Kindergartenzeitung Novinky ze školky

Kindergartenzeitung Novinky ze školky

Projekt: „Kinder dieser Welt“

März – April 2011 Březen – Duben 2011

Liebe Eltern, in den letzten beiden Monaten war wieder einiges los bei uns im Kindergarten. Mitte März haben wir unsere Kollegin Claudia Böhland verabschiedet und wir freuen uns sehr, dass wir sehr schnell eine Nachfolgerin einstellen konnten: Henriette Gerling. Wer von Ihnen auf dem Elternabend war, hatte ja bereits die Gelegenheit sie kennenzulernen. An diesem Abend wurden ebenfalls erste Ergebnisse aus unserer Studie zum Thema zweisprachige Entwicklung von Frau Mala und Frau Scholl von der Karlsuniversität vorgestellt. Es war ein sehr interessanter und informativer Abend, bei dem es rege Diskussionen gab. Frau Scholl hat eine eigene psychologische Praxis, in der sie u.a. Beratungen zum Thema „Zweisprachigkeit“ anbietet. Wer Kontakt mit ihr aufnehmen möchte: [email protected] Tel.Nr.: 776 764 746 Die Studie in unserem Kindergarten ist eine Pilotstudie, in der geeignete Methoden zur Sprachstandserhebung getestet werden. Die Studie ist angelegt auf 3 Jahre. Danach folgt eine größer angelegte Studie in verschiedenen Kindergärten. Am 8.04. fand die 3. Literaturnacht mit Radka Denemarkova bei uns statt, bei der auch diesmal wieder tolle Geschichten entstanden sind. Vielen Dank nochmal an alle Eltern, die etwas für den Brunch mitgebracht haben Da es immer wieder Fragen zu den Kursen, insbesondere Turnen und Schwimmen gibt, an dieser Stelle noch einmal der Hinweis: die Schwimmgruppe ist eine feste Gruppe, die regelmäßig donnerstags im Sokol schwimmen gehen. Es gibt auch feste Turngruppen, die im Wechsel alle 2 Wochen im Sokol turnen. Susanne Rade hängt wöchentlich die Liste der Kinder unten an der Pinwand aus, die in der aktuellen Woche dran sind. Bitte informieren Sie sich regelmäßig! Außerdem werden immer mal wieder Kleidungsstücke von Kindern vermisst. Bitte kennzeichnen Sie alle Sachen Ihres Kindes, da es für uns ansonsten unmöglich ist, sie richtig zuzuordnen. Cornelia Janzen 1   

DIE LITERATURNACHT    Auch  dieses  Jahr  gestaltete  Radka  Denemarková  mit  unseren  Kindern  und  Schulkindern  aus  der  Thomas – Mann ‐ Schule nun schon zum 3. Mal, in Zusammenarbeit mit dem PRAGER LITERATUR‐ HAUS  eine  Literaturnacht  im  Kindergarten.  Um  18.00  Uhr  trafen  sich  die  kleinen  Schriftsteller  im  Kindergarten.  Jeder  bekam  sein  eigenes  kleines  Buch,  in  das  mit  Hilfe  von  Frau  Denemarková  eine  selbsterfundene  Geschichte  geschrieben  wurde.  Die  Geschichte  rankte  sich  um  das  Spielzeug,  wel‐ ches jedes Kind von zu hause mitgebracht hatte.  Nach einer Pause mit Würstchen und anderen Leckereien waren die kleinen Schriftsteller bis 21.00  Uhr  am  Werk.  Dann  sanken  sie  müde  in  ihre  Betten  und  Frau  Denemarková  erzählte  den  Kindern  noch  eine  selbsterfundene  Guten  –  Nacht  –  Geschichte.  Am  nächsten  Morgen  standen  die  ersten  schon wieder um 8.00 Uhr putzmunter auf der Matte. Wir verbrachten den sonnigen Morgen, bis die  Eltern mit dem Brunch kamen, in unserem Garten. Diese Literaturnacht wird uns sicher noch lange  im Gedächtnis bleiben. Danke, liebe Frau Denemarková, und hoffentlich bis zum nächsten Mal.   

