Jednatel společnosti s ručením omezeným

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Jednatel společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Autor:

Marcel Hrabě Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Petr Dobiáš Ph.D.

Duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Františkových Lázních, dne 15. 4. 2015

Marcel Hrabě

Poděkování Na tomto místě bych velmi rád poděkoval vedoucímu práce JUDr. Petrovi Dobiášovi Ph. D. za odborné vedení a podnětné komentáře k mé bakalářské práci.

Anotace: Předmětem bakalářské práce je analýza postavení jednatele společnosti s ručením omezeným v současné právní úpravě a zároveň práce upozorňuje na odlišnosti postavení jednatele společnosti s ručením omezeným v předchozí právní úpravě. První část bakalářské práce je vstupem do vlastní problematiky postavení jednatele společnosti s ručením omezeným, s vymezením základních pojmů. Hlavní část bakalářské práce se snaţí logicky rozčlenit výklad zpracovaného tématu a přináší odborné diskuse k daným tématům. V závěru práce jsem přiloţil vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele v základní verzi.

Klíčová slova: Společnost s ručením omezeným, vklad do společnosti, základní kapitál, podíl, společenská smlouva, orgány společnosti s ručením omezeným, valná hromada, statutární orgán společnosti, dozorčí rada

Annotation: The subject of the Bachelor thesis is the analysis of the position of the Secretary of the company with limited liability in the current legislation and at the same time work draws attention to the differences in the position of the Secretary of the company with limited liability in the previous legislation. The first part of the thesis is the introduction to the fundamental issue the position of the manager of the company with limited liability, the definition of the basic concepts. The main part of the Bachelor thesis is trying to logically structure the interpretation of the topic and brings professional discussion of the issues. The conclusion of the work also contains as an enclosure the model contract for performance of the functions of the Manager in the basic version. Key words: Limited liability company, contribution to society, capital, share, social contract, authorities limited liability company, general meeting, statutory bodies, the Supervisory Board

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Společnost s ručením omezeným ........................................................................................... 8 1.1. Základní prameny právní úpravy .................................................................................... 8 1.2. Vymezení pojmů ........................................................................................................... 10 1.3. Zásadní změny v právní úpravě od 1. ledna 2014 ......................................................... 17 2. Jednatel společnosti s ručním omezeným ............................................................................ 20 2.1. Vymezení pojmu ........................................................................................................... 20 2.2. Podmínky vzniku funkce jednatele společnosti ............................................................ 22 2.2.1. Předpoklady a překáţky pro výkon funkce jednatele............................................. 22 2.2.2. Vznik funkce jednatele ........................................................................................... 25 2.3. Zánik funkce jednatele společnosti ............................................................................... 29 2.4. Vztahy jednatele k ostatním orgánům společnosti ........................................................ 33 2.4.1. Vztahy jednatele k valné hromadě ......................................................................... 33 2.4.2. Vztahy jednatele k dozorčí radě ............................................................................. 37 2.5. Povinnosti jednatele společnosti ................................................................................... 39 2.5.1. Zastupování společnosti ......................................................................................... 39 2.5.2. Obchodní vedení společnosti ................................................................................. 40 2.6. Odpovědnost jednatele společnosti ............................................................................... 45 Závěr......................................................................................................................................... 49 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 51 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 53 Příloha ...................................................................................................................................... 54

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral analýzu právního postavení jednatele společnosti s ručením omezeným. Důvodem této mé volby je skutečnost, ţe v případě společnosti s ručením omezeným se jedná v České republice o nejrozšířenější formu obchodní korporace. Navíc korporátní právo je jednou z právních oblastí, která byla podstatně dotčena velkou rekodifikací soukromého práva, účinnou od 1. ledna 2014. Touto rekodifikací došlo k podstatným změnám v právní úpravě českého civilního práva a to tak, ţe přijetím nového občanského zákoníku (zákon č.89/2012 Sb.) došlo k vytvoření jednotného právního základu pro veškeré civilní soukromé právo s výjimkou práva pracovního a práva upravujícího registrované partnerství osob téhoţ pohlaví. Má bakalářská práce je převáţně teoretická, analytická, doplněná o některé poznatky z praxe. Za cíl jsem si vytknul zpracování zvoleného tématu tak, ţe vymezím základní pojmy a provedu detailní analýzu tématu v návaznosti na platnou právní úpravu. Jako metody zpracování mé práce budu pouţívat analýzu, deskripci a komparaci. Jak jsem jiţ uvedl, jedná se o právní oblast dotčenou změnami účinnými od 1. ledna 2014 a z toho důvodu provedu základní srovnání s předchozí „dosud vţitou“ právní úpravou. Zpracování daného tématu mě dovedlo k zamyšlení nad faktickým dopadem nové právní úpravy společnosti s ručením omezeným a to zejména práv, povinností a hlavně odpovědnosti jejích jednatelů. Mám především na mysli zrušení minimální výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným ve výši 200 000,-Kč s tím, ţe nyní postačí coby základní kapitál pouhá 1,-Kč. Je mi jasný úmysl zákonodárce odstranit z právního řádu ustanovení, které de facto neplnilo svůj původně předpokládaný garanční účel. Rovněţ chápu pozitivum v tom smyslu, ţe taková úprava můţe přispět k ekonomickému rozvoji tím, ţe dojde k zaloţení většího počtu obchodních korporací, které budou na trhu úspěšné. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2013 v České republice evidováno téměř 882 tisíc podnikatelů. Vzhledem k vládou avizovaným daňovým opatřením, týkajících se ţivnostníků je namístě předpokládat, ţe mnozí z nich nejen z daňových důvodů, ale i z důvodu „prestiţních“ upustí od podnikání na základě ţivnostenského oprávnění a zaloţí společnost s ručením omezeným. Nejsem si jist, ţe je právní vědomí v ţivnostenské sféře 6

natolik vyspělé, ţe si budoucí vlastníci takto „lehce“ zaloţených společností budou v počáteční fázi schopni uvědomit veškerá práva a povinnosti s fungováním společnosti spojená. V této souvislosti rovněţ nemohu nezmínit v České republice bohuţel dosti rozšířenou praxi, a to účelové zakládání společností s ručením omezeným, jejichţ smyslem je poslouţit k páchání trestné činnosti a to zejména majetkové. V této souvislosti je moţné rovněţ předpokládat, ţe dojde k zakládání společností s ručením omezeným ve větší míře neţ tomu tak bylo doposud. Domnívám se, ţe kdyţ dojde z výše uvedených důvodů k masivnímu zakládání nových společností s ručením omezeným, můţeme očekávat, ţe posléze úměrně vzroste počet insolvenčních řízení. Pokud tomu tak nebude, bude to podle mého názoru znamenat, ţe podnikatelská „gramotnost“ v České republice doznala jistého vývoje a osoby, které jiţ podnikají nebo hodlají podnikat, k podnikatelské činnosti přistupují poučeněji a zodpovědněji a rovněţ činnost státních orgánů, vyvíjená k potírání majetkové trestné činnosti se jeví jako účinná.

7

1. Společnost s ručením omezeným V této části své práce se budu věnovat společnosti s ručením omezeným, zejména co se současné právní úpravy týká, ale i historickým souvislostem. Rovněţ připomenu zásadní změny v souvislosti s rekodifikací soukromého práva s účinností od 1. ledna 2014. Nebudu provádět detailní analýzu, tomuto právnímu institutu se budu věnovat pouze v takovém rozsahu, aby poslouţil jako základ pro zpracování hlavního tématu mé práce.

1.1. Základní prameny právní úpravy S účinností od 1. ledna 2014 došlo v českém právním řádu k rekodifikaci soukromého práva. Základem této rekodifikace je přijetí nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Tento zákon obsahuje veškerou právní úpravu soukromého práva s výjimkou práva, které upravuje pracovněprávní vztahy a práva upravujícího

registrované

partnerství

osob

téhoţ

pohlaví.

Nahrazuje

zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na NOZ navazuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích – dále jen ZOK). V rámci zmíněné rekodifikace došlo ke zrušení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen OBZ), který byl do té doby základem právní úpravy obchodního práva v ČR. Pro právní úpravu soukromoprávních a procesních vztahů s mezinárodním prvkem byl přijat zákon č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém. Za pramen právní úpravy obchodních vztahů musíme povaţovat rovněţ zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen rejstříkový zákon). Co se týká nového pojetí úpravy obchodního práva, podle důvodové zprávy k ZOK byl záměr zákonodárce takový, aby NOZ vycházel kromě jiného z jednoty soukromého práva, s co moţná největší univerzálností NOZ. Z toho, ale i z povahy soukromého práva plyne, ţe obchodní právo je moţnou dílčí disciplinou práva soukromého. Nová právní úprava vychází z principielního výsostného postavení NOZ. Jejím záměrem bylo zamezit duplicitě institutů občanského a obchodního práva v českém právním řádu, ledaţe by její potřeba plynula z principu speciality ZOK. Cílem bylo v souzvuku práva občanského a obchodního vytvořit koherentní a harmonickou úpravu soukromého práva. ZOK se navíc věnuje pouze právní

8

úpravě obchodních korporací, tudíţ z uţšího pohledu ne právu obchodnímu jako celku, ale jen právu korporátnímu. Za korporátní právo povaţujeme právo obchodních korporací. ZOK je koncipován tak, aby byla zachována ústavní zásada „co není zakázáno, je dovoleno“, aby byl zachován princip smluvní svobody a rovnosti stran a rovněţ princip ochrany účastníka právních vztahů „se slabším postavením“ (za takového účastníka je povaţován zejména pravidelně nepodnikající subjekt).1 Jak jiţ bylo zmíněno výše, současná právní úprava obchodního práva je v našem právním řádu koncipována tak, ţe základem právní úpravy je NOZ. Ten obecně upravuje především: právní úpravu právnických osob, jejich ustavení a vznik, název, sídlo, přemístění sídla, účel právnických osob, veřejnou prospěšnost, orgány právnické osoby, jednání za právnickou osobu, jejich zrušení, přeměnu, zánik a likvidaci právnické osoby.2 vymezení pojmu péče řádného hospodáře3 základní obecnou právní úpravu korporací4 vymezení pojmu podnikatel5 vymezení pojmu obchodní firmy6 právní úpravu prokury7 závazkové právo8 V NOZ jsou rovněţ upraveny právní instituty, které byly před rekodifikací předmětem právní úpravy zvláštních právních předpisů, např. úprava cenných papírů, kterou upravoval zákon č.591/1992 Sb.,o cenných papírech.

1

Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – , tisk 363/0, www.psp.cz. 2 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, §118 209. 3 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, §159. 4 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, §210 213. 5 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, §420 422. 6 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, §423 428. 7 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, §450 456. 8 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1.1.2014, roč. 2012, část čtvrtá.

9

1.2. Vymezení pojmů Společnost s ručením omezeným Základní pojmové vymezení společnosti s ručením omezeným obsahuje § 1 odst. 1 ZOK, podle kterého jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti (dále jen společnost) a druţstva. ZOK v § 1 odst. 2 dále rozlišuje společnosti na osobní společnosti, kterými jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a kapitálové společnosti, kterými jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. U osobních společností je charakteristickým prvkem předpokládaná osobní angaţovanost společníků na chodu společnosti, u kapitálových společností je podstatným znakem vkladová povinnost společníků. V ZOK další podrobnější definici pojmů korporace nebo společnost nenalezneme. Přesnější pojmové vymezení tak musíme dovodit z právní úpravy obsaţené v NOZ o právnických osobách. Ten povaţuje za právnickou osobu právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. 9Tuto obecnou úpravu právnických osob ve vztahu k obchodním společnostem doplňují ustanovení NOZ o korporacích. Korporace je v NOZ pojmově vymezena jako právnická osoba, kterou vytváří společenství osob. Zároveň je zde pojednáno o právnické osobě, která je tvořena jediným členem a to v tom smyslu, ţe se i na ni pohlíţí jako na korporaci. Korporace tudíţ můţe mít i jen jediného člena, jestliţe to zákon připouští (jedná se o tzv. unipersonalitu u obchodních korporací).10 NOZ v rámci obecné úpravy korporací dále upravuje zásady chování člena korporace vůči vlastní korporaci (měl by se chovat čestně a zachovávat vnitřní řád), jakoţ i principy chování korporace vůči vlastnímu členovi (nesmí jej zvýhodňovat ani znevýhodňovat a má povinnost šetřit jeho členská práva a oprávněné zájmy). NOZ rovněţ upravuje moţnost rozhodnutí soudu, ţe nebude přihlíţeno k hlasu člena korporace v tom konkrétním případě, kdy se prokáţe, ţe tento zneuţil hlasovací právo k újmě korporace jako celku.11 Součástí právní úpravy v NOZ je rovněţ otázka náhrad tzv. reflexní škody.12 Vzhledem k výše uvedenému můţeme společnost s ručením omezením základně pojmově vymezit jako osobu právnickou s právní subjektivitou, jeţ je obchodní kapitálovou korporací. V ZOK je společnost s ručením omezeným dále vymezena tak, ţe je to společnost, za jejíţ 9

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. §118. 10 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. §210 - 211. 11 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. §212. 12 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. §213.

