ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
Iveta Fukárková
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu
DAŇOVÁ EVIDENCE VERSUS ÚČETNICTVÍ
Iveta FUKÁRKOVÁ
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph. D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním bakalářské práce
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracoval(a)
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil(a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne ......... 4
Děkuji JUDr. Ing. Haně Skalické, BA, Ph. D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. 5
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů................................................................. 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
2.
3
Teoretická východiska řešení .......................................................................... 9 1.1
Funkce účetnictví a jeho uživatelé ........................................................... 9
1.2
Základní pojmy........................................................................................10
1.3
Charakteristické znaky vedení daňové evidence ....................................16
1.4
Charakteristické znaky účtování v účetnictví...........................................19
1.5
Přechod z účetnictví na vedení daňové evidence ...................................21
1.6
Přechod z vedení daňové evidence na účetnictví ...................................22
1.7
Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím ..........................................22
Analýza současného stavu poznání ...............................................................25 2.1
Seznámení s FO .....................................................................................25
2.2
Příklad vedení daňové evidence u FO ....................................................27
2.3
Příklad účtování u FO .............................................................................31
2.4
Rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím u vybrané FO..................39
Vlastní návrh řešení či aplikace ......................................................................41 3.1
Výhody a nevýhody účetnictví.................................................................41
3.2
Doporučení .............................................................................................41
Závěr .....................................................................................................................43 Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................45 Seznam příloh .......................................................................................................46
6
Seznam použitých zkratek a symbolů CK
Cizí kapitál
D
Dal
FO
Fyzická osoba
FÚ
Finanční úřad
HIM
Hmotný investiční majetek
HV
Hospodářský výsledek
IČ
Identifikační číslo podnikatele
MD
Má dáti
OSSZ
Okresní správa sociálního zabezpečení
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
PF
Přijaté faktury
PO
Právnická osoba
sk.
Skupina
VF
Vydané faktury
VK
Vlastní kapitál
ZDP
Zákon o dani z příjmů
ZP
Zdravotní pojišťovna
ZK
Základní kapitál
7
Úvod Tématem této bakalářské práce je porovnání daňové evidence a účetnictví. Při volbě témat, vycházela autorka práce ze své praxe. Od roku 2008 působí v Daňové a účetní kanceláři v Mladé Boleslavi, v rámci brigády při studiu Střední školy Gymnázium Dr. Pekaře a Vysoké školy Škoda Auto, a.s. Cílem této bakalářské práce je vysvětlit základní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Na příkladu podnikající fyzické osoby demonstrovat výhody či nevýhody obou systémů. V neposlední řadě navrhnout doporučení pro praxi. V teoretické části budou nejprve stručně popsány základní funkce účetnictví a jejich uživatelé. Dále budou definovány základní pojmy této problematiky – účetní jednotka, aktiva/pasiva, náklady/výnosy, výdaje/příjmy, účetní záznam, účetní doklad, hlavní kniha, pokladní kniha, výkaz zisku a ztrát, účtový rozvrh, účetní závěrka, rozvaha, výsledek hospodaření, faktura. Třetí kapitola bude věnována podrobnému rozboru vedení daňové evidence. Čtvrtá kapitola se zaměří na účtování v účetnictví. V páté kapitole bude teoretické porovnání daňové evidence a účetnictví. Jejich výhody a nevýhody. V úvodu praktické části proběhne seznámení s FO. Důvodem pro představení této FO je fakt, že právě za pomoci této FO bude probíhat praktické porovnání daňové evidence a účetnictví, které je součástí této práce, a které si klade za cíl zjistit, zda je pro daného podnikatele vhodnější vést účetnictví, anebo daňovou evidenci. Závěrem této práce proběhne shrnutí výhod a nevýhod, které vyplynuly po zaúčtování praktické části, a zároveň se autorka pokusí doporučit, variantu výhodnější pro jednotlivé FO.
8
1
Teoretická východiska řešení
Teoretická část bude věnována objasnění základních funkcí účetnictví a základním pojmům, které je třeba znát, pro porozumění textu. Dalšími podkapitolami první části závěrečné práce bude teoretický popis daňové evidence a účetnictví, a jejich teoretické porovnání.
1.1
Funkce účetnictví a jeho uživatelé
Před samotným zahájením porovnání daňové evidence a účetnictví budou v krátkosti uvedeny funkce účetnictví a jeho uživatelé, které jsou stejné jak u vedení účetnictví, tak u daňové evidence. •
funkce účetnictví Dle Miloslava Janhuby (JANHUBA, 2009) má účetnictví pět funkcí: 1. opora paměti podnikatele 2. důkazní prostředek ve sporech 3. písemný přehled pro vlastníka 4. podklady pro vyměření daní 5. informace o podnikatelské zdatnosti vedení podniku
•
uživatelé účetnictví Pan Janhuba (JANHUBA, 2009) také vymezil uživatele, kterých se účetnictví týká. Způsob členění uživatelů do skupin je charakterizováno na základě jednotlivých informačních potřeb. 1. Vlastníci podniku využijí zejména informace o schopnosti profitovat za určité období a pro zjištění majetkové situace podniku. 2. Věřitelé podniku mají podobné informační potřeby jako vlastníci. Hlavním cílem je však zjistit schopnost podniku hradit jeho závazky bez větších problémů. 3. Řídící pracovníci kladou největší nároky na informace. Informační potřeby manažerů jsou natolik specifické, že je pro jejich zajištění většinou nezbytné vést manažerské účetnictví pro řízení firmy.
9
4. Pro zaměstnance jsou informace o podniku důležité zejména jako informace o perspektivním zaměstnavateli. 5. Konkurenční podniky se zajímají především o údaje, jako jsou například dosahovaný obrat, či míra vyrovnání běžných závazků daného podniku. Tyto informace využívají pro zjištění konkurenceschopnosti. 6. Informační potřeby finančních orgánů státu jsou zejména pro účel stanovení základu daně.
1.2
Základní pojmy
Druhá kapitola bakalářské práce bude věnována definici základních pojmů, se kterými bude v této práci dále pracováno. Pro účely této práce budou stručně vysvětleny následující pojmy: účetní jednotka, aktiva/pasiva, náklady/výnosy, výdaje/příjmy, účetní záznam, účetní doklad, hlavní kniha, pokladní kniha, výkaz zisku a ztrát, účtový rozvrh, účetní závěrka, rozvaha, výsledek hospodaření, faktura. 1.2.1 Účetní jednotka
Účetní jednotkou je každá fyzická, či právnická osoba, která vede účetnictví (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 2). Ustanovení zákona o účetnictví se vztahuje na všechny účetní jednotky. FO, které účetními jednotkami nejsou, nemají povinnost postupovat dle těchto ustanovení (Poradce, s.r.o., 2013). 1.2.2 Aktiva
Dalo by se říci, že pojem aktiva, je synonymem pro majetek, kterým podnik disponuje. Jsou to zdroje, které jsou podnikem kontrolovatelné, a které vznikly v důsledku minulých událostí. Od aktiv se očekává, že podniku zajistí dostatečně jistý budoucí ekonomický prospěch, který je možné spolehlivě ocenit. Členění aktiv v rozvaze je podle doby, po kterou zůstávají tato aktiva v podniku. Z tohoto pohledu jsou tedy aktiva v rozvaze seřazena následovně: •
dlouhodobá aktiva
•
krátkodobá aktiva
•
ostatní aktiva (ŠTOHL, KLIČKA 2012)
10
1.2.3 Pasiva
Pasiva, neboli kapitál, jsou zdroje krytí majetku. Členění pasiv není z hlediska doby, po kterou zůstávají v podniku, jako je tomu u aktiv, ale primárně se člení na vlastní kapitál a cizí zdroje (ŠTOHL, KLIČKA 2012). Vlastní kapitál je tvořen jměním, které bylo do podniku buď vloženo jeho zakladateli, anebo vzniklo při činnosti podniku. Patří do něj například: •
ZK, což je prvopočáteční vklad do podniku ze strany zakladatelů
•
HV, který může vyjít jako zisk či ztráta
•
fondy ze zisku, tím může být např. zákonný rezervní fond, aj.
Výhodou VK je, že tyto zdroje krytí patří podniku, a nemusí se z něj tedy platit žádné úroky (ŠTOHL, KLIČKA 2012). Výše VK bývá však leckdy podmíněna počtem společníků, případně akcionářů, kteří mají v podniku vliv, a mohou ho uplatňovat nevhodným způsobem. Cizí zdroje lze označit jako závazky podniku či jeho dluhy. Mezi cizí zdroje patří zejména: •
rezervy
•
závazky z obchodního styku
•
závazky vůči zaměstnancům
•
závazky vůči institucím
•
závazky vůči bankám (RYNEŠ, 2013)
1.2.4 Náklady
Náklady v průběhu účetního období snižují ekonomický prospěch. Toto snížení se projeví buď snížením aktiv nebo zvýšením závazků, a vede k poklesu vlastního kapitálu. O nákladech se účtuje v účetnictví. 1.2.5 Výnosy
Výnosy, na rozdíl od nákladů, ekonomický prospěch v průběhu účetního období zvyšují. Projeví se zvýšením aktiv, nebo naopak snížením závazků. O výnosech se, stejně tak jako o nákladech, účtuje v účetnictví (RYNEŠ, 2013).
