Gymnázium Jana Nerudy

Gymnázium Jana Nerudy

Závěrečná práce studentského projektu Spavá nemoc

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Jan Soukup Barbora Pavlíková Violetta Bushuyeva Barbora Kocábková Kateřina Humhalová

2014 1

Anotace Naše práce pojednává a informuje o spavé nemoci z několika různých hledisek. V oddělených kapitolách vysvětluje průběh nemoci, jak je spavá nemoc přenáší a co ji způsobuje, moţnost léčení a samotnou diagnózu. Dále se v naší práci zmiňujeme o historii výše zmíněného onemocnění, jeho výskytu a vypuknutých epidemiích. Také představujeme organizaci WHO a společnost Lékaři bez hranic a seznamujeme čtenáře práce s jejich činností. V poslední části se zabýváme otázkou „Jaké povědomí o spavé nemoci mají lidé v našem okolí“. Celý text doplňují tematické obrázky a grafy.

2

Poděkování Chtěli bychom poděkovat Mgr. Blance Machové a Mgr. Jaroslavu Tomešovi za jejich odborné připomínky a čas, který nám věnovali při konzultacích. Zároveň také všem, kteří s námi měli trpělivost, stáli nám oporou a dávali nám cenné rady. A děkujeme kaţdému, koho jsme se ptali a on nám poskytl do našeho dotazníku svou odpověď.

3

Obsah 1.

Úvod

5

2.

Trypanozoma spavičná 2.1. Trypanosoma brucei gambiense 2.2. Trypanosoma brucei rhodesiense 2.3. Trypanosoma crusi

6 6 6 6

3.

Nákaza a průběh nemoci 3.1. Moucha tse-tse 3.2. Příznaky

7 7 8

4. Organizace WHO

8 8 9

4.1. WHO a spavá nemoc 4.2. Statistika WHO ke spavé nemoci

5. Lékaři bez hranic

10 10

5.1. Financování Lékařů bez hranic

6. Léčba 6.1. Diagnóza 6.2. Léky a jejich historie 6.3. Problémy s léčbou spavé nemoci 7. Prevence 7.1. Hrozba pro Evropany

11 11 12 13 14 14

8. Výskyt

14

9. Epidemie

15

10. Historie nemoci

15

11. Vlastní výzkum – Statistické šetření o povědomí veřejnosti ohledně spavé nemoci 11.1. 11.2.

16 Dotazník k projektu OPPA – povědomí veřejnosti o spavé nemoci s vyhodnocením 16 Shrnutí výsledků průzkumu 21

12. Závěr

22

13. Zdroje

23

4

1. Úvod Spavá nemoc (téţ africká trypanozomiáza) je endemické onemocnění rovníkové Afriky, projevující se vysokými horečkami a celkovou tělesnou únavou. Je způsobena prvokem trypanozoma spavičná, který je přenášen z nakaţeného na zdravého člověka mouchou tse-tse. Toto onemocnění je označováno jako „endemické“, jelikoţ se jeho nákaza omezuje na oblasti s výskytem těchto much. Se spavou nemocí se můţeme setkat ve 36 státech Afriky směrem k jihu od Sahary, kde se moucha tse-tse vyskytuje. Záhadou však zůstávají regiony, kde se vyskytuje moucha tse-tse, avšak spavá nemoc ne. Tato nemoc existuje ve dvou formách: západní nebo také gambijská (Trypanosoma brucei gambiense) a východní, téţ rhodeská (Trypanosoma brucei rhodesiense). První forma má pomalejší průběh, v pozdějších fázích se u nakaţených projevuje pověstná letargie, která dala tomuto onemocnění její jméno. Druhá forma má naopak velmi rychlý průběh a je velice agresivní. ¨

5

2. Trypanozoma spavičná Trypanozoma spavičná, latinským názvem Trypanosoma brucei gambiense, je endoparazitický prvok způsobující spavou nemoc. Patří do kmene bičíkovců, jejími příbuznými jsou např. Trypanozoma dobytčí, Trypanozoma americká. V těle hostitele ţije v krvi, lymfě a v mozkomíšním moku. Hostitelem bývá nejčastěji člověk, ale není vyloučeno, ţe se přes kousnutí mouchy tse-tse přenese i na jiná domácí zvířata. Tito prvoci se mnoţí pouze v těle mouchy tse-tse, odkud se dostanou do těla hostitele. Tam se dovyvinou a jako rozmnoţování schopní jedinci se uchytí na červené krvinky. Zpět do těla mouchy tse-tse se pak dostanou kousnutím a jejich ţivotní cyklus se opakuje.

