Životní pojištění na trhu ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Pojišťovnictví

Životní pojištění na trhu ČR Bakalářská práce

Autor:

Věra Kratochvílová Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.

Duben, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 15.Dubna 2009 Věra Kratochvílová

2

Anotace práce: Předmětem bakalářské práce „Ţivotní pojištění na trhu ČR“ je podat obraz o úrovni ţivotního pojištění resp. produktech v české republice. V první části je obecně vysvětlena problematika ţivotního pojištění jeho charakteristika a význam. Druhá část pak analyzuje konkrétní produkty ţivotního pojištění v pojišťovnách ČSOB pojišťovna program Spektrum a Uniqua pojišťovna program „AKORD“ a provádí jejich komparaci.

Annotation The aim of the BA paper "Life Insurance Products on the Czech Market" is to present a picture of the level of life insurance products in the Czech Republic. The first part of the paper deals with explaining the phenomenon of life insurance products as a whole, including their characterisation and significance. The second part of the paper then moves to the analysis of particular life insurance products in the Czech Republic: The life insurance programmes Spektrum of CSOB insurance company and AKORD of Uniqua insurance company are comparatively analysed.

3

Poděkování:

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

4

Obsah

Úvod…………………………………………………………………………………..7 1 Přehled životního pojištění po vstupu ČR do EU………………………………..9 1.1 Ţivotní pojištění………………………………………………………….10 1.2 Charakteristika ţivotního pojištění………………………………………11 1.3 Produkty ţivotního pojištění……………………………………………..12 1.4 Trendy ţivotního pojištění v EU…………………………………………14 1.4.1 Orgán dohledu nad pojišťovnictvím v rámci EU………………16 2 Nové trendy v životním pojištění………………………………………………...17 3 Životní pojištění se zaměřením na důchodovou reformu………………………18 3.1 Zdroje financování………………………………………………………..19 3.2 Účast na sociálním zabezpečení………………………………………….20 3.3 Pojistné sociálního zabezpečení………………………………………….21 3.4 Důchodové pojištění……………………………………………………...22 3.4.1 Financování starobního důchodu ze státního rozpočtu………...24 4 Komparace produktů životního pojištění……………………………………….24 4.1 Pojistný program Spektrum………………………………………………24 4.1.1 Pojistné částky………………………………………………….24 4.1.2 Běţné a jednorázové pojistné…………………………………..25 4.1.3 Výplaty z kapitálové hodnoty pojištění………………………...25 4.1.4 Odkupné, vznik nároku na odkupné……………………………26

5

4.1.5 Podíl zisku, technická úroková míra……………………………27 4.1.6 Platební prázdniny……………………………………………...27 4.1.7 Zánik pojištění………………………………………………….28 4.1.8 Základní pojištění………………………………………………29 4.2 Pojistný program „AKORD“…………………………………………….29 4.2.1 Přednosti programu „AKORD“ – ţivotní (hlavní) sloţka……..29 4.2.2 Přednosti programu „AKORD“ – úrazová (vedlejší) sloţka…..30 4.2.3 Soukromé ţivotní pojištění „AKORD“ – popis tarifu…………31 5 Vyhodnocení pojistných produktů Spektrum a „AKORD“…………………...36 5.1 Z hlediska zajištění……………………………………………….36 5.2. Z hlediska výnosů………………………………………………..37 Závěr…………………………………………………………………………………38 Seznam použité literatury…………………………………………………………..40 Seznam použitých zkratek………………………………………………………….42 Přílohy………………………………………………………………………………..44 Zadání bakalářské práce……………………………………………………………50

6

Úvod

V lidském ţivotě se denně setkáváme s nepřeberným mnoţstvím nahodilých událostí. Negativní dopady těchto událostí je moţno zabezpečit několika nástroji. Jedním z těchto nástrojů , jak se vyrovnávat se ztrátou je pojištění. Proto o pojištění můţeme mluvit jako o ochraně proti riziku, kdy potencionální následky rizika, které jsou pro nás neúnosné, přeneseme na pojistitele.

Tímto myslíme především nemoc, invaliditu, úmrtí, úraz a

v neposlední řadě stáří. V dnešní době se ţivotní pojištění stává velmi moderním produktem, který je stále více v popředí zájmu veřejnosti, coţ je způsobeno hlavně demografickými změnami struktury obyvatel, úlohou rodiny a nepříznivým vývojem státního sociálního systému zabezpečení.

Historie ţivotního pojištění v České republice se datuje na počátek 19. století. Hlavními pojistiteli zde byly Rakouské pojišťovny, které aţ po několika desítkách let byly doplněny o pojišťovny české.

Z pohledu způsobu financování se trh pojištění v ČR člení na sociální a soukromé (komerční) pojištění. Komerční pojištění kryje rizika v návaznosti na subjektivní rozhodnutí klienta. Sociální pojištění je pojímáno jako povinné a hraje zde roli stát. Jedná se o úhradu dávek v pracovní neschopnosti, stáří, nezaměstnanosti apod.

V důsledku očekávané změny ve struktuře obyvatelstva s návazností na věk je současný důchodový systém, který garantuje stát, neudrţitelný.

Dnes vnímáme , ţe plánovaná

důchodová reforma musí zahrnovat i doplňkové systémy, zvláště k nimţ patří i soukromé ţivotní pojištění.

7

Pokud si poloţíme otázku co vlastně míníme soukromým ţivotním pojištěním odpověď je mnohoznačná. Jedna z moţností je zajištění osob blízkých v případě nenadálé události. Ţivotní pojištění však také můţeme vnímat jako formu uloţení volných finančních prostředků nebo jako zajištění finanční jistoty v důchodovém věku nebo

v případě

existenčních problémů. Můţeme tedy o tom uvaţovat jako o paralelní formě sociálního zajištění kterou v běţných případech zajišťuje stát výplatou invalidních a jiných důchodových dávek. Ţivotní pojištění je tedy chápáno jako pojistná ochrana, tak jako forma akumulace finančních zdrojů. Tento zodpovědný přístup je z pohledu státu pozitivně hodnocen formou daňových úlev.

Cílem této práce bude tedy charakterizovat ţivotní pojištění jeho nové trendy, prozkoumat dopady ţivotního pojištění na důchodovou reformu a naopak. V závěru své práce bych se ráda pokusila porovnat dva produkty ţivotního pojištění a vyhodnotit jejich klady a zápory.

Tato bakalářská práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. V první kapitole bych chtěla popsat přehled ţivotního pojištění se zaměřením na jeho změny po vstupu ČR do Evropské unie. Druhá kapitola se věnuje novým trendům v oblasti ţivotního pojištění. Důchodovou reformu a její vliv na ţivotní pojištění se pokusím prozkoumat ve třetí kapitole. Čtvrtá a pátá kapitola porovnává a vyhodnocuje dva produkty ţivotního pojištění.

8

1.Přehled životního pojištění po vstupu ČR do EU

1.1 Životní pojištění

Ţivotní pojištění je orientováno na rizika týkající se ţivotních váţných událostí jako jsou úraz, trvalé následky úrazu, hospitalizace způsobená úrazem či nemocí, trvalá invalidita opět – úrazová či obecná ale i různá závaţná onemocnění či smrt. Rizikem se paradoxně v pojištění myslí i riziko tzv. doţití, doţití se nějaké doby.

Ţivotní pojištění má poměrně dlouholetou tradici. Historicky je v popředí riziko smrti coţ znamená, ţe se pouţívá k zabezpečení pohřbu a podpory pozůstalých. S ohledem na to, ţe smrt není pravděpodobností, ale jistotou je nahodilost této události dána pouze časovým horizontem.

Dnes jsou ţivotním pojištěním tedy kryta dvě základní rizika: 1 Riziko úmrtí – Tímto rizikem zajišťuje pojištěný osobu blízkou, kterou určí ve smlouvě, té pak vznikne jeho smrtí právo na výplatu sjednané částky. Riziko dožití – představuje proces spoření při čemţ při doţití stanoveného věku je vyplaceno pojistné plnění, které je vyuţíváno pro financováno ţivota v důchodovém věku nebo financování jiné události např. vzdělání, běţná pojištění k zajištění dětí, studijní pojištění, atd.

1

Zpracováno podle Daňhel, J. a kol. Pojistná teorie.

