ŠKODA AUTO A. S. VYSOKÁ ŠKOLA OPTIMALIZACE LOGISTICKÝCH PROCESŮ VE ŠKODA AUTO

ŠKODA AUTO A. S. VYSOKÁ ŠKOLA

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu

OPTIMALIZACE LOGISTICKÝCH PROCESŮ VE ŠKODA AUTO

Olga HADAČOVÁ

Vedoucí práce: Ing. Radek Hruška

1

ZADÁNÍ

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.

V Mladé Boleslavi, dne 12.12.2008

3

Děkuji Ing. Radkovi Hruškovi za odborné vedení bakalářské práce a poskytování rad. Dále děkuji pracovníkům oddělení VCT/4 za poskytování informačních materiálů.

4

OBSAH RESUMÉ ................................................................................................................ 7 RESÜMEE .............................................................................................................. 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ................................................... 9 1 ÚVOD ............................................................................................................... 11 2 HISTORIE FIRMY ŠKODA AUTO .................................................................... 12 3 ROLE LOGISTIKY V PODNIKU ....................................................................... 15 3.1 Pojem logistika ............................................................................................... 15 3.2 Pasivní prvky logistických systémů ................................................................ 16 3.2.1 Materiál ...................................................................................................... 16 3.2.2 Přepravní prostředky.................................................................................. 16 3.2.3 Obaly ......................................................................................................... 19 3.2.4 Odpady ...................................................................................................... 19 3.2.5 Informace ................................................................................................... 19 3.3 Aktivní prvky logistických systémů ................................................................. 20 3.3.1 Prostředky pro zdvih .................................................................................. 20 3.3.2 Prostředky pro stohování ........................................................................... 20 3.3.3 Dopravní prostředky................................................................................... 21 20 4 BALENÍ DÍLŮ ................................................................................................... 22 4.1 Požadavky na balení dílů ............................................................................... 22 4.1.1 Zabezpečení kvality balených dílů ............................................................. 22 4.1.2 Maximální množství dílů v paletě ............................................................... 23 4.1.3 Hmotnost ................................................................................................... 23 4.1.4 Ergonomie ................................................................................................. 24 4.1.5 Bezpečnost práce ...................................................................................... 25 4.1.6 Prostorové omezení u výrobních linek ....................................................... 25 4.1.7 Jednoduchá konstrukce ............................................................................. 25 5

4.2 Postup vývoje balení dílů ve Škoda Auto ...................................................... 26 4.3 Optimalizace balení do univerziálních palet ................................................... 26 4.4 Zkouška balení dílů ........................................................................................ 28 4.5 Doporučení pro realizaci ................................................................................ 36 5 ŘÍZENÍ A VELIKOST SKLADOVÝCH ZÁSOB ................................................. 38 5.1 Zásoby ........................................................................................................... 38 5.2 Druhy skladování ve Škoda Auto ................................................................... 39 5.3 Řízení materiálového toku ............................................................................. 40 5.3.1 Materiálový tok dílů vyráběných ve Škoda Auto ........................................ 40 5.3.2 Materiálový tok dílů nakupovaných od externích dodavatelů ..................... 41 5.4 Kanban........................................................................................................... 41 5.4.1 Interní kanban ............................................................................................ 41 5.4.2 Externí kanban ........................................................................................... 42 5.5 Just in time – „JIT“.......................................................................................... 42 6 UMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH KAPACIT - LISOVNY A SVAŘOVNY....................... 43 6.1 Materiálový tok mezi lisovnou a svařovnou .................................................... 44 6.1.1 Objektový tok materiálu ............................................................................. 45 6.1.2 Meziobjektový tok materiálu....................................................................... 45 6.1.3 Mezizávodový tok materiálu....................................................................... 46 6.2 Umístění lisovací linky z hlediska logistických nákladů .................................. 47 6.2.1 Varianta 1 .................................................................................................. 48 6.2.2 Varianta 2 .................................................................................................. 50 6.2.3 Zhodnocení obou variant ........................................................................... 51 7 ZÁVĚR ............................................................................................................. 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 56

6

RESUMÉ Tato práce se zabývá logistickými procesy ve Škoda Auto. Jejím úkolem je zmapovat oblast logistiky ve ŠA a zaměřit se na přepravu dílů v provozech lisovny a svařovny a navrhnout optimalizační potenciály za účelem snížení logistických nákladů. První část práce se zabývá pojmem logistika a její rolí v rámci podniku, seznamuje nás s teorií klíčových pojmů používaných ve ŠA. Druhá část práce se zabývá balením dílů, popisuje, jaké požadavky jsou z hlediska plánování balení na projektanty kladeny a jak by mělo vypadat ideální balení. Z hlediska optimalizace logistických procesů je zde navrhováno využití nového typu univerzální palety. Práce prověřuje využití této palety i na další vytypované díly a srovnává používání současných palet s navrhovanými. Třetí část se věnuje zásobám a materiálovému toku, který zásoby ovlivňují. Je zde popsáno skladování ve ŠA a technologie, které se pro zásoby využívají. Čtvrtá část mapuje umístění výrobních kapacit lisovny, svařovny a logistických ploch, kterými materiálový tok probíhá, čímž navazuje na předchozí část. Je zde navrhována optimalizace v podobě oběhového toku materiálu a vyčísleny možnosti úspor.

7

RESÜMEE Diese Arbeit beschäftigt sich mit Logistik-Prozessen in Skoda Auto a.s. Ihre Aufgabe ist das Logistikbereich in SA zu erfassen und sich auf den Bauteiltransport im Presswerk- und Karosseriebaubereich zu konzentrieren und Optimierungspotenziale zwecks Verringerung der Logistikkosten vorzuschlagen. Erster Teil der Arbeit beschäftigt sich mit dem Begriff Logistik und Ihrer Rolle im Betriebsrahmen, sie macht uns mit der Theorie der bei Skoda Auto genutzten Schlüsselbegriffe bekannt. Zweiter Teil der Arbeit beschäftigt sich mit der Bauteilverpackung, er beschreibt wie die Anforderungen hinsichtlich der Verpackung an die Projektanten gestellt werden und wie die ideale Verpackung aussehen sollte. Aus der Sicht der Optimierung der Logistikprozesse wird hier die Anwendung des neuen Universalbehältertyps vorgeschlagen. Die Arbeit überprüft die Anwendung dieses Behälters sowie weitere ausgesuchte Bauteile und vergleicht die Verwendung der jetzigen Behälter mit den Vorgeschlagenen. Der dritte Teil widmet sich Vorräten und dem Materialfluss, den die Vorräte beeinflussen. Es wird hier die Lagerung in SA und Technologie beschrieben, für die die Vorräte genutzt werden. Der vierte Teil erfasst die Platzierung der Produktionskapazitäten vom Presswerk, Karosseriebau und Logistikflächen, wo sich der Materialfluss abspielt und somit an den vorigen Teil anknüpft, Optimierungsvorschläge in der Form des Umlaufflusses macht und die Einsparungsmöglichkeiten beziffert.

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

ASAP

akciová společnost pro automobilový průmysl

AZNP

automobilové závody, národní podnik

cca.

cirka

č.

číslo

FIFO

first in - first out, první dovnitř - první ven, skladová metoda

JIT

Just in time - právě včas, logistická technologie

Kč

Korun českých

kg

kilogram

KLT

Kleinladungsträger - přepravka

KV

Kvasiny

KVS

Konstruktionsdatenverwaltungssystem - systém pro správu konstrukčních dat

L

levý

LL

lisovací linka

L&K

Laurin & Klement

LKW

Lastkraftwagen - označení pro nákladní vůz převzaté z němčiny

m

metr

M12A

označení pro lisovnu v MB

M15

označení pro lisovnu v MB

MB

Mladá Boleslav

min.

minuta

např.

například

obr.

obrázek

P

pravý

popř.

po případě

ŠA

Škoda Auto

SK 250

označení pro novou Fabii limuzínu

SK 252

označení pro novou Fabii combi

SK 258

označení pro Roomster

SK 341

označení pro Octavii limuzínu 9

SK 342

označení pro Octavii combi

SK 351

označení pro novou Octavii limuzínu

SK 352

označení pro novou Octavii combi

SK 461

označení pro nový Superb limuzínu

SK 462

označení pro nový Superb combi

tab.

tabulka

tis.

tisíc

tzn.