Obrázek č. 0 trypanozoma spavičná mezi červenými krvinkami

2.1. Trypanosoma brucei gambiense S Trypanozomou brucei gambiense se můţeme setkat ve 24 zemích západní a střední Afriky. Touto formou trpí 98 % registrovaných případů nakaţených spavou nemocí.

2.2. Trypanosoma brucei rhodesiense S touto formou se můţeme setkat ve 13 zemích východní a jiţní Afriky. Dnes se této formě připisují 2 % registrovaných případů nemocných a způsobuje velmi agresivní infekci s rychlým průběhem.

2.3. Trypanosoma crusi Další forma trypanozomiázy se vyskytuje hlavně v Latinské Americe. Tento prvok patří do jiného druhu neţ tripanozoma spavičná. Je známý jako Trypanosoma crusi (někdy trypanozoma americká nebo trypanozoma Chagasova). Je příčinou Chagasovy choroby a napadá široké spektrum divokých i domácích zvířat. Tato zde však byla zmíněna jen pro zajímavost a dále se jiţ o ní nebudeme zmiňovat.

Obrázek č.1 životní cyklus trypanozomy spavičné

6

3. Nákaza a průběh nemoci 3.1. Moucha tse-tse Moucha tse-tse, téţ Bodalka, latinským názvem Glossina, je zhruba 7-13 mm velký okřídlený hmyz, který přenáší spavou nemoc. Je velká zhruba jako moucha domácí, avšak od té mouchu tse-tse rozeznáme docela snadno dle křídel, kdyţ sedí, má křídla přeloţená přes sebe rovnoběţně s tělem (viz obrázky níţe). Rod Glossina obsahuje přes 20 druhů ţijících aţ na jednu výjimku pouze v tropické Africe.

Obrázek č. 2 moucha tse-tse

Obrázek č. 3 moucha domácí

Ţivotní cyklus mouchy tse-tse je podobný ostatním z čeledi bodalkovitých. Po oplodnění zůstává vajíčko v těle samičky, kde se vyvíjí aţ do třetího stádia, larvy. Samice snese zhruba kaţdých 14 dní jednu vyspělou larvu. Po nakladení se tyto larvy rychle zahrabou do půdy a tam se dovyvinou do dospělosti. Pro vývoj larev je důleţité vlhké prostředí. Zdrţují se proto hlavně u vodních zdrojů na březích řek a jezer, nebo v jejich okolí. Jak samičky, tak samci sají krev nejen velkých kopytníků ale i dalších savců. Trypanozoma se do těla mouchy dostane krví nakaţeného zvířete nebo člověka. Zhruba po měsíci je moucha schopna přenášet spavou nemoc. Kousnutím této mouchy se z jejích slin dostane do krevního oběhu budoucího hostitele a nakaţeného trypanozoma spavičná.

Obrázek č.6 Šíření spavé nemoci

7

3.2. Příznaky U obou forem se po kousnutí mouchou tse-tse v místě vpichu objeví bolestivý otok. U západní, pomalejší formy (brucei gambiense), se během první fáze, kdy trypanozoma napadá tělo skrz krevní a lymfatický oběh, dostaví nepravidelné záchvaty horeček, bolesti hlavy a kloubů, lymfatické uzliny se několikanásobně zvětší a člověk se cítí velmi zesláblý. Právě ono zduření lymfatických uzlin je povaţováno za neklamný příznak této tropické nemoci. První fáze se odehrává během prvních šesti měsíců po nakaţení. V druhé fázi prvok jiţ napadá přes mozek nervový systém, kam se dostane z krevního oběhu a u nakaţeného se objevuje zmatenost a záchvaty únavy. Úplně přestává fungovat řízení spánkového reţimu. Nemocný upadá do velmi hlubokého spánku, který ale trvá pouze několik minut, po kterých následuje dlouhé období nespavosti. Člověk se stává zcela apatickým, má pokleslá oční víčka a prázdný výraz v obličeji. Jeho organismus je naprosto vyčerpaný. Bez účinné léčby pak nastává kvůli vyčerpání kóma a následuje smrt. U agresivní východní formy je průběh mnohem rychlejší. Uţ během několika týdnů se dostaví velmi vysoké horečky. Tato forma způsobuje mj. i zánět srdce (pankarditida) a nakaţený umírá na selhání srdce dřív, neţ by se trypanozoma spavičná dostala do nervového systému a způsobila stejné problémy jako její západní příbuzná.

