ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Kateřina Novotná
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY
Kateřina Novotná
Vedoucí práce: prof. doc. Ing. Ivan Jáč, CSc.
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Kateřina Novotná
STUDIJNÍ OBOR
Podniková ekonomika a management obchodu
NÁZEV PRÁCE
Zahraniční obchod České republiky
VEDOUCÍ PRÁCE
prof. doc. Ing. Ivan Jáč, CSc.
KATEDRA
Institut ekonomie a práva
POČET STRAN
53
POČET OBRÁZKŮ
6
POČET TABULEK
19
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
Cílem práce je podrobně analyzovat vývoj zahraničního obchodu České republiky v průběhu let 1997 až 2007. Základním předpokladem je fakt, že Česká republika v tomto období procházela procesem transformace, která pozitivně ovlivňovala zahraniční obchod. Proto by měl existovat pozitivní trend růstu celkového obratu zahraničního obchodu a změna v teritoriální a komoditní struktuře. Práce se nejprve obecně zaměřuje na význam, úlohu a funkce zahraničního obchodu v ekonomice. Analytická část se detailně věnuje objemu zahraničního obchodu, platební bilanci a zvláště její části obchodní bilanci. Dále míře a tvaru otevřenosti české ekonomiky. Nakonec práce rozebírá zahraničně obchodní politiku a exportní cíle České republiky.
KLÍČOVÁ SLOVA
zahraniční obchod, objem zahraničního obchodu, platební bilance, obchodní bilance, míra otevřenosti ekonomiky, tvar otevřenosti ekonomiky, teritoriální struktura, komoditní struktura, směnné relace, exportní strategie
ROK ODEVZDÁNÍ
2009
ANNOTATION AUTHOR
Kateřina Novotná
FIELD
Business Management and Administration
THESIS TITLE
Foreign trade in the Czech Republic
SUPERVISOR
prof. doc. Ing. Ivan Jáč, CSc.
INSTITUTE
Institut of economy and law
NUMBER OF PAGES
53
NUMBER OF PICTURES
6
NUMBER OF TABLES
19
NUMBER OF APPENDICES
1
SUMMARY
KEY WORDS
YEAR
2009
The aim of this thesis is to analyze in detail development of foreign trade in the Czech Republic during the years 1997 to 2007. The prerequisite of this thesis is a fact that the Czech Republic was passed through a process of transformation in this period, which positively affected foreign trade. Therefore, there should be a positive trend of growth of total turnover of foreign trade and changes in territorial and commodity structure. Firstly, this thesis focuses on the importance, role and function of foreign trade in the economy in general. The analytical part deals in detail with the volume of foreign trade, balance of payments and especially the trade balance. Futher deals with rate and form of the openness of the Czech economy. Finally, the thesis examines the foreign trade policy and export objectives of the Czech Republic.
foreign trade, volume of foreign trade, balance of payments, balance of trade, rate of openess of economy, form of openess of economy, commodity structure, Term sof Trade, export strategy
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 15.5.2009
3
OBSAH 1 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ......................... 6 2 ÚVOD ...................................................................................................... 7 3 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ..................................................................... 8 3.1 VÝZNAM VNĚJŠÍCH EKONOMICKÝCH VZTAHŮ................................. 8 3.2 ÚLOHA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ................................................. 10 3.3 FUNKCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU................................................ 11 3.4 CO OVLIVŇUJE ZAHRANIČNÍ OBCHOD ............................................ 12 4 ANALÝZA VÝVOJE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČESKÉ REPUBLICE V PRŮBĚHU POSLEDNÍCH DESETI LET................. 13 4.1 OBJEM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU.................................................. 13 METODIKA DAT ................................................................................ 13 HODNOTA VÝVOZU A DOVOZU ......................................................... 14 CENY VÝVOZU A DOVOZU ................................................................ 16 4.2 BILANCE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU .............................................. 17 BILANCE A JEJÍ VÝZNAM ................................................................... 17 STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE ....................................................... 17 VYROVNANOST PLATEBNÍ BILANCE .................................................. 18 VÝVOJ PLATEBNÍ BILANCE ČR ......................................................... 19 VÝVOJ OBCHODNÍ BILANCE ČR ........................................................ 21 4.3 MÍRA OTEVŘENOSTI EKONOMIKY .................................................. 25 PODÍL OBRATU ZO NA HDP ............................................................. 26 OBJEM OBRATU ZO NA 1 OBYVATELE .............................................. 26 4.4 TVAR OTEVŘENOSTI EKONOMIKY .................................................. 27 TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ............................................................... 28 KOMODITNÍ STRUKTURA .................................................................. 33 UKAZATEL SMĚNNÝCH RELACÍ ......................................................... 35
4
5 ZHODNOCENÍ VÝVOJE................................................................... 37 5.1 SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY ........................................................... 37 5.2 ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA ................................................ 38 PODPORA EXPORTU A JEJÍ VÝZNAM .................................................. 38 NÁSTROJE A OPATŘENÍ STÁTNÍ PROEXPORTNÍ POLITIKY ................... 39 EXPORTNÍ STRATEGIE ČR................................................................. 39 5.3 JAKÝ MOŽNÝ VÝVOJ MŮŽE NASTAT ............................................... 42 6 ZÁVĚR .................................................................................................. 45 6.1 ZÁVĚR ............................................................................................. 45 6.2 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ....................................................... 46 SEZNAM TABULEK ............................................................................ 46 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................... 47 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................ 48 8 PŘÍLOHY ............................................................................................. 53
5
1
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ BÚ
Běžný účet (platební bilance)
CB
Centrální banka
CIF
Ceny dovozu
CzechInvest
Agentura pro podporu podnikání a investic
CzechTrade
Agentura na podporu mezinárodního obchodu
ČEB
Česká exportní banka
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DPH
Daň z přidané hodnoty
EGAP
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
ETE
Evropské tranzitivní ekonomiky
EU
Evropská Unie
EUR
Euro
Eurostat
Evropský statistický úřad
Extrastat
Výkaz obchodů se třetími zeměmi
FOB
Ceny vývozu
FÚ
Finanční účet (platební bilance)
HDP
Hrubý domácí produkt
Intrastat
Výkaz obchodů se zeměmi EU
KÚ
Kapitálový účet (platební bilance)
MMF
Mezinárodní měnový fond
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN
Organizace spojených národů
PB
Platební bilance
RE
Rozvojové ekonomiky
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
SITC
Nomenklatura zboží používaná OSN
SNS
Společenství nezávislých států
USD
Americký dolar
VTE
Vyspělé tržní ekonomiky
WTO
Světová obchodní organizace
ZO
Zahraniční obchod
6
2
ÚVOD Zahraniční obchod obecně je nejstarší a nejrozšířenější formou vnějších
hospodářských vztahů. Jeho význam byl vždy velký, ale v posledních desetiletích vlivem celosvětové globalizace, se jeho důležitost mnohonásobně zvětšila. Nese obrovský podíl na hospodářském rozvoji každé země a nejen to, významně se také podílí na tvorbě HDP, který signalizuje prosperitu každé ekonomiky. Pro Českou republiku, jako relativně malou ekonomiku s nedostatečnou vybaveností surovinami, představuje zahraniční obchod možnost, jak tyto negativní výchozí podmínky překonat a stát se rovnocenným konkurentem ostatních států. Čím více se však Česká republika angažuje v mezinárodní dělbě práce, tím je citlivější na veškeré změny ve světové ekonomice. Je proto ovlivněna stavem ekonomik okolních států, vývojem poptávky a nabídky, pohybem cen na světových trzích nebo vývojem měnových kurzů. Proto by měl být vývoji ve světě přiřazen velký význam a veškeré vývojové tendence podrobně mapovány. Tato práce se však nevěnuje změnám na světové scéně, ale zahraničnímu obchodu v České republice, zejména jeho vývoji během posledních deseti let. Situace ve světě je v ní zmíněna a dána do kontextu spíše pro pochopení toho, co se v českém zahraničním obchodě v průběhu let 1997 až 2007 událo. Práce je členěna do několika celků. Ten úvodní zdůvodňuje význam vnějších ekonomických vztahů pro stát, hledá jeho úlohu a funkce a snaží se vysvětlit, čím vším může být zahraniční obchod ovlivněn. Druhá část je nejvýznamnější, protože jsou v ní podrobně analyzovány výsledky zahraničního obchodu, kterých bylo v průběhu posledních deseti let dosaženo. Podrobně se zabývá objemem zahraničního obchodu, jeho bilancí, mírou otevřenosti a tvarem otevřenosti české ekonomiky. Sleduje změny v těchto oblastech a snaží se určit jejich příčinu. V závěrečné části je rozebrána situace České republiky, zejména to jak a proč je v ní podporován export a v neposlední řadě je zde představen koncept proexportní strategie pro období 2006 až 2010. Cílem práce je podrobná analýza vývoje zahraničního obchodu v České republice v letech 1997 až 2007 s naznačením dalšího možného vývoje. 7
TEORETICKÁ ČÁST
3
ZAHRANIČNÍ OBCHOD Zahraniční obchod jako forma mezinárodní ekonomické spolupráce se
významným způsobem podílí na hospodářském růstu domácí ekonomiky. V průběhu let od svého vzniku prošel dynamickým rozvojem, který zvláště v posledních desetiletích nabyl na intenzitě. Podstatně se rozšířila jeho úloha, která je v dnešní době už daleko komplexnější než dříve. Nově se podílí například na rozšiřování moderních technologií a metod, které jsou součástí nehmotných toků, dále to jsou patenty licence, služby, informace a různé poznatky. Co se týče objemu i ten se vyvíjel v posledních letech velice dynamicky, ovlivněn celosvětovou globalizací. Lze vysledovat i posun od směny hotových výrobků k obchodování s meziprodukty (polotovary, součástkami).
3.1
Význam vnějších ekonomických vztahů Vnější ekonomické vztahy jsou veškeré ekonomické pohyby, které svým
rozsahem přesahují hranice státu.1 Nejstarší a nejrozšířenější formou mezinárodní ekonomické spolupráce je zahraniční obchod. Dalšími formami, které jsou podstatně mladší, jsou: výměna služeb (obchod s patenty, licenčními smlouvami, know-how, inženýring, doprava, pojištění atd.), vývoz kapitálu, cestovní ruch, vývoz pracovních sil, mezinárodní kapitálové pohyby. Vnější ekonomické vztahy a zejména jejich rozvoj bezesporu velkou mírou ovlivňují světovou ekonomiku. Protože obchodní propojení jednotlivých národních ekonomik postupně přerostlo ve světový obchod. Internacionální trh se postupně stal trhem globálním. Tento posun sebou přinesl řadu dobrého ale i negativního. Zvýšila se totiž vzájemná závislost jednotlivých národních ekonomik, které se stále více zapojovaly do mezinárodní dělby práce. Jak již zmínil představitel klasické politické ekonomie Adam Smith ve svém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, pro každou zemi je výhodné se specializovat na produkování té komodity, kterou vyrábí oproti konkurenci levněji a produkci jiné komodity, kterou produkuje dráž má přenechat jinému státu a raději ji dovézt. Tento poznatek se stal známý jako princip absolutní výhody v obchodě a Smith jím položil základy 1
[2] 8
TEORETICKÁ ČÁST
klasické teorie mezinárodního obchodu (kterou plně
rozpracoval teprve David
Ricardo objevením principu komparativní výhody).2 Z toho vyplývá, že každá země by měla produkovat něco jiného a to pak směnit za to,co potřebuje. Ale aby tak mohla učinit, musela být postupem času vytvořena složitá pravidla pro obchodování. Která přesně určují, podmínky za jakých obchodní styk probíhá. Tyto pravidla jsou dána buď zákony jednotlivých zemí nebo nařízením organizací, jichž jsou obchodující země členy nebo na základě mezinárodně uznávaných dodacích podmínek známých pod názvem Incoterms 2000, nejvíce však záleží na obou stranách, co spolu ujednají. Z předchozího odstavce vyplývá, že země má určité výhody, pokud se do mezinárodního obchodu zapojí. Může se například specializovat na užší výrobní sortiment a tím snížit výrobní náklady, zvýšit kvalitu a technickou úroveň zpracování nebo uspokojit více spotřebitelů v cizině a tím zvýšit životní úroveň a blahobyt v obou zemích. Rizikem může být naopak nesamostatnost a možný kolaps v případě válečného konfliktu se zemí, která je význačným importérem některého důležitého produktu (například ropy). Co tedy vede země k tomu aby spolu obchodovaly? Jednoznačně jsou to různé přírodní podmínky a zdroje, které mají jednotlivé země k dispozici. Jako je množství nebo kvalita zdrojů, kvalifikace a schopnosti obyvatelstva nebo úroveň používaných technologií. Dále to mohou být rostoucí výnosy a úspory z rozsahu, při specializaci na produkci jednoho produktu (nebo jednoho odvětví průmyslu atp.). Důležitou roli hrají také preference spotřebitelů [42]. Tyto všechny příčiny jsou důvodem, že vznikají mezinárodní společenství, která jsou na různém stupni integrace (pásmo volného obchodu, celní unie, společný trh, hospodářská unie, měnová unie). Význam těchto uskupení je bezesporu veliký, neboť zahraniční obchod patří v současné době k rozhodujícím faktorům, ovlivňujícím ekonomický růst.3 Platí také, že spolu nejvíce obchodují zejména státy, které geograficky sousedí. Ne jinak je tomu i v případě České republiky, která nejvíce obchoduje se
2
[31]
3
[33] 9
TEORETICKÁ ČÁST
zeměmi Evropské unie. Důležitou roli hraje nejenom geografická blízkost, ale i podobná mentalita lidí, nízké transportní náklady či vazby dané historií.