10

1. 1. 2014, roč. 2012, 1. 1. 2014, roč. 2012, 1. 1. 2014, roč. 2012, 1. 1. 2014, roč. 2012,

dluhy ručí společníci společně a nerozdílně a to do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.13 „Společnost s ručením omezeným může být založena za účelem podnikání, ale též za účelem jiným. Bez ohledu na konkrétní účel jejího založení je společnost s ručením omezeným v souladu s ustanovením § 421 odst. 1 NOZ, jakožto právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, považována za podnikatele. Právní nauka v tomto ohledu často výstižně užívá označení „podnikatel podle formy“. Stejný závěr samozřejmě neplatí pro její společníky, kteří nemohou být považováni za podnikatele pouze z důvodu své účasti na činnosti v obchodní společnosti. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že i užití formy společnosti s ručením omezeným má své meze a není možné ji využít pro provozování veškerých činností. Forma společnosti s ručením omezeným je například zákonem naprosto vyloučena ve vztahu k provozování bank, pojišťoven a zajišťoven“14

Vkladem do společnosti s ručením omezeným podle úpravy obsaţené v ZOK15 rozumíme peněţité vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti, kterou se společník (neboli vkladatel) zavazuje do společnosti vloţit. Vkladem mohou být peněţní prostředky nebo nepeněţitý vklad jako soubor penězi ocenitelných hodnot. Základní kapitál je podle § 30 ZOK souhrn všech vkladů obchodní korporace. Je třeba jej vnímat jako souhrn peněţních hodnot předmětů všech vkladů Podíl je v souladu s § 31 ZOK „vyjádřením“ účasti společníka v obchodní korporaci. Podíl je ve svém obsahu souhrnem práv i povinností společníka k obchodní korporaci. Vedle podílu společníka v obchodní korporaci rozlišujeme ještě podíl na zisku, podíl vypořádací a podíl na likvidačním zůstatku. Podíl je věcí v právním smyslu a to věcí nehmotnou. Podle ZOK16 velikost podílu kaţdého jednotlivého společníka je určena poměrem jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu (není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak).

13

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §132. 14 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str.177. 15 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §15. 16 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §133.

11

„Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta“17 ZOK18 připouští, aby společnost s ručením omezeným vydávala různé druhy podílů (je-li to obsaţeno ve společenské smlouvě). Druhy podílů zákon dále blíţe nespecifikuje, vymezuje však pojem základní podíl, coţ je podíl, se kterým nejsou spojena ţádná zvláštní práva a povinnosti. Jak jsem jiţ uvedl výše, podíl je věcí a je za zákonem stanovených podmínek převoditelný. Co se týká formy smlouvy o převodu obchodního podílu, zákon ji nijak neupravuje. „Zákon předpokládá doručení smlouvy o převodu podílu, tedy pro zajištění účinků vůči společnosti předpokládá její písemnou formu. Vzhledem k této dikci lze předpokládat, že i kdyby strany plnily ze smlouvy, která formu nemá, tedy by fakticky tuto vadu zhojily podle § 582 odst. 2 NOZ, převod bude platný, ale nikdy nebude vůči společnosti účinný. Lze tak dovodit, že písemná forma sama o sobě není podmínkou platnosti převodu a může vyvolat interpartes účinky, ale společnosti musí být následně smlouva doručena v písemné formě a s úředně ověřenými podpisy, jinak převod vůči ní nenabude účinnosti. Druhou výkladovou variantou je chápat smlouvu o převodu podílu jako jednání podléhající § 6 odst. 1, tedy vyžadovat písemnou formu a úředně ověřené podpisy, a to pod sankcí neplatnosti. I zde je třeba vyčkat na rozhodnutí judikatury. Společnost následně zajistí aktualizaci seznamu společníků a zápisu v obchodním rejstříku.“19 Společenská smlouva je zakladatelským dokumentem kaţdé obchodní korporace. Pokud společnost zakládá jediný zakladatel, je tímto zakladatelským dokumentem podpis zakladatelské listiny. U kapitálových obchodních společností, akciové společnosti a 17

HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str.180. 18 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, § 135. 19 ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B. ; CILEČEK, F. ; KUHN, P.; ŠUK, P.:. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2013, ISBN 978-80-7400-480-3, str. 402.

12

společnosti s ručením omezeným je zákonem předepsaná forma výše uvedených zakladatelských dokumentů a to je forma notářského zápisu.20 V této souvislosti povaţuji za nutné vymezit pojem tzv. „předběţné společnosti“. Jedná se o stádium vývoje společnosti v období od jejího zaloţení (pořízení zakladatelského dokumentu) do jejího vzniku (zápisem do obchodního rejstříku). Úprava „předběţné společnosti“ je v současné době zakotvena v NOZ,

21

a předmětem této právní úpravy je, ţe za právnickou

osobu je moţné jednat jejím jménem jiţ před jejím vznikem. Kdo za ni jedná, je z takového jednání zavázán a oprávněn, pokud právnická osoba v tříměsíční lhůtě od svého zaloţení účinky tohoto jednání na sebe nepřevezme. Na tomto místě se pro úplnost ještě stručně zmíním o zákonných náleţitostech společenské smlouvy, kterými jsou podle NOZ název právnické osoby, její sídlo, předmět činnosti, jaká má společnost statutární orgán a způsob jeho vytváření a určení prvních členů statutárních orgánů.22 Podle ZOK společenská smlouva musí obsahovat firmu společnosti, předmět podnikání nebo činnosti, určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, určení druhu podílu kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje – li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, výše vkladu nebo vkladů připadající na podíl nebo podíly, výši základního kapitálu, počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.23 Výše uvedené náleţitosti musí společenská smlouva obsahovat vţdy. ZOK však upravuje další náleţitosti, které musí společenská smlouva obsahovat při zaloţení společnosti, po vzniku společnosti však mohou být ze společenské smlouvy jako nepotřebné vypuštěny. Jsou to vkladová povinnost zakladatelů a lhůta pro její splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou, určení správce vkladů a u nepeněţitého vkladu jeho popis, ocenění, částka kterou se započítává na emisní kurs a určení znalce, který ocenění nepeněţitého vkladu provede.24 Kromě výše zmíněných obligatorních náleţitostí společenské smlouvy zákon připouští nebo aspoň nevylučuje další fakultativní náleţitosti, které mohou poměry ve

20

§Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §6 a §776. 21 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §127. 22 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §123, §132, §423, §136, §429. 23 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §146. 24 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §146.

13

společnosti upravit. Je to například připuštění různých druhů podílů, určení přídělu do rezervního fondu společnosti, vydání kmenových listů aj. Orgány společnosti s ručením omezeným jsou obligatorně valná hromada, jakoţto nejvyšší orgán společnosti, jejímţ prostřednictvím vykonávají společníci své právo podílet se na řízení společnosti

25

a jednatel (jednatelé), jakoţto statutární orgán společnosti.26

Fakultativním orgánem společnosti je dozorčí rada.27 Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale nenáleţí jí běţné vedení společnosti, které je vyhrazeno jednatelům společnosti. Do její působnosti patří například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.28 Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. „Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta“29

25

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §167. 26 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §194. 27 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §201. 28 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §168. 29 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str.180.

14

Valná hromada se musí konat nejméně jednou za účetní období, není-li společenskou smlouvou upravena vyšší frekvence svolání valné hromady. Účetním obdobím je zpravidla 12 po sobě jdoucích měsíců, účetní období se nejčastěji shoduje s kalendářním rokem. V případě, ţe se účetní období odlišuje od kalendářního roku, nazýváme účetní rok, hospodářským rokem. Termín a pořad valné hromady musí být oznámen společníkům nejméně 15 dnů předem, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení vlané hromady. V případě přítomnosti všech společníků na valné hromadě je moţné vzdát se práva na včasné svolání valné hromady - toto prohlášení musí být obsaţeno v zápise z valné hromady. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady. Zápis podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel. Zápis musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, místo a dobu konání valné hromady, jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování, K zápisu se přikládají návrhy a prohlášení, předloţená na valné hromadě k projednání a listina přítomných na valné hromadě. Ze zákonných důvodů musí být zápis pořízen ve formě veřejné listiny, tudíţ notářského zápisu. Jsou jimi např. změna společenské smlouvy, rozdělení a převod obchodního podílu, změna výše základního kapitálu, apod. V ostatních případech nemusí být o rozhodnutích valné hromady sepsán notářský zápis. Společnost s jediným společníkem nesvolává valnou hromadu, protoţe působnost valné hromady vykonává jediný společník. Neobsahuje-li společenská smlouva něco jiného, má kaţdý společník jeden hlas na kaţdou 1 Kč vkladu. Pro posouzení, zda je valná hromada schopna se usnášet, není přihlíţeno k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Zákon uvádí, ţe valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Je však moţné, ţe společenská smlouva určí něco jiného. V zákonem určených případech se vyţaduje souhlas alespoň dvoutřetinové (kvalifikované) většiny hlasů všech společníků, např.: k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí, jehoţ důsledkem se mění společenská smlouva, 15

k rozhodnutí o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, a k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.

Výše bylo zmíněno, ţe se nepřihlíţí ke společníkům, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Společníkem, který nevykonává hlasovací právo, můţe být ten, o jehoţ nepeněţitém vkladu valná hromada rozhoduje, dále pak, rozhoduje-li valná hromada o jeho vyloučení či o podání návrhu na jeho vyloučení soudem. Další situace, kdy společník nevykonává hlasovací právo, můţe nastat, jestliţe valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níţ jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Více jednatelů tvoří kolektivní orgán, jestliţe tak určí společenská smlouva. Jednatelem můţe být společník, ale i jakákoliv jiná fyzická, k výkonu funkce způsobilá osoba, kterou jmenovala jednatelem valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. Z důvodu, ţe je postavení jednatele společnosti s ručením omezeným hlavním tématem mé práce, na tomto místě se jím jiţ nebudu zabývat. Dozorčí rada je kontrolní orgán společnosti s ručením omezeným. Dozorčí rada je orgánem fakultativním. Je zřizována pouze za předpokladu, ţe je to upraveno ve společenské smlouvě. Povinnost zřízení dozorčí rady můţe určit i zvláštní právní předpis. V praxi je dozorčí rada u společností s ručením omezeným zřizována pouze výjimečně. Funkce člena dozorčí rady není slučitelná s funkcemi, které podle zápisu v obchodním rejstříku umoţňují jednat za společnost. To platí především pro jednatele,30 ale bude se to bezpochyby týkat i prokuristy. Zákon podrobněji dozorčí radu nijak neupravuje. Neurčuje počet jejich členů, ani délku jejich funkčního období. Lze předpokládat, ţe se bude jednat o kolektivní orgán, který bude rozhodovat hlasováním. Dozorčí radu však můţe tvořit pouze jeden člen. Zákon ani 30

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §201.

16

nevylučuje, aby členem dozorčí rady byla i jiná právnická osoba. Funkce člena dozorčí rady můţe vzniknout i na základě právního nástupnictví nebo jmenováním soudem, pokud to navrhne osoba, která na tom osvědčí právní zájem.31 Konkrétní podobu dozorčí rady a její kompetence u dané konkrétní společnosti musí určit společenská smlouva. Zákon stanoví působnost dozorčí rady, ale dá se říci, ţe je to působnost minimální. Rozšíření působnosti dozorčí rady zůstává opět na kolektivní smlouvě. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada společnosti, není- li ve společenské smlouvě nebo zákonným předpisem stanoveno jinak. Podle zákonné úpravy obsaţené v § 201 odst. 2 ZOK dozorčí rada: dohlíţí na činnost jednatelů nahlíţí do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsaţené údaje podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě podává ţalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Některé další kompetence dozorčí rady vyplývají z dalších ustanovení ZOK při úpravě konkrétních právních institutů. Jako příklad je moţno uvést postavení dozorčí rady při tzv. informační povinnosti o střetu zájmu člena orgánu společnosti. Ze zákona vyplývá, ţe dozorčí rada pokud je zřízena, informace o střetu zájmu získává. Výše zmíněným orgánům společnosti budu věnovat pozornost v části práce, která bude analyzovat především hlavní téma, jednatel společnosti s ručením omezeným.

1.3. Zásadní změny v právní úpravě od 1. ledna 2014 Jak jsem jiţ uvedl, výše v souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo k podstatným změnám v úpravě obchodních vztahů oproti dřívější „jiţ vţité“ právní úpravě a z toho důvodu se domnívám, ţe alespoň základní srovnání právní úpravy podle NOZ a ZOK s předchozí právní úpravou, obsaţenou zejména v OBZ má v mé práci opodstatnění. Neţ přistoupím k vlastnímu srovnání, chtěl bych zdůraznit, ţe přestoţe byl OBZ k dni 31. prosinci 2013 zrušen, některé právní vztahy obchodních korporací se jím mohou řídit i nadále. 31

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §201.

