Kindergartenzeitung Novinky ze školky
Gemeinsames Projekt: Unsere Stadt Prag
September – Oktober 2010 Září–Říjen 2010
Liebe Eltern, im Anhang der Enten- und Schwalbenzeitung finden Sie diesmal wieder den halbjährlichen Entwicklungsbericht über Ihr Kind. Die Entwicklungsberichte der Kükenkinder wird es wieder mit der NovemberDezember-Ausgabe geben. In der letzten Zeit sind Ihnen wahrscheinlich 2 neue Gesichter in unserem Team begegnet, Jana Reinová und Martina Janečkova. Jana Reinová ist seit September bei uns als Springerin beschäftigt. Sie ist regelmäßig am Dienstagnachmittag in der Entengruppe und begleitet Zuzka bei den Ausflügen. Außerdem unterstützt sie uns bei Krankheitsfällen in den Gruppen. Martina Jančkova wird als Nachfolgerin für Martina Bradácová in der Kükengruppe arbeiten und ist bereits seit Oktober bei uns als Krankheits- und Urlaubsvertretung tätig. Mitte Oktober waren 2 Leiterinnen einer Kindertagesstätte aus Ostfriesland für 1 Woche bei uns zu Besuch. Die beiden machen eine Ausbildung zur „Europabeauftragten für frühkindliche Bildung“. Im Europahaus Aurich werden sie demnächst unsere Einrichtung und ihre Eindrücke von Prag vorstellen. Kathrin Bujok, unsere Kollegin aus der Vorschulgruppe, bietet bei Bedarf Kindern aus der Schwalbengruppe Sprachtherapie an. Wir freuen uns sehr, dass wir Ihnen dieses besondere Angebot machen können, da wir wissen wie schwer es ist, hier in Prag deutschsprachige Logopädie/Sprachtherapie zu finden. Kathrin kann derzeit 3 Sprachtherapieplätze anbieten, falls Sie daran interessiert sind, sprechen Sie sie bitte an. Abholzeit der Vormittagskinder: Dadurch, dass Abholzeiten nach 13.30 Uhr in Rechnung gestellt werden, ist bei einigen Eltern das Missverständnis entstanden, die Betreuungszeit sei bis 13.30 Uhr verlängert worden, die Betreuungszeit für die Vormittagskinder endet nach wie vor um 13.00 Uhr! Bitte holen Sie die Kinder pünktlich ab! Abwesenheit/Krankheit: Bitte schicken Sie uns morgens kurz eine Nachricht (SMS), wenn Ihr Kind nicht in den Kindergarten kommt, damit wir in den Gruppen informiert sind. Cornelia Janzen
1
Wenn Kinder beißen... In der letzten Zeit haben einige von Ihnen Bissmale an ihren Kindern bemerkt, oder sind von den Erzieherinnen informiert worden, dass Ihr Kind gebissen hat. So beunruhigend dies zunächst auch erst einmal für Sie sein mag, dies ist eine ganz normale Phase in der Entwicklung von Kleinkindern und hat erstmal nichts mit Verhaltensauffälligkeit zu tun. Das Kind wird im dritten Lebensjahr zunehmend selbständiger und hat bereits viele Kompetenzen erworben. Es erlebt sich immer stärker als eigene Person mit eigenen Gefühlen und eigenem Willen. Das Ausdrücken dieser Wünsche und Gefühle fällt Kindern in diesem Alter noch schwer, da sie sich verbal noch nicht ausreichend verständlich machen können. Sie beißen oder hauen, um sich auszudrücken, um Unabhängigkeit zu erlangen oder um ihrer Frustration Luft zu machen. Manchmal geht es auch darum, sich zu verteidigen. Kinder in diesem Alter unterscheiden noch nicht zwischen „Mein“ und „Dein“. Zum Selbst zählt alles, was tatsächlich oder in der Vorstellung zu ihnen gehört und was sich in ihrer persönlichen Umwelt befindet: „alles Meins“. In der Kindergruppe müssen Spielzeuge und Aufmerksamkeit jedoch plötzlich mit mehreren Kindern geteilt werden. Häufig kommt es dann zu sogenannten Besitzkonflikten, aus denen die Kinder zunächst keinen anderen Ausweg sehen, als zu beißen oder zu hauen. Ein beißendes Kind sollte nicht verurteilt werden, es tut es ja nicht aus Boshaftigkeit, es hat nur noch keine Handlungsalternativen zur Verfügung. Im Gruppenalltag machen wir den Kindern durch ein klares „Nein“ deutlich, dass dies kein richtiges Verhalten ist. Wir zeigen den Kindern Wege auf, es besser zu machen, wie beispielsweise „Stop sagen“, Ärger und Wut mit Worten ausdrücken oder um Hilfe bitten. In einer Konfliktsituation ist es auch häufig hilfreich, dem Kind Alternativen (ein anderes Spielzeug etc.) anzubieten, um die Situation zu entspannen. Für die Kinder ist Teilen und Abwechseln ein Lernprozess, der viel Geduld und Einfühlungsvermögen erfordert. Mit zunehmender Sprachkompetenz lässt auch das Beißen nach bzw. verschwindet ganz. Cornelia Janzen 2
Liebe Eltern, unser Kindergartenteam möchte sich ganz besonders für Ihre Unterstützung und Hilfsbereitschaft bedanken: -
Herrn Baum für den Computer für die Schwalbengruppe und Steine Herrn Slabý für Papier Susanne Rade für Spiele und Baukasten für die Schwalbengruppe Herrn Engel für den Teig für Bretzel backen bei allen Eltern für die gespendeten Kleider für den Kinderheim
Danke schön!
