Jednatel společnosti s ručením omezeným

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva

Jednatel společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Autor:

Nicole Štulcová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Martin Steininger

Květen, 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Krupce dne 28. 4. 2016

Nicole Štulcová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Martinu Steiningerovi, za cenné rady, trpělivost, ochotu a pomoc při zpracování této práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá postavením jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Cílem práce je analýza jednatele se zaměřením na jeho funkci, povinnosti, práva a odpovědnost. První část bakalářské práce je zaměřena na stručnou charakteristiku společnosti s ručením omezeným a to zejména na její založení a vznik, ale také stručnou charakteristiku orgánu společnosti. Další části bakalářské práce jsou věnovány zejména jednaní statutárního orgánu, předpokladům ke vzniku funkce jednatele, způsobu vzniku a zániku funkce jednatele, jeho působnosti, vztahu se společností s ručením omezeným, povinnostem, právům a také jeho odpovědnosti.

Klíčová slova společnost s ručením omezeným, společnost, statutární orgán, jednatel, zákon o obchodních korporacích, nový občanský zákoník

Annotation My bachelor thesis discusses the position of the managing director in limited liability companies. The target of the thesis is the analysis of the managing director focused on his duties, rights, responsibilities and relations with limited liability companies. The first part deals with brief characterization of starting a limited liability company and the authority of the company. Next parts focus on acting of statutory authority. They discuss mainly conditions and ways of the establishment and the termination of the managing director position.

Key words limited company, company, corporate authorities, director, corporate business law, new civil law code

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

3

4

5

6

7

Společnost s ručením omezeným ....................................................................................... 9 1.1

Charakteristika společnosti s ručením omezeným ..................................................... 10

1.2

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným................................................... 11

Orgány společnosti s ručením omezeným ........................................................................ 16 2.1

Valná hromada ........................................................................................................... 16

2.2

Jednatel ...................................................................................................................... 17

2.3

Dozorčí rada ............................................................................................................... 18

Pojem jednatel .................................................................................................................. 19 3.1

Předpoklady pro výkon funkce jednatele ................................................................... 20

3.2

Překážky pro výkon funkce jednatele ........................................................................ 21

Vznik funkce jednatele ..................................................................................................... 23 4.1

Povolání do funkce jednatele zakladatelským právním jednáním ............................. 23

4.2

Jmenováním soudem.................................................................................................. 23

4.3

Volba jednatele v průběhu existence společnosti ...................................................... 24

Zánik funkce jednatele...................................................................................................... 26 5.1

Smrt jednatele ............................................................................................................ 26

5.2

Odvolání z funkce jednatele ...................................................................................... 27

5.3

Odstoupení z funkce jednatele ................................................................................... 27

5.4

Vyloučení jednatele z funkce ..................................................................................... 29

5.5

Ztráta předpokladů k výkonu funkce jednatele.......................................................... 31

5.6

Zánik společnosti ....................................................................................................... 31

Působnost člena statutárního orgánu ................................................................................ 32 6.1

Působnost jednatele společnosti v likvidaci............................................................... 33

6.2

Působnost jednatele společnosti v insolvenčním řízení ............................................. 33

6.3

Obchodní vedení ........................................................................................................ 34

Vztah jednatele a společnosti s ručením omezeným ........................................................ 37 7.1

Smlouva o výkonu funkce ......................................................................................... 37

7.2

Souběh funkce............................................................................................................ 39

7.3

Vztah jednatele a valné hromady ............................................................................... 40 5

7.4 8

9

Vztah jednatele a dozorčí rady................................................................................... 41

Výkon funkce jednatele .................................................................................................... 42 8.1

Pravidlo podnikatelského úsudku .............................................................................. 42

8.2

Pravidlo o střetu zájmu .............................................................................................. 43

8.3

Zákaz konkurence ...................................................................................................... 44

8.4

Povinnost jednat s péčí řádného podnikatele ............................................................. 46

8.5

Povinnost informovat ................................................................................................. 47

8.6

Povinnost ve vztahu k účetnictví ............................................................................... 48

8.7

Právo na odměnu ....................................................................................................... 49

8.8

Právo na informace .................................................................................................... 51

Odpovědnost jednatele ..................................................................................................... 52 9.1

Osobní odpovědnost jednatele ................................................................................... 53

9.2

Odpovědnost vůči společnosti ................................................................................... 53

9.3

Odpovědnost vůči třetím osobám .............................................................................. 54

9.4

Odpovědnost vůči společníkům ................................................................................. 55

Závěr ......................................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 58 Přílohy ...................................................................................................................................... 64

6

Úvod Společnost s ručením omezeným nebo také jen s. r. o. patří mezi kapitálové společnosti. Jedná se o jednu z nejčastěji zakládanou a velmi oblíbenou společnost v České republice. Její obliba je zejména rozšířena u drobných a středních podnikatelů. Oblíbenost společnosti s ručením omezeným je především založena na minimální výši základního kapitálu, který činí pouze jednu korunu, která je obrovskou motivací pro vznik společnosti. Společnost s ručením omezeným nemusí být založena jen z důvodu podnikání, ale může se také zakládat pro neziskovou činnost. V roce 2014 došlo k rekodifikaci, co se týče obchodních korporací. Dříve byly kapitálové společnosti upravovány podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Účinnost tohoto obchodního zákoníku skončila 31. 12. 2013. Nově od roku 2014 se kapitálové společnosti upravují v obecné úpravě v zákoně č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. Zvláštní úpravou pro obchodní korporace je od 1. 1. 2014 zákon č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních společnostech a družstev neboli zákon o obchodních korporacích. Tato nová úprava by měla být pro společnost jednodušší. Cílem mé bakalářské práce je bližší analýza statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným. Zabývat se budu postavením jednatele ve společnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. V práci se budu věnovat podrobnější charakteristice jednatele od jeho vzniku, vztahům s ostatními orgány a společností, působností, jednotlivým výkonem funkce a odpovědností až po jeho zánik. O analýzu se budu snažit v souladu s výše zmíněnými dvěma zákony. Chtěla bych co nejvíce přiblížit fungování a základní podstatu statutárního orgánu ve společnosti s ručením omezeným. Stanoveného cíle se pokusím, dosáhnou pomocí již zmíněných právních předpisů, odbornou literaturou, a názory právníků a odborníků v dané problematice. Než se budu v práci konkrétně věnovat statutárnímu orgánu, stručně v první kapitole představím společnost s ručením omezeným. Ve zkratce se zmíním o základních charakteristických znacích s. r. o. a orgánech společnosti. Konkrétněji rozeberu založení a vznik společnosti s ručením omezeným. Jedná se o dvě fáze. Tou první fází je založení, u které je důležité sepsat písemnou společenskou nebo zakladatelskou smlouvu. Druhá fáze

7

je samotný vznik společnosti, to znamená, že společnost musí být zapsaná v obchodním rejstříku. V dalších kapitolách se budu snažit představit statutární orgán společnosti s ručením omezeným, za který je označován jednatel společnosti, jenž může být jak fyzickou osobou, tak i právnickou osobou. Podrobněji se budu zmiňovat, co musí osoba pro vznik funkce jednatele splňovat, ale také existují určité překážky pro vznik funkce, které se mohou u dané osoby objevit. Pokud by tyto překážky nastaly anebo by osoba nesplňovala konkrétní požadavky pro vznik, pak by se osoba jednatelem stát nemohla. Pokud funkce jednatele vznikne, může také dojít k jejímu zániku. Jsou různé možnosti takového to zániku ať je to způsobené porušením povinností, vlastním rozhodnutím, smrtí nebo dalšími způsoby. Následující kapitoly bakalářské práce budou věnovány působnosti statutárního orgánu, kde je velice důležité obchodní vedení společnosti. Zmíním se také jaké vztahy má jednatel se společností, ale i s ostatními orgány společnosti a jak se navzájem ovlivňují. Významné pro jednatele ve společnosti je vědět, jaké má povinnosti vůči společnosti, jakých práv se může domáhat a pravidla kterými se musí řídit. A jaké sankce za porušení těchto povinností hrozí.

8

1 Společnost s ručením omezeným Zcela novým a základním pojmem, který je definován v obchodním právu se nazývá Obchodní korporace. Tento pojem se objevuje v zákoně č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který nabil účinnosti 1. ledna 2014. Obchodní korporace je právnická osoba, která je tvořena společenstvím osob. Pod pojem korporace jsou zařazeny všechny obchodní společnosti. Obchodní společnosti v České republice upravuje zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ‚‚zákon o obchodních korporacích“ nebo ‚‚ZOK‘‘), který se stal účinný 1. 1. 2014. Obchodními společnostmi jsou komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, akciová společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Obchodní společnosti lze dále dělit na společnosti osobní a kapitálové. Mezi osobní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, zatímco do kapitálových společností řadíme akciovou společnost a společnost s ručením omezeným. „Každá z výše uvedených společnosti má dle ZOK svá specifika, která je potřeba vzít v úvahu při rozhodování o tom, jakou formu při konkrétní podnikatelské činnosti využít.‘‘1 Nejrozšířenější a velice oblíbenou společností v České republice, bývá Společnost s ručením omezeným. Tento typ společnosti můžeme nalézt v ust. § 132 až 242 ZOK. Podle § 132 odst. 1 ZOK ‚‚společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.‘‘2 Takováto společnost je označována jako ‚‚společnost s ručením omezeným‘‘ ačkoli je tento název celkem dlouhý můžou být pro označení společnosti použity dvě zkratky, kterými jsou ‚‚s. r. o.‘‘ eventuálně ‚‚spol. s. r. o.‘‘.3

1

BŘEZINOVÁ, Hana a Pavel ŠTOHL. Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným 2015: distanční studijní

opora. 3. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2015. ISBN 9788087314692, str. 7 2

Podle § 132 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstev

3


9

Charakteristika společnosti s ručením omezeným

1.1

Společnost s ručením omezeným je tedy právnická osoba, která je založená za účelem podnikání. Jedná se o obchodní společnost, která se řadí mezi kapitálové společnosti, avšak v některých případech se podobá společnostem osobním. Mezi charakteristické znaky společnosti s ručením omezeným patří: -

vklady,

-

základní kapitál,

-

podíl,

-

společníci,

-

ručení společníků.

Vklady a základní kapitál Vklady společnosti s ručením omezeným lze nalézt v ZOK. V § 142 odst. 1 ZOK se uvádí, že vkladová výše bude činit minimálně 1 Kč, v případě jestliže společenská smlouva neurčí, aby vklad byl vyšší. Základní kapitál společnosti se tvoří z těchto vkladů a poté je jeho výše zapsaná v obchodním rejstříku. Vklady mohou být jak peněžité tak i nepeněžité.4 Podíl Podle § 31 ZOK podíl představuje účast společníka ve společnosti s ručením omezeným, a tím tedy i jeho práva a povinnosti, které z této účasti společníkovi plynou. „Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, určuje se jeho výše podle poměru vkladu společníka k výši základního kapitálu (základní podíl).‘‘5 Společníci Společníkem v s. r. o. může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba. Společnost může založit jen jeden zakladatel. Společníci ve společnosti s ručením omezeným mají také určitá práva a povinnosti, kterými podle zákona o obchodních korporacích jsou: 4


opora. 3. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2015. ISBN 9788087314692 str. 8 5


opora. 3. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2015. ISBN 9788087314692 str. 8

10

-

vkladová povinnost (§150 ZOK),

-

povinnost odevzdat kmenový list (§152 ZOK),

-

právo na informace (§155 ZOK),

-

podání společenské žaloby (§157 ZOK),

-

podíl na zisku (§ 161)

-

příplatky (§ 162)

Ručení společníků Další povinností společníků je také omezené ručení. V § 132 ZOK společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně. Za vzniklé dluhy společníci ručí do výše, ve které nebyly splněny vkladové povinnosti podle stavu, jenž byl zapsán v OR v období, kdy společníci byli k plnění vybídnuti věřitelem. Pokud je společník současně i jednatelem společnosti s ručením omezeným „musí kvůli riziku možnosti vzniku svého ručení za závazky s.r.o., dát pozor na zákonné povinnosti jednatele. Zejména půjde o neporušení povinnosti péče řádného hospodáře.“ 6

1.2

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným vzniká na základě dvou fází. První fáze je založení a fáze druhá je vznik společnosti. Založení společnosti nastává uzavřením společenské smlouvy, pokud je ale jen jediný zakladatel, sepisuje se zakladatelská listina. Jak bylo již zmiňováno, druhou fází nastává vznik společnosti. Společnost vzniká zapsáním do obchodního rejstříku. „V tomto okamžiku vzniká společnost s ručením omezeným jako právnická osoba, tedy subjekt odlišný od společníků.“ 7

6

HLAVSA, Tomáš. Společníci s.r.o. ručí za závazky společnosti jen do výše nesplacených vkladů. In: Help1 [online]. Plzeň

a Praha: Tomáš Hlavsa zakládání firem a účetní poradenství, 2015, 12. 04. 2015 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.help1.cz/zakladani_firem_odpovednost-a-ruceni-v-sro-po-01-01-2014.html 7

JOSKOVÁ, Lucie, Jan ŠAFRÁNEK, Pěva ČOUKOVÁ, Pavel PRAVDA a Markéta PRAVDOVÁ. Nová společnost s

ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro praxi. ISBN 978802474445 str. 21

11

V novém občanském zákoníku se objevuje kromě již používaných pojmů ‚‚založení‘‘ a ‚‚vznik‘‘, také pojem ‚‚ustavení‘‘. Tento pojem je ustanoven v § 122 NOZ, podle kterého je ustavení rozuměno jako právní jednání, zákonné ustanovení o tom, že se ustavuje právnická osoba nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci. To znamená, že pod pojmem „ustavení‘‘ si lze představit hned několik činností a právě již zmíněné založení je považováno za jednu z forem ustavení.8 Společnost s ručením omezeným se ustavuje na základě tzv. zakladatelského právního jednání. V případě takového jednání je potřeba k založení právnické osoby písemná podoba. Jak již bylo řečeno pro založení společnosti s ručením omezeným je zapotřebí písemná podoba, a proto je tento požadavek více konkretizován v § 6 a § 8 ZOK, který požaduje písemnou podobu veřejné listiny. V tomto případě se za veřejnou listinu konkrétně pokládá podle § 776 odst. 2 ZOK notářský zápis.9 Společnost může být založena buď jedním anebo více společníky. Má-li společnost pouze jednoho společníka, je nutné sepsat zakladatelskou listinu, pokud ale společnost má více společníků, pak se sepisuje společenská smlouva. Předepsané náležitosti a obsah společenské respektive zakladatelské smlouvy musí být ustanoveno zákonem. Společenskou (zakladatelskou) smlouvu je možné s vymezeným postupem změnit. Pokud se bude společenská smlouva měnit je zapotřebí tyto změny provádět v podobě notářského zápisu.10

8

HEJDA, Jan, Nina BRACHOŇOVÁ, Libor FINGER, Martin PROSSER a Veronika VANĚČKOVÁ. Společnost s ručením

omezeným: zásadní změny podle nového zákona o obchodních korporacích, shrnutí hlavních rozdílů dřívější a současné právní úpravy, nejdůležitější dopady nové právní úpravy. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014. Právo (Anag). ISBN 9788072638703, str. 30 9




ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 9788024758374, str. 51

12

Tak zvané povinné (obligatorní) náležitosti společenské smlouvy jsou ustanoveny v § 123 NOZ a § 146 ZOK. Jedná se o náležitosti, které smlouva musí obsahovat.11 Mezi tyto náležitosti v obecném ustanovení podle § 123 odst. 1 NOZ patří informace o: -

názvu právnické osoby,

-

kde právnická osoba sídlí,

-

jaký je předmět činnosti,

-

jaký je v právnické osobě statutární orgán a jakým způsobem byl vytvořen,

-

a je zde také obsaženo, kdo je považován za první členy statutárního orgánu určuje.