17

Půjde o případy, kdy obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností ZOK, jsou ustanovení, která nejsou v rozporu s kogentními pravidly ZOK zůstávají nadále v platnosti, přičemţ jejich součástí jsou nadále ta pravidla, které do účinnosti ZOK upravoval OBZ.32 Jinak platí, ţe společnosti měly povinnost do 30. června 2014 (6 měsíců ode dne účinnosti ZOK) přizpůsobit společenské smlouvy kogentním (donucujícím) ustanovením ZOK a doručit je do sbírky listin.33 Ujednání ve společenských smlouvách, která byla v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK zanikla ex lege ke dni účinnosti ZOK. Pokud obchodní korporace své společenské smlouvy neupravily a neučiní tak ani na vyzvání rejstříkového soudu, můţe dát rejstříkový soud nebo jiná osoba, která na tom osvědčí právní zájem soudu návrh na zrušení obchodní korporace. Soud pak obchodní korporaci zruší a zároveň nařídí její likvidaci. Bude zajímavé sledovat, kolik společností bude takto zrušeno. Domnívám se, ţe se bude jednat zejména o společnosti nečinné, které byly mnohdy zaloţeny účelově a to nezřídka k páchání trestné činnosti (nad touto skutečností jsem se zamýšlel v úvodní části). Odstupem času tak získáme snad i statistický údaj, o jaké mnoţství takových společností se jedná. Základní vymezení společnosti s ručením omezeným je podle úpravy dle OBZ i ZOK v podstatě totoţné. Zásadní rozdíl spatřuji ve skutečnosti, ţe podle nové právní úpravy je dána společníkům daleko větší dispoziční moţnost upravit si poměry ve společnosti ve společenské smlouvě. ZOK nepřejímá z dosavadní právní úpravy některá významná omezení, jako například: omezení, která souvisejí s nakládáním s majetkem společnosti tzv. zákaz řetězení (společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemohla být zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným) dosavadní právní úprava limitovala počet společností s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem na 3 společnosti (ZOK nemá limit) ZOK ruší limitní počet maximálně 50 společníků společnost s ručením omezeným nemusí podle ZOK povinně vytvářet rezervní fond

32

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §777. 33 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §777.

18

nepeněţitý vklad do společnosti jiţ nemusí být pro společnost ekonomicky vyuţitelný (ocení ho znalec, určený při zaloţení zakladateli, případně jednatel) Co se týká základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, tak podle současné právní úpravy platí, ţe jeho minimální výše není upravena (dovozujeme ji pouze z minimální výše vkladu společníka, coţ je 1 Kč). OBZ stanovil minimální výši vkladu kaţdého společníka na 20 000 Kč a minimální výši základního kapitálu na 200 000 Kč. Ohledně podílu vidím zásadní změnu v úpravě podle NOZ, která jej povaţuje z právního hlediska za věc (bude podléhat i případnému vydrţení). Podle ZOK můţe na rozdíl od dosavadní úpravy jeden společník vlastnit více podílů a zároveň rozlišujeme více druhů podílů (pokud je to umoţněno společenskou smlouvou). Převod podílu na společníka je podle ZOK ze zákona moţný bez souhlasu valné hromady (vyjádření tzv. principu otevřené společnosti). Na rozdíl od úpravy v OBZ je v současnosti moţné poskytování zálohy na podíl na zisku. V právní úpravě orgánů společnosti s ručením omezením bych chtěl uvést moţnost úpravy ve společenské smlouvě, na základě které by mohlo probíhat hlasování na valné hromadě s vyuţitím technických prostředků34 a moţnost vytvoření tzv. jednatelství, coţ je kolektivní statutární orgán tvořený více jednateli.

34

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §167.

19

2. Jednatel společnosti s ručním omezeným V této části mé práce se budu věnovat jejímu hlavnímu tématu, to znamená analýza a deskripce právní úpravy a postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Svou pozornost zaměřím především na změny, které přinesla současná právní úprava podle ZOK oproti předchozí právní úpravě, obsaţené zejména v OBZ. Práci rovněţ doplním o související judikaturu. Zákon umoţňuje, aby společnost s ručením omezeným měla jednoho jednatele, více jednatelů nebo více jednatelů, kteří tvoří kolektivní orgán. V případě, ţe následně v textu mé práce pouţiji při výkladu tématu pouze pojem jednatel bez dalšího, budu tím mít na mysli i více jednatelů nebo více jednatelů, tvořících kolektivní orgán.

2.1. Vymezení pojmu Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Co se týká právní úpravy jednatele společnosti s ručením omezeným, tak musíme rozlišovat mezi obecnou právní úpravou a právní úpravou speciální. Obecná právní úprava je obsaţena v příslušných ustanoveních NOZ, která se týkají právní úpravy orgánů právnických osob.35 Z této právní úpravy dovozujeme, jakým způsobem je určován jednatel, kdo můţe být jednatelem, obecnou způsobilost pro funkci jednatele, způsob rozhodování v případě, ţe je více jednatelů, způsob výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným aj. Dále je v NOZ obecně upraveno, jakým způsobem jednatel za společnost s ručením omezeným jedná a působnost jednatele.36 ZOK obsahuje ohledně jednatele společnosti s ručením omezeným ve vztahu k úpravě podle NOZ právní úpravu speciální,37 která na tuto právní úpravu navazuje a dále ji specifikuje. Pokud na právní úpravu jednatele společnosti s ručením omezeným pohlíţíme v obecné rovině, současná právní úprava od předcházející právní úpravy se liší minimálně. Jednatelem společnosti s ručením omezeným můţe být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Právnickou osobu, která je jednatelem společnosti s ručením omezeným zastupuje 35

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §151. 36 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §161. 37 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §194 - 199.

20

ze zákona její statutární orgán nebo pověřený člen statutárního orgánu, pokud se jedná o právnickou osobu s kolektivním statutárním orgánem. Právnická osoba, která vykonává funkci jednatele ve společnosti s ručením omezeným, můţe zmocnit fyzickou osobu, aby ji ve funkci jednatele zastupovala. Podle právní úpravy obsaţené v ZOK38 statutární orgán společnosti s ručením omezeným můţe tvořit: jeden jednatel více jednatelů více jednatelů tvořících kolektivní orgán, tzv. jednatelstvo (musí to být zakotveno v zakladatelském jednání, ve společenské smlouvě, případně v zakladatelské listině) Co se týká vzájemného postavení jednatelů a jejich pravomocí platí, ţe jestliţe má společnost více jednatelů, je statutárním orgánem kaţdý z nich. V případě, ţe statutární orgán tvoří více jednatelů jako kolektivní orgán (jednatelstvo) na základě úpravy v zakladatelském jednání, pak tento kolektivní orgán rozhoduje ve sboru.39 Pokud společenská smlouva nebo zakladatelská listina nestanoví jiný způsob, kaţdý jednatel má jeden hlas. Kolektivní orgán volí svého předsedu, jehoţ hlas je v případě rovnosti hlasu rozhodující.40 Jednatelstvo je schopno se usnášet, je- li přítomna (nebo jinak účastna) většina členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných jednatelů. O průběhu jednání jednatelů ve sboru se pořídí zápis. Takový zápis obsahuje: předmět rozhodnutí vyjmenování jednatelů, kteří se zdrţeli hlasování nebo hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím podpis předsedajícího a zapisovatele v příloze seznam přítomných nebo jinak účastných jednatelů Výše uvedený postup se nepouţije, jestliţe je zakladatelským jednáním, případně téţ ve smlouvě o výkonu funkce jednatele určeno, ţe působnost jednotlivých jednatelů je rozdělena podle oborů. V takovém případě kaţdý jednatel rozhoduje v záleţitostech podle svého oboru a 38

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §194. 39

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §156. 40 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §44.

21

ostatní jednatelé mají povinnost dohlíţet, jak jsou náleţitosti společnosti, spravované jinými jednateli i v jiných oborech spravovány.41 OBZ problematiku více jednatelů jako kolektivního orgánu nijak neupravoval, měla- li společnost více jednatelů, byl kaţdý z nich statutárním orgánem, pokud společenská smlouva neupravovala jinak. Odpovědnost kaţdého z jednatelů, kteří tvoří kolektivní orgán vůči společnosti za způsobenou újmu, zůstává zachována. Podstatný rozdíl mezi statutárním orgánem, který tvoří více jednatelů a jednatelstvem je ve způsobu rozhodování. U společnosti s více jednateli je k přijetí rozhodnutí zapotřebí hlasů většiny jednatelů, u jednatelstva postačí nadpoloviční většina přítomných jednatelů. V praxi se můţeme setkat s pojmem „náhradní jednatel.“ Jde o náhradního člena kolektivního statutárního orgánu, pro podmínky společnosti s ručením omezeným tedy jednatelstva. Toho mohou zvolit ostatní členové jednatelstva, pokud počet jednatelů v mezidobí mezi jednotlivými zasedáními valné hromady poklesne (ne však pod jednu polovinu). Jeho funkce trvá do nejbliţšího zasedání valné hromady. Takový postup však musí být upraven ve společenské smlouvě. Zákon připouští i jiný způsob řešení situace, při které dojde k poklesu počtu jednatelů a to je společenskou smlouvou zakotvený systém náhradníků, kteří pak nastupují na uvolněná místa jednatelů podle předem určeného a ve společenské smlouvě zakotveného pořadí.

2.2. Podmínky vzniku funkce jednatele společnosti 2.2.1. Předpoklady a překážky pro výkon funkce jednatele Pro výkon funkce jednatele zákon upravuje určité podmínky a také překáţky, pro které je způsobilost konkrétní osoby být jednatelem vyloučena. Právní úpravu předpokladů pro výkon jednatelské funkce nalezneme jak v NOZ, tak v příslušných ustanoveních ZOK. Stručně můţeme tyto podmínky charakterizovat jako: svéprávnost42 bezúhonnost43 41

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §156. 42 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §152. 43

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §46.

22

neexistence překáţky ţivnosti44 a jiných zákonných překáţek Podmínka plné svéprávnosti platí i pro zástupce právnické osoby, která je jednatelem společnosti s ručením omezeným.45 Svéprávností pak rozumíme způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Ze splnění této základní podmínky zákon povoluje jednu výjimku, podpořenou zakotvením v zakladatelském jednání. Jednatel společnosti s ručením omezeným nemusí být plně svéprávný, kdyţ: je členem kolektivního orgánu, tudíţ jednatelstva (zde lze logicky předpokládat, ţe ostatní jednatelé nebo alespoň většina z nich bude plně svéprávná) jedná se o společnost, jejímţ hlavním účelem není podnikání, ale její činnost se týká osob nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností.46 Co se týká poţadavku bezúhonnosti, rozumí se tím bezúhonnost ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání.47 Bezúhonným je ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, který měl souvislost s podnikáním anebo předmětem podnikání společnosti s ručením omezeným, jejíţ se má stát jednatelem. Toto neplatí, pokud se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost se prokazuje předloţením výpisu z rejstříku trestů. Podle úpravy v NOZ48 je překáţkou pro výkon funkce jednatele osvědčení o úpadku osoby, která hodlá funkci jednatele vykonávat, pokud od skončení insolvenčního řízení neuplynuly alespoň tři roky. Tato překáţka však není absolutní. Pokud tuto skutečnost kandidát na jednatele oznámí tomu, kdo jej do funkce povolává, můţe (ale téţ nemusí) být do funkce jednatele zvolen. Informační povinnost o vlastním úpadku se vztahuje i na jednatele, kteří jiţ svou funkci vykonávají. 44

tamtéţ Česká republika. §152. 46 Česká republika. §152. 47 Česká republika. 1991, §6. 48 Česká republika. §153. 45

Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, Zákon č. 455/1991: Zákon o ţivnostenském podnikání. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012,

23

Jednatelem společnosti s ručením omezeným se nemůţe stát podle ZOK49 rovněţ osoba, u které nastaly skutečnosti, které jsou překáţkou provozování ţivnosti.50 Ţivnost nesmí vykonávat ten: na jehoţ majetek byl prohlášen konkurs (za splnění dalších zákonných předpokladů) u koho neuplynula doba tří let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, ţe majetek dluţníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení u koho neuplynula doba tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, ţe majetek dluţníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Tato překáţka rovněţ podléhá informační povinnosti, to znamená, ţe o její existenci musí kandidát na jednatele společnost s ručením omezeným informovat. Informační povinnosti kandidáta na funkci jednatele podléhá rovněţ skutečnost, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, kde působil v posledních třech letech jako člen jejího orgánu, bylo nebo je vedeno insolvenční řízení nebo řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce. Ohledně výše uvedených překáţek výkonu funkce jednatele platí, ţe rovněţ nejsou absolutní. Po splnění informační povinnosti záleţí zcela na společnosti, zda jednatele přes výše uvedené skutečnosti do funkce jmenuje, či nikoli. Odlišná situace nastává v případě vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce soudem.51 Tady půjde o absolutní překáţku pro výkon funkce jednatele a společnost ji nemůţe svou vůlí nijak změnit ani ji ignorovat. Z výkonu funkce jednatele jakékoliv obchodní korporace mohou být na základě rozhodnutí soudu, a to na dobu tří let od právní moci rozhodnutí o vyloučení, vyloučeny (diskvalifikovány): osoby, jejichţ výkon funkce s přihlédnutím ke všem okolnostem vedl k úpadku společnosti 49

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §46. 50 Česká republika. Zákon č. 455/1991: Zákon o ţivnostenském podnikání. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §8. 51 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §63 - 65.

