Tok obal ve firm ŠKODA AUTO a. s

Aleš Vondra, DiS

Tok obal ve firm ŠKODA AUTO a. s.

ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finan ní management


Aleš VONDRA, DiS

Vedoucí práce: Ing. Ji í Lubina, Ph.D.

Aleš Vondra, DiS


ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR

Aleš Vondra, DiS

STUDIJNÍ OBOR

6208R163 Podniková ekonomika a finan ní management Tok obal ve firm ŠKODA AUTO a. s.

NÁZEV PRÁCE

VEDOUCÍ PRÁCE

Ing. Ji í Lubina, Ph.D.

INSTITUT

IPT

PO ET STRAN

59

PO ET OBRÁZK

32

PO ET TABULEK

2

PO ET P ÍLOH

2

STRU NÝ POPIS

Bakalá ská práce se zabývá analýzou toku obal ve firm ŠKODA AUTO a. s. a sledováním odchylek v obalovém toku. P ed samostatnou analýzou obalového toku je definován pojem logistika, cíle, len ní a její vlivy. Dále je vysv tlen pojem balení v etn rozd lení druh obal . Hlavní pozornost je v nována p ípadové studii, která kompletn mapuje obalový tok ve firm ŠKODA AUTO a. s. Po vyhodnocení toku obal byla vytipována problémová místa v procesu a vzneseny návrhy na ešení vybraných problém . Z p ípadové studie vyplynula možnost zjednodušení evidence obal prost ednictvím RFID technologie a elektronického vyhodnocování odchylek v logistickovýrobním et zci.

KLÍ OVÁ SLOVA

balící p edpis, obal, normy VDA, odchylky v toku obal , RFID ip

ROK ODEVZDÁNÍ

2010

Aleš Vondra, DiS


ANNOTATION AUTHOR

Aleš Vondra, DiS

FIELD

6208R163 Business economics and financial management Package flow in the company ŠKODA AUTO a. s.

THESIS TITLE

SUPERVISOR

Ing. Ji í Lubina, Ph.D.

INSTITUTE

IPT

YEAR

NUMBER OF PAGES

59

NUMBER OF PICTURES

32

NUMBER OF TABLES

2

NUMBER OF APPENDICES

2

2010

SUMMARY

The bachelor work discourses the analysis of the package flow in the company ŠKODA AUTO a. s. and the monitoring of package flow deviation. There is defined the conception of the logostics, its objectives, structure and effects before the separate package flow analysis. Further there is explicated the conception of the packaging included package classification. The main attention is paid to a case study completely charting the package flow in the company ŠKODA AUTO a. s.. After the package flow evaluation there were marked the process problem areas and there were propounded the solution of selected problems. From the case study there resulted a possibility for package records simplification by means of the RFID technology and the elektronic deviation evaluation in the logistical production chain.

KEY WORDS

packing regulation, packing, VDA regulations, package flow deviation, RFID chip

Aleš Vondra, DiS

Prohlašuji,


že

jsem

bakalá skou

práci

vypracoval

samostatn

s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.

Prohlašuji, že citace použitých pramen je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva

(ve

smyslu

zákona

.

121/2000

Sb.,

o

právu

autorském

a o právech souvisejících s právem autorským).

V Mladé Boleslavi, dne 3. 12. 2010

……………………………… 3

Aleš Vondra, DiS


Pod kování

Tímto bych cht l pod kovat panu Ing. Ji mu Lubinovi, Ph.D. za odborné vedení bakalá ské práce a pracovník m jednotlivých útvar

firmy ŠKODA AUTO a. s. za

as, který mi v novali p i odborných konzultacích a za poskytování podklad pot ebných k vypracování této práce. 4

Aleš Vondra, DiS


OBSAH Seznam použitých zkratek ...................................................................................... 6 1 Úvod ....................................................................................................................... 8 2 Logistika – definice pojm ................................................................................... 9 2.1. Cíle, len ní a vlivy logistiky ................................................................................9 2.2. Balení ................................................................................................................14 3 Analýza toku obal ve firm ŠKODA AUTO a. s. ............................................. 19 3.1. Obaly ve firm ŠKODA AUTO a. s. ...................................................................19 3.2. Po ízení obal

...................................................................................................21

3.3. Balící p edpis .....................................................................................................21 3.4. Tok obal ...........................................................................................................22 3.5. Zaslání zásilek nekompletních balících jednotek ...............................................25 3.6. Poplatek za užívání obal ..................................................................................26 3.7. Inventura ............................................................................................................27 3.8. Trendy v obalech ...............................................................................................28 4 Odchylky v toku a evidenci obal

..................................................................... 31

5 P ípadová studie ................................................................................................. 40 6 Nápravná opat ení .............................................................................................. 47 6.1. Evidence obal ..................................................................................................47 6.2. Evidence odchylek p i dodávkách obal ............................................................55 7 Záv r .................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ..................................................................................... 60 ílohy .................................................................................................................... 61

5

Aleš Vondra, DiS


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BM

Behältermanagement

BP

Balící p edpis

CMR

Mezinárodní nákladní list

DFÜ

Elektronický dodací list

DL

Dodací list

EDI

Electronic Data Interchange – vým na elektronických dat

EDIFACT

Electronic Data Interchange for Administration, Commerce and Transport – elektronická vým na dat pro správu, obchod a dopravu

ELPO

Expedi ní list prázdných obal

EPC

Electronic Product Code – norma zakódování informací do RFID tagu

FB

Frachtbrief

GLT

Grossladungsträger

HF

Vysoká frekvence

KHz

Kilohertz – jednotka kmito tu

KLT

Kleinladungsträger

KPML

Konzern Prozess Monitoring Logistik – koncernový systém pro sledování odchylek v logisticko-výrobním et zci

KPPO

Karta popisu poškozených obal

KT

Kalendá ní týden

LF

Nízká frekvence

LISON

LadungsträgerInformationsSystemONline – logistický systém

LOGIS

Logistický systém

MAT

Elektronický dodací list

MHz

Megahertz – jednotka kmito tu

MP

Metodický pokyn

NA

Nákladní automobil

OE

Obalová evidence

RFID

Radiofrekven ní identifikace

SAP

System Application Produkt – centrální firemní informa ní systém 6

Aleš Vondra, DiS


SOB

Systém ob hu obal

TSB

Systém pro tvorbu dodacích list dle normy VDA 4939

UHF

Velmi vysoká frekvence

VDA

Verband der Automobilindustrie – svaz automobilového pr myslu

VLO

Operativní logistika

VW

Volkswagen

W01

Typ a po et KLT/GLT/KARTON není dle DL

W04

Typ KLT/GLT není podle BP

W05

Poškozené obaly a proložky

W06

Paleta zrezlá

W07

Paleta ušpin na, zevnit ušpin na

W09

Typ a po et vík / podlážek není dle DL

W18

Staré výlepy na obalu

W19

Výlepy plošn nalepeny na obalu

W20

Výlepy na palet / balící jednotce nejsou k dispozici

W21

Výlepy na každém KLT nejsou k dispozici

W22

Výlep není kompletní

7

Aleš Vondra, DiS


1 ÚVOD Tématem bakalá ské práce je Tok obal

ve firm ŠKODA AUTO a. s. Toto téma

jsem si vybral z d vodu své sou asné pracovní pozice – koordinátor Operativní logistiky ve firm ŠKODA AUTO a. s. Úkolem této bakalá ské práce je zmapovat tok obal , vytipovat problémová místa a navrhnout opat ení, které by vedly ke zjednodušení procesu, úspo e pracnosti, pop . prov ení nasazení nových informa ních technologií p i evidenci obal . Bakalá ská práce je rozd lena na sedm kapitol v etn úvodu a záv ru. Teoretická ást se ve druhé kapitole zabývá definováním obecných pojm , jako jsou definice logistiky, její cíle a len ní, definování pojmu obal a jeho typy. Ve t etí kapitole analyzuji Tok obal

v logisticko-výrobním et zci ve firm ŠKODA

AUTO a. s. Ve tvrté kapitole mapuji možné odchylky v toku a evidenci obal . Pátá kapitola se zabývá p ípadovou studií, tj. analýzou pohybu obal od dodavatele k zákazníkovi v etn zp tného odeslání. V poslední kapitole navrhuji a prov uji nápravná opat ení, která mají za cíl snížit pracnost a zjednodušit evidenci obal , pop . zjednodušit a zrychlit evidenci odchylek i dodávkách obal do firmy.

8

Aleš Vondra, DiS


2 LOGISTIKA – DEFINICE POJM Pojem logistika je v dnešní dob všeobecn znám. V tšina lidí si pod tímto slovem edstaví p epravu i skladování materiálu. Logistika je ale mnohem komplexn jší. Pat í sem plánování, ízení a kontrola tok

materiálu a obal

po ínaje vývojem,

nákupem, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka kon e tak, aby byly spln ny požadavky trhu p i minimálních nákladech a kapitálových výdajích. Asi nejvýstižn ji lze logistiku definovat jako ízení materiálového, informa ního i finan ního toku s ohledem na v asné spln ní požadavk

finálního zákazníka

s ohledem na nutnou tvorbu zisku v celém toku materiálu. P i pln ní pot eb finálního zákazníka napomáhá již p i vývoji výrobku, výb ru vhodného dodavatele, odpovídajícím zp sobem ízení vlastní realizace pot eby zákazníka (p i výrob výrobku),

vhodným

p emíst ním

požadovaného

výrobku

k

zákazníkovi

a v neposlední ad i zajišt ním likvidace moráln i fyzicky zastaralého výrobku [9]. V historii používali pojem logistika nejd íve

tí filozofové, pozd ji se vyskytoval

v aritmetice a znamenal praktické po ítání s ísly. Již od 9 st. je možné setkat se s tímto pojmem ve vojenství. Logistika zajiš ovala veškeré pot eby vojska, zásobování potravou, zbran mi, municí, logisti tí d stojníci p ipravovali vojenské akce, kontrolovali pohyby vojenských jednotek apod. [2].

2.1. Cíle, len ní a vlivy logistiky Cíle logistiky musí být odvozeny z celopodnikové strategie a pomáhat plnit cíle podniku. Zárove

však musí zabezpe it p ání zákazník

dle požadované úrovn ,

a to vše p i minimálních nákladech. Základním cílem logistiky je optimální uspokojování pot eb zákazník . Zákazník je nejd ležit jším lánkem celého et zce. Od n j vychází informace o požadavcích na zabezpe ení dodávky zboží a s ní souvisejících služeb. U zákazníka také kon í logistický et zec zabezpe ující pohyb materiálu a zboží [8].

9

Aleš Vondra, DiS


Zdroj: SIXTA, J. a MA ÁT, V.