11
1.2.6 Příjmy
V širším pojetí představují příjmy veškeré přírůstky aktiv podniku za určité období. S příjmy se pracuje v daňové evidenci. Každá FO, která vede daňovou evidenci je povinna sledovat výdaje a příjmy, které ovlivní základ daně, a ty, které jej neovlivní – tzn. nedaňové výdaje a příjmy které se nezdaňují. Pro splnění této podmínky je nezbytné, aby poplatník, který tuto evidenci vede, věděl, jaké výdaje jsou, a jaké nejsou daňové (HLAVÁČKOVÁ, 2012a). 1.2.7 Výdaje
Výdaje představují, recipročně k příjmům, úbytek peněžních prostředků. Výdaje, stejně jako příjmy, se zaznamenávají v daňové evidenci (SELDÁČEK, 2012). V praxi existují ale i výdaje, u kterých k pohybu peněžních prostředků nedochází, takovými jsou například odpisy (HLAVÁČKOVÁ, 2012b). 1.2.8 Účetní záznam
Účetní záznamy jsou data, pomocí kterých se zaznamenávají veškeré operace, které se týkají účetnictví. Veškeré skutečnosti, které se týkají vedení účetnictví, má účetní jednotka povinnost zaznamenat právě účetními záznamy, a to průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu (POHODA, 2012a). Tyto záznamy se pak seskupují do souhrnných účetních záznamů, kterými jsou například: •
účetní doklady
•
účetní zápisy
•
účetní knihy
•
účtový rozvrh
•
účetní závěrka apod. (RYNEŠ, 2013)
Účetní záznamy má účetní jednotka povinnost uchovávat pro účely vedení účetnictví následovně: •
po dobu 10 let - účetní závěrka a výroční zpráva
•
po dobu 5 - let účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy a účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví
Doba úschovy začíná koncem účetního období, kterého se účetní záznamy týkají (Pohoda, 2012b).
12
1.2.9 Účetní doklad
Dle zákona o účetnictví je účetní doklad záznamem, který je průkazný a musí obsahovat: •
„označení účetního dokladu,
•
obsah účetního případu a jeho účastníky,
•
peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
•
okamžik vyhotovení účetního dokladu,
•
okamžik
uskutečnění
účetního
případu,
není-li
shodný
s okamžikem
vyhotovení účetního dokladu, •
podpisový záznam vlastnoruční nebo elektronický osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování“ (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 11, odst. 1).
1.2.10 Hlavní kniha
Hlavní kniha je základní knihou při vedení účetnictví. Do hlavní knihy se zaznamenávají syntetické účty, které jsou vytvořeny podle účtového rozvrhu. Tyto účty obsahují informace, jako jsou zůstatky účtů ke dni, ke kterému se hlavní kniha otevírá, souhrnné obraty účtů (stran MD a D), minimálně za jeden kalendářní měsíc a zůstatky účtů ke dni, k němuž se sestavuje účetní závěrka. 1.2.11 Pokladní kniha
Pokladní kniha obsahuje evidenci příjmů a výdajů na pokladně. Účtuje se zde o pohybu peněžních prostředků. 1.2.12 Účtový rozvrh
Sestavení účtového rozvrhu je povinností účetní jednotky, která použije jako podklad pro jeho tvorbu směrnou účtovou osnovu, která je daná vyhláškou. Tento účetní rozvrh obsahuje účty, které jsou potřebné k zaúčtování všech účetních případů, a k sestavení účetní závěrky dané účetní jednotky (RYNEŠ, 2013). 1.2.13 Účetní závěrka
Účetní závěrka je nedílnou součástí účetnictví a zároveň vrcholným dokumentem. V tomto dokumentu je zachycena široká škála informací, která slouží státu, bankám, věřitelům, veřejnosti apod. Vytváří komplexní obraz o hospodaření
13
podniku v právě uplynulém účetním období. Den, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, se nazývá „rozvahový den“. Dle zákona o účetnictví existují tři druhy účetních závěrek, a těmi jsou: •
řádná účetní závěrka o tento typ účetní závěrky se sestavuje k poslednímu dni běžného účetního období
•
mimořádná účetní závěrka o mimořádná účetní závěrka, je ta účetní závěrka, která není řádná o sestavuje se kdykoliv v průběhu účetního období, např. při prodeji podniku, případně části podniku
(zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.., par. 19, odst. 1) •
mezitimní účetní závěrka o mezitimní účetní závěrka je zvláštním druhem účetních závěrek o pro sestavení této mezitimní účetní závěrky se neuzavírají účetní knihy, a inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění o tato závěrka se sestavuje v průběhu účetního období, i k jinému okamžiku než je ke konci rozvahového dne (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 19, odst. 3).
1.2.14 Účetní výkazy
Jako účetní výkazy se označují rozvaha a výkaz zisku a ztrát. •
Rozvaha je bilančně uspořádaný přehled, který zachycuje na levé straně aktiva a na straně pravé pak pasiva. Tento typ účetního výkazu se sestavuje v účetnictví vždy na začátku a konci účetního období. Platí zde pravidlo, které říká, že výsledná suma aktiv se rovná výslednému součtu pasiv.
14
Tab. 1 Rozvaha Aktiva
Pasiva
DLOUHODOBÝ MAJETEK - nehmotný - hmotný - finanční OBĚŽNÁ AKTIVA - zásoby - pohledávky - peníze a jiný krátkodobý finanční majetek
VLASTNÍ KAPITÁL - základní - kapitálové fondy - fondy ze zisku - zisky/ztráty z minulých období - výsledek hospodaření CIZÍ KAPITÁL - rezervy - závazky - úvěry a finanční výpomoci
∑Aktiva
∑Pasiva
•
Zdroj: Vlastní zpracování
Na tomto schématu je vidět uspořádání aktiv (na levé straně) a pasiv (na pravé straně). •
výkaz zisku a ztrát je druhým účetním výkazem, ve kterém jsou zaznamenány náklady, výnosy a výsledek hospodaření. Vykazují se zde konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosu, VH před zdaněním a VH běžného účetního období účetní jednotky (RYNEŠ, 2013).
1.2.15 Výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, který účetní jednotku informuje o tom, jak úspěšně si podnik vede. Pro zjištění výsledku hospodaření se vypočítá rozdíl mezi výnosy a náklady. Vyjdou-li výnosy vyšší než náklady, podnik hospodaří se ziskem a naopak. Přestože je VH jedním z hlavních ukazatelů, nelze podnik hodnotit izolovaně pouze podle této hodnoty, je totiž třeba brát v úvahu, že VH je krátkodobě ovlivnitelný zvolenými účetními postupy (RYNEŠ, 2013). 1.2.16 Faktura
Faktura, je doklad, který slouží jako vyúčtování za dodané zboží či vykonanou službu (zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., par. 26). Faktura by měla obsahovat detailní popis zboží či služeb, způsob platby a datum vystavení a splatnosti platby. Dále je každý podnikatel, dle Obchodního zákoníku, povinen uvést v daňovém dokladu údaje o své společnosti, včetně obchodního jména a názvu, sídla, místa podnikání a IČ.
15
Kromě těchto informací by faktura měla mít náležitosti jako je: označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníci, peněžní částku nebo informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu a podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování (zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., par. 28).
1.3
Charakteristické znaky vedení daňové evidence
Daňová evidence nahradila dřívější jednoduché účetnictví. Jedná se v podstatě o velmi zjednodušenou a zredukovanou formu účetnictví, kterou díky této vlastnosti vede většina FO (POHODA, 2012a). Je založena na sledování daňově uznatelných peněžních toků, tedy na skutečných příjmech a výdajích peněžních prostředků. Proto daňová evidence neklade příliš velké nároky na způsob zpracování. Tyto daňově uznatelné toky jsou zaznamenávány do peněžního deníku, ze kterého pak vypočítáme hospodářský výsledek jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Zjištěný hospodářský výsledek se zároveň stává základem pro výpočet daně z příjmů. Pokud si tedy FO zvolí daňovou evidenci, zaznamenává údaje o příjmech a výdajích, majetku a závazcích do peněžního deníku, který je pro daňovou evidenci hlavní knihou (SEDLÁČEK, 2012). Pro daňovou evidenci není vydán zvláštní zákon ani žádné zvláštní prováděcí vyhlášky. Právní úprava daňové evidence je obsažena v ustanoveních § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (Poradce, s.r.o., 2013). Z hlediska obsahového vymezení složek majetku se v DE používají účetní předpisy, pokud ZDP nestanoví jinak. Význam členění majetku v daňové evidenci však není tak velký jako v účetnictví, a to z toho důvodu, že v DE jsou podstatné ty příjmy a výdaje, které již byly realizované (DĚRGEL, 2011a). 1.3.1 Kdo vede daňovou evidenci
V daňové evidenci se musí zaznamenat veškeré příjmové a výdajové doklady, jako například faktury, pokladní doklady aj., pro možnou daňovou kontrolu (zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., par. 7b, odst. 1). Proto je daňová evidence vhodná zejména pro ty podnikatele či živnostníky, kterým se z důvodu vyšších skutečných výdajů, než je příslušná sazba paušálu u jeho kategorie, nevyplatí
16
uplatnění výdajů paušálem. Zároveň také nesmí obrat podnikatele či živnostníka přesáhnout za uplynulý kalendářní rok částku 25 miliónů korun. Přesto, že je daňová evidence v jistém smyslu jednodušší než účetnictví, podnikatel má povinnost vést průkaznou evidenci majetku – movitého i nemovitého, který souvisí s jeho podnikatelskou činností, stejně jako u vedení účetnictví. Poplatník je tedy povinen archivovat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, u kterých neskončila lhůta pro určení daně. (zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., par. 7b, odst. 5). Dále platí stejně pro poplatníky vedoucí daňovou evidenci jako pro poplatníky vedoucí účetnictví, povinnost inventarizace. Dle zákona, je podnikatel povinen zjišťovat skutečný stav zásob, hmotného majetku, závazků a pohledávek, a to k poslednímu dni v roce (zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb.., par 7b, odst. 4). 1.3.2 Předmět daně z příjmu FO
Předmětem daně z příjmů FO jsou zdanitelné příjmy peněžní i nepeněžní, které FO obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet (POHODA, 2012b). Pokud zákon nestanoví jinak, pak je nepeněžní příjem oceněn dle zvláštního právního předpisu (zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., par 2. odst. 3). V přiznání k dani z příjmů FO není již povinnost uvádět stav peněžních prostředků v hotovosti a na bankovních účtech, proto v případě peněžních příjmů, poplatník nemusí v daňové evidenci rozlišovat hotovostní platbu a bankovní převod. Do předmětu daňové evidence nepatří příjmy, jež jsou od daně z příjmů osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. To mohou být například přijaté dary, vlastní vklady peněžních prostředků nebo půjčky (zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., par 2, odst. 4). 1.3.3 Daňová ztráta
Ve chvíli, kdy jsou podle daňové evidence výdaje vyšší než příjmy, jedná se o daňovou ztrátu. Nemůže-li poplatník daňovou ztrátu nebo její část uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém mu tato ztráta vznikla, smí ji odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů, nejdéle však v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., par. 38n).
