ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Eliška Tanečková
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
Příjmy, výdaje a daně fyzických osob
Eliška Tanečková
Vedoucí práce: Ing. Leona Řepová
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 24. 11. 2011
3
Děkuji Ing. Leoně Řepové za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam pouţitých zkratek
6
1. Úvod
7
2. Pracovněprávní vztahy
9
2.1
Účastníci pracovněprávních vztahů
9
2.2
Základní pracovněprávní vztahy
9
2.2.1 Pracovní poměr
9
2.2.1.1 Pracovní smlouva
10
2.2.1.2 Skončení pracovního poměru
10
2.2.1.2.1 Dohoda o skončení pracovního poměru
11
2.2.1.2.2 Výpověď
11
2.2.1.2.3 Okamţité zrušení
12
2.2.2 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
12
2.3
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
13
2.4
Daň z příjmů fyzických osob - příjmy ze závislé činnosti
14
3 Ţivnostenské podnikání
16
3.1
Pojem ţivnost
16
3.2
Podmínky pro provozování ţivnosti
17
3.3
Rozdělení ţivností
17
3.3.1 Ţivnosti ohlašovací
18
3.3.2 Ţivnosti koncesované
18
3.4
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
3.5
Daň z příjmů fyzických osob - příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
19
20
4 Schwarz systém
23
5 Definování modelové situace
27
5.1
Příjem ze závislé činnosti
28
5.2
Příjem z podnikání
31
5.3
Další okolnosti ovlivňující rozhodnutí
34
6 Závěr
36
5
Seznam pouţitých zkratek ČR
Česká republika
důch. poj.
důchodové pojištění
FO
Fyzická osoba
HM
Hrubá mzda
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
soc. zab.
Sociální zabezpečení
st. pol. zaměst. Státní politika zaměstnanosti vs.
Versus
ZD
Základ daně
ZDP
Zákon o daních z příjmů
zdrav. poj.
Zdravotní pojištění
ZP
Zákoník práce
6
1 Úvod Tématem práce jsou příjmy, výdaje a daně fyzických osob se zaměřením na schwarz systém. Ten je v České republice velice oblíbený a je zcela pochopitelné proč: přináší totiţ výraznou, především daňovou úsporu. Podstatou schwarz systému je nahrazení pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vztahem smluvním, který je uzavřen mezi dvěma podnikateli. Člověk - ţivnostník tedy za odvedenou činnost nedostává mzdu, ale kaţdý měsíc vystaví fakturu na předem dohodnutou částku. A na konci roku ji zdaní jako příjem z podnikání. Podrobněji jsou všechny dopady schwarz systému popsány v samostatné kapitole. Toto téma jsem si vybrala, protoţe je aktuální, souvisí s mým studijním oborem, odstudovanými předměty a také odbornou praxí. Schwarz systém je v současné době hodně diskutované téma, především v souvislosti s novelizací Zákona o zaměstnanosti, díky které se dostala do popředí i otázka sloţitého prokazování schwarz systému. Na první pohled toto počínání sice můţe vypadat jako nevinné a normální, ale stát je jeho razantním odpůrcem. Především proto, ţe v souvislosti s ním dochází k jakémusi “tunelování“ a okrádání státní pokladny. Novelizace Zákona o zaměstnanosti má také zvýšit sankce za jeho nedodrţení. O schwarz systému se mluví pouze v obecné rovině, proto jsem se rozhodla dokázat o jaké částky stát skutečně přichází a jak moc je to opravdu pro ţivnostníky výhodné (pokud vůbec) na konkrétním příkladu s vyčíslením konkrétních částek. V teoretické části jsou popsány základní pracovněprávní vztahy – účastníci a základní druhy pracovněprávních vztahů a další oblasti pracovněprávních vztahů souvisejících s tématem, dále odvody pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení ze závislé činnosti a daň z příjmů ze závislé činnosti. Druhým tématem teoretické části je ţivnostenské podnikání – vysvětlení pojmu ţivnost, podmínky pro provozování ţivnosti a jednotlivé druhy ţivností. Dále opět pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a daň z příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Praktická část je zaměřena na schwarz systém. Nejprve je vysvětleno, co je jeho podstatou a jaké jsou jeho dopady na zúčastněné strany, které jsou následně prokázány na konkrétních číslech v modelovém příkladu. 7
Teoretická část vychází z velké většiny ze zákonů platných v České republice, především ze Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dále ze Zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání a Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z nich vychází i praktická část, ta dále vychází z Obchodního zákoníku, který upravuje vztahy mezi dvěma podnikateli a co není upraveno Obchodním zákoníkem, je upraveno Občanským zákoníkem. Veškeré informace a výpočty uvedené v práci jsou vztaţeny k období roku 2011.
8
2 Pracovněprávní vztahy Pracovněprávní vztahy upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Jedná se o vztahy vzniklé se souhlasem obou stran (tedy budoucího zaměstnance a zaměstnavatele) na základě pracovní smlouvy, jmenováním nebo uzavřením dohody konané mimo pracovní poměr. 2.1
Účastníci pracovněprávních vztahů
Zaměstnancem je vţdy konkrétní fyzická osoba. Tato osoba musí mít pracovněprávní způsobilost, tj. způsobilost mít práva a povinnosti, jakoţ i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti. Tu získá dnem, kdy dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však s touto osobou nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 6). Vyjádření zákonného zástupce k tomu, aby byla uzavřena smlouva s osobou mladistvou (do 18 let) jiţ není poţadováno. Zaměstnavatelem je fyzická osoba nebo právnická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 7). Fyzickou osobou můţe být ţivnostník, právnickými osobami pak obchodní společnosti, druţstva, neziskové organizace, občanská sdruţení, příspěvkové organizace, státní podniky, stát reprezentovaný organizační sloţkou státu, územní samosprávné celky (kraje nebo obce) nebo politické strany. 2.2
Základní pracovněprávní vztahy
Nejčastějším základním pracovněprávním vztahem je pracovní poměr. Mezi další základní formy pracovněprávních vztahů patří dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Tyto dohody neoznačujeme pojmem poměr, protoţe nejde o plnohodnotné zaměstnání. 2.2.1
Pracovní poměr
Pracovní poměr vzniká na základě pracovní smlouvy nebo jmenováním. Jmenováním poměr vzniká pouze výjimečně a pouze v případech taxativně vyjmenovaných v zákoně (konkrétně v § 33 ZP). Vznik pracovního poměru volbou jiţ není v ZP upraven. Volba je pouze předpoklad pro uzavření pracovní smlouvy.
9
2.2.1.1
Pracovní smlouva
Pracovní smlouva je nejčastější způsob vzniku pracovního poměru. Jedná se o dvoustranný právní úkon. Smlouva musí být uzavřena vţdy písemně, minimálně ve dvou vyhotoveních, z nichţ jedno je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Ještě před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s jeho právy a povinnostmi, které vyplývají z budoucího pracovního poměru, dále pak se mzdovými nebo platovými podmínkami, pracovními podmínkami a dalšími okolnostmi. Před uzavřením smlouvy, v případech stanovených právními předpisy, se zaměstnanec také musí podrobit vstupní lékařské prohlídce. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipoţárními předpisy, s kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy apod. (Šubrt a kol., 2011). „Pracovní smlouva musí obsahovat:
druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat
místo nebo místo výkonu práce
den nástupu do práce“ (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 34).
