II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TISÁ

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TISÁ

A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Dle Politiky územního rozvoje ČR leží řešené území v rozvojové oblasti OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem a ve specifické oblasti SOB6 Specifická oblast Krušné hory. Rozvojová oblast OB6: Úkolem pro územní plánování je řešit uspořádání krajiny mezi Ústím nad Labem a Teplicemi jako kvalitní společně užívaný prostor, propojující obě města – tento požadavek územní plán splňuje. Rozvojová oblast OB 6 a úkoly územního plánování byly zpřesněny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. Obec Tisá nadále zůstává součástí rozvojové oblasti a splňuje požadavky kladené na ÚPD obcí, stanovené touto krajskou ÚPD (podrobněji viz. následující kapitola) Specifická oblast SOB6: Dle zpřesnění specifických oblastí v nové ÚPD kraje – Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje již Tisá není součástí Specifické oblasti SOB6, proto již pořizovatel neposuzoval soulad z hlediska kritérií a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování stanovených v PÚR ČR 2008 pro tuto oblast. V územním plánu jsou respektovány obecné priority územního plánování obsažené v kap. 2 Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: Čl. (14) – územní plán chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturních hodnoty a vytváří podmínky pro zvyšování jejich kvality, zachovává stávající urbanistickou strukturu zástavby, doplňuje ji o nové zastavitelné plochy umožňující přirozený rozvoj obce. V plné míře jsou chráněny a respektovány jedinečné přírodní hodnoty Tisských stěn, CHKO Labské pískovce, území NATURA 2000 a dalších přírodně cenných území. Čl. (15) – nevytváří prostředí s negativním vlivem na sociální soudržnost obyvatel. Čl. (16) – způsob využití území vytváří podmínky pro komplexní rozvoj zejména bydlení, občanské vybavenosti, celoroční rekreace, turistiky a cestovního ruchu i dalších volnočasových aktivit. V míře přiměřené je umožněn i rozvoj nerušící výroby. Čl. (17) – řešené území není výrazně dotčeno náhlými hospodářskými změnami, pracovní příležitosti jsou zde převážně v oblasti služeb a cestovního ruchu, územní plán vytváří tím podmínky pro vytváření dalších pracovních podmínek převážně v této sféře. Čl. (18) – předpokladem posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi vytváří zejména rozvoj cestovního ruchu. Čl. (19) – je navrženo nové využití nevyužívaných ploch bývalé zemědělské výroby, vymezují se rozsáhlé plochy veřejné zeleně, nové zastavitelné plochy jsou vymezovány s ohledem na ochranu nezastavitelného území pouze v omezené míře a v přímé návaznosti na zastavěné území. Čl. (20) – územní plán respektuje charakter krajiny, biologickou rozmanitost a kvalitu životního prostředí navrženou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny, vyváženým vztahem rozsahu zastavitelných ploch a respektováním okolní krajiny. Respektuje a zpřesňuje systémy ekologické stability území. Čl. (21) – netýká se řešeného území.

1

Čl. (22) – celá obec leží v rekreační oblasti, další rozvoj cestovního ruchu je podporován turistickými trasami, naučnými stezkami, doplněním sítě pěších komunikací, cest i komunikací, podporována v míře přípustné pro ochranu přírodních hodnot je sféra služeb. Čl. (23) – zlepšování dopravní dostupnosti je podpořeno úpravou příjezdové komunikace ze směru od Libouchce, prostupnosti území viz. výše. Čl. (24) – zkvalitňování veřejné dopravy viz. výše. Čl. (25) a (26) – územní plán podmínky pro zadržování, vsakování a i využívání dešťových vod, respektuje záplavová území. Čl. (27), (28), (29) – územní plán vytváří podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury, předpokládá jejich realizaci za spolupráce se soukromým sektorem. Vytváří podmínky pro účinný a dostupný systém dopravy. Čl. (30) – územní plán řeší problematiku zásobování vodou a likvidace odpadních vod přiměřeně pro daný způsob využití řešených ploch. Čl. (31) – územní plán nevymezuje samostatné plochy pro výrobu z obnovitelných zdrojů, jejich umisˇování je však možné v rámci přípustného využití ploch výroby a občanského vybavení. Čl. (32) – netýká se řešeného území.

SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ KRAJE Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, vydané dne 5.10. 2011 na základě usnesení Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9. 2011, formou opatření obecné povahy č.j. UPS/412/2010-451, které nabyly účinnosti dne 20.10. 2011. Kap. 1. STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚSTECKÉHO KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Z priorit stanovených pro zajištění URÚ se řešeného území týkají zejména tyto vybrané priority: Životní prostředí:

(5) Na území obce Tisá zasahuje CHKO Labské pískovce a území soustavy NATURA 2000 – EVL Krušné hory a PO Krušné hory, maloplošně chráněná území, VKP i ÚSES. V těchto územích je v územním plánu prioritou ochrana přírodních a krajinných hodnot. V území soustavy NATURA nejsou navrhovány žádné změny využití území, které by mohly mít jakýkoliv negativní vliv na předměty ochrany i celistvost chráněného území. V CHKO Labské pískovce jsou navrhovány pouze změny využití projednané a dohodnuté se Správou CHKO. Hospodářský rozvoj

(11) V územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro revitalizaci stávajících výrobních areálů. (14) Územní plán respektuje využívání zemědělské půdy, způsobem charakteristickým pro území obce (louky, travní porosty), předpokládané zábory zemědělské půdy jsou na půdách nižších tříd ochrany, pouze výjimečně a v minimálním rozsahu (po odsouhlasení orgánem ochrany ZPF) je navržena změna využití vyšších tříd chráněné půdy. V územním plánu je navržena soustava ÚSES od nadregionálních prvků až po lokální systémy. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti

(15) Tisá je zařazena do rozvojové oblasti OB6. Vzhledem k přírodním hodnotám území je zde rozvoj zaměřen především na cestovní ruch a rekreaci, rozvoj hospodářský je zaměřen především na možnosti revitalizace a rekonstrukcí stávajících areálů (výrobních i hromadné rekreace). Pro území je navržena odpovídající technická a dopravní infrastruktura a občanská vybavenost. (18) Územní plán vytváří předpoklady pro zajištění rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje především přiměřenou nabídkou ploch pro bydlení, občanskou vybavenost i podnikání. Dopravní a technická infrastruktura

(29) Územní plán vzhledem k jedinečným přírodním hodnotám řešeného území nevymezuje samostatně žádné plochy pro rozvoj obnovitelných energetických zdrojů (FVE, VTE). (30) (31) V území je řešena problematika koncepce zásobování pitnou vodou i systém odvádění a čištění odpadních vod zejména napojením na stávající vodárenskou soustavu a na systém stávajících ČOV, včetně jejich doplnění v souladu s krajskou koncepcí rozvoje.

2

Sídelní soustava a rekreace

(34) Územní plán podporuje polycentrický rozvoj sídla, vztahy mezi jednotlivými sídly obce a stávající uspořádání sídelní soustavy. Vytváří předpoklady pro kultivovanou specifickou charakteristiku každého sídla včetně zachování jejich prostorové oddělenosti. Vytváří předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi – převážně nabídkou možností rekreačního využití. (35) (37) (38) Podporuje v příhraničním prostoru ČR/SRN vzájemně výhodnou kooperaci sídelních soustav a rekreačních areálů, cestovní ruch a rekreaci v souladu s možnostmi a limity území. Rovněž respektuje a podporuje sítě cyklostezek a turistických cest na území obce s provázaností na nadřazenou síť těchto zařízení kraje. A to zejména možností rozvoje stávajících rekreačních areálů v Ostrově, zachováním rekreačního charakteru Rájce, možností rozvoje služeb cestovního ruch v Tisé. Sociální soudržnost obyvatel

(41) Územní plán podporuje péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území obce, charakteristické především přítomností skalního města. (42) Podporuje vytváření optimální věkové struktury obyvatel nabídkou ploch pro výstavbu rodinných domů, pro které je stanovena koncepce dopravního napojení a napojení na sítě technické infrastruktury a zajištěny nároky na občanskou vybavenost. Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami

(44) V územním plánu jsou respektovány stávající plochy pro obranu státu. Pokrytí území kraje územními plány

(47) Vydáním nového územního plánu bude splněn požadavek na pokrytí území aktuální územně plánovací dokumentací v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami území. Kap. 2. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ (NADMÍSTNÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY)

Obec Tisá leží ve zpřesněných hranicích rozvojové oblasti OB 6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem, pro kterou byly zpřesněny úkoly územního plánování. Řešeného území se týkají zejména tyto: (1) Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány. Vydáním nového aktuálního územního plánu bude tento požadavek splněn. (4) Podporovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch typu brownfield. V územním plánu je navrženo využití stávajících výrobních areálů i revitalizace a rozvoj stávajících areálů hromadné rekreace. (7) (8) Na území obce Tisá zůstává zachován a je nadále podporován rekreační potenciál pro široké okolí, nejen měst Ústí nad Labem a Teplice. Ten je dán zejména přírodními a krajinnými hodnotami území, které jsou v území respektovány a chráněny před nevhodnou výstavbou zejména stanovením podmínek využití území. Kap. 3. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Obec Tisá neleží ve zpřesněných hranicích specifických oblastí vymezených v PUR 2008 ani v dalších specifických oblastech vymezených v ZÚR ÚK. Kap. 4. ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR 2008 A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLIVŇUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTUKTURY, ÚSES A ÚZEMNÍCH REZERV

Na území obce Tisá zasahují pouze plochy a koridory územních systémů ekologické stability území – ÚSES vymezené v části kapitoly 4.7: 1) Nadregionální biokoridor K2 Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města, 2) Regionální biokoridor 546 Tiské stěny – státní hranice (funkční), 3) Regionální biokoridor 547 Tiské stěny – Libouchec (funkční), 4) Regionální biocentrum 1700 Lučiny (funkční), 5) Regionální biocentrum 1373 Tiské stěny (funkční).

3

Územní plán splňuje úkoly stanovené v ZÚR ÚK pro ochranu soustavy ÚSES: (1) Zpřesňuje vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES na základě oborových podkladů, generelu ÚSES, mapování biotopů,katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastního terénního průzkumu apod. (2),(3) Plochy a koridory ÚSES jsou na území Tisé funkční, nejsou v nich navrhovány žádné změny využití území oproti stávajícímu stavu, zůstává zachován a chráněn jejich přírodní nezastavitelný charakter, jsou chráněny před zástavbou. (4) V plochách a koridorech ÚSES nejsou v Tisé navrhovány žádné stavby dopravní a technické infrastruktury. (5), (6) V územním plánu je provedeno zpřesnění regionálních a nadregionálních prvků soustavy ÚSES v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Kap. 5. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE

V územním plánu jsou respektovány všechny přírodní hodnoty nadmístního významu specifikované v odst. 5.1 této kapitoly, které se na území obce Tisá nacházejí: Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, zvláště chráněná území – maloplošná – Tiské stěny, Rájecké rašeliniště, památné stromy, soustava chráněných území evropského významu NATURA 2000 - PO Krušné hory a EVL Krušné hory,územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovně významnosti. Jsou splněny úkoly územního plánování pro jejich ochranu stanovené:: (1) (9) Ochrana, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí je považována za prvořadý veřejný zájem. Územní plán stanoví podmínky využití pro všechny aktivity, které se těchto hodnot dotýkají. Chráněny jsou i přírodní hodnoty mimo tato chráněná území. (10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES jsou chráněny před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability – jsou vymezeny striktně jako nezastavitelná přírodní území a v měřítku územního plánu upřesněna. (11) Je věnována pozornost podmínkám využívání zemědělských území – zejména zachování typických lučních ploch a zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovány jsou zábory nejkvalitnějších zemědělských půd; podporována je prostupnosti krajiny, Na území obce není vymezen způsob využití území pro pěstování surovin pro technické a energetické účely. Na území obce Tisá se nenacházejí civilizační hodnoty nadmístního významu vymezené v ZÚR ÚK v odst. 5.2 této kapitoly. Některé z úkolů pro tato území stanové však jsou respektovány (16) (17) (18) a jsou popsány výše. Z kulturních hodnot jsou na území obce Tisá zastoupeny nemovité kulturní památky a část území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Návrhem územního plány nejsou tyto hodnoty nijak negativně dotčeny. Kap. 6. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY

Severní část obce Tisá je součástí unikátního krajinného celku KC CHKO Labské pískovce (2). Územní plán vytváří předpoklady pro dosažení cílové charakteristiky tohoto KC -krajiny vysokých přírodních, krajinných a estetických hodnot. Splňuje dílčí kroky pro naplňování cílových charakteristik krajiny (odvozené z plánu péče CHKO): a) preferuje ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku b) preferuje ekologicky zaměřené lesní hospodářství a charakteristický způsob zemědělství – využití charakteristických lučních ploch pro podporu hodnot krajinného rázu a biologické diverzity krajinného celku, c) upřednostňuje rozvoj cestovního ruchu, turistiky, rekreace i sídelních před výrobními funkcemi v závislosti na potřebě respektování primárního veřejného zájmu – ochrany přírody a krajiny,

