ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁ
2011
SKÁ PRÁCE
Lucie Samešová
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finan ní management
Lokalizace výrobního materiálu v zahrani í a úloha Controllingu ve Škoda Auto
Lucie SAMEŠOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Jan Dušek
0
ANOTA NÍ ZÁZNAM
AUTOR
Lucie Samešová
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finan ní management
NÁZEV PRÁCE
Lokalizace výrobního materiálu v zahrani ní a úloha Controllingu ve Škoda Auto
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Jan Dušek
INSTITUT
IUF ŠAVŠ
PO ET STRAN
49
PO ET OBRÁZK
10
PO ET TABULEK
4
PO ET P ÍLOH
0
STRU NÝ POPIS
Bakalá ská práce se zabývá lokalizací výrobního materiálu na zahrani ních trzích, p edevším pak v Rusku a Indii, a úlohou controllingu Škoda Auto v procesu lokalizace. Cílem práce je vysv tlit pojem lokalizace, popsat její proces a zhodnotit ho.
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
V práci jsou p edstaveny zahrani ní projekty Škoda Auto, struktura Feasibility Study a práce je dopln na o p íklad finan ního vyhodnocení lokalizovaného výrobního materiálu.
KLÍ OVÁ SLOVA
Lokalizace, Controlling, Zahrani ní projekt, Feasibility Study
1
ANNOTATION
AUTHOR
Lucie Samešová
FIELD
6208R163 Business administration and financial management
THESIS TITLE
Localisation of production material within foreign markets and function of Controlling of Škoda Auto
SUPERVISOR
Ing. Jan Dušek
INSTITUTE
IUF ŠAVŠ
NUMBER OF PAGES
49
NUMBER OF PICTURES
10
NUMBER OF TABLES
4
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
YEAR
2011
This bachelor thesis deals with localization of production material within foreign markets, especially in Russia and India, and function of Controlling of Škoda Auto within this process. The goal of the thesis is to explain the term of localization and describe its process. The foreign projects of Škoda Auto and structue of Feasibility Study are introduced in this thesis, which is supplemented with exsample of financial assessment of locally sourced production material.
KEY WORDS
Localisation, Controlling, Local assembly project, Feasibility Study
2
Prohlašuji,
že
jsem
bakalá skou
práci
vypracovala
samostatn
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramen autorská práva (ve smyslu zákona
je úplná a v práci jsem neporušila . 121/2000 Sb., o právu autorském
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 24. 1. 2011 3
kuji panu Ing. Janu Duškovi za odborné vedení bakalá ské práce. Pod kování pat í také panu Davidovi Skalskému, MBA, který mi poskytl praktické znalosti. Dále bych cht la pod kovat pracovník m útvar
Controllingu zahrani ních
projekt , Mezinárodního bussines managementu, útvaru Daní a cel a Nákupu ve Škoda Auto a. s. za pomoc p i zpracování bakalá ské práce a v neposlední ad své rodin za podporu v pr
hu studia. 4
OBSAH
Seznam použitých zkratek .................................................................................................7 1
ÚVOD .........................................................................................................................9
2
ZAHRANI NÍ PROJEKTY VE ŠKODA AUTO ..........................................................11 2.1
Fáze zahrani ního projektu ................................................................................12
2.2
Jednotlivé zahrani ní projekty Škoda Auto.........................................................13
2.2.1
Rusko .........................................................................................................15
2.2.2
Indie............................................................................................................15
2.2.3
ína ............................................................................................................16
2.2.4
Ukrajina ......................................................................................................17
2.2.5
Kazachstán .................................................................................................17
2.3
3
Feasibility Study.................................................................................................17
2.3.1
Struktura FS – rámcové podmínky Škoda Auto ..........................................18
2.3.2
Struktura FS – premisy ŠA .........................................................................19
2.3.3
Rozdíl mezi Pre Feasibility Study a Feasibility Study ..................................20
2.3.4
Feasibility Study projektu Škoda Auto .........................................................20
LOKALIZACE VÝROBNÍHO MATERIÁLU ................................................................21 3.1
Terminologie k procesu lokalizace .....................................................................22
3.2
Proces lokalizace u Škoda Auto .........................................................................23
3.2.1
asová náro nost procesu p i lokalizaci jednoho dílu .................................24
3.2.2
Proces výb ru dodavatel – poptávkové ízení...........................................24
3.3
Controlling zahrani ních projekt .......................................................................26
3.3.1 4
PROJEKT RUSKO ...................................................................................................29 4.1
5
Úloha Controllingu zahrani ních projekt v projektu lokalizace ...................27
Základní informace o Rusku
...........................................................................29
4.1.1
Region Kaluga ............................................................................................29
4.1.2
Automobilový pr mysl.................................................................................29
4.2
OOO Volkswagen RUS......................................................................................30
4.3
Pr myslová montáž ...........................................................................................32
4.4
Termínový plán lokalizace .................................................................................33
4.5
Dodavatelská sí ................................................................................................34
PROJEKT INDIE.......................................................................................................35 5.1
Základní informace o Indii ..................................................................................35
5.1.1
Stát Maharashtra ........................................................................................35 5
5.1.2
6
7
Automobilový pr mysl.................................................................................35
5.2
Skoda Auto India Private Ltd. (SAIPL) ...............................................................36
5.3
Volkswagen India...............................................................................................37
5.4
Termínový plán lokalizace .................................................................................38
5.5
Dodavatelská sí ................................................................................................39
5.6
Clo .....................................................................................................................40
PRAKTICKÝ P ÍKLAD – DRŽÁK NÁRAZNÍKU ........................................................41 6.1
Finan ní vyhodnocení pro Indii ..........................................................................42
6.2
Finan ní vyhodnocení pro Rusko.......................................................................43
6.3
Porovnání Indie vs. Rusko .................................................................................44
ZÁV R .....................................................................................................................45
Seznam použité literatury.................................................................................................47 Seznam tabulek ...............................................................................................................48 Seznam obrázk ..............................................................................................................49
6
Seznam použitých zkratek %
procento suma
A05
Fabia
A4
Octavia Tour
A5
Octavia
AG
Aktiengesellschaft
akciová spole nost
BMG
BauMusterungGenehmigung
schválení konstruk ních vzork
CKD
Complete-Knocked-Down
kompletn rozložený v z
CSC
Corporate Sourcing Committee
CZK EB
na – eská koruna Ergebnisbeitrag
ínos k výsledku
EBRD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj
ECP-3
Controlling zahrani ních projekt
EE
Entscheidungsergebnis
výsledek pro rozhodnutí
EM
Emerging Market
rozvojový trh
EOP
End of production
termín ukon ení výroby
EU
Evropská unie
EUR
na - euro
EVA
Economic Value Added
ekonomická p idaná hodnota
FBU
Fully-Built-Units
kompletn smontovaný v z
FS
Feasibility Study
studie proveditelnosti
GZ
útvar Mezinárodní business management
INR KF
m na – indická rupie Kostenfaktor
nákladový koeficient
km
kilometr
LAP
Langfristiger Absatzplan
dlouhodobý plán odbytu
LC
Local Content
podíl lokalizace
m
metr
mil.
milion
MKD
Medium-Knocked-Down
st edn rozložený v z 7
mld.
miliarda
nap .
nap íklad
NIM
náklady importovaného materiálu
NLM
náklady lokalizovaného materiálu
OOO
spole nost s ru ením omezeným
QPN
Kvalifika ní program pro nové díly
PSK
Výbor pro strategii výrobk
Pre FS
Pre Feasibility Study
prvotní studie proveditelnosti
RFD
Request for deletion
vyjmutí z kusovníku
RUB
na – ruský rubl
SAIC
Shanghai Automotive Industry Corporation
SAIPL SAP
SOP
Skoda Auto India Privated Ltd. System Analyse und
Systémová analýza a programový
Programmentwicklung
vývoj
Start of production
termín zahájení produkce
SK SKD
Škoda Semi-Knocked-Down
áste
rozložený v z
SNS
Spole enství nezávislých stát
STAR
Sourcing Tracking and Reporting
SVW
Shanghai Volkswagen
ŠA
Škoda Auto a. s.