Podrobněji jsou náležitosti společenské smlouvy upraveny ve zvláštní úpravě, a to v zákonu o obchodních korporacích. Zde se rozlišují obligatorní náležitosti při založení a vzniku společnosti s ručením omezeným, a dále na ty náležitosti, které jsou povinné po celý čas existence společnosti. Soubor náležitostí při založení a vzniku společnosti zachycují zejména vkladové povinnost, a to do té doby než jsou splněny.12 Podle ZOK to jsou tyto obligatorní náležitosti: -

‚‚vkladová povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,

-

údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou,

-

určení správce vkladů a

-

u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.‘‘13

11


ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 9788024758374, str. 51 12




13

Do druhého seskupení patří ty náležitosti, které jsou povinné po celou dobu existence společnosti s ručením omezeným.14 Mezi tyto náležitosti podle ZOK patří: -

‚‚firma společnosti

-

předmět podnikání nebo činnost společnosti,

-

určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,

-

určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li to společenská smlouva vznik různých druhů podílu,

-

výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,

-

výši základního kapitálu a

-

počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.‘‘15

‚‚Od okamžiku založení společnosti je nutné rozlišovat okamžik jejího vzniku. Společnost vzniká dnem, ke kterému je zapsána do obchodního rejstříku.‘‘16 Společnost může být do obchodního rejstříku zapsaná rejstříkovým soudem, nebo notářem. Do OR se společnost zapisuje na základě návrhu. ‚‚Návrh na zápis založené společnosti do obchodního rejstříku se podává na formuláři (§18 RejZ). Formulář je třeba vyplnit elektronicky na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz, formulář je označovaný jako „inteligentní formulář‘‘, § 17 nařízení č. 351/2013 Sb.).‘‘

17

J. Hejda18 připouští, že tento návrh může být podán i v písemné podobě. Jednatelé musejí 14




16

BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným: prakticky včetně účetnictví a daní. 11. Olomouc: Anag, 2014. ISBN

978-80-7263-886-4, str. 75 17




omezeným: zásadní změny podle nového zákona o obchodních korporacích, shrnutí hlavních rozdílů dřívější a současné právní úpravy, nejdůležitější dopady nové právní úpravy. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014. Právo (Anag). ISBN 9788072638703, str. 32

14

tento návrh na zápis společnosti předložit rejstříkovému soudu, za který se požaduje krajský soud a to v místě založení společnosti s ručením omezeným, a to v době šesti měsíců od založení společnosti. Společenská smlouva tuto lhůtu může zkrátit či prodloužit. Pokud se lhůta nedodrží a tudíž návrh nebude podán, hledí se na tuto událost, jako by společníci odstoupili od smlouvy.19

19


ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 9788024758374, str. 47-48

15

2 Orgány společnosti s ručením omezeným „Na rozdíl od osobních společností se u společnosti s ručením omezeným nepředpokládá, že by společníci řídili společnost samostatně, a za tímto účelem jsou tedy zřizovány vnitřní mechanismy, které mají řídící či kontrolní funkci.‘‘20 Mezi povinně založené orgány s. r. o. patří valná hromada, která je nejvyšším orgánem společnosti a jednatel, který je statutárním orgánem společnosti. Dále také může být založena dozorčí rada, která má funkci kontrolního orgánu společnosti, ale není povinným orgánem společnosti.

2.1

Valná hromada

Valná hromada je nevyšším a velmi důležitým orgánem společnosti, který se skládá ze společníků. Každý společník má právo se účastnit valné hromady a to osobně, nebo v zastoupení. Na řízení společnosti s ručením omezeným se společníci podílejí právě skrze valnou hromadu. Společníci, kteří se účastní valné hromady, se musí zapsat do listiny přítomných. Tato listina se zhotovuje již před shromážděním valné hromady a to na základě seznamu, kde jsou společníci uvedeni společně s poznámkou, zda byli nebo nebyli na shromáždění valné hromady přítomni. Tato listina přítomných musí povinně obsahovat podle zákona o obchodních korporacích: jméno a bydliště společníka nebo osoby, která ho zastupuje; podpis osoby, která tuto valnou hromadu svolala; všechen počet hlasů, který společník má na valné hromadě; a údaj o tom, že svolavatel odmítl zapsat osobu do listiny přítomných a vysvětlení proč tuto osobu zapsat odmítl.21

20





16

Do působnosti valné hromady patří podle §190 odst. 2 ZOK např.: -

jestliže se bude měnit obsah společenské smlouvy je rozhodování o takovéto změně na valné hromadě, pokud tak společenská smlouva určí nebo je tak dáno na základě zákona,

-

v případě rušení společnosti s likvidací,

-

volí a odvolává jednatele či dozorčí radu byla-li zřízena

-

volí a odvolává likvidátora na základě určení společenskou smlouvou,

-

schvaluje smlouvu, která se týká tichého společenství,

-

schvaluje finanční pomoci, apod.

Valná hromada je schopna se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina společníků, což znamená, že k přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina přítomných, neurčí-li společenská smlouva jinak.22 Svolávat valnou hromadu je povinností jednatele společnosti a to minimálně jednou za účetní období. Nejpozději se však musí konat do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Valná hromada může být svolávána častěji, a to pokud tak určí společenská smlouva. Písemné oznámení o konání valné hromady se společníkům zasílá nejméně 15 dnů před jejím konáním.23

2.2

Jednatel

Jednatel patří mezi povinně zřízené orgány společnosti s ručením omezeným. Jedná se o statutární orgán, který je tvořen jedním nebo více jednateli. V § 152 odst. 2 NOZ říká, že jednatelem společnosti s ručením omezeným může být jak právnická osoba, tak i fyzická osoba, která musí být plně svéprávná.

22



BUCHVALDEK, Mgr. Jiří. HRUBÝ& BUCHVALDEK. BUCHVALDEK, Mgr. Jiří. HRUBÝ & BUCHVALDEK [online].

Praha: HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář © 2006 - 2016, 2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/49-spolecnost-s-rucenim-omezenym-od-1-1-2014.html

17

Dozorčí rada

2.3

Kontrolním orgánem společnosti s ručením omezeným je označována dozorčí rada. Zákon neukládá povinnost společnosti dozorčí radu zakládat. Funkce člena dozorčí rady vzniká a zaniká obdobným způsobem, jako vzniká a zaniká funkce jednatele. Proto, aby funkce člena dozorčí rady vznikla, musí být osoba k tomuto výkonu funkce způsobilá. Osoba, která se má stát členem dozorčí rady, nemůže být statutárním orgánem, prokuristou nebo jinou osobou, která je zmocněna za obchodní korporaci jednat.24 Působnost dozorčí rady je vymezena společenskou smlouvou, pokud ale společenská smlouva působnost dozorčí rady neurčí, pak se použije působnost vymezená zákonem. Podle § 201 odst. 2 ZOK do působnosti dozorčí rady patří to: -

že jako kontrolní orgán dohlíží na činnost jednatelů,

-

dále také nahlíží do vedení účetnictví společnosti a kontroluje jednotlivé údaje,

-

může podat podle § 187 žalobu a

-

oznamuje jednou za rok valné hromadě informace o své činnosti.

Dozorčí rada se skládá z jednoho nebo více členů. Členem dozorčí rady se nemůže stát jednatel. Pokud má dozorčí rada více členů, jedná se o kolektivní orgán, který bude tedy rozhodovat ve sboru, určí-li tak společenská smlouva. Pokud se vyskytne situace, ve které nastane rovnost hlasů, vybere se z členů jeden, který je zvolen předsedou. Tento předseda má rozhodující hlas.25

24

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Vědecké monografie (Wolters

Kluwer ČR). ISBN 9788074786334, str. 485 25



18

3 Pojem jednatel Stejně jako společnost s ručením omezeným se pojem jednatel objevuje v zákoně č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník tak i v zákoně č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ‚‚zákon o obchodních korporacích“ nebo ‚‚ZOK‘‘). Jelikož je společnost s ručením omezeným právnická osoba, nemůže za sebe sama jednat, a proto za ní jedná někdo jiný. ‚‚Obchodní vedení tak přísluší jednateli, který je statutárním orgánem společnosti. Obchodním vedením společnosti se rozumí správa běžných záležitostí společnosti, jako například rozhodování o obchodních, finančních a personálních otázkách‘‘26 Jak již bylo, řečeno jednatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Pokud by byla jednatelem právnická osoba, musí být ve funkci zastoupena fyzickou osobou nebo svým statutárním orgánem. Tato fyzická osoba musí být zapsaná v obchodním rejstříku. ‚‚Zástupce právnické osoby musí vždy splňovat předpoklady pro výkon funkce (§ 46 odst. 3 ZOK). Pokud zástupce způsobí společnosti újmu, jsou k její náhradě zavázáni tento zástupce a právnická osoba, kterou zastupuje, společně a nerozdílně‘‘27 Podle § 194 odst. ZOK se za statutární orgán společnosti s ručením omezeným považuje jeden či více jednatelů. Pokud statutární orgán tvoří více jednatelů, a určí-li tak společenská smlouva, pak se bude jednat o kolektivní orgán. Tento kolektivní orgán je také možno nazývat jako sbor jednatelů. ‚‚Kolik jednatelů bude společnost mít, je věcí volné úvahy jejich společníků. Určujícím kritériem je pouze potřeba společnosti, zákon tu žádné limity nestanoví‘28 U společnosti mohou nastat tři situace, kterými jsou: -

společnost s ručením omezeným bude mít jednoho jednatele.

-

společnost s ručením omezeným bude mít více jednatelů, ale nebude se jednat o kolektivní orgán - u takové situace bude při rozhodování v obchodním vedení

26




ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro praxi. ISBN 978802474445, str. 148 28


Kluwer ČR). ISBN 9788074786334, str. 458

19

potřeba souhlas většiny jednatelů, pokud společenská smlouva neurčí jinak (§ 195 odst. 1 ZOK). -

společnost s ručením omezeným má více jednatelů a tvoří kolektivní orgán - jednatelé rozhodují ve sboru a pro rozhodování je určeno zákonem, kterými jsou NOZ a ZOK, několik pravidel, kterými jsou např.: a) podle § 156 odst. 1 NOZ se jedná o sbor jednatelů, který je schopen se usnášet v případě přítomnosti či jiné účasti většiny jednatelů a je třeba většina hlasů přítomných, b) podle § 44 odst. 3 ZOK si sbor jednatelů stanoví předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti rozhodující, a to v případě, že by společenská smlouva určila jinak, c) podle § 194 odst. 2 ZOK v souvislosti s § 440 odst. 1 ZOK se sbor jednatelů usnáší většinou hlasů přítomných a každý přítomný člen má k dispozici jeden hlas, d) podle § 194 odst. 2 ZOK v souvislosti s § 440 odst. 2 ZOK se o průběhu jednání a rozhodnutích vyhotovují zápisy, které musejí být podepsané zapisovatelem a předsedajícím, e) podle § 194 odst. 2 ZOK v souvislosti s § 440 odst. 3 ZOK se v zápisu uvádějí jména jednatelů, kteří buď nehlasovali, tedy zdrželi se hlasování, nebo hlasovali ale proti rozhodnutím.29

3.1

Předpoklady pro výkon funkce jednatele

Předpoklady pro výkon funkce lze nalézt jak v novém občanském zákoníku, tak i v zákonu o obchodních korporacích. Zákonné předpoklady pro výkon funkce jednatele je svéprávnost, bezúhonnost a absence překážky provozování živnosti. Osoba, u které je nalezena nějaká překážka pro výkon funkce jednatele, nesmí být do funkce zvolena.

29



20

Svéprávnost je určena pro fyzickou osobu. Pokud je tedy jednatelem osoba právnická, musí tento předpoklad splňovat její zástupce. Svéprávnosti se rozumí podle § 15 odst. 2 NOZ schopnost pro sebe získat práva a to na základě svého vlastního právního jednání. Pokud osoba je svéprávná, může se zavazovat k povinnostem, to znamená, že osoba může právně jednat. Pod pojmem plná svéprávnost, která je dalším předpokladem pro výkon funkce jednatele, se rozumí, že osoba musí být zletilá, tedy musí dovršit osmnácti let věku. Ovšem nabýt svéprávnosti lze i před dovršením zletilosti a to uzavřením manželství nebo přiznání svéprávnosti soudem a to na základě návrhu nezletilého, který je starší šestnácti let.30 ‚‚ Předpokladem výkonu funkce jednatele je bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona (§6). Živnostenský zákon vymezuje bezúhonnost negativně, a to tak, že za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně: -

jestliže tento trestný čin byl spáchán v souvislosti s podnikáním nebo

-

jestliže tento trestný čin byl spáchán v souvislosti s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje. Bezúhonnost se u občanů České republiky prokazuje výpisem z evidence Rejstříků trestů. U občanů jiného státu Evropské unie se bezúhonnost prokazuje výpisem z evidence trestů či rovnocenným dokladem vydaným úřadem státu posledního pobytu, a pokud se takový doklad nevydává, pak čestným prohlášením‘‘31

3.2

Překážky pro výkon funkce jednatele

Dalším předpokladem pro výkon funkce statutárního orgánu je, aby nenastala situace, která by se mohla pro provozování činnosti jednatele projevit jako překážka. Tyto překážky se nacházejí v zákoně č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon). Mezi tyto překážky, které se nacházejí, v § 8 živnostenského zákona patří:

30




ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro praxi. ISBN 978802474445, str. 150

21

-

prohlášení konkursu na majetek fyzické nebo právnické osoby, která nemůže provozovat živnost,

-

živnost nemůže provozovat fyzická osoba nebo právnická osoba a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu, protože majetek dlužníka je nedostačující k uspokojení věřitelů,

-

živnost nemůže provozovat fyzická osoba nebo právnická osoba a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu, protože majetek dlužníka nebude dostačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Za překážku pro výkon funkce jednatele se také považuje skutečnost, že osobě byl uložen trest soudem nebo správním orgánem a to k zákazu provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru. Pokud trvá zákaz činnosti provozování živnosti, tak trvá i tato překážka pro výkon funkce.32 Mezi další překážku pro provozování činnosti statutárního orgánu se uvádí zrušení živnostenského oprávnění. Toto živnostenské oprávnění je rušeno z důvodů neplnění závazků vůči státu nebo za porušení podmínek pro stanovení rozhodnutí o udělení povolení k provozu živnosti. Překážkou pro výkon funkce jednatele, je zrušení činnosti provozování živnosti společnosti s ručením omezeným. Doba trvání překážky je tři roky od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.33

32





22

4 Vznik funkce jednatele Existují tři způsoby pro vznik funkce jednatele, kterými jsou povolání do funkce statutárního orgánu zakladatelským právním jednáním při založení společnosti, volbou do funkce jednatele již existující společnosti rozhodnutím valné hromady a také lze vzniknout funkce statutárního orgánu jmenováním soudem. 4.1

Povolání do funkce jednatele zakladatelským právním jednáním

První jednatelé jsou jmenováni zakladateli a to ve společenské smlouvě. Na jmenování prvních jednatelů se musejí shodnout všichni zakladatelé společnosti. Ve společenské smlouvě je povinné uvést počet jednatelů. ‚‚Nově lze údaj o tom, kdo byl určen prvním jednatelem čí prvními jednateli, po vzniku společnosti a splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit. Dále se ve společenské smlouvě uvádí způsob jednání jednatelů. Způsobem jednání jednatelů se rozumí určení, zda jednatelé jednají každý samostatně, nebo všichni či někteří společně‘‘34

4.2

Jmenováním soudem

Pokud funkce jednatele zanikne a valná hromada nezvolí nového jednatele do uvedené lhůty, tedy do jednoho měsíce, od zániku funkce, soud jmenuje jednatele na návrh osoby, která na tom má právní zájem a to na dobu, než bude řádně zvolen nový jednatel. Pokud nový jednatel do stanovené lhůty nebude jmenován, soud je oprávněn společnosti jmenovat opatrovníka nebo společnost zrušit a přikázat její likvidaci. Osoba, která má být jmenována jednatelem se svým jmenováním musí souhlasit. Povinností soudu je také před jmenováním jednatele ověřit zda je osoba k této funkci způsobilá.35 V § 165 odst. 2 NOZ je ustanoveno, že soud může společnosti opatrovníka jmenovat i bez návrhu, pokud jsou zájmy jednatele v rozporu

34





23

se zájmy společnosti a pokud společnost nemá jiného jednatele, který je schopen společnost zastupovat. Funkce jednatele, který byl jmenován soudem, zaniká pokud: -

valná hromada jmenuje nového jednatele,

-

jednatel bude z funkce odvolán a pouze soud může o odvolání rozhodnout,

-

smrtí fyzické osoby a zánikem právnické osoby, která byla do funkce jmenována soudem,

-

4.3

zánikem společnosti, která nemá právního nástupce.36

Volba jednatele v průběhu existence společnosti

V průběhu existence společnosti o výběru jednatelů rozhoduje valná hromada. Do funkce jednatele je osoba volena prostou většinou hlasů přítomných společníků. ‚‚Volba jednatele je účinná k okamžiku rozhodnutí valné hromady. Přijetím rozhodnutí valné hromady se tedy osoba stává jednatelem společnosti. Valná hromada nicméně může rozhodnout, že jednatele volí do funkce k určitému dni (který však vždy musí časově následovat rozhodování valné hromady).