4

d) individuálně byly posouzeny a s příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny dohodnuty všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit,s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. Jižní část obce (mimo území CHKO) je součástí KC Krušné hory – svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b). Územní plán vytváří předpoklady pro dosažení cílové charakteristiky tohoto KC - krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot, rekreačně využívaná. Splňuje dílčí kroky pro naplňování cílových charakteristik krajiny, které se řešeného území týkají: a) preferuje ekologicky zaměřené lesní hospodářství a charakteristický způsob zemědělství – využití charakteristických lučních ploch pro podporu hodnot krajinného rázu a biologické diverzity krajinného celku, b) využívá potenciálu území přiměřeným rozvojem cestovního ruchu, turistiky, rekreace i sídelních a vhodných výrobních funkcí, d) vytváří předpoklady pro tradiční formy hospodaření (též v souvislosti s vysídlením původního obyvatelstva), e) individuálně byly posouzeny a s příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny dohodnuty všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit,s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních. f) nevymezuje plochy vertikální staveb - větrných elektráren. Kap. 7. VYMEZENÍ VPS, VPO, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A EZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÍ ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

Na území obce Tisá nejsou v ZÚR ÚK vymezeny žádné veřejně prospěšné stavby ani opatření. Kap. 8. STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY A ROZVOJE SÍDELNÍ STRUKTURY

Územního plánu se týká nutnost koordinace nadregionálních a regionálních biokoridorů a biocenter NRBK K2, RBK 546 a 547, RBC 1700 a 1373. Kromě výše uvedeného souladu s jednotlivými kapitolami výrokové části OOP, kterým byly vydány ZÚR ÚK, jsou respektovány také všechny limity využití území, které jsou vyznačeny v koordinačních výkresech grafické části odůvodnění ZÚR ÚK: Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, Chráněná oblast akumulace vod, ochranná pásma vodních zdrojů, území soustavy NATURA 2000, část řešeného území (k.ú. Tisá) je zájmovým územím Armády ČR, na část řešeného území zasahuje koridor mikrovlnných spojů AČR a zájmové území AČR – objektu Nakléřov. Tyto limity jsou popsány v textové části odůvodnění územního lánu a znázorněny v koordinačním výkrese. Poznámka: V odůvodnění souladu ÚP se ZÚR ÚK jsou posuzovány pouze kapitoly ZÚR ÚK nebo jejich části, kterými je dotčeno řešené území. Ostatní kapitoly nebo jejich části v odůvodnění neuváděné nemají vztah k řešenému území.

KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Z hlediska širších územních vztahů nemá návrh ÚP vliv na koncepce rozvoje sousedních obcí vyplývajících z jejich platných či připravovaných územně plánovacích dokumentací. Obec Tisá patří z pohledu vazby na širší nadřazený dopravní systém k sídlům zařazeným do kategorie malých až středních obcí. Vnější obslužná síť silnic třetí třídy je na území řešeného sídla součástí dopravního systému, který vytváří doplněk k nadřazeným silničním tahům. Jejich úkolem je vzájemně propojit jednotlivé obce a současně je navázat na hlavní dopravní síť.

5

Lze konstatovat, že základní systém vnějších silničních tahů a místních komunikací zůstane pro další časový horizont zachován. Z hlediska širších územních vztahů má obec bezprostřední vazby na sousední obce Petrovice, Libouchec a Jílové, v severní části sousedí se SRN. Územní plán nemá zásadní vliv na koncepce rozvoje sousedních obcí vyplývajících z jejich platných či rozpracovaných územně plánovacích dokumentací a je s nimi koordinován.

B) VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU SE ZADÁNÍM Územní plán splňuje požadavky stanovené v jednotlivých kapitolách územního plánu následujícím způsobem: a)

POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z PÚR, ÚPD VYDANÉ KRAJEM, POPŘ. Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Územní plán splňuje požadavky vyplývající z PÚR ĆR, ze ZÚR Ústeckého kraje i z nutnosti koordinace širších vztahů v území (viz. předchozí kapitola odůvodnění). b) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚAP V souladu se zadáním územní plán řeší: • rozvoj bydlení zejména formou výstavby rodinných domů, s ohledem na limity využití území, urbanistické, krajinné a přírodní hodnotě území, charakteru původní zástavby, • využití nevyužitých areálů a devastované plochy v bývalých výrobních, rekreačních zařízeních, • na základě prověření možnosti výstavby fotovoltaických elektráren nebyly tyto do územního plánu zařazeny, • je řešena koncepce dopravní a technické infrastruktury, v souvislosti s rozvojem sídel, • je řešen rozvoj rekreace a cestovního ruchu, • stanovením podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití je řešen střet chovatelů skotu, koní a sousedních obyvatel, • je řešeno centrum sídla, • je stanovena koncepce uspořádání krajiny, respektovány hodnoty a limity v území, zajištěna prostupnost krajiny, možnost zemědělského hospodářství, apod., • územní plán umožňuje rozvoj občanské vybavenosti v souvislosti s nárůstem počtu obyvatel, návštěvníků v rámci cestovního ruchu a rekreace, a rozvoj výrobních aktivit využitím zejména stávajících areálů. c) POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE V souladu se zadáním územní plán vymezuje plochy pro rozvoj bydlení, občanskou vybavenost, cestovní ruch, rekreaci a sport i výrobu, stanoví koncepci veřejné dopravní a technické infrastruktury kapacitně vyhovující navrhovanému rozvoji obce a tak vytváří předpoklady a podmínky pro všestranný a vyvážený rozvoj obce. d) POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ /URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY/ Stanovená urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny splňuje požadavky na rozvoj obce, zároveň vyhovuje požadavkům na zajištění ochrany okolní přírody a krajiny a respektovat hodnotné prvky stávající zástavby. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepce veřejné dopravní a technické infrastruktury v souladu s požadavky stanovenými v zadání: Řeší směrovou závadu na vstupu do obce od Libouchce, doplňuje síť místních komunikací, navrhuje doprovodný chodník u silničního průtahu obcí, zachovává popř. doplňuje nebo upravuje zemědělské, polní, pěší trasy a cyklotrasy. Řeší doplnění parkovacích ploch. Rozvoj sítí veřejné technické infrastruktury obce (vodovod, kanalizaci, zásobování teplem, elektrickou energii) v rozsahu odpovídajícímu předpokládanému rozvoji.

6

Územní plán umožňuje rozvoj občanské vybavenosti . vybavenosti budou řešeny buď samostatně nebo v rámci návrhu přípustného či podmíněného využití jiných ploch s rozdílným způsobem využití. f) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Územní plán vytváří podmínky pro zachování a ochranu historických (kulturních a civilizačních) a přírodních hodnot v území. Koncepce rozvoje území, urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny je navržena s ohledem na ochranu a další rozvíjení hodnot v území. Požadavek na ochranu a rozvoj hodnot přírodních a historických hodnot v území je zohledněn v jednotlivých řešených plochách stanovením podmínek pro jejich využití a plošného a prostorového uspořádání podle potřeb a specifik jednotlivých ploch. Jsou respektovány kulturní a civilizační hodnoty území, zejména prostory se zachovanou tradiční, kvalitní urbanistickou strukturou, památkově chráněné objekty a další architektonicky hodnotné budovy. Ochrana přírodních hodnot byla prioritou územního plánu, výsledný návrh je výsledkem důkladného prověření a projednání s příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny. g) POŽADAVKY NA VPS, VPO A ASANACE V územním plánu jsou VPS vymezeny v rozsahu nezbytném pro uskutečnění staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ např. požadavky na ochranu veřejného zdraví civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými faktory V územním plánu jsou respektovány požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů. S územním plánem souhlasily všechny dotčené orgány, které hájí zájmy vyplývající ze zvláštních právních předpisů. i) POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ A ZÁJMŮ V ÚZEMÍ Všechny střety zájmů v území (zejména střet zájmů mezi požadavky na vymezení zastavitelných ploch a zájmů ochrany přírody a krajiny) byly v průběhu zpracování a projednání územního plánu vyřešeny. Územní plán je výsledkem kompromisu obou zájmů a zajišťuje jejich vzájemnou vyváženost. j) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE V územním plánu je vymezeno zastavěné území podle § 58 stavebního zákona. Jsou vymezeny plochy přestavby a zastavitelné plochy. Jejich návrh vychází z prověření známých záměrů obce, vlastníků pozemků i dalších osob a organizací a z výsledků projednání návrhu územního plánu s dotčenými orgány. Na základě tohoto prověření mohly být do územního plánu zařazeny i některé plochy, které byly v zadání k zástavbě vyloučeny. Tyto nepodstatné odchylky mohly být zapracovány pouze po předchozím důkladném prověření (terénní šetření, ověřovací biologické průzkumy) a po kladném projednání s dotřenými orgány zejména na úseku ochrany přírody a krajiny. Pro zastavitelné plochy, plochy přestavby a zastavěné území je navržen způsob využití v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. S ohledem na specifické podmínky a charakter území je použito také podrobnější členění ploch, ve výjimečných, zvlášť odůvodněných případech je stanoven způsob využití odlišně s ohledem na specifické podmínky v daném území. Jsou stanoveny podmínky pro přípustné, podmínečně přípustné a nepřípustné funkční využití jednotlivých ploch a stanoveny podmínky jejich plošného a prostorového uspořádání. Po prověření nebyly vymezeny plochy územních rezerv, architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může zpracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona, nebyla stanovena etapizace výstavby. k) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Po prověření byly stanoveny plochy, pro které je uloženo pořízení územní studie, jako podmínka pro rozhodování o změnách využití na těchto plochách.

7

l)

POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM V souladu s touto kapitolou nejsou vymezeny plochy, pro které by byla stanovena podmínka pořízení regulačního plánu. m) POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V souladu s touto kapitolou zadání není pro území plán vypracováno vyhodnocení vlivu na životní prostředí, na území Natura 2000 ani na udržitelný rozvoj území. n) POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT V souladu s touto kapitolou zadání nebyl pořízen koncept územního plánu. o) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Územní plán splňuje požadavky na obsah stanovené v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a byl vyhotoven v požadovaných počtech výtisků.

C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C1 – KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ A URBANISTICKÁ KONCEPCE Rozvoj území a urbanistická koncepce územního plánu je založena na vymezení zastavěného území a návrhu ploch, ve kterých je předpokládán nový rozvoj území – ploch přestavby a ploch zastavitelných. Pro tyto plochy je navržena koncepce dopravního napojení a koncepce dopravy v klidu a koncepce rozvoje veřejné technické infrastruktury. Celé území obce je rozčleněno dle shodné charakteristiky převažujícího způsobu stávajícího využití území a nově navrhovaného způsobu využití na plochy s rozdílným způsobem využití. Zastavěné území bylo vymezeno v souladu s § 58 a 59 stavebního zákona, v průběhu projednávání bylo na základě projednání návrhu územního plánu korigováno, jeho závěrečný rozsah, který je zakreslen v grafických částech územního plánu i odůvodnění územního plánu byl stanoven k datu 6.1. 2012. V zastavěném území obce umožňuje územní plán doplňování výstavby na volných parcelách a v prolukách v souladu s podmínkami stanovenými pro plochy s rozdílným způsobem využití, v souladu s charakterem stávající zástavby v okolí a při respektování limitů využití vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Zvláštním případem vymezených zastavěných ploch jsou zastavěné plochy – zbořeniště, která leží mimo souvisle zastavěná území obce. Přestože se jedná o zastavěná území, není zde povolena žádná výstavba, kromě parcel zbořenišť, které jsou zahrnuty do ploch přestavby nebo zastavitelných ploch. Tento problém se týká zvláště sídel Rájec a Ostrov, kde na základě stanovisek dotčeného orgánu přírody a krajiny – Správy CHKO Labské pískovce musel být tento způsob vymezení stanoven z důvodu převažujícího veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny. Plochy přestavby byly vymezeny výhradně v zastavěném území na pozemcích, kde územní plán navrhuje změnu stávajícího charakteru zástavby nebo změnu stávajícího způsobu využití území.