2   

März und April bei den Schwalben  Der  März  begann  sofort  spannend  mit  dem  Faschingsfest.  Schon  Wochen  vor‐ her  gab  es  beim  Mittagessen  verschie‐ dene  Diskussionen,  was  denn  nun  der  Eine  oder  der  Andere  für  ein  Kostüm  haben wird. So trafen sich am Montag‐ morgen ein Kater, ein Pirat, ein Räuber,  ein Polizist, eine Fee und eine Prinzessin  um  zusammen  Fasching  zu  feiern.  Die  leckeren Berliner von Herrn Engel versüßten uns den Vormittag und im Morgenkreis sangen  wir  und  spielten  unsere  Lieblingsspiele  und  ‐lieder.  Die  Sonne  schien  an  diesem  Tag  sehr  schön, sodass wir den Rest des Vormittags im Garten verbrachten. Wer woll‐ te konnte natürlich in seinem Kostüm rausgehen.   

Grün, grün, grün sind alle meine Kleider, Grün, grün, grün ist alles, was ich hab. Darum lieb ich alles was so grün ist, Weil mein Schatz ein Jäger, Jäger ist.

Blau, blau, blau sind alle meine Kleider, Blau, blau, blau ist alles, was ich hab. Darum lieb ich alles, was so blau ist, Weil mein Schatz ein Seemann, Seemann ist.

Weiß, weiß, weiß sind alle meine Kleider, Weiß, weiß, weiß ist alles was ich hab. Darum lieb ich alles, was so weiß ist, Weil mein Schatz ein Bäcker, Bäcker ist.  Schwarz, schwarz, schwarz sind alle meine Kleider, Schwarz, schwarz, schwarz ist alles , was ich hab. Darum lieb ich alles, was so schwarz ist, Weil mein Schatz ein Schornsteinfeger ist.

Bunt, bunt, bunt sind alle meine Kleider, Bunt, bunt, bunt ist alles, was ich hab.

3   

Darum lieb ich alles, was so bunt ist, Weil mein Schatz ein Maler, Maler ist.

Im März war der Kiepenkasper zu Besuch in  Prag.  So  machten  sich  die  Schwalben  und  die  etwas  älteren  Enten  auf  den  Weg  zum  Goethe  Institut.  Es  war  schon  erstaunlich  was  in  der  „Kiepe“  alles  drin  ist.  Die  Ge‐ schichten  waren  sehr  spannend  und  wir  wollten  dem  Kasper  unbedingt  helfen  sei‐ nen  Schatz  zu  finden,  den  der  Pirat  gestohlen  hatte.  Und  gemeinsam  erschraken  wir  den  Piraten  so  sehr,  dass  er  von  alleine  das  Versteck  verriet.  In  der  zweiten  Geschichte  lernte  Kasper zaubern. Mit drei verschiedenen Blumen, konnte er verschieden Tricks zaubern. Das  Geschrei war groß, als er mit der blauen Blume regnen ließ. Denn dadurch wurden auch wir  nass  gemacht.  Nach  dem  Kiepenkasper  gingen  wir  noch  raus  an  die  frische  Luft  und  ver‐ brachten den Rest des Vormittags auf dem Spielplatz an der Moldau.     Nach Fasching stand auch schon das nächste Ereignis vor  der Tür.  Der Osterhase sollte bald zu Besuch im Kinder‐ garten  sein.  Deshalb  fingen  wir  auch  rechtzeitig  mit  den  Vorbereitungen  an.  Um  unsere  schön  bemalten  Eier  gut  zur  Gel‐ tung  zu  bringen,  brauchten 

wir 

Ostergrass. 

An 

einem  Vormittag  gingen  wir  in  den  Garten  und  jeder  von  uns  zeigte  seinen  grünen  Daumen.  Jeder  hatte  einen  Blumen‐ topf  in  den  er  vorsichtig  seine  Grassamen  säte.  In  unserem Garten bemerkten wir eine große Verände‐ rung. Der Frühling ist endlich angekommen. Die Bäume fingen an zu blühen und es duftete  überall nach frischen Blumen. Sobald unsere Grass ein wenig gewachsen war, fingen wir an  4   

unsere Eier zu bemalen. So sah unser Blumentopf gleich viel bunter und schöner aus. Dann  war auch endlich der große Tag da. Nach einem leckeren Osterfrühstück rannten wir in den  Garten. Dort ging jeder auf die Suche nach seinem Körbchen. Und tatsächlich war der Oster‐ hase auch bei uns und hatte auch jedem von uns etwas mitgebracht.  

