K. Bullstreet Bu zlý na svého nácka Pouli ní vzpomínky antifašisty Anarchistická knihovna, svazek 13 Praha, listopad 2001
1
Obsah: P edmluva I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX. XX.
Úvod My ... ... a oni Maidstone 1984 Oxford Street, Londýn 1984 Bury St. Edmunds 1986 Stratford, Londýn 1987(?) Brick Lane, Londýn Trafalgarské nám stí, Londýn. Berwick Street, Londýn 1989 Marble Arch, Londýn 1989 Davenent Centre, Londýn 1990 Norwich 1990(?) London Bridge 1990 Waterloo, Londýn 1992 Welling, Kent 1993 Dagenham 1993(?) Zásahy t sn vedle Události, kterých jsem se neú astnil Záv r a poznámky
2
P edmluva Antifašismus je jedno z nejsložit jších a nejožehav jších spole enských témat. Co je to vlastn fašismus? Jak proti n mu bojovat? Výstižná definice, rozvedená do pat i né ší e v jiné publikaci Anarchistické knihovny (1), uvádí, že fašismus je ni ím neomezovaná a tvrd uplat ovaná moc korporativního policejního státu a (velko)kapitálu. Fašismus jako korporativní spole enské uspo ádání, v jehož rámci lov k “musí k všemocnému státu prosebn vztáhnout ruku tak ka pro každý kousek chleba” a stát se stává nejvyšším represivním regulátorem spole enských vztah , (2) se m že prosadit ve form diktatury navzájem propojené státní moci a kapitálu dv ma zp soby - m že být klasický “hn dý”, to jest typicky hitlerovský - nacismus, nebo “rudý”, to jest leninsko-trockistický (posléze stalinistický) - bolševismus. Rozebírat dopodrobna identitu sociálních model bolševické a nacistické diktatury není úkolem této p edmluvy, posta í když odkážeme na analytickou práci Otto Ruhleho “Boj proti fašismu za íná bojem proti bolševismu,” p ístupnou na internetové stránce Anarchistické knihovny. Je nicmén d ležité povšimnout si, že fašismus se skládá ze dvou nerozlu n spjatých prvk - bezvýhradn uplat ované státní moci, hájící kapitál, ovládaný nepo etnou elitou. Zdálo by se tedy, že tato útlejší brožurka se zabývá pon kud odtažitým tématem tzv. neofašimu, p edstavovaného p edevším subkulturou ultrapravicových skinhead . Velká Británie, o níž se hovo í, je navíc zemí, kde je policejní stát a omezování práv a svobod ob an b žnou agendou “standardních” politických stran. Labouristický kabinet Tonyho Blaira zavádí legislativu, o níž by se dnešním neofašist m p ed n kolika lety mohlo jen zdát. Sociální kontrola, p ivád ná k dokonalosti plošným šmírováním elektronické komunikace pomocí systému Echelon, plošné nasazování tzv. biometrických systém , budování celonárodní databanky DNA vzork ob an apod., to vše souzní s celosv tovým trendem, o n mž bude e pozd ji. (3) Aktivity Antifašistické Akce (AFA) se tak mohou zdát jako pokus uhasit rychle se rozši ující lesní požár st íkací pistolkou. Když ti zodpov dní za stále z eteln jší p íklon k represivním, autoritá ským metodám vlády a zost ující se sociální kontrolu, sedí ve vlád a íkají si demokraté, jakou pozitivní roli m že sehrát polo-ilegální organizace, zam ená na “ideologickou a fyzickou” konfrontaci nepo etných ultrapravicových stran a skupin? Kupodivu m že sehrát zna n pozitivní roli. Evropští neofašisté ve v tšin zemí dosud z stávají v relativní marginalit i z toho d vodu, že v 80. a 90. letech byli ter em soust ed né kampan ze strany AFA a podobných skupin. Neofašisté již nesedí pomalu na každé druhé radnici a nemají velké parlamentní kluby ve v tšin evropských zemí mimo jiné proto, že jejich pov st, image, propagace, demonstrace, ve ejné akce apod. byly nap íklad ve Velké Británii systematicky tvrd napadány a potla ovány. Etablované neonacistické politické strany, jako nap íklad n mecká NPD (Národn demokratická strana) nebo rakouská Strana svobodných, se zrodily práv z marginálních v tšinou skinheadských skupin a boj vek, kterým nikdo nezabránil rozvinout se do podoby ve ejn p sobící politické organizace. P íklad sousedního Rakouska, kde neexistovala žádná organizace typu AFA, dokazuje, že p vodn marginální neofašisté se mohou nakonec dostat až do vládních k esel a v “uhlazen jší” form prosazovat svoji sou asnou agendu, založenou p edevším na rasismu, nenávisti k menšinám a p ist hovalc m a obran mizejícího p ízraku silného národního státu proti nadnárodním strukturám, vytváeným globalizovaným kapitalismem. Alarmující situace panuje rovn ž v sousedním N mecku, kde neofašisté sedí na mnoha radnicích a v sou asnosti se intenzivn sjednocují zejména v rámci NPD a stup ují své propaga ní aktivity, ve ejná vystoupení a pouli ní násilí, zam ené proti menšinám a politickým protivník m. 1) Gilles Dauvé: Když povstání umírají, AK 10, Praha 2001, text je v elektronické podob p ístupný na internetové stránce fsa.anarchismus.org/down.php, stejn jako v podstat veškerá produkce Anarchistické knihovny. 2) Sam Dolgoff: Kritický pohled na Kubánskou revoluci, AK 12, Praha 2001, tamtéž. 3) Jeden z dalších titul AK se bude zabývat tímto tématem. Velká Británie je totiž jedním ze dvou smluvních partner zpravodajské dohody UKUSA z roku 1947 a spole n se Spojenými Státy a “vedlejšími partnery” Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem provozuje prost ednictvím svých tajných služeb celosv tový odposlechový a p enosový systém, známý jako Echelon. 3
Pokud by britská AFA nepodnikla stovky, ne-li tisíce útok a konfrontací, pokud by nerozdala mnoho tisíc leták , neuspo ádala stovky mítink , mohla by dnes politická mapa Velké Británie vyhlížet výrazn odlišn a v sedle by mohla být nap íklad koalice konzervativc s neonacisty z National Front nebo British National Party. Sou asný prudký odklon britské Konzervativní strany doprava, následující dv po sob jdoucí katastrofální volební prohry, tento scéná neklade pouze do roviny nerealistických spekulací a vizí, založených na historickém “kdyby.” Policejní stát a doprovodné represivní sociální mechanismy mohou dnes p ijít ze t ech stran nejpravd podobn ji od nadnárodní ekonomické a politické elity, prosazující agendu globalizace kapitalismu (4). Dále do hry mohou vstoupit klasi tí neofašisté, kterým by se poda ilo uchopit moc v n kterém stát v rámci nebo spíše na periferii EU. Zat etí tato možnost hrozí rovn ž od stále sílící bolševické levice, která se výrazn mezinárodn propojuje a do zna né míry zmanipulovala a ovládla tzv. antiglobaliza ní hnutí. Antifašistická Akce - ve všech zemích, kde v ur ité podob existuje - se dosud v novala p edevším druhé možnosti, to jest v rámci možností potla ovala klasickou národn definovanou ultrapravici. Musíme na tomto míst dodat, že je to innost bezesporu mimo ádn záslužná a jak íká autor následujícího textu, “ve II. sv tové válce se za to ud lovaly medaile.” Neofašismus je totiž nutné zastavit ihned v po átku, dokud se nestane tak silným, aby své protivníky preventivn nezlikvidoval sám. Tuto zásadu je možné velice snadno p evést do jednozna né a srozumitelné e i. Znamená pokud možno žádné fašistické demonstrace, žádné fašistické ve ejné akce, žádné fašistické infostánky, žádnou distribuci fašistických novin, žádné fašistické plakáty a samolepky po zdech, žádný volný prostor pro fašistické politické strany, žádný volný prostor pro fašistické boj vky na ulicích. Problémem, který se v souvislosti s AFA p íliš nediskutuje a v jehož ešení eská AFA zašla podle mých informací tak ka nejdále v celoevropském m ítku, je astá provázanost antifašist (kte í jsou ve velké v tšin anarchisté) s ur itými skupinami autoritá ské levice. D vodem je v tšinou názorová nevyzrálost nebo v mnoha p ípadech rovn ž malý rozm r antifašistických skupin a intuitivní chybná snaha hledat spojence doslova za každou cenu. To byl rovn ž v mnoha ohledech p ípad britské AFA. Výsledky jsou však skli ující a osv d ují dnes již staletou anarchistickou zkušenost, že p ísliby emancipace a “svobody”, kterými se ohání nejr zn jší marxisticko-leninské (trockistické) apod. skupinky, jsou pouze “p edvolební” slogany, na které se sta í bolševi tí kád i snaží nalákat nové demokraticky zcentralizované leny svých politických (proto)stran. Antifašismus zna n trpí soust ed nou snahou autoritá ské bolševické levice zneužívat jej pouze jako jedno ze svých náborových témat. V praxi se to odráží mj. v tom, že - jak se tomu d je nap . v R - skute né soustavné osv tové a militantní innosti se marxisticko-leninští “antifašisté” nev nují, do skute ných konfrontací s fašisty se nepoušt jí a když je pot eba, tak urážkou “fašista” házejí po každém, kdo upozorní na nepoctivou a ú elovou povahu jejich “antifašismu.” M žeme si také povšimnout typicky bolševických a „demokratických“ tendencí, prosazovaných t mito antifašisty. V Británii se nap íklad dnes v rámci AFA ozývají hlasy, že AFA by m la „vypl ovat vakuum“ po vytla ených fašistech a nap íklad kandidovat do místních zastupitelstev. Snaha zneužít n jaké hnutí nebo politicky p íliš nevyhran nou skupinu k získání mocenských pozic a k esel, je typická pro všechny druhy státních „socialist “ a „demokrat “. Zvlášt trockisté se pomocí infiltra ní taktiky snaží p evzít a využít ve sv j prosp ch podobné iniciativy. Když hovo íme o úskalích antifašismu, je nutné upozornit ješt na další jev. Antifašistickému hnutí hrozí rovn ž nebezpe í od “profesionálních” antifašist , napojených na státní orgány. V Británii se jedná nap . o diskutovaného Gerryho Gablea a asopis Searchlight, spolupracující s policií a britskou tajnou službou MI5. I v R existuje n kolik subjekt a jednotlivc , uznávaných establishmentem a vystupujících jako antifašisté a “znalci” neonacistického hnutí. Jedná se zejména o lidi okolo tzv. Hnutí ob anské solidarity a tolerance a Nadace Tolerance. Jejich kontakty na policii a tajnou službu jsou otev en p iznávány. Tito lidé fungují de facto jako pomocná rozv dná sí represivních složek, vstupují do spolupráce se státními orgány a “lobují” (naposledy v zá ijovém senátním slyšení z roku 2001 o neonacismu). Ospravedl ují tak existenci svých po etných “nadací” a “hnutí”, placených státem a evropskými 4) Diskusi nad fenoménem globalizace kapitalismu se v nuje další publikace Anarchistické knihovny - Globalizace - kritický pohled, AK 07, srpen 1998, rovn ž p ístupná na internetové stránce www.volny.cz/fsa-map. 4
strukturami, v nichž dochází k rozsáhlým defraudacím a rozkrádání p id lených financí. Tito aktivisté boj proti fašismu p em nili na sv j soukromý byznys. Zde ale víme, na em jsme. Tito lidé pracují proti skute ným antifašist m stejnou m rou jako proti nacist m. P istoupili na oficiální koncepci “extremismu”, rovnocenn ohrožujícího spole nost z pravého i levého pólu. Amatérští tajní agenti a profesionální udava i, kte í prodali své mladistvé ideály za bezpracný život z grantových pen z, disponují informacemi o všech “extremistech” bez ohledu na skute né ideje a iny, stojící za jednotlivými organizacemi a skupinami. Zásadním problémem je, že tento zp sob “boje proti fašismu” ve své podstat posiluje autoritu státních represivních orgán . Výstupy oficiálních “antifašist ” jsou totiž valnou v tšinou sm rovány pouze na vynucení “d sledn jšího” postupu státních složek p i postihování projev nikoli neonacismu, ale obecn “extremismu”, na zefektivn ní práce specializovaných odd lení policie a analytických složek tajné služby. Na podklad souhlasu se státní ideologií “jednoho extremismu”, zahrnujícího levé i pravé k ídlo, tito lidé usilovn pracují na tom, aby šikanováni a kriminalizováni byli i ti, kte í proti fašismu bojují p ímo a bez státních grant . Prostátní “antifašisté” totiž v dom i nev dom vychází z kapitalistické ideologie a tvrdí, že bojují proti jakémukoli “násilí” ve spole nosti. Stávající kapitalistický systém patrn považují za vícemén vybalancovanou, legitimní a “nenásilnou” spole nost, do které “extremisté” zprava i zleva vnáší nep ijatelné “násilí.” Nesmyslnost tohoto argumentu plyne z n kolika jednoduchých post eh . Sám stát a kapitalismus jsou prvo ad organizovaným násilím, jsou strukturami, efektivn zabezpe ujícími nadvládu vládnoucí elity nad zbytkem spole nosti. Pomineme-li každodenní vyko is ování, šikanu a flexibilizaci, namí enou proti pracujícím, dojdeme k záv ru, že policie a tajná služba v žádném p ípad nejsou nestranné instituce, jejichž p íslušníci p evád jí sta enky p es rušné ulice a st eží d tská pískovišt . Jak se mnohokrát ukázalo, práv státní represivní složky jsou nástrojem, který produkuje až psychopatické násilí proti každému “extremistovi”, který se odváží “nezákonn ” zpochybnit legitimitu státního a kapitalistického systému. eská Antifašistická Akce tak vznikla v roce 1996 p edevším v reakci na nevídan brutální razii v pražském klubu Propast, kde maskované policejní komando, ozbrojené samopaly, systematicky a surov zbilo a zterorizovalo návšt