3.2
Úloha zahraničního obchodu Jak již bylo zmíněno je ZO nejstarší formou mezinárodních ekonomických
vztahů. Jeho počátky se shodují s počátky zavedení všeobecně přijímaného prostředku směny. Funkci peněz zprvu zastávaly: mušle, jantar, plátno, dobytek, sůl, obilí aj. Okolo r.1200 p.n.l. používali Číňané korálové mušle Kauri a později bronzové a měděné napodobeniny mušlí. Kovové mince a papírové bankovky jak je známe dnes se objevily daleko později. I do dneška se však zachovaly tzv. směnné obchody, tedy výměna věci za věc bez použití platidla. Jedná se buď o bartery nebo kompenzace. A využívají je zejména země s problémy s prodejem vlastního zboží v zahraničí. Dnešní úlohou zahraničního obchodu je zejména rozšíření zdrojů a zvýšení ekonomického růstu domácí ekonomiky a v důsledku i ekonomik ostatních. Neboť zahraniční obchod už není jen „přesun zboží“ do zahraničí a opačně, ale je daleko komplexnější. Zajišťuje šíření moderních výrobních metod, techniky, technologií, know-how, mezinárodní pohyb kapitálu a pracovních sil, šíření informací, poznatků a výsledků vědy, různé technické služby, obchodování s patenty licencemi. V neposlední řadě také nepřímo zvyšuje tempo růstu produktivity práce, což je důsledkem působení globální konkurence [32]. Příčinou urychlení tempa růstu mezinárodních ekonomických transakcí byla rostoucí vlna globalizace. Právě globální propojení institucí a liberalizace mezinárodního obchodu měly za následek, že koncem 90. let bylo tempo růstu mezinárodních obchodních transakcí poprvé vyšší než tempo růstu obchodování uvnitř jednotlivých ekonomik [7]. To jestli je pro danou ekonomiku výhodné se zapojovat do mezinárodního obchodování, ale značně závisí na její velikosti, typu a vyspělosti. Obecně lze říci, že velké ekonomiky se do mezinárodní dělby práce a tedy i do mezinárodního obchodování zapojují méně (většinou vše co vyprodukují zároveň spotřebují), díky tomu, že jsou schopni pokrýt potřeby obyvatel ve všech odvětvích (široká škála produkce ve všech oborech, která je dána lepší vybaveností výrobními faktory). 10
TEORETICKÁ ČÁST
Také méně vyspělé ekonomiky se příliš nezapojují, protože jim na jedné straně zastaralejší technologie a menší kvalifikace nedovolují proniknout na konkurenční trhy a na straně druhé, pokud by otevřeli svůj trh zahraničním importérům, kteří by dováželi zboží levněji, domácí produkce by se mohla úplně zastavit.
3.3
Funkce zahraničního obchodu Také zahraniční obchod funguje rozdílně v závislosti na velikosti, typu a
vyspělosti ekonomiky. Přesto existují obecně platné funkce zahraničního obchodu. A to transformační, růstová a bariérová. Transformační působení zahraničního obchodu představuje historicky prvotní smysl ekonomických vztahů se zahraničím. Zahraniční obchod mění, transformuje strukturu domácí produkce resp. domácích zdrojů ve strukturu žádoucí v oblasti užití (výrobního či finálního).4 Toto se projevuje nejvíce u malých ekonomik, které jsou zásadně omezeny v oblasti výrobních zdrojů a jejichž vnitřní trh je malý. Tedy aby byly zdroje na výrobu konkrétního produktu vynaložený efektivně, musí se daná země specializovat a vyrábět jen část poptávaného sortimentu, protože jsou náklady na výrobu tuzemské produkce v porovnání se zahraničím vysoké. Přitom ale dochází k růstu dovozu, protože množství spotřebovaného
sortimentu
se
stále
zvyšuje.
Zahraniční
obchod
touto
transformací zvyšuje ekonomickou vyspělost zemí. Příkladem transformace je například využití zahraničních pracovníků v případě, že je jich na trhu práce nedostatek. Stát takto získá odborníky, nebude muset navyšovat mzdy a navíc překoná limit, kterým je v této oblasti omezen. Transmisní funkce je vyšší typ transformační funkce zahraničního obchodu. Jedná se o proces „učení se ve vztahu k zahraničí“, tedy přenos informací ze zahraničí do domácí ekonomiky. Růstová funkce představuje takové zapojení do mezinárodní dělby práce, při které je dosaženo úspor národní práce využitím zahraničních zdrojů, nebo importem zboží. A přitom se zvyšuje tempo růstu země nad její rozvojové možnosti.
4
[33] 11
TEORETICKÁ ČÁST
Zahraniční obchod však může být i bariérou růstu ekonomiky. A to v případě, že se odvětví nachází v počáteční fázi svého vývoje a není zatím schopno obstát v zahraniční konkurenci. Nebo pokud rozvojová země vyváží výrobky s nízkou přidanou hodnotou. Je tomu tak i v případě, že v zahraničí neexistuje odpovídající poptávka po daném zboží [33].
3.4
Co ovlivňuje zahraniční obchod V působení na objem zahraničního obchodu můžeme vysledovat celou řadu
vlivů. Ty můžeme rozdělit na vlivy působící uvnitř ekonomiky a vlivy vně ekonomiky. Mezi ty vnější patří například vliv hospodářského růstu ve světě, nebo politické stability regionu, vývoj sousedních států, vliv mají i ceny surovin a paliv na světových trzích což se promítá do cen dovážených vstupů pro výrobu. Dále vně působí a ekonomiku ovlivňuje politika EU nebo členství v různých organizacích (WTO, OECD). Uvnitř je ekonomika a její výkon v oblasti zahraničního obchodu pod vlivem prováděné hospodářské politiky, zejména monetární a fiskální. Důležité je nastavení úrokových sazeb, měnový kurz koruny vůči důležitým zahraničním měnám. V neposlední řadě pro podporu exportu existují různé státem vlastněné společnosti, které pečují o exportéry v oblasti finanční,
pojišťovací,
poradenské
a
školící.
CzechTrade, CzechInvest a další.
12
Příkladem
je
ČEB,
EGAP,
ANALYTICKÁ
4
ANALÝZA
VÝVOJE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V
ČESKÉ
ČÁST
REPUBLICE
V PRŮBĚHU POSLEDNÍCH DESETI LET
Tato kapitola podrobně analyzuje zahraniční obchod České republiky během posledního desetiletí. Věnuje se hodnotám vývozu a dovozu, celkovému obratu zahraničního obchodu, platební bilanci a zvláště její části –obchodní bilanci. Dále se zabývá meziročními změnami ve výkonu zahraničního obchodu, mírou otevřenosti ekonomiky vyjádřenou podílem obratu zahraničního obchodu na HDP a objemem obratu zahraničního obchodu na jednoho obyvatele. Zajímavý je i vývoj teritoriální a komoditní struktury, které určují tvar otevřenosti ekonomiky. Věnuje se i možnostem jak export podpořit a jaké vize je možné v budoucnu předpokládat. 4.1
Objem zahraničního obchodu Pokud se budeme dále zabývat vývojem zahraničního obchodu, budou nás
zajímat hlavně jeho číselné hodnoty, které nám pomohou vytvořit lepší představu, zvláště v grafickém vyjádření, jak na tom Česká republika v této oblasti byla a je. Toky zboží a služeb v zahraničním obchodě dělíme na pohyb směrem dovnitř (import neboli dovoz) a pohyb směrem ven z naší ekonomiky (export jinak také vývoz). METODIKA DAT Zdrojem informací při zjišťování vývoje hodnot dovozu a vývozu zboží byly do roku 2004 údaje celní statistiky, které byly zjišťovány z celních dokladů (tzv. Jednotné celní deklarace) [22]. Od 1. května 2004, kdy vstoupila Česká republika do EU, se původní metodika vykazování údajů pro statistiku změnila. A změnil se i způsob zpracování výsledků. Hodnoty jsou získávány ze dvou systémů. Obchody se státy EU zachycuje Intrastat. Jedná se o údaje získané přímo od firem vázané na údaje o DPH. To jak data
o obchodu mezi Českou republikou a ostatními
členskými státy Evropských společenství zjišťovat a sdělovat upravuje celní zákon, který dále upravuje vyhláška Českého statistického úřadu a Ministerstva financí ČR č. 201/2005 Sb [24]. Druhý výkaz, Extrastat, zahrnuje data ze zbývající
13
ANALYTICKÁ
ČÁST
části zahraničního obchodu, zejména s třetími zeměmi. Tyto hodnoty jsou zjišťovány z celních dokladů. Veškeré hodnoty zahraničního obchodu od našeho vstupu do EU sbírá a kontroluje nejprve Generální ředitelství cel. Z celních statistik dále vychází statistika zahraničního obchodu, kterou vypracovává Český statistický úřad. Ten pracuje již s daty, která nejsou původním odhadem, ale revidovanými hodnotami. Mohou se proto lišit. Obvykle totiž dochází k zpřesňování dat vlivem oprav a doplňování celních deklarací nebo změnami v metodice výpočtu [39]. HODNOTA VÝVOZU A DOVOZU Hodnotu vyváženého zboží určuje cena samotného zboží, která je uvedena na faktuře a přímé obchodní náklady spojené s dopravou po ČR. Nebere se ohled na to, kdo tyto náklady hradí. Bankovní poplatky ani daně se nezapočítávají. Hodnota dováženého zboží je také fakturovaná cena samotného zboží plus přímé dovozní náklady spojené s dopravou, ale jen na hranice státu. Nejdůležitějšími veličinami jsou nominální hodnoty vývozu a dovozu v běžných cenách vyjádřené v korunách, které jsou přehledně uspořádány v Tab. 1 [39]. Tab. 1 Zahraniční obchod v letech 1997 – 2007 v mld. Kč vývoz 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
709,3 834,2 908,8 1 121,1 1 268,1 1 254,9 1 370,9 1 722,7 1 868,6 2 144,6 2 479,2
meziroční změna v % 17,9 17,6 8,9 23,4 13,1 -1,0 9,2 25,7 8,5 14,8 15,6
dovoz 859,7 914,5 973,2 1 241,9 1 385,6 1 325,7 1 440,7 1 749,1 1 830,0 2 104,8 2 391,3
meziroční změna v % 13,9 6,4 6,4 27,6 11,6 -4,3 8,7 21,4 4,6 15,0 13,6
obrat 1 569,0 1 748,7 1 882,0 2 363,0 2 653,7 2 580,6 2 811,6 3 471,8 3 698,6 4 249,4 4 870,5
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Co se týče vývoje zahraničního obchodu, můžeme konstatovat, že se obrat během posledních deseti let více než ztrojnásobil. Tento fakt potvrzuje nejen tu
14
ANALYTICKÁ
ČÁST
skutečnost, že má zahraniční obchod pro každou zemi obrovský význam, ale i to, že je Česká republika jednou ze zemí s největší dynamikou míry otevřenosti. Porovnání hodnot dosažených exportem s hodnotami importovaného zboží je přehledně vidět na Obr. 1. Důležitý mezník pro naši ekonomiku představuje přelom let 2004/2005, kdy poprvé během let 1997 – 2007 dosáhl export vyšší hodnoty než import.
Vývoj ZO (1997 - 2007) 3 000,0
2 500,0
v mld. Kč
2 000,0
1 500,0
1 000,0
500,0
0,0 1997
1998
1999
2000
2001
export
2002
2003
2004
2005
2006
2007
import
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Obr. 1 Vývoj zahraničního obchodu v ČR Na dalším obrázku můžeme vidět, jak hodnoty obratu ZO postupně rostly až do roku 2001, pak mírně v následujících dvou letech klesly a pak opět rostly. Tento vývoj souvisí s konjunkturním vývojem jak České republiky, tak celé Evropy a světa. Zahraniční obchod je totiž na konjunkturním vývoji citlivě závislý. I když v celoročních hodnotách se to příliš neprojeví [39].