Obr. 1 – D lení a priorita cíl logistiky Z obrázku je patrné, že nejd ležit jší cíle tvo í cíle vn jší a výkonové. Ty se zam ují na uspokojování p ání a pot eb zákazník . Jako p íklad lze uvést zvyšování objemu prodeje, zkrácení dodacích lh t, zlepšení spolehlivosti a úplnosti dodávek a zlepšení flexibility. Protože faktor

asu je v logistice nejd ležit jší ukazatel, zabezpe ení

spolehlivosti a úplnosti dodávek nabývá na významu. Pokud na sebe logistického et zce p esn odstranit, pop ípad

lánky

navazují, lze s výjimkou minimálních pojistných zásob

minimáln

drasticky snížit nároky na skladování a tímto

dosáhnout úsporu v nákladech. Cíle, které se orientují na snižování náklad p i spln ní vn jších cíl nazýváme cíle vnit ní. Logistické náklady výraznou m rou ovliv ují konkurenceschopnost podniku a jeho úsp šnost na trhu. Proto se manaže i logistiky snaží snižovat náklady na zásoby (vázanost kapitálu), dopravu, manipulaci a skladování, ale i na výrobu a ízení. Výkonové cíle logistiky zabezpe ují požadovanou (optimální – není d ležité vždy dosahovat maximální úrove služeb pro ur itého zákazníka) úrove služeb tak, aby požadované množství materiálu i zboží bylo u správného zákazníka, ve správném množství, druhu, jakosti, na správném míst a ve správném okamžiku [8]. Tato idea je dále rozvíjena a ozna ována jako 7S, všech sedm podmínek – Správné zboží i služba, ve Správné kvalit , u Správného zákazníka, ve Správném množství, na

10

Aleš Vondra, DiS


Správném míst , ve Správném okamžiku a za Správnou cenu je nutné splnit a nelze je od sebe odd lit. Ekonomickým cílem je zabezpe ení t chto služeb s p im enými náklady, které jsou vzhledem k úrovni služeb minimální. V praxi jejich vyšší úrove dává nad ji na v tší zájem zákazník , sou asn opa

však zvyšuje náklady, které na zákazníky p sobí

. Proto se snaží zabezpe it logistické služby s optimálními náklady. Tyto

náklady pak odpovídají cen , kterou je ješt zákazník ochoten za kvalitu zaplatit [8]. Logistiku lze

lenit podle r zných kritérií. Nejznám jší

len ní je uvedeno na

obrázku.


Obr. 2 – D lení logistiky Makrologistika se zabývá logistickými et zci, které jsou nezbytné pro výrobu ur itých výrobk

od t žby surovin až po prodej a dodání zákazníkovi. Její pohled tedy

ekra uje hranice jednotlivých podnik

a n kdy i dokonce stát . Jinými slovy

makrologistika se zabývá soubory logistických et zc

spjatých s ur itou ucelenou

finální produkcí indukovanou velkou spole ností, a to v maximálním možném rozsahu. Mikrologistika se zabývá logistickým systémem ur ité organizace nebo dokonce její ástí (pr myslový závod, jednotlivý objekt nebo jednotlivý sklad). Jiným zp sobem 11

Aleš Vondra, DiS


lze popsat mikrologistiku jako disciplínu, která se zabývá logistickými

et zci

pr myslového závodu nebo mezi závody v rámci jednoho podniku. Na obrázku je uveden jako zvláštní skupina logistický podnik. Logistický podnik nejlépe charakterizuje jednoduchá definice. Logistický podnik realizuje p evážnou (stále v tšího rozsahu) ást logistických et zc vn ur ité organizace, tj. realizuje propojení mezi dodavatelem a zákazníkem. Náplní podnikové logistiky je usm

ování všech logistických proces v oblasti zájmu

výrobního podniku. Jde zde tedy o následující základní innosti: Nákup základního i pomocného materiálu, polotovar a díl ích výrobk od subdodavatel (logistika zásobování) ízení toku materiálu podnikem (vlastní výrobní logistika v užším slova smyslu – vnitropodniková logistika) Dodávky výrobk k zákazník m (logistika distribuce) [8]. Logistické ízení se týká toku materiálu a obal z místa vzniku do místa spot eby. Uplatn ní logistiky se netýká pouze výrobních podnik , ale i podnik ostatních jako jsou t eba nemocnice

i banky. Vždy i tyto instituce pot ebují být zásobovány

režijními zásobami s ohledem na optimalizaci náklad a vysokou kvalitu služeb. Rozhodnutí, která jsou p ijata v oblasti ízení tok , ovliv ují úrove servisu a tak i kone ného zákazníka.

V p ípad

zákaznického

neefektivního zabezpe ení toku

materiálu a obal není výroba schopna vyráb t produkty ve správný okamžik a za požadovanou cenu. Nedostatek správného materiálu i obal vede ke zpomalování výroby, k jejím výpadk m, zvýšeným náklad m a též k nár stu pracnosti p i ešení a odstra ování problém . Logistika je tedy innost komplexní, která zasahuje i do ostatních útvar .

12

Aleš Vondra, DiS



Obr. 3 – Oblast vlivu logistiky ízení toku materiálu a obal obvykle zahrnuje tyto innosti: 1) P edvídání materiálových a obalových požadavk 2) Zjiš ování zdroj materiálu a obal v etn jejich získávání 3) Doprava a skladování materiálu a obal do spole nosti 4) Monitorování stavu materiálu a obal Cílem ízení této oblasti je ešit problémy z celopodnikového hlediska a také z tohoto pohledu proces optimalizovat. Mezi hlavní cíle pat í zajišt ní vysoké kvality služeb, optimalizace náklad , nízká vázanost kapitálu v zásobách materiálu a obal .

13

Aleš Vondra, DiS


Smyslem logistického ešení je posunout tento bod co možná nejdále proti sm ru hmotného toku, tj. co nejblíže k dodavatel m, tak aby rozhodující ást et zce byla ízena podle objednávek. Podmínkou je však dodržení zákazníka.

asu reakce na p ání

Podnik musí vyhledávat možnosti pro reengineering a pro neustálé

zlepšování na základ

porovnání skute ného a plánovaného (pot ebného) výkonu

[8].

2.2. Balení Slovo obal má n kolik význam . V obecném významu znamená ochrannou vrstvu. Obaly jsou rozd lovány do 3 základních skupin: a) Spot ebitelské obaly b) Manipula ní obaly c) P epravní obaly Ke klasickým funkcím obal

pat í jeho manipula ní a ochranná funkce. Obal má

chránit výrobek p ed zni ením v pr

hu jeho cesty distribu ním et zcem. Obal také

vytvá í jistou p ekážku proti jeho zcizení. Aby bylo dosaženo požadovaného stupn ochrany, je t eba zvolit vhodnou konstrukci obal

a materiál.

stanovení pot ebného stupn ochrany, protože pro v tšinu výrobk ochrana efektivní. Pro volbu stupn ehkost.

Rozhodující je není absolutní

ochrany je významná hodnota zboží a jeho

ím je hodnota zboží v tší a zboží k eh í, tím se více vyplatí v novat

prost edky na jeho ochranu p ed zni ením. Dokonce u velmi drahých výrobk náchylných na mechanické poškození se m že vyplatit jeho i tém

absolutní

ochrana [4]. Pro konstrukci obalu je rozhodující také prost edí, v n mž se obal s výrobky pohybuje. Zdrojem nebezpe í poškození je doprava, skladování i manipulace. Pokud dopravujeme zboží vlastními prost edky, je pohyb zboží pod naší kontrolou. Jiná je situace v p ípad

nájmu p epravních služeb. Tam tuto kontrolu ztrácíme, výrobky

mohou projít n kolika transitními sklady, pro jejich dopravu m že být využito více vozidel. Proto lze formulovat jednoduché pravidlo:

ím menší kontrola, tím vyšší

stupe ochrany zboží [4]. Krom

konstrukce obal

je d ležitý i zp sob upevn ní výrobku v obalu. Proto se

používá spousta fixa ních materiál

jako vlna, p nový polystyren atd., které mají 14

Aleš Vondra, DiS


zabránit nežádoucímu pohybu výrobku a tak jeho poškození. P i stohování obal sobí statické tlaky, proto je pot eba znát stohovatelnost obalu, která je závislá na hmotnosti výrobk , konstruk ním

ešení obalu a použitém materiálu. Riziko

poškození p i transportu se snižuje též vhodným upevn ním obalu na ploše dopravního prost edku. Nové požadavky, které by m ly p epravní a manipula ní obaly spl ovat (týká se zejména obal spot ebních): Výrobek musí být prezentován už v p epravním obalu. D vody jsou z ejmé každému návšt vníkovi velkých prodejen. Výrobky nejsou umis ovány do regál

ve spot ebitelských, ale p ímo v upravených p epravních obalech.

Estetickou a marketingovou funkci musí proto zastávat i p epravní obal. Formulace tohoto požadavku má ekonomické d vody – dochází k úsporám manipula ních náklad v prodejnách. P epravní obaly musí být otev ené, nebo snadno otvíratelné. Kartonové krabice nemají horní

ást, nebo je odstranitelná odtrhovací páskou.

Výsledkem je op t snížení pracnosti. Výrobky musí být v p epravním obalu v jediné vrstv . To usnad uje ozna ování spot ebitelských obal

cenovkami, zboží se snadno vyjímá

z p epravního obalu, je snadná kontrola obsahu obalu. Hmotnost p epravních a manipula ních balení by nem la p ekro it 12 až 15 kg. D vodem jsou p edpisy na ochranu zdraví pracovník , kdy je ve stále více zemích omezována hmotnost b emen, která lze manuáln manipulovat. Obaly musí mít vhodnou barevnost. Opouští se tradi ní sv tle hn dá barva karton , kartony mají na povrchu barevnou vrstvu. Jde o podporu propagace výrobk už v p epravních obalech a jejich estetický vzhled. P ední strana p epravního obalu je strana nejužší. Tím lze dosáhnout co nejefektivn jšího využití prodejních ploch, v regálech lze vedle sebe umístit co nejvíce výrobk . Minimální doba trvanlivosti musí být umíst na také na p epravním obalu a musí být dob e itelná EAN árové kódy mají být na p epravních obalech na p ední a jedné podélné stran

(n kdy i na dn ) pro usnadn ní automatizace skladovacích a

manipula ních operací 15

Aleš Vondra, DiS


Otev ené obaly musí být dostate

pevné, aby nedošlo k jejich poškození

Materiál použitý na konstrukci by m l vyhovovat požadavk m na snadnou recyklovatelnost použitých obal . Proto zcela p evažuje lepenka a papír. Moderní obaly jsou už ozna ovány jako recyklovatelné a stupe

jejich

recyklovatelnosti dosahuje až 90 %. Rozm ry p epravních a manipula ních obal

mají být v souladu s normami

ISO. Doporu ené kombinace ší ky š a hloubky h podle norem ISO jsou v následujícím p ehledu v mm (rozm r 400 x 600 je základní varianta) [4]. Tab. 1 – Doporu ené rozm ry

Druhy obal epravky, úložné bedny Klasické p epravní obaly jsou v tšinou nevratné. Pro efektivní manipulaci s vratnými spot ebitelskými obaly, zejména sklenicemi na nápoje a pro usnadn ní meziopera ní dopravy kusových polotovar , díl

ve výrob

je používáno nejr zn jších typ

epravek a úložných beden. Sortiment výrobk takto p epravovaných je velmi pestrý od potravin (ovoce, zelenina, nápoje), p es elektronické sou ástky, náhradní díly až po železá ské zboží. Materiálem pro jejich konstrukci je kov, plastické hmoty a v n kterých p ípadech i lepenka. Paletizace a kontejnerizace Paletizace a kontejnerizace surovin a zboží pat í k významným prvk m zvyšování efektivnosti pohybu výrobk . Termínem kontejner ozna ujeme obecné spojení více transportních obal

do jednoho celku, který je pak jako takový dopravován

a skladován. Vedle toho jsou jako kontejnery ozna ovány i p epravní obaly pro dopravu tekutin, sypkého zboží zejména mezinárodn

normalizované p epravní

kovové sk ín . Za kontejner lze považovat také vhodné spojení n kolika transportních obal .