ŠSC
Škoda Sourcing Committee
TER
Target Erreichnungsrunde
TEVON
koncernový systém
tis.
tisíc
tj.
to je
tzv.
takzvaný
VGR
Volkswagen Group Rus
VP
Všeobecná pravidla
VW
Volkswagen
8
1 ÚVOD
Automobilové závody, v etn
Škoda Auto, mají po celém sv
své výrobní
podniky a dce iné spole nosti. P edevším se pak výrobní závody situují do rozvíjejících se zemí ve východní Evrop
a v Asii. P
inou investování do
zahrani í je klesající poptávka i dokonce stagnace zájmu o vozy ve vysp lých zemích, jejichž trh je jimi p esycen. Expanze automobilových výrobc na rozvíjející se (perspektivní) trhy, je pro automobilový pr mysl nutností, nebo zaru uje nár st odbytu, zvýšení prodeje automobil
a zajiš uje konkuren ní výhodu firmy na
tam jším trhu, protože po evropských automobilech na t chto trzích je vysoká poptávka. P i exportu voz
do zahrani í je firma povinna platit dovozní clo
a logistické náklady. Oba tyto faktory p edstavují pro firmu vysoké náklady, které je pot eba optimalizovat pomocí realizace lokální montáže a výroby voz
na
zahrani ním trhu. V roce 2009 zasáhla celý sv t hospodá ská krize, která postihla i celosv tový automobilový trh, p edevším pak výrobce ze západní Evropy a Spojených stát amerických. I p es hospodá skou krizi však automobilka Škoda Auto vykázala kladný hospodá ský výsledek. V dnešní dob
roste prodej voz
závratným
tempem, p edevším pak na zahrani ních trzích. Škoda Auto tak získává významný podíl na celosv tovém automobilovém trhu a napomáhá tomu samotná lokalizace výrobního materiálu, které je tato práce v nována. Cílem bakalá ské práce na téma Lokalizace výrobního materiálu v zahrani í a úloha Controllingu ve Škoda Auto je seznámení se zahrani ními projekty a s nimi spojenou lokalizací ve Škoda Auto, popsat její proces, zhodnotit sou asnou situaci lokalizace výrobního materiálu a doporu it návrhy na zlepšení procesu . První ást bakalá ské práce se zabývá zahrani ními projekty ve Škoda Auto, která vysv tluje fáze projekt a stru
popisuje jednotlivé zahrani ní projekty a zabývá
se Feasibility Study – studií proveditelnosti. Druhá ást práce je v nována pojmu lokalizace výrobního materiálu, jejímu procesu ve Škoda Auto a specifik m projekt Indie a Rusko, kde je lokalizace zavedena. Práce je dopln na o praktický
9
íklad finan ního vyhodnocování z pohledu Controllingu zahrani ních projekt ve Škoda Auto, ve kterém p sobím.
10
2 ZAHRANI NÍ PROJEKTY VE ŠKODA AUTO
V této kapitole se budu v novat zahrani ním projekt m Škoda Auto, ve stru nosti popíšu fáze projektu, p edstavím jednotlivé projekty a strukturu Feasibility Study. Zahrani ní projekty ve Škoda Auto se zam ují p edevším na montáže voz v zemích, které pat í do tzv. Emerging Markets (EM) neboli rozvíjejících se trh . V sou asné dob
ŠA p sobí na trzích v t chto zemích:
ína, Indie, Rusko,
Ukrajina a Kazachstán. V zahrani ních závodech dochází k montáži voz s použitím dodávaných díl
nebo díl od lokálních dodavatel . Motivy firmy pro
výrobu automobil na zahrani ním trhu jsou ryze hospodá ské. Cílem podniku je zv tšit prodejní podíl voz a zajistit si jedine né podmínky zajiš ující konkuren ní výhodu. Prvenství v po tu smontovaných voz
Škoda drží závod v ínském
Shanghaji (187 400 voz za rok 2010). Firma, která má zájem o realizaci montáže v dané zemi, musí dob e zhodnotit investi ní náro nost projektu, reálné prodejní objemy, logistické a výrobní podmínky a dovozní clo. Za cíl si stanoví dosažení nejvyšší efektivity projektu p i co nejnižších vynaložených investicích a minimálním riziku. Stejn
jako investice do zahrani í tak i lokalizace výrobního materiálu s sebou
ináší ur itá rizika, která souvisí s nestabilním podnikatelským prost edím, jako je nap íklad vysoká inflace. Rozvíjející se zem
mají složitou administrativu
a potýkají se s korupcí. Za riziko lze pokládat také rozdílné kulturní prost edí a možnou jazykovou bariéru. Zodpov dnost za zahrani ní projekty má ve Škoda Auto útvar Mezinárodní businnes management a nad každým projektem p evezme patronát jeden len edstavenstva, který ídí vztahy s vládou, státními místy cílové zem a informuje o projektu dozor í radu Škoda Auto. Díl í úkoly projektu spravují jednotlivé útvary techniky, nákupu, controllingu, kvality, logistiky a prodeje. Odborné útvary zahrani ního závodu jsou metodicky ízeny p íslušnou odbornou oblastí ve Škoda Auto a koncernu Volkswagen.
11
2.1
Fáze zahrani ního projektu
1) Koncep ní fáze I. (p íprava konceptu) Koncep ní fáze je založena na zahájení plánování a strategické p íprav projektu, kde se definují premisy projektu na základ filozofie zna ky a na základ
prodejních a hospodá ských cíl
firmy Škoda Auto a koncernu
Volkswagen a jmenuje se vedoucí projektu. Pro definování projektu se vypracuje hrubá koncepce pro danou zemi z hlediska odbytu, techniky a výroby. O hrubé koncepci se stanoveným termínovým plánem na základ Pre
Feasibility
Study
(p edb žné
studie
proveditelnosti)
rozhodne
edstavenstvo. Pre Feasibility Study se provádí v p ípad p ípravy nového projektu na nových trzích. Jedná se o hrubé rozplánování projektu, stanovení premis pro produkt a trh. P i pozitivním rozhodnutí o projektu následuje vypracování Feasibility Study – studie proveditelnosti. Feasibility Study (viz kapitola 2.3). 2) Koncep ní fáze II. (detailní plánování) V této fázi se rozhoduje o projektu, p ípadn prost ednictvím Výboru pro strategii výrobk
o finan ním targetu (cíli)
(PSK). PSK je rozhodujícím
grémiem pod vedením p edsedy p edstavenstva, který se usnáší a rozhoduje na základ výrobkového programu o strategii výrobku zna ky, o spušt ní projektu na základ
hodnoceného programu projektu zna ky,
o cílových úkolech v oblasti techniky, kvality, životního prost edí, termín a finan ních výsledk a agregát
pro funk ní specifikace nov
vyvíjených voz
a rozhoduje o zm nách projektu a schvaluje objemy investic
stanovených v investi ních plánech. 3) P ípravná fáze Po schválení projektu Výborem pro strategii výrobk za íná v p ípravné fázi íprava výroby a ná adí, v etn logistiky. P ípravná fáze obsahuje taktéž realizaci
bezpe nostních
opat ení,
zajišt ní
personálu,
vyjasn ní
procesních a systémových rozhraní spolu s vývojem a implementací systém . Milníkem mezi p ípravnou a realiza ní fází projektu nazýváme SOP (Start of production), neboli termínem zahájení produkce.
12
4) Realiza ní fáze V realiza ní fázi je již sériová výroba zahájena v externím montážním závod . Realiza ní fáze v sob
zahrnuje pé i o zam stnance, plánování
prodeje nových voz , optimalizaci struktury dodavatel , zajiš ování pot ebných díl a komponent . [3]
2.2
Jednotlivé zahrani ní projekty Škoda Auto
Vedle tradi ních výrobních závod
spole nosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi,
Vrchlabí a Kvasinách vyrábí spole nost vozy také v zahrani ních závodech: -
Rusko, Kaluga,
-
Indie, Aurangabad a Pune,
-
ína, Shanghai,
-
Ukrajina, Solomonovo,
-
Kazachstán, Us – Kamenogorsk,
-
Slovensko, Bratislava.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Obrázek 1 Mapa zahrani ních závod
13
Vozy Škoda se p epravují do zahrani ních montážních závod
ve stupních
rozloženosti SKD, MKD, CKD (v p epravních kontejnerech nebo vlakových soupravách) nebo jako hotové vozy FBU. FBU (Fully Built Unit) FBU zna í kompletn smontovaný v z. CKD (Complete Knocked Down) Jedná se o kompletn
rozložený v z (plná hloubka výroby v etn
sva ovny,
lakovny a montáže). Jednotlivé díly se dovážejí do daného závodu p ímo od dodavatel
nebo p es Škoda CKD centrum (nap . Fabia A05 se rozkládá na
cca 1200 díl ). MKD (Medium Knocked Down) MKD znamená st edn rozložený v z. Do místa výroby je dopravena kompletn sva ená a nalakovaná karoserie a ostatní díly, kde prob hne kompletní montáž vozu. SKD (Semi Knocked Down) SKD je úpln
áste
rozložený v z. Do místa montáže jsou dopraveny odd len
smontovaná karoserie a zvláš pohonná jednotka, pop . další základní
komponenty (baterie, kola, nápravy). Aby byl v z považován za rozložený a mohla být na n j uplatn na nižší celní sazba, musí být dodrženo „Pravidlo 2a“, které je sou ástí Všeobecných pravidel pro za azování zboží (dále jen VP) a íká: „Vozidlo, které je áste
rozložené,
ale má charakteristické rysy hotového vozu, bude za azeno jako FBU“. Za azování zboží znamená p id lení celního kódu zboží, od kterého se vyvíjí dovozní celní sazba. VP byly stanoveny Sv tovou celní organizací. Legislativn v Evropské unii ošet uje Na ízení Komise . 948/2009.1
1
KUNDRÁK, D. Škoda Auto a. s. [osobní konzultace] – 2. 11. 2010 14
tato pravidla
Tabulka 1 P ehled stup
rozloženosti
Montáž v tších komplet
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
2.2.1 Rusko
Produkce voz v režimu SKD v Ruské federaci za ala 28. 11. 2007 ve spole ném závod s VW ve m st Kaluga. V sou asné dob jsou v Kaluze montovány Škoda vozy Fabia A05, Ostavia A5, Octavia Tour A4 ve stupni rozložení CKD. Roomster Superb B6 a Yeti jsou do Ruska dováženy jako FBU. Cílová výrobní kapacita závodu pro VW i Škoda je 150.000 voz /rok. Vzhledem k tomu, že je pot eba trhu v Ruské Federaci v delším horizontu více než dvojnásobná, je nutno montážní kapacity dále rozši ovat. V dob
dokon ování této práce probíhali jednání
o rozší ení montážních možností v Rusku. Uvažuje se o dostavb
výrobních
kapacit v Kaluze a také se jedná o montáži u spole nosti GAZ v Nižním Novgorodu.