Jednatel se zapisuje do obchodního rejstříku, avšak tento zápis je pouze

deklaratorní. To znamená, že jeho funkce včetně všech práv i povinností vzniká již k okamžiku, kdy nabude účinnosti jeho volba.‘‘37

Zákon o obchodních korporacích

připouští volení jednatelů tzv. kumulativním hlasováním, připouští-li to společenská smlouva. Tímto hlasováním jsou voleni dva nebo více jednatelů. Podstatou tohoto typu hlasování je, že počet hlasů společníků se vynásobí počtem jednatelů. O volbě každého jednatele se hlasuje zvlášť a společník se rozhodne, kolik hlasů a jakému jednateli tyto hlasy udělí. To znamená, že společník všechny své hlasy může přidělit při hlasování jen jednomu jednateli nebo své hlasy může podle své úvahy rozdělit mezi všechny jednatele. Cílem tohoto hlasování

36





24

je umožnit menšinovým společníkům podílet se na rozhodování o volbě jednatelů. 38 Pokud je jednatel jmenován tímto typem hlasování, jednatele lze odvolat pouze se souhlasem většiny, kteří se podíleli na jeho zvolení.39

38




25

5 Zánik funkce jednatele Funkce jednatele ze zákona zaniká odvoláním z funkce, odstoupením z funkce a smrtí. Nelze však opomenout i další varianty skončení funkce jednatele. Mezi tyto varianty skončení funkčního období jednatele lze uvést vyloučení z funkce, zánikem společnosti nebo ztrátou předpokladů k výkonu funkce statutárního orgánu.

5.1

Smrt jednatele

Tento typ zániku funkce jednatele není zrovna příliš častý. Neznamená to, že by členové statutárního orgánu neumírali, pokud by se tedy nejednalo o náhlou smrt, ale jejich výkon funkce skončí mnohem dříve a z jiných důvodů. V tomto případě zániku funkce se jedná o závazek osobní povahy, to znamená, že funkce jednatele nemůže přejít na dědice zemřelého. Funkce jednatele tedy zaniká smrtí jednatele nebo jeho prohlášením za mrtvého.40 V tomto případě zániku funkce člena statutárního orgánu je velice složité dokázat obchodnímu rejstříku, že tato osoba zemřela. Smrt fyzické osoby se zapisuje do matriky úmrtí podle § 1 obsažený v zákoně č. 301/2000 Sb. zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů. Podle § 3 tohoto zákona matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Podle § 25 zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů, matriční úřad vydává matriční doklad, nebo povoluje nahlédnutí do matriční knihy a umožňuje provádět z nich výpisy za přítomnosti matrikáře, pouze rodině a zplnomocněným osobám nebo pro úřední potřebu státním orgánů.41 Společnost, jejíž statutární orgán zemřel, nemá přístupnost k dokladům, které prokazují jeho smrt. Nemá tedy důkaz o úmrtí, který je důležitý pro povolení o výmaz jednatele z obchodního rejstříku. Tento doklad (úmrtní list) tedy musí obstarat samotný soud.42

40

SUM, Tomáš. Epravo: ZPŮSOBY ZÁNIKU FUNKCE JEDNATELE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM [online].

Praha: EPRAVO – Sbírka zákonů, judikatura, právo, 2005 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zpusoby-zaniku-funkce-jednatele-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-35173.html 41

RADA, Ivan a a kolektiv. Jednatelé s.r.o.: Představenstvo a.s. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2004. ISBN

8086131556, str. 62 42


8086131556, str. 62

26

5.2

Odvolání z funkce jednatele

Odvolání z funkce patří mezi nejčastější způsoby zániku funkce jednatele. Odvolání se podobá volbě jednatele do funkce. Jednatele z funkce odvolává valná hromada, pokud se ve společenské smlouvě nestanovilo, že se jednatelé budou volit a odvolávat kumulativním hlasováním. Pokud tedy z funkce odvolává jednatele valná hromada, nemusí k tomuto rozhodnutí udávat žádný důvod. Valná hromada odvolává z funkce jednatele prostou většinou hlasů společníků, kteří jsou přítomni na valné hromadě. Pokud osoba, která je odvolána z funkce jednatele a je zároveň společníkem, a důvodem tohoto odvolání je porušení povinností jednatele, pak tato osoba nemůže vykonávat hlasovací právo při hlasování § 173 odst. 1 písmeno c ZOK.43 Pokud se jedná o jednatele, který do funkce byl zvolen kumulativním hlasováním, je postup pro jeho odvolání z funkce jiný. Pro jeho odvolání je potřeba hlasů většiny společníků, kteří tohoto jednatele do funkce zvolili. Tento způsob odvolání neplatí, pokud je člen statutárního orgánu odvolán z funkce pro porušení svých povinností. ‚‚Dodává se, že i v případě kumulativního hlasování se uplatní situace hlasovacích práv podle § 173 odst. 1 ZOK, tedy v daném případě při hlasování o odvolání společníka z funkce člena orgánu společnosti pro poručení povinností při výkonu funkce není tento společník oprávněn vykonávat své hlasovací právo a jeho hlasy se ani nezapočítávají při zjišťování usnášeníschopnosti valné hromady‘‘44

5.3

Odstoupení z funkce jednatele

Jednatel může ze své funkce kdykoli odstoupit aniž by uvedl důvod tohoto rozhodnutí. I když jednatel nemusí uvádět důvod svého odstoupení přeci tu jen jedna výjimka, 43





27

která uvádí, že jednatel nemůže odstoupit ze své funkce, a to v případě, že je tato doba pro společnost nevhodná. Nejprve je potřeba zjistit zda se jedná o nevhodnou chvíli odstupu z funkce jednatele a to především, zda se s touto skutečností je schopna společnost vypořádat a to v zákonem stanovené lhůtě, která je ustanovena ve společenské smlouvě nebo ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, a předejít tak vzniku poškození a újmy svých zájmů. Je-li společnost schopná se v této lhůtě s touto skutečností vypořádat, není zapotřebí zkoumat důvod odstoupení jednatele z funkce. Nastane-li situace, kdy společnost nebude schopná v zákonem stanovené lhůtě přijmout opatření, která zabrání poškození jejích zájmů, pak je zapotřebí se zaobírat závažností důvodu, kvůli kterému chce člen statutárního orgánu odstoupit ze své funkce.45 Neurčí-li smlouva o výkonu funkce jednatele nebo společenská smlouva jinak § 59 odst. 5 ZOK, je nezbytné zaslat valné hromadě oznámení o odstoupení z funkce. Oznámení by mělo být zasíláno v písemné formě s vlastnoručním podpisem odstupujícího jednatele. Podle § 561 NOZ lze oznámení zaslat elektronickým způsobem za předpokladu, že toto oznámení bude elektronicky podepsáno odstupujícím jednatelem. U odchodu jednatele z funkce, který své odstoupení nesdělí přímo na valné hromadě, vznikají pochybnosti, s doručením oznámení o odstoupení. ‚‚ Nejvyšší soud v této souvislosti za úpravy platné do 31. 12. 2013 uzavřel, že odstoupení z funkce jednatele je oznámeno příslušnému orgánu společnosti i tehdy, je-li oznámení doručeno v písemné formě společnosti, o jejíž orgán jde (Nejvyšší soud ČR, sp. zn. 29 Cdo 2863/2008). Potom by platilo, že má-li jednatel doručit oznámení o odstoupení z funkce valné hromadě, dostačuje, pokud oznámení doručí společnosti. Do sféry dispozice společnosti se přitom dostane oznámení tehdy, pokud je přijme oprávněná osoba (např. jednatel či osoba, která je za společnost oprávněna přijímat poštu). Tento závěr však není přijímán jednoznačně‘‘46 Je-li ve společnosti jen jeden jednatel, je třeba v tomto případě, aby odstupující jednatel svolal valnou hromadu, kde oznámí své odstoupení a zákonem stanovená měsíční lhůta by začala ubíhat ode dne konání valné hromady. V této době valná hromada musí jmenovat do funkce

45


ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 9788024758374, str. 175-176 46



28

nového jednatele.47 V ZOK je uvedeno, zda společnost do stanovené lhůty nezvolí nového jednatele, hrozí společnosti závažné právní následky včetně zrušení společnosti soudem.48 V případě, že by jednatel odstoupil přímo na jednání valné hromady. S ohledem na to, že toto prohlášení jednatele o odstoupení bude součástí zápisu z valné hromady, nebude zapotřebí zasílat písemné oznámení o odstoupení z funkce. Funkce jednatele tedy zaniká po uplynutí jednoho měsíce od doručení oznámení o odstoupení, pokud valná hromada na žádost jednatele nestanoví jiný okamžik zániku funkce.49

5.4

Vyloučení jednatele z funkce

Tento zánik funkce člena statutárního orgánu je ustanoveno v § 63 a následující zákona o obchodních korporacích. Vyloučení jednatele z funkce lze také nazývat jako diskvalifikace. Jedná se především o diskvalifikaci jednatele společnosti, který porušoval povinnost péče řádného hospodáře nebo v případě, kdy osoba byla členem statutárního orgánu v době, kdy společnosti bylo vydáno rozhodnutí o úpadku. Diskvalifikaci lze také chápat, jako trest za porušení povinnosti člena statutárního orgánu. O vyloučení z funkce jednatele rozhoduje soud.50 Jak již bylo řečeno, existují dva důvody pro vyloučení jednatele z funkce. Prvním důvodem pro diskvalifikaci z funkce jednatele je, opakované porušování povinnosti péče řádného hospodáře, nebo jiné porušení povinnosti člena orgánu vůči společnosti. Jedná se především o ochranu společnosti před špatným jednáním členů statutárních orgánů. Tato diskvalifikace se použije na všechny osoby, které jsou povinni jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud tyto osoby svoji povinnost poruší, jsou zavázány újmu, která tímto chováním vznikla, nahradit. ‚‚Jakmile rozhodnutí o diskvalifikaci nabyde právní moci, zaniká funkce člena orgánu 47




49




ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro praxi. ISBN 978802474445, str. 152-153

29

společnosti ve všech obchodních korporacích. Dotyčná osoba se pak po dobu tří let nemůže stát členem orgánu jiné společnosti, pokud neobdrží výjimku udělenou soudem. Pokud by uvedený zákaz dotyčný porušil a jednal by za společnost dál či byl zvolen do orgánu jiné společnosti, bude mu hrozit opětovné vyloučení soudem až na deset let. Kdyby chtěl člen statutárního orgánu společnosti zůstat ve své funkci v jiné korporaci, musí přesvědčit soud buď během řízení o vyloučení, nebo, v případě, že toto řízení již skončilo, požádat soud o následné udělení výjimky. Podmínky pro takovou výjimku jsou v obou případech shodné. Může například argumentovat tím, že v korporaci, kde chce zůstat, plní své povinnosti vždy řádně a korporace by jeho odchodem byla poškozena. Dalším argumentem může být, že má ve své funkci jiné povinnosti, než pro které byl z výkonu jiné funkce vyloučen. V takovém případě by soud měl také výjimku přiznat‘‘51 Další důvod pro diskvalifikaci z funkce člena statutárního organu se nachází v § 64 ZOK, který se jedná o vyloučení jednatele, který svým jednáním, s přihlédnutím ke všem okolnostem,

přispěl

k úpadku

společnosti,

pokud

tato

skutečnost

vyšla

najevo

při insolvenčním řízení. ‚‚Dalším důvodem pro vyloučení je, pokud osoba, která se stala členem statutárního orgánu po zahájení insolvenčního řízení, zřejmě přispěla svým jednáním ke snížení majetkové podstaty a k poškozování věřitelů (§ 64 odst. 2 ZOK)‘‘52 I v tomto případě, člen statutárního orgánu nemůže v době tří let vykonávat funkci jednatele nebo obdobnou funkci, a to v jakékoli společnosti. Pokud tuto dobu nedodrží, a bude jednat za společnost i přes tento zákaz, soud (insolvenční soud) rozhodne o vyloučení z funkce po dobu deseti let. V zákoně je uvedeno, že vyloučení se jedná i bývalých členů statutárního orgánu, kteří tuto funkci ve společnosti vykonávali v minulosti, a přesto jejich jednání přispělo k úpadku obchodní korporace. O vyloučení jednatele z funkce rozhoduje insolvenční soud, který ale také stanovuje výjimky, které o vyloučení člena orgánu z funkce nerozhodne. Tyto výjimky jsou ustanoveny v § 64 odst. 3 ZOK. ‚‚ První výjimka se týká osoby, která se členem statutárního orgánu stala v době jejího hrozícího úpadku, ledaže její jednání vedlo k úpadku obchodní korporace. O hrozící

51

RŮŽIČKA, Mgr. Tomáš. Diskvalifikace člena statutárního orgánu. In: Firemnipravo [online]. Ostrava: Advokátní kancelář

Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o. Specialisté na firemní právo, 2014 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.firemnipravo.com/article/diskvalifikace-clena-statutarniho-organu 52



30

úpadek jde tehdy, pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžních závazků (§ 3 odst. 4 InsZ). Druhá výjimka platí pro osobu, která prokáže, že při svém jednání vynaložila takovou péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném postavení. Není zřejmé, zda měl zákonodárce na mysli péči řádného hospodáře, jak je upravena v jiných ustanoveních (zejména § 159 odst. 1 NOZ) či zda měl zájem pro tyto účely nároky kladené na dotčenou osobu snížit a případně proč‘‘53