16

Aleš Vondra, DiS


Palety, plošiny Palety, nebo jim podobné plošiny, slouží k ukládání p epravních obal

do v tších

celk . Zatím v tšinou d ev né palety jsou nahrazovány odoln jšími paletami z recyklovaných plastických hmot. Mají mezinárodn normalizovaný tvar a rozm ry. Jsou používány palety vyhovující norm ISO a menší "Europalety". Pokud lze s paletami manipulovat ze všech stran, používá se ozna ení " ty cestné", pokud jen ze dvou stran, jde o palety "dvoucestné". Používaným materiálem pro jejich výrobu je ezivo, lisovaný d evní odpad, kov, plastické hmoty a v poslední dob lisovaný papírový odpad. Palety z lisovaného d evního odpadu jsou dalším p íkladem snahy používat nevratné obaly. Paleta z tohoto materiálu se snadno po použití rozláme a dále zpracuje jako surovina, p ípadn

spálí jako palivo. Palety

z lisovaného papírového odpadu jsou dalším p íkladem zam ení na nevratné manipula ní prost edky. Jejich použití vyžaduje rovnom rné rozložení nákladu na palet , mají omezenou nosnost, ale k výhodám pat í až

ty ikrát nižší cena

a možnost jejich likvidace snadným rozlámáním a p edání k dalšímu použití stejn jako starý papír. Palety jsou uzp sobeny pro snadnou manipulaci vysokozdvižnými vozíky. Pro manipulaci s voln

ukládanými výrobky, které nejsou baleny do

manipula ních obal se používají sk

ové, ohradové palety. Nástavba z drát ných

pletiv, plastických, nebo d ev ných panel

zamezuje padání výrobk

z palet p i

manipulaci. Nástavby jsou v tšinou snímatelné a lze je složit do menších rozm aby bylo dosaženo jejich racionálního ob hu. Kone

,

pro zvláštní ú ely jsou

konstruovány palety speciální, nap . pro p epravu ty ových materiál , od

aj.

Kontejnery Používání kontejner zvedlo úrove

se rozší ilo ve sv

v 50. letech. Jejich použití pronikav

produktivity práce ve skladech i p i doprav . Hlavní p ínosy

kontejnerizace jsou v následujícím p ehledu. - zvýšení efektivnosti manipulace s materiálem - snížení ztrát p i doprav a skladování - snížení ztrát rozkrádáním zboží - snížení nárok na ochrannou funkci transportních obal - zvýšení ochrany zboží proti vliv m vn jšího prost edí - mnohonásobné použití 17

Aleš Vondra, DiS


Nejv tší rozvoj doznalo použití kontejner

v mezinárodní doprav , menší význam

mají klasické kontejnery zatím ve vnitrostátní distribuci zboží. Je to zp sobeno pot ebou výstavby kontejnerových terminál a vybavení pot ebnými mechaniza ními prost edky pro manipulaci s kontejnery. Bez kontejnerové dopravy si už není možno v sou asné dob p edstavit p epravu zboží po vod , železnici, silnicích a dokonce existují speciální letadla pro p epravu kontejner [4].

18

Aleš Vondra, DiS


3 ANALÝZA TOKU OBAL VE FIRM ŠKODA AUTO A. S. 3.1. Obaly ve firm ŠKODA AUTO a. s. Ve firm ŠKODA AUTO a. s. se používá velké množství obal . to zní neuv iteln , v sou asné dob ve ŠKODA AUTO a. s. obíhá asi 1450 typ obal . Nap íklad v kv tnu roku 2010 bylo v ob hu mezi ŠKODA AUTO a. s., závody koncernu VW a dodavateli 957 typ

palet a zbývajících asi 500 typ

obal

je

uskladn no ve skladech firmy ŠKODA AUTO a. s. Jedná se o palety z vyb hlých projekt , o palety po ízené na nové projekty i o palety, které dodavatelé použili jako náhradní balení pro dodávky díl . V roce 2002 byla ŠKODA AUTO a. s. integrována do tzv. Behältermanagementu, který v koncernu koordinuje nasazování univerzálních a speciálních obal . Jedná se o 36 typ speciálních

palet

(9,9

mil.

kus )

v

univerzálních (1,7 mil. kus ) a 730 celkové

hodnot

450

mil.

€).

Behältermanagement palety nakupuje pro celý koncern VW a pro p ibližn 4750 dodavatel a 55 odesílacích míst [10].

Zdroj: Interní materiály Volkswagen

Obr. 4 – Typy obal 19

Aleš Vondra, DiS


Behältermanagement

je nástroj pro úsporu transportních náklad . Systém toku

obal funguje na principu Quelle-Senke tak, že obaly se posílají k nejblíže ležícím dodavatel m z konkrétního závodu koncernu VW. Nap íklad Seat Martorell zásobuje obaly špan lské dodavatele díl pro ŠKODA AUTO a. s. a naopak ŠKODA AUTO a. s. dodává obaly eským dodavatel m Seatu.


Obr. 5 – Princip Quelle-Senke Obaly ve Škod m žeme rozd lit dle vlastníka na obaly Škody (použití pouze pro díly Škoda), VW Logistic a Behältermanagementu (použití pro všechny koncernové díly). Dodavatel si m že též po ídit své vlastní obaly (po odsouhlasení s VW Logistics). Dále m žeme

lenit obaly na universální a speciální (obal vyvinut speciáln

ur ité íslo dílu). V závod

pro

se též používají obaly vratné a nevratné (které se po

spln ní své transportní funkce sešrotují – nap . kartony).

20

Aleš Vondra, DiS

Tok obal


je ízen p es internetovou aplikaci www.vwgroupsupply.com a ve firm

ŠKODA AUTO a. s. za íná zasláním odvolávky od disponenta Škody dodavateli. Na základ t chto informací se dodavatel dozví, jaký druh materiálu, v jakém množství a v jakém termínu má dodat. P i objednávání obal poté vychází z t chto údaj .

3.2. Po ízení obal Ješt

d íve, než se obal za ne používat pro dodávky materiálu, musí být vyvinut.

Objednavatel p edá výrobci dokumentaci, která obsahuje specifikaci obalu - název, íslo, fotografie, výkresovou dokumentaci, rozm ry, váhu a uvedení kontrolních bod pro detailn jší kontrolu. Na základ t chto údaj výrobce obaly vyrobí a dodá. Po dodání nových obal do Škody probíhá jejich kontrola, tzn. zda spl ují požadavky na transportní a ochranou funkci. P i každém p íjmu nového obalu provede pov ený pracovník základní kontrolu – zkontroluje po et dodaných kus , doklad (DL) a kvalitu dodaného obalu. Následn

po základní kontrole provede pracovník kontrolu

rozší enou (cca u 5 – 10 % obal z celkového po tu). Kontrolují se tyto parametry: a) Hmotnost obalu b) Základní rozm r – délka, ší ka, výška c) Povrchová kvalita d) Stohovací prvky e) Identifikace – typový štítek f) Detailní kontrola obalu v uvedených místech dle požadavku objednavatele g) Barva a kvalita laku h) Použitý materiál [7]. Po této kontrole doplní odpov dná osoba elektronický formulá

a zašle ho

objednavateli k vyhodnocení. V p ípad spln ní parametr uvolní obaly do ob hu. V p ípad

zjišt ní závad dá podn t pro zahájení reklama ního ízení a obal je

separován do doby, než dojde k odstran ní závady.

3.3. Balící p edpis Aby byly optimalizovány logistické náklady (transportní, skladovací, na vázanost kapitálu atd.) a též aby nedocházelo k poškozování díl p i transportu má každý druh materiálu ( íslo dílu) sv j balící p edpis (viz p íloha). 21

Tento p edpis specifikuje,

Aleš Vondra, DiS


v jakém obalu bude materiál dodáván a je pro dodavatele závazný. Balící p edpis se tedy vztahuje ke konkrétnímu íslu dílu a krom kontaktních údaj obsahuje údaje o p edepsaném balení (hlavní balení, podlážka a víko). K nejd ležit jším údaj m pat í

íslo obalu dle katalogu balení, rozm ry obal , jejich váha, stohovatelnost

a plnící množství – tedy po et kus , které mají být v obalu a v celé balící jednotce. K vytvo ení balícího p edpisu dochází v okamžiku, kdy je pro

íslo dílu uzav ena

platn dohodnutá dodávka nebo dojde k odvolávce dodávky. Tento obalový p edpis se umístí na internet se statusem „nicht freigegeben“. Dodavatel následn provede balící zkoušku s cílem potvrzení navržené dohody nebo optimalizace obalu. [5]. Následn dodavatel odsouhlasí balící p edpis (lh ta 2 týdny), pop . jej se zm nami odesílá balícímu technikovi do Škody za ú elem optimalizace (nap . optimalizace množství pln ného do obalu, navrhnout jiný typ obalu, navrhnout dodate nou vložku atd.).