Kromě předepsaných náleţitostí můţe pracovní smlouva obsahovat ještě další ujednání, např. údaje o způsobu odměňování za práci, splatnost, místo a způsob vyplácení mzdy (platu), údaje o délce dovolené, o rozvrţení a délce pracovní doby, údaje o výpovědní době, o zkušební době a další. 2.2.1.2
Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr můţe skončit jednostranným právním úkonem (výpovědí, okamţitým zrušením, zrušením ve zkušební době) nebo dvoustranným právním úkonem (dohodou) nebo také právní událostí (uplynutím doby, na kterou byl sjednán, smrtí zaměstnance). Skončí-li pracovní poměr (dohodou nebo výpovědí od zaměstnavatele): a) kvůli organizačním změnám b) kvůli zdravotní nezpůsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
10
přísluší zaměstnanci odstupné. V bodě a) nejméně ve výši trojnásobku, v bodě b) nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (Šubrt a kol., 2011). V následující části se budeme podrobněji zabývat pouze dohodou o skončení pracovního poměru, výpovědí a okamţitým zrušením pracovního poměru. 2.2.1.2.1 Dohoda o skončení pracovního poměru Dohoda musí být uzavřena písemně a pracovní poměr končí dnem, který byl sjednán ve smlouvě. Na ţádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen uvést důvod skončení pracovního poměru. Je moţné také dohodnout odstupné (odchodné), v případě, ţe návrh na skončení pracovního poměru dohodou je iniciován ze strany zaměstnavatele. Z odstupného se musí uhradit sociální a zdravotní pojištění (Šubrt a kol., 2011). 2.2.1.2.2 Výpověď Výpověď je jednostranný právní úkon, můţe ji dát zaměstnavatel i zaměstnanec a musí být vţdy písemná. Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce, ale můţe být i delší. Od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědi druhé straně začíná běţet stanovená výpovědní doba. Zaměstnanec
je
chráněn
proti
rozvázání
pracovní
poměru
ze
strany
zaměstnavatele. Zaměstnavatel má v paragrafu 52 zákoníku práce přesně vymezeny důvody, ze kterých můţe dát zaměstnanci výpověď. Jedná se o tzv. organizační změny (nadbytečnost zaměstnance, zrušení nebo přemístění zaměstnavatele
nebo
jeho
části),
zdravotní
nezpůsobilost
zaměstnance,
nesplňování předpokladů a poţadavků pro výkon dané práce, neuspokojivé pracovní výsledky a dále pak soustavně porušování pracovní kázně nebo porušení zvlášť hrubým způsobem. Důvod pro rozvázání pracovního poměru musí být ve výpovědi uveden a nesmí být dodatečně změněn. Výpověď nesmí být dána v tzv. ochranné době, tj. v době, kdy je zaměstnanec dočasně neschopný práce, zaměstnankyně je těhotná, na mateřské dovolené, rodičovské dovolené (rodičovská dovolená se vztahuje jak na zaměstnankyni, tak
11
i na zaměstnance), vykonává veřejnou funkci nebo je dočasně zdravotně nezpůsobilý pro práci v noci. Zaměstnanec má moţnost skončit pracovní poměr i bez uvedení důvodu výpovědi (Šubrt a kol., 2011). 2.2.1.2.3 Okamţité zrušení Důvody pro okamţité zrušení pracovního poměru jsou taxativně vymezeny v zákoníku práce. Pracovní poměr můţe být zrušen z obou stran, písemnou formou, která musí obsahovat skutkově vymezený důvod pro okamţité zrušení. „Kaţdý z nich tak můţe učinit jen ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu pro toto opatření dozvěděl (dřívější ZP stanovoval jen měsíční lhůtu), nejpozději do jednoho roku poté, co tento důvod vznikl“ (Šubrt, 2011, str. 55). Zaměstnavatel můţe pracovní poměr okamţitě zrušit především z důvodu, kdy zaměstnanec porušil své povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnanec můţe okamţitě zrušit pracovní poměr z důvodu, kdy mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu (plat) nebo její část do 15 dnů po splatnosti anebo ze zdravotních důvodů (nemůţe-li dosavadní práci podle lékařského posudku dále konat, aniţ by došlo k ohroţení na jeho zdraví a nebyl-li do 15 dnů přeloţen na jinou, pro něj vhodnou práci) (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 55 a § 56). 2.2.2
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Jejich předmětem je také výkon závislé práce. Tyto dohody mají spíše doplňkovou funkci ve vztahu k pracovnímu poměru a lze je uzavřít jen určitý časový rozsah práce. Oproti pracovnímu poměru má zaměstnanec výrazně slabší zákonnou ochranu, neuplatní se například ustanovení o době odpočinku, o pracovní době, o odstupném a další (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 77). Dohoda o provedení práce musí být od roku 2011 vţdy uzavřena písemně a rozsah činnosti nesmí překročit 150 hodin v kalendářním období pro jednoho zaměstnavatele (dříve to bylo 100 hodin; uvaţuje se o zvýšení rozsahu práce aţ na 300 hodin za rok). Z této dohody se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, čehoţ zaměstnavatelé často zneuţívají. Odměna do 5000 Kč z dohody o provedení práce se zdaňuje 15% sráţkovou daní. Pokud částku 5000 překročíme nebo podepíšeme Prohlášení k dani, odvádí se klasická zálohová daň. 12
Prohlášením k dani máme moţnost uplatnit slevy na dani, samozřejmě za předpokladu, ţe ve stejném období nemáme prohlášení podepsané ještě u jiného zaměstnavatele. Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Podle paragrafu 76 zákoníku práce nesmí rozsah práce překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Rozsah se posuzuje v průměru, za dobu na kterou byla smlouva uzavřena (nejdéle však za 52 týdnů). „V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
sjednané práce
sjednaný rozsah pracovní doby
doba, na kterou se dohoda uzavírá“ (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 76).
Dohodu o pracovní činnosti lze zrušit dohodou účastníků ke stanovenému datu nebo jednostrannou výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu. V tomto případě se uplatňuje 15denní výpovědní doba (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 76). 2.3
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
Vyměřovacím základem je hrubá mzda zaměstnance. „Výpočtem pojistného je pověřen zaměstnavatel, který část pojistného připadajícího na zaměstnance srazí z jeho mzdy a zbytek zahrne do svých nákladů“ (Vančurová, A. a Láchová, L., 2010, str. 198). Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. č. 1 Sazby pojistného na zdrav. poj. a soc. zabezpečení u zaměstnanců Pojistné Zdravotní pojištění Sociální zabezpečení (celkem) z toho: - nemocenské pojištění - důchodové pojištění - státní politika zaměstnanosti Celkem Zdroj: Bulla, 2011
Zaměstnanec Zaměstnavatel 4,5 % 9%
Celkem 13,5 %
6,5 %
25 %
31,5 %
6,5 % 11 %
2,3 % 21,5 % 1,2 % 34 %
2,3 % 28 % 1,2 % 45 %
Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. 13
Maximální vyměřovací základ pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se v roce 2011 stanoví jako 72násobek průměrné mzdy, tedy 1 781 280 Kč. U
veřejného zdravotního pojištění je stanoven i minimální
vyměřovací základ, který se rovná výši minimální mzdy, tedy částce 8 000 Kč (Bulla, 2011). 2.4
Daň z příjmů fyzických osob - příjmy ze závislé činnosti
Daň z těchto příjmů se týká velkého počtu poplatníků, jelikoţ souvisí se zdaněním mezd a platů. Odpovědnost za daňové plnění je na zaměstnavateli a zaměstnanci obdrţí své mzdy nebo platy jiţ po odečtení záloh na daň (Vančurová, A. a Láchová, L., 2010). Co vše patří mezi příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky je vymezeno v § 6 ZDP. Pro nás jsou důleţité především příjmy z pracovněprávního poměru. Ve zdaňovacím období roku 2007 bylo naposledy moţné tyto příjmy sníţit o pojistné na veřejnoprávním pojištění, které má zaměstnanec povinnost platit (Illetško, K. a Děrgel, M., 2011).
Od roku 2009 je základem daně tzv.
„superhrubá mzda“. „Coţ je mzda zvýšená o pojistné na sociální pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je zaměstnavatel povinen platit jako povinné pojistné“ (Šubrt a kol., 2011, str. 204). Pokud by měl zaměstnanec příjmy z dohody o provedení práce, u které se pojištění neodvádí, základem daně by byla jeho hrubá mzda. „Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí nahoru na celé stokoruny a z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň ve výši 15 %“ (Šubrt a kol., 2011, str. 225) Při zdanění je důleţité, zda má poplatník u plátce podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob k příjmům ze závislé činnosti a funkčním poţitkům (dále jen „Prohlášení“). To však nesmí mít podepsané u více plátců současně. Pokud poplatník podepsané Prohlášení má, vypočtená záloha se sníţí o měsíční slevu na dani (přehled slev v Tab. č. 3). Pokud existuje nárok, tak se daň sníţí ještě o daňové zvýhodnění na vyţivované dítě. Pokud daň poplatníka
14
není dostatečně velká, můţe vzniknout nárok daňový bonus (Šubrt a kol., 2011). Postup je znázorněn v Tab. č. 2. Tab. č. 2 Stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti Poplatník s podepsaným Prohlášením a vyţivovanými dětmi Hrubá mzda + Pojistné (zaměstnavatel – 34 % z HM) = Základ daně (Superhrubá mzda) x Sazba daně 15 % - Sleva na dani (§ 35ba ZDP) = Záloha na daň po slevě - Daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP) = Konečná záloha na daň / daňový bonus Zdroj: Šubrt a kol., 2011 Tab. č. 3 Přehled slev na dani pro rok 2011 Druh slevy Sleva na poplatníka Sleva na studenta Sleva na vyţivovanou manţelku/manţela Poţivatel invalidního důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně Poţivatel invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně Drţitel průkazu ZTP/P Daňové zvýhodnění na vyţivované dítě Zdroj: Machová, 2011
Měsíční 1 970 Kč 335 Kč -
Roční 23 640 Kč 4 020 Kč 24 840
210 Kč
2 520 Kč
420 Kč 1 345 Kč 967 Kč
5 040 Kč 16 140 Kč 11 604 Kč
Pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce (nebo postupně od více plátců) a na dané zdaňovací období podepsal Prohlášení, nemusí podávat daňové přiznání (Illetško, K. a Děrgel, M., 2011). Jeho zaměstnavatel za něj provede roční zúčtování daňových záloh, při kterém má moţnost poplatník uplatnit také roční slevu na manţelku (manţela) a také další odpočty, například: „úroky z úvěru na bytové potřeby, dary na veřejně prospěšné účely, zaplacené pojistné na soukromé ţivotní pojištění, zaplacené příspěvky na penzijní připojištění“ (Vančurová, A. a Láchová, L., 2010, str. 177). Případný přeplatek bude zaměstnanci vrácen v následujícím období.