vníky rockového klubu. Když se v témže roce proti tomuto projevu policejního násilí konala pokojná demonstrace p ed budovou ministerstva vnitra, došlo k opakování akce z Propasti a zásahová jednotka jednomu známému aktivistovi dokonce omlátila hlavu o schody ministerstva a zlomila n kolik žeber. Následoval masakr z první Street Party v roce 1998, kdy zásahová jednotka brutáln zbila a posléze mu ila desítky, ne-li stovky demonstrant , kte í p ed ní nesta ili utéci. Slepé a zu ivé policejní násilí se nevyhnulo ani náhodným kolemjdoucím v etn známého p ípadu padesátileté pražské p ekladatelky, která - a je skute n obtížné vydávat ji za “nebezpe nou extremistku” - skon ila v bezv domí v krvi na chodníku po rán obuškem do hlavy. Zde je t eba otázat se oficiálních “antifašist ”, jakým zp sobem m že posilování policie a tajné služby prosp t potla ení neofašistických postoj a skupin, když podle statistiky ministerstva vnitra z roku 1997 je více než 30% policist leny nebo aktivními stoupenci ultrapravicových organizací? Prozatím posledním projevem toho, že státní represivní orgány se chovají zcela p edvídateln a násilí používají p edevším ony jako základní prost edek k napln ní svého poslání - udržet mocné u moci - byl návrat do protektorátních as pražské ú adovny gestapa v Petschkov paláci b hem akce proti demonstrant m, protestujícím proti zasedání Mezinárodního m nového fondu a Sv tové banky v zá í 2000. Zásahové jednotky, frustrované aktivním odporem ze strany militantních demonstrant , si posléze v aktu zu ivé pomsty ve ve erních hodinách 26. zá í snadno “pochytaly” asi tisícovku pokojných demonstrant a b hem následujících dvou dn jim na policejních stanicích p edvedly všechny triky z repertoáru nechvalné pam ti Geheime Statspolizei - krom brutálního bití se jednalo o odepírání vody a jídla, odepírání osobní hygieny, odepírání spánku, sexuální obt žování a šikanování zadržených žen a dívek atd. To vše jsou metody od poloviny dvacátých let minulého století p ízna n ozna ované jako fašistické. P edevším v chování elitního a neustále posilovaného sboru, chránícího eský kapitalismus, tzv. Stálé po ádkové jednotky policie, kterému na ulici sekunduje reinkarnace Státní bezpe nosti, tzv. Protiextremistické odd lení policie, se p ed našima o ima odvíjí nejen fašismus minulý (tj. násilí nejhrubšího zrna, namí ené proti disidentským názor m a projev m), ale i proto-fašismus sou asný a budoucí - to jest situace, kdy za žádný z krvavých exces t chto jednotek a jejích p edch dc (Propast
5
1996, Akce p ed MV 1996, Street Party 1998, Akce proti MMF 2000) nejen že nebyl potrestán, ale jejich “profesionální est” z stává oficiáln bez poskvrny a jejich metody jsou posv ceny tichým souhlasem establishmentu. Klasické fašistické režimy první poloviny 20. století své brutální násilí nijak neskrývaly. Dnešní establishment je profesionáln zakryje a zaml í, zavede vyšet ování do slepé uli ky a ty, kte í na to upozor ují, ozna í za paranoiky a extremisty. Je to z mocenského hlediska mnohem efektivn jší, než pouhé obušky a p sti novodobých SA-man . Represivnímu státu jde p edevším o jeho otcovskou image a možnost nerušen vypráv t velký pohádkový p íb h o ochran “civilizace” p ed “extremisty”, své “simulacrum”, jak sociologové ozna ují schopnost establishmentu trvale manipulovat v domím obyvatelstva. Zde se kruhem dostáváme zp t k tomu, na co jsem cht l poukázat na za átku. Skute ným nebezpe ím, obsahujícím v sob návrat fašismu, nejsou dnes stále ješt relativn nepo etné boj vky holohlavých fašist a jejich politické strani ky, ale trend, nastolený globální ekonomickou a politickou elitou, sm ující k neustálému omezování osobních svobod a posilování pravomocí represivních složek v rámci postupující globalizace kapitalismu. Nejv tším nebezpe ím jsou fašisté nikoli ve skinheadském kroji, ale na míru st ižených oblecích, sedící na vysokých vládních a korpora ních postech. “Extremistické” fašistické strany a skupiny se ale s oficiálním establishmentem vzájemn velmi dob e dopl ují. Zavedené pravicové strany rády p ebírají mnoho návod a hesel ultrapravi ák , aby tím získaly jejich voli e a volebn úsp šná ultrapravice p edstavuje pro nadnárodní ekonomickou elitu nanejvýš p ijatelného a žádoucího partnera. Na po átku III. tisíciletí se sociáln stále ost eji polarizovaná spole nost rozd luje na “vyšší” tvrtinu, pobírající nadpr m rné platy a zastávající vícemén stabilní místa a posty s rozhodovacími pravomocemi a na druhé stran stále chudší, flexibilizovan jší a deprivovan jší nižší t i tvrtiny, které d ou v supermarketech nebo otro í v moderních “kancelá ských fabrikách” za mzdy, st ží pokrývající rostoucí životní náklady. Ony t i tvrtiny logicky ztrácejí zájem o politiku. Nechodí k volbám, protože v dí, že situace se stejn nezlepší, když místo “pravicové” strany zvolí stranu “levicovou.” Sou asný establishment vidí, že tyto t i tvrtiny lidí, postižené namátkovou a místy už trvalou nezam stnaností, chronickou nejistotou, t i tvrtiny stresovaných lidí, každodenn utla ovaných na pracovišti šéfy, kte í si osvojili flexibiliza ní agendu - p edstavují možné budoucí bezpe nostní riziko. Lidské zdroje se krátce e eno jednoho dne mohou rozhodnout, že už nebudou otro it na elitu šéf , manažer , vyšších ú edník , politik a policist a za nou se stav t na odpor. Zpo átku skryt , opatrn , pomocí drobných sabotáží, zesm š ování vedoucích složek, totálního bojkotu voleb apod. Pak mohou za ít zakládat nezávislé odbory a ... Analytici státních represivních orgán vidí toto nebezpe í a již dnes proto plánují a konstruují nový globalizovaný “p átelský fašismus”, založený p edevším na image represívního paternalistického státu, zajiš ujícího bezpe í (= bezpe né otroctví) v tšiny obyvatel. Stát, který v “kabaretu globalizace p edvádí striptýz”, odložil v tšinu svých ekonomických a sociálních funkcí ve prosp ch tržní džungle, ovládané nadnárodními korporacemi a z stala mu pouze jeho podstata (zato neustále mohutn posilovaná) - represívní pravomoci. Práv stát se v období kapitalistické globalizace, nacházející se v rukou nejr zn jších “demokrat ”, stává p edním nositelem tendencí a metod, které lze bez nadsázky nazvat fašistickými. Již dnes m žeme vid t první vlaštovky “p átelského fašismu” 21. století - pokusy o zavád ní metod totální kontroly obyvatelstva. Za alo to kamerovými systémy na ulicích, pokra uje to úsilím o volné pravomoci policie p i odposlechu mobilních telefon , projevuje se to v budování všeobecných databází vzork DNA všech “podez elých”, snahách o plošné šmírování elektronické komunikace (email, Internet), zavád ním tzv. biometrických systém , schopných v reálném ase identifikovat lidi pomocí kamer atd. Podstatou fašismu (a už tzv. “hn dého” nebo “rudého”) je odebrat lidem svobodu, nezávislost jednání, možnost samosprávy a vzájemné solidarity, izolovat je, rozbít jejich svébytné organizace všeho druhu (svépomocné apod.) a p ipoutat je od kolébky až do hrobu ke korporativnímu státu pomocí masové manipulace (média), sociálního tlaku (dnes flexibilizace pracovního procesu), d sledného dohledu, kontroly a p ípadné represe, pokud nastanou problémy a objeví se nesouhlasné postoje. Postmoderní kapitalismus znovu objevuje metody fašismu, protože znovu cítí, že jeho p sobení vyvolává stále se prohlubující sociální propast mezi privilegovanou menšinou a námezdn -otrockou v tšinou.
6
Sou asná kapitalistická elita si je velmi dob e v doma skute nosti, že i ve svém úst edí - zemích EU a USA - vytvá í rovnocenn sociáln výbušné prost edí, které charakterizovalo po átek t icátých let minulého století. Stejn jako vládnoucí kruhy té doby si dnešní top-manaže i a byrokrati nejv tších sv tových mocností - USA a EU - uv domují, že pokud cht jí udržet sv j režim blahobytu pro menšinu a flexibilního vyko is ování a útlaku pro v tšinu, musí znovu zavést policejní stát a perspektivn i “p átelský fašismus”, založený prvo ad na masové manipulaci pomocí médií a selektivní, ale o nic mén drsn jší represi disidentských názor , jednotlivc i celých skupin. Antifašismus jako fenomén, projevující se v existenci nejr zn jších organizací, tak na po átku III. tisíciletí stojí p ed novými úkoly a novou dimenzí své innosti. Pokud se nechce v novat konfrontaci pouze jednoho ze t í zdroj nástupu sou asného “fašismu globálního v ku”, musí cht necht za ít napl ovat jistá kritéria, o nichž se dosud v tšinou p íliš nediskutovalo. P edevším se musí ur ité názorov nevyzrálé skupiny smí it s tím, že bojovat proti “fašismu” ve spolupráci s marxisticko-leninskými rádoby-antifašisty nebo “demokraty”, znamená hasit požár p iléváním benzínu. Moderní antifašisté by rovn ž podle mého názoru m li svoji innost skute n integrovat nejen slovy, ale i skutky do širšího rámce antiautoritá ských postoj a myšlenek, aby zajistili jistou myšlenkovou soudržnost a kontinuitu práce. Diskuse se vede rovn ž o tom, nakolik smysluplné je být pouze ú elovou, vícemén jednorozm rnou organizací. Skute ným antifašistou, usilujícím o n co skute n smysluplného, m že být totiž pouze ten, kdo stojí v d sledné opozici proti všem t em pilí m, na nichž m že být v post-moderní, globální kapitalistické spole nosti vystav n nový neskrývaný fašismus. Musí to být lov k, který se stal dobrovoln v politickém smyslu “vegetariánem” a nemá chu na ani to nejmenší sousto moci a autoritá ství, který se nechce podílet na budování jakéhokoli státu, majícího nahradit stát “fašistický”, který se nechce podílet na budování jakéhokoli “udržitelného” trhu, který by m l nahradit trh globální. Skute ný antifašista abstinuje od mocenských ambicí všeho druhu, i t ch nejsv dn jších, “levicových.” Skute ný antifašista buduje skupinu, organizaci nebo societu zásadn antiautoritá skou, bezstátní a protistátní, založenou na volné dohod , solidarit a vzájemné pomoci. To jsou protipóly hodnot, prosazovaných jak “hn dými”, tak “rudými” fašisty - silné státní moci, centralizace, korporativismu a autoritá ství. V praxi se to odráží ve skute nosti, že v tšina antifašist jsou anarchisté, kte í neusilují o jakékoli posty nebo funkce. Podílet se na takové innosti umož uje nap íklad Antifašistická skupina (AFS), aktivní v rámci naší federace (další informace na internetové stránce www.volny.cz/fsa-map). ... Te se ale za t me do p íb hu jednoho z mnoha antifašist , který ob toval spoustu svého asu a sil, aby zabránil rozvoji a mocenskému nástupu britského neofašismu. Využívám této možnosti, abych rovn ž vyjád il svoji hlubokou vd nost eským a slovenským prot jšk m tohoto bezejmenného britského aktivisty za to, co d lají, za jejich ve ejné akce, osv tové materiály a p edevším odvahu konfrontovat fašismus a fašisty tvá í v tvá . PW, Praha, listopad 2001
7
I. Úvod Když píšu tyto ádky, jsem si velmi dob e v dom svého skute n malého p ísp vku k historii antifašismu. Jist jsem na mnoho akcí zapomn l, ale i tak moje brožurka, vypovídající o antifašistických aktivitách, která je skute n tenou ká, p edstavuje mén než nic v porovnání s celými svazky, do nichž by n kte í lidé, které osobn znám, mohli vepsat své zkušenosti. Nicmén si myslím, že je užite né, aby i tak “malá ryba” jako jsem já, jednou provždy zaznamenala tyto události, protože pokud to nikdo neud lá, tak se naše historie prost ztratí, nebo ji p ekroutí pravi áci a liberálové. Myslím, že je možné prohlásit, že Antifašistická Akce (AFA) prost ednictvím rozdrcení fašist v jejich rané fázi vývoje zabránila mnoha rasistickým útok m a dokonce tak zachránila lidské životy. Pokud bychom fašist m poskytli šanci voln po ádat pochody, prodávat noviny a existovat jako seriózní politická síla, tak by prost jen rostli a rostli. Když je fašismus na vzestupu, jeho primárním cílem je vyhlížet oficiáln a racionáln , ale jak ekl Matty Blagg, “Fašismus sice neza íná rovnou plynovými komorami, ale najisto jimi kon í.” Jedna kritická poznámka, namí ená v i antifašist m, tvrdí, že vždycky jsme “n kdo odjinud.” V p ípad ur ité pevn integrované místní komunity to je asto pravda, ale na druhé stran ani fašisté nemají v n jaké konkrétní oblasti velké množství len . Shromaž ují tak lidi, aby posílili své ady, stejn jako to d láme my, nebo policie. V ideálním sv t by fašistické nebezpe í opravdu zneškodnily místní komunity, ale... Mezitím se tomu musíme v novat my. Je to ale skute n ožehavé téma, protože nejr zn jší levicové skupiny se s minulosti soust edily na ur itou oblast, pou ovaly místní, vyost ily situaci a když šlo do tuhého, prost se vypa ily. Ze své podstaty v bec nejsem násilník. Nelíbí se mi myšlenka sledovat cizí lidi a tvrd je napadat, dokonce i když to jsou fašisté. N kdo to ale