ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Barbora Žáková
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
Pohyb nákladní dopravy po ŠKODA AUTO
Barbora Žáková
Vedoucí práce: Ing. Petr Novotný, Ph.D.
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 10. 12. 2014
…………………….
3
Děkuji Ing. Petru Novotnému, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále bych chtěla poděkovat za veškeré odborné informace a vstřícný přístup Jiřímu Holcrovi z odborného pracoviště Škoda Auto a.s.
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
2
Úvod do logistických procesů ........................................................................ 10 1.1
Logistika a její cíle ................................................................................... 10
1.2
Logistický proces ..................................................................................... 11
1.3
Logistické technologie ............................................................................. 12
1.3.1
Kanban ............................................................................................. 13
1.3.2
Just in Time ...................................................................................... 14
1.3.3
Quick Response (QR)....................................................................... 17
1.3.4
Effecient Consumer Response ......................................................... 18
1.3.5
Hub and Spoke ................................................................................ 18
1.3.6
Cross - Docking ................................................................................ 18
Systém LKW Control...................................................................................... 19 2.1
3
Řídící klient ............................................................................................. 20
2.1.1
Návod pro řízení LKW ...................................................................... 20
2.1.2
Základní obrazovka řídícího klienta .................................................. 20
2.1.3
Příjezd avizovaného nákladního auta ............................................... 21
2.1.4
Příjezd neavizovaného nákladního auta ........................................... 22
2.1.5
Avizované dodávky v řídícím klientu ................................................. 22
2.2
Skladový klient ........................................................................................ 22
2.3
Editor kmenových dat .............................................................................. 23
2.4
B2B ......................................................................................................... 24
2.5
Závodová ochrana................................................................................... 24
Analýza logistických toků ............................................................................... 26 3.1
Představení společnosti Škoda Auto a.s. ................................................ 26
3.2
Logistiké toky ve Škoda Auto .................................................................. 26
3.2.1 4
Způsob přepravy ............................................................................... 28
Proces systému LKW Control ........................................................................ 33
5
4.1 5
Přínosy optimalizace systému LKW Control ............................................ 34
Návrhy a doporučení...................................................................................... 37
Závěr .................................................................................................................... 39 Seznam literatury ................................................................................................. 41 Seznam obrázků .................................................................................................. 42
6
Seznam použitých zkratek a symbolů a.s.
akciová společnost
ČR
Česká republika
EDI
elektronický přenos dat
EDL
der externe Dienstleister
GPS
Global Positioning System
ID
Identification
JIS
Just in Sequens
JIT
Just in Time
KČ
koruna česká
KV
Kvasiny
LKW
Last Kraft Wagen
LOAD
Interní systém ve firmě Škoda Auto, a.s.
LOGIS
Interní systém ve firmě Škoda Auto, a.s.
MB
Mladá Boleslav
Mil.
milión
Portál B2B
portál Součást systému pro externí dispečery LKW Control
QR
Quick Response
USA
United States of America
VLD
Oddělení dispozic
VLO
Oddělení operativní logistiky
VLT
Oddělení transportního managementu – Škotrans
VR
Vrchlabí
VW
Volkswagen
7
Úvod Logistika je poměrně mladý obor, který se v posledních letech značně vyvinul. Nejenom v důsledku globalizace světového obchodu a trhu jako celku, ale také díky velkému rozvoji informačních technologií. Samozřejmě podstatnou část hrají koneční zákazníci, na které se podniky čím dál více zaměřují. Firmy se snaží jakýmkoliv
způsobem
ušetřit,
aby
jejich
výrobky
byly
co
nejvíce
konkurenceschopné. A jednou z oblastí, kde je možné dále redukovat náklady, je logistika. Logistika je komplexní obor, který v dnešní moderní době zasahuje do všech oblastí činnosti moderní firmy. Každá surovina, materiál zboží či výrobek musí projít logistickým řeztězcem, aby se ve finále dostal ke konečnému spotřebiteli. Snahou každé firmy je, aby daný proces byl co nejvíce efektivní a daná firma měla co nejmenší náklady. Tato bakalářská práce se zabývá tématem pohybu nákladní dopravy po Škoda Auto a to pouze pro závod v Mladé Boleslavi. Škoda Auto a.s. (dále jen Škoda Auto) se sídlem v Mladé Boleslavi patří k největším zaměstnavatelům v České republice. A také díky své rozloze, která zaujímá jednu třetinu města, je jeho nedílnou součástí. Roku 1991 se stala členem německého koncernu Volkswagen AG a začala využívat a používat standardní procesy a výrobní postupy ostatních značek koncernu Volkswagen AG. V roce 1991 vyráběla Škoda Auto jednu modelovou řadu, která se rozrostla na několik modelových řad. Firma je schopna vyvinout, vyrobit a na trh dodat kvalitní a ekologicky šetrné vozy pro nejnáročnější zákazníky. K tomu, aby i nadále byla firma konkurenceschopná a nadále mohla plnit přání svých zákazníků, hledá a zavadí ve spolupráci s ostaními značkami koncernu řešení, která přináší úspory. Cílem práce je popsání dílčích procesů spojených s pohybem nákladní dopravy po Škoda Auto a výsledná optimalizace zaměstnanců firmy v daném procesu. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část vychází z dostupných poznatků. Na začátku jsou definovány pojmy, jako je logistika, logistický proces, logistické technologie či systém LKW Control. Systém LKW Control se využívá k řízení nákladních vozů po závodě Škoda Auto. Jedná se o koncernový systém, který má za úkol dosáhnout co nejefektivnější vykládky a nakládky právě u zmiňovaných nákladních vozů. Praktická část analyzuje logistický tok ve Škoda
8
Auto a proces systému LKW Control, co přinesl a optimalizoval. Závěr práce shrnuje výsledky provedené analýzy a předkládá doporučení plynoucí z vytvořené analýzy.
9
1 Úvod do logistických procesů 1.1
Logistika a její cíle
Pojem logistika existuje již velmi dlouho, i když od počátku neměla stejný význam, jako má pro nás dnes. V odborné literatuře můžeme najít mnoho definic pro tento pojem. Velký význam získala logistika zejména díky vojenství, kde jejím úkolem bylo zajistit především hladký pohyb, zásobování a řízení armád. Velký rozmach dosáhl tento vědní obor především v I. a II. světové válce, kdy bylo zapotřebí vyřešit časově i místně náročné zásobování evropské a pacifické fronty. Po ukončení především II. světové války se dostala logistika i do jiných sektrorů a v dnešní době je jednou z nejdůležitějších součástí každé soukromé či státní společnosti. „Logistika je postup, jak řídit proces plánování, rozmisťování a kontroly materiálových a lidských zdrojů vázaných ve fyzické distribuci výrobků odběratelům, podpoře výrobní činnosti a nákupních operací.“ (GROS, I., 1993, s. 10). Nejvíce uznávaná definice sestavená americkou organizací The Council of Logistics Management říká, že logistika je „proces plánování, realizace a řízení efektivního výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků.“ (LAMBERT, D., STOCK, J..; ELLRAM, L., 2000, str. 3). Logistika, jako taková je velmi rozsáhlá a její význam v řízení podniků je neoddiskutovatelný. Představuje především komplexní systém vzájemně provázaných operací, které za předpokladu správné a včasné informace zajišťují požadovoanou úroveň služby poskytované externím i interním zákazníkům. Velice důležité jsou i následné operace, mezi které se řadí zajišťování a odvoz obalových materiálů, likvidace zastaralých produktů, apod. Díky využivání logistických nástrojů dochází nejen k reálným úsporám nákladů, ale též ke zvyšování konkurenceschopnosti na trhu. Aby se dal nějaký proces nazvat logistickým, musí platit následující skutečnosti:
Výroba neboli produkce a bezprostředně všechny související procesy v podniku jsou řízeny a sledovány v návaznosti na zakázku (tj. zadání konečného zákazníka nebo prostřednictvím trhu).
10
Dochází ke snaze ve smyslu produkce o celkovou koordinaci a optimalizaci operací a toků předcházejících vyřízení zakázky.
Pro finální produkci se řeší procesy manipulace, přepravy, skladování, balení a servisních služeb, tzn. mimo jiné všechny články, které zprostředkovávají pohyby (nebo spotřebu) materiálu, energií, zboží, odpadů a informací.