5.5

Ztráta předpokladů k výkonu funkce jednatele

Jak již bylo zmíněno pro vykonávání funkce člena statutárního orgánu, je potřeba být k této funkci způsobilý. To znamená, že osoba musí splňovat určité podmínky pro výkon této funkce. Mezi tyto podmínky patří bezúhonnost, svéprávnost a absence překážky pro provozování živnosti. Pokud některou z těchto podmínek nebude splňovat, výkon funkce jednatele zanikne.54

5.6

Zánik společnosti

O tomto způsobu zániku funkce jednatele se v zákoně nehovoří, jedná se však o jeden z častých důvodů zániků této funkce. Společnost lze určitou dobu bez jednatele fungovat, jenže jednatel bez společnosti nikoli. Jestliže funkce člena statutárního orgánu vzniká se vznikem společnosti, tak i tato funkce zaniká společně se zánikem společnosti.55

53




8086131556, str. 63-64 55


8086131556, str. 65

31

6 Působnost člena statutárního orgánu Působnost statutárního orgánu společnosti lze rozdělit, a to několika způsoby. Podle § 163 NOZ je možné pozitivně formulovat působnost statutárního orgánu tak, že jednateli patří ta působnost, kterou zákon, rozhodnutí veřejné moci nebo společenská smlouva neudělila jinému orgánu obchodní korporace. Negativní formulace působnosti statutárního orgánu, kterou

lze

formulovat

tak,

že

jednatel

nemůže

vykonávat

takovou

působnost,

ke které společnost jakožto právnická osoba není způsobilá.56 Tato působnost se označuje jako působnost rozhodovací. Působnost se takto nazývá, jelikož se zde rozhoduje, jakému orgánu společnosti působnost patří, a kterému orgánu tato působnost předána není. V § 164 odst. 1 se neupravuje působnost rozhodovací, ale jedná se zde o působnost jednatelskou.57 Jak již bylo výše zmíněno působnost statutárního orgánu lze rozdělit, a to za prvé na obchodní vedení společnosti, které lze také označit jako interní vedení, což znamená, že toto jednání se odehrává uvnitř společnosti. A za druhé se jedná o oprávnění jednatelské, nebo-li externí jednání, které se odehrává navenek.58 Pro tento způsob jednání je důležité, aby bylo ve společenské smlouvě uvedeno, jakým způsobem se toto jednání bude uskutečňovat a to v případě, kdy je ve společnosti několik jednatelů. Ve většině případů se jedná o jednání dvou jednatelů, ale v některých případech může společenská smlouva stanovit, že půjde o jednání všech jednatelů společnosti. Způsob jednání, který bude zvolen, se pro společnost stává závazným a musí být zapsán v obchodním rejstříku.59 ‚‚Zákonodárce není při formulování zákona ničím věcně omezen. Záleží tedy jen na něm, zda a popř. v jakém rozsahu působnost statutárního orgánu vymezí. V určitých případech zákon výslovně počítá a tím, že bude působnost statutárního orgánu omezena nebo suspendována buďto přímo ex lege bez dalšího, anebo na základě rozhodnutí veřejné moci. Pro primo

56



ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 9788074783692, str. 539 58


Kluwer ČR). ISBN 9788074786334, str. 460-461 59



32

se jedná o stav, kdy právnická osoba vstoupila do likvidace, kdy působnost jejího statutárního orgánu ex lege přechází na likvidátora (§193). Pro secundo, pokud nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, s prohlášením konkursu, s reorganizací nebo s oddlužením, je právnická osoba, která je dlužníkem, omezena v nakládání se svým majetkem; vzhledem k tomu je i její statutární orgán omezen ve své působnosti. A pro tertio se jedná o případy nucené správy bank, pojišťoven a zajišťoven a některých subjektů kolektivního investování, kdy nařízení nucené správy je pozastaven výkon funkce statutárního orgánu (a často i dalších orgánů), jenž dočasně přechází na nuceného správce‘‘60

6.1

Působnost jednatele společnosti v likvidaci

Tato působnost pojednává o omezení působnosti statutárního orgánu společnosti, jestliže společnost vchází do likvidace. V tomto momentu působnost jednatele podle § 193 NOZ, přechází na likvidátora. To, ale neznamená, že funkce jednatele zaniká, pouze je jeho působnost v podstatě nulová. V § 189 odst. 1, 2 NOZ je řečeno, že likvidátorem se může stát pouze osoba, která je způsobilá být jednatelem společnosti. Jestli-že funkce likvidátora zanikne před zánikem společnosti, tak příslušný orgán společnosti povolá do funkce nového likvidátora. Pokud likvidátor nebyl povolán, je povinností statutárního orgánu provádět jeho působnost v likvidaci, do té doby než bude jmenován nový likvidátor.61

6.2

Působnost jednatele společnosti v insolvenčním řízení

Dalším omezení působnosti jednatele, ke kterému dojde, je-li vyhlášen konkurs na majetek společnosti. Stejně jako při likvidaci ani v tomto případě nedochází k zániku funkce jednatele. Jedná se pouze o to, že veškeré kompetence s nakládáním majetku společnosti, který připadá do majetkové podstaty, přecházejí na insolvenčního správce. V tomto případě jednatel ve společnosti vykonává takovou působnost, která nepřešla na insolvenčního správce nebo na předběžného správce. Mezi takovou působnost patří např. svolávání valné hromady.

60

ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 9788074783692, str. 539 61



33

Při zjišťování majetkové podstaty je jednatel povinen spolupracovat s insolvenčním nebo předběžným správcem a to především dodržovat jejich pokynů.62

6.3

Obchodní vedení

Jedná se o vedení, které je označováno jako vedení interní, což znamená, že se jedná o vedení, které se uskutečňuje uvnitř společnosti. Pod pojmem obchodní vedení se rozumí především rozhodování o řízení společnosti, které může, ale také nemusí vést k zastupování společnosti vůči třetím osobám. Nejedná se jen o rozhodování o řízení společnosti, ale také o organizačních, účetních, technických, personálních, obchodních a dalších činnostech vykonávaných statutárním orgánem společnosti.63 Přestože tento pojem není přímo definován zákonem, ačkoliv byl používán už v předchozí právní úpravě, lze využít pro vymezení pojmu obchodní vedení dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 29 Odo 479/2003), podle kterého se obchodní vedení označuje jako řízení společnosti včetně rozhodování o jejich podnikatelských úmyslech.64 ‚‚Hlavním úkolem statutárního orgánu je zajistit prosperitu společnosti a tomu odpovídající přiměřený zisk. Aby tohoto úkolu bylo dosaženo, musí učinit následující: 1. na základě usnesení valné hromady a v souladu s ním stanovit koncepci fungování společnosti, 2. vypracovat dlouhodobý strategický záměr společnosti, 3. stanovit podnikatelský záměr, 4. respektovat usnesení valné hromady (pokud nejsou v rozporu s právními předpisy nebo společenskou smlouvou) a schválený podnikatelský plán, a

62




Kluwer ČR). ISBN 9788074786334, str. 461-463 64



34

5. realizovat kvalifikovanou a otevřenou informační politiku ve vztahu ke společníkům i k široké obchodní a laické veřejnosti při nezbytném respektu k potřebě ochrany obchodního tajemství a jiných neveřejných informací.‘‘65 Jestliže společnost bude mít více jednatelů, pak bude rozhodování o obchodním vedení stanoveno v souvislosti na tom, zda tato společnost bude mít více jednatelů, kteří budou či nebudou tvořit kolektivní orgán. To zda jednatelé budou či nebudou tvořit kolektivní orgán, musí být ustanoveno ve společenské smlouvě. Společnost, která má více jednatelů a ti tvoří kolektivní orgán, pak v obchodním vedení rozhodují ve sboru. Tento sbor je usnášeníschopný za přítomnosti většiny členů a rozhoduje tedy většinou hlasů přítomných jednatelů. Nastane-li situace, že počet hlasů se bude rovnat, je v tomto případě rozhodující hlas předsedy kolektivního orgánu, kterého si sám tento orgán zvolil. Je-li ve společnosti vytvořen kolektivní orgán, je v tomto případě možné rozdělit působnost individuálních členů do různých oborů. Takovými obory můžou být např. finance, vývoj a výzkum, lidské zdroje a mnoho dalších. Dojde-li k rozdělení do jednotlivých oborů, pak v takovém případě se o záležitostech, které patří do působnosti jednatele, nerozhoduje ve sboru, ale každý jednatel zodpovídá za konkrétní obor. Povinností ostatních jednatelů je dohlížení na správu záležitostí týkajících se společnosti a to i v oborech, které patří do působnosti individuálních jednatelů. Působnost, která je rozdělena dle oborů, se projevuje v odpovědnosti jednatele vzhledem ke společnosti. To znamená, zda jednatel společnosti v daném oboru zapříčiní škodu, bude se tato škoda posuzovat tak, jestli jednatel jednal s péčí řádného hospodáře a u ostatních jednatelů se bude posuzovat, zda zastávali svoji povinnost dohledu s péčí řádného hospodáře. Pokud společnost bude mít více jednatelů, a ti nebudou tvořit kolektivní orgán, pak je potřeba k rozhodnutí o obchodním vedení většina hlasů jednatelů, pokud tedy společenská smlouva neurčí jinak.66

65





35

Pouze jednateli nebo jednatelům je určeno obchodní vedení, to znamená, že žádný jiný orgán není oprávněn dávat pokyny jednateli či jednatelům, které se týkají obchodního vedení.67 V ZOK je uvede výjimka, která povoluje požádat valnou hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím však není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.68

67




36

7 Vztah jednatele a společnosti s ručením omezeným Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným, jedná se o povinně zřízený orgán. To znamená, že společnost zastupuje jak externě (navenek), tak i interně (uvnitř společnosti), ale pouze v takové působnosti, která není v moci jiných orgánu společnosti. Jednatel tedy má na starosti obchodní vedení, ale také řízení obchodní korporace. ‚‚Vztah jednatele a společnosti je upraven smlouvou o výkonu funkce, která určuje práva a povinnosti obou smluvních stran (§ 59 ZOK). Z povahy věci vyplývá, že nejde o smlouvu pracovní, nýbrž o speciální smlouvu upravenou zákonem o obchodních korporacích‘‘69

7.1

Smlouva o výkonu funkce

Jak již bylo výše zmíněno, smlouva o výkonu funkce jednatele upravuje práva a povinnosti mezi jednatelem a společností s ručením omezeným. Tato smlouva je zakotvena v zákonu o obchodních korporacích a to konkrétně v ustanoveních § 59 až do § 62 ZOK. Nedojde-li k uzavření smlouvy o výkonu funkce, znamená to, že se práva a povinnosti jednatele budou ze zákona upravovat v novém občanském zákoníku o příkazu, který je ustanoven v § 2430 NOZ a násl. Jestliže tedy dojde nebo nedojde k uzavření smlouvy o výkonu funkce, záleží pouze na rozvaze obchodní korporace a statutárního orgánu. Je-li smlouva o výkonu funkce uzavřena, je důležité, aby v této smlouvě byla upravena odměna za výkon člena statutárního orgánu. Jestli-že ve smlouvě odměňování jednatele ustanoveno nebude, pak je tento výkon funkce považován za bezplatný. ‚‚Vzhledem k tomu, že funkce orgánu obchodní korporace vzniká i nadále jmenováním, poskytuje ZOK nově zvolených orgánům ochranu v případě, že by smlouva o výkonu funkce nebyla uzavřena platně nebo bez zbytečného odkladu po vzniku funkce, a to z důvodu na straně obchodní korporace, resp. Jeho nejvyššího orgánu (§ 59 odst. 4 ZOK). Výkon funkce by tak nebyl považován za bezplatný, ale orgánu by náležela odměna obvyklá v době, kdy byla, nebo měla být, smlouva o výkonu funkce uzavřena.‘‘70

69

POKORNÁ, Jarmila, Eva VEČERKOVÁ a Milan PEKÁREK. Obchodní korporace a nekalá soutěž. Vydání první. Praha:

Wolters Kluwer, 2015. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074788734, str. 314 70

KOUKAL, JUDr. Pavel a Mgr. Lenka HANKOVÁ. SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE PO 1. LEDNU 2014 A JEJÍ

NÁLEŽITOSTI. In: Epravo: Sbírka zákonů, judikatura, práv[online]. Praha: Rödl & Partner, 2013 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/smlouva-o-vykonu-funkce-po-1-lednu-2014-a-jeji-nalezitosti-91395.html

37

Smlouva o výkonu funkce musí mít ze zákona písemnou podobu. Toto ustanovení platí podle § 59 odst. 2 ZOK a to pouze u kapitálových společností, mezi které patří akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Jestliže by tato smlouva měla jinou než písemnou formu, jako například ústní, pak by tato smlouva byla považována za neplatnou a to by tedy znamenalo, že by výkon funkce jednatele byl bezplatný. Tuto smlouvu a také všechny její případné změny se odevzdávají valné hromadě (nejvyššímu orgánu společnosti) k souhlasu.71 V zákoně o obchodních korporacích se upravují náležitosti, které jsou důležité z hlediska odměňování a určení různých údajů. Tyto náležitosti jsou v ZOK vymezeny demonstrativně, to znamená, že tyto náležitosti jsou sice povinné, ale mohu být dále doplněny o další náležitosti. Tyto údaje se nacházejí v ZOK, kterými jsou: -

‚‚vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,

-

určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,

-

určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a

-

údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.‘‘72

To znamená, že je velmi důležité, aby ve smlouvě o výkonu funkce byla obsažena správná formulace, která se týká odměňování jednatele. Nebude-li formulována podle zákona, nebo bude mít určité nedostatky, bude tato smlouva považována za neplatnou, což znamená, že výkon funkce bude bezplatný. ‚‚Podle § 59 odst. 5 ZOK může jednatel ze své funkce odstoupit, nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Jakým způsobem oznamuje odstupující jednatel své odstoupení společnosti a kdy funkce zaniká, může řešit společenská smlouva anebo právě smlouva o výkonu funkce - jinak oznamuje své odstoupení valné hromadě, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada 71

POKORNÁ, Jarmila, Eva VEČERKOVÁ a Milan PEKÁREK. Obchodní korporace a nekalá soutěž. Vydání první. Praha:

Wolters Kluwer, 2015. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074788734, str. 170 72

Podle § 60 zákona č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstev

38

na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. U společnosti s jediným společníkem skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li si jiný okamžik zániku funkce.‘‘73

7.2

Souběh funkce

Souběhem funkcí se rozumí případ, kdy jednatel společnosti vykonává svou funkci statutárního orgánu a současně vykonává také práci na základě pracovního poměru. V pracovním poměru jednatel nejčastěji vykonává funkci generálního ředitele. Souběh funkce je velice komplikovaný, protože rozděluje společnost do dvou skupin. První skupina je přesvědčena o tom, že souběh funkcí možný je, druhá skupina zase říká, že souběh funkcí možný není.74 Společnost právních odborníků, která se domnívá, že souběh funkcí je možný, se opírá hned o několik důvodů. Prvním z nich je, že v novém občanském zákoníku ani v zákonu o obchodních korporacích, souběh funkcí není upraven. V tomto případě je tedy možné použít právní zásadu, která zní ,,co zákonem není zakázáno, je dovoleno‘‘. Tím lze tedy chápat, že zákon souběh funkcí nezakazuje.75 Důvodem by také mohl být, že ZOK stanovuje mzdu nebo jiné plnění zaměstnanci, který je zároveň i jednatelem společnosti.76 Další důvod by mohl být ustanoven v listině základních práv a svobod, konkrétně v čl. 26, který ‚‚zaručuje každému právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat

73

BĚHOUNEK, Ing. Pavel. Smlouva o výkonu funkce jednatele: Úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK.