17
1.3.4 Archivace daňové evidence
Poplatník je povinen archivovat daňovou evidenci po ta zdaňovací období, po která neskončila lhůta pro výměr daně. Tato lhůta je stanovena zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Lhůta pro stanovení daně je stanovená na 3 roky, dále je dle tohoto předpisu zvolena doba, kdy lhůta začíná běžet, a to dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání (SEDLÁČEK, 2012). 1.3.5 Daňové přiznání – uplatnění skutečných nákladů nebo paušální částky
Pro stanovení základu daně lze uplatnit paušální částku, anebo skutečné výdaje. Paušální výdaje obvykle volí menší podnikatelé a živnostníci. Jedná se totiž o nejjednodušší a mnohdy i nejvýhodnější formu. Paušálem se rozumí procentuální sazba z celkových příjmů, jejíž výši upravuje zákon o daních z příjmů. To znamená, že z veškerých příjmů, které FO má, se odečte stanovené procento, a to konkrétně: •
80 % z příjmů z řemeslných živností
•
60 % z příjmů z jiných živností
•
40 % z příjmů z jiného podnikání – např. advokáti
V případě, že se FO rozhodne uplatňovat výdaje „paušálem“, odpadá mu nutnost uchovávat dokumenty, které prokazují vynaložené výdaje. Stačí vést pouze evidenci příjmů, pohledávek a připsaných úroků na svém běžném podnikatelském účtu a tím pádem se výrazně sníží administrativní zátěž. Zjednodušení nastává i při daňové kontrole, FO uplatňující paušální výdaje nemusí prokazovat své daňově uznatelné výdaje. Správce pouze zkontroluje správné uplatnění daňových sazeb, a tím se stává tato kontrola výrazně kratší a jednodušší. Při uplatňování skutečných nákladů je FO povinna archivovat, zkoumat a obhajovat veškeré doklady o svých výdajích. Celý proces daňové kontroly tak bude trvat déle. Na druhou stranu není žádným způsobem omezena výše výdajů, kterou se rozhodnete ve svém daňovém přiznání uplatnit. Daňový základ potom vznikne po odečtení výdajů od příjmů, ať už ve formě skutečných výdajů, nebo uplatněním paušální částky (kolektiv autorů ZADA a.s., 2011).
18
1.4
Charakteristické znaky účtování v účetnictví
Účetnictví je založeno na zachycování účetních informací tzv. podvojným způsobem. Tyto účetní informace jsou účtovány do období, s nímž tyto skutečnosti věcně a časově souvisí. Nevycházíme zde z příjmů a výdajů, ale z daňově uznatelných výnosů a nákladů (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 3, odst. 1). 1.4.1 Jaké FO jsou uživateli účetnictví
Dle zákona o účetnictví, se tento zákon vztahuje na FO,: „- které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku - které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25.000.000,- Kč, a to od prvního dne kalendářního roku - které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí - které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu - kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis“ (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 1, odst. 2d,e, f, g, h). 1.4.2 Základní principy vedení účetnictví
Mezi základní povinnosti při vedení účetnictví patří zejména: •
požadavky na věrné a poctivé vedení účetnictví Účetní závěrka má být věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, o nákladech a výnosech, a výsledku hospodaření.
•
vedení věrného a poctivého účetnictví v souladu s českými účetními předpisy Povinnost účtovat v souladu s účetními metodami. (RYNEŠ, 2013)
•
vedení účetnictví Účetní jednotky mají povinnost vést účetnictví průkazné, úplné, správné, srozumitelné, trvalé a přehledné (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 8, odst. 1).
19
•
správnost účetnictví Účetnictví je správné, pokud je v souladu s jednotlivými zákony a vyhláškami, které upravují účetnictví (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 8, odst. 2).
•
úplnost účetnictví Účetnictví je úplné, pokud jsou zaúčtovány v účetních knihách, v účetním období všechny účetní případy, týkající se předmětu účetnictví, je sestavena účetní závěrka, vyhotovena a zveřejněna výroční zpráva, a pokud lze tyto skutečnosti doložit na základě účetních záznamů (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 8, odst. 3).
•
průkaznost účetnictví Účetnictví je průkazné v případě, že byla provedena inventarizace a jsou doloženy průkazné účetní záznamy o předmětu účetnictví (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 8, odst. 4).
•
srozumitelnost účetnictví Účetnictví je srozumitelné, umožňuje-li jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně zobrazit obsah účetních případů a obsah účetních záznamů (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 8, odst. 5).
•
trvalost účetnictví Účetní záznamy musí být uloženy a archivovány v předepsaných lhůtách (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 8, odst. 6).
1.4.3 Účetní knihy
Podnikatelé, kteří účtují v soustavě účetnictví, vedou účetnictví v následujících účetních knihách. •
Hlavní kniha V hlavní knize jsou účetní zápisy seřazeny podle jednotlivých účtů, tj. dle věcného hlediska. Obsahuje syntetické účty podle účtového rozvrhu (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 13, odst. 1b).
•
Účetní deník V deníku jsou účetní záznamy uspořádány chronologicky, čímž se prokazuje, že byly zaúčtovány veškeré účetní případy, které spadají do daného účetního období (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 13, odst. 1a).
20
•
Knihy analytických účtů V těchto knihách se již detailně popisují účetní zápisy v hlavní knize, a využívá se vyjádření pomocí peněžních jednotek (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par. 13, odst. 1c).
•
Knihy podrozvahových účtů Zde se zaznamenávají účetní zápisy, které se neuvádějí v hlavní knize ani v knihách analytických účtů (zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., par 13, odst. 1d).
Dále v účetnictví platí princip podvojnosti, který vyjadřuje, že každá hospodářská operace se v účetnictví projeví vždy na dvou účtech (ŠTOHL, KLIČKA 2012).
1.5
Přechod z účetnictví na vedení daňové evidence
Mnoho podnikatelů si zvolí přechod z účetnictví na vedení daňové evidence především pro snadnou ovlivnitelnost základu daně, kterou lze provést úhradou závazků, a také z důvodu jednoduchosti vedení daňové evidence (v porovnání s účetnictvím). Tento přechod však může zvolit pouze taková FO, která dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví nemá stanovenou povinnost vedení účetnictví. Jedním z faktorů ovlivňující tuto povinnost může být například výše obratu FO. Co se týče účetního provedení přechodu, není to nic složitého. Z účtů majetku a závazků v účetnictví se hodnoty zůstatků zaevidují do pomocné evidence závazků, pohledávek, zůstatků,... a do evidence příjmů a výdajů se převedou zůstatky z pokladny a bankovních účtů. Vlivem neexistence bilančního principu v daňové evidenci, se při přechodu z účetnictví na DE zcela ztratí některé z účtů jakou jsou: 491 – Individuální podnikatel, či 391 – Opravné položky k pohledávkám,... Tyto položky se v daňové evidenci nesledují. Výjimkou v „časovém rozlišení“ nákladů je pouze finanční leasing, který se v DE sleduje (PILAŘOVÁ, 2008).