8

Zastavitelné plochy jsou v územním plánu navrženy pro rozvoj území mimo zastavěné území obce. Představují rozvojový potenciál obce, který by měl obci zajistit v dlouhodobém horizontu rozvoj především bydlení formou výstavby rodinných domů. Plochy s rozdílným způsobem využití byly vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o využití území. Vzhledem ke specifickému charakteru území, které je do značné míry jedinečné svými vysokými přírodními a krajinnými hodnotami, bylo nutné přistoupit k využití § 3odst. 4 vyhlášky a v některých případech zvolit podrobnější vymezení způsobu využití, formou podtypů některých druhů ploch. Zejména se to týká způsobu využití ploch pro bydlení, které byly podrobněji rozlišeny na bydlení venkovské z důvodu nutnosti zachování krajinného rázu území. Ze stejného důvodu byly vymezeny podtypy i u dalších ploch s rozdílným způsobem využití. Zároveň musela být využita i možnost stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky. To se týká např. výše uvedených ploch zbořenišť z výše uvedených důvodů. Pro zastavitelné plochy většího rozsahu, kde je nutné podrobněji prověřit konkrétní způsob budoucího řešení jak konkrétního způsobu výstavby, tak řešení dopravní a technické infrastruktury a zajistit jejich koordinaci s okolní zástavbou byla v územním plánu stanovena podmínka prověření územní studií. Vzhledem k tomu, že jsou tyto plochy náročné na zajištění nové infrastruktury, byl termín pro pořízení územní studie stanoven ve velkém časovém rozpětí až do konce roku 2030. Obec si tímto vytvořila dostatečný prostor pro zajištění finančních prostředků na vypracování územních studií a na postupné vyhodnocování uplatňování územního plánu. Protože se tyto plochy nacházejí převážně v okrajových částech obce, byla pro velikost budoucích stavebních pozemků v kapitole F) územního plánu stanovena podmínka zabezpečující rozptýlený charakter zástavby, tzn. cca 1.600 m2. V územním plánu nejsou vymezeny plochy územních rezerv. Nejsou vymezeny ani plochy pro které je podmínkou využití pořízení regulační plán. Zdůvodnění vymezení VPS a VPO: VPS – jenom nejdůležitější stavby mající zásadní dopad na širší území: kabelová přeložka vedení vvn, čerpací stanice splaškové kanalizace, narovnání oblouku sil. II/258. Nejsou tak vymezeny lokální stavby dopravní a technické infrastruktury z toho důvodu, že se jedná převážně o soukromé pozemky, záměry soukromých investorů, soukromé investice, které obec v územním plánu podpořila, ale nejde o stavby ve veřejném zájmu, nejde pro ně vyvlastnit ani obec neuplatňuje předkupní právo. Investoři se musí dohodnout s vlastníky pozemků. Obec u staveb dopravní a technické infrastruktury určené výhradně pro uskutečnění výstavby na plochách soukromých vlastníků nepočítá ani s financováním těchto staveb. VPO – nejsou vymezeny ÚSES, protože jsou v území pouze existující a nejsou navrhovány žádné nové nebo doplnění stávajících. Urbanistická koncepce sídla Tisá je založena především na doplnění a rozšíření stávající obytné zástavby s respektováním limitů a hodnot daného území – zvláště limitů ochrany přírody. Návrhem dochází k propojení a vytvoření kompaktnější zástavby, přičemž zůstává mezi jednotlivými dílčími obytnými celky dostatek přírodní zeleně a uvnitř větších lokalit se počítá s vytvořením veřejných prostranství a veřejné zeleně. Důraz je také kladen na průchodnost krajiny i uvnitř zastavěného území. Klíčovým urbanistickým prostorem zůstává prostor mezi centrem obce a Mlýnským rybníkem – dále jen Kačákem. V návaznosti na centrum sídla je vymezena plocha pro bydlení s možností výstavby bytových domů a v samotném centru Tisé je prioritou výstavba občanské vybavenosti, integrovaného bydlení a vybavenosti, veřejné zeleně a veřejných prostranství, parkování pro návštěvníky. Nejrozsáhlejší výstavba je navržena v prostoru jižně od „Hvězdy“ mezi bývalou továrnou KOOH-INOOR (nyní kovovýroba fa Hanzlová), samostatnou rekreační enklávou k Cihláku a Hvězdou. Převážná většina navržených lokalit navazuje na zastavěné území sídla. Plocha pro smíšenou výrobu je navržena v Tisé na ploše bývalého statku v návaznosti na stávající výrobní areál BURG Schliessystem. Na západním okraji je navržena plocha pro zemědělskou výrobu.

9

V Ostrově se počítá s využitím a rekonstrukcí kempinku, předpokládá se částečná přestavba individuálních rekreačních objektů na rodinné domy se zahradou. Je navržena 1 plocha pro rodinné bydlení. V Rájci je navržena odpočívka pro cyklisty, turisty, běžkaře a dvěma plochami pro individuální rekreaci. Obě sídla budou i v budoucnu plnit funkci rekreační. Prvky dopravní infrastruktury doplňují urbanistické řešení rozvojových lokalit tak, aby každá z lokalit byla dopravně napojena na stávající komunikační síť. Návrh dopravní sítě zajišťuje prostupnost územím. Jsou navržena nezbytná parkoviště pro bytové domy, lyžařský vlek a v rámci plochy smíšené centrální. Návrh systému sídelní a ostatní zeleně Dominujícím typem sídelní zůstávají i nadále zahrady u rodinných domů a chalup. Zástavba obcí je doprovázena travními porosty s častým výskytem zvláště chráněných bylin. Na louky navazují lesní porosty. Vzhledem ke kvalitnímu přírodnímu prostředí v okolí sídel, zůstává rozloha veřejné a vyhrazené sídelní zeleně nevelká. Není navrhována vzhledem ke stávajícím velkým rozlohám cenných biotopů, lučních porostů mezi stávající i navrhovanou zástavbou žádná další krajinná, ostatní zeleň. Akceptovány jsou stávající plochy veřejné zeleně: v obci Tisá: • louka u Dětského domova • na rozcestí • vstup do skal od hřbitova • hřbitov (vyhrazená zeleň) • u bistra „Pod kaštany“ • hřiště u Obecního úřadu • v křižovatce u školy • zastávka proti Obecnímu úřadu • před ZŠ a MŠ • u bytovek • před Staromysliveckou restaurací • travnaté fotbalové hřiště • krycí zeleň bývalého zemědělského areálu • v obci Ostrov: • areál rekreačního střediska PČR (vyhrazená zeleň) • prostřední rybník (veřejná krajinářská úprava) • trávník u koupaliště • v obci Rájec: • předzahrádka restaurace Zátiší Územní plán akceptuje požadavek CHKO Labské pískovce a ozeleněné plochy v blízkosti zástavby i uvnitř okrajových částí zástavby ponechává v přírodě blízkém stavu s managementem dle dispozic CHKO Labské pískovce

NÁVRH NOVÝCH PLOCH PLOCHY PŘESTAVBY A ZASTAVITELNÉ PLOCHY Počty RD jsou uvedeny pouze orientačně pro potřebu stanovení předpokládaných kapacit veřejné infrastruktury. Č.plochy

Název plochy

Funkce

Kapacita (orientační)

Výměra (ha)

Limity využití území - všechny plochy kromě 25,26,27,34 leží v Ptačí oblasti Labské pískovce

10

TISÁ 1 2 3 4 5

VZ BV BV BV BV

farma 4 RD 1 RD 1 RD 4 RD

1,99 0,75 0,25 0,06 0,85

6

Západ k Cihláku Západ - Brache Západ - Brache U Antonínova Brache – jižně od statku Z Hvězda

BV

2 RD

0,37

8

Z Pod Hvězdou - jih

BV

9 RD

1,50

9

Z Pod Hvězdou – k Cihláku

BV

8 RD

1,43

11

Z Jih - k Cihláku

BV

18 RD

3,27

12a

Z K Cihláku – u mokřadu Z K Cihláku

BV

1 RD

0,29

BV

3 RD

0,65

Z Jih u rekreační enklávy Z Nad Kačákem

BV

1 RD

0,26

BV

3 RD

0,53

Z U Dědka Z U Dědka Z U potoka pod Kačákem Z U Dětského domova P Centrum

BV BV BV

4 RD 2 RD 1 RD

0,66 0,38 0,19

BV

6 RD

SC

OV

BV

1RD

23 24 25

Z U potoka Dětského domova P U střelnice P Bývalá továrna Z K vleku

0,64 I.tř.OZPF, botanický průzkum zvětšená 0,33 OP hřbitova, archeol., OP el.vedení, OP zákl.st., botanický průzkum 0,26 archeol., botanický průzkum

BV BV BV

4 RD 3 RD 1 RD

0,74 0,58 0,36

26

Z K vleku I

BV

1 RD

0,38

27 29

Z K vleku II P Pod Kačákem – rekreač.stř. P Statek

BV BV

1 RD 3 RD

0,48 0,48

SV

Podnik.

1,41

BV

6 RD

1,11

BV

1 RD

0,32

BV BV BV

1 RD 1 RD 1 RD

0,19 0,32 0,10

12b 13 14 15 16a 17a 18 20

22

30 31 32 33 34 35

Z Z Z Z Z

Z Mezi centrem a Kačákem Z Jih u rekreační enklávy P Pod Kačákem Z U vleku Z U Pakandla

OP vojenský prostor OP vojenský prostor CHKO, CHOPAV, melior. archeol.,el. vedení vn – v návrhu ke zrušení archeol.,OP zákl.st., botanický průzkum CHOPAV,melior., el. vedení vn – v návrhu ke zrušení meliorace, el. vedení vn – v návrhu ke zrušení, botanický průzkum meliorace, OP vojenský prostor meliorace meliorace, botanický průzkum I.tř.OZPF, OP vojenský prostor OP zákl.st., el. vedení vn – v návrhu ke zrušení archeol., OP zákl.st., kanal. archeol.,OP zákl.st. botanický průzkum

archeol. melior. OP lesa, OP el.vedení, botanický průzkum OP lesa, OP el.vedení, botanický průzkum OP lesa OP el.vedení, I.tř.OZPF CHKO,OP lesa, CHOPAV,archeol. archeol., OP zákl.st.,kanal. I.tř.OZPF, OP vojenský prostor kanalizace OP lesa archeol.,

11

36

Z U Stihlky Celkem RD Parkoviště - Tisá P1 Z Parkoviště u vleku P2 Z Parkoviště u kačáku P3,4 P Parkoviště u dolních bytovek P5,6 P Parkoviště u horních bytovek Z Čerpací st. splašk.kanalizace RÁJEC 1 P U hostince 2 Z Střed 3 Z U rybníka OSTROV 1 P U odbočky K císaři

BV

1 RD 93 RD

0,17

archeol., CHOPAV

0,15 0,02 0,02

OP zákl.st. archeol., OP zákl.st.

0,02

CHKO, CHOPAV, archeol., OP zákl.st. CHKO, CHOPAV

TV

RI RI OV

1 CH 1 CH Odpoč.

0,16 0,15 0,17

CHKO, CHOPAV, OP lesa CHKO, CHOPAV CHKO, CHOPAV

BV

1 RD

0,15

CHKO, CHOPAV, OP lesa, OP vod. zdrojů

P - plochy přestavby, Z - zastavitelné plochy, BV – bydlení venkovské, SC – smíšené centrální území, SV – smíšené výrobní, VZ –výroba zemědělská, OV – občanská vybavenost, RI – rekreace individuální, P1,2,3,4,5,6 – parkoviště, CHKO – chráněná krajinná oblast Labské pískovce, OZPF – ochrana zeměd. půdního fondu, CHOPAV – chráněná oblast povrchové akumulace vody, OP – ochranné pásmo, sil. – silnice, VN(VVN) – el. vedení vysokého (velmi vysokého) napětí, Popis jednotlivých ploch pro výstavbu – všechny zastavitelné plochy v Tisé kromě plochy č. 1, 20 a plochy č. 30 a ploch č.1, 2 a 3 v Rájci mají funkční využití BV – bydlení venkovského typu (rodinné domy). Plocha č. 1 má funkci VZ – výroba zemědělská, plocha č.20 má funkci SC – smíšená centra, plocha č. 30 SV – smíšená výrobní. Plochy v Rájci – č.1 a 2 mají funkci rekreace individuální (chaty) a plocha č.3 v Rájci je určená pro občanskou vybavenost. Plocha č.l – leží na západním okraji sídla u komunikace k Cihláku na rovinatém terénu orné půdy. Napojení je možné z místní zpevněné komunikace k rybníku a vojenskému prostoru. Navrhuje se také rozšíření a zpevnění komunikace mezi lokalitami č.1 a 2, ze které je možno tuto lokalitu napojit z východní strany. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě. Součástí plochy je pozemek zbořeniště, jehož návrh využití je stejný jako celé plochy. Plocha č.2 – leží na západním okraji sídla na rovinatém terénu orné půdy v návaznosti na lok.č.1 a lok.č.3. Napojení je navrženo z navržené rozšířené a zpevněné komunikace mezi lokalitami č.1 a 2. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.3 – leží na západním okraji sídla na rovinatém terénu orné půdy v návaznosti na lok.č.2 a stávající zástavbu. Napojení je navrženo z nové komunikace podél lok.č.3. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.4 - leží na západním okraji sídla na rovinatém terénu orné půdy v návaznosti na stávající zástavbu u osady Antonínov. Napojení je ze stávající komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě.