4. Organizace WHO World Health Organization (WHO) neboli Světová zdravotnická organizace byla zaloţena jako jedna z agentur OSN 7. dubna 1948 v Ţenevě. Tento den se dnes přípomíná jako Světový den zdraví. WHO převzala většinu úkolu po svém předchůdci Zdravotní organizaci (Health Organisation - HO), která byla agenturou organizace Společnost národů (Liga Národů). A taky úkoly a povinnosti od Mezinárodního úřadu veřejného zdravotnictví (OIHP) se sídlem v Paříţi tak, jak byly stanoveny v mezinárodní úmluvě podepsané v Římě 9. prosince 1907. WHO má 98 členských států. Je koordinační autoritou v mezinárodním veřejném zdraví. Současnou generální ředitelkou je Dr. Margaret Chan. Hlavním úkolem WHO je „dosaţení nejvyšší moţné úrovně zdraví všech lidí“. Jejím hlavním cílem je likvidace nemocí, především klíšťových infekčních nemocí. WHO v rámci monitorování průběhu a šíření infekčních nemocí jako SARS, malárie a AIDS realizuje programy na likvidaci těchto nemocí, a to předeším vývojem a distribucí vakcín. WHO pořádá celosvětové kampaně na omezení kouření nebo na podporu konzumace zeleniny. Podporuje také výzkum vlivu moderních technologií na zdraví.

4.1. WHO a spavá nemoc WHO poskytuje podporu a technickou pomoc národním programům na tlumení nemoci. Také poskytuje bezplatné dodávky léčiv v zemích, kde se vyskytuje spavá nemoc, prostřednictvím soukromého sektoru ze Sanofi a Bayer AG.

V roce 2009 WHO zaloţila banku vzorků dostupných pro výzkumníky, která má podporovat rozvoj nových a cenově dostupných diagnostických metod. Banka udrţuje vzorky krve, séra, mozkomíšního moku, slin a moči od pacientů infikovaných s oběma formami onemocnění, stejně jako vzorky z neinfikovaných osob z endemických oblastí.

8

Program WHO má následující cíle: posílení a koordinace kontrolních opatření a zajištění trvání terénních čiností; posílení kontrolních systémů; zajistit přístup k diagnostice a léčbě; podporovat sledování léčby a lékovou rezistenci; rozšířit informační databázi dat a epidemickou analýzu dat, včetně atlasu africké tripanosomiázy, dokončený ve spolupráci s Organizací pro výţivu a zemědělství (FAO); zajistit vzdělávací akce; podporovat operační výzkum ke zlepšení diagnostických a léčebných nástrojů; podporovat spolupráci s FAO, která se zabývá otázkou zvířecí tripanosomiázy, a s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), která se zabývá otázkou boje proti přenašečům nemocí, v osnově které je sterilizace samečků much skrz ozáření. Tyto tři organizace OSN spolu s Africkou unií propagovali Programme Against African Trypanosomiasis (z ang. program proti africké tripanosomiáze; PAAT); koordinace akcí pro boj proti přenašečům nemocí, které jsou prováděny Africkou unií: Pan African Tsetse a Trypanosomosis Eradication Campaign (PATTEC) a zajištění jejich synergie.

4.2.

Statistika WHO ke spavé nemoci

Sníţení počtu nakaţených spavou nemocí v důsledku práce humanitárních organizací: V roce 1995, odborníci WHO odhadovali, ţe 60 miliónů lidí bylo v ohroţení. Ročně se odhadovalo 300 000 nových případů a méně neţ 30 000 případů bylo diagnostikovaných a léčených. 2004 počet nových oznámených případů klesl na 17 616 a v důsledku zvýšené kontroly, se odhadovala kumulativní míra mezi 50 000 a 70 000 případů. 2009 počet nových hlášených případů klesl pod 10 000 (9 878) poprvé za posledních 50 let a odhadovaný počet skutečných případů byl odhadovaný na 30 000. 2010 počet nových hlášených případů činil 7 139. 2012 počet nových hlášených případů zůstával na zhruba stejné příčce, čili 7 216 hlášených případů.

9

Obrázek č.4 graf na kterém je ukázán pokles hlášených případů za rok

5. Lékaři bez hranic Lékaři bez hranic je mezinárodní humanitární organizace, která poskytuje odbornou zdravotnickou pomoc lidem v ohroţení. Byla zaloţena v r. 1971 skupinou francouzských lékařů a novinářů, kteří měli přímou zkušenost s hladomorem v Africe. V součastnosti poskytuje zdravotnickou pomoc ve více neţ 70 zemích světa s více neţ 2 500 mezinárodních a 23 000 místních spolupracovníků. V zemích, ve kterých nefungují či zcela chybějí zdravotnické struktury, poskytují Lékaři bez hranic zdravotnickou péči, provozují kliniky, vykonávají chirurgické operace, bojují s epidemiemi, provádějí očkovací kampaně a také školí místní zdravotnický personál. Mimo to také informují o porušování základních lidských práv a o zločinech páchaných na obyvatelstvu.