9

V dnešní době je ţivotní pojištění různými kombinacemi těchto dvou rizik, při čemţ v rámci jeho produktů bývají často zahrnuta i jiná rizika, která mají neţivotní charakter např. invalidita, úraz. Tyto a další rizika, ale bývají v pojišťovnách řazena mezi neţivotní pojištění ač jsou součástí ţivotních smluv.

1.2 Charakteristika životního pojištění

V první řadě je třeba si uvědomit, ţe pojišťovna vyplácí pojistné plnění v kaţdém případě. Pojištěnému je pojistná částka, která je dohodnutá v pojistné smlouvě, vyplacena pouze v případě doţití, nebo je vyplácena pozůstalým v případě smrti před stanoveným datem. Na rozdíl od majetkového pojištění není plnění ţivotního pojištění udáváno výší škody. V tomto případě je velice obtíţné určit míru nebo výši škody, proto je výplata pojistné částky předem dohodnuta v pojistné smlouvě. Pojištěný je tedy při stanování částky pojistného omezen pouze pravidlem přiměřenosti. Toto by mělo zamezit, aby se pojistné smlouvy uzavírali pouze ze spekulativních příčin případech zvýšeného rizika. Rozdělení: 1)

Rizikové pojištění – Výplata vţdy při vzniku smrti

2)

Kapitálové investiční pojištění – Výplata vţdy

Hlavní role ţivotního pojištění spatřujeme v: Krytí rizika Spoření na stáří Investice

10

Svým charakterem má ţivotní pojištění nejen význam pro jednotlivce, ale i společenský a národohospodářský účel např. pokud má pojištění takzvanou sloţku úspornou a rizikovou přináší společnosti tyto efekty: 2 Tlumení inflace – jelikoţ je pojištění obvykle sjednáváno na deset a více let je spotřeba pojistníka odloţena Výhodné financování investic – reinvestice finančních prostředků získaných z pojistného do jiných finančních instrumentů. Toto podporuje likviditu bank a umoţňuje realizovat nové rozvojové záměry Doplněk státního důchodového pojištění – v tomto případě ţivotní pojištění ulehčuje státu v oblasti sociální Přínosy pro státní rozpočet – tímto rozumíme veškeré daně z pojištění plynoucí

1.3 Produkty životního pojištění

V dnešní době je nabídka ţivotního pojištění velmi široká proto je nutné, aby si pojistník vybral dle svých potřeb, zájmů a finančních moţností. Nabídka produktů, ale i výběr společností nabízejících různé druhy a typy pojistných produktů je tak široký, ţe je vhodné vyuţít sluţeb pojišťovacích či finančních poradců, kteří se v problematice snáze orientují a mohou tak klientovi pomoci vybrat pro něj vhodný typ pojištění. Jak vybrat a poznat dobrého nezávislého poradce je však otázka sloţitější. Typy ţivotního pojištění:3 Trvalé pojištění pro případ smrti – je sjednáváno na dobu určitou. Pojistná částka je vyplácena pouze v případě smrti. Specifické jsou dva způsoby trvání jedním je splácení

2

Zpracováno podle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění Zpracováno podle DAŇHEL, J. a kol.Pojistná teorie

3

Zpracováno podle ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění

11

pojištění po celou dobu trvání nebo ukončení splácení a výplata plnění je odloţena aţ do okamţiku smrti. Smíšené ţivotní pojištění – je sjednáváno pro případ smrti nebo doţití, poskytuje širokou pojistnou ochranu. Můţeme jí vnímat, také jako kapitálové ţivotní pojištění a patří mezi rezervotvorná pojištění. Sdruţené ţivotní pojištěné – je určené především pro pojištění dětí a mládeţe, zde bývají vedle dětí pojištěni také rodiče, kdy v případě úmrtí jednoho nebo obou dochází k výplatě pojistného plnění. Důchodové pojištění – je především pojištění pro případ doţití a pojistná částka je vyplácena v pravidelných splátkách po dosaţení určitého věku a to doţivotně, po určitou dobu nebo jednorázově. Skupinové ţivotní pojištění – na trhu pojištění v české republice je poměrně krátkou dobu. Jedná se o pojištění skupin zaměstnanců, které má oproti individuálnímu pojištění výhodu niţších splátek pojistného. Můţe být plně hrazena zaměstnavatelem nebo částečně za účasti zaměstnance. Investiční ţivotní pojištění – je velmi moderní forma pojištění, která umoţňuje ovlivňovat jakým způsobem budou jeho prostředky investovány. Míra rizika moţné ztráty je zde vyšší , ale případné zhodnocení je oproti ostatním druhům pojištění výraznější. Princip tohoto pojištění se zakládá na podílových jednotkách, které jsou umístěny v různých fondech dle volby klienta.

1.4 Trendy životního pojištění v EU

V České republice prochází pojistný trh průběţnými a nutnými změnami. Evropský trh na tom není jinak. Hlavním důvodem je podstatný nárůst konkurence, který vyvolala liberalizace po přijetí klíčových direktiv Evropského společenství. Tento proces má různé podoby: přehodnocování podnikatelské strategie, hledání rezerv v nákladové oblasti,

12

inovativní pojetí pojistných produktů atd. Hlavním a rozhodujícím faktorem je komunikace s klienty a orientace na trh.

Trendem pojistného trhu Evropské unie i a tedy i České republiky je jeho stále větší propojení s finančními trhy. Dochází ke stále většímu propojování produktů ať jiţ bankovních či investičních s pojistnými. Dnes si člověk nemusí vybrat buď investice nebo pojištění můţe prostě zvolit investiční pojištění a to není vše. U těchto produktů si můţe zvolit i jak rizikové jeho investování má být. Zda je spíše konzervativní nebo tíhne k akciovému investování. Ve vyspělých ekonomikách Evropské unie je podíl ţivotního pojištění vyšší neţ podíl pojištění neţivotního. Na našem trhu se tento trend zatím neprojevuje. Údaje z výzkumů České asociace pojišťoven udávají jen velmi pomalé přesouvání prostředků do ţivotního pojištění na úkor pojištění neţivotních. V zemích evropského společenství byl zaznamenán nárůst ţivotního pojištění zejména v 90.letech 20.století a jeho kumulace nastala v letech 1999 aţ 2000. Nárůst ţivotního pojištění se odráţí i na podílu ţivotního pojištění na celkově předepsaném pojistném v rámci CEA.4

Průměr Evropské unie, který má charakter strukturální je ve velkém odstupu oproti České republice. Podle předpokladů se však tento odstup bude postupně zmenšovat zejména z důvodu, kdy předpokládáme nárůst podílu ţivotního pojištění na celkově předepsaném pojistném na základě

růstu reálných příjmů a vyuţívání produktů pojištění v rámci

důchodových reforem.

4

Zpracováno podle ZÁKON č. 38/2004 Sb.

13

1.4.1 Orgán dohledu nad pojišťovnictvím v rámci EU

Orgán

dohledu

nad

pojišťovnictvím

se

aktivně

podílí

na

mnoha

činnostech

v oblasti pojišťovnictví v EU. Těmi nejdůleţitějšími jsou první aţ třetí generace směrnic, které podstatně ovlivnily sjednocení pojistného trhu v rámci EU.

Orgán dohledu nad pojišťovnictví byl jiţ před naším vstupem do Evropské unie plně zapojen do činností ve strukturách EU. Tehdy však pod názvem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a v penzijním připojištění, zejména proto aby oblast harmonizace českého pojistného práva s legislativou Evropské unie byla co nejvíce kompatibilní. Do českých právních norem se implementovaly příslušné právní normy EU. Jedná se zde o jednotlivé principy a ustanovení jednotného Evropského trhu, které jsou zakotveny právě ve směrnicích první aţ třetí generace. Tyto směrnice jsou základním kamenem sjednocování. V současnosti se implementují směrnice dalších generací, které stanovují pravidla pro jednotlivý trh, avšak směrnice první aţ třetí generace jsou ty nejdůleţitější pro prvopočátky integrace jednotného evropského pojistného trhu. Jedná se o tyto směrnice: Neţivotní pojištění o

Směrnice Rady č.73/239/EEC – 1. směrnice neţivotního pojištění

o

Směrnice Rady č.88/357/EEC – 2. směrnice neţivotního pojištění

o

Směrnice Rady č.92/49/EEC – 3. směrnice neţivotního pojištění Ţivotní pojištění

o

Směrnice Rady č. 79/267/EEC – 1. směrnice ţivotního pojištění

o

Směrnice Rady č. 90/619/EEC – 2. směrnice ţivotního pojištění

o

Směrnice Rady č. 92/96/EEC – 3. směrnice ţivotního pojištění

14

Orgán dohledu nad pojišťovnictvím se prostřednictvím Výboru pro pojišťovnictví Evropské komise zabývá projednáváním návrhů nových směrnic. Orgány dohledu nad pojišťovnictvím pravidelně jednají v rámci Evropské komise a Výboru evropských supervizorů pro pojišťovny a penzijní fondy (CEIOPS) zabývajících se různými projekty jako je například Solventnost II., který by měl vyústit do návrhů nových směrnic nebo novým způsobem řešit solventnost pojišťoven.