3.4. Tok obal Veškeré pohyby obal

mezi dodavatelem a závodem VW jsou zachyceny pomocí

tzv. dvojité evidence na obalových kontech v systému LISON. Obalové konto je vytvo eno každému dodavateli ke všem druh m obal , které používá, a je zve ejn no na internetu vždy 15 den každého m síce (jedná se tedy o p ehled všech vstup a výstup obal , které dodavatel do koncernu odeslal nebo od n j obdržel). Dodavatel je povinen pe liv kontrolovat pohyby na obalovém kont a reklamovat eventuelní chybná ú tování (p es dodavatelské rozhraní). Reklama ní lh ta iní 4 týdny od zve ejn ní konta na internetu, závody mají na zpracování zadaných reklamací další 4 týdny. Tento proces lze rozd lit do n kolika hlavních bod : Pro v asnou distribuci díl

v obalech musí dodavatelé prost ednictvím

internetu nahlašovat hodnoty své pot eby obal Behältermanagementu. Toto hlášení se provádí formou internetové objednávky a je zpracováváno v systému LISON. Hodnoty pot eb obal

dodavatel zadává s dvoutýdenním

edstihem. Termín posledního zadání objednávky je

tvrtek 8:59. Poté je

možno zadávat už jen objednávky pro kalendá ní týden x+3. Po zaregistrování objednávek jsou údaje ukládány do databáze a porovnávány s údaji týkajícími se stavu obal

a pot eby. Hodnoty pot eb obal 22

pro konkrétní kalendá ní

Aleš Vondra, DiS


týden se stanovují na základ odvolávek týkající se materiálu a díl , jakož i íslušných dohod o obalech (uzav ení balící p edpis). Schválené objednávky jsou spole

s informacemi o stavech obal , které jsou v p íslušném

kalendá ním týdnu k dispozici i v závodech, p edávány do optimaliza ního postupu, který generuje zakázky pro distribuci obal . P erozd lování obal , které mají být rozeslány, se provádí podle principu Quelle-Senke (zdrojodbytišt ) na základ skute ných p epravních náklad , ímž se minimalizují výkony kilometry/objemy, které z toho vyplývají, tedy p epravní náklady [5]. Prost ednictvím internetové aplikace se dodavatel m že informovat, ze kterých VW závod

(zdroj) jim (odbytišt ) budou v konkrétním kalendá ním

týdnu obaly dodány. V sou asné dob

se informace o VW závodu zobrazí

pouze v podob dodavatelského ísla závodu. Pro v tší p ehlednost navrhuji informaci rozší it o údaje - jméno závodu a kontakt na zodpov dného pracovníka. Pokud systém nedokáže zaru it, že je ve VW závodech dostate ný po et obal pro dodání, je objednávka p id lena na tzv. výv skový sloup. V p ípad z výv skového

p evis sloupu.

mohou distribu ní místa p evzít objednávky Nep evzaté

objednávky

z stávají

uloženy

na

výv skovém sloupu jeden týden a poté se automaticky smažou. Z tohoto vodu je d ležité, aby dodavatelé neustále monitorovali p azování a pln ní svých požadavk . Z d vodu v tší p ehlednosti a odstran ní nutnosti manuálních kontrol vidím jako možné zlepšení procesu provád t monitoring azování a pln ní požadavk p ímo p es systém. Jednotlivé koncernové závody musí každý tvrtek do 9:00 nastavit disponibilitu – tzn. dostupnost obal . Poté je objednávka v 9:00 p evzata VW a p ehrána pro další zpracování do LISON. Pokud byla jako objednané množství zadána dodavatelem pot eba, která nep ekra uje pot ebu obal dle odvolávek díl , je tato objednávka automaticky akceptována a bez dalších omezení schválena. Pokud by došlo k p ekro ení pot ebného objednacího množství, je akceptován normální podíl objednávky a množství, které tento podíl p ekra uje systém zamítne nebo jej umístí na volný požadavek. Pro zpracování objednávky je rozhodující pot eba obal , která odpovídá u in ným odvolávkám objednávek. Poté, co byla objednávka zkontrolována, jsou zakázky na expedici na základ disponibility obal rozd leny mezi jednotlivé závody dle pravidla Quelle-Senke a dle principu Frachtkostenrechner - výpo et nejoptimáln jšího transportu 23

Aleš Vondra, DiS


palet. VW závody si mohou s dodavateli nastavit i pevné vztahy, které se up ednost ují p i rozd lování požadavk . P id lené požadavky se jednou týdn , zpravidla v pátek v odpoledních hodinách, kontrolují a spo ítají, v p ípad

p id lení menšího/v tšího po tu

palet než byla disponibilita, oznamuje tuto skute nost pracovník OE kontaktnímu partnerovi v BM. Na základ p id lených požadavk provádí pracovník OE nadisponování palet pod kód nakládky prázdných obal a pod kód spedice. Nadisponování palet probíhá v systému LISON na základ

ranních inventur v systému SOB, dle

výroby, dle výtoku palet, dle jednotlivé pot eby dodavatel atd. Pracovník OE zapíše kód nakládky na žádanku, na kterou dále zaznamená název dodavatele, místo ur ení, datum nakládky atd. a žádanku odešle na spedici, která následn realizuje transport. Zaslání obal

z jednotlivých VW závod

k p íjemc m (obalové konto

dodavatele je zatíženo, VW závodu odleh eno).

Ú tování se provádí dle

údaj na FB a v souladu se skute ností. Dodávka je uskute

na p esp íští

týden (dodací týden 2), konkrétní den závisí na aktuálních transportních asech dle zem

expedice a zem

p íjemce. Dále dodavatel p edkládá

nezávazný výhled pot eby na další 4 týdny (každý tvrtek do 9:00). Zaú tování prázdných obal do systému LISON. Dodavatel balí materiál do prázdných obal Transport plných obal ke spot ebiteli – VW závody. Dodavatel p ed zasláním zásilky musí avizovat p es dodavatelské rozhraní speditérovi 1 den p ed naložením zásilky. Zde musí definovat váhu, po et a typ vratných nevratných obal , údaje o p ijímacím závod s odvolávkou. Zaú tování obal probíhá dle údaj

i

a termín dodání v souladu

do systému LISON p i p íjmu materiálu

na DL a v souladu se skute ností – obalové konto

dodavatele je odleh eno a konto VW závodu zatíženo. Paraleln s tokem materiálu dodavatel zasílá tok informa ní. Pro dokumentaci je závazn požadováno použití transportního a zasílacího dokladu dle VDA 4939 – TSB (viz p íloha). Tento dokument má pevn p edepsanou formu a musí obsahovat zejména íslo dodavatele (pro firmu ŠKODA AUTO a. s., tzn. SAP), íslo objednávky (dle odvolávky), íslo dílu, íslo DL, ozna ení složišt

24

Aleš Vondra, DiS


(dle odvolávky), typ a po et obal . Tento dokument nahrazuje d íve používaný nákladní list a dodací list. Pokud nemá dodavatel vlastní systém pro tvorbu TSB, má VW k dispozici na svých internetových stránkách TSB generátor zdarma. Zárove

krom

papírových dokument

dodavatel zasílá data

elektronická – MAT / DFÜ data (z d vodu uleh ení p edp íjmu). Data a doklady se zpracovávají adekvátn

k EDI provád cí sm rnici, která je

k dispozici na http://edi.skoda-auto.cz. Údaje v MAT datech musí být totožné s údaji v papírovém DL a musí být odeslány sou asn se zásilkou, aby byly k dispozici p ed p íjezdem NA do závodu. Výrobní materiál vstupuje do závodu na nákladních automobilech bránou . 13. Zam stnanec útvaru VLO zpracuje p edložené doklady v logistických systémech a ídí NA dále po závod za ú elem vykládky na skladech. Po provedení kontroly p íslušnosti dodávky vyloží zam stnanec p íjmu pomocí vysokozdvižného vozíku dodaný materiál a skladník provede kontrolu dodávky (zejména neporušenost obal , u vytipovaných díl kontrola plomb a pásek). V p ípad

vzniku odchylky vypíše pracovník skladu checklist. Po kontrole,

zaevidování dodávky, vytisknutí záv sek a ozna ení palet záv skou je materiál zaskladn n systémem na ur ené úložišt .

Dále je materiál

vychytáván zam stnanci skladu na základ odvolávky z výroby. Obaly, které zam stnanci výroby vyprázdní, odváží zam stnanci logistiky na úložišt prázdných obal . Nakládku prázdných obal provádí zam stnanci závodové logistiky na základ edložených dokument – ELPO. Dle vypln ného ELPA zpracují pracovníci ídícího stanovišt

13. brány tzv. Frachtbrief v p ti provedení (originál pro

íjemce, 2x kopie pro dopravce, kopie pro vrátného p i výjezdu z areálu závodu, kopie pro obalovou evidenci)

3.5. Zasílání zásilek nekompletních balících jednotek Z d vodu optimalizace náklad

na vázanost kapitálu v zásobách jsou do Škody

zasílány i zásilky, které netvo í ucelenou obalovou vrstvu na podlážce. Od dodavatel

jsou tedy zasílány jednotlivé obaly KLT.

nutné zasílat jako jedno voln

ložené KLT zásadn

Takovéto drobné zásilky je bez podlážky, KLT musí být

zakryto kartonovým víkem a p epáskováno. Drobný materiál, který by mohl p i náklonu do šikmé polohy 45 stup

vyklouznout, musí být navíc zabalen do 25

Aleš Vondra, DiS


plastového sá ku. Aby byly optimalizovány i transportní náklady, je nutné zásilky s hmotností do 32 kg zasílat p es balíkovou službu, zásilky t žší se zasílají p es oblastní spedici.

3.6. Poplatek za užívání obal Z d vodu vázanosti kapitálu v obalech zavedlo VW ú tování poplatku za užívání obal s cílem efektivního užívání obal , zrychlení ob hu, snížení investic do obal a transparentnosti jejich ob hu. Toto ešení má za následek to, že dodavatelé jsou motivováni optimalizovat tok a tím je snížena celková pot eba obal tedy i náklady na po ízení obal . VW po izuje obaly ur ené pro b žný logistický ob h, p epravu a nakládku a po tuto dobu jsou k dispozici zdarma (lh ta je závislá na transportních asech z odesílací zem

k dodavateli + 2 kalendá ní dny u dodavatele =

as na napln ní obal

materiálem a p ipravení k odeslání). Dny osvobozené od poplatk za obaly za ínají žet od vystavení nákladního listu v závodech VW, doba poplatku je ú tována po uplynutí dn , po které jsou od poplatku osvobozeny (nap . cirkulace uvnit podniku dodavatele, skladování, výroba, bezpe nostní zásoba atd.). Doba poplatku za užívání obal

kon í odesláním zásilky materiálu (dle datumu DL). Poté se ú tuje

poplatek p ijímajícímu závodu (až do okamžiku odeslání prázdných obal ).

Zdroj: Interní materiály ŠKODA AUTO a. s.

Obr. 6 – Poplatek za využívání speciálních obal 26

Aleš Vondra, DiS


K reklamaci – do asnému vylou ení poplatk za obaly m že dojít tehdy, pokud jsou obaly dodány p íliš brzy i pozd

pop . bylo dodáno více obal , než si dodavatel

objednal. V p ípad , že byla p ekro ena doba dopravy p i dodávce obal nebyly dodavateli poskytnuty volné dny osvobozené od poplatk

a tím

je provedeno

eú tování poplatku na speditéra. Proces je v sou asné dob nastaven tak, že je t eba písemn uv domit referenty VW závod

(faxem

i e-mailem) a zaslat dokumenty s podklady. Z d vodu v tší

ehlednosti a pr kaznosti navrhuji zavést stejný systém reklamace jako p i reklamaci chybného ú tování obal , tedy systémov p es dodavatelské rozhraní.

3.7. Inventura Jednou ro

, zpravidla poslední

íjnový víkend provádí VW koncern a jeho

dodavatelé fyzickou inventuru obal .