In: Mzdovapraxe [online].

Praha:

Wolters

Kluwer

ČR,

2014

[cit.

2016-03-14].

Dostupné

z:

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d43913v55124-smlouva-o-vykonu-funkce-jednatele/?search_query= 74

JELÍNKOVÁ, JUDr. Tereza a Mgr. Dana LIBOCHOWITZOVÁ. Epravo: DOPADY REKODIFIKACE SOUKROMÉHO

PRÁVA NA SOUBĚH VÝKONU FUNKCE VEDOUCÍHO ZAMĚSTNANCE A ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE [online]. Pardubice: ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ JELÍNEK, 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/dopady-rekodifikace-soukromeho-prava-na-soubeh-vykonu-funkce-vedoucihozamestnance-a-clena-statutarniho-organu-obchodni-korporace-95117.html 75

Baroch-sobota: Možnost tzv. souběhu funkcí [online]. Praha: Baroch Sobota, advokátní kancelář, 2014 [cit. 2016-04-13].

Dostupné z: http://www.baroch-sobota.cz/moznost-tzv-soubehu-funkci 76


39

a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností může stanovit zákon. Zákon však žádné takové omezení nestanovuje.‘‘77 Společnost právních odborníků, kteří tvrdí, že souběh funkcí možný není, je podpořen i Ministerstvem spravedlnosti. ‚‚Podle ministerstva nemůže člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonávat svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, a to z důvodu ustanovení § 1791 nového občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. ‘‘78

7.3

Vztah jednatele a valné hromady

Jedná se o vztah mezi nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, který je složen ze společníků a výkonným orgánem společnosti s ručením omezeným. Tento vztah je možné považovat jako vzájemné působení mezi těmito orgány společnosti. Valná hromada má důležitou roli, neboť rozhoduje o volbě do funkce statutárního orgánu, ale také rozhoduje v případě jeho odvolání z funkce nebo zániku této funkce. Tato rozhodnutí mu nenáleží v případě, že se bude jednat o volbě a odvolání z funkce jednatele, který byl jmenován soudem. Dále také do působnosti valné hromady patří schvalování smlouvy o výkonu funkce, a tudíž tedy i o odměňování statutárního orgánu, protože právo na odměnu jednatele je obsaženo ve smlouvě o výkonu funkce. Znamená to tedy, že nejvyšší orgán musí schválit mzdu nebo jiné plnění, které se uděluje zaměstnanci, který je zároveň statutárním orgánem. Také musí schvalovat účetní závěrku společnosti. Pokud nebude schválena valnou hromadou, je považována za neplatnou.79

77

Baroch-sobota: Možnost tzv. souběhu funkcí [online]. Praha: Baroch Sobota, advokátní kancelář, 2014 [cit. 2016-04-13].

Dostupné z: http://www.baroch-sobota.cz/moznost-tzv-soubehu-funkci 78

MORÁVEK, Daniel. Podnikate: Souběh funkcí opět není od roku 2014 možný. Poradíme, jak se vyhnete

problémům [online]. Praha: Internet Info, 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/soubehfunkci-opet-neni-od-roku-2014-mozny-poradime-jak-se-vyhnete-problemum/ 79


Kluwer ČR). ISBN 9788074786334, str. 254-266

40

Jednatel má vůči společníkům tedy valné hromadě povinnost valnou hromadu svolávat. Valná hromada musí být svolána alespoň jednou za účetní období. Jedná se tedy o dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Účetní období lze tedy srovnat s běžným kalendářním rokem.80

7.4

Vztah jednatele a dozorčí rady

Dozorčí rada je nepovinně zřizovaným, jinými slovy fakultativním orgánem společnosti s ručením omezeným. Vznik tohoto orgánu musí být vymezen ve společenské smlouvě nebo v jiném právním předpisu. Tento orgán je označován za orgán kontrolní. Ve společenské smlouvě je přesně určena působnost dozorčí rady, každopádně není možné uložit dozorčí radě jinou působnost, která náleží jinému orgánu společnosti. Činností tohoto orgánu

je

kontrola

a

dohled

nad

jednáním

jednatele

ve

společnosti.81

Jedná

se o obchodní vedení tak i jednatelskou působnost. Kontrolní působnost umožňuje dozorčí radě kontrolovat účetní a obchodní knihy a další doklady, a to včetně údajů, které jsou v nich obsažené.82

80

BAROŠ, David. Epravo: ÚPRAVA SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V

ZOK [online]. Praha: EPRAVO – Sbírka zákonů, judikatura, právo, 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/uprava-svolani-valne-hromady-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-v-zok-98472.html 81





41

8 Výkon funkce jednatele Jednatel společnosti s ručením omezeným musí při výkonu této funkce dodržovat určitá pravidla. Mezi taková pravidla patří: -

pravidlo podnikatelského úsudku,

-

pravidlo o střetu zájmu,

-

zákaz konkurence.

Také každý jednatel společnosti má určité povinnost, které musí plnit a dodržovat. Pokud tyto své povinnosti dodržovat nebude, bude muset vzniklé škody tímto zanedbáním svých povinností nějakým způsobem nahradit. Mezi povinnosti jednatele patří: -

povinnost jednat s péčí řádného hospodáře,

-

povinnost informovat,

-

povinnost ve vztahu k účetnictví.

Jednatel nemá jen povinnosti, ale také práva, kterých se u společnosti může dožadovat. Práva a povinnosti člena statutárního orgánu jsou zakotveny ve smlouvě o výkonu funkce. Mezi práva jednatele patří: -

právo na odměnu,

-

právo na informace.

Pravidlo podnikatelského úsudku

8.1

Pravidlo podnikatelského úsudku neboli bussiness judgement rule je ustanoveno v § 51 odst. 1 ZOK. V tomto paragrafu je konkrétně ustanoveno, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jednatel jedná: -

informativně,

-

v obhajitelném zájmu obchodní korporace a

-

s nezbytnou loajalitou.

‚‚Připomeňme, že povinnost loajality je definována jako povinnost preferovat zájmy společnosti rezignováním na vlastní zájmy nebo zájmy určité zainteresované skupiny. To ale 42

neznamená nic jiného než to, že jednání v obhajitelném zájmu je jednáním s nezbytnou loajalitou.‘‘83 Hlavním účelem podnikatelského úsudku jednatele je jednat za společnost s určitým rozsahem rizik, a to proto, aby se jednatelé nemuseli bát případně vzniklých následků, které by z takového jednání bylo podnikatelsky neúspěšné. Pokud bude jednatel jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi a také jak již bylo zmíněno výše, že bude jednat informativně, v obhajitelném zájmu korporace a loajálně, znamená, že jednatel při neúspěšném jednání nebude zodpovědný za újmu, která v takovémto jednání byla způsobena.84 Jednatel, ale bude muset dokázat, že jednal řádně a za jednání, při kterém vznikla újma, nenese žádnou odpovědnost. V podnikání není nikdy snadné zamezit veškerým rizikovým situacím, které mohou nastat, a to i v případě, že jsou dodrženy veškeré náležitosti podnikatelského úsudku. ‚‚Obecně tedy nelze po jednajícím orgánu chtít, aby nesl veškerou odpovědnost, je-li podnikání společnosti samo o sobě nejisté a nesoucí určité rizikové faktory, které dost dobře nemůže ani jednající orgán ovlivňovat. Důkazní břemeno však tíží právě jednající osobu, a jak již bylo zmíněno, je na ní, aby prokázala, že jednala v souladu s pravidlem podnikatelského úsudku.‘‘85

8.2

Pravidlo o střetu zájmu

Dalším pravidlem, kterým by se jednatel měl řídit, je pravidlo o střetu zájmu. Důležité je odlišit pravidlo o střetu zájmu od zákazu konkurence. Pravidlo o střetu zájmu je pojato spíše jako informování o jisté situaci orgánům společnosti. Jestliže se jednatel nějakým způsobem doví, že by mohlo dojít ke střetu zájmu mezi ním a společností, musí tuto informaci 83

neprodleně

oznámit

ostatním

členům

statutárního

orgánu

(jednatelům)

HURYCHOVÁ, Klára a Daniel BORSÍK (eds.). Corporate governance: kolektivní monografie. Vyd. 1. Praha: Wolters

Kluwer, 2015. ISBN 9788074786549, str. 96 84

PETR, JUDr. Tadeáš a JUDr. Ing. Jan ZRZAVECKÝ, PH.D.,. Pravnigramotnost: Odpovědnost členů volených orgánů

obchodní společnosti po rekodifikaci - změna k lepšímu? Více zde: http://www.pravnigramotnost.cz/news/www-epravo-czodpovednost-clenu-volenych-organu-obchodni-spolecnosti-po-rekodifikaci-zmena-k-lepsimu-/ [online]. Praha: epravo, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.pravnigramotnost.cz/news/www-epravo-cz-odpovednost-clenu-volenych-organuobchodni-spolecnosti-po-rekodifikaci-zmena-k-lepsimu-/ 85



43

a kontrolnímu orgánu (dozorčí rada) pokud je zřízena. Není-li dozorčí rada zřízena, pak jednatel informuje nejvyšší orgán (valnou hromadu eventuálně společníky). V případě kdy hrozí střet zájmu mezi společností a osobami blízkými jednateli, je jednatel také povinen tuto skutečnost oznámit orgánům společnosti.86 Jsou-li takové informace oznámeny pouze dozorčí radě, je povinna sdělit valné hromadě, jak v tomto případě rozhodla.87 Povinnost informovat kontrolní orgán má jednatel také v případě, jestliže on sám, osoba jednateli blízká nebo osoba ovlivněná jednatelem chce se společností uzavřít smlouvu a za jakých podmínek by tato smlouva měla být uzavřena. ‚‚Kontrolní orgán nebo společníci mohou uzavření smlouvy zakázat. Jako nový institut se zavádí i možnost kontrolního nebo nejvyššího orgánu korporace pozastavit dotčenému členu orgánu výkon jeho funkce. Lze předpokládat, že účelem pozastavení je umožnit ostatním členům statutárního orgánu, aby bez účasti dotčeného člena smlouvu posoudili a případně za společnost dojednali a podepsali.‘‘88

8.3

Zákaz konkurence

Zákaz konkurence omezuje možnost podnikat členům statutárního orgánu. Jedná se o jedno z právních omezení v podnikání, které je upraveno v Listině základních práv a svobod a to konkrétně v čl. 26. Jednatelé společnosti jsou výborně informováni o fungování a situaci celé společnosti, a proto je úmyslem zákazu konkurence zamezit porušování jednání těchto osob.89

86



PÁRTL, Jakub. Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář: Jak je to dnes s konflikty zájmů u akciovek a společností s

ručením omezeným? [online]. Praha: Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.ksb.cz/cs/novinky-publikace/clanky/2646_jak-je-to-dnes-s-konflikty-zajmu-u-akciovek-a-spolecnosti-s-rucenimomezenym 88

MÍKOVEC, Jaroslav. Patria: Střet zájmů po roce 2014: Informovat a zase informovat [online]. Praha: Patria Online, 2013

[cit.

2016-04-13].

Dostupné

z:

https://www.patria.cz/pravo/2335417/stret-zajmu-po-roce-2014-informovat-a-zase-

informovat.html 89


8086131556, str. 102

44

Zákaz konkurence je upraven v zákoně o obchodních korporacích, konkrétně v § 199 ZOK, jedná se o konkurenční jednání jednatele společnosti s ručením omezeným.90 Znamená to tedy, že ZOK zakazuje jednatelům podnikat ve stejné či podobné činnosti, kterou společnost sama provozuje a to buď jako člen statutárního orgánu, osobně, společník s. r. o., anebo jako osoba, která ovládá jinou společnost. Další zákaz se také týká toho, že obchody společnosti nesmějí být sjednány pro někoho jiného. Existuje však výjimka, která umožňuje i přes zákaz konkurence, jednateli takovou funkci vykonávat. Dojde-li ke konkurenčnímu jednání, musí jednatel tuto skutečnost sdělit všem společníkům společnosti.91 Aby takovéto jednání mohlo být vykonáváno, museli by všichni společníci souhlasit, ale pokud by jen jeden společník vyslovil nesouhlas s touto činností, pak tuto funkci, týkající se konkurenčního jednaní, jednatel vykonávat nemůže. ‚‚Zákon o obchodních korporacích stanoví, že bez svolení všech společníků společnosti s ručením omezeným jednatel nesmí provádět žádnou z následujících činností: -

podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného;

-

být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení (např. prokuristou), ledaže se jedná o koncern; nebo

-

účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením (tj. společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti) nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.‘‘92

90

ČINKOVÁ, Martina a Martina HEJDUKOVÁ. Zakonyvkapse: Aktuální úprava zákazu konkurence v s. r. o [online]. Praha:

Zákonyvkapse, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zakonyvkapse.cz/ptate-se-aktualni-uprava-zakazu-konkurence-v-sr-o/ 91

DUŠEK, Viktor. Ekonom: Uvolněná pravidla zákazu konkurence [online]. Praha: Economia, 2014 [cit. 2016-04-14].

Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-62955020-uvolnena-pravidla-zakazu-konkurence 92

NEVRKLA, PHD., JUDr. Luboš. Epravo [online]. Praha: Mališ Nevrkla Legal, 2015 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/zakaz-konkurence-ve-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-podle-zakona-o-obchodnichkorporacich-96696.html

45

Povinnost jednat s péčí řádného podnikatele

8.4

Mezi hlavní povinnost statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným patří jednaní s péčí řádného podnikatele.93 Už z tohoto názvu je patrné jak by se jednatel vůči své společnosti měl chovat. Protože osoba, která přijme funkci jednatele ve společnosti, se zavazuje, tím, že tuto funkci zastává s péčí řádného hospodáře.94 Obecná definice tohoto jednání je ustanovena v § 159 NOZ, který konkrétně stanovuje, že jednatel má svoji funkci vykonávat: -

s pečlivostí,

-

s nezbytnou loajalitou a

-

potřebnými informacemi.

Jedná se tedy o pojem péče řádného hospodáře, který je možný definovat jako ‚‚výkon vědomé rozhodovací činnosti na základě dostatečných informací, konané v dobré víře ve prospěch společnosti bez preferování vlastních soukromých zájmů, opírající se o racionální základy, vykonávané odborně, po všech stránkách profesionálně.‘‘95 Pokud by se objevila nějaká pochybnost ze strany jednatele v péči, pak se v takovémto případě přihlédne k jinému podobnému případu. To znamená, jestliže se posuzuje, zda tedy jednatel jednal s péčí řádného hospodáře, je v obchodním zákoníku obecně stanoveno, že se jedná o srovnání péče, kterou by v takové podobné situaci učinila jiná osoba, která by jednala pečlivě a která by se vyskytla v podobném postavení jako člen statutárního orgánu. Poté musí jednatel v soudním řízení prokazovat, že jednal s takovou to péčí.96 93

ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. 1. vyd. Praha: Wolters

Kluwer, 2015. ISBN 9788074787355, str. 171 94



BEZOUŠKA, Petr. Domaci.ihned: Souznění pravidla péče řádného hospodáře a podnikatelského úsudku [online].