21
1.6
Přechod z vedení daňové evidence na účetnictví
Při přechodu z DE na účetnictví je z účetního hlediska několik fází, kterými daná FO musí projít. Na úplném začátku je nezbytné zjistit skutečné stavy, neboli inventury, k poslednímu dni daňové evidence a ocenění jednotlivých složek v souladu s účetními metodami. Zjištěné stavy majetku se zanesou jako počáteční stavy aktivních rozvahových účtů do účetních systémů. Jako počáteční stavy pasivních rozvahových účtů se přenesou stavy závazků a rezerv. Finanční leasing, který je daňově neuplatněným výdajem se do účetnictví zanese jako časové rozlišení nákladů. Vzhledem k tomu, že v účetnictví platí bilanční princip, se vzniklý rozdíl mezi počátečním stavem aktiv a pasiv zachytí na účtu č. 491, což je speciální účet OSVČ. Prostřednictvím účtu 701 se otevřou účetní knihy na začátku prvního účetního období a dále se již položky vykazují standardními metodami, jakými se řídí všechny účetní jednotky. Jedinou výjimkou jsou vklady a výběry majetku do / z firmy a zúčtování zisku nebo ztráty. Tyto operace se účtují na účet 491 - Účet individuálního podnikatele (DĚRGEL, 2011b).
1.7
Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím
Za největší výhodu podvojného účetnictví lze považovat množství informací, které vedení účetnictví poskytuje. Tato vypovídající schopnost je zajištěna zachycením veškerých hospodářských operací firmy, které se uskuteční za celé účetní období a podává tak účetní jednotce pravdivý obraz o majetkové a výnosové situaci firmy. Současně se tyto informace dají využít při vedení soudních sporů a jako podklady pro vyměření daňových povinností. Další výhodou podvojného účetnictví je, že jsou tato data do jisté míry srovnatelná jak v čase, tak i v prostoru a to díky dodržování všeobecně uznávaných zásad. Proto je to zároveň informační zdroj nejen pro danou firmu, ale i pro externí uživatele (RYNEŠ, 2013). Naopak za nevýhodu by se dala považovat větší metodická, technická a administrativní náročnost. To je způsobené jednak principem podvojnosti (tzn. zápis jedné operace na dvou souvztažných účtech), ale také potřebou detailnějšího členění aktiv a pasiv firmy. Samotné účetnictví je tvořeno soubory interních účetních norem, účetními doklady, účtovým rozvrhem, účetními knihami a účetními výkazy (RYNEŠ 2013).
22
O daňové evidenci můžeme říci, že je v porovnání s podvojným účetnictvím méně náročná, a to z hlediska administrativy i techniky. U daňové evidence princip podvojnosti neplatí, a proto zde není zapotřebí vytvářet soustavy syntetických a analytických účtů jako je tomu u podvojného účetnictví. Další výhodou daňové evidence jsou finanční prostředky, které je třeba vynaložit na softwarové produkty, či náklady na servis a údržbu systému, ty jsou oproti podvojnému účetnictví značně nižší. Jako hlavní výhodu daňové evidence však podnikatelé považují snadné řízení peněžních toků (tzv. cash flow), čímž mohou ovlivňovat základ daně z příjmů ve svůj prospěch (SEDLÁČEK, 2012). Stěžejní rozdíly mezi DE a účetnictvím lze znázornit v následujících šesti bodech: •
zásoby V daňové evidenci jsou zásoby ihned při pořízení daňovým výdajem. Oproti tomu v účetnictví zásoby ovlivní náklady až ve chvíli, kdy vcházejí do potřeby, např. při prodeji.
•
závazkové vztahy V případě vedení účetnictví ovlivňují daňový základ pohledávky a závazky již při vzniku závazkového vztahu, v daňové evidenci rozhoduje teprve úhrada tohoto závazku / pohledávky.
•
zálohy Zatímco účetně se jedná o zúčtovací vztah, jenž se promítne do daňového základu a účetního výsledku až při vzniku závazkového vztahu, v daňové evidenci jde převážně o daňově položky ovlivňující základ daně.
•
časové rozlišení Zatímco účetnictví je zásadou časového rozlišení zcela ovládáno, v daňové evidenci existuje pouze jediný případ, a tím je finanční leasing.
•
princip opatrnosti Účetnictví tento princip řeší prostřednictvím tvorby opravných položek, rezerv a vyjádřením tzv. reálné hodnoty majetku / závazků. V daňové evidenci se ale na potenciální ztráty a rizika nijak nehledí, z daňového hlediska totiž nejsou
23
významné, kromě jedné výjimky, a tou je možnost tvořit rezervy na budoucí výdaje. •
účetní doklady Účetní jednotky mají povinnost nejen ohledně prokazatelnosti podkladových dokladů, ale požadují se také formální náležitosti těchto dokladů, které stanovují předpisy. V daňové evidenci požadavek na průkaznost platí stejně jako v účetnictví, formální povinnosti zde ale neplatí (DĚRGEL, 2011c).
24
2.
Analýza současného stavu poznání
Protože bude praktická část provedena na příkladu vedení daňové evidence a účtování v účetnictví u FO, proběhne v následující kapitole seznámení se s touto FO. Při jejím zpracování autorka využívala programu Pohoda, ve kterém si nejprve vytvořila svou vlastní fiktivní FO, a následně vedla této FO daňovou evidenci a poté účetnictví, kde použila stejné účetní období i stejné účetní případy, aby rozdíly, které mezi těmito soustavami vznikají, byly zřejmé.
2.1
Seznámení s FO
FO, pomocí které se autorka snaží znázornit základní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím, a kterou pro tyto účely vytvořila, se nazývá „Účetní a daňová kancelář Iveta Fukárková“, se sídlem v Mladé Boleslavi. Pro tuto práci autorka zpracovala daňovou evidenci a účetnictví za rok 2012. 2.1.1 Služby, které FO nabízí
Tato FO nabízí: •
vedení daňové evidence
•
vedení účetnictví, včetně sestavení roční účetní závěrky
•
vedení mezd a personalistiky
•
zpracování daňového přiznání pro PO a FO
2.1.2 Zaměstnanci
FO Iveta Fukárková zaměstnává jednoho zaměstnance a to Veroniku Janáčkovou. Veronika Janáčková je vdaná a má dceru Evu Janáčkovou (02. 03. 1996), na kterou si zaměstnankyně uplatňuje slevu na dítě. Měsíční hrubá mzda zaměstnance je 18.000,- Kč. 2.1.3 Mzdy
V průběhu roku 2012 čerpala paní Janáčková dovolenou v dubnu, červnu, červenci a listopadu. Celkem měla zaměstnankyně 14 dní dovolené. Vlivem této dovolené měla různou měsíční mzdu.
25
2.1.4 Majetek
FO vlastní osobní automobil a nebytové prostory – kancelář. Auto bylo pořízeno 09. 04. 2011. Pořizovací cena auta byla 360.000,-Kč. Odpisová skupina, do které bylo auto zařazeno je sk. 2. Kancelář byla zakoupena 9. 12. 2010, za 200.000,- Kč a odpisová skupina, do které tento HIM spadá je sk. 6. U obou HIM si FO zvolila rovnoměrný způsob odpisu a uplatňuje 100% ročního odpisu (viz Tab. 2). Tab. 2 Odpisy
Číslo
Název HIM
Daňové odpisy
Pořizovací cena Oprávky
Letošní odpis
Zůstatek
12IM00001
KANCELÁŘ
200 000,00
6 080,00
4 040,00
189 880,00
12IM00002
AUTO
360 000,00
39 600,00
80 100,00
240 300,00
560 000,00
45 680,00
84 140,00
430 180,00
Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování
2.1.5 Počáteční zůstatek na pokladně
K
1.
1.
2012
měla
účetní
jednotka
počáteční
zůstatek
na
pokladně
částku 2.000,- Kč. 2.1.6 Počáteční zůstatek v bance
Na bankovním účtu byl k 1. 1. 2013 počáteční stav 21.728,- Kč. 2.1.7 Přijaté faktury
Přijaté faktury s měsíční periodicitou, jsou faktury za telefon a internet. Dále jedenkrát ročně nakupuje aktualizaci softwaru, několikrát ročně absolvuje školení a nakupuje kancelářské potřeby. Převážná část výdajů/nákladů, je režijních.
Zdroj: Vlastní zpracování Obr. Deset největších dodavatelů
26
2.1.8 Ostatní závazky
Další výdaje/náklady FO jsou spojeny s placením nájmu, záloh na energie a s náklady/výdaji za zaměstnance. 2.1.9 Vydané faktury
FO vystavuje faktury pouze za služby, které poskytuje. V tomto případě tedy za vedení daňové evidence a vedení účetnictví. V tomto účetním období poskytuje FO své služby deseti klientům.
Zdroj: Vlastní zpracování Obr. Deset největších klientů
V této kapitole proběhlo stručné seznámení s FO a v následujících dvou kapitolách bude podrobněji popsán způsob vedení daňové evidence a účetnictví.