15
3 Ţivnostenské podnikání Ţivnostenské podnikání upravuje Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. Tento zákon prošel jiţ řadou novel, poslední je v platnosti od 1. srpna 2011. Ţivnostenským podnikáním můţe být provozována jakákoliv podnikatelská činnost, která není zákonem zakázána. 3.1
Pojem ţivnost
„Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem“ (Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, § 2). Soustavnost neznamená, ţe se musí jednat o činnost kaţdodenní. Podle zákona je postačující, pokud se jedná o činnost, která je opakována v pravidelných časových intervalech. Musí se ovšem jednak o trvalou pravidelnost opakování této činnosti. Znak samostatnosti splní fyzická nebo právnická osoba tím, ţe o své podnikatelské činnosti rozhoduje zcela samostatně, bez organizování další osobou. Za účelem dosaţení zisku a na vlastní odpovědnost znamená, ţe podnikatel ručí za své závazky svým majetkem a bere na sebe veškerá rizika. Musí uhradit veškeré náklady spojené s podnikáním a všechny výnosy, které mu podnikaní zajistí, připadají jemu. Je-li úspěšný, dosáhne zisku, v opačném případě musí ztrátu uhradit ze svých prostředků (Fleischmanová, I. a Jandová, V., 2011). Bude-li osoba splňovat podmínky z definice, musí ţivnost ohlásit na příslušném ţivnostenském úřadě a zaplatit poplatky spojené se zřízením ţivnosti. Pokud by tak neučinila, porušovala by zákon tím, ţe se by se dopouštěla neoprávněného podnikání a hrozilo by jí, ţe bude trestně stíhána nebo bude muset zaplatit vysoké pokuty. Podnikat můţe fyzická osoba, právnická osoba nebo stát (prostřednictvím právnických osob, které zaloţí). Vydáním ţivnostenského oprávnění se fyzická nebo právnická osoba stane podnikatelem. Kaţdému podnikateli je přiděleno jeho vlastní identifikační číslo (IČO). Seznam všech ţivnostenských oprávnění v daném regionu vede ţivnostenský úřad v Ţivnostenském rejstříku. Ten má pouze informativní charakter a jeho velká část je volně přístupná. Po zápisu do
16
Ţivnostenského rejstříku se podnikatel musí zaregistrovat k daním a také k zdravotnímu a sociální pojištění (Klínský, P. a Münch, O., 2009). Podnikatel musí kupujícímu na jeho ţádost vystavit doklad o prodeji (ten musí 3 roky uchovat) a dále musí být schopen doloţit kontrolnímu orgánu, jakým způsobem získal prodávané zboţí. Dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů kontroluje ţivnostenský úřad, který smí uloţit pokutu aţ do výše 1 miliónu korun (Švarcová a kol., 2008). 3.2
Podmínky pro provozování ţivnosti
„Všeobecné podmínky pro provozování ţivnosti fyzickými osobami, jsou: a) dosaţení věku 18 let b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost“ (Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, § 6). Bezúhonnost se prokazuje výpisem z trestního rejstříku. Osoba nesmí být odsouzena pro trestný čin v době trvání odnětí svobody více neţ jeden rok nebo za trestný čin, který nějak souvisí s předmětem jejího podnikání (Klínský, P. a Münch, O., 2009). Splnění těchto podmínek se týká pouze fyzických osob. V případě, ţe je podnikatelem právnická osoba, musí tyto všeobecné podmínky splňovat fyzická osoba, která je odpovědným zástupcem (nejčastěji člen statutárního orgánu). Zástupce odpovídá za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisu a také za řádný provoz ţivnosti (Švarcová a kol., 2008). Zvláštní podmínky pro provozování ţivnosti se týkají především odborné způsobilosti (někdy je také poţadována praxe v příslušném oboru), ale také osobnostních vlastností podnikatele (například spolehlivost). Které zvláštní podmínky musí konkrétní ţivnost splňovat je uvedeno v příloze ţivnostenského zákona. 3.3
Rozdělení ţivností
Ţivnosti jsou rozděleny do dvou skupin. V první skupině jsou ţivnosti ohlašovací, které mohou být provozovány jen na základě ohlášení (pokud jsou dodrţeny všechny stanovené podmínky). A ve druhé skupině jsou ţivnosti koncesované, které mohou být provozovány jen na základě tzv. koncese. 17
Podnikatel můţe mít i několik ţivnostenských oprávnění, provozuje-li více činností. Přehled jednotlivých předmětů podnikání, je uveden v příloze ţivnostenského zákona. 3.3.1
Ţivnosti ohlašovací
Ţivnostenské oprávnění vzniká automaticky na základě podání ohlášení, bez nutnosti souhlasu ţivnostenského úřadu. Samozřejmě za předpokladu, ţe splňuje všechny předepsané podmínky. Pokud by některé náleţitosti nesplňovalo, ţivnostenský úřad by vydal rozhodnutí o tom, ţe oprávnění nevzniklo (Janků a kol., 2010). Ohlašovací ţivnosti se dále dělí na ţivnosti řemeslné, vázané a volné. U všech těchto ţivností se poţaduje splnění všeobecných podmínek pro provozování ţivnosti. Řemeslné ţivnosti jsou vyjmenovány v příloze číslo 1 ţivnostenského zákona, vázané v příloze číslo 2 a obory činností volné ţivnosti jsou uvedeny v příloze číslo 4. U řemeslných ţivností musí podnikatel navíc prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou získal vyučením v oboru, například výučním listem. Praxe není poţadována. Mezi řemeslné ţivnosti patří například zednictví, zámečnictví, kadeřnictví, truhlářství a další. U vázaných ţivností je vyţadováno minimálně středoškolské vzdělání a praxe v oboru. Konkrétní poţadované podmínky odborné způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 2. Mezi vázané ţivnosti patří například provozování autoškoly, činnost účetních poradců a vedení účetnictví. Pro provozování volné ţivnosti zákon nepoţaduje ţádnou odbornou, ani jinou způsobilost. Opět ovšem musí být splněny všeobecné podmínky pro provozování ţivnosti (Klínský, P. a Münch, O., 2009). 3.3.2
Ţivnosti koncesované
Koncesované ţivnosti jsou vyjmenovány v příloze č. 3 ţivnostenského zákona, jsou to například soukromí detektivové, výroba zbraní, směnárenská činnost, provozování cestovní kanceláře, pohřební sluţba a další. Podmínky pro získání koncese jsou přísnější neţ u ţivností ohlašovacích. Je poţadována odborná způsobilost a také zvláštní způsobilost (konkrétně jaká je uvedeno u kaţdého oboru). Vydání koncese musí být také schváleno státním 18
orgánem (například ministerstvem). Koncese se vztahuje na určité území (dobu) a je jich vydán pouze omezený počet. Dříve se vydávala koncesní listina, kterou v současné
době
nahradil
výpis
z ţivnostenského
rejstříku
(Klínský,
P.
a Münch, O., 2009). 3.4
Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení
Kaţdá OSVČ musí odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pokud je podnikání její hlavní činností, musí odvádět také pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná a měsíčně se platí přímo pojistné, nikoliv zálohy. „Vyměřovací základ OSVČ je 50 % dílčího základu daně příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti“ (Vančurová, A. a Láchová, L., 2010, str. 207). Tedy příjmů z podnikání, po odečtení výdajů na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Sazby pojistného jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 4 Sazby pojistného pro rok 2011 Veřejné zdravotní pojištění 13,5 %
Důchodové pojištění + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 29,2 %
Nemocenské pojištění 2,3 %
Zdroj: www.jakpodnikat.cz Pro rok 2011 činí minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 148 440 Kč, pro sociální pojištění pokud se jedná o hlavní činnost 74 220 Kč a pokud jde o vedlejší činnost tak 29 688 Kč. Maximální vyměřovací základ odpovídá 72násobku průměrné mzdy v národním hospodářství a je pro obě pojištění stejný: 1 781 280 Kč (Bulla, 2011). OSVČ musí měsíčně platit zálohy, které se stanoví na základě Přehledu o platbě pojištění OSVČ za předchozí rok, tato záloha však nesmí být niţší neţ stanovená částka minimální zálohy, která je odvozena od minimálního vyměřovacího základu. Minimální zálohy pro rok 2011 jsou uvedeny v Tab. č. 5.
19
Tab. č. 5 Minimální zálohy pojistného na soc. zabezp. a zdrav. poj. pro rok 2011 Pojistné na zdravotní pojištění Pojistné na sociální zabezpečení Hlavní činnost: - záloha na důchodové poj. + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - pojistné na nemocenské pojištění Vedlejší činnost: - záloha na důchodové poj. + příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zdroj: Bulla, 2011
3.5
1 670 Kč
1 807 Kč 92 Kč 723 Kč
Daň z příjmů fyzických osob - příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
Co vše se řadí mezi příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti je specifikováno v § 7 ZDP. V souvislosti s touto bakalářskou prací jsou nejdůleţitější příjmy ze ţivností, tedy příjmy fyzických osob, podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění. Poplatník můţe své příjmy sníţit o tzv. „výdaje na jejich dosaţení, zajištění a udrţení“. Má dvě moţnosti: buď uplatnit jeho skutečné výdaje anebo pouţít paušální výdaje. Záleţí pouze na něm, jak se rozhodne a co pro něj bude výhodnější. V případě, ţe se rozhodne uplatňovat své skutečné výdaje, musí být schopen
je
prokázat
buď
z výsledku
hospodaření
z účetnictví
nebo
prostřednictvím daňové evidence, coţ sebou přináší administrativní výdaje. Nechce-li poplatník prokazovat skutečné výdaje, můţe uplatnit paušální výdaje, které se stanovují procentem z příjmů. Tuto moţnost mají jen fyzické osoby. Výdaje stanovené paušální částkou byly zavedeny jako forma daňové podpory podnikatelů a mezi jejich výhody patří také to, ţe se podnikatelům sníţí výdaje spojené s administrativou. Sazby paušálních výdajů se však během posledních pár let několikrát změnily (viz Tab. č. 6). Tím, ţe v roce 2005 došlo k podstatnému zvýšení sazeb, zvýšil se také podíl poplatníků, kteří jim dávají přednost (Vančurová, A. a Láchová, L., 2010).