2.2.2 Indie
Historie výroby voz Škoda v Indii sahá do roku 1999, kdy byla založena ve m st Aurangabad spole nost Skoda Auto India Private Ltd,(SAIPL) jako 100% dce iná spole nost Škoda Auto. Samotné zahájení výroby prob hlo v roce 2001 modelem 15
Octavia A4. V dnešní dob SAIPL produkuje modely Octavia A5, Superb B6 a Yeti ve stupni rozložení MKD. V roce 2009 byla zahájena výroba voz
v koncernovém závod
ve
p enesena
m st
Pune,
kam
byla
úsp šn
výroba
VW India,
Škoda
Fabia
z Aurangabadu.
2.2.3
ína
Produkce voz Škoda v
ín probíhá v závod Shanghai Volkswagen Automotive
Co. Ltd. (SVW - spole ný závod VW a ínské firmy SAIC). V sou asné dob se zde krom voz VW vyrábí i vozy Škoda na základ licen ních smluv. Od dubna 2007 se zde vyrábí vozy Škoda Octavia druhé generace s místním názvem Ming Rui, koncem roku 2008 se za ala vyráb t a prodávat Škoda Fabia s názvem Jing Rui a v roce 2009 p ibyla Škoda Superb s názvem Hao Rui. Koncem ledna 2009 byl vyroben 100.000. v z zna ky Škoda. Na základ rozhodnutí p edstavenstva Škoda Auto byla v
ín zahájena licen ní
výroba. Výhodou licen ní výroby je nízké podnikatelské riziko v podob smluvn zakotvené platby licencí. Naopak nevýhodou je omezený vliv na
ízení
hospoda ení firmy. Chybí vlastní personál na klí ových místech, p ekážkou komunikace mezi pracovníky je jejich odlišná mentalita a také velká geografická vzdálenost. st
ínského trhu v posledních m sících zaznamenává takové tempo, že lze
ekávat, že výrobní kapacity, které Škoda Auto využívá, budou nedostate né. Produkce v
ín
již dnes p edstavuje 30% vyrobených voz
Škoda. V delším
asovém horizontu se o ekává, že více než polovina všech voz Škoda se bude vyráb t v ín . V roce 2009 se vyrobilo v
ín
8,482 mil. voz , p edpokládaný r st produkce
v roce 2011 vzroste o 35,9% a to na 11,525 mil. automobil . Plánovaná výroba spole
s vývozem voz na ínském trhu v roce 2020 se odhaduje na více jak
20 mil. voz za rok.
16
2.2.4 Ukrajina
Výroba voz
zna ky Škoda na Ukrajin
byla zahájena v partnerském závod
-
spole nosti Eurocar po átkem roku 2001 modelem Octavia A4. Jedná se o externího partnera, který montuje rozložené vozy v závodu Solomonovo a prodává je na ukrajinském trhu. Dnes se vyrábí Škoda vozy Fabia A05, Rommster A05, Octavia Tour A4, Octavia A5 a Superb B6 ve stupni rozložení SKD. Ukrajina se stala od kv tna 2008 plnohodnotným
lenem Sv tové obchodní
organizace (WTO) a celní sazba na dovoz hotových voz byla snížena z 25 % na 10 %. Zkoumána je také možnost exportu na Ukrajin ostatních stát
smontovaných voz
SNS (Spole enství nezávislých stát ) za podmínek nulového
celního zatížení.
2.2.5 Kazachstán
V Kazachstánu je firma Škoda Auto od roku 2005 zastoupena partnerskou spole ností Azia Avto, v jejímž závod
jsou montovány modely Octavia A5
a Superb B6 ve stupni rozloženosti SKD. Za rok 2010 se vyrobilo 507 Škoda voz . Lokální výroba pokrývá 85 % prodej . Škoda Auto považuje kazachstánský trh za velmi perspektivní. Škoda je v sou asné dob
díky lokální montáži ve stupni
rozloženosti SKD prost ednictvím kazachstánského partnera osvobozena od platby cla a dan z p idané hodnoty.
2.3
Feasibility Study
Feasibility Study (dále FS) je dokument, který souhrnn
vyhodnocuje investi ní
zám r. Cílem vypracované Feasibility Study, neboli studie proveditelnosti, je posouzení proveditelnosti projektu, resp. jeho ekonomické výhodnosti. FS je dále podkladem pro tvorbu plánu projektu, poskytuje podklady pro finan ní plánování a investi ní rozhodnutí. Významným úkolem FS je, aby co nejlépe popisovala, variantn
ešila, optimalizovala a hodnotila investi ní projekt se všemi z n j
17
vyplývajícími specifiky. Je nutné upozornit, že každá studie má své specifické podmínky, aby co nejlépe vyhovovala danému trhu. Obecn má FS následující osnovu: Titulní stránka 1. Obsah 2. Úvodní informace 3. Stru né vyhodnocení projektu 4. Stru ný popis podstaty projektu a jeho etap 5. Analýza trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix 6. Management projektu a ízení lidských zdroj (personální plánování) 7. Technické a technologické ešení projektu 8. Dopad projektu na životní prost edí (kladné a negativní vlivy z realizace projektu na životní prost edí) 9. Zajišt ní investi ního majetku (ur ení výše investi ní náklad ) 10. ízení pracovního kapitálu (ob žný majetek) 11. Finan ní plán a analýza projektu (kalkulace, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow) 12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu (doba návratnosti, kapitálová rendita, finan ní analýza projektu) 13. Analýza a ízení rizik (vymezení rizik a uvedení jejich pravd podobností) 14. Harmonogram projektu ( asový plán projektu) 15. Záv re né shrnující hodnocení projektu (výsledné posouzení projektu a vyjád ení k realizovatelnosti a finan ní rentabilit projektu) ílohy [6]
2.3.1 Struktura FS – rámcové podmínky Škoda Auto FS v rámci zahrani ních projekt Škoda Auto má p esn danou strukturu, která se shoduje s obecnou osnovou FS (viz výše). Základem je definování místa projektu a s ním spojené rámcové podmínky. Do rámcových podmínek obecn pat í:
18
-
obecné podmínky jako celková plocha státu, po et obyvatel, hlavní m sto a ú ední jazyk,
-
politický
systém
zem ,
který
bezpe nostní rizika, úrove
zahrnuje
vnitropolitickou
stabilitu,
náboženské a kulturní tolerance, odhady
možného politického a bezpe nostního vývoje, -
makroekonomické
ukazatele
(hrubý
domácí
produkt,
trh
práce,
nezam stnanost, míra inflace, sm nný kurz), -
infrastruktura,
-
tržn
orientovaná SWOT analýza, která analyzuje hrozby a p íležitosti
a silné a slabé stránky z daného projektu, -
konkuren ní situace,
-
p edpisy konkrétního státu v etn daní a cel,
-
právní náhled ohledn pracovn právních vztah , zákon o prodeji v dané lokalit .
2.3.2 Struktura FS – premisy ŠA Další ástí struktury FS je stanovení premis (p edpoklad ) projektu, kterými se projekt ídí. Premisu m žeme definovat jako první, výchozí ást úsudku o projektu. Každý projekt je jedine ný a má své premisy, které se odlišují od jiných projekt . Nejd ležit jším p edpokladem je znát d vod projektového zám ru týkající se zp ístupn ní trhu pro produkty a vybudování výroby. Nemén d ležitým aspektem je zkoumání partnera i výrobní lokality na základ kritérií, pod kterými rozumíme tržní potenciál, trh práce, zatížení životního prost edí a transportní cesty. Oblast Výroby stanoví premisy týkající se p ípravy plánování struktury závodu, hloubky výroby a stupni rozložení a doby životnosti orientované na výrobu. Logistika vypracuje logistickou koncepci v etn s p ihlédnutím ke vzniklým náklad m. rozd lení objem
strategie obalového materiálu
ízení projekt
stanoví investice na bázi
na výstavbu a za ízení. Aby projekt mohl být realizován, je
zapot ebí mít kvalitní personální zajišt ní projektu. Controlling zadá premisy úsp šnosti pro finan ní hodnocení daného projektu. [3]
19
2.3.3 Rozdíl mezi Pre Feasibility Study a Feasibility Study
Tabulka 2 Rozdíl mezi Pre FS a FS
Pre Feasibility Study Vstup pro definování projektu Hrubé rozplánování projektu a v d sledku toho nižší asová náro nost Premisy pro produkt, trh, dosažitelnost local content
Feasibility Study Vstup pro rozhodnutí o projektu Podrobné rozplánování projektu a v sledku toho asová náro nost Materiály pro plánovací kolo Rámcové podmínky specifické pro lokalitu
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
2.3.4 Feasibility Study projektu Škoda Auto Každá FS zahrnuje výchozí situaci s informací, kdy byl projekt zahájen v zahrani ním závod a popisuje sou asný stav v dané zemi, dále náklady, které jsou pot ebné k realizaci projektu, a termínový plán projektu. Každá FS obsahuje hlavní premisy projektu (sm nný kurz, inflace, pr pracovník , tržní podíl, p edpoklad odbytu), objemy voz
rné platy
v letech, procentuální
zastoupení modelu v palet vozu, tzv. Modell Mix a definování výbav jednotlivých model . Sou ástí FS je také finan ní a personální plánování na delší
asový úsek.