d lat musí. Prožil jsem navíc tolik okamžik strachu, abych si uv domil, že ani nejsem state n jší, než ostatní. Nemám ani dar vý e nosti, jako n kte í antifašisté. P ál bych si jej mít, protože p i n kterých p íležitostech m že být proti fašismu mnohem efektivn jší, než dobrý levý hák. Skute n obdivuji lidi, kte í se jim takhle postaví na místech, jako jsou fotbalové stadióny nebo High Street, kde se obvykle scházejí. Slovní p est elky, které asto poslouchá mnoho kolemjdoucích, jsou pro fašisty stejn ponižující jako po ádný kopanec do zadku. Antifašismus znamená riskovat. Riskujete, že dostanete nakláda ku od fašist nebo že vás zav ou. V tšina z nás se p inejmenším jednou octla ve v zení. Dostat se do k ížku s represivními složkami je nevyhnuteln asov velmi náro né, drahé a stresující. Dostat se do v zení znamená p evrátit si naruby celý život, pokud máte dobrou práci, domov, nebo lidi na vás závislé. Nicmén natvrdo sed t šlo jen velmi málo antifašist a stejn vyšli ven nezlomeni. T i lenové Red Action dostali celkem 11 let za to, že známého fašistu Nickyho Cranea prohodili sklen nou st nou na autobusové zastávce. Další antifašisté v Yorkshire násiln zaúto ili na pochod National Front (do kopce a proti p esile) a každý dostal n kolik let. Další soudruzi se také octli za m ížemi, ale na kratší dobu. Nejd ležit jší v c v souvislosti s antifašismem je opravdu se zapojit. Existují tisíce výmluv, které si m žeme vymyslet pro sebe i ostatní, takže si myslím, že nejt žší fází antifašismu je skute n vyhrabat se z postele. Prost to tak chodí, že když dojde na m ení sil, dva lidé mohou tak ka s jistotou p emoci jednoho, takže po ty jsou na ulici klí ov d ležité. Dokonce i dva malí antifašisté, stojící proti mohutnému naziskinheadovi, mohou zvít zit, jestli zaúto í ze dvou sm r zárove a pokud možno ho p etáhnou n ím t žkým. Navzdory tomu, co jsem práv ekl, se musím p iznat, že co se tý e v tšiny 90. let, asto jsem se vymlouval a nep išel na mnoho sraz . P iznávám se, že už si prost nemohu dovolit, aby m zav eli. V letech 1985 a 1986 jsem vyvázl s pokutami a v roce 1989 m p išili 150 hodin “ve ejn prosp šných prací.” Soudce dal jasn najevo, že p íšt si už p jdu sednout. Pokud by m dostali, tak moje žena p ijde o práci, kterou má ráda a která není špatn placená. Takže máme p ed sebou klasickou situaci typu, “Když na to nemáš, tak to ned lej.” Strach z uv zn ní m tedy vícemén zabránil, abych se osobn zapojil do militantního antifašismu. To je skute n ironie, když si vzpomeneme, že ve II. sv tové válce lidé dostávali za boj proti nacist m a fašist m medaile. V 90. letech ale fašistické aktivity našt stí zna n poklesly (pravd podobn pouze do asn ), nepochybn áste n i kv li tomu, jak drsn jsme fašisty z ídili v 80. letech.
8
II. My... Z objektivního hlediska musím p iznat, že v tšina zásluh za militantní antifašismus v 80. a 90. letech pat í Red Action. Díky Red Action byla v roce 1985 vytvo ena iniciativa Antifašistická Akce (AFA), která spojila Direct Action Movement (DAM), Red Action a n které další levicové skupiny a jednotlivce. Red Action vyvolávala hr zu mezi britskými fašisty již dlouhá léta p edtím, než jsem se p idal já a pokra uje v této tradici i poté, co jsem p estal být aktivní. Nemohu íci, že bych souhlasil se všemi jejich zásadami, ale vždy je budu obdivovat za jejich antifašistickou odvahu a oddanost v ci. Red Action m la v tší skupiny len v severním Londýn , Manchesteru a Glasgow a byla lépe zorganizována, aby mohla provád t celostátní akce. Nicmén v Liverpoolu, m stech v Yorkshire, Bristolu, Norwichi a na mnoha jiných místech byly antifašistické aktivity v rukou místních anarchist . Anarchisté, zvlášt DAM, byli rovn ž první, kdo za al pochybovat o motivech a taktice antifašistického asopisu Searchlight. (Poznámka 1) Já jsem pat il k DAM, anarchistické organizaci, v níž se nacházelo také n kolik skute n vynikajících antifašist . DAM se m že pyšnit nejen antifašismem, ale i podporou, prokazovanou stávkujícím horník m, tiska m a dalším pracujícím. Mohl bych p ímo básnit o tom, jak skv lé soudruhy jsem potkal a jakou vážnost si DAM vydobylo, ale pro poskytovat n jaké stopy pro MI5? Sami dob e víte, kdo jste. Když se AFA nicmén svolávala do akce, DAM shromáždila 5-20 bojovník , zatímco Red Action oby ejn asi t ikrát více. Byli jsme tedy p irozen “menšinovým podílníkem.” Navzdory tomu v ím, že zapojení DAM do AFA bylo klí ové hned ze dvou d vod . Zaprvé, zatímco nejr zn jší levicové a nezávislé skupiny p icházely a odcházely, pouze neustálá p ítomnost DAM inila z AFA v rohodný širší projekt místo pouhé další nálepky pro Red Action. Zadruhé, naše politika fyzické konfrontace pomohla zachránit anarchistické hnutí p ed samolibým sebeuspokojením a zmaten liberálním postojem k fašismu. V desetiletích p ed vznikem DAM v tšina anarchist byli pacifisté, hippies a vousatí univerzitní profeso i. M j soudruh z DAM jednou spo ítal ú astníky naší tak ka nejv tší akce (myslím, že to byl Unity Carnival - Karneval jednoty - z roku 1991). Dosp l ke 120 len m Red Action, 60 len m DAM, 8 Class War a n kolika nezávislým. V AFA byli nepochybn nejlepší antifašisté mé generace. AFA je organizace ze stejného t sta jako antifašisté špan lské ob anské války, “43 Group”, veteráni z Cable Street a italští a francouzští protifašisti tí partyzáni. M l jsem tu est setkávat se a sp átelit s n kterými z nej estn jších, nejotev en jších a nejstate n jších lidí v Británii. V tšina z t ch, kte í se zapojují do fyzické konfrontace fašist , jsou anarchisté. Jako takoví to jsou revolucioná i, stavící se proti kapitalismu a jeho vládám. Naším dlouhodobým cílem je p irozen konfrontovat vládu a kapitalismus a nastolit svobodnou a spravedlivou spole nost. Mezitím není v bec špatný trénink vymlátit duši z n kolika náck a up ímn e eno, pokud bychom nezvládli ani toto, jakou pak budeme mít šanci proti našemu hlavnímu nep íteli? Nejlepší antifašisti tí bojovníci jsou ti, kte í mají nejpevn jší nervy, nikoli nejv tší svaly. Ješt dnes se po letech musím usmát, když si vzpomenu na jejich drsnou odvahu. Když nap íklad jednou lidé z Red Action z ídili n jaké leny National Front v londýnském centru a vid li, že je sanitky odváží do nemocnice u Sv. Tomáše, po kali na n venku, až je propustí a pak jim dali ješt jednu nakláda ku. N které stránky antifašismu jsou prost vynikající humor. Je ale rovn ž uspokojivé n co konkrétního d lat namísto neustálých diskusí o politické teorii nebo sn ní o utopii. Další nezanedbatelnou výhodou je, že mezi soudruhy, kte í spole n elí nebezpe ným situacím, se vyvinou pevné svazky. III. ... a oni Fašismus je celosv tov ideologie pro st ední vrstvy, založená na nacionalismu, kapitalismu, poslušnosti a elitá ství. Britští fašisté tuto ideologii vyjad ují pomocí nenávisti k jakékoli menšin , která je po ruce. Zdá se, že fašisté v bec nechápou význam výrazu “ob tní beránek.” Obvykle se vrací ke svým k es anským ko en m, a proto nenávidí Židy, p estože Ježíš a jeho u edníci byli všichni Židé. Obvykle nenávidí p ist hovalce, ale ignorují skute nost, že všichni Britové pocházejí z té i oné p ist hovalecké skupiny. Obvykle nenávidí odbory a ignorují p itom skute nost, že život bez nich býval “špinavý, tvrdý a krátký.” Obvykle nenávidí homosexuály a ignorují p itom skute nost, že asi deset procent jejich len jsou gayové a lesbi ky. Obvykle nenávidí irské katolíky a ignorují p itom skute nost, že v tšina evropských fašist irské katolíky pozitivn hodnotí jako “nacionalistické bojovníky za svobodu.” Obvykle nenávidí Indy a Afri any a ignorují p itom skute nost, že pokud by se vrátili
9
všichni Britové, kte í se vyst hovali do Ameriky a Afiky (a Austrálie a Asie), tak by se na tomhle ostrov ma kalo o 100 milion lidí více. V moderní dob ješt nenávidí ute ence a ignorují p itom skute nost, že jejich problémy prvo ad zp sobuje pravicová politika. Up ímn e eno, myslím si, že s fašisty není možné o emkoli diskutovat. Oni ve svých srdcích v í v nerovnost, my ve svých srdcích v íme v rovnost. Možná je to n co, co se nám vštípí již v rané výchov . Možná se jedná o základní složku osobnosti, kterou m že samo zm nit jen velmi málo lidí a už v bec ne n jaká dovedná argumentace. Naším úkolem je jednoduše udržovat fašisty v chaosu a defenzív , ne pokoušet se je získat na svoji stranu. Nicmén k nám výjime n p ešlo n kolik málo bývalých len NF, z nichž se stali jedni z nejlepších antifašist . Sami britští fašisté se zdají být p knou sm skou deviant , pedofil , outsider a egomaniak . P edstavují ten druh lidí, o n mž kdysi n kdo ekl, že si myslí, že narodit se bílý je úsp ch samo o sob . Neustále se snaží sjednotit své síly a pak se zase št pí, protože najednou mají p íliš mnoho šéf a málo adových len . Je pon kud podivné, že neustále básní o tom, jak jsou “na stran práva a po ádku,” nebo podle t chto kritérií by se polovina jejich len octla za m ížemi. Musíme otev en prohlásit, že fašisté zrovna nevynikají p ílišnou odvahou. asto najdou zalíbení ve skinheadském sest ihu, bomberu a martenskách, aby vypadali drsn , ale podle toho se chovají jen ob as. Samoz ejm , že ve skupin rádi úto í na zranitelné cíle, ale když natrefí na n koho, kdo se jim postaví na odpor, pak už to tak slavné není. Jednou v londýnském Hyde Parku jich z autobus vyskákalo 100-150 a hnalo se za velkého evu na asi 20 soudruh z AFA, kte í neustoupili ani o krok. Jak se fašisté p ibližovali, n kte í postupn zpomalovali, pak v dci p estali pádit a jenom klusali a nakonec se zastavili v bezpe né vzdálenosti a hulákali n jaké nadávky, než dorazila policie. Chudáci. Nejr zn jším fašistickým organizacím se ale stále da í p itahovat nemálo mladých, kte í cht jí vypadat drsn . Kapitalistickému systému fašisté p icházejí velmi vhod, zvlášt v dob sociálního nap tí (taktika rozd l a panuj). Vlády a zam stnavatelé po celém sv t oficiáln i neoficiáln používají fašistické skupiny k útok m na odborá e a lidskoprávní aktivisty. Viz Severní Irsko, Turecko, Guatemala nebo dokonce i anglický Tottenham v roce 1995 (viz. Poznámka 2). Navzdory svým miniaturním rozm r m mají fašistické strany velice silný a trvalý vliv na politiku velkých pravicových stran po celé Evrop , a už jsou u moci, nebo v opozici. Zavedené politické strany z poloviny vykrádají fašistickou politiku, aby si p ivlastnily její údernost a naklonily vydavatele bulvárních tiskovin - a n jaké zásady s tím nemají co do in ní. Thatcherová v roce 1979 okopírovala polovinu politiky Národní Fronty a okamžit byla zvolena do ú adu. Jednou jsem si jako teenager, otev ený novým myšlenkám u stanice metra Borough od nadšeného skinheada koupil výtisk novin National Front. Po etl jsem si a p išlo mi zajímavé, že jejich odpor v i americkým jaderným zbraním v Británii souzn l s mými názory. N kterým lidem p ipadá myšlenka pat it k n emu trochu nebezpe nému a kontroverznímu docela lákavá. Užijete si n jakou tu akci a lidé rádi za n co bojují, aby dali svým život m smysl. Je tedy velice snadné p edstavit si jak se krajní pravice m že zdát p itažlivá rebelující mládeži. Dalším výrazným znakem fašismu je iluze, že dává “moc” pr m rnému bílému ušlápnutému chudinkovi. Tato “moc” se formáln vyjad uje v pochodech p es multietnické tvrti nebo neformáln v gangu fašist , potloukajících se po ulici a hledajících n jaké osamocené lidi erné nebo žluté barvy pleti, na které by mohli zaúto it. Fašisté tyto zbab lé útoky dokonce glorifikují a íkají jim “proticizácké hlídky.” Je jim jedno, že to znamená deset nadržených mladík proti jednomu-dv ma student m nebo d chodc m. Pokud se fašist m v tomto okamžiku nikdo nepostaví, brzy si za nou myslet, že jim ulice pat í a že je p ímo ovládají, což je povzbudí k dalším útok m. AFA se snažila p edcházet práv tomuto problému a ešit jej. Kdykoli jsme se dozv d li, že fašisté p ipravují pochod, ve ejné shromážd ní nebo podobný podnik, rovn ž jsme zmobilizovali, asto skute n rychle a pokusili se dát jim za vyu enou. Naším cílem bylo zbavit je pocitu, že na ulici jsou v bezpe í. N kdy vstoupily do hry železné ty e, baseballové pálky a cihly, ale v tšinou jsme používali jen své p sti a nohy. Výsledkem sice byly “jen” tržné rány a mod iny, ale co je mnohem d ležit jší, poškodili jsme jejich velikášské p edstavy a k ehká ma istická ega. Fašisté se v bec neobávají v tších, z buržoazie a st edních vrstev se skládajících socialistických skupin, jako Socialist Workers Party (trockisté), Labour Party apod. Mohl bych se zmínit o stovkách p ípad zbab losti a pokrytectví t chto organizací. Je tedy ironické, že fašisté a skute ní antifašisté (nap íklad my), spole n cítí odpor k oficiálním levi ák m.
