Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta
Ochrana novodobých knihovních fondů 19. a 20.století Seminární práce
KNIHOVNA NA VINOHRADECH PRAHA 2
Běla Běhounková 1. ročník bakalářského studia UISK, INSK 2006/2007 zimní semestr
Obsah Obsah .................................................................................
1
Úvod ..................................................................................
2
Historie Knihovny na Vinohradech ...................................
2
Fond Knihovny na Vinohradech ........................................
3
Klimatické podmínky v Knihovně na Vinohradech ..........
4
Podmínky uložení fondu v Knihovně na Vinohradech ......
5
Manipulace s fondem v Knihovně na Vinohradech ..........
6
Závěr .................................................................................
6
Literatura ...........................................................................
7
1
Úvod Jako téma své seminární práce na předmět „Ochrana novodobých knihovních fondů 19. a 20.století“ jsem si vybrala problematiku ochrany knihovního fondu v Knihovně na Vinohradech na Praze 2. V Knihovně na Vinohradech pracuji již více než 6 let, během kterých jsem prošla různými posty ( knihovnice, zástupkyně ředitele, ředitelka) a vyzkoušela všechny možné druhy knihovnické práce ( příprava knih ke katalogizaci, balení knih, katalogizace knih, vyřazování knih z fondu knihovny, akvizice, práce ve výpůjčním protokolu, školení čtenářů o používání internetu a OPACu, přechod z neautomatizovaného systému práce v knihovně na automatizovaný knihovnický systém LANius a posléze Clavius, atd.). S tématikou ochrany knihovního fondu v širším měřítku jsem se setkala až nyní při studiu semináře „Ochrana novodobých knihovních fondů 19. a 20.století“, který mě velmi zaujal a ráda bych pro potřeby tohoto předmětu i pro možné využití v knihovně shrnula současný stav ochrany fondů v Knihovně na Vinohradech.
Historie Knihovny na Vinohradech Knihovna na Vinohradech patří mezi nejstarší pražské knihovny. Slavnostně otevřena byla již v roce 1885 tehdejším pražským ředitelstvím pošt a telegrafů. Po vzniku samostatné ČSR v roce 1918 změnila svůj název na Knihovnu poštovních a konceptních úředníků v Praze. Rozvoj knihovny se datuje od roku 1941, kdy se jejím knihovníkem stal Josef Mleziva. Ten se zasloužil o reorganizaci knihovny a jejích depozitářů i celého systému nakupování a půjčování knih. Prostory knihovny v budově ředitelství pošt se staly v době okupace jedním z center odbojového hnutí, kde byl rovněž skladován tajný fond Němci zakázané literatury. V září 1945 byla knihovna přejmenována na Bezručovu knihovnu poštovních zaměstnanců a resortně připadla pod správu Odborového svazu zaměstnanců v dopravě. Základní knižní fond byl rychle rozmnožen rozsáhlými nákupy a brzy byla knihovna vybavena podle zásad tehdejší moderní knihovnické techniky. Jako první v republice začala zasílat putovní soubory knih na pošty v pohraničí. Obliba Bezručovy knihovny v Praze vzrůstala. V této době nabízela knihovna služby i širší kulturní veřejnosti. Pod vedením J.Mlezivy začali pracovníci organizovat i přednášky a čtenářské besedy. Největší zájem o služby knihovny byl především mezi mladými čtenáři, což vedlo k založení samostatného dětského oddělení. 2
