Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd
Jednatel ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce
Vedoucí: JUDr. Dana Zapletalová
Autorka: Ludmila Kalvodová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „ Jednatel ve společnosti s ručením omezeným “ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce. Podkladová data a použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne 21.5. 2007
___________________
Ludmila Kalvodová
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Daně Zapletalové za odborné vedení, cenné připomínky, rady a konzultace, které mi při jejím zpracování poskytla.
Dále
bych
chtěla
poděkovat
jednateli
a
řediteli
společnosti
OS MORAVAINVEST, který si nepřeje být jmenován, za ochotu, poskytnutí údajů a čas mi věnovaný při realizaci bakalářské práce.
Abstrakt Tato práce se zaměřuje na postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Pozornost je věnována vzniku funkce jednatele, jeho působnosti, odpovědnosti a zániku funkce. Jsou zde popsána práva a povinnosti tohoto statutárního orgánu. Práce obsahuje také několik doporučení a rad v určitých situacích jednatele. Měla by sloužit jak stávajícím, tak budoucím jednatelům. Je vhodnou pomůckou pro osoby zvažující výkon funkce jednatele.
Abstract This bachelor work focuses on an executive head position in Limited Liability Company. Attention is given to inception of executive head function, his sphere of action, responsibility and to the end of his function. There are described basic rights and duties of this statutory body. The paper includes several recommendation and advice in certain situation of executive head. It should be useful both for current and designate executive heads. It is considered to be a convenient aid for persons who are contemplating executive head function.
Obsah: 1.
Úvod a cíl práce ................................................................................................................. 8
2.
Metodika .......................................................................................................................... 10
3.
Jednatel ............................................................................................................................ 11
4.
Způsobilost pro výkon funkce........................................................................................ 12
5.
Vznik funkce jednatele ................................................................................................... 14
6.
7.
8.
5.1.
Vznik funkce prvního jednatele............................................................................. 15
5.2.
Vznik funkce jmenováním valnou hromadou........................................................ 16
5.3.
Vznik funkce jmenováním soudem ....................................................................... 18
Působnost jednatele......................................................................................................... 19 6.1.
Obchodní vedeni.................................................................................................... 20
6.2.
Jednání jménem společnosti .................................................................................. 21
Práva jednatele................................................................................................................ 23 7.1.
Právo na odměnu ................................................................................................... 23
7.2.
Právo na uhrazení nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce .......... 24
7.3.
Právo na odstupné.................................................................................................. 25
7.4.
Právo na informace................................................................................................ 25
Povinnosti jednatele ........................................................................................................ 25 8.1.
Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a řídit se pokyny valné hromady................................................................................................................. 25
9.
8.2.
Povinnost vykonávat působnost s péčí řádného hospodáře................................... 26
8.3.
Povinnost mlčenlivosti .......................................................................................... 27
8.4.
Zákaz konkurence.................................................................................................. 27
8.5.
Zákaz vnitřního obchodování (konflikt zájmů) ..................................................... 29
8.6.
Zákaz nekalé soutěže ............................................................................................. 30
Odpovědnost jednatele ................................................................................................... 31 9.1.
Odpovědnost vůči společnosti ............................................................................... 32
10. Zánik funkce jednatele ................................................................................................... 33 10.1.
Odvolání z funkce.................................................................................................. 33
10.2.
Odstoupení z funkce .............................................................................................. 34
10.3.
Smrt ....................................................................................................................... 35
10.4.
Uplynutí funkčního období.................................................................................... 36
10.5.
Ztráta způsobilosti pro výkon funkce .................................................................... 36
10.6.
Zánik společnosti................................................................................................... 36
11. Jednatel a další orgány společnosti................................................................................ 37 11.1.
Valná hromada a její vztah k jednateli .................................................................. 37
11.1.1.
Svolání valné hromady..................................................................................... 39
11.1.2.
Oznámení o konání valné hromady.................................................................. 40
11.1.3.
Svolání náhradní valné hromady ...................................................................... 41
11.1.4.
Odvolání a odložení valné hromady................................................................. 41
11.1.5.
Účast statutárního orgánu na valné hromadě.................................................... 41
11.1.6.
Zápis z valné hromady ..................................................................................... 42
11.2.
Dozorčí rada a její vztah k jednateli ...................................................................... 43
12. Jednatel a společníci........................................................................................................ 43 13. Charakteristika vybrané společnosti s ručením omezeným........................................ 44 13.1. 13.1.1.
Jednatel vedoucím pracovníkem ........................................................................... 46 Vedoucí pracovník jako manažer ..................................................................... 48
14. Některá práva, povinnosti a doporučení jednatelům................................................... 49 14.1.
Povinnosti před vznikem funkce jednatele............................................................ 49
14.2.
Pracovní smlouva na funkci jednatele ................................................................... 49
14.3.
Jednatel zároveň jako zaměstnanec ....................................................................... 50
14.4.
Odbornost a vzdělání jednatele.............................................................................. 50
14.5.
Odměna za výkon funkce jednatele....................................................................... 50
14.6.
Jednatel při prodeji majetku společnosti ............................................................... 51
14.7.
Počet jednatelů ve společenské smlouvě ............................................................... 52
14.8.
Podpisování smluv................................................................................................. 52
14.9.
Svolávání valné hromady ...................................................................................... 52
14.10.
Pozvánka na valnou hromadu................................................................................ 53
14.11.
Manžel/ka zaměstnáván/a jednatelem ................................................................... 53
14.12.
Podmínky účasti na důchodovém a nemocenském pojištění................................. 53
14.13.
Jednatel uchazečem o zaměstnání ......................................................................... 54
15. Závěr a shrnutí ................................................................................................................ 55 16. Literatura......................................................................................................................... 57 17. Použité zkratky................................................................................................................ 59 18. Přílohy .............................................................................................................................. 60
7
1. Úvod a cíl práce Obchodní společnosti jsou právnické osoby zakládané za účelem podnikání. Tyto právnické osoby dělíme na: - osobní společnosti, - kapitálové společnosti. Osobní společnosti se vyznačují osobní účastí společníků, neomezeným ručením společníků a nepovinným vytvářením základního kapitálu, neboť zde nejsou povinné ani počáteční vklady. Tyto společnosti jsou vhodné pro menší a střední formy podnikání, kde se nepočítá s potřebou velkých zdrojů kapitálu. Mezi tyto společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, která je však považována za společnost kombinovanou, neboť jeví i znaky kapitálové společnosti. Kapitálové společnosti fungují na principu omezeného ručení společníků, kteří jsou povinni k vkladům do základního kapitálu při založení společnosti. U společníků se nepředpokládá osobní účast. Společníci s. r. o. ručí jen za dosud nesplacené části vkladu. U akciové společnosti dokonce za závazky není ručeno vůbec. Tato práce se zabývá vztahy uvnitř společnosti s ručením omezeným, proto bych zde uvedla základní principy kapitálových společností: - dle ObchZ je stanovena minimální výše kapitálu, kterou musí společníci svými základními vklady splatit, - podíl společníka na zisku je určen výší vkladu, - není nutná osobní účast společníků, hlavní je shromáždění kapitálu, - společnosti vytváří povinnou soustavu orgánů, základní kapitál a rezervní fond, - společník nemůže během trvání společnosti požadovat vrácení svého vkladu, ale může při splnění určitých podmínek převést svůj podíl na jinou osobu, - ručení společníků za závazky společnosti je omezené, - pokud společník zemře, společnost nezaniká.
8
Poprvé byla společnost s ručením omezeným upravena německým zákonem roku 1892. K. Eliáš uvádí
/1/
: „K její konstrukci vedla snaha vymyslet takovou formu
podnikatelského subjektu, která společníky zbaví břemene neomezeného ručení za závazky vzniklé z podnikání společnosti podobně, jako je tomu u společnosti akciové, ale s menšími nároky na právní a organizační strukturu společnosti i na podmínky jejího zakládání.“ Právní úprava s. r. o. byla poprvé s účinností pro české a moravské území přijata rakouským zákonem z roku 1906, jehož vzorem byl zmíněný německý zákon. V současnosti (od 1. 1. 1992) se právní povaha s. r. o. řídí obchodním zákoníkem. Dnešní úprava společnosti s ručením omezeným stanovuje, že základní jmění (alespoň 200 000 Kč) této společnosti tvoří předem stanovené vklady společníků. Založení může být provedeno jedním nebo více zakladateli, kterými mohou být osoby fyzické i právnické, tuzemské i zahraniční. Mohou jimi být podnikatelé i nepodnikatelé. Zákonnou podmínku je zde vklad v minimální hodnotě 20 000 Kč na společníka a počet zakladatelů a společníků je dle § 105 odst. 3 ObchZ omezen na nejvýše padesát. Podle § 105 odst. 2 ObchZ společnost s ručením omezeným nemůže být založena jinou s. r. o., jestliže tato společnost má jediného zakladatele nebo společníka a že zakladatelem nemůže být osoba, která je zakladatelem nebo společníkem již v jiných třech s. r. o. J. Pokorná uvádí
/2/
: „Je velmi oblíbená pro ty podnikatelské aktivity, kdy se již
osobní neomezené ručení společníků stává nepraktickým, ale ještě není nutná přísná formalizace platná v akciových společnostech.“ Jelikož společnost s ručením omezeným je nejčastější právní forma podnikání v České republice a jejich počet se stále zvyšuje, vzrůstá i počet statutárních orgánů těchto společností na území tohoto státu. Na jednatele samotné nejsou kladeny žádné požadavky odbornosti a vzdělanosti (to však společenská smlouva může také vyžadovat) a mnohdy je pro ně obtížně orientovat se ve svých právech a povinnostech. Právě v této práci se chci zaměřit na problematiku funkce jednatele ve společnosti s ručením omezeným.
/1/
Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným, 1. vydání, Praha: PROSPEKTUM, 1997, str. 16. Pokorná, J. Subjekty obchodního práva vybrané problémy, 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 1997, str. 159. /2/
9
Cílem této práce by mělo být poskytnutí informací budoucím jednatelům nebo osobám, které přijetí funkce jednatele zvažují. Práce by měla sloužit jako souhrn práv a povinností jednatele, ale také jako praktický rádce začínajících jednatelů.
2. Metodika Práce pojednává a o jednateli ve společnosti s ručením omezeným. Pro teoretickou část práce jsem čerpala z odborných publikací. Většina publikací se zabývala právní úpravou společnosti s ručením omezeným, některé dokonce jednateli samotnými. Nejprve jsem nashromáždila potřebnou literaturu a zkoumala způsob podání částí týkajících se jednatele. Některé publikace funkci jednatele příliš nezmiňovaly, některé se na jednatele zaměřovaly více. I v dnešní době existují výklady, které se odlišují, neboť zákon toto neupravuje zcela jasně (například povaha statutárního orgánu). Důležité bylo při utváření úsudku poučit se z názorů jednotlivých autorů. Jako prameny právní úpravy mi v této práci sloužily: - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (aktualizace k 1. 2. 2007), - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (aktualizace k 1. 9. 2006), - zákon č. 455/1991 Sb.,o živnostenském podnikání (aktualizovaný k 1. 1. 2007), - zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ( aktualizovaný k 1. 1. 2007), - zákon 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (aktualizovaný k 1. 1. 2003), - zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (aktualizovaný k 12. 6. 2006), - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (nabývá účinnosti 1. 1. 2008), - zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (aktualizovaný k 1. 1. 2007) a - zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (aktualizovaný k 1. 1. 2007).
10
Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. Jednotlivé kapitoly teoretické části jsem logicky rozdělila nejprve se zaměřením pouze na jednatele a poté na jednatele ve vztahu k dalším orgánům či společníkům. První část se týká jednatele jako specifického orgánu společnosti. Jsou zde vysvětleny způsoby vzniku funkce jednatele, jeho působnost, práva a povinnosti, odpovědnost a v neposlední řadě i zánik jednatelské funkce. Dále jsou zde vyloženy základní vztahy jednatele s ostatními orgány a společníky. Druhá část se opírá o mé vlastní zkoumání jednatelské funkce. Od vybraného jednatele jsem získala informace pro příkladný popis společnosti s ručením omezeným. Jelikož je jednatel zároveň ředitelem společnosti, stalo se toto vhodnou ukázkou obchodněprávního a pracovněprávního vztahu v případě jejich výkonu jednou osobou. Díky spolupráci s jednatelem z praxe jsem byla seznámena s mnoha situacemi, ve kterých se jednatel může ocitnout. Zmíněný jednatel konstatoval, že odborné literatury upravující vztah jednatele a společnosti je velice málo. Pokusila jsem se z praktických zkušeností jednatele i dalších možných situací, které by hypoteticky mohly nastat, utvořit několik rad a doporučení, co dělat v určitých podmínkách. Na závěr této části jsem vyhledala některé údaje týkající se počtu a vlastnictví společností s ručením omezeným na stránkách Českého statistického úřadu a připojila je do příloh.