10
IV. Maidstone 1984 Moje první antifašistická demonstrace se odehrála v Kentu v roce 1984. V London Workers Group (guláši anarchist , bolševik apod.) jsem se doslechl, že p íští víkend po ádá National Front pochod v Maidstone a koná se rovn ž protidemonstrace. V bec jsem nev d l, co od toho mám ekat a jestli pojede také n kdo jiný. Dorazil jsem tedy vlakem a prošel se po m st . Z plakátu jsem se dozv d l, že Labour Party po ádá shromážd ní “proti NF.” Šel jsem tam, protože jsem nev d l, co jiného d lat. Akce m ho ce zklamala, protože jsme protáhli celé m sto a bylo úpln jasné, že demonstrace Labour Party se nebude snažit zastavit fašisty, ale úmysln prochodit opa ný konec m sta, aby se jim vyhnula. Skon ila mítinkem u m stských jatek. Spousta nudných e ník žvanila o samoz ejmých nebezpe ích fašismu a nakonec se lidem eklo, aby šli dom . Asi stovka ú astník ale z stala sed t na tráv , takže jsem vstal a ekl, že by bylo lepší jít do m sta a poohlédnout se po fašistech. Asi p t lidí se mnou souhlasilo, takže jsme vyrazili. P iznávám, že jsem byl pon kud nervózní! Potloukali jsme se chvíli po Maidstone a pak se to stalo. Šli jsme po široké ulici s mnoha obchody a najednou uvid li, jak sm rem k nám p ichází skupina asi 20 chlapík . N jak nám došlo, že to jsou antifašisté stejn jako my a tak jsme se setkali uprost ed silnice a s úsm vem se pozdravili. P ipomn lo mi to staré fotografie, na nichž se Rusové potkávají s Ameri any, když bojovali proti nacist m. Nev d l jsem, kdo jsou lidé z druhé skupiny, ale pozd ji jsem usoudil, že museli pat it k Red Action. V každém p ípad v d li, kudy fašisté p jdou a spojení našich sil všechny skute n povzbudilo. S o ima na stopkách jsme se tedy vydali napadnout pochod NF. Nakonec jsme p etnuli trasu pochodu a uvid li jej ve vzdálenosti asi 100 metr . Ú astník bylo myslím asi 200, nesoucích n jaké transparenty a státní vlajky. Velice m p ekvapilo, že jsem v prvních adách zahlédl jednoho punkera, protože jsem si vždycky myslel, že punke i jsou antiautoritá i a jako takoví neinklinují k fašismu. Celý pochod doprovázely spousty policist a v ele jela policejní dodávka. Postavili jsme se všichni doprost ed cesty, abychom zablokovali pr vod. Když se jeho elo octlo asi 30 metr od nás, idi policejní dodávky sešlápl plyn až k podlaze a zamí il p ímo na nás. Museli jsme rychle usko it stranou a n kdo mohl snadno p ijít o život. Tak policie pomáhala fašist m, aby pochodovali poklidným anglickým m ste kem. Policie pozd ji ochránila NF, aby její p edstavitelé mohli pronést projevy z pódia v místním parku. Byla tam spousta nejr zn jších lidí, n kte í souhlasn tleskali a k i eli, jiní byli podez ele zticha. Policie nakonec zbývající fašisty naložila do anton a odvezla je na vlakové nádraží. Ach, jak milá pozornost! V. Oxford Street, Londýn 1984 Tehdy jsem poprvé šel do akce spolu s Red Action. My (DAM) jsme se s nimi dohodli, že napadneme pochod National Front, který m l projít londýnským West Endem. NF dostala policejní ochranu, takže jsme se potloukali kolem a k i eli urážky na Iana Andersona, Joe Pearce a další (viz Poznámka 3). Pozd ji, když jsme již sed li v hospod , nám hlídka oznámila, že neonacisti tí v dcové si klidn jdou po Oxford Street. Vyb hl jsem ven ješt se dv ma soudruhy a objevili jsme je. Rozpoutala se klasická pouli ní bitka, jako ve starých gangsterkách. Chlapci z NF se nakonec dali na út k, n kte í se snažili nacpat do odjížd jícího taxíku ješt ve chvíli, kdy jsme je mlátili hlava nehlava a snažili vytáhnout ven. idi prudce p idal plyn a ujel s nimi, p i emž jednomu soudruhovi z stal v ruce límec od kabátu jednoho z nacist (v p íštím ísle Red Action byla poznámka, že fašista - Steve Edwards? - musí urychlen navštívit svého krej ího). Jen o minutu pozd ji, když jsme my t i šli zpátky do hospody, asi deset metr p ed námi zastavil s kvílením brzd policejní anton, vyskákalo z n j asi osm policajt a hnalo se p ímo na nás. Sakra, sakra, sakra, pomyslel jsem si, n kdo je asi zavolal. A pak v jednom z nejš astn jších okamžik mého života policajti p eb hli okolo nás a v bec si neuv domovali, že ti, po kterých jdou, jsme vlastn my. VI. Bury St. Edmunds 1986 Byla to pro mne studená sprcha, protože v kritickém okamžiku jsem utekl. Hluboce jsem se za to styd l ješt n kolik let, ale nakonec si uv domil, že všichni d láme chyby a jde o to se z nich pou it a ned lat je znovu.
11
National Front ve m st po ádala pochod údajn aby protestovala proti místní americké vojenské základ s jadernými zbran mi a proti p ist hovalc m. NF pravd podobn požadovala více britských atomových bomb místo amerických. Docela ironické, vzhledem k tomu, že všichni britští leviáci a anarchisté byli rovn ž proti americkým jaderným základnám, ale z odlišných d vod ! Z Londýna p ijely t i minibusy antifašist , další dorazili z tak ka celé Anglie a navíc se v Bury zorganizovala místní opozice v i NF. Legrace za ala, když n kte í z nás objevili skupinu fašist , kte í práv vystoupili z vlaku na hlavním nádraží. Dostali nakláda ku a jednomu z liverpoolských soudruh se poda ilo sebrat hodinky Dereku Hollandovi, velkému zví eti z NF, než ho dobil na zemi. Ješt dlouho jsme se tomu všichni smáli. Když jsme se vraceli zpátky do centra, p ijely policejní antony, zablokovaly celou ulici a policajti nás prohledali jednoho po druhém. N kte í ze soudruh u sebe m li šroubováky, vyst elovací nože a podobné ná iní. Bylo docela komické slyšet poldy íkat se silným suffolkským p ízvukem “Pro máte v kapse ten francouzák?” Odpov vždycky zn la: “Používám ho v práci.” Pak policajt zakon il: “Tak dobrá, b žte!” Nikoho tedy nesebrali za držení úto né zbran , i když byl víkend a my jsme všichni bydleli 200 kilometr daleko! Pak za al pochod NF. Jistý soudruh z DAM, nevím jestli byl opravdu šílený nebo jen šílen odvážný, na n šel sám, tak jsem se p idal, abych mu pomohl, pokud to bude pot ebovat a tajn jsem doufal, že se nakonec p eci jen vrátíme k hlavní skupin antifašist . Pr vod procházel kolem a m j soudruh nejd íve pe liv spo ítal ú astníky a pak, když se dostal k íslu 65, na n za al z plných plic vát: “Šedesát p t? Cha, cha cha!!! Sejde se vás jenom šedesát p t? No to je ale trapné, že! Tvrdíte o sob , že reprezentujete Anglii a máte jenom p tašedesát lidí, no vy jste ale chudáci!!!” Stál jsem hned vedle a ve skrytu duše si p ál, aby už ml el, protože jsem byl p esv d en, že jsme již prakticky mrtví. M j soudruh byl opravdu state ný lov k a jeho taktika byla vynikající, protože osamocený hlas fašisty skute n ponížil, když si nepochybn uv domili, že je jich pouze 65. Používám minulý as a íkám “byl state ný”, protože o n kolik let pozd ji kv li heroinu zahodil za hlavu jasnou mysl a t lo p ímo herkulovské. O n co pozd ji, když pr vod NF již prošel celým m stem, zaúto ila hlavní skupina antifašist . Asi šest nás obsadilo jedno staveništ a za alo na fašisty házet spoustu cihel. N které trefily také policajty. Fašisté se je snažili sbírat a házet zpátky. Oblohu k ižovalo velké množství stavebního materiálu, opravdové peklo. V tu chvíli hlavní síly antifašist zaúto ily na zadní ást pr vodu a poda ilo se jim uko istit jeden transparent. Všeobecný chaos pokra oval ješt chvíli, ale policie se už trochu naštvala, takže jsem se stáhli do centra a p eskupili se. Obcházeli jsme Bury až do pozdního odpoledne. Asi deset nás sed lo v jednom bufetu, když jsme spat ili skupinu fašist , jak táhnou ulicí se zjevným úmyslem se n komu pomstít. N kte í z nás se okamžit za ali chápat všelijakých t žkých železných p edm t , ležících u silni ního výkopu hned naproti. Stydím se, že jsem ješt s n kolika dalšími prost utekl. Mezitím p ed bufetem zu ila bitva, kterou nakonec vyhráli antifašisté. Po chvíli jsem spole n se lenem Red Action na místním tržišti narazil na jednoho naziskinheada. Urval jsem prkno z palety a za al ho s ním mlátit. len Red Action jednomu ze stánka sebral takové malé štafle, p etáhnul s nimi nácka jednou nebo dvakrát a pak je po n m hodil. To byla chyba, protože fašista je chytil a za al nás s nimi honit. Znovu jsme utekli. B žel jsem tak rychle, že jsem si natáhl svaly na obou nohou. Po zbytek ve era a celou cestu dom mi nebylo moc do e i, protože jsem se styd l za svoji zbab lost. Jediná úleva p išla ve chvíli, kdy naše t i minibusy vyjížd ly z m sta a mí ily na Londýn. První auto náhle projelo okolo skinheada (jmenoval se myslím Nicky Crane), který šel po chodníku s n kolika soukmenovci. Crane si všiml, že v dodávce jsou antifašisté a za al n co hulákat a d lat neslušná gesta. Nevšiml si p itom, že zezadu se k n mu blíží druhý minibus. Z n j vysko il soudruh se železnou ty í, maskovanou pomocí hn dé pásky jako kus d eva. Skinhead stále gestikuloval na první minibus a dostal železnou ty í do hlavy úd snou ránu. Nohy se mu podlomily jako hadrové panence. My jsme to všechno vid li z t etího minibusu. VII. Stratford, Londýn 1987 (?) Jednoho dne jsem projížd l Stratfordem na kole, když jsem uvid l asi padesátiletého muže, jak vylepuje n jaké samolepky na pouli ní lampy. P ijel jsem blíže, podíval se a zjistil, že to jsou samolepky National Front. Muž mezitím zašel do italské kavárni ky p es ulici. Vešel jsem dovnit . Zrovna
12