Dozorová činnost orgánů nad pojišťovnictvím se také zabývá činnostmi CEIOPS a jeho pracovních skupin. Pracovními skupinami jsou např.: Insurance Group Supervision Working Group (IGSWG) ČR se účastní jednání Pracovní skupiny pro dohled nad pojišťovnami ve skupině jiţ od roku 2003. Cílem a základní pracovní náplní této skupiny je zprostředkování spolupráce orgánu dozoru členských zemí Evropské unie v oblasti pojišťovnictví při aplikaci Směrnice č.98/78/EEC o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami ve skupině.

Solvency II. – Group/Gross Sector – Expert Group Pracovní skupina “ Gross – Sector“ vznikla na jaře roku 2004, jako důsledek zlepšení kontroly pojišťoven ve skupinách a ve finančních konglomerátech. Tato skupina zpracovává podklady pro přeshraniční spolupráci dozorových orgánů v zemích EU a také se snaţí nalézt odpovědi na otázky, které zadává CEIOPS Evropskou komisí v tzv. třech vlnách dotazů projektu Solventnost II. Solvency II. – Pillar I. – Expert Group Tato skupina se zabývá problematikou Solventnosti II. Z hlediska odborného a pojistně matematického. Solvency II. – Pillar III. / Accounting – Expert Group Je expertní skupinou zabývající se účetnictvím. V rámci projektu Solvency II. plní úkoly zadané CEIOPS v oblasti transparentnosti trhu, trţní disciplíny a monitorováním vývoje v oblasti účetnictví a jeho vlivu na dozorovou činnost pojišťoven. 15

2. Nové trendy v životním pojišťění

Expanze pojišťovnictví je ve vyspělých státech stále pomalejší. Nových klientů je málo a pojišťovny se proto přetahují o klienty. Konkurenční boj o klienta sílí. Coţ je pro klienta dobré, protoţe nejen samotné pojišťovny, ale i pojišťovací zprostředkovatelé a makléři jsou nuceni se, v zájmu udrţení si spokojeného klienta, snaţit své sluţby neustále zlepšovat. Mezi další poznatky, jeţ studie přinesla, patří například nutnost vyuţívat ve větší míře pokročilou analýzu, která je nyní aplikována k výpočtům pojistných plánů. Vhodné je vyuţít ji i pro oblast pojistných událostí či cenové tvorby. Pojišťovnictví se zaslouţilo o vznik pojistné matematiky a řady dalších analytických nástrojů uţívaných dnes i v jiných odvětvích. Nové technologie, lepší přístup k osobním datům a hlubší znalost chování klientů však tyto nástroje posouvají ještě dále, zjišťuje Deloitte ve svém průzkumu. S jejich vyuţitím lze například dosahovat úspor v pojištění výdajů na zdravotní péči, odhalování pojistných podvodů či vylepšovat marketingové strategie, ať uţ se týkají definice cílových skupin, cen za pojištění nebo plánování fúzí a akvizic. S tím souvisí i další zmiňovaná oblast, která bude pravděpodobně stále aktuální. Tou oblastí je sniţování nákladů. Jednou z takových moţností pak můţe představovat tzv. offshoring. Studie dále zdůrazňuje, jak důleţitá je pro pojišťovny regulace a dohled nad řízením rizik, které by měly taktéţ stát v popředí jejího zájmu.5

5

Zpracováno podle www.podnikatel.cz

16

3. Životní pojištění se zaměřením na důchodovou reformu

Základem sytému sociálního zabezpečení v České republice je hlavně všeobecné zdravotní pojištění. Na tento systém je napojena státní politika zaměstnanosti a systém sociální péče. Toto literatura uvádí jako definici sociálního zabezpečení, je zde však nejednoznačnost v překrývání nebo zaměňování pojmů sociální pojištění a sociální zabezpečení. Proto je nutné tyto pojmy vymezit tak, aby kolidovaly s účelem mé práce. V prostudované literatuře je

pojem sociální zabezpečení a sociální pojištění myšlen jako systém vyplívající ze

sociální politiky státu. Jako podpůrný prostředek státního sociálního zabezpečení v oblasti sociální je pojištění, které nabízejí komerční pojišťovny (soukromé pojištění).

Kanály tvoří systém sociálního zabezpečení z nichţ nejvýznamnější je příjmový jakoţ i výdajový kanál veřejných rozpočtů. Jejich prostřednictvím stát realizuje sociální politiku v oblastech zdravotnictví, zabezpečení občanů ve stáří a nemoci nebo v jiných sociálních situacích.

Subsystémy sociálního zabezpečení v České republice: 6 Veřejné zdravotní pojištění – kryje výdaje spojené s financováním nutné zdravotní péče v rozsahu, který udávají zákony

6

Zpracováno podle ČEJKOVÁ, V. NEČAS, S. ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika I.

17

Sociální pojištění – Nemocenské pojištění - je určené osobám, které jsou neschopné výdělečné

o

činnosti z důvodu nemoci nebo úrazu a nahrazuje chybějící příjmy. Z tohoto pojištění se poskytují tyto dávky: nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněţitá pomoc v mateřství Důchodové pojištění – je určené osobám v dlouhodobé nebo trvalé pracovní

o

neschopnosti (stáří, invalidita). Spotřeby finančních prostředků je nejvýznamnější. Státní politika zaměstnanosti – je podpora jedinců v produktivním věku

o

v případě nezaměstnanosti. Státní sociální podpora – je řešením sociálních situací kde pomáhá stát. Financuje se ze státního rozpočtu. Dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů se jedná o: přídavky na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče

Sociální péče – uţívá se v situaci sociální a hmotné nouze. Financujeme ji ze státního rozpočtu nebo také z rozpočtu obcí popř. dobrovolných nadací a organizací. Tyto dávky mají vysokou variabilitu proto zde uvádí pouze některé z nich: příspěvek na uzavření manţelství, příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči, příspěvek na provoz motorového vozidla.

3.1 Zdroje financování

Základním zdrojem financování sociálního pojištění je dávka, která se nazývá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Je myšlena jako příjem do státního rozpočtu a v zásadě se vyznačuje daňovým charakterem. Zahrnuje také pojistné důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a příspěvky na politiku zaměstnanosti.

18

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení jsou: Zaměstnanci Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Osoby účastny dobrovolně na důchodové pojištění

Financování zdravotního pojištění je oddělné a zajišťují ho ze zdravotní pojišťovny, které jsou samostatnými subjekty zřizovanými na základě povolení ministerstva zdravotnictví. Na rozdíl od sociálního pojištění, se zdravotní pojištění vztahuje na všechny občany ČR, kteří se trvale zdrţují na území České republiky.

Plátci zdravotního pojistného: Zaměstnavatelé za zaměstnance Zaměstnanci OSVČ Osoby s vlastními příjmy Stát za osoby bez vlastního příjmu

3.2 Účast na sociálním zabezpečení

Principem sociálního pojištění je poţívání dávek odváděných do systému sociálního zabezpečení. Tyto dávky si můţou nárokovat pouze ti, kteří se účastní tohoto pojištění, tzn. plátci pojistného. Nejširší skupinou poplatníků jsou zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastny sociálního pojištění.

19

Systém veřejného zdravotního pojištění má široký okruh pojištěnců. Zde neplatí, ţe nárokovat plnění si můţe jen ten ,který přispívá prostřednictvím plateb pojistného. Nejširší skupinou pojištěnců jsou takzvaní státní pojištěnci tzn. ti, za pojistné platí stát. Nemají povinnost platit pojistné, ale mají nárok na bezplatnou péči. Nejširší skupinou plátců jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné.