Ich wollte die Zeitung nutzen, um mich nochmal kurz vorzustellen. Mein Name ist Kathrin Bujok und ich bin die deutsche Erzieherin in der Schwalbengruppe. Ich habe in Dortmund Rehabilitationspädagogik mit dem Schwerpunkt Sprachtherapie studiert und im März 2010 mit dem Bachelor of Arts abgeschlossen. Erfahrung in der Gruppenbetreuung konnte ich bereits bei einem halbjährigen Praktikum im Kinderheim St. Mauritz in Münster sammeln. Zuletzt habe ich in einer sprachtherapeutischen Praxis gearbeitet. Ich freue mich auf eine gute Zusammenarbeit.
3
Jmenuji se Magdalena Mátlová a od listopadu se starám o předškolní děti ve třídě Vlaštovek. Studovala jsem VOŠ pedagogickou ve Sv. Janu pod Skalou obor předškolní pedagogikavychovatelství. Poté jsem strávila rok na jihu Německa v městečku Lörrach jako au-pair, kde jsem se starala o šestiletého chlapce. Věnovala jsem se zde i studiu německého jazyka. Po návratu z Německa jsem pracovala v lékárně jako farmaceutická asistentka. Nyní navštěvuji německý kurz, ve kterém si chci prohloubit znalosti německé gramatiky.
Jmenuji se Martina Janečková a od prosince budu v oddělení u Kuřátek. Pedagogické vzdělání jsem získala na Vyšší pedagogické škole ve Sv. Janu pod Skalou. V průběhu studia jsem odjela na rok do Německa jako au-pair, kde jsem se starala o 3 dívky ve věku 2,5; 7 a 9 let. Po dokončení studia jsem pracovala rok ve školní družině a poté jako asistentka v 1. třídě u dvou dětí s poruchou autistického spektra. Při této práci jsem vedla ekologický kroužek a hlídala děti. Díky
dálkovému
Palackého
studiu
v Olomouci
na
(obor-
Univerzitě pedagogika
volného času) jsem loňský rok strávila na Philipps-Universität Marburg, odkud jsem se na konci července vrátila. Těší mě, že mohu pracovat v této školce a uplatnit tak své schopnosti a dovednosti.
4
Zář u vlaštovek Září Po prázdninách čekala na předškolní děti nová skupinka s názvem Vlaštovky a také k tomu nově zařízené prostory v podkroví školky. První dny byly seznamovací s novými hračkami, s novým prostředím. Museli jsme všechny kouty řádně prozkoumat, pohrát si se všemi novými hračkami a stavebnicemi, prohlédnout nové knížky... Do našeho hnízdečka jsme vyráběli nové vlaštovky, které
jsme
vybarvovali
vystřihovali
a
temperovými
barvami. Na každou vlaštovku jsme
nalepili
naši
fotografii,
značku a napsali své jméno s datem
narození.
Hned
v prvních dnech bylo také nutné stanovit
si
pravidla,
která
budeme po celou dobu našeho pobytu u Vlaštovek dodržovat. Děti samy vymýšlely, co se ve třídě smí dělat a co ne. K tomu také namalovaly krásné obrázky. V ranním kroužku jsme se naučili novou německou písničku „Ich will euch begrüssen“.