sed l u barového pultu a dostával svou objednávku. P išel jsem až k n mu a uvid l na jeho límci odzná ek “Anglie pro Angli any.” Serval jsem mu jej a za al vát: “Ty zasranej fašisto!” atd. atd. Chlápek se úpln zhroutil, upustil sv j aj a jable ný kolá a p ikr il se jako vystrašený pes. Italský majitel velmi dob e rozum l výrazu “fašista”, ale necht l ve svém podniku žádné problémy, a tak jsem rychle odešel. VIII. Brick Lane, Londýn Brick Lane byla mokvajícím v edem antifašistického hnutí. Fašisté na rohu Brick Lane a Bethnal Green ob as prodávali své asopisy již od Mosleyho as ve 30. letech minulého století. Navzdory tomu, že místo se nacházelo uprost ed bangladéšské komunity v East End a p ímo naproti židovskému peka ství, fašisté jej používali jako shromaždišt a rovn ž pro ší ení své propagandy každé ned lní ráno. Zdálo se, že se jim dostává v elého p ijetí v n kolika místních hospodách, jako nap íklad The Blade Bone, The Sun nebo The Weaver Arms, vše pod p imhou eným okem policie z okrsku Bethnal Green. AFA a DAM se mnohokrát pokusily je odtamtud vykopat. N kdy to znamenalo jen sejmout n jakého fašistu, co nesta il v as utéci, ale n kdy jsme shromáždili více než 50 bojovník , obsadili místo a drželi ho proti všem vet elc m. Jedna taková bitva zu ila po celé Bethnal Green celých n kolik minut, než p ijela policie a zatkla více našich, než fašist , což m opravdu nep ekvapilo. P i jedné p íležitosti se asi šest nás z DAM dostalo do konfliktu, když jsme tam vyrazili prodávat naše noviny Direct Action, abychom vyprovokovali n jakou reakci. Stáli jsme asi deset minut proti nim, když se jeden nácek - myslím, že Martin Cross - p ikolébal a zeptal, kolik stojí noviny. M j soudruh ekl 50 pencí, správnou cenu. Stál jsem hned vedle v bojovné nálad a opá il “Pro fašouna to je celá libra.” Podíval se na m a pak m bleskov dal hlavi ku. Byl jsem tak omrá en, že jsem z stal bez hlesu stát po n kolik vte in. Martin Cross se obrátil a odešel. Asi se tomu pak s chutí zasmál. M do smíchu nebylo. Styd l jsem se, že jsem nezareagoval rychleji. Žádný u ený ale z nebe nespadl. Jindy jsme jednoho ned lního rána v malé skupince pro esávali okolí a hledali fašisty. Když jsme to už vzdali a rozhodli se jít dom , kdo si to najednou štráduje po chodníku p ímo proti nám? Ian Anderson, v dce National Front! V tu chvíli však okolo projížd l anton plný policajt , takže jsme se šeptem domluvili, že si to protentokrát odpustíme. Anton ale poodjel kousek dál a my jsme byli tak t sn za Andersonem, že jsem neodolal a vší silou ho nakopl. M j soudruh z DAP ho ješt dobil poté, co se Anderson zhroutil na chodník. Pak jsme rychle zabo ili sm rem na jedno staveništ , ješt než policejní dodávka v bec mohla obrátit. Když byla v 70. letech skinheadská scéna skute n mohutná, východní Londýn trp l všemožným rasistickým násilím, skupinovými útoky a dokonce rasovými vraždami (nap . Altala Aliho). Fašistické samolepky a nasprejované nápisy byly doslova všude, v etn zdi policejní stanice v Bethnal Green, s ímž její osazenstvo nehodlalo nic d lat. Místní ob anské skupiny se obrátily na hlavního superintendenta Johna Wallise z metropolitní policie ve snaze p im t policii zabránit dalšímu násilí. Wallis ekl, že fašist m je možné zabránit v prodeji asopis na Brick Lane pouze jediným zp sobem, a to “p ijet na místo d íve, nežli oni.” Když se místní bengálské mládežnické skupiny pokusily p evést tento návod do praxe, byly zat eny za “pokus o spáchání trestného inu výtržnictví.” Viz “Brick Lane 1978” od Kennetha Leeche. Je ironické, že fašisté nakonec z Brick Lane vypadli až poté, co byl Derek Beackon z BNP (British National Party - Britská národní strana), zvolen do místního zastupitelstva. Volby se konaly ve tvrtek a v ned li fašisté chystali vít zný pochod po Brick Lane, ale byli rozprášeni tvrdým soust ed ným útokem. Nebyl jsem p ítomen, ale jeden soudruh mi ekl, že antifašisté se vmísili do pochodu a zpívali “Rule Britania...”, aby zmátli fašisty... Policie jako oby ejn neváhala mrhat pen zi da ových poplatník a sledovala n kolik antifašist pomocí vrtulník . N kolik p íštích ned lí jsme se zmobilizovali pro p ípad, že se fašisté vrátí a bude jich více, ale už se nikdy neobjevili. IX. Trafalgarské nám stí, Londýn V tšinu osmdesátých let jedna skupina, bojující proti apartheidu, po ádala 7 dní v týdnu nep etržitý 24-hodinový protest p ed jihoafrickým velvyslanectvím na Trafalgarském nám stí. Byl to oficiáln protest proti v zn ní Nelsona Mandely, ale ve skute nosti všeobecný protest proti rasistické politice jihoafrické vlády. Fašistické gangy pak rády napadaly hlou ek protestujících, zvlášt po demonstracích. AFA tedy asto hlídkovala po nám stí a napadala fašisty.
13
V listopadu vždy šlo do tuhého, protože NF již léta na Den ob tí válek (Remembrance Sunday) po ádala vzpomínkový pochod. Nerozumím však tomu, jak od vod ovala pochod k britskému vále nému památníku ve Whitehallu, když fašisté za II. sv tové války p ece stáli na n mecké stran . Je tedy pochopitelné, že jsme je deptali pon kud neslušnými verzemi pop vku “Two World Wars and One World Cup” a “Dads Army”. Tento den pokaždé za ínal i kon il bitkami na Trafalgarském nám stí a poblíž. V jednom roce nás asi 60 obsadilo shromaždišt fašist na Bressenden Place. Zpoza rohu vyšlo asi 40 len NF, ale zase znovu rychle odešlo, takže jsme získali alespo morální vít zství, když ne fyzické. P i jedné p íležitosti se nám ztratil soudruh z DAM a náhle se octl uprost ed davu asi 200 táhnoucích fašist . N kolik lidí se na n j dívalo podez ívav , takže se cht necht musel p idat ke skandování “Zabít komouše” a “Práva pro bílé!” ve snaze splynout s okolím, než se mohl vytratit a o chvíli pozd ji znovu p ipojit k nám. Jindy jsme obklí ili a zahnali do kouta jednoho neš astného osamoceného nácka poblíž Victoria Station. Nejd íve dostal mírn jší nakláda ku a pak ho lidé postavili ke zdi a celého v etn obli eje a šat pomalovali svastikami, popsali nápisy jako “nácek” a “fašista”, to vše pomocí tlustých erných permanentních fix . Pak mohl jít. Další rok jeden soudruh z DAM na Trafalgar Square zmlátil lena Red Action, nebo ho nepoznal. Musel se pak po ádn omlouvat. Ameri ané tomu íkají “friendly fire...” Jindy jsme zase narazili na skupinku fašist , procházející p es okraj nám stí. N kolik soudruh se se mnou vydalo za nimi. Cht l jsem po kat až náckové opustí nám stí a pak je sejmout v n jaké zapadlé uli ce, kde nejsou kamery ani policajti. Soudruzi ale byli p íliš bojechtiví a sko ili po nich p ímo p ed Canada House. Samoz ejm , že jsem nez stal stát stranou. Po n jaké chvíli, kdy hovo ily p sti, jsme nechali nácky ležet v krvi a rychle odešli. Zmizeli jsme trochu stranou a pak se znovu p ipojili k hlavní skupin antifašist , která se shromáždila na schodech kostela St. Martin-in-the-Fields. To byla chyba. M l jsem jít rad ji dom , protože jeden policajt, co vid l, jak náckové dostávají po hub , m poznal a poda ilo se mu m o n co pozd ji zatknout. Aby to bylo ješt horší, p išel na moji ty iceticentimetrovou železnou ty , schovanou pod bundou, kterou jsem ale nepoužil. Policajt se mnou v antonu kupodivu hovo il velice p átelsky. Povídal, že Nelsona Mandelu by m li propustit, NF jsou banda ubožák atd. Byl jsem natolik naivní, abych projevil souhlas namísto d sledného ml ení, protože nakonec všechny moje odpov di byly použity u soudu jako d kaz, že jsem skute n nebezpe ný levi ák. Dostal jsem “ve ejn prosp šné” nucené práce každou ned li asi p l roku, což up ímn e eno nebylo tak hrozné. Nicmén po n kolika m sících jsem se dozv d l, že do naší party má dorazit Martin Cross, známý nacistický parchant, zp vák skupiny Skrewdriver, který mi p ed n kolika lety v Brick Lane dal hlavi ku. Dnes sedí s rozsudkem doživotního v zení za to, že v rámci vnit ních spor ubodal jednoho svého soukmenovce, kiš, kiš... ekl jsem tedy našemu kurátorovi, že jsem v part byl první a Martina Crosse by m li rad ji umístit n kam jinam, nebo budou problémy. Našt stí ho p esunuli ješt p ed ned lí a já jsem ostatn nebyl nijak nadšen z výhledu na další komplikace, protože tehdy jsem krá el po již velice tenkém ledu. Jeden len Red Action m pak ekl, že hned první den, co on vykonával “ve ejn prosp šné práce” v severním Londýn , jeden ze soudruh spálil bednu s pracovním ná adím. Všichni se pak následujících n kolik týdn krásn zrelaxovali. X. Berwick Street, Londýn 1989 Fašisté m li sympatizanta, který si v Riding House Street otev el obch dek s neonacistickými odzná ky, asopisy, oble ením apod. Po jedné antifašistické demonstraci jsme se skotským soudruhem v sobotu spat ili, jak se ven nenápadn vykrádá zákazník. Nechali jsme do odejít asi 100 metr do Berwick Street a pak po n m sko ili. Tehdy jsem m l možnost uvid t skv lou techniku, jakou m j soudruh srážel fašisty k zemi. Byl to skok v plné rychlosti, kdy celé t lo dopadá stranou na horní polovinu t la fašisty, který je následn rotací stržen k zemi. Pak následuje p íval ran p stí a kopanc , který zanechá nácka ve velice politováníhodném stavu. XI. Marble Arch, Londýn 1989
14
V roce 1989 Blood and Honour (BH) v Londýn uspo ádali další velký neonacistický koncert. Neodvážili se zve ejnit skute nou adresu místa konání, protože by se vystavili útoku antifašist a rovn ž proto, že si pronajímali sály pod pseudonymy a snažili se tak zabránit majiteli, aby koncert zrušil. Udali tedy pouze místo srazu, odkud m li být jejich p íznivci dopraveni na koncert. V tomto p ípad se jednalo o stanici metra Marble Arch. Datum asov kolidovalo s t ídenním sjezdem DAM ve Wiltshire, ale vrátili jsme se na jeden den do Londýna v malé skupin . Byla to další z akcí, kdy jsme si mysleli, že asi neodejdeme živí. Všichni v d li, že Blood and Honour mohou sehnat dohromady n kolik set nebo i tisíc lidí. Pokud by to bylo ist na mn , z stal bych doma a dal si šálek aje. “Provokaté i a štvá i” v AFA ale byli našt stí state n jší. Poté, co jsme se spojili s Red Action a dalšími antifašisty, vydali jsme se k Marble Arch a bylo nás asi 100, což nám zna n dodalo sebed v ru. A jaký úsp ch nás ekal! Po celé odpoledne p ijížd li fašisté. N kdy sami, jindy ve skupin , nebo dokonce celý autobus najednou. Pokaždé jsme je rozmlátili! Bylo to úžasné. Moje nejlepší bitka z toho odpoledne byla, když jsme t i “militanti” a jeden nová ek, který se stále oblékal jako hipík, zahnali nácka do slepé uli ky a tam ho úpln zrušili, až prosil o milost. Poté se mi hipík sv il, že si nechá ost íhat vlasy a za ne nosit po ádné boty místo kristusek, aby si taky užil antifašismu. Jednoho soudruha z DAM v ten den zatkli, když prohodil odpadkový koš oknem fašistického autobusu, ale trestní stíhání bylo našt stí zastaveno díky neschopnosti policie. Když byl v CPZetce, telefonoval jsem jeho otci, že mu sebrali syna a ten na m hned spustil: “Vždycky z toho koukaj problémy, když jde n kam s tebou ven...” atd. atd. Pravá odm na antifašisty. Zatkli ješt dalšího soudruha z DAM. Ten britským soudním systémem opovrhuje stejn jako fašisty, takže se na p elí ení dostavil v šortkách a tri ku bez rukáv s nápisem “Nebyl jsem tam a stejn si nic nepamatuju.” Našt stí vyvázl jen s pokutou, kterou zaplatilo DAM. XII. Davenent Centre, Londýn 1990 AFA uspo ádala shromážd ní p ímo v srdci East Endu, o kterém fašisté rádi hovo ili jako o své zón . Cht li jsme jim tak hodit rukavici. Mým úkolem bylo objížd t okolí na motorce a pátrat po jakékoli známce p ítomnosti fašist . Uvnit Davenent Centre už bylo asi 50 antifašist a množství oby ejných lidí, kte í p išli na mítink. Jak jsem tak jezdil sem a tam, uvid l jsem poblíž skupinu asi p ti lidí, ale ti v bec nevypadali jako fašisté, takže jsem se ani nenamáhal upozornit soudruhy v centru. Nicmén krátce poté n kdo p es ze dovnit hodil podomácku vyrobenou malou bombu (pravd podobn skládající se z rachejtlí). Nikdo našt stí nebyl zran n ani nezpanika