V systému státní sociální podpory není účast podmíněna ţádnou platbou je pouze nutné splnit podmínky vymezující zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů. Největší podíl tvoří přídavky na dítě a rodičovské příspěvky.

Systém dávek sociální péče je reakcí na individuální situaci občanů, vázaností na věk, zdravotní stav nebo jiné důvody. O potřebě jednotlivých dávek rozhoduje obecní úřad. Platba pojistného není podmínkou pro účast a prostředky na výplatu dávek jsou čerpány ze státního rozpočtu.

3.3 Pojistné sociální zabezpečení

V rámci sociálního zabezpečení stát vybírá pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Částka pojistného na veřejné zdravotní pojištění je státním příjmem, kterým financuje zdravotní péči prostřednictvím zdravotní pojišťovny. Tyto také pojistné vybírají, zpravují a hradí zdravotnickým zařízením náklady vynaloţené na lékařskou péči.

Sociální pojištění plyne ze státního rozpočtu. Výběrčím je okresní zpráva sociálního zabezpečení. Od 1.1.1996 je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění, který je součástí státních finančních aktiv. Zde jsou vedeny prostředky vzniklé rozdílem příjmu s pojistného na důchodové pojištění a výdaji na důchodové pojištění. Tyto prostředky se uţívají pouze ke zvýšení dávek nebo jako úhrada záporného salda pojistného na důchodové pojištění. Charakteristikou sociálního pojištění je, ţe se nestanovuje v návaznosti závislosti na riziku 20

a ani výši rezerv není od velikosti rizika odvozována. Pro všechny poplatníky je stanovováno stejným způsobem jako určité procento z peněţních příjmů. Platí zde obligatorní odvodová povinnost.

V soukromém pojištění se pojistné stanovuje v návaznosti na celou řadu faktorů mezi nimiţ je např. i velikost příslušného rizika, zdravotní stav a v neposlední řadě věk. Uzavřením tohoto pojištění je plně na svobodné vůli člověka a na jeho pojistných potřebách a jeho zájmech.

3.4 Důchodové pojištění7

Je hlavní výdajovou stránkou veřejných financí ze sociálního pojištění. Základním právním předpisem upravujícím nároky ze základního povinného důchodového pojištění je zákon č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění. Důchodové pojištění zabezpečuje všechny případy dlouhodobého ohroţení následkem sociální události, kdy dochází ke ztrátě výdělku a schopnosti opatřit si příjem. Mezi ně se řadí např. stáří, invalidita, ovdovění a osiření.

7

Zpracováno podle ZÁKON č. 155/1995 Sb.

21

Systém dávek je odvozen z příjmu z výdělečné činnosti a z důchodového pojištění jsou poskytovány tyto dávky: Starobní důchod Invalidní důchod Částečný invalidní důchod Vdovský důchod Vdovecký důchod Sirotčí důchod

3.4.1 Financování starobního důchodu ze státního rozpočtu

V České republice je uţíváno průběţné financování ( tzv. PAYG-pay as you go), kdy dávky v daném období jsou vypláceny z příspěvků pojištěnců v tomto období vybraném. Někdy se tento systém označuje jako tzv. první (veřejný) pilíř důchodového systému.

Fungování tohoto systému důchodového pojištění je na principech sociální solidarity mezi generacemi ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. Někdy je označujeme jako princip zásluhovosti ( tzn. dávky závislé na výdělku) je však uplatňován pouze v omezené míře.

Změnou demografické struktury obyvatelstva dochází k růstu počtu osob, které do systému nepřispívají. Vytváří se tak deficit na účtu důchodového pojištění. K této nepříznivé situaci přispívá i takzvané riziko dlouhověkosti, které vlastně znamená zvyšování průměrného věku doţití.

22

Z prohlubujícím se deficitem důchodového pojištění a očekáváním demografických změn populace se vyţaduje přijetí novely zákona o důchodovém pojištění, jenţ by mělo mít za následek řadu pozitivních prvků. Prvním krokem je zahájení procesu postupného zvyšování věkové hranice odchodu do starobního důchodu. Postupně se prodluţuje rozhodné období za které jdou zajišťovány výdělky pro stanovení výše procentní výměry důchodu. Tím dochází ke zvyšování závislosti výše důchodu na celoţivotní ekonomické aktivitě.

23

4. Komparace produktů životního pojištění V této části bych se chtěla zabývat podrobným porovnáním produktu Spektrum od ČSOB Pojišťovny Člena Holdingu ČSOB, a.s. (dále jen „ČSOBP“) a ţivotního pojištění Akord pojišťovna UNIQUA.

4.1 Pojistný program Spektrum8

Univerzální ţivotní pojištění je pojistně – spořící produkt, který v sobě spojuje pojistnou ochranu se zhodnocováním peněţních prostředků a při vhodné volbě rizik má charakter celoţivotního pojištění. Tento typ produktu se vyznačuje velkou variabilitou a umoţňuje klientovi sjednat si pojištění tak, aby odpovídalo jeho aktuální ţivotní situaci, a zároveň ho během doby trvání pojištění formou změn přizpůsobovat jeho nově vzniklým potřebám.

U produktů tohoto typu jsme pojištění pro případ smrti nebo doţití, které je v pojistné smlouvě sjednáno vţdy, nazvali základním pojištěním. K základnímu pojištění je moţné volitelně sjednat další pojištění – jejich okruh závisí na zvoleném programu.

4.1.1 Pojistné částky

U základního pojištění ( pro případ smrti nebo doţití) se pojistná částka nesjednává! Při doţití se dne konce pojištění pojištěným mu bude vyplacena aktuální kapitálová hodnota. Protoţe se její výše můţe měnit jednak v závislosti na změnách pojištění v průběhu doby (přidáním či vyjmutím pojistného rizika) či pojistného, ale i výběru financí z kapitálové hodnoty nebo naopak vloţenému mimořádnému pojištění.

8

Zpracováno podle interní materiály ČSOBP

24

Pojistné částky dalších pojištění, které je moţné k základnímu pojištění sjednat, se na pojistné smlouvě jiţ uvádějí. Jednotlivé programy však mohou tyto rámcové limity dále zúţit.

4.1.2 Běžné a jednorázové pojistné

Program můţe být sjednáván ve dvou variantách a to běţně nebo jednorázově placený. 1)

Běžně placený – lze platit měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně po celou dobu

trvání pojištění. Tato forma se vyuţívá častěji k zajištění klienta proti rizikům, ale i k postupnému vytváření spoření ať jiţ do důchodu, na studia, vlastní atd. 2)

Jednorázově placený – kdy klient platí veškeré pojištění dopředu za celou dobu

trvání pojistné smlouvy. Tato varianta se vyuţívá zejména ke zhodnocení vloţených prostředků. Ačkoliv připojištění rizik je moţné v praxi se téměř nevyuţívá. Mimořádné pojistné Pojistník můţe během trvání základního pojištění zaplatit mimořádné pojistné. Zaplacené mimořádné pojistné (dále jen „MP“) po sníţení o alokační poplatek a inkasní poplatek tvoří samostatnou kapitálovou hodnotu. Z ní pojišťovna nestrhává pojistné za sjednané pojištění, jinak řečeno zaplacení MP nemá vliv na povinnost pojistníka platit běţné a dodatečné pojistné. MP můţe klient vkládat kdykoliv bez ohledu na placení pojistného a to minimální vklad je 3000,-Kč. Můţe vybírat 3x do roka a poţádat o výplatu musí šest týdnů předem.

4.1.3 Výplaty z kapitálové hodnoty pojištění

Kaţdá pojistná smlouva má samostatnou kapitálovou hodnotu tvořenou zaplacením běţného pojistného a dodatečného běţného pojistného, resp. Jednorázového a dodatečného 25

jednorázového pojistného a samostatnou kapitálovou hodnotu tvořenou zaplacením mimořádného pojistného. Protoţe je obecně moţné vybírat z obou kapitálových hodnot, musí pojistník v písemné ţádosti uvést, z jaké kapitálové hodnoty chce výplatu uskutečnit. Lhůta provedení výplaty začíná běţet den následující po doručení ţádosti pojistníka o výplatu tj.šest týdnů. Písemnou ţádostí můţe pojistník za poplatek poţádat o zkrácení této lhůty. Ţádost o výplatu musí být sepsána na příslušném tiskopisu pojišťovny a podepsána pojistníkem a zprostředkovatelem pojištění. Změna zadané výplaty pojistníkem (částka, datum výplaty) automaticky znamená novou ţádost o výplatu (tzn. předchozí ţádost je zrušena a běţí nová lhůta pro výplatu).

