Kindergartenzeitung Novinky ze školky
Eine Schneeflocke von Anna Lippmann
November – Dezember 2010 Listopad – Prosinec 2010
Liebe Eltern, Weihnachten steht vor der Tür und dies ist mal wieder die letzte Ausgabe der Kindergartenzeitung in diesem Jahr. Im Anhang finden die Eltern der Kükengruppe den halbjährlichen Entwicklungsbericht ihres Kindes. Die vergangenen Monate waren für uns sehr ereignisreich, wir haben die 3. Gruppe eröffnet, 2 schwangere Kolleginnen verabschiedet und 2 neue Kolleginnen in unserem Team begrüßt, so dass es bei uns immer wieder neue Dinge zu organisieren gab. Inzwischen hat sich aber alles gut eingespielt und ich möchte mich an dieser Stelle bei Ihnen als Eltern und auch beim Team des Kindergartens ganz herzlich für die Flexibilität und das große Engagement bedanken! Wie Sie sicher schon bemerkt haben, hängen seit November zwei tolle Flaggen an unserem Fahnenmast. Herr Lütkemeier hat sie bei seinem letzten Pragbesuch als Geschenk für uns mitgebracht. Ich finde, sie sehen toll aus! Ein großes Dankeschön nach Bielefeld! Das angekündigte Theater der Kladska-Grundschule musste leider aus Krankheitsgründen abgesagt werden. Es gibt nun einen neuen Termin für den 14.01.2011 hier bei uns im Kindergarten. Es wird ein Theaterstück zum Thema „Winter und Schnee“ sein. Wir wünschen allen Familien ein wunderschönes Weihnachtsfest, erholsame Ferien und einen guten Rutsch ins neue Jahr!
Cornelia Janzen
1
Der Laternenumzug Dieses Jahr klappte unserer Laternenumzug
ganz
vorzüglich.
Das
Wetter spielte mit und zeigte sich noch einmal von seiner angenehmen Seite. Drei Pferde kamen dieses Jahr zur Freude der Kinder. Sie führten unseren Martinsumzug an und wir sangen unsere und
runter
Martinsliedern rauf
begleitet
von
zwei
vorzüglichen Bläsern. Wie schön leuchteten die selbstgebstelten Laternen in der Dunkelheit.Da wurde einem ganz warm ums Herz.
Die Vernissag in der deutschen Botschaft Auch dieses Jahr fand wieder eine Preisverleihung zu Ehren deutschsprachiger kleiner Schriftsteller in der Deutschen Botschaft statt. Kinder der Schwalbengruppe stellten ihre Werke aus und diese wurden meistbietend für einen guten Zweck verkauft.
In der Weihnachtsbäckerei... Am 28.11. fand unser alljährliches tschechisch-deutsches Weihnachtskonzert statt. Diesmal in der ev. Kirche St. Martin in der Mauer. Unsere Kinder waren wieder mit zwei Beiträgen dabei. Aufgeführt wurden „In der Weihnachtsbäckerei“ und das kleine tschechische Theaterstück „O sněhových vločkách“, das von unserer Kolleginnen Veronika Vacková und Zuzka Podruhová eigens dafür geschrieben wurde.
2
Es
war
wieder
mal
sehr
beeindruckend zu sehen, wie mutig die Kinder vor Publikum auftreten
und
selbstverständlich sogar
in
wie sie
beiden
dies
Sprachen
können. Das Konzert war sehr gut besucht
und
die
gespendeten
Martinsmänner von Herrn Engel ruckzuck verspeist.