3. Jednatel Společnost s ručením omezeným je právnická osoba, a tak nemůže fyzicky jednat sama. Proto Obchodní zákoník zavádí jednatele, kteří se jako statutární orgány společnosti s ručením omezeným vyznačují osobním jednáním za společnosti. Jejich funkcí je obchodní vedení a jednání jménem společnosti navenek. Jednatelé jsou dle § 133 odst. 3 ObchZ většinou jmenováni valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednatel může být jeden, ale může jich být i více. Vysoký počet jednatelů se však nedoporučuje, neboť kromě finančních nákladů je zde nebezpečí vzniku osobních a kompetenčních konfliktů. Počet jednatelů musí být jednoznačně určen ve společenské smlouvě, kde se zaznamenává i každá změna v počtu
11
jednatelů. Dle § 133 odst. 1 ObchZ v případě, že společnost má více jednatelů, je oprávněn každý z nich jednat jménem společnosti samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Problematika povahy jednatelů, totiž zda je každý z jednatelů
samostatným
statutárním
orgánem
nebo
kolektivním, je I. Radou objasněna v tomto vyjádření
/3/
jsou
jednatelé
orgánem
: „Pro řešení otázky, kterou se
zde zabýváme (roz. jednatelé jako kolektivní orgán ), má značný význam dikce prvé věty § 133 odst. 1 ObchZ. Ta určuje, že statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Neurčuje tedy, že statutární orgán společnosti je jednatel a že tehdy, je-li jednatelů více, je statutárním orgánem každý z jednatelů (srov. k tomu, jak je formulována prvá věta § 85 ObchZ). Pokud by zákonodárce chtěl vyjádřit takové pravidlo, musel by je formulovat podobně jako u veřejné obchodní společnosti.“
4. Způsobilost pro výkon funkce Jednatel musí splňovat zákonné podmínky, které svojí povahou zabraňují výkonu funkce osobám nezpůsobilým nebo kriminálně závadným. Jednatelem se může stát dle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 7 ObchZ: a) fyzická osoba, b) věk minimálně 18 let, c) plně způsobilá k právním úkonům, d) bezúhonná ve smyslu živnostenského zákonu, e) u níž nenastala překážka provozování živnosti, f) pokud má být oprávněna k jednání jménem společnosti, musí mít pobyt na území ČR ( je zde i výjimka ), g) není zároveň členem dozorčí rady ve stejné společnosti (dle § 139 odst. 2 ObchZ), h) není zároveň prokuristou stejné společnosti. Co se týče bezúhonnosti, musí jednatel splňovat podmínky jako každý držitel živnostenského oprávnění. Bezúhonným je dle § 6 odst. 2 ŽZ ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný: /3/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 11.
12
a) úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, b) úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, a současně i ten, kdo za takové činy odsouzen byl, ale hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen. Jak u žadatele o živnostenského oprávnění, tak i u jednatele je vyžadována bezúhonnost pouze relativní, což je bezúhonnost vzhledem k povaze a předmětu činnosti jednatele. U státního občana ČR se bezúhonnost prokazuje aktuálním výpisem z Rejstříku trestů starým maximálně tři měsíce. U občana jiného členského státu ES se bezúhonnost doloží výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem státu, jehož je jednatel občanem vydaným příslušným soudem nebo správním orgánem. Pokud ani jedno ze zmíněných stát nevydává, předloží se čestné prohlášení učiněné jednatelem před notářem nebo orgánem členského státu ES, jehož je občanem, nebo členského státu ES posledního pobytu. Pokud není jednatel občan ČR ani jiného členského státu ES, musí při zápisu předložit: a) výpis z evidence trestů nebo tomu odpovídající doklad státu, jehož je jednatel občanem, b) výpis z evidence trestů nebo tomu odpovídající doklady všech států, ve kterých se zdržoval nepřetržitě alespoň tři měsíce v posledních třech letech. Tyto doklady nesmí být starší jak tři měsíce. Pokud určitý stát nemá rejstřík obdobného druhu jako Rejstřík trestů, bezúhonnost se doloží čestným prohlášením zapisované osoby, přičemž rejstříkové soudy pravidelně požadují úřední ověření podpisu. Tyto podmínky musí splňovat každý jednatel jakékoli společnosti s ručením omezeným. Na jednatele však dle zákona nejsou kladeny žádné podmínky týkající se vzdělání a odborné praxi, i toto lze však přidat do společenské smlouvy. Pokud je u fyzické osoby překážka provozování živnosti, nemůže vykonávat funkci jednatele. Jednatelem nemůže být osoba (dle § 8 ŽZ):
13
- po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs v důsledku splnění rozvrhového usnesení nebo že - majetek úpadce nepostačoval k úhradě nákladů konkursu, - po dobu tří let poté, co soud zamítl návrh na prohlášení konkursu, pro nedostatek majetku, - po dobu od prohlášení konkursu do dne právní moci jeho zrušení z jiných důvodů než uvedených v první odrážce, - pokud jí byl uložen zákaz provozování živnosti v oboru shodném nebo příbuzném s oborem, v němž provozuje živnost společnost, soudem v trestním řízení nebo orgánem veřejné správy v přestupkovém řízení. Jednatel musí mít pobyt na státním území ČR. Pokud jde o zahraniční fyzickou osobu, což je fyzická osoba s bydlištěm mimo státní území ČR, je podmínkou zápisu do obchodního rejstříku doklad o povolení k pobytu v ČR. Existují tři druhy pobytu cizinců na území ČR. Prvním je pobyt přechodný v délce do 90 dnů (tzv. krátkodobý pobyt), druhým je přechodný pobyt v délce nad 90 dnů (tzv. dlouhodobý pobyt) a pobyt trvalý. Rejstříkovým soudem mohou být zapsané i osoby s pobytem do 90 dnů. Občanu ČR nelze povolit nebo zakázat pobyt na území ČR. Státní občan ČR, který pobyt na území ČR nemá musí nejprve získat pobyt na území ČR, tzn. získat stálé bydliště, splnit svou ohlašovací povinnost a teprve pak se stává způsobilým k výkonu této funkce. Výjimkou jsou státní občané z členských států ES a států tvořících Evropský hospodářský prostor, kteří povolení k pobytu pro tyto účely mít nemusí. Funkce jednatele je neslučitelná s funkcí člena dozorčí rady. Bylo by zájmovým konfliktem, aby si jedna osoba kontrolovala svoji činnost.
5. Vznik funkce jednatele Jednatelem se může fyzická osoba stát několika případy. Mezi možnosti vzniku funkce patří: - vznik funkce prvního jednatele, - vznik funkce jmenováním valnou hromadou, - nahrazení chybějícího jednatele.
14
Funkční období jednatele je obecně neomezené, může však být omezeno společenskou smlouvou nebo valnou hromadou na dobu určitou.
5.1.
Vznik funkce prvního jednatele
Ustavení statutárního orgánu při vzniku společnosti vykazuje odlišnosti od ostatních možností vzniku funkce jednatele. První jednatelé jsou v souladu s § 110 odst. 3 písm. e) ObchZ ustanoveni do funkce podpisem společenské smlouvy (zakladatelské listiny) společnosti, ale jejich funkce vzniká až současně se vznikem společnosti. Souhlas jednatele je předpokladem pro platnost a účinnost ustavení do funkce. I. Rada uvádí
/4/
: „S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena
i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. vzniku funkce u jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), …a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu.“ Jednání prvních členů statutárního orgánu před zápisem do obchodního rejstříku nespočívá pouze v podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Ustanovení § 64 ObchZ umožňuje, aby před vznikem společnosti jednali nejen zakladatelé, ale i jakákoli osoba, tj. i členové prvního statutárního orgánu. Jednající osoby jsou ze svého jednání zavázány samy a to společně a nerozdílně. Dle § 64 odst. 2 ObchZ jsou zakladatelé povinni pořídit seznam jednání a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit. Pokud schválí společníci nebo valná hromada společnosti tato jednání učiněná jménem společnosti do tří měsíců od jejího vzniku, platí, že společnost byla z těchto jednání vázána od počátku. Učiněná jednání nemusí být jednáními souvisejícími se vznikem společnosti.
/4/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 24.
15
5.2.
Vznik funkce jmenováním valnou hromadou
Další jednatele společnosti s ručením omezeným jmenuje valná hromada. Jednateli mohou být jmenováni dle § 133 odst. 3 ObchZ společníci nebo jiné fyzické osoby. Účinností rozhodnutí valné hromady o jmenování se fyzická osoba stává statutárním orgánem (jeho členem) a je oprávněna společnost zavazovat. Je však zapotřebí souhlasu nově jmenovaného člena statutárního orgánu. Souhlasem je i spolupráce při podání návrhu na zápis své osoby do obchodního rejstříku, přičemž spoluprací je myšleno čestné prohlášení, podpisový vzor a výpis z rejstříku trestů. Jmenováním se mezi společností a jednatelem zakládá vztah, který se podle ustanovení § 66 odst. 2 ObchZ řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud smlouva o výkonu funkce nestanoví něco jiného.
MANDÁTNÍ SMLOUVA Nebude-li mezi členem statutárního orgánu a společností uzavřena smlouva o výkonu funkce, řídí se jejich vztah v souladu s ustanovením § 66 odst. 2 ObchZ přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Dle § 566 ObchZ se mandátní smlouvou zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Jde o smlouvu příkazního typu. Dle M. Janků
/5/
: „Podstatu mandátní smlouvy
lze charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoliv jako smlouvu o výsledku.“ Mezi podstatné náležitosti patří závazek mandatáře, že pro mandanta zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost a závazek mandanta zaplatit mandatáři za to úplatu. Mandatář musí postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí a je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování a mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta. Pokud je to naléhavě nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet souhlas mandanta, je mandatář oprávněn odchýlit se od pokynů mandanta.
/5/
Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004, str. 464.
16
Mandatář
nese odpovědnost za škody na věcech převzatých od mandanta
k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při zařizování od třetích osob. Výjimka nastává v případě, kdy mandatář nemohl škodu odvrátit ani při vynaložení odborné péče, pokud toto prokáže, je zproštěn odpovědnosti. Pokud není ve smlouvě stanovena výše úplaty, mandant zaplatí úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář vykonal při zařízení záležitosti. Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář účelně vynaložil při plnění svého závazku. Mandant i mandatář může dle obchodního zákoníku smlouvu kdykoliv vypovědět.
SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE Pojmově tato smlouva vznikla novelou obchodního zákoníku roku 2000. Dle § 261 odst. 3 písm. f) ObchZ se práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené mezi společností a statutárním orgánem řídí ustanoveními třetí části obchodního zákoníku. Tento absolutní obchod podléhá úpravě obchodního zákoníku bez ohledu na postavení smluvních stran. Podmínkou je písemné uzavření smlouvy a schválení valnou hromadou (§ 125 odst. 1 písm. m) ObchZ) nebo společníky podle § 130 ObchZ. Protože není zákonem upravena problematika souhlasu, předpokládá se, že souhlas předchozí být nemusí a postačí až souhlas následný a smlouva je účinná až po jeho udělení. Smlouva o výkonu funkce nemůže být pracovní smlouvou, neboť by toto odporovalo § 66 odst. 2 ObchZ. V této smlouvě si smluvní strany mohou určit vzájemná práva a povinnosti odchylně od úpravy mandátní smlouvy, nesmí však být odchylná od kogentních speciálních ustanovení obchodního zákoníku upravujících postavení členů statutárního orgánu vůči společnosti. Je tedy možno uložit v této smlouvě jednateli povinnosti ve větším rozsahu, než zákon vyžaduje a to obvykle za kompenzaci. Nelze omezit nebo vyloučit povinnosti jednatele pod limit daný zákonem. Pro případ neplnění povinností jednatele, může být ujednána smluvní pokuta, jejíž výše však nesmí být nepřiměřeně vysoká.
17
Tato smlouva obvykle obsahuje ujednání o odměně, zákazu konkurence, ukončení funkce, délce funkčního období atd.
5.3.