5.1. Financování Lékařů bez hranic Nejdůleţitějším zdrojem příjmů organizace Lékaři bez hranic (franc. Médecins Sans Frontières – MSF) jsou příspěvky od soukromých dárců, které umoţňují poskytovat pomoc rychle a nezávisle na vládách příslušných států. Organizace Lékaři bez hranic se zavázala, ţe minimálně 80% všech svých výdajů půjde na projekty v jednotlivých zemích působení. Zbylých 20% je pouţito na péči o dárce a na správu organizace. V roce 2009 představovaly celosvětové příjmy 665,4 milionů Euro a výdaje 616,8 milionů Euro. Z toho bylo 490,5 milionů Euro pouţito na přípravu a realizaci projektů, misí, a také na podávání svědectví, coţ představovalo 80% všech výdajů.

10

Obrázek č.5 státy,na kterých pracují Lékaři bez hranic zdroj: http://www.gop.pilsedu.cz/vt/vt27/Jachimova/dobrovolnici.html

6. Léčba Přestoţe v dnešní době jsou jiţ vyvinuty léky na spavou nemoc i prostředky k jejímu odhalení, zůstává v boji s touto chorobou nemálo problémů. Jedním z nich je fakt, ţe je spavá nemoc rozšířená hlavně v odlehlých oblastech Afriky, které jsou pro lékaře jen těţko přístupné. Navíc stále neexistuje očkování ani jiná chemická prevence. „Odhalením a léčbou pacientů na velkém území především zachraňujeme lidské životy, ale také snižujeme potenciální výskyt nemoci,“ říká Will Turner, koordinátor mobilního týmu Lékařů bez hranic.

6.1. Diagnóza Spavá nemoc je ze začátku téměř bezpříznaková. Aby se zabránilo jejímu šíření a aby mohli být nakaţení lidé léčeni, provádí se testy. Právě pro toto testování jsou nejvíce potřeba finanční prostředky. Nemoc se však nejčastěji vyskytuje ve více odlehlých částech Afriky, kde není tak velká moţnost lékařského vyšetření, a proto mnoho pacientů zemře na spavou nemoc ještě předtím, neţ je u nich vůbec diagnostikována. Diagnóza spavé nemoci se provádí ve třech krocích: Zaprvé se zjišťuje, zda je potenciálně moţné, aby se u testovaného člověka spavá nemoc objevila – dělají se testy a pozorují se případné klinické příznaky (například oteklé lymfatické uzliny na krku). Ve druhé fázi probíhají testy na přítomnost parazita v těle. Nakonec se testuje mozkomíšní mok, odebraný z vpichu v oblasti bederní páteře, k určení fáze onemocnění. Diagnóza se musí provést co nejdříve, aby se nemoc začala léčit ještě před postupem na neurologickou fázi, kdy je léčba sloţitější a riskantnější a riziko smrti větší. Čím dříve je léčba zahájena, tím je naděje na uzdravení pacienta větší.

11

Obrázek č.7 odběr mozkomíšního moku (lumbální punkce)

Obrázek č.8 určovánní diagnózy

6.2. Léky a jejich historie Léčení spavé nemoci závisí na jejím stadiu. V první fázi je léčba účinnější a naděje na vyléčení větší, pouţívají se méně toxické léky, a sice Pentamidin a Suramin. Ve druhém stadiu nemoci, takzvané neurologické fázi, kdy prvok napadá centrální nervovou soustavu, to je obtíţnější. Léky Melarsoprol a Eflornithin, podávané v této fázi, jsou toxické a aby zasáhly parazita, pronikají skrz krevní mozkovou bariéru. Způsob jejich podávání je komplikovanější neţ u léků pouţívaných v prvním stadiu spavé nemoci. K léčbě spavé nemoci se tedy pouţívají léky Pentamidin, Suramin, Melarsoprol a Eflornithin. Výrobci darují tyto léky WHO a organizací jsou zdarma poskytovány obyvatelům oblastí postiţených nemocí. Pentamidin byl objeven v roce 1941. Přes neţádoucí účinky je pacienty velmi dobře snášen. Účinkuje v první fázi gambijské formy nemoci. Suramin se pouţívá v první fázi rhodéské formy. Často však vyvolává alergické reakce a má špatný vliv na močové cesty. Byl vynalezen roku 1921. Melarsoprol byl objeven roku 1994. Pouţívá se v neurologických fázích u obou forem infekce. Vyrábí se z arsenu a má proto bohuţel mnoho neţádoucích účinků. Nejhorším vedlejším účinkem můţe být encefalopatie, postiţení mozku, které je ve třech aţ deseti procentech případů smrtelné. V několika oblastech střední Afriky byla pozorována zvýšená odolnost parazitů vůči tomuto léku. Eflornithin je pouţíván od roku 1990 a je o něco méně toxický neţ Melarsoprol, ale účinkuje jen u gambijské formy spavé nemoci a způsob jeho podání je komplikovaný. Od roku 2009 je nově pouţívána kombinace Eflornithinu a Nifurtimoxu. Způsob podání léku v této kombinaci je jednodušší, avšak stále neúčinkuje u obou forem spavé nemoci.