to znamená

UNI

univerzální

VCT/4

oddělení Plánování materiálového toku

VV

vysokozdvižný vozík

VW

Volkswagen

10

1 ÚVOD V současné době jsou automobilové podniky vystaveny stále většímu konkurenčnímu tlaku na snižování výrobních nákladů. Je proto velice důležité sledovat trendy v automobilovém průmyslu a dokázat s nimi držet krok a navíc přijít s novými nápady. Nové nápady je třeba držet v tajnosti, aby nedošlo k případnému úniku informací a zneužití jinou konkurenční firmou. Informace patří k nejcennějšímu know-how firmy a jejich ztráta by přivodila podniku nedozírné finanční následky a především ztrátu konkurenční výhody proti soupeřům na trhu. Hledají se nové způsoby, jak uspokojit zákazníka v jeho požadavcích na nové produkty, výbavu, cenu, termíny dodání atd. Konkurence na trhu nutí i management firmy Škoda Auto hledat cesty, jak co nejlépe uspět na automobilovém trhu. To vše nutí firmu lépe plánovat, rozhodovat v složitých situacích a hlavně efektivně řídit hmotné toky. Je nutné uvědomit si např. četnost a náročnost při manipulacích, týkajících se zaskladňování a vyskladňování jednotlivých dílů, skladování polotovarů, přejímky, kontroly a zaskladnění hotových výrobků, ale také rozvoz ke konečným zákazníkům. Velkým potenciálem pro úsporu nákladů je tedy také oblast logistiky. V této oblasti je možné zvyšovat efektivnost logistických procesů, optimalizovat logistické toky, zmenšovat velikost skladovacích ploch - např. díky navýšení počtu dílů v jednotlivých přepravních baleních, optimalizací velikosti těchto palet apod., dále zvyšovat produktivitu jednotlivých pracovníků a v neposlední řadě rozšiřovat spolupráci odborných logistických útvarů s oddělením technického vývoje již při raných fázích vývojového projektu vozu. Tímto procesem je možné výrazně zefektivnit výrobu a snížit náklady na logistické operace a tím zlevnit výrobu daného produktu. Ve Škoda Auto a. s. se plánováním logistiky a materiálového toku zabývají speciální oddělení zvlášť pro interní a externí logistiku. Zkušenosti získané z praktikantského pobytu v oddělení VCT/4 - Plánování materiálového toku, zabývajícího se interní logistikou, výraznou měrou přispěly k řešení úkolů, které obsahuje zadání této bakalářské práce. Tato práce se věnuje logistickým procesům ve Škoda Auto se zaměřením na provozy lisovny a svařovny a snaží se poskytnout možné návrhy na optimalizaci některých procesů. 11

2 HISTORIE FIRMY ŠKODA AUTO [11, 13, 14, 19] Škoda Auto je nejvýznamnější český výrobce automobilů. Tato firma má své hlavní sídlo v Mladé Boleslavi, kde zabírá přibližně třetinu plochy města. V Kvasinách a ve Vrchlabí se nacházejí dva její pobočné závody. Vozy s okřídleným šípem se vyrábí nejen v České Republice, ale i ve světě – v Číně, Indii, Rusku a Ukrajině. Zde probíhá buď celá výroba, nebo jen kompletace rozložených vozů…ale jak to vlastně všechno začalo? Historie mladoboleslavské automobilky začala před více než 100 lety. Koncem roku 1885 začali dva nadšení cyklisté Václav Klement a Václav Laurin opravovat a dokonce i vyrábět vlastní kola. Knihkupec Václav Klement (18651930) a mechanik Václav Laurin (1868-1938) tak založili slavnou firmu Laurin & Klement (L&K). Za první dva roky podnikání vyrobili pět druhů kol značky Slavia. V roce 1899 začala firma s výrobou prvních dvou druhů motocyklů, dříve nazývaných motorové dvoukolky, které se s úspěchem vyvážely i do ciziny. Velký zlom nastal v roce 1905, kdy firma L&K představila první automobil - model Voituretta. Po velkém prodejním úspěchu přichází i první čtyřválec a postupně další typy. V roce 1907 se rodinný podnik mění na akciovou společnost, rozšiřuje se a přestává vyrábět motocykly. Začíná se zde i s výrobou autobusů, nákladních aut, vojenských vozidel a sanitek. Po první světové válce přichází stagnace prodeje osobních automobilů. Aby se firma udržela na trhu, dochází ke sloučení se Škodovými závody v Plzni. To sice znamenalo konec značky Laurin & Klement, ale začátek firmy Škoda. Dochází k modernizaci a rozšíření výrobních prostorů a hal, vyrábějí se nové typy vozidel. V roce 1930 dochází znovu k přejmenování na Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP) a firma slaví i úspěch na mezinárodním automobilovém trhu s novým modelem Škoda Popular. V roce 1937 se automobilka stává českou jedničkou, když vyrábí skoro 7000 vozů. Vše přerušila druhá světová válka, kdy firma musela přejít na výrobu součástí zbraní a terénních vozidel. Po druhé světové válce došlo k oddělení od Škodových závodů a opětovnému přejmenování továrny, tentokrát na název Automobilové závody, národní podnik, Mladá Boleslav (AZNP). Továrna má monopolním postavení na výrobu osobních automobilů. Pracuje zde spousta výborných konstruktérů a tak 12

vznikají nové modely Škoda 1101, 1200, Spartak, Octavia, Felicia, jejichž konstrukce navazuje stále na předválečný model Škoda Popular. V roce 1964 byl vedle stávající továrny postaven nový výrobní závod. To vše kvůli velkosériové výrobě zcela nového vozu Škoda 1000, se samonosnou karosérií s motorem vzadu a pohonem zadních kol. Tento vůz byl na svou dobu velice moderní. S novým závodem se podstatně prodloužily logistické trasy, zvýšil se počet dílů potřebných pro výrobu automobilů. V této době se do popředí dostává pojem logistika a vzniká nutnost jejího plánování. Začínají se více řešit varianty logistických tras a jejich rozdílná nákladnost. Sedmdesátá léta znamenala hospodářskou stagnaci, která měla dopad i na automobilku. Průlom přichází až v roce 1987, s příchodem nové modelové řady Škoda Favorit. Favorit byl první vůz značky Škoda se samonosnou karosérií a motorem uloženým vpředu s pohonem předních kol. Favorita následoval Forman a Pick- up. Po roce 1989 si firma potřebovala v nových podmínkách tržního hospodářství zajistit konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, proto se stala dne 16. 4. 1991 součástí německého koncernu Volkswagen, což jí pomohlo i ke zvýšení objemů výroby a získání přístupu k novým moderním technologiím. V témže roce získala firma i nové jméno Škoda, automobilová akciová společnost. Název firmy se později měnil prozatím naposledy - nyní se firma tedy nazývá Škoda Auto. Škoda Auto se po značkách VW, Audi a Seat stala čtvrtou značkou koncernu. V roce 1994 začala výroba Felicie, což byl první společný projekt s VW. Skupina Škoda Auto v současnosti vyrábí celkem pět modelových řad v provedení - Fabia a Fabia Combi, Roomster (také ve verzi Scout), Octavia Tour a Octavia Tour Combi, Octavia a Octavia Combi (oboje provedení také ve verzi RS a Scout) a Superb.1 Přehled všech dříve i dnes vyráběných automobilů viz příloha č. 1. Za rok 2007 Škoda Auto vyrobila a prodala neuvěřitelných 630 032 vozů, což je nejvyšší číslo v historii firmy, a její tržby činily 211 026 mil. Kč.2

1 2

[12] [12] 13

Dnes se automobily pod značkou Škoda Auto prodávají na celém světě, účastní se významných výstav a veletrhů a získávají mnohá ocenění. Firma Škoda Auto je v současnosti bezpochyby největším českým vývozcem automobilů. Tato společnost má také nezanedbatelný vliv na trhu práce, když zaměstnává 27 753 pracovníků. [12] Škoda Auto má v Mladé Boleslavi i vlastní muzeum, vysokou školu a odborné učiliště.

14

3 ROLE LOGISTIKY V PODNIKU 3.1

POJEM LOGISTIKA Existuje celá řada definic vztahujících se k pojmu logistika. Stručně lze říci,

že se logistika zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem. Týká se všech komponentů oběhového

procesu,

tzn.

především dopravy,

řízení

zásob,

manipulace

s materiálem, balení, distribuce a skladování. Zahrnuje také komunikační, informační a řídící systémy. Jejím úkolem je zajistit správné materiály na správném místě, ve správném čase, v požadované kvalitě, s příslušnými informacemi a s odpovídajícím finančním dopadem.3 Z většiny definic vyplývá, že logistika: •

se zabývá nejen materiálovým tokem, ale i návazným informačním tokem a jejich řízením, koordinací a synchronizací,

•

se neomezuje pouze na hranice podniku, ale zabývá se uvedenými procesy již od dodavatele surovin nebo součástí do podniku a jejich cestou z podniku k odběrateli,

•

posuzuje tyto procesy z hlediska místa, času, prostoru,

•

chce dosáhnout především uspokojení zákazníků. Zvláště v novějších definicích se zdůrazňuje pružnost logistiky

•

chce dosáhnout optimálních, nikoliv jednostranně minimálních nákladů na tuto činnost. Optimum se hledá jako kompromis mezi určitým stupněm uspokojení požadavků zákazníků a mezi logistickými náklady podniku. Cíle logistiky by měly vycházet z podnikových cílů a priorit a být podřízeny

požadavkům zákazníků, protože v současné době převládá trh kupujícího a ne trh výrobce, jako tomu bylo v minulých letech. Shrneme-li výše uvedené, lze logistiku charakterizovat jako usměrňování materiálového a s ním souvisejícího informačního toku od dodavatele surovin přes výrobce až ke konečnému spotřebiteli s cílem maximálně uspokojit zákazníka při vynaložení přiměřených nákladů.4

3 4

[1, s. 1 ] [16, s.7] 15

3.2

PASIVNÍ PRVKY LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ [ 7, 9, 17] Pasivní prvky musí pomocí manipulace, přepravy nebo skladování překonat

prostor a čas. Při těchto operacích nedochází k žádným technologickým změnám. Fyzikální, chemické a další vlastnosti se nemění. Pohyb těchto pasivních prvků zabezpečují aktivní prvky - tzn. technické prostředky a zařízení. Je zapotřebí také personálu, jak z hlediska ovládání zařízení, tak i řídící činnost. Mezi pasivní prvky řadíme: • materiál, •

přepravní prostředky,

•

obaly,

•

odpad,

•

informace.