12

Plocha č.5 – leží jižně od bývalého statku v návaznosti na stávající a budovanou zástavbu rodinných domů na na rovinatém terénu louky. Napojení je navrženo novou komunikací odbočující ze stávající komunikace k Hvězdě. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Plocha č.6 – leží v prostoru západně od Hvězdy pod novým penzionem na mírně svažitém terénu louky Napojení je možné z místních zpevněných komunikací. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.8 - leží jižně od Hvězdy podél místní komunikace na východně orientovaném svahu louky. Jde o pohledově exponovanou polohu. Napojení je ze stávající komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo elektrickými a spojovými vedeními, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Podrobnější řešení uspořádání plochy včetně dopravní a technické infrastruktury bude řešeno v územní studii, která bude zpracována zároveň i pro sousední plochu č.9. Plocha č.9 – leží jižně od Hvězdy v návaznosti na lok.č.9 a 10 na východně orientovaném svahu louky. Jde o pohledově exponovanou polohu. Napojení je ze stávající komunikace k Cihláku a z ní odbočující navržené komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Podrobnější řešení uspořádání plochy včetně dopravní a technické infrastruktury bude řešeno v územní studii. Plocha č.11 – leží jižně od Hvězdy podél místní komunikace k Cihláku v návaznosti na rekreační enklávu, na východně orientovaném svahu louky. Jde o velice pohledově exponovanou polohu blížící se vrcholovým partiím území. Napojení je ze stávající komunikace navržené k rozšíření a zpevnění. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Součástí plochy je i pozemek zbořeniště, jehož návrh využití je stejný jako celé plochy. Podrobnější řešení uspořádání plochy včetně dopravní a technické infrastruktury bude řešeno v územní studii, která bude zpracována zároveň pro i pro sousední plochy 12a a 12b. Plocha č.12a – leží mezi továrnou a rekreační enklávou v návaznosti na stávající místní komunikaci ke Kačáku. Napojení je navrženo z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Součástí plochy je i pozemek zbořeniště, jehož návrh využití je stejný jako celé plochy. Podrobnější řešení uspořádání plochy včetně dopravní a technické infrastruktury bude řešeno v územní studii. Plocha č.12b – leží mezi lokalitou č.11, 12a a stávající polní cestou ke Kačáku. Napojení je navrženo z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél navržení místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Využití lokality je podmíněno zpracováním biologického hodnocení kvůli předpokládanému výskytu zvlášť chráněných druhů rostlin. Podrobnější řešení uspořádání plochy včetně dopravní a technické infrastruktury bude řešeno v územní studii. Plocha č.13 – leží jižně od rekreační enklávy podél polní cesty, na severovýchodně orientovaném svahu louky. Lokalita leží na zemědělské půdě I.stupně ochrany ZPF. Jde o velice pohledově exponovanou polohu blížící se vrcholovým partiím území. Napojení je ze stávající komunikace navržené k rozšíření a zpevnění. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady

13

a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Plocha č.14 - leží severně od Kačáku podél místní komunikace. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Podrobnější řešení uspořádání plochy včetně dopravní a technické infrastruktury bude řešeno v územní studii, která bude zpracována zároveň i pro sousední plochy č.15, 16a a 31. Plocha č.15 – leží mezi Kačákem a centrem obce podél místní komunikace. Napojení je z této komunikace a z navržené místní komunikace osově protínající lokality č.15 a 31, 19 a zároveň obsluhující tyto lokality. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Středem plochy vede kanalizační stoka. Plocha č.16a – leží mezi Kačákem a centrem obce navazující na penzion U Dědka. Napojení je z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.17a – leží východně od Kačáku Napojení je z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.18 – leží mezi Dětským domovem a Kačákem Napojení je z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.20 – Plocha smíšená centrální s převažující funkcí občanské vybavenosti, veřejných prostranství, zeleně, parkování pro návštěvníky, případně integrovaného bydlení a občanské vybavenosti. Navržené plochy jsou nedílnou součástí vymezené plochy smíšené centrální, které se musí řešit komplexně s ohledem na význam tohoto území. Plocha č.22 – leží u potoka severně od Dětského domova pod táborem Napojení je z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.23 - leží na jižním okraji Tisé podél místních nezpevněných komunikací. Napojení je z těchto komunikací navržených k rozšíření a zpevnění. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.24 – leží na jižním okraji Tisé podél místních nezpevněných komunikací. Napojení je z těchto komunikací navržených k rozšíření a zpevnění Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.25 – leží na jižním okraji Tisé podél místní komunikace k vleku. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu, odkanalizování do domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních.

14

Plocha č.26 – leží na jižním okraji Tisé podél místní komunikace k vleku. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu, odkanalizování do domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha č.27 – leží na jižním okraji Tisé podél místní komunikace k vleku. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu, odkanalizování do domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha č.29 – leží západně od Kačáku podél místní komunikace. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.30 – plocha smíšená výroby na ploše bývalého statku v návaznosti na stávající výrobní areál BURG -Schliessystemna na rovinatém terénu ostatní půdy. Napojení je navrženo ze stávajících komunikací. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami podél místních komunikací s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plocha č.31 – leží mezi Kačákem a centrem obce podél místní komunikace. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Plocha č.32 – leží jižně od rekreační enklávy podél polní cesty, na severovýchodně orientovaném svahu louky. Lokalita leží na zemědělské půdě I.stupně ochrany ZPF. Jde o velice pohledově exponovanou polohu blížící se vrcholovým partiím území. Napojení je ze stávající komunikace navržené k rozšíření a zpevnění. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Plnohodnotné využití lokality je podmíněno zrušením stávajícího nadzemního elektrického vedení a vybudováním kabelové přeložky mimo lokalitu. Plocha č.33 – leží jihovýchodně od Kačáku. Napojení je z místní komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu a kanalizace podél místní komunikace s napojeními na nejbližší stávající sítě. Využití lokality je podmíněno zpracováním biologického hodnocení kvůli předpokládanému výskytu zvlášť chráněných druhů rostlin. Plocha č.34 – leží na jižním okraji Tisé podél místní komunikace k vleku, navazuje na lok.č.27. Napojení je z této komunikace. Napojení na technickou infrastrukturu je navrženo vedeními nn, řady a přípojkami vodovodu, odkanalizování do domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha č.35 – leží mezi centrem, Kačákem a Hvězdou, napojení na stávající místní komunikaci, na vodovod, navrženou kanalizaci podél komunikace Plocha č.36 – leží na východním okraji sídla, napojení na stávající místní komunikaci, přípojkou na vodovod, na stávající kanalizaci. Rájec Plocha č.1 – leží u příjezdové komunikace od Tisé, u hostince. Napojení je z této místní komunikace. Plocha č.2 – leží u místní komunikace, pro zásobování této lokality bude zřízena nová studna na pozemku majitele. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních.

15

Plocha č.3 – leží u rybníka. V případě zřízení občerstvení bude pro zásobování této lokality zřízena nová studna na pozemku majitele. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních.

Ostrov Plocha č.1 - leží u odbočky K císaři. Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do místního potoka.

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavěné území je vzhledem k charakteru zástavby a krajinnému prostředí téměř využito. V Tisé se jedná o specifickou obytnou a částečně rekreační zástavbu s většími pozemky a parcelami, doplněnými plochami luk, zeleně podél silnic a místních komunikací a samostatnými obytnými enklávami v krajině. Mezi zástavbou jsou velké plochy cenných biotopů. Sídla Rájec a Ostrov mají převažující rekreační charakter s vysokou krajinnou, přírodní a rekreační hodnotou bez možnosti další výstavby. Tato možnost se soustředí do Tisé. Plochy vymezené pro výstavbu ve stávajícím platném územním plánu jsou téměř vyčerpány. Kromě toho je část těchto ploch zredukována vzhledem k požadavkům ochrany přírody – cenné biotopy, louky s chráněnými rostlinami. I v současné době probíhá výstavba rodinných domů a potřeba další výstavby je značná. V územním plánu se podařilo zkoordinovat požadavky na zastavitelné plochy s limity využití území – zvláště s požadavky ochrany přírody a krajiny, přičemž podmínkou využití složitějších navržených ploch budou zpracování územních studií.

C2 - KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silniční síť V řešeném území je zastoupena kategorie silnic II. a III. třídy. Silnice II/528 Libouchec – Tisá - Petrovice je v současnosti je nejvýznamnějším dopravním prvkem řešeného území. Její zásadní význam spočívá v přenosu dopravních intenzit mezi obcemi Tisá a Libouchec. Silnice je evidována v kategorii S 7,5/60, současné šířkové parametry této skutečnosti odpovídají. Trasa je charakterizována nízkými dopravními zátěžemi s tendencí postupného nárůstu zejména rekreační dopravy s poměrně vysokým podílem vozidel ze sousedního Saska. Trasa je v dotčené oblasti stabilizována. Má charakter horské silnice s malými směrovými oblouky a s vysokým procentem stoupání. Silnice má dvoupruhové uspořádání a v území je bezkonfliktní. Na vstupu do sídla od Libouchce je navržena úprava směrového oblouku (rozšíření v oblouku). Silnice III. třídy doplňují systém nadřazených vnějších tahů a detailně obsluhují menší sídla a venkovský prostor řešených obcí v zájmovém prostoru Tisé. V území jsou stabilizovány, v návrhu se nepředpokládají žádné směrové úpravy jejich tras. Územím sídla jsou vedeny:

16

•

Silnice III/24811, je doplňkovým prvkem v dopravním systému řešeného území. Trasa detailně zpřístupňuje extravilánový prostor. Zpevněná část vozovky silnice dosahuje 5-6m. V návrhu zůstává silnice beze změn.

•

Silnice III/24812 Tisá – Rájec, zpřístupňuje část obce Rájec. Trasa je celá vedena v severní části katastru obce. V extravilánu nejsou na trase vykazovány podstatné směrové ani výškové dopravní závady. Trasa je v Rájci slepě ukončena a má přístupový charakter. Silnice má dvoupruhové uspořádání a v území je bezkonfliktní.

•

Silnice III/24814 Ostrov - křiž. se sil. III/24811 je v extravilánu vedena mimo řešené území obce Tisá. Trasa prochází zástavbou Ostrova a je ukončena slepě na hranici se SRN bez dalšího pokračování. Silnice nevyžaduje žádné podstatné úpravy či rekonstrukce. Silnice má dvoupruhové uspořádání a v území je bezkonfliktní.

Základní kategorie silnic druhé a třetí třídy je S 7,5/50-60, šířka vozovky je v rozmezí 5-6m. Dopravní zatížení na silnicích třetí třídy není příliš intenzivní a je charakterizováno převažujícím podílem místní dopravy. Uvedená silniční síť je v řešeném a širším zájmovém území doplněna řadou účelových resp. místních komunikací a cest, které dotvářejí komplexní systém vnější dopravy celého řešeného prostoru. Jejich současný stav vesměs odpovídá normovým požadavkům na provoz, který není intenzivní a dosahuje nízkých zátěží. Síť místních komunikací Do kategorie místních komunikací jsou zařazeny kromě ulic účelové a ostatní místní komunikace ať zpevněné či s prašným krytem vozovky. Síť místních komunikací je přímo vázána na vnější silniční trasy, které jsou zčásti vedeny centry osídlení jako průtahy. Ty pak vytvářejí základní intravilánové dopravní osy s funkcí nadřazených místních komunikací. Místní komunikace v centru zástavby jsou zpevněné živičné nebo dlážděné. Ostatní místní komunikace na periferii a na vstupech do volné krajiny mají prašný povrch a jsou zpevněny štěrkem nebo mají přírodní hlinitý povrch. Pro automobilovou dopravu jsou důležité komunikace funkční skupiny B - sběrné, vytvářející základní komunikační síť a kterými jsou právě průtahy silnic II. a III. třídy. V kombinaci s tahy funkční skupiny C vytvářejí základní komunikační skelet sídla. Průtahový úsek silnice II/528 obcí funkčně spadá do kategorie sběrných komunikací funkční skupiny B. Tah je veden v centrální části sídla zástavbou s vysokou četností vjezdů na okolní pozemky a křižovatkami s krátkou vzájemnou vzdáleností. Přichází do kolize s poměrně silnou pěší dopravou v jádru obce, kde existuje intenzivní pěší vztah do Tiských stěn. Silniční průtah má charakter komunikace s převažující dopravní funkcí. Přímá obsluha území je možná, je však nutné ji omezit. Vozovka má šířku 6m a její technický stav odpovídá dané funkční skupině komunikace. Směrové poměry jsou vázány na stávající zástavbu, které se průtah přizpůsobuje. Komunikace je v intravilánu bez komplikací, v územního plánu není na průtahu silnice navržena žádná úprava směrového vedení či šířkového uspořádání trasy. Průtah silnice III/24811 zajišťuje přímou dopravní vazbu na Sněžník.a je hlavní obslužnou komunikací ve východní části zástavby obce Tisá. Tah se začleňuje do kategorie sběrných komunikací funkční skupiny B. Má charakter komunikace s převažující dopravní funkcí a zároveň je na něj vázána také dopravní obsluha území. Průtah silnice III/24812 má charakter přístupové komunikace na Rájec a v zastavěné části území nevyžaduje žádné úpravy. Totéž platí o průtahovém úseku silnice III/24814 v Ostrově. Kromě průtahů nadřazených silničních tras, patřících do skupiny sběrných komunikací funkční skupiny „B“, je v Tisé řada doplňkových místních komunikací obslužného charakteru funkční skupiny

17

"C". Zajišťují detailní napojení objektů bydlení a vybavenosti na uliční systém. Jejich šířkové poměry jsou variabilní a jsou většinou limitovány stávající zástavbou.