Tato inventura slouží ke stanovení hodnot

majetku VW. Všichni zú astn ní partne i jsou povinni zjistit k centráln stanovenému termínu po et všech p epravních prost edk a ten pak jako celkový sou et nahlásit prost ednictvím BM [5]. Výsledky inventury zadává dodavatel na internet první pond lí po inventu e (dodavatel m že zadat i mínusové stavy – to když je majitel obal a VW používá jeho obaly i pro dodávky ostatních dodavatel ). Dodavatel tedy zadá po et obal , které spo ítal fyzickou p ejímkou skladu a zárove definuje obaly na cest , tzn. ozna í avíza nákladních list epravovány,

ale

ješt

nedorazily

s prázdnými obaly, které jsou

k p íjemci

(dodavatel)

pop .

dodávky

s materiálem, které ješt nebyly dodány do VW závodu. Lh ta pro zadání výsledk kon í druhý pátek po termínu inventury. Ukon ení inventury a tím i vyhodnocení údaj

získaných p i inventu e se provádí v prvním lednovém týdnu následujícího

roku. Následn se provádí porovnání dat získaných fyzickou inventurou ve skladu s daty uvedenými v obalovém kont . Rozdílem t chto údaj je vypo ten inventurní rozdíl, který m že p edstavovat ztrátu obalových prost edk . Tento rozdíl je viníkovi po prov ení vyú tován a chyb jící obaly jsou dokoupeny a dopln ny do ob hu, aby byly zajišt ny dodávky materiálu ve správném balení.

27

Aleš Vondra, DiS


3.8. Trendy v obalech snižování po tu typ obal zmenšování balení KLT – KLT zmenšování balení GLT – GLT zmenšování balení GLT – KLT snižování po tu universálních obal rozm rová standardizace (využít p dorys 1200 x 1000)


Obr. 7 – Trend v universálních obalech

28

Aleš Vondra, DiS



Obr. 8 – Trend v balení GLT


Obr. 9 – Trend v balení GLT 29

Aleš Vondra, DiS


Obaly: Musí odpovídat zákonným p edpis m týkajícím se bezpe nosti práce a ochrany životního prost edí Musí být stabilní a poskytovat ochranu materiálu p ed poškozením Musí být stohovatelné do 3 m a údaje o stohovatelnosti musí být na obalu eteln ozna eny Obaly musí být ozna eny dle normy VDA 4913/4 Skladovat pod p íst eškem, aby nedocházelo ke korozi, zne išt ní a poškozování pov trnostními vlivy Obsahovat záv sku dle VDA 4902. P epravní štítek se na obal upev uje pouze pomocí textilních samolepících bod , pop . je umíst n ve speciální kapse obalu. Plošné lepení výlep

je striktn

zakázáno z d vodu vzniku

vícenáklad p i odstra ování starých výlep . Nesmí být zne išt ny Aby se zabránilo zám nám díl , musí být na obalu pouze aktuální výlep (staré výlepy dodavatel istí na své náklady). Výlepy musí být uchyceny ve speciální kapse pop . uchyceny textilními body dle VDA. Nalepení etiket plošn lepidlem je zakázáno (vícenáklady p i išt ní) Poškozené i zrezlé obaly, které ohrožují kvalitu materiálu i bezpe nost a zdraví manipulujících osob poslat na opravu závodu.

30

i šrotaci do nejbližšího VW

Aleš Vondra, DiS


4 ODCHYLKY V TOKU A EVIDENCI OBAL Aby byl zajišt n bezproblémový tok v logistice, byla ve Škod

dne 14. 4. 2003

zavedena innost regresního odd lení. Materiálový a obalový tok mezi výrobcem vozidel a dodavateli je ur ován p edevším prvkem asu, transportními prost edky a informacemi. Bezchybné dodací listy a zpracovaná MAT data jsou pro isté logistické procesy práv tak nutné jako dodržování obalových proces nebo dodacích termín . Optimalizování dalšího úsilí, logistických proces

a náklad

p im lo spole nost

ŠKODA AUTO a. s. stanovit jednotná pravidla k utvá ení dodavatelských vztah . Ta obsahují primárn

kritéria pln ní cíl

vzhledem k v rnosti a správnosti zakázek a

kvality, správnosti balení a správnosti dat. V p ípad nedodržení výše uvedených cíl ze strany svých partner

ŠKODA AUTO a. s. zatíží své partnery

ástí vzniklých

vícenáklad . [1] Proces regresování za íná identifikováním p ípadné odchylky a ídí se MP 3.502. Zam stnanec skladu provádí u každé dodávky 100% kontrolu typu a po tu obal – skute nost kontra DL, 100 % kontrolu ozna ení obal od dodavatele, 100 % vizuální kontrolu u poškozených a porušených obal interních p edpis . V p ípad

a namátkovou kontrolu dodávky dle

vzniku závady vypíše protokol o chyb

– checklist,

který obsahuje 22 druh odchylek týkajících se závad p i p íjmu i výdeji materiálu i obal . Ten je dále postoupen regresnímu týmu k dalšímu zpracování. Pracovník regresního týmu ov í za pomoci logistických systém

správnost a úplnost

vypln ného checklistu a zpracuje jej v systému SAP. Na základ

zjišt ných

skute ností je dodavatel na vzniklou odchylku upozorn n, v p ípad , že se jedná o opakovaný typ chyby, jsou mu vyú továny vzniklé vícenáklady.

Odchylky v toku obal W01 – Typ a po et KLT/GLT/KARTON není dle DL, W09 – Typ a po et vík / podlážek není dle DL. Na DL je nutné uvád t vždy ke každému

íslu

dílu správný typ obalu (v etn jeho po tu), ve kterém je díl zabalen a dodán. Ozna ení obal

je nutné uvád t v souladu s normami EDI Guideiines,

Lieferschein und Transportdaten EDIFACT DESADV a VDA 4913. Obaly musí být na DL ozna eny šestimístným kódem dle katalogu obal BM.

31

Aleš Vondra, DiS


W04 – Typ KLT/GLT není dle BP. Pro každý konkrétní díl je p edepsán balící edpis (tj. typ KLT/GLT, speciální obaly, proložky, p íp. typ víka a podlážky), který je nutné dodržet a v ur eném obalu materiál dodat. Chování p i nedostatku obal Prvotní povinnost dodavatele je dodržovat dodávky díl . Pokud i p esto, že byly obaly v as a ádn objednány, nedošlo k dodávce i dodávka by nebyla dodána v as a dodavatel tak nem l dostate ný po et obal

pro expedici

materiálu, je povinností dodavatele spojit se s p íslušnou kontaktní osobou v BM, která se pokusí zajistit dodávku obal v as, pop . dojde ke schválení alternativního balení. Náklady na alternativní balení je možné p enést na BM za podmínek: o zaslání kopií DL, které se týkají nevratného obalu o zaslání dokladu o obstarání nevratného obalu o objednavatel objednal obaly v as a v dostate ném množství o pro díl existuje platný BP o dodavatel nem l na základ

konta obal

v okamžiku dodávky

k dispozici dostatek obal . V p ípad , že dodavatel opomene provést objednávku obal , obaly si objedná pozd

i v menším množství je povinen materiál dodat v alternativním balení

(zpravidla karton). Za toto zavin né nedodržení balícího p edpisu je povinen zaplatit odpovídající vícenáklady za p ebalení, administrativu a likvidaci odpad ve form „Handlingsmehraufwand paušálu“ za po et p ebalených KLT i GLT. Pravidla pro kartonové balení: o Stabilní o Stohovatelné o Rozm ry by m ly odpovídat originálnímu balení o Recyklovatelnost o Ozna ení dle VDA 4913/4 o Balení je zlikvidováno p ijímacím závodem

32

Aleš Vondra, DiS


W05 – Poškozené obaly a proložky, W06 – Paleta zrezlá, W07 – Paleta ušpin na, zevnit ušpin na. Pokud je p i p íjmu obal zjišt no poškození obalu takového charakteru, kdy by mohlo dojít k poškození materiálu nebo ohrožení bezpe nosti pracovník , musí být materiál p ed naskladn ním p ebalen, zkontrolován a poškozený obal vy azen z ob hu a ozna en vypln nou KPPO. [6] Jednotlivé provozy vyt ídí poškozené obaly, které jsou separovány na vyzna ených místech a následn p evezeny do centrálního skladu obal . Odvoz poškozených obal je dále zajišt n v rámci jejich za azení do skupin. Skupina A obsahuje 3 podskupiny: a) Obaly v majetku firmy ŠKODA AUTO a. s. – nakupované díly b) Obaly v majetku dodavatel c) Obaly pro interní pot ebu Skupina B se týká obal ve vlastnictví BM Oprava obal v majetku firmy ŠKODA AUTO a.s. je zajišt na prost ednictvím externích poskytovatel služeb, obaly ve vlastnictví dodavatel jsou ozna eny KPPO a odeslány dodavateli spole

s dodávkou obal

nepoškozených,

opravy obal pro interní pot ebu zajiš uje jejich majitel (provoz) a opravy obal BM koordinuje útvar Operativní logistiky. Klasifikace poškození pro skupinu obal A a) Poškozené stohovací prvky – obal nelze stohovat b) Závada ohrožuje bezpe nost a zdraví p i práci c) Poškozenost ohrožuje kvalitu materiálu d) Obal není funk ní e) Jiná závada - zne išt ní (papírky, záv sky, mechanické ne istoty), zna ná koroze

33

Aleš Vondra, DiS


Klasifikace poškození pro skupinu obal B a) Poškozené stohovací prvky – obal nelze stohovat b) Závada ohrožuje bezpe nost a zdraví p i práci c) Poškozenost ohrožuje kvalitu materiálu d) Obal není funk ní e) Jiná závada - zne išt ní (papírky, záv sky, mechanické ne istoty) U obal

této skupiny není za závadu považován korozní stav obalu, který

svým stavem poškození nenarušuje ochranný obal materiálu. Obaly BM jsou konstruovány zp sobem, kdy vizuální stav nesnižuje funk nost obalu. [6] V p ípad dodání poškozeného i zrezlého obalu ze strany VW i Škody, který ohrožuje kvalitu materiálu i bezpe nost, pop . zdraví manipulujících osob je dodavatel povinen obal nepoužívat na expedici materiálu, ale zaslat ho na opravu. V p ípad , že se jedná o obal v majetku dodavatele, musí být opraven bez zbyte ného odkladu. íklady poškození obal

34

Aleš Vondra, DiS



Obr. 10 – P íklady poškození obal

35

Aleš Vondra, DiS


W12 – Paleta p epln na. Obal musí obsahovat množství díl , které je edepsáno v balícím p edpisu (5.8. Füllmenge). Obal je optimalizován na ur itý po et kus , díky p epln ní m že být poškozena kvalita díl .


Obr. 11 – P íklad p epln ného obalu W13 – Paleta nedopln na. Obal má obsahovat množství díl , které je edepsáno v balícím p edpisu, výjimku tvo í nižší odvolávka od disponenta. Nedopln ní obalu má za následek neefektivní využívání obalových prost edk a zvýšené transportní náklady z d vodu nevyužití ložné plochy vozidla.


Obr. 12 – P íklad nedopln ného obalu 36

Aleš Vondra, DiS


W18 – Staré výlepy na obalu. Staré výlepy musí být kompletn odstran ny z vod automatického skenování árových kód .