20
Tab. č. 6 Přehled paušálních výdajů Druh příjmu
2004
2005
2009
2010
2011
Příjmy ze zemědělské výroby
50 %
80 %
80 %
80 %
80 %
Příjmy z řemeslných ţivností
25 %
60 %
80 %
80 %
80 %
Příjmy z ostatních ţivností
25 %
50 %
60 %
60 %
60 %
Příjmy z jiného podnikání, nezávislého podnikání
25 %
40 %
60 %
40 %
40 %
Příjmy z převodu a vyuţití práv
30 %
40 %
60 %
40 %
40 %
Příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku
x
x
x
x
30 %
Zdroj: Vančurová, A. a Láchová, L., 2010 a Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Základem daně pro výpočet daňové povinnosti OSVČ jsou veškeré příjmy sníţené o výdaje na jejich dosaţení, zajištění a udrţení (skutečné nebo paušální). Postup výpočtu daňové povinnosti je zobrazen v následující tabulce: Tab. č. 7 Výpočet daňové povinnosti Základ daně (Příjmy – výdaje) - Nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) - Odčitatelné poloţky (§ 34 ZDP) = Sníţený základ daně (zaokrouhlený na stokoruny dolů) x sazba daně 15 % = daň před slevami - slevy na dani (§ 35 ZDP) = daň po slevách - daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP) = daňová povinnost (daňový bonus) Zdroj: Vančurová, A. a Láchová, L., 2010 Výčet nezdanitelných částí základu daně, včetně podmínek pro uplatnění, je v § 15 ZDP. Jsou to například dary (min. 2 % ze základu daně nebo 1000 Kč,
maximální částka, kterou je moţno odečíst činí 10 % ze základu daně), zaplacené úroky z hypotečního úvěru, úvěru ze stavebního spoření, pojistné na soukromé ţivotní pojištění a další. Odečitatelnou poloţkou můţe být například daňová ztráta.
21
OSVČ má povinnost podat daňové přiznání. Od roku 2010 je „posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání 1. 4. a nikoliv 31. 3.“ (Illetško, K. a Děrgel, M., 2011, str. 15). Pokud za poplatníka podává daňové přiznání
daňový poradce, je tato lhůta prodlouţena aţ do 1. 7. OSVČ v průběhu zálohového období platí zálohy na daň, které se stanoví na základě poslední daňové povinnosti (Illetško, K. a Děrgel, M., 2011).
22
4 Schwarz systém Schwarz systém se začal rozmáhat pro roce 1989, kdy došlo k obrovskému podnikatelskému boomu. Je pojmenován po svém zakladateli Miroslavu Švarcovi. Tudíţ by správný název měl pravděpodobně být švarc systém, na rozdíl od německy psaného schwarz systém. To ale není podstatou našeho problému a v následujícím textu budeme pouţívat častější označení schwarz systém. Miroslav Švarc byl podnikatel, který působil na Benešovsku. Na začátku 90. let přišel s geniálním nápadem, jak ušetřit za povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění za své zaměstnance. Všechny zaměstnance pracující v jeho továrně propustil, nařídil jim zřídit si ţivnostenský list a následně s nimi uzavřel smluvní vztah jako s kterýmkoliv jiným dodavatelem. Tím sníţil cenu práce a tudíţ i jeho celkové náklady. Řada ostatních podnikatelů poté Miroslava Švarce rychle napodobila. Jeho nápad mu ale bohuţel neprošel. Nejprve byl několikrát pokutován a poté ho soud odsoudil k třem a půl roku vězení, za to, ţe neodváděl daň a pojištění ze mzdy svých zaměstnanců (Peterka, 19. července 2006,
). Podstatou schwarz systému je nahrazení pracovněprávního vztahu (na základě pracovní smlouvy) mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vztahem smluvním, který je uzavřen mezi dvěma podnikateli. Zaměstnavatel tedy zaměstnává pracovníky s ţivnostenským listem. Tito pracovníci jednoznačně vykonávají pro zaměstnavatele závislou činnost, ovšem ne jako zaměstnanci, ale jako osoby samostatně výdělečně činné. To odporuje aktuálnímu zákoníku práce, který uvádí ţe: „Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru“ (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 74 odst. 1). Mělo by se tedy jednat o obchodněprávní vztah mezi dvěma na sobě nezávislými podnikateli. Ve skutečnosti to tak ale není, neboť “zaměstnanec“ - ţivnostník je podřízený a závislý na druhém podnikateli. Ten mu určuje pracovní dobu, poskytuje zázemí a prostředky a “zaměstnanec“ – ţivnostník vykonává práci pouze na svém pracovišti v areálu podnikatele. Nejde tedy o ţivnost v pravém slova smyslu, protoţe schwarz systém nesplňuje definici ţivnosti, která je upravena Zákonem o ţivnostenském podnikání - ţivností je soustavná činnost
23
provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených zákonem (podrobněji v kapitole 3.1). Proč je pro zaměstnavatele výhodnější zaměstnávat místo zaměstnanců osoby samostatně výdělečně činné? Především proto, ţe za zaměstnance by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění ve výši 34 % z jejich hrubých mezd, ale OSVČ si zdravotní a sociální pojištění odvádí sama za sebe. Dohodnou-li se tedy s ţivnostníkem, ţe mu budou měsíčně fakturovat částku, která se rovná hrubé mzdě, dosáhnou tak nemalé úspory. Proto se v praxi často setkáme s tím, ţe iniciátory přechodu z pracovněprávního vztahu na vztah smluvní jsou nejčastěji zaměstnavatelé. Změní-li se vztah z pracovněprávního na obchodněprávní, nejsou jiţ omezování zákoníkem práce a mohou se neţádoucích “zaměstnanců“ rychle zbavit. Zaměstnanci s přechodem na smluvní vztah často souhlasí. Proč? Protoţe i pro ně je to výhodné. Stanou-li se OSVČ mají také svoje náklady, které mohou uplatnit a sníţit si tím nejen daňový základ, ale i vyměřovací základ pro odvody pojistného. Stát ulehčil drobným podnikatelům administrativní práci tím, ţe jim dal moţnost uplatnit náklady paušální částkou (a zároveň tak podpořil i oblíbenost schwarz systému). Pokud mají zřízený ţivnostenský list na řemeslné činnosti, mohou uplatnit 80ti procentní paušál a u ostatních ţivností 60ti procentní paušál. A navíc nemusí vést ani účetnictví, ani daňovou evidenci (podrobněji viz kapitola 3.3.4). Tím, ţe “zaměstnanec“ vystupující jako podnikatel uplatní paušální výdaje i přesto, ţe veškerý potřebný materiál obdrţí od “zaměstnavatele“, sníţí si tak svůj daňový základ a v konečném důsledku i skutečně odvedenou daň. Výsledkem je, ţe státní pokladna přijde o nemalé částky. Proto je zcela pochopitelné, ţe stát je odpůrcem tohoto systému. Schwarz systém má ovšem i své nevýhody. Obě strany se vystavují riziku postihu od kontrolního orgánu. Pro zaměstnavatele spočívá riziko především v tom, ţe můţe okamţitě přijít o své klíčové zaměstnance, jelikoţ nejsou vázáni výpovědní lhůtou a smluvní poměr mohou ukončit prakticky ze dne na den. Nevýhodou pro “zaměstnance“ - ţivnostníka je, ţe veškerá administrativa se přesune na něj, zaměstnavatel za něj na konci roku neprovede roční zúčtování záloh, ale musí si sám za sebe podat daňové přiznání a úhrada sociálního a
24
zdravotního pojištění je také na něm. Dále nemá nárok na dovolenou, respektive na náhradu mzdy za čerpání dovolené. Nemá nárok na poskytnutí přestávky při práci, ani na pracovní pomůcky. Zaměstnavatel s ním můţe okamţitě ukončit smluvní poměr bez jakékoliv výpovědní doby a nemá ani nárok na případně odstupné, na které by jako zaměstnanec s platně uzavřenou pracovní smlouvou nárok měl. Další nevýhodou pro “zaměstnance“ – ţivnostníka je neomezená odpovědnost za škodu. A pokud by se ţivnostníkovi stalo, ţe by mu nebyla uhrazena faktura, domáhání se práva by v takovémto případě bylo obtíţné (Zdraţil, 31. května 2007, ). Kromě schwarz systému existují ještě dvě další činnosti – tzv. subdodávky a outsoursing, které jsou na rozdíl od něj legální. Podstatou outsoursingu je, ţe činnostmi, které pro podnikatele nejsou klíčové (ale jsou nezbytné), pověří nějakého jiného podnikatele, pro kterého je tato činnost hlavní náplní práce. Subdodávky podnikatel vyuţívá, pokud není z nějakého důvodu schopen určité činnosti plnit prostřednictví svých zaměstnanců. A proto se dohodne na plnění této činnosti nějakou třetí osobou (Šenovský, 28. květen 2007, <www.dumfinanci.cz>). Hranice mezi outsoursingem, subdodávkami a schwarz systémem je však velice tenká. 1. 1. 1992 nabyla účinnosti novela Zákona o zaměstnanosti, která schwarz systém zakazuje. K jeho úplnému vymizení však nedošlo. 25. května 2005 byl tento zákon znovu novelizován, i přesto pořád dochází k jeho obcházení. Kontrolu provádí finanční úřady a úřady práce. Podezřelí jsou ţivnostníci, kteří mají jen jednoho odběratele, od kterého během roku obdrţí 12 faktur se stejnou částkou, navíc nemají vlastní nářadí a pracují s pomůckami od odběratele. I odběratel bude mít problémy s kontrolními orgány, pokud na klíčové činnosti firmy nemá ţádného stálého zaměstnance. Nejčastěji kontrolovaná je smlouva. Kaţdá fakturace dodavatele by měla proběhnout na základě smlouvy (nejčastěji smlouva o dílo) nebo objednávky. Pokud neexistuje ani jedno a ţivnostník přesto vystavuje faktury, je to podezřelé. Smlouvy o dílo by také měly obsahovat určité údaje, jako například předání díla apod., coţ úřednici také prověřují (Zdraţil , 31. května 2007, ).