12

Obrázek č.9 Pentamidin

Obrázek č. 10 Suramin

Obrázek č. 11 Melarsoprol

6.3.Problémy s léčbou spavé nemoci Hlavním problémem je fakt, ţe většina lidí, postiţených spavou nemocí ţije v odlehlých částech Afriky. Lékaři proto musí jezdit po jednotlivých vesnicích a obyvatele testovat v mobilních laboratořích. K vyšetření je potřeba citlivé laboratorní zařízení, dopravovat ho do těţko přístupných oblastí, mnohdy zasaţených konflikty, je velice komplikované. Některé komponenty potřebné k provedení testů se musí uchovávat v chladu, coţ je samozřejmě také problémem. V případě odhalení nemoci je pak nutné převést postiţené do nejbliţší nemocnice, nebo postavit přímo na místě cosi jako improvizovanou terénní nemocnici, dovézt do ní zdravotníky a medikamenty. Pacientům se poté podávají injekce po dobu deseti dnů. V mnohých případech si nakaţení lidé dokonce uvědomují, ţe potřebují léčbu, cesta k lékaři je pro ně však příliš riskantní (kvůli politické situaci - například ve Středoafrické republice se pohybují ozbrojené skupiny), a proto ji oddalují. Léčba má naději v podobě nově objevených, orálně podávaných léků, které jsou momentálně ve fázi testování. Problém výzkumu léčiv proti spavé nemoci je ale v nedostatku financí. K vymýcení spavé nemoci budou jistě potřeba účinnější léky a lepší diagnostické nástroje.

Obrázek č. 12 práce Lékařů bez hranic v DR Kongo

13

Obrázek č. 13 a 14 Práce Lékařů bez hranic ve Středoafrické republice

Obrázek č. 16 Nemocný domorodec

7. Prevence Očkování proti spavé nemoci neexistuje. Jedinou prevencí tedy zůstává vyvarovat se poštípání mouchami tse-tse. Repelenty jsou proti tomuto hmyzu neúčinné, doporučuje se nošení oděvu s dlouhými rukávy a nohavicemi ze silnějšího materiálu, který mouchy neprobodnou, nejlépe v přírodních zelenohnědých barvách (výrazné barvy mouchy přitahují, stejně tak vůně), popřípadě moskytiéry. Při pohybu v terénu by se cestovatelé měli vyhýbat keřům a hustým porostům, tam se mouchy tse-tse nejčastěji zdrţují a při vyrušení zaútočí. Před nastoupením do auta a příchodu do místnosti je dobré prohlédnout prostor a zbavit jej případného hmyzu.

7.1. Hrozba pro Evropany Pro Evropany představuje spavá nemoc jen velmi malé riziko, od roku 2000 bylo hlášeno jen několik desítek případů nakaţení evropských turistů. Pokud však cestovatel plánuje pobyt v okolí savany nebo lesa ve střední či východní Africe, měl by se spavou nemocí počítat a dávat pozor na přenašeče – mouchy tse-tse.

8. Výskyt Spavá nemoc se vyskytuje v 36 afrických státech v subsaharské oblasti (mezi 15 ° severní šířky a 20 ° jiţní šířky). Mnoho nakaţených ţije ve špatně přístupném prostředí, coţ komplikuje včasnou lékařskou pomoc. Klima, ve kterém se moucha tse-tse nachází, je vlhko, stín a teploty mezi 20 °C a 30 °C. V roce 1998 bylo známo 40 000 případů, ale přes 300 000 případů nebylo diagnostikováno ani léčeno. V roce 2009, se počet případů sníţil pod 10 000 a úbytek případů stále pokračuje. V roce 2012 jich bylo uţ pouze 7 216. Nicméně toto jsou pouze známé případy, skutečný počet se odhaduje na 20 000.