Obrázek 13 – P íklad starých výlep na obalu W19 – Výlepy plošn nalepeny na obalu. Výlep nesmí být na obalu nalepen plošn z d vodu vzniku vícenáklad p i jejich odstra ování. Musí být na obalu ipevn n bodov

pomocí textilních samolepících pásek

i umíst n ve

speciální kapse. W20 – Výlepy na palet / balící jednotce nejsou k dispozici. Dle normy VDA 4902 musí být každá kompletní balící jednotka ozna ena souhrnným výlepem. W21 – Výlepy na každém KLT nejsou k dispozici. Každý malý kontejner – KLT i KARTON je nutno ozna ovat výlepem dle normy VDA 4902. W22 – Výlep není kompletní. Dle normy VDA 4902 musí výlep obsahovat ur ité náležitosti – nap . p íjemce materiálu, složišt , íslo dílu, íslo DL, plnící množství, typ obalu, íslo dodavatele aj.

37

Aleš Vondra, DiS


Umíst ní dopravního štítku Dopravní štítky Volkswagen/Audi musejí být dostate

odolné a musejí být k

obalu upevn né takovým zp sobem, který nijak nebrání automatickému skenování árového kódu a vizuálnímu rozlišení. P ed upevn ním dopravních štítk je nutno zajistit, aby p edchozí upevn né dopravní

štítky

byly

kompletn

odstran ny.

Neprovedení

takovéhoto

preventivního postupu naprosto zfalšuje informace, uvedené na dopravním štítku, zvlášt p i automatickém skenování. Všechna nákladní za ízení a balení Volkswagen/Audi jsou vybavena definovanými plochami nebo držáky štítk , na které je nutno dopravní štítky upevnit. Vodorovné upevn ní dopravních štítk do definované polohy zajiš uje nerušené rozlišení a automatické skenování informace. Pásy, používané pro upevn ní balení nesm jí v žádném p ípad zakrývat hlavní dopravní štítek ani procházet pod ním. árové kódy nesm jí být nikdy zakryté nálepkami! [3]


Obr. 14 – Vzor výlepu GLT

38

Aleš Vondra, DiS



Obr. 15 – Vzor výlepu KLT

39

Aleš Vondra, DiS


5 P ÍPADOVÁ STUDIE Dodavatel MUSTERFIRMA dodává do závodu ŠKODA AUTO a. s. materiál 1L0 123 456. Od útvaru dispozic Škody dostává pravideln

odvolávky na dodávky

tohoto dílu. Na internetu v menu Verpackungplanung, Verpackungsdatenblätter má s útvarem plánování logistiky uzav en BP.


Obr. 16 Balící p edpis Aby dostal dodavatel své obaly v as, musí si objednat obaly s 2týdenním edstihem, termín posledního zadání objednávky je

tvrtek 8:59. Tzn. pokud

dodavatel objednává obaly na KT 10, objednávku musí uskute nit nejpozd ji v KT 8 ve tvrtek do 8:59. Vyskladn ní prob hne nejpozd ji do pátku KT 10 a dodavatel dodá v KT 10 materiál do závod . 40

Aleš Vondra, DiS


Dodavatel pot eboval pro dodávky materiálu 1L0 123 456 obal 114999 (v souladu s BP). K pokrytí pot eby obal

ke spln ní odvolávek slouží Normální objednávka

v nabídce Leergutbereitstellung, Normalbestellung. Zde dodavatel vybral typ obalu, následn zadal objednané množství pro týden x+2 a též mohl zadat prognózu pro další 4 týdny.


Obr. 17 Objednávka obal Na základ nastavené disponibility a pravidla Quelle Senke a Frachtkostenrechner byla objednávka p azena závodu ŠKODA AUTO a. s. ke spln ní. Objednávka musí být spln na v týdnu, na který si dodavatel prázdné obaly objednal. Dodavatel na internetu najde též informaci, z kterých závod

mu budou obaly

dodány. BM doporu uje toto kontrolovat každé pond lí, aby bylo možné v p ípad vzniklých problému situaci bez zbyte ného odkladu ešit. Nespln né zakázky jsou mazány v pond lí následujícího týdne. Dodavatel tuto informaci získá v nabídce Leergutbereitstellung, Leergutaufträge.

41

Aleš Vondra, DiS



Obr. 18 Objednávka obal Dodavatel si objednal n kolik typ obal : Obal 006280 – bylo objednáno 30 ks obal , ve sloupci anerkannt je vid t, že BM objednávku akceptoval a uznal objednané množství v plné výši. Obaly však nejsou v KT 10 k dispozici v dostate ném po tu (Auftrag 0). Objednávka tedy byla uznána, je však p id lena na výv skový sloup (volné požadavky) Obal 114999 – bylo objednáno 10 ks obal , ve sloupci anerkannt je vid t, že BM objednávku akceptoval a uznal objednané množství v plné výši. Ve sloupci Auftrag nalezneme informace o tom, kolik obal

máme na základ

disponibility k dispozici. Ve sloupci Quelle je uvedeno, z jakého závodu budou obaly dodány. Obal 503520 – toto objednávku BM neakceptoval. Zd vodn ní: U objednávek porovnává systém BM vypo ítanou pot ebu obal

na základ

odvolávek

materiálu. Akceptovány jsou pouze oprávn né objednávky. Na základ p id leného požadavku provedl pracovník Obalové evidence v systému LISON nadisponování obal

a zaslal spedici žádanku o transport. Spedice má

povinnost dopravit obaly dle transportních dn k p íjemci. V bod

nabídky Leergutbereitstellung, Frachtbrief Avis je možné zobrazit své

epravované dodávky obal . V avízech vidíme

íslo dokladu, datum expedice,

epravce a jeho ozna ení, místo expedice, ozna ení obal a odeslané množství. 42

Aleš Vondra, DiS



Obr. 19 Frachtbrief Avis Speditér v souladu se žádankou na odvoz prázdných obal p ijel do Škody a na ídícím stanovišti 13. brány p edložil objednávku pro odvoz prázdných obal z OE.


Obr. 20 Objednávka pro odvoz prázdných obal

Pracovník ídícího stanovišt si v systému LISON dle kódu na etl p ípad a následn otev el Handzettel – sumariza ní seznam prázdných obal ur ených pro dodavatele, pro n jž je nutné zajistit NA. 43

Aleš Vondra, DiS



Obr. 21 Handzettel Dle t chto údaj v systému SOB2 dle kriasového ísla dodavatele otev el formulá ELPA (P ÍLOHA ELPO), do n jž p enesl údaje z Handzettelu.

idi i byly p edány

pot ebné dokumenty a NA bylo dále ízeno po závod nejd íve k vykládce materiálu (pokud speditér zárove p ivezl materiál a poté bude nakládat obaly) a následn i k nakládce prázdných obal . i nakládce obal

zam stnanec závodové logistiky na základ

ELPA provedl

nakládku a NA bylo odesláno zp t na ídící stanovišt , kde idi p edal potvrzené ELPO. Po kontrole údaj

byl ze systému LISON vytišt n expedi ní list prázdných

obal – FB (P ÍLOHA FB).

idi FB podepsal a prázdné obaly byly transportovány

k dodavateli na základ objednávky. Zárove

byla dodávka obal

zaú tována do obalového konta dodavatele

a odú tována z obalového konta odesílacího závodu – Škody. Informace týkající se výpisu konta dodavatel též nalezne na internetu. Výpis konta je ehled všech vstup a výstup obal , které byly do koncernu VW odeslány nebo které dodavatelé od n j obdrželi. Výpis konta dostávají dodavatelé jednou m sí

–

v pond lí po druhé ned li v m síci je poskytován výpis za p edcházející m síc. Kv li omezené kapacit

jsou na internetu zobrazovány pouze poslední 3 výpisy konta, 44

Aleš Vondra, DiS


proto je nutné tyto dokumenty uložit do pam ti i vytisknout. Výpisy konta musí být pravideln kontrolovány a p i zjišt ní odchylky neprodlen prost ednictvím internetu reklamovány. Reklama ní lh ta trvá 4 týdny od uve ejn ní konta. Výpis konta nalezneme v nabídce Abgleich Buchungsdaten, Monatl. Kontoasuzug.


Obr. 22 Obalové konto Z výpisu lze vid t, že dodavateli s dodavatelským íslem 123456 bylo na základ jeho objednávky dodáno závodem 590230 10 ks obalu 114999. Datum dokladu (FB

i DL) nalezneme ve sloupci B-Dat; odesílatele obal

v Abs/Ampfae; ve sloupci BEL po et obal , kterými bylo zatíženo obalové konto – tedy obal , které jsme obdrželi; ve sloupci ENTL po et obal , kterými bylo odtíženo obalové konto – tedy obal , které jsme spolu s materiálem zaslali do VW závodu. Ve sloupci Saldo je uveden stav našeho obalového konta; údaj ve sloupci BA znamená druh dokladu (zda je operace zatížení, odtížení, reklamace …), ve sloupci Bel-Nr je uvedeno

íslo dokladu (FB

i DL), kterým je pohyb zaú tován; WK-LG-LR je

ozna ení závodu, skladu, skladové skupiny. V posledním sloupci Bemerkung jsou uvedeny poznámky, nap . dodavatelské íslo VW závodu, který obal odesílá. Následn byly obaly transportovány ze Škody k dodavateli, který speditérovi potvrdil evzetí zásilky (do FB, kolonka R), do p istavených prázdných obal

zabalil

objednaný materiál a opat il ho dokumentací (DL, VDA výlep, MAT atd.). Jeden den ed zasláním zásilky materiálu a obal avizoval speditérovi p ipravenost zásilky.

45

Aleš Vondra, DiS


Zdroj: Interní materiály ŠKODA AUTO, a. s.

Obr. 23 Tok materiálu a obal Spedice p epravila materiál do Škody dle odvolávky, p i p íjezdu NA do závodu zpracoval pracovník ídícího stanovišt

p edp íjem materiálu v systému LOGIS na

základ papírového a elektronického DL. i vykládce materiálu skladník materiál zkontroloval, ozna il obal záv skou a zaskladnil na ur ené úložišt . Na základ

odvolávky z výroby byl poté materiál

vychystán a prázdné obaly byly p evezeny na úložišt prázdných obal . Obaly byly dodavateli odú továny z obalového konta a zaú továny do konta Škody.

Zdroj: Interní materiály ŠKODA AUTO, a. s.

Obr. 24 Zaskladn ní obal 46

Aleš Vondra, DiS


6 NÁPRAVNÁ OPAT ENÍ Cílem této kapitoly je prov it

i navrhnout nápravná opat ení, která povedou ke

snížení pracnosti p i evidenci obal pop . odchylek v toku obal a zjednodušení jejich evidence.

Evidence obal Z p ípadové studie vyplynulo, že obaly jsou evidovány v systému LISON, kdy skladník p i p íjmu materiálu dle fyzické p ejímky do systému zadá typ a po et obal , které byly do kladu dodány pop . prázdné obaly, které byly naloženy na NA a expedovány ze závodu. Vzhledem k tomu, že do procesu vstupuje lidský faktor, je tento zp sob evidence zdrojem možných chyb a vede k nár stu doby složení materiálu

pop .

doby

nutné

k odeslání

prázdných

obal .

Neexistuje

též

meziobjektová evidence a ani možnost automatické on-line inventury, která by poskytla informace, kolik obal

a jakých typ

se v daném okamžiku nachází

v závod , jednotlivých skladech i na úložištích. Z tohoto d vodu doporu uji pro evidenci došlých a odeslaných obal prov it využití RFID technologii.