4.1.4 Odkupné, vznik nároku na odkupné

Pro pojistné smlouvy sjednané od 1.1.2005 se v souladu se zákonem č.37/2005, o pojistné smlouvě pouţívá pojem odkupné, pro pojistné smlouvy před tímto datem odpovídá pojmu odkupné pojem odbytné. Podmínky pro vznik nároku na odkupné u běžně placených programů: od počátku pojištění uplynula doba nejméně 24 měsíců nejméně za tuto dobu bylo zaplaceno pojistné kapitálová hodnota je kladná Nárok na odkupné u programů s jednorázově placeným pojistným vzniká: zaplacením jednorázového pojistného, nejdříve dnem počátku pojištění Výši odkupného pojišťovna stanový z KH běţného resp. Jednorázového a mimořádného pojištění.

26

4.1.5 Podíl na zisku, technická úroková míra

Technická úroková míra (TÚM) představuje pojišťovnou garantované roční zhodnocení kapitálové hodnoty KH běţného pojistného, resp. KH jednorázového pojistného. Její výše je uvedena v platném Sazebníku pro příslušný program. Podle platných právních předpisů je 2,4 % nejvyšší hodnota TÚM, kterou mohou pojišťovny u těchto programů od roku 2004 garantovat. U pojištění přiznává pojišťovna podíl na zisku. Zvlášť přiznává podíl na zisku vytvořený na základě zaplacení běţného a dodatečného běţného pojistného, který je připisován do kapitálové hodnoty KH bp ( resp. vytvořený na základě zaplacení jednorázového a dodatečného jednorázového pojistného, který je připisován do kapitálové hodnoty KHjp), a zvlášť podíl na zisku vytvořený na základě zaplacení mimořádného pojistného, který je připisován do kapitálové hodnoty KHmp. O podílu na zisku v případě KHbp a KHjp hovoříme tehdy, pokud pojišťovna investicemi na finančních trzích dosáhne vyššího zhodnocení, neţ je zhodnocení předpokládané. Do kapitálové hodnoty Kubp a KHjp je jednou ročně připisován, kromě garantovaného zhodnocení ve výši TÚM, i tento dosaţený podíl na zisku. V případě KHmp je podíl na zisku roven připsanému zhodnocení.

4.1.6 Platební prázdniny

U programů s běžně placeným pojistným, můţe pojistník předloţit písemný návrh na dočasné přerušení placení pojistného (tzv.platební prázdniny). Návrh se předkládá na zvláštním formuláři pojišťovny.

27

4.1.7 Zánik pojištění

Pojistník i pojišťovna mají právo pojistnou smlouvu vypovědět do dvou měsíců od data jejího uzavření. Výpovědní lhůta je 8 dní a jejím uplynutím pojistná smlouva zaniká. Lhůta se počítá ode dne doručení písemné výpovědi.

4.1.8 Základní pojištění

Představuje pojištění pro případ smrti nebo doţití. Pojištění, která lze sjednat k základnímu pojištění (další pojištění) 1.

Pojištění pro případ smrti – S

2.

Pojištění pro případ váţné choroby – VCH

3.

Pojištění pro případ smrti nebo váţné choroby – SVCH

4.

Pojištění pro případ plné invalidity následkem nemoci nebo úrazu – IO

5.

Pojištění pro případ plné invalidity následkem úrazu – IÚ

6.

Pojištění pro případ smrti následkem úrazu – ÚS

7.

Pojištění pro případ trvalých následků úrazu – TN

8.

Pojištění pro případ léčení úrazu (denní odškodné) – DO

9.

Pojištění pro případ hospitalizace následkem nemoci nebo úrazu –HO

10.

Pojištění pro případ hospitalizace následkem úrazu – HU

11.

Pojištění pro případ hospitalizace úrazu dětí – PD

28

4.2 Pojistný program „AKORD“ 9

Konstrukce tohoto produktu umoţňuje plně vyuţívat daňových úlev pro ţivotní pojištění. Jedná se o variabilní produkt soukromého ţivotního pojištění s volitelnou pojistnou částkou pro případ smrti nebo doţití s moţností připojištění zproštění od placení pojistného při přiznání plného invalidního důchodu. V rámci tohoto programu lze uzavřít úrazové pojištění s denním odškodným za úraz a s progresivním plněním u závaţných tělesných poškození pojištěného i jeho dětí.

4.2.1 Přednosti programu „AKORD“ – životní (hlavní) složka

1. Jiţ při uzavírání pojištění je klient informován o zaručené výši pojistného plnění v případě doţití nebo případě smrti. 2. V průběhu sjednané pojistné doby můţe klient podle svých aktuálních potřeb měnit výši pojistných částek pro případ smrti nebo doţití. 3. Program umoţňuje klientovi plně vyuţívat daňové úlevy. K tomuto účelu vystavuje pojistitel pojištěnému potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé ţivotní pojištění za uplynulé zdaňovací období. 4. Umoţňuje klientovi bezpečně zhodnocovat volné finanční prostředky při výhodné úrokové sazbě a likviditě volně vloţených finančních prostředků. 5. Umoţňuje klientovi ukládat a čerpat tzv. mimořádné pojistné. 6. Umoţňuje placení pojistného formou příspěvku zaměstnavatele, který zvýhodněn nejen daňově, ale i z hlediska plateb sociálního a zdravotního pojištění. 7. Není nutno vyplňovat zdravotní dotazník, přesto je klient pojištěn pro případ doţití a v případě smrti je vráceno pozůstalým zaplacené pojistné.

9

Zpracováno podle interní materiály Pojišťovna UNIQUA

29

8. Program zajišťuje finanční prostředky, jejich prostřednictvím můţe pojištěný plnohodnotně a aktivně uţívat důchodového věku bez finančních starostí. V případě doţití se konce pojištění je totiţ vyplácena sjednaná pojistná částka pro případ doţití plus vytvořeny podíl na zisku. 9. Program zajišťuje i pozůstalé v případě nenadálé tragické události. V případě smrti pojištěného je pozůstalým vráceno zaplacené pojistné do data úmrtí pojištěného plus do té doby vytvořeny podíl na zisku a sjednaná pojistná částka pro případ smrti. 10. Program zabezpečuje pojištěného i v případě, ţe je mu uznán plný invalidní důchod, neboť v tomto případě přebírá placení pojistného pojistitel a pojistná smlouva zůstává dále v platnosti. 11. Pojistným programem Akord lze pojistit i děti pro případ doţití s vrácením zaplaceného pojistného v případě smrti tím jim výhodně zabezpečit finanční prostředky na studie či start do samostatného ţivota.

4.2.2 Přednosti programu „AKORD“ úrazová (vedlejší) složka

Pojištění zahrnuje krytí těchto rizik: pro případ smrti úrazem pro případ trvalých následků úrazů: trvalé následky se vyplácí jiţ od 0,5% tělesného poškození a pojistné plnění má progresivní tendenci. denní odškodné v případě úrazu: plní se jiţ pokud délka léčení přesáhne 9dní u dospělého a sedm dní u dětí. Plnění se vyplácí zpětně od prvního dne léčení. lze pojistit i ţeny v domácnosti výhodné úrazové spolupojištění dětí se širokým rozsahem krytí a nízkým pojistným.

30

4.2.3 Soukromé životní pojištění „AKORD“ – popis tarifu

Soukromé ţivotní pojištění pro případ doţití s moţností sjednání zproštění od placení pojistného v případě přiznání plného invalidního důchodu a s moţností sjednání vedlejšího úrazového pojištění. Jedná se o variabilní ţivotní pojištění se zaručenou pojistnou částkou pro případ doţití nebo smrti za běţné pojistné na pevnou pojistnou dobu.