Da  der  Frühling  uns  die  ersten  warmen  Sonnenstrah‐ len schenkte, konnten wir endlich wieder in den Wald  gehen. Mit den Enten machten wir uns zusammen auf,  um  zum  Kunraticky  Wald  zu  fahren.  Alles  klappte  su‐ per und im Wald gab es viel zu entdecken. Wir mach‐ ten  erstmal  ein  gemeinsames  Frühstück  und  dann  durften wir endlich das machen, was uns am meisten  Spass macht, den Wald untersuchen. Es wurden Häu‐ ser  gebaut,  Tiere  entdeckt  und  untersucht  und  ein 

 

Boot gebaut.  

Ein großes Thema diese zwei Monate war das Projekt: „Kinder dieser Welt”. Wir lernten die  Kontinente  kennen  und  prägten  uns  ihre  beson‐ deren Eigenschaften ein.  Wir  wollten  uns  auch  unsere eigene Landkarte  basteln,  aber  bevor  wir  mit  den  Kontinenten  begannen, 

brauchten 

wir  eine  Grundlage.  Im  Morgenkreis besprachen  wir,  dass  die  Erdkugel  zum  größtenteils  mit 

5   

Wasser  bedeckt  ist,  so  machten  wir  uns  auf,  un‐ sere  Landkarte  zu  basteln.  Ein  riesiges  Blatt  Pa‐ pier und ganz viel BLAU.  

April April - der macht was er will Der  April  machte  dieses  Jahr  seinem  Namen  alle  Ehre.  Endlich  konnten  wir  wieder  nach  Herzens‐ lust  draußen  spielen  und  uns  von  den  warmen  Sonnenstrahlen wärmen lassen. Der Frühling war  überall  zu  spüren.  Im  Morgenkreis  sangen  wir  deswegen häufig. „Es tönen die Lieder“.  

Es tönen die Lieder, der Frühling kehrt wieder, es spielet der Hirte auf seiner Schalmei: la la-la-la-la-la-la la-a, la la-la-la-la-la lala.   6   

Aber am nächsten Tag waren wir wieder drinnen, weil es kalt war und regnete. Aber wir lie‐ ßen uns nicht die Laune verderben, denn in der Gruppe gibt es auch einiges zum spielen und  unsere  Schwalben  kommen  immer  auf  gute  Ideen.  So  gestalteten  uns Luki  und  Alessandro  einen Nachmittag mit einem Pat und Mat Theater.      

NÁVŠTĚVA VÝSTAVY O KRTEČKOVI    Na konci března jsme se vypravili za Krtečkem. Výstava se konala kousek od ostrova Žofína,  kam  jsme  si  ještě  před  prohlídkou  zašli  na  už  opravdu  jarní  procházku,  pohráli  jsme  si  na  hřišti  a  nasvačili  se.  Pak  už  jsme  spěchali  za  těmi  pěknými  obrázky,  které  nakreslil  známý  český  malíř  Zdeněk  Miler,  který  nedávno  oslavil  devadesáté  narozeniny.  Právě  k tomuto  úctyhodnému výročí byla výstava připravena.  Na  výstavě  jsme  viděli  spoustu  obrázků  s naším  oblíbeným  Krtečkem,  jeho  kamarádem  zajícem,  ježkem  a  dalšími  přáteli.  Některé  obrázky  jsme  dobře  znali  z filmů  a  knížek  o  Krtečkovi,  jiné  jsme  viděli  poprvé.  Byly  zde  i  části  originálů,  které  byly  použity  při  natáčení  filmu.  Když  jsme  zhlédli  obrázky,  posadili  jsme  se  na  zelený  huňatý  koberec,  který  připomínal  travičku  z lesa  z příběhů  o  Krtkovi,  a  podívali  jsme  se  na  pár  příběhů  s naším  oblíbeným  hrdinou.  

  Nakonec  jsme  si  mohli  každý  vyrobit,  namalovat  a  ozdobit  kalhotky  s opravdickými  kapsami,  stejné  jako nosil ten náš milý Krteček. 