árové kódy se pro toto ešení zdají být nevhodné, nebo obaly

obíhají celým výrobním cyklem v etn venkovních prostor . Z t chto p kód ukázal jako nevyhovující z hlediska spolehlivosti tení a odolnosti.

Zdroj: Úvod do technologie RFID, dostupné z www.gaben.cz

Obr. 25 RFID technologie 47

in se árový

Aleš Vondra, DiS


Nov dodávané obaly by bylo t eba osadit RFID tagem již p i výrob a ukrýt jej v t le obalu aby byla eliminována možnost nežádoucího odstran ní tagu i jeho poškození. Obaly, které jsou již v ob hu by bylo t eba dozna it.

Zdroj: RFID Mýty a skute nosti, dostupné z www.gaben.cz

Obr. 26 RFID Tagy Až do sou asnosti bránila vyšší mí e využívání RFID ip jejich vysoká cena, která však již za ala (a v p íštích letech ješt

jist

bude) klesat. Proto byly RFID ipy

nej ast ji používány jen pro zna ení zboží ve vnitropodnikových procesech. V sou asné dob , kdy je cena nejpoužívan jších ip

kolem 0,1EUR, nalezneme

jejich použití v logistických a výrobních firmách a do mnoha dalších odv tví hospodá ství se rychle rozši uje. Nespornou a nenahraditelnou výhodou ip oproti árovým kód m je skute nost, že tecí za ízení nemusí mít s ipem optický kontakt.

ip m že tedy být uložen i uvnit

obalu nebo na výrobku samotném a tak chrán n p ed vlivem vlhkosti, teploty, ne istoty a poškození. V p ípad

árových kód

musí p i zpracování dat docházet

k postupnému na ítání jednotlivých kód za sebou a tecí vzdálenost je minimální, v p ípad RFID tag lze však naráz p

íst a zpracovat velké množství tag a to i na

tší vzdálenosti do 10 m, v p ípad aktivních tag až do vzdáleností 100 m. Je zde však ješt

jedna vlastnost, kterou

árové kódy nikdy neumožní a to je

možnost nejenom informaci z tagu íst, ale také ji tam zapisovat a p episovat, teprve tato technologie umož uje p evratné možnosti. Do tagu je možno zapsat celý výrobní proces a je možné jej kdykoliv p

íst i bez spojení s informa ním systémem. Je

snadné zjistit cestu výrobku ze samotné výroby až k p íjemci. [11]

48

Aleš Vondra, DiS



Obr. 27 árový kód x RFID Pokud by byly obaly ozna eny RFID ipy, okamžit

p i vjezdu NA do závodu (po

pr jezdu bránou s RFID sníma em) bude k dispozici informace, jaké množství obal a jakých typ bylo do závodu dodáno.


Obr. 28 RFID sníma

49

Aleš Vondra, DiS

idi i bude vydáno identifika ní stanovišt

13. brány a zárove


íslo, které následn

sd lí pracovníkovi ídícího

mu p edá doklady k dodávce. DL bude vybaven

árovým kódem, kde bude zakódován typ a po et obal . Údaje uvedené na dokladu se zkontrolují s fyzicky dodaným množstvím a zapíší se do obalových kont. V p ípad

nesouladu t chto údaj

bude NA ihned odeslán na kontrolu, kde bude

identifikována odchylka, vystaven checklist a data opravena.

Pokud budou data

souhlasit, bude vozidlo ízeno po závod za ú elem vykládky. Na složištích bude vysokozdvižný vozík skládající materiál vybaven tecím za ízením RFID ip na vidlích. Po vyložení obal se údaje o po tu a typu obal na tou do systému s p azením informace, že se jedná o obaly s materiálem a s up esn ním, kde se obaly nacházejí. Poté, co dojde ve výrob k vyprázdn ní obal , budou intern eskladn ny na úložišt prázdných obal . Vysokozdvižný vozík op t zaeviduje tento vnitropodnikový p esun a p adí informaci, že se jedná o obaly prázdné, ur ené k expedici a uvede místo nakládky. Tyto informace budou následn

sloužit pro

azování požadavk nakládky prázdných obal a tvorb ELPO.

Zdroj: Dotkn te se RFID, dostupné z www.gaben.cz

Obr. 29 Vysokozdvižný vozík s RFID sníma em i odesílání prázdných obal ze závod k dodavateli p edloží idi NA žádanku na odvoz obal . Pracovník ídícího stanovišt 50

13. brány na te dle kódu na žádance

Aleš Vondra, DiS


ípad a vygeneruje v systému na základ dat z RFID ip ELPO. Nebude tak nutné provád t ranní inventury a údaje o po tu a typech obal v etn jejich umíst ní budou esné. Tím bude nahrazen systém SOB2 i sumariza ní formulá Handzettelu. Pracovník ídícího stanovišt 13. brány p edá idi i ELPO a pošle ho na nakládku. Skladník naloží obaly dle požadavku na ELPU. Vysokozdvižný vozík vybavený te kou

bude

evidovat

naložené

obaly.

Po

naložení

z vysokozdvižného vozíku porovnána s údaji na ELPU.

obal

budou

idi ELPO podepíše a bude

odeslán na další nakládku. Údaje z jednotlivých ELP se p enesou na stanovišt

13. brány k vytvo ení FB.

idi

data

ídící

po ukon ení nakládky p ijede na 13.

bránu, vyzvedne si FB a tento potvrdí svým podpisem. Formulá FB bude obsahovat árový kód, kde bude zakódován typ a po et odvážených obal . Po p iložení kódu ke te ce árového kódu a projetí branou vybavenou sníma em RFID ip kontrole údaj

dojde ke

– obaly uvedené na dokladu x fyzická skute nost. Zárove

budou

obaly odú továny z obalových kont. Tímto budou eliminovány p ípadné krádeže obal mezi naložením a výjezdem NA ze závodu.

ešení též zajistí online p ehled, kolik je v závod i skladech obal a jakých

typ , na jakém úložišti jsou obaly zaskladn ny. Zárove

dojde k zjednodušení a

urychlení evidence na obalových kontech a odpadne nutnost ranních inventur, kdy již nebude t eba obaly po ítat fyzickou p ejímkou i nutnost fyzické kontroly po tu a typ naložených obal a zkreslení dat z d vodu chyb lidského faktoru. Aby tento systém fungoval, musí být dodrženy následující premisy: 100 % spolehlivost na ítání údaj z RFID tag te ka na vysokozdvižném vozíku musí na ítat pouze naložené obaly a ne nap . obaly v blízkosti sníma zaklada

(nap . p i pr jezdu v blízkosti regálových

)

Musí být evidovány všechny typy obal v etn proložek Skladník bude potvrzovat operace p i interním p esklad ování (p evoz plných obal do výroby, odvoz prázdných na centrální úložišt ) a dále dopl ovat do systému informace o míst uložení obal Po prov ení se ukázalo, že RFID tagy pracující na nízké frekvenci (LF 125 KHz – 134 KHz) jsou nevhodné z d vodu malého dosahu (<0,2 m), malé rychlosti snímání velkých rozm

. Tagy pracující na vysoké frekvenci (HF 13,56 MHz) mají dosah cca 51

Aleš Vondra, DiS


do 1 m i dostate nou p enosovou rychlost. Nevýhodou jsou vysoké výrobní náklady z d vodu použití m

né antény. Tagy pracující na principu velmi vysoké frekvence

(UHF 860 MHz – 930 MHz) se na první pohled jeví jako ideální ešení. Mají vysokou enosovou rychlost a dosah do 3 m. Nevýhodou však je obtížné tení na kovu, což u kovových obal p edstavuje dost podstatný problém a též vyšší cena. Dalším kritériem pro výb r tagu je možnost zápisu dat do tagu.

Jako optimální

ešení se jeví možnost Read / Write. Další možnosti jsou Read only – pouze sériové íslo zakódované p i výrob

i WORM – tedy informace jednou zapsatelná

nevyhovují technickému zadání. Další otázku, kterou je nutné si zodpov

t je, jaký typ napájení tagu vybrat. Pasivní

tagy mají nižší dosah, semiaktivní tagy (používají baterii pouze k posílení dosahu, kdy akumulátor je vytišt n do Smart labelu) jsou z hlediska dosahu též nevyhovující. Proto jedinou možnou variantou jsou tagy aktivní. Ty mají svou vlastní baterii, jsou však drahé, t žší a baterie se musí asem vym nit.


Obr. 30 RFID tag Údaje do tagu je t eba zakódovat v souladu s EPC – tedy identifika ní strukturou, která je zakódovaná v elektronické podob a uložená na pam ovém médiu. EPC poté umož uje jednozna nou identifikaci jednotlivé položky, která se vyskytuje v logistickém et zci.

EPC kód má 4 základní ásti: 1. Záhlaví – definuje délku, typ a strukturu kódu 2. EPC Manager – identifikuje konkrétní spole nost 52

Aleš Vondra, DiS


3. Object Manager – identifikuje typ položky, výrobek 4. Po adové íslo – identifikuje konkrétní položku


Obr. 31 EPC kód Do dat bych doporu oval zapsat informace: Ozna ení obalu Informace zda se jedná o speciální i univerzální obal Kdo je vlastníkem obalu Rok výroby

Zhodnocení Cílem po izování dat v elektronické podob logistický proces transparentní pro pr

je omezit zdroje chyb a udržovat celý žnou kontrolu podnikových obchodních

proces . Toto ešení by m lo za následek, že budou k dispozici on-line informace, kolik obal

a jakých typ

máme v závod

a kde jsou umíst ny. Dále se zamezí

ztrátám obal p i p eprav a informace o po tu obal budou využitelné i pro ú ely plánování pot eb obal

(zda je obal

v ob hu dostatek i nedostatek). Naopak je

eba si uv domit, že tento návrh ovlivní celou adu proces a p inese náklady na po ízení RFID ip ,

tecích bran, tecích za ízení na vysokozdvižné vozíky a na

software. Nejv tším problémem p i zavedení této technologie vidím v technických možnostech RFID tag , zejména skute nost, že

itelnost 53

ipu obklopeného kovem je dosti

Aleš Vondra, DiS


problematická. RFID tady umíst né na kovovém podkladu v sou asné dob nep edstavují závažný problém. Z d vodu fyzikálních zákon však není zatím možné spolehliv na ítat tagy umíst né na materiálu, který je obklopen vrstvou kovu širší kolik mm. A zde narážíme na potíže p i tení ip p es kovové bo nice NA i tení ip

uvnit obalových jednotek napln ných kovovým materiálem – nap . šrouby.