Vznik funkce jmenováním soudem
Pokud se například ve společnosti s jediným jednatelem uprázdní jeho místo, pak nebude statutární orgán schopen plnit svoji funkci. Tehdy soud jmenuje chybějícího jednatele na návrh osoby, která na tom osvědčí svůj právní zájem, a to na dobu, než bude jmenován jednatel či jednatelé noví. Jmenování soudem však nelze použít vždy, když místo člena, jemuž skončilo funkční období, nebude zvolen člen nový, ale pouze tehdy, pokud statutární orgán v důsledku této skutečnosti nebude moci plnit své úkoly. Statutární orgán není schopen vykonávat svou funkci, jestliže je společnost bez jednatele, nebo pokud v případě společného jednání více jednatelů nebude jejich počet dostatečný k tomu, aby mohli jednat jménem společnosti navenek. Jelikož je zákonem daná lhůta 3 měsíce pro rozhodnutí o jmenování chybějícího člena samotnou společností, můžeme konstatovat, že soud může o jmenování chybějícího člena rozhodnout až po uplynutí třech měsíců. Chybějící člen statutárního orgánu je jmenován na období, než bude zvolen nový člen statutárního orgánu a to valnou hromadou. Pokud nebude podán kvalifikovaný návrh na jmenování chybějícího člena statutárního orgánu, je soud oprávněn dle § 194 odst. 2 ObchZ zrušit společnost a nařídit její likvidaci. Rada podotýká /6/: “V souvislosti s již zmiňovaným ustanovením § 68 odst. 6 obchodního zákoníku, které upravuje situaci, kdy společnost nemá statutární orgán vůbec, je třeba argumentem a maiore ad minus dospět k závěru, že bude-li podán kvalifikovaný návrh ve lhůtě 1 roku od okamžiku, kdy skončila funkce příslušného člena statutárního orgánu, musí soud chybějící členy jmenovat. Zrušit společnost a nařídit její likvidaci tak soud podle našeho názoru může až po uplynutí lhůty jednoho roku od skončení funkčního období dotyčného člena statutárního orgánu.“
/6/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 27.
18
Členy statutárního orgánu mohou být jmenovány osoby dle ustanovení § 194 odst. 2 ObchZ, které odkazuje na ustanovení § 71 odst. 2 věty druhé, třetí, čtvrté a páté a odst. 7 ObchZ upravujícím jmenování likvidátora. Chybějícím členem statutárního orgánu může být i společník, jenž z této funkce nemůže odstoupit. Má však možnost požádat soud, aby jej z funkce odvolal, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Právnická osoba může být též jmenována soudem za statutární orgán, avšak musí si určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem funkci vykonávat. Pokud nebude možno dle výše zmíněných ustanovení jmenovat chybějícího člena statutárního orgánu, má soud povinnost vybrat jej v souladu s ustanovením § 71 odst. 7 ObchZ ze seznamu správců konkursní podstaty. Soud určuje odměnu nově jmenovaného chybějícího člena, pokud je jím však společník, odměna mu nenáleží. Účastníkem řízení je navrhovatel, společnost (osoba oprávněná jednat jménem společnosti nebo za společnost) a osoba, jež má být do funkce jednatele jmenována.
6. Působnost jednatele Podle Dvořáka
/7/
: „Působnost jednatelů lze vymezit vícero způsoby. Přímo,
obecně a pozitivně lze signovat jejich působnost tak, že mohou činit právní úkony společnosti ve všech věcech (§ 20 odst. 1 ObčZ). Nepřímo a negativně lze vymezit jejich působnost tak, že nemohou vykonávat primárně tu působnost, k niž je společnost coby právnická osoba vůbec nezpůsobilá, a sekundárně tak, že nemohou činit ty úkony, které přináležejí do působnosti jiného orgánu společnosti.“ Dle formulace ust. § 125 odst. 1 písm. n) a § 125 odst. 3 ObchZ je zde možnost kompetenčních konfliktů mezi jednateli a valnou hromadou. Navíc ust. § 125 odst. 3 ObchZ je kogentní, a tak nelze jeho působnost vyloučit klauzulí ve společenské smlouvě. Avšak musí být dodržován základní smysl jednatelů jako statutárního orgánu. Omezování pravomocí jednatele valnou hromadou koriguje zákon sám. Dle § 133 odst. 2 ObchZ může valná hromada svým vlastním usnesením omezit působnost /7/
Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: ASPI, 2005, str. 269.
19
jednatele, vůči třetím osobám je toto však vždy neúčinné a to bez ohledu na to, zda o něm ví, neboť pro ně je rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku. Pokud však jednatel nebyl ze zákona oprávněn k určitému právnímu úkonu, pak ani dobrá víra ve stav zápisu v obchodním rejstříku nemůže sanovat neplatnost tohoto úkonu. Je-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, pak oprávnění nakládat s majetkem společnosti připadajícím do konkursní podstaty přechází na správce (§ 14 odst. 1 písm a) KonZ). Působnost jednatele je omezena i v případě, kdy bylo společnosti povoleno vyrovnání. Jednatel tehdy nesmí činit právní úkony, které by zkracovaly zájmy věřitelů. Jednateli také může být soudem zakázáno, aby některé úkony činil, nebo je podmínit předchozím souhlasem vyrovnávacího správce, popř. i jinak zajistit majetek společnosti. (§ 52 odst. 1 pism a) b) KonZ). Při vstupu společnosti do likvidace a jmenováním likvidátora, přechází působnost jednatele v rozsahu daném v § 72 ObchZ na likvidátora. Jednatel sice takto ve své funkci nekončí, ale jeho působnost je v té chvíli prakticky nulová. Pokud se však uvolní místo likvidátora, vykonává jeho působnost sám jednatel do té doby, než bude jmenován likvidátor nový. Působnost jednatele omezuje i požadavek souhlasu valné hromady s některými právními úkony, např. dle § 125 odst. 1 písm. j) ObchZ a § 135 odst. 2, § 196a ObchZ. Působnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným lze rozdělit na obchodní vedení a jednání jménem společnosti.
6.1.
Obchodní vedeni
Pojem obchodní vedení není obchodním zákoníkem definován. K. Eliáš k tomu uvádí /8/: “Obchodní vedení zahrnuje především rozhodování o provozních záležitostech společnosti vůbec, tj. po stránce organizační, technické, výrobní, ekonomické, obchodní, personalistické apod. V této činnosti je těžiště kompetencí statutárního orgánu, protože tato rozhodnutí reprezentují obsahový podklad pro právní úkony činěné společností vůči třetím osobám (navenek).“
/8/
Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným, 1. vydání, Praha: PROSPEKTUM, 1997, str. 163.
20
Pokud má společnost jediného jednatele, rozhoduje o tom výlučně sám. Má-li společnost dva a více jednatelů pak je dle § 134 ObchZ potřeba souhlas většiny jednatelů, přičemž společenská smlouva může stanovit jiné pravidlo. Jednatelé se musí pravidelně scházet k probrání otázek týkajících se obchodního vedení. V § 66 odst. 4 ObchZ je stanoveno, že se jednatelé mohou usnášet pokud je přítomna jejich nadpoloviční většina. Aby bylo rozhodnutí přijato, je třeba souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Každý jednatel má jeden hlas a nezáleží zda je či není společníkem. Společenská smlouva nebo stanovy mohou připustit písemné hlasování, nebo hlasování s pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu v případě, že s tím souhlasí všichni jednatelé. Pak je možno pokládat hlasující za přítomné. Je vhodné, aby jednatelé pořizovali ze schůze písemný zápis o průběhu schůze a o přijatých rozhodnutích. Někdy je v praxi problematické rozpoznat, zda určité jednání je obchodním vedením nebo zda se jde o jednatelskou působnost. Přednostně bychom měli chránit dobrou vůli třetích osob, aby tato situace nebyla těmto osobám na újmu.
6.2.
Jednání jménem společnosti
Jednatelským oprávněním je myšlena činnost statutárního orgánu navenek, tedy konání právních úkonu s třetími osobami. Dle § 35 písm. f) ObchZ je uvedení způsobu, jakým jedná statutární orgán, resp. jeho členové údajem, který podléhá zápisu do obchodního rejstříku. Stanovení způsobu jednání jménem společnosti není podstatnou náležitostí společenské smlouvy. Výjimku zde tvoří první jednatelé společnosti. Nestanoví-li společenská smlouva jiný princip jednání, bude platit dispozitivní úprava, která opravňuje k jednání každého z jednatelů samostatně. Možnosti úpravy způsobu jednání jménem společnosti v případě, že statutární orgán sestává z více členů: a) samostatné jednání kteréhokoli člena statutárního orgánu, b) společné jednání všech členů statutárního orgánu, c) společné jednání několika (např. dvou nebo tří) členů statutárního orgánu, d) určení osoby, která může jednat společně s kterýmkoli dalším, nebo několika dalšími členy,
21
e) samostatné nebo společné jednání osob výslovně (jmenovitě určených), f) vymezení některých věcí, ve kterých musejí členové statutárního orgánu jednat společně, g) úpravu, podle které mohou členové statutárního orgánu jednat odlišně při písemných a odlišně při jiných úkonech. V případě, kdy by jednatel oprávněný jednat společně jednal samostatně, byl by jím učiněný právní úkon neplatný. Na otázku, zda může jednat společně statutární orgán nebo jeho člen společně s prokuristou si můžeme odpovědět díky § 13 odst. 1 ObchZ, kde je řečeno, že právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Tímto je tedy vyloučeno jejich společné jednání. Jednatel se běžně prokazuje platným aktuálním výpisem z obchodního rejstříku, který dokládá jeho funkci jednatele ve společnosti. Pokud však nově zvolený jednatel není dosud v rejstříku zapsán, mají orgány veřejné moci povinnost zjistit skutečný stav věci, lze-li z dostupných informaci vyvozovat, že stav zápisu v obchodním rejstříku neodpovídá stavu skutečnému. Změnu v osobě jednatele můžeme doložit notářským zápisem o usnesení valné hromady, neboť notář je povinen postupovat nestranně, a musí osvědčit pouze usnesení, které bylo přijato. Firemní povinností jednatele je podepisovat se s vyznačením obchodní firmy společnosti, jejímž je statutárním orgánem. Obchodní firma, jméno a funkce jednatele je vyznačena razítkem, popř. napsána na psacím stroji či osobním počítači a k tomuto je přidán vlastnoruční podpis jednatele. Použití mechanických náhražek podpisu není doporučeno i když ho § 40 odst. 3 ObčZ povoluje v případech, kdy je to obvyklé. Nebezpečí tkví v zpochybňování pravosti podpisu. Společnost se jednání jednatele nemůže zbavit, nemůže je odmítnout, protože jednání jednatele je osobním jednáním společnosti. Jednatelské oprávnění může dle § 133 odst. 2 ObchZ omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné.
22
Neměli bychom si plést omezení jednatelského oprávnění se stanovením způsobu jednání jménem společnosti. Dle I. Rady /9/: „Zasahuje-li však do projevu vůle statutárního orgánu jiný orgán společnosti a je-li tak jeho uskutečnění vázáno např. na souhlas valné hromady, nejde o stanovení způsobu jednání, ale o omezení jednatelského oprávnění, které de lege lata nepodléhá zápisu do obchodního rejstříku a je vůči třetím osobám neúčinné“. Musíme rozlišovat i omezení jednatelského oprávnění a vyloučení jednatelského oprávnění. Rozdíly mezi nimi můžeme definovat takto: - vyloučit jednatelské oprávnění jednatele lze, pokud jde o kolektivní orgán, omezit jednatelské oprávnění je možné i v případě individuálního statutárního orgánu; - vyloučení jednatelského oprávnění je účinné vůči třetím osobám, ale omezení jednatelského oprávnění účinné vůči třetím osobám není; - vyloučení
jednatelského
oprávnění
se
může
projevit
v zápisu
v obchodním rejstříku (způsob jednání jménem společnosti), ale omezení jednatelského oprávnění není předmětem zápisu do obchodního rejstříku; - vyloučit
jednatelské
oprávnění
lze
společenskou
smlouvou
nebo stanovami a omezit jednatelské oprávnění lze i usnesením valné hromady.
7. Práva jednatele Za práva statutárního orgánu nebudou považována práva odpovídající povinnostem jednatele.
7.1.
Právo na odměnu
Nejdůležitějším právem jednatele je právo na odměnu, které vychází z § 66 odst. 2 ObchZ, kde je stanoveno, že se vztah mezi společností a členem statutárního orgánu řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. /9/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 76.
23
Nejjednodušším způsobem stanovení odměny je uzavření smlouvy o výkonu funkce. Smlouva musí být uzavřena písemně a následně schválena valnou hromadou společnosti. Dle § 127 odst. 3 ObchZ je schválení podmíněno prostou většinou hlasů společníků, pokud společenská smlouva, resp. stanovy společnosti nevyžadují většinu vyšší. Pokud je ustanovení o odměně jednatele zahrnuto ve smlouvě o výkonu funkce, nevyžaduje se rozhodnutí valné hromady o odměně členů statutárního orgánu, protože její schválení dle § 125 odst. 1 písm. m) ObchZ zahrnuje i souhlas valné hromady s výší odměny. I kdyby se společnost a jednatel ve smlouvě o výkonu funkce nedohodli na odměně za výkon funkce a na její výši nebo by valná hromada dle § 125 odst. 1 písm. f) a g) ObchZ nerozhodla o odměně, byl by výkon funkce úplatný a postupovalo by se podle § 571 odst. 1 ObchZ, dle kterého by byl mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti. Valná hromada může rozhodnout, že odměna jednotlivých členů statutárního orgánu bude různá. Odměna je odlišná od tantiémy, která znamená podíl jednatele společnosti na zisku, a na kterou členové statutárního orgánu nemají právní nárok.
7.2.