Der Nikolaus im Kindergarten
Eine Woche nach dem Konzert war es schon soweit, der Nikolaus besuchte uns im Kindergarten. Die Kinder waren sehr gespannt und aufgeregt „Kommt der Nikolaus wirklich? Bringt er wohl auch den Teufel mit? Hat er eine Überraschung für uns dabei?“ Bevor der Nikolaus kam wurden zur Einstimmung gemeinsam ein paar Lieder gesungen und die Kinder führten noch mal „die Weihnachtsbäckerei“ und „Mikulas“ auf. Dann endlich war es soweit, der Nikolaus war da! Er hatte seinen Engel mitgebracht und natürlich auch Geschenke für die Kinder. Jedes Kind musste einzeln (manch einer lieber in Begleitung der Eltern...) vor den Nikolaus treten, der erst mal aus seinem goldenen Buch vorgelesen hat. Scheinbar sind alle brav gewesen, denn niemand ging an diesem Abend leer aus – auch wir Erzieherinnen nicht ;-)
3
Der November bei den Schwalben Anfang November gab es Neuigkeiten. Magda sollte neu anfangen, sodass wir zu Beginn drei Erzieherinnen hatten. So konnte Bohunka nach und nach in Ruhe in den Mutterschutz gehen. Gleich Anfang November nahte das alljährliche Laternenfest, sodass wir uns damit beschäftigten, wie es dazu gekommen ist, dass wir jedes Jahr dieses Fest feiern. So kamen wir zu der Legende des Sankt Martin. Im Morgenkreis besprachen wir, was für ein lieber Mann das war und welche gute Tat er damals getan hatte. Da wir eine Ritterausrüstung im Kindergarten haben, spielten wir im Morgenkreis die Legende noch einmal nach. Jeder durfte einmal Sankt Martin sein und ein anderer der Bettler, damit konnten wir uns die Geschichte viel besser merken. Weiterhin besuchte uns Frau Pfeiffer, die diese Geschichte nochmal ausführlich mit uns besprach. Dabei konnten wir ein schönes Bild basteln, welches einige Zeit in der Gruppe an den Wänden hing. In dieser Zeit sangen wir Lieder, die wir später beim Laternenumzug singen sollten. Darunter „Ich geh mit meiner Laterne“, „Laterne, Laterne, Sonne, Mond und Sterne“ und das tschechische Lied „Uz Martin na bilim kone“
MARTIN NA BÍLÉM KONI Už Martin na bílém koni, už zase přijíždí k nám, Vesele podkůvky zvoní, jede k nám zas bílý pán. Posílá ho svatý Petr, ať zimu ohlásí včas, ze skříně vytáhnem svetr, bude se nám hodit zas.
4
Wie jedes Jahr gab, es auch diesmal einen Laternenbastelnachmittag, bei dem wir mit unseren Eltern zusammen eine Laterne basteln konnten. Dabei konnten wir unserer Phantasie freien Lauf lassen und eine Laterne unserer Träume basteln.
Da es bei Sankt Martin auch um Laternen ging, besprachen wir in der Gruppe die Wichtigkeit von Licht. Dabei hatten wir eines Morgens
einen
außergewöhnlichen
Morgenkreis. Dieser wurde im Badezimmer veranstaltet, da wir einen Raum brauchten in den kein Licht reinkommt, dadurch wurde uns bewusst, wie wichtig Licht für uns ist, weil wir ja sonst nichts sehen könnte und dadurch alle schönen Dinge einfach nur schwarz wären. Aber wir hatten ja zum Glück ein paar Teelichter im Bad, sodass es nicht ganz so dunkel war. Am Abend war der große Tag da, an dem wir unsere schönen Laternen präsentieren konnten. Mit drei Pferden kam der Sankt Martin angeritten, sodass wir einen schönen Nachmittag im Stromovka Park verbringen konnten. Mit vielen Liedern zogen wir durch den Park und kamen an ein Schlösschen an dem ein Bettler saß, Sankt Martin stieg ab, um ihm einen Teil seines Mantels zu geben. So konnten wir mit eigenen Augen sehen, wie das vor vielen Jahren ausgesehen haben muss.