24

osoby, které byly jednateli společnosti aţ po vyhlášení úpadku, ale výkon jejich funkce přispěl ke sníţení majetkové podstaty nebo k poškození věřitelů osoby, které ve funkci jednatele společnosti opakovaně a závaţně porušovaly pravidla péče řádného hospodáře, případně jinou péči. Jednatel, který přes tuto diskvalifikaci soudem svou funkci ve společnosti dále vykonává nebo přijme jinou funkci, na kterou se diskvalifikace vztahuje, ze zákona ručí za splnění všech závazků obchodní korporace, ve které funkci přes soudní vyloučení vykonával.52 Výše uvedená právní úprava je odlišná od předchozí právní úpravy podle OBZ, podle které prohlášení konkursu zakládalo překáţku ve výkonu funkce jednatele ex lege,53 a nebylo tudíţ potřeba k diskvalifikaci člena statutárního orgánu rozhodnutí soudu.

2.2.2. Vznik funkce jednatele U vzniku funkce jednatele je třeba rozlišovat, jestli se jedná o prvního jednatele při zaloţení společnosti s ručením omezeným nebo se jedná o vznik funkce jednatele u jiţ existující společnosti. První jednatel je určen zakladateli (zakladatelem) společnosti v zakladatelském jednání, tedy ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Kaţdý další jednatel je jmenován nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným a to je valná hromada. Funkce jednatele vzniká okamţikem jeho jmenování. „S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. Vzniku jeho funkce u jeho jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu“54

52

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §66. 53 Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §381. 54 RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str. 24.

25

Výkon funkce jednatele a především jeho vztah ke společnosti s ručením omezeným je upraven ve smlouvě o výkonu funkce. Obecný základ pro výkon funkce jednatele je upraven v NOZ v právní úpravě smlouvy o příkazu.55 Touto právní úpravou se bude primárně řídit vztah mezi jednatelem a společností v případě, ţe smlouva o výkonu funkce jednatele nebude uzavřena (její uzavření není ze zákona povinné). Speciální právní úpravu obsahuje ZOK, především v ustanoveních, týkajících se smlouvy o výkonu funkce jednatele.56 Předchozí právní úprava podle OBZ upravovala smlouvu o výkonu funkce jednatele pouze okrajově. Víceméně tato právní úprava odkazovala na jiný smluvní typ a to mandátní smlouvu.57 Současná právní úprava jiţ mandátní smlouvu neupravuje vůbec. Právní úprava podle ZOK upravuje smlouvu o výkonu funkce jednatele ve větším rozsahu. Zejména jí přisuzuje důleţitost ohledně ujednání o odměňování jednatelů. Jestliţe smlouva o výkonu funkce jednatele tato ujednání neobsahuje, nebo obsah takových ujednání je ze zákona neplatný, nebo není – li uzavřena vůbec, tak platí, ţe funkce bude jednatelem vykonávána bezplatně.58 Zákon pro případy neplatného ujednání odměňování ve smlouvě o výkonu funkce nebo neuzavření této smlouvy přiznává jednateli právo na odměnu v obvyklé výši. Půjde o případy, kdy: neplatnost smlouvy o výkonu funkce nebo ujednání o výši odměny bude z důvodu na straně společnosti smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena z důvodu na straně společnosti valná hromada společnosti smlouvu o výkonu funkce neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce jednatele společnosti Tato ujednání v ZOK jsou podle mého názoru rovněţ výrazem uplatnění jednoho ze základních principů rekodifikovaného soukromého práva, kterým je „ochrana slabších smluvních stran,“ kdyţ jednatel má bezesporu vůči společnosti s ručením omezeným postavení slabší smluvní strany.

55

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §2430. 56 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §59. 57 Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §66. 58 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §59.

26

Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným musí být uzavřena v písemné formě a musí být schválena valnou hromadou. To jsou dvě povinné náleţitosti smlouvy. Pro jednatele však v praxi bude podstatné ujednání o odměně a to z důvodu jiţ výše zmíněného a to je fakt, ţe jinak bude výkon jeho funkce ze zákona bezplatný. Ujednání o odměně jednatele pak ve smlouvě o výkonu funkce bude obsahovat:59 vymezení všech sloţek odměn jednatele (zejména musí být vymezeno a specifikováno případné věcné plnění, plnění ve formě úhrad do systému penzijního připojištění a jakékoli jiné formy plnění) určení výše odměny nebo stanovení způsobu jejího výpočtu a její podoby určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn určení pravidel pro výplatu případného podílu na zisku v případě, ţe je podle společenské smlouvy upravena moţnost poskytnout odměnu ve formě převodu účastnických cenných papírů (kmenového listu) jednateli nebo jemu blízké osobě, tak údaje o podmínkách poskytnutí takové odměny, jakoţ i údaje o jiných moţných výhodách. Smlouva o výkonu funkce můţe obsahovat další různá ujednání podle zásady „co není zakázáno je dovoleno.“ Pokud by smlouva obsahovala ujednání, která jsou v rozporu se zákonem, budou neplatná a nebude se k nim tudíţ přihlíţet. Není např. moţné sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele jakékoliv ujednání, které by nějakým způsobem omezovalo nebo dokonce vylučovalo jeho odpovědnost za škodu. Výše uvedená pravidla měla v souvislosti s úpravou přechodných ustanovení ZOK60 reálný dopad do praxe. Všechny smlouvy o výkonu funkce jednatelů společností s ručením omezeným musely být ve lhůtě do 30. června 2014 uvedeny do souladu se ZOK. V případě, ţe tak společnosti neučinily tak platí pravidlo, ţe ujednání, která jsou v rozporu se zákonem, budou neplatná a funkce jednatele se počínaje dnem 1. července 2014 stává bezplatnou.

59

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §60. 60 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §777.

27

Jednatel můţe být, byť na dočasnou dobu jmenován soudem.61 Půjde o případy, kdy funkce jednatele z různých příčin zanikla a valná hromada v zákonem stanovené jednoměsíční lhůtě nezvolila nového jednatele. Soud v takovém případě jmenuje jednatele na dobu, do kdy nebude řádně zvolen nový jednatel. Návrh soudu na jmenování jednatele můţe podat osoba, která na tom má právní zájem. V praxi se zřejmě bude nejčastěji jednat o společníka, likvidátora nebo insolvenčního správce. Na tomto místě bych chtěl zdůraznit podle mého názoru dosti podstatnou změnu mezi předchozí a současnou právní úpravou ohledně procesních náleţitostí. Zatímco v OBZ byla zakotvena i procesní pravidla (místní příslušnost soudů, vymezení účastníků takového řízení),62 podle současné právní úpravy došlo k oddělení hmotněprávní úpravy od úpravy procesní, která nadále podléhá právní úpravě, obsaţené v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.63 V souvislosti se s určením jednatele na základě soudního rozhodnutí se v praxi bude řešit otázka spojena s jeho odměňováním. Takto určený dočasný jednatel nebude mít se společností uzavřenu smlouvu o výkonu funkce, takţe výše jeho odměny nebude nijak sjednána a bude podle ZOK tedy bezplatná. Můţeme se bez příslušné judikatury pouze domnívat, ţe jednateli bude příslušet odměna v obvyklé výši podle § 59 odst. 4 ZOK, kdyţ poţadovat po jednateli určenému soudním rozhodnutím bezplatný výkon funkce, vzhledem k míře odpovědnosti s touto funkcí spojenou, by bylo zřejmě v rozporu s dobrými mravy. K tomuto přidávám následující komentář: „Podmínky smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním – vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak (tedy se výslovně nezakazuje využití jiného smluvního typu, vč. pracovněprávní smlouvy). Plnění, na které neplyne nárok ze zákona, vnitřního předpisu nebo smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem společnosti, družstva nebo osob, které schválily smlouvu o výkonu funkce – při absenci pravidel se sjednává smlouva bezplatná – toto řešení, které je odlišné od dosavadního je motivační – dává tak stranám výběr, aby si odměny sjednaly přesně a předem, čímž se zdůrazňuje tzv. reward strategy. Pokud jsou výkonem funkce společnost nebo družstvo

61

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §198. 62 Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §194. 63 Česká republika. Zákon č. 292/2013: Zákon o zvláštních řízeních soudních. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2013, §85.

28

poškozeny, plnění se neposkytne, ledaže by i přes to příslušný orgán nebo všichni společníci stanovili jinak.“64 Závěrem této podkapitoly se zmíním ještě o jednom poměrně hojně odborně i veřejně diskutovaném tématu, který s popisovanou problematikou nepřímo souvisí a to je otázka tzv. „souběhů“ (souběh funkce jednatele a pracovní smlouvy, na základě které je jednatel zároveň u stejné společnosti v pracovním poměru). Podle předchozí právní úpravy, byl po změně OBZ souběh těchto funkcí výslovně povolen,65 i kdyţ ani v minulosti nebyl nikdy souběh funkcí vysloveně zákonem zakázán. V praxi však souběh funkcí vylučovala příslušná judikatura. Přijetím ZOK, který takové souběhy opět neupravuje, znovu vyvstala otázka, zdali budou v praxi moţné nebo nikoli. Zaznamenal jsem na tuto otázku různé názory, podle nichţ je moţno předpokládat tyto moţnosti: souběhy budou zakázány na základě předchozí judikatury, kdyţ ZOK nenavázal na dřívější právní úpravu, která je výslovně povolovala budou povoleny v případě, ţe náplň práce na základě pracovní smlouvy mezi jednatelem a společností bude diametrálně odlišná od činností jednatele bude moţné i smlouvu o výkonu funkce jednatele podřídit pracovněprávním předpisům Jak se nazírání na souběhy po přijetí ZOK prakticky ustálí, ukáţe čas a následná judikatura.

2.3. Zánik funkce jednatele společnosti Podle současné zákonné úpravy můţeme rozlišit tři základní způsoby, kterými můţe dojít k zániku funkce jednatele, a to: na základě projevu vůle jednatele nebo společnosti s ručením omezeným z jiných zákonných důvodů na základě soudního rozhodnutí

64

HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 54. 65 Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §66d.

29

Nejčastějším způsobem zániku funkce jednatele v reálné praxi obchodních korporací bude zřejmě první uvedená skupina. Bude se jednat o projev vůle jednatele odstoupit z funkce (rezignaci) nebo projev vůle společnosti a v tom případě společnost jednatele z funkce odvolá. Svou rezignaci jednatel uskuteční tak, ţe ji oznámí valné hromadě.66 Funkce jednatele, jestliţe ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není ujednáno jinak, zanikne uplynutím jednoměsíční lhůty od doručení rezignace valné hromadě. Pokud se jedná o společnost s jediným společníkem, doručí jednatel rezignaci tomuto společníku. Společnost musí rezignaci jednatele vzít na vědomí a nemůţe ji ze své vůle ovlivnit. Současně platí, ţe jednatel okamţikem jejího doručení valné hromadě nebo jedinému společníku je touto rezignací vázán a nemůţe ji jiţ vzít zpět. Společnost a jednatel se však mohou dohodnout jinak. Zákon omezuje jednatele v podání rezignace jedinou podmínkou67 a to je, ţe jednatel nemůţe ze své funkce odstoupit v době, která je pro společnost nevhodná. Předchozí právní úprava toto omezení neupravovala a ani ZOK ji dále nespecifikuje. Je otázkou, jak se toto ustanovení bude aplikovat v praxi obchodních společností. Zřejmě bude na valné hromadě (jediném společníku), aby se dovolali neplatnosti rezignace u soudu a prokázali „nevhodnost“ doby pro odstoupení jednatele. V případě odstoupení jednatele:„jedná se o jednostranné právní jednání, které dále nemusí být schváleno žádným z orgánů obchodní korporace ani jinou pověřenou či zákonem určenou osobou. Odstoupením člena obchodní korporace z funkce jeho výkon funkce končí. Toto své rozhodnutí je však odstupující člen povinen obchodní korporaci oznámit. Zákon tedy členovi odstoupení z funkce pouze nepovoluje, stanoví také podmínky, za jakých tak může učinit. Specifikuje dobu, která by měla být pro obchodní korporaci nejméně zatěžující. Zakazuje členovi orgánu obchodní korporace odstoupit z funkce v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Z dikce zákona vyplývá, že by tedy odstoupením neměl člen orgánu působit společnosti potíže.“68 I kdyţ to zákon výslovně neupravuje, lze předpokládat, ţe jestliţe je pro smlouvu o výkonu funkce jednatele povinná písemná forma, i rezignace bude podávána písemně.