Rozumíme tím p ímé personální náklady, tzv. Fertigungszeit, neboli kolik pracovník pro daný projekt pot ebujeme. Dále se musí zhotovit plán investic na realizaci projektu. FS obsahuje taktéž ú etní výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash flow, a finan ní výpo ty ukazatele ekonomické p idané hodnoty EVA (Economic Value Added), kapitálové rendity, objem
LAP (Langfristiger
Absatzplanung) a materiálových náklad a z nich ur ený Local Content.
20
3 LOKALIZACE VÝROBNÍHO MATERIÁLU
Lokalizace výrobního materiálu v rámci zahrani ních projekt znamená proces získávání jednotlivých díl
ve Škoda Auto
z lokálních dodavatelských zdroj .
Lokalizace je nástrojem pro realizaci optimalizace výrobních náklad . Tato kapitola uvádí d vody pro lokalizaci výrobního materiálu, co znamená pro firmu Škoda Auto, a vysv tluje její proces. Kapitola dále obsahuje úlohu odd lení Controllingu zahrani ních projekt v procesu lokalizace výrobního materiálu. Zavedení montáže v zahrani í p edchází vyjednávání s vládou dané zem , jehož výsledek je zpravidla smlouva, která výrobce p ímo
i nep ímo nutí k nákupu
ur itého podílu výrobního materiálu z lokálních zdroj (Local Content). D ležitými vládními motivy k realizaci lokalizace na vybraném území je politika zam stnanosti a s ní spojené vzd lávání a odborná kvalifikace pracovník v daném oboru, dále pak p íliv zahrani ních investic do dodavatelského pr myslu a v neposlední ad vstup moderního know-how a technologií. P i spln ní podmínek smlouvy vláda nabízí firmám r zné výhody v podob
da ových a celních úlev, ú elových
subvencí a dotací, poskytování pozemk
k realizaci stavby výrobního závodu
a zajišt ní dodavatel
za zvýhodn ných podmínek, kterými
výrobních materiál
chrání domácí pr mysl. Musí platit zásada, že náklady lokalizovaného materiálu (NLM) jsou menší nebo se rovnají náklad m importovaného materiálu (NIM). To znamená, že díl, který se vyrobí v dané zemi lokálním dodavatelem je levn jší, než jeho výroba a následný transport do dané zem z Evropy.
NLM
21
NIM
3.1
Terminologie k procesu lokalizace
A cena EU A cena EU je cena dílu od evropských dodavatel v parit Incoterms 2000 EXW (Ex Werk = ze závodu)2. CKD cena CKD cena vyjad uje cenu dílu dováženého z eské republiky do zahrani í v parit Incoterms 2000 DDP (Delivery Duty Paid = s dodáním clo placeno).3 (= A cena EU + logistické náklady + celní náklady) Target Target definuje finan ní cíl na dosažení A-ceny, který nesmí být p ekro en. CSC (Corporate Sourcing Committee) CSC je nejvyšší grémium koncernu VW, které rozhoduje o lokálním dodavateli. SAP (Systémy, Aplikace, Produkty) SAP je integrovaný systém pro ízení podniku. TEVON Koncernový systém pro p ípravu nových a nakupovaných díl . BMG zkoušky (BauMusterungGenehmigung) BMG zkoušky testují ná adí a dle nich technika schvaluje zástavby díl . Jedná se edevším o díly, které mohou ohrozit lidský život (airbagy, nárazníky,…). RFD dokument RFD dokument (Request for deletion) je potvrzení od dodavatele na výrobu daného dílu. Po obdržení RFD dokumentu logistika zastaví expedici CKD díl a následuje vyjmutí dílu z kusovníku.
2 3
EXW - Riziko p echází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu, jak je stanoveno v kontraktu. DDP - Riziko p echází okamžikem, kdy prodávající dá zboží k dispozici kupujícímu v ujednaném míst ur ení, clo placeno.
22
3.2
Proces lokalizace u Škoda Auto
Útvar Mezinárodní businnes management (GZ) stanoví Local Content (podíl na lokalizaci) s ohledem na podmínky smlouvy s vládou a s ohledem na možnosti úspor a dále stanoví cíle projektu v etn premis. Následuje zpracování Feasibility Study (FS) útvarem GZ spole
s ostatními odbornými útvary. Po schválení FS
etn schváleného budgetu se vypracuje marketingová specifikace a technický popis výrobku. Na bázi p edchozích projekt , logistické náro nosti, rozloženosti projektu a specifika zem se vybere portfolio potenciálních díl , které jsou vhodné pro Local Content (dále LC). Nákup Škoda Auto spole
s nákupem zahrani ní spole nosti vyhledává
potenciální lokální dodavatele a následn
je ohodnocuje. Soub žn
vzniká
technický kusovník vozu. Na základ kusovníku se stanovuje zástavbovost (jaký po et kus na v z a do jakého modelu díl vstupuje) a vytvá í se logistický koncept pro lokální materiál. Na základ požadavku nákupu se zhotovují podklady pro poptávku a Controlling zahrani ních projekt (ECP-3) stanoví maximální p ípustnou nákupní cenu (target) pro lokalizovaný díl a CKD cenu, tj. náklady, které se vynaloží pro dovoz dílu do zahrani í od dodavatel
tradi ních. Úkolem nákupu je poté vypo ítat investi ní
target (cílová výše investice, zpravidla pro ná adí pro výrobu komponent ) a projednat poptávku s lokálními dodavateli. Lokální dodavatel p edá nákupu svou nabídku, která se následn
vyhodnocuje. Nabídka musí spl ovat nejen cenový
target, ale i další nákupem stanovená technická i komer ní kriteria, aby mohlo být zahájeno jednání s dodavateli. Nabídka od dodavatele je prezentována na grémiu Škoda Sourcing Committee (ŠSC), kterého se ú astní zástupci oblastí controllingu, technického vývoje, kvality, produktového managementu, nákupu a logistiky a rozhodují o lokalizaci daného dílu. ŠSC m že nabídku odmítnout, pokud nevyhovuje premisám projektu. Pokud o
je
daném
p ekro en dílu
target
rozhoduje
nebo
je
grémium
dlouhá nazvané
návratnost
investic,
tak
TargetErreichnungsRunde
(TER – Výbor pro dosažení cíle). Jestliže jsou požadavky spln ny, rozhodne se o dodavateli, kterému nákup vystaví nomina ní dopis. 23
Technické vedení projektu stanoví, zda se jedná o existující nebo nový díl. V p ípad , že je to nový díl, musí dojít k vývoji dílu na základ
p edložené
technické dokumentace p edstavené na ŠSC. Po zapracování do kusovníku objednává nákup díly a nástroje dle rozhodnuté ceny v CSC, která je zadaná v systému SAP. edsériová logistika za podpory systému TEVON (koncernový systém pro ípravu
nových
a
nakupovaných
díl )
vypracovává
termínový
plán
a lokální ízení kvality provádí zajišt ní projektu QPN (Kvalifika ní program pro nové díly). Lokální dodavatel odesílá vzorky na BMG zkoušky (testování ná adí a technické schvalování zástavby díl ) a vzorkování, po kterých následuje uvoln ní výrobku. Když je výrobek a série uvoln na, lokální logistika zasílá RFD dokumenty (potvrzení od dodavatele na výrobu daného dílu), kterými se zastaví expedice CKD díl ze Škoda Auto. Od této chvíle se díl stává lokální. [3]
3.2.1
asová náro nost procesu p i lokalizaci jednoho dílu
Každá ást procesu lokalizace má p esn daný asový limit. Stanovení CKD ceny trvá ádov
3 týdny. Nákup si na jednání s dodavateli o cenových nabídkách
stanoví lh tu 3 m síce, aby mohla být nabídka ádn
projednána. Technické
posouzení, výroba ná adí a následné BMG zkoušky se uskute
ují dle náro nosti
dílu (nap . pneumatiky díky zkušebním jízdám trvají až jeden rok). Po obdržení RFD dokumentu si logistika vy lení 8 týdn na zastavení expedice CKD díl ze Škoda Auto.