Právo na uhrazení nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem funkce
Dle ustanovení o mandátní smlouvě § 572 ObchZ je mandant (společnost) povinen uhradit mandatáři (jednateli) náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě. Těmito náklady jsou například cestovní náklady, náklady na telefon atd. a důkazní břemeno o tom, zda byly vynaloženy účelně resp. nutně, leží na jednateli samotném. I když by člen statutárního orgánu porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, má nárok na úhradu nákladů vynaložených s výkonem funkce. Lze si dohodnout paušální náhradu nákladů vynaložených při výkonu funkce ve smlouvě o výkonu funkce.
24
7.3.
Právo na odstupné
Sjednání tohoto práva spadá do oblasti smluvní volnosti jednatele a společnosti. Odstupné se v tomto případě řídí obecněji, než v ustanoveních § 355 ObchZ a § 497 ObčZ. Typickou situací je sjednání odstupného v případě, kdy společnost poskytne plnění v důsledku ukončení smluvního vztahu s jednatelem. Častým příkladem pro sjednání odstupného tak je například konkurenční doložka, v níž se jednatel zaváže dodržovat zákaz konkurence i po skončení funkce.
7.4.
Právo na informace
Podmínkou pro řádný výkon funkce, tj. s péčí řádného hospodáře je, aby měl jednatel dostatečné a úplné informace. A jak nás ustanovení § 66 odst. 2 ObchZ odkazuje na přiměřené použití mandátní smlouvy, můžeme použít § 568 odst. 2 ObchZ, v němž je mandant (společnost) povinen předat včas mandatáři (členové statutárního orgánu) věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti. Jelikož je společnost subjektem abstraktním, získává statutární orgán informace svojí vlastní činností sám. Některé informace však mohou obdržet jen od dalších orgánů společnosti. Právo na poskytnutí informací má však i člen statutárního orgánu vůči ostatním členům statutárního orgánu.
8. Povinnosti jednatele 8.1.
Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti a řídit se pokyny valné hromady
Povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti patří k základním povinnostem jednatele, přestože není výslovně definována v ustanoveních obchodního zákoníku, která upravují typy kapitálových společností. Dle § 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a jednatelem řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Ustanovení § 567 odst. 2 ObchZ říká, že činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná
25
nebo musí znát. Odchýlení od pokynů mandanta je možné jen v případě naléhavé nezbytnosti v zájmu mandanta a pokud mandatář nemůže včas obdržet souhlas mandanta. Dle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 4 ObchZ je jednatel povinen řídit se zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Udělování pokynů v rámci obchodního vedení je zakázáno, avšak je umožněno stanovení zásad, kterými se má statutární orgán v rámci obchodního vedení řídit. I. Rada uvádí
/10/
: „Rozdíl mezi oběma ve shora uvedené souvislosti použitými
pojmy je podle našeho názoru třeba spatřovat zejména v míře jejich abstraktnosti. Zásadou bude v této souvislosti třeba rozumět všeobecná pravidla postupu představenstva bez ohledu na konkrétní případy, tedy jakýsi návod, jak dospět k rozhodnutí. Pokyn naopak směřuje ke konkrétnímu jednotlivému rozhodnutí, tzn. v zásadě jde o příkaz valné hromady k jednání.“ Protiprávnost zásad a pokynů vede nezbytně k jejich neplatnosti. Pokyny, které protiprávní nejsou, ale jejich realizace může mít za následek vznik škody nebo jiných nepříznivých důsledků, se nazývají nevhodné pokyny. Statutární orgán musí pokyn splnit, aby však vykonával svoji působnost s péčí řádného hospodáře, je povinen valnou hromadu na nevhodnost pokynu upozornit.
8.2.
Povinnost
vykonávat
působnost
s péčí
řádného
hospodáře Pojem „péče řádného hospodáře“ byl původně používán v občanskoprávních vztazích. V obchodněprávních vztazích figuroval pojem „péče řádného obchodníka“. V případě, že bylo k výkonu nějaké činnosti třeba odborných znalostí, byl pojem „péče řádného hospodáře“ rozšířen na úroveň odpovídající „péči řádného obchodníka“. Dnes je dle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 ObchZ používán pojem „péče řádného hospodáře“, který má dvě úrovně. První možností je činnost, která nemá charakter odborné činnosti, resp. povolání. Pro splnění této péče je třeba vynaložit takovou píli nebo pozornost, které je schopen obyčejný člověk. Druhou variantou je činnost odborná, kdy je k zachování péče řádného hospodáře třeba vynaložit alespoň minimální úroveň znalostí a schopností, které jsou v daném oboru obvyklé. /10/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 80.
26
Důkazní břemeno jednání v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře leží na jednateli samotném.
8.3.
Povinnost mlčenlivosti
Dle § 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 ObchZ jsou členové statutárních orgánů povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Prozrazení důvěrné informace se vztahuje jak na zveřejnění, šíření, tak i na důvěrné sdělení. Někdy je však dle § 271 ObchZ určitá výměna důvěrných informací mezi obchodními partnery vítána.
8.4.
Zákaz konkurence
Podstatou zákazu konkurence je zabezpečení rovnosti podnikání, tzn. zabezpečení toho, aby společnost nepoškozovalo jednání osob, které jsou podrobně informovány o její situaci, možnostech a plánech. V čl. 26 Listiny základních práv a svobod je řečeno, že zákonem můžou být stanoveny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Aby došlo k zákazu konkurence ve smyslu zákonných ustanovení, musí být splněny následující znaky: - jednající osobou je člen statutárního orgánu společnosti, který - svým jednáním realizuje svůj vlastní zájem od zájmů společnosti odlišný, a - realizací tohoto zájmu poškozuje zájmy společnosti, a to zejména její zájmy majetkové. Zákaz konkurence je možno rozšířit i na společníky. Obecnou úpravu zákazu konkurence nalezneme v § 65 ObchZ a v případě společnosti s ručením omezeným se vztahuje na jednatele, členy dozorčí rady a fakultativně i na společníky. Zákaz konkurence lze ve společenské smlouvě pouze zpřísnit. Společnost má vždy možnost rozhodnout, zda uplatní svá práva z porušení zákazu konkurence. Jednatel nesmí dle § 136 odst. 1 ObchZ:
27
a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. V praxi je však možné zákaz konkurence obejít, kdy například jednatel založí konkurující společnost prostřednictvím třetí osoby, která je jak společníkem, tak i „nastrčeným“ jednatelem společnosti. Každý takový případ by měl být řešen jednotlivě a obcházení zákona posuzujeme dle § 65 ObchZ. Podle něj je společnost oprávněna požadovat po osobě, která zákaz konkurence porušila, aby vydala prospěch z dotčeného obchodu anebo na ni převedla tomu odpovídající práva. Tato práva poškozené společnosti zanikají, pokud nebyla uplatněna u porušitele zákazu konkurence v subjektivní prekluzivní lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se společnost o porušení zákazu konkurence dozvěděla; nejpozději však musí být uplatněna v objektivní prekluzivní lhůtě 1 roku ode dne porušení zákazu konkurence. Společnost je také oprávněna požadovat po odpovědné osobě, aby nahradila vzniklou škodu, tedy škodu skutečnou i ušlý zisk. Úpravu pro náhradu škody nalezneme v § 757 a § 373 ObchZ. Právo musí být uplatněno v promlčecí lhůtě 4 let ode dne, kdy se společnost dozvěděla nebo mohla dozvědět o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá ( § 397 ObchZ), nejdéle však v objektivní lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti ( § 408 ObchZ). Společnost může smluvně zavázat jednatele k povinnosti dodržovat zákaz konkurence i po ukončení výkonu funkce. Jelikož je sporná možnost ustanovení ve společenské smlouvě, je žádoucí uzavřít ujednání o konkurenční doložce ve smlouvě o výkonu funkce nebo v jiném ujednání mezi společností a jednatelem. Aby se nejednalo o právní úkon v rozporu s dobrými mravy, musí být jednateli za toto omezení poskytnuta kompenzace. Po jednateli nelze vymáhat respektování zákazu konkurence, jestliže bylo postupováno vůči němu zjevně obmyslným způsobem.
28
8.5.
Zákaz vnitřního obchodování (konflikt zájmů)
Znamená omezení či vyloučení určitých obchodů mezi společností na straně jedné a osobami ve zvláštním vztahu ke společnosti na straně druhé. Zákaz vnitřního obchodování je upraven v ustanovení § 196a ObchZ a prostřednictvím ustanovení § 135 odst. 2 ObchZ nalézá uplatnění i pro s. r. o. Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s jednatelem, členem dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti tuto smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými. Dále může na tyto osoby bezplatně převést majetek společnosti za podmínky předchozího souhlasu valné hromady a podmínek obvyklých v obchodním styku. Platí to i pro smlouvy, jejichž obsahem je zajištění závazků těchto osob. Pokud jsou uvedené osoby oprávněny jednat i jménem jiné osoby, pak tyto podmínky platí i na smlouvy ve prospěch takové jiné osoby. Osobami, které jsou oprávněné uzavřít smlouvu jménem společnosti jsou statutární orgány, členové statutárních orgánů, likvidátor, nucený správce, správce konkursní podstaty, prokurista, popřípadě jiní zástupci. Mezi osoby blízké patří příbuzní v řadě přímé, sourozenci a manželé po dobu trvání manželství. Dále to jsou i osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, důvodně druhá pociťovala jako újmu vlastní. Ustanovení § 196 odst. 2 ObchZ říká, že jestli s. r. o. nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od společníka (zakladatele) nebo od osoby jednající s ním ve shodě (§ 66b ObchZ) anebo od jednatele, člena dozorčí rady, prokuristy nebo jiné osoby, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern (§ 66a ObchZ), za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí, nebo na ně úplatně majetek této hodnoty převádí, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Jmenování a odměňování znalce je upraveno § 59 odst. 3 ObchZ Návrh na jmenování podává společnost, přičemž jsou účastníky řízení navrhovatel a znalec. Místně příslušným soudem je obecní soud navrhovatele a místně příslušným soudem krajský soud. O návrhu na určení znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu, přičemž soud není vázán návrhem osoby znalce.
29
Pokud k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. Toto však neplatí pro nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a pro nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem státního orgánu, ani pro nabytí na burze či obdobném veřejném trhu. Pokud jde o bezúplatný převod majetku na společníka, je nutný souhlas valné hromady. Podle ustanovení § 196a odst. 1 ObchZ musí být souhlas valné hromady udělen
před
uzavřením
smlouvy
a
jeho
nedostatek
způsobuje
neplatnost.
Podle ustanovení § 196 odst. 3 ObchZ může být souhlas i následný a jeho nedostatek způsobuje neúčinnost smlouvy. M. Bartošíková dodává
/11/
: „Z důvodu právní jistoty
však lze doporučit, aby i ve druhém z uvedených případů byl vyžádán předchozí souhlas, anebo aby byl alespoň ve smlouvě dohodnuta možnost odstoupení pro případ, že souhlas nebude v určité lhůtě udělen, ať již proto, že jej valná hromada odmítne udělit, anebo proto, že se jeho udělením nezabývala.“
8.6.
Zákaz nekalé soutěže
Dle ustanovení § 44 ObchZ je nekalá soutěž definována jako jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. K poškození majetkových či nemajetkových zájmů soutěžitele tedy vůbec dojít nemusí, aby šlo o nekalou soutěž. Soutěžitelem je dle § 41 ObchZ fyzická a právnická osoba, která se účastní hospodářské soutěže. Jelikož však v definici není stanoveno, že subjektem nekalé soutěže musí být pouze soutěžitel, mohou jím být i jiné osoby, za předpokladu, že jejich jednání bude mít souvislost s hospodářskou soutěží dvou subjektů. Nekalou soutěží jsou jednání dle § 44 odst. 2 ObchZ: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení,
/11/
Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str. 234.
30
f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Problematika statutárních orgánů je nejvíce spojována s podplácením (§ 49 ObchZ) a porušením obchodního tajemství (§ 51 ObchZ). Je rozlišována skutková podstata aktivního a pasivního podplácení. Významné je v tomto případě pasivní podplácení, kdy člen statutárního orgánu přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme jakýkoli prospěch za účelem poskytnutí přednosti nebo neoprávněné výhody jinému subjektu, který je ve vztahu ke společnosti, v níž vykonává činnost statutárního orgánu, soutěžitelem. Obchodní tajemství je porušeno dle § 51 ObchZ jednáním, kterým jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl některým z v zákoně podrobně popsaných způsobů. Pro členy statutárního orgánu však není vyloučen ani postup dle generální skutkové podstaty.
9. Odpovědnost jednatele Ačkoli pro právní odpovědnost není stanovena v právní teorii definice, je její chápání v praxi jednoznačné. Základním předpokladem právní odpovědnosti je porušení smluvní povinnosti nebo povinnosti uložené právním předpisem. Jednání, která způsobují porušení povinnosti dělíme na protiprávní jednání zaviněná (subjektivní odpovědnost) a protiprávní jednání nezaviněná (objektivní odpovědnost). U statutárních orgánů je v praxi častěji uplatňována odpovědnost objektivní. Aby byla naplněna objektivní stránka deliktu a nastala odpovědnost za protiprávní jednání, musí být splněny tyto podmínky: a) protiprávní jednání, b) negativní následek protiprávního jednání,
31
c) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Negativním následkem protiprávního jednání se v některých případech rozumí i ohrožení hodnot či zájmů.