Konečným cílem všech aktivit a procesů je zákazník, jehož potřebám a nárokům se všechny činnosti přizpůsobují. Zákazník je současně finálním článkem všech výrobních procesů (je mu předán finální produkt) i prvním článkem z hlediska pohybu informací (je zadavatelem zakázky, informace putují od něj, je tedy spouštěčem logistického procesu). (DRAHOTSKÝ, I.; ŘEZNÍČEK, B., 2003, 334 s.)
Finálním cílem veškerých logistických činností podniku je zákazník a je důležité také podotknout, že je prvotním článkem, díky němuž je možný vůbec nějaký logistický proces spustit. Proto je hlavním cílem podniku nejprve zákazníka získat, dále udržet a nadále s ním udražovat dlouhodobý vztah takové kvality, díky níž se zákazník bude stále vracet. Tedy hlavními cíly logistiky jsou:
Transformovat počáteční informaci od zákazníka k dodavateli a s touto informací dále pracovat tak, aby nedošlo k jejímu zkreslení, nebo ztrátě od jejího získání až do konečného předání vyřízené zakázky
Zajistit vyřízení zakázky (tedy dodání finálního produktu) zákazníkovi v požadovaném čase, místě, množství a kvalitě
A v neposlední řadě zefektivňovat výrobní i podpůrné procesy uvnitř i vně organizace tak, aby došlo ke snížení nákladů, zrychlení a zpřesnění toků informací, materiálu, služeb a jiných zdrojů. (DRAHOTSKÝ, I.; ŘEZNÍČEK, B., 2003.)
1.2 Logistický
Logistický proces proces
je
vztah
mezi
výrobcem
a
odběratelem.
Z hlediska
materiálových toků se jedná o dopravu a skladování z místa výroby (zdroje) k zákazníkovi (do místa spotřeby). To znamená, že se zboží, materiál, suroviny, součástky, výrobky, apod. vždy téměr všechny vyskladní, naloží na dopravní
11
prostředek a díky dopravní síti přepraví k danému cíly tedy odběrateli. Tam na ně již čeká konečný zákazník, další zpracování nebo jsou opět uloženy na sklad (viz obrázek 1). Podstatnou složkou logistického procesu je čas.
Zdroj: KAVKA, L.:Systémová analýza logistických procesů. [online]. [cit 2014-11-11]. Dostupné z WWW: http://web2.vslg.cz/fotogalerie/acta_logistica/2012/1-cislo/8-kavka.pdf
Obr. 1 Úroveň řízení logistické operace
Velice důležité jsou dvě úrovně řízení:
V první řadě se jedná o vlastní proces vyskladnění, dopravy a uskladnění a to zajišťuje dopravní - logistická firma (daného podniku nebo zprostředkovaná). Jde tedy o konkrétní řízení dopravních prostředků, které může probíhat v malé dopravní síti jako je například sklad nebo ve velké a rozsáhlé dopravní síti mezi jedním a druhým místem na světě.
Druhá úroveň se týká účelu (důvodu) přepravy. To znamená, že se sem řadí: zajištění dodavatele, určení množství a způsobu dodávky nebo dodávek, uzavření smlouvy, určení termínů, kontrola dodaného zboží, finanční vyrovnání, apod.
1.3
Logistické technologie
„V logistických systémech se snažíme pomocí vhodných metod přístupů a řídících procedur vybrat a uspořádat jednotlivé operace tak, aby optimálně fungovaly. Jde tedy o to, aby zákazníky požadovaná úroveň logistických služeb byla zajištěna
12
s co nejnižšími náklady, nebo při stanovené výši nákladů byla dosažena maximální úroveň poskytovaných služeb. Tento systémově chápaný sled procesů, úkonů a operací uspořádaný do dílčích ustálených procesů nazýváme logistická technologie.“ (SIXTA, J. a MAČÁT, V., 2005, s. 241) S rozvojem moderní logistiky se neustále rozšiřuje škála technologií. Pro potřeby této bakalářské práce si uvedeme jen některé z nich. Mezi nejznámější logistické technologie se řadí:
Kanban
JIT (Just in Time)
Quick Response
Effecient Consumer Response
Hub and Spoke
Cross – Docking
1.3.1
Kanban
Kanban je zásobovací technologie, která je japonského původu. Poprvé byla využita ve firmě Toyota Motors v 50. a 60. letech minulého století a v dnešní době je rozšířena po celém světě. Uplatňuje se především ve výrobních podnicích, které opakovaně používají stejné díly, nejvíce ve velkosériové výrobě s ustáleným prodejem (např. v automobilovém průmyslu). Kanban je také znám pod jménem Toyota Production Systems (TPS). Principem této technologie je použití karet, štítků (nazývaných „kanbany“), které jsou upevněny u palet či kontejnerů obsahující standartní množství jednoho druhu dílu. Samotné fungování tohoto principu je možné si představit jako prostředí mezi kupujícím a prodávajícím, přičemž jsou přesně definovány dodavatelsko-odběratelské vztahy. Kupující pošle prodavači objednávku, prodavač, který je zároveň výrobcem požadovaných komponentů ji splní, v požadovaném čase a množství. Ani prodavač ani kupující nemají dovoleno si dělat zásoby. Musí dodávat přesné množství, přesně na čas, zároveň musí produkovat beze zmetků a navzájem se kontrolovat. Aplikace tohoto systému vyžaduje rovnoměrný a jednosměrný materiálový tok a synchronizaci jednotlivých operací. Kanban vychází z několika principů, a to že zde funguje tzv. samořídící regulační okruhy, které tvoří dvojice článků vzájemně propojené na základě „pull principu“.
13
Dále objednací množství je obsah jednoho přepravního prostředku nebo jeho násobků, kapacity dodavatele a odběratele jsou vyvážené a jejich činnost je synchronní. Dodavatel ručí za kvalitu a odběratel si dané dodávky vždy vyzvedne. Ani dodavatel ani odběratel nevytváří zásoby a spotřeba materiálu je rovnoměrná bez velkých výkyvů a sortimentních změn. (SIXTA, J. a MAČÁT, 2005)
1.3.2
Just in Time
Technologie Just in Time (JIT) vznikla v 50. letech v Japonsku a v USA a postupně se rozšířila do ostatních států a kontinentů, včetně Evropy. Patří k nejznámějším a nejvýznamnějším logistickým technologiím. Velmi stručně lze říci, že technologie JIT je rozšířená technologie kanban, jelikož propojuje nákup, výrobu a logistiku. Systém Just in Time (JIT) se dá definovát různými způsoby, jako například: „Jde o způsob uspokojení poptávky po určitém materiálu ve výrobě, nebo hotového výrobku v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodáváním „právě včas“ podle potřeb odebírajících článků.“ (SIXTA, J. a MAČÁT, V., 2005, s. 245). „Technologii JIT lze chápat spíš jako určitou filozofii řízení výroby než jako konkrétní techniku. Filosofie JIT se zaměřuje na identifikování a odstraňování ztrát, a to ve všech místech a fázích výrobního procesu. Ústředním prvkem řízení dle technologie JIT je koncepce neustálého zlepšování. Jinými slovy jde o realizaci filozofie řízení toku materiálu založené na principu dostat správné materiály, výrobky) na správné místo ve správnou dobu.“ (SIXTA, J.; ŽIŽKA, M., 2009, s. 31) „Filosofie řízení zásob, která má za cíl redukci ztrát a nadbytečných zásob.“ (LAMBERT, D., STOCK, J. R. a ELLRAM, L., 2005, s. 196) Hlavní myšlenkou technologie JIT je dodávat produkty, díly nebo materiál právě v tom okamžiku, kdy jsou v podniku zapotřebí a eliminovat jakékoliv ztráty. Technologie JIT je mimořádně náročná, proto musí být vše – od dodavatelů, přes distributory až k odběratelům důkladně promyšleno a zajištěno. Velký důraz musí být kladen na kontrolu kvality. Ta musí zajistit, že výrobek bude vyroben v 100% kvalitě, a že nebude nutné výrobní proces opakovat. „Součástí systému řízení kvality je zásada, že každé odchylce lze předcházet. Proto je v systému řízení kvality uplatňována zásada prevence, opírající se o: 14
trvalou specifikaci požadavků na jakost,
zapojení všech pracovníků do řízení jakosti ve výrobě,
zapojení všech pracovníků do vyhodnocování dosažených výsledků,
jednoznačně delegování pravomocí a odpovědnosti za jakost na všech stupních řízení a
maximální
zviditelnění
dosažených
výsledků
jejich
zveřejňováním.“
(GROS, I., 1996, s. 79) Pro úspěšné uplatnění technologie JIT musí být splněny dva základní předpoklady:
Odběratel musí být dominantním článkem, kterému se dodavatel přizpůsobí tím,
že
svou
činnost
synchronizuje
s jeho
potřebami,
garantuje
požadovanou kvalitu dodávky a poskytuje informace potřebné pro plánování a operativní řízení.
Přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci. Spolehlivost a přesnost dopravy je ceněna více než rychlost přepravy.
Pokud technologie JIT funguje správně, přispívá k výraznému zkvalitnění a zhospodárnění logistických procesů. Tato technologie by měla být používána tam, kde je stabilní poptávka a odběratel má výsadní postavení oproti dodavateli. Velice důležitý v tomto toku (tedy mezi všemi zúčastněnými partnery) je kvalitní informační systém. Ten poskytuje veškeré podklady pro plánování, sledování i operativní řízení všech vzájemně souvisejích procesů. Výhody zavedení technologie JIT Hlavní výhodou technologie JIT je dosažení výrazného snížení nákladů na skladování zásob, značné zkrácení doby toku materiálů, snížení velikosti potřebných prostorů ve výrobním procesu a mimo jiné i zlepšení obrátky zásob. Mezi další kladné stránky patří snížení distribučních nákladů, nižší náklady na přepravu, zvýšení kvality výrobků od dodavatelů a tím dochází ke snížení počtu dopravců a dodavatelů.
15
Nevýhody zavedení JIT Mimo výhod má systém JIT i své nevýhody, které plynou z jeho podstaty. JIT se velmi dobře hodí pro podniky s rovnoměrným sortimentem a objemem výroby. U takových podniků je kolísání v čase prakticky stejné a dodavatelé se mu snadno přízpůsobí. Naopak u nárazové výroby a malosérií mohou nastat problémy s dodavateli. Jejich výrobní procesy nemusí být přízpůsobeny na tak rychlé a měnící se požadavky zákazníka. Typickým příkladem takového problému může být Aftermarket, tedy výroba a obchod s náhradními díly. Jedná se o malosériovou výrobu, jejichž struktura se navíc velice rychle mění v závislosti na objednávkách a potřebách zákazníků. Proto může být problém s dodávkami komponent, či přímo s nedostačující kapacitou skladů v souvislosti s vysokými skladovými zásobami z důvodů čekání na jednu z komponent, která je pro sestavení finálního produktu nezbytná, ale dodavatel ji prozatím nedodal. Mezi další nevýhody se řadí vyšší počet nákladních a dodávkových vozů na našich silnicích. Ty velice často způsobují dopravní zácpy, menší propustnost na rychlostních silnicích či dálnicích a v neposlední řadě mají značný vliv i na životní prostředí a život občanů. V důsledku působení výfukových plynů, hluku a zvýšené nehodovosti díky zahlcení dopravní sítě. Kromě výše zmiňovaných nevýhod přináší JIT systém i jistá omezení a problémy, především v oblasti výroby.
Tyto problémy lze shrnout do tří kategorií: výrobní plánování daného
závodu, výrobní plány dodavatelů a rozmístění dodavatelů. Mezi problémy, které souvisí s úspěšnou implementací systému JIT patří: odpor ze
strany
zaměstnanců,
nedostatečná
podpora
podnikových
systémů,
neschopnost definovat úroveň servisu, nedostatečné plánování a přesun zásob na dodavatele. K tomu, aby technologie JIT úspěšně fungovala je zapotřebí těsná a častá komunikace mezi dodavatelem a odběratelem. Dodavatelé musí dostávat k dispozici dlouhodobé výhledy plánů výroby od svého odběratele. Veškerá tato data jim umožňují maximálně se přizpůsobit, aby měli suroviny pro svoji výrobu a mohli dodávat požadované produkty odběrateli, aniž by tvořili velké zásoby.
16
I dodavatel by měl pravidelně informovat odběratele a to o vývoji, výrobních plánech a případně i problémech.
Just in sequence Technologie Just in Sequence (JIS) je chápána jako jedna z forem JIT technologie. Jedná se o plně synchronizovaný logistický proces, řízený pokročilými informačními systémy. Je velice podobný JIT, ovšem s tím rozdílem, že dodavatel, který zásobuje odběratele výrobky pro výrobu, dodává v přesně daném pořadí, množství a kvalitě přímo k místu montáže přesně ve chvíli, kdy to požaduje takt výrobní linky. Pomocí technologie JIS se uskutečňují především objemné a rozměrově náročné výrobky. Ideální komponenty v automobilovém průmyslu jsou střední konzole, zpětná zrcátka, stropní panely, kabelové svazky či nárazníky, apod. Tento systém šetří především logistické plochy a finanční prostředky. Vzhledem k náročnosti dodávek však může docházet ke krizovým situacím, což je nevýhodou.
JIT II. Technologie JIT II. představuje aplikaci principu JIT na systém nákupu. Základem této strategie je umístění zástupce dodavatele přímo do výrobního (tedy distribučního) zařízení kupující organizace. Tento dosazený pracovník vykonává několik funkcí najednou a to nákupčího, plánovače i obchodníka. Tato technologie zlepšuje vzájemné porozumění mezi kupujícím a dodavatelem, snižuje ztráty a zbytečné omyly, zlepšuje vzájemnou komunikaci a zefektivňuje administrativní procesy. Kromě toho díky využití tohoto přístupu dochází ke zvýšení kvality, rychlosti odezvy a inovací nákupních činností.
1.3.3
Quick Response (QR)
QR je označována jako „rychlá reakce“. Je to technologie zaměřená na řetězce spotřebního zboží, které vedou z výroby přes velkoobchod do maloobchodní sítě. Jde o řízení zásob s cílem zvýšit efektivitu prostřednictvím urychlení toku zásob. Začala se využívat v 80. letech v USA a odtud se rozšířila. Hlavní myšlenkou QR je, že informace o oběhu výrobku a stavu zásob jsou plynule předávány mezi jednotlivými členy distribučního řetězce. Lze tím lépe koordinovat činnost, zkrátit dobu obratu zásob a snížit objem vázaného kapitálu. Má mnohem širší zaměření 17
v porovnání s technologií JIT, která je většinou záležitostí dvou sousedních článků logistického řetězce. Hlavním předpokladem, aby QR fungovala je zavedení automatické identifikace na bázi čárových kódů a elektronická výměna dat (označovaných jako EDI) mezi články řetězce. Takto je sledován prodej jednotlivých výrobků zákazníkům a z toho odvozené informace jsou v reálném čase předávány zpět všem článkům logistického řetězce přes výrobce až po dodavatele surovin.
1.3.4
Effecient Consumer Response
Jedná se opět o technologii, která vznikla v USA a to hlavně pro potravinářské řetězce. Jedná se o zvláštní variantu QR technologie. Propojuje všechny články logistického procesu, jako například logistické řetězce, dodavatele, výrobní závody, zprostředkovatele, distributory, velkoobchod a maloobchod, kteří se snaží plnit
potřeby a
přání
zákazníků.
Využívá
tytéž předpoklady jako
QR,
tj. automatickou identifikaci na základě čárových kódů, elektronické výměn dat (EDI) i elektronického převozu peněz.
1.3.5
Hub and Spoke
Technologie Hub and Spoke se využívá při dopravě zásilek na velkou vzdálenost. V určitém centru dochází ke konsolidaci (sdružení) menších zásilek do větších a také k dekonsilidaci (rozdělení) velkých zásilek do menších. Provádí se svoz menších zásilek v rámci centra a poté rozvoz větších (konsolidovaných) zásilek mezi jednotlivými centry. Tato technologie si oproti systému JIT poradí velice dobře s požadavkem na častější a menší dodávky, a to ekologičtějším a levnějším způsobem. Je často využívána při přepravě z jednoho kontinentu na druhý. Mezi nevýhody patří investiční náročnost a použitelnost pouze na delší přepravní vzdálenosti.