15
ANALYTICKÁ
ČÁST
Obrat ZO (1997 - 2007) 6 000,0 5 000,0
v mld. Kč
4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
export
2003
2004
2005
2006
2007
import
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Obr. 2 Obrat zahraničního obchodu v ČR CENY VÝVOZU A DOVOZU Hodnoty vývozu, které se vyskytují ve statistikách se mezinárodně označují FOB. Jedná se o celní hodnotu zboží včetně přímých obchodních nákladů (doprava na hranice ne až ke spotřebiteli). Dovoz se uvádí v hodnotách CIF, což je vlastní hodnota zboží a zahraniční obchodní náklady spojené s dopravou na hranici České republiky. Hodnoty vývozu a dovozu se uvádějí buď v běžných cenách každého roku nebo ve stálých cenách. Stálé ceny abstrahují od vlivu změn cen. Určují se z běžných cen a výběrových indexů nominálních cen. Základ tvoří stejné období předchozího roku [24].
16
ANALYTICKÁ
4.2
ČÁST
Bilance zahraničního obchodu
BILANCE A JEJÍ VÝZNAM Významný makroekonomický ukazatel, který podává informaci o stavu a vývoji
ekonomické
situace
země,
je
platební
bilance.
Zobrazuje
vnější
ekonomickou rovnováhu, výkon ekonomiky a informuje, zda je hospodářská politika v dané zemi úspěšná. Jako významná ekonomická veličina má vliv na ostatní makroekonomické veličiny jako je HDP, úroveň cen zboží a služeb (inflace), zaměstnanost, devizový kurs a úroková míra. Zároveň ji tyto veličiny také ovlivňují [42]. Bilance je systematický výkaz, který zaznamenává všechny hospodářské transakce země tedy devizové toky za určité období, zpravidla jeden rok. Jde o příjmy a výdaje tuzemských a zahraničních subjektů (rezidentů a nerezidentů). Její nejdůležitější částí je přehled o vývozu a dovozu zboží, který se nazývá obchodní bilance (jedná se o bilanci zboží) [9]. Platební bilanci sestavuje odbor platební bilance v rámci sekce statistiky ČNB. Používá pro to výkazy z obchodních bank, přehled celní statistiky, statistické šetření v oblasti přímých investic, informace z podnikové sféry, centrálních úřadů, institucí a médií. Obchodní bilance podle ČNB se od dat celní statistiky liší.5 STRUKTURA PLATEBNÍ BILANCE Strukturu platební bilance určuje Příručka k sestavování platební bilance (1993, 5.vydání), kterou vydal MMF. Bilance je členěna ze dvou hledisek. Z hlediska věcné (horizontální) struktury a z hlediska rozdělení na kreditní a debetní položky, tedy vertikální struktury. V horizontální struktuře členíme platební bilanci do pěti částí: běžný účet, kapitálový účet, finanční účet, saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly a změna devizových rezerv. Běžný účet zachycuje tok zboží, služeb, důchodů z výrobních faktorů a běžných transferových plateb. Kapitálový účet zobrazuje kapitálové transfery související s migrací obyvatel, převodem akcií, promíjením dluhů apod. 5
[9] 17
ANALYTICKÁ
ČÁST
Finanční účet je tvořen přímými zahraničními investicemi, portfoliovými investicemi a ostatními investicemi. Jde o zachycení transakcí finančních aktiv a pasiv ve vztahu k zahraničí. Položka saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly vyrovnává nepřesnosti způsobené nedokonalostí v zjišťování údajů. Změna devizových rezerv zobrazuje vývoj devizových aktiv CB, které mohou být využity k účetnímu vyrovnání platební bilance pomocí intervencí na devizovém trhu [9]. Ve vertikální struktuře jsou pro zobrazení platební bilance použity principy podvojného účetnictví, což v praxi znamená zachycení každé transakce dvakrát. Jednou na straně kreditní a podruhé na straně debetní. Kreditními položkami jsou: export zboží a služeb, import důchodů, transferů a kapitálu nebo snížení devizových rezerv. Tyto operace znamenají přísun finančních prostředků (deviz) do země a zapisují se se znaménkem plus. Se znaménkem mínus se naopak zapisují výdaje deviz. Debetními položkami jsou: import výrobků a služeb, export důchodů, transferů a kapitálu a zvýšení devizových rezerv [42]. VYROVNANOST PLATEBNÍ BILANCE Rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek platební bilance nazýváme saldo platební bilance. Jeho hodnota může být kladná, pak mluvíme o aktivním saldu, což znamená zvýšení devizových rezerv. Nebo záporná, pak hovoříme o pasivním saldu a to se projevuje poklesem devizových rezerv, protože schodek platební bilance je kryt právě devizovými rezervami, tak aby byla bilance účetně vyrovnaná. Stabilní ekonomiku poznáme podle vyrovnané platební bilance nebo přebytku
platební
bilance.
Pokud
je
však
platební
bilance
dlouhodobě
nevyrovnaná, její rovnováha je zajišťována pomocí měnového kursu [7]. A to tak, že při aktivním saldu výkonové bilance centrální banka zvýší množství peněz v oběhu,
což
vyvolá
zvýšení
mezd
a
cen.
V důsledku
se
tak
zhorší
konkurenceschopnost země v zahraničí. Země začne více dovážet levnější zboží ze zahraničí a tím se bilance změní z aktivního na nulové nebo pasivní saldo. V případě pasivního salda to funguje opačně [33].
18
ANALYTICKÁ
ČÁST
VÝVOJ PLATEBNÍ BILANCE ČR Česká republika vykazuje dlouhodobě nezanedbatelný schodek běžného účtu platební bilance. Aktivní saldo bylo zjištěno naposledy v roce 1993. V roce 1997 došlo po předchozím rychlém růstu ekonomiky vlivem měnového otřesu k prohloubení deficitu. V následujících dvou letech klesly deficity pod 60 mld. Kč. V roce 2000 však schodek díky ekonomickému oživení opět stoupl nad 100 mld. Kč a vydržel tam až do roku 2004. V letech 2005 prudce klesl na necelých 40 mld. Kč. V roce 2007 se vyšplhal na konečných 111,3 mld. Kč. Přitom deficit vyšší než 100 mld. Kč (což je více než 5% HDP) je považován za kritický [7]. Tab. 2 Vývoj platební bilance ČR v letech 1997 – 2007 v mil. Kč
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Běžný účet
Kapitálový účet
Finanční účet
-113 037,2 -40 492,0 -50 596,4 -104 877,1 -124 478,3 -136 378,1 -160 614,6 -147 455,7 -39 826,1 -82 245,4 -111 277,2
315,9 65,8 -73,2 -198,2 -330,7 -119,4 -82,2 -14 186,5 4 689,3 8 454,6 19 568,8
34 319,1 94 324,5 106 564,4 148 046,6 172 849,9 347 827,4 157 093,5 177 312,0 154 767,4 92 417,9 125 803,9
Saldo Saldo chyb a BÚ, KÚ, opomenutí FÚ
Úplné saldo PB
Změna devizových rezerv
-78 402,2 53 898,3 55 894,8 42 971,3 48 040,9 211 329,9 -3 603,3 15 669,8 119 630,6 18 627,1 34 095,5
-56 040,0 62 615,0 57 136,7 31 592,8 67 153,0 216 945,0 12 903,4 6 782,2 92 851,6 2 074,4 15 666,5
56 040,0 -62 615,0 -57 136,7 -31 592,8 -67 153,0 -216 945,0 -12 903,4 -6 782,2 -92 851,6 -2 074,4 -15 666,5
22 362,2 8 716,7 1 241,9 -11 378,5 19 112,1 5 615,1 16 506,7 -8 887,6 -26 779,0 -16 552,7 -18 429,0
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČNB Schodek běžného účtu platební bilance dlouhodobě způsobovala deficitní obchodní bilance. A to až do roku 2002, odkdy měla obchodní bilance rostoucí tendenci. Její přebytek byl poprvé vykázán v roce 2005. A od té doby je saldo stále kladné. Kapitálový účet také dlouho vykazoval pasivní saldo a to vletech 1999 až 2004. Poslední čtyři roky je však v kladných číslech. Může za to otevření hranic a migrace pracovních sil po vstupu do EU. Celkově kapitálový účet představuje objemově nevýznamnou položku platební bilance. Zachycují se zde pohyby spojené s licencemi, patenty, ochrannými známkami a autorskými právy a převody migrantů [7].
19
ANALYTICKÁ
ČÁST
Dá se říct, že pasivní salda běžného a kapitálového účtu dlouhodobě vyrovnával účet finanční. Ten vykazuje stálé aktivní saldo, které až do roku 2002 strmě rostlo a poté opět klesalo. Vliv na to měl počáteční zvýšený příliv přímých zahraničních investic, který dosáhl svého vrcholu právě v roce 2002. Česká republika totiž v této oblasti nebyla dlouho schopna exportovat a byla závislá na kapitálu ze zahraničí, aby vůbec mohla zvyšovat cenovou konkurenceschopnost, vybavenost kapitálem a produktivitu. Po roce 2002 už ale byla pro investory méně lákavá.
Největším dodavatelem přímých investic bylo jednoznačně Německo.
Nejvíce se investovalo do dopravy, spojů,
nemovitostí,
telekomunikace,
pojišťovnictví atd.
Vývoj složek platební bilance (1997 - 2007) 400 000
hodnoty v mil. Kč
300 000
200 000
100 000
0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-100 000
-200 000 Běžný účet
Kapitálový účet
Finanční účet
Saldo chyb a opomenutí
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČNB Obr. 3 Platební bilance ČR Celková platební bilance, vykazuje v průběhu desetiletí aktivní saldo s výjimkou roku 1997. Tehdy byl schodek běžného účtu tak velký, že ho nedokázal vyrovnat ani přebytek finančního a kapitálového účtu. Projevilo se to poklesem devizových rezerv. Aby nedocházelo k odlivu kapitálu, zvýšila ČNB úrokové sazby.