Hospodářské

noviny:

Economia,

Hospodářské

noviny

IHNED,

2014

[cit.

2016-04-12].

Dostupné

z:

http://domaci.ihned.cz/obcansky-zakonik/c1-58790190-souzneni-pravidla-pece-radneho-hospodare-a-podnikatelskeho-usudk 96



46

V zákoně jsou také přesně stanoveny případy, kdy jednatel nejedná s péčí řádného hospodáře. Jsou takto konkrétně stanoveny dva případy: - v prvním případě podle § 159 odst. 1 NOZ se jedná o osobu, která přijme funkci jednatele a tedy i povinnost tuto funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře, ačkoli tuto funkci není schopna vykonávat. Tuto neschopnost výkonu funkce osoba musela zjistit buď při přijetí či v samotném výkonu této funkce a nevyvodí z toho pro sebe důsledky. Následkem tohoto zjištění by osoba funkci jednatele neměla přijmout nebo by měla z této funkce odstoupit.97 - v druhém případě podle § 34 odst. 3 ZOK se jedná o to, že jednatel nejednal s péčí řádného hospodáře, pokud v rozporu se zákonem souhlasil o vyplacení podílu na zisku.98 Porušil-li jednatel svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je povinen jednatel nahradit možnou ztrátu obchodní korporace a tudíž i odevzdat užitek, který získal svým jednáním.

8.5

Povinnost informovat

Jednatel společnosti má povinnost poskytovat informace o společnosti společníkům. Jednatel má povinnost nechat nahlédnout společníky do dokladů společnosti a zkontrolovat údaje, které jsou v těchto dokladech obsažené. Je zde také možnost, kdy jednatel může úplně nebo z části odmítnout, a to pokud se bude jednat o informace, které jsou dostupné veřejnosti, anebo se bude jednat o utajované informace podle právního předpisu. Tuto informační povinnost má jednatel vůči společníkům nepřetržitě, to znamená, že tuto povinnost nemají jen na valné hromadě, ale i mimo valnou hromadu.99

97




ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro praxi. ISBN 978802474445, str. 163 99


omezeným: zásadní změny podle nového zákona o obchodních korporacích, shrnutí hlavních rozdílů dřívější a současné právní úpravy, nejdůležitější dopady nové právní úpravy. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014. Právo (Anag). ISBN 9788072638703.str. 230

47

8.6

Povinnost ve vztahu k účetnictví

Povinností jednatele je podle § 196 ZOK zabezpečit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví. Vést účetnictví může buď jednatel osobně, nebo je možnost zajistit vedení účetnictví třetí osobou. Za třetí osobu se považuje buď vlastní zaměstnanec anebo externí osoba, které je udělena součinnost. Tím, že se o vedení účetnictví bude starat třetí osoba, ještě neznamená, že jednatel bude zbaven odpovědnosti za řádné vedení účetnictví.100 Co se týče vedení účetnictví, není nikde uvedeno, že jednatel musí mít v tomto oboru nějaké odborné znalosti. I když nebude mít jednatel dostatečné znalosti v tomto oboru, bude zřejmě každý jednatel chtít, ve svém zájmu, vědět, zda je účetnictví vedeno řádně. Protože, jak je uvedeno v novém občanském zákoníku, jednatel jedná s péčí řádného hospodaře. Jestliže ten ‚,kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jednatel se tedy nemůže zbavit své odpovědnosti za nedostatky v účetnictví z toho důvodu, že svými znalostmi na výkon funkce nestačí.‘‘101 Dále podle § 18 odst. 2 zákonu o účetnictví musí statutární orgán podepsat účetní závěrku, a dokud nebude podepsána, je tato uzávěrka považována za nesestavenou.102 V tomto případě je také důležité zveřejňování účetní uzávěrky do sbírky listin obchodního rejstříku. Tato povinnost se nachází v § 21a v zákoně o účetnictví. Tato uzávěrka se zveřejňuje jen v digitální podobě. Pokud uzávěrka zveřejněna nebude, hrozí za nesplnění této povinnosti sankce. Sankce stanoví ‚‚ Zákona č. 563/91 Sb. o účetnictví pokutou ve výši až 3% hodnoty aktiv celkem. Rejstříkový soud může s účinností od 01. 01. 2014 uložit podle ustanovení § 104 a § 106 Rejstříkového zákona pořádkovou pokutu do výše 100 tisíc Kč. Neuložení listin do sbírky listin může být považováno i za trestný čin podle ustanovení § 254 Trestního zákoníku, dojdeli

100

BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným: prakticky včetně účetnictví a daní. 11. Olomouc: Anag, 2014.

ISBN 978-80-7263-886-4, str. 219-220 101

SVOBODOVÁ,

JUDr.

Eva. Accontes [online].

Brno:

Manzes,

2014

[cit.

2016-04-12].

Dostupné

z:

http://www.accontes.cz/ucetnictvi-a-ucetni-zaverka-v-s-r-o 102

BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným: prakticky včetně účetnictví a daní. 11. Olomouc: Anag, 2014.

ISBN 978-80-7263-886-4, str. 220

48

tím k ohrožení majetkového práva jiného nebo ohrožení včasného a řádného vyměření daně.‘‘103

8.7

Právo na odměnu

Už v kapitole 7.1 Smlouva o výkonu funkce jednatele, jsem se již zmínila o odměňování jednatele. Jak již bylo řečeno, jednatel svoji funkci vykonává na základě uzavření smlouvy o výkonu funkce. Není však podmínkou, aby jednatel smlouvu se společností uzavřel. To by však znamenalo, že svoji funkci bude vykonávat bezplatně. Tudíž aby jednatel měl nárok na odměnu, musí být smlouva o výkonu funkce uzavřena, schválená valnou hromadou a musí v ní být přesně určena výše odměny.104 Jednatel se nemůže domáhat svého práva na odměnu v případě, když mezi jednatelem a společností s ručením omezeným nebude uzavřena smlouva o výkonu funkce a nebude v ní sjednána výše odměny. V této situaci tedy jednateli nevzniklo žádné právo na odměnu, a tudíž se ho nemůže ani domáhat. Přeci jen, ale existuje zákonná výjimka, pomocí které se toto pravidlo dá obejít. ‚‚Výjimkou, kdy nově vznikne jednateli nárok na odměnu i bez platného ujednání ve smlouvě o výkonu funkce, je situace popsaná v § 59 odst. 4 ZOK: Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebylali smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.‘‘105 Proto, aby se jednatel mohl domáhat odměny za výkon funkce, musí smlouva obsahovat tyto údaje, které jsou ustanoveny v ZOK, kterými jsou: 103

SVOBODOVÁ,

JUDr.

Eva. Accontes [online].

Brno:

Manzes,

2014

[cit.

2016-04-12].

Dostupné

z:

http://www.accontes.cz/ucetnictvi-a-ucetni-zaverka-v-s-r-o 104



BĚHOUNEK, Ing. Pavel. Danarionline: Úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK [online]. Praha: Wolters Kluwer ČR,

2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d43913v55124-smlouva-o-vykonufunkce jednatele/?search_query=$source=1%20sortkey0min:20140101%20sortkey0max:20140101

49

-

‚‚vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,

-

určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,

-

určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a

-

údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.‘‘106

Zdanění a pojištění odměny jednatele Jednateli se odměna zdaňuje podobně jako příjmy zaměstnancům, je tedy považována za příjem ze závislé činnosti a tento příjem ze závislé činnosti je ustanoven v § 6 odst. 1. Písmeno c ZDP.107 Odměna jednatele stejně jako příjem (mzda) zaměstnancům podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. ‚‚Účast na nemocenském a důchodovém pojištění těchto osob zakládá příjem ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně.‘‘108 Jednatel má nárok na slevu na dani a to pokud podepíše daňové prohlášení u společnosti. Ve smlouvě o výkonu funkce jednatele lze také uvést náhrady zvláštních výdajů. Tyto výdaje jsou poskytovány v souvislosti s vedením společnosti. Jedním z takových výdajů je cestovní náhrada, v případě jestliže jednatel pojede na služební cestu. Bude se jednat o daňově uznatelné náklady společnosti.109

106

Podle § 60 zákona č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstev

107



TRUHLÁŘOVÁ, Ing. Martina. Portal.pohoda: Odměna jednatele – pravidla a zdanění. Portal.pohoda [online]. Jihlava:

STORMWARE, 2015 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/odmenajednatele-%E2%80%93-pravidla-a-zdaneni/ 109


opora. 3. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2015. ISBN 9788087314692, str. 29

50

8.8

Právo na informace

Aby jednatelé mohli svoji funkci vykonávat řádně, tedy s péčí řádného hospodáře, musí mít k takovému výkonu uspokojivé a kompletní informace o společnosti, které jsou předpokladem pro výkon takovéto funkce. Pro získání ucelených a kompletních informací je společná spolupráce mezi všemi orgány společnosti, kterými jsou valná hromada, statutární orgán a dozorčí rada (pokud je zřízen). Ač to vypadá, že jednatel společnosti by měl mít nejvíce informací o chodu a situaci ve společnosti, není tomu tak vždy, proto je velice důležitá spolupráce mezi jednotlivými orgány společnosti.110

110


8086131556, str. 173

51

Odpovědnost jednatele

9

V teorii práva se vyskytuje několik druhů odpovědnosti. Odpovědnost jednatele se řadí do odpovědnosti právní. Odpovědnost však není jednotně definována, to ale neznamená, že by různé definice pojmu odpovědnosti neměly stejný význam. Například za jednu z definic odpovědnosti je považována ta, kterou ‚‚uvádí J. Čapek, podle kterého: …se právní odpovědností rozumí povinnost strpět za porušení povinnosti následky stanovené právními normami, v rámci odpovědnostního právního poměru.‘‘111 Další takovou definici uvádí M. Večeřa, podle kterého se: ‚‚Právní odpovědností rozumí uplatnění nepříznivých právních následků, stanovených právní normou, vůči tomu, kdo porušil právní povinnost. Zahrnuje v sobě: - prvek nepříznivých právních následků (znamená zatížení rušitele právem stanovenými následky v materiální nebo osobní sféře), - prvek státního donucení (znamená buď realizaci sankce – donucení nepřímé, nebo nucené splnění právní povinnosti – donucení přímé).‘‘112 Z obou těchto definic tedy vyplývá, že se jedná o jednání, kterým dochází k porušení plnit povinnosti statutárního orgánu. Jestliže k takovému porušení povinností dojde, hrozí za ní určitá sankce. Za porušení svých povinností a pravidel souvisejících se svou funkcí má jednatel:

111

-

osobní odpovědnost,

-

odpovědnost vůči společnosti,

-

odpovědnost vůči třetím osobám,

-

odpovědnost vůči společníkům.


8086131556, str. 175 112

VEČEŘA, Miloš, Libor HANUŠ, Jaromír HARVÁNEK, Drahomíra HOUBOVÁ, Radim POLČÁK, Martin ŠKOP a

Roman VANĚK. Teorie práva v příkladech. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 9788073575519, str. 288

52

9.1

Osobní odpovědnost jednatele

Tato odpovědnost jednatele se zejména zaměřuje na případy, ve kterých se společnost s ručením omezeným dostane do úpadku. Jedná se zejména o povinnost vyplívající ze zákona, která může stanovit jednateli, jestliže ho k tomuto úkonu vybídne insolvenční správce, aby prospěch, který nabyl na bázi smlouvy o výkonu funkce jednatele, odevzdal. Tento prospěch by měl jednatel odevzdat za dobu dvou let, která předcházela, než bylo rozhodnutí o úpadku společnosti pravomocné. Je zajímavé, že tato povinnost platí i pro bývalé jednatele společnosti, kteří ve zmíněných dvou letech vykonávali funkci jednatele. Tato povinnost platí v případě, jestliže jednatel věděl nebo by měl vědět, že k úpadku obchodní korporace může dojít. Znamenalo by to, že jednatel nejednal s péčí řádného hospodáře a nesnažil se případnému úpadku zamezit.113

9.2

Odpovědnost vůči společnosti

Jedná se o vztah jednatele a společnosti, který je zakotven ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Pokud jednatel poruší povinnosti a pravidla, které jsou v této smlouvě zakotveny, je zřejmé že společnost vůči jednateli použije určité sankce. Porušení povinnosti jednatele jednat s péčí řádného hospodáře Jak již bylo v předešlé kapitole zmíněno jednatel je povinen svoji funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře. Musí ji tedy vykonávat s pečlivostí, s nezbytnou loajalitou a potřebnými informacemi. Jestliže jednatel společnosti nedodržel povinnost jednání s péčí řádného hospodáře, musí společnosti s ručením omezeným nahradit škodu, kterou způsobil svým jednáním. Statutární orgán tedy musí společnosti odevzdat veškerý prospěch, který získal. Neuhradí-li jednatel společnosti škodu, kterou svým porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře zapříčinil, přestože tuto škodu uhradit měl, bude ručit věřitelům za dluhy společnosti. Bude se

113

Řezníček & Co. advokátní kancelář: K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné

od 1. 1. 2014. Řezníček & Co. advokátní kancel: K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 [online]. České Budějovice: Řezníček & Co, ©1998-2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.reznicek.cz/?option=com_content&view=article&id=55:k-odpovednosti-jednatele-spolecnosti-s-rucenimomezenym-dle-pravni-upravy-ucinne-od-1-1-2014&catid=11:aktualne&Itemid=435

53

jednat o rozsah škody, kterou jednatel neuhradil. Jedná se o případ, ve kterém se společníkovi nepodaří získat plnění od obchodní korporace.114 Porušení zákazu konkurence Pokud dojde k porušení zákazu konkurence, má společnost právo vyžadovat od jednatele, aby ji vydal zisk z této činnosti anebo převedl práva, která mu z této činnosti vznikla. Tyto práva, které požaduje společnost po jednateli, musí uplatnit do tří měsíců od doby, kdy se o porušení zákazu konkurence dozvěděla, nejpozději je však může uplatnit do jednoho roku. Právem společnosti je požádání jednatele, aby se v dalším jednání pozdržel porušovat zákaz konkurence nebo jiného protiprávního jednání.115

Odpovědnost vůči třetím osobám

9.3

Co se týká odpovědnosti vůči třetím osobám, je upravena v § 159 odst. 3 NOZ.V tomto případě není důležité, zda je či není obchodní korporace v úpadku, ale je zde určeno jednateli ručit třetím osobám neboli věřitelům, aby byly splněny závazky, které vůči nim vznikly.116 ‚‚Nastane-li situace, kdy statutární orgán nenahradí právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinností při výkonu funkce, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh. Zákon tedy zakládá přímou odpovědnost statutárního orgánu vůči třetím osobám, která subsidiárně, namísto odpovědnosti samotné právnické osoby, nastupuje za následujících podmínek:

114

-

statutární orgán byl povinen nahradit škodu právnické osobě;

-

statutární orgán právnické osobě škodu v určitém rozsahu nenahradil

-

věřitel se nemůže úhrady svého dluhu domoci na právnické osobě;

DVOŘÁK, Marek. Spoladore: Porušení péče řádného hospodáře [online]. Praha: Advokátní kancelář Spoladore, Mládek

& Bystřický, 2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.spoladore.com/cs/clanky/nove-pojeti-institutu-pece-radnehohospodare-od-roku-2014 115

NEVRKLA, PHD., JUDr. Luboš. Epravo: Nároky při porušení zákazu konkurence [online]. Praha: Mališ Nevrkla Legal,

2015

[cit.