V roce 1954 byla knihovna přestěhována do budovy Radiopaláce na Vinohradech a zde byla otevřena pod názvem Bezručova knihovna Závodního klubu spojařů. V roce 1959 se knihovna přestěhovala do ÚKDŽ na náměstí Míru, kde došlo k dalšímu rozšíření služeb a k navázání spolupráce se školami. Pořádaly se pravidelné cykly přednášek. V této době plnila knihovna i funkci obvodní lidové knihovny. Nejnovější historie knihovny začíná v roce 1996, kdy se stala pod názvem Knihovna na Vinohradech obecní knihovnou MČ Praha 2 a přestěhovala se do stávajících prostor v Korunní ulici 15. Díky prostředkům poskytovaným MČ Praha 2 byla provedeny rekonstrukce prostor knihovny a modernizace veškerého vybavení. Fond knihovny byl v roce 2001 převeden do automatizovaného systému LANius a výpůjční procesy jsou zajišťovány pomocí počítačů. Dětské oddělení bylo přestěhováno do vlastních prostor, které se také staly místem pro rozsáhlou spolupráci knihovny se školami. V rámci této spolupráce se zde pořádají besedy pro nejmenší děti, soutěže a tématické besedy pro starší děti.Od roku 2002 má knihovna k dispozici 2 počítače s připojením na internet sloužící čtenářům. Počet počítaču s připojením na internet pro čtenáře se v roce 2006 zvýšil na 4. V roce 2006 má knihovna cca 55 000 svazků beletrie i naučné literatury. Z toho pro dětské čtenáře od předškolního věku až po mládež do 15 let 8000 svazků. V roce 2005měla knihovna 2363 dospělých čtenářů a 646 dětí. Celkem bylo v roce 2005 půjčeno 125 797 knih a časopisů a uskutečněno 25 307 návštěv v knihovně. Knihovna je v provozu od pondělí do soboty v oddělení pro dospělé ( 38h týdně) a od pondělí do pátku v oddělení pro děti ( 19 hodin týdně). Na příští rok je plánováno stěhovaní knihovny do nových prostor na rohu ulic Třebízského a Vinohradské na Praze 2. Nejčerstvější událostí v Knihovně na Vinohradech je vykradení knihovny na počátku listopadu 2006, kdy byla odcizena výpočetní technika v hodnotě 250 000,-Kč (server s daty a knihovnickým programen Clavius za 230 000,-Kč, 5 počítačů a 4 LCD monitory). Knihovní fond nechali zloději bez povšimnutí. Celý listopad je proto knihovna uzavřena a snažíme se, abychom mohli knihovnu znovu otevřít 27.11.2006. Dobu uzavření knihovny také využíváme k uspořádání a očištění knihovního fondu.
Fond Knihovny na Vinohradech Fond Knihovny na Vinohradech obsahuje především knihy, časopisy, noviny, malé množství CDROMů a map. Knihovna nevlastní žádné dokumenty na filmovém materiálu, video či audiokazety, DVD, hudebniny nebo staré tisky. V současnosti knihovna vlastní cca 55 000 svazků knih, které většinou pocházejí z 20. a 21.stol., 3
výjimečně knihy z 19.století. Knihovna odebírá přibližně 35 různých časopisů a 4 tituly denního tisku. Knihovna periodika nearchivuje delší dobu z důvodu nedostatku místa. Noviny jsou vyřazovány z fondu asi po 6 měsících a časopisy po cca 3 letech. Jediným archivovaným periodikem je Sbírka zákonů, kterou však plánujeme od roku 2007 používat pouze v elektronické podobě. Mapy ve fondu knihovny jsou klasické turistické a cykloturistické mapy z 2.poloviny 20.století a z 21.století a malé množství novodobých mapových atlasů. Všechny CD-ROMy ve fondu knihovny se do fondu dostaly jako přílohy papírových dokumentů (knih a periodik).