20
ANALYTICKÁ
ČÁST
Úplné saldo platební bilance (1997 - 2007) 250 000 200 000
hodnoty v mil. Kč
150 000 100 000 50 000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-50 000 -100 000
Úplné saldo platební bilance
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČNB Obr. 4 Saldo platební bilance ČR VÝVOJ OBCHODNÍ BILANCE ČR Vzhledem k tomu, že nejdůležitější částí platební bilance je bilance obchodní, budeme se dále zabývat právě jejím vývojem. Vycházet budeme z hodnot zveřejněných ČNB6. Obchodní bilance v roce 1997 skončila pasivem ve výši 155,2 mld. Kč. Což bylo zlepšení oproti roku 1996, ale stále byla překročena kritická hranice 5% HDP. Velký podíl na tomto schodku měla stagnace exportu způsobená měnovými turbulencemi již od začátku roku. Zhruba v polovině roku se dynamika exportu zlepšila, ale ke konci roku
sebou přinesla politická nestabilita opětovnou
depreciaci koruny a tím se schodek opět prohloubil. Jednoznačně negativně působily zejména časté změny kurzu koruny díky kterým český export stagnoval. Patrný byl i vliv asijské měnové krize, který znamenal navýšení importu asijského 6
liší se od dat celní statistiky (hodnota exportu a importu se totiž uvádí bez nákladů spojených
s pohybem zboží v zahraničí – dopravné, pojistné, skladné) 21
ANALYTICKÁ
ČÁST
zboží, které bylo díky tomu ještě levnější. Na druhé straně se dal vysledovat pozitivní účinek rozšířeného působení ČEB a EGAP. Vlivem škrtů ve státním rozpočtu se zase snížila koupěschopnost obyvatel a proto musela řada podniků začít více exportovat [19]. V roce 1998 se podařilo snížit deficit obchodní bilance oproti roku 1997 téměř o polovinu na 84,0 mld. Kč. Podařilo se to díky tomu, že dynamika exportu v 1.pololetí výrazně převýšila dynamiku importu (v běžných cenách tento rozdíl činil přibližně 11%). Za hlavní příčinu lze označit snížení domácí poptávky a tím pádem navýšení exportu a pokles cen surovin na světovém trhu. Ve druhém pololetí klesla hospodářská aktivita v zemích Evropské unie a zhoršila se situace v Rusku. Obojí se negativně promítlo do nastartované dynamiky exportu. Na základě mezinárodních závazků o uvolňování vzájemného obchodu došlo tento rok také ke snížení ochrany vnitřního trhu. Následkem byl zvýšený konkurenční tlak v oblasti cen některých výrobků [20]. Tab. 3 Obchodní bilance ČR v letech 1997 – 2007 v mil. Kč vývoz
dovoz
obchodní bilance
1997
709 261,0
864 467,9
-155 206,9
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
834 227,0 908 756,0 1 121 099,0 1 269 634,0 1 254 394,0 1 370 930,0 1 722 657,4 1 868 585,8 2 144 573,4
918 229,8 974 586,8 1 241 924,0 1 386 319,0 1 325 717,0 1 440 723,0 1 736 041,4 1 809 216,3 2 079 479,4
-84 002,8 -65 830,8 -120 825,0 -116 685,0 -71 323,0 -69 793,0 -13 384,0 59 369,5 65 094,0
2007
2 479 233,8
2 358 616,9
120 616,9
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČNB Ještě lepšího výsledku, i když stále záporného dosáhla česká ekonomika v roce 1999. Schodek obchodní bilance se oproti předchozímu roku opět o něco snížil a dosahoval 65,8 mld. Kč. Což byla necelá 4% HDP. Vyšší exportní schopnost České republiky podpořilo tentokrát Německo zvýšenou poptávkou po českém zboží a podniky se zahraniční kapitálovou účastí vyrábějící zboží s vyšší
22
ANALYTICKÁ
ČÁST
přidanou hodnotou (strojírenství, zpracovatelský průmysl). Negativně se naopak projevovalo zvýšení cen energetických surovin (hlavně ropy) a mírný nárůst domácí poptávky [10]. Tyto dva faktory však v následujícím roce nabyly na intenzitě a způsobily opětovné navýšení deficitu obchodní bilance v roce 2000 na 120,8 mld. Kč, znamenající opětovné překročení kritické hranice 5% HDP. Pozitivní vliv na obchodní bilanci měl rekordní meziroční nárůst exportu. I přesto dynamika dovozu v tomto roce překročila dynamiku vývozu. Důvodem byl zejména zvyšující se dovoz pro výrobní spotřebu a investice. To bylo spojeno s restrukturalizací podniků a investicemi do zavádění moderních technologií a zařízení do provozu. Česká ekonomika se úplně nevyrovnala s cenovým šokem tohoto roku [11]. Rok 2001 znamenal jen minimální zlepšení. Obchodní bilance již tradičně skončila deficitem ve výši 116,7 mld. Kč. Tento rok lze charakterizovat klesající poptávkou ze zahraničí (zejména Německo, které vykazovalo v minulých letech vysoký nárůst). Významný byl pokles cen energetických surovin na světových trzích, který se projevil v cenách dovozu. Během celého roku se snižovala dynamika růstu exportu ale i importu. Navíc začala posilovat koruna [12]. V roce 2002 došlo opět ke snížení schodku obchodní bilance (na 71,3 mld. Kč), za kterým stálo snížení cen energetických surovin na světových trzích, nominální posílení kurzu koruny oproti všem ostatním významným měnám ve srovnání s předchozím rokem (vůči USD posílil o 14%, vůči Euru o 10%) a rostoucí dynamika exportu. Na druhé straně negativně působilo zpomalení hospodářského růstu ekonomik západní Evropy, v jehož důsledku se českým exportérům hůře vyváželo. Celkově se dá říci, že se od roku 2002
deficit
obchodní bilance České republiky dlouhodobě snižoval [13]. Přesto ještě v roce 2003 dosahoval 69,8 mld. Kč. Pro tento rok byl typický růst poptávky po české produkci zejména v Evropské unii, naopak v Číně, Japonsku a dalších zemích jihovýchodní Asie poptávka klesla. Obecně se tedy zvýšila konkurenceschopnost českého exportu. Nominální kurz koruny oslabil oproti loňskému roku vůči Euru o 3%, naopak vůči dolaru posílil o necelých 16% [14].
23
ANALYTICKÁ
ČÁST
Pro rok 2004 bylo typické oživení světové ekonomiky a pro Českou republiku tento rok znamenal členství v EU a postupnou liberalizaci zahraničního obchodu se zeměmi EU a OECD. To však znamenalo projít postupnou asociací, která probíhala ještě před vstupem do EU. Na druhé straně se tím podstatně zvýšila atraktivita země pro zahraniční investory. Mezi hlavní změny, které na naši ekonomiku čekaly bylo to, že se však rozšířil až do teď regulovaný trh s výrobky. Vůči třetím zemím začala ČR uplatňovat společný celní sazebník a dovozní kvóty. Naše ekonomika se také plně napojila na fondy EU. České republice se tak otevřely další nové možnosti, které mohla v zahraničním obchodě využít. Cenou za to však bylo navýšení závislosti na hospodářském růstu celého regionu. Všechny předpoklady pro zvyšování exportu se vyplnily a obchodní bilance tento rok zaznamenala nejlepší výsledek během posledních deseti let. I když deficitní ve výši 13,4 mld. Kč (tento stav znamenal zlepšení o více než 50 mld. Kč.). Pozitivně se do vývoje promítla i nestabilita americké ekonomiky, díky níž začalo posilovat Euro vůči dolaru. Posilovala i koruna vůči dolaru. Díky tomu se příliš negativně neprojevil růst cen surovin, energií na světových trzích, který způsobila vysoká poptávka ze strany čínské a indické ekonomiky. Dá se říct, že tento rok znamenal pro Českou republiku důležitý mezník nejen v oblasti zahraničního obchodu [15]. Jako by předešlý rok nastartoval naši ekonomiku pozitivním směrem. Obchodní bilance se poprvé po dlouhé době dostala do kladných hodnot. V roce 2005 činila 59,4 mld. Kč. Tento rok byla dynamika exportu vyšší než dynamika importu. Vlivem investic ze zahraničí z minulých let se více vyvážely především průmyslové výrobky (auta a výpočetní technika). Celých 84% vývozu směřovalo do zemí EU. Ceny ropy na světových trzích stále rostly, jinak by byl výsledek určitě ještě o něco málo lepší. V tomto roce se Česká republika zařadila mezi vyspělé země, což znamenalo konec možnosti čerpat úvěry od Světové banky a začátek podílení se na rozvojových projektech třetích zemí [16]. V roce 2006 znamenal ekonomický rozvoj a hospodářský růst v evropských zemích a v USA nárůst odbytu v zahraničí. Obchodní bilance vykázala přebytek 65,1 mld. Kč. Stále však rostly ceny paliv na světových trzích. V polovině roku se například vyšplhala cena ropy až k hranici 80 USD/barel (meziroční zvýšení o 20%). Díky tomu se zvýšily ceny importovaných vstupů do výroby, což se projevilo 24
ANALYTICKÁ
ČÁST
nárůstem cen exportu, tudíž snížení konkurenceschopnosti českého zboží. Tuto nevýhodu naštěstí kompenzovaly příznivé kurzy koruny vůči EUR a USD [17]. V roce 2007 držela českou ekonomiku vysoká zahraniční poptávka v zemích EU. Obchodní bilance skončila aktivním saldem ve výši 120,6 mld. Kč. Tedy pozitivní nárůst o 55 mld. Díky investicím ze zahraničí se v tomto roce rozšiřovaly výrobní kapacity exportujících podniků. Vývozní ceny vzrostly o 1,3% zatímco ceny importu klesly o 1%.. Výrazně se zvedly ceny ropy na světových trzích (až dvojnásobně). Naštěstí koruna v průběhu roku posilovala (4% vůči Euru a 13% oproti USD). Tento rok lze označit jako velice úspěšný [18].
Obchodní bilance ČR (1997 - 2007) 3 000 000 2 500 000
v mil. Kč
2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-500 000 Export
Import
Obchodní bilance
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČNB Obr. 5 Obchodní bilance ČR 4.3
Míra otevřenosti ekonomiky Z hlediska intenzity zahraničního obchodu, která kvantitativně udává míru
zapojení země do mezinárodní dělby práce se Česká republika nachází mezi zeměmi s vysokým stupněm otevřenosti vůči zahraničí, tedy okolo 70%. Je to dáno typem ekonomiky. Naše ekonomika je totiž relativně malá (velikostí trhu), jsme neúplně vybaveni přírodními zdroji a jsme zaměřeni na průmyslovou produkci. V minulosti tomu tak ovšem nebylo, hlavně díky politické situaci. Od 25
ANALYTICKÁ
ČÁST
začátku transformace a přechodu od centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní však Česká republika urazila velký kus cesty. Patří k zemím s největší dynamikou míry otevřenosti [42]. Mezinárodně se používají pro zobrazení intenzity zahraničního obchodu dva hlavní ukazatele: podíl vývozu na HDP a objem vývozu v USD na jednoho obyvatele. PODÍL OBRATU ZO NA HDP V Tab. 4 je vidět jak se postupně zvětšovala míra otevřenosti české ekonomiky z 39% v roce 1997 až k současným 70%. Tab. 4 Podíl vývozu (obratu) ZO ČR na HDP v % vývoz v mld. Kč
HDP v mld. Kč
Podíl vývozu na HDP
1997
709,3
1 811,1
39,2
1998
834,2
1 996,5
41,8
1999
908,8
2 080,8
43,7
2000
1 121,1
2 189,2
51,2
2001
1 268,1
2 352,2
53,9
2002
1 254,9
2 464,4
50,9
2003
1 370,9
2 577,1
53,2
2004
1 722,7
2 814,8
61,2
2005
1 868,6
2 983,9
62,6
2006
2 144,6
3 215,6
66,7
2007
2 479,2
3 530,2
70,2
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů ČSÚ7 OBJEM OBRATU ZO NA 1 OBYVATELE V následující tabulce je vidět zvyšování objemu vývozu České republiky během let 1997 – 2007 v Kč v přepočtu na jednoho obyvatele.
7
Hodnoty vývozu a HDP jsou v uvedeny v běžných cenách
26
ANALYTICKÁ
ČÁST
Tab. 5 Objem vývozu (obratu) ZO ČR na 1 obyvatele8
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
vývoz v mil. Kč
Počet obyvatel v mil.
Vývoz na 1 obyvatele v mil. Kč
709 261,0 834 227,0 908 756,0 1 121 099,0 1 269 634,0 1 254 394,0 1 370 930,0 1 722 657,4 1 868 585,8 2 144 573,4 2 479 233,8
10,3036 10,2949 10,2828 10,2725 10,2242 10,2008 10,2017 10,2069 10,2341 10,2667 10,3227
68 836,2 81 033,0 88 376,3 109 135,9 124 179,3 122 970,2 134 382,5 168 773,8 182 584,3 208 886,3 240 173,0
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Obecně lze v míře zapojení zemí do mezinárodní dělby práce vypozorovat jisté tendence. Jedná se o negativní korelaci mezi ekonomickým rozměrem a mírou otevřenosti. Čím je ekonomika větší, tím se do mezinárodního obchodu zapojuje méně a naopak. Platí ale také pozitivní korelace mezi ekonomickou vyspělostí země a stupněm jejího zapojení do mezinárodního obchodu, která vlastně říká, že čím vyspělejší země, tím větší zapojení do obchodu. V podmínkách tržní ekonomiky to platí i obráceně: Vyšší otevřenost ekonomiky zvyšuje její ekonomickou vyspělost. Nárůst otevřenosti naší ekonomiky sebou přináší určité výhody, ale i nevýhody. Z výhody lze označit zvýšení konkurence na domácím trhu, příliv přímých zahraničních investic, zefektivnění alokace zdrojů a v neposlední řadě také usnadnění integrace do mezinárodních struktur. Mezi nevýhody patří zvýšení citlivosti vůči vnějším vlivům (například šíření krize). Toto však může působit i pozitivně. 4.4
Tvar otevřenosti ekonomiky Struktura otevřenosti ekonomiky je vlastně hodnocení zahraničního
obchodu z kvalitativního hlediska. Zajímavý je pohled na komoditní strukturu vývozu a dovozu a její proměny v čase. Nebo na teritoriální strukturu, či ukazatel
8
Je použita střední hodnota počtu obyvatel 27
ANALYTICKÁ
ČÁST
směnných relací. Východiskem pro to jakou bude mít ZO dané země strukturu jsou potenciální komparativní výhody a nevýhody země posuzované z hlediska přírodních a ekonomických podmínek. TERITORIÁLNÍ STRUKTURA Česká republika, dříve jako součást východního bloku, se musela po jeho rozpadu rychle přeorientovat směrem k západním tržním ekonomikám. Do té doby totiž obchodovala výhradně se zeměmi sdruženými v RVHP a se zeměmi bývalého Sovětského svazu, které se po rozpadu staly nespolehlivými partnery mající potíže s placením.