2.2
Příklad vedení daňové evidence u FO
V předešlé kapitole byly nastíněny účetní případy, které FO v roce 2012 zaznamenala. Nyní bude detailněji rozebrán postup vedení daňové evidence. Autorka v této kapitole popíše jednotlivé kroky, které účetní jednotka v průběhu roku 2012 zaznamenala, což je velmi přehledně zachyceno níže (viz Tab. 3)
27
Tab. 3 Evidence podle typu předkontace
Zkratka účtu
Název účtu
Částka
2 2Pslužb P
Prodej výrobků a služeb Prodej výrobků a služeb
A aPNstav PN
Počáteční stav Počáteční stav
23 728,00 23 728,00
ePNdot PN
Dotace, půjčka Dotace, půjčka
2 200,00 2 200,00
4 Vmzdy V
Mzdy pracovníků Mzdy pracovníků
1 17V 6Vfzam V
Odvod záloh ze závislé činnosti Odvod do fondů za zaměstnance Odvod do fondů za zaměstnance
7 416,00 31 573,00 38 989,00
10VR 11VR 12VR 13VR 14VR 15VR 16VR 17VR 18VR 3Fp VR
Internet - režijní výdaj Předplatné časopisu- režijní výdaj Telefon - režijní výdaj Energie - režijní výdaj Školení- režijní výdaj Kancelářské potřeby - režijní výd. Aktualizace softwaru - režijní výd. Pohonné hmoty - režijní výdaj Literatura - režijní výdaj Nájem Ostatní režijní výdaj
7 080,00 1 500,00 11 143,00 8 500,00 11 350,00 19 300,00 5 000,00 22 400,00 1 700,00 42 000,00 129 973,00
aVNosob VN
Převody pro osobní potřebu Převody pro osobní potřebu
195 000,00 195 000,00
2Zvýdaj Z
846 430,00 846 430,00
194 332,00 194 332,00
Výdaje snižující základ daně Výdaje snižující základ daně
84 140,00 84 140,00
0Cpříjem C
Peníze na cestě – příjem Peníze na cestě – příjem
2 000,00 2 000,00
0Cvýdaj C
Peníze na cestě – výdaj Peníze na cestě - výdaj
2 000,00 2 000,00
6Vffir V
Odvod do fondů za zaměstnance – firma Odvod do fondů za zaměstnance – firma
70 447,00 70 447,00
5VNfpoj VN
Odvod do fondů pojištění za podnikatele Odvod do fondů pojištění za podnikatele
58 272,00 58 272,00
Zdroj: Vlastní zpracování
28
2.2.1 Vydané faktury
Účetní jednotka vystavovala faktury v průběhu roku 2012 celkem deseti klientům, kterým vede daňovou evidenci či účetnictví. Z těchto deseti odběratelů byly sedmi z nich faktury vystavovány měsíčně a zbylým třem čtvrtletně. Vzhledem k tomu, že všechny VF byly vystaveny za poskytnuté služby, byly zaúčtovány s předkontací „Prodej výrobků a služeb“. Kromě těchto pravidelných VF byly v průběhu ledna 2012 zaplaceny i VF z prosince 2011 od tří klientů. Tyto VF z minulého období vstupují do základu daně právě v roce 2012, ve kterém byly zaplaceny a to z toho důvodu, že se v daňové evidenci zachycují skutečné příjmy a výdaje v daném období, jak bylo popsáno výše v teoretické části této práce. 2.2.2 Přijaté faktury
Účetní jednotka účtovala o přijatých fakturách za internet a telefon. Tyto faktury byly účtovány měsíčně. Dále obdržela šest PF za školení, které v průběhu roku absolvovala, čtyři za nákup kancelářských potřeb, jednu za aktualizaci softwaru POHODA, jednu za předplatné časopisu a jednu za vyúčtování energií. Pro jednotlivé PF si účetní jednotka vytvořila zvláštní předkontace, pro větší přehlednost. Veškeré tyto předkontace jsou režijním výdajem. 2.2.3 Ostatní závazky
Jako ostatní závazky FO zaúčtovala čtvrtletní zálohy na energie s předkontací „režijní výdaj“, a měsíční nájemné, které má předkontaci „Nájem“. Dále účtovala o vyplacených mzdách a odvodech na OSSZ, ZP a FÚ. Mzdy byly vyúčtovány měsíčně s předkontací „Mzdy pracovníků“, OSSZ a ZP byly taktéž hrazeny měsíčně, a to s předkontací „Odvody do fondů za zaměstnance“ a odvody na FÚ, s předkontací „Odvod záloh ze závislé činnosti“. 2.2.4 Pokladna
Začátkem roku 2012 měla účetní jednotka počáteční stav účtu rovné dva tisíce korun. V hotovosti nakupovala pouze pohonné hmoty a začátkem roku literaturu, jako jsou na příklad daňové zákony. Pro tyto účely byla zapotřebí dotace pokladny. Proto účetní jednotka zaúčtovala osobní vklad do pokladny ve výši 25.000,-.
29
V únoru proběhl výběr z pokladny ve výši 2.000,- z důvodu dotace účtu. Na konci účetního období byl na pokladně konečný zůstatek v hodnotě 3.100,- . 2.2.5 Banka
Vzhledem k tomu, že veškeré úhrady odběratelských faktur, za poskytnuté služby, které má účetní jednotka jako předmět podnikání, probíhaly bezhotovostně, hradila účetní jednotka většinu svých závazků rovněž převodem z účtu. K 1. 1. 2012 byl na účtu počáteční zůstatek 21.728,- Kč. Měsíčně odcházely platby na úhradu mezd a odvodů s nimi spojenými, povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění podnikatele, nájemné, internet a telefon. Dále byly z účtu převedeny peníze na úhradu faktur za zálohy na energie, které účetní jednotka platila čtvrtletně. Mimo tyto pravidelné platby byly na bance zaúčtovány převody jako např. faktura za nákup aktualizace softwaru. Účetní jednotka také vybírala z účtu peníze na osobní spotřebu. 2.2.6 Mzdy
V daňové evidenci mzdy spadají přímo do daňových nákladů, a to do pokladny v případě, že je mzda vyplacena v hotovosti. Pokud má zaměstnanec mzdu vyplácenou bezhotovostně na účet, je tato mzda zachycena v ostatních závazcích s předkontací „Závazky vůči zaměstnancům“ společně s odvody na FÚ, ZP a OSSZ s předkontací „Odvody do fondů za zaměstnance“. Veškeré tyto závazky jsou hrazeny převodem z banky.
30
Tab. 4 Podklady pro přehled o příjmech a výdajích §7 Živnost Příjmy za účetní období
Výdaje za účetní období
Podle zákona o účetnictví
Podle zákona o daních z příjmů
Příjmy z prodeje zboží, výrobků a služeb
846 430,00
846 430,00
8.
2.
Ostatní příjmy
4 200,00
0,00
9.
6.
Příjmy celkem
850 630,00
846 430,00
7.
Započtené příjmy
1.
0,00
Podle zákona o účetnictví
Podle zákona o daních z příjmů
Výdaje za nákup materiálu a zboží
0,00
0,00
Ostatní výdaje
689 013,00
433 741,00
13. Výdaje celkem
689 013,00
433 741,00
14.
Započtené výdaje
84 140,00
Zdroj: Vlastní zpracování
2.3
Příklad účtování u FO
Jak bylo zmíněno na samém úvodu praktické části, účetní jednotka měla při vedení obou soustav totožné náklady/výdaje i výnosy/příjmy. Pro lepší představu o záznamech v účetnictví FO za rok 2012, autorka přiložila rozvahu, na které jsou zachycena aktiva, pasiva a hospodářský zisk.