3.2.1 Materiál Při plánování logistických řetězců je důležité vědět co, kolik, jak, čím, kde a kdy má být manipulováno, přepravováno nebo skladováno. Nejjednodušší rozdělení materiálů je podle skupenství na: •

pevný,

•

kapalný,

•

plynný

S ohledem na téma této práce je vhodné se z tohoto výčtu dále věnovat zejména pevnému materiálu. Ten lze dále dělit na: •

jednotlivé kusy,

•

manipulační jednotky,

•

volně ložený materiál.

3.2.2 Přepravní prostředky Přepravní

prostředek

je

technický

prostředek,

který

spoluvytváří

manipulační nebo přepravní jednotku a usnadňuje manipulaci a přepravu. Přepravní prostředek nelze tedy zaměňovat za dopravní prostředek. Manipulační jednotka je jakýkoliv druh materiálu, který vytváří vhodnou jednotku, schopnou manipulace. S manipulační jednotkou se manipuluje jako s jedním kusem.

16

Přepravní jednotka je materiál, tvořící jednotku, způsobilou bez dalších úprav k přepravě. Mezi přepravní prostředky řadíme: •

palety,

•

bedny,

•

přepravky,

•

roltejnery,

•

kontejnery,

•

přepravníky,

•

výměnné nástavby. V automobilovém průmyslu jsou nejčastěji používané přepravní prostředky

palety, dále také roltejnery a přepravky – tato práce se zaměřuje právě na ně. 3.2.2.1 Palety Palety jsou přepravní prostředky, které slouží k manipulaci, skladování a přepravě v nich uloženého materiálu. S ohledem na zadání bakalářské práce a na náplň praktikantského pobytu ve ŠA je nutné se podrobněji zabývat právě tímto druhem přepravního prostředku. Podle provedení rozlišujeme palety: •

kovové o speciální, o univerzální;

•

dřevěné o vratné – vícecestné, o nevratné - na jedno použití – jednocestné. Všechny palety jsou konstruovány tak, aby mohly být manipulovány pomocí

vysoko a nízkozdvižných vozíků, regálových zakladačů atd. Z hlediska úspory skladových ploch je výhodou stohovatelnost palet, která je podle závazných bezpečnostních předpisů maximálně do výše 6 metrů. Z hlediska ergonomie se pod palety na různých pracovištích používají podesty. Podesta je podstavec pod paletu, který vyvýší paletu a usnadňuje tak pracovníkům vkládání a vyjímání dílů z palet. Pro lepší manipulovatelnost může být i na kolečkách.

17

Ve Škoda je logistika rozdělena na interní a externí. Tak jako je rozdělena logistika, jsou rozděleny i palety na interní a externí. Externí palety se používají pro díly nakupované od externích dodavatelů, a proto se jimi tato práce zabývat nebude. Tato práce se věnuje interní logistice a interním paletám. Interní palety jsou tedy používány pro balení dílů, vyráběných ve ŠA. Ke každé paletě, která se ve Škoda Auto používá, existuje výkresová dokumentace viz příloha č. 2. Palety se pro lepší evidenci označují výrobními štítky, na kterých je uveden výrobce, číslo výkresové dokumentace, hmotnost palety, nosnost palety, rok výroby a počet vrstev ve stohu. Ve ŠA se nejčastěji používají již zmíněné speciální a univerziální palety. Na speciálních paletách je nastříkaný název palety, číslo palety a stohovatelnost. Barevné značení speciálních palet se odvíjí od typu vozu, což umožňuje jednodušší orientaci a komunikaci viz příloha č. 3. Interní univerzální palety mají zelenou barvu. Jsou označeny číslem palety a označením majitele tzn. buď lisovny, nebo svařovny. Zvláštním druhem univerzálních palet jsou „Spezi“ palety, které mají také zelenou barvu. Jsou zvláštní tím, že mají přenastavitelná ramena a umožňují ukládání různých druhů dílů. Na všech paletách je také plastový držák, do kterého se zasouvá materiálová závěska. 3.2.2.2 Roltejnery Roltejnery

jsou

přepravní

prostředky,

které

slouží

k mezioperační

manipulaci u jednotlivých pracovišť. Pro přepravu nevyžadují (a často ani neumožňují) mechanizovanou manipulaci pomocí různých typů dopravníků a vidlicových vozíků, ale jejich pojezd je zajištěn vlastním nebo přídavným kolečkovým zařízením.5 Rozlišujeme mřížkové a plnostěnné roltejnery, uvnitř kterých jsou dělící podlážky pro ukládání více druhů materiálu. Ve Škoda Auto slouží k ukládání KLT přepravek a jako mobilní zásobník dílů na montážních pracovištích. 3.2.2.3 KLT Přepravky [19] Přepravky jsou také přepravní prostředky, které slouží k ukládání a převozu nejčastěji šroubů a jiných drobných součástek. Jsou opatřeny držadly nebo úchyty pro ruční manipulaci. Ve firmě Škoda Auto je uplatněn následující způsob využití přepravek: externí dodavatel dodá různé součástky ve velkoobjemových baleních.

5

[6, s. 22] 18

Ve skladě pracovníci logistiky rozdělí tyto balení do jednotlivých přepravek a dopraví na jednotlivá pracoviště. Zde jsou umístěny do regálů nebo do roltejnerů. 3.2.3 Obaly Z hlediska logistiky v automobilovém průmyslu má obal 4 následující funkce: •

uspořádání,

•

manipulace,

•

ochrana,

•

identifikace. Výběr vhodného balení je důležitý jak ze strany manipulace a skladování,

tak i ochrany výrobku a musí se řešit hromadně, aby se dosáhlo funkčního, ale i ekonomického optimálního stavu. Jsou na něm potřebné informační údaje - již zmiňovaný výrobní štítek, popisy a materiálová průvodka. 3.2.4 Odpady Ve Škoda Auto se používají většinou vícecestné palety, jejichž doba užívání je v praxi cca 10 let. Jestliže se daná paleta již nepoužívá, prodá se, jako druhotná surovina k recyklaci tzn. k sešrotování. Sešrotované balíky plechu se posílají do ocelárny na roztavení a poté se z této roztavené hmoty vyrábí nový plech. 3.2.5 Informace Všechny důležité informace o výrobku poskytuje obal. Jedná se o název dílu umístěného v paletě, číslo palety - tj. lisonové číslo a materiálovou průvodku. Všechny tyto poskytované informace jsou důležité pro všechny účastníky logistického materiálového toku. Pro evidenci palet ve Škoda Auto a v celém koncernu VW se používá počítačový systém Lison. Lison je obalový informační systém, který je v systému online. Lisonové číslo je číslo palety vygenerované v počítačovém programu Lison a sloužící k identifikaci palet viz příloha č. 4.

19

3.3

AKTIVNÍ PRVKY LOGISTICKÝCH SYSTÉMŮ [9, 17] Aktivní prvky zajišťují v logistických systémech netechnologické operace

spolu s pasivními prvky - popisovanými v kapitole 3.2. Mezi netechnologické operace se dají řadit následující činnosti: •

balení,

•

nakládka, překládka, vykládka,

•

přeprava,

•

uskladňování, vyskladňování,

•

kontrola, sledování, identifikace,

•

sběr, zpracování, přenos a uchování informací. Mezi aktivní prvky řadíme technické prostředky a zařízení, zajišťující výše

uvedené netechnologické operace. Nedílnou součástí aktivních prvků je i lidská složka - tzn. řídící pracovníci a obsluhující personál. Rozdělení technických prostředků: •

prostředky pro zdvih,

•

prostředky pro stohování,

•

dopravníky,

•

dopravní prostředky aj.

3.3.1 Prostředky pro zdvih Zařízení pro vertikální manipulaci břemene. Do této skupiny patří různé druhy zvedáků, jeřábů a kladkostrojů. Ve Škoda Auto se prostředky pro zdvih využívají např. pro manipulaci s nástřihy v lisovnách (mostový jeřáb) nebo jako součást převěšovacího zařízení pro manipulaci s karoseriemi z a do pobočných závodů (podvěsná jednonosníková dráha s kladkostrojem). 3.3.2 Prostředky pro stohování Zařízení, které umožňuje vertikální skladování materiálu. 3.3.2.1 Regálové zakladače Využívají se pro manipulaci s bednami nebo paletami v regálových skladech. Pomocí nich lze skladovat až do výšky 40 metrů. Jsou vhodné pro automatizaci skladových procesů. Ve Škoda Auto se využívají např. v lisovně M12A.