66

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §59. 67 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §59. 68 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9 str. 82.

30

Valná hromada nebo jediný společník můţe jednatele z funkce odvolat a to z jakéhokoliv důvodu. Funkce jednatele zaniká v takovém případě okamţikem přijetí rozhodnutí valné hromady o odvolání jednatele z funkce. Z důvodu, ţe ohledně okamţiku zániku funkce jednatele byly pochybnosti, zařazuji do své práce citaci judikátu, který tuto problematiku vysvětluje. „Usnesení valné hromady je jinou právní skutečností, v jejímž důsledku pravidelně dochází ke vzniku, změně či zániku práv a povinností. Tak i rozhodnutí o odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným má (a vždy mělo) konstitutivní účinky. Neodloží-li proto valná hromada výslovně účinnost svého rozhodnutí, nabývá její rozhodnutí účinků zásadně dnem, kdy bylo přijato. Ani to, že odvolanému jednateli - do doby než se dozvěděl nebo mohl dozvědět o svém odvolání z funkce - nelze vytýkat, že jednal jako statutární orgán společnosti (neboť nevěděl, že jím již není), pak nic nemění na tom, že funkce jednatele zaniká dnem, kdy valná hromada společnosti rozhodla o jeho odvolání z funkce, případně pozdějším dnem v usnesení valné hromady určeným (nikoliv až okamžikem, kdy se jednatel o svém odvolání z funkce dozví). Závěr odvolacího soudu, podle něhož ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. o přiměřeném použití mandátní smlouvy nelze na otázku účinků odvolání jednatele společnosti s ručením omezeným z funkce použít, je proto správný.“69 Za jiné zákonné důvody zániku funkce jednatele je moţné povaţovat: smrt jednatele ztrátu způsobilosti být jednatelem (svéprávnost, bezúhonnost) zánik společnosti s ručením omezeným zánik právnické osoby, která je jednatelem společnosti s ručením omezeným Pokud zanikne funkce jednatel jeho smrtí, můţe mít společnost v praxi potíţe ohledně výmazu zemřelého jednatele z obchodního rejstříku. K tomu uvádím následující komentář: „V této souvislosti vyvstávají otázky, jak prokázat obchodnímu rejstříku, že dotyčný člen statutárního orgánu zemřel. Podle ustanovení § 1 zákona č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů, se úmrtí zapisuje do matriky, konkrétně matriky úmrtí. Vedením matriky je podle ustanovení § 3 tohoto zákona pověřen matriční úřad. 69

Česká republika. Usnesení Nejvyššího soudu ČR. In: sp. zn. Cdo 2363/2010. 21. 12. 2010. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura.

31

Matriční úřady vedou matriční knihy a k nim se vztahující sbírky listin obsahující matriční doklady (rodné listy, oddací listy a úmrtní listy) v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Matriční úřad vydá v souladu s ustanovením § 25 matričního zákona úmrtní list, nebo umožní nahlédnout do matriční knihy, popřípadě činit z nich výpisy jen: a) členům rodiny (kterými se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, rodiče, děti, prarodiče a vnuci), sourozencům a zplnomocněným zástupcům a b) státním orgánům pro jejich úřední potřebu.“ 70 Jednatel rovněţ můţe být, jak jsem jiţ popisoval v předchozí podkapitole své práce z výkonu své funkce diskvalifikován na základě soudního rozhodnutí. „Zákon rozlišuje dva, resp. Tři případy, kdy je možné vydat rozhodnutí o diskvalifikaci. Jednak je to v případě vydání rozhodnutí o úpadku (podle insolventního zákona) a jednak pokud jsou opakovaně porušovány povinnosti. Rozhodnutí vždy přísluší soudu, když v rámci koncentrace řízení je příslušným buď insolventní soud, nebo krajský soud [§ 9 odst. 3 písm. b) v souvislosti s § 200 e OSŘ]. V případě rozhodování o diskvalifikaci v souvislosti s úpadkem se zahajuje řízení ex officio a soud je povinen kladné rozhodnutí vydat, jsou-li splněny podmínky zákona, tedy je souvislost mezi úpadkem a jednáním člena orgánu obchodní korporace; odkaz na hrozící úpadek je odkazem na nový institut zavedený novým insolventním zákonem. Období diskvalifikace je 3 roky a je jednotné pro všechny případy.“71 Zanikne – li funkce jednatele, kterým je fyzická osoba, je společnost s ručením omezeným povinna do jednoho měsíce od zániku funkce zvolit nového jednatele.72 Jestliţe zanikne právnická osoba, která je jednatelem, je zákonem upraven jiný postup.73 Jednatelem se stává právní nástupce zaniknuvší společnosti. Pokud dojde k zániku právnické osoby s likvidací, valná hromada nebo jediný společník do jednoho měsíce od zániku této společnosti zvolí jednatele nového. Společenská smlouva můţe obsahovat jinou úpravu.

70

RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6, str. 62. 71 HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 55. 72 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §198. 73 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §198.

32

V případě, ţe společnost v zákonné lhůtě nového jednatele nezvolí, můţe jej jmenovat soud a to na dobu, do které bude zvolen nový jednatel. Soud tak učiní na návrh osoby, která na tom bude mít právní zájem. Soud však můţe v tomto případě společnost i bez návrhu zrušit a zároveň nařídit její likvidaci.74

2.4. Vztahy jednatele k ostatním orgánům společnosti Vztahy jednatele k ostatním orgánům společnosti s ručením omezeným jsou jednak upraveny přímo v zákoně, ale můţe je v dosti široké rovině upravovat nad rámec zákona (ale v jeho mezích) jak společenská smlouva, tak smlouva o výkonu funkce jednatele. V této podkapitole se budu obšírněji zabývat vztahem jednatele k nejvyššímu orgánu společnosti, valné hromadě, respektive ke společníkům mimo valnou hromadu. Vztahy jednatele k dozorčí radě vyplývají z její kontrolní funkce.

2.4.1. Vztahy jednatele k valné hromadě Vztah jednatele k valné hromadě společnosti s ručením omezeným je primárně určován působností valné hromady jednatele volit a odvolávat a skutečností, ţe jednatel je ze své funkce valné hromadě odpovědný. Vztahy jednatele společnosti s ručením omezeným k valné hromadě bych pro přehlednost výkladu rozdělil do následujících skupin: organizační záleţitosti informační povinnost o skutečnostech na straně jednatele informační povinnost o záleţitostech společnosti právo poţádat valnou hromadu o pokyn k obchodnímu vedení společnosti Co se týká organizačních záleţitostí, tak ty spočívají zejména v povinnosti jednatele vést seznam společníků, svolávat valnou hromadu a v jeho povinnosti být přítomen na jednání valné hromady.

74

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012. §198.

33

Jednatel má ze zákona vůči orgánům společnosti s ručením omezeným informační povinnost o skutečnostech, které se týkají jeho osoby a mají přímý nebo nepřímý vliv na výkon jeho funkce nebo zájmy společnosti. Zejména jde o jiţ výše zmíněné skutečnosti, které jsou překáţkou výkonu funkce jednatele, upravené v NOZ75 nebo ZOK.76 Jednatel má vůči valné hromadě společnosti rovněţ informační povinnost ohledně střetu zájmu.77 Informační povinnost jednatele vůči valné hromadě ohledně záleţitostí společnosti s ručením omezeným je úzce spjata s právy společníků podílet se na řízení společnosti.78 Na rozdíl od předchozí právní úpravy podle OBZ,79 se mohou podle současné právní úpravy společníci podílet na řízení společnosti i mimo valnou hromadu.80 Společníci mají právo poţadovat na jednateli informace o společnosti, mohou nahlíţet do dokladů společnosti a v těchto dokladech kontrolovat libovolné údaje.81 Společenská smlouva můţe rozšířit informační povinnost jednatele, jakoţ i způsob podání ţádosti o informace, případně lhůty, ve kterých je jednatel informace povinen podat. Jinak je předpoklad, ţe právo společníků na informace je právem neformálním, jednatel by měl informace podat bezprostředně. Společníci by neměli zneuţívat právo na informace k šikanóznímu chování vůči jednateli. Právo na informace a nahlíţení do dokladů společnosti náleţí společníkům, ale mohou k tomu zmocnit jakoukoliv jinou osobu. Takto zmocněná osoba bude mít se společníkem smluvní vztah. Jedinou zákonnou podmínkou takového zmocnění je, ţe zmocněná osoba bude zavázána alespoň takovou mlčenlivostí jako společník. Tuto skutečnost musí společnosti doloţit. V současné právní úpravě zaznamenáváme větší benevolenci zákonodárce ohledně takového zmocnění. V právní úpravě podle OBZ měl právo nahlíţet do dokladů společnosti pouze společník a zmocnit mohl pouze auditora nebo daňového poradce.

75

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §153. 76 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §46. 77 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §54. 78 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §167. 79 Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §122. 80 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §167. 81 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §155.

34

ZOK nově také upravuje okolnosti, za kterých můţe společníkovi nebo jím zmocněné osobě právo na informace nebo nahlédnutí do dokladů společnosti odmítnout.82 Jednatel v závislosti na charakteru poţadované informace můţe poskytnutí informace odmítnout úplně nebo jen částečně ze dvou důvodů, a to: jestliţe jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu jestliţe jde o informaci veřejně dostupnou Společník se můţe domáhat poskytnutí informace soudní cestou a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu jednatel odmítnul informaci ať zcela, nebo částečně poskytnout. Právo na informace mají rovné všichni společníci a nezáleţí na velikosti jejich podílu ve společnosti. „Základním nemajetkovým právem společníka je ovlivňování dění ve společnosti prostřednictvím výkonu hlasovacích práv. Aby se společník mohl před výkonem hlasovacích práv kvalifikovaně rozhodnout, musí k tomu mít dostatek informací. Někdy nemá společník jinou možnost, než si relevantní informace vyžádat přímo od jednatele společnosti.“83 Podle současné právní úpravy nemůţe valná hromada udílet jednateli konkrétní pokyny pro obchodní vedení společnosti. Valná hromada můţe vytyčit pouze obecné zásady, kterými by se měl jednatel řídit, nebo obecné cíle, kterých by mělo být dosaţeno. ZOK tudíţ nepřejal předchozí právní úpravu,84 podle které byl jednatel povinen řídit se pokyny valné hromady. Vzhledem k primární odpovědnosti jednatele byla v praxi dosti problematická otázka náhrady škody, která společnosti vznikla a to jak v případě, ţe se jednatel pokyny valné hromady řídil, tak v případech, kdy se naopak pokyny valné hromady neřídil. Soudy při řešení konkrétních sporů zkoumaly, soulad pokynů valné hromady s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. „V řízení dle § 131a odst. 1 obch. Zák., v němž se společnost zastoupená společníkem domáhá proti jednateli náhrady škody způsobené porušením povinností při výkonu funkce, je soud oprávněn posoudit si jako otázku předběžnou

82

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §156. 83 ČÁP, Zdeněk; JAHELKA, Petr; JOSKOVÁ, Lucie; HEJDA, Jan. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. I. Vydání, Praha: Linde Praha , a.s., 2013. ISBN 978-80-7201-917-5, str. 784, str. 208. 84 Česká republika. Zákon č. 513/1991 Sb.: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §194.