il. Militanti z AFA vyb hli ven, aby dopadli úto níky, ale nepoda ilo se jim to. Když se tak na v c dívám dnes, myslím, že bombu hodili ti, které jsem vid l. M l jsem to zavolat soudruh m, kte í by si je už po ádn proklepli. XIII. Norwich 1990 (?) Byla to jedna z p íležitostí, kdy do akce šlo pouze DAM. Myslím, že Red Action m la ten víkend n jakou konferenci. BNP po ádala p edvolební setkání na základní škole v Norwichi, jak s radostí inila pod záštitou Zákona o volených p edstavitelích (Representation of the People Act). Asi deset nás z DAM si najalo minibus z Londýna a na míst se p idalo n kolik dalších len DAM z okolí. Když jsme dorazili p ed školu, objevili jsme mali kou demonstraci oficiálních levi ák (trockisté - SWP a další), shlukující se p ed policejním kordónem. Bylo pon kud patetické, jak tenkými hlásky k i eli: “Policie chrání fašisty!” Rozhodli jsme se hlídkovat po sousedství, když jsme najednou objevili auto Johna Tyndalla, v dce BNP. Okamžit jsme mu pro ezali pneumatiky. O chvíli pozd ji jsme spat ili Tyndalla a jeho gorilu, jak vycházejí ze školy, sm ují k autu a cht jí n kam odjet. ítili jsme se z kopce proti nim, cestou sbírali kameny ze zahrádek a dorazili na místo práv v as, když se zoufale snažili odlepit z místa. Jeden kámen rozbil elní sklo, druhý prolet l bo ním sklem u idi e a trefil Tyndallova strážce do hlavy. Bingo! Malé auto vyrazilo vp ed jako šílené, pronásledované záplavou kamení. Slušní levi áci p ed školou strnuli úžasem, když kolem nich Tyndall náhle prosvišt l v aut , které vypadalo, jakoby prošlo pon kud drsn jším motokrosem a za kterým prolet lo ješt n kolik lahví, aby se ne eklo. XIV. London Bridge 1990
15
London Bridge je hlavní zastávka metra u Wellingu, kde má Britská národní strana svoji centrálu/knihkupectví na Upper Wickham Lane. Jednou nás šlo asi padesát na v tší akci a náhle jsme na stanici uvid li Tonyho Lecombera s manželkou, jak jdou sm rem na Welling. Tony Lecomber je jeden z v d ích p edstavitel BNP se slušn dlouhým trestním rejst íkem za r zné násilí a dokonce výrobu bomb. Když jsme ho spat ili procházet okolo okénka, kde se prodávají lístky, byli jsme tak p ekvapeni, že jsme doslova strnuli úžasem. Pak jsem ale k n mu došel a jak se íká, rukama nohama mu to vysv tlil, až upadl na zem. Následn jsme do n j n jakou chvíli kopali, než jeho žena, která v ískala, až jí málem praskly hlasivky, vytáhla z kabelky kasr a za ala nás všechny sprejovat. Poda ilo se mi vzít Lecomberovi balík, který nesl v podpaží a ukázalo se, že to jsou tri ka BNP. Lecomber chodil opravdu vymód ný, takže se p irozen stal objektem pozornosti. Následn dostal tolikrát p es držku, že se mu za alo íkat Tony-co-leží-na-chodníku... Prohodili jsme si se soudruhem bundy, protože na stanicích bývá spousta bezpe nostních kamer. Z stal jsem venku více než dvacet minut a sledoval, jestli nedorazí policie. Pak jsem se znovu p ipojil ke skupin , ímž jsem porušil jednu z bezpe nostních zásad antifašismu, zejména pravidlo “po akci okamžit zmizte” (viz Poznámka 4). Tehdy jsem ale vyvázl bez problém . XV. Waterloo, Londýn 1992 Waterloo byla pravd podobn nejv tší antifašistická bitva od Levishamu (1977). Dostala se dokonce do celostátní televize, rádia, novin apod. Waterloo byla akcí proti koncertu Blood and Honour. To byla fašistická hudební organizace, promoté i takových skupin jako Skrewdriver, The Macc Lads a No Remorse (která se d íve jmenovala Dead Paki in the Gutter). BH mohla na koncerty p ilákat zástupy 500-2000 lidí, p evážn skinhead . Antifašismus by ve skute nosti byl mnohem jednodušší, pokud by všichni náckové nosili skinheadskou uniformu, protože a) jsou snadn ji identifikovatelní, než ti, co vypadají “normáln ” a b) skinheadská scéna je výlu n módní záležitost a jako taková vždy z stane okrajovým jevem. Blood and Honour oznámili, že po ádají ohromnou akci se všemi svými kapelami na utajovaném míst . P íznivc m radili, aby dojeli do stanice metra Waterloo a tam ekali na další pokyny. Cht li se tak vyhnout antifašist m (a mimochodem projevili zna nou ned v ru sami k sob ). To byla obvyklá fašistická taktika. Toho rána se nás asi 100 antifašist sešlo u The Old Bell v Killburnu. Dojeli jsme metrem na Waterloo a eskalátory nás vynesly do vestibulu. Nev d l jsem o žádných dalších skupinách a popadla mne nervozita. Myslel jsem si, že nás prost zmasakrují, protože bylo naprosto z ejmé, že Blood and Honour mohou zmobilizovat desetkrát více lidí, než my. Stanice byla tak ka úpln vylidn ná. Pozd ji jsme se dozv d li, že Britské dráhy daly ernošským a asijským zam stnanc m den volna a vyšly tak vst íc rasist m. Malá skupina z Red Action se šla podívat do místního bufetu a našla tam n kolik skinhead , jak se v klidu osv žují šálkem aje. Zaal se ozývat hrozný hlomoz a in ení skla a pak se Reds vyno ili bez jediného škrábnutí a zapadli zp t do skupiny. O p t minut pozd ji dorazily sanitky, aby odvezly dva neš astné nácky. Podle n jakých e í to ale mohli být policajti v civilu. Strávili jsme celé odpoledne p epadáváním skupin fašist a vyhýbáním se policii. Když nap íklad dorazili ty i fašisté v aut , tak za chvíli odešla všechna skla a karosérie rovn ž nebyla v nejlepším stavu. Bitva zu ila po všech p iléhajících ulicích. S jedním soudruhem z Norwiche jsme se na k ižovatce Waterloo pustili do t ech fašist . Jeden se postavil na odpor a cht l zaúto it na mého soudruha. Poda ilo se mi podrazit mu nohy tak šikovn , že upadl hlavou na obrubník. Myslím, že byl v bezv domí, ale v zápalu boje jsem ho ješt vší silou nakopnul do hlavy. Pak jsem se trochu bál, že jsem ho možná zabil. Sledoval jsem televizní zprávy ješt n kolik dn , ale nic z toho nebylo. Byli tam ješt dva další fašisté, kterým jsme mohli pár p išít, ale rad ji jsme se vrátili k hlavní skupin . K Waterloo se vztahuje vtipný komentá , že “se nám poda ilo uzav ít více stanic metra, než IRA.” XVI. Welling, Kent 1993 V roce 1993 se konal mohutný pr vod, na kterém se sešlo více než 10.000 lidí, proti centrále/knihkupectví BNP ve Wellingu. Mnoho set policejních t žkood nc samoz ejm bylo po ruce, aby chránilo fašisty a jejich knihkupectví. Pochod vedl bývalý koncentrá ník, co p ežil Osv tim, který policii požádal, aby nás pustila, ale neusp l. Následovala ohromná pouli ní bitva, která sice ni eho nedo-
16
sáhla, ale je to vždycky dobrý pocit, když všichni okolo hází na policajty dlažební kostky a všelijaké jiné p edm ty. Fotoreporté i následn p edali sv j obrazový materiál policii, což vyústilo v n kolik domovních prohlídek a zat ení. Red Action nalezla n jaké leny BNP v hospod o n kolik kilometr dále a skute n dob e si s nimi “popovídala.” XVII. Dagenham 1993 (?) Jednoho dne jsem si všiml, že na dagenhamském koupališti je na vn jší zdi erstv napsáno ohromnými písmeny “Pry s Pakistánci!” Rozhodl jsem se, že nápis ješt téhož ve era p emaluji. O p lnoci jsem byl práv uprost ed práce, když jsem koutkem oka zahlédl muže s dogou a n jakou ženu. Bezpe nost p edevším, pomyslel jsem si a cht l obejít pro jistotu blok, než to dokon ím. Zahnul jsem do Morris Road a tu najednou bum! Dostal jsem zezadu hroznou ránu do hlavy, která m srazila na chodník. Okamžit jsem vysko il zpátky na nohy a za al se zu iv rvát s n jakým lov kem, který m asi vid l p emalovávat nápis. Zápasili jsme všude možn , váleli se po záhonech a p epadávali p es auta. Naše síly byly zhruba vyrovnané, i když on p vodn na své stran m l moment p ekvapení. Po tom, co se zdálo dlouhé jak v nost, ale co nebylo více než n kolik minut, jsme se oba úpln vy erpali a nemohli se ani pohnout. Podívali jsme se na sebe a pak se rozešli opa ným sm rem. Osobn jsem byl úpln ot esen jak duševn , tak fyzicky a myslím, že on také. XVIII. Zásahy t sn vedle Zdá se, že t i ze ty antifašistických mobilizací nevyústí v žádnou akci. Bu jsou fašisté chrán ni policií, nebo je navzdory všem snahám nem žeme najít, ukáží se tam, kde je ne ekáme, nebo jsou v takové p esile, že útok se jeví jako p íliš riskantní. V zájmu objektivity musím p iznat, že n kdy jsme na n nevyrazili kv li tomu, že naše organizace nebyla dobrá, nebo jsme sed li v hospod p íliš dlouho a nechali si šanci na útok proklouznout mezi prsty. Jsme prost jen lidé. Zmíním se o n kterých trefách t sn vedle. Brighton - DAM st ežila ve ejný mítink AFA a ekali jsme, že se objeví fašisté. Oni ale nikdy nejsou tam, kde bychom je cht li mít! Grays - Minuli jsme se s NF ve st edu m sta. Liverpool - Hnali jsme fašisty centrem. Nakonec jsme je nedostihli, ale zapletli se do bitky s policií, což vyústilo v to, že jeden z policajt byl zapálen molotovem p ímo uprost ed silnice. Prima legrace. Manchester - Byli jsme asi p tkrát na vzpomínkovém pochodu “Manchester martyrs”, který fašisté vždycky napadali - a n kdy p itom dostali p es hubu od místních irských republikán . Blackburn - Dorazili jsme na akci o p t hodin pozd ji kv li zácpám na dálnici M6. Chesterfield - Snažili jsme se celý den vystopovat NF a jejich p átele z ad ulsterských loajalist . Už jsme p itom hnali dva chlapíky v ervených uniformách, které jsme považovali za leny loajalistické kapely, ale nakonec se ukázalo, že to byly jen n jaké pracovní kombinézy. Sheffield - N kolikrát jsme tam hlídkovali, když se NF snažila prodávat asopisy v centru. N kte í z místních levi ák si nás spletli s policisty v civilu, protože jsme vypadali “normáln .” Nikdy nezapomenu, jak toho dne jeden soudruh, který obvykle nosil velké motorká ské brýle (i když bylo velmi teplo a slune no), nádhern knockoutoval jednoho fašistu. Newham/Tower Hamlets - V této oblasti jsme byli mnohokrát a snažili se vypátrat fašisty, kteí tam obvykle provád jí p edvolební propagaci. Plaistow - DAM se snažila narušit vzpomínkovou akci NF. Hounslow - NF se snažila v oblasti zako enit a uspo ádala n kolik mítink . P ijeli jsme, abychom je narušili a Red Action se poda ilo zrušit n kolik náck v místním McDonaldu. Holloway Road a Edgeware Road - irské republikánské pochody, obvykle napadané fašisty zpoza policejního kordónu. Ob as došlo k poty kám. Barking - Soudruzi z DAM v etn mne se rozhodli napadnout prodava e novin NF v ned li ráno, ale pršelo tak hust , že náckové se neukázali! Slaboši! Old Street - Jedna bitka mezi AFA a NF. West Ham - BNP postavila n kolik len ke stanici metra West Ham, aby posílali p íchozí na místo setkání v Tidal Basin Tavern. Byla uspo ádána velká protidemonstrace a policie odd lila oba tábory. Policie použila dodávky, pat ící Racial Incident Unit, jednotky, údajn vytvo ené na pomoc ob -
17