Nově navržené místní komunikace: TISÁ • přímé vjezdy ze stávajících komunikací k ploše č.1 v západní části obce Tisá; vjezdy do lokality jsou napojeny přímo na stávající komunikace. • šířková úprava stávající komunikace a přímý vjezd z této rozšířené komunikace do plochy č.2 v západní části obce Tisá; stávající polní cesta je rozšířena ke straně na pozemky plochy č.2 MK1. • komunikační napojení plochy č.3 v západní části obce Tisá na novou MK vedenou přes parcelu plochy č.2 - MK2. • přímé napojení plochy vjezdy na plochu č.4 ze stávající komunikace. • šířková úprava a zpevnění stávající komunikace vedené k ploše č.5 západně od centra Tisé, komunikace funkční skupiny „C“ - MK3. • přímý vjezd ze stávající místní komunikace ve střední části obce Tisá k ploše č.6; vjezd do lokality je napojen přímo na stávající komunikaci. • přímé vjezdy ze stávající MK k ploše č.8. • přímé napojení ze stávající MK k ploše č.9. • komunikační napojení ploch č.11, 12a, 12b v jihozápadní části obce Tisá ze stávajících místních komunikací. • komunikační napojení ze stávající komunikace vedené k ploše č.13 • přímý vjezd vedené k ploše č.14 ze stávající místní komunikace. • komunikační napojení k ploše č.15 nově navrženou místní komunikací, napojenou na stávající komunikace. MK spadají do funkční skupiny „C“ - MK8. • přímý vjezd ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.16a. • přímý vjezd ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.17a. • přímý vjezd ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.18. • komunikační napojení plochy ve střední části obce Tisá na stávající místní komunikace, vedené k ploše č.20. • přímé napojení ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.22. • napojení ze stávajících místních komunikací, vedených k plochám č.23 a 24. • přímé vjezdy ze stávající místní komunikace, vedené k plochám 25, 26,27 a 34. • přímý vjezd k ploše č.30 ze stávajícího průtahu silnice II. třídy. • komunikační napojení k ploše č.31 nově navrženou místní komunikací, napojenou na stávající komunikace. MK spadají do funkční skupiny „C“ - MK8. • komunikační napojení nově navrženou místní komunikací k ploše č.32, napojenou na stávající komunikaci. MK spadá do funkční skupiny „C“ - MK7 • přímý vjezd ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.33. • přímé napojení ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.35. • přímé napojení ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.36. RÁJEC • přímé napojení ploch č.1, 2, 3 ze stávající místní komunikace. OSTROV • přímý vjezd ze stávající místní komunikace, vedené k ploše č.1. Plochy a objekty klidové dopravy V řešeném území obce jsou navrženy plochy a objekty klidové dopravy, které mají vazbu na potřeby vyvolané turistickými aktivitami a pro potřeby bydlení.

18

•

• • • •

P1 parkoviště pro vozidla návštěvníků zimního lyžařského areálu v jihovýchodní části obce Tisá o kapacitě P 48; parkoviště je navrženo na volném pozemku ve svahu s příjezdem ze stávající místní komunikace. Realizace si zřejmě vyžádá náročné zemní práce a výstavbu opěrné zdi. P2 parkoviště pro vozidla návštěvníků prostoru Mlýnského rybníka (Kačák) v rámci lokality č. 14 o kapacitě P 10; parkoviště slouží pro potřeby turistické veřejnosti. P3, P4 odstavná stání u bytovek o kapacitě P 7+7; návrh z původního územního plánu obce. P5, P6 odstavná stání u bytovek za školou o kapacitě P 6+14; návrh z původního územního plánu obce. parkovací stání pod objekty vybavenosti v lokalitě č.20; kapacita stání není specifikována, bude se odvíjet od velikosti nově navržených objektů. Stání budou určena pro vlastní objekty vybavenosti a zčásti pro turistickou veřejnost.

Pěší trasy V řešeném území obce je navržen chodník podél průtahu silnice druhé třídy. • doprovodný chodník podél průtahu silnice druhé třídy II/528; chodník je navržen střídavě jednostranný v zástavbě obce, jeho parametry se budou odvíjet od volného prostoru podél komunikace.

Cyklistické trasy V řešeném území je v Ostrově navržena nová cyklistická trasa. Jedná se o cyklotrasu, vedenou po stávající silnici třetí třídy a navazující na lesní cestu na území sousedního Saska. Cyklotrasa propojuje Tisou a Ostrov německou obcí Rosenthal-Bielatal. Polní cesty Nově jsou navrženy k obnově 4 polní cesty v jihovýchodní části řešeného území doplňující síť stávajících polních cest.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ENERGETIKA Do sídel Tisá, Ostrov a Rájec je z centrálních zdrojů přiváděna pouze elektřina, která je využívána vedle běžných spotřebičů také pro ohřev vody, vaření a v řadě objektů pro vytápění. Sídla mají převážně rekreační charakter. Objekty sloužící rekreaci jsou využívány převážně od jara do podzimu, tedy v období, kdy není nutné spotřebovávat maximum energií pro vytápění. Pro vytápění jsou vedle elektřiny využívána paliva nazávislá na sítích (propan-butan, hnědé a černé uhlí, dřevo, lehký topný olej). Tato stávající koncepce užití energií zůstane nezměněna. Využívání hnědého uhlí se podmiňuje instalací ekologického kotle. Rozvojové plochy budou zásobovány elektřinou v tzv. elektrizačním stupni B (využití elektřiny pro svícení, běžné spotřebiče připojitelné přes zásuvku, vaření a akumulační ohřev vody). Výjimečně je možné využívat elektřinu i pro vytápění (využití rezerv transformačního výkonu a sekunderních sítí). Druh elektrického vytápění určí provozovatel sítě. Upřednostňována budou tepelná čerpadla. Orientační bilance potřeby elektřiny je uvedena níže v tabulce. Použití pevných paliv (uhlí) je podmíněno instalací ekologických kotlů. Rozvojové plochy se nacházejí v atrakčních obvodech stávajících trafostanic, které vykazují rezervu transformačního výkonu, případně je možná rekonstrukce na osazení dvěma transformačními

19

jednotkami. Sekunderní rozvody budou řešeny v dalších stupních projektové dokumentace dle konkretních požadavků na odběr elektrického příkonu a umístění jednotlivých staveb.. Navrhuje se přeložení části vedení vysokého napětí do kabelu (veřejně prospěšná stavba WT1). Dojde tak k uvolnění rozvojových ploch č. 5, 8, 9, 14, a 31 od omezujícího ochranného pásma venkovního vedení vysokého napětí (šířka ochranného pásma 14 m + vzdálenost krajních vodičů vedení). Trasa kabelového vedení je vyznačena v grafické dokumentaci. Jedná se o propojení TS2, TS14 a TS3. Trafostanice TS3 a TS14 budou nasmyčkovány a bude provedena jejich rekonstrukce. orientační nároky rozvojových ploch na odběr elektřiny označení výstavba kVA MWh plochy

teplo

Tisá 01

farma */

15

30

ekopaliva nezávislá na sítích

02

BV, 4 RD

13,6

18,4


03

BV, 1 RD

3,4

4,6


04

BV, 1 RD

3,4

4,6


05

BV, 4 RD

13,6

18,4


06

BV, 2 RD

6,8

9,2


08

BV, 9 RD

30,6

41,4


09

BV, 8 RD

27,2

36,8


11

BV, 18 RD

61,2

82,8


12a

BV, 1 RD

3,4

4,6


12b

BV, 3 RD

10,2

13,8


13

BV, 1 RD

3,4

4,6


14

BV, 3 RD

10,2

13,8


15

BV, 4 RD

13,6

18,4


16a

BV, 2 RD

6,8

9,2


17a

BV, 1 RD

3,4

4,6


18

BV, 6 RD

20,4

27,6


20

OV */

20

30


22

BV, 1 RD

3,4

4,6


23

BV, 4 RD

13,6

18,4


24

BV, 3 RD

10,2

13,8


25

BV, 1 RD

3,4

4,6


26

BV, 1 RD

3,4

4,6


27

BV, 1 RD

3,4

4,6


29

BV, 3 RD

10,2

13,8


30

podnikání */

30

40


31

BV, 6 RD

20,4

27,6


32

BV, 1 RD

3,4

4,6


33

BV, 1 RD

3,4

4,6


20

34

BV, 1 RD

3,4

4,6


35

BV, 1 RD

3,4

4,6


36

BV, 1 RD

3,4

4,6


P1

parkoviště

1

3

pouze osvětlení

P2

parkoviště

0,5

1,5

pouze osvětlení

P3,4

parkoviště

0,5

1,5

pouze osvětlení

P5,6

parkoviště

0,7

2,1

pouze osvětlení

383,9

535,9

BV, 1 RD

3,4

4,6

celkem

3,4

4,6

celkem Ostrov 01


Rájec 01

R, 1 chata

3

1,5


02

R, 1 chata

3

1,5


3

odpočívadlo

0

0

bez energetických nároků

celkem 6 3 */ - odhad bilancí Poznámka : údaje v kVA představují podíl na výkonu transformátoru vn/nn Možnosti využití obnovitelných zdrojů energií Současná doba a cenové relace umožňují využití sluneční energie pro ohřev užitkové vody slunečními kolektory. Obdobně u nově realizovaných staveb s nízkoteplotním vytápěcím systémem (tepelná čerpadla) je možné během topného období využívat sluneční energii prostřednictvím instalovaných slunečních kolektorů. Lze tak dosáhnout až 20% úspor paliva. Značně roste zájem o instalaci fotovoltaických panelů. Instalaci větších ploch fotovoltaických panelů mimo střechy objektů bude podmíněno změnou funkčního využití území, tzn. změnou územního plánu. Využitím výše uvedených obnovitelných zdrojů vzniká prostor pro úsporu elektrické energie či jiných paliv nezávislých na sítích. SPOJE Telekomunikace Místní telekomunikační síť se nachází v sídlech Tisá a Ostrov. Je realizovaná jako kabelová uložená v zemi (v husté zástavbě Tisé) a částečně závěsným kabelem. V Tisé je rovněž umístěn digitální koncentrátor napojený na ústřednu v Libouchci. Sítě jsou dostatečně kapacitní, poptávka po zavedení telefonů se vzhledem k rozvoji mobilních sítí spíše snižuje. Kapacita sítě umožňuje rozvoj dalších telekomunikačních služeb všeho druhu. V sídle Rájec jsou komunikační možnosti zajištěny pouze přes sítě mobilních operátorů. Telekomunikační služby nabízí rovněž dynamicky se rozvíjející sítě mobilních operátorů. Řešeným územím prochází dálkový optický telekomunikační kabel, trasa je zakreslena v grafické příloze. Na budovách Základní školy a Obecního úřadu jsou umístěny základové stanice mobilních operátorů.