1.3.6
Cross - Docking
Cross Docking je technologie, která využívá výhody začlenění distribučního centra jako článku do dodavatelského řetězce mezi dodavateli a maloobchodní sítí nebo výrobní podnik. Distribuční centrum třídí, kompletuje, expeduje nebo skladuje zásilky přímo do jednotlivých prodejen. Tuto technologii dnes běžně vužívají velké potravinářské řetězce a uplatňuje se i v některých průmyslových odvětvích. 18
2 Systém LKW Control LKW Control je interní logistický systém, který pomáhá řídit nákladní vozidla po firmě Škoda Auto s vyjímkou nákladních vozidel, která nevezou výrobní materiál a jitové díly. Tento systém zabezpečuje uživateli přehled o pohybu nákladních vozidel v prostorách závodu. Systém je vytvořen tak, aby nakládka nebo vykládka nákladního vozidla byla provedena co nejefektivněji. Veškerá vozidla vjíždějící do závodu musí mít naplánované, buď avizované pevné okno, nebo avizované poolové časové okno. Avizované pevné časové okno si zadává dopravce sám. Jedná se o přesný čas příjezdu LKW do Škoda Auto, tedy na místo, kde se zpracovávají potřebné dokumenty. V závodě v Mladé Boleslavi je to 13. brána. Výhodou pro dopravce je, že auto bude odbaveno v tu dobu, kterou si sám stanovil. Avizované poolové časové okno se liší od avizovaného pevného časového okna tím, že čas příjezdu na odbavení je dopravci přiděleno systémem. A poté záleží na dopravci, zda jej využije ano či ne. Po zpracování veškerých dat dojde k zapůjčení telematického zařízení řidiči. Telematický přístroj se skládá z mobilního telefonu a GPS. Díky mobilnímu telefonu dochází k jednostranné komunikaci mezi systémem LKW Control a řidičem. Ten jen naváděn k místu vykládky v areálu Škoda Auto. Prostřednictvím GPS mají všichni užavatelé LKW Control přehled, kde se nachází nákladní vozidlo v reálném čase. V případě, že na 13. bránu dorazí nákladní auto bez platného pevného nebo poolového časového okna, tak se bude jednat o neavizovanou dodávku. I v tomto případě musí dispečer zpracovat veškeré dokumenty a následně informuje řidiče o tom, že bude muset počkat do té doby, dokud se neuvolní prostor u rampy skladu. Systém LKW Control zařadí toto neavizované vozidlo jako poslední po odbavení všech avizovaných nákladních vozidel. Samotný systém LKW Control se skládá z následujících aplikací:
Řídící klient
Skladový klient
Editor kmenových dat
Portál B2B
Závodová ochrana
19
2.1
Řídící klient
Tato aplikace je určena především pro dispečery na 13. bráně. Ti přijímají a zpracovávají dokumenty (dodací listy) od dodavatelů, které jim doručí řidiči.
2.1.1
Návod pro řízení LKW
Řidič oznámí na řídícím místě na 13. bráně své ID transportu (Jedná se o číslo dopravce, který mu vytvořil systém a vytváří odkaz k veškerým informacím o jízdě). Díky tomu jej vyhledá systém LKW Control přes vyhledávací pole. V případě, že není známo ID číslo jízdy, může dojít k vyhledávání přes spedici, dodavatele, registrační značky apod.
2.1.2
Základní obrazovka řídícího klienta
Primární obrazovka pro řízení nákladních aut je rozdělena na 4 hlavní oblasti. Tyto oblasti jsou od sebe odlišeny ohraničením a každá z nich má jiné poslání (jak je vidět na obrázku 2): 1) Grafické zobrazení provozních zón a jejich aktuální nastavení. 2) Grafické zobrazení obsazení vyrovnávacích parkovišť, složišť a řídících míst se všemi dodávkami (LKW) jenž jsou uvolněny z řídícího místa. 3) Grantt-chart – jedná se o grafické zobrazení složišť s odhadovanou dobou vykládky nebo nakládky. Tato doba je vypočítána automaticky systémem na základě údajů z kmenových dat a ze vstupních dat zadaných dopravcem při rezervaci časového okna v portálu B2B. 4) Poslední částí je zobrazení všech nákladních vozidel nacházejících se v závodě. Časové okno, ať avizované nebo poolové, je rozčleněno na následující 4 části: Avizované, Čekající, Nakládka/Vykládka a Vyřízeno. Rozdělení obrazovky lze nastavit a uložit individuálně pro každého uživatele.
20
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a.s. – LKW control- příručka – řídící klient WOB
Obr. 2 Základní obrazovka řídícího klienta
2.1.3
Příjezd avizovaného nákladního auta
Každý příjezd avizovaného nákladního vozidla musí být zdokumentován pomocí ID transportu. Zadáním ID transportu systém LKW Control vyhledá příslušné vozidlo. Poté pracovník klikne tlačítkem pravé myši na dodávku a vybere z daného menu „Cíl dosažen“. V případě, že dvakrát klikne, tak dojde k otevření dodávky a dispečer může doplnit chybějící data. Poté dispečer vydá řidiči telematický přístroj a ten čeká na pokyny, které mu systém odešle. Dispečer může kdykoliv měnit původní údaje o nákladním vozidle či o jeho trase po závodě (například může upravit „Nákladku/Vykládku“, přidat, změnit nebo dokonce i zrušit složiště, na kterém má řidič přijet).
21
2.1.4
Příjezd neavizovaného nákladního auta
Přijede-li řidič na řídící místo a nemá nahlášené časové okno, tak takové to dodávky se dají rozdělit na dva druhy, a to: řízené dodávky a neřízené dodávky. Řízené dodávky jsou stejně jako avizované dodadávky plánovány a řídícím klientem řízeny v závodě. V případě přijetí takové dodávky, je použito tlačítko „Nová dodávka“. Následně je v systému LKW Control řidič nákladního auta zařazen na poslední místo v řadě pro vjezd do skladu. Neřízené dodávky nejsou řízeny řídícím klientem, jsou přijaté jako neřízené. K jejich přijmutí je použito tlačítko ,,Neřízené LKW “, které je umístěno na hlavní obrazovce. Mezi neřízené dodávky ve Škoda Auto patří vozidla, která nevezou výrobní materiál. Jedná se například o auta vezoucí zásoby (potraviny), odpad, JIT, apod.
2.1.5
Avizované dodávky v řídícím klientu
Kdykoliv může pracovník řídícího místa zadat libovolnému přepravci časové okno v řídícím klientu. Jedná se však o nouzové řešení. To se používá jen v případě, kdy přepravce nemůže z technických důvodů na internetu otevřít B2B portál. Systém umožňuje pracovníkovi zadat pevné či poolové časové okno pro vykládku.
2.2
Skladový klient
Díky této aplikaci má skladník přehled o vjezdu/odjezdu nákladních vozidel do skladu. Jeho práce v tomto systému spočívá v tom, že zahajuje nebo ukončuje nakládku/vykládku nákladních vozidel. Skladníkovi se nákladní vůz zobrazí na monitoru počítače v době jeho příjezdu na parkoviště před sklad. Následně musí zadat veškeré potřebné úkony ručně, tzn. „Začátek nakládky/vykládky“ a „Konec nakládky/vykládky“. Kromě toho má pracovník skladu přehled o pohybu nákladního vozidla po závodě a počtu palet, které veze na jednotlivé sklady. Základní obrazovka skladovaného klienta je rozdělena do čtyř oblastí jak ukazuje obrázek 3: 1. Zadávací pole pro vyhledávání dodávek podle ID jízdy, zobrazení vytížení jednotlivých složišť (skladů).
22
2. Grafické zobrazení jednotlivých složišť. 3. Tabulka s přehledem dodávek pro jednotlivá složiště. 4. Možnost výběru zobrazení vozidel (avizované, v závodě), možnost volby jazyka, aktualizace, výběru pracoviště.