25
Dne 6. 11. 2011 přehlasovala poslanecká sněmovna senátní veto vládního návrhu novely Zákona o zaměstnanosti. Tato novela má rozšířit definici nelegální práce. Za nelegální práci bude nově povaţována i závislá práce konaná mimo pracovněprávní vztah (tedy schwarz systém). Pokud prezident novelu schválí, nabude účinnosti k 1. 1. 2012. Od ledna roku 2012 by jiţ tedy mohl být schwarz systém povaţován za nelegální. Současně budou zpřísněny sankce za nedodrţení zákazu schwarz systému. Společnosti, která umoţní výkon nelegální práce, bude hrozit pokuta aţ 10 miliónů korun. Bude zavedena také nejniţší moţná pokuta - 250 000 Kč. I pracovníci budou moci být sankciováni úřadem práce, a to pokutou aţ 100 000 Kč (Audesová, S., Holásek, H. a Plešková, V., 2011, <www.lmc.eu>).
26
5 Definování modelové situace Pan Trefný je zaměstnán v hlavním pracovním poměru ve společnosti ABC, spol. s r. o. na pracovní pozici grafik. Jeho hlavní pracovní náplní je grafické zpracování reklamních tabulí, log, vizitek apod. Jeho hrubá měsíční mzda činí 30 tisíc korun. U zaměstnavatele má podepsané Prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka. Pan Trefný si také platí pojistné na soukromé ţivotní pojištění (viz Příloha č. 1). Ve společnosti je zaměstnán jiţ několik let, s touto prací je spokojený a chtěl by v ní i nadále zůstat. Nyní ovšem pan Trefný přemýšlí nad tím, zda by pro něj nebylo výhodnější tuto činnost provozovat jako ţivnost, tzn. stát se osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ). Nadále by jiţ nedostával mzdu, ale firma by mu proplácela fakturu v hodnotě, která by se rovnala jeho superhrubé mzdě. Předpokládá, ţe jeho zaměstnavatel by na toto byl ochoten přistoupit. Otázkou ovšem zůstává, zda by to pro pana Trefného bylo opravdu výhodnější. V následujících výpočtech nás bude především zajímat, jaký by byl jeho čistý měsíční plat, jeho skutečná obdrţená částka po zúčtování daně, jeho měsíční příjem jako OSVČ, jak vysokou daň z příjmů by musel zaplatit, kolik by musel zaplatit na sociálním a zdravotním pojištění a jaký by byl jeho skutečný roční příjem. Kromě toho nás také zajímají celkové náklady společnosti ABC, spol. s r. o. na svého zaměstnance. Všechny výpočty budou vztaţeny k roku 2011.
27
5.1
Příjem ze závislé činnosti
V následující části stanovíme, jaký bude čistý roční příjem pana Trefného ze závislé činnosti a jaké budou celkové náklady společnosti ABC, spol. s r. o. na tohoto zaměstnance. Nejprve zjistíme jeho čistý měsíční příjem Tab. č. 8 Příjem ze závislé činnosti Měsíční mzda
30 000 Kč
Pojistné na zdravotní pojištění: Zaměstnanec (4,5 %)
1 350 Kč
Zaměstnavatel (9 %)
2 700 Kč
Celkem:
4 050 Kč
Zaměstnanec (6,5 %)
1 950 Kč
Zaměstnavatel (25 %)
7 500 Kč
Celkem:
9 450 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení:
Daň z příjmů: Základ daně (= superhrubá mzda)
40 200 Kč
Záloha na daň (15 %)
6 030 Kč
Slevy na dani
1 970 Kč
Záloha na daň po slevě
4 060 Kč
Čistá mzda k výplatě
22 640 Kč
Celkové náklady zaměstnavatele
40 200 Kč
Postup výpočtu příjmu ze závislé činnosti (Tab. č. 8): Nejprve spočítáme pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Výše obou pojistných se určují z hrubé měsíční mzdy a zaokrouhlují se na celé koruny směrem nahoru. Panu Trefnému z jeho hrubé měsíční mzdy strhne zaměstnavatel 4,5 % na zdravotní pojištění, tedy 1 350 Kč a 6,5 % na pojistné na sociální zabezpečení, tedy 1 950 Kč. Společnost ABC, spol. s r. o. musí za svého zaměstnance uhradit pojistné na zdravotní pojištění ve výši 2 700 Kč a pojistné na sociální zabezpečení ve výši 7 500 Kč. Obě tyto částky se rovněţ určují z hrubé měsíční mzdy, pojistné na zdravotní pojištění činí 9 %, pojistné na sociální zabezpečení 25 %. Celkové 28
náklady zaměstnavatele se tedy nerovnají jeho hrubé měsíční mzdě, ale jeho mzdě, zvýšené o 34 %. V případě pana Trefného se tedy měsíční náklady zaměstnavatele rovnají částce 40 200 Kč. Dále musíme určit výši zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Základem daně je tzv. superhrubá mzda. Ta se rovná hrubému měsíčnímu platu zvýšenému o částku, která odpovídá pojistnému na zdravotní a sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem za pana Trefného. V našem případě tedy 40 200 Kč. Sazba daně z příjmů pro rok 2011 je 15 %. Zálohu na daň z příjmů určíme tak, ze superhrubou mzdu vynásobíme sazbou daně (40 200 Kč * 0,15 = 6 030 Kč). Vzhledem tomu, ţe má zaměstnanec u zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani, můţe uplatnit měsíční slevu na poplatníka 1 970 Kč. Jeho konečná záloha na daň, kterou za něj zaměstnavatel odvede, tedy bude 4 060 Kč. Čistou měsíční mzdu pana Trefného stanovíme tak, ţe od jeho hrubé měsíční mzdy odečteme zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnancem a konečnou zálohu na daň z příjmů (30 000 – 1 350 – 1 950 – 4 060 = 22 640 Kč). Pro zjednodušení budeme vycházet z toho, ţe čistá měsíční mzda pana Trefného bude kaţdý měsíc stejná (nezohledňujeme dovolenou, státní svátky, práci přesčas apod.). Celkový součet čistých měsíčních mezd, odvodů pojistného, záloh na daň a celkových nákladů zaměstnavatele za celý rok 2011 se bude rovnat jejich dvanáctinásobku. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůleţitější údaje za rok 2011, které budeme potřebovat při dalších výpočtech a hodnoceních: Tab. č. 9 Údaje za rok 2011 Údaj Hrubá měsíční mzda Čistá měsíční mzda Odvedená záloha na daň Náklady zaměstnavatele Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnanec Pojistné na sociální zabezpečení – zaměstnavatel Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnanec Pojistné na zdravotní pojištění – zaměstnavatel
29
Měsíční 30 000 Kč 22 640 Kč 4 060 Kč 40 200 Kč 1 950 Kč 7 500 Kč 1 350 Kč 2 700 Kč
∑ za rok 2011 360 000 Kč 271 680 Kč 48 720 Kč 482 400 Kč 23 400 Kč 90 000 Kč 16 200 Kč 32 400 Kč
Na konci zdaňovacího období roku 2011 musí zaměstnavatel pana Trefného provést roční zúčtování záloh na daň (pokud o to pan Trefný poţádá a nemá příjmy od jiného zaměstnavatele) a vrátit mu případný přeplatek na zálohách. Výpočet je uveden v následující tabulce: Tab. č. 10 Výpočet skutečné daňové povinnosti ze závislé činnosti Základ daně Nezdanitelné části ZD (§ 15 ZDP) Sníţený ZD Sníţený ZD po zaokrouhlení Daň (15 %) Sleva na dani (§ 35ba odst. 1a) ZDP) Daň po slevách Zaplacené zálohy na daň Přeplatek
482 400 Kč 6 787 Kč 475 613 Kč 475 600 Kč 71 340 Kč 23 640 Kč 47 700 Kč 48 720 Kč 1 020 Kč
Poznámky k výpočtu skutečné daňové povinnosti: Základem daně pro výpočet skutečné daňové povinnosti je suma hrubých příjmů ze závislé činnosti zvýšená o pojistné, které během roku 2011 společnost ABC, spol. s r.o. za svého zaměstnance uhradila. Od ZD odečteme nezdanitelné části ZD, v případě pana Trefného odečteme částku, kterou zaplatil ve zdaňovacím období roku 2011 na soukromé ţivotní pojištění, tedy 6 787 Kč (viz. Příloha č. 1). Tím získáme sníţený ZD, který musíme zaokrouhlit na celé stokoruny směrem dolů. Z této částky vypočteme 15% daň. Daň činí 71 340 Kč. Nyní odečteme slevu na poplatníka, kterou můţe pan Trefný uplatnit. Skutečná daň, kterou musí pan Trefný uhradit, je 47 700 Kč. Jeho zálohy na daň za rok 2011 ovšem byly vyšší neţ skutečná daňová povinnost a proto mu bude vráceno 1 020 Kč. Příloha č. 2 obsahuje záznam o provedení ročního zúčtování. Částku 1 020 Kč by sice pan Trefný obdrţel aţ v roce 2012, my ji ale zahneme do celkového ročního balíčku finančních částek, které obdrţel v roce 2011, z důvodu moţnosti objektivního porovnání s ročním balíčkem částek získaných jako OSVČ (283 284 Kč + 1 020 Kč = 284 304 Kč). Čistá částka obdrţená ze závislé činnosti je tedy 284 304 Kč.