Klimatické podmínky v Knihovně na Vinohradech Teplota ve skladech i prostorách pro veřejnost je v knihovně přibližně stejná, neboť tyto prostory jsou propojeny a pohybuje se v rozmezí 20°C – 24°C. Knihovna je umístěna ve sníženém přízemí v činžovním domě se silnými zdmi a proto je teplotně celkem stabilní. V létě je knihovna vyhřívána přirozeně, přes zimu funguje ústřední topení. Pouze při extrémních teplotách jaké byli například v létě 2006 ( nad 32°C) je v knihovně teplota vyšší než 24°C, knihovna však díky svému umístění déle odolává těmto teplotám a je třeba, aby tyto vysoké teploty trvaly asi 4-5 dní než se na teplotě uvnitř knihovny projeví. A stejně plynule pak teplota opět klesá. Nedochází tedy k rychlým teplotním skokům, ale k pozvolné změně teploty. Co se týká doporučených kompromisních hodnot teploty 16°C-21°C , knihovna tyto hodnoty překračuje, ale dá se říci, že teplota je během roku stabilní a příliš nekolísá. Teplota je v knihovně ovlivňována ústředním topením a řízeným větráním, které ale omezujeme u oken ve výši chodníku vedoucích na rušnou pražskou ulici Korunní. Relativní vlhkost nebyla zatím měřena, neboť knihovna nevlastní vlhkoměr. Dle mého subjektivního názoru, se relativní vlhkost pohybuje na horní kompromisní hranici 60%, protože za 6 let působení v knihovně jsem neobjevila žádné vlhkostí poškozené knihy, ale knihovna má vlhké některé stěny. Znečištění ovzduší je v knihovně skutečným problémem. Knihovna se nachází v rušné části Prahy na jedné z hlavních tříd. Pozorujeme hlavně znečištění prachem, proti kterému se bojuje pravidelným úklidem knihovny, čističkami vzduchu, obalováním knih fólií a omýváním knih a polic vlhkým hadrem. Světelné podmínky jsou různé ve skladech a ve veřejných prostorech knihovny. Z důvodu umístění knihovny ve sníženém přízemí je knihovna osvětlena spíše umělým světlem zářivek. Ve skladech je světlo tlumenější, ve veřejných prostorech je světlo jasnější. Prostory jsou uměle 4
osvětlovány 8-10 hodin denně. Plísně a hmyz. Na některých vlhkých stěnách pozorujeme dost velké množství plísní, které jsou zde i přesto, že na stěnách je sanační omítka, která byla před 4 roky obnovována. I přes přítomnost plísní v knihovně, se na knihách plísně nikdy nevyskytly ( pouze v případech neopatrného zacházení čtenářů s knihami – upuštění knihy do vany, nechání knihy na dešti a podobně). Pozorujeme však vliv plísní na knihovníky, pach plísně je v knihovně silně citit a je pravděpodobné, že některé respirační a kožní problémy knihovníků s plísněmi souvisí. S dalším obnovením sanační omýtky se nepočítá, jelikož se bude knihovna příští rok stěhovat. Pozorovaným hmyzem v knihovně jsou rybenky a pavouci. Kyselý papír. Problémy s kyselým papírem v knihovně nepozorujeme, což je dáno především tím, že v knihovně nejsou téměř žádné knihy z 19.století.
Podmínky uložení fondu v Knihovně na Vinohradech Knihy jsou v knihovně ukládány na policích z dřevotřísky a na policích z lakované oceli ve vertikální poloze. Z důvodů nedostačujících prostorů jsou knihy v policích umístěny dost těsně a některé také leží horizontálně na ostatních knihách v polici. Knihy formátu A4 jsou umístěny odděleně od knih klasického formátu A5 na vlastních policích. Ve skladu je uloženo asi 40 000 knih, 7 500 knih je umístěno ve volném výběru v půjčovně a 7 500 knih je umístěno v oddělení pro děti. Většina knih je balena do plastové fólie klasicky s použitím izolepy. Používání svářečky plastů se nám neosvědčilo, protože takto vyrobené obaly na knihy měly minimální trvanlivost.V současnosti používané fólie a izolepa se jeví jako stálé, nemění svůj vzhled a vlastnosti ani po 10 letech použití na knize. Na fondu je vidět, že v průběhu 80.let 