21

Telefonizace rozvojových ploch bude s ohledem na místní telekomunikační síť řešena v dalších stupních projektové dokumentace. V tabulce je uveden odborný odhad počtu telefonních přípojek pro jednotlivé rozvojové plochy. počet telefonních přípojek označení výstavba plochy

telef. přípojky

Tisá

označení plochy

výstavba

telef. přípojky

24

BV, 3 RD

5

01

farma */

2

25

BV, 1 RD

2

02

BV, 4 RD

6

26

BV, 1 RD

2

03

BV, 1 RD

2

27

BV, 1 RD

2

04

BV, 1 RD

2

29

BV, 3 RD

5

05

BV, 4 RD

6

30

podnikání */

6

06

BV, 2 RD

3

31

BV, 6 RD

10

08

BV, 9 RD

14

32

BV, 1 RD

2

09

BV, 8 RD

13

33

BV, 1 RD

2

11

BV, 18 RD

29

34

BV, 1 RD

2

12a

BV, 1 RD

2

35

BV, 1 RD

2

12b

BV, 3 RD

5

36

BV, 1 RD

2

13

BV, 1 RD

2

P1

parkoviště

0

14

BV, 3 RD

5

P2

parkoviště

0

15

BV, 4 RD

6

P3,4

parkoviště

0

16a

BV, 2 RD

3

P5,6

parkoviště

0

17a

BV, 1 RD

2

celkem

0

18

BV, 6 RD

10

Ostrov

210

20

OV */

4

22

BV, 1 RD

19

01

BV, 1 RD

2

2

celkem

2

BX, 15 RD

27

Rájec

20

SC, 4 RD + OV

8

01

R, 1 chata

0

21

BV, 4 RD

6

02

R, 1 chata

0

22

BV, 2 RD

3

3

odpočívadlo

0

23

BV, 4 RD

6

celkem

0

Televizní a rozhlasový program Všechny rozhlasové a televizní veřejně právní programy jsou v řešeném území přijímány v dostatečné kvalitě. Tyto programy jsou šířeny i satelitním způsobem, který umožňuje další příjem velkého množství česky mluvených programů. Další možnosti příjmu signálu televizních a rozhlasových stanic jsou přes satelitní vysílání a síť internetu.

22

Radioreléové trasy V řešeném území se nenachází žádné radioreleové trasy provozované a.s. České radiokomunikace a AČR. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou Omezení rozvojových ploch jsou pro uvedeny níže v tabulce. Přeložení části venkovního vedení vysokého napětí do kabelu značně uvolní rozvojové plochy č. 5, 8, 9, 14 a 31, které jsou určeny pro výstavbu rodinných domků. omezení rozvojových ploch označení výstavba plochy

omezení plochy

Tisá 02

BV, 4 RD

OP kabelového vedení 22 kV

08

BV, 9 RD

OP spojového kabelu

25

BV, 1 RD

OP venkovního vedení 22 kV

26

BV, 1 RD


29

BV, 3 RD


31

BV, 6 RD


Rájec 01

R, 1 chata


Ochranná a bezpečnostní pásma energetických a spojových zařízení Elektroenergetika Ochranná pásma Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti mřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je 7 m a u zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je 2 m. Spoje Telekomunikační zařízení Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Radiokomunikační zařízení Základové stanice pro provoz sítě mobilních telefonů jsou chráněny kruhovým ochranným pásmem o poloměru 500 m, kde nesmí být umístěn rušivý zdroj elektromagnetického vlnění. Stávající stav energetické a spojové infrastruktury

23

Stávající stav energetické a spojové infrastruktury je podrobně popsán v průzkumech a rozborech tohoto územního plánu. Pro lepší orientaci v grafické dokumentaci jsou níže uvedené názvy jednotlivých trafostanic a tepelných zdrojů. trafostanice číslo ts. název ts. Tisá 1 Antonínov 2 Pila 3 Hotel 4 Pod skálou 5 Chata 6 U mlýna 7 Dětský domov 8 U Kačáku 9 Koh-í-nor 10 Vojenský útvar 11 Rájec 14 UL0893 Ostrov 12 Vodárna 13 Obec tepelné zdroje tepelný zdroj č. název Tisá 1 motorest Hráč 2 BURG s.r.o. 3 BURG s.r.o. 4 BURG s.r.o. 5 restaurace Na kovárně 6 rest. Staromyslivecká, potraviny 7 hotel Camelot 8 Základní a mateřská škola 9 OÚ, vybavenost, hasiči 10 restaurace Alle Rocce 11 restaurace Zlatá koruna 12 Pošta 13 Posádková ubytovna Ústí n.L. 14 restaurace U dědka 15 Mateřská škola 16 BFHM s.r.o., plast. okna 17 Dětský domov 18 Dětský domov 19 Dětský domov 20 restaurace U Kačáku 21 Koh-i-nor Ostrov 22 Tábor, mimo provoz 23 SČVK 24 restaurace Pod císařem, sezónní provoz 25 hostinec Stará pekárna 26 hotel Ostrov 27 Policie ČR

druh ts.

určení ts.

kabelová kabelová příhradová příhradová sloupová příhradová příhradová sloupová příhradová

distribuční distribuční distribuční distribuční distribuční distribuční distribuční distribuční průmyslová

příhradová příhradová

distribuční distribuční

věžová příhradová

průmyslová distribuční palivo

hnědé uhlí lehký topný olej lehký topný olej lehký topný olej elektřina, přímotop hnědé uhlí elektřina, přímotop černé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí lehký topný olej propan butan hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí, ekokotle elektřina, přímotop elektřina, přímotop elektřina, přímotop hnědé uhlí hnědé uhlí, ekokotle hnědé uhlí dřevo dřevo elektřina, přímotop propan butan

24

28 29 30 31

Policie ČR Policie ČR Policie ČR Policie ČR

propan butan propan butan propan butan propan butan

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Koncepce zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod je založena na doplnění a rozšíření stávajících sítí v celém zastavěném území Tisé a v navržených plochách. Předpokladem je zkapacitnění stávající čistírny odpadních vod, kam je navrženo svedení veškerých splašků včetně prostoru Antonínova – Brache. V Rájci a Ostrově je likvidace odpadních vod řešena individuálně, zásobování vodou je buďto individuálně nebo z veřejného vodovodu v Ostrově. Návrh je řešen v souladu se zpracovaným „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje“ (PRVKÚK). Společné zásady pro všechny lokality Odtokové poměry Žádná ze zájmových lokalit není ohrožována záplavami. Terén je přirozeně svažitý, a nová výstavba bude respektovat jeho charakter. Dešťové vody z nově zpevněných ploch budou přednostně zachytávány do dešťových nádrží a budou likvidovány na místě dopadu (vsak, zálivka, druhotné využití apod.). nebo budou vypouštěny do stávajících a nových zařízení pro odvádění povrchových vod (příkopy, rigoly apod.), eventuálně budou vypouštěny přímo do recipientu. Zásobování pitnou vodou Pro zásobování zájmových lokalit pitnou vodou jsou stávající vodovodní řady dostatečně kapacitní. Pro všechny lokality je zdrojem pitné vody stávající veřejný vodovodní systém doplněný o nové vodovodní řady pro potřebu nové výstavby. Nárůst počtu obyvatel připojených na obecní vodovodní systém nevyvolá nutnost rozšíření kapacity stávajících vodních zdrojů. U každé z níže popsaných ploch může nastat situace, kdy samotná stavba na ploše bude připravena k realizaci a obecní vodovodní systém nebude na vzniklou skutečnost připraven (nedostatečný rozsah vodovodní sítě). V takovém případě bude možno zásobovat zájmové plochy individuálně (např. ze studny). Každé individuální řešení však musí být podloženo hydrogeologickým posudkem a souhlasem příslušných vodohospodářských orgánů a institucí. V okamžiku, kdy důvody pro existenci individuálního řešení pominou, budou majitelé nemovitostí povinni zlikvidovat svá individuální zařízení připojit se na veřejný vodovodní systém. Odkanalizování Pro odvádění splaškových odpadních vod ze zájmových ploch jsou stávající kanalizační sběrače dostatečně kapacitní. Splaškové odpadní vody budou odváděny obecním kanalizačním systémem, který bude doplněn o nové kanalizační řady až do čistírny splaškových odpadních vod. Odpadní vody nekomunálního charakteru nemohou být do této kanalizace zaústěny. Stávající stav a předpokládaný nárůst počtu obyvatel připojených na obecní kanalizační systém vyvolává nutnost rozšíření kapacity stávajících ČOV. V prostoru Antonínova je navržena nová čerpací stanice splaškových odpadních vod, do které budou zaústěny kanalizační řady z prostoru Brache a Antonínova. Nové řešení umožní zrušit stávající malou ČOV u Antonínova. U každé z níže popsaných ploch může nastat situace, kdy samotná stavba na ploše bude připravena k realizaci a obecní kanalizační systém nebude na vzniklou skutečnost připraven (nedostatečný rozsah kanalizační sítě, nedostatečná kapacita obecní ČOV). V takovém případě bude možno likvidovat zde vyprodukované splaškové odpadní vody individuálně buď v domovních ČOV s vypouštěním vyčištěných vod do místních recipientů nebo se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních nebo ve vodotěsných akumulačních jímkách na vyvážení. Každé individuální řešení však musí být podloženo hydrogeologickým posudkem a souhlasem

25

příslušných vodohospodářských orgánů a institucí. V okamžiku, kdy důvody pro existenci individuálního řešení pominou, budou majitelé nemovitostí povinni zlikvidovat svá individuální zařízení a odpadní splaškové vody vypouštět do obecního kanalizačního systému. Zásobování požární vodou Na základě požadavku zadavatele budou jako zdroj požární vody pokud možno využívány jiné zdroje než je obecní vodovodní systém. Konkrétní řešení kapacitního zabezpečení vody pro požární účely bude řešeno v rámci následných podrobnějších dokumentací pro jednotlivé lokality. Řešení jednotlivých lokalit Tisá Plocha 1 Pro zásobování této lokality bude možno využít stávající vodovodní řad na západní hranici a nový vodovodní řad na východní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače na západní a východní hranici. Plocha 2 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na západní a severní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž. Plocha 3 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 4 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na východní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality a přilehlých ploch budou zřízeny nové kanalizační sběrače, nová čerpací stanice odpadních vod a nové výtlačné potrubí pro dopravu odpadních vod do stávající gravitační kanalizace. Tato se nachází východně od hranice řešené plochy. Nebude-li realizován popsaný kanalizační systém před zahájením výstavby v této lokalitě, bude možno likvidovat zde vyprodukované splaškové odpadní vody v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 5 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na severní a jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž. Plocha 6 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na severní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 8 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na severovýchodní a jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž. Plocha 9 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady podél navržené přístupové komunikace na západní a jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž.

26

Plocha 11 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na severozápadní, jižní severní a severovýchodní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž. Plocha 12a Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na západní a jižní hranici podél navržené přístupové komunikaci. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž. Plocha 12b Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na západní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 13 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na jihozápadní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 14 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na východní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 15 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na západní a jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž. Plocha 16a Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na severní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 17a Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality se bude možno napojit na stávající kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 18 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na severní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality se bude možno napojit na stávající kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 20 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrače tamtéž a nový kanalizační sběrač na severní hranici. Plocha 22 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 23 Pro zásobování této lokality budou zřízeny nové vodovodní řady na západní a jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality budou zřízeny nové kanalizační sběrače tamtéž.

27

Plocha 24 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na východní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 25 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 26 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 27 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 29 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na nový vodovodní řad na jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality se bude možno napojit na stávající kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 30 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na jižní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 31 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na východní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 32 Pro zásobování této lokality bude zřízen nový vodovodní řad na severní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 33 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na východní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality se bude možno napojit na stávající kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 34 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 35 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality bude zřízen nový kanalizační sběrač tamtéž. Plocha 36 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na nový vodovodní řad na severu. Pro odvedení splaškových odpadních vod z této lokality se bude možno napojit na stávající kanalizační sběrač na severním okraji plochy.

28

Rájec Plocha 1 Pro zásobování této lokality bude zřízena nová studna na pozemku majitele. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 2 Pro zásobování této lokality bude zřízena nová studna na pozemku majitele. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Plocha 3 V případě zřízení občerstvení bude pro zásobování této lokality zřízena nová studna na pozemku majitele. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV se vsakováním vyčištěných vod do vod podzemních. Ostrov Plocha 1 Pro zásobování této lokality se bude možno napojit na stávající vodovodní řad na západní hranici. Splaškové odpadní vody z této lokality budou likvidovány v domovní ČOV s odvedením vyčištěných vod do místního potoka Ostrovské Bělé. Nárůst potřeby pitné vody a nárůst produkce splaškových odpadních vod a znečištění Nárůst potřeby pitné vody bude totožný s nárůstem produkce splaškových odpadních vod. Předpokládaný nárůst počtu rodinných domků Předpokládaný nárůst počtu obyvatel domků Specifická produkce odpadních vod Specifické znečištění v kriteriu BSK5 Specifické znečištění v kriteriu NL Specifické znečištění v kriteriu CHSKCr Specifické znečištění v kriteriu Nanorg Specifické znečištění v kriteriu N-NH4+ Specifické znečištění v kriteriu Pcelk Celková denní produkce Q = 515,00 * 150,00 = 77 250,00 l. den-1= 77,25 m3. den-1 Průměrný denní odtok z povodí Q = 77 250,00 / (24 * 3600) = 0,90 l.s-1 Celkové znečištění v kriteriu BSK5 Zc = 515,00 * 60,00 = 30 900,00 g. den-1 = 30,90 kg. den-1 Celkové znečištění v kriteriu NL Zc = 515,00 * 55,00 = 28 325,00 g. den-1 = 28,33 kg. den-1 Celkové znečištění v kriteriu CHSKCr Zc = 515,00 * 120,00 = 61 800,00 g. den-1 = 61,80 kg. den-1 Celkové znečištění v kriteriu Nanorg Zc = 515,00 * 10,50 = 5 407,50 g. den-1 = kg. den-1 Celkové znečištění v kriteriu N-NH4+ Zc = 515,00 * 6,75 = 3 476,25 g. den-1 = 3,48 kg. den-1 Celkové znečištění v kriteriu Pcelk Zc = 515,00 * 2,25 = 1 158,75 g. den-1 = 1,16 kg. den-1

... ... ... ... ... ... ... ... ...