9.1.
Odpovědnost vůči společnosti
Tato odpovědnost se řadí mezi základní typy odpovědnosti a vychází ze závazkového vztahu mezi jednatelem a společností, který se, nestanoví-li smlouva o výkonu funkce jinak, přiměřeně řídí ustanoveními o mandátní smlouvě. Jednatel odpovídá za řádný výkon funkce, ale ne za výsledek své činnosti. Dle § 66 odst. 3 ObchZ však v případě, že výkon statutárního orgánu nebo jeho člena přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, společnost plnění neposkytne. Členy statutárních orgánů mohou za porušení právních povinností vůči společnosti stíhat tyto sankce: a) odvolání z funkce, Pokud nesplní nebo porušuje člen statutárního orgánu své povinnosti, může jej valná hromada odvolat. Jednatel však může být odvolán z jakéhokoli důvodu. b) neposkytnutí odměny, odstupného a tantiémy, Dle § 66 odst. 3 ObchZ jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Toto ustanovení tedy neplatí pro odměnu, neboť na ni vzniká právo z právního nebo vnitřního předpisu. c) zaplacení smluvní pokuty, Je druhem sankce za porušení povinností a její uplatnění je možné jen pokud by byla mezi společností a jednatelem sjednána. Úprava smluvní pokuty je obsažena v § 544 a § 545 ObčZ a § 300 - § 302 ObchZ. Dle § 545 odst. 2 ObčZ není poškozený oprávněn požadovat náhradu škody způsobenou porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco
32
jiného. Z tohoto tedy vyplívá, že by v ujednání o smluvní pokutě mělo být uvedeno, že smluvní pokuta neruší povinnost jednatele nahradit způsobenou škodu. d) náhrada škody. Členové statutárního orgánu jsou solidárně odpovědni dle § 194 odst. 5 ObchZ Jednatel se může odpovědnosti za škodu zprostit, pokud prokáže liberační důvod ve smyslu ustanovení § 374 ObchZ, tedy překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, bránila mu ve splnění jeho povinnosti a kterou nebylo možno v době vzniku závazkového vztahu předvídat. Podmínkami pro nástup odpovědnosti jsou dle § 373 a následujících ObchZ: 1) porušení povinností členem statutárního orgánu, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody.
10. Zánik funkce jednatele Funkce jednatele může zaniknout: z různých důvodů a různými způsoby, které se v následujícím textu pokusím vysvětlit. Jedná se o následující: - odvoláním z funkce, - odstoupením z funkce, - smrtí jednatele, - uplynutím funkčního období, - ztrátou způsobilosti pro výkon funkce, - zánikem společnosti.
10.1. Odvolání z funkce Dle § 125 odst. 1 písm. f) ObchZ je k odvolání jednatele oprávněna valná hromada. K rozhodnutí je zapotřebí prostá většina hlasů, popřípadě lze ve společenské smlouvě počet hlasů potřebných k odvolání jednatele zvýšit. Neodvolatelnost jednatele obchodní zákoník neumožňuje a tak k odvolání jednatele valná hromada oprávněna vždy, když uzná za vhodné.
33
Odvolání nabývá účinnosti okamžikem, kdy se člen statutárního orgánu dozví nebo mohl dozvědět o svém odvolání. Jelikož však ke svolání valné hromady je primárně příslušný statutární orgán a odvolání člena musí být uvedeno v pozvánce na valnou hromadu, lze vyvodit, že člen statutárního orgánu se o svém odvolání dozvědět mohl.
10.2. Odstoupení z funkce Dle § 66 odst. 1 ObchZ může člen statutárního orgánu z funkce odstoupit. Ačkoli v zákoně je stanovena povinnost informovat o odstoupení valnou hromadu, existují i případy, kdy postačí informovat společníky společnosti. Pokud má společnost jednoho společníka, valná hromada se nekoná a tak odstupující člen informuje tohoto jednoho společníka. Otázkou je však okamžik zániku funkce. Dle Rady /12/: „V úvahu přicházejí dvě možnosti: 1) doručením oznámení společníkovi, nebo 2) uplynutím dvouměsíční lhůty od tohoto okamžiku tak, jak to předpokládá věta šestá ustanovení § 66 odst. 1 obchodního zákoníku.“ Druhým případem je situace, kdy společníci mohou v souladu s ustanovením § 130 odst. 1 ObchZ přijímat rozhodnutí mimo valnou hromadu. Sice by odstoupení neprojednával orgán, který jednatele zvolil, neboť společníci nejsou orgánem společnosti, ale v souladu s § 130 ObchZ a vzhledem k tomu, že společníci jsou v působnosti valné hromady oprávněni jednatele zvolit, můžeme mít za to, že společníci jsou oprávněni i k projednávání odstoupení jednatele. Rozesláním písemného oznámení společníkům by výkon funkce jednatele skončil. Účinnost odstoupení je identická jako u jednočlenných společností. Jednatelé by v případě odstoupení jednoho člena statutárního orgánu měli svolat k projednání odstoupení mimořádnou valnou hromadu. Funkce jednatele zanikne dle § 66 odst. 1 ObchZ pokud odstoupení z funkce projednala nebo měla projednat řádně svolaná valná hromada. Dnem, kdy měla valná hromada projednávat odstoupení jednatele chápeme i případ, kdy se valná hromada sejde v usnášeníschopném stavu, leč odstoupení /12/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 59.
34
z funkce na ní není projednáno, tak i případ, kdy se valná hromada nesejde, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná. Pokud člen statutárního orgánu informuje o svém odstoupení až na zasedání valné hromady, pak končí jeho funkce dle § 66 odst. 1 ObchZ až uplynutím dvou měsíců po tomto zasedání valné hromady, pokud tato neschválí na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. Valná hromada tedy sama nemůže zkrátit nebo prodloužit dobu odchodu jednatele z funkce. Dle obchodního zákoníku je v rámci společenské smlouvy oprávněn projednat odstoupení přímo i statutární orgán. Pokud společenská smlouva neobsahuje žádné ustanovení o svolávání statutárního orgánu, je vhodné zaslat oznámení o svém odstoupení statutárnímu orgánu a současně svolat jeho zasedání.
10.3. Smrt Tento způsob skončení funkce jednatele není příliš obvyklý a má osobní povahu. Smrt jednatele se zapisuje do matriky úmrtí. Matriku vede matriční úřad, kterým jsou obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady určené ministerstvem vnitra. Dle § 25 matričního zákona vydá matriční úřad matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy, popřípadě do sbírky listin a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře: a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a zplnomocněným zástupcům, b) pro úřední potřebu orgánům státu nebo orgánům územních samosprávných celků, c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
35
Společnost, jejíž člen statutárního orgánu zemřel, tedy nemá přístup k dokladům prokazujícím jeho smrt. Během řízení o povolení výmazu zemřelého jednatele z obchodního rejstříku obstarává důkaz o této skutečnosti, tj. úmrtní list soud.
10.4. Uplynutí funkčního období Funkční období není kogentní náležitostí společenské smlouvy ani stanov. Jednatel může být ustaven na dobu určitou nebo neurčitou. Pokud je tedy člen statutárního orgánu jmenován na dobu určitou, může být funkční období delší než 5 let. Výkon jeho funkce pak končí až uplynutím tří měsíců ode dne skončení jeho funkčního období. Funkce jednatele avšak zaniká i v okamžiku zvolení jednatele nového v dodatkové tříměsíční lhůtě. Volba nového jednatele je neplatná, pokud nebyl odvolán starý a nebyla v tomto směru změněna společenská smlouva.
10.5. Ztráta způsobilosti pro výkon funkce Ztráta způsobilosti znamená nedodržení některé z podmínek pro výkon funkce. Dle § 135 odst. 2, § 194 odst. 7 ObchZ jsou jimi věk minimálně 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona a nedostatek skutečnosti, jež je překážkou provozování živnosti. Odpadnutí některé z těchto podmínek znamená tedy zánik funkce. Existuje však ochrana třetích osob, jednají-li v důvěře ve stav v obchodním rejstříku. Třetí osoby jsou chráněny i v případě, kdy jednatel nebyl dosud v obchodním rejstříku zapsán. Pokud totiž třetí osoba o zániku způsobilosti a zániku funkce jednatele nevěděla a ani vědět s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohla, nejsou dotčena její práva nabytá v dobré víře.
10.6. Zánik společnosti Zatímco společnost může jistou dobu fungovat bez jednatele, což již bylo zmíněno, jednatel bez společnosti existovat nemůže. Tak jako se vznikem společnosti vzniká funkce statutárního orgánu nebo jeho členů, se zánikem společnosti funkce zaniká.
36
Zákon tento způsob zániku funkce nezmiňuje, přesto jde však o způsob zániku funkce velmi častý. Společnost zaniká dnem jejího výmazu z obchodního rejstříku, přičemž součástí tohoto rozhodnutí o výmazu společnosti z obchodního rejstříku je i rozhodnutí o vymazání statutárního orgánu, případně jeho členů, pokud jde o orgán kolektivní.
11. Jednatel a další orgány společnosti
11.1. Valná hromada a její vztah k jednateli Valná hromada představuje nejvyšší orgán společnosti a jeho existence je ve společnosti s ručením omezeným obligatorní. M. Bartošíková uvádí
/13/
: „Vzhledem
k tomu, že podle ust. § 122 odst. 1 vykonávají na ní společníci svá práva týkající se řízení a kontroly společnosti, bylo by přesnější chápat ji jako zákonem organizované a formalizované shromáždění, jehož funkce spočívá především v tom, aby zde společníci kvalifikovaným způsobem dospěli k vyjádření své společné vůle, pokud jde o zásadní otázky existence a činnosti společnosti i uplatnění svých vlastních společnických práv.“ Do působnosti valné hromady patří dle § 125 ObchZ: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64 ObchZ, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností (§ 141 ObchZ), e) rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, /13/
Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva: právnické osoby jako podnikatelé, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2005, str. 208.
37
g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka podle § 113 a § 121 ObchZ, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští, j) schvalování dispozic uvedených v § 67 ObchZ a či zastavení podniku, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy (§ 190b ObchZ), smlouvy o převodu zisku (§ 190a ObchZ) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce (§ 66 odst. 2 ObchZ), n) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Valná hromada je významná i v tom, že si může vyhradit i rozhodování věcí, které zákon, společenská smlouva nebo stanovy výslovně valné hromadě nesvěřili. Valná hromada však nemůže rozhodovat v záležitostech, které jsou zákonem či společenskou smlouvou určeny všem společníkům. Valnou hromadu tvoří všichni společníci, kteří se však nemusí na ní osobně účastnit, pokud vyšlou zmocněnce vybaveného plnou mocí. Zmocněncem nesmí být dle § 126 ObchZ jednatel nebo člen dozorčí rady. Pro schopnost usnášení se je rozhodující, aby přítomní společníci měli alespoň polovinu všech hlasů. Společenská smlouva může zpřísnit úpravu tak, že stanoví pro schopnost usnášení přítomnost společníků, kteří disponují více hlasy než právě jednou polovinou. Co se týče přijetí rozhodnutí, musí s ním souhlasit v převažujícím počtu případů přítomní společníci disponující většinou hlasů. K rozhodnutí o změnách společenské smlouvy a stanov, o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o připuštění nepeněžitého vkladu, o možnosti kapitalizace pohledávky a o zrušení s likvidací je nutná kvalifikovaná většina, která je počítaná ze všech hlasů společníků a tvoří alespoň dvoutřetinovou většinu. Zákonem je jeden hlas přiznán na každých 1000 Kč společníkova vkladu, neurčuje-li však společenská smlouva jinak. Společník nemůže dle § 125 odst. 5 ObchZ
vykonávat hlasovací právo
v případech, kdy by došlo ke konfliktu zájmů mezi společníkem a společností, popř. ostatními společníky.
38
Jednatelé se řídí usneseními valné hromady. T. Dvořák uvádí /14/: „Zákon tu sice nepřesně hovoří o zásadách a pokynech, avšak ty může valná hromada udílet právě formou usnesení, neboť i udělení formy nebo zásady musí být hlasováno a rozhodnuto zákonem předepsaným způsobem.“ Pokud ale jednatel uposlechne usnesení, které je v rozporu s právními předpisy, nese odpovědnost za škodu tímto společnosti způsobenou sám. Uposlechne-li jednatel usnesení, které je pouze v rozporu se společenskou smlouvou či stanovami, za škodu neodpovídá. Pokud jednatel neuposlechne usnesení valné hromady, nemá to žádný dopad na platnost právních jednání společnosti vůči třetím osobám. Takto učiněný právní úkon není nikdy neplatný jen z tohoto důvodu. Jednatel není vázán pokyny valné hromady ani nikým jiným, pokud jde o obchodní vedení společnosti. Je tak zajištěn určitý prostor pro výkon jeho funkce. Výjimku však tvoří například rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti s likvidací. K tomu, aby se valná hromada sešla je zapotřebí součinnosti jednatelů. Valná hromada může své úkoly plnit pouze na svých zasedáních.