Cesta k tomuto posunu směrem na západ, nebyla
jednoduchá, zvláště uspět v silné konkurenci západních zemí, které v té době byly vývojově už někde jinde. Ale přesto se to České republice povedlo a výsledkem je poměrně slušná konkurenceschopnost na těchto trzích. Země jsou pro účely zjišťování teritoriální skladby zahraničního obchodu rozděleny do několika skupin. Jsou to: vyspělé tržní ekonomiky (sem patří v současné době i ČR), rozvojové ekonomiky, evropské tranzitivní ekonomiky, společenství nezávislých států a ostatní ekonomiky. Vyspělé tržní ekonomiky je dále možno rozčlenit na země EU 27, země ESVO a ostatní vyspělé tržní ekonomiky. Členění zemí na teritoria probíhá podle Geonomenklatury, kterou Eurostat každý rok upravuje. Podrobný přehled o rozdělení jednotlivých zemí je v Příloze 1. V teritoriální struktuře vývozu v letech 1997 až 2007 můžeme vysledovat několik trendů. Například pozitivní posilování podílu vývozu tržních ekonomik na celkovém vývozu. V roce 1997 se do těchto států exportovalo 87,8% celkového vývozu, ale v roce 2007 to bylo už 91,1%. Na druhé straně podíl vývozu do rozvojových zemí v procentuálním vyjádření klesl, přestože absolutně tato částka rostla. Co se týče dovozu, byl zaznamenán opačný trend. Podíl dovozu z vyspělých tržních zemí klesal z 85,3% v roce 1997 na 79,3% v roce 2007. A v případě rozvojových zemí rostl. Zatímco v roce 1997 dosáhl 4,6% z celkového dovozu, v roce 2007 představoval již 5,7%ní podíl. Saldo zahraničního obchodu s jednotlivými uvedenými skupinami zemí bylo v celém sledovaném období záporné, kromě vyspělých tržních ekonomik. V tomto 28
ANALYTICKÁ
ČÁST
případě bylo saldo záporné do roku 2001 a počínaje rokem 2002 se drželo v kladných hodnotách. Tab. 6 Teritoriální struktura vývozu ČR v letech 1997 - 2007 v mil. Kč9. Teritorium
VTE10
RE11
ETE12
SNS13
Ostatní14
Nespecifik.
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
623 029 746 135 836 416 1 024 207 1 163 588 1 146 875 1 262 620 1 577 778 1 687 389 1 967 937 2 256 136
31 932 32 217 29 890 42 842 42 404 43 771 39 942 54 319 66 779 69 677 84 700
14 834 19 194 16 981 22 184 26 712 28 056 28 566 38 919 46 108 21 981 26 130
36 703 33 632 22 267 28 400 31 328 29 195 28 280 42 091 58 791 73 330 92 361
2 360 2 611 3 183 3 457 4 116 5 587 7 750 8 037 8 159 10 484 15 919
404 439 18 8 1 376 3 771 1 514 1 360 1 165 1 110
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Tab. 7 Teritoriální struktura vývozu ČR v letech 1997 - 2007 v %. Teritorium
VTE
RE
ETE
SNS
Ostatní
Nespecifik.
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
87,8 89,4 92,0 91,4 91,8 91,4 92,1 91,6 90,3 91,8 91,1
4,5 3,9 3,3 3,8 3,3 3,5 2,9 3,2 3,6 3,2 3,4
2,1 2,3 1,9 2,0 2,1 2,2 2,1 2,3 2,5 1,0 1,1
5,2 4,0 2,5 2,5 2,5 2,3 2,1 2,4 3,1 3,4 3,7
0,3 0,3 0,4 0,3 0,3 0,4 0,6 0,5 0,4 0,5 0,6
0,1 0,1 0,0 0,0 0,1 0,3 0,1 0,1 0,1 0,0
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ
9
V běžných cenách
10
Vyspělé tržní ekonomiky
11
Rozvojové ekonomiky
12
Evropské tranzitivní ekonomiky
13
Společenství nezávislých států
14
Čína, Korejská lidově demokratická republika, Kuba, Laoská lidově demokratická republika,
Mongolsko, Vietnam 29
ANALYTICKÁ
ČÁST
Tab. 8 Teritoriální struktura dovozu ČR v letech 1997 - 2007 v mil. Kč. Teritorium
VTE
RE
ETE
SNS
Ostatní
Nespecifik.
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
732 965 787 776 845 314 1 051 853 1 163 691 1 078 441 1 160 847 1 431 966 1 469 706 1 674 071 1 894 685
39 876 42 837 43 915 57 617 75 408 96 506 106 432 110 805 104 136 117 283 137 256
3 661 3 754 3 431 4 391 5 668 6 392 8 112 11 159 14 664 6 335 6 479
69 249 61 434 57 956 97 157 97 386 79 859 86 722 99 141 142 734 173 301 157 924
13 031 17 390 21 069 29 026 42 582 63 086 76 951 93 385 96 536 131 426 189 536
930 1 274 1 484 1 879 828 1 387 1 659 2 640 2 186 2 396 3 411
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Tab. 9 Teritoriální struktura dovozu ČR v letech 1997 - 2007 v %. Teritorium
VTE
RE
ETE
SNS
Ostatní
Nespecifik.
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
85,3 86,1 86,9 84,7 84,0 81,4 80,6 81,9 80,3 79,5 79,3
4,6 4,7 4,5 4,6 5,4 7,3 7,4 6,3 5,7 5,6 5,7
0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,6 0,6 0,8 0,3 0,3
8,1 6,7 6,0 7,8 7,0 6,0 6,0 5,7 7,8 8,2 6,6
1,5 1,9 2,2 2,3 3,1 4,8 5,3 5,3 5,3 6,2 7,9
0,1 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Pokud se zaměříme konkrétněji na vyspělé tržní ekonomiky, pak jsou dlouhodobě hlavním obchodním partnerem České republiky členské země Evropské unie. Jejich podíl na celkovém zahraničním obratu ČR se pohybuje okolo ¾. Zemí se kterou nejvíce obchodujeme je tradičně Německo. Jeho podíl na celkovém vývozu byl v roce 2007 30,7% (pokles oproti roku 2000 o 9,8 %). Podíl na celkovém dovozu byl v roce 2007 28 % (pokles oproti roku 2000 o 4,2 %). Tento pokles mohl být způsobem snahou ČR o rozšíření rozmanitosti územní struktury zahraničního obchodu. Pro případ nepříznivých konjunkturních vlivů, které by v případě závislosti české ekonomiky jen na několika málo trzích mohly vést k rozšíření krize. Dalšími partnery ČR pro export byli: Slovensko, Polsko, Francie a Velká Británie. Podíl těchto zemí na celkovém vývozu však nepřekračuje 10%. 30
ANALYTICKÁ
ČÁST
Tab. 10 Hlavní vývozní partneři ČR (srovnání roku 2000 a 2007). 2000 Země
Objem vývozu v mld. Kč
Podíl na celkovém vývozu ČR v %
Německo Slovensko Rakousko Polsko V. Británie Francie Itálie USA Nizozemí Belgie
453,5 86,1 67,0 60,9 48,1 45,1 42,4 31,6 25,8 24,5
40,5 7,7 6,0 5,4 4,3 4,0 3,8 2,8 2,3 2,2
Pořadí
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
2007 Země
Objem vývozu v mld. Kč
Podíl na celkovém vývozu ČR v %
Německo Slovensko Polsko Francie V. Británie Itálie Rakousko Nizozemí Maďarsko Belgie
762,3 214,8 147,1 134,9 126,4 121,5 113,8 92,7 77,6 70,3
30,7 8,7 5,9 5,4 5,1 4,9 4,6 3,7 3,1 2,8
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Partneři ČR v importu se ale od exportu liší. V roce 2000 bylo na druhém místě Rusko s podílem 6,5%. Jeho podíl se však snížil a v roce 2007 bylo až na šestém místě. Na druhé místo se v roce 2007 doslova vedrala Čína s podílem 7,8%. Toto je trend současné doby a dá se očekávat, že podíl asijských zemí na importech do ČR bude i nadále růst. Děje se to hlavně díky velké dynamice, nárůstu kvality a zlepšování technologií tamních ekonomik. Tab. 11 Hlavní dovozní partneři ČR (srovnání roku 2000 a 2007). 2000 Země
Objem dovozu v mld. Kč
Podíl na celkovém dovozu ČR v %
Německo Rusko Slovensko Itálie Francie Rakousko USA V. Británie Polsko Nizozemí
400,5 80,2 74,6 64,2 61,6 61,3 52,5 51,3 44,3 29,0
32,2 6,5 6,0 5,2 5,0 4,9 4,2 4,1 3,6 2,3
Pořadí
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
2007 Země
Objem dovozu v mld. Kč
Podíl na celkovém dovozu ČR v %
Německo Čína Polsko Slovensko Itálie Rusko Francie Nizozemí Rakousko Japonsko
670,2 185,7 137,2 127,9 114,2 114,0 110,0 92,7 91,1 77,5
28,0 7,8 5,7 5,3 4,8 4,8 4,6 3,9 3,8 3,2
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ V případě
Evropské
unie,
jako
největšího
teritoriální
partnera
pro
obchodování lze odhadnout rostoucí trend podílu na celkovém vývozu do 31
ANALYTICKÁ
ČÁST
zahraniční a na druhé straně klesající podíl na celkovém dovozu. Což je ovlivněno nárůstem dovozů z jiných zemí (zejména rozvojových a ostatních). Tab. 12 Vývoj zahraničního obchodu ČR se zeměmi EU2515 . Vývoz
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Dovoz
Objem v mil. Kč
Podíl na celkovém vývozu ČR v %
Objem v mil. Kč
Podíl na celkovém dovozu ČR v %
583 810 702 535 788 242 965 382 1 100 085 1 076 670 1 196 871 1 500 796 1 597 541 1 837 052 2 110 707
82,3 84,2 86,7 86,1 86,6 85,8 87,3 87,1 85,5 85,7 85,1
655 948 705 369 752 174 932 888 1 034 624 961 049 1 034 210 1 264 203 1 309 115 1 487 278 1 691 774
75,9 76,8 77,2 75,1 74,6 72,5 71,8 72,8 72,4 71,5 71,7
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ V následující tabulce je ještě pro lepší představu uveden přehled dovozu a vývozu se zeměmi OECD. Obecně podíly dovozu a vývozu s těmito zeměmi v průběhu let 1997 až 2007 nejprve rostly a pak opět klesaly. Tab. 13 Vývoj zahraničního obchodu ČR se zeměmi OECD. Vývoz Objem v mil. Kč 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
611 634 731 046 820 088 1 007 555 1 145 305 1 127 760 1 241 904 1 554 850 1 661 018 1 901 365 2 173 783
Dovoz
Podíl na celkovém vývozu ČR v % 86,2 87,6 90,2 89,9 90,2 89,9 90,6 90,3 88,9 88,7 87,7
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ
15
Od roku 2000 jsou hodnoty přepočítány na EU27 32
Objem v mil. Kč 731 418 785 193 841 107 1 044 611 1 157 497 1 075 705 1 157 946 1 429 948 1 467 313 1 657 714 1 878 964
Podíl na celkovém dovozu ČR v % 84,6 85,5 86,3 84,1 83,5 81,1 80,4 82,4 81,1 79,7 79,7
ANALYTICKÁ
ČÁST
KOMODITNÍ STRUKTURA Zboží se pro účely komoditní struktury zahraničního obchodu člení podle klasifikace SITC rev.4 (Standard International Trade Classification, Revision 4) na třídy, oddíly a podskupiny. Tuto nomenklaturu používá OSN a členské státy ji přejaly, proto aby byly výsledky jednotlivých zemí srovnatelné. Tato klasifikace rozděluje komodity do deseti tříd, které jsou přehledně uspořádány v Tab. 14. Tab. 14 Standard International Trade Classification - SITC. Číslo třídy 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Název třídy Potraviny a živá zvířata Nápoje, tabák Suroviny bez paliv Paliva Živočišné a rostlinné tuky Chemikálie Tržní výrobky Stroje a dopravní zařízení Průmyslové spotřební zboží Komodity jinde netříděné
Zdroj: Šimková, E. (Ekonomika zahraničního obchodu), s.39 Struktura vyváženého zboží byla dříve orientována na technicky méně náročné výrobky, proto když se česká ekonomika začala transformovat, nastaly problémy s odbytem a s prosazením se na trzích vyspělých západních zemí. Proto se vyváželo především hodně surovin a paliv a poměrně málo strojů a dopravních prostředků. To se však podařilo otočit a v r. 2002 se vyvezlo mnohem více výrobků s vyšší přidanou hodnotou (tedy strojů a dopravních prostředků) než dovezlo. Další třídy SITC zaznamenaly také změnu objemu vývozu. Výrazně se navýšil například export tržních výrobků a průmyslového spotřebního zboží. Klesl podíl potravin,paliv, surovin a chemikálií na vývozu .