20

3.3.2.2 Vysokozdvižné vozíky (VV) Využívají se zejména pro manipulaci s paletami. Existují bezmotorové a motorové typy. Nejčastěji používané jsou čelní motorové vysokozdvižné vozíky, které mají naklápěcí zvedací zařízení, což umožňuje jednodušší nabírání a stabilitu palet. S ohledem na oddělení manipulace vně a uvnitř objektů se dělí také VV na vnější a vnitřní. Tyto vozíky se odlišují rozdílnou barvou pneumatik, druhem pohonu, vybavením kabiny atd. Ve Škoda Auto se používají většinou VV značky Still, které jsou od této firmy v pronájmu. 3.3.2.3 Dopravníky Dopravník je zařízení s plynulým nebo taktovým (přerušovaným) pohybem, sloužící k přesunu materiálu z bodu A do bodu B. Tyto zařízení přepravují buď přímo samotný materiál, nebo používají různé transportní prostředky – palety, přepravky, skidy aj. 3.3.3 Dopravní prostředky Dopravní prostředek uskutečňuje pohybem přepravu.6 Pro dopravu výrobku je k dispozici široká škála dopravních prostředků, které dělíme na: •

silniční,

•

kolejové,

•

vodní,

•

vzdušné,

•

nekonvenční. Při výběru vhodného typu je třeba brát v úvahu: délku přepravní trasy, druh

přepravované zboží a jeho množství, rychlost a hlavně také náklady na dopravu. 7

6 7

[8, s. 1642] [2, s. 196] 21

4 BALENÍ DÍLŮ Balení dílů je z hlediska logistiky velice důležité. Na správném balení závisí další logistické operace. 4.1

POŽADAVKY NA BALENÍ DÍLŮ

Požadavky na balení dílů jsou kladeny z hlediska: •

zabezpečení kvality balených dílů,

•

maximálního počtu dílů,

•

hmotnosti,

•

ergonomie,

•

bezpečnosti práce,

•

prostorového omezení u výrobních linek,

•

jednoduché konstrukce aj.

4.1.1 Zabezpečení kvality balených dílů Jedním z nejdůležitějších aspektů, na které je třeba hledět při vývoji balení, je zabezpečení kvality balených dílů. Při vkládání, vyjímání nebo i při přepravě nesmí docházet k deformaci dílů ani nesmí vznikat otlaky na pohledových stranách dílů. Při vývoji nové palety se provádějí transportní zkoušky, tzn., že je simulován proces, který bude s paletou později prováděn - zkouší se vkládání, vyjímání dílů, přeprava palet a hledají se případné kolize, které by zapříčinily snížení kvality balených dílů.

Do univerzálních palet se balí drobné

díly,

u

nichž

se

nejedná o pohledovou část vozu. Díly se zde vzájemně dotýkají po obou stranách.

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-1 Univerziální paleta pro díl výztuha prahu

22

Do speciálních palet se balí především

povrchové

díly

karoserie. Každý díl je od druhého oddělen mechanicky. Klapka

oddělující

díly

se

dotýká jen vnitřní strany dílu. Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-2 Speciální paleta pro díl střecha

4.1.2 Maximální množství dílů v paletě Čím více dílů se do jedné palety umístí, tím je potřeba méně palet. Dochází tedy k úspoře nákladů za další palety, k úspoře skladovací plochy a k úspoře nákladů za přepravu i manipulaci. Tento bod však samozřejmě nesmí být v rozporu s dalšími požadavky a na úkor zajištění kvality balených dílů. Je také třeba dbát na to, aby nebyla překročena celková nosnost palety. 4.1.3 Hmotnost Při manipulaci s paletou musí být dodrženy hmotnostní limity manipulačních prostředků např. nosnost vysokozdvižného vozíku. Nesmí dojít k překročení této předepsané nosnosti. Každé kilo navíc se projeví z hlediska vyššího nároku na přepravní prostředky. Se zvyšující se hmotností palety se při použití stejného VV snižuje objem (hmotnost) přepravovaného materiálu, případně musí být použit VV s vyšší nosností, což má za následek vyšší náklady. Hmotnost obalu se projeví také na ceně palety. Čím více materiálu je spotřebováno, tím je paleta dražší.

23

4.1.4 Ergonomie Z hlediska ergonomie musí být splněny požadavky co nejjednodušší manipulace s díly při zakládání a vyjímání. Zjednodušeně lze říci, že optimální manipulace je ve výšce mezi koleny a rameny pracovníka viz příloha č. 5. Pokud není možno zajistit manipulaci v ideální ergonomické poloze, je třeba např. paletu umístit na podestu (viz obr. 4-4) nebo KLT přepravky do roltejnerů nebo regálů.

U palety pro zadní díl podlahy na vůz Roomster, bylo uložení dílů posunuto do horní části palety,

aby

ergonomická

byla

dosažena

poloha

pro

vyjímání dílů.

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-3 Ergonomicky upravená paleta

Pokud

paleta

manipulaci ideální

pozici,

podesty

pod

neumožňuje v ergonomicky využívají palety,

se

popř.

podesty pod palety s kolečky viz obr. 4-4.

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-4 Paleta na podestě s kolečky

24

4.1.5 Bezpečnost práce Při manipulaci nesmí vznikat riziko úrazu. Jako ochrana před možným vznikem drobného zranění (oděru) slouží ochranné rukavice popř. další ochranné osobní prostředky. Z hlediska bezpečnosti práce je také důležité dodržovat stanovenou nosnost a stohovatelnost palet. Při manipulaci VV je nutné dodržovat nejvyšší možný počet pro převoz palet a maximální povolenou rychlost. Další bezpečnostní předpisy vztahující se na pohyb osob ve skladech, jsou součástí školení pracovníků a bývají také zaneseny do návodek a upozornění umístěných přímo v logistických prostorech. 4.1.6 Prostorové omezení u výrobních linek Někdy je nutné zohlednit tento požadavek i na úkor počtu dílů v paletě, tzn. že v jedné paletě pak může být i několik různých dílů.

Z důvodu malého prostoru u výrobní

linky

byla

optimalizována např. paleta pro podélník přední (pro vůz Superb),

ve

které

se

nacházejí 2 druhy dílů podélník levý a pravý

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-5 Paleta pro podélník přední

4.1.7 Jednoduchá konstrukce Jednoduchost konstrukce souvisí s pořizovací cenou přepravních palet a také s prostředky na údržbu. Čím jednodušší konstrukce, tím se dá paleta vyrobit s nižšími náklady a pro pracovníky je tím jednodušší a rychlejší zakládání a vyjímání dílů.

25

4.2

POSTUP VÝVOJE BALENÍ DÍLŮ VE ŠKODA AUTO Všechny díly, pro které je třeba navrhnout balení, jsou v datech k dispozici

v systému KVS (KVS je systém pro správu konstrukčních dat v koncernu Volkswagen). Paleta z KVS slouží k modelování balení dílů v 3D konstrukčním programu. Po navržení polohy dílů v paletě jsou návrhy odsouhlaseny dotyčnými pracovníky, projektanty a budoucím uživatelem. Po předběžném schválení se konstruuje 3D model palety a kreslí se technická dokumentace pro její výrobu. Dále je zadána výroba prototypového vzorku palety, který je podroben transportním zkouškám, ověření bezpečnosti práce a schválení budoucího uživatele palety. Po schválení prototypu se zadává výroba sériových palet. 4.3

OPTIMALIZACE BALENÍ DO UNIVERZIÁLNÍCH PALET Tato kapitola bude prověřovat potenciál zvýšení počtu dílů v univerzální

paletě. Při realizaci projektu Roomster byla vyvinuta UNI paleta, umožňující ukládat díly do dvou vrstev. Tato paleta byla původně určena pro díl kryt kola přední viz obr. 4-6.

Univerzální paleta pro kryt kola přední pro vůz Roomster č. palety 508 835

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-6 Paleta pro kryt kola přední

Do této palety se vejde dvojnásobný počet dílů, takže dochází k nepochybné úspoře nákladů na pořízení palet, na skladování, na přepravu i na manipulaci.

26

Úkolem optimalizace je prověření použití palety i na jiné díly. Z důvodu snahy o optimalizaci logistických nákladů bylo prověřeno použití této palety i na dalších 8 vybraných dílů (viz. tab. 4-1) lisovaných v lisovně M15 a ukládaných do UNI palet. V lisovně M15 se většina dílů ukládá do větších UNI palet 501 559 a 501 561 (viz obr. 4-7). Důvodem je univerzálnost těchto palet- dají se použít jak na větší, tak i menší díly. Při ukládání menších dílů není paleta zcela využita. Díly se nedají skládat do vyšších sloupců, protože pak již dochází k deformaci níže uložených dílů a borcení sloupců při přepravě. Proto bylo navrženo optimalizační řešení na použití dvoupatrové palety.

Tab. 4-1 Vytypované díly z lisovny M15

Číslo dílu 3T0 803 165 5J6 809 411 5J6 809 412 5J7 809 411 5J7 809 412

1 2 3 4 5

Typ vozu SK 461 SK 250/2 SK 250/2 SK 258 SK 258

6 7 8

SK 250/2/8 5J0 809 179 SK 250/2/8 5J0 809 555 SK 250/2 5J6 809 629/630

Název dílu Příčník Kryt kola zadní L Kryt kola zadní P Kryt kola zadní L Kryt kola zadní P Výztuha příčníku Příčná stěna horní Výztuha prahu L/P

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Škoda Auto

27

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-7 Rozměry a ceny univerzálních palet

4.4 ZKOUŠKA BALENÍ DÍLŮ Každý typ dílů byl zkušebně uložen do univerzální dvoupatrové palety a byla provedena transportní zkouška, při které se zjistilo, zda je ukládání daných dílů do této palety reálné, tedy jestli nedochází ke snížení kvality převážených dílů. Při zkušebním ukládání bylo také důležité brát v úvahu nosnost palety, která činí 1000 kg. Tato podmínka se projevila u dílu výztuha příčníku, kde se do palety nedalo uložit více dílů, díky jejich hmotnosti. V následujících tabulkách jsou porovnávány důležité údaje o balení dílů v současných paletách a v navrhovaných dvoupatrových paletách.