7   

                                      

 

POZNÁVÁME DĚTI A KULTURU Z CELÉHO SVĚTA    Po  tématu  vesmír,  kde  jsme  si  povídali  o  planetách,  Slunci,  Měsíci,  hvězdách  a  kosmonautech,  jsme  se  zaměřili  na  naši  planetu  na  Zemi.  Začali  jsme  si  vyprávět  o  jednotlivých  světadílech.  Naučili  jsme  se,  že  máme  na  Zemi  šest  světadílů.  Společně  jsme  namalovali  velký  oceán,  který  představuje  naši  Planetu,  a  vždy  když  o  nějakém  světadíle  mluvíme,  nalepíme  tuto  část  Země  na  náš  oceán.  Do  Velikonoc  jsme  stihli  probrat  Afriku,  Austrálii a Ameriku.  U  každého  světadílu  jsme  se  zajímali  o  to,  jací  zde  žijí  lidé,  jak  se  oblékají,  jaká  mají  zaměstnání, jaké je zde typické počasí, co je zde za přírodu, jaká tu žijí zvířata, co zde roste a  u  nás  ne  a  další  a  další  zajímavosti.  Z každého  světadílu  jsme  se  naučili  „Begrüssungslied“,  kterou se vždy ráno pozdravíme v kroužku. 

  Tady  právě  vyrábíme  náš  oceán,  na  který  pak nalepíme všechny světadíly.  První  světadíl,  o  kterém  jsme  mluvili,  byla  Afrika.  V ranním  kroužku  jsme  se  vždy  zdravili  písničkou, kterou jsme si moc oblíbili, pochází z Ghany. Zpívá se v ní: ,,Ayelevi, zdravíme tě,  ty synu Ayeleho, pojď a zatancuj si s námi.“ Zpívali jsme ji samozřejmě africkou řečí a někdy,  8   

když  jsme  měli  chuť,  pozdravili  jsme  každého  v kroužku  stejnou  melodií  i  německy.  Např.  ,,Yasmin, wir grüssen dich, du Tochter von Oliver, komm und tanz hier mit uns.“ Nebo: ,,Luki,  wir grüssen dich, du Sohn von Zdeněk, komm und tanz hier mit uns.“   

  Jednou jsme zkoušeli dokonce tančit i opravdový africký tanec, který tančí afričtí domorodci.  Povídali  jsme  si  o  Egyptě,  kde  vládli  faraonové,  kteří  byli  pohřbíváni  do  známých  pyramid.  Pyramidy  jsme  zkoušeli  stavět  i  my,  z papíru  jsme  vyrobili  malé  modely  pyramid,  které  se  nám  moc  povedli.  Ukázali  jsme  si  také,  jak  vypadalo  egyptské  písmo.  Nezapomněli  jsme  si  říci, jaká zvířata v Africe žijí a jaké potraviny se k nám z Afriky dováží. Tady na fotkách může‐ me vidět, jak jsme se snažili poznávat ovoce, které v Africe roste: 

                    

 

  Také jsme se dozvěděli, že v Africe roste kakaovník, z kterého se získává nám dobře známé  kakao a všichni jsme věděli, že z kakaa se vyrábí naše oblíbená čokoláda. Rozhodli jsme se, že  zkusíme čokoládu také připravit, a povedlo se nám to docela dobře, při Kochkursu jsme umí‐ chali opravdovou čokoládu z pravého kakaa.  Zapamatovali  jsme  si,  že  v Africe  je  obrovská  řeka  Nil,  která  protéká  Egyptem,  že  nejvyšší  hora Afriky se nazývá Kilimandžáro a i to, že v Africe se rozkládá největší poušť světa Sahara.   9   