11.1.1.
Svolání valné hromady
Už z povahy statutárního orgánu a současně i valné hromady vyplývá, že statutární orgán je subjektem, který je primárně povolán k jejímu svolávání. V ustanovení § 128 odst. 1 ObchZ je tato povinnost ke svolávaní valné hromady jednately uložena, ale za určitých zákonem vymezených podmínek jsou k tomuto povinny jiné orgány či subjekty. Statutární orgán je povinen svolat valnou hromadu nejméně jednou ročně. Se zřetelem k tomu, že valná hromada schvaluje každoročně řádnou roční účetní závěrku, která musí být schválena nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období, je tímto dán termín, kdy se má valná hromada nejpozději sejít. Společnosti
s ručením
omezeným
může
být
společenskou
smlouvou
nebo stanovami uložena povinnost svolání valné hromady častěji než jednou ročně.
/14/
Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: ASPI, 2005, str. 297.
39
V případě, že se valná hromada uskuteční o několik dnů nebo měsíců později, než je zákonem nebo vnitřním předpisem stanoveno, společnost není sankcionována. Nelze však vyloučit odpovědnost členů statutárního orgánu, včetně jejich případné odpovědnosti za škodu. Pokud se valná hromada neuskuteční v období 2 po sobě jdoucích let, je soud oprávněn dle ustanovení § 68 odst. 6 ObchZ na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí svůj právní zájem, tuto společnost zrušit a rozhodnout o její likvidaci. Jednatelé jsou povinni svolat valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení žádosti společníků, jejichž celkové vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Aby bylo zamezeno možnému oddalování svolání valné hromady, jelikož jednatelé jsou povinni do jednoho měsíce valnou hromadu pouze svolat, měla by být ve společenské smlouvě určena lhůta, ve které se má valná hromada od doručení žádosti konat.
11.1.2.
Oznámení o konání valné hromady
Valná hromada je dle § 129 odst. 1 ObchZ svolávána písemnou pozvánkou alespoň 15 dní před konáním valné hromady, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Mezi náležitosti pozvánky na valnou hromadu patří termín a program valné hromady. Pojmem termín rozumíme den i hodinu konání valné hromady. Pouze tyto dva údaje nám stěží svolají valnou hromadu. Další potřebné informace spočívají v uvedení obchodního názvu firmy, sídla a místa konání valné hromady. Dle § 129 odst. 1 ObchZ lze záležitosti, které nejsou uvedeny v programu valné hromady projednávat pouze tehdy, pokud jsou přítomni všichni společníci. Rada říká: /15/„Vzhledem k tomu, že pozvánka je podle našeho názoru písemným právním úkonem, je třeba, aby byla v souladu s ustanovením § 40 odst. 3 občanského zákoníku podepsána jednateli.“ Společníci jsou oprávněni vzdát se práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Aby bylo prohlášení o vzdání se tohoto práva účinné, musí být obsaženo dle § 129 odst. 1 ObchZ v zápise z valné hromady, případně v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady, jinak musí mít formu notářského zápisu. /15/
Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004, str. 136.
40
Pokud by pozvánka nebyla doručena všem společníkům ve stanovené lhůtě a společníci by se nevzdali práva na řádné a včasné svolání valné hromady, může toto vést k prohlášení přijatých usnesení na této valné hromadě za neplatné. Pozvánku o konání valné hromady je zapotřebí zaslat v souladu s § 184 odst. 4 ObchZ nejpozději 30 dnů před konáním valné hromady, ale pozvánka nemusí být v této lhůtě doručena. Statutární orgán je povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu i členům dozorčí rady, neboť dozorčí rada společnosti je oprávněna se jí účastnit.
11.1.3.
Svolání náhradní valné hromady
Termín náhradní valná hromada není pro společnost s ručením omezeným zákonem upraven. Pokud se nesejdou společníci, kteří mají alespoň polovinu hlasů (pokud společenská smlouva nevyžaduje více), použijí se pro svolání další valné hromady stejná pravidla jako v případě běžné valné hromady. Pravidla pro náhradní valnou hromadu mohou být upravena ve společenské smlouvě.
11.1.4.
Odvolání a odložení valné hromady
Úprava tohoto v zákoně chybí. I. Štenglová k tomu dodává /16/: „ Odvolání valné hromady však není podle našeho názoru vyloučeno ani tehdy, jestliže je společenská smlouva nebo stanovy neupravují – jeho podmínkou však nepochybně bude, že podmínky odvolání nebudou v konkrétním případě v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku (§ 265 ObchZ) a že jeho cílem nebude zneužívající zvýhodnění některého společníka ( § 56a ObchZ).“
11.1.5.
Účast statutárního orgánu na valné hromadě
I když obchodní zákoník postrádá úpravu týkající se účasti členů statutárního orgánu na valné hromadě, je toto potřeba. K tomu uvádí K. Eliáš
/17/
: „Valné hromady
se pravidelně účastní i některé další osoby. Především jde o jednatele. To i tehdy, pokud sami společníky nejsou. Obchodní zákoník sice pro takový případ nezaložil právo
/16/
Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str. 197. /17/ Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným, 1. vydání, Praha: PROSPEKTUM, 1997, str. 143.
41
jednatelů účastnit se valné hromady s. r. o., systematickým výkladem lze však spolehlivě dovodit, že jednatelé mají právo i povinnost k takové účasti. Ustanovení § 66 odst. 2 ObchZ totiž určuje, že se vztah osob ve funkci statutárního orgánu vůči společnosti podrobuje přiměřeně úpravě mandátní smlouvy. Protože mandanta stíhá povinnost mandatáře náležitě informovat tak, aby mandatář mohl jeho záležitosti náležitě zařizovat (§ 568 odst. 2 ObchZ), má jednatel právo účastnit se valné hromady, která při svém zasedání reprezentuje s. r. o. jako nejvyšší orgán.“ Pokud má společnost jediného společníka, pak mají jednatelé dle § 132 odst. 2 ObchZ povinnost účastnit se rozhodování pokud je o to společník požádá.
11.1.6.
Zápis z valné hromady
Každé jednání valné hromady musí být zaznamenáno v zápisu z valné hromady a to i v případě, že z jednání valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Zápis z jednání valné hromady neprovádí jednatel, ale zvolený orgán valné hromady – zapisovatel. Zapisovatel společně se zvoleným předsedou valné hromady zápis podepisuje. Podstatnými náležitostmi jsou dle § 129 odst. 4 ObchZ s odkazem na § 188 odst. 2 ObchZ: - firma a sídlo společnosti, - místo a doba konání valné hromady, - jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, - popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, - rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování, - obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující požádá. Je zapotřebí k zápisu doložit návrhy a prohlášení předložené k projednání na valné hromadě a listinu přítomných společníků. Jednatelé jsou povinni zajistit vyhotovení zápisu a zaslat ho na náklady společnosti všem společníkům bez zbytečného odkladu. Právní úprava týkající se archivace zápisů z valných hromad v případě s. r. o. neexistuje.
42
11.2. Dozorčí rada a její vztah k jednateli Společnost s ručením omezeným nemusí obligatorně zřizovat dozorčí radu. Dozorčí rada se ustavuje ve společenské smlouvě, ale jak již bylo zmíněno, v praxi se tak většinou nekoná. Úkolem dozorčí rady je: a) dohlížet na činnost jednatelů, b) nahlížet do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje, c) přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě, d) podávat zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak jednou ročně. Její členy volí valná hromada a členem dozorčí rady nemůže být jednatel. Zákon určuje minimální počet členů na tři osoby. Jak na jednatele, tak na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence. Členové dozorčí rady jsou oprávněni účastnit se valné hromady. R. Kozel říká
/18/
: „Pokud by členovi dozorčí rady bylo odňato právo účasti
na valné hromadě, je diskutabilní, zda by takové porušení zákonného práva zakládalo neplatnost usnesení valnou hromadu přijatých.“ Jednatel sice není dozorčí radě podřízen, ale musí jí umožnit přístup k interním datům společnosti. Zároveň má povinnost sledovat zákonné hledisko výkonu funkce s péčí řádného hospodáře.
12. Jednatel a společníci Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. Pro vztah mezi nimi a jednateli při přijímání rozhodnutí platí obdobná pravidla jako pro vztah mezi jednateli a valnou hromadou. Pokud máme jednočlennou s. r. o., valná hromada se nekoná, přičemž její působnost vykonává jeden společník. Jeho rozhodnutí musí mít písemnou formu i s podpisem společníka. Když se o rozhodnutí valné hromady pořizuje zápis, musí mít /18/
Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, Y. Obchodní zákoník úplný text zákona s komentářem, Praha: LINDE, 2006, str. 386.
43
rozhodnutí společníka formu notářského zápisu. Ustanovení o nemožnosti vykonání hlasovacího práva se zde pro tohoto jediného společníka nepoužívá. Tento jediný společník může požadovat, aby se rozhodování účastnil i jednatel a dozorčí rada (pokud je zřízena). Rozhodnutí společníka musí být doručeno jednateli a dozorčí radě (pokud je zřízena). Pokud má společnost dva a více společníků, jednatel není vázán pokyny jednoho nebo více společníků, protože oni sami netvoří valnou hromadu a nemají ani zákonnou pravomoc mu zasahovat do řízení společnosti. Jednatel jejich pokyny ani poslechnout nesmí. Dle § 122 odst. 2 mají společníci právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce.
13. Charakteristika vybrané společnosti s ručením omezeným OS MORAVAINVEST
je významnou makléřskou společností působící
na českém trhu finančních produktů od roku 1996. Tato společnost s ručením omezeným patří k jedné z 19 dceřiných společností spadající pod mateřský podnik. Společnost sídlí v Přerově, ale pobočky a pojišťovací zprostředkovatele má po celé České republice: Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Plzeň, Praha, České Budějovice, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Žďár nad Sázavou, Jihlava, Prostějov, Vyškov, Brno, Uherské Hradiště, Zlín, Přerov, Olomouc, Vsetín a Ostrava. Mapa s těmito pobočkami je zobrazena v příloze č. 1. Společnost s ručením omezením byla zapsána do obchodního rejstříku 27. 1. 1997. Předmětem podnikání společnosti je: - velkoobchod, - specializovaný maloobchod, - maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny, - zprostředkování obchodu, - zprostředkování služeb,
44
- činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců. Mezi produkty zde nabízené patří: - povinné ručení, - havarijní pojištění (základní a doplňková pojištění), - pojištění staveb a domů (pojištění obytných staveb a rekreačních domů), - pojištění domácností (pojištění domácností a pojištění rekreačních domácností), - kapitálové životní pojištění, - investiční životní pojištění, - důchodové pojištění, - penzijní připojištění, - pojištění odpovědnosti občanské (škody na zdraví, životě, věci jejich poškozením, zničením, následné finanční škody), - pojištění podnikatelů – majetkové, - pojištění podnikatelů – odpovědnost, - pojištění pohledávek, - pojištění zaměstnanců.
Společnost
se
skládá
z jediného
společníka
(akciové
společnosti),
který vykonává působnost valné hromady, jednatele a ředitele, přičemž jednatele a ředitele zde vykonává stejná osoba. Do 11.10. 2001 byli jednatelé dva, přičemž do 21. 1. 2000 byli oprávněni jednat jménem společnosti vždy dva společně a poté byli oprávněni jednat jménem společnosti každý samostatně. Podepisování za společnost se provádělo tak, že k vytištěné nebo napsané obchodní firmě (v tehdejší úpravě obchodní jméno) se každý podepsal samostatně. Základní kapitál společnosti činí 1 000 000 Kč. Společnost zaměstnává kromě ředitele dalších pět pracovníků: vedoucí účetní, administrativní pracovnici a tři zaměstnance, kteří mají licence na uzavírání pojistek. Kromě těchto pak společnost uzavírá s pojišťovacími zprostředkovateli smlouvu o obchodním zastoupení. Tito nezávislí externisté jsou majiteli licence podřízený pojišťovací zprostředkovatel, udělované Českou národní bankou.
45
Mateřská společnost, v našem případě akciová, je ovládající osobou, přičemž podrobnější úpravu podnikatelských seskupení obsahuje § 66a ObchZ. Společnost provozuje i sponzorské aktivity, kam se řadí Klub dráhového golfu Tovačov.