28

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Škoda Auto Obr. 4-8 Paletizace pro díl 3T0 803 165

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Škoda Auto Obr. 4-9 Paletizace pro díl 5J6 809 411

29



30



31


Zdroj: upraveno dle interních materiálů Škoda Auto Obrázek 4-15 Paletizace pro díl 5J6 809 629/630

32

Zkouška balení výše uvedených osmi vybraných dílů z lisovny M15 dopadla úspěšně. Pro šest typů dílů je navrhovaná dvoupatrová paleta naprosto ideální optimalizační řešení. Uložení do dvoupatrové palety se nedoporučuje pro díl výztuha příčníku (viz obr. 4-13) - z důvodu neefektivního zvýšení počtu dílů v paletě a vysoké hmotnosti. Druhým dílem, pro který se nehodí navrhovaná paletizace, je díl výztuha prahu. Důvodem je špatná manipulace při zakládání a vyjímání dílů. Tab. 4-2 shrnuje, kolik je potřeba aktuálně používaných palet na 1 lisovací dávku a kolik by bylo potřeba dvoupatrových palet, kdyby se změnilo balení. Dále je zde uvedena stávající plocha, kterou palety zabírají a plocha, kterou by zabrala nová paletizace. V dalších sloupcích je spočítána úspora palet a úspora plochy při použití

nových

palet.

Poslední

sloupec

zachycuje

doporučení,

které

z navrhovaných dílů do nových palet balit a které ne. V posledním řádku je vypočtena celková úspora palet a celková úspora čisté skladové plochy. Řádky označené červeným obličejem se do celkového propočtu nezapočítávají, protože u těchto dílů by stejně ke změně paletizace nedošlo. Tab. 4-2 Porovnávací tabulka

Dílů v současné paletě

Počet palet

Plocha v m2

Dílů v dvoupatr. pal.

Počet pal.

Plocha v m2

Úspora palet

Úspora plochy v m2

1

120

9

3,84

320

4

1,92

5

1,92

2

150

30

9,6

300

15

5,76

15

3,84

3 4 5

150 150 150

30 27 27

9,6 10,8 10,8

300 300 300

15 14 14

5,76 6,48 6,48

15 13 13

3,84 4,32 4,32

6

600

14

3,84

623

13

3,84

1

0

7

300

27

9,6

350

23

7,68

4

1,92

8

400

10

4,32

nelze

-

-

0

0

65

20,16

CELKEM

Výsledek, doporučení Ano J Ne L

J J J J J L J L

Zdroj: vlastní zpracování

Úspory použití nové paletizace vyplývající z tab. 4-2 jsou zjevné již na počtu ušetřených palet a plochy. Změnou paletizace by došlo k úspoře 65 palet a více jak 20 m2 skladové plochy. Další úspory by představovalo snížení počtu jízd VV při manipulaci a snížení nákladů za přepravu do Kvasin. Tyto úspory jsou znázorněny v následujícím výpočtu viz tab. 4-3 a schématu viz obr. 4-15. 33

Schéma logistických toků a přepravních nákladů Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4-10 Schéma logistických toků a přepravních nákladů

34

Tab. 4-3 Výpočet úspor přepravních nákladů


Z předchozích výpočtů vyplývají úspory na přepravě mezi lisovnou, skladovou plochou, svařovnou a přepravou do Kvasin 340 433,- Kč za rok.

35

4.5

DOPORUČENÍ PRO REALIZACI Změna stávající paletizace by mohla proběhnout dvěma způsoby. Buď

rekonstrukcí

současně

používaných

palet,

nebo

výrobou

nových

palet.

Rekonstrukce stávající paletizace by stála dle prověřených nabídek 40% pořizovací ceny původní palety viz tab. 4-4. Tab. 4-4 Ceny paletizace

Současně Cena současně používaná používané palety paleta

Cena rekonstrukce současné palety

Navrhovaná dvoupatrová paleta

Cena navrhované palety

501 559

7 740,- Kč

3 096,- Kč

Bez označení

12 050,- Kč

501 561

7 480,- Kč

2 992,- Kč

508 835

12 240,- Kč


Tab. 4-5 Porovnání cen paletizace

Současná paletizace

Rekonstrukce současné paletizace

Č. palety

Počet palet

502 301

9

5 060,- Kč

45 540,- Kč

501 559

87

7 740,- Kč

673 380,- Kč

501561

54

7 480,- Kč

403 920,- Kč

∑

1 122 840,- Kč

Cena/ks

Cena celkem

501 559

57

3 096,- Kč

176 472,- Kč

501 561

28

2 992,- Kč

83 776,- Kč

∑

260 248,- Kč

Bez označení

57

12 050,- Kč

602 500,- Kč

508 835

28

12 240,- Kč

342 720,- Kč

∑

945 220,- Kč

Nové dvoupatrové palety


36

Tab. 4-5 ukazuje, kolik stála současná paletizace a kolik by stála změna na novou paletizaci buď rekonstrukcí současné paletizace, nebo výrobou zcela nových palet. Při stavu, kdy není využití pro současnou paletizaci, by bylo tedy nejlepším řešením rekonstrukce současných palet - tzn. vestavba patra. Náklady na rekonstrukci, které činí 260 248,- Kč, by se mohly financovat z úspory režijních nákladů uspořených na přepravě, které činí 340 433,- Kč. Návratnost projektu by tedy byla méně než 1 rok. Nesmí být také opomenuta úspora více jak 20 m2 logistických skladových ploch. Tato optimalizace je tedy považována za efektivní.

37

5 ŘÍZENÍ A VELIKOST SKLADOVÝCH ZÁSOB Ve všech moderních podnicích je snaha o co nejmenší skladové zásoby. Vysoké skladové zásoby s sebou nesou riziko znehodnocení a váží kapitál, který by jinak mohl být investován a zhodnocován. 5.1

ZÁSOBY Za zásoby se považují především suroviny, materiál rozpracovaný do

různého stupně nebo hotové výrobky uložené na skladě.8 Ve výrobě se zásoby často udržují mezi jednotlivými výrobními operacemi v rámci závodu z toho důvodu, aby se předešlo výpadkům výroby, pokud by došlo k poruše důležité součásti zařízení, nebo proto, aby se zachovala plynulost výroby, neboť ne všechny výrobní operace probíhají stejným tempem. Vytváření zásob v rámci výrobního komplexu umožňuje dosahovat maximální úspornosti výroby v tom ohledu, že nedochází k přerušování práce. Podniky se ve zvýšené míře zaměřují na vyváženost a plynulost výrobních procesů tak, aby se minimalizovala nebo zcela vyloučila potřeba zásob ve výrobě. Zejména se jedná o iniciativy založené na systémech Just in Time nebo Kanban9, které budou podrobněji popsány níže. Zásoby umožňují hladký průběh výroby, pohotové dodávky, konstantní vytížení kapacit, možnost překlenutí poruch aj. – na druhé straně však zakrývají potenciálně poruchové procesy, nedostatečnou pružnost systémů, zmetky, chybné kapacitní propočty atd. hlavně však vážou značné finanční prostředky.10 Dle účelu rozlišujeme: •

Běžnou zásobu - to je takové množství, které zaručuje plynulý provoz v technologickém toku či procesu, který počíná zásobou v mateřském skladu (cca 5 dní) a neustále se doplňuje v návaznosti na odběr plánované výroby. Je v ní zohledněna také procentuální rezerva.

•

Pojistnou zásobu - jde o nejmenší možné množství, které se udržuje nad rámec běžných zásob a stále zaručuje provoz v technologickém výrobním toku (plánované odstávky lisovací linky, plánovaná dovolená u dodavatelejiž nefunguje systém odběru a doplnění dle běžné zásoby. V takovémto případě se pouze zásoba odčerpává.)

8

[1, s.16] [5, s. 114] 10 [4, s. 27] 9

38

5.2

DRUHY SKLADOVÁNÍ VE ŠKODA AUTO

Mezi nejpoužívanější druhy skladování ve ŠA patří: •

Blokové skladování - v bloku je uskladněno více palet od stejného materiálu. Pro tento typ skladování je potřeba větší sklad, protože každý typ materiálu má určený svůj blok a i když je již část zásob odebrána a čeká se doplnění, není možné zde ani prozatímně uložit jiný druh materiálu viz obr. 5-1.

Zdroj: interní materiály Škoda Auto Obr. 5-1 Layout M15

•

Regálové skladování - v každé buňce regálu je umístěna 1 paleta s materiálem viz obr. 5-2.

Zdroj: interní materiály Škoda Auto Obr. 5-2 Layout M12

•

Chaotické skladování - v řadě a ve sloupci je stejný druh paletizace, ale více druhů materiálu. Tento typ skladování není sice moc přehledný, ale šetří místo. Je vhodný pro menší sklady.

