GYMNÁZIUM JANA NERUDY Závěrečná práce studentského projektu Studium dvojvaječných dvojčat
Vongrejová Viola Sochorová Radka
2014
Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti 1
Prohlašuji, ţe jsme práci vypracovaly samostatně, výhradně s pouţitím uvedené literatury a zmíněných zdrojů.
Obsah 1. Vývoj, vývin, definice…………………… strana 4-5 2
2. Těhotenství………………………………. strana 5 3. Komplikace……………………………… strana 6-7 4. Zvláštnosti……………………………….
strana 7
5. Statistiky…………………………………
strana 8
6. Obrázky…………………………………
strana 9-10
7. Zdroje…………………………………...
strana 10
1. VÝVOJ, VÝVIN, DEFINICE 3
1.1 Co je to vícečetné těhotenství? Jedná se o stav, kdy se v děloze současně vyvíjí a posléze i rodí více plodů. Může se jednat o dvojčata (gemini), trojčata (trigemini), atd. Výskyt dvojčat a trojčat je přibližně 1:40, ale počet vícečetných těhotenství v současné době značně stoupá díky metodám umělého oplodnění (ještě před 20 lety to bylo 1:80). Dalšími důvody může být i hormonální léčba, ale také otěhotnění do půl roku po vysazení antikoncepce. Vícečetné těhotenství je vázané geneticky (přenos přes ženskou linii) a rasově podmíněné, tzn. že se dvojčata častěji rodí černochům a naopak nejméně asijským rasám. U ženy, která už porodila dvojčata, je 10x vyšší pravděpodobnost, že opět bude mít vícečetné těhotenství. Dvojčata se mohou lišit tempem vývoje a růstu.
1.2 Jak můţe dojít ke vzniku vícečetného těhotenství? Je to dáno oplodněním jednoho nebo více vajíček jednou nebo více spermiemi. Jednovaječná dvojčata vzniknou oplodněním jednoho vajíčka jednou spermií. Oplozená buňka či embryo se na začátku svého vývoje rozdělí na dvě části, ze kterých se vyvíjejí dva samostatné plody. Tyto dvojčata jsou stejného pohlaví, jsou nápadně podobná a mají i velmi podobné duševní vlastnosti a schopnosti. Dvouvaječná dvojčata vznikají oplodněním dvou vajíček dvěmi odlišnými spermiemi. Mohou, ale nemusí být stejného pohlaví a nejsou tak fyzicky a psychicky nápadně podobná jako jednovaječná dvojčata.
1.3 Jak vznikají dvouvaječná dvojčata? Dvouvaječná dvojčata vznikají, pokud: - v současné době dojde k uvolnění vajíček v kaţdém vaječníku, nebo - v jednom vaječníku dozrávají dvě vajíčka, nebo - v jednom vaječníku dozrálo dvoujaderné vajíčko Dvouvaječná dvojčata nejsou identická, mohou být stejného nebo smíšeného pohlaví. Převyšuje četnost ženského pohlaví, nejméně častá je kombinace chlapec a děvče. Plody vznikají ze samostatných buněk, mají tedy každý svou vlastní placentu i obě plodové blány, a každé si nese svou vlastní odlišnou genetickou výbavu. Nazývají se gemini biamniales
4
bichoriales. Dvojvaječná dvojčata se na ultrazvukovém vyšetření dají rozpoznat už okolo 6. týdne těhotenství, jednovaječná se diagnostikují o něco později.
2. TĚHOTENSTVÍ 2.1 Jak je moţné zjistit, ţe ţena čeká dvojčata? Od 6. týdne těhotenství, tzn. přibližně 25 - 30 dní po oplodnění lze zjistit vícečetné těhotenství ultrazvukem. Odlišení jedno a dvouvaječných dvojčat je nejlépe možné do konce I. trimestru. Vícečetné těhotenství lze ale zjistit i při vyšetření hormonálních hladin, konkrétně těhotenského hormonu hCG, jehož hodnoty jsou násobně větší než u jednočetného těhotenství. Při zevním gynekologickém vyšetření je patrná nadměrná velikost dělohy. Poslechem ozev zaznamenáme v pozdějším stádiu těhotenství dvoje srdeční ozvy.