35

soulad pokynu valné hromady s právními předpisy, resp. se společenskou smlouvou společnosti (viz § 194 odst. 4 a odst. 5 in fine obch. zák.). Soud přitom neposuzuje platnost usnesení valné hromady, ve kterém je pokyn jednateli obsažen, ale vyslovuje pouze (předběžný) závěr o tom, zda jednatel byl pokynem valné hromady vázán (ve smyslu § 194 odst. 4 věty první obch. zák.) či nikoli. Tento závěr je nezbytný pro posouzení odpovědnosti jednatele za škodu, kterou měl společnosti plněním pokynu valné hromady způsobit.“85 V souvislosti s rozšířením odpovědnosti jednatele za újmu, kterou můţe společnosti svým rozhodnutím způsobit, ZOK nově upravuje moţnost jednatele, aby se na valnou hromadu obrátil s ţádostí o udělení pokynu k obchodnímu vedení společnosti.86 „Obecně tedy nelze po jednajícím orgánu chtít, aby nesl veškerou odpovědnost, je-li podnikání společnosti samo o sobě nejisté a nesoucí určité rizikové faktory, které dost dobře nemůže ani jednající orgán ovlivňovat.“87 Co se týká formálních náleţitostí takové ţádosti o pokyn k obchodnímu vedení společnosti, tak lze předpokládat, ţe jednatel tuto ţádost předloţí valné hromadě písemně ve formě hlasovacího návrhu na usnesení. Ţádost bude muset být zcela konkrétní, i kdyţ bude moci obsahovat variantní řešení dané konkrétní situace. V případě, ţe valná hromada jednateli pokyn k obchodnímu vedení společnosti udělí, není opět zcela jasné, nakolik v souvislosti s realizací rozhodnutí podle tohoto pokynu dojde k „rozmělnění“ odpovědnosti jednatele za újmu, která můţe společnosti vzniknout. Zákon případné zmírnění nebo přenesení či částečné přenesení odpovědnosti neupravuje. V ZOK je pouze zakotveno, ţe udělením pokynu, týkajícího se obchodního vedení není dotčena povinnost jednatele jednat s péčí řádného hospodáře.88 Ţádost o pokyn je nově zavedeným právním institutem v českém korporátním právu a z toho důvodu k této problematice ještě neexistuje relevantní výklad, zaloţený přinejmenším na konkrétní judikatuře. Můţeme pouze předpokládat, ţe na případnou odpovědnost jednatele bude nahlíţeno jedním z následujících způsobů:

85

Česká republika. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky. In: sp.zn. 29 Cdo 1800/2014. 20. 8. 2014. Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §51. 87 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9. str. 859, str. 73. 88 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §51. 86

36

odpovědnost ponese valná hromada „Jedná-li (člen statutárního orgánu) podle uděleného pokynu, nebude hradit případnou újmu, která (jen) z tohoto důvodu korporaci vznikla. Tento názor plyne podle našeho přesvědčení z toho, že přenesl-li na valnou hromadu v souladu se zákonem konkrétní rozhodnutí v oblasti obchodního vedení, odňal sám sobě právo takové rozhodnutí přijmout.“89 pouze někteří společníci, kteří na valné hromadě hlasovali pro udělení konkrétního pokynu společná a nerozdílná odpovědnost jednatele a valné hromady pouze jednatel v rámci zákonné odpovědnosti Zákon však valné hromadě neukládá ţádnou povinnost jednateli na základě jeho ţádosti pokyn k obchodnímu vedení společnosti udělit. Podle mého názoru, kdyţ se následná judikatura přikloní ke kterékoliv variantě přenesení odpovědnosti na valnou hromadu nebo jednotlivé společníky, budou společníci v konkrétních případech chránit své zájmy a pokyny udělovat nebudou. Otázkou zůstává, jak na takové odmítnutí udělení pokynu (nebo prosté neudělení pokynu) z hlediska případné přenesení odpovědnosti na valnou hromadu nebo na jednotlivé společníky podle jejich hlasování bude judikatura nahlíţet. 2.4.2. Vztahy jednatele k dozorčí radě Dozorčí rada je fakultativním orgánem společnosti s ručením omezeným. Není tudíţ povinnost ji podle zákona zřizovat a v praxi to znamená, ţe u většiny společností s ručením omezeným zřizována není. Týká se to především menších společností a zejména společností, které mají jediného společníka. Dozorčí rada naopak bývá zřizována u větších společností, především u společností s velkým základním kapitálem, kde je větší mnoţství společníků, nebo kde je společníkem stát nebo jednotka územní samosprávy nebo u společností s mezinárodním prvkem. Vztahy dozorčí rady k jednateli společnosti s ručením omezeným jsou determinovány především její kontrolní funkcí. Za zásadní ve vztahu dozorčí rady a jednatele povaţuji právo a zároveň povinnost dozorčí rady dohlíţet na činnost jednatelů.90 Pro výkon tohoto práva je

89

Štenglová, I.; Havel, B.; Cíleček; F., Kuhn, P.; Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3, str. 138. 90 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §201.

37

dozorčí radě nebo jejím jednotlivým členům přiznáno zákonem právo nahlíţet do obchodních a účetních knih, jiných dokladů o účetních uzávěrkách a zároveň kontrolovat údaje v těchto dokumentech obsaţené. Jednatelé jsou povinni poţadované dokumenty dozorčí radě poskytnout. „Kontrolní orgán převážně zajišťuje dohled nad činností statutárních orgánů, a to zejména u kapitálových společností. Jsou mu tedy svěřeny kontrolní pravomoci nad dodržením uskutečňování vymezené činnosti obchodní korporace. Jedním z úkolu kontrolního orgánu je i dohled nad výkonem funkce statutárních orgánů v souladu s pravidlem péče řádného hospodáře. Toto pravidlo je obsaženo v § 51 až 53 (ZOK) a jedná se o nejdůležitější pravidlo jednání členů orgánu, které pro členy stanoví mantinely jejich jednání, které jsou prospěšné společnosti jako celku.“91 Zákon předpokládá situace, kdy jednatel společnosti s ručením omezeným potřebuje ke svému dalšímu jednání souhlas dozorčí rady. Můţe to být v případech, kdy to vyţaduje přímo ZOK,92 nebo v případech, které jsou určeny společenskou smlouvou v ujednáních ohledně dozorčí rady společnosti. Pokud je takový souhlas nutnou součástí rozhodovacího procesu jednatele a dozorčí rada souhlas neudělí, nebo jednateli určité jednání zakáţe, odpovídají členové dozorčí rady za případnou újmu, která společnosti vznikla v souvislosti s takovým jejím jednáním namísto jednatele a to přímo ze zákona.93 V případě, ţe dozorčí rada souhlas jednateli ve výše uvedeném případě dá, odpovídají za případnou újmu, která v této souvislosti společnosti vznikla, jednatelé, a členové dozorčí rady solidárně.94 Další pravomoci dozorčí rady společnosti s ručením omezeným k jednateli vyplývají přímo ze znění ZOK, nebo mohou vyplynout z ujednání, obsaţených ve společenské smlouvě. Jako příklad zákonné pravomoci mohu na tomto místě uvést, ţe dozorčí rada je „příjemcem“ informace jednatele o jeho případném střetu zájmu.95 Funkce jednatele společnosti s ručením omezeným s funkcí člena dozorčí rady je ze zákona neslučitelná.

91

HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9. str. 859, str. 70 - 71. 92 92 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §207. 93 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §49. 94 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §49. 95 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §54 - 55.

38

2.5. Povinnosti jednatele společnosti Základní povinnosti jednatele ve vztahu k záleţitostem společnosti s ručením omezeným můţeme podle jejich charakteru rozdělit do dvou základních skupin, a to: zastupování společnosti navenek obchodní vedení společnosti

2.5.1. Zastupování společnosti Jednatel má právo, ale zároveň i povinnost společnost s ručením omezeným zastupovat. Právo zastupování společnosti mu náleţí ve všech věcech, které nejsou zákonem nebo společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou) svěřeny jinému orgánu společnosti. Můţe se jednat o valnou hromadu jako celek, případně jednotlivého společníka nebo dozorčí radu, případně jednotlivé členy dozorčí rady. Obecná právní úprava je obsaţena v NOZ, v právní úpravě, která se týká jednání za právnickou osobu.96 Podle této právní úpravy v případě, ţe společenská smlouva nestanoví jinak, a společnost má více jednatelů, náleţí právo zastupovat společnost kaţdému z nich samostatně. V NOZ je obsaţena právní úprava ohledně případů, kdy jednatelé tvoří kolektivní orgán a společnost má zaměstnance v pracovněprávním poměru. V takovém případě společnost pověří jednoho člena kolektivního orgánu k zastupování společnosti vůči zaměstnancům (v praxi tzv. personální ředitel). Pokud tak neučiní, ze zákona platí, ţe společnost vůči zaměstnancům v pracovněprávních vztazích zastupuje předseda kolektivního statutárního orgánu.97 Pokud v daném konkrétním případě dojde k situaci, ţe zájmy jednatele jsou nebo mohou být v rozporu se zájmy společnosti, tak společnost zastupuje jiný z jednatelů. Jestliţe půjde o

96

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §161. 97 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §164.

39

společnost s jedním jednatelem, tak ji v takovém případě bude zastupovat jeden ze společníků. Tomu odpovídá i platná judikatura: „Z ustanovení § 14 odst. 2 zák. práce, jež vylučuje, aby jiného zastupoval ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastupovaného, lze analogicky dovodit, že statutární orgán nemůže jménem společnosti jednat, jsou-li jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti“98

2.5.2. Obchodní vedení společnosti Jednateli náleţí ze zákona obchodní vedení společnosti a rovněţ primárně odpovědnost za rozhodnutí, která v souvislosti s obchodním vedením společnosti učinil. Jak jsem jiţ uvedl dříve, současná právní úprava nedovoluje valné hromadě, aby jednateli udělovala závazné pokyny k obchodnímu vedení společnosti, pokud jednatel sám o své vůli valnou hromadu nepoţádá. Obchodní vedení společnosti tak zůstává „výsostným“ právem, ale zároveň i povinností jednatele. Pojmově není nikde v zákoně obchodní vedení společnosti vymezeno. Můţeme však rámcově zobecnit, ţe se jedná o: organizaci a řízení společnosti řízení zaměstnanců rozhodování o provozních záleţitostech rozhodování o podnikatelském záměru a úkony k jeho realizaci

Při veškerém svém jednání se jednatel musí řídit pravidly, která jsou v nekodifikovaném soukromém právu obsaţeny jak v NOZ, který upravuje obecnou právní úpravu, tak v ZOK, kde je zakotvena právní úprava speciální. Tyto principy jsou následující: péče řádného hospodáře podnikatelský úsudek informační povinnost o střetu zájmu Obecně je princip péče řádného hospodáře upraven v NOZ v souvislosti s právní úpravou ohledně orgánů právnických osob.99

98

Česká republika. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky. In: sp. Zn. 21 Cdo 11/98. 17. 11. 1998.

40

Z této právní úpravy lze usoudit, ţe s péčí řádného hospodáře jedná ten, kdo jedná: s nezbytnou loajálností s potřebnými znalostmi s pečlivostí Toto obecnou právní úpravu, obsaţenou v NOZ dále rozvíjí a specifikuje speciální úprava, která je zakotvena v ZOK a to v ustanoveních ohledně pravidel jednání členů orgánů společnosti.100 Tato pravidla jednání neplatí pouze pro jednatele společnosti s ručením omezeným, ale obecně pro členy všech orgánů obchodních korporací. Pojmové vymezení péče řádného hospodáře v ZOK ani NOZ nenalezneme. Asi by obecně vymezit tento pojem nebylo moţné, kdyţ zda jednatel jednal s péčí řádného hospodáře je moţno posuzovat v souvislosti s danou konkrétní situací v závislosti na času, místě a souvisejícími subjektivními či objektivními okolnostmi. Podle výše uvedené úpravy, zakotvené v ZOK však můţeme usuzovat, ţe s péčí řádného hospodáře jedná ten, kdo: jedná pečlivě jedná s potřebnými znalostmi jedná informovaně jedná v obhajitelném zájmu společnosti jedná s nezbytnou loajalitou. Zákon jako pomocné vodítko pro posouzení, zda jednatel jednal v konkrétním případě s péčí řádného hospodáře, zakotvuje porovnání k péči, kterou by v obdobné situaci vynaloţila jiná rozumně pečlivá osoba, která by byla v obdobném postavení.101 Pokud dojde ohledně případného porušení péče řádného hospodáře k řízení před soudem, dokazovat řádnou péči (důkazní břemeno) bude na jednateli, jestliţe nepůjde o případ, ţe na něm takové dokazování nebude moci být spravedlivě poţadováno.102 Společnost bude v takovém řízení před soudem prokazovat výši škody, kterou měl jednatel způsobit v souvislosti s porušením pravidla jednat

99

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §159. 100

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §51. 101 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §52. 102 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §52.

41

s péčí řádného hospodáře a zřejmě bude muset alespoň označit skutečnosti, které jsou podle jejího mínění takovým porušením péče. V souvislosti s porušením péče řádného hospodáře v případě, ţe půjde o společnost, která má více jednatelů nebo více jednatelů, kteří tvoří kolektivní orgán (jednatelstvo) pak můţeme v praxi očekávat různé názory na odpovědnost jednotlivých jednatelů za škodu (újmu), která byla v souvislosti s porušením péče řádného hospodáře způsobena. Opětovně se nabízí více moţností a to především: všichni jednatelé společně a nerozdílně pouze ti jednatelé, kteří hlasovali pro jednání, kterým došlo k porušení péče Odpověď, jak bude tato odpovědnost v praxi uplatňována, nám přinese zřejmě aţ následná judikatura. Novým institutem v českém korporátním právu je povinnost jednatele jednat na základě zdravého podnikatelského úsudku. Ze zákonné úpravy103 můţeme jednání podle zdravého podnikatelského úsudku charakterizovat jako jednání: loajální v obhajitelném zájmu společnosti informované „Na toto ustanovení (§ 159 odst. 1. NOZ) navazuje právní úprava Zákona o obchodních korporacích v § 51 a § 52 ZOK zavádějící tzv. pravidlo podnikatelského úsudku. V § 51 odst. 1 ZOK se rozvádí pro potřeby obchodních korporací podrobněji kritéria, kdy lze usoudit, zda člen orgánu jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi. Tak jedná ten člen orgánu, který mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném

zájmu

obchodní

korporace.

