Gymnázium Jana Nerudy
Závěrečná práce studentského projektu Plísně v domácnosti
Vedoucí práce: RNDr. Lenka Simonianová PhDr. Zuzana Wienerová Odborný konzultant: Ing. Dana Savická
Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti
Anna Klimešová Matyáš Kračmar Jana Morávková Michaela Neubergerová
2014
Tu Linh Nguyenová
Čestně prohlašujeme, že jsme práci na téma „Plísně v domácnosti“ vypracovali samostatně a k jejímu zpracování použili pouze uvedenou literaturu a zdroje. Anna Klimešová
…………………………………………………………………………
Matyáš Kračmar
…………………………………………………………………………
Jana Morávková
…………………………………………………………………………
Tu Linh Nguyenová
…………………………………………………………………………
Michaela Neubergerová
…………………………………………………………………………
V Praze 20. 4. 2014 2
Touto cestou bychom rádi poděkovali Ing. Daně Savické, RNDr. Lence Simonianové a PhDr. Zuzaně Wienerové za pomoc při zpracování a psaní naší práce, ochotu, cenné připomínky a rady.
3
1 Souhrn Práce mapuje ve zkratce plísně v domácnosti, zkoumá jejich tvary a prostředí, kde se vyskytují. Utvrzuje předpoklad, že se vyskytují téměř všude, možná i na místech, kde by je většina lidí neočekávala. Práce seznamuje se základními místy, kde se plísně vyskytují a poskytuje o nich informace. Plísně jsou většinou mikroskopické houby, které na naší planetě žijí již miliony let. Nemálo lidí si se slovem plíseň vybaví něco škodlivého. Svou prací prokazujeme a informujeme o tom, že jsou i plísně užitečné, které se v domácnostech vyskytují možná stejně často. V médiích a reklamních kampaních není ale jejich důležitost zdůrazňována, a možná i proto jsou velmi často přehlíženy. Nejsou na první pohled tak viditelné, jako když se nám vytvoří zelený povlak na chlebu, ale přesto tam jsou. V lednici, v poličce s léky apod. V rámci práce prozkoumáváme jednotlivé druhy plísní nalezené v domácnostech na zdech, v koupelnách a ovzduší (například rody Penicillium, Mucor, Acremonium), očkujeme substrát, sledujeme jejich růst a vývoj na živné půdě (agaru). Porovnáváme tvary spor, které jsou pro jednotlivé druhy plísní charakteristické. Právě na základě těchto znaků určujeme, o jaký rod plísně se jedná. Svou prací bychom chtěli vyvrátit některé mýty, které o plísních v populaci panují. V teoretické části seznámit čtenáře s historií, stavbou těla a rozmnožováním, v té praktické pak tyto předpoklady dokázat.
The work charts in short molds in household, examines their shapes and environment. It confirms the assumption, that they are nearly everywhere, maybe also there, where they are by the people not expected. The work apprises about general places of their occurrence and also about them. Molds are usually microscopic funguses that live on our planet already millions´ years. A lot of people think that that word mold is something harmful. With our work we would like to show and inform that exist also molds, which are useful and which occurs in household as often as harmful ones. But in media and advertising campaigns their importance are not emphasized and maybe just because of that they are disregard. At the first sight they are not as visible, as if green coating grows on bread, but nevertheless they are. We have them in fridge, on a shelf with medicaments etc. In the work we examine individual genus of molds found on walls, in bathrooms and air of household (for example genus of Penicillium, Mucor, Acremonium), we vaccinate substrate and we watch their growth and evolution on agar. We compare shapes of their spores, which are characteristic for every genus of mold. Based on these signs we determine, what the genus is. With our work we would like to refute myths about molds, which are in population. In the theoretical part we apprise reader with their history, physique and reproduction and then in the practice part we prove the assumptions.
4
Obsah 1
Souhrn ............................................................................................................................................. 4
2
Úvod ................................................................................................................................................ 6
3
Historie plísní ................................................................................................................................... 6
4
5
6
3.1
Mezopotámie .......................................................................................................................... 6
3.2
Starověk, středověk a novověk .............................................................................................. 6
3.3
Plísně a lidský vývoj ................................................................................................................ 6
3.3.1
Mlékárenský průmysl ...................................................................................................... 7
3.3.2
Penicilín ........................................................................................................................... 7
Plísně ............................................................................................................................................... 7 4.1
Stavba těla ............................................................................................................................... 7
4.2
Rozmnožování ......................................................................................................................... 8
Plísně v domácnosti ........................................................................................................................ 8 5.1
Škodlivé plísně v domácnosti ................................................................................................. 8
5.2
Plísně parazitující na lidském organismu ................................................................................ 9
5.3
Dermatofytózy ......................................................................................................................... 9
5.4
Kandidózy .............................................................................................................................. 10
5.5
Užitečné plísně v domácnosti ............................................................................................... 10
5.5.1
Farmacie - Penicillium ................................................................................................... 10
5.5.2
Potravinářství ................................................................................................................ 10
Vlastní výzkum – plísně našich domácností .................................................................................. 11 6.1
Suché potraviny ..................................................................................................................... 11
6.1.1
Rýže – Penicillium sp. .................................................................................................... 11
6.1.2
Jáhly – Chrysonilia sitophila........................................................................................... 12
6.1.3
Čočka – bakteriální kolonie ........................................................................................... 13
6.1.4
Sypaný čaj – Penicillium sp. a Mucor dimorphosporus ................................................ 13
6.1.5
Mouka – Penicillium a Fusarium sp. ............................................................................. 15
6.2
Ovzduší bytových jednotek. .................................................................................................. 17
6.2.1
1. bytová jednotka – Penicillium a Cladosporium sp. ................................................... 17
2 . bytová jednotka – Scopulariopsis sp. ....................................................................................... 19 6.2.2 6.3
3. bytová jednotka ......................................................................................................... 20
Stěry z plísněmi kontaminovaných míst ............................................................................... 20
6.3.1
Acremonium sp. - zeď ................................................................................................... 20
6.3.2
Cladosporium sp. – okenní rám ..................................................................................... 22
7
Závěr .............................................................................................................................................. 23
8
Přehled literatury a internetových zdrojů .................................................................................... 24
9
Přehled obrázků............................................................................................................................. 25
5
2 Úvod Svou práci bychom chtěli zaměřit na dnes poměrně diskutované téma plísní v domácnosti. Velké i malé firmy neustále vnucující přípravky na likvidaci těchto mikroorganismů, budí mezi veřejností dojem, že plísně jsou něčím škodlivým a zákeřným, proti čemu bychom měli bojovat. To je