2016-04-12].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/zakaz-konkurence-ve-spolecnosti-s-rucenim-

omezenym-podle-zakona-o-obchodnich-korporacich-96696.html 116


od 1. 1. 2014. Řezníček & Co. advokátní kancel: K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 [online]. České Budějovice: Řezníček & Co, ©1998-2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.reznicek.cz/?option=com_content&view=article&id=55:k-odpovednosti-jednatele-spolecnosti-s-rucenimomezenym-dle-pravni-upravy-ucinne-od-1-1-2014&catid=11:aktualne&Itemid=435

54

Jsou-li splněny tyto podmínky, statutární orgán odpovídá věřiteli právnické osoby za dluh právnické osoby v rozsahu, v jakém právnické osobě nenahradil způsobenou škodu.‘‘117

9.4

Odpovědnost vůči společníkům

Tuto odpovědnost lze také jinak nazývat jako tzv. reflektovanou škodu. Jedná se zejména o vznik škody, kterou svým jednáním jednatel způsobil jak společnosti, tak i společníkovi, kterému se snížila hodnota jeho podílu ve společnosti s ručením omezeným. Domáhá-li se společník po náhradě újmy, která mu jednáním jednatele vznikla, zákon dovoluje soudu, aby jednateli stanovil povinnost újmu uhradit, ale pouze společnosti v případě, že je jasné, že se touto náhradou uhradí i újma, která vznikla společníkovi.118

117


od 1. 1. 2014. Řezníček & Co. advokátní kancel: K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 [online]. České Budějovice: Řezníček & Co, ©1998-2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.reznicek.cz/?option=com_content&view=article&id=55:k-odpovednosti-jednatele-spolecnosti-s-rucenimomezenym-dle-pravni-upravy-ucinne-od-1-1-2014&catid=11:aktualne&Itemid=435 118



55

Závěr V bakalářské práci jsem se snažila analyzovat postavení a funkci statutárního orgánu ve společnosti s ručením omezeným. Nejprve jsem velice stručně představila společnost s ručením omezeným a její orgány. Poté jsem se podrobněji zabývala statutárním orgánem neboli jednatelem společnosti s ručením omezeným. Jak již bylo v úvodu zmíněno, Společnost s ručením omezeným patří mezi velice oblíbenou kapitálovou společnost, a to díky svému základnímu vkladu, který činí pouze 1 Kč. Jedná se o jednu z nejmladších kapitálových společností. Ve společnosti jsou zřízené dva povinné a jeden nepovinný orgán. Mezi povinné patří valná hromada a jednatel společnosti, nepovinným orgánem je dozorčí rada. Tématem bakalářské práce je jednatel společnosti s ručením omezeným. Toto téma jsem pojala podle nového občanského zákoníku a zákonu o obchodních korporacích. Tyto dva zákony nahradily obchodní zákoník, kterému skončila účinnost ke dni 31. 12. 2013. Po rekodifikaci došlo k několika změnám, které se týkají statutárního orgánu společnosti. Tyto změny se zejména týkají odměňování a odpovědnosti jednatele. Jak již bylo řečeno statutární orgán je jedním z povinně zřízených orgánů ve společnosti. Osoba, která se má stát statutárním orgánem, musí splňovat několik předpokladů, které jsou pro výkon funkce nezbytné. Mezi tyto předpoklady patří bezúhonnost a svéprávnost. Jestliže osoba tyto předpoklady nebude splňovat, nemůže se stát statutárním orgánem. Do funkce může být jednatel zvolen hned několika způsoby. Do těchto způsobů patří povolaní do funkce, jmenování a volba. Podle nové právní úpravy může být jednatelem jak právnická osoba, tak i fyzická osoba. Pokud se stane právnická osoba statutárním orgánem, musí být zastoupena fyzickou osobou, která musí být zapsaná v obchodním rejstříku. Pokud tato funkce nějakým z uvedených způsobů vznikne, může také několika způsoby zaniknout. Mezi nejméně pravděpodobný zánik funkce jednatele je jeho úmrtí. Většinou tato funkce zaniká dříve, než ke smrti dojde. Dalšími způsoby jsou zánik společnosti, ztráta předpokladů pro výkon funkce, odstoupení, odvolání nebo vyloučení z funkce.

56

V dalších kapitolách je rozebrán vztah jednatele ke společnosti, který je upraven smlouvou o výkonu funkce, v níž je upravena odměna za výkon funkce jednatele. Tato smlouva nemusí být sepsána, ačkoli by to pro jednatele znamenalo jistou nevýhodu. Znamenalo by to tedy, že jednatel by svou funkci vykonával bezplatně. Jednatel se ve své funkci musí řídit stanovenými pravidly, dodržovat stanovené povinnosti a může se domáhat svých práv. V práci jsem se zabývala jen některými, mnou vybranými, pravidly, povinnostmi a právy. V poslední kapitole jsem se věnovala jednatelovou odpovědností. V tomto případě má jednatel povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a pravidlem podnikatelského úsudku. Jedná se tedy o sankce, které jednateli hrozí za porušení povinností a pravidel vyplívajících z funkce jednatele. Jestliže na základě těchto porušení vznikne společnosti škoda, pak společnost má právo od jednatele domáhat náhradu vzniklé škody. Podle mého názoru, nová právní úprava umožňuje mnohem snazší vznik společnosti. U společnosti je největší novinkou a také největší motivací pro založení a vznik obchodní korporace, částka základního kapitálu. Větší volnost mají společníci, co se týče záležitostí uvnitř společnosti. Naopak od volnosti pro jednatele nová úprava přinesla větší odpovědnost a více určuje povinnosti vyplívající z této funkce. Změna také nastala v odměňování jednatele, ukončení funkce jednatele nebo u vyloučení z funkce jednatele.

57

Seznam použité literatury Baroch-sobota: Možnost tzv. souběhu funkcí [online]. Praha: Baroch Sobota, advokátní kancelář, 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.baroch-sobota.cz/moznost-tzvsoubehu-funkci BAROŠ, David. Epravo: ÚPRAVA SVOLÁNÍ VALNÉ HROMADY SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V ZOK [online]. Praha: EPRAVO – Sbírka zákonů, judikatura, právo, 2015 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/uprava-svolanivalne-hromady-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-v-zok-98472.html BĚHOUNEK, Ing. Pavel. Smlouva o výkonu funkce jednatele: Úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK. In: Mzdovapraxe [online]. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d43913v55124-smlouva-ovykonu-funkce-jednatele/?search_query= BĚHOUNEK, Ing. Pavel. Danarionline: Úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK [online]. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d43913v55124-smlouva-o-vykonu-funkcejednatele/?search_query=$source=1%20sortkey0min:20140101%20sortkey0max:20140101 BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným: prakticky včetně účetnictví a daní. 11. Olomouc: Anag, 2014. ISBN 978-80-7263-886-4. BEZOUŠKA, Petr. Domaci.ihned: Souznění pravidla péče řádného hospodáře a podnikatelského úsudku [online]. Hospodářské noviny: Economia, Hospodářské noviny IHNED, 2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/obcansky-zakonik/c158790190-souzneni-pravidla-pece-radneho-hospodare-a-podnikatelskeho-usudk BŘEZINOVÁ, Hana a Pavel ŠTOHL. Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným 2015: distanční studijní opora. 3. vydání. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2015. ISBN 9788087314692 BUCHVALDEK, Mgr. Jiří. HRUBÝ & BUCHVALDEK. BUCHVALDEK, Mgr. Jiří. HRUBÝ & BUCHVALDEK [online]. Praha: HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář © 2006 - 2016, 2013 [cit. 2015-12-19]. Dostupné z: http://www.hblaw.eu/cz/aktuality/49-spolecnost-s-rucenim-omezenym-od-1-1-2014.html ČERNÁ, Stanislava, Ivana ŠTENGLOVÁ a Irena PELIKÁNOVÁ. Právo obchodních korporací. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 9788074787355.

ČINKOVÁ, Martina a Martina HEJDUKOVÁ. Zakonyvkapse: Aktuální úprava zákazu konkurence v s. r. o [online]. Praha: Zákonyvkapse, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://zakonyvkapse.cz/ptate-se-aktualni-uprava-zakazu-konkurence-v-s-r-o/ Dumfinanci. Dumfinanci: Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným [online]. Praha: FINFOCUS, ©2006-2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/pracovna/dokumenty/12-spolecenska-smlouva-o-zalozeni-spolecnosti-srucenim-omezenym/ DUŠEK, Viktor. Ekonom: Uvolněná pravidla zákazu konkurence [online]. Praha: Economia, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-62955020-uvolnena-pravidlazakazu-konkurence DVOŘÁK, Marek. Spoladore: Porušení péče řádného hospodáře [online]. Praha: Advokátní kancelář Spoladore, Mládek & Bystřický, 2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.spoladore.com/cs/clanky/nove-pojeti-institutu-pece-radneho-hospodare-od-roku2014 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074786334. HEJDA, Jan, Nina BRACHOŇOVÁ, Libor FINGER, Martin PROSSER a Veronika VANĚČKOVÁ. Společnost s ručením omezeným: zásadní změny podle nového zákona o obchodních korporacích, shrnutí hlavních rozdílů dřívější a současné právní úpravy, nejdůležitější dopady nové právní úpravy. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014. Právo (Anag). ISBN 9788072638703. HLAVSA, Tomáš. Společníci s.r.o. ručí za závazky společnosti jen do výše nesplacených vkladů. In: Help1 [online]. Plzeň a Praha: Tomáš Hlavsa zakládání firem a účetní poradenství, 2015, 12. 04. 2015 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.help1.cz/zakladani_firem_odpovednost-a-ruceni-v-sro-po-01-01-2014.html HURYCHOVÁ, Klára a Daniel BORSÍK (eds.). Corporate governance: kolektivní monografie. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 9788074786549. JELÍNKOVÁ, JUDr. Tereza a Mgr. Dana LIBOCHOWITZOVÁ. Epravo: DOPADY REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA NA SOUBĚH VÝKONU FUNKCE VEDOUCÍHO ZAMĚSTNANCE A ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE [online]. Pardubice: ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ JELÍNEK, 2014 [cit. 2016-

04-13]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/dopady-rekodifikace-soukromehoprava-na-soubeh-vykonu-funkce-vedouciho-zamestnance-a-clena-statutarniho-organuobchodni-korporace-95117.html JOSKOVÁ, Lucie, Jan ŠAFRÁNEK, Pěva ČOUKOVÁ, Pavel PRAVDA a Markéta PRAVDOVÁ. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro praxi. ISBN 978802474445 JOSKOVÁ, Lucie, Jan ŠAFRÁNEK, Pěva ČOUKOVÁ, Pavel PRAVDA a Markéta PRAVDOVÁ. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 9788024758374. KOUKAL, JUDr. Pavel a Mgr. Lenka HANKOVÁ. SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE PO 1. LEDNU 2014 A JEJÍ NÁLEŽITOSTI. In: Epravo: Sbírka zákonů, judikatura, práv[online]. Praha: Rödl & Partner, 2013 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/smlouva-o-vykonu-funkce-po-1-lednu-2014-a-jejinalezitosti-91395.html MÍKOVEC, Jaroslav. Patria: Střet zájmů po roce 2014: Informovat a zase informovat [online]. Praha: Patria Online, 2013 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://www.patria.cz/pravo/2335417/stret-zajmu-po-roce-2014-informovat-a-zaseinformovat.html MORÁVEK, Daniel. Podnikate: Souběh funkcí opět není od roku 2014 možný. Poradíme, jak se vyhnete problémům [online]. Praha: Internet Info, 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/soubeh-funkci-opet-neni-od-roku-2014-mozny-poradimejak-se-vyhnete-problemum/ NEVRKLA, PHD., JUDr. Luboš. Epravo [online]. Praha: Mališ Nevrkla Legal, 2015 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakaz-konkurence-ve-spolecnostis-rucenim-omezenym-podle-zakona-o-obchodnich-korporacich-96696.html Nový občanský zákoník 2014: rejstřík : redakční uzávěrka 26.3.2012. Ostrava: Sagit, 2012, 320 s. ÚZ. ISBN 9788072089208. PÁRTL, Jakub. Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář: Jak je to dnes s konflikty zájmů u akciovek a společností s ručením omezeným? [online]. Praha: Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.ksb.cz/cs/novinky-

publikace/clanky/2646_jak-je-to-dnes-s-konflikty-zajmu-u-akciovek-a-spolecnosti-s-rucenimomezenym PETR, JUDr. Tadeáš a JUDr. Ing. Jan ZRZAVECKÝ, PH.D.,. Pravnigramotnost: Odpovědnost členů volených orgánů obchodní společnosti po rekodifikaci - změna k lepšímu? Více zde: http://www.pravnigramotnost.cz/news/www-epravo-cz-odpovednost-clenuvolenych-organu-obchodni-spolecnosti-po-rekodifikaci-zmena-k-lepsimu-/ [online]. Praha: epravo, 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.pravnigramotnost.cz/news/wwwepravo-cz-odpovednost-clenu-volenych-organu-obchodni-spolecnosti-po-rekodifikaci-zmenak-lepsimu-/ POKORNÁ, Jarmila, Eva VEČERKOVÁ a Milan PEKÁREK. Obchodní korporace a nekalá soutěž. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Meritum (Wolters Kluwer ČR). ISBN 9788074788734. Portal.pohoda. Portal.pohoda: Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti 2016 [online]. Praha: STORMWARE, 2012 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/zakon-apravo/zakony-a-pravni-normy/vzory-smluv/podnikatele-a-korporace/smlouva-o-vykonufunkce-jednatele-spolecnosti-2014/ RADA, Ivan a a kolektiv. Jednatelé s.r.o.: Představenstvo a.s. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2004. ISBN 8086131556. RŮŽIČKA, Mgr. Tomáš. Diskvalifikace člena statutárního orgánu. In: Firemnipravo [online]. Ostrava: Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o. Specialisté na firemní právo, 2014 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.firemnipravo.com/article/diskvalifikace-clena-statutarniho-organu Řezníček & Co. advokátní kancelář: K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Řezníček & Co. advokátní kancel: K odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 [online]. České Budějovice: Řezníček & Co, ©1998-2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.reznicek.cz/?option=com_content&view=article&id=55:k-odpovednostijednatele-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-dle-pravni-upravy-ucinne-od-1-12014&catid=11:aktualne&Itemid=435 SUM, Tomáš. Epravo: ZPŮSOBY ZÁNIKU FUNKCE JEDNATELE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM [online]. Praha: EPRAVO – Sbírka zákonů, judikatura, právo, 2005 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zpusoby-zaniku-funkcejednatele-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-35173.html

SVOBODOVÁ, JUDr. Eva. Accontes [online]. Brno: Manzes, 2014 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.accontes.cz/ucetnictvi-a-ucetni-zaverka-v-s-r-o ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer). ISBN 9788074783692. TRUHLÁŘOVÁ, Ing. Martina. Portal.pohoda: Odměna jednatele – pravidla a zdanění. Portal.pohoda [online]. Jihlava: STORMWARE, 2015 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/mzdy-a-prace/odmena-jednatele%E2%80%93-pravidla-a-zdaneni/ Účetnictví podnikatelů: Audit : redakční uzávěrka k .. Ostrava: Sagit, 2005. ÚZ. VEČEŘA, Miloš, Libor HANUŠ, Jaromír HARVÁNEK, Drahomíra HOUBOVÁ, Radim POLČÁK, Martin ŠKOP a Roman VANĚK. Teorie práva v příkladech. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 9788073575519. Vnitřní správa: matriky, evidence obyvatel, občanské průkazy, cestovní doklady, státní občanství, ověřování : právo shromažďovací : redakční uzávěrka .. Ostrava: Sagit, 2014. ÚZ. Zákon o obchodních korporacích s komentářem: s účinností od 1.1.2014 nahrazuje obchodní zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 9788024748344. Živnostenský zákon: 2014 : redakční uzávěrka 7.10.2013. Ostrava: Sagit, 2013. ÚZ. ISBN 9788074880063.