Zdroj: Interní materiál Škoda Auto, a.s. - Řízení LKW control – příručka skladového klienta
Obr. 3 Hlavní obrazovka skladového klienta
2.3
Editor kmenových dat
Editor kmenových dat obsahuje veškeré informace o jízdách pro firmu Škoda Auto a o uživatelích systému LKW Control. Použitím editoru kmenových dat se dají provést změny v kmenových datech, jenž jsou potřebné v aplikaci LKW Control. Editor kmenových dat podává na základě závislosti na kmenových datech pro každý kmenový soubor vlastní kartu. Pole, pro zadání a změnu kmenových dat, se nachází v horní části karet. Ve spodní části je tabulka s aktuálními kmenovými daty. Uprostřed se nalézají centrálně uspořádaná tlačítka, která tak jsou rychke dosažitelná a řídí se jimi zpracování dat (viz obrázek 4). V případě provedení změn v kmenových datech, musí být k dispozici pro systém LKW Control. Pomocí tlačítka „Aktualizovat“ v hlavní nabídce dochází k převzetí kmenových dat.
23
Zdroj: Interní materiál Škoda Auto, a.s. – Příručka LKW Control – Editor kmenových dat
Obr. 4 Hlavní obrazovka kmenových dat
2.4
B2B
Tento portál slouží především pro externí dispečery. Zde si můžou objednat časové okno své nakládky nebo vykládky. Každý z dodavatelů či speditérů, kteří dodávají do firmy Škoda Auto, má své heslo a přstupové jméno. Prostřednictvím B2B portálu oznamuje dodavatel veškeré dodávky mířící do závodu Škoda Auto (Interní materiál Škoda Auto, a.s. - Příručka – LKW Control).
2.5
Závodová ochrana
Hlavním úkolem této aplikace je evidence veškerých automobilů, které vjedou nebo vyjedou z firmy Škoda Auto (ze 13. brány). V okamžiku příjezdu nákladního vozidla na bránu závodu zadá pracovník registrační značku vozidla. V případě, že bylo auto v závodě v období za poslední tři měsíce, jsou k němu z archivních dat doplněny veškeré informace (jak o samotném voze, tak i řidiči). Pokud nějaké informace nejsou kompletní, pracovník je doplní
24
a nákladní vozidlo může poté vjet do závodu (Interní materiál Škoda Auto, a.s. - Příručka – závodová ochrana).
25
3 Analýza logistických toků 3.1
Představení společnosti Škoda Auto a.s.
Škoda Auto a.s. (dále jen Škoda Auto) patří mezi největší ekonomické uskupení České republiky, zabývající se vývojem, výrobou a samotným prodejem automobilů, komponentů, originálních dílů a příslušenství značky Škoda a poskytování servisních služeb. V Mladé Boleslavi se vyrábí automobily už více než sto let. Jen málo automobilek se může odkazovat na tak nepřetržité předávání poznatků a zkušeností, na tak dlouhodobý vývoj a produkci. Od roku 2007 je jediným akcionářem společnosti Škoda Auto Volkswagen International Finance N.V. se sídlem v Amsterdamu v Nizozemském království. Od té doby, co Škoda Auto vstoupila do koncernu, udělala značný krok vpřed. Za tu dobu více než ztrojnásobila výrobu, výrazně rozšířila produktové portfolio a značně posílila image značky. Vybudovala rozsáhlou prodejní síť prodejen a servisních sítí a úspěšně etablovala na mezinárodních trzích. Škoda Auto má v České republice (ČR) tři závody - Mladá Boleslav, Vrchlabí a Kvasiny. Ve svých závodech vyrábí společnost především hotové vozy a montážní sady vozů v různých stupních rozloženosti. Sady rozložených vozů jsou dále expedovány do zahraničních závodů, kde poté probíhá kompletace. Kromé závodů v České republice má společnost také montážní závody v cizině například v Indii, Rusku a na základě licenční smlouvy se vozy vyrábějí také v Číně.
3.2
Logistiké toky ve Škoda Auto
I když se řízení vstupního materiálu přímo nedotýká konečných zákazníků firmy Škoda Auto, rozhodnutí přijatá v této oblasti řízení přímo ovlivňují úroveň poskytovaných služeb, konkurenceschopnosti podniku a úroveň zisku, kterého je společnost schopna na trhu dosáhnout. Ve firmě je kladen značný důraz na efektivní zabezpečení vstupního materiálu. Pokud by k tomu nedocházelo, nebyla by zaručena plynulost výrobního procesu a nebylo by tedy možné vyrábět produkty za požadované ceny. Logistický řetězec vymezuje postavení logistiky vzhledem k ostatním oborům v podniku. Všechna oddělení v podniku, která se podílejí na logistických aktivitách,
26
lze znázornit v jakémsi procesně orientovaném systému (viz obrázek 5). V tomto systému jsou odbytová, nákupní, výrobní a distribuční logistika základními faktory, které určují kvalitu celkového procesu.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Obr. 5 Logistický proces ve Škoda Auto
Na počátku výroby je vstupní, též se může říci nakupovaný materiál. Na výrobu jednoho automobilu je zapotřebí více jak 26 000 dílů z celého světa od několika stovek dodavatelů. Cílem řízení vstupního materiálu je jistota materiálového toku, tedy že materiál bude při optimálních nákladech, ve spravné kvalitě, ve správném množství, ve správném čase na správném místě. Za logistiku nakupovaných dílu nese ve Škoda Auto zodpovědnost oddělení dispozic (VLD). Toto oddělení je plně integrováno do systému výroby, plánování a řízení. Cílem a hlavním úkolem je plánovat výrobu podle požadavků zákazníků s ohledem na čas, množství a kapacitu výroby. Výsledkem by měl být proces, který vykazuje minimální průběžný čas výroby, maximální dodržení lhůt, nízký stav zásob a maximální vytížení kapacit. Dennně jsou ve firmě Škoda Auto spotřebovávány díly a materiál za desítky milionů korun, s tím, že stanovený limit obrátky zásob na skladě je 2,6 dne. Pracovníci dispozizic zajišťují a ekonomicky řídí nepřetržitý tok nakupovaných dílů 27
a materiálů od dodavatelů do skladovacího hospodářství Škoda Auto. Hlavním úkolem disponenta či disponentky je informovat dodavatele o pravidelných dodávkách dílů a materiálů na konkrétní termín s výhledem na 26 týdnů. K těmto účelům používá jako hlavní nástroj tzv. odvolávku. Odvolávka je odesílána dodavatelům pomocí elektronického přenosu dat jen ve vyjímačných případech se používá fax nebo e-mail. Odvolávka stanovuje dodavatelům potřebné objemy dodávek a termín, kdy musí být konkrétní objem dílů dodán do Škoda Auto v závislosti na plánu výroby. Každý disponent či disponentka musí zohlednit a docílit, při tvorbě odvolávky, která je tvořena pro každý díl a materiál samostatně, co nejlepšího vytížení přepravních prostředků a dle četnosti dodávek od konkrétního dodavatele musí dosahovat co nejmenší zásoby dílů ve skladovém hospodářství, bez toho, aniž by došlo k ohrožení plynulosti výroby. Mezi další úkoly pracovníků dispozic patří včas odhalit poruchy v tomto materiálovém toku nakupovaných dílů a materiálů, následně analyzovat, stanovit a realizovat náhradní mimořádná opatření, aby nedošlo k nedostatku dílů na místě spotřeby. Tato činnost disponentů je značně stresová. Musí vynaložit hodně energie a času, aby byl dosažen stanovený cíl. Tedy, aby bylo dosaženo požadované obrátky zásob při optimálních nákladech. Pro operativní sledování výše zásob pomáhá logstický program Cicso. 3.2.1
Způsob přepravy
Společnost Škoda Auto využívá všechny dostupné transportní prostředky. Dochází tedy k využívání železniční dopravy, námořní dopravy v extrémních případech i letecké dopravy. Nejvíce využívanou dopravou jsou však LKW. Jedná se buď o přímé jízdy plně naložených nákladních vozů, nebo sběrné jízdy. Sběrné jízdy jsou organizovány smluvními spedicemi, jako příklad si můžeme uvést DHL Exel v ČR a v Německu Duvenbeck. Přeprava samotného zboží (materiálu) funguje tak, že dodavatel jeden den před nakládkou avizuje spedici svojí připravenost vyzvednout požadované zboží. Díly z VW Wolfsburg, VW Braunschweig, VW Hannover jsou odesílány buď uceleným vlakem nebo LKW do Mladé Boleslavi. Pokud se jedná o sběrné LKW vyloží náklad u poskytovatele služeb – externího skladu (ve firmě Preymesser) na
cross-dockingu,
která
následně
materiál 28
rozděluje
podle
příslušnosti
na konkrétní sklady a zajišťuje jejich doručení do Škoda Auto – a to nejen pro Mladou Boleslav, ale i pro Vrchlabí a Kvasiny. Poté, co je materiál doručen, dojde v jednotlivých skladech ke kontrole počtu palet a následně k jeho zapříjmování v systému Logis. V okamžiku, kdy je zapříjmován potvrdí se dodací list, který slouží jako podklad pro zaplacení faktury. U JITových dodavatelů jsou vystavovány denní sběrné dodací listy a na jejich základě dochází k platbám za díly. V případě zjištěných nesrovnalostí, jako je například poškození dílu, nesouhlasí počet palet či jiný problém, dojde k sepsání s řidičem checklistu o vzniklých závadách nebo se sepíše škodový protokol.
