 2
43
44
Příloha č. 3
45
46
47
48
Příloha č. 4
49
50
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Lukáš Fapšo
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
Problematika konkursního řízení z pohledu NÁZEV PRÁCE
podnikatele
VEDOUCÍ PRÁCE
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
KATEDRA
KFDP - Katedra finančního a daňového práva
POČET STRAN
50
POČET OBRÁZKŮ
2
POČET TABULEK
3
POČET PŘÍLOH
4
STRUČNÝ POPIS
ROK ODEVZDÁNÍ
2013
Cílem práce je popsat problematiku související s řešením podnikatelského úpadku formou konkursu, dále specifikovat základní postupy a poukázat na důsledky, které tato forma řešení úpadku přináší, a to zejména z pohledu dlužníka – úpadce. V neposlední řadě zhodnotit dosavadní běžnou praxi v konkursním řízení a navrhnout možná opatření ke zlepšení průběhu tohoto řízení.
KLÍČOVÁ SLOVA Insolvence, konkurs, úpadek, podnikatel
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Lukáš Fapšo
FIELD
6208R087 Business Management and Sales
THESIS TITLE
Issue of bankruptcy proceedings from the perspective of entrepreneurs
SUPERVISOR
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph.D.
DEPARTMENT
KFDP - Department of Financial and Tax Law
NUMBER OF PAGES
50
NUMBER OF PICTURES
2
NUMBER OF TABLES
3
NUMBER OF APPENDICES
4
SUMMARY
YEAR
2013
The aim of this thesis is to describe the issue of dealing with business decline by bankruptcy, further specify the basic procedures and highlight the consequences of this form of bankruptcy resolution brings, especially from the perspective of the entrepreneurs - debtor. Finally, to assess the current practices in the bankruptcy proceedings and propose measures to improve the course of these proceedings
KEY WORDS Insolvency, bankruptcy, business
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