5
Ein großes Ereignis war am 15.11.2010, als wir in die
deutsche
Botschaft
eingeladen wurden, um unsere Bilder zu präsentieren. Im Oktober fand in der Schwalbengruppe eine Lesung statt und zu diesen Geschichten sollten unsere Kinder malen. Diese wurden dann bei einer Vernissage in der deutschen Botschaft ausgestellt. Das war ein aufregender Tag für uns, denn in die deutsche Botschaft kommt man ja nicht alle Tage. Nachdem die Autoren, der Geschichte gewürdigt wurden, erhielten auch wir eine Kleinigkeit, dafür, dass wir so schöne Bilder gemalt hatten. Diese wurden dann für einen guten Zweck verkauft. Ab Mitte November wurde das Wetter immer schlechter und wir verbrachten viel Zeit in der Gruppe. Diese Zeit nutzten wir, um unsere Tischspiele auszuprobieren, sich künstlerisch zu betätigen, oder mit den Matratzen versuchen, den längsten Tunnel zu bauen. Da der Winter immer näher kam, konnten wir auch diese Zeit nutzen, um unsere Gruppe ein wenig winterlicher zu dekorieren, dabei entstanden unsere Sterne an den Fenstern und die Schneeflocken. Diese mussten wir mit viel Geschick mit einer besonderen Schneidetechnik ausschneiden. Man faltet das Blatt vier Mal und schneidet verschieden Muster hinein. Das war eine Überraschung, was bei einigen herauskam.
6
Die Weihnachtszeit steht vor der Tür, sodass wir einiges vorbereiten mussten. Nach dem Adventkonzert bastelten wir unseren eigenen Adventskranz, voller Elan und Kreativität
machten
wir
uns daran den schönsten Kranz zu basteln. Jede Gruppe hat einen eigenen Weihnachtsbaum, so auch wir als neue Schwalbengruppe.
Das
war
eine
Freude, als Frau Houskova uns den Weihnachtsbaum gab. Sofort machten wir uns daran ihn schön zu schmücken,
denn
wer
weiß, vielleicht sieht der Nikolaus ihn ja, wenn er vorbei kommt. Zu unserer aller Freude kam dann endlich der lang erhoffte Schnee und es war wirklich viel, was da vom Himmel runter kam. Endlich war die Zeit da, in der wir unsere Schaufeln und Schlitten rausholten konnten, um im Schnee zu spielen. Leider war er nicht so gut zum Schneemann bauen, aber wir haben ja unsere eigenen Ideen. Es wurde gerutscht, gebaut und auch manchmal eine Schneeballschlacht veranstaltet.
7
NAŠE ZOUBKY U nás ve vlaštovkách se každou chvíli někdo chlubí, že už mu vypadl další mléčný zoubek, že se mu další viklá, ukazujeme si, jaké nám po zoubku zbyly díry a počítáme, kolik už máme zoubků nových. A tak jsme si všechno, o tom jak to s našimi zoubky chodí, pověděli. Naučili jsme se, že každý zub je trochu jiný, když kousneme do jablíčka, řezáky kousek jablka odkrojí jako nůž, špičáky jsou nejužitečnější, když jíme maso, a třenové zuby – stoličky, které jsou úplně vzadu, rozmělní vše na kaši, tu pak snadno a lehce spolkneme. Takže takto spolupracují zuby při každém jídle. Ve školce jsme si povídali i o tom, co je zubní kaz, jak pečovat o zuby, jak si je správně čistit a jak to vypadá na návštěvě u zubaře, dokonce jsme si vyrobili a poté nabarvili a ozdobili svou vlastní krabičku na mléčné zuby.
PŘÍPRAVA ADVENTNÍHO KONCERTU Na 28.11. první neděli adventní byl naplánovaný náš vánoční koncert, který se tentokrát konal v evangelickém kostele sv. Martina u Národní třídy. Dva týdny před naším vystoupením jsme zakusili, jaké to je, když se opravdoví herci a zpěváci chystají na svůj velký den. Poctivě jsme trénovali každý den. Jako české představení jsme nachystali divadelní kousek o dvou sněhových vločkách, které se na nebi hádaly a strkaly, až nakonec spadly obě dolů na zem. Vločky, vločky, bílé peří,
Vločky, vločky, ach to láká,
blázen každý, kdo vám věří!
postavit z vás sněhuláka!