Teď víme i to, že třeba takový kokos může vyrůst v Africe, jeden jsme si do školky přinesli,  jednoho  dne  jsme  na  něj  dostali  chuť,  tak  jsme  do  něj  vyvrtali  díru,  vylili  jsme  kokosové  mléko, které každý ochutnal, a kokos jsme pak celý snědli.  Další světadíl, který nás zaměstnával, byla Austrálie. Austrálii jsme také procestovali křížem  krážem.  Austrálie  je  světadíl  medvídků  koala  a  klokanů  –  ty  jinde  na  světě  potkáme  jen  v zoologických zahradách. I tady jsme si popovídali o všech zvláštnostech, které u nás potkat  nemůžeme. Zaujalo nás například známé město Sydney, kde je krásná opera. Nejveselejší pro  nás bylo to, že s ročními obdobími je to zde úplně opačné, než jak je to u nás. Nedovedeme si  představit, že bychom na Vánoce měli léto a mohli jít třeba na štědrý den v plavkách na pláž.  Řekli  jsme  si  i  to,  že  v Austrálii  se  nachází  písečná  poušť  stejně  jako  v Africe,  ale  o  mnoho  menší.   Kathrin  nám  dokonce  přinesla  do  školky  skutečný  bumerang  z Austrálie,  který  jsme  hned  chtěli vyzkoušet, ale ve třídě jsme nesměli, paní učitelky se bály, že rozbijeme okno. Tak jsme  si nakonec vyrobili každý svůj bumerang z papíru, který jsme ozdobili jako ten pravý dřevěný  australský. Ty papírové ale tak dobře nelétali, ten správně hozený bumerang se vrátí zpátky a  šikovný a zdatný Australan ho dokonce dokáže chytit znovu do ruky.  I  z tohoto  světadílu  jsme  se  naučili  písničku,  kterou  se  tady  lidé  zdraví,  jmenuje  se  Abeyo,  abeyo…  Zpívá  se  tak,  že  se  lidé  rozdělí  na  dvě  skupinky  a  jedna  zdraví  voláním  druhou,  zkoušeli jsme ji zpívat i v angličtině, protože většina lidí v Austrálii mluví anglicky.    Pak  přišla  na  řadu  Amerika,  ta  se  dělí  na  Jižní  a  Severní.  Nejdříve  jsme  si  vyprávěli,  jak  se  vlastně lidé vůbec dozvěděli, že tento světadíl na naší Planetě leží. Příběh o objevení Ameriky  se  nám  moc  líbil.  Napjatě  jsme  si  prohlíželi  obrázky  o  plavbě  Kryštofa  Kolumba  a  dalších  námořníků  do  Indie,  která  skončila  ne  v Indii,  ale  v té  právě  objevené  Americe.  V Americe  potkal Kryštof Kolumbus domorodce, které nazval Indiány, myslel si totiž, že dorazil do Indie,  kam  měl  původně  namířeno.  Do  Ameriky  plul  Kryštof  Kolumbus  se  svými  námořníky  třemi  loďmi,  zpátky  do  Evropy  se  ale  vrátili  jen  se  dvěma.  Na  zpáteční  cestě  je  bohužel  zastihla  velká bouře, která zničila jednu z lodí, vše ale dobře dopadlo, námořníci se šťastně vrátili do  Evropy  a  Kryštof  byl  velmi  oslavován.  Příběh  nás tak zaujal, že jsme si jeho děj namalovali.     Pak už nás, jako u jiných světadílů, zajímalo,  jak  to  v této  části  Země  vypadá.  Nejdříve  jsme začali Jižní Amerikou, v kroužku jsme se  zdravili  tentokrát  španělskou  písničkou  Buenos  dias,  come  s da,  protože  ve  velké  části  Jižní  Ameriky  mluví  lidé  španělsky.  Poznávali  jsme  i  americkou  přírodu,  zapamatovali  jsme  si,  že  v Jižní  Americe  se  10   

nachází největší řeka světa Amazonka. Magda nám vyprávěla o své sestře a bratrovi, kteří se  vypravili se svými kamarády na nejvyšší horu Jižní Ameriky na Aconcaguu. Přivezli si z tohoto  světadílu i nějaké typické jihoamerické hudební nástroje, které nám Magda půjčila a mohli  jsme si na ně v kroužku zahrát. 

    I  povídání  o  Severní  Americe  bylo  neméně  zajímavé.  Poznali  jsme  Kanadu,  Spojené  státy,  Grónsko,  Aljašku.  Zpívali  jsme  písničky,  které  vymysleli  lidé  v této  zemi,  třeba  písnička  Strýček Donald farmu měl, ta nás moc bavila.     Bavilo  nás  i  vyrábění  a  vystřihování  jednotlivých  světadílů,  které  jsme  dělali  vždycky  společně. Tam, kde se rozkládá poušť, jsme nalepili zrnka písku, v místě, kde jsou lesy, jsme  lepili zelené plochy, pohoří jsme znázornili hnědou barvou. Tady na obrázku je naše Afrika,  vyznačili jsme zde řeku Nil, tropický deštný les a kamínek představuje horu Kilimandžáro:   

  11   

 

12