2.2 Průběh těhotenství Děloha i anatomické poměry u ženy jsou přizpůsobeny pro vývoj jednoho plodu, proto je vícečetné těhotenství spojeno s větší zátěží pro ženu s možnými komplikacemi pro matku i pro plody. Tato těhotenství jsou vedena jako riziková. Častěji dochází k: - nadměrnému těhotenskému zvracení - potratům či předčasným porodům - preeklampsii (těhotenská nemoc spojena s vysokým tlakem, otoky a odpady bílkovin v moči) - nadměrně zvětšená děloha vede k tlaku na bránici a následným zažívacím i dechovým potížím - páteř se zvýšeně prohýbá a je velmi namáhána, což vede k bolestem zad - tlakem velké dělohy na cévy v malé pánvi vznikají ve větší míře otoky dolních končetin, zevního genitálu i malé pánve a křečové žíly.
5
3. KOMPLIKACE 3.1 Syndrom mizejícího dvojčete Je to zánik jednoho dvojčete v prvních 12 týdnech těhotenství. Vzniká nejčastěji špatným uhnízděním jednoho plodu. Dochází tak ke samovolnému potratu, který se projevuje špiněním a bolestmi v podbřišku. Někdy k potratu nedochází, mrtvý plod zůstává v děloze, kde se postupně zmenšuje a stlačuje (mumifikuje). Stávající plod se dále vyvíjí a většinou končí úspěšným porodem.
3.2 Další komplikace dvojčetného těhotenství Závaţnou komplikací u vícečetného těhotenství je asymetrický růst. Dvojčata i za normálních okolností mohou mít různou velikost, ale v určitých případech se tato rozdílnost může velmi prohloubit. Toto postihuje zejména jednovaječná dvojčata, která mají společnou placentu. V placentě mohou vzniknout spojky mezi cévami, které vedou k tomu, že jeden plod si odebírá na úkor toho druhého více krve a živin. Takto jsou potom ohroženy oba plody, protože jeden plod strádá a druhý plod, který dostává více krve, není schopen toto množství zpracovat a vypořádat se s ním. Tomuto stavu říkáme twin-to-twin transfuze. Projevy nejsou do 20. - 30. týdne většinou patrné. - Dvojče-dárce: Později neprospívá, má mnohem menší váhu, než odpovídá pro daný týden těhotenství, má málo plodové vody a jeho celkový stav se zhoršuje. - Dvojče-příjemce: Je větší, má velké množství plodové vody a později se jeho stav také zhoršuje. Menší, více ohrožený plod může odumřít. Abychom zachytili tento stav, jsou potřebné časté ultrazvukové kontroly obou plodů. V případě zjištění twin-to-twin transfuze lze provést laserem vypálení spojek cév v placentě. Částečně uleví i odsátí určitého množství plodové vody u plodu, který jí má mnoho. Při zhoršení stavu plodů je nutno těhotenství ukončit. Nerovnoměrný růst plodů může nastat i u dvouvaječných dvojčat. Nejčastější příčinou je nedostatečná funkce placenty jednoho plodu, která vede k tomu, že tento plod zaostává v růstu. Je potřebné pravidelné sledování funkce placenty ultrazvukem a kardiotokografem (vyšetření srdeční frekvence plodů).
6
3.3 Je moţné rodit přirozeně u vícečetného těhotenství? Plody mohou být v děloze uloženy v různých kombinacích poloh. Rozhodnutí o způsobu vedení porodu závisí na délce těhotenství, uložení plodů i na zkušenosti porodníka. Pokud první plod naléhá na porodní cesty hlavičkou, je obecně možné porod vést přirozeně (vaginálně). Při ostatních variantách naléhání prvního plodu a při troj- a víceplodovém těhotenství je doporučeno ukončit těhotenství císařským řezem. Vzácnou komplikací přirozeného porodu dvojčat je tzv. kolize dvojčat, kdy první dvojče je v poloze podélné koncem pánevním a druhé dvojče v poloze podélné hlavičkou. Při mechanismu porodu může dojít k jejich zaklínění bradičkami. Při této poloze plodů se vždy provádí císařský řez.
3.4 Výhody a komplikace přirozeného porodu dvojčat Oba plody bývají menší než plod u jednočetného těhotenství, takže nepoměr mezi velikostí hlaviček a pánví bývá raritní. Na druhou stranu, v důsledku nadměrného roztažení dělohy může někdy docházet k její oslabené funkci během porodu i po něm. Někdy je proto potřebné stahování dělohy (kontrakce) posílit. Po porodu nedostatečně stažená děloha může vést k většímu poporodnímu krvácení. Během přirozeného porodu je více ohrožený druhý plod. Po porodu prvního plodu se děloha částečně stáhne, to vede ke zhoršení průtoku krve a živin druhému plodu, kterému v tuto chvíli může chybět kyslík. Proto intenzivně sledujeme ještě neporozený plod a aktivně přistupujeme k jeho porodu.