20.století nebyla fólie a izolepa příliš kvalitní, fólie žloutne a smršťuje se a izolepa dělá na knihách skvrny. Takto zabalené knihy jsou postupně přebalovány do současné, kvalitnější fólie. Starší knihy s opravovanou vazbou jsou baleny do papíru. Na označení knih jsou používána razítka, modrá razítkovací barva a papírové nálepky lepené na hřbet knihy, tyto součásti zatím nevykazují žádné negativní působení na knihy. Časopisy jsou ukládány do skříně na časopisy, která má šikmou plochu pro vystavení několika čísel časopisů a uvnitř jsou časopisy pokládány horizontálně na sebe. Sbírka zákonů je ukládána vertikálně v policích a svázaná po ročnících do kartonových desek. Noviny jsou ukládány na policích horizontálně na sobě. Mapy jsou ukládány v kartonových krabicích vertikálně za sebou. CD-ROMy jsou v knihovně ukládány buď v obálce vložené v knize ke které patří, nebo v speciálním obalu na více CD v plastikových kapsičkách, nebo v plastikových krabičkách určených 5
k uchovávání CD a nebo v papírových obálkách na CD. Ochrana fondů proti vodě je v knihovně nutná z důvodů častých havárií vody v domě a spočívá v každodenním vypínání hlavního přívodu vody do knihovny. Regály jsou opatřeny cca 10 cm soklem, který chrání knihy při havárii vody. Zatím byla v knihovně havárie vody třikrát a bylo poškozeno mimimum knih, některé byly přirozeně vysušeny na vzduch a některé odepsány a vyhozeny Proti povodni knihovna žádná opatření nemá, neboť leží mimo zátopovou oblast. Ochrana fondů proti požáru spočívá v umístění hasicích přístrojů v prostorech knihovny, zákazu kouření v knihovně a vypínání většiny elektrických přístrojů v době nepřítomnosti pracovníků v knihovně a dalším dodržování protopožární směrnice.
Manipulace s fondem v Knihovně na Vinohradech V knihovně s knihami manipulují knihovníci a ve volném výběru a doma také čtenáři. Čtenáři často knihy nevracejí na jejich místa, do polic knihy vracejí nedbale, tak že potrhají fóliové obaly, pomačkají stránky nebo desky u brožovaných knih. Není vyjímkou, že čtenáři poškodí knihy také u sebe doma. Příklady poničení jsou: namočení a zplesnivění, okousání domácím zvířetem, potrhání stránek, vytrhání nebo vyřezání stránek či obrázků, ztráta fóliového obalu nebo knižního papírového přebalu, poznámky vepsané do knihy tužkou (gumujeme), propisovací tužkou, nebo zatrhávání částí textu značkovačem, vkládání nevhodných záložek do knih atd. Knihovníci přenášejí knihy na různá místa v knihovně. Menší množství knih se nosí v ruce jako hromádka knih v horizontální poloze, větší množství knih se vozí na speciálních kovových knihovnických vozících. Při vyjímání knih z polic se knihovníci snaží brát knihu ve středu a nepoškozovat vazbu, což je v podmínkách knihovny obtížnější, protože kvůli nedostatku místa jsou police poměrně těsně naplněny.
Závěr Touto prací jsem shrnula současný stav ochrany knihovních fondů v Knihovně na Vinohradech. Je jisté, že by se daly některé věci v knihovně zlepšit. Doufám, že hodně věcí se vyřeší po přestěhování knihovny do nových prostor. V knihovně bude fungovat vzduchotechnika, místnosti vypadají suše a není v nich žádná plíseň, bude více místa na knihy, sklady budou odděleny od veřejně přístupných prostor ( budou umístěny v jiném patře) a bude možné v nich udržovat nižší teplotu a méně je osvětlovat. 6
Literatura Bezručova knihovna ÚKDŽ. Praha : Ústřední kulturní dům železničářů, 1976. 27 s. 100 let Bezručovy knihovny ÚKDŽ. Praha : Ústřední kulturní dům železničářů, 1985. 41 s.
BUKOVSKÝ, V.. Preventívna ochrana knižních fondov, Čitateľ, 40, 1991, č5, s. 194-196 ADCOCK, Edward P.(ed.). Zásady starostlivosti a zaobchádzania s knižničným materiálom. [s.l.]: IFLA, 1998, 70s, Slovenská verze
7