V t chto p ípadech totiž dochází k rozlad ní rezona ní frekvence antény a z toho vodu nem že ip odpov

t – tedy nelze ho p

íst.

ešením p i na ítání obal

v NA by bylo tení p es st echu vozidla, nicmén otázku bezchybného tení obal s kovovým materiálem uprost ed obalové jednotky v sou asné chvíli spolehliv nelze vy ešit. P i použití aktivních ip s vysokým výkonem je možné tení docílit, avšak s velkou chybovostí. Další nevýhodu tohoto ešení p edstavuje nutnost m nit baterii ipu cca po 1 roce, velké rozm ry ipu (cca 1 cm), vysoká cena

ip (desítky €)

a vysoká cena výkonných tecích bran (n kolik desítek tisíc €) Dosti problematicky vidím též možnost stažení n kolika miliónu obal

z ob hu

a jejich dodate né o ipování pop . stahování z ob hu za ú elem vým ny baterií. Vzhledem k tomu, že po et obal

je po izován na po et vyrobených voz

a není

kalkulováno s jakoukoliv významn jší rezervou, bylo by nutné obaly stahovat z ob hu postupn

a velice pozvoln , aby nebyl zp soben nedostatek obal

a tím

problémy v dodávkách materiálu od dodavatel . Stáhnutí obal z ob hu a o ipování by tedy bylo otázkou n kolika let. Též u obal s nízkou po izovací hodnotou (nap . proklady) není toto ešení efektivní. Je z ejmé, že pokud nebude o ipováno 100% obal , nebude mít tento projekt požadovaný efekt a zp sobí chaos v celém logistickém

et zci. Dalším problémem by bylo rozeznat, které obaly již byly

na ipovány a které ne (nap . KLT v obalovém svazku umíst né uvnit nebo proložky v obalu). Pokud p ihlédneme k faktu, že cca po jednom roce je nutné vym nit v ipech baterie, nejeví se ešení v sou asné dob jako reálné. Z tohoto d vodu navrhuji Sledovat problematiku RFID technologií a nasazení provést až v okamžiku spolehlivého ešení itelnosti ip p es kov a p i výdrži baterie cca 5 – 10 let. Následn o ipovat drahé speciální obaly a tuto technologii použít pouze pro zamezení ztrát obal a nikoliv pro komplexní ešení obalového toku. Horizont cca 1 rok.

54

Aleš Vondra, DiS


Ostatní speciální obaly vybavit ipem v horizontu 2 – 3 let a technologii využít pro zamezení ztrát obal a p esnému sledování dostatku i nedostatku obal Univerzální obaly ozna ovat

ipem pouze u nových obal

(již p i jejich

výrob ). Horizont cca 10 let

6.2. Evidence odchylek p i dodávkách obal Z p ípadové studie vyplynulo, že v p ípad

vzniku závady dle MP 3.502 vypíše

pracovník skladu papírový formulá o odchylce – tzv. checklist, do n jž zaznamená údaje o chyb

a údaje sloužící k identifikaci dodávky. Pracovník regresního týmu

údaje ov í v logistických systémech a následn data manuáln p epíše do dalšího systému – SAP, kde je též odchylka vyhodnocena. Z d vodu zjednodušení i zrychlení administrativních prací a odstran ní nep esností z d vodu chyby lidského faktoru navrhuji ešit vybrané odchylky elektronicky. Po prov ení bylo zjišt no, že odchylky W01, W09, W05, W06, W07 musí být zachovány pln

v papírové podob

z d vodu nutnosti podpisu idi e na formulá i

checklistu pop . výhrady DL, p íloze CMR a p ílohy k dodávce. Na základ t chto dokument

je poté skute nost ešena škodovým protokolem a vymáhána náhrada

škody (nap . hodnota obal ). U odchylek týkající se výlep (W18 – W22) není nutný podpis idi e pop . výhrady na dokladech, tzn. nabízí se zde možnost tyto závady ešit elektronicky. Jako možné ešení se jeví systém KPML, který je v sou asné dob

používán v závod

VW

Wolfsburg. Pokud pracovník skladu zjistí p i p íjmu materiálu odchylku, má možnost zaznamenat ji p ímo do logistického systému LOGIS.

55

Aleš Vondra, DiS


Zdroj: Interní materiály VW

Obr. 32 Dialog systému LOGIS Následn

provede scan DL a p ípadných výlep , aby bylo možno chybu p esn

identifikovat. Data budou propojeny s regresním systémem, kde ze zadaných dat bude vytvo en elektronický checklist a údaje dále zpracovány a vyhodnoceny. U odchylek W04, W12 a W13 nejsou nutné žádné povinné p ílohy ani výhrady v DL i CMR. Z tohoto d vodu navrhuji pln automatické systémové ešení. Údaje nutné pro identifikaci a evidenci odchylky jsou v jednotlivých logistických systémech. Jedná se zejména o údaje identifikující dodávku a údaje z p íjmu materiálu – íslo a datum DL, íslo dodavatele a jeho název, íslo dílu a po et kus , typ a po et dodaných obal a skladová skupina (systém LOGIS); údaje o platném BP – typ obalu, po et kus

v obalu (systém LISON) a údaje, které je pot eba dopo ítat - po et obal ,

v kterých m lo být dodáno (po et dodaných k su / po et kus v obalu dle BP). Po propojení t chto údaj

bude systém automaticky identifikovat vzniklou odchylku,

kterou p edá k ešení do regresního systému.

56

Aleš Vondra, DiS


Vyhodnocení asová náro nost skladníka na vypsání protokolu checklistu, jeho evidenci a archivaci je cca 5 min na 1 checklist. Pracovníkovi regresního týmu trvá dalších cca 5 min kontrola vybraných údaj v logistických systémech a zaevidování checklistu do regresního systému. Evidencí odchylek W18-W22 v systému KPML by došlo k úspo e cca 2.890 normominut a úspo e náklad na tisk cca 1.000 stran (checklist, kopie DL, kopie výlepu). Automatickým generováním odchylky W04 bychom docílili dokonce úspory 153.990 normominut a úsporu náklad na tisk ve výši cca 31.000 stran (checlist, kopie DL). Nezanedbatelným p ínosem krom a úspory náklad

úspory pracnosti

na tisk je též rychlejší tok informací – tzn. viník je o odchylce

informován online (bez zbyte né prodlevy) a ne jako nyní cca po 7 – 14 dnech, než jsou papírové checklisty doru eny regresnímu týmu a zpracovány v systému, což je ter em asté kritiky. Z tohoto d vodu doporu uji projekt realizovat. Tab. 2 – Po et checklist vypsaných na vybrané odchylky za r. 2009 Druh odchylky

Po et odchylek za rok 2009

W01 W09 W05 Celkem W01+W09+W05

2 432 2 332 861 5 625

W18 W19 W20 W21 W22 Celkem W18-W22

3 1 130 42 113 289

W04 Celkem W04

15 399 15 399

Celkem vybraných odchylek

21 313

57

Aleš Vondra, DiS


7 ZÁV R Z výše uvedeného vyplývá, že v sou asné dob

se varianta sledování obalového

toku nejeví jako efektivní. Hlavní p ekážkou zavedení této technologie je spolehlivost dat z d vodu velké chybovosti p i tení ip obklopených nepermitivním materiálem. Z hlediska ekonomického p ínosu není toto ešení rentabilní, nebo náklady spojené s p echodem na RFID technologii by se pohybovaly v ádu desítek miliard korun. Je t eba též p ihlédnout k technické náro nosti stahování desítek milión

obal

z ob hu a jejich následnému ipování (pomineme-li otázku vým ny baterií RFID tag cca po 1 roce) a úprav všech proces . Otázka ipování obal

byla na koncernové úrovni již n kolikrát diskutována, nikdy

však nedošlo ke shod

(koncernová shoda je nutná z d vodu, že obaly se

nepoužívají pouze ve Škod , ale celokoncernov ). Je t eba též vzít v úvahu, že ipování obal financuje vlastník obal (BM, jednotlivé zna ky VW) a tento náklad se promítne do logistických náklad a do kone né ceny vozu. Z t chto d vod

nedoporu uji zavád t pro sledování toku obal RFID technologii

a navrhuji vy kat do doby, než se vy eší technické potíže s tením ipu p es kov, vy eší se otázka napájení tag

a též klesne cena vysoce výkonných za ízení na

ijatelnou úrove . Po spln ní t chto podmínek p inese ešení ízení obalového toku pomocí RFID požadovaný efekt, tedy logistický tok bude transparentní, zárove dojde k úspo e pracnosti a informace o typech, po tech a umíst ní obal

budou

k dispozici online, což bude mít za následek efektivn jší ízení obalového toku. Naopak na základ

analýzy evidence odchylek p i dodávkách obal

jednozna

doporu uji odchylky W19 – W22 zaznamenávat do systému KPML a LOGIS již p i íjmu materiálu a nahradit tak u t chto odchylek papírové vypisování checklist . Požadované p ílohy jako DL i fotodokumentace chybných výlep lze vložit p ímo do systému KPML tak, aby byly data p azeny ke konkrétním checklist m a nevznikala další vícepráce p i párování elektronického checklistu a p íloh. U odchylek W04, W12 a W13 doporu uji pln

automatické systémové ešení.

K tomuto bude zapot ebí propojit logistické systémy LOGIS, LISON a KPML, aby systém mohl generovat elektronické checklisty automaticky. 58

Aleš Vondra, DiS


U odchylek W01,W09, W05, W06 a W07 doporu uji zachovat sou asný stav z legislativních d vodu (podpisy a výhrady na papírových dokumentech). Zavedením elektronické evidence u vybraných závad firma ŠKODA AUTO a. s. docílí úspory pracnosti p i vypisování a zpracování papírových dokument , ušet í náklady na tisk a papír a též zrychlí proces informovanosti viník o vzniklých odchylkách.

59

Aleš Vondra, DiS


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

Dopis dodavatel m výrobního materiálu, Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a. s., 6.1.2003

[2]

DRAHOTSKÝ I.,

EZNÍ EK B. Logistika procesy a jejich ízení, 1. vyd. Brno:

Computer Press, 2003, ISBN 80-7226-521-0 [3]

EDI Sm rnice pro implementaci. Wolfsburg: Volkswagen, 2. 1. 2002 65 s.

[4]

GROS I., Logistika, 1. vyd. Praha: vydavatelství VŠCHT, 1996, ISBN 80-7080-262-6

[5]

Internetová

p íru ka

pro

uživatele

Behältermanagement.

Wolfsburg:

Volkswagen, 8.6.2010 105 s. [6]

MP VLO 01/03. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a. s., 1.12.2006. 4 s.

[7]

MP VLO 02/04. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a. s., 1.12.2006. 3 s.

[8]

SIXTA J., ŽIŽKA M. Logistika používané metody, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009, ISBN 978- 80-251-2563-2

[9]

SIXTA, J. a MA ÁT, V.Logistika – teorie a praxe, 1. vyd. Brno: CP Books, 2005, ISBN 80-251- 0573-3

[10]

Škoda Mobil. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO a. s., 16.8.2010. 8 s.

[11]

Vzorová technická a cenová nabídka [online]. [citováno 26.10.2010]. Dostupné z URL http://gaben.cz

60

Aleš Vondra, DiS


ÍLOHY íloha 1 Expedi ní list prázdných obal – ELPO .....................................................62 íloha 2 Expedi ní list obal – Frachtbrief ...............................................................63

61

Aleš Vondra, DiS

íloha 1 ELPO


Aleš Vondra, DiS

íloha 2 Frachtbrief


Tok obal ve firm ŠKODA AUTO a. s

Recommend Documents