31
Tab. 5 Rozvaha analyticky Číslo účtu
Název účtu
Počáteční stav
Obraty za období MD
Obraty za období D
Obraty rozdíl
Koncový stav
Aktiva 022100 Nemovitost 022200 Auto 02x DHM odpisovaný
200 000,00 360 000,00 560 000,00
0,00 0,00 0,00
0,00 0,00 0,00
082100 Oprávky k nemovitosti 082200 Oprávky k autu 08x Oprávky k DHM
-6 080,00 -39 600,00 -45 680,00
0,00 0,00 0,00
4 040,00 80 100,00 84 140,00
-4 040,00 -10 120,00 -80 100,00 -119 700,00 -84 140,00 -129 820,00
0xx
514 320,00
0,00
84 140,00
-84 140,00
430 180,00
2 000,00 2 000,00
27 200,00 27 200,00
26 100,00 26 100,00
1 100,00 1 100,00
3 100,00 3 100,00
221000 Bankovní účty 22x Účty v bankách
21 728,00 21 728,00
848 430,00 848 430,00
687 913,00 687 913,00
160 517,00 160 517,00
182 245,00 182 245,00
261000 Peníze na cestě Převody mezi 26x finančními účty
0,00
2 000,00
2 000,00
0,00
0,00
0,00
2 000,00
2 000,00
0,00
0,00
23 728,00
877 630,00
716 013,00
161 617,00
185 345,00
18 540,00
991 880,00
846 430,00
145 450,00
163 990,00
1 500,00
500,00
0,00
500,00
2 000,00
20 040,00
992 380,00
846 430,00
145 950,00
165 990,00
700,00
750,00
700,00
50,00
750,00
700,00
750,00
700,00
50,00
750,00
20 740,00
993 130,00
847 130,00
146 000,00
166 740,00
558 788,00
1 870 760,00
1 647 283,00 223 477,00
782 265,00
211000 Pokladna 21x Peníze
2xx Pohledávky z obchodních vztahů Poskytnuté zálohy - dl. 314000 a kr. dobé Pohledávky 31x (krátkodobé i dlouhodobé) 311000
381000 Náklady příštích období Přechodné účty aktiv 38x a pasiv 3xx Aktiva celkem
32
0,00 0,00 0,00
200 000,00 360 000,00 560 000,00
Číslo účtu
Název účtu
Počáteční stav
Obraty za období MD
Obraty za období D
Obraty rozdíl
Koncový stav
Pasiva 321000 Závazky z obch. vztahů 325000 Ostatní závazky 32x Závazky (krátkodobé)
1 460,00 0,00 1 460,00
57 373,00 6 500,00 63 873,00
57 263,00 6 500,00 63 763,00
-110,00 0,00 -110,00
1 350,00 0,00 1 350,00
331000 Zaměstnanci Zúčtování s institucemi 336000 soc. + zdrav. pojištění Zúčtování se 33x zaměstnanci a institucemi
16 611,00
226 225,00
225 191,00
-1 034,00
15 577,00
8 776,00
102 020,00
101 344,00
-676,00
8 100,00
25 387,00
328 245,00
326 535,00
-1 710,00
23 677,00
342000 Ostatní přímé daně Zúčtování daní a 34x dotací
743,00
7 416,00
7 116,00
-300,00
443,00
743,00
7 416,00
7 116,00
-300,00
443,00
379000 Jiné závazky Jiné pohledávky a 37x závazky
0,00
42 000,00
42 000,00
0,00
0,00
0,00
42 000,00
42 000,00
0,00
0,00
2 000,00
2 000,00
3 000,00
1 000,00
3 000,00
2 000,00
2 000,00
3 000,00
1 000,00
3 000,00
29 590,00
443 534,00
442 414,00
-1 120,00
28 470,00
529 198,00 529 198,00
529 398,00 529 398,00
0,00 -529 398,00 0,00 -529 398,00
-200,00 -200,00
0,00
220 000,00
556 598,00
336 598,00
336 598,00
0,00
220 000,00
556 598,00
336 598,00
336 598,00
4xx
529 198,00
749 398,00
556 598,00 -192 800,00
336 398,00
Pasiva celkem
558 788,00
1 192 932,00
999 012,00 -193 920,00
389000 Dohadné účty pasivní Přechodné účty aktiv a 38x pasiv 3xx 431000 VH ve schval. řízení 43x Výsledek hospodaření 491000 49x
Účet individuálního podnikatele Individuální podnikatel
364 868,00
Hospodářský zisk za období
417 397,00
Hospodářský zisk celkem
417 397,00
Zdroj: Vlastní zpracování
33
2.3.1 Účet 022 – HIM
Na účtu 022 s analytikou 022100 a 022200 (kancelář a osobní auto), je zaúčtován hmotný investiční majetek, jak již bylo uvedeno v první kapitole praktické části, který FO zařadila do svého obchodního majetku. Majetek se na účet 022 účtuje v pořizovací ceně. 2.3.2 Účet 082 – Oprávky k HIM
Na účet oprávek jsou zaúčtovány odpisy HIM opět s analytikou 082100 a 082200 (kancelář a osobní auto). Vzhledem k tomu, že majetek byl pořízen již v předchozích letech, jsou odpisy z těchto let zachyceny na počátečním zůstatku účtu 082, a v konečném zůstatku je součet odpisů minulých let a odpisů tohoto účetního období. Tedy 45.680 + 84.140 = 129.820,- (viz Tab. 5). 2.3.3 Účet 311 - Odběratelé
V účetním období 2012 se VF účtují pouze ty, které byly v roce 2012 vystaveny. Z toho vyplývá, že tři VF, které sice byly od klientů uhrazeny v průběhu ledna 2012, ale datum vystavení těchto VF je v prosinci roku 2011, do tohoto účetního období nespadají, a proto se o nich neúčtuje. Jako předkontace bude tedy „Bez zaúčtování“. Zbytek VF již bude zaúčtováno dle účetních standardů, tedy na dvou souvztažných účtech. Vzhledem k tomu, že všechny VF jsou za poskytnuté služby, budou mít stejnou předkontaci, a to „Tržby z prodeje služeb“, které se účtují jako 311 (Pohledávky z obchodních vztahů)/602 (Tržby z prodeje služeb). Z rozvahy lze vyčíst, že počáteční stav pohledávek k 1. 1. 2012 byl 18.540,- Kč. V počátečním zůstatku jsou zachyceny neuhrazené faktury roku 2011 splatné v lednu 2012. Na konci účetního období je koncový stav těchto pohledávek v hodnotě 163.990,- Kč. Toto je opět způsobeno nesouladem mezi datem vystavení a splacením této pohledávky na přelomu roku. VF byly vystaveny v prosinci 2012, ale jejich splatnost a zároveň provedení úhrady nastalo až v lednu 2013. Příčinou vyššího koncového stavu pohledávek z obchodních vztahů vůči počátečnímu stavu je, že v roce 2011 byly vystaveny pouze tři faktury, které byly uhrazeny v lednu 2012, oproti tomuto účetnímu období, kdy bylo vystaveno deset faktur se splatností v lednu 2013 a v tomto měsíci byly i uhrazeny.
34
Z výsledovky je pak zřejmé, že jediným výnosem, o kterém FO účtuje, jsou právě pohledávky z obchodních vztahů. Dále výsledovka podává informace o celkové výši těchto výnosů a pro toto účetní období je to v hodnotě 991.880,- Kč (viz Tab. 6). 2.3.4 Účet 314 – Poskytnuté zálohy
Zálohy na energie platila účetní jednotka čtvrtletně, ve výši 1.500,- Kč. V říjnu však přišla faktura s vyúčtováním, kde byl nedoplatek ve výši 2.000,- Kč. Proto dodavatel navýšil čtvrtletní zálohy o 500,- Kč na 2.000,- Kč. První navýšená záloha byla splatná v říjnu 2012. Tyto zálohy se účtují s předkontací 314 (poskytnuté zálohy) / 325 (ostatní závazky). 2.3.5 Účet 321 - Dodavatelé
Účetní jednotka má celkem pět různých závazků. Při jejich zaúčtování používá čtyři předkontace. Telefon, internet a jednotlivá školení jsou zaúčtovány s předkontací „Nakoupené ostatní služby“ (ostatní služby) 518 / (dodavatel) 321. Pro nákup kancelářských potřeb a aktualizace softwaru si účetní jednotka vytvořila analytické účty, pro rychlou orientaci. U obou závazků jde o nákup materiálu 501 / 321. I u PF platí nutnost zaúčtování jednotlivých účetních případů dle data vystavení PF. Počáteční stav závazků z obchodních vztahů k 1. 1. 2012 je vlivem dvou PF vystavených v prosinci 2011, které účetní jednotka zaplatila až v lednu 2012, 1.460,- Kč (viz Tab. 5). Koncový stav závazků z obchodních vztahů vznikl z důvodu dvou prosincových PF, které byly uhrazeny až v následujícím účetním období, a to ve výši 1.350,- Kč (viz Tab. 5). Celkové náklady na tyto závazky lze zjistit z výsledovky sečtením jednotlivých koncových stavů příslušných účtů, v tomto případě tedy účty 501100, 501300 a 51800. Suma koncových stavů těchto účtů je 53.763,- Kč (viz Tab. 6), jsou to tedy PF, které účetní jednotka uhradí v lednu r. 2013 (v následujícím účetním období).
35
2.3.6. Účet 381 – Náklady příštích období
PF z roku 2011, kde bylo vyfakturované předplatné časopisu na období červenec 2011 – červen 2012. Aby byla zachována časová souvislost, účtují se náklady, které nesouvisí s daným účetním obdobím na účet 381 jako náklady příštích období. Na začátku roku 2012 se účet 381 odúčtuje na nákladový účet 518. 2.3.7 Účet 325 - Ostatní závazky
Do ostatních závazků spadají platby, které nejsou podloženy fakturou. V tomto konkrétním případě jsou to ostatní závazky za zálohy energie, mzdy zaměstnance včetně odvodů na OSSZ, ZP a FÚ, a nájemné. Jako další měsíční náklad má účetní jednotka mzdu zaměstnance a s ní spojené zálohy na sociální a zdravotní pojištění a na daň z příjmu zaměstnance. 2.3.8 Účet 211 - Pokladna
Jak bylo popsáno v daňové evidenci, počáteční stav pokladny k 1. 1. 2012 byl 2.000,- Kč. Při dotaci pokladny z účtu byl tento příjem zaúčtován jako 211 (pokladna) /261 (peníze na cestě). Hotovostní platby za pohonné hmoty a jednorázový nákup literatury pak účetní jednotka účtovala jako 501 (spotřeba materiálu) / 211 (pokladna). 2.3.9 Účet 221 - Banka
Počáteční stav banky k 1. 1. 2012 byl 21.728,- Kč. Z banky byl převeden obnos ve výši. Z rozvahy je patrné, že v průběhu účetního období přijala FO na účet celkový obnos ve výši 848. 430,- Kč a naopak převedla ze svého účtu 782.913,- Kč. Z toho vyplývá, že obrat FO za rok 2012 byl v hodnotě 63.517,-Kč. Zaúčtování v bance prováděla účetní jednotka tak, že podle měsíčního bankovního výpisu postupně likvidovala jednotlivé PF, VF či ostatní závazky. Z banky každý měsíc účetní jednotka odúčtovává veškeré transakce, což jsou zejména přijaté platby odběratelských faktur, dotace účtu a úhrady ostatních závazků a přijatých faktur. Účetní jednotka má pouze platby v CZK měně, proto používá pouze jeden účet. V případě užití dvou a více účtů by FO vytvořila analytiku účtu 221, aby bylo možné sledovat zůstatky jednotlivých účtů.