14

9. Epidemie Epidemie je větší nahromadění výskytů onemocnění v časových a místních souvislostech. V ČR se za epidemii povaţuje 2 000 nakaţených na 100 000 obyvatel. Za poslední století bylo v Africe několik epidemií: 1896-1906 1920 1970-1990 Všechny epidemie probíhaly hlavně v Ugandě a Kongu. Od poslední epidemie se sníţil počet případů o 73 %, WHO přepokládá vymýcení nemoci na rok 2020.

Obrázek č.8 stupně nakaženosti v různých částech afriky

10. Historie nemoci U původního obyvatelstva Afriky byla velmi malá moţnost onemocnět spavou nemocí a přenášet ji dál, z těchto důvodů: Afrika byla velmi málo obydlena a okolo svých vesnic měli obyvatelé velká udrţovaná pole, která je chránila před predátory, nepřátelskými kmeny a také mouchou tse-tse, kmeny byly od sebe navzájem izolovány hustě porostlými oblastmi. Lidé v oblastech výskytu Spavé nemoci věděli co to je, znali i příznaky pozdní fáze. Místní léčitelé vyřezávali zduřelé zadní krční ţlázy pacientům, ale preventivně i ostatním. Některé postiţené státy byly úzce spjaty s arabským světem a procházela tudy řada transsaharských obchodních cest. A taky proto je první písemná zmínka o nemoci z roku 1373, historik Ibn Khaldun ohlásil smrt sultána z Mali. První zmínka v lékařské literatuře je z roku 1734. Obchodem s otroky mezi 15. a 19. stoletím se vyvezly z Afriky miliony lidí a tak se prostřednictvím nakaţených obyvatel Afriky spavá nemoc a povědomí o ní dostalo do světa.

15

11. Statistické šetření o povědomí veřejnosti ohledně spavé nemoci Dále naši práci propojíme s předměty sociologií a statistikou. Budeme totiţ zkoumat, jak velké povědomí o spavé nemoci mají lidé v našem okolí. Šetření probíhalo na základě níţe uvedeného dotazníku. Respondenti byli dotazováni ústně a odpovídali pod zárukou anonymity, proto neuvádíme jména. Záměrně jsme se zeptali deseti lidí z kaţdé kategorie, v rovnoměrném zastoupení muţů i ţen.

11.1. Dotazník k projektu OPPA – povědomí veřejnosti o spavé nemoci s vyhodnocením 1. Co způsobuje spavou nemoc?  Trypanozoma spavičná / kousnutí nakaţené mouchy tse tse 2. Na kterém kontinentu je spavá nemoc nejrozšířenější?  Afrika 3. Můžeme spavou nemocí onemocnět i v ČR?  Ne 4. Je spavá nemoc smrtelná?  Ano Uveďte: 1. Váš věk: 6 – 14 let 15 – 19 let 20 – 29 let 30 – 59 let 60 a více let 2. Pohlaví: 1. Muţ 2. Ţena Dotazované jsme si rozdělili do pěti věkových kategorií:  A (6 – 14 let)  B (15 – 19 let)  C (20 – 29 let)  D (30 – 59 let)  E (60 a více let) Byli to naši spoluţáci, naše rodiny, známí, ale i náhodní chodci z ulice. Vybíráni byli tak, abychom v závěru měli odpovědi od pěti ţen a pěti muţů z kaţdé věkové kategorie, tzn. celkem deseti dotazovaných z kaţdé skupiny (v závěru tedy máme 50 respondentů, z toho 25 ţen a 25 muţů). Nyní začneme kaţdou otázku rozebírat podrobně.

16

Otázka číslo 1 – Co způsobuje spavou nemoc? Na tuto otázku odpověděli správně 3 lidé ze skupiny A, 5 lidí z kategorie B, 6 lidí ze skupiny C, z kategorie D správnou odpověď uvedlo rovněţ 6 dotázaných a 5 správných odpovědí jsme slyšeli od respondentů z kategorie E. Celkem tedy 25 správných odpovědí. Kdyţ si počty správných odpovědí v poměru s kategoriemi zaneseme do grafu, názorně uvidíme, v které skupině byli lidé se svými odpověďmi nejlepší.

Graf číslo 1 – Počet správných odpovědí v první otázce

Zde je vidět, ţe nejvíce správných odpovědí uvedly věkové kategorie C a D. Teď bychom si mohli poloţit otázku „Jaké je porovnání správných a špatných odpovědí z hlediska muţů a ţen?“. Odpoví nám následující graf.