Pojistné částky a)

Pojistná částka pro případ doţití: Minimální pojistná částka:

b)

30 000,-Kč

Pojistná částka pro případ smrti:

Minimální pojistná částka: Maximální pojistná částka:

10 000,-Kč desetinásobek částky pro doţití

Minimální pojistné 300,-Kč měsíčně odpočtem z účtu 400,-Kč měsíčně sloţenkou Pojistný poplatek 300,-Kč jednorázově Vstupní věk Vstupní věk se stanový jako rozdíl mezi rokem počátku pojištění a rokem nerození. Děti Minimální vstupní věk

0 let

Maximální vstupní věk

14 let

Maximálně však do věku

19 let 31

Dospělí Minimální vstupní věk

15 let

Maximální vstupní věk

65 let

Maximálně však do věku

70 let

Senioři (pouze při jednorázovém pojistném) Minimální vstupní věk

66 let

Maximální vstupní věk

75 let

Počátek a konec pojištění Počátek můţe být nejdříve od prvního dne následujícího měsíce po sjednání pojištění. Pojištění končí ve výroční den počátku pojištění po uplynutí sjednané doby.

Pojistná doba Děti Minimálně pět let, maximálně však do věku 19 let. Dospělí Minimálně 5 let, maximálně však do věku 70 let. Pojištěný má moţnost volby délky pojistné doby na 5, 10, 15, 20, 25 let nebo do věku 60, 65 či 70 let.

32

Předběžné pojištění Pojistitel poskytuje pojištěnému předběţné pojištění pro případ smrti úrazem a to od 0.00 hodin dne následujícího po dni úhrady pojistného. Je-li pojištěnému poskytnuto předběţné pojištění u více pojistných smluv ţivotního pojištění, je pojistitel povinen v případě smrti úrazem plnit do výše sjednaných pojistných částek pro případ smrti, maximálně však do částky 500 000,-Kč.

Zproštění od placení (pouze pokud je vyplněn zdravotní dotazník) Pojistník, který je současně pojištěným, je zproštěn od placení pojistného za ţivotní pojištění, pokud mu byl, ne však dříve neţ po dvou letech, přiznán plný invalidní důchod (PID). Podle předpisů o sociálním zabezpečení. Splnění podmínky dvou let se nevyţaduje, pokud byl PID přiznán výučně v důsledku úrazu, k němuţ došlo nejdříve po sjednaném počátku pojištění. Zproštění od placení s vztahuje na pojištěného, který v době přiznání PID dosáhl 15ti – 60ti let (zproštění se nevztahuje na pojištění dětí).

Podíl na zisku Pojištěný má nárok na podíl na zisku.

Odbytné a redukce pojistné částky Nárok na odbytné vzniká v případě, ţe podle pojistně-technických zásad stanovená rezerva pojistného k dané pojistné smlouvě dosáhla kladné hodnoty. Výše odbytného při předčasném zrušení pojistné smlouvy neodpovídá celkovému zaplacenému pojistnému, ale sníţené rezervy pojistného a kapitálovému zhodnocení pojistné rezervy. Tvorba pojistné rezervy ( tvoří se podle schválených pojistně-technických zásad pojistitele a závisí na věku pojištěného, v době trvání pojištění, pohlaví, typu pojištění a pojistné částce) je rozpočítána na celkovou dobu trvání pojištění. Čím kratší doba zbývá do sjednaného konce pojištění, tím je vytvořená pojistná rezerva u dané pojistné smlouvy vyšší a tím je vyšší i odbytné při předčasném ukončené pojistné smlouvy.

33

Změny ve smlouvách Kdykoli v průběhu pojistné doby je pojistník oprávněn předloţit pojistiteli návrh na: Sníţení pojistných částek ţivotního pojištění, splátky pojistného za ţivotní pojištění Změnu pojistné doby (zkrácení, prodluţení) Vyloučení úrazového pojištění Sníţení násobku úrazového pojištění Změnu rizikové skupiny (změna zaměstnání nebo zájmové činnosti) Připojištění úrazového pojištění dítěte, změny násobku (sníţení, zvýšení) úrazového pojištění dítěte, vyloučení úrazového pojištění dítěte Změna způsobu placení (měsíčně, pololetně, čtvrtletně a ročně)

S přiloţením nově vyplněného zdravotního dotazníku je moţno rovněţ předloţit návrh na: Připojištění úrazového pojištění Zvýšení pojistných částek úrazového pojištění Zvýšení pojistných částek ţivotního pojištění, splátky pojistného za ţivotní pojištění Nové sjednání či navýšení pojistných částek ţivotního pojištění pro případ smrti

34

Mimořádné jednorázové pojistné (pouze k běžně placené pojistné smlouvě AKORD) Pojistitel umoţňuje hradit pojistníkovi v době trvání pojištění mimořádné pojistné. Částka mimořádného pojistného se nezapočítává do celkové částky zaplaceného pojistného pojištěným, která se stává podkladem pro uplatnění daňového odpočtu.

Pro daňové

zvýhodnění se započítává jen ve smlouvě sjednané běţně placené pojistné za ţivotní pojištění, které je placeno pojištěným. Minimální jednorázové mimořádné pojistné je 3 000,-Kč. Pojistní je oprávněn kdykoli předloţit návrh na výběr

ze zaplaceného

mimořádného pojistného. Výběr bude proveden do 14ti dnů od data doručení ţádosti. Za provedení výběr je pojistitel oprávněn účtovat správní poplatek ve výši 70,- Kč.

Rozsah nároků z pojištění 1. Doţití se pojištěného konce pojistné doby Výplata garantované pojistné částky pro případ doţití a podílu na zisku (tzv. kapitálová hodnota pojištění) ihned v plné výši. 2. Smrt pojištěného v průběhu pojistné doby Výplata sjednané pojistné částky pro případ smrti, dále vrácení celého zaplaceného pojistného a podílu na zisku do data úmrtí. 3. Zproštění od placení pojistného za ţivotní pojištění (pouze pokud je vyplněn zdravotní dotazník v návrhu za uzavření pojištění). Nárok vzniká pouze v případě přiznání plného invalidního důchodu pojištěnému, který je současně pojistníkem. Pozn.: pokud není vyplněn úplný zdravotní dotazník, není nárok na zproštění od placení pojistného!

35

5. Vyhodnocení pojistných produktů „SPEKTRUM“ a „AKORD“.

Při porovnání pojistných produktů je prioritní uvědomit se, co je pro naše porovnávání důleţité a jaké cíle by měl námi vybraný produkt splňovat. Jiný pohled na výběr produktu budeme mít pokud je našim cílem vytvoření finanční rezervy a jiný pohled uplatníme pokud máme potřebu zajištění riziky (např. pokud máme potřebu zajištění vlastního příjmu, blízké osoby nebo třeba hypotéky). Z toho je jasné, ţe pokud si vybírá produkt klient na celém pojistném trhu má to sloţitější. Já zde budu srovnávat pouze dva vybrané produkty, a to Spektrum od ČSOBP a „AKORD“ od pojišťovny UNIQUA.

5.1. Z hlediska zajištění Tabulka č.1

Parametr

Spektrum

Akord

Univerzální produkt pro spoření i zajištění S/dožití S/SCHV/VCH

S/dožití - výplata v PČ Zproštění od placení

Typ produktu Pojistná rizika

IO, IU

Forma placení Mimořádné pojistné Výplaty z KH

SU, TN - 1%, 10% - SPP/bez PP DO 15/ DO 29 HO-Ú/HO obecná, děti úraz Běžná Jednorázová ANO ANO 1x v poj.roce z hlavního poj. 3x z MP

Odkupné

DO TN - PP/bez PP od 0,5% Úraz dětí Běžná ANO NE ANO pokud je kladná hodnota poj. NE

ANO po 2 letech ANO

Platební prázdniny Daňové úlevy běžné poj. ANO Daňové úlevy min. poj. ANO

ANO NE

36

Tabulka č.2

Typ ↑↓PČ u rizik Vyloučení/připojištění Změna poj.doby Změna pojistného

Spektrum ANO

Akord ANO

S,VCH,SVCH,IO,IÚ,US,TN,DO,HO,HU,PD Úrazové poj., TN, DO ANO ANO Bez zvýšení/ pojištění ANO bez ohledu na poj.rizika smrti NE

Zkratky viz.4.1.8 (SU – smrt úrazem, PP – progresivní plnění, PČ – pojistná částka, MP – mimořádné pojistné, KH – kapitálová hodnota) Z porovnávací tabulky vycházím ze zjištění, ţe Spektrum je produktem s výrazně větší moţností zajištění a to jak širokým spektrem pojistných rizik, tak jejich moţností pojistného krytí. Pokud bych tedy volila produkt, kterým chci někoho zajistit, volím Spektrum.