36
2.3.10 Účet 261 – Peníze na cestě
Dotace účtu a dotace pokladny účetní jednotka prováděla pomocí účtu 261, což jsou peníze na účtu a strany MÁ DATI a DAL se u tohoto účtu vždy musí rovnat. 2.3.11 Účet 331 – Zaměstnanci
Na účet 331, na stranu D, se každý měsíc zaúčtují hrubé mzdy zaměstnanců souvztažně s účtem 521 – mzdové náklady. Na straně MD účtujeme úhradu mzdy zaměstnance, odvody ZP a SP a daň ze závislé činnosti. Po úhradě těchto závazků by měl být účet 331 vyrovnaný (nulový). 2.3.12 Účet 336 – Zúčtování s institucemi soc. zabezpečení a zdravotní pojišťovny
Na účet 336 účtujeme sražené sociální a zdravotní pojistné, které je povinen platit zaměstnanec ze své mzdy, souvztažně s účtem 331 (zaměstnanci). 2.3.13 Účet 342 – Ostatní přímé daně
Na účet 342 se účtují sražené zálohy na daň zaměstnanců souvztažně s účtem 331 (zaměstnanci). 2.3.14 Účet 379 – Jiné závazky
Na účtu 379 jsou zachyceny závazky nájmu. Nájemné činí 3.500,- Kč měsíčně a účtuje se souvztažně s účtem 518. 2.3.15 Účet 389 – Dohadné účty pasivní
Na účtu 389 účetní jednotka zaúčtovala dohadné položky energií. V počátečním zůstatku účtu 389 je zachycena dohadná položka roku 2011 ve výši 2.000,- Kč, která byla v průběhu roku 2012 po obdržení faktury vyúčtování energií odúčtována na účet 502 – energie. Na konci roku 2012 byla vytvořena nová dohadná položka na energie na období říjen – prosinec 2012 energie ve výši 3.000,- Kč. 2.3.16 Účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Na tento účet se převádí hospodářský výsledek předcházejícího roku, tento účet musí být vždy k 31. 12. nulový a podle toho je také pojmenován. Účetní jednotka nejpozději do 30.6 musí rozhodnout o rozdělení tohoto hospodářského výsledku. U FO se účet 431 převádí na účet 491 ( účet individuálního podnikatele).
37
2.3.17 Účet 421 – Účet individuálního podnikatele
Na účtu 491 účetní jednotka zachycuje veškeré převody pro osobní spotřebu, osobní vklady a zisk popř. ztrátu z účtu 431.
Tab. 6 Výsledovka analyticky
Číslo účtu
Název účtu
Počáteční stav
Obraty za období MD
Obraty za období D
Obraty rozdíl
Koncový stav
Náklady 501000 501100 501300 501400 502000 50x
Spotřeba materiálu Kancelářské potřeby aktualizace softwaru Pohonné hmoty Spotřeba energie Spotřebované nákupy
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
1 700,00 19 300,00 5 000,00 22 400,00 9 000,00 57 400,00
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
1 700,00 19 300,00 5 000,00 22 400,00 9 000,00 57 400,00
1 700,00 19 300,00 5 000,00 22 400,00 9 000,00 57 400,00
518000 518100 518400 51x
Ostatní služby Nájem Předplatné časopisu Služby
0,00 0,00 0,00 0,00
29 463,00 42 000,00 1 450,00 72 913,00
0,00 0,00 0,00 0,00
29 463,00 42 000,00 1 450,00 72 913,00
29 463,00 42 000,00 1 450,00 72 913,00
521000 524000 526000 52x
Mzdové náklady Zákonné soc. pojištění Soc. nákl. ind. podnikat. Osobní náklady
0,00 0,00 0,00 0,00
225 191,00 76 567,00 58 272,00 360 030,00
0,00 0,00 0,00 0,00
225 191,00 76 567,00 58 272,00 360 030,00
225 191,00 76 567,00 58 272,00 360 030,00
551001 55x
Odpisy DHM a DNM Odpisy, rezervy,apod.
0,00 0,00
84 140,00 84 140,00
0,00 0,00
84 140,00 84 140,00
84 140,00 84 140,00
0,00
574 483,00
0,00
574 483,00
574 483,00
0,00
0,00 991 880,00
991 880,00
991 880,00
0,00
0,00 991 880,00
991 880,00
991 880,00
0,00
0,00 991 880,00
991 880,00
991 880,00 417 397,00
Náklady celkem
Výnosy 602000 60x
Tržby z prodeje služeb Tržby za vlastní výkony
Výnosy celkem Hospodářský zisk za období Hospodářský zisk celkem
417 397,00
Zdroj: Vlastní zpracování
38
2.4
Rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím u vybrané FO
V poslední podkapitole praktické části budou na základě výstupů z tohoto šetření popsány hlavní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím FO Ivety Fukárkové. Pro lepší názornost jsou přiloženy podklady pro přiznání k dani z příjmů u daňové evidence a účetnictví. Dle těchto dokumentů je patrné, že daňová povinnost, u daňové evidence je o více než polovinu nižší než u účetnictví. Je to z důvodu, že do příjmů v daňové evidenci VF vstupují až dnem úhrady faktury, zatímco v účetnictví už dnem vystavení faktury. Dále pak u PF v daňové evidenci neúčtujeme časové rozlišení. a z toho důvodu celé zaplacené předplatné časopisu i veškeré energie, včetně záloh na energie, jdou do výdajů dnem zaplacení. Zatímco v účetnictví vzhledem k časovému rozlišení a dohadným položkám jde do nákladů pouze část vztahující se k roku 2012. Tab. 7 DE – podklady pro přiznání k dani z příjmů Druh příjmu: Příjmy vykázané v deníku:
§7 Živnost 846 430,00
Přecenění příjmů v cizí měně: Příjmy z uzávěrkových operací: Příjmy před úpravou
0,00 0,00 846 430,00
Příjmy podle §5 a §23
0,00
Příjmy celkem:
846 430,00
Výdaje vykázané v deníku:
433 741,00
Přecenění výdajů v cizí měně: Ostatní uzávěrkové operace: Odpisy majetku:
0,00 0,00 84 140,00
Výdaje podle §5 a §23
0,00
Výdaje vykázané celkem: z toho sociální a zdravotní pojištění: Celkové výdaje uplatněné pro základ daně: Dílčí základ daně: Celkový základ daně (zisk):
517 881,00 70 447,00 517 881,00 328 549,00 328 549,00
Úprava základu daně (modelování): Odčitatelné položky: Upravený základ daně:
0,00 0,00 328 500,00
Vypočtená daň:
49 275,00
Slevy na dani:
24 840,00
Daň po slevách:
24 435,00
Zaplacené zálohy:
0,00
Zbývá doplatit:
24 435,00
Zdroj: Vlastní zpracování
39
Tab. 8 ÚJ – podklady pro přiznání k dani z příjmů Dílčí základ dle § 7: Hospodářský výsledek
417 397,00 Zvýšení zisku 58 272,00 0,00 0,00 Snížení zisku 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 475 669,00 0,00 475 669,00 0,00 0,00 0,00 475 600,00
Výdaje (náklady) neuznané dle § 25 Rozdíl účetních a daňových odpisů Ostatní zvýšení zisku Příjmy nepodléhající dani Rozdíl účetních a daňových odpisů Příjmy ze závislé činnosti dle § 6 Příjmy z kapitálového majetku dle § 8 Příjmy z pronájmu dle § 9 Ostatní příjmy dle § 10 Ostatní snížení zisku Celkem Ztráta za předchozí období Základ daně Ztráta Úprava základu daně (modelování) Odčitatelné položky Upravený základ daně Vypočtená daň Slevy na dani Daň po slevách Zaplacené zálohy Zbývá doplatit
71 340,00 24 840,00 46 500,00 0,00 46 500,00
Zdroj: Vlastní zpracování
Jako hlavní rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím autorka spatřuje ve vypovídající schopnosti, kterou jednotlivá soustava účetnictví nabízí. Tento rozdíl je vidět již při pohledu na rozvahu a na obr. v kapitole „2.2 Příklad vedení daňové evidence“, kde je zachyceno účtování dle typu předkontací. Nejen vypovídající schopnost je u účetnictví lepší, ale také umožňuje zachycovat skutečné výnosy a náklady za dané období. Oproti tomu daňová evidence, jak je z názvu patrné, pouze eviduje momentální příjmy a výdaje, ale neodráží časovou skutečnost hospodaření firmy.
40
3
Vlastní návrh řešení či aplikace
Závěrem této práce se autorka snažila o sumarizaci dat, které zde popsala.
3.1
Výhody a nevýhody účetnictví
Za výhodu daňové evidence se určitě považuje snadné zpracování i bez potřeby znalosti účetnictví. Většina podnikatelů je schopna daňovou evidenci vést sama bez pomoci účetních poradců a přitom jim podává dokonalý přehled o probíhajících peněžních tocích. Vzhledem k poměrné benevolenci způsobu vedení daňové evidence, jsou také nesrovnatelně nižní náklady na softwar i zpracování, v porovnání s vedením účetnictví. Poslední nemalou výhodou daňové evidence je snadné ovlivnění daňového výsledku posunutím splatnosti pohledávek a včasným uhrazením závazků. Naopak za nevýhodu oproti vedení účetnictví se dá u daňové evidence považovat malá vypovídající schopnost, kterou daňová evidence nabízí. Nepodává potřebný obraz o ekonomické situaci podnikatele, avšak díky současným počítačovým programům pro vedení daňové evidence se tato omezení možnosti analytického členění příjmů a výdajů eliminují. Kvůli nedostatku dat, plynoucí z daňové evidence, se FO nemůže zcela spoléhat na informace o způsobu hospodaření podniku. Z předchozích dvou odstavců je jasné, že účetnictví je tedy rozhodně nákladnější a složitější, ale informace, které poskytuje o hospodaření podniku, jsou nezkreslené a přesné.