tem rasových útok , aby dopravila BNP na místo jejich setkání a tak jim pomohla zp sobovat i nadále ješt více rasových útok . XIX. Události, kterých jsem se neú astnil Historie antifašismu v Británii oplývá bezpo tem dalších významných, ale n kdy také komických epizod. Zde jsou n které, o nichž jsem se doslechl. B hem velkého setkání AFA v Conway Hall fašisté vyslali zv da. Militanti z ad AFA si ho nicmén všimli a odvedli do jedné místnosti stranou, aby z n ho dostali co ví. Cestou, když z ejm o ekával, že ho co chvíli za nou mlátit, naprosto ztratil kontrolu nad svoji myslí a itním sv ra em. Blábolil jako psychicky nemocný lov k a zápach, linoucí se z jeho kalhot, byl tak strašný, že militanti ho rychle vyhodili na ulici. O tomhle fašistovi se pozd ji hovo ilo jako o našem “prvním vále ném zajatci.” Když v dce BNP John Tyndall kandidoval v roce 1995 do lokální samosprávy, fašisté uspo ádali v okolí n kolik letákových akcí. AFA n kolikrát zmobilizovala 50-100 lidí a po ádn je prohnala. P i jedné p íležitosti zv d AFA stál hned vedle len BNP, kte í práv poskytovali rozhovor novinám. Šokovaný nácek prohlašoval ustrašeným hlasem: “Ano, vina za veškeré násilí se svaluje na BNP, ale pro jsme to po ád my, kdo skon í v nemocnici?” Antifašismus je prost trochu tvrdší, než hrát lov e, nezlob se. Myslím, že v roce 1988 se fašisté rozhodli oslavit výro í vylod ní Viléma Oranžského v Devonu. M lo to n co do in ní s triumfem protestant nad t mi otravnými katolíky. Náckové cht li uspo ádat pochod okolo celého m sta (Exeter) a antifašisté se jako obvykle p ipravovali na po ádnou bitku a pokus o rozprášení pochodu. Fašisté si ale neuv domili, že hlavní konstábl Devonu a Cornwallu byl tak trochu liberál (v relativním slova smyslu). Nechoval se jako ostatní hlavní konstáblové po celé Británii, kte í se mohou p etrhnout, aby pomohli fašist m. Jinými slovy NF a BNP obvykle m ly masovou policejní ochranu, sympatie ze strany policie a zjevn i mnoho policist ve svých adách. P i této p íležitosti NF nicmén p ijela vlakem do Exeteru a tam stál na nástupišti pouze jeden polda, p iemž nedaleko už byli vid t ekající antifašisté. V dce náck p išel k policajtovi a naštvan ekl: “My jsme National Front a máme tady dnes mít pochod. Kde je zbytek policejních sil?” K fašounov n mému úžasu policajt odpov d l, “Ale to je v po ádku, jen pokra ujte!” P i myšlence na nulovou policejní ochranu fašisté okamžit naskákali zpátky do vlaku a odjeli. Incident je dalším d kazem pravdivosti post ehu Alberta Meltzera, že ve skute nosti neexistuje nic jako fašistický pochod, jsou pouze policejní pochody. Soudruh z DAM mi pov d l o bitce v Islington High Street, do které se zapojil v roce 1985. V sobotu ve er Red Action a n kolik len DAM vyrazili do hospody na pivo, když náhle n kdo vrazil dovnit a ekl, že dvacet náck poblíž mlátí dva kluky s irskými motivy na tri kách. Antifašisté rychle dopili a vyb hli do boje. Když dorazili, polovina fašist se snažila utéci do hospody, ale majitel zamkl dve e. Rozpoutala se ohromná bitka a všude létaly p llitry a padaly rány p stí a kopance. Po n kolika minutách p ifr ela policie v antonech, takže všichni rad ji zmizeli. Velmi známý len Red Action odcházel pry takovou úzkou uli kou, když u n j p ibrzdilo auto se dv ma chlápky a jeden vyk ikl “To je on!” Antifašista se dal na út k, až padl vy erpáním a pak ti dva vysko ili ven a strašn ho zmlátili. Vid l jsem ho nazít í a vypadal hrozn . Samoz ejm si myslel, že to byli náckové, ale n jakým zp sobem jsme p išli na to, že to byli policajti v civilu (jeden sv dek si všiml poznávací zna ky auta a pozd ji úto níky identifikoval). Mám dojem, že celý incident vyústil v oficiální omluvu ze strany policie a finan ní odškodné. Další soudruh, který byl zat en, slyšel jednoho nácka, profesionálního vojáka, jak vypovídá na stanici. Bre el p itom jak malý kluk. “Oni si za ali... to není spravedlivé” atd. atd. Panská rasa jak noha. ---B hem vzestupu National Front od za átku 70. let až do roku 1979 jeden z nejstate n jších antifašist p ešel do ilegality jako infiltrátor. Tenhle anarchista ud lal takový dojem, že se stal šéfem bezpe nostního odd lení, poskytujícího ochranu vedení. Aby se lenové NF dostali na takový post, museli mezi sebou zápasit, aby se zjistilo, kdo je drsn jší. Náš antifašistický soudruh v tom byl pom rn zb hlý (myslím, že byl trénován v boji muže proti muži), a tak s velkou radostí mlátil jednoho arogantního nácka za druhým a myslel si n co o zabití dvou much jednou ranou. P i jedné p íležitosti,
18
kdy vedení NF skute n pot ebovalo ochranu a zaúto ili na n j antifašisté, náš hrdina p edstíral zran ní. Kariéra našeho soudruha infiltrátora skon ila v den, kdy uspal celé vedení a zrovna se chystal ukrást z trezoru National Front všechny d ležité dokumenty a peníze. Nanešt stí se jeden z fašist p ed asn probral a zavolal policii. Náš soudruh byl zat en na základ “podání nebezpe né látky” a dostal n kolik let natvrdo. B hem tohoto období náš soudruh mimochodem soukrom radil antifašist m, aby zakládali fiktivní pobo ky Národní Fronty, protože každá dostala do za átku grant 250 liber. Tato taktika podle n j m la postupn finan n vy erpat a demoralizovat NF, ale nevím, jestli ji n kdy n kdo uplatnil. --Po rasistické vražd Rolanda Adamse v Thamesmeadu v roce 1991 se konal velký protestní pochod. B hem n j Red Action rozší ila zprávu, že ve er v Londýn ješt bude možnost “zapojit se do akce.” Searchlight vytiskl n jaké letáky proti setkání Ligy sv. Ji ího a dal je Reds. Polovina len Ligy byli sta í rasisti tí d dci, kte í vzpomínali na Britské impérium a polovina byli pouli ní skinheadi. Neskute ná sebranka! Nakonec p išlo docela dost lidí z pochodu za Rolanda Adamse, p estože se m lo jednat o utajenou akci. Reds drželi místo setkání v tajnosti, dokud všichni nedorazili do Kensington Tower Hall. U vchodu se objevilo n kolik skinhead a málem došlo ke konfliktu, ale vystoupil Gerry Gable ze Searchlightu a vysv tlil, že pracují v p estrojení pro Searchlight. Antifašisté tak vpadli na mítink Ligy sv. Ji í. Bylo tam asi pouze p t d doušk , kterým jsme ekli, aby drželi hubu a sed li, zatímco Gable jim za al p ednášet o fašismu. Další lenové Ligy postupn p icházeli a my jsme je skopali ze schod dol , nebo jim rovnou n jakou p išili, podle toho, jak moc se stav li na odpor. N kte í se o nic nesnažili a tiše poslouchali Gablea, ale s dalšími byla opravdu potíž. Jeden k ikloun, který necht l sklapnout, musel být zam en do sk ín , kde si mohl v klidu o samot lízat rány. To už byly schody celé od krve a n kte í pon kud mén ost ílení antifašisté, zejména pár student z Leedsu, za ali panika it. Neuv domovali si, že antifašismus znamená postavit se náck m na odpor pomocí násilí a cht li odejít. To by ale prozradilo, co se uvnit d je a tak jim n kdo ekl, aby si sakra taky sedli a drželi huby. Za chvíli ale studenti už opravdu šíleli a rozhodli jsme se, že tedy odejdeme všichni. Když jsme vycházeli ze sálu, za aly p ijížd t policejní antony. Všichni se rozptýlili, n kdo odjel taxíkem. Gablea a jednoho z p edních aktivist Red Action zatkli. --N kdy v roce 1992 Madness po ádali koncert ve Finsbury Park v severním Londýn . P estože jsou vcelku košer, mají mezi sebou jednoho bývalého lena NF a fašisté na n chodí, aby si trochu užili muziky. Druhá možnost je, že náckové mají p eci jen dobrý hudební vkus, i když ve všem ostatním se projevují jako nemyslící hovada. AFA každopádn zmobilizovala, protože jsme fašisté ekali. Red Action, DAM a n kolik dalších lidí se p ipravovali v hospod Enkell Arms. N kte í lenové DAM obcházeli okolí a narazili na fašisty v nedaleké další hospod . Nanešt stí ale n kte í lidé p íliš dlouho váhali a než se mohlo íci “Jdeme na n !”, fašisté p išli sami. B hem vte iny už okny prolétaly cihly. V tšina len Red Action docela neobvykle utekla do zadní místnosti a nechala tak obranu hospody na anarchistech, kte í bojovali pomocí kule níkových tág, nábytku a t žkých popelník . Ve skute nosti naši hrdinové rozbili více oken t mi popelníky, než se poda ilo zni it fašist m. Nastal také jeden neskute n vtipný moment, když se jednomu soudruhovi z DAM poda ilo splnit si celoživotní sen a použil barový pult jako odrazový m stek p esn jako v kovbojkách z Divokého západu. Policajti dorazili docela rychle a anarchisté se dali na ústup, takže našt stí nikdo nebyl zat en. --Na po átku 90. let se kandidát BNP Derek Beackon dral na post radního v Tower Hamlets. Soudruzi z AFA zjistili, že každou ned li ráno prochází parkem sm rem na novinový stánek BNP v Brick Lane. T i nebo ty i soudruzi se tak p evlékli do sportovního a v ned li p edstírali, že b hají pro zdraví. Beackon m l toho rána nanešt stí zpožd ní a soudruh m už za alo p ipadat pon kud nesmyslné b hat sem a tam déle než hodinu. Nakonec se ale Beackon objevil a soudruzi z AFA na n j sko ili, maskováni a se železnými ty emi. Když dopadly první rány, Beackon za al vát, jako když ho na nože berou. Dva kolemjdoucí (jeden muž bílé barvy pleti a jeden ernoch - ach ta ironie!) mu p isko ili na pomoc, protože si mysleli, že se jedná o loupežné p epadení. Beackon utekl a ztratil p itom
19