Graf číslo 2 – Počet správných odpovědí v první otázce – muži a ženy

17

Otázka číslo 2 - Na kterém kontinentu je spavá nemoc nejrozšířenější? Z kategorie A tuto otázku správně odpovědělo 9 lidí. V kategorii B správnou odpověď vědělo 7 respondentů. Ve skupině C se správná odpověď objevila celkem desetkrát, v kategorii D sedmkrát a ve skupině E devětkrát. Celkově zaznělo 42 správných odpovědí. Jak je vidět v níţe uvedeném grafu, nejvíce správných odpovědí se objevilo ve skupině C.

Graf číslo 3 – Počet správných odpovědí ve druhé otázce

A takto vypadá graf porovnání správných odpovědí mezi muţi a ţenami:4

Graf číslo 4 – Počet správných odpovědí ve druhé otázce – muži a ženy

18

Otázka číslo 3 - Můžeme spavou nemocí onemocnět i v ČR? Ve skupině A se objevily 2 pravdivé odpovědi, v kategorii B jich bylo o dvě více (tzn. 4) a ve skupině C také 4. V kategorii D správná odpověď zazněla celkem třikrát a v kategorii s písmenem E pětkrát. Celkem 18 správných odpovědí. Jak uţ vyplývá z grafu, nejlépe odpovídali lidé ze skupiny E.

Graf číslo 5 – Počet správných odpovědí ve třetí otázce

Jestliţe bychom zanesli porovnání správných odpovědí mezi ţenami a muţi do grafu, vypadal by takto:

Graf číslo 6 – Počet správných odpovědí ve třetí otázce – muži a ženy

19

Otázka číslo 4 - Je spavá nemoc smrtelná? Na tuto otázku zazněla z kategorie A trojice správných odpovědí. Dobře také odpovědělo 5 lidí ze skupiny B a 8 ze skupiny C. Od skupiny D jsme slyšeli rovněţ 8 správných odpovědí a od kategorie E jich bylo 7. Po sečtení víme, ţe máme 31 správných odpovědí.

Graf číslo 7 – Počet správných odpovědí ve čtvrté otázce

Jak vidno, nejlépe odpovídali lidé ze skupin C a D. V dalším grafu se dozvíme, jak jsou na tom v porovnání správných odpovědí muţi a ţeny.

Graf číslo 8 – Počet správných odpovědí ve čtvrté otázce – muži a ženy

20

11.2. Shrnutí výsledků průzkumu Po analýze dat usuzujeme, ţe jakési povědomí o spavé nemoci existuje. Není však úplně stoprocentní. Nejvíce správných odpovědí se objevilo ve věkové kategorii C (20 – 29 let). To znamená, ţe nejvíce vědomostí o tomto tématu mají lidé, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání, a buď studují na vysoké škole, nebo mají velký všeobecný rozhled z internetu, televize, nebo časopisů. Naopak nejmenší počet správných odpovědí se vyskytl u věkové kategorie A (6 – 14 let), jelikoţ tato skupina zahrnuje děti, které chodí do základní školy a ještě se o spavé nemoci neučily. Kdyţ porovnáme to, jakým způsobem odpovídali muţi a ţeny, zjistíme, ţe v počtu správných odpovědí vedou spíše ţeny.

21

12. Závěr Cílem naší práce bylo zjistit a sjednotit co nejvíce informací o spavé nemoci. Na předchozích stránkách se můţeme dočíst o trypanozomě spavičné, mouše tse tse, lécích a o mnohých dalších neméně důleţitých bodech týkajících se tématu spavá nemoc. Kdyţ jsme si téma práce vybírali, věděli jsme, ţe se jedná o onemocnění, které postihuje lidi ţijící v Africe. Ţe nemoc začíná kousnutím mouchy tse tse a vtipkovali jsme o tom, ţe spavou nemocí trpíme kaţdé ráno, kdyţ se nám nechce vstávat. Teď jsou naše znalosti o tomto tématu značně širší a doufáme, ţe tato práce bude k uţitku všem, kteří se budou chtít o spavé nemoci dozvědět něco bliţšího.