39

ŘÍZENÍ MATERIÁLOVÉHO TOKU

5.3

Řízení materiálového toku zahrnuje správu surovin, součástek, vyrobených dílů, balících materiálů a zásob ve výrobě, což je velice důležité pro celkový logistický proces.11 Pro příjem zboží, skladování a přepravu k pracovišti musí být optimální tok materiálu zajištěn tak, aby se manipulace s paletami a přepravní cesty minimalizovaly. Všechny díly, každý pohyb s díly (uskladnění, vyskladnění) a stav kvality je systematicky evidován. 5.3.1 Materiálový tok dílů vyráběných ve Škoda Auto Proces výroby začíná v lisovně. Výroba jednotlivých dílů probíhá po různých lisovacích dávkách. Lisovací raznice pro daný díl se nasadí na lis 1x za 25 dní, z toho vyplývá velikost výrobní dávky, kterou je třeba nalisovat na pokrytí výroby. Velikost lisovací dávky závisí na: •

době výměny lisovacího nástroje

•

velikosti skladových ploch, které jsou k dispozici

•

počtu lisovacích nástrojů, které se střídají na daném lisu a rychlosti lisování daného dílu

•

počtu palet

Doba výměny lisovacího nástroje je neproduktivní čas a proto není možné měnit nástroje zbytečně často. Musíme mít však na mysli, že stejný počet velkých dílů např. postranice zabere podstatně větší prostor než menší díly jako např. dveře a proto je potřeba velké díly lisovat po nižších dávkách, ale zato častěji než menší díly. V každé lisovně je umístěno několik lisovacích linek. Každý lis lisovací linky lisuje určité díly a má svoji kapacitu, to znamená, kolik může udělat maximálně zdvihů za den. Ke každé lisovací lince jsou naváženy prázdné palety, do kterých jsou nalisované díly ukládány. Na každou paletu je umístěna průvodní závěska lisovny viz příloha č. 6. Materiál je v paletách VV přepravován od jednotlivých linek na skladovací místa v logistických plochách a založen buď do blokového úložiště skladu, nebo do regálového zakladače (uskladněna celá lisovací dávka). Odtud je pak podle odvolávek svařovny vyskladňován metodou FIFO - tedy materiál, který byl uskladněn nejdříve, je při odvolávce vyskladněn jako první. Při výdeji materiálu na výrobní linku provede operátor odtržení spodní 11

[4, s. 182] 40

části závěsky, která se předá skladníkovi skladu na proúčtování. Vrchní část závěsky zůstává na paletě pro další identifikaci na výrobní lince. VV převážejí palety na místo 1. svařovací operace a odtud odvezou prázdné palety. Tyto palety jsou převezeny na úložiště prázdných palet a jsou připraveny k převozu zpět do lisovny. 5.3.2 Materiálový tok dílů nakupovaných od externích dodavatelů Někdy se vyplatí díly nakupovat od externích dodavatelů - při použití různých principů, jak mít jen nízké zásoby. Takovou uplatňovanou metodou ve Škoda Auto je např. metoda Kanban nebo Just in Time (tyto metody vysvětlují kapitoly 5.4 a 5.5). Materiál jde od dodavatele na LKW s průvodními papíry (dodací list). Při příjezdu na sklad se z LKW složí materiál, zkontroluje se fyzická skutečnost s dodacím listem. Položky dodacího listu se zaznamenají do logistických systémů a vytiskne se průvodní závěska materiálu typu C (viz příloha č. 7) a materiál se zaskladní do skladu. Při výdeji materiálu na výrobní linku provede operátor odtržení spodní části závěsky, která se předá skladníkovi skladu na proúčtování. Vrchní část závěsky zůstává na paletě pro další identifikaci na výrobní lince. 5.4

KANBAN [15] Kanban - japonský termín pro kartu nebo štítek je bezzásobová technologie,

jejímž účelem je mít co nejmenší množství materiálu ve skladu nebo na výrobní lince. Škoda používá 2 typy Kanbanu - interní a externí. 5.4.1 Interní Kanban U výrobní linky jsou umístěny gravitační regály, do kterých se naváží minimum materiálu ze skladu (cca 2-3 hodiny produkce) na kanbanové karty, které obsahují číslo dílu, počet přepravek gravitačního regálu, adresa gravitačního regálu, adresa úložiště ve skladu viz příloha č. 8. Princip Kanbanu: operátor logistiky posbírá Kanban karty, odložené výrobním pracovníkem po odběru přepravky s materiálem. Operátor zajede do daného skladu na dané úložiště dle adresy na Kanban kartě, odebere přepravku s materiálem a provede odtržení skladové závěsky. Kanban kartu založí do držáku přepravky a po vychystání všech sebraných kanbanových karet odjíždí na výrobní linku dle adresy uvedené na této kartě a rozveze přepravky s materiálem do 41

určených gravitačních regálů. U každého regálu zároveň posbírá prázdné přepravky, které ve skladu třídí dle druhu na podlážky. 5.4.2 Externí Kanban Pro úsporu místa ve skladech se zavedl externí Kanban, kdy se do skladu odvolává přímo od dodavatele minimální množství zboží (cca 24 hodin dle spotřeby výrobní linky). V dohodnutý čas se odesílá dodavateli počet objednaných přepravek s materiálem. Dodavatel naloží dle faxové objednávky přistavené LKW, vytvoří dodací list a materiál odešle do firmy Škoda. Každé LKW odjíždějící od firmy vlastní průvodní kanbanovou kartu, která obsahuje název dodavatele a časové kanbanové okno. Tato karta umožňuje LKW zrychlené vyřízení papírů na 13. bráně (brána určená pro vjezd LKW) a ve skladech. LKW najíždí na sklady na přesně stanovené kanbanové okno, kde ho obsluha skladu složí a provede zapříjmování materiálu do logistických systémů. Další průběh je již stejný jako u Kanbanu interního. 5.5

JUST IN TIME – „JIT“ JIT je nejznámější logistická technologie. Spočívá v uspokojování poptávky

po určitém materiálu ve výrobě nebo po určitém hotovém výrobku v distribučním článku jeho dodáváním „právě včas“, tj. v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech podle potřeby odběratele. Dodávají se malá množství, co možná v nejpozdějším okamžiku. Dodávky jsou velmi časté a díky tomu se mohou na sebe v logistickém řetězci navazovat jen s minimální pojistnou zásobou. Zásoby se udržují na dobu i několika hodin.12 Ve Škoda Auto je pro vysokovariantní díly využívaná specifická metoda nazývaná Just in Sequence. Jedná se o metodu JIT, jen s tím rozdílem, že jednotlivé díly jsou dodávány již v přesně stanovené sekvenci. Externí dodavatel dostává informaci o výrobní sekvenci z kontrolního bodu a vychystává díly v pořadí podle typu a barvy dílu např. nárazníky, zrcátka, volanty, sedačky. Pozice v paletě i palety mají pořadová čísla. Na pracovišti zástavby dílu se setká daný díl s vozem, pro který byl objednán. Dodavatel zodpovídá za materiál až do doby přistavení k výrobní lince. Tato metoda se ve Škoda Auto využívá na konečné montáži vozu.

12

[1, s. 90] 42

6 UMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH KAPACIT - LISOVNY A SVAŘOVNY

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Obr. 6-1 Layout závodu Škoda Auto v Mladé Boleslavi

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Obr. 6-2 Layout závodu Škoda Auto v Kvasinách

43

Na obrázcích 6-1 a 6-2 je znázorněno umístění lisoven, svařoven a logistických ploch v závodech v Mladé Boleslavi a Kvasinách. Z hlediska logistiky a logistických toků je důležité rozmístění výrobních objektů, mezi nimiž probíhá materiálový tok. Ideální materiálový tok je bez zbytečných skladových zásob a přeprav. 6.1

MATERIÁLOVÝ TOK MEZI LISOVNOU A SVAŘOVNOU Umístění výrobních kapacit má vliv na délky materiálových toků a tím i na

cenu logistických činností. Tato kapitola se s ohledem na zadání věnuje materiálovému toku vybraných velkoobjemových dílů karoserie z lisovny do svařovny viz tab. 6-1. Tok těchto dílů je logisticky nejnáročnější. Tab. 6-1 Materiálový tok vybraných dílů karoserie Typ vozu

Název dílu

Palet pro výrobu/den

objem (m3/den)

Lisování ( výroba)

skladování

svařování (spotřeba)

typ toku

SK351/352

boční dveře

137

395

M15

M12

M12

B

SK351/352

rám dveří

165

1 296

M15

M12

M12

B

SK351/352

střecha

149

375

M15

M12

M12

B

SK351/352

kapota

39

112

M12

M12

M12

A

SK461/462

boční dveře

18

62

M15

M15

Kvasiny

C

SK461/462

rám dveří

66

455

M15

M15

Kvasiny

C

SK461/462

střecha

29

97

M15

M15

Kvasiny

C

SK258

boční dveře

31

72

M15

M15

Kvasiny

C

SK258

rám dveří

52

329

M15

M15

Kvasiny

C

SK258

Střecha

16

54

M15

M15

Kvasiny

C

SK258

kapota

13

42

M15

M15

M14

A

SK250/2

boční dveře

136

261

M15

M15

M14

A

SK250/2

rám dveří

154

1 035

M15

M15

M14

A

SK250/2

střecha

77

222

M15

M15

M14

A

SK250/2

kapota

69

224

M15

M15

M14

A

SK341/342

boční dveře

107

308

M12

M12

M12

A

SK341/342

rám dveří

37

285

M12

M12

M12

A

SK341/342

Střecha

21

60

M12

M12

M12

A

SK341/342

kapota

17

54

M12

M12

M12

A

Typ toku A Typ toku B Typ toku C

3

2 604 m /den 3 2 066 m /den 3 1 069 m /den

Zdroj: upraveno dle interních materiálů

44

6.1.1 Objektový tok materiálu Tok typu A odpovídá objektovému toku materiálu viz obr. 6-3.

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 6-3 Objektový tok materiálu

U modelu objektového toku materiálu se nachází lisovna, skladová plocha i svařovna ve stejné hale. Palety s díly tedy neopouští prostor mezi lisovnou a svařovnou. Nárok na skladování při tomto typu toku materiálu činí 100%. Díly se nalisují v lisovně a okamžitě po naplnění palety se odvážejí od výběhového pásu vysokozdvižným vozíkem do skladu, kde se uskladní a podle potřeby jsou přímo ze skladu přepravovány vysokozdvižnými vozíky do svařovny. Při cestě zpět veze VV prázdné palety ze svařovny a zaskladní je na uvolněnou plochu po plných paletách. Tím dochází k úspoře plochy, nákladů na přepravu a také k úspoře personálu. Objektový tok materiálu je z hlediska logistiky naprosto ideální. Objem materiálového toku typu A vybraných dílů (viz tab. 6-1) činí 2 604 m3/den. 6.1.2 Meziobjektový tok materiálu Tok typu B odpovídá meziobjektovému toku materiálu, který probíhá v rámci areálu MB viz obr. 6-4.