33
ANALYTICKÁ
ČÁST
Tab. 15 Vývoz České republiky podle tříd SITC v mld. Kč (běžné ceny). Třídy SITC
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Celkem
1997
26,4
9,2 29,1 27,1
1,1
63,5
193,1
264,0
94,8
0,8
709,1
1998
28,4
9,3 29,4 27,1
1,3
65,5
224,8
339,0
108,4
1,0
834,2
1999
26,3
7,8 34,3 26,5
1,0
66,9
236,7
385,4
123,0
0,9
908,8
2000
33,0
8,4 39,6 34,2
1,3
79,6
285,1
498,4
140,5
1,0
1 121,1
2001
34,4
8,7 38,6 38,2
1,4
81,9
309,1
599,7
154,8
1,3
1 268,1
2002
31,1
8,6 35,1 36,0
1,0
74,7
294,0
623,0
149,5
1,9
1 254,9
2003
36,4
8,2 38,4 39,4
1,0
80,6
316,4
687,2
161,5
1,8
1 370,9
2004
47,4
8,9 47,3 49,9
1,0 104,0
388,5
876,1
198,5
0,9
1 722,5
2005
61,1 10,6 47,2 57,4
1,8 119,0
406,3
949,2
215,6
0,5
1 868,7
2006
62,0 10,7 55,0 61,8
1,6 129,9
445,3 1 141,7
235,9
0,7
2 144,6
2007
71,9 14,5 64,9 67,5
2,1 144,2
501,1 1 343,4
269,0
0,8
2 479,4
Zdroj: ČSÚ [online]. [cit. 2.3.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08.
Na druhé straně struktura dovozu se během posledních let příliš nezměnila, je totiž ovlivněna nedostatkem surovin a paliv v naši zemi a dále také potřebou dovozu vyspělé techniky a technologií.
Všechny třídy SITC tak zaznamenaly
objemový nárůst vývozu daný celkovým zvýšením objemu zahraničního obchodu. Výraznější nárůst byl patrný ve třídách 6, 7, 8. Tab. 16 Dovoz České republiky podle tříd SITC v mld. Kč (běžné ceny). Třídy SITC
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Celkem
1997
44,4
9,0 32,2
74,5
2,1 105,4
166,8
330,1
95,0
0,3
859,8
1998
45,9
8,0 36,2
60,2
2,8 112,6
193,7
354,1
100,4
0,4
914,3
1999
45,9
7,9 31,0
65,3
2,5 119,7
205,0
383,3
112,2
0,3
973,1
2000
50,2
7,4 39,4 119,9
2,6 139,1
257,9
496,7
128,3
0,4
1 241,9
2001
53,7
7,3 40,0 125,7
3,1 151,0
280,1
584,4
139,9
0,3
1 385,5
2002
54,2
6,6 38,2 100,2
3,0 148,4
273,0
561,7
140,0
0,3
1 325,6
2003
57,1
7,5 41,0 107,8
3,8 164,4
289,8
616,3
152,7
0,4
1 440,8
2004
72,1 10,7 52,9 122,1
4,2 194,8
360,8
739,9
190,7
0,8
1 749,0
2005
81,6 11,8 51,4 167,6
3,6 201,5
374,3
736,9
200,0
1,3
1 830,0
2006
89,0 13,0 57,3 200,8
3,7 219,1
428,5
870,7
221,5
1,1
2 104,7
2007
102,9 15,7 58,3 191,3
3,3 248,5
500,2 1 028,0
241,7
1,3
2 391,2
Zdroj: ČSÚ [online]. [cit. 2.3.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08.
34
ANALYTICKÁ
ČÁST
Tab. 17 Vývoz České republiky v letech 1997 - 2007 podle tříd SITC (v %) Třídy SITC
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Celkem
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
3,7 3,4 2,9 2,9 2,7 2,5 2,7 2,8 3,3 2,9 2,9
1,3 1,1 0,9 0,7 0,7 0,7 0,6 0,5 0,6 0,5 0,6
4,1 3,5 3,8 3,5 3,0 2,8 2,8 2,7 2,5 2,6 2,6
3,8 3,2 2,9 3,1 3,0 2,9 2,9 2,9 3,1 2,9 2,7
0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
9,0 7,9 7,4 7,1 6,5 6,0 5,9 6,0 6,4 6,1 5,8
27,2 26,9 26,0 25,4 24,4 23,4 23,1 22,6 21,7 20,8 20,2
37,2 40,6 42,4 44,5 47,3 49,6 50,1 50,9 50,8 53,2 54,2
13,4 13,0 13,5 12,5 12,2 11,9 11,8 11,5 11,5 11,0 10,8
0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Tab. 18 Dovoz České republiky v letech 1997 - 2007 podle tříd SITC (v %) Třídy SITC
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Celkem
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
5,2 5,0 4,7 4,0 3,9 4,1 4,0 4,1 4,5 4,2 4,3
1,0 0,9 0,8 0,6 0,5 0,5 0,5 0,6 0,6 0,6 0,7
3,7 4,0 3,2 3,2 2,9 2,9 2,8 3,0 2,8 2,7 2,4
8,7 6,6 6,7 9,7 9,1 7,6 7,5 7,0 9,2 9,5 8,0
0,2 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1
12,3 12,3 12,3 11,2 10,9 11,2 11,4 11,1 11,0 10,4 10,4
19,4 21,2 21,1 20,8 20,2 20,6 20,1 20,6 20,5 20,4 20,9
38,4 38,7 39,4 40,0 42,2 42,4 42,8 42,3 40,3 41,4 43,0
11,0 11,0 11,5 10,3 10,1 10,6 10,6 10,9 10,9 10,5 10,1
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1
100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ UKAZATEL SMĚNNÝCH RELACÍ Mezinárodně používaným ukazatelem pro hodnocení vývoje efektů ze zahraničního obchodu pro domácí ekonomiku je ukazatel reálných směnných relací, který se nejčastěji sleduje jako statisticky zjišťované zbožové směnné relace dané poměrem časového cenového indexu vývozu (deflátoru vývozu) k časovému cenovému indexu dovozu (deflátoru dovozu).16 Tento ukazatel se často označuje jako Terms of Trade a výsledek se zpravidla násobí x100. Příznivé
16
[33] 35
ANALYTICKÁ
ČÁST
jsou pak hodnoty větší než 100. Tento ukazatel zohledňuje vývoj cen v zahraničním obchodě tak, že vyjadřuje změnu kupní síly vývozu. Pro výpočet deflátoru vývozu použijeme podíl indexu vývozu v běžných cenách a indexu vývozu ve stálých cenách. Tab. 19 Vývoj směnných relací (Terms of Trade) v letech 2003 – 2007 Index vývozu
2003 2004 2005 2006 2007
Index dovozu
Deflátory
v běžných cenách
ve stálých cenách
v běžných cenách
ve stálých cenách
Vývozu
Dovozu
Směnné relace
109,25 125,58 108,73 114,80 115,60
109,55 123,10 112,23 116,35 114,58
108,63 121,40 104,85 115,13 113,70
109,08 119,68 105,55 115,63 115,10
99,73 102,01 96,88 98,67 100,89
99,59 101,44 99,34 99,57 98,78
100,1 100,6 97,5 99,1 102,1
Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ Můžeme konstatovat, že se hodnoty směnných relací pohybují v posledních letech okolo hodnoty 100, což znamená v porovnání s roky 1993 – 1997, kdy se tato hodnota pohybovala okolo 80, kladný vývoj a navýšení kupní síly vývozu. Na druhé straně se v posledních pěti letech kupní síla vývozu nijak nenavyšuje [33].
36
ZÁVĚR
5
ZHODNOCENÍ VÝVOJE Tato kapitola se věnuje celkové sumarizaci výsledků dosažených
v zahraničním obchodě v posledních deseti letech. Dále rozebírá význam podpory exportu v ekonomice a konkrétně současnou Exportní strategii České republiky pro
období 2006 – 2010. V závěru je naznačen možný vývoj zahraničního
obchodu v budoucnu. 5.1
Situace České republiky Zahraniční obchod se rozhodujícím způsobem podílí na
hospodářském
růstu každé ekonomiky. Ale v případě České republiky tomu tak vždy nebylo. Před rokem 1989 se naše republika řadila mezi země s centrálně plánovanou ekonomikou. Kde se nevyrábělo podle potřeb a poptávky obyvatel ale plnily se výrobní normy, které byly stanoveny centrálně. Zahraničnímu obchodu nebyl přiřazován žádný význam a pokud se vůbec něco vyváželo, tak jen v rámci členských zemí RVHP17. Toto se však po politickém převratu muselo změnit. Naše ekonomika se začala postupně transformovat a přetvářet v tržní ekonomiku založenou na demokratických principech. Cesta k tomuto cíli byla dlouhá a obtížná. Velkých změn bylo dosaženo v oblasti komoditní a teritoriální struktury. Zejména reorientace na nové zahraniční trhy a partnery byla pro naši nezkušenou ekonomiku dost těžká. Dá se říct, že v této oblasti má i dnes řada českých firem velké problémy. I když nejsou zdaleka tak velké jako na začátku transformace. Pokud bych měla jmenovat čeho Česká republika během posledních deseti let dosáhla. Pak bych musela zopakovat, že úspěšně zvládla transformaci a stala se z ní tržní ekonomika, byla zařazena mezi evropské vyspělé ekonomiky, stala se členem Evropské unie. A z pohledu zahraničního obchodu dosáhla pozice jedné z největších dynamik míry otevřenosti. Rovněž zaznamenala velkou proměnu teritoriální a komoditní struktury. Stále jí však chybí jeden dva krůčky, o které stále zaostává za vyspělými státy západní Evropy. Neboť v Evropské Unii nejsou zdaleka všichni její členové
17
Rada vzájemné hospodářské pomoci vznikla v roce 1949 a jako mezistátní organizace koordinovala
hospodářské činnosti členských států až do roku 1991 [5, s. 98]. 37
ZÁVĚR
na stejné úrovni. Státy, které stály u zrodu EU, jsou daleko vyspělejší a nechtějí stále doplácet na méně vyspělé ekonomiky, ať už tím, že by je měly dotovat a zvýhodňovat anebo být jen „bržděni“ pomalejšími členy. Toto vše je jádrem sporu uvnitř celé Unie, které možná brání jejímu dalšímu rychlejšímu rozšiřování. Riziko v budoucnu vidím ve velké závislosti na vývozech a dovozech do Německa, protože není dobré orientovat se jen na trh jednoho státu. Pokud by se jeho ekonomika dostala do potíží, rychle by se to promítlo i ve výsledcích České republiky. Částečně jsme to pocítili už koncem roku 2008. Měli bychom proto „rozdrobit“ import a rovnoměrně ho rozdělit do všech částí světa, jen tak se ubráníme riziku, které představuje globální krize. 5.2
Zahraničně obchodní politika Zahraničně obchodní politiku lze definovat jako souhrn zásad a opatření,
jež stát provádí v oblasti zahraničního obchodu s použitím obchodně politických nástrojů.18 Tato politika se váže zároveň na dvě oblasti. A to na vnitřní hospodářskou politiku státu a na celkovou zahraniční politiku, což může způsobovat určitý rozpor. Zejména v obdobích krize. Nástroje obchodní politiky můžeme rozdělit na autonomní a smluvní. Autonomní záleží na konkrétním rozhodnutí státu a členíme je dále na tarifní (cla), netarifní kvantitativní nástroje (licence) a opatření měnového a platebního charakteru (restrikce). V dnešní době mají však čím dál větší význam nástroje smluvní, které vznikají ujednáním mezi dvěma a více státy. K dohodám dochází tak, že jednotlivé země hájící vlastní
ekonomické zájmy ujednají společný
kompromis, který je pro obě strany výhodný. Nevýhodou je ale to, že tyto pravidla nelze v případě neplnění jedné ze stran vynutit [33]. PODPORA EXPORTU A JEJÍ VÝZNAM Původně se počítalo s tím, že bude naší transformující se ekonomice stačit jako nástroj na ovlivnění zahraničního obchodu devalvace domácí měny a liberalizace zahraničního obchodu. Později se však ukázalo, že bude nutné formovat opatření hospodářské politiky, která povedou k prosazení moderní proexportní politiky, ve které bude hrát důležitou roli stát [40]. Jednotlivé vlády 18
[33] 38
ZÁVĚR