Veškeré díly jsou
do výroby vydávány dle metody FIFO (od nejstarší dodávky). Pokud se jedná o zásilky, které váží pod 32 kg, využívá Škoda Auto balíkové služby, jako například DHL. Nutno však podotknout, že se ve většině případů jedná o vyjímečné situace, kdy velkou roli hraje rychlost dodání.
Firma
se ale snaží samozřejmě tyto dodávky co nejvíce minimalizovat. Mezi velice významné metody, které firma využívá, patří nepochybně JIT (JIS) a externí kanban. Těmito způsoby se dodává téměř polovina z celkového počtu 26 000 veškerých dílů do závodu. Jedná se především o dodavatele, kteří sídlí nebo mají externí sklady v blízkém okolí Škoda Auto. Hlavně u JIT(JIS) dodavatelů je dbáno na to, aby jejich dojezdová vzdálenost nebyla větší než 20 kilometrů. Ale i tak se tam najdou vyjímky. Tito dodavatelé, ať už JITový nebo Kanbanový dodávají na základě objednávek, které odesílají pracovníci skladového
hospodářství,
čímž
dochází
k úspoře
skladovacích
prostor
a ke snížení vázaného kapitálu. Dodávky JIT (JIS), jak již bylo řečeno v teoretické části, zajišťují výrobky od dodavatele k odběrateli a jsou dodávány v přesně daném pořadí, množství a kvalitě, přímo k místu montáže, přesně ve chvíli, kdy to požaduje takt výrobní linky. Důležité však je, že dané díly jsou majetkem dodavatele až do okamžiku montáže vozu. Tento fakt vede ke značné redukci skladových
zásob
a tím ke snížení skladovacích nákladů. Aby tento systém fungoval, je velice důležitá bezproblémová elektronická výměna informací mezi dodavatelem a zákazníkem, dobrá infrastruktura, vysoká spolehlivost na obou stranách a dobrá předvídatelnost potřeb. Škoda Auto se snaží využívat tento systém z několika
29
důvodů – zvýšené jistoty zásobování, flexibility, nulového stavu zásob, snížené vázanosti kapitálu a zvýšení kvality. Firma se poslední roky snaží zajistit následující model JIS (viz obrázek 6), kdy dochází ke konečné montáži u EDL tedy v externím skladu. To znamená, že dodavatelé si části dílů vyrobí ve svých závodech, které si poté převezou do externího skladu, kde je zpravidla v taktu dle sekvenčních odvolávek Škoda Auto kompletuje. Poté jsou v sekvenci expedovány do závodu Škoda Auto. Tím je zajištěna hlavně vysoká flexibila.
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Obr. 6 Logistický proces JIS ve Škoda Auto
Co se týká odvolávek, jsou dodavatelům předávány v elektronické podobě, dodavatel výrobu i nakládku na kamion realizuje v takovém pořadí, v jakém je zadáváno pořadí výroby vozů do montážní linky. Dané produkty, jsou poté automaticky podle pořadí, bez kvalitativní přejímky přistaveny přímo na montážní místo ve výrobě. Externí kanban je druhou hojně využívanou metodou ve Škoda Auto.
Jedná
se o druh objednávky orientovaný na spotřebu. Disponent odvolá týdenní potřebu,
30
ale konkrétní dodávka materiálu je již reakcí na spotřebu. Kanbanové karty na prázdných obalech při zpětném transportu k dodavateli slouží analogicky k odvolávce jako informační zdroj pro odeslání další dodávky. Díky tomu je zapotřebí malé skladovací plochy a je zaručen rovnoměrný materiálový tok. Takové to dodávky probíhají několikrát denně, a díky nim je nižší stav a vázanost kapitálu v zásobách a kromě toho vede k úspoře skladovacích ploch. Finančně nejnáročnější způsob transportu pro Škoda Auto jsou zvláštní jízdy, kdy dochází k přímým dodávkám dílů v časově kritických situacích. V tomto případě se využívá různých druhů dopravních prostředků, včetně letadel. Odlišují se od všeobecných dodavatelských podmínek a přichází v úvahu v situacích reálného ohrožení plynulosti výroby, kdy již ostatní možnosti zajištění selhaly.
6,5%
1,9%
přímé jízdy
0,2%
překládka
17,2%
sběrná služba
70,4%
vlak
3,8% stojné zvláštní jízdy
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Obr. 7 Podíl nákladů na dopravní prostředky dle druhu dopravy
Z následujícího grafu (obrázek 7) je patrné, že největší náklady jsou vynaložené na přímé jízdy a většinu nákladů tedy nese Škoda Auto. Ale ne zrovna zanedbatelnou část tvoří stojné či sběrné služby. Je třeba mít neustále na mysli ekonomičnost každé přepravy. Každá zbytečně organizovaná přeprava se projeví ve zvýšených logistických nákladech firmy a to může ovlivnit i cenu konečného
31
produktu pro zákazníka a tedy i konkurenceschopnost produktu na trhu a následně postavení celé společnosti.
32
4 Proces systému LKW Control Systém LKW Control splňuje řadu funkcí mezi něž patří: podpora při rozhodování, interní plánování pořadí a optimalizace tras, automatická priorizace nákladních vozidel s termínovanými zásilkami, přidělování a ovlivňování časových oken na bázi webového rozhraní, apod. Samotný proces začíná vytvářením časovýc matic. Základní matice časových oken slouží jako podklad pro denní zadávání časových oken dopravcům. V této základní matici jsou trvale určená časová okna pro regulační postupy a tak nejsou k dispozici pro případné pozdější zadání pro jiné příjezdy nákladních aut. Do základní matice se vždy ukládají časová okna pro příjezd nákladních aut do řídícího místa a ne přímo na sklad. V případě, že se jedná o pravidelný příjezd na řídící místo, lze do základní matice zadat přesné časové okno nakládacího či vykládacího místa. Pro tuto eventualitu nabízí systém LKW Control pomocné nastavení. Při tvorbě základní matice se používají stejné optimalizační algoritmy jako při pozdějším (denním) výpočtu optimálních časových oken pro následující den:
po domluvě s dopravci se předem dohodne četnost a přibližné časové okno příjezdu
nákladního
auta
do
řídícího
místa
nebo
na
první
nakládací/vykládací místo.
do systému LKW Control se tato časová okna příjezdu předávají excelovou tabulkou, k tomu volitelně všechna nakládací/vykládací místa, na které má nákladní auto přijet.
systém LKW Control vypočítá „optimální“ přípustný plán pro všechna nakládací/vykládací místa s ohledem na jejich kapacitu. Částečně dojde i ke změně termínu příjezdů nákladních aut.
Manuálně lze dodatečně měnit matici definovanou v otimalizaci.
Je možné uložit či načíst základní matice.
Na základě rozdílu v kapacitách nakládacích/vykládacích míst a časových oken zarezervovaných pro regulační postupy se v základní matici vykazují poolová časová okna, která se mohou denně předávat dopravcům. Lze také stanovit volné kapacity nakládacích/vykládacích míst v určitých časových úsecích v základní matici ne jako poolová časová okna a ty blokovat.