103,00 515,00 150,00 60,00 55,00 120,00 10,50 6,75 2,25

ks osob l.os-1.den-1 g. os-1.den-1 g. os-1.den-1 g. os-1.den-1 g. os-1.den-1 g. os-1.den-1 g. os-1.den-1

HOSPODAŘENÍ S ODPADY Hospodaření s odpady podléhá zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech a je v území vyřešeno. 29

C3 - PŘÍRODNÍ A KRAJINNÉ PROSTŘEDÍ Nerostné suroviny, poddolování, svahové deformace V lesním celku v severní části území jsou dvě lokality bodového poddolování. Počátkem 17. století zde probíhalo v malém rozsahu dolování železných rud. Závažnější projevy na povrchu nejsou předpokládány. Typ poddolování Bodové Bodové

Lokalita Tisá-Rájec Tisá-Ostrov

Mapa 0223, zákres 1 0223, zákres 2

Rok pořízení 1984 1984

Klíč 1945 1968

• Systém sídelní zeleně: Dominujícím typem sídelní zůstávají i nadále zahrady u rodinných domů a chalup. Zástavba obcí je doprovázena travními porosty s častým výskytem zvláště chráněných bylin. Na louky navazují lesní porosty. Vzhledem ke kvalitnímu přírodnímu prostředí v okolí sídel, zůstává rozloha navržené veřejné a vyhrazené sídelní zeleně nevelká. Akceptovány jsou stávající plochy veřejné zeleně: v obci Tisá: • louka u Dětského domova • na rozcestí • vstup do skal od hřbitova • hřbitov (vyhrazená zeleň) • u bistra „Pod kaštany“ • hřiště u Obecního úřadu • v křižovatce u školy • zastávka proti Obecnímu úřadu • před ZŠ a MŠ • u bytovek • před Staromysliveckou restaurací • travnaté fotbalové hřiště • krycí zeleň bývalého zemědělského areálu • v obci Ostrov: • areál rekreačního střediska PČR (vyhrazená zeleň) • prostřední rybník (veřejná krajinářská úprava) • trávník u koupaliště • v obci Rájec: • předzahrádka restaurace Zátiší Návrh: Akceptuje požadavek CHKO Labské pískovce a ozeleněné plochy v blízkosti zástavby i uvnitř okrajových částí zástavby ponechává v přírodě blízkém stavu s managementem dle dispozic CHKO Labské pískovce Vzhledem ke kvalitnímu přírodnímu prostředí v okolí sídel i uvnitř sídla nejsou navrženy žádné plochy veřejné ani ostatní zeleně. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů ÚSES Nadřazené prvky ÚSES: Nadřazená územně plánovací dokumentace: ZÚR ÚK (TERPLAN a.s., Ing. arch. Karel Beránek), 10/2011.“ do řešeného území vkládá nadřazené prvky ÚSES nebo jejich části:

30

NRBK K 2 „Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města“ prochází zhruba středem řešeného území ve směru od západu k východu. Až k Tiským stěnám reprezentuje společenstva mezofilně bučinná a od Tiských stěn směrem na Děčínský Sněžník reprezentuje společenstva borová. RBK 546 „Tiské stěny –st. hranice“ leží v celé délce v řešeném území RBK 547„Tiské stěny - Libouchec“ vstupuje do řešeného území od jihu RBC 1700 „Lučiny“ zasahuje do řešeného území od západu, leží na NRBK K 2 RBC 1373 „Tiské stěny“ leží v celém rozsahu v řešeném území. Jde o křižovatku naregionálních a regionálních tras Prvky ÚSES místního významu pro jsou vymezeny dokumentací: „Okresní generel ÚSES. Ústí nad Labem., Friedrich 2000.“ Dle této dokumentace jsou v území vymezeny následující prvky ÚSES: Biocentra místního významu 34 „Rájecké skály“, součást RBK 546 41 „Nový dvůr“ 42 „U staré školy“, součást NRBK K2 43 „Antonínov“ vstupuje výběžkem od západu, součást NRBK K2 44 „Nad Rájcem“, součást RBK 546 Biokoridory místního významu 502 „Nový Dvůr“ 516 „U Rájce“ 527 „U Cihlářského potoka“ Interakční prvky V území jsou vymezeny rozlehlé interakční prvky. Interakční prvky (IP), nepožívají přímou ochranu ze znění zákona 114/92 Sb. Jsou však doporučeny k zachování. Případný zásah do IP musí být orgány ochrany přírody pečlivě zvážen. IP mohou (ale nemusí) být stanovištěm chráněných druhů. Důvodem vymezení IP může být například celková zachovalost biotopu i bez chráněných druhů. (Zvýšený výskyt chráněných druhů proto neudává vymezení IP, ale vymezení dle výsledků ochranářského mapování. Viz dále.) Postradatelnost jednotlivých IP pro ÚSES se stanovuje individuálním šetřením. V řešeném území jsou vymezeny IP: jižně od Tisé: 140, 142, 143, 420, 422, 423, 427 v okolí Rájce: 108, 404, 405, 412 v okolí Ostrova: 113 skalní stěny u Ostrova: 112 Systém je plně provázán s prvky ÚSES okolních k.ú. Umístění prvků ÚSES zobrazuje grafická část. Bližší popis je uveden v tabulkové části, která je spolu se zákresem závaznou částí ÚPN. Zapracováním do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. Respektování a rekonstrukce ÚSES v lesních porostech je předpokládána v rámci lesního hospodaření, po zakotvení do lesních hospodářských plánů (LHP). V průběhu dalšího postupu uplatňování místního systému ekologické stability a při práci s podrobnějšími měřítky lze doporučit následující zásady: Hranice navržených lokálních biocenter lze nepatrně upřesnit tak, aby byly v lepším souladu s hranicemi pozemkových parcel nebo lesních oddělení. Umístění těchto biocenter je však nutno považovat za dané. Při upřesňování okrajů biocentra nesmí dojít k významnému zmenšení jeho plochy. V žádném případě nesmí dojít ke zmenšení rozlohy pod 3 ha. Lokální biokoridory mohou být upřesněny například s ohledem na průběh hranice pozemkových parcel (pokud by to například vyžadovaly vlastnické vztahy), nebo v případě následného požadavku propojení ze sousedního území. Také v průběhu vývoje lesních celků nelze přesnou polohu biokoridorů považovat za dogma. Musí však vždy být zachováno trvalé propojení příslušných biocenter. Biokoridory proto nesmí být přesměrovány tak, aby ztratily svůj charakter a tím i svou funkci, nesmí být zúženy pod 15 m (lokální) resp. 40 m (regionální a nadregionální)

31

Konkrétní doporučená opatření pro jednotlivé části systému jsou uvedena v tabulkách. ÚSES je plně funkční. Zásahy do biocenter a biokoridorů podléhají omezení dle zák. 114/92 Sb. Další přírodní systémy CHKO Labské pískovce Severní část řešeného území leží v CHKO Labské pískovce (vyhlášeno Ministerstvem kultury ČSR, výnosem čj. 4.946/72-II/2 ze dne27.6.1972.) Hranice CHKO Labské pískovce je vedena komunikací Tisá – Libouchec. V CHKO jsou vymezeny stupně ochrany: zóna I. leží v prostoru PP Tiské stěny zóna II. pokrývá lesní celek severně od Tiských stěn až ke státní hranici zóna III. pokrývá lesní celek mezi obcí Tisá a osadou Rájec zóna IV. je vymezena v prostoru zástavby obcí, osad a v jejich okolí V prostoru CHKO Labské pískovce je nutno respektovat ochranné podmínky jednotlivých zón ochrany. Zákres zonace je uveden v grafické části. V prostoru CHKO Labské pískovce je nutno respektovat ochranné podmínky jednotlivých zón ochrany, zejména pak zpřísněný ochranný režim v I. zóně dle §26, odst 2,3 zák.č. 114/92 Sb.. Zonaci CHKO je nutno respektovat až do úrovně jednotlivých parcel. Krajinný ráz: Řešené území má charakter horské krajiny s převažujícím zalesněním, významným zastoupením travních porostů a s menšími horskými sídly. - skalní města Prostor krajinného rázu: - shodný s vymezením a definováním CHKO Labské pískovce NATURA 2000 - ptačí oblast Podmínky ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a Směrnice Rady 92/43/EHS vč. příloh. Celé území je pokryto Ptačími oblastmi dle NATURA 2000. - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Ptačí oblast CZ0421006 Labské pískovce Návrh akceptuje umístění EVL. Maloplošná chráněná území, památné stromy Vyhlášená maloplošná chráněná území: Název: Tiské stěny Rájecká rašeliniště

Vyhlášeno: r. 1996, ochrana skalního města s unikátní faunou a florou r. 2004, ochrana společenstva rašelinné vegetace s fytogeograficky významnými prvky

Vyhlášené památné stromy (vč. ochranného pásma) Název: Rozhodnutí: Lípa na p.p.č .320/1 Správa CHKO Labské pískovce Čj.: 59R/PS/LP/98 Lípa na p.p.č. 2243/3 Správa CHKO Labské pískovce Čj.: 59R/PS/LP/98

K.ú. Tisá Tisá

K.ú. Tisá Tisá

Návrh akceptuje umístění maloplošných chráněných území i památné stromy.

32

Zemědělství Zemědělský potenciál řešeného území je nízký. Uplatňují se výhradně extenzivně využívané travní porosty. Tato skutečnost je v souladu přírodovědnou exponovaností území. Doporučení: Intenzifikace zemědělské výroby není navrhována. Vzhledem k charakteru území (CHKO, CHOPAV) by v území nemělo být chováno více než 80-100 DJ v rozptýleném chovu. Lesní hospodářství Lesní porosty tvoří 59,16% z celkové výměry řešeného území. Lesy jsou převážně v majetku a správě Lesů České republiky. V území severně od komunikace Tisá – Libouchec provádí správu LS Děčín. Zahrnuta jsou lesní odd.: 224, 225, 226, 227, 231, 232, 233, 234, 235, 236, 243. V území jižně od komunikace Tisá – Libouchec provádí správu LS Litvínov. Okrajově vstupují lesní odd.: 776, 777, 778. Z převážné části jde o lesy hospodářské, ve kterých se významně uplatňují i mimoprodukční funkce. Zejména funkce vodohospodářská, protierozní, desukční a ekostabilizační. Jako lesy ochranné jsou dle údajů Oblastního plánu rozvoje lesů 2008 (zdroj internet) evidovány skalní stěny v lesních odděleních: 224, 226, 227, 234, 235, 236, Jako zájmový prostor armády s vojenskými lesy je evidována část území ležící jižně od Cihlářského rybníka. Doporučení: Je doporučeno udržet stávající výměru lesa a posilovat jeho přírodě blízký až přírodní charakter. V případě, že by v území byly nalezeny pozemky, na nichž jsou stávající porosty charakteru lesa, zahrnuté do LHP (resp. LHO) avšak v katastru nemovitostí u nich není uvedena ochrana PUPFL, budou tyto pozemky chápány jako PUPFL. Je nutno akceptovat platný LHP. Pro následující LHP je doporučen převod do ochranných lesů pro celé území PP Tiské stěny. Ochranné pásmo lesa činí 50m od okraje lesa. Strukturní zeleň krajiny Vně rozlehlých lesních celků a zástavby je strukturní zeleň zastoupena doprovodem komunikací drobných toků. Stromy a keře porůstají i část travních porostů. Dle dispozic CHKO Labské pískovce je potřeba v území udržet stávající výměru bezlesých ploch, jako stanoviště výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů. Doporučení: Udržet v území stávající výměru bezlesých ploch. Případné odstraňování dřevin z bezlesých ploch lze provádět pouze dle managementu CHKO Labské pískovce. Protierozní ochrana Zvyšování retenční schopnosti území a protierozní ochrana půd je významnou součástí péče o území. Tato péče je zakotvena v ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Dále se uplatňuje jako součást Metodiky 16/1995 Zásady navrhování územních systémů ekologické stability v rámci procesu pozemkových úprav a zejména v metodice pro zpracování jednoduchých a komplexních pozemkových úprav (dále JPÚ, KPÚ). Územní plán předpokládá zachování veškerých stávajících ploch s protierozní funkcí a doporučuje průběžné provádění pouze takových zásahů, které retenční schopnost území nenaruší.