22

13. Zdroje Dnešní svět, TERRA-KLUB o.p.s., Ottava : Ottava tiskárna s.r.o., ISSN 1801-4119 LÉKAŘI BEZ HRANIC, Aktuality, Spavá nemoc[online]. [cit. 2014-04-7]. Dostupné z: http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/aktuality/index.php?type=152&country=152&topic=152 JASS, O funkční analýzu proteinů jedinečných pro parazita Trypanosoma brucei se snaží vědci z Parazitologického ústavu AV ČR.[online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/hledani-leku-naspavou-nemoc-452253 JAN, Čeští vědci s pomocí myší nalezli odolný gen proti spavé nemoci [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/169584-cesti-vedci-s-pomoci-mysi-nalezliodolny-gen-proti-spave-nemoci/ WHO Media center, Trypanosomiasis [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs259/en/ SLEZÁK, P, MUDr. Spavá nemoc [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.domuvezdravi.cz/content/spava-nemoc PETRÁŠ, M., Spavá nemoc (Trypanosomiáza) [online]. [cit.2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vakciny.net/CIZINA/CLANKY_CM/akt_2013_01.htm SKOLA LAMAC, Spavá nemoc-múcha tse-tse [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/skolalamac/prezentcia-bio-vi-3-spav-nemoc-mucha-tsetse JAYNAK, Africká trypanosomiása-spavá nemoc [online], [cit.2014-04-12]. Dostupné z: http://jae-nna.blogspot.cz/2009/05/africka-trypanosomiasa-spava-nemoc.html WIKIPEDIE, Spavá nemoc.[online], poslední akt. 2.5.2014, [cit.2014-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spav%C3%A1_nemoc WIKIPEDIE, Trypanosoma crusi [online], poslední akt. 14.7.2013, [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trypanosoma_cruzi WIKIPEDIE, Moucha tse-tse [online], poslední akt. 4.2.2014, [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Moucha_tse-tse WIKIPEDIE, Světová zdravotnická organizace [online], poslední akt. 26.3.2014, [cit. 2014-0413]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_zdravotnick%C3%A1_organizace TROPICKE-NEMOCI.CZ, Spavá nemoc [online], [cit.2014-04-3]http://www.tropickenemoci.cz/spava-nemoc WHO Media centre, Trypanosomiasis, human African (sleeping sickness) [online], [cit. 201404-15]. Dostupné z: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs259/en GAMEPARK.CZ (-“PIERRETTE”), Spavá choroba (Trypanosomiáza) [online]. [cit. 2014- 02 04] Dostupné z: http://www.gamepark.cz/spava_choroba_trypanosomiaza_629727.htm

23

SKUDCI.COM, Moucha tse-tse [online]. [cit. 2014- 02 -04] Dostupné z: http://www.skudci.com/moucha-tsetse ZÁKLADNÁ ŠKOLA, MALOKARPATSKÉ NÁMESTIE 1, BRATISLAVA, Prezentácia bio – vi – 3 - spavá nemoc – mucha tse-tse [online]. [cit. 2014- 02 -04] Dostupné z: http://www.slideshare.net/skolalamac/prezentcia-bio-vi-3-spav-nemoc-mucha-tsetse TROPY.LF1.CUNI.CZ, Trypanosoma gambiense, Trypanosoma rhodesiense, Trypanosoma cruzi [online]. [cit. 2014- 02 -04] Dostupné z: http://tropy.lf1.cuni.cz/ JASS, Hledání léku na spavou nemoc [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/hledani-leku-na-spavounemoc-452253 WIKIPEDIE, Epidemie [online], poslední akt.1.4.2014. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z. http://cs.wikipedia.org/wiki/Epidemie DE RAADT, PETER, The history of sleeping sickness [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.who.int/trypanosomiasis_african/country/history/en/ Obrázky: http://www.gop.pilsedu.cz/vt/vt27/Jachimova/dobrovolnici.html http://www.oskole.sk/userfiles/image/zaida/biologia/jednobunkovce%20mo_html_6303b3a0.png https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSIHRkaq0NR34v9ZLviU660uTC686Uqhn19-DLaOnmU_hFiACBdQ http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/aktuality/index.php?type=152&country=152&topic=152 https://www.google.cz/webhp?source=search_app&gfe_rd=cr&ei=9oRfU-vkEqHe8gfuxYDYDQ http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2 3/Trypanosoma_sp._PHIL_613_lores.jpg/220pxTrypanosoma_sp._PHIL_613_lores.jpg&imgrefurl=http://pl.wikipedia.org/wiki/%25C5%259Awi drowiec_gambijski&h=124&w=176&tbnid=d90k3_CRon4A7M:&zoom=1&tbnh=106&tbnw=15 1&usg=__5HHPGdzR0HV4Qhq2I6BB0qwKbu8=&docid=BZzd2gvabZ0CM&itg=1&sa=X&ei=kDNuU8qvFaX40gXGkoHQDw&ved=0CKcBEPwdMAo

24