4. ZVLÁŠTNOSTI 4.1 Zvláštnosti u dvouvaječných dvojčat Ne tak častým případem vzniku dvojvaječných dvojčat je tzv. dodatečné oplodnění. Znamená to, že jedno jiţ oplozené vajíčko se začíná uhnizďovat, přitom dojde k další ovulaci, při které může být ještě další zralé vajíčko oplodněno. Nastává početí dvou jedinců v různých fázích menstruačního cyklu nebo dokonce během dvou menstruačních cyklů. Přestože se pak dvojčata narodí v jeden den, je jedno z dvojčat vlastně o několik dní či týdnů starší neţ druhé.
7
5. STATISTIKY 5.1 Kdo má častěji dvojčata? - Matky starší 45 let: Pravděpodobnost početí dvojčat s věkem roste; okolo 5 % matek nad 45 let porodí dvojčata. Je však nutno vzít v úvahu, že se zvyšujícím se věkem se snižují šance na početí. - Ţena po léčbě poruch plodnosti: Existují odhady, že pravděpodobnost dvojčat po léčení poruch plodnosti dosahuje poměru až 1:38. Jiné odhady říkají, že užívání léku Clomid zvyšuje pravděpodobnost početí dvojčat na 1:5. Do této kategorie spadá samozřejmě také oplodnění IVF, kdy se zavádí více než jedno embryo. Některé zdroje uvádějí, že až třetina narozených dvojčat pochází z umělého oplodnění. - Ţena, která to má v genech: Pokud pochází matka, matka její matky nebo babička matky z dvojvaječných dvojčat, mohou být nositelkami genu pro hyperovulaci - to znamená, že během jednoho ovulačního cyklu vylučují více než jedno zralé vajíčko, a tak zvyšují pravděpodobnost počít dvojvaječná dvojčata; pokud je sama matka z dvojvaječných dvojčat, pravděpodobnost, že se jí narodí dvojčata, může činit až 1:17. - Ţeně, které se uţ jedna dvojvaječná dvojčata narodila: Pravděpodobnost, že bude mít další, je až čtyřikrát vyšší než u průměrné ženy, přibližně 1:12. - Nigerijka: Nigérie má nejvyšší poměr dvojčat na světě, odhadem 1:22; některé zdroje to připisují vysoké konzumaci sladkých brambor, které jsou v této zemi častým zdrojem potravy. h- Ţena vysoká nebo s nadváhou: americká studie z roku 2005 zaznamenala výrazný nárůst dvojvaječných dvojčat u matek s BMI 30 a vyšším nebo u těch, které jsou v horním pětadvacátém výškovém percentilu.
5.2 Kdo dvojčata nejspíš mít nebude? - Matka je mladší 25 let: pravděpodobnost, že žena porodí dvojčata před svými pětadvacátými narozeninami, je méně než poloviční v porovnání s touto pravděpodobností u žen po pětatřicítce. - Hispánka nebo Asiatka: americká studie z roku 2001 zjistila u žen hispánského původu podstatně nižší pravděpodobnost, že porodí dvojčata, než u matek bílých nebo černých. Ze všech světových populací mají asijské státy Japonsko a Čína nejnižší porodnost dvojčat na světě. 8
6. OBRÁZKY obr. 6.1 Jednovaječná a dvojvaječná dvojčata
obr. 6.2 Dizygotní dvojčata se spojenými (D) nebo oddělenými (E) placentami
9
obr. 6.3 Vznik dvouvaječných (bizygotních) dvojčat - dvojvaječná dvojčata tedy mají samostatné obaly, amnion, chorion a deciduucapsularis, mluvíme tedy o gemini bichoriati biamniati
Možnosti vzniku: 1. v každém ovariu dozrává jeden oocyt (vajíčko), které jsou oplozeny jinou spermií 2. v jednom ovariu dozrávají dva oocyty 3. v jednom ovariu a v jednom folikulu dozrávají dva oocyty, které jsou oplodněny dvěma spermiemi 4. v jednom ovariu a jednom folikulu dozrálo dvoujaderný oocyt, který je oplodněn 2 spermiemi Teoreticky při superfekundaci jsou oplozeny dva oocyty během jednoho cyklu, při superfetaci během dvou cyklů.
7. ZDROJE http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/vicecetne-tehotenstvi http://www.naseporodnice.cz/dvojcata-vicercata/jednovajecna-a-dvouvajecna-dvojcata.php Rulíková, Klára: Dvojčata Pařízek, Antonín: Kniha o těhotenství a dítěti Cooperová, Carol; Hymasová, Katy: Dvojčata
10