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 6-4 Meziobjektový tok materiálu

45

U modelu meziobjektového toku materiálu se nachází lisovna a svařovna v jiné části závodu, proto je zde zapotřebí meziobjektové přepravy nákladními vozy. V lisovně je pouze odkládací plocha, kde se palety uskladňují na co možná nejkratší dobu před přepravou do skladu. Sklad plných palet i sklad prázdných palet se nachází ve stejné hale jako svařovna- zde se již využívá přeprava pomocí vysokozdvižných vozíků. Z celkového počtu palet je třeba uskladnit přibližně 80% na logistických skladových plochách a pro zbylých přibližně 20% se uvažuje, že palety jsou „na cestě“ a není třeba pro ně uvažovat logistické plochy. Z tohoto modelu vyplývají vyšší logistické náklady na skladování a přepravu a z toho pramenící potřeba vyššího počtu personálu. Objem materiálového toku typu B vybraných dílů (viz tab. 6-1) činí 2 066 m3/den. 6.1.3 Mezizávodový tok materiálu Tok typu C odpovídá mezizávodovému toku materiálu viz obr. 6-5.

Zdroj: vlastní zpracování Obr. 6-5 Mezizávodový tok materiálu

U modelu mezizávodového toku materiálu se nachází lisovna a svařovna v jiném závodu, proto je zde zapotřebí mezizávodové přepravy nákladními vozy. Tento typ materiálového toku je logisticky nejnáročnější, protože zde dochází k velkému množství logistických operací. Díly nalisované v lisovně v MB se musí nejprve převozit do skladu, odkud jsou později nakládány na LKW a převáženy do skladu v Kvasinách. Z tohoto skladu jsou poté podle odvolávek převáženy VV do svařovny. Ze svařovny jsou vyváženy prázdné palety do skladu prázdných palet a odtud poté nakládány na LKW a převáženy zpět do skladu prázdných palet v MB. Při lisování daného dílu jsou prádné palety naváženy do lisovny. Z celkového počtu palet je třeba uskladnit přibližně 80% na logistických skladových plochách a pro zbylých přibližně 20% se uvažuje, že palety jsou „na cestě“ a není třeba pro ně

46

uvažovat logistické plochy. Z tohoto modelu vyplývají vysoké logistické náklady na skladování a přepravu a z toho pramenící potřeba vyššího počtu personálu. Objem materiálového toku typu C vybraných dílů (viz tab. 6-1) činí 1 069 m3/den. Při plánování dalších projektů by se mělo využívat co nejvíce objektového toku, protože ten je z hlediska logistických nákladů nejvýhodnější. 6.2

UMÍSTĚNÍ LISOVACÍ LINKY Z HLEDISKA LOGISTICKÝCH NÁKLADŮ V současné době se ve Škoda Auto plánuje nákup nové těžké lisovací linky.

V úvahu přicházejí dvě možnosti umístění této lisovací linky - v závodě v Mladé Boleslavi nebo v Kvasinách. Podle umístění se na nové lisovací lince budou vyrábět díly spotřebovávané v KV nebo v MB. Jelikož mezizávodová přeprava dílů mezi lisovnou a svařovnou je velice nákladná, je navrhováno optimalizační řešení v podobě objektové přepravy. Toto řešení má tedy dvě varianty- nová lisovací linka v MB nebo v KV. Úkolem je zjistit, která varianta je z hlediska logistických přeprav hotových výlisků výhodnější.

47

6.2.1 Varianta 1 Variantu 1 představuje umístění nové lisovací linky v závodu v MB. Nabízí se řešení rozšíření lisovny M12A. Do této rozšířené části by se koupila těžká linka, což by umožnilo přesun lisování dílů SK 351/352 z lisovny M15 a tím by došlo ke změně z meziobjektového toku dílů na objektový materiálový tok, protože tyto díly se dále skladují i svařují v M12. Přepravy, které by tímto přemístěním odpadly, znázorňuje obr. 6-6.

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Obr. 6-6 Přeprava výlisků mezi objekty M15 a M12

V lisovně M15 je lisováno na těžkých linkách celkem 13 dílů SK 351/352 (podrobný přehled viz příloha č. 9 – červeně zakroužkované díly a příloha č. 10), které se převáží do logistického skladu v M12 a poté se svařují v tomtéž objektu ve svařovně. Přepravy jsou hrazeny v hodinové sazbě. Tyto díly by se lisovaly na nové lisovací lince v M12A a přepravy by tudíž odpadly. V tab. 6-2 bylo vypočítáno, kolik stojí roční meziobjektová přeprava těchto dílů. Přeprava postranic byla počítána zvlášť od ostatních dílů, z důvodu jiného počtu převážených palet na LKW.

48

Tab. 6-2 Výpočet roční meziobjektové přepravy přes hodinové sazby M15 - M12 A postranice lim 1 200 30 4,8 510 Liaz návěs 3 170 816,000 4,877

M15 - M12 A postranice com 1 200 30 4,8 392 Liaz návěs 3 131 628,800 4,877

11. Čas vykládky a nakládky palet v min.

2487,270

1911,784

Celkový čas přeprav v min. Časové ztráty (10%) Celkový přepravní čas v min. Dispoziční časový fond min./den Počet vozidel výpočtově Počet vozidel Cena provozu Kč/hod. Cena provozu Kč/den Cena provozu v tis. Kč/rok

3303,270 330,327 3633,597 1221 2,98 3 394 28 368 2 222

2540,584 254,058 2794,642 1221 2,29 3 394 28 368 2 222

1. Trasa tam a zpět 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Délka m Rychlost km/h Čas v min. Počet přepravených palet Typ vozu ( 13,6 x 2,4 x 2,7) Palet/vůz Počet přeprav Čas jízdy v min. Vykl. plné a nakl. prázd. pal. v min.

Název položky 1. Trasa tam a zpět 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Délka m Rychlost km/h Čas v min. Počet přepravených palet Typ vozu (13,6 x 2,4 x 2,7) Palet/vůz Počet přeprav Čas jízdy v min. Vykl. plné a nakl. prázdné pal. v min. Čas vykládky a nakládky pal. v min. Celkový čas přeprav v min. Časové ztráty (10%) Celkový přepravní čas v min. Dispoziční časový fond min./den Počet vozidel výpočtově Počet vozidel Cena provozu Kč/hod. Cena provozu Kč/den Cena provozu v tis. Kč/rok

Přeprava mezi M15 - M12 A blatníky 1100 30 4,4 456 Liaz návěs 12 38 167,200 4,877 2223,912 2391,112 239,111 2630,223 1221 2,15 3 394 28368 2222

Přeprava mezi Přeprava mezi M15 - M12 A M15 - M12 A dveře střecha, před. dv. 1100 1100 30 30 4,4 4,4 408 487 Liaz návěs Liaz návěs 12 12 34 41 149,600 180,400 4,877 4,877 1989,816 2375,099 2139,416 2555,499 213,942 255,550 2353,358 2811,049 1221 1221 1,93 2,30 2 3 394 394 18912 28368 1481 2222

Cena provozu celkem: 10 369 000,- Kč/rok


Umístěním lisovací linky do M12 by tedy odpadly náklady na přepravu ve výši 10 369 000,- Kč za rok. 49

6.2.2 Varianta 2 Druhá varianta by se týkala nákupu těžké linky do závodu v Kvasinách. To by znamenalo v Kvasinách postavit lisovnu, protože tam žádná zatím není. Tím by mohlo dojít k přesunutí lisování např. dílů na SK 258 a SK 461/462 z těžké linky z lisovny M15 v MB do nové lisovny v KV. Tato lisovna by byla nejspíše umístěna vedle svařovny a na ní navazující logistické plochy, čímž by také došlo ke změně z mezizávodového materiálového toku na tok objektový. Přepravy, které by tím odpadly, znázorňuje obr. 6-7.

Zdroj: upraveno dle interních materiálů Obr. 6-7 Přeprava výlisků mezi M15 a KV

V lisovně M15 je lisováno na těžkých linkách (32 a 34) celkem 22 dílů SK 258 a SK 461/462 (podrobný přehled viz příloha č. 9 – modře zakroužkované díly a příloha č. 10). Nalisované díly v paletách jsou VV přepravovány od jednotlivých LL na skladovací místa v hale M15 (uskladněna celá lisovací dávka). Následně, dle e-mailových odvolávek, se díly (jednodenní zásoba) převáží do skladu u svařovny v Kvasinách. V následující tab. 6-3 bylo vypočítáno, kolik stojí roční mezizávodová přeprava těchto dílů. Přeprava postranic byla počítána zvlášť od

50

ostatních dílů, z důvodu jiného počtu převážených palet na jednom LKW. Přepravy jsou hrazeny v cenách jedné jízdy MB – KV – MB, která činí 5 300,- Kč. Tab. 6-3 Výpočet roční mezizávodové přepravy přes počet LKW/den 1.