V dalších dnech jsme započali téma s názvem „Město, ve kterém žiji“. Nejprve děti samy vyprávěly, co všechno v Praze znají, co již viděly. Rozhlédli jsme se ven z našich oken a jako opravdoví malíři jsme si přistavili židličky k oknu a malovali jsme, co vidíme, jak vypadá Praha z oken školky. V ranním kroužku jsme si postupně povídali o 4 významných stavbách – Pražském Hradě, Karlově mostě, Staroměstské 5
radnici s orlojem a Petřínské rozhledně. Snažili jsme se, co nejvíce si přiblížit jednotlivé stavby. Prohlíželi jsme si knížky, pohlednice, průvodce, různé obrázky. Děti (a trochu i rodiče) měly za úkol přinést jakýkoliv obrázek o Praze. Bohužel se nám nesešel ani jeden! Tak snad příště. Každou stavbu jsme se pokusili nějakým způsobem sami ztvárnit. Vystřihovali jsme a vybarvovali Pražský hrad, vyráběli jsme Staroměstský orloj s posuvnými apoštoly a Petřínskou věž jsme společně postavili z nové stavebnice. Také jsme podnikli několik výletů k bližšímu poznání Prahy. Byli jsme se podívat na Staroměstský orloj: Altstädter Ring mit der astrologischen Uhr Diese astrologische Uhr haben wir sogar von nahem sehen können. An einem sonnigen Freitag sind wir zum Altstädter Ring gefahren und haben um genau 11 Uhr das Schauspiel beobachten können. In den Fenstern bewegen sich genau 12 Apostel, von denen wir bereits in der Gruppe gesprochen haben und zum Schluss spielt ein Mann auf der Trompete. Danach sind wir noch das Altstädter Rathaus besuchen gegangen und sind mit dem Aufzug bis nach ganz oben gefahren. Von dort konnten wir alles ganz genau sehen und beobachten. Manch einer von uns meinte sogar sein Haus zu sehen. In dem Rathaus konnten wir uns die astrologische Uhr von innen anschauen. Das war sehr spannend, da wir die 12 Apostel von ganz nah betrachten konnten und sehen wie die Konstruktion funktioniert wenn die volle Stunde schlägt.
6
Prahu jsme poznávali i z podhledu – ze šlapadel na Vltavě. Ausflug an die Moldau Als wir an einem Tag Tretboot auf der Moldau gefahren sind, konnten
wir
viele
Dinge
erkennen, über die wir in der Gruppe gesprochen haben. Die Pragerburg wurde ganz schnell erkannt.
Aber
auch
die
Karlsbrücke ist für uns kein Problem
mehr.
Denn
die
erkennen wir schon an den Figuren und den vielen Bögen. Außerdem haben wir gelernt, dass die Karlsbrücke die älteste Brücke in Prag ist. Das Tretbootfahren war für uns alle ein großer Spass und jeder konnte seine Kräfte beweisen, indem er einige Zeit treten durfte. Na různých obrázcích Prahy děti velmi zajímalo, kde bydlí, zda-li je vidět jejich domeček.
Společnými
silami
jsme
namalovali velkou mapu Prahy a zapíchli jsme do ní naše značky, abychom si přiblížili, kde bydlíme, jak daleko to máme do školky nebo kdo je náš nejbližší soused ze školky. K tomuto projektu jsme rovněž potřebovali vaši kooperaci. Děti měly za úkol donést fotografii svého domečku, aby si ho mohly zapíchnout na mapu ke své značce. Několik fotografií už máme, na ostatní již přes měsíc čekáme. Také jsme tento projekt využili k dalšímu důležitému učení a to učení našich adres. Některé děti si už báječně svoji ulici a číslo domu pamatují! Téma o Praze jsme ukončili vypichovanými obrázky, na kterých jsou opět nám již známé stavby. Samým závěrem jsme si zahráli na stavitele. Podívejte, myslím, že by se něco mohlo stát turistickou atrakcí. 7
„Kdybych byl stavitelem, v Praze bych postavil:“
Luki:
„Dům s garáží a zahradou.“
Yasmin:
„Věž pro prince a princezny.“
Sebi:
„Vodotrysk, na kterém bych nahoře seděl.“
Anička:
„Létající dům.“
Alessandro:
„Elektrický dům.“
Natálka“
„Velký panelák.“
Říjen Měsíc říjen nám přinesl s sebou podzim. I my jsme se tomuto tématu věnovali. Pozorovali jsme změny v přírodě. Venku jsme sbírali vše, co nám podzimní příroda nadělila – barevné listí, kaštany, žaludy, šípky, oříšky, atd. V kroužku jsme si o těchto přírodninách povídali a učili jsme se je správně v obou jazycích pojmenovat. Rovněž jsme si říkali, k čemu slouží, co z nich můžeme vyrobit nebo k čemu jsou užitečné. Povídali jsme si o podzimním počasí, o tom, jak se musíme oblékat na podzim. Naučili jsme se novou českou písničku, ve které trénujeme roční období. Písnička má název „Jaro, léto, podzim, zima“.