3.2.2 Proces výb ru dodavatel – poptávkové ízení
Proces výb ru dodavatel
ídí Nákup Škoda Auto ve spolupráci s indickým
a ruským Nákupem p es globální systém poptávek, který udává pro celý koncern VW stejná pravidla a stejné šance. Samotný výb r nejlepších dodavatel probíhá celosv tov prost ednictvím procesu Forward a Global Sourcing. Dodavatel musí odpovídat požadavk m Škoda Auto kladených p edevším na kvalitu, technický stav výrobku, použité technologie, logistiku (p edevším, pokud se jedná o metodu Justi In Time), servis, konkurenceschopnost a flexibilitu. 24
Forward Sourcing je proces, který se zabývá výb rem dodavatele pro nové díly na základ
elektronicky rozeslané poptávky. Dodavatel musí mít potenciál na
vlastní vývoj komponent a know how. Global Sourcing je proces, kterým se pomocí elektronicky rozeslané poptávky prov uje konkurenceschopnost stávajících dodavatel pro díly, které jsou v sérii. Dodavatel m že komunikovat s vývojovými centry koncernu VW p es spole ný systém, m že tedy realizovat zm ny dílu i ná adí. Komunikace s dodavateli probíhá p es Electronic Supplier Link (ESL), což je moderní a pohodlný prost edek pro nákup í a dodavatele b hem poptávkového ízení, nebo p es Systém online jednání (OVS), který podporuje cenové jednání sou asn
se všemi dodavateli procesu virtuáln , kdy ale podrobnosti nabídek
musí být vyjasn ny p ed online jednáním. OVS dokáže mapovat konkuren ní prost edí a spo í as a náklady spojené s jednáním. Další formou komunikace s dodavateli je komunikace osobní prost ednictvím telefonu, elektronické pošty i i osobním setkání. [3] Nákup Škoda Auto zahajuje poptávkové ízení, neboli výb r vhodného dodavatele, zasláním poptávky na ur itý díl vybraným dodavatel m, kte í zp tn
zašlou
nabízenou cenu, za kterou jsou ochotni daný díl dodávat. Samotný výb r dodavatele nezávisí pouze na Nákupu, ale i na ostatních odborných útvarech, které ud lují potenciálním dodavatel m tzv. rating, neboli hodnocení spolehlivosti, který je d ležitý pro rozhodnutí o nominaci dodavatele. Pro nominaci vhodného dodavatele jsou rozhodující také následující kritéria: -
cena dílu od dodavatele musí dosahovat hodnoty targetu stanovenou Controllingem ve Škoda Auto,
-
dodavatel nabízí tzv. racia, neboli úspory, kterými je dodavatel ochoten každý rok slevit z ceny dílu o p edem dohodnuté procento,
-
návratnost
investic,
které
dodavatel
pot ebuje
k zajišt ní
výroby
a výrob ná adí, je požadována na 1 kalendá ní rok nebo být posuzována specificky dle daného dílu. Rozhodnutí o výb ru dodavatele je v kompetenci ŠSC nebo CSC. Pokud se grémium usnese pro daného dodavatele, Nákup zašle nomina ní dopis 25
dodavateli, který upravuje vztahy mezi ním a Škoda Auto a je oficiálním rozhodnutím o pov ení dodavatele pro dodávky ur itého dílu. Dodavatel je povinen potvrdit p ijetí nomina ního dopisu do dvou týdn . Vystaví se rámcová smlouva o koncep ní odpov dnosti s dodavatelem.
3.3
Controlling zahrani ních projekt
Controlling zahrani ních projekt má ve firm Škoda Auto velký význam. Obecn controlling odborná literatura definuje slovy: „jako
dopln ní
a
integrování
managementu
jak
v koncep ním,
funkcionálním a institucionálním smyslu, tak i v personálním smyslu. Controllingová filozofie a infrastruktura controllingu jsou sloupy dopln ní ízení. S jejich pomocí bude možné dostat pod kontrolu komplexnost ízení podniku.“4 „jako systém pravidel, který napomáhá dosažení podnikových cíl , zabra uje p ekvapením a v as rozsv cuje
ervenou, když se objeví
nebezpe í, vyžadující v ízení p íslušná opat ení.“5 Úkoly controllingu zahrani ních projekt (ECP-3) ve ŠA jsou plánování, analýza a vyhodnocování SKD, MKD a CKD projekt , lokalizace, dodávky díl a zahrani ní projekty v t chto zemích: -
Rusko, Kaluga,
-
Indie, Aurangabad a Pune,
-
ína, Shanghai,
-
Ukrajina, Solomonovo,
-
Kazachstán, Us - Kamenogorsk.
Odd lení ECP-3 spolupracuje s mnoha útvary, p edevším s odd lením logistiky, s oblastí prodeje, nákupu, ekonomie (dan
a cla, ú etnictví, controlling)
4
Eschenbach, R. Controlling. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2004. 814 s. ISBN 80-7357035-1. Citováno ze str. 76.
5
Synek, M. – kolektiv. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. Citováno ze str. 412. 26
a také technického vývoje. Hraje d ležitou roli ve strategických rozhodnutí ve firm a jeho stanoviska pro p edstavenstvo jsou nezbytnou sou ástí p edloh pro rozhodnutí.
3.3.1 Úloha Controllingu zahrani ních projekt v projektu lokalizace
Odd lení ECP-3 hraje d ležitou roli v projektu lokalizace. Jeho hlavním úkolem je sledovat projekt lokalizace z pohledu finan ního. ECP-3 na základ A-cen EU od Controllingu výrobk stanovuje target a spole
poskytnutí
s oblastí daní a cel
a logistiky stanoví CKD cenu pro jednotlivé díly. Na základ
nabídek od lokálních dodavatel
ECP-3 finan
vyhodnocuje
skute nost, zda se Škoda Auto vyplatí daný díl lokalizovat nebo ne. K rozhodnutí slouží ada kritérií, nap .: -
target - finan ní cíl, který nesmí být p ekro en,
-
návratnost investic v letech,
-
kapitalová rendita – návratnost investic v %,
-
Ergebnisbeitrag (EB) – p ínos k výsledku,
-
Entscheidungsergebnis (EE) - EB snížené o investice,
-
Kostenfaktor - koeficient, který udává úrove náklad v dané zemi,
-
úspora na B cen – B nabídka od dodavatele (dodací podmínky Incoterms, Delivered Duty Paid) je levn jší než CKD cena,
-
úspora na A cen – A nabídka od dodavatele (cena materiálu v dané zemi) je levn jší než A cena EU,
-
výše objem voz – jaké objemy voz jsou plánovány na jednotlivé roky,
-
SOP (termín náb hu výroby dílu v dané zemi), EOP (termín ukon ení výroby dílu v dané zemi).
Dále má ECP-3 za úkol sledovat a zaznamenávat veškeré zm ny, které v projektu lokalizace nastaly. K tomu slouží tzv. Registrierkasse, která udává komplexní informace o projektu a obsahuje všechny díly, které jsou zlokalizovány nebo k jejich lokalizaci v blízké dob specifických díl platformových díl
dojde. Je rozd lena na dv
ásti, a to na ást
Škoda Auto (díly, které se vyráb jí p ímo ve ŠA), a na
ást
(díly, které Škoda Auto p ebírá od VW). Každý díl poskytuje 27
informace o SOP (termín náb hu v lokálním závod ), zástavbovosti, A-cen EU, CKD cen , cenové nabídce od dodavatele, LC Anteilu, výši investic pot ebných k realizaci lokalizace daného dílu a samoz ejm o úspo e, které díl dosáhne p i lokalizaci. ECP-3 se zú ast uje r zných grémií, které jsou spojeny s projektem lokalizace: -
ídící výbor zahrani ních projekt ,
-
ŠSC,
-
TER,
-
lokaliza ní týmy pro jednotlivé projekty.
Na t chto grémiích má ECP-3 jednu z nejvyšších rozhodovacích pravomocí, z finan ního hlediska tu nejvyšší. Jedná se zejména o dosažení targetu, úsporách, které mohou vzniknout lokalizací, a návratnosti investic. Tyto t i aspekty dávají „zelenou“ pro rozhodnutí o lokalizaci výrobního materiálu z pohledu financí. V následujících t ech kapitolách uvedu specifika projekt
Rusko a Indie p i
lokalizaci výrobního materiálu a následné finan ní vyhodnocení držáku zadního nárazníku.
28
4 PROJEKT RUSKO
4.1
Základní informace o Rusku
Oficiální název:
Ruská federace – Rusko
Rozloha:
17 075 400 km2
Po et obyvatel:
148 mil.
Hlavní m sto:
Moskva (10,4 mil. obyvatel)
na:
Ruský rubl (RUB), 100 RUB = 57,376 CZK [8]
4.1.1 Region Kaluga Region Kaluga s po tem obyvatel 1,01 mil leží jihozápadn od Moskvy. Samotné sto Kaluga, které je hlavním m stem regionu,
ítá tém
350 tis. obyvatel.
Kalugu protíná hlavní železni ní trasa Moskva – Kyjev a spojuje ji dálnice s Moskvou. Region má pr myslovou tradici díky letecko-kosmonautickému pr myslu, sídlí zde také technická univerzita.
4.1.2 Automobilový pr mysl
Zahrani ní výrobci automobil a automobilových komponent za ali p icházet na ruský trh v polovin
90. let 20. století. P es po áte ní potíže s ekonomickou
situací, byrokracií a odlišným životním stylem se v tšin
firem poda ilo usp t,
a dnes na ruském trhu si udržují stálou pozici. Rusko disponuje obrovským nerostným bohatstvím, díky kterému mohou firmy vyráb t z tam jších surovin kovové díly a je významným producentem ropy a zemního plynu. Mnoho sv tových výrobc
už v dnešní dob
automobily v Ruské federaci vyrábí.
(viz obr. 2)
29
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Obrázek 2 Geografické rozmíst ní výrobc automobil v Rusku
Ruský automobilový pr mysl se v roce 2009 propadl do krize, a prodej nových osobních automobil
se snížil o 49 % na 1,46 mil. voz . Sv tová hospodá ská
krize (období let 2008 – 2009) m la dopad na celou ruskou ekonomiku (hrubý domácí produkt klesl na -7,9 %). Za rok 2010 dle odhad se po ítá s r stem na 1,67 mil. voz . Hrubý domácí produkt za první pololetí roku 2010 stoupl na 3,96 %. V Ruské federaci bylo v b eznu 2010 zavedeno „šrotovné“, kdy p i nákupu nového
vozu
smontovaného
v Rusku
mohl
kupující
získat
prémii
50 000 RUB p i odevzdání automobilu staršího deseti let. Cílem šrotovného“ je podpora prodeje 200 000 nových voz . Výrobci voz nabízejí ruským zákazník m více než 60 model , v etn
eských voz
Škoda montovaných v Kaluze.