botu. Posléze pro n j bylo docela ponižující stát na e nické tribun celý zafa ovaný a v sád e. P íští týden ale vyhrál o sedm hlas i po trojitém p epo ítávání. Hodn se hovo ilo o nep ímých d kazech, nasv d ujících manipulaci s výsledky, nap íklad že n kdo volil vícekrát. Napadá m , jaké hr zy asi musí fašisté prožívat, když se o n v nemocnici starají sest i ky jiné barvy pleti nebo dokonce - d s všech d s - židovského p vodu! --AFA as od asu zjistila, kde parkují dodávky BNP, obvykle Fordy Transit. T m aut m jsme provedli všechno myslitelné, zvn jšku i pod kapotou. Jednou jsme vzadu našli celý náklad kazet s Hitlerovými projevy. Není ani nutné se zmi ovat o tom, že jsme je naházeli do nejbližšího kanálu. --Celoživotní anarchista a antifašista, který se jmenoval Jim (je už mrtev), z Boltonu, mi jednou pov d l tenhle p íb h ze 70. let. NF m li p íští sobotu po ádat ve m st pochod a propukl již slušný rozruch. Jim v pubertální syn, který se t šil na trochu akce, ekl nadšen otci, že tam možná p jde. Jim chvíli p emýšlel a pak mu pov d l: “A mluvil si o tom už se svoji babi kou?” Jeho syn byl zmaten a zeptal se, co s tím má do in ní jeho babi ka. “No, má, protože pokud p jdeš na ten pochod, tak se k ní m žeš rovnou odst hovat,” odpov d l Jim. Jeho syn na ten pochod nakonec nešel. XX. Záv r a poznámky Jak jsem ekl na za átku, moje antifašistické aktivity nemají epické proporce. Když si ale p edstavíte, že 100 nebo 200 lidí se snaží podobným zp sobem a k tomu n kolik skute ných hrdin samo zruší desítky nebo stovky fašist , pak jste schopni pochopit, pro se dnes ultrapravice v Británii neodváží vystr it na ulici nos. M li bychom na to být pyšní. Fašisté se ale p esto snaží vlichotit svoji politikou do komunálních problém , což bychom nem li poušt t ze z etele. Snaží se nap íklad dostat do zastupitelstev svoje lidi pomocí témat jako “Byty pro bílé” apod. Docela se jim to da í, což m že být p edzv stí toho, že náckové znovu vyrazí do ulic. (V roce 2000 NF znovu za ala po ádat demonstrace v Kentu a East Midlands, pozn. anglického editora) Red Action a další skupiny monitorují tento posun ve fašistické politice a p ipravily protistrategii. Není tak oslnivá jako pouli ní militantní aktivity, ale protože sám ned lám nic, tak ji nebudu kritizovat. D vod, pro se tato brožurka jmenuje Bu zlý na svého nácka (1) je ten, že doufejme další aktivisty povzbudí k tomu, aby se chopili pera a sepsali své vlastní zkušenosti do Bu zlý na svého nácka (2) atd. S trochou št stí budeme mít více pokra ování než Rocky. Poznámka 1 - Searchlight Gerry Gable, vydavatel Searchlight, nyní otev en p iznává, že pracuje ruku v ruce s policií a tajnou službou MI5. Existují t i hlavní d vody, pro je spolupráce s policií proti fašist m opravdu špatný nápad. 1) Policie požaduje nebo tajn získává informace rovn ž i o naší stran , kterou mimochodem považuje za nebezpe n jšího nep ítele, 2) Policie jako taková pracuje proti všem “extremist m”, levicovým i pravicovým, což m že osv tlit d vody nechutné pomlouva né kampan Searchlightu proti n kterým vynikajícím antifašist m z DAM a Class War a 3) Jak už jeden vousatý pán prohlásil, “emancipace pracující t ídy je záležitostí samotné pracující t ídy”, takže m žeme a budeme bojovat svoje vlastní bitvy. Poznámka 2 - Tottenham Prvního dne stávky ve firm JJ Foods si turecký šéf zavolal leny turecké fašistické organizace Šediví vlci (Grey Wolves), aby napadli stávkující. Fašisté zaúto ili pomocí klack , cihel, ty í a kule níkových koulí v šátcích. O dvacet minut pozd ji p ijela policie a zatkla zbývající stávkující, kte í se ješt drželi. Viz Up Against the Odds od Johna McArthura, distribuuje AK Press. Poznámka 3 - Joe Pearce P ípad Joe Pearce je ukázkou, jak m že mít Zákon o interetnickém soužití (Race Relations Act) opa ný, než zamýšlený efekt. Pearce byl uv zn n za vydávání asopisu Bulldog. Jeho p ípad se okamžit stal hlavní kauzou pro celou National Front. Všude byly nasprejované nápisy “Svobodu pro Joe Pearce!”. Strávili jsme mnoho ve er tím, že jsme je zamalovávali, nebo p idávali ironické dov t-
20
ky. (Orig: “Free Joe Pearce... with every packet of nazipops!”, což je slovní h í ka. “Free Joe Pearce” znamená v angli tin bu “Svobodu pro Joe Pearce!”, ale také “Joe Pearce zdarma... ke každému balení fašolízátek.” - pozn. p ekl) NF kone n m la svého mu edníka, což ji viditeln posílilo. Lepším ešením než v zení by bylo, kdyby se mu p ihodila n jaká hrozná neš astná náhoda. Poznámka 4 - Bezpe nostní zásady p ežití v akci Zde je n kolik mých post eh k základním pravidl m p ežití v akci. 1) Nikdy nenechávejte nikoho samotného za skupinou. 2) Nikdy nevypovídejte na policii. Pokud vás zatknou, odmítn te vypovídat. M žete si být tak ka jisti, že eknou: “Pánové X,Y a Z nám pov d li tohle a tohle, takže vy se klidn m žete také p iznat.” Ne íkejte prost v bec nic. Když se situace uklidní a nikdo nic ne ekne, p íštího dne to nemusí vypadat už tak špatn . 3) Je lepší provést jen jednu vážnou v c a pak se okamžit stáhnout z oblasti a mít možnost dál žít a bojovat. 4) P ed akcí vyprázdn te svoje kapsy. Pokud vás zatknou a máte p i sob trochu marihuany, n ž nebo zápisník se jmény a ísly, váš život se m že po ádn zkomplikovat. Noste p i sob dostatek pen z, abyste si mohli v p ípad nutnosti vzít taxíka. 5) Udržujte se v kondici a žijte st ídm . 6) ty i lidé, kte í velmi dob e v dí, co d lají, se mohou ukázat mnohem efektivn jší, než ty i sta zmatených rozdava leták . Snažte se tedy najít malou skupinu lidí, kterým m žete opravdu d v ovat, že neute ou v krizové situaci a držte se s nimi. 7) P ipravte se p edem - taktika, místopis, nouzová telefonní ísla apod. Jak Joe Thomas íkal: “Nejlepší spontánní revolu ní akce jsou ve skute nosti vždycky pe liv naplánované p edem!” Poznámka 5 - Text letáku AFA z roku 1999 Antifašistická akce byla vytvo ena v roce 1985. Základní dokumenty zavazují AFA k “fyzické a ideologické opozici” proti krajní pravici. AFA svoji roli plnila vždy poctiv a sehrála úst ední úlohu v boji proti fašismu. Bezprost edním d vodem pro vznik nové organizace byly každoro ní Vzpomínkové pochody National Front. NF tehdy byla hlavní fašistickou stranou a Vzpomínkový pochod byl svátek ve fašistickém kalendá i. V roce 1986 se jej zú astnilo asi 2000 fašist a v p íštích letech AFA do protiakce vedla p ibližn stejné po ty antifašist . BNP se kv li tomu zcela stáhla z pochod a st žovala si, že je to kv li tomu, že “oblast je plná rudých.” V roce 1990 se BNP scvrkla na pouhých 200 lidí. Mezitím byly menší pochody NF asto AFA úpln rozprášeny. Pozoruhodný úsp ch z této doby jsme zaznamenali ve Stockportu a Bury St. Edmunds v roce 1986. Neúsp ch, utržený v poslední akci, vedl p ímo k rozpadu National Front, p i emž jedna frakce zcela opustila taktiku “r st pomocí pochod ”, což je scéná , který se BNP snažila zopakovat tak ka o deset let pozd ji. V roce 1989 se v samém srdci centrálního Londýna v Carnaby Street ustavilo fašistické hnutí Blood and Honour, postavené na hudb a zakládající množství fašistických infoshop , prodávajících krajn pravicový sortiment. Soust ed ná šestim sí ní kampa dosáhla krom “odstra ování” fašist z místních hospod, uzav ení obchod pat ících Blood and Honour a krajn pravicový vliv v této oblasti zcela vymizel. V pokusu zm nit pom r sil BH uspo ádaly velký mezinárodní koncert v Londýn , na který p edem prodali tisíce lístk . AFA 27. kv tna 1989 obsadila jejich shromaždišt na Marble Arch a zabránila 500 fašist m, kte í p ijeli z Evropy, aby se dostali na koncert. BH, nyní silní na kontinentu, se znovu pokusili prorazit v roce 1992. Jejich iniciativa vyústila v to, co média pozd ji nazvala “bitvou o Waterloo.” Bitva, trvající déle než t i hodiny, p im la m sto uzav ít hlavní stanice metra Waterloo a Charing Cross a mnoho dalších menších v oblasti kv li “pouli ním bou ím.” V roce 1990 zahájila Britská národní strana (BNP), nyní nejsiln jší krajn pravicové uskupení, ve východním Londýn kampa “Práva pro bílé.” AFA na tuto výzvu odpov d la, rychle po sob p epadla dv p edvolební setkání a poprvé od 70. let p ebrala BNP/NF jejich tradi ní místo prodeje tiskovin v Brick Lane. Následovala intenzívní propaga ní práce p ímo v míst . D m od domu bylo rozší eno na 60.000 leták . e níci z AFA promlouvali na setkáních ve školách, v místních ob anských sku-
21
pinách apod. Hospody, využívané BNP, se staly ter em útok . Antifašistický “Karneval sjednocení” z léta 1991, na který p išlo 10.000 lidí, znovu vrátil antifašismu celostátní rozm r. V listopadu 1991 prošla ty tisícová demonstrace AFA proti rasovým útok m bez jakéhokoli odporu p ímo centrem p sobení BNP v Bethnal Green. Aktivity BNP jsou stále konfrontovány AFA v celostátním m ítku. Ve Skotsku si p ed rokem 1990 BNP mohla d lat co cht la, ale po nástupu AFA se v ci podstatn zm nily. P i jedné pam tihodné p íležitosti byl v dce BNP John Tyndall nucen p ed AFA utéci sv tlíkem. Po tom rychle následovala série drtivých neúsp ch BNP v Manchesteru a okolních m stech. Zde se do v ci zapojila AFA z regionu Midlands. V roce 1994 BNP již prohrávala bitvu o “kontrolu ulice” nejen v Londýn , ale po celé Británii. Tuto skute nost p iznala v dubnu téhož roku prohlášením, že už nebudou “žádné pochody, setkání nebo akce.” To byl rozhodující okamžik. Po krátkou dobu se na scénu jako mocná síla dostal C18 (Combat 18). Výrazn p ece ován asopisem Searchlight a následn i médii, mýtus “charismatických pouli ních bojovník ” byl velice rychle odhalen militanty AFA. Všechny iniciativy, které m ly být chrán ny C18, skon ily neslavn . Na demonstracích BH v Londýn v lednu 1994 a ulsterských loajalistických pochodech v Boltonu a Londýn 1996, bezpe nostní opat ení nevydržela a C18 byl rozprášen. Odvetná pumová kampa , jejímž cílem se stala AFA, odhalila kontakty C18 na státní represivní složky (MI5) a C18 se poté prakticky rozpadl. P i plném v domí velice rozdílného stavu antifašismu na kontinent , AFA v íjnu 1997 uspoádala Mezinárodní konferenci militantních antifašist . Navzdory tomu, že byla na poslední chvíli zakázána samosprávou pod kontrolou labourist (což vyústilo v mimosoudní finan ní narovnání), konference se zú astnilo 22 skupin z USA, Kanady a Evropy a byla velmi úsp šná. Jejím výsledkem byl vznik Militantní antifašistické sít , která se již dnes ukazuje jako velmi významná, zvlášt v N mecku, kde krajní pravice nedávno vstoupila do zemských vlád. AFA byla krom potla ování krajn pravicových iniciativ aktivní i v jiných oblastech antifašismu. V roce 1991 zahájila vydávání svého asopisu Fighting Talk. Prost ednictvím hudebních organizací jako Cable Street Beat a Freedom of Movement a vlivu na fanziny a hlavní fotbalové kluby p edešla fašisty a pomohla znovu probudit tradici antifašistického odporu pracujících i na kulturní rovin . Od roku 1985 AFA trp liv a úsp šn zma ila celou adu iniciativ krajní pravice. Prokázala v tomto procesu nejen jak, ale p edevším pro musí být fašismus bezohledn konfrontován ve svém co nejnižším vývojovém stadiu. Samoz ejmým výsledkem bylo, že krom toho, že zp sobuje nejvyšší procento rasových útok v Evrop (koeficient se za posledních deset let ze ty násobil), britská krajní pravice se nebyla schopna jako její prot jšek na kontinent dostat z naprosté marginality (v Rakousku krajní pravice nedávno vyhrála volby). Tuto situaci se ale BNP, která v ervnu tohoto roku postavila kandidáty do voleb do Evropského parlamentu ve všech regionech a rozší ila 10 milion propaga ních letá k , rozhodn snaží zm nit. Otev en p iznává, že pot ebuje jen to, aby AFA byla vy azena ze hry, “to je vše, co pot ebujeme, abychom zvít zili.” Militantní fašismus rozpoznává toto nebezpe í, nespí na vav ínech a zodpov dn se p ipravuje konfrontovat tuto výzvu. Nastala nová fáze boje. Pokud v n m zvít zíme v Británii, m žeme tím podnítit vznik podobného odporu i v Evrop . Je to historický boj, k n muž m že navíc každý osobn p isp t.
22