Tralalala, tralala, první vločka padala.
Tralalala, tralala, třetí vločka padala.
Bílé vločky, hvězdné nebe,
Vločky, vločky, jak jste hbité,
sotva spadnou, už to zebe.
škoda, že se rozpustíte!
Tralalala, tralala, druhá vločka padala.
Tralalala, tralala, čtvrtá vločka padala.
8
Písničku jsme uvedli touto adventní říkankou:
Advent, Advent, ein Lichtlein brennt, Erst eins, dann zwei, dann drei, dann vier, Dann steht das Christkind vor der Tür. Čtyři děti od nás z vlaštovek Anna, Sebastian, Emma a Luki hrály adventní svíčky, masky jsme si sami vyrobili. Natálka hezky přednesla básničku a při tom symbolicky rozsvítila všechny čtyři svíčky. Pak už všechny děti radostně zazpívaly v čele se Susanne a její kytarou tu naší oblíbenou vánoční písničku „In der Weihnachtsbäckerei‘“.
SLAVÍME MIKULÁŠE Jako každý rok na začátku prosince jsme se připravovali na návštěvu Mikuláše. Nejdříve jsme si povídali, kdo vlastně svatý Mikuláš byl. Četli jsme o něm různé legendy, prohlíželi si knihu s obrázky, která nám přiblížila, jak Mikuláš vypadal, jak a kde žil, jací byli za jeho doby lidé. Vyráběli jsme a malovali různé postavy znázorňující tohoto známého světce, vybarvovali jsme i scénky znázorňující činy a příběhy ze života Mikuláše, namalovali jsme si každý i svůj Mikulášský sáček. Zpívali jsme tuto německou písničku o Mikuláši:
Lustig, lustig, tralalalala, bald ist Nikolausabend da.
Lass uns froh und munter sein, Und uns recht von Herzen freun! Lustig, lustig, tralalalala, bald ist Nikolausabend da.
Wenn ich aufgestanden bin, Lauf ich schnell zum Teller hin. Lustig, lustig, tralalalala, bald ist Nikolausabend da.
Dann stell ich den Teller auf, Niklaus legt gewiss was drauf. Lustig, lustig, tralalalala, bald ist Nikolausabend da.
Niklaus ist ein guter Mann, Dem man nicht genug danken kann. Lustig, lustig, tralalalala, bald ist Nikolausabend da.
Wenn ich schlaf, dann träume ich, Jetzt bringt Niklaus was für mich.
9
A naučili se i českou říkanku:
Mikulášek zvoní, cinká,
Za ním letí andělíček,
nakukuje do okýnka,
od nebíčka nese klíček,
nakukuje sem a tam,
a ty čerte rohatý,
možná přijde zítra k nám.
zůstaň radši za vrat
Teď už všichni víme, že sv. Mikuláš žil před mnoha lety v zemi Turecku v městečku Myra, pocházel z celkem bohaté rodiny a od svých rodičů zdědil mnoho majetku i peněz, byl však tak dobrosrdečný a hodný, že vše, co měl, rozdal chudým. Peníze a jídlo dával chudým ale tajně, nechával jim jídlo za dveřmi, nebo jim házel peníze oknem. Byl tak skromný, že ani nechtěl být svými obdivuhodnými skutky slavný, oblíbený ani obdivovaný, proto všechny ty nouzí trpící lidi obdarovával tak, aby ho nikdy nikdo neviděl. Lidé to ale přece jen později zjistili, kdo je ten hodný muž a přáli si, aby se stal biskupem. A Mikuláš se tím biskupem opravdu stal. Na jeho památku i dnes dostávají děti na svátek svatého Mikuláše malé dárečky a sladkosti, stejně tak jako před lety lidé byli obdarováni hodným Mikulášem. A tak jsme v pátek 3.12., kdy přišel Mikuláš k nám do školky, byli na Mikulášovu návštěvu zcela připraveni, akorát se někteří z nás začínali bát, protože některé děti občas trochu zlobí a neposlouchají a Mikuláš má přeci tu svou knihu, kde jsou zapsány všechny naše hříchy. Naštěstí jsou v knize poznamenány i naše hezké skutky a vše, co umíme dobře. Tak jsme doufali, že se snad Mikuláš nad námi nerozzlobí a že nás doufejme i obdaruje nějakým tím dárečkem. Odpoledne přišli i naši rodiče a sourozenci, kterým jsme zazpívali několik písniček o Mikuláši a předvedli jsme znovu naší starou známou a nacvičenou