13.1. Jednatel vedoucím pracovníkem Situace, kdy je jednatel společnosti i vedoucím pracovníkem, je v praxi poměrně obvyklá. Je to dokonce výhodou, neboť takto nemohou vzniknout kompetenční střety mezi managementem a jednateli. Jednatel
v tomto
případě
má
uzavřenou
smlouvu
o
úpravě
vztahů
mezi společností a jednatelem společnosti, která se přiměřeně řídí ustanoveními mandátní smlouvy. Tato smlouva je znázorněna v příloze č. 2. Jednatel tedy uzavře se společností pracovní smlouvu, jejímž předmětem nemůže být výlučně činnost totožná s výkonem práv a povinností jednatele jako statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným. Jelikož jednatel se řídí obchodněprávní a vedoucí zaměstnanec pracovněprávní úpravou, uvádím v následující tabulce č. 1 nejdůležitější rozdíly, jichž by si měly dotyčné osoby v rámci s. r. o. být vědomy.
tabulka č. 1
Úprava
Pracovněprávní vztah
Obchodněprávní vztah
- zákoník práce.
- obchodní zákoník.
vztahu: Vznik vztahu:
- sepsáním pracovní smlouvy mezi - jmenováním valnou hromadou zaměstnavatelem
- smlouva o výkonu funkce nebo
a zaměstnancem.
smlouva s přiměřeným použitím mandátní smlouvy
46
Náplň vztahu:
- vedoucí
zaměstnanec
oprávněn
stanovit
podřízeným pracovní
a
je - jednateli náleží obchodní vedení
ukládat
zaměstnancům
úkoly,
společnosti a jednání jménem společnosti navenek.
organizovat,
kontrolovat a řídit jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny, - podmínkou
je,
vedoucímu
že
tomuto
zaměstnanci další
podřízeni
jsou
vedoucí
zaměstnanci. Odměna:
- za
vykonanou
práci
náleží - valná hromada schvaluje výši
zaměstnanci mzda za podmínek stanovených
ZP,
odměny,
nestanoví-li - pokud je její výše součástí
tento zákon nebo zvláštní právní
smlouvy o výkonu funkce, pak je
předpis jinak.
schvalována
jen
smlouva
samotná, - tantiéma může být určena až po jejím schválení. Daňová
- mzda se považuje za výdaj - odměna není uznatelná jako
hlediska ze
vynaložený na dosažení, zajištění
výdaj vynaložený na dosažení,
strany
a udržení zdanitelných příjmů.
zajištění a udržení zdanitelných
společnosti: Ukončení vztahu:
příjmů. - vedoucí
zaměstnanec
odvolatelný
to
a výkon funkce končí dnem,
dohodnuto v pracovní smlouvě),
kdy odstoupení projednala nebo
je-li zároveň dohodnuto, že se
měla projednat valná hromada,
vedoucí
(pokud
je
je - jednatel může z funkce odstoupit
zaměstnanec
může - jednatel
tohoto místa vzdát, - oprávněný
odvolat
může
být
odvolán
kdykoliv i bez udání důvodu. ho
statutární orgán,
47
je
- výkon
práce
končí
dnem
následujícím po doručení, nebylli v odvolání nebo vzdání se místa uveden den pozdější, - tímto
však
pracovní
poměr
nekončí, neboť je zaměstnavatel povinen dát zaměstnanci návrh na změnu pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.
V příloze č. 3 je znázorněna situace, kdy se jednatel společnosti s ručením omezeným stal na základě pracovní smlouvy i ředitelem stejné společnosti. Je vhodné zmínit, že do 1.1. 2007 mohl být v případě s. r. o. vedoucí zaměstnanec i jmenován, a to statutárním orgánem. Pracovní poměr, který byl založen jmenováním před 1. lednem 2007, se v dnešní právní úpravě považuje za pracovní poměr sjednaný pracovní smlouvou. Vedoucí pracovník by si měl dát pozor, aby nezasahoval do obchodního vedení své jednatelské funkce. Do obchodního vedení tedy patří: - řádné vedení předepsané evidence účetnictví, - vedení seznamu společníků a - informování společníků o záležitostech společnosti.
13.1.1.
Vedoucí pracovník jako manažer
Vedoucího pracovníka v této společnosti s malým množstvím orgánů lze chápat i jako manažera. Manažer má na starosti funkční vedení lidí, což náš ředitel v rámci svých pěti podřízených zaměstnanců uskutečňuje. V souladu se základními pěti manažerskými funkcemi (plánování, organizování, výběr a rozmístění spolupracovníků, vedení lidí, kontrola) se snaží o co nejefektivnější výkon. V roce 2006 byl splněn jeho podnikatelský záměr, aby docházelo ke zvýšení počtu obchodních míst, zvýšení počtu
48
spolupracujících partnerů. Strategie zvyšování produkce v nově uzavíraných obchodech a zvýšení počtu spolupracujících pojišťoven byla úspěšná taktéž. Pro společnost by bylo vhodné dohotovit internetové stránky do konečné podoby a častější aktualizace dat.
14. Některá práva, povinnosti a doporučení jednatelům
14.1. Povinnosti před vznikem funkce jednatele Aby došlo k zápisu jednatele do obchodního rejstříku a stal se tak faktickým jednatelem musí: a) předložit čestné prohlášení, V tomto prohlášení stvrzuje: - že splňuje všeobecné podmínky pro provozování živnosti, - že u něj nejsou dány překážky provozování živnosti, - že u něj nejsou dány překážky výkonu funkce jednatele. Jednotlivé požadavky jsou vysvětleny v kapitole 4. Jednatel se na toto čestné prohlášení na určené místo podepíše a jeho podpis musí být úředně ověřen. Čestné prohlášení tvoří přílohu č. 4. b) předložit podpisový vzor, V tomto dokumentu jednatel prohlásí, že se bude jménem společnosti podpisovat dle podpisu zde vykonaného. Podpisový vzor se ukládá do sbírky listin a podpis musí být úředně ověřen. c) předložit výpis z Rejstříku trestů, Výpis z Rejstříků trestů nesmí být starší než 3 měsíce a musí být úředně ověřen. d) předložit potvrzení z Finančního úřadu o absenci daňových nedoplatků.
14.2. Pracovní smlouva na funkci jednatele Jednatelem se nemůžete stát uzavřením pracovní smlouvy. Nelze tedy jako druh práce sjednaný v pracovní smlouvě stanovit funkci jednatele.
49
14.3. Jednatel zároveň jako zaměstnanec Jednatel může vykonávat i pozici zaměstnance. Musí mít však na funkci jednatele uzavřenou smlouvu s úpravou dle mandátní smlouvy nebo smlouvu o výkonu funkce, a na pozici zaměstnance musí mít uzavřenou pracovní smlouvu, jenž nemá v náplni práce činnost jednatele svěřenou mu obchodním zákoníkem..
14.4. Odbornost a vzdělání jednatele Přestože na výkon funkce jednatele není stanoven požadavek vzdělání či odbornosti (společenská smlouva však toto může zahrnout), bylo by vhodné se na tuto funkci připravit. Zájemce o jednatelskou funkci by měl znát principy a vztahy ve společnosti s ručením omezeným. Měl by být schopen orientovat se v právních předpisech.
14.5. Odměna za výkon funkce jednatele Dle ustanovení § 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a jednatelem řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, bylali uzavřena, nebo ze zákona nevyplívá jinak. Rozdílná i společná úprava obou smluv je znázorněna v tabulce č. 2.
tabulka č. 2
Forma:
Smlouva o výkonu funkce
Smlouva mandátní
- povinně písemná,
- není povinně písemná.
- povinně schválená valnou hromadou. Následek nestanovení odměny v ní:
- má jednatel právo na odměnu za výkon své funkce za podmínek stanovených vnitřním předpisem společnosti (nejčastěji společenskou smlouvou či stanovami společnosti), jinak za podmínek stanovených obchodním zákoníkem pro úplatu mandatáře.
Výše odměny:
- společnost
je
povinna - o
50
odměňování
jednatelů
v případě absence
zaplatit jednateli odměnu,
rozhoduje
jejího ujednání:
která je za výkon funkce
společnosti.
valná
hromada
jednatele obvyklá, - konkrétní
výše
odměny
závisí na mnoha okolnostech (např.
na
velikosti
společnosti a podílu na trhu, jak pečlivě jednatel funkci plní), - jednatel
může
odměnu
požadovat
kdykoli
od ustanovení do funkce. Bezplatný výkon funkce:
- vyžaduje se písemná forma dohody a schválení valnou hromadou společnosti, - pokud bezplatnost výkonu funkce jednatele společnosti předepisuje jen společenská smlouva (případně stanovy) společnosti, není toto platné.
Povinnost vyplatit odměnu:
- společnost nemá povinnosti vyplatit jednateli odměnu, jestliže výkon
jeho
funkce
zřejmě
přispěl
k
nepříznivým
hospodářským výsledkům společnosti, anebo jestliže jednatel v souvislosti s výkonem funkce zaviněně porušil své povinnosti.
14.6. Jednatel při prodeji majetku společnosti Při prodeji předmětu patřícím společnosti si nechte vyhotovit znalecký posudek ceny předmětu. Předejdete tím možnému prodeji pod cenou a tím i porušení povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře, což nese i jednatelovu odpovědnost za škodu. Důkazní břemeno jednání v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře leží totiž na jednateli.
51
14.7. Počet jednatelů ve společenské smlouvě Počet osob vykonávající funkci jednatele musí být totožný s počtem osob ve společenské smlouvě (zakladatelské listině). Pokud tedy dojde k odvolání jednatele, musí být toto místo obsazeno do tří měsíců. Pokud k tomuto nedojde, jmenuje chybějícího jednatele soud na návrh osoby k tomu oprávněné (podrobněji řešeno v kapitole 5.3.).
14.8. Podpisování smluv Jednatel se musí podepisovat s vyznačením obchodní firmy společnosti, jejímž je statutárním orgánem. Razítkem by měla být vyznačena obchodní firma, jméno a funkce jednatele a k tomuto se jednatel podepíše. Místo razítka může být obchodní firma napsána na psacím stroji či osobním počítači. Nedoporučuje se používání mechanických náhražek podpisu, neboť je zde možnost zpochybňování pravosti podpisu. Všechny právní úkony musí splňovat náležitosti subjektu, náležitosti projevu a vůle, náležitosti předmětu a náležitosti obsahu. Pokud právní úkon nemá tyto náležitosti stanovené právními normami, je vadným právním úkonem. Mezi nejvýznamnější následky vad patří neplatnost právních úkonů: a) absolutní neplatnost, b) relativní neplatnost. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od začátku a nemůže být odstraněna, ani kdyby byly odstraněny její důvody. Při relativní neplatnosti je právní úkon považován za platný, pokud se osoba, k jejíž ochraně je důvod neplatnosti stanoven, této neplatnosti nedovolá.
14.9. Svolávání valné hromady Dle § 128 odst. 1 ObchZ musí jednatelé svolávat valnou hromadu nejméně jednou ročně, pokud zákon nebo společenská smlouva nestanoví kratší lhůtu. Svolávejte tedy valnou hromadu alespoň jedenkrát ročně. Valná hromada musí také na schůzi každoročně schválit řádnou roční účetní závěrku, která musí být schválena do 6 měsíců od posledního dne účetního období.
52
14.10. Pozvánka na valnou hromadu Pozvánky na valnou hromadu rozesílá jednatel. Písemná pozvánka na valnou hromadu musí přijít všem společníkům a členům dozorčí rady (pokud je zřízena) alespoň 15 dní před konáním valné hromady, i zde však společenská smlouva může stanovit jiný způsob svolání, proto bychom si nejprve měli ověřit údaje ve společenské smlouvě (zakladatelské listině). Na pozvánce na valnou hromadu musí být určen přesný termín a program valné hromady. Aby však tuto pozvánku bylo možné identifikovat a využít, uvádí se na ní i obchodní název firmy, sídlo a místo konání. Program na pozvánce je velice zavazující, neboť jiné záležitosti můžete na valné hromadě řešit jen, pokud jsou přítomni všichni společníci.
14.11. Manžel/ka zaměstnáván/a jednatelem Jako jednatel můžete přijmout do pracovního poměru k s. r. o. manžela (manželku). Sice § 318 ZP obsahuje zákaz vzniku pracovněprávního vztahu mezi manžely, ale toto ustanovení platí jen pro případy, kdy manžel/ka jako fyzická osoba, např. osoba samostatně výdělečně činná, chce sjednat pracovní smlouvu se svou (svým) manželkou (manželem). Jestliže tedy např. jednatel přijímá do pracovního poměru svou manželku, nejde o pracovněprávní vztah mezi dvěma osobami, ale mezi s. r. o. a manželkou. Tento postup není v rozporu se zákoníkem práce a pracovní smlouvu může jednatel za s. r. o. sjednávat a uzavírat.