30
5.2
Příjem z podnikání
Pokud by se pan Trefný od období roku 2011 rozhodl stát OSVČ, musel by vyplnit tzv. jednotný registrační formulář a odevzdat ho na ţivnostenském úřadě. Tím by také provedl registraci na sociální a zdravotní pojištění a na daň z příjmů. Pan Trefný by podnikal na základě volné ţivnosti, tudíţ by nemusel prokazovat ţádnou odbornou způsobilost. Musel by splňovat pouze všeobecné podmínky pro provozování, tedy věk minimálně 18 let, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. Budeme vycházet z toho, ţe pan Trefný všechny tyto náleţitosti splňuje. Při ohlašování volné ţivnosti je nutno uvést obory činností, souvisejících s jeho podnikáním. Podnikání spojené s grafickou tvorbou reklamních tabulí, log, vizitek a podobně, se řadí mezi obor činnosti: reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. Podnikání je jeho hlavní pracovní činností, tudíţ musí měsíčně platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Vzhledem k tomu, ţe je OSVČ, která teprve zahajuje činnost, nestanoví se výše záloh dle předcházejícího období, ale bude platit zálohy v minimální výši a nedoplatky budou vyrovnány po podání daňového přiznání a přehledu příjmů OSVČ pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Na nemocenském pojištění je pro OSVČ účast pro rok 2011 dobrovolná. Pan Trefný se rozhodl, ţe si nemocenské bude platit (také v minimální výši). Protoţe s podnikáním začíná od tohoto zdaňovacího období, nemusí platit ani zálohy na daň z příjmů. Uhradí aţ jeho skutečnou daňovou povinnost určenou v daňovém přiznání. Nyní zjistíme, jaký bude jeho čistý měsíční příjem po odečtu záloh a pojištění (viz Tab. č. 11). Tab. č. 11 OSVČ – čistý měsíční příjem Fakturovaná částka
40 200 Kč
- Záloha na důchodové pojištění
1 807 Kč
- Záloha na zdravotní pojištění
1 670 Kč
- Pojistné na nemocenské pojištění
92 Kč
Čistý měsíční příjem
36 631 Kč
31
Čistý měsíční příjem pana Trefného jako OSVČ činí 36 631 Kč. Měsíčně si tedy oproti příjmu ze závislé činnosti přilepšil o 13 991 Kč. Tato částka však vůbec není rozhodující, jelikoţ zálohy na důchodové a zdravotní pojištění platí pouze v minimální výši a zálohy na daň z příjmů dokonce neplatí vůbec. Rozhodující bude jeho čistý roční příjem po podání daňového přiznání, zaplacení daně z příjmů a uhrazení doplatků na zdravotní a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nyní vyřešíme jeho daňovou povinnost. Rozdíl oproti závislé činnosti je v tom, ţe za něj roční zúčtování neprovede zaměstnavatel, ale pan Trefný musí daňové přiznání podat sám, coţ pro něj můţe znamenat další náklady, pokud není dostatečně znalý, aby si ho byl schopen vypracovat sám. Dílčím základem daně jsou jeho příjmy mínus výdaje na jejich zajištění, dosaţení a udrţení. Měsíční fakturovaná částka od společnosti ABC, spol. s r. o. je 40 200 Kč. Roční příjem je tedy 482 400 Kč (40 200 x 12 = 482 400 Kč). Pan Trefný nemá povinnost vést účetnictví. Předpokládá, ţe ho společnost ABC spol. s r. o. nechá pracovat v jeho kanceláři i nadále a nebude po něm poţadovat ţádný nájem, jeho výdaje tedy budou pravděpodobně velmi malé. Proto se rozhodl, ţe nepovede ani daňovou evidenci, ale ţe pro něj bude nejvýhodnější a také nejjednodušší pokud bude uplatňovat paušální výdaje. Další postup výpočtu daňové povinnosti, je obdobný výpočtu daňové povinnosti ze závislé činnosti, proto ho nebudeme znovu podrobněji rozebírat. Postup výpočtu je uveden v Tab. č. 12. Tab. č. 12 Daňová povinnost OSVČ Příjmy z podnikání Výdaje uplatněné paušálem 60 % Základ daně Nezdanitelné části ZD (§ 15 ZDP) Sníţený ZD Sníţený ZD po zaokrouhlení Daň (15 %) Sleva na dani (§ 35ba odst. 1a) ZDP) Daň po slevách = daňová povinnost
482 400 Kč 289 440 Kč 192 960 Kč 6 787 Kč 186 173 Kč 186 100 Kč 27 915 Kč 23 640 Kč 4 275 Kč
Nyní musíme dořešit také pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení pana Trefného. Vyměřovacím základem je 50 % dílčího základu daně. Vyměřovacím základem pana Trefného je tedy částka 96 480 Kč.
32
Zdravotní pojištění: Částka 96 480 je niţší neţ minimální vyměřovací základ, proto musíme pouţít částku 148 440 Kč. Sazba pojistného na zdravotní pojištění je 13,5 %. Celkové pojistné je tedy 20 040 Kč, coţ je částka, která se rovná součtu odvedených záloh za rok 2011. Tudíţ na zdravotním pojištění nebude pan Trefný nic doplácet. Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti: Částka 96 480 Kč je vyšší neţ minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění, proto bude pouţita jako vyměřovací základ. Sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je 29,2 % z vyměřovacího základu, tedy 29,2 % z částky 96 480 Kč, coţ je 28 173 Kč. Součet odvedených záloh je 21 684 Kč (1 807 x 12 = 21 684 Kč). Z toho vyplývá, ţe pan Trefný musí doplatit ještě 6 489 Kč (28 173 – 21 684 = 6 489 Kč). Nemocenské pojištění: U nemocenského pojištění platí pan Trefný měsíčně přímo pojistné, nikoliv zálohy, proto se roční vyúčtování neprovádí. Doplatek na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a daň z příjmů fyzických osob by fakticky sníţili příjem aţ v roce 2012. My tyto částky ovšem zahrneme do období roku 2011, abychom mohli objektivně porovnat částku obdrţenou ze závislé činnosti a z podnikání. Stanovení čisté částky obdrţené z podnikání je uvedeno v následující tabulce: Tab. č. 13 Čistá částka obdrţená z podnikání ∑ měs. příjmů po odečtu záloh a pojistného (36 321Kč x 12) - doplatek na zdravotní pojištění - doplatek na důch. poj. + příspěvek na st. pol. zaměstnanosti - daň Čistá částka obdrţená z podnikání
33
439 572 Kč 0 Kč 6 489 Kč 4 275 Kč 428 808 Kč
5.3
Další okolnosti ovlivňující rozhodnutí
Ani porovnání čistých částek obdrţených z podnikání a ze závislé činnosti však není jediné, co můţe rozhodnutí pana Trefného ovlivnit. V následující části se seznámíme s dalšími okolnostmi. Dovolená - zaměstnanec vs. OSVČ Pan Trefný jako zaměstnanec má ze zákona nárok na 4 týdny dovolené. Pokud by se pan Trefný rozhodl vybrat si celou dovolenou například během měsíce června (který měl 22 pracovních dnů), náleţela by mu za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši 28 320 Kč (výpočet v Tab. č. 14). Jako OSVČ však tento nárok nemá. Pokud by si pan Trefný – OSVČ vzal na 4 týdny volno a nevykonával by smluvenou činnost pro společnost ABC, spol. s r. o., firma by mu zkrátila fakturovanou částku o poměrnou část (pokud by mezi sebou neměli nějakou jinou dohodu). Fakturovaná částka za 2 odpracované dny v červnu by tedy byla 3 655 Kč. Náhrada mzdy za dovolenou se stanoví na základě průměrného výdělku. Proto musíme nejprve zjistit jeho průměrný hodinový výdělek za 1. čtvrtletí roku 2011. Vyjdeme-li z toho, ţe hrubá měsíční mzda pana Trefného je 30 000 Kč, má 8hodinovou pracovní dobu, v lednu bylo 21 pracovních dnů, v únoru 20 pracovních dnů a v březnu 23 pracovních dnů, pak průměrný hodinový výdělek za 1. čtvrtletí roku 2011 je 177 Kč. Tab. č. 14 Dovolená – zaměstnanec vs. OSVČ Mzda za 2 odpracované dny Náhrada mzdy za 20 dní dovolené Hrubá mzda Fakturovaná částka OSVČ za 2 opracované dny