33
Hned poté co řidič projede vrátnicí, je vozidlo zaregistrováno a získá statut „Příjezd zásilky“. V tomto okamžiku řidič nákladního vozu se ohlásí na příslušném místě (u dispečera VLO) 13. brány ve firmě Škoda Auto, a předá veškerou dokumentaci (dodací listy). Dispečer zkontroluje veškeré dokumenty a zadá je do systémů, přičemž v tomto okamžiku získá vozidlo statut „Dorazilo“. Řidič vyčká na navrácení zpracováných dodacích listů. Od této chvíle se začíná počítat náhrada za prostoj (tzv. stojné), v případě že časové okno nebude dodrženo. Jakmile řidič odevzdá dispečerovi dokumenty od zboží, obdrží od něho oproti podpisu mobilní telefon s integrovanou GPS navigací a dostane statut ,,Připraveno k odvolání“. Po vyřízení veškeré agendy, může řidič odjed na čekací místo, aby přečkal čas, než mu systém dá avízo kam jet. Systém LKW Control vypočítává předpokládaný plán pohybu nákladního auta po závodě a časová okna pro jednotlivé sklady, na které má přijet (Interní materiál Škoda Auto, a.s. Závazná specifikace – LKW control). Jakmile systém zašle řidiči zprávu do mobilního telefonu s prvním cílem, obdrží nákladní auto statut „Odvolané“. Pomocí systému GPS sdělí řidič, že dorazil na místo určení a tím získá statut „ Na vyčkávacím parkovišti/nákladním místě“. V okamčiku,
vykládky
či
nakládky,
dostane
nákladní
auto
status
,,nakládání/vykládání“. Po ukončení nakládky nebo vykládky dostane řidič ze systému informaci na mobilní telefon o dalším nakládacím či vykládacím místě nebo o nutnosti přesunout se na vyčkávací parkoviště, na které má přijet. Nákladní auto dostane status ,,Odvoláno“. V případě, že nejsou další nakládací nebo vykládací místa, na která by měl řidič přijet, tak systém LKW Control odvolá nákladní auto k odhlášení na řídící místo a obdrží status ,,Čekající na odhlášení“. Řidič přijede opět k řídícímu místu (tedy k 13. bráně), odhlásí se a vrátí zapůjčený telematický přístroj. Následně je mu přidělen status ,,Odhlášeno“ a po opuštění závodu je na vrátnici nastaven statut ,,Vyjeto“.
4.1 Přínosy optimalizace systému LKW Control Zavedením a používáním systému LKW Control přineslo bezpochyby několik zásadních inovací do systému řízení logistických procesů. Tento systém pomohl například ke snížení čekacích časů nákladních vozidel.
34
Zdroj: Interní materiály Škoda Auto
Obr. 8 Porovnání výše vyplaceného stojného před a po zavedení LKW Control
Obrázek číslo 8 ukazuje situaci před a po zavedení LKW Control. Díky systému došlo ke snížení stojného o cca14,58 mil. Kč během jednoho roku. Tedy, že firma ušetřila téměř 71 % z původní částky ve všech závodech v České republice. Jen v samotném závodě v Mladé Boleslavi se ušetřilo téměř 80 % z původní částky. Kromě snížení nákladů pomohl zjednodušit práci zaměstnanců, vyvarovat se vytížení nákladních míst, shromažďovat informace o veškerých nákladních vozidlech ve Škoda Auto. Tyto výhody nejsou jen u samotné firmy Škoda Auto, ale též u dopravců a speditérů z externích firem, kteří mají možnost za pomoci internetového portálu B2B řídit své nákladní vozy.
Do daného procesu jsou
zapojeni disponenti, pracovníci řídících nakládacích míst a řídících materiálových míst. Celý systém optimalizuje a potvrzuje časová okna online, díky tomu jsou možné jakékoliv zásahy v jakémkoliv stádiu vykládky či nakládky. Prostřednictvím systému došlo k vyrovnanému vytížení 13. brány, ale i jednotlivých skladů. Což by v dnešní době bez jakéhokoliv systému nebylo ani možné řídit. Jen za den dorazí několik stovek kamionů do závodu a víc jak polovina veze pouze materiál.
35
Při takovém množství může být zajistěna plynulost nakládky a vykládky pouze pomocí specializovaného sytému jako je LKW Control. Z pohledu dispozic a výroby je přínosem možnost určení priority u kritických dodávek., tzv. Engpass (ve výrobní logistice tento termín označuje ohrožený, kritický materiál). Disponenti, kteří mají přehled o kritickém materiálu spolu s dodavateli, organizují zvláštní jízdy s kritickým materiálem. Takové vozidlo, které je označeno Engpass je řízeno přednostně a to hned od chvíle jak dorazí na 13. bránu. Dispozice pro tyto typy dodávek vystavují ID jízdy a mají tak, přesný přehled o tom, jak je vozidlo řízeno. Další pozitivum přináší systém pro řízení prázdných obalů. Díky LKW Control dochází k plynulému odesílání obalů zpět dodavatelům bez přeskladňování. Jeden z největších přínosů, týkající se hlavně optimalizace nákladů na lidi (potažmo interní či externí zaměstnance) je minimalizace stojného (čekací doby). Stojným je míněno finační odškodnění speditéra, případně dodavatele za zdržení vozidla v závodě. Začíná se počítat od chvíle, kdy je nákladní vůz odbaven na13. bráně a je to tedy náhrada za prostoj, pokud není dodrženo časové okno. Dále LKW Control umožňuje reporting, tedy získávání dat či informací pro další analýzy či vyhodnocení. Díky takto získaným výsledkům z analýz je vidět snižování nákladů, zefektivňování práce, pracovního nasazení jednotlivých nakládkových a vykládkových pracovišť, směn, apod. Tím je vidět jak dochází k návratu počátečních investic, které firma do sytému LKW Control vložila. V daném procesu existují však i určité nevýhody. Jedna z nich je nestabilita systému. Pokud dojde k přetížení, prodlužují se odezvy nebo dokonce může dojít k výpadku systému. V takovém případě je nutné přejít na nouzový režim. Evidence všech údajů nutných pro řízení pohybu nákladních vozů se zajišťuje manuálním způsobem. Což je nejen nepříjemné, ale též to znamená více práce pro všechny pracovníky a snížení pružnosti pohybu nákladních aut.
36
5 Návrhy a doporučení Na základě provedené analýzy logistických procesů ve Škoda Auto zde formuluji několik návrhů a doporučení na zlepšení stávající situace, týkající se optimalizace zaměstnanců. Na základě provedené analýzy musím konstatovat, že firma se vydala cestou dosáhnout maximální optimalizace zaměstnanců v logistickém toku ve své firmě. V dnešní době využívá systém LKW Control, který optimalizoval pracovní sílu již na minimum. Lidský faktor se nachází již jen na 13. bráně, v samotném nákladním vozidle a pak se účastní nakládky či vykládky. Samozřejmě nesmíme zapomenout na řídící pracovníky dispozic. Zavedením systému LKW Controls došlo k neuvěřitelnému zkrácení čekacích dob a nyní je velmi těžké vyhotovit nějaká další doporučení. Nicméně se daný proces dá dále optimalizovat a tím snížit náklady a čas, který je nutný pro potřeby převozu materiálu či surovin do závodu. Mé doporučení se týká především optimalizace pracovníků na 13. bráně, kde dle mého hlediska v dnešní moderní době dochází ke zbytečné ruční administrativě. A tím souvisejícímu stojnému nákladních vozidel. Daný
návrh
by
spočíval
v tom,
že
řízení
nákladních
automobilů
bylo
již od dodavatele. Samotný dodavatel by si pořídil sám telematický přístroj, který by byl propojen se systémem LKW Control. Tedy že by dodavatelé či speditéři měli sjednocený program pro systém LKW Control ohledně přenosu dat. Díky tomu by odpadlo ruční zadávání telematických přístrojů do systému LKW Control a veškerá agenda, která tomu předchází s předáváním a vracením. Kromě toho, že by došlo k optimalizaci pracovníků 13. brány, další výhodou by byla ještě větší plynulost jízdy, možnost sledování materiálu již od dodavatele do závodu Škoda Auto. Cesta samotného nákladního vozu by vedla od dodavatele přímo do závodu, aniž by se musel zdržovat vyřizovaním jakékoliv dokumentace. Tím by došlo k ušetření celkem 18 minut stojného času. 3 minuty, které trvají na vyřízení potřebné dokumentace a předání přístroje a 15 minut se kterými je počítáno na parkování a docházku tam a zpět na 13. bránu. Snahou bylo získat i kalkulaci dané operace od firmy Škoda Auto. To se mi však bohužel nepodařilo.