5.2 Z hlediska výnosů

Cílem je vytvoření kapitálu na důchod, toto je moţno aţ zpětně. Oba produkty jsou kapitálového charakteru z toho vyplívá předpoklad velmi podobných výnosů z částky pojistného, která zůstává v KH pojištění (nespotřebovává se tedy na pojistná rizika). Z tohoto by se mohlo zdát, ţe je hlediskem předem neporovnatelným. Po podrobnějším zkoumání, ale zjistíme ţe u Spektra je moţné po zvolení PČ pro případ smrti navýšit placení pojistného neomezeně. Zatímco u Akordu stanovení PČ pro případ smrti odpovídá přesně stanovené pojistné. Klient tedy nemůţe příliš ovlivnit ( aţ na moţnost vloţit MP) výši KH na konci pojistné doby. Ta je u Akordu dána dopředu. Z mého pohledu je to opět jistou nevýhodou produktu Akord. Jedná se o úhel pohledu. Někdo jiný by mohl spatřovat výhodu v tom, ţe jiţ při uzavření Akordu má „jasno“ kolik bude mít peněz na konci pojistné doby.

37

Závěr

Český pojistný trh se jiţ před vstupem do Evropské unie dostal na přiměřenou roveň. Pojišťovny za poslední roky rozšířili nabídku a předloţili tak svým klientům řadu nových a pojistných produktů. Ţivotní pojištění má nezastupitelnou úlohu na pojistném trhu kaţdé vyspělé ekonomiky. Historicky nejstarším posláním ţivotního pojištění bylo finanční krytí následků způsobených smrtí pojištěného. Postupným vývojem se však jeho význam rozšiřuje a v současné době slouţí ke krytí potřeb financovat jakýkoliv pokles běţných příjmů, který je spojen s určitými společenskými změnami během ţivota jednotlivce. Růst zájmu o ţivotní pojištění je důkazem toho ţe většina populace přistupuje ke svému ţivotu zodpovědněji, myslí na sebe stejně jako na své blízké. Ţivotní pojištění mimo svojí funkci krytí rizik konkrétního klienta a zabezpečení v postproduktivním věku také příznivě ovlivňuje stabilitu celé ekonomiky tím, ţe jí poskytuje tolik ţádané investiční zdroje. Rozhodující část pojistného, jeţ platí klienti pojišťoven, je totiţ z pravidla kumulována jako jejich úspory v technických rezervách. Tyto jsou zdroje stabilních dlouhodobých investic, které ekonomika kaţdé země pro svůj úspěšný rozvoj potřebuje. Ţivotní pojištění má počátku 21. století velmi dobré perspektivy rozvoje. Je to dáno zejména rozvojem ekonomického prostředí, resp. národního hospodářství. Česká ekonomika je ve fázi zvyšování výkonu, předpokládá se růst hrubého domácího produktu v delším časovém období. I přes dopady finanční krize by měli reálné příjmy obyvatel růst. Rovněţ finanční sektor v České republice je jiţ celkem stabilizovaný a důvěra veřejnosti v něj by se měla zvyšovat. Roste počet pojišťoven, které jsou vlastněny renomovanými, kapitálově silnými společnostmi s velkými zkušenostmi z vyspělých finančních trhů a kryty silnými zajišťovnami. Systém státního dozoru se výrazně přiblíţil praxi v zemích evropské unie a tím se posílila kontrola finančního zdraví pojišťoven. Ţivotní pojištění však nemá význam jen pro jednotlivce, ale svým charakterem má význam i společenský a národohospodářský. Kromě toho, ţe působí protiinflačně, je komerční pojištění vhodný a v dnešní době téměř nutným doplňkem státního důchodového pojištění

38

především v souvislosti s vypuknuvší demografickou krizí obyvatelstva. Tato skutečnost vede země k poţadavkům vytvoření penzijních reforem, kde by se kladl větší důraz na soukromé zdroje příjmů v postaktivním období jedince. Jakýmsi náznakem či předchůdcem penzijní reformy je podpora těchto způsobů financování ze strany státu a formou daňových zvýhodnění či státních příspěvků (jen u penzijního připojištění). Nutno podotknout, ţe ţivotní pojištění je značně v nevýhodě ve srovnání s penzijním připojištěním se státním příspěvkem a to se projevuje i ve stupni vyuţití obou nástrojů ze stran obyvatelstva. K důleţitému obratu v oblasti ţivotního pojištění došlo 1.ledna 2001, kdy vstoupila v platnost Novela zákona o daních z přijmu, která umoţnila daňové odpočty pro ty, kteří vyuţívají ţivotních pojištění pro spoření si na důchod. Daňové zvýhodnění pro soukromé ţivotní pojištění vzbudilo zájem také zaměstnavatelů a investorů do zapojení se do systému pojištění. Z pohledu rozšíření moţností ţivotního pojištění jako formy investice bude potřeba rozšířit daňové úlevy i pro případy, kdy pojistník není shodný s pojištěným. Ve své bakalářské práci jsem popsala význam ţivotního pojištění pro ekonomiku země, tak i pro občany. Ţivotní pojištění uţ dávno neslouţí pouze pro krytí rizik úrazu, smrti atd. Ţivotní a důchodové pojištění se stalo jedním z pilířů důchodového systému, pomáhá zajišťovat financování důchodového systému, pomáhá zajišťovat financování důchodu obyvatel po ukončení ekonomicky aktivní fáze jejich ţivota a součastně přináší efekt zhodnocení vloţených prostředků. V první části práce jsem charakterizovala ţivotní pojištění jako celek, zdůraznila jeho výhody a přiblíţila jsem trh ţivotního pojištění v České republice. Ve druhé části jsem provedla srovnání konkrétních produktů ţivotního pojištění. Vyzvedla jsem zde jejich přednosti i slabiny na základě několika parametrů. Rozhodně jsem nepostihla celou oblast ţivotního pojištění, neboť tato problematika je velmi obsáhlá a sloţitá a rovněţ mi to neumoţnil rozsah práce. Jsem však přesvědčena, ţe ţivotní pojištění ve střednědobém i dlouhodobém horizontu v české ekonomice velmi dobré předpoklady pro svůj dynamický růst.

39

Seznam použité literatury

1. ČEJKOVÁ , V. Pojistný trh.1. vyd. Praha: GRADA Publishing, spol.s.r.o., 2001. ISBN 80247-0137-5. 2. ČEJKOVÁ, V.; MARTINOVIČOVÁ, D. Pojišťovnictví. 1.vyd. Brno, ESF MU, 2001. ISBN 80-210-2574-8. 3. ČEJKOVÁ, V.;NEČAS, S.; ŘEZÁČ, F. Pojistná ekonomika I. 1. vyd. Brno, Masarikova univerzita v Brně 2004. ISBN 80-210-3557-9. 4. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Životní pojištění. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing spol.s.r.o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. 5. DAŇHEL, J. a kol. Pojistná teorie. 1.vyd. Praha: Professional Publishing, 2005. ISBN 8086419-84-3. 6. DUCHÁČKOVÁ, E. Pojišťovnictví a pojištění. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. ISBN 80-245-0023. 7.DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2.vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-92-0.