33

Potenciální ohrožení zemědělských půd řešeného území vodní erozí je zvýšené až vysoké. Aktuální ohrožení je nízké, vzhledem k tomu, že veškerá zemědělská půda je zatravněna. Do doby realizace resp. zpracování a realizace KPÚ je doporučeno případné zásahy provádět tak aby byla posílena protierozní funkce (např. horizontálně vedené meze). Dále je doporučeno čištění příkopů a odstraňování zplavenin od cest. V rámci projektů pozemkových úprav (JPÚ, KPÚ) dle zák. č. 221/1993 Sb. o pozemkových úpravách je požadováno důsledné vyhodnocení erozních poměrů a navržení protierozní ochrany pomocí souboru technických opatření proti vodní erozi na zemědělském půdním fondu v souladu s ČSN 75 4500 Protierozní ochrana zemědělské půdy. Doporučení: V současné době nejsou uplatňovány žádné specifické požadavky na investiční opatření na zlepšení retenční schopnosti půdy a proti vodní erozi, které by bylo možno zahrnout do návrhové části územního plánu.

C4-LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VSTUPNÍ LIMITY ● Nerostné suroviny Podmínky ochrany dle zák. č. 44/1988 Sb. vyhlášeného v úplném znění pod č. 439/1992 Sb. – o ochraně a využití nerostného bohatství „horní zákon“ v platném znění. Území geologických rizik – poddolovaná území Typ poddolování Lokalita Mapa Bodové Tisá-Rájec 0223, zákres 1 Bodové Tisá-Ostrov 0223, zákres 2

Rok pořízení 1984 1984

Klíč 1945 1968

● Ochrana přírody a krajiny, zvláště chráněná území přírody, VKP, památné stromy Podmínky ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, zóny ochrany I., II., III. IV. Maloplošná chráněná území, památné stromy Vyhlášená maloplošná chráněná území: Název: Tiské stěny Rájecká rašeliniště

Vyhlášeno: r. 1996, ochrana skalního města s unikátní faunou a florou r. 2004, ochrana společenstva rašelinné vegetace s fytogeograficky významnými prvky

Vyhlášené památné stromy (vč. ochranného pásma) Název: Rozhodnutí: Lípa na p.p.č .320/1 Správa CHKO Labské pískovce Čj.: 59R/PS/LP/98 Lípa na p.p.č. 2243/3 Správa CHKO Labské pískovce Čj.: 59R/PS/LP/98

K.ú. Tisá Tisá

K.ú. Tisá Tisá

Dle znění § 3 zák. 114/1992 Sb. jsou významnými krajinnými prvky veškeré lesy, vodní plochy a toky a nivy vodních toků nacházející se v území. NATURA 2000 - ptačí oblast

34

Podmínky ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a Směrnice Rady 92/43/EHS vč. příloh. Celé území je pokryto Ptačími oblastmi dle NATURA 2000. - Ptačí oblast CZ0421005 Východní Krušné hory - Ptačí oblast CZ0421006 Labské pískovce ● územní systém ekologické stability Podmínky ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a Vyhlášky 395/1992 Sb. Nadřazené prvky ÚSES: Nadřazená územně plánovací dokumentace: „Zásady územního rozvoje ústeckého kraje (ZÚR ÚK), (TERPLAN a.s., Ing. arch. Karel Beránek), 10/2011.“ do řešeného území vkládá nadřazené prvky ÚSES nebo jejich části: • • • • •

NRBK K 2 „Božídarské rašeliniště – Hřenská skalní města“ RBK 546 „Tiské stěny –st. hranice“ RBK 547„Tiské stěny - Libouchec“ RBC 1700 „Lučiny“ RBC 1373 „Tiské stěny“

Ochrana lesa (Podmínky ochrany dle zák. č. 61/1977 Sb. o lesích, v platném znění.) V prostoru skalních stěn jsou evidovány ochranné lesy. Jižně od Cihlářského rybníka jsou evidovány lesy vojenské. OP lesa činí 50m od okraje PUPFL. Zemědělství Řešené území nepatří mezi vyjmenované „Zranitelné oblasti“ ve smyslu Nařízení vlády č.103/2003 Sb. I.třída ochrany ZPF Ochrana ovzduší Ochrana ovzduší se řídí zák.č. 86/2002 Sb. Odpady Hospodaření s odpady podléhá zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech. Sběr odpadů musí být prováděn oprávněnou firmou. VÝSTUPNÍ LIMITY Výstupním limitem je dle zák. 114/1992 Sb. je vymezený ÚSES. ÚSES je určen zákresem a přiloženou tabulkovou částí. Prvky ÚSES místního významu pro Tisou jsou vymezeny dokumentací: „Okresní generel ÚSES. Ústí nad Labem., Friedrich 2000.“ Dle této dokumentace jsou v území vymezeny následující prvky ÚSES: Biocentra místního významu • 34 „Rájecké skály“, součást RBK 546 • 41 „Nový dvůr“ • 42 „U staré školy“, součást NRBK K2 • 43 „Antonínov“ vstupuje výběžkem od západu, součást NRBK K2 • 44 „Nad Rájcem“, součást RBK 546 Biokoridory místního významu

35

• • •

502 516 527

„Nový Dvůr“ „U Rájce“ „U Cihlářského potoka“

Cenné biotopy dle OG ÚSES: 140, 142, 143, 420, 422, 423, 427 Ochranná a manipulační pásma • Manipulační pásmo vodního toku - 6m • Plocha důležitá pro obranu státu • OP vojenského výcvikového prostoru Vodní hospodářství • Užitkový vrt – studna • OP vodních zdrojů povrchové, podzemní vody • OP vodojemu OP vodovodů - 2m od líce • OP kanalizačních stok – 3m od líce Elektroenergetika • Ochranné pásmo nadzemního vedení je od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7 m a u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m. • Ochranné pásmo trafostanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je 7 m. Spoje Telekomunikační zařízení • Ochranné pásmo dálkového telekomunikačního kabelu činí 1,5 m po stranách krajního vedení. Doprava • OP silnice II.tř. • OP silnice III.tř.

15 m od osy krajního pruhu 15 m od osy krajního pruhu

Kulturní památky Tisá kostel sv. Anny výklenková kaplička vila č.p. 349 Ostrov venkovská usedlost evid.č. 215, č.p. 34 venkovská usedlost evid.č. 210, č.p. 21 venkovská usedlost evid.č. 204, č.p. 12 venkovská usedlost evid.č. 218, č.p. 39 venkovská usedlost evid.č. 257, č.p. 19 Rájec venkovská usedlost evid.č. 302, č.p. 5 venkovská usedlost evid.č. 312, č.p. 36 venkovská usedlost evid.č. 311, č.p. 35 kaplička Část řešeného území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

C5-HODNOTY ÚZEMÍ Prostory s mimořádnou urbanistickou hodnotou :

36

• • • • • •

charakteristické pásové a rozptýlené osídlení v symbióze s krajinou, loukami, strukturní zelení, region lidové architektury – Antonínov, prostor „Kačáku“, prostory sídelní zeleně, centrum obce s občanskou vybaveností, kostelem sv. Anny, historicky a architektonicky významnými budovami, rekreační komplex v Ostrově.

Architektonicky a historicky hodnotné stavby: • památkově chráněné objekty (viz. tabulka) • budova základní školy • památník padlým německým vojákům z I.sv. války • bývalá restaurace Lípa • zámeček s kapličkou • kaplička • 2 křížky Návrhem dochází k malému záboru zemědělské půdy I. třídy ochrany, značný rozvoj sídla bude i zásahem do krajinného prostředí – jenom částečně a ve IV. zóně CHKO. Původní zástavba sídel bude zachována, případně zlepšena využitím a regenerací stávajících zčásti nefunkčních areálů bývalého statku, dětského tábora, průmyslových objektů. Charakter nové zástavby by se měl co nejvíce přizpůsobit charakteru původní zástavby a krajině, proto je požádováno zpracování urbanistických studií pro rozsáhlé celky nové zástavby ve vazbě na sídlo a krajinu.

C6-OCHRANA OBYVATELSTVA •

Územním plánem nejsou vyvržena žádná nová opatření pro ochranu obyvatelstva

C7-OBRANA STÁTU •

V řešeném území se nacházejí pozemky výcvikových ploch AČR a objekty významné pro obranu státu, tyto plochy jsou v územním plánu respektovány, v grafické části územního plánu jsou takto vyznačeny. Hranice zájmových území AČR TisaPodzemni_ZU a TisaNadzemni_ZU jsou vyznačeny . Návrhem nejsou dotčeny pozemky a objekty ve vlastnictví MO ČR. V souladu se ZÚR ÚK jsou respektována zájmová území a limity Armády ČR – území k.ú. Tisá je zájmovým územím AČR, část území je zájmovým územím objektu Nakléřov a na část území zasahuje koridor mikrovlných spojů AČR (viz. koordinační výkres).

D) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Územní plán přispívá svým komplexním řešením ke zlepšení a rozvoji sociálních, hospodářských a environmentálních pilířů udržitelného rozvoje území. V oblasti soudržnosti společenství obyvatel území jde zvláště o rozvoj obytné funkce sídla při zachování vysoké úrovně přírodních, krajinných, obytných a rekreačních hodnot území. Územní plán umožňuje v rámci vymezení ploch s rozdílným využitím s příslušnými regulativy umísťování staveb, zařízení a provozování činností bydlení, občanské vybavenosti, nerušící i smíšené výroby. Prioritou je další rozvoj a doplnění občanské vybavenosti související s předpokládaným růstem počtu trvale bydlících obyvatel i s rozvojem rekreace a cestovního ruchu. Výjimečným prostorem je centrum obce Tisá, které je vymezeno jako specifická plocha smíšená centra s příslušnými regulativy.

37

V oblasti hospodářského rozvoje územní plán umožňuje výstavbu a provozování ekonomických aktivit prakticky v celém zastavěném a zastavitelném území ať už se jedná o výrobu, rekreační služby, občanskou vybavenost. Prioritou je využití stávajících průmyslových areálů a další rozvoj služeb a vybavenosti spojených s rekreací a cestovním ruchem. V oblasti příznivého životního prostředí jsou v územním plánu respektovány veškeré požadavky orgánů ochrany přírody a krajiny. Jednotlivé navržené lokality jsou prověřeny a odsouhlaseny odborníky a příslušnými dotčenými orgány státní správy: CHKO Labské pískovce, KÚ ÚK. Prioritou celého řešeného území je právě ochrana unikátního přírodního a krajinného rázu a jeho zachování i při značném rozvoji obytné funkce. Důležité je i řešení likvidace odpadních vod a řešení dopravy včetně parkování.

E) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Viz. tabulka na následující nečíslované straně.

F) POČET LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČET VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÝCH Odůvodnění územního plánu Tisá obsahuje: Textovou část – počet stránek: 43 stran (38 stran textu + 5 stran tabulek „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond“) A4 Grafickou část - výkresy v měřítku 1 : 5000 4 – Koordinační výkres – A0 5 – Vyhodnocení předpokládaných záborů půdního fondu – A0 6 – Výkres širších vztahů (1 : 50 000) – A2

38

OBSAH ODŮVONĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část: A) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem str.1 B)

Údaje o splnění zadání

str.6

C)

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území str.8

C1-Urbanistická koncepce

str.8

C2-koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Dopravní infrastruktura Energetika Vodní hospodářství Hospodaření s odpady

str.16 str.19 str.25 str.29

C3-Přírodní a krajinné prostředí

str.29

C4-Limity využití území

str.34

C5-Hodnoty území

str.36

C6-Ochrana obyvatelstva

str.37

C7-Obrana státu

str.37

D)

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

str.37

E)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond Tabulky Počet listů územního plánu a počet výkresů k němu připojených

str.37

F)

str.38

Grafická část : 4 – Koordinační výkres – 1 : 5000 5 – Výkres širších vztahů – 1 : 50 000 6 –Vyhodnocení předpokládaného záboru ZPF – 1 : 5000

39

Ing.arch. Pavel Ponča urbanisticko - architektonická projekční kancelář

ÚZEMNÍ PLÁN TISÁ ODŮVODNĚNÍ

Pořizovatel: Obecní úřad Tisá Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Ing. arch. Zdeňka Táborská

Zpracovatel: Ing. arch. Pavel Ponča

leden 2012

40

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TISÁ

Recommend Documents