37
Tato myšlenka pro prostudování materiálů nenapadla pouze jenom mě. V samotném koncernu existuje již systém Quick Check, který umožňuje řízení nákladních aut právě od dodavatele. Po zavedení tohoto systému jsem nenašla další možnou cestu optimalizace zaměstnanců, jelikož se sníží na opravdové minimum v daném procesu.
38
Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala pohybem nákladní dopravy po Škoda Auto. Cílem bylo popsání dílčích procesů spojených s pohybem nákladní dopravy po Škoda Auto a výsledná optimalizace zaměstnanců v daném procesu. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Samotná teorie vychází z teoretických pramenů z oblasti logistiky. V úvodní kapitole práce jsem popsala co je to logistika a jaké jsou její cíle, logistický proces a logistické technologie, jako jsou Kanban, Quick Response, Effecient Consumer Response, Hub and Spoke, Cross-docking a technologii JIT. Druhá kapitola se zabývá interním systémem LKW Control. Jedná se o logistický systém, který pomáhá řídit nákladní vozidla po firmě Škoda Auto s vyjímkou nákladních vozidel, která nevezou výrobní materiál a jitové díly. Jedná se o systém, který byl zaveden za účelem dosažení co nejefektivnější a nejúčelnější vykládky a nakládky. Cílem tohoto systému je nejen plynulé vykládky a nakládky, ale také optimalizace veškerých nákladů souvisejících s nákladními automobily. Nosnou částí bakalářské práce je provedená analýza logistických toků pro nákladní vozy a vysvětlení procesu LKW Control v reálném čase s přínosy. Na základě toho byl vytvořin návrh, který vede ke snížení zaměstnanců. Nejpodstatnějším přínosem zavedení tohoto systému došlo ke zkrácení čekacích dob nákladních aut, a tím ke snížení stojného. Firma Škoda Auto má přehled o vytížení jednotlivých míst určených pro vykládku a nakládku a tím ušetřila práci zaměstnancům na řídích mistech a skladových míst. Doporučení se týká další optimalizace pracovníků na 13. bráně, kde dochází ke zbytečné ruční administrativě a předávání telematického přístroje. Můj návrh firmě radí řídit nákladní vozy již od dodavatele. Tedy každý dodavatel by si pořídil telematický přístroj na vlastní náklady. Ten by byl propojen s LKW Control. Na základě toho by odpadlo ruční předávání a vrácení telematického přístroje na 13. bráně a také veškerá agenda související s dodacími listy, všechno by se posílalo pouze elektronicky. Tím by se ušetřilo 18 minut v daném procesu. Kromě toho by došlo ještě k větší plynulosti jízdy a možnosti sledování dodávek již od dodavatele až do závodu Škoda Auto. Též zmiňuji to, že po prostudování
39
interních materiálů nenapadla tato myšlenka pouze jenom mě. A samotná firma se na takový to obdobný proces v budoucnu chystá. Kromě daného návrhu jsem nenašla další možnou cestu, kde v daném logistickém procesu ušetřit pracovní sílu, jelikož je proces téměř celý automatizován s minimálním lidským faktorem.
40
Seznam literatury Černá, T., Logistický systém - LKW CONTROL.. [Bakalářská práce.] Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2009 DRAHOTSKÝ, I.; ŘEZNÍČEK, B. Logistika: Procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno : Computer Press, a.s., 2003. ISBN 80-7226-521-0. GROS, I.: Logistika, 1. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 1996. ISBN 80-7080262-6. 228s. Interní materiál Škoda Auto, a.s. – LKW Control – příručka – řídící klient WOB. [dostupné]. materiál ŠKODA AUTO a.s. Oddělení operativní logistiky Interní materiál Škoda Auto, a.s. – Příručka – LKW Control: Editor kmenových dat. [dostupné]. materiál ŠKODA AUTO a.s. Oddělení operativní logistiky Interní materiál Škoda Auto, a.s. – Příručka – závodová ochrana. [dostupné]. materiál ŠKODA AUTO a.s. Oddělení operativní logistiky Interní materiál Škoda Auto, a.s. – Quick-Check-In-für LKW control. [dostupné]. materiál ŠKODA AUTO a.s. Oddělení operativní logistiky Interní materiál Škoda Auto, a.s. – Řízení LKW Control – příručka skladového klienta. [dostupné]. materiál ŠKODA AUTO a.s. Oddělení operativní logistiky KAVKA, L.:Systémová analýza logistických procesů. [online]. [cit 2014-11-11]. Dostupné
z WWW:
http://web2.vslg.cz/fotogalerie/acta_logistica/2012/1-cislo/8-
kavka.pdf LAMBERT, D.; STOCK, J. R.; ELLRAM, L.: Logistika. 1. vyd. Praha : Computer Press, a.s., 2000. ISBN 80-7226-221-1. LAMBERT, D., STOCK, J. R. a ELLRAM, L.: Logistika. 2. vyd. Brno: CP Books, 2005. 590 s. ISBN 80-251-0504-0, KE03001. 590s. PERNICA, P.: Logistika pro 21. Století, Praha : Radix, spol. s r.o., 2004. ISBN 8086031-59-4.1095s. SIXTA, Josef a MAČÁT, Václav.: Logistika teorie a praxe, 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 315s. SIXTA, J.; ŽIŽKA, M.: Logistika – používané metody. Praha: Computer Press a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2563-2.
41
Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Úroveň řízení logistické operace………………………………………………12 Obr. 2 Základní obrazovka řídícího klienta…………………………………………...21 Obr. 3 Hlavní obrazovka skladového klienta…………………………………….......23 Obr. 4 Hlavní obrazovka kmenových dat……………………………………………..24 Obr. 5 Logistický proces ve Škoda Auto……………………………………………...27 Obr. 6 Logistický proces JIS ve Škoda Auto…………………………………………30 Obr. 7 Podíl nákladů na dopravní prostředky dle druhu dopravy………………….31 Obr. 8 Porovnání výše vyplaceného stojného před a po zavedení LKW Control..36
42
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Barbora Žáková
STUDIJNÍ OBOR
6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
NÁZEV PRÁCE
Pohyb nákladní dopravy po ŠKODA AUTO
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Petr Novotný, Ph.D.
INSTITUT
IPT – Institut ekonomiky provozu a technických věd
POČET STRAN
44
POČET OBRÁZKŮ
8
POČET TABULEK
0
POČET PŘÍLOH
0
STRUČNÝ POPIS
Cílem bakalářské práce je popsání jednotlivých procesů spojených
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
s pohybem nákladní dopravy po Škoda Auto a následně navrhnout aktivity vedoucí k optimalizaci zaměstnanců v daném procesu. V teoretické části jsou definovány základní pojmy z oblasti logistiky jako například logistika, logistický proces, logistické technologie, a dále je zde popsán systém LKW Control.V druhé části jsou použity teoretické poznatky v praktickém řešení dané problematiky ve společnosti Škoda Auto. Na základě provedené analýzy je v závěru práce uveden návrh vedoucí k další optimalizaci zaměstnanců ve společnosti Škoda Auto. Díky které by došlo k větší plynulosti procesu, a ušetřily by se další náklady na zaměstnance.
KLÍČOVÁ SLOVA
Logistika, logistické technologie, logistický proces, LKW Control.
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Barbora Žáková
FIELD
6208R088 Business Management and Production
THESIS TITLE
The movement of freight by ŠKODA AUTO
SUPERVISOR
Ing. Petr Novotný, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Production and Operations
NUMBER OF PAGES
44
NUMBER OF PICTURES
8
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
YEAR
2014
The aim of this thesis is to describe the various processes associated with the movement of freight by Škoda Auto and subsequently propose activities to optimize the employees in the process.
The theoretical part defines the basic concepts of logistics such as logistics, logistics process, logistics technology, and a description of the system LKW Control. In the second section is theoretical knowledge and a practical solution to the issues at Škoda Auto.
On the basis of the analysis, the proposal presented will lead to further the performance of employees at Škoda Auto. With that there would be greater continuity process, and would save additional staff costs.
KEY WORDS
Logistics, logistics technology, logistics process, LKW Control.
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