8. VYHLÁŠKA č. 303/2004 Sb., k zákonu o pojišťovnictví kterou se provádí některá ustanovení č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 9. ZÁKON č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů ( zákon o pojistné smlouvě). 10. ZÁKON č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a o samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona ( zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí). 11. ZÁKON č. 117/1995 Sb., o sociální podpoře. 40

12. ZÁKON č. 155/1955 Sb., o důchodovém pojištění. 13. ZÁKON č. 409/2004 Sb., o pojišťovnictví, který je úplným zněním zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 14. ZÁKON č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

15. INTERNÍ MATERIÁLY pojišťovny ČSOB člena holdingu ČSOB, a.s.

16. www.apf.cz (server Asociace penzijních fondů) 17. www.cap.cz (server České asociace pojišťoven) 18. www.cea.assur.org (server Evropské asociace pojišťoven) 19. www.csob.cz (server pojišťovny Československé obchodní banky) 20. www.czso.cz (server Českého statistického úřadu) 21. www.mpsv.cz (server ministerstva práce a sociálních věd) 22. www.podnikatel.cz (informační podnikatelský server) 23. www.uniqua.cz (server pojišťovny Uniqua)

41

Seznam použitých zkratek

Alokace pojistného – rozdělení pojistného (mezi poplatky a kapitálovou hodnotou) Alokační poplatek – poplatek, o nějţ je sniţováno kaţdé uhrazené pojistné. Jeho výše závisí na typu pojistného (běţné, dodatečné běţné, mimořádné) a můţe být různá v jednotlivých pojistných letech. Hodnoty alokačních poplatků jsou stanoveny Sazebníkem pro příslušný program. Alokované MP – MP po odečtení alokačního poplatku a inkasního poplatku Dodatečné běţné pojistné – pojistné, o které bylo běţné pojistné navýšeno při technické změně pojištění. Podílí se na tvorbě kapitálové hodnoty Kubo. KHbp – individuální kapitálová hodnota pojištění,vytvořená na základě zaplacení běţného a dodatečného běţného pojistného, včetně garantovaného zhodnocení ve výši TÚM a připsaných podílů na zisku KHmp – individuální kapitálová hodnota pojištění, vytvořená na základě zaplacení mimořádného pojistného, včetně připsaných podílů na zisku KHjp – individuální kapitálová hodnota pojištění, vytvořená na základě zaplacení jednorázového a dodatečného jednorázového pojistného, včetně garantovaného zhodnocení ve výši TÚM a připsaných podílů na zisku MP – mimořádné pojistné odkupné – část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění; pojem odkupné se v souladu se zákonem č.37/2004, o pojistné smlouvě pouţívá pro pojistné smlouvy od 1.1.2005, pro pojistné smlouvy sjednané před tímto datem odpovídá pojmu odkupné pojem odbytné pojistník – fyzická nebo právnická osoba způsobilá k právním úkonům, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu a je povinna platit pojistné. Pokud jde o fyzickou osobu, musí být zletilá, tj. v den uzavření pojistné smlouvy jí musí být nejméně 18 let! 42

Program – označení pro konkrétní pojistný produkt na principu Universal Life, vyznačující se nadefinovanou kombinací pojištění (rizik) a jejich parametrů Pojistka – potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, které pojišťovna vydá pojistníkovi Universal Life – pojem pouţívaný k označení principu univerzálního ţivotního pojištění,vytvářejícího kapitálovou hodnotu a vyznačujícího se specifickým způsobem rozdělování pojistného TÚM – technická úroková míra, představující garantované zhodnocení KHbp /KHjp

Varianta programu – varianty konkrétního programu lišící se zejména moţností realizace výplat z jednotlivých kapitálových hodnot pojištění Vstupní věk pojištěného – věk pojištěného pro účely stanovení pojistného. Určí se jako rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem, v němţ se pojištěný narodil

43

Přílohy Příloha č. 1 Struktura programu Spektrum

Smrt nebo dožití (základní pojištění)

Smrt

Invalidita následkem nemoci nebo úrazu

Vážná choroba

Invalidita následkem úrazu

Smrt následkem úrazu

Smrt nebo vážná choroba

44

Trvalé následky úrazu

Léčení úrazu

Příloha č. 2

Naděje na dožití v Evropských zemích v roce 2008 (případně poslední údaj)

Příloha č. 11 - Naděje na doţití v evropských zemích v roce 2001 (případně poslední údaj) Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Země Island Švédsko Švýcarsko Norsko Rakousko Nizozemsko Itálie Španělsko Velká Británie Řecko Německo Francie Dánsko Irsko Finsko Belgie Portugalsko Slovinsko Česká republika Chorvatsko Polsko Slovensko Bulharsko Maďarsko Rumunsko Litva Lotyšsko Estonsko Ukrajina Bělorusko Rusko

Muži 78 77,6 77,4 76,2 75,9 75,8 75,7 75,7 75,5 75,5 75 75 74,7 74,6 74,6 74,6 73,6 72,4 72,1 70,5 70,2 69,6 68,6 68,1 67,7 65,9 65,2 64,9 63 62,8 59

Ženy 81,4 82,1 83 81,5 81,7 80,7 81,8 82,5 80,2 80,6 81 82,5 79,3 79,6 81,5 80,8 80,3 80,3 78,5 77,8 78,3 77,7 75,3 76,4 74,6 77,4 76,6 76,4 74 74,5 72,3

Pramen: ČSÚ, Úmrtnost v České republice v letech 1995 – 2002

Pozn. – údaje jsou seřazeny sestupně podle naděje na doţití muţů v jednotlivých zemích

45

Příloha č. 3

Stav rezerv životního pojištění

Ukazatel

Rok

Rezervy na životní pojištění celkem

Rezerva pojistného životních pojištění

Rezerva na pojistná plnění

Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

Ostatní rezervy na životní pojištění

46

Stav k 30.6.

Stav k 31.12.

2001

92 098

97 185

2002

105 129

113 459

2003

123 110

132 084

2004

137 455

143 960

2005

155 748

2001

88 082

91 887

2002

98 810

106 031

2003

107 790

116 758

2004

120 998

125 287

2005

136 077

2001

469

591

2002

579

845

2003

841

2 718

2004

2 840

3 424

2005

3 038

2001 2002

2 221 2 981

2 550 3 621

2003

4 258

5 057

2004

5 996

7 544

2005

9 425

2001

1 326

2 157

2002

2 759

2 962

2003

10 222

7 551

2004

7 621

7 705

2005

7 207

Příloha č. 4

Předepsané pojistné životního pojištění v ČR (mil. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pojištění pro případ doţití a pro případ smrti nebo doţití

8 806

10 893

13 966

17 752

19 571

24 424

26 608

Pojištění spojené s investičním fondem

317

660

1 522

2 453

3 136

4 876

6 052

Doplňkové pojištění k ţivotnímu pojištění

742

1 011

1 076

1 216

4 408

4 463

4 766

2 625

2 667

2 713

3 263

2 788

3 307

3 247

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí

492

568

2 334

2 794

2 843

2 793

2 468

Pojištění pro případ smrti

462

523

625

314

388

597

599

1 522

3 596

534

490

1 026

663

461

14 965

19 917

22 770

28 282

34 160

41 123

44 201

Důchodové pojištění

Kapitálové činnosti CELKEM

47

Příloha č. 5

Struktura jednotlivých skupin životního pojištění

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pojištění pro případ doţití a pro případ smrti nebo doţití

58,8%

54,7%

61,3%

62,8%

57,3%

59,4%

60,2%

Pojištění spojené s investičním fondem

2,1%

3,3%

6,7%

8,7%

9,2%

11,9%

13,7%

Doplňkové pojištění k ţivotnímu pojištění

5,0%

5,1%

4,7%

4,3%

12,9%

10,9%

10,8%

17,5%

13,4%

11,9%

11,5%

8,2%

8,0%

7,3%

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí

3,3%

2,9%

10,3%

9,9%

8,3%

6,8%

5,6%

Pojištění pro případ smrti

3,1%

2,6%

2,7%

1,1%

1,1%

1,5%

1,4%

10,2%

18,1%

2,3%

1,7%

3,0%

1,6%

1,0%

Důchodové pojištění

Kapitálové činnosti

48

Příloha č. 6

Předepsané pojistné životního pojištění - JEDNORÁZOVĚ PLACENO - v ČR (mil. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Pojištění pro případ doţití a pro případ smrti nebo doţití

1 523

2 653

3 966

5 390

5 846

9 057

9 968

Pojištění spojené s investičním fondem

5

40

315

756

996

2 314

2 837

83

259

291

921

282

518

543

533

416

822

570

325

89

70

277

36

107

48

64

90

41

37

Důchodové pojištění Kapitálové činnosti Doplňkové pojištění k ţivotnímu pojištění

20

103

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí Pojištění pro případ smrti CELKEM

4

12

19

20

18

129

19

1 635

3 067

5 261

7 637

8 331

12 665

13 836

49

50