8
2. Když je jaro v plné kráse, když má zelenou. Na trávníku kluci hrají s míčem kopanou. 3. Když se hlásí horké léto, rostou jahody. Sejdeme se všichni spolu někde u vody. 4. Na podzim, když padá lisí z lip a javorů, páni draci koukají se lidem do dvorů. 5. A když je tu bílá zima, už jsme na konci. Chcete-li tak nashledanou někde na kopci. Vyráběli jsme ježky z papíru, kterým jsme místo bodlin nalepili krásně barevné listy. Pustili jsme se do vyrábění barevných listů z gázy, kterou jsme museli prvně naškrobit, nechat uschnout a potom jsme teprve mohli vystřihovat listy a pestře je temperovými barvami nabarvit. Tyto krásné listy si můžete prohlédnout v šatně. Tento měsíc nás potkala jedna větší událost, které jsme museli chvíli také věnovat pozornost. Kathrin se vdávala a my jsme museli bezpodmínečně vyrobit nějaký hezký dáreček. Po dlouhém přemýšlení jsme se shodli na květináči s kytičkou. Společně jsme se vydali do květinářství, kde děti samy hrdě vybraly a koupily květináč a kytičku. Květináč jsme ještě ve školce pomalovali barvami na keramiku a vyrobili jsme krásné přáníčko, do kterého každé dítě nadiktovalo svou gratulaci. U podzimního tématu jsme ještě pár dní zůstali. Povídali jsme si o podzimním ovoci, jak se sklízí, jak zavařuje. Také jsme ho prozkoumali zevnitř. Rozkrájeli jsme ho a dívali se, co je uvnitř, zda-li jadýrko nebo pecka. Cukrovými křídami jsme nakreslili krásné zátiší – koš s podzimním ovocem. Obrázky se moc vydařily. I na okno jsme vyrobili podzimní dekoraci z ovoce. Z jablek jsme nadělali křížaly – jablíčka jsme nakrájeli a nasušili. Už se těšíme, až si na nich budeme pochutnávat. O jablíčku jsme se naučili novou básničku:
Jablíčko Jablíčko se skutálelo, vůbec nic to nebolelo. Podívejte, jak se koulí, nemá ani jednu bouli. Kutálí se, kutálí, to jsme se mu nasmáli!
9
Také jsme si povídali o tom, jak se zvířátka připravují na zimu, která si dělají zásoby a která zimu prospí. Naučili jsme se novou německou písničku: „Der Herbst ist da.“
Při odpočinku jsme si četli knížky Pohádky o lvech a plachetnicích (Parníček a Flok), Pohádky z pařezové chaloupky nebo německé příběhy: Die Geschichten für 3 Minuten. Při volné hře děti hodně malovaly vlastní obrázky, obkreslovaly šablonky, vymalovávaly omalovánky, stavěly domečky z matrací, často hrály nové stolní hry, děvčata trávila hodně času v kadeřnickém salónu nebo si hrála s novým domečkem pro panenky.
10
Waldtag Der erste Monat im neuen Kindergartenjahr beschenkte uns mit viel Sonne, sodass wir diese nutzten um einen Ausflug in den Wald zu machen. Wir hatten großen Spass
unsere
neuen
Lupen
auszuprobieren, um die vielen kleinen Tiere, die sich unter Laub und
Holz
verstecken,
zu
beobachten. Das herumliegende Holz wurde schnell umfunktioniert, sodass fast an jedem Baum jeder sein eigenes Häuschen gebaut hatte.
Turnen Im Oktober begannen nun auch die Kurse, sodass das Turnen wieder auf dem Plan stand. Früh morgens ging es auf zur Sporthalle Sokol, wo Susanne und Kathrin bereits warteten. Nach einer ausreichenden Aufwärmphase teilten wir uns in zwei Mannschaften, die miteinander konkurrierten. Wir machten verschiedene Übungen mit dem großen Gymnastikball am Balken, dieses mussten wir schnell durchführen und dem nächsten den Ball weiterreichen, damit unsere Mannschaft gewinnen konnte. Wir lernten dabei Kampfgeist und Mannschaftsgefühl, denn nur gemeinsam sind wir stark und können gewinnen. Zum Schluss bauten wir eine Rutsche, was ein schöner Abschluss der Turnstunde war.
11
12