Zkratky ZOK - zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník s. r. o - společnost s ručením omezeným OR - Obchodní rejstřík ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmu RejZ – zákon č. 304/2013 Sb., zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, rejstříkový zákon InsZ – zákon č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon

Přílohy Příloha č. 1 - Společenská smlouva Příloha č. 2 - Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti

Příloha č. 1 SPOLEČENSKÁ SMLOUVA

O založení společnosti s ručením omezeným […Alfa…] s.r.o.

uzavřena mezi:

(1)

[Jméno společníka 1] r.č. ……/…, bytem…………ALTERNATIVNĚ: se

sídlem………, IČ:………………… (2)

[Jméno společníka 2], r.č. ……/…, bytem…………ALTERNATIVNĚ: se

sídlem………, IČ:………………… (3)

[Jméno společníka 3], r.č. ……/…, bytem…………ALTERNATIVNĚ: se

sídlem………, IČ:………………… (Dále jen jako „Společníci“)

1

FIRMA A SÍDLO

1.1

Společníci se dohodli na založení společnosti s ručením omezeným.

1.2

Společnost vzniká dnem, ke kterému bude zapsána do obchodního rejstříku.

1.3

Obchodní firma společnosti zní: Alfa s.r.o. (Dále jen „Společnost“)

1.4

Sídlem společnosti je Praha.

2

PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ

Předmětem podnikání společnosti je [……poradenská činnost……]. 3

TRVÁNÍ SPOLEČNOSTI

Společnost se zakládá na dobu neurčitou.

4

ZÁKLADNÍ KAPITÁL

4.1

Základní kapitál společnosti činí při jejím založení 200 000 Kč.

(1)

Vklad [Společníka 1] činí 80 000 Kč.

(2)


(3)


4.2

Společníci se zavazují splatit 50% svých vkladů do 30 dnů od podpisu této

společenské smlouvy na účet Společnosti, který založí Správce vkladu ustanovený podle tohoto článku smlouvy bez zbytečného odkladu po podpisu společenské smlouvy u pobočky [……] banky v Praze [……]. Zbylou část vkladů se zavazují Společníci splatit do 1 roku ode dne vzniku Společnosti. 4.3

Společník, který nesplatí předepsanou hodnotu svého peněžitého vkladu ve stanovené

lhůtě, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z nesplacené částky. Je-li společník se splacením svého vkladu v prodlení, může ho Společnost pod pohrůžkou vyloučení vyzvat, aby svoji povinnost splnil ve lhůtě 3 měsíců. Společník, který nesplní svou povinnost ani v této dostatečné lhůtě, může být valnou hromadou ze Společnosti vyloučen. 4.4

Správcem vkladu se tímto ustanovuje [Společník 1], r.č. ……/…, bytem…………

ALTERNATIVNĚ: se sídlem………, IČ:………………… 4.5

Obchodní podíl lze převést na jinou osobu.

4.6

ALTERNATIVNĚ: Obchodní podíl lze převést na jinou osobu jen se souhlasem valné

hromady. 4.7

ALTERNATIVNĚ: Obchodní podíl nelze převést na jiného Společníka ani na jinou

osobu. 4.8

ALTERNATIVNĚ: Obchodní podíl nelze zdědit.

5

ORGÁNY SPOLEČNOSTI

5.1

Orgány společnosti jsou

1)

valná hromada

2)

jednatel

3)

ALTERNATIVNĚ: dozorčí rada

5.2

ALTERNATIVNĚ: Společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci

společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. 6

VALNÁ HROMADA

6.1

Působnost valné hromady upravuje obchodní zákoník.

6.2

Valná hromada si může vyhradit rozhodování věcí, které jinak náleží do působnosti

jiných orgánů společnosti. 6.3

Každý společník má jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu.

6.4

Valná hromada je schopná usnášení, jsou-li na ni přítomni společníci, kteří mají aspoň

polovinu hlasů. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů, nestanoví-li právní předpisy jinak. 7

JEDNATEL

7.1

Jednatelem Společnosti se při založení ustanovuje [Společník 1], který jedná jménem

Společnosti samostatně. 7.2

ALTERNATIVNĚ: Jednateli Společnosti jsou všichni Společníci. K platnému jednání

jménem Společnosti je potřeba podpisu alespoň dvou Společníků. 7.3

Jednatel je povinen zajistit řádné obchodní vedení Společnosti, vedení předepsané

evidence Společnosti a jejího účetnictví. Jednatel je povinen vést seznam společníků, svolávat valnou hromadu a připravovat její program a informovat Společníky o záležitostech Společnosti. 7.4

Jednatele jmenuje valná hromada na dobu dvou let, jednatel může být jmenován i

opakovaně, a to bez omezení. 8

ALTERNATIVNĚ: DOZORČÍ RADA

8.1

Působnost dozorčí rady stanoví obchodní zákoník

8.2

Dozorčí rada má 3 členy. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou

Společnosti. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel Společnosti. 8.3

Prvními členy dozorčí rady při založení Společnosti jsou:

(1)

[Osoba 1], r.č. ……/…, bytem…………

(2)

[Osoba 2], r.č. ……/…, bytem…………

(3)

[Osoba 3], r.č. ……/…, bytem…………

REZERVNÍ FOND

9

Společnost vytváří rezervní fond ve výši 10% základního kapitálu. Způsob vytváření a použití rezervního fondu stanoví obchodní zákoník. 10

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

10.1

Ke změně obsahu této společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků,

nestanoví-li zákon jinak. 10.2

Práva a závazky smluvních stran podle této Smlouvy se řídí právem České republiky.

10.3

Tato smlouva se vyhotovuje v pěti vyhotoveních, po jednom vyhotovení obdrží každý

Společník, dvě vyhotovení se přiloží k návrhu na zápis Společnosti do obchodního rejstříku. 10.4

Po přečtení této Smlouvy smluvní strany potvrzují, že její obsah, prohlášení, práva a

závazky v ní uvedené odpovídají jejich pravdivé, vážné a svobodné vůli a že tato Smlouva byla uzavřena na základě vzájemné dohody, nikoli ve stavu tísně za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho smluvní strany připojily k této Smlouvě vlastnoruční podpisy.

V [Praze] dne______________

V [Praze] dne______________

Podpis:

________________

Podpis:

________________

Jméno:

………………

Jméno:

………………

V [Praze] dne______________

Podpis: Jméno: 119

________________ ………………119

Dumfinanci. Dumfinanci: Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným [online]. Praha: FINFOCUS,

©2006-2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://dumfinanci.cz/pracovna/dokumenty/12-spolecenska-smlouva-o-zalozenispolecnosti-s-rucenim-omezenym/

Příloha č. 2

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE JEDNATELE SPOLEČNOSTI

uzavřená ve smyslu § 59 a násl. a § 194 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), mezi těmito smluvními stranami:

Společnost: …………… se sídlem … IČ: … Na straně jedné (dále jen „Společnost“)

Pan/paní ……………………… r. č …………………….. bytem ………………… Na straně druhé (dále jen „Jednatel“) I. Úvodní ustanovení Společnost byla založena na základě společenské smlouvy ze dne ….. a je zapsána u ….. soudu …… v …….. oddíl …, vložka …… Jednatel byl rozhodnutím společníků jmenován do funkce jednatele společnosti při jejím založení. Společnost má zájem upravit vztahy mezi Společností a Jednatelem touto Smlouvou o výkonu funkce, a proto rozhodnutím valné hromady společnosti ze dne … schválila toto její znění. II. Předmět smlouvy 1. Jednatel se zavazuje vykonávat pro Společnost funkci jednatele společnosti. 2. Společnost se zavazuje vyplácet za výkon funkce jednatele odměnu. 3. Jednatel jedná za společnost jako statutární orgán a je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně.

4. Jednatel prohlašuje, že mu nejsou známy žádné důvody, jež by bránily ve výkonu funkce jednatele společnosti. III. Práva a povinnosti Jednatele Jednatel řídí činnost společnosti v zákonném rozsahu, v souladu se zakladatelskou listinou společnosti a rozhodnutími valné hromady společnosti. V případě, že pokyny Společnosti budou zjevně nevhodné, ať už pro rozpor se zákonem, nebo by jejich dodržení znamenalo újmu Společnosti, je jednatel povinen písemně upozornit Společnost na takovou nevhodnost. Upozornění provede Jednatel tak, že jej doručí všem společníkům společnosti. Jednatel se zavazuje, že bude funkci jednatele vykonávat osobně, s péčí řádného hospodáře, vždy výlučně v zájmu Společnosti, přitom pečlivě a s potřebnými znalostmi. Sjednává se, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná Jednatel v takovém případě, kdy mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu Společnosti a to při: veškerém právním jednání, které mu přísluší jako jednateli, zejména pak při hájení a prosazování zájmů společnosti a v mezích své působnosti v tomto duchu při řízení společnosti a obchodních jednáních, a při plnění úkolů uložených mu valnou hromadou. Jednatel je povinen účastnit se zasedání valné hromady společnosti a podávat vysvětlení týkající se skutečností, které souvisejí se společností nebo s její činností. IV. Práva a povinnosti Společnosti 1. Společnost se zavazuje vytvořit jednateli odpovídající podmínky k výkonu jednatelské funkce a předat mu všechny informace, údaje a podklady nutné k výkonu jeho činnosti, jakož i poskytnout součinnost k řádnému výkonu funkce. 2. Společnost se zavazuje zaplatit jednateli odměnu dle článku VI. této smlouvy. 3. Společnost se zavazuje poskytnout jednateli prostory potřebné pro výkon jeho funkce, a to po celou dobu výkonu činnosti podle této smlouvy. V. Pracovní doba 1. Jednatel bude věnovat výkonu funkce Jednatele …. hodin týdně.

2. Doba věnovaná výkonu funkce jednatele je dobou pružnou a o jejím rozložení v daném týdnu rozhoduje Jednatel. 3. Jednatel může v případě potřeby věnovat výkonu funkce i více než …. hodin týdně. VI. Odměna 1. Společnost bude Jednateli vyplácet za jeho činnost odměnu ve výši ……. Kč měsíčně. 2. Měsíční odměna je splatná nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 3. Valná hromada společnosti může rozhodnout i o mimořádných odměnách jednateli, a to podle hospodářských výsledků společnosti. 4. Jednatel má nárok na náhradu výdajů, jež účelně vynaložil pro společnost. Za služební cesty obdrží jednatel náhrady. Pro stanovení výše cestovních náhrad budou použita příslušná ustanovení zákoníku práce a prováděcích předpisů. 5. Pokud bude Jednatel odvolán z funkce, pak má nárok, aby mu společnost vyplatila v měsíci následujícím po odvolání odchodné ve výši dvojnásobku odměny vyplacené mu za uplynulý rok. 6. Jednateli bude pro výkon funkce poskytnut Společností osobní automobil ………. 7. K výkonu funkce bude poskytnut Jednateli mobilní telefon, jehož náklady bude hradit Společnost. VII. Dovolená 1. Jednatel má v každém kalendářním roce nárok na dovolenou na zotavenou v rozsahu 5 týdnů. 2. Termín dovolené si stanovuje jednatel s ohledem na zájmy společnosti. VIII. Překážky v činnosti 1. Jednatel je povinen nahlásit bez zbytečného odkladu Společnosti překážky zabraňující výkonu jednatelské funkce, a to především pokud jde o jejich důvod a přibližnou délku trvání. 2. V případě nemoci je Jednatel povinen po uplynutí 3 dnů od začátku pracovní neschopnosti

předložit lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti a její přibližné délce. IX. Povinnost mlčenlivosti 1. Jednatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech záležitostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Toto platí rovněž po dobu jednoho roku pro období po ukončení výkonu funkce Jednatele ve společnosti. 2. Po ukončení platnosti této smlouvy je jednatel povinen neprodleně a bez vyzvání odevzdat společnosti veškeré podklady, poznámky, návrhy a další písemnosti související s jednatelskou funkcí. Zadržovací právo k těmto dokumentům mu nepřísluší. Jednatel bere na vědomí, že nesplnění této povinnosti může mít za následek odpovědnost za škodu, kterou takovým porušením povinností Společnosti způsobí. X. Zákaz konkurence Pro jednatele platí zákonný zákaz konkurence vymezený v ust. § 199 ZOK a ve stanovách společnosti. XI. Trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu výkonu funkce Jednatele. 2. Tato smlouva nabývá účinnosti okamžikem podpisu oběma smluvními stranami. Veškeré změny a doplňky této smlouvy musí mít písemnou formu. 3. Ustanovení smlouvy, která upravují poměry stran i po zániku této smlouvy, jsou platná a účinná i po zániku smlouvy. XII. Závěrečná ustanovení 1. Smluvní strany se zavazují vykonat veškeré úkony, jichž je podle této smlouvy, právních předpisů či z jiného důvodu zapotřebí k tomu, aby došlo k plné realizaci transakcí předvídaných touto smlouvou, a to i v případech, kdy to tato smlouva výslovně nezmiňuje. 2. Je-li některé z ustanovení této smlouvy neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné či stane-li se takovým v budoucnu, je či bude neplatné, odporovatelné nebo nevynutitelné pouze pro toto ustanovení a nedotýká se to platnosti a vynutitelnosti ustanovení ostatních. Smluvní strany se zavazují vadné ustanovení bezodkladně nahradit ustanovením bezvadným, které v nejvyšší možné míře bude odpovídat obsahu a účelu vadného ustanovení.

3. Vzdání se práva lhůty v jednotlivém případě se dotýká vždy jen daného případu a nezakládá tedy domněnku vzdání se práva či prominutí lhůty ve vztahu k případům totožným či obdobným. 4. Smluvní strany jsou povinny dodržovat obchodní tajemství ve vztahu ke všem informacím, které se týkají této smlouvy. 5. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky, konkrétně pak zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Smluvní strany se zavazují vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby spory vzniklé v souvislosti s touto smlouvou byly vyřešeny smírnou cestou. Nebude-li možné dosáhnout mezi smluvními stranami smírného řešení, bude spor řešen věcně a místně příslušným soudem České republiky. 6. Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech v českém jazyce s platností originálu, přičemž každá strana obdrží jedno vyhotovení. 7. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran. 8. Smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely na základě vážné a svobodné vůle, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, smlouvu pročetly, jejímu obsahu porozuměly, a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy.

V…................. dne …................

………………………………… za spol. …., s.r.o. jednatel ….

120

…………………………………… za spol. …., s.r.o. společníci ...... 120

Portal.pohoda. Portal.pohoda: Smlouva o výkonu funkce jednatele společnosti 2016 [online]. Praha: STORMWARE,

2012 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/zakony-a-pravni-normy/vzorysmluv/podnikatele-a-korporace/smlouva-o-vykonu-funkce-jednatele-spolecnosti-2014

Jednatel společnosti s ručením omezeným

Recommend Documents