14.12. Podmínky účasti na důchodovém a nemocenském pojištění Pro zajištění účasti na důchodovém pojištění: - máte se společností dle § 5 odst. 1 písm. w) zákona o důchodovém pojištění uzavřen kromě obchodněprávního vztahu na funkci jednatele i pracovněprávní vztah, nebo
53
- pokud pobíráte odměnu na základě jiného než pracovněprávního vztahu (tj. odměnu nepodléhající nemocenskému pojištění), ale pouze v těch měsících, kdy Vaše odměna za tuto činnost bude vyšší než tzv. rozhodný příjem. Rozhodný příjem je dle § 8 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění definován jako jedna čtvrtina součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Všeobecný vyměřovací základ vyhlašuje nařízení vlády. Přestože v případě, že v některých měsících jednatel překročí rozhodný příjem a bude hradit z příjmů z mimo pracovněprávních vztahů pojistné na důchodové zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se v takovém případě nehradí. Účast na nemocenském pojištění je podmíněna: - pracovněprávním vztahem a - minimální výší sjednaného příjmu, který činí dle § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění 1 500 Kč. Nemocenské pojištění vzniká vstupem do pracovního poměru a zaniká skončením pracovněprávního vztahu. Bez pracovněprávního vztahu nejsou jednatelé nemocensky pojištěni, to znamená, že se z jejich příjmů neodvádí nemocenské pojištění a nebudou tedy mít nárok na dávky nemocenského pojištění. Dávkami nemocenského pojištění jsou dle § 4 zákonu o nemocenském pojištění nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
14.13. Jednatel uchazečem o zaměstnání Pokud vykonáváte funkci jednatele, můžete se za určitých podmínek stát i uchazečem o zaměstnání. Dle § 25 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti máte na toto nárok, pokud vykonáváte v s. r. o. práci mimo pracovněprávní vztah a vaše měsíční odměna spolu s případným dalším výdělkem nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
54
V současné době (k 1.1 2007) je minimální měsíční mzda stanovena na 8000 Kč, tudíž Vaše odměna by pro nárok na zařazení do uchazečů o zaměstnání Úřadem práce měla být maximálně 4 000 Kč. Pokud tedy splníte tyto podmínky, máte nárok i na podporu v nezaměstnanosti, která se vypočítává z Vaší odměny. Pokud byste jako jednatel vykonával práci v pracovněprávním vztahu, Vaše podpora v nezaměstnanosti by se zjišťovala z průměrného výdělku, kterého jste dosáhl v tomto pracovním vztahu.
15. Závěr a shrnutí V úvodní části jsem se zaměřila na představení obchodní společnosti. Zmínila jsem zde základní znaky zejména kapitálové společnosti, neboť společnost s ručením omezeným patří právě k těmto. Nástin historie s. r. o. a její základní stručná charakteristika se též stala součástí úvodní části, kde byl stanoven i cíl této práce. Záměrem této práce bylo pomoci se orientovat v právní úpravě jednatelské funkce ať už stávajícím, tak i potencionálním jednatelům, kteří se prostřednictvím této práce dozví, co od funkce jednatele čekat. V práci naleznou zvláště začínající jednatelé i praktické rady a doporučení pro zdárnější výkon své funkce. V první části této práce objasňuji právní úpravu funkce jednatele. Jsou zde vysvětleny způsoby, kterými funkce jednatele vzniká a co má jednatel na starosti. Velmi důležitá je část pojednávající o právech a povinnostech. Jednatel by měl znát svá práva, aby mohl řádně vykonávat svou funkci. Velmi podstatné informace jsou uvedeny v povinnostech statutárního orgánu, neboť jejich neplnění vyvolává odpovědnost zmíněnou v následující kapitole a tím i sankce jednatele. Součástí práce je také vymezení způsobů zániku funkce jednatele a vztah jednatele s ostatními orgány společnosti s ručením omezeným. Není zde opomenuto ani vymezení vztahu jednatele a společníků. Druhá část nastiňuje organizaci a charakteristiku vybrané společnosti s ručením omezeným. Tato společnost působí úspěšně na našem trhu již deset let a její pobočky nalezneme v příloze č. 1. Na žádost jednatele společnosti není zveřejňováno jeho jméno a údaje soukromé povahy. Jednatel uzavřel smlouvu o úpravě vztahů mezi společností
55
a jednatelem, která se nachází v příloze č. 2. Velice dobrý příklad pro jednatele vychází ze situace v této společnosti, neboť zde přítomný jednatel je zároveň i ředitelem společnosti a pracovní smlouvu do funkce ředitele obsahuje příloha č. 3. Právě tato skutečnost není v praxi ojedinělá a kumulaci obchodněprávního a pracovněprávního vztahu je třeba dostatečně objasnit. Nejdůležitější rozdíly při řešení jednotlivých vztahů jsem uvedla v tabulce č. 1. Vedoucího zaměstnance v takovéto společnosti můžeme považovat za manažera. Společnost se jeví velice v pořádku, avšak mohla by zlepšit své internetové stránky, protože informace na nich jsou nedostatečné, a aktualizace se provádí jen velice zřídka. Vhodné by bylo například přidat k jednotlivým pobočkám kontakty na pojišťovací zprostředkovatele. Dále bych společnosti doporučila zaměřit se více na propagaci, hlavně na reklamu. Součástí mé vlastní práce je i souhrn některých práv, povinností a rad pro jednatele. Tyto informace by měly sloužit hlavně budoucím jednatelům pro představu, s čím se budou muset potýkat, co mohou využít a co by měli vědět. V tabulce č. 2 jsem shrnula důležité rozdílné a společné věci týkající se odměny jednatele, dle toho, zda postupuje dle mandátní smlouvy nebo smlouvy o výkonu funkce. Další vloženou přílohou je čestné prohlášení jednatele (příloha č. 4). Následující dvě přílohy pocházejí ze internetových stránek Českého statistického úřadu. Dle přílohy č. 5 je s. r. o. nejčastější právní formou společnosti v České republice, přičemž každoročně jejich počet narůstá. Tímto tedy musíme počítat s narůstajícím počtem jednatelů hledajících informace o tom, jak být dobrým jednatelem. Náš trh se problematikou jednatele příliš nezabývá, existuje jen několik odborných publikací, které jsou většinou ve formě elektronických publikacích, jenž si musíte předplatit za nemalé peníze. V příloze č. 6 přikládám údaje za rok 2005, kde je patrné, že pod zahraniční kontrolou se nachází skoro pětina všech společností s ručením omezeným na našem území. Dle mého názoru by zajímavým údajem, který však Český statistický úřad nezkoumá, bylo zjištění celkového počtu jednatelů působících na území České republiky a zjištění průměrného počtu jednatelů na společnost.
56
Jak již bylo zmíněno, cílem této práce bylo přiblížit problematiku jednatelské funkce. Shrnutí důležitých prvků obchodněprávního vztahu statutárního orgánu, by mělo být pomůckou jak pro budoucí jednatele, tak pro osoby zvažující přijetí této funkce v souvislosti s tím, co od nich bude vyžadováno. Je však třeba podotknout, že každá společnost s ručením omezeným má svá specifika a samotné nastudování, co od jednatele bude požadováno nestačí a je pro každou společnost odlišné. Přínosným se jeví např. zjištění situace společnosti. Věřím, že tato práce přispěje nejen jako teoretický výklad práva dle jednotlivých paragrafů, ale také jako pomoc začínajícím jednatelům, kteří se teprve v právu orientovat počínají.
16. Literatura
Monografie: 1. Bartošíková, M., Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva: právnické osoby jako podnikatelé, 5. vydání, Praha: C. H. Beck, 2005. 2. Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006. 3. Dvořák, T. Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, Praha: ASPI, 2005. 4. Eliáš, K. Společnost s ručením omezeným, 1. vydání, Praha: PROSPEKTUM, 1997. 5. Henych, V. Zákon o matrikách, jménu a příjmení s poznámkami a souvisejícími předpisy, 1. vydání, Praha: IFEC, 2002. 6. Janků, M. a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004. 7. Kobliha, I., Kalfus, J., Krofta, J., Kovařík, Z., Kozel, R., Pokorná, J., Svobodová, Y. Obchodní zákoník úplný text zákona s komentářem, Praha: LINDE, 2006. 8. Pokorná, J. Subjekty obchodního práva vybrané problémy, 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 1997.
57
9. Rada, I a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s., 2. vydání, Praha: LINDE, 2004. 10. Obchodní zákoník a související předpisy: podle stavu k 1. 2. 2007. Ostrava: Sagit, 2007. 11. Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 1. 9. 2006. Ostrava: Sagit, 2006. 12. Zákoník práce 2007: podle stavu k 12. 6. 2006. Ostrava: Sagit, 2006.
Internetové zdroje: 13. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ - zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (aktualizovaný k 1.1 2007) 14. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/ - zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (aktualizovaný k 1.1 2007) 15. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/nemocenske-pojisteni/ - zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (nabývá účinnosti 1.1. 2008) 16. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/ - zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (aktualizaci k 1.1. 2007) 17. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/ č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (aktualizace k 1.1. 2007) 18. http://www.czso.cz/ - Český statistický úřad 19. http://www.moravainvest.cz/ - OS MORAVAINVEST
58
-
zákon
17. Použité zkratky atd.
a tak dále
např.
například
popř.
popřípadě
resp.
respektive
Sb.
Sbírka zákonů
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
tj.
to je
tzn.
to znamená
ust.
ustanovení
KonZ
zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání
ObčZ
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
ObchZ
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
ZP
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
ŽZ
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
59
18. Přílohy Příloha č. 1................................mapa s pobočkami OS MORAVAINVEST Příloha č. 2................................smlouva o úpravě vztahů mezi společností a jednatelem Příloha č. 3................................pracovní smlouva na místo ředitele Příloha č. 4................................čestné prohlášení jednatele Příloha č. 5................................počet registrovaných právnických osob v České republice v letech 2000 - 2005 Příloha č. 6................................vybrané právnické osoby podle institucionálních sektorů k 31.12. 2005
60
Příloha č. 1
61
Příloha č. 2
62
63
64
Příloha č. 3
65
66
Příloha č. 4
67
Příloha č. 5 V této tabulce jsou uvedeny počty jednotlivých právních forem za roky 20002005. Lze si všimnout neustále narůstajícího počtu s. r. o.
2000 Právní forma
absolutně
2003 %
Number Registrované právnické osoby celkem 370 601
absolutně
2004 %
Number
100,0
443 176
absolutně
2005 %
Number
100,0
466 317
absolutně
Legal form %
Number
100,0
493 256
100,0
Registered legal persons, total
52,0
Business companies and partnerships, total
v tom:
obchodní společnosti celkem 204 075 z toho: veřejné obchodní společnosti 7 489 společnosti s ručením omezeným 181 819 akciové společnosti 14 092 státní podniky 1 117
55,1
232 204
52,4
244 537
52,4
256 657
2,0
7 846
1,8
7 794
1,7
7 754
1,6
49,1
207 755
46,9
219 648
47,1
231 169
46,9
3,8
15 903
3,6
16 403
3,5
17 031
3,5
0,3
899
0,2
803
0,2
746
0,2
General commercial partnerships Limited liability companies Joint-stock companies State-owned enterprises
družstva
11 007
3,0
13 078
3,0
13 334
2,9
13 839
2,8
Cooperatives
nadace organizační složky státu
5 360
1,4
2 519
0,6
2 509
0,5
2 541
0,5
1)
1)
369
0,1
377
0,1
369
0,1
Foundations Budgetary organizations Semibudgetary organizations Schools, school and health
příspěvkové organizace školy, školská zařízení, zdravotnická zařízení sdružení fyzických osob, sdružení právnických osob ostatní
857
0,2
3 100
0,8
12 599
2,8
11 724
2,5
11 502
2,3
5 521
1,5
189
0,0
139
0,0
141
0,0
80 450
21,7
93 478
21,1
96 558
20,7
99 253
20,1
59 114
16,0
87 841
19,8
96 336
20,7
108 208
21,9
1)
establishments Associations of natural persons, associations of legal persons Other
1)
rozpočtové organizace
organizations
Zdroj: http://www.czso.cz/ - Český statistický úřad
68
Budgetary
Příloha č. 6 V následující tabulce je vyčíslen počet s. r. o. pod zahraniční kontrolou.
z toho
Celkem Právní forma
z toho veřejné podniky soukromé podniky zahraniční a korporace a korporace kontrolou
pod
Public enterprises Private enterprises incl.: Foreign and corporations and corporations controlled
Legal form
Total absolutně
absolutně
%
Number Právnické celkem z
%
Number
absolutně
%
Number
osoby 493 256
toho obchodní společnosti celkem 256 657
2 411
100,0
340 800
100,0
123 997
100,0
990
41,1
255 661
75,0
53 725
43,3
Legal persons, total Business companies and partnerships, total
General commercial partnerships
v tom: veřejné obchodní společnosti 7 754
-
-
7 754
2,3
852
0,7
společnosti s ručením omezeným 231 169
654
27,1
230 512
67,6
51 223
41,3
17 031
336
13,9
16 692
4,9
1 405
1,1
703
-
-
703
0,2
245
0,2
akciové společnosti komanditní společnosti
Zdroj: http://www.czso.cz/ - Český statistický úřad
69
Limited liability companies Joint-stock companies Limited partnerships