Zám rem Škoda Auto v roce 2010 je prodej více než 45 000 voz a dosažení 3% podílu na ruském trhu. [2]
4.2
OOO Volkswagen RUS6
Základní kámen spole nosti byl položen 28. 10. 2006 na „zelené louce“ ve m st Kaluga zhruba 180 km jihozápadn od hlavního m sta Moskvy. Spole nost byla založena 11. 4. 2006 firmou Volkswagen Aktiengesellschaft (dále jen VW AG)
6
OOO – ruská zkratka pro spole nost s ru ením omezeným 30
a v kv tnu 2006 došlo k podpisu smlouvy mezi Volkswagen Rus (byla zastoupena nejvyššími manažery spole ností VW a Škoda Auto) a vládou Ruské federace. VW spole
s nizozemskou dce inou spole ností VIF drží 77 % podíl, Škoda
Auto se podílí 17 % od konce roku 2006 a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (dále jen EBRD) 6 %. Ke spušt ní SKD produkce došlo na konci listopadu 2007. V roce 2009 na více než stohektarovém pozemku byl vybudován kompletní výrobní závod se sva ovnou, lakovnou, montáží a administrativní budovou. K dispozici je taktéž lisovna externího dodavatele. V roce 2010 byla zahájena produkce voz ve stupni rozložení CKD. Od
12.
1.
2009,
kdy
došlo
ke
slou ení
dvou
dce iných
spole ností
OOO Volkswagen RUS a OOO Volkswagen Group RUS, se nástupnická spole nost nazývá OOO Volkswagen Group RUS (dále jen VGR). VGR zam stnává ke konci roku 2010 p es 3 tis. zam stnanc . Výrobní kapacita závodu v Kaluze je 150 tis. voz za rok.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Obrázek 3 Volskwagen Group RUS
V roce 2010 vyrábí VGR v Rusku ve stupni rozloženosti CKD tyto Škoda vozy: -
Fabia A05,
-
Octavia A5 a Octavia Tour A4.
Dále se v Rusku prodávají FBU vozy: -
Roomster,
-
Superb B6,
-
Yeti.
31
4.3
Pr myslová montáž
Na základ
usnesení vlády Ruské federace . 166 o zm nách v celním tarifu
o pr myslové montáži byla v kv tnu 2006 podepsána investi ní smlouva mezi OOO Volkswagen RUS (dále jen VWR) a Ministerstvem pro hospodá ský vývoj. Pr myslovou montáž m žeme definovat jako zvýhodn ný dovoz díl
nebo
komponent za snížených celních sazeb pro výrobu. Smlouva ukládá povinnost VGR postupn krátit kusovník celn zvýhodn ných díl (dále jen celní kusovník). Celní kusovník je seznam všech dovážených komponent , který poskytuje informace o jejich zat íd ní a celních sazbách pro pr myslovou montáž. Krácení celního kusovníku je striktn na ízeno vládou RF. Škoda Auto toto na ízení musí plnit tak, aby získala výhody od ruské vlády v podob nižšího dovozního cla. Od zá í roku 2007 byly komponenty dováženy do VGR se standardními celními sazbami. 4. 3. 2008 byla p edložena celní deklarace o pr myslové montáži VGR. ekávaným d sledkem, nikoli však povinností, krácení celního kusovníku je lokalizace. Zkracování celního kusovníku je následující: -
do 3. 8. 2012 musíme zkrátit celní kusovník o 10 %,
-
do 3. 2. 2014 musíme zkrátit celní kusovník o 20 %,
-
do 3. 2. 2015 musí být celní kusovník zkrácený o 30 %.
2010 1
Vertragmeilensteine nach Steuerkreis am 06/2008
2
3
4
5
6
7
8
2011 9 10 11 12 1
2
3
4
5
6
7
8
2012 9 10 11 12 1
2
3
4
5
EOP SKD
A05, A5 Ziell nach 01/2009
6
7
8
2013
2014
2015
9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
10% LC
20% LC
10% LC
20% LC
30% LC EOP in Russland
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Obrázek 4 Krácení celního kusovníku
Díly zvýhodn né pro pr myslovou montáž se proclívají sazbou 0 – 5 %. Komponenty, které nejsou zvýhodn né pro pr myslovou montáž, se proclívají
32
standardní celní sazbou 5 – 20 %. Na dovážené kompletní osobní vozy je standardní sazba 30 %. 7 Stávající koncepce pr myslové montáže má 3 etapy: 1. Etapa – p edb žná fáze, fáze výstavby výrobních kapacit, kde se lokalizace neuvažuje, probíhá montáž SKD 2. Etapa – plný výrobní cyklus (svá ení, lakování, montáž); výroba CKD s kapacitou min. 25 000 voz ro
,
3. Etapa – postupné zkrácení celního kusovníku o dovážené komponenty o 30 % nejpozd ji do 54. m síce ode dne zahájení plného výrobního cyklu (do 3. 2. 2015). Nová koncepce pr myslové montáže zavazuje výrobní závod o vybudování nových kapacit a modernizovaní výrobní kapacity na min. 300 000 voz Pr
ro
.
rná lokalizace u modelové ady vyráb ných voz by m la dosáhnout min.
60 % v šestém roce výroby, do které bude v Rusku pat it povinná výroba motor nebo p evodovek s ro ní kapacitou min. 200 000 voz za rok a výroba lisovaných díl karoserie.
4.4
Termínový plán lokalizace
30,00% 25,00%
23,97% 21,03%
20,00% 17,99%
15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
4,20% 2,57% 22/10
36/10
45/10
22/11
Zdroj: Vlastní zpracování Obrázek 5 Plán lokalizace A05 Fabia 7
KUNDRÁK, D. Škoda Auto a. s. [osobní konzultace] – 2. 11. 2010 33
45/11
Graf plánu lokalizace projektu A05 ukazuje, jak se vyvíjí Local Content v procentech od 22. kalendá ního týdne roku 2010 s výhledem do konce roku 2011. Skokový nár st podílu lokalizace nastane zlokalizováním nap íklad seda ek v týdnu 45 roku 2010. Výhled vývoje lokalizace na konci roku 2011 vede k záv ru, že podmínka o krácení celního kusovníku bude spln na do požadovaného data. Data v grafu jsou zkreslena ur itým koeficientem z d vodu utajení dat skute ných.
4.5
Dodavatelská sí
Sí dodavatel
pro automobilový pr mysl v Ruské federaci je omezená. V této
dodavatelské síti p evládají globální dodavatelé a to z 80 %. Pro Škoda Auto dodává pouze p t ruských dodavatelských firem, z toho dva dodavatelé vyráb jí pneumatiky (Kama a Sibur). Dalších 29 dodavatel
pro Škoda Auto jsou
mezinárodní firmy, které mají své výrobní závody v Rusku. Ruští dodavatelé dokážou vyrobit tém
cokoli, ale rizikem je kvalita jejich výroby
díl , která ve v tšin p ípad neodpovídá normám kvality požadovaných ze strany Škoda Auto. Dalším rizikem je vyšší materiálová hodnota dílu (díl vyrobený v Rusku je dražší než v EU). Ruští dodavatelé mnohdy nedodržují smluvní podmínky sjednané ve smlouv mezi ním a VGR. V okolí závodu VGR v Kaluze se na zelené louce rozr stá dodavatelský park. Dnes tam sídlí už 5 dodavatel
a další si tam své výrobní závody staví. Jiní
dodavatelé sídlí od VGR n kdy až 2 000 km. Dodavatelé využívají silni ní nákladní dopravu. Silni ní doprava m že p edstavovat riziko v rychlosti dodávek do závodu v zimních m sících z d vodu špatného po así.
34
5 PROJEKT INDIE Za átek liberalizace v roce 1991 znamenal pro Indii silný hospodá ský vývoj. Sedmá nejv tší zem
na sv
s druhým nejv tším po tem obyvatel již 15 let
zaznamenává hospodá ský r st o 7 % s cílem trvale vyvíjet hospodá ství zem . V první polovin roku 2010 inil hrubý domácí produkt zem 8,6 %. P edpov prodeje voz v Indii na rok 2010 je 2,05 mil. voz , což je oproti roku 2006 tém v pr
5.1
ru o 10 % více.
Základní informace o Indii
Oficiální název:
Indická republika
Rozloha:
3 287 263 km2
Po et obyvatel:
1,027 mld. obyvatel
Hlavní m sto:
Dillí (14 mil. obyvatel)
na:
Indická rupie (INR), 100 INR = 39,544 CZK [9]
5.1.1 Stát Maharashtra
Stát Maharashtra se nachází v jihozápadní Indii. Hlavním m stem je Bombaj (Mumbaí) s 16 mil. obyvateli. Na území státu jsou pro Škoda Auto dv významná sta, a to Aurangabad (sídlo SAIPL) a Pune (sídlo VW India) s vnitrostátními letišti.