In
der
Weinachtsbäckerei. Snad se našim rodičům zpívání líbilo, i když se nám třásly hlásky, jak jsme byli rozrušení z té
10
blížící se Mikulášovy návštěvy. A pak už to přišlo. Šli jsme se podívat do třídy ke kačenkám, jestli náhodou nesedí Mikuláš tam. A opravdu tam seděl. Mikuláš si vždycky zavolal každého z nás k sobě, podíval se do své kouzelné knihy a všecko všecičko na nás věděl. Naši rodiče bedlivě poslouchali, jak jsme se celý rok snažili, co nám jde výborně, v čem se musíme ještě zlepšit a jestli někdy zlobíme. Mikuláš na nás byl moc hodný a každý dostal dáreček, dokonce i paní učitelky – asi byly také celý rok hodné.
LOUČÍME SE S NAŠÍ BOHUNKOU Už dlouho všichni víme, že Bohunka má v bříšku miminko, všichni se na něj moc těšíme a Bohunce ho přejeme a tak jsme se Bohunky často ptali, jak se miminku daří, jak vlastně papá a dýchá, když je schované v tom bříšku, zajímaly nás nejrůznější zajímavosti, třeba i to, jestli nás to miminko vlastně slyší, kam teď chodí čůrat, nebo jestli už Bohunku taky někdy zlobí. Bohunka nám o tom všem ráda vyprávěla S Bohunkou jsme zažili tolik pěkného, určitě na ní budeme dlouho vzpomínat a myslet na to, jak se jim daří. Aby od nás měla něco na památku, připravili jsme pro ni spoustu dárků. Jednoho dne upekl pro Bohunku Alessandro dokonce bábovku, o kterou se s námi podělila. S Vlaštovkami jsme vyrobili pro Bohunku a miminko tašku, kterou jsme sami pomalovali. Každé dítě na ni obkreslilo svou dlaň a podepsalo se – to už je pro nás předškoláky hračka. Když ji Bohunka rozbalila, zaradovala se, protože se právě chystala s miminkem na nákup. Dále od nás Bohunka obdržela spoustu obrázků a přáníčko. Od svých kolegyň dostala deník miminka. Od Frau Fachini krásnou vzpomínkovou knihu s fotkami a obrázky vlaštovek. Když se jedno prosincové dopoledne přišla s námi Bohunka rozloučit, všechny dárky jsme jí předali. Bohunka na nás taky myslela a udělala nám radost, upekla nám moc dobrý koláč a darovala pohádkovou knihu s věnováním. Bohunko, děkujeme za všechny hezké chvíle, co jsi s námi byla a za všechno, co jsi nás naučila. Ať se miminko v pořádku a zdravé narodí a těšíme se na viděnou.
11
ZKUS SI DOMA S RODIČI O VÁNOCÍCH PŘIPRAVIT: VÁNOČNÍ HORKÉ JABLKO Potřebujeme: 1 l - jablečného moštu 4 - lžíce javorového sirupu nebo medu 2 - svitky skořice 2 - lžičky mletého nového koření 1 - dobře omytý pomeranč se zapíchanými hřebíčky, rozčtvrcený Příprava :Všechny suroviny kromě pomeranče dejte do kastrůlku a pomalu, za občasného míchání prohřívejte asi čtvrt hodiny (nenechejte dojít k varu) . Ještě horké rozlijte do sklenic , vložte čtvrtku pomeranče a hned neste na stůl.
12