Uvedené

ustanovení,

vztahující

se

k podnikatelskému rozhodování stanoví další předpoklady pro řádný výkon rozhodovacího procesu. Text zdůrazňuje informovanost. Tento proces podnikatelského úsudku akcentuje, že člen orgánu se má rozhodovat nikoliv jen podle vlastních znalostí, ale na podkladě dostatku informací, na jejichž základě lze učinit kvalifikované informované rozhodnutí. Dále se zdůrazňuje, že se má jednat rozhodnutí v obhajitelném zájmu společnosti. Za pozornost stojí 103

Česká republika. Zákon č. 90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §51.

42

zejména to, že zákon nepoužívá spojení nejlepší zájem společnosti. V takovém případě by vznikla totiž řada problémů. Jednak by bylo třeba v každém konkrétním případě posuzovat, co je nejlepší zájem společnosti, ale také by tento požadavek svazoval členům orgánu ruce v obavě, že nezvolí právě nejlepší zájem společnosti.104 Je tudíţ zcela na jednajícím orgánu, aby prokázal, ţe v rámci svého rozhodování jednala de lege artis. V případě, ţe se mu to podaří prokázat, odpovědnost za škodu neponese, i kdyby společnosti v souvislosti s jeho jednáním faktická újma vznikla „Toto řešení, které se v poslední době zapracovalo také v německém akciovém zákoně, stojí na koncepci, že jedná-li (rozhoduje-li) někdo náležitě, informovaně a v zájmu společnosti, nemůže nést veškerá rizika, která mohou v rámci podnikání nastat. Je-li celková koncepce společnosti vystavěna na smlouvě s nejistým výsledkem, není možné chtít po profesionálním managementu, aby nesl všechna možná rizika svého jednání, tedy i ta, která nemohl ovlivnit; důkazní břemeno však i zde nese jednající osoba. Rozhodování je podskupinou jednání, tedy nikoliv každé jednání je nutně rozhodováním, rozhodování je však vždy jednáním – a proto zákon ukládá povinnosti ve směru k rozhodování podnikatele“105

ZOK rovněţ upravuje ohledně jednání členů orgánů obchodních korporací, tudíţ i jednatele společnosti s ručením tzv. pravidla o střetu zájmů. V ZOK jsou tato pravidla koncepčně zakotvena jako informační povinnost.106 Pravidla o střetu zájmu se pouţijí především v případech, kdy se jednatel dostane do konfliktu se zájmy společnosti. Zákon je upravuje tak, ţe jestliţe se jednatel dozví, ţe můţe při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem společnosti, musí o této skutečnosti informovat bez zbytečného odkladu ostatní jednatele, případně jednatelstvo a dozorčí radu. Pokud dozorčí rada není zřízena, tak má tuto informační povinnost vůči valné hromadě společnosti s ručením omezeným. Splněním informační povinnosti se jednatel nezbavuje povinnosti jednat nadále v zájmu společnosti.

104

ČÁP, Zdeněk; JAHELKA, Petr; JOSKOVÁ, Lucie; HEJDA, Jan. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. I. Vydání, Praha: Linde Praha, a.s., 2013. ISBN 978-80-7201-917-5, str. 62. 105 HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 53. 106 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §54.

43

Informační povinnosti podléhá rovněţ záměr jednatele uzavřít se společností smlouvu. Tato povinnost se vztahuje rovněţ na situace, kdyţ hodlají uzavřít smlouvu se společností, kde jednatel vykonává svou funkci osoby jemu blízké nebo osoby jím ovlivněné nebo ovládané.107 Informační povinnost má jednatel stejně jako v předchozím případě k ostatním jednatelům a dozorčí radě, případně valné hromadě. Za osobu blízkou se povaţuje osoba, která je jednatelův příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manţel nebo partner podle zákona o registrovaném partnerství;108 jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném budou pokládány za osoby jednateli blízké, pokud by újmu, kterou tato osoba utrpí, povaţoval důvodně za újmu vlastní. Za osoby blízké jsou povaţovány i osoby sešvagřené, nebo osoby, které spolu trvale ţijí.109 Ovládající osobou se rozumí osoba, která má fakticky nebo právně přímo nebo nepřímo vliv na řízení jiné osoby. Ovládanou osobou je potom ten, kdo je ovládající osobou ovládán.110 Pravidla o střetu zájmu dávají společnosti s ručením omezeným moţnost, aby v případě takového střetu pozastavila jednateli na určitou dobu výkon funkce.111 Výkon funkce můţe jednateli pozastavit dozorčí rada nebo valná hromada společnosti s ručením omezeným. Takové pozastavení funkce ZOK dále nijak neupřesňuje, kromě ustanovení o dočasnosti tohoto opatření. V praxi by bylo rozumné, kdyby na tento případ pamatovala společenská smlouva nebo zakladatelská listina, aby se předešlo následným moţným sporům a nejasnostem a to zejména ohledně otázky odměňování jednatele, kterému byla funkce tímto způsobem pozastavena. Na tomto místě musím ještě připomenout, ţe pravidla o střetu zájmu podle současné právní úpravy112 oproti úpravě podle OBZ,113 jsou odlišena od pravidel o zákazu konkurence.

107

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §55. 108 Česká republika. Zákon č. 115/2006 Sb.: Zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 1. 7. 2006, roč. 2006. 109 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §22. 110 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §74. 111 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §54. 112 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §54. 113 Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991, §196.

44

Ten je oproti předchozí právní úpravě upraven trochu odlišně114. „Jednak je využita dikce z části zákona o veřejné obchodní společnosti a jednak je využita zahraniční obecnější formulace (např. švýcarská) – a to zejména v presumování souhlasu (srov. Příslušné partie u v.o.s.). Spory, které stávající dikce vyvolávala, byly často podmíněny nepřesným čtením zákona – ani nová úprava tak přesněji nenormuje, že jednatel nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem podnikání, ale také nesmí tuto funkci fakticky vykonávat. Obdobnost byla v obecném zákazu činnosti nebo zprostředkování činnosti pro jiné osoby nahrazena „shodou“ – není důvodu zakazovat možnost podnikání, když obdoba je věcí spíše náhodného posouzení než přesné úvahy. Navíc nic nebrání, aby přesnější a tvrdší podmínky byly upraveny ve společenské smlouvě.“ 115 Mezi základní povinnosti jednatele patří rovněţ povinnost zachovávat mlčenlivost. Tuto povinnost má především ohledně důvěrných informací, které tvoří předmět obchodního tajemství. Takové informace mohou mít i materiální hodnotu. Při porušení této povinnosti hrozí jednateli, ţe bude společnosti odpovídat za škodu, kterou porušením mlčenlivosti společnosti způsobil. Zákon ukládá jednateli i další povinnosti. Mezi ně patří zejména: vést evidenci a účetnictví společnosti vést seznam společníků provádět záznamy v obchodním rejstříku svolávat valnou hromadu společnosti

2.6. Odpovědnost jednatele společnosti Jednatel nese podle současné právní úpravy velkou míru odpovědnosti za porušení právních povinností při výkonu své funkce. Tato odpovědnost je koncipována jako objektivní a nezáleţí na míře zavinění jednatele. Tato odpovědnost se můţe dotýkat různých právních oblastí a to: obchodněprávních občanskoprávních 114

Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012. §199. 115 HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava:Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9, str. 102.

45

správněprávních (přestupek) trestněprávních Za porušení pravidel při výkonu své funkce nese jednatel odpovědnost jednak vůči vlastní společnosti, ale také vůči třetím osobám. Dá se říci, ţe funkce jednatele nyní nese rizika, která mají souvislost s jejich rozhodováním. Jedná se především o následující: povinnost vydat prospěch z porušení péče řádného hospodáře diskvalifikace a ručení za dluhy společnosti ručení za splnění povinností při úpadku Právní úpravu důsledků jednání jednatele, kterým porušil pravidlo jednat s péčí řádného hospodáře, nalezneme v NOZ,116 kde je upraveno ručení jednatele věřiteli společnosti s ručením omezeným za dluh, který má vůči společnosti. Za takový dluh jednatel ručí za předpokladu, ţe tento dluh vznikl společnosti v souvislosti s porušením povinnosti jednatele při výkonu funkce, ţe škodu v souvislosti s takovým porušením společnosti nenahradil a věřitel se nemůţe plnění na společnosti domoci. Další právní úpravu ohledně porušení pravidel jednat s péčí řádného hospodáře upravuje ZOK.117 „Pokud člen orgánu poruší svou povinnost vyplývající z § 52, ukládá se mu navazující povinnost vydat obchodní korporaci veškerý prospěch, ke kterému se tímto jednáním dostal. Pokud není možno, aby člen orgánu porušující péči řádného hospodáře vydal získaný prospěch jako takový, pak přichází jako náhrada plnění v penězích. Tímto není nijak dotčena náhrada újmy, kterou mohla obchodní korporace utrpět v souvislosti s jednáním člena orgánu.“118 Jednatel a společnost s ručením omezeným v souvislosti s vypořádáním újmy, vzniklé společnosti porušením povinnosti jednatele jednat s péčí řádného hospodáře se mohou smluvně dohodnout. Zákon podmiňuje schválení takové smlouvy valnou hromadou a to kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou hlasů.119

116

Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §159. 117 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §53. 118 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9, str. 75. 119 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012. §55.

46

Odpovědnost jednatele za škodu, která souvisí s úpadkem společnosti, je zaloţena jednak příslušnými ustanoveními zákona č. č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který stanoví, ţe osoba, která nepodala insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla (nebo při náleţité pečlivosti se měla dozvědět) o svém úpadku odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu,120 jednak zákonnou úpravou podle ZOK.121 Soud můţe na návrh insolvenčního správce nebo věřitele společnosti s ručením omezeným rozhodnout, ţe jednatel ručí za splnění povinnosti společnosti, která se dostala do úpadku. K takovému rozhodnutí můţe dojít v případě, ţe byly splněny dvě podmínky a to: bylo rozhodnuto, ţe společnost s ručením omezeným je v úpadku jednatel (nebo bývalý jednatel) neučinil v rozporu s pravidly péče řádného hospodáře vše potřebné a rozumně předpokládané k odvrácení hrozícího úpadku, přesto ţe o hrozícím úpadku věděl nebo měl vědět. Tyto dvě podmínky musejí být splněny současně. Toto ručení je sjednáno jako podpůrné. Nastupuje aţ v případě, ţe svůj závazek vůči věřiteli v přiměřené lhůtě nesplní společnost, i kdyţ k tomu byla věřitelem řádně vyzvána. Co se týká zproštění odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu v souvislosti s insolvenčním řízením, tak lze předpokládat, ţe jednatel se takové odpovědnosti můţe zprostit, pokud prokáţe, ţe porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky, která byla určena k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo ţe tuto povinnost nesplnil kvůli skutečnostem, které nastaly nezávisle na jeho vůli a které nemohl odvrátit ani při vynaloţení veškerého úsilí, které by bylo moţno na něm spravedlivě poţadovat.

120

Česká republika. Zákon č. 182/2006 Sb.: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2008, roč. 2006, §98 121 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012, §68.

47

Porušení povinnosti jednatele můţe jednateli zaloţit i rozsáhlou odpovědnost podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TZ). Můţe se jednat o následující trestné činy: zvýhodňování věřitele (§ 256a TZ) - tohoto se dopustí ten, kdo jako dluţník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, ţe zvýhodní jiného věřitele předlužení (§ 256c TZ) - tohoto se dopustí ten, kdo, byť i z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a)], si přivodí předluţení tím, ţe a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloţeným nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, c) uţívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleţí k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům zpronevěra (§ 248 TZ) - té se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou neoprávněné užívání cizí věci (§ 249 TZ) - tohoto se dopustí ten, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu jich přechodně uţívat, nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, ţe neoprávněně takových věcí, které mu byly svěřeny, přechodně uţívá. podvod (§ 250 TZ) a zejména tedy pojistný či úvěrový podvod (§ 250a a § 250b TZ) - tohoto se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, ţe uvede někoho v omyl, vyuţije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou legalizace výnosu z trestné činnosti (§ 252a TZ) - tohoto se dopustí ten, kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíţeno nebo znemoţněno zjištění původu věci nebo jiného majetkového prospěchu získaného trestnou činností, s cílem vzbudit zdání, ţe taková věc nebo prospěch byly nabyty v souladu se zákonem, nebo kdo jinému spáchání takového činu umoţní

48

Závěr Závěr mé práce bych chtěl uvést zobecněním mnou zpracovávaného tématu, čímţ je „Jednatel společnosti s ručením omezeným“ do jediné teze: „Čím větší moc, tím větší odpovědnost“ Jak vyplynulo z mé práce, velmi důleţitým se ukázal datum 1. 1. 2014, kdy vstoupily v platnost dva klíčové zákony (NOZ a ZOK) z pohledu společnosti s ručením omezeným a především z pohledu jednatele ve společnosti s ručením omezeným.