3.2
Doporučení
Na základě výše uvedených výhod a nevýhod vedení účetnictví a daňové evidence, by autorka doporučila daňovou evidenci pro drobné a střední podnikatele, kteří při zjišťování základu daně z příjmů uplatňují skutečně vynaložené výdaje a kterým pro organizaci a řízení svých činností postačí omezené množství ekonomických informací.
41
Naopak pro velké firmy je vedení daňové evidence naprosto nevhodné. Jak bylo již několikrát zmíněno, daňová evidence nezajistí ani z poloviny takové informace jako účetnictví, což je pro velké firmy nezbytné. 3.2.1 Drobní podnikatelé
Drobným podnikatelům se zcela jistě ve větší míře vyplatí vedení daňové evidence. U tohoto typu podnikatelů totiž nejsou kladeny tak vysoké nároky na množství informací. Z tohoto důvodu by byla daňová evidence pro tyto podnikatele vhodnější, neboť vzhledem k jednoduchosti vedení daňové evidence by část těchto podnikatelů byla schopná si ji vést sama. V případě zpracování daňové evidence externí účetní firmou je tato služba výrazně levnější, než-li vedení účetnictví. 3.2.2 Střední podnikatelé
U středních podnikatelů se již nedá obecně určit, co je výhodnější. Jako střední podnik se dá pokládat podnik, jehož obrat za účetní období je vyšší než milion korun. Zde záleží spíše na konkrétní FO, předmětu podnikání apod. 3.2.3 Velcí podnikatelé
U velkých podnikatelů je to dané. Velké podniky mají zcela jistě roční obrat větší než 25.000.000,- Kč a dle zákona o účetnictví takový podnik musí vést účetnictví.
42
Závěr Tato bakalářská práce se věnovala porovnání daňové evidence a účetnictví. Jejím cílem bylo vysvětlit základní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím u FO. V teoretické části byly definovány důležité pojmy, se kterými bylo v rámci bakalářské práce dále nakládáno. Podrobně byly charakterizovány znaky vedení daňové evidence a účtování v účetnictví. V úvodu praktické části proběhlo stručné seznámení s FO, na které byl ukázán příklad vedení daňové evidence a účtování v účetnictví. Na základě poznatků získaných při zpracování teoretické části této práce byl sestaven postup při vedení daňové evidence a účtování v účetnictví, jehož cílem bylo zjistit výhodnější variantu pro podnikatele. Cíle stanovené v úvodu této práce byly splněny. Přínos této práce pro praxi je zejména v uvedení rozdílů mezi daňovou evidencí a účetnictvím, které může sloužit pro lepší rozhodování podnikatelů ve volbě jednoho ze systémů. Shrnutí této práce je následující. Účetnictví a daňová evidence jsou dva samostatné systémy bez jakéhokoliv propojení. Nemají žádné shodné znaky. Každý z těchto systémů má svou vlastní odbornou terminologii a řídí se odlišnou legislativou. FO, která o své samostatné výdělečné činnosti vede daňovou evidenci, je označována jako poplatník. Naproti tomu pro označení FO, která o své samostatné výdělečné činnosti vede účetnictví je označována jako účetní jednotka. Závěrem nutno říci, že podnikatel, který je FO a dle zákona o účetnictví není povinen zahájit vedení účetnictví, je oprávněn k volbě alternativních postupů zjišťování výsledků svých hospodářských činností. Dále má tato FO možnost volby způsobu zjištění základu daně z příjmů. Pro schopnost výběru optimální varianty postupu je nezbytná znalost platných právních předpisů a dovednost jejich účelného použití.
43
Seznam literatury DĚRGEL, M.: Daňová evidence versus účetnictví OSVČ, Daně a právo [odborný časopis]. 1. září 2011. HLAVÁČKOVÁ, H.: Příjmy a výdaje v daňové evidenci podnikatelského subjektu, Účetnictví, daně a právo v zemědělství [odborný časopis]. 21.8.2012. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2012. 21. vydání. GRADA, 2012, 264 s. ISBN 97880-2474254-0. PILAŘOVÁ, I.: Přechod u účetnictví na vedení daňové evidence, Účetnictví v praxi [odborný časopis]. 26.2.2008. POHODA: Daňová evidence [online]. 1. března 2012. Dostupný z WWW:
. POHODA: Účetnictví [online]. 1. března 2012. Dostupný z WWW:
. Ekonomický systém POHODA 2013 [program]. Ver. 10502.14, 2013. Dostupné z URL
. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 13. vydání. ANAG, 2013, 1112 s. ISBN 978-80-7263-793-5. SEDLÁČEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2012. GRADA, 2012, 128 s. ISBN 978-80-247-4174-1. ŠTOHL, KLIČKA. Maturitní okruhy z účetnictví 2012. Znojmo: STOHL, 2012. 241 s. ISBN 978-80-87237-45-8. ZADA a.s.: Na daně s paušálem, nebo s náklady? POHODA.cz [online]. 5. října 2011 [cit.
2013-12-02]. Dostupný
z WWW: < https://portal.pohoda.cz/pro-
podnikatele/chci-zacit-podnikat/na-dane-s-pausalem,-nebo-s-naklady/>. Zákon o účetnictví I/2012. PORADCE. 27s. ISSN 1802-8322.
44
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. Deset největších dodavatelů .........................................................................26 Obr. Deset největších klientů.................................................................................27
Seznam tabulek Tab. 1 Rozvaha ....................................................................................................15 Tab. 2 Odpisy .......................................................................................................26 Tab. 3 Zaúčtování podle typu předkontace ..........................................................28 Tab. 4 Podkladz pro přehled o příjmech a výdajích..............................................31 Tab. 5 Rozvaha analyticky ...................................................................................32 Tab. 6 Výsledovka analyticky ...............................................................................38 Tab. 7 DE – podklady pro přiznání k dani z příjmů...............................................39 Tab. 8 ÚJ – podklady pro přiznání k dani z příjmů ...............................................40
45
Seznam příloh Příloha č. 1 ............................................................................................................47 Příloha č. 2 ............................................................................................................54 Příloha č. 3 ............................................................................................................56
46
Příloha č. 1
47
48
49
50
51
52
53
Příloha č. 2
54
55
Příloha č. 3
56
57
Příloha 4
58
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Iveta Fukárková
STUDIJNÍ OBOR
6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Daňová evidence versus účetnictví
NÁZEV PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph. D.
KATEDRA
KFDP - Katedra finančního a daňového práva
POČET STRAN
53
POČET OBRÁZKŮ
2
POČET TABULEK
8
POČET PŘÍLOH
4
STRUČNÝ POPIS
Cílem této práce na téma „Daňová evidence versus účetnictví“ je vysvětlit základní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Na příkladu FO demonstrovat výhody či nevýhody obou systémů a navrhnout doporučení pro praxi.
ROK ODEVZDÁNÍ
2013
Při zpracování praktické části autorka využívala programu Pohoda, ve kterém si nejprve vytvořila svou vlastní fiktivní FO a následně vedla této FO daňovou evidenci a poté účetnictví, kde použila stejné účetní období i stejné účetní případy, aby rozdíly, které mezi těmito soustavami vznikají, byly zřejmé. Závěrem této práce proběhlo shrnutí výhod a nevýhod výhod a nevýhod, které vyplynuly po zaúčtování praktické části, a zároveň se autorka pokusila doporučit, jaký typ vedení účetnictví je pro jakého podnikatele výhodnější, což si kladla za cíl. KLÍČOVÁ SLOVA
daňová evidence, účetnictví, FO
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Iveta Fukárková
FIELD
6208R087 Business Management and Sales Daňová evidence versus účetnictví
THESIS TITLE
SUPERVISOR
JUDr. Ing. Hana Skalická, BA, Ph. D.
DEPARTMENT
KFDP - Department of Financial and Tax Law
NUMBER OF PAGES
53
NUMBER OF PICTURES
2
NUMBER OF TABLES
8
NUMBER OF APPENDICES
4
SUMMARY
YEAR
2013
Cílem této práce na téma „Daňová evidence versus účetnictví“ je vysvětlit základní rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím. Na příkladu FO demonstrovat výhody či nevýhody obou systémů a navrhnout doporučení pro praxi. Při zpracování praktické části autorka využívala programu Pohoda, ve kterém si nejprve vytvořila svou vlastní fiktivní FO a následně vedla této FO daňovou evidenci a poté účetnictví, kde použila stejné účetní období i stejné účetní případy, aby rozdíly, které mezi těmito soustavami vznikají, byly zřejmé. Závěrem této práce proběhlo shrnutí výhod a nevýhod výhod a nevýhod, které vyplynuly po zaúčtování praktické části, a zároveň se autorka pokusila doporučit, jaký typ vedení účetnictví je pro jakého podnikatele výhodnější, což si kladla za cíl.
KEY WORDS
daňová evidence, účetnictví, FO
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