5.1.2 Automobilový pr mysl
Od roku 2001 roste automobilový pr mysl na indickém trhu vysokým tempem. V Indii mají zastoupení všechny rozhodující sv tové automobilky. Indický automobilový pr mysl je jedním z nejrychleji rostoucím odv tví a aktivn se podílí na r stu hrubého domácí produktu. Díky p íznivému vývoji ekonomiky se prodej osobních automobil na indickém trhu v srpnu 2010 meziro
zvýšil o 33,2 % na 160 794 voz . Škoda Auto prodala 35
v Indii do zá í 2010 14 224 voz , což je o 37 % více než v lo ském roce. Indie spole
s
ínou díky velkému prodeji voz
kompenzuje pokles poptávky
ve vysp lých zemích. [4]
Zdroj: Interní materiály VW India Obrázek 6 Mapa Indie
5.2
Skoda Auto India Private Ltd. (SAIPL)
Dce iná spole nost SAIPL byla založena 23. 12. 1999 ve m st
Aurangabad,
stát Maharashtra. Škoda Auto je 100% akcioná em. Výroba byla zahájena v roce 2001 a prvním modelem se stala Octavia A4. Ve spole nosti SAIPL jsou montovány nejen vozy Škoda, ale také vozy spole ností, které pat í do koncernu VW. Dnes se vyrábí v SAIPLu tyto Škoda vozy se stupn m rozloženosti MKD: -
Octavia A5,
-
Superb B6,
-
Yeti.
SAIPL má kapacitu 30 000 voz
ro
. Zam stnává k 1. 10. 2010 1 003
zam stnanc . SAIPL se rozprostírá na rozloze 25 000 m2. V roce 2009 vyrobila 36
dce iná spole nost Škoda Auto 18 000 voz . SAIPL importuje lakované karoserie a za íná s procesem lokalizace.
Zdroj: Interní materiály VW India Obrázek 7 Škoda Auto India Privated Ltd. v Aurangabadu
5.3
Volkswagen India
Ve m st Pune, stát Maharashtra, sídlí spole nost Volkswagen India, kde VW je 100% akcioná em. Závod má výrobní kapacitu na 110 000 voz ro
. Hodinová
kapacita je 31 voz a zam stnanci pracují ve dvousm nném provozu. VW India leží na ploše 195 000 m2 a zam stnává tém
2 500 zam stnanc . Investice na
výstavbu závodu inily 328 mil. €. VW India vyrábí kompletní vozy, importuje celé vozy a lokalizuje jednotlivé díly od lisovny ke kone né montáži. A pro
si
Volkswagen vybral pro sv j projekt zrovna Pune? Pune leží blízko p ístavu v Bombaii a nedaleko od dce iné spole nosti Škoda Auto SAIPL. Ve m st dobrá infrastruktura, vzd laní lidé díky univerzitám a hlavn
je
velké množství
dodavatel . Pune je centrum indického automobilového pr myslu. Škoda Auto ve VW India vyrábí od roku 2009 model Fabia A05. 22. 10. 2010 sjela z linky již 25 000. Fabia.
37
5.4
Termínový plán lokalizace
Mezinárodní bussines management má za úkol vypracování termínového plánu lokalizace. Termínový plán ukazuje, v jakém
ase se zlokalizuje kolik % LC.
Jednotlivé díly jsou za azeny do tzv. LC blok a každý blok má své SOP, tedy start náb hu lokálního dílu. Premisou lokalizace v Indii je dosažení 50% LC do roku 2015. Do prosince 2010 se poda ilo dosáhnout 32,37 %, ovšem lokalizací dalších potenciálních díl m žeme dosp t až k 53,08 % do konce roku 2011. Data v grafu jsou simulací dat skute ných, vynásobených o ur itý koeficient z d vodu utajení.
60,00% 53,08%
50,00% 41,96%
40,00% 32,37%
30,00% 31,45% 20,00% 10,00% 4,14% 0,00%
KW 27/10 - KW 32/10 - KW 51/10 - KW 32/11 - KW 51/11 LC3 LC4 LC5 LC6 LC7
Zdroj: Vlastní zpracování Obrázek 8 Plán lokalizace A05 Fabia
Abychom vyjád ili aktuální Local Content, musíme znát výši materiálových náklad na v z a A cenu EU daného dílu, který se lokalizuje. Výpo et m žeme zapsat tímto zp sobem: =
100 [%]
é
38
5.5
Dodavatelská sí
V Indii p sobí mnoho firem, které vyrábí pro automobilový pr mysl a spolupráce se zahrani ními podniky na jejich území pro n znamená r stový potenciál. Pro zlokalizování výrobního materiálu pro Fabia A05 je zapot ebí zajistit dodavatele, kte í budou vyráb t a dovážet díly do výrobního závodu. V Indii je široká škála dodavatel . Indi tí dodavatelé jsou schopni lokáln vyráb t díly pro Škoda Fabia A05. Premisou projektu lokalizace je 50 % lokaliza ního podílu z vozu. To dodavatelé bez problém
spl ují. V tšina dodavatelských firem sídlí do
vzdálenosti 50 km od m sta Pune a 50 firem p ímo ve m st . Výhled do budoucna ukazuje, že by lokalizace mohla být až do výše 75 % z lokálních zdroj . Indická vláda poskytuje investi ní pobídky, tzv. incentivy, pro ty lokální dodavatele, kte í mají své sídlo ve stát
Maharasthra. Indická vláda tím podporuje rozvoj
pr myslu na území státu. Když rozd líme dodavatele dle nákupních komodit na interiér, exteriér, elektro a kovy, tak dodavatelé elektra (kabelové svazky, kompresor, rádio,…) jsou schopni dovážet všechny díly, které byly v Indii poptány ze strany Škoda Auto. Na druhém míst jsou dodavatelé kovových díl (výfuky,…) a o t etí a tvrté místo se lí dodavatelé interiérových a exteriérových díl . Pro n které díly ale v Indii dodavatel neexistuje, nap . pro výrobu lokálních airbag . [4] Indický trh pat í mezi velmi komplikované z d vodu byrokracie, korupce a kulturou podnikání. P i sjednávání smlouvy mezi indickým dodavatelem a Škoda Auto mohou
nastávat
problémy
v nedodržení
smluvních
podmínek.
nedostatkem v dodavatelské síti je infrastruktura a to hlavn
Velkým
v oblasti dodávek
elektrické energie a špatné dopravy, p edevším kvalit vozovek. D ležitou roli pro dodavatele hraje p edevším doprava vodní a železni ní.
39
5.6
Clo
Clo pat í k d ležitým aspekt m p i lokalizaci v Indii. Dovážené komponenty se proclívají efektivní sazbou 10,7 % nebo 8,1 %, a dovážené kompletní vozy se proclívají standardní sazbou 60 %. Pro Indii z lokalizace plynou výhody v podob zvýšení zam stnanosti, zvýšení hrubého domácího produktu a také ve zvyšování kvalifikace svých pracovník .
Dovážené vozy FBU
Dovážené komponenty
2010
Zdroj: Interní materiály VW India Obrázek 9 Vývoj dovozního cla do Indie
40
6 PRAKTICKÝ P ÍKLAD – DRŽÁK NÁRAZNÍKU
V kapitole
3
jsem
uvedla,
jak
se
Controlling
ú astnických
spole ností
a zahrani ních projekt zapojuje do projektu lokalizace. V této kapitole p edstavím íklad z praxe, jak se lokalizovaný díl vyhodnocuje po finan ní stránce pro projekt Rusko a Indie. Držák nárazníku Držák nárazníku m že být lokalizován za p edpokladu, že i nárazník, ke kterému držák pot ebujeme, bude zlokalizován. Držák nárazníku je možné lokalizovat pouze za p edpokladu, že spl uje p edepsané homologace a na ízení vlády. Ve Škoda Auto se vyrábí držák nárazníku z kovu. P i lokalizaci držáku v Indii a v Rusku však kov na jeho výrobu použít nelze kv li komplikacím p i tvá ení kovu za studena. Pokud chceme tento díl zlokalizovat, musíme najít jiné technické ešení (= EM ešení). Toto EM ešení se odlišuje od evropského ešení v použití materiálu na výrobu. Evropské ešení používá jako materiál kov a navrhované EM ešení vychází z používání p ny, která bude kopírovat požadovaný tvar.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Obrázek 10 Držák zadního nárazníku p nový a kovový
i finan ním vyhodnocení držáku nárazníku o ekáváme, že dojde ke snížení jednicové ceny z d vodu nahrazení kovu p nou, to znamená úspora na A-cen a dále chceme lokalizací dosáhnout úspory logistických a celních náklad .
41
6.1
Finan ní vyhodnocení pro Indii
Dle vyhodnocovací tabulky jsou patrné následující výstupy: -
Úspora na A cenách je 8,02 €,
-
KF je 125 %,
-
Target je p ekro en o 1,15 €,
-
Úspora na B cenách iní 13,48 €,
-
Investice se nám vrátí za 0,13 roku.