NOZ který působí

subsidiárně k ZOK a zároveň ZOK obsahuje ohledně jednatele společnosti s ručením omezeným ve vztahu k úpravě podle NOZ právní úpravu speciální, která na tuto právní úpravu navazuje a dále ji specifikuje. Ve své práci jsem detailně analyzoval nové podmínky pro funkci jednatele ve vztahu k nové právní úpravě a poukázal jsem i na určitá úskalí, které sebou nová právní legislativa přináší. V praxi jsem zaznamenal zatím ještě ne zcela vţitou „novou“ úpravu odpovědnosti jednatele s ručením omezeným a nejasné pochopení úmyslu zákonodárce v ustanoveních, které odkazují na smlouvy o výkonu funkce jednatele. Pohledem společníků ve společnosti s ručením omezeným, jako zásadní rozdíl spatřuji ve skutečnosti, ţe podle nové právní úpravy je dána společníkům daleko větší dispoziční moţnost upravit si poměry ve společnosti ve společenské smlouvě. Jinak se domnívám, ţe jsem splnil cíle, které jsem si vytyčil. Jako vstup do vlastní problematiky postavení jednatele společnosti s ručením omezeným jsem v základních rysech pojmenoval základní prameny právní úpravy společnosti s ručením omezeným a vymezil základní pojmy. Následně jsem upozornil na zásadní změny v právní úpravě od 1. ledna 2014 oproti předchozí právní úpravě. Hlavní část mé práce, označenou jako Jednatel společnosti s ručením omezeným jsem se snaţil logicky rozčlenit tak, aby byl můj výklad zpracovávaného tématu co moţná nejpřehlednější. Do práce jsem se snaţil zapracovat tématu se dotýkající judikaturu a zároveň jsem u důleţitých právních institutů upozornil na odlišnosti současné a předchozí právní 49

úpravy. Pokud jsem k nějakému konkrétnímu tématu zaznamenal odbornou diskuzi, její obsah jsem se rovněţ snaţil do textu práce začlenit. Práci doplňuji o přílohu, kde pro doplnění hlavní zpracovávané problematiky přikládám vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele a to v nejjednodušší základní verzi, která bude v praxi zřejmě vyuţívána poměrně často. Mohu konstatovat, ţe přes prvotní problémy se zorientovat v právní úpravě, která se týká jednatele společnosti s ručením omezeným spočívající v úpravě podle NOZ a ZOK hodnotím tuto právní úpravu jako dostatečnou. Je v ní však několik nejasností, na které jsem průběţně ve své práci upozorňoval (na str. 28, 29, 30, 36, 37, 41, 42) a které budou muset být řešeny následnou judikaturou.

50

Seznam použité literatury ČÁP, Zdeněk; JAHELKA, Petr; JOSKOVÁ, Lucie; HEJDA, Jan. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. I. Vydání, Praha: Linde Praha , a.s., 2013. ISBN 978-80-7201-917-5, str. 42. Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – tisk 363/0, www.psp.cz . HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit. 2012. ISBN 978-80-7208-923-9. HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o. 2013. ISBN 978-80-7263-823-9. RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2.doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o. 2004. ISBN 80-86131-55-6. ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B. ; CILEČEK, F. ; KUHN, P.; ŠUK, P.:. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2013, ISBN 978-80-7400-480-3.

Legislativní zdroje Česká Republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012. Česká Republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2014, roč. 2012. Česká Republika. Zákon č. 182/2006 Sb.: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů. 1. 1. 2008, roč. 2006. Česká Republika. Zákon č. 115/2006 Sb.: Zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů. 1. 7. 2006, roč. 2006. 51

Česká Republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů. 1. 1. 1992, roč. 1991. Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010 – tisk 363/0, www.psp.cz

Judikatura Česká Republika. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky. In: sp. zn. 29 Cdo 2363/2010. 21. 12. 2010. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura

Česká republika. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky. In: sp.zn. 29 Cdo 1800/2014. 20. 8. 2014. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura Česká republika. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky. In: sp.zn. 21 Cdo 11/98. 17. 11. 1998. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura

52

Seznam použitých zkratek aj. – a jiné tj. – to je, to jest ČR - Česká republika např. – například NOZ - zákon č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník OBZ - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Společnost – obchodní společnost podle §1 odst. 1 ZOK TZ - zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník tzv. – tak zvaný, tak zvané ZOK - zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích)

53

Příloha Příloha č. 1 SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE JEDNATELE SPOLEČNOSTI uzavřená ve smyslu § 59 a násl. a § 194 a Násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), mezi těmito smluvními stranami: Společnost: …………… se sídlem … IČ: … Na straně jedné (dále jen „Společnost“) Pan/paní ……………………… r.č …………………….. bytem ………………… Na straně druhé (dále jen „Jednatel“)

Úvodní ustanovení Společnost byla zaloţena na základě společenské smlouvy ze dne ….. a je zapsána u ….. soudu …… v …….. oddíl …, vloţka …… Jednatel byl rozhodnutím společníků jmenován do funkce jednatele společnosti při jejím zaloţení. Společnost má zájem upravit vztahy mezi Společností a Jednatelem touto Smlouvou o výkonu funkce, a proto rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne … schválila toto její znění.

I. Předmět smlouvy 1. Jednatel se zavazuje vykonávat pro Společnost funkci jednatele společnosti. 2.

Společnost

se

zavazuje

vyplácet

za

výkon

funkce

jednatele

odměnu.

3. Jednatel jedná za společnost jako statutární orgán a je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. 4. Jednatel prohlašuje, ţe mu nejsou známy ţádné důvody, jeţ by bránily ve výkonu funkce jednatele

společnosti.

II. Práva a povinnosti Jednatele Jednatel řídí činnost společnosti v zákonném rozsahu, v souladu se zakladatelskou listinou společnosti a rozhodnutími valné hromady společnosti. V případě, ţe pokyny společnosti budou zjevně nevhodné, ať uţ pro rozpor se zákonem, nebo by jejich dodrţení znamenalo újmu společnosti, je jednatel povinen písemně upozornit společnost na takovou nevhodnost. Upozornění provede jednatel tak, ţe jej doručí všem společníkům společnosti. Jednatel se zavazuje, ţe bude funkci jednatele vykonávat osobně, s péčí řádného hospodáře, vţdy výlučně v zájmu společnosti, přitom pečlivě a s potřebnými znalostmi. Sjednává se, ţe pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná jednatel v takovém případě, kdy mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, ţe jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti a to: veškerém právním jednání, které mu přísluší jako jednateli, zejména pak při hájení a prosazování zájmů společnosti a v mezích své působnosti v tomto duchu při řízení společnosti a obchodních jednáních, a při plnění úkolů uloţených mu valnou hromadou. Jednatel je povinen účastnit se zasedání valné hromady společnosti a podávat vysvětlení týkající

se

skutečností,

které

souvisejí

se

společností

nebo

s

její

činností.

III. Práva a povinnosti Společnosti 1. Společnost se zavazuje vytvořit jednateli odpovídající podmínky k výkonu jednatelské funkce a předat mu všechny informace, údaje a podklady nutné k výkonu jeho činnosti, jakoţ i poskytnout součinnost k řádnému výkonu funkce. 2. Společnost se zavazuje zaplatit jednateli odměnu dle článku VI. této smlouvy. 3. Společnost se zavazuje poskytnout jednateli prostory potřebné pro výkon jeho funkce, a to po celou dobu výkonu činnosti podle této

smlouvy.

IV. Pracovní doba 1.

Jednatel

bude

věnovat

výkonu

funkce

jednatele

….

hodin

týdně.

2. Doba věnovaná výkonu funkce jednatele je dobou pruţnou a o jejím rozloţení v daném týdnu rozhoduje

jednatel.

3. Jednatel můţe v případě potřeby věnovat výkonu funkce i více neţ …. hodin týdně.

V. Odměna 1. Společnost bude jednateli vyplácet za jeho činnost odměnu ve výši ……. Kč měsíčně. 2. Měsíční odměna je splatná nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 3. Valná hromada společnosti můţe rozhodnout i o mimořádných odměnách jednateli, a to podle hospodářských výsledků

společnosti.

4. Jednatel má nárok na náhradu výdajů, jeţ účelně vynaloţil pro společnost. Za sluţební cesty obdrţí jednatel náhrady. Pro stanovení výše cestovních náhrad budou pouţita příslušná ustanovení zákoníku práce a prováděcích

předpisů.

5. Pokud bude jednatel odvolán z funkce, pak má nárok, aby mu společnost vyplatila v měsíci následujícím po odvolání odchodné ve výši dvojnásobku odměny vyplacené mu za uplynulý rok. 6. Jednateli bude pro výkon funkce poskytnut Společností osobní automobil:

7. K výkonu funkce bude poskytnut jednateli mobilní telefon, jehoţ náklady bude hradit společnost.

VI. Dovolená 1. Jednatel má v kaţdém kalendářním roce nárok na dovolenou na zotavenou v rozsahu 4 týdnů. 2. Termín dovolené si stanovuje jednatel s ohledem na zájmy společnosti.

VII. Překážky v činnosti 1. Jednatel je povinen nahlásit bez zbytečného odkladu společnosti překáţky zabraňující výkonu jednatelské funkce, a to především pokud jde o jejich důvod a přibliţnou délku trvání. 2. V případě nemoci je jednatel povinen po uplynutí 3 dnů od začátku pracovní neschopnosti předloţit

lékařské

potvrzení

o

pracovní

neschopnosti

a

její

přibliţné

délce.

VIII. Povinnost mlčenlivosti 1. Jednatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech záleţitostech, o nichţ se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Toto platí rovněţ po dobu jednoho roku pro období po ukončení

výkonu

funkce jednatele

ve

společnosti.

2. Po ukončení platnosti této smlouvy je jednatel povinen neprodleně a bez vyzvání odevzdat společnosti veškeré podklady, poznámky, návrhy a další písemnosti související s jednatelskou funkcí. Zadrţovací právo k těmto dokumentům mu nepřísluší. Jednatel bere na vědomí, ţe nesplnění této povinnosti můţe mít za následek odpovědnost za škodu, kterou takovým porušení povinnost společnost

způsobí.

IX. Zákaz konkurence Pro jednatele platí zákonný zákaz konkurence vymezený v ust. § 199 ZOK a ve stanovách společnosti.

X. Trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu výkonu funkce jednatele. 2. Tato smlouva nabývá účinnosti okamţikem podpisu oběma smluvními stranami. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu. 3. Ustanovení smlouvy, která upravují poměry stran i po zániku této smlouvy, jsou platná a účinná i po zániku

smlouvy.

XI. Závěrečná ustanovení 1. Smluvní strany se zavazují vykonat veškeré úkony, jichţ je podle této smlouvy, právních předpisů či z jiného důvodu zapotřebí k tomu, aby došlo k plné realizaci transakcí předvídaných touto smlouvou, a to i v případech, kdy to tato smlouva výslovně nezmiňuje. 2. Je-li některé z ustanovení této smlouvy neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné či stane-li se takovým v budoucnu, je či bude neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné pouze pro toto ustanovení a nedotýká se to platnosti a vynutitelnosti ustanovení ostatních. Smluvní strany se zavazují vadné ustanovení bezodkladně nahradit ustanovením bezvadným, které v nejvyšší

moţné

míře

bude

odpovídat

obsahu

a

účelu

vadného

ustanovení.

3. Vzdání se práva lhůty v jednotlivém případě se dotýká vţdy jen daného případu a nezakládá tedy domněnku vzdání se práva či prominutí lhůty ve vztahu k případům totoţným či

obdobným.

4. Smluvní strany jsou povinny dodrţovat obchodní tajemství ve vztahu ke všem informacím, které se týkají této

smlouvy.

5. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, konkrétně pak zákonem č. 89/2012

Sb., občanským zákoníkem. Smluvní strany se zavazují vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby spory vzniklé v souvislosti s touto smlouvou byly vyřešeny smírnou cestou. Nebude-li moţné dosáhnout mezi smluvními stranami smírného řešení, bude spor řešen věcně a místně příslušným soudem České

republiky.

6. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech v českém jazyce s platností originálu, přičemţ kaţdá strana obdrţí jedno vyhotovení. 7. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran. 8. Smluvní strany prohlašují, ţe tuto smlouvu uzavřely na základě váţné a svobodné vůle, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, smlouvu pročetly, jejímu obsahu porozuměly, a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy.

V …................. dne …................ ………………………………… za společnost s ručením omezeným

…………………………………… jednatel

společníci 122

122

Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/zakony-a-pravni-normy/vzory-smluv