hledají optimum mezi politikou dovozní substituce a exportní podpory. A to tím, že zvyšují náklady na import (inward-oriented policie) čímž podpoří domácí výrobu substitučního produktu. Nebo snižují náklady na export (outward-oriented policie), což znamená podporu výroby exportního zboží [33]. Důvodem, proč se stát zabývá podporou exportu a proč ho zajímají výsledky zahraničního obchodování je vývoj vnější ekonomické rovnováhy, kterou zobrazuje platební bilance [33]. NÁSTROJE A OPATŘENÍ STÁTNÍ PROEXPORTNÍ POLITIKY Na způsob a míru podpory exportu ze strany státu existuje názorový rozpor. Někteří ekonomové zastávají názor, že by neměl být vůbec ovlivňován (liberalismus), exportéři naopak tvrdí, že jeho podpora je nedostatečná [4]. Formy podpory exportu můžeme rozdělit na přímé a nepřímé. Mezi přímé nástroje podpory exportu řadíme různé finanční pomoci pro výrobce. Patří sem úvěrové nástroje, státní záruky a vývozní subvence. Konkrétně se může jednat o státní vývozní úvěr, pojištění obchodního úvěru státní pojišťovací agenturou, poskytnutí exportního úvěru s nižší úrokovou sazbou od státní exportní banky, daňovou nebo celní restituci, procentuelní prémii z objemu vývozu, nebo finanční podporu účasti na mezinárodních výstavách a veletrzích. Nepřímou podporou exportu je poskytování různých informačních a poradenských služeb. Díky nim exportéři získají podrobné informace o možnostech, podmínkách na trhu a rizicích. Důležitými informacemi jsou například: legislativní podmínky, technické normy, marketingové analýzy, prezentace obchodních příležitostí, partnerů a kontakty [4]. Stát však může nabídnout i další služby jako: technickou pomoc vývozcům, výchovu pracovníků pro zahraničněobchodní činnost, zprostředkování kontaktů se zahraničními institucemi, různé školící akce atd. [33]. EXPORTNÍ STRATEGIE ČR Exportní
strategie
České
republiky
je
koncept,
který
představuje
Ministerstvo průmyslu a obchodu v úzké spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a dalšími ekonomickými resorty. Zabývá se oblastí zahraničního obchodu a podporou exportu ze strany státu, zejména podporou pronikání českých firem do zahraničí. Nástroje a projekty exportní strategie jsou zaměřeny na pozitivní 39
ZÁVĚR
ovlivnění celkové pozice české ekonomiky vůči zahraničí (vyjádřené platební bilancí).19 Neboť pokud se očekávají nižší výnosy z přílivu zahraničních investic do země, kompenzuje se to právě ovlivněním platební bilance zahraničního obchodu. Současná proexportní strategie pro období 2006 – 2010 navazuje na předchozí (2003 – 2006). Oproti ní ale reaguje na nové potřeby klientů, které vznikly po vstupu do EU. Vychází ze Strategie hospodářského růstu ČR a ze Strategie udržitelného rozvoje ČR. Nově se strategie orientuje na celé spektrum obchodních vztahů, tedy i na investice a služby. Tato strategie se snaží především prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic a proto byly určeny čtyři základní cíle: více příležitostí pro podnikatele(liberalizace obchodu, teritoriální priority, budování značky), poskytování profesionálních a účinných služeb (asistence, zvýšení vývozu služeb, vývoz investic a akvizic, vývozní aliance), zlepšení a rozšíření kvality služeb(zákaznické centrum, zlepšení dostupnosti informací, síť pro export), zvýšení kapacit pro export (financování, vzdělávání) [3]. V rámci těchto cílů bylo stanoveno dvanáct projektů, které by měly směřovat k jejich naplnění. Jsou to: usnadňování podmínek obchodu, působení na klíčových trzích, budování kvalitní značky ČR ve světě, účinná asistence pro exportéry, zvýšení vývozu služeb, zvýšení přímých investic, rozvoj vývozních aliancí, nový systém služeb státu pro export, zákaznické centrum pro export, síť pro export, rozšíření finančních služeb pro český export, exportní akademie. Exportní strategie je financována z prostředků přidělených MPO ze státního rozpočtu. Na jejím plnění se podílejí různé proexportní instituce s podporou státu. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) je akciovou společností, jejímž vlastníkem je stát a funguje již od roku 1992. Tato instituce se zabývá pojištěním a ochranou exportérů a bank financujících vývoz proti riziku nezaplacení kontraktu ze strany kupujícího z důvodů komerčních (nechce nebo není schopen platit) nebo politických (válka, přírodní katastrofa). Další institucí založenou za účelem podpory exportu je Česká exportní banka (ČEB), která existuje od roku 1995 a věnuje se financování vývozních úvěrů se státní podporou. Ta se projevuje buď zvýhodněnou úrokovou sazbou nebo délkou splatnosti. Česká republika musí díky členství ve WTO dodržovat Mnohostranné dohody o subvencích a vyrovnávacích
19
[37] 40
ZÁVĚR
opatřeních a základní ustanovení konsenzu OECD. Další formou podpory této instituce je státní záruka za závazky této banky [2].
Zdroj: Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010 [online]. 3.12.2008. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument52127.html. Obr. 6 Cíle a projekty exportní strategie ČR Firmy které chtějí vstoupit na zahraniční trhy musí nejen respektovat zákony ČR, ale i mezinárodní závazky plynoucí z členství v EU a v WTO. Česká republika totiž vstupem do EU přijala společnou obchodní politiku vůči třetím zemím. A působením v Radě Evropy se na její tvorbě podílí [37].
41
ZÁVĚR
To zda bude tato exportní strategie úspěšná, by se mělo projevit ve zvýšených hodnotách
exportu v přepočtu na jednoho obyvatele, dále také ve
zvýšení exportu služeb na jednoho obyvatele a zvýšení podílu ČR na světovém exportu zboží a služeb. Přínosem této exportní strategie by měl být nárůst HDP, zvýšení podílu na světovém exportu, zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti firem na zahraničních trzích, a nárůst obratu firem. A v důsledku také nárůst mezd, životní úrovně a kvalifikace lidí. V dnešní situaci, kdy celý svět zasáhla hospodářská krize, a řada ekonomik předpokládá zpomalení růstu nebo dokonce recesi, bude mít i česká vláda potažmo MPO a ostatní instituce plné ruce práce, aby těchto cílů alespoň v minimální výši dosáhli. Zvláště pro českou ekonomiku, která je na exportu a zahraničí velmi závislá, bude znamenat snižující se zahraniční poptávka a jí předcházející posilování koruny drtivý dopad na obchodní bilanci. Předpokládá se, že dost pocítíme i propad našeho největšího obchodního partnera – Německa. Proto se MPO již od minulého roku soustředí na podporu exportu. Mělo by být zrychleno uvolňování finančních prostředků z fondů Evropské unie v rámci Operačního programu Průmysl a inovace. Dále by měly být zavedeny snížené úrokové sazby na exportní úvěry do zemí se zvýšeným rizikem a v neposlední řadě by měl stát zvýšit příspěvek na veletrhy a výstavy [5].
5.3
Jaký možný vývoj může nastat Již předběžné výsledky za rok 2008 ukázaly, že dosavadní příznivý vývoj
zahraničního obchodu nemusí dále pokračovat. Poprvé od vstupu ČR do EU byl totiž v roce 2008 zaznamenán meziroční pokles obratu zahraničního obchodu. Celkově vývoz v tomto roce klesl o 0,7% a dovoz vzrostl o 0,1%. Tohoto výsledku však nebylo dosaženo plynule během celého roku, neboť se zahraniční obchod v jednotlivých čtvrtletích diametrálně lišil. V prvním čtvrtletí pokračovala ekonomika ve výborných výsledcích z roku 2007, ale už v průběhu druhého čtvrtletí se tempo růstu zpomalilo, ve třetím čtvrtletí už byla zaznamenána meziroční ztráta a poslední čtvrtletí sebou přineslo už jen její další prohloubení [30].
42
ZÁVĚR
Ano do Evropy přišla finanční a ekonomická krize. Nejvíce a nejdříve to pocítily ekonomiky závislé na obchodním styku s USA (Velká Británie, Francie, Německo), bohužel provázanost zemí EU je velká a tak na sebe nenechala krize dlouho čekat ani v České republice. Podle odhadu Evropské komise z 19. ledna 2008 růst HDP Evropské unie20 v roce 2008 zpomalil na 1 % ze 3 % v roce 2007.21 Některé země vykázaly dokonce zápornou hodnotu HDP. Krize ve státech Evropské unie se v Česku projevila sníženou poptávkou na těchto trzích. Meziročně klesl vývoz do těchto zemí o 17,1 mld. Kč. Podíl vývozu do Německa na celkovém vývozu ČR zaznamenal také pokles a to na 30,8%. Vlivem snížené poptávky poklesla průmyslová produkce v odvětvích zpracovatelského průmyslu, zvláště výroba dopravních prostředků. Bohužel se právě tato odvětví významně podílí na vývozu. Směné relace zaznamenaly vlivem vývoje cen na světových trzích a vlivem změny kurzu CZK vůči EUR a USD pokles do záporných hodnot (98,2). Obdobný vývoj zaznamenaly i okolní ekonomiky, proto vlády jednotlivých zemí, postupně přijímaly opatření tzv. protikrizové balíčky. Jejich účelem bylo zvýšit poptávku po průmyslové produkci a oživit tak ekonomiku. Velice populárním se stalo tzv. „šrotovné“, které bylo od počátku roku 2009 zavedeno v řadě evropských zemí včetně Německa a Slovenska se kterými nejvíce obchodujeme. Tato opatření dočasně příznivě ovlivnila vývoj zahraničního obchodu a zvláště vývozu České republiky, který je orientován na zpracovatelský průmysl. Co bude následovat, to je otázka. Nad budoucností české ekonomiky visí veliký otazník. Domnívám se, že by se Česká republika měla zaměřit na trhy mimo Evropu, zvláště Rusko, Čínu, Indii, kde vidím velký potenciál možného odbytiště našich veskrze kvalitnějších výrobků a služeb. Tím by se určitě zmenšila závislost ČR na jen Evropském trhu a zejména Německu a zároveň by kleslo riziko šíření ekonomických a finančních krizí. Navíc s těmito zeměmi máme dlouhodobě pasivní obchodní bilanci, kterou by bylo dobré alespoň vyrovnat. Netroufám si odhadnout, jak hloubku krize, tak ani budoucí vývoj zahraničního obchodu. I odborníci se v tomto směru názorově rozcházejí. Na čem
20
Myšleno EU27
21
[30] 43
ZÁVĚR
se však většina analytiků shoduje, je skutečnost, že dno recese už je na dosah.22 Očekávaný propad HDP je přitom letos až 4%, což by znamenalo, propad české ekonomiky do recese. Přesto zahraniční obchod vykázal za březen 2009 rekordní přebytek 23,4 mld. Kč. Dubnový přebytek obchodní bilance činil 5,1 mld. Kč. Současná situace je však stále nejistá s mnoha otazníky v pozadí, protože tohoto výsledku bylo dosaženo právě vlivem šrotovného, které časem dojde. Více se tedy ukáže až v průběhu tohoto roku s tím, že rozhodující bude konec roku 2009 a počátek roku 2010. Na příští rok se již očekává mírný růst HDP [38]. Dosavadní dlouhodobě příznivý vývoj výsledků zahraničního obchodu dovoluje předpokládat, že celoroční hodnota salda obchodní bilance bude kladná v hodnotě cca 10 – 20 mld. Kč.23 Daleko pesimističtěji vypadá očekávání Raiffeisenbank, která letos předpokládá schodek zahraničního obchodu ve výši 15 mld. Kč. Což by znamenalo schodek poprvé od roku 2004 [36].