(30 000 Kč / 22 dnů) x 2 dny 20 dnů x 8 hodin x 177 Kč
2 728 Kč 28 320 Kč 31 048 Kč
(40 200 Kč / 22 dnů) x 2 dny
3 655 Kč
Proplácení práce přesčas Pokud by pan Trefný například v dubnu odpracoval 5 hodin přesčas, pak by jako zaměstnanec měl nárok na to, aby mu zaměstnavatel tyto hodiny proplatil, a navíc by měl ještě nárok na příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. To znamená, ţe by za 5 hodin práce přesčas ke své stálé hrubé měsíční mzdě obdrţel navíc ještě částku 1 118 Kč (výpočet v
34
Tab. č. 15). Ovšem jako OSVČ by na toto nárok neměl a k fakturované částce by navíc neobdrţel nic (pokud by s firmou neměl nějakou jinou dohodu). Duben má 21 pracovních dnů, průměrná hodinová mzda za 1. čtvrtletí je 177 Kč. Tab. č. 15 Práce přesčas Základní mzda za (30 000 / 168) x (168 + 5) odpracované hodiny Příplatek za práci přesčas 0,25 x 5 x 177 Hrubá mzda včetně mzdy za práci přesčas
30 893 Kč 225 Kč 31 118 Kč
Výpovědní lhůta a odstupné Rozdíly jsou také v ukončení spolupráce. Pokud by pan Trefný byl OSVČ, mohla by s ním společnost ukončit spolupráci prakticky ihned (opět by záleţelo na tom, jakou by měl s firmou dohodu). Pokud by ale pan Trefný byl zaměstnán v pracovním poměru a zaměstnavatel by s ním chtěl ukončit pracovní poměr, musel by dodrţet 2 měsíční výpovědní lhůtu. To znamená, ţe by od firmy dostal ještě 2 měsíční platy, tedy 60 000 Kč hrubého, 45 280 Kč čistého. A pokud by s ním zaměstnavatel ukončil pracovní poměr z důvodu organizačních změn, měl by navíc ještě nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku, tedy na 67 920 Kč. Odpovědnost za škodu Jako zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou nedbalostí nejvýše ve výši čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku, odpovídá tedy do částky 101 880 Kč. Ale jako OSVČ by za způsobenou škodu odpovídal neomezeně.
35
6 Závěr Je těţké rozhodnout, zda schwarz systém podporovat nebo zakázat. Má své klady, ale i zápory. Proto se i společnost rozděluje na zastánce a na odpůrce tohoto systému. Mezi odpůrci je především stát, jelikoţ státní pokladna kvůli němu přichází o nezanedbatelné částky. Proč je jeho odpůrcem bylo dokázáno i na modelovém příkladu. V následující Tab. č. 16 jsou pro přehlednost uvedeny údaje za rok 2011, které budou v následujícím textu zmíněny. Tab. č. 16 Přehled zaměstnanec vs. OSVČ za rok 2011 Zaměstnanec (+ zaměstnavatel) Daň z příjmů Sociální zabezpečení Zdravotní pojištění Čistá obdrţená částka
OSVČ
Rozdíl
47 700 Kč
4 275 Kč
43 425 Kč
113 400 Kč
29 277
84 123 Kč
48 600 Kč
20 040 Kč
28 560 Kč
284 304 Kč
428 808 Kč
144 504 Kč
Pan Trefný jako zaměstnanec odvedl za rok 2011 daň z příjmů ve výši 47 700 Kč. Ale pan Trefný jako OSVČ zaplatil za rok 2011 daň ve výši pouhých 4 275 Kč. Rozdíl je veliký – 43 425 Kč. A to je částka, o kterou státní pokladna přijde na pouhé jedné osobě. Pan Trefný v příkladu uplatňuje pouze slevu na poplatníka, pokud by ale navíc uplatnil ještě daňové zvýhodnění na vyţivované dítě, byla by jeho daňová povinnost nulová a navíc by ještě od státu obdrţel daňový bonus. Stejně tak stát tratí i na odvodech sociálního zabezpečení. Pan Trefný – zaměstnanec za rok 2011 uhradil pojistné na sociální zabezpečení ve výši 23 400 Kč, jeho zaměstnavatel ve výši 90 000 Kč, celkem tedy 113 400 Kč. Jako OSVČ uhradil pouze 29 277 Kč. Rozdíl je 84 123 Kč, coţ také není zanedbatelná částka. Stejně tak to bude i s pojistným na zdravotní pojištění. Pan Trefný jako zaměstnanec uhradil 16 200 Kč, jeho zaměstnavatel 32 400 Kč. Jako OSVČ zaplatil jen 20 040 Kč.
36
Jelikoţ firma panu Trefnému měsíčně fakturuje částku, která by se rovnala jeho superhrubé mzdě, její měsíční náklady jsou stejné, jako kdyby pana Trefného zaměstnávala v pracovním poměru. Úspory dosáhne pouze v oblasti proplácení náhrady za dovolenou, práci přesčas (ve svátek), protoţe na tyto výhody nemá OSVČ nárok. Dále pan Trefný jako OSVČ není chráněn zákoníkem práce. Tudíţ kdyby s ním společnost ABC, spol. s r. o. nebyla spokojená nebo by ho uţ nepotřebovala, bylo by pro ni ukončení spolupráce mnohem jednodušší a také levnější (neměl by např. nárok na odstupné). Na druhé straně se ale společnost vystavuje riziku pokuty za obcházení zákona. Pokud by se s ním firma dohodla na niţší fakturované částce, například takové, která by se rovnala jeho hrubé mzdě, ušetřila by částku, která by se rovnala povinným odvodům zaměstnavatele za zaměstnance na sociálním a zdravotním pojištění. Zcela
se
vysvětlila
otázka
proč
zaměstnanci
s návrhem
na
změnu
z pracovněprávního vztahu na vztah obchodněprávní souhlasí. Tím, ţe se pan Trefný stal OSVČ (a firmě fakturuje částku rovnající se jeho superhrubé mzdě – tedy celkovým nákladům firmy na zaměstnance) si měsíčně přilepšil o 13 991 Kč. A celkem za rok 2011 (po odečtu daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění) si přilepšil o 144 504 Kč oproti příjmu ze závislé činnosti. V porovnání s touto částkou se další okolnosti, které by mohli ovlivnit jeho rozhodnutí (náhrada za dovolenou, práci přesčas a další, které jsou podrobněji popsány v kapitole 5. 3.) jeví jako zanedbatelné. Navíc, pokud by pan Trefný měl ţivnostenské oprávnění, otevřela by se mu moţnost
získat
další
zakázky,
které
by
neměli
nic
společného
s jeho
“zaměstnavatelem“ a mohl by si vydělat další peníze. Systém tedy okrádá státní pokladnu a systém sociálního zabezpečení a “zaměstnanec“ – ţivnostník není chráněn zákoníkem práce jako opravdový zaměstnanec. I to je další důvod proč se stát snaţí schwarz systém vymítit, protoţe pracujícím neposkytuje dostatečnou právní ochranu. Přesto existuje řada názorů, ţe by měl být podporován, neboť svou podstatou dokáţe lidi vysoce motivovat k práci.
37
Seznam literatury AUDESOVÁ, Soňa; HOLÁSEK, Havel; PLEŠKOVÁ, Veronika. LMC [online]. 2011
[cit.
Švarcsystém
2011-11-24].
prohlášen
za
nelegální.
Dostupné z WWW: <www.lmc.eu>. BULLA, Miroslav. Pomocník mzdové účetní. Český Těšín : PORADCE, s. r. o., 2011. 24 s. ISBN 978-80-7365-324-8. FLEISCHMANOVÁ,
Irena;
JANDOVÁ,
Venuše.
Ţivnostenský
zákon:
s komentářem ke změnám k 1. srpnu 2010. Poradce. 2011, 3, s. 7-174. ISSN 1211-2437. ILLETŠKO, Kateřina; DĚRGEL, Martin. Daňová přiznání za rok 2010. Ţilina : Poradce, s. r. o., 2011. 104 s. ISBN 978-80-7365-322-4. JANKŮ, Martin a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 4. Praha : C. H. Beck, 2010. 500 s. ISBN 978-80-7400-344-8. ŠVARCOVÁ, Jena a kol. Ekonomie : stručný přehled 2008/2009. Zlín : CEED, 2008. 304s. ISBN 978-80-903433-7-5 KLÍNSKÝ, Petr; MÜNCH, Otto. Ekonomika 1 : pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 2. Praha : Eduko, s. r. o., 2009. 152 s. ISBN 978-80-87204-14-6. MACHOVÁ, Helena. Slevy na dani. Daně a účetnictví: bez chyb, pokut a penále. 2011, XII., 2, s. 32-36. ISSN 1214-522X. PETERKA, Roman. Švarcsystém – účinný, geniální, ale stále nelegální. IDnes.cz : Finance
[online].