Záv r: Target ve výši 2,28 € vychází z odborného odhadu, p i kterém by bylo možné nový díl v EU vyrobit za 2,75 €. Kostenfaktor ve výši 125 % odráží nedosažení targetu. Z d vodu nízkých objem
nebyl Nákup schopen poptat nižší cenovou
nabídku. Spo íme na B-cen (logistické a celní náklady), ale mohli jsme spo it i na bázi materiálu, pokud by byl dosažen target. Držák zadního nárazníku byl rozhodnut
k lokalizaci
z d vodu
významné
úspory
a
rychlé
návratnosti
vynaložených investic do ná adí. Jelikož indický dodavatel nemá sídlo ve stát Maharashtra, není možno od indické vlády erpat incentivy (vládní podpory). Tabulka 3 Vyhodnocení držáku zadního nárazníku - Indie
Objemy
SK 58 861
Investice (v tis. EUR) 0,019
VW 0
58 861
Incentive*) 0,000 EU
Delta 0,019
Cen. nabídka
Delta
Kostenfaktor 125%
A-cena
11,46 **)
3,44
8,02
Target/Cenová nabídka
2,28
3,44
(1,15)
B-cena/CKD cena
17,08
3,60
13,48
Výsledek k rozhodnutí (EE) Návratnost investic
0,774 0,13
Mio € Jahre
*) Dodavatel sídlí ve stát Maharasthra - možnost erpání incentiv dle smlouvy **) Sériová cena v EU 11,46 €/Stck., EM ešení pro EU 2,75 €/Stck.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
42
6.2
Finan ní vyhodnocení pro Rusko
Dle vyhodnocovací tabulky jsou patrné následující výstupy: -
Úspora na A cenách 8,16 €,
-
KF je 120 %,
-
Target je p ekro en o 0,55 €,
-
Úspora na B cenách iní 10,54 €,
-
Investice se nám vrátí za 0,13 roku.
Záv r: Jako u Indie target ve výši 2,75 € vychází z odborného odhadu, p i kterém by bylo možné p nový díl vyrobit v EU za stejnou cenu p i KF 100 %. Kostenfaktor ve výši 120 % odráží p ekro ení targetu. Investice pro lokální výrobu se nám vrátí d íve než za dva m síce p i stanovených objemech na výrobu Fabia A05. Spo íme na B-cen (logistické a celní náklady) ve výši 10,54 € a díky této úspo e byl držák zadního nárazníku rozhodnut k lokalizaci a plánované SOP je 45. týden 2011 s lokaliza ním podílem 0,2 %. Tabulka 4 Vyhodnocení držáku zadního nárazníku - Rusko
Objemy
SK 113 083
VW 0
Investice (v tis. EUR) 0,030
113 083
Incentive 0,000
Delta 0,030
EU
Cen. nabídka
Delta
Kostenfaktor
A-cena
11,46
3,30
8,16
120%
Target/Cenová nabídka
2,75
3,30
(0,55)
B-cena/CKD cena
15,36
4,82
10,54
Výsledek pro rozhodnutí (EE) Návratnost invesic
Mil. EUR Roky
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
43
>
(0,04) s racii
bez racií
s racii
1,162 0,13
1,180 0,13
6.3
Porovnání Indie vs. Rusko
V obou p ípadech došlo k rozhodnutí zlokalizovat držák zadního nárazníku. Ob vyhodnocení ukázaly, že nebyl dosažen target, proto o lokalizaci rozhodlo grémium TER. Lokalizací vznikla významná úspora na logistických a celních nákladech a také na zm
materiálu.
44
7
ZÁV R
V rámci bakalá ské práce se materiálu
v zahrani í
tená seznámil s projektem lokalizace výrobního
a úlohou Controllingu
zahrani ních
projekt
v rámci
specifického procesu. V první ásti práce jsem se v novala výkladu zahrani ních projekt Škoda Auto, edstavila jsem jednotlivé projekty a zmínila jsem fáze projektu v rámci ŠA, s kterými souvisí vysv tlení Feasibility Study – studie proveditelnosti. Z této ásti si
tená odnáší teoretické znalosti pot ebné k pochopení další ásti v nované
lokalizaci výrobního materiálu. Hlavní náplní práce je p iblížení specifického tématu lokalizace výrobního materiálu. Detailn jsem popsala proces lokalizace ve ŠA, podle kterého se ídí všechny útvary, které na projektu lokalizace pracují. Z popsaných skute ností vyplývá, že samotný proces lokalizace je velmi rozsáhlý a to jak po stránce strategické, tak
asové. Každý díl má v procesu svou specifickou
asovou
náro nost. Je nutné podotknout, že za podpory poptávkového systému STAR, kdy by m l každý útvar p ístup ve stejný as k stejným informacím a dostal „zelenou“ k zahájení práce dle svých kompetencí, vznikla by ur itá asová úspora. Prozatím je v tšina informací obsažena na centrálním disku v n kolika excelových souborech, což m že vést ke zdržení samotného procesu. Proto by bylo záhodno, aby se systémová podpora realizovala v co možná nejkratší dob
z d vodu
usnadn ní spolupráce mezi útvary a nahradila by tak stávající excelové tabulky, které nejsou pro tento proces ideální. S procesem lokalizace po strategické stránce souhlasím. Do procesu lokalizace výrobního materiálu se aktivn zahrani ních projekt , který má za úkol lokalizaci finan
zapojuje Controlling vyhodnocovat. Oblast
Nákupu hraje jednu z nejd ležit jších rolí v projektu lokalizace díky jednáním s lokálními dodavateli. Práce obou útvar se zam uje p edevším na dv zem , a to na Rusko a Indii. V práci jsem ukázala projekt Rusko a projekt Indie v rámci lokalizace. Každý projekt má své výhody a nevýhody. V Indii je široká sí
45
dodavatel , která
dopomáhá tomu, že na konci roku 2011 bude Fabia A05 z v tší ásti vyráb ná z lokálních díl . Nevýhodou je ur it velká vzdálenost z kdy jsou CKD díly transportovány z
eské republiky do Indie,
R za vysoké logistické a celní náklady.
Rusko nemá k dispozici tolik lokálních dodavatel , jako Indie. Rusko je o dv etiny vzdálenosti blíže než Indie, proto logistické náklady nejsou tak vysoké p i dovozu CKD díl
a díky pr myslové montáži má zvýhodn né clo na dovážené
komponenty. Lokalizace v t chto zemích p edstavuje pro Škoda Auto velký potenciál r stu odbytu, ŠA tak získává podíl na celosv tovém automobilovém trhu a p edevším optimalizuje náklady spojené s dovozním clem a transportem díl do chto zemí. Budoucnost zahrani ních projekt se dá považovat za perspektivní: „Máme zájem na dlouhodobém partnerství s dodavateli, musí být ale konkurenceschopní. Jsou díly, zejména elektronické sou ásti a skla, které lze velice konkurenceschopn po ídit v Asii. Náš Nákup dozná v tší internacionalizace,“
ekl p edseda
edstavenstva prof. dr. Winfried Vahland.8 Práv
ína, Indie a Rusko jsou trhy, kde chce p edseda p edstavenstva za p t let
vyráb t a prodávat polovinu produkce zna ky Škoda. Výroba a odbyt se mají zvyšovat tak, že do deseti let Škoda Auto svou produkci zdvojnásobí. V roce 2020 by tak m la vyráb t 1,5 milionu voz ro
, kdy p ibude do modelového portfolia
deset nových voz . Cíl bakalá ské práce na téma Lokalizace výrobního materiálu v zahrani í a úloha Controllingu ve Škoda Auto jsem definovala jako seznámení se zahrani ními projekty a s nimi spojenou lokalizací ve Škoda Auto, popsání jejího procesu,
zhodnocení
a doporu ení
8
návrh
sou asné
situace
lokalizace
výrobního
materiálu
na zlepšení procesu. Myslím, že cíl práce byl spln n.
Kaláb, V. Škoda chce nahradit eské dodavatele. Hospodá ské noviny. Praha: 2010, ro . 54., . 209, s. 17. ISSN 0862-9587.
46
Seznam použité literatury
[1]
Eschenbach, R. Controlling 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2004. 814 s. ISBN 80-7357-035-1.
[2]
E15 [online]. [cit. 15.10.2010]. Dostupné z:
.
[3]
Interní materiály Škoda Auto.
[4]
Interní materiály VW India.
[5]
Kaláb, V. Škoda chce nahradit
eské dodavatele. Hospodá ské noviny.
Praha: 2010, ro . 54., . 209, s. 17. ISSN 0862-9587. [6]
Strukturální fondy [online]. [cit. 12.11.2010] Dostupné z: .
[7]
Synek, M.
– kolektiv. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. [8]
The world factbook [online]. [cit. 16.11.2010] Dostupné z: .
[9]
The world factbook [online]. [cit. 16.11.2010] Dostupné z: .
47
Seznam tabulek
Tabulka 1 P ehled stup
rozloženosti................................................................. 15
Tabulka 2 Rozdíl mezi Pre FS a FS ..................................................................... 20 Tabulka 3 Vyhodnocení držáku zadního nárazníku - Indie ................................... 42 Tabulka 4 Vyhodnocení držáku zadního nárazníku - Rusko ................................ 43
48
Seznam obrázk
Obrázek 1 Mapa zahrani ních závod ................................................................. 13 Obrázek 2 Geografické rozmíst ní výrobc automobil v Rusku ......................... 30 Obrázek 3 Volskwagen Group RUS ..................................................................... 31 Obrázek 4 Krácení celního kusovníku .................................................................. 32 Obrázek 5 Plán lokalizace A05 Fabia ................................................................... 33 Obrázek 6 Mapa Indie .......................................................................................... 36 Obrázek 7 Škoda Auto India Privated Ltd. v Aurangabadu .................................. 37 Obrázek 8 Plán lokalizace A05 Fabia ................................................................... 38 Obrázek 9 Vývoj dovozního cla do Indie .............................................................. 40 Obrázek 10 Držák zadního nárazníku p nový a kovový....................................... 41
49