22
[38]
23
[41] 44
ZÁVĚR
6
ZÁVĚR V závěru je shrnuta situace zahraničního obchodu v naši ekonomice. Jeho
význam pro ní, dosažené výsledky v této oblasti zjištěné v této práci a možný potenciál, který by mohl být využit. 6.1
Závěr V průběhu posledních deseti let urazila Česká republika v oblasti
zahraničního obchodu velký kus cesty. Stala se plnohodnotným konkurentem zemí západní Evropy, což potvrdila vstupem do Evropské unie v roce 2004. V současné době patří se sedmdesátiprocentním podílem vývozu na HDP mezi země s největší dynamikou míry otevřenosti. Zařadila se mezi vyspělé tržní ekonomiky. Vývoz v přepočtu na obyvatele se během této doby více než ztrojnásobil. Od roku 2005 vykazuje kladnou obchodní bilanci, která stále roste. Teritoriální struktura zahraničního obchodu se změnila k nepoznání. Díky tomu se mohly do naší ekonomiky dostat nové technologie a know – how, které přispěly k rostoucí vyspělosti, reorientaci na zpracovatelsky náročnější produkty a zkvalitnění českých výrobků. Našimi největšími obchodními partnery jsou právě země EU, což je dáno nejen geografickou blízkostí. Tento velice příznivý vývoj byl v průběhu roku 2008 pozvolna utlumen vlivem sílící a rozšiřující se americké krize. Přestože je ale situace zahraničního obchodu v České republice podobně jako v ostatních zemích nejistá a doléhá na ni světová finanční a ekonomická krize, věřím, že je tento stav přechodný, a že již počátkem roku 2010 budeme moci konstatovat, že má ČR toto období za sebou. Přispěje k tomu, doufám, i vývoj okolních ekonomik, na které jsme co se týče zahraničního obchodu navázáni. Hlavním přínosem této práce je přehledné číselné a grafické zanalyzování vývoje zahraničního obchodu České republiky v letech 1997 – 2007, které je vždy dáno do kontextu s vlivy, které na zahraniční obchod v tomto období působily. V závěru je naznačen možný hospodářský vývoj české ekonomiky a jejího tahouna zahraničního obchodu.
45
ZÁVĚR
6.2
Seznam obrázků a tabulek V této části je k dispozici přehledný seznam tabulek a obrázků, které jsou
použity v textu. Uspořádány jsou chronologicky. SEZNAM TABULEK Tab. 1 Zahraniční obchod v letech 1997 – 2007 v mld. Kč Tab. 2 Vývoj platební bilance ČR v letech 1997 – 2007 v mil. Kč Tab. 3 Obchodní bilance ČR v letech 1997 – 2007 v mil. Kč Tab. 4 Podíl vývozu (obratu) ZO ČR na HDP v % Tab. 5 Objem vývozu (obratu) ZO ČR na 1 obyvatele Tab. 6 Teritoriální struktura vývozu ČR v letech 1997 - 2007 v mil. Kč Tab. 7 Teritoriální struktura vývozu ČR v letech 1997 - 2007 v % Tab. 8 Teritoriální struktura dovozu ČR v letech 1997 - 2007 v mil. Kč Tab. 9 Teritoriální struktura dovozu ČR v letech 1997 - 2007 v % Tab. 10 Hlavní vývozní partneři ČR (srovnání roku 2000 a 2007) Tab. 11 Hlavní dovozní partneři ČR (srovnání roku 2000 a 2007) Tab. 12 Vývoj zahraničního obchodu ČR se zeměmi EU25 Tab. 13 Vývoj zahraničního obchodu ČR se zeměmi OECD Tab. 14 Standard International Trade Classification - SITC Tab. 15 Vývoz České republiky podle tříd SITC v mld. Kč (běžné ceny) Tab. 16 Dovoz České republiky podle tříd SITC v mld. Kč (běžné ceny) Tab. 17 Vývoz České republiky v letech 1997 - 2007 podle tříd SITC (v %) Tab. 18 Dovoz České republiky v letech 1997 - 2007 podle tříd SITC (v %) Tab. 19 Vývoj směnných relací (Terms of Trade) v letech 2003 – 2007
46
ZÁVĚR
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Vývoj zahraničního obchodu v ČR Obr. 2 Obrat zahraničního obchodu v ČR Obr. 3 Platební bilance ČR Obr. 4 Saldo platební bilance ČR Obr. 5 Obchodní bilance ČR Obr. 6 Cíle a projekty exportní strategie ČR
47
SEZNAM LITERATURY
7 [1]
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BENÁČEK, V. Ekonomie mezinárodního obchodu. 1. vyd. Praha: VŠE, 1997. ISBN 80-7079-105-5.
[2]
BENEŠ, V. aj. Zahraniční obchod. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-2470558-3.
[3]
BusinessInfo.cz. Exportní strategie České republiky. [online]. 3.12.2008, [cit. 22.3.2009].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni-
strategie-cr-2006-2010/1001404/. [4]
Businessinfo.cz. MPO se soustředí na pomoc exportérům. [online]. 26.1.2009,
[cit.
11.3.2009].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-podpora-exportu/mpo-sesoustredi-na-pomoc-exporterum/1000485/51684/. [5]
Businessinfo.cz. Nástroje proexportní politiky státu a podnikatelská sféra. [online].
4.12.2008,
[cit.
9.3.2009].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-podpora-exportu/nastrojproexportni-politiky-statu/1000485/51054/. [6]
CIHELKOVÁ, E., KŘÍŽKOVÁ, J., KUNEŠOVÁ, H., MARTINČÍK, D. Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha : C. H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-311-6.
[7]
ČERNOHLÁVKOVÁ, E., PLCHOVÁ, B. aj. Zahraniční obchod. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, 2005. ISBN 80-7265-074-2.
[8]
Česká národní banka. Platební bilance –jednotlivá čtvrtletí. [online]. 10.3.2009
[cit.
27.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance/BOP_C S.XLS. [9]
Česká národní banka. Platební bilance –metodický list. [online]. 26.1.2009 [cit.
24.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/BOP_CS.PDF. [10] Česká národní banka. Platební bilance 1999. [online]. 1999 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z: 48
SEZNAM LITERATURY
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_1999_CS.PDF. [11] Česká národní banka. Platební bilance 2000. [online]. 2000 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/C_PB_2000.PDF. [12] Česká národní banka. Platební bilance 2001. [online]. 2001 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/C_PB_2001.PDF. [13] Česká národní banka. Platební bilance 2002. [online]. 2002 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2002.PDF. [14] Česká národní banka. Platební bilance 2003. [online]. 2003 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2003.PDF. [15] Česká národní banka. Platební bilance 2004. [online]. 2004 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2004.PDF. [16] Česká národní banka. Platební bilance 2005. [online]. 2005[cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2005.pdf. [17] Česká národní banka. Platební bilance 2006. [online]. 2006 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/PB_2006_CZ.pdf.
49
SEZNAM LITERATURY
[18] Česká národní banka. Platební bilance 2007. [online]. 2007 [cit. 20.4.2009]. Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/pb_2007.pdf. [19] Česká národní banka. Zpráva o vývoji platební bilance za rok 1997. [online]. 1997
[cit.
20.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/C_PB_1997__0.PDF. [20] Česká národní banka. Zpráva o vývoji platební bilance za rok 1998. [online]. 1998
[cit.
20.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_s tat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/C_PB_1998.PDF. [21] Český statistický úřad. Dlouhodobý vývoj zahraničního obchodu České republiky.
[online].
6.10.2008,
[cit.
2.3.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/60n02-08. [22] Český statistický úřad. Ročenka zahraničního obchodu České republiky 2001-1.díl časová řada. [online]. 16.12.2002, [cit. 19.3.2009]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/publ/1002-02-casova_rada. [23] Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2007. [online]. 1.3.2008,
[cit.
2.5.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/kapitola/10n1-07-2007-1100. [24] Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2008. [online]. 3.3.2009,
[cit.
26.3.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/10n1-08-2008-1100. [25] Český statistický úřad. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2003. [online]. 23.1.2004,
[cit.
1.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo012304analyza04.doc [26] Český statistický úřad. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2004. [online]. 4.2.2005,
[cit.
1.4.2009].
Dostupné
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo040205analyza05.doc.
50
z:
SEZNAM LITERATURY
[27] Český statistický úřad. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2005. [online]. 3.2.2006,
[cit.
2.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020306analyza06.doc. [28] Český statistický úřad. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2006. [online]. 5.2.2007,
[cit.
3.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020507analyza07.doc. [29] Český statistický úřad. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2007. [online]. 5.2.2008,
[cit.
6.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020508analyza08.doc. [30] Český statistický úřad. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2008. [online]. 5.2.2009,
[cit.
4.4.2009].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020509analyza09.doc. [31] HOLMAN, R. aj. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-380-9. [32] JIRGES, T. a PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod a národní hospodářství České republiky. 1. vyd. Praha: VŠE, 1993. ISBN 80-7079-867-X. [33] JIRGES, T. a PLCHOVÁ, B. Zahraniční obchod a národní ekonomika. 1. vyd. Praha: VŠE, 1996. ISBN 80-7079-967-6. [34] LUKÁŠ, Z. Komoditní a teritoriální struktura mezinárodního obchodu. 1. vyd. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-0451-0. [35] MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E.a SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. [36] MERTLÍK, P. Zahraniční obchod – únor 2009 (Komentář). [online]. 6.4.2009, [cit.
12.5.2009].
Dostupné
z:
http://www.rb.cz/attachements/pdf/analyzy/zahranicni-obchod.pdf. [37] Ministerstvo průmyslu a obchodu. Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010. [online]. 3.12.2008, http://www.mpo.cz/dokument52127.html.
51
[cit. 22.3.2009]. Dostupné z:
SEZNAM LITERATURY
[38] MORÁVEK, D. V prvním čtvrtletí ekonomika značně klesne, dno se ale blíží. [online].
11.5.2009,
[cit.
12.5.2009].
Dostupné
z:
http://www.podnikatel.cz/clanky/v-prvnim-ctvrtleti-ekonomika-znacne-klesne/. [39] NEŠVERA, V. a KUBIŠTA, V. Aktuální otázky mezinárodního obchodu. 1. vyd. Praha: VŠE, 2001. ISBN 80-245-0168-6. [40] PLCHOVÁ, B. Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU. 1. vyd. Praha: VŠE, 2001. ISBN 80-245-0195-3. [41] Portál veřejné správy České republiky. Výsledky zahraničního obchodu za duben opět předčily všechna očekávání. [online]. 2003-2009, [cit. 12.5.2009]. Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7226/_s.155/10202?docid=2270. [42] ŠIMKOVÁ, E. Ekonomika zahraničního obchodu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-415-4.
52
PŘÍLOHY
8
PŘÍLOHY
EU 27
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie (vč. Monaka a departementů–Francouzská Guyana, Guadaloupe, Martinik a Réunion), Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (vč. ostrovů Man, Guernsey a Jersey), Španělsko, Švédsko
Země ESVO
Island, Lichtenštejnsko, Norsko (vč. území Svalbard a Jan Mayen), Švýcarsko
Ostatní vyspělé tržní ekonomiky
Andorra, Austrálie, Faerské ostrovy, Gibraltar, Grónsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Nový Zéland, San Marino, Spojené státy (vč. Portorika), Turecko, Svatý stolec
Rozvojové ekonomiky
Vyspělé tržní ekonomiky
Příloha 1 Rozdělení zemí pro teritoriální strukturu zahraničního obchodu
Evropské tranzitivní ekonomiky Společenství nezávislých států Ostatní
OECD
Afghánistán, Alžírsko, Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Angola, Anguilla, Antarktida, Antigua a Barbuda, Argentina, Aruba, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bermudy, Bhútán, Bolívie, Botswana, Bouvetův ostrov, Brazílie, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Brunej Darussalam, Burkina Faso, Burundi, Ceuta, Cookovy ostrovy, Čad, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Etiopie, Falklandy, Fidži, Filipíny, Francouzská jižní území, Francouzská Polynésie, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Guam, Guatemala, Guinea, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Honduras, Hongkong, Chile, Indie, Indonésie, Irák, Islámská republika Írán, Jamajka, Jemen, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Jordánsko, Kajmanské ostrovy, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Keňa, Kiribati, Kokosové ostrovy, Kolumbie, Komory, Kongo, Kongo, demokratická republika, Korejská republika, Kostarika, Kuvajt, Lesotho, Libanon, Libérie, Libyjská arabská džamáhírije, Macao, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mauritánie, Mayotte, Melilla, Menší odlehlé ostrovy USA, Mexiko, Mikronésie, Montserrat,Mosambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Niue, Nizozemské Antily, Norfolk, Nová Kaledonie, Okupované palestinské území, Omán, Pákistán, Palau, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pitcairn, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Saint Pierre a Miquelon, Salvador, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Severní Mariany, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Sjednocená republika Tanzanie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Helena, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Syrská arabská republika, Šalamounovy ostrovy, Thajsko, Tchaj-wan, Togo, Tokelau, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turks a Caicos, Tuvalu, Uganda, Uruguay, Vánoční ostrov, Vanuatu, Venezuela, Východní Timor, Wallis a Futuna, Zambie, Zimbabwe
Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie, Srbsko Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán Čína, Korejská lidově demokratická republika, Kuba, Laoská lidově demokratická republika, Mongolsko, Vietnam Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Kanada, Kokosové ostrovy, Korejská republika, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norfolk, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Spojené království, Spojené státy (vč. Portorika), Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Vánoční ostrov, Americké Panenské ostrovy
53