19.
července
2006,
[cit.
2011-11-20].
Dostupný
z
WWW: ŠENOVSKÝ, Jakub. Švarcsystém. Dům financí: informace pro vaši peněţenku [online]. 28. květen 2007, cit. 2011-11-22]. Dostupný z WWW: <www.dumfinanci.cz> ŠUBRT, Bořivoj a kol. Abeceda mzdové účetní 2011. 21. Olomouc: ANAG, 2011. 536 s. ISBN 978-80-7263-635-8.
38
VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. Praha: 1. VOX a. s., 2010. 356 s. ISBN 978-80-86324-86-9. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ZDRAŢIL, Vladimír. Švarcsystém je jízda na hraně zákona. IDnes.cz : Finance [online]. 31. května 2007, [cit. 2011-11-22]. Dostupný z WWW: .
39
Seznam tabulek Tab. č. 1 Sazby pojistného na zdrav. poj. a soc. zabezpečení u zaměstnanců Tab. č. 2 Stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti Tab. č. 3 Přehled slev na dani pro rok 2011 Tab. č. 4 Sazby pojistného pro rok 2011 Tab. č. 5 Minimální zálohy pojistného na soc. zabezp. a zdrav. poj. pro rok 2011 Tab. č. 6 Přehled paušálních výdajů Tab. č. 7 Výpočet daňové povinnosti Tab. č. 8 Příjem ze závislé činnosti Tab. č. 9 Údaje za rok 2011 Tab. č. 10 Výpočet skutečné daňové povinnosti ze závislé činnosti Tab. č. 11 OSVČ – čistý měsíční příjem Tab. č. 12 Daňová povinnost OSVČ Tab. č. 13 Čistá částka obdrţená z podnikání Tab. č. 14 Dovolená – zaměstnanec vs. OSVČ Tab. č. 15 Práce přesčas Tab. č. 16 Přehled zaměstnanec vs. OSVČ za rok 2011
Seznam příloh Příloha č. 1 Potvrzení o pojistném zaplacené poplatníkem na jeho soukromé ţivotní pojištění v uplynulém zdaňovacím období. Příloha č. 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních poţitků, sraţených zálohách na daň a daňové zvýhodnění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů za období 2011.
40
Příloha č. 1 Potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé ţivotní pojištění v uplynulém zdaňovacím období 841 444 555 www.cpp.cz
Jiří Trefný Husova 108X 294 41 Dobrovice Praha, 8. 1. 2011 POTVRZENÍ o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé ţivotní pojištění v uplynulém zdaňovacím období Pojistník/pojištění (poplatník): Datum narození: Bytem:
Jiří Trefný 1. 5. 198X Husova 108X, 294 41 Dobrovice
Na základě pojistné smlouvy č. 14575XXXX ze dne 16.4.2010 uzavřené s Českou podnikatelskou pojišťovnou, a. s., Viena Insurance Group zaplatil ve zdaňovacím období (kalendářní rok) 2011 na soukromé ţivotní pojištění vymezené pro účely daní z příjmů v ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů částku ve výši: 6787 Kč. Česka podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group vydává toto potvrzení pro účely uplatnění odpočtu zaplaceného pojistného od základu daně dle ustanovení § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.
Bc. Marek Weitsch ředitel úseku ţivotního pojištění Česká podnikatelská pojišťovna, a . s. Vienna Insurance Group
Vyplní poplatník pro účely uplatnění daňového odpočtu: Rodné číslo: 8X0501/1008
Datum vyplnění: 5. 1. 2011
Podpis:
Česká podnikatelská pojišťovna, a. s. Vienna Insurance Group Budějovická 5, 140 21 Praha 4, tel.:261 022 163, e-mail: [email protected] Je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze – oddíl B, vloţka 3453
41
Příloha č. 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních poţitků, sraţených zálohách na daň a daňové zvýhodnění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů za období 2011 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních poţitků, sraţených zálohách na daň a daňové zvýhodnění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů za období 2011 Jméno a příjmení poplatníka: Jiří Trefný Bydliště: Husova 108X, Dobrovice Poplatník podepsal – nepodepsal prohlášení 1. 2.
Rodné číslo: 8X0501/100X PSČ: 294 41
- na zdaňovací období: 2011 - na tyto měsíce zdaňovacího období: 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12
Úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti Z ř. 1 příjmy vyplacené nebo obdrţené do 31. ledna (§ 5 odst. 4 zákona)
4.
Zúčtováno v měsících 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12 Doplatky příjmů podle § 5 odst. 4 zúčtovaných ve zdaň. období 2005-2007
5.
Doplatky příjmů podle § 5 odst. 4 zúčtovaných ve zdaň. období 2008-2010
6.
Úhrn povinného pojistného z příjmů uvedených na ř. 2 (§ 6 odst. 13 zákona)
7.
Úhrn pojistného, které byl povinen platit zaměstnavatel z příjmů uvedených na ř. 5
8.
Základ daně (ř. 2 + ř. 4 + ř. 5 + ř. 6 + ř. 7)
3.
360 000 Kč 360 000 Kč xxxxxxxxx 0 Kč 0 Kč 122 400 Kč 0 Kč 482 400 Kč
9.
Skutečně sraţená záloha na daň z příjmů uvedených na ř. 2
48 720 Kč
10.
Skutečně sraţená záloha na daň z příjmů uvedených na ř. 4
0 Kč
11.
Skutečně sraţená záloha na daň z příjmů uvedených na ř. 5
0 Kč
12.
Záloha na daň z příjmů celkem (ř. 9 + ř. 10 + ř. 11)
13.
Úhrn vyplacených měsíčních bonusů
14.
Děti uplatněné jako vyţivované pro účely daňového zvýhod. podle § 35 c a § 35d zákona
Od - do
Invalidita (ZTP/P) poplatníka uplatněná jako sleva na dani pro sníţení záloh na daň
Od - do
15.
48 720 Kč
xxx
0 Kč Jméno - rodné číslo xxx Stupeň invalidity (ZTP/P) xxx Škola
xxx Soustavná příprava na budoucí povolání poplatníka Od - do 16. uplatněná jako sleva na dani podle § 35ba z. pro sníţení xxx xxx záloh na daň Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nebylo – bylo provedeno s tímto výsledkem: Přepl. na dani z roč.zúčt.záloh 1 020 Kč Kč byl vrácen poplatníkovi dne: 1. 2. 2012 (§ 38ch odst. 5) ve výši Doplatek ze zúčtování 0 Kč Kč byl vrácen poplatníkovi dne: xxx 17. (§ 38d odst. 8 zákona) ve výši Z toho činí přeplatek na dani po slevě 1 020 Kč Z toho činí doplatek na daňovém bonusu / 0 Kč přeplacená částka na daňovém bonusu 18. Úhrn pojistného podle §38j odst. 8 zák., které je povinen platit poplatník uvedený v §2 odst. 3 zák. ABC, spol. s r. o. Černý Vůl 56 Vyhotovila: Tanečková Eliška 252 62 Statenice Dne: 2. 2. 2012 DIČ: CZ85123647
42
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Tanečková Eliška
STUDIJNÍ OBOR
6208R088 Podniková ekonomika a management provozu Příjmy, výdaje a daně fyzických osob
NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Leona Řepová
INSTITUT
IUF – Institut účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
44
POČET OBRÁZKŮ
0
POČET TABULEK
16
POČET PŘÍLOH
2
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
STRUČNÝ POPIS Tato bakalářská práce se zabývá problematikou schwarz systému. Cílem práce je analyzovat jeho dopady na zúčastněné strany. V teoretické části se zaměřuji na příjmy, výdaje a daň z příjmů ze závislé činnosti a z podnikání. Praktická část je zaměřena na schwarz systém a obsahuje modelový příklad. V závěrečné části uvádím konkrétní zjištěná čísla a dopady na zúčastněné strany.
KLÍČOVÁ SLOVA
Schwarz systém, závislá činnost, ţivnostenské podnikání
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE
43
ANNOTATION AUTHOR FIELD
Tanečková Eliška 6208R088 Business Management and Production Incomes, expenses and taxs of natural person
THESIS TITLE
SUPERVISOR INSTITUTE
Ing. Leona Řepová Institute of Finance and Accounting
NUMBER OF PAGES
44
NUMBER OF PICTURES
0
NUMBER OF TABLES
16
NUMBER OF APPENDICES
2
YEAR
2011
SUMMARY This Bachelor thesis is concerned with the topic of Schwarz System. The main goal of the Bachelor thesis is to analyze its impacts on the participating subjects. In a theoretical part I focus on incomes, expenses and income tax from employment and from entrepreneurship. A practical part of the thesis is focused on Schwarz System and contains model example. In a final section I present concrete researched numbers and their impacts on the participating subjects.
KEY WORDS
Schwarz system, employment, entrepreneurship
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
44