Trasa tam a zpět

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Počet přepravených palet Typ vozu (2,6 x 3,5 x 5,2) Palet/vůz Počet přeprav Cena 1 okruhu Cena provozu Kč/den Cena provozu v tis. Kč/rok

Pol. č.

Název položky

1.

Trasa tam a zpět

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Počet přepravených palet Typ vozu (2,6 x 3,5 x 5,2) Palet/vůz Počet přeprav Cena 1 okruhu Cena provozu Kč/den Cena provozu v tis. Kč/rok

M15-KV M15- KV postranice Superb postranice Roomster 66 52 LKW LKW 16 16 5 4 5 300 5 300 26 500 21 200 6 228 4 982

Přeprava mezi M15-KV ostatní Superb 64 LKW 32 2 5 300 10 600 2 491

Přeprava mezi M15- KV ostatní Roomster 88 LKW 32 3 5 300 15 900 3 737

Cena provozu celkem: 17 438 000,- Kč/rok Zdroj: upraveno dle interních materiálů

Umístěním lisovací linky do Kvasin by tedy odpadly náklady na přepravu ve výši 17 438 000,- Kč za rok. 6.2.3 Zhodnocení obou variant Z výpočtů vyplývá, že druhá varianta – umístění nové těžké lisovací linky v Kvasinách je z hlediska logistických nákladů výhodnější a proto doporučovaná. Výpočet však neřeší další aspekty, které vstupují do problematiky výstavby lisovny. Aby bylo vyhodnocení úplně kompletní a mohlo se pro něj rozhodnout, bylo by třeba zohlednit ještě investiční náklady na výstavbu a provozní náklady v obou místech. Tuto problematiku ovšem tato práce neřeší.

51

7

ZÁVĚR Dnešní konkurenční prostředí nutí podniky mimo jiné i ke snižování

logistických nákladů. Cílem této práce bylo navrhnout potenciální optimalizační řešení logistických toků, čímž může podnik ušetřit velké množství dosavadních nákladů, vezmeme-li v úvahu četnost a náročnost všech logistických operací. Tato práce nabízí dvě možná řešení úspor. První z nich se vztahuje k balení dílů. Z hlediska logistiky je tato operace velice důležitá. Proto je na ni kladeno mnoho požadavků, které jsou popsány v kapitole 4. Pro osm vybraných dílů je zde navrhováno použití speciální univerzální palety, která umožňuje ukládání dílů do dvou vrstev. Tato paleta byla původně vyvinuta pro díl kryt kola přední pro vůz Roomster. Každý z těchto osmi navržených dílů byl zkušebně zabalen do této palety. Byla provedena transportní zkouška a došlo se k závěru, že by tato paleta vyhovovala pro šest z nich, přičemž by došlo k nepochybné úspoře 65 palet a tím k úspoře 20,16 m2 skladové plochy. Další úspory by se týkaly snížení počtu jízd vysokozdvižných vozíků a jízd LKW – což bylo vyčísleno na 340 433,- Kč ročně. Tato částka by pokryla náklady na rekonstrukci současně používaných palet, která by činila 260 248,- Kč. Návratnost projektu by tedy byla méňe než jeden rok. Nová paleta splňuje všechny požadavky na balení dílů a má veškeré předpoklady k úspěšnému zavedení do praxe a k sériovému používaní nejen pro těchto šest navržených dílů. Postupně by mělo dojít k odzkoušení palety i pro další díly jiných modelů a v ostatních lisovnách. Dalším návrhem, který řeší možnost optimalizace logistických procesů, se zabývá kapitola 6. V současné době se uvažuje o nákupu těžké lisovací linky. Tato práce se zabývá možností jejího umístění. Porovnává dvě varianty jejího umístění – 1. varianta je v Mladé Boleslavi rozšířením lisovny v M12 A, při čemž by došlo k přesunu dílů SK 351/352 lisovaných v M15, které se poté svařují v M12. Druhá varianta je umístění do Kvasin, což by ale znamenalo postavení celé nové lisovny, protože tam zatím žádná není. To by znamenalo přesun dílů SK 258 a SK 461/462 z M15 do nové lisovny do Kvasin. Tyto díly se zde ve svařovně dále svařují. U obou variant by odpadly náklady na přepravu, protože by došlo ke změně materiálového toku z meziobjektového (u var. 1) a mezizávodového (u var. 2) na objektový tok materiálu. Náklady ušetřené přemístěním lisování dílů z M15 na novou lisovací linku by v případě první varianty činily 10 369 000,- Kč ročně a 52

v případě druhé varianty 17 438 000,-Kč. Z hlediska logistických nákladů je tedy výhodnější postavení lisovací linky v Kvasinách. Nejsou zde však zohledněny žádné další faktory, které by toto rozhodnutí mohly značně ovlivnit. To by mohl být dobrý námět pro případnou navazující práci.

53

SEZNAM LITERATURY [1]

DRAHOTSKÝ, I. a ŘEZNÍČEK, B. Logistika: Procesy a jejich řízení. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-521-0

[2]

GROS, I. Logistika. 1. vyd. Praha : VŠCHT, 1996. ISBN 80-7080-262-6.

[3]

Interní materiály Škoda Auto a.s.

[4]

JEŘÁBEK, K. Logistika. Praha: ČVUT, 2000. ISBN 80-01-01823-7.

[5]

LAMBERT, D. M., STOCK, J. R. a ELLRAM, L. M. Logistika. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-221-1.

[6]

Logistika: Měsíčník Hostpodářských novin. Č. 11. Praha: 2005. ISSN 1211-0957.

[7]

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. vyd. 1. díl. Praha: Radix, 2005. ISBN 80-86031-59-4.

[8]

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 1. vyd. 3. díl. Praha: Radix, 2005. ISBN 80-86031-59-4.

[9]

SIXTA, J. a MAČÁT, V. Logistika: Teorie a praxe. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3.

[10]

SIXTA, J. Jak napsat a obhájit bakalářskou práci. Mladá Boleslav: Škoda Auto Vysoká škola, 2004. ISBN 80-239-4117-8.

[11]

Škoda Auto a.s. [online]. [cit. 8. 11. 2008]. Dostupné z: .

[12]

Škoda Auto a.s. [online]. [cit. 8. 11. 2008]. Dostupné z: < http://new.skodaauto.com/CZE/Documents/vyrocni_zpravy/skoda_auto_annual_report_2007 _%20CZ_FINAL.pdf >.

[13]

Škoda Auto a.s. [online]. [cit. 8. 11. 2008]. Dostupné z: .

[14]

ŠkodaPS [online]. [cit. 8. 11. 2008]. Dostupné z: .

[15]

TOMEK, G. a VÁVROVÁ, V. Řízení výroby. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-891-1.

54

[16]

VANĚČEK, D. a KALÁB, D. Logistika: 1. díl: Řízení dodavatelského řetězce, doprava. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Zemědělská fakulta, 2004. ISBN 80-7040-653-4.

[17]

VANĚČEK, D. a KALÁB, D. Logistika: 2. díl: Úvod, řízení zásob a skladování. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – Zemědělská fakulta, 2004. ISBN 80-7040-653-4.

[18]

Materialfluss und Logistik in Automobilbau und Zulieferindustrie: Konzepte – Beispiele – Erfahrungen. Stuttgart: VDI, 1991. ISBN 3-18-090911-0.

[19]

Wikipedie – Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 8. 11. 2008]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Auto>.

55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

Přehled všech dnes i dříve vyráběných automobilů

Příloha č. 2

Výkresová dokumentace

Příloha č. 3

Barevné značení palet

Příloha č. 4

Lison

Příloha č. 5

Ergonomie pro optimální manipulaci s břemeny

Příloha č. 6

Materiálová závěska

Příloha č. 7

Závěska typu C

Příloha č. 8

Kanbanová karta

Příloha č. 9

Přehled výlisků lisovaných na jednotlivých LL v M15

Příloha č. 10

Seznam výlisků - LL 32 a 34 v M15

56

PŘÍLOHA Č. 1 – PŘEHLED VYRÁBĚNÝCH AUTOMOBILŮ

Zdroj: ŠkodaPS [online]. [cit. 8. 11. 2008]. Dostupné z: .

57

PŘÍLOHA Č. 2 – VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE

Zdroj: interní materiály Škoda Auto

58

PŘÍLOHA Č. 3 – BAREVNÉ ZNAČENÍ PALET

Zdroj: interní materiály Škoda Auto 59

PŘÍLOHA Č. 4 - LISON

Zdroj: LISON Intranet Portal [online]. [cit. 5. 12. 2008]. Dostupné z: .

60

PŘÍLOHA Č. 5 – RUČNÍ MANIPULACE S BŘEMENY


PŘÍLOHA Č. 6 – MATERIÁLOVÁ PRŮVODKA


62

PŘÍLOHA Č. 7 – MATERIÁLOVÁ ZÁVĚSKA „TYPU C“


63

PŘÍLOHA Č. 8 – KANBANOVÁ KARTA


64

PŘÍLOHA Č. 9 – LISOVACÍ LINKY S VÝLISKY V M15


PŘÍLOHA Č. 10 – SEZNAM VÝLISKŮ - LL 32 A 34 V M15


66

ŠKODA AUTO A. S. VYSOKÁ ŠKOLA OPTIMALIZACE LOGISTICKÝCH PROCESŮ VE ŠKODA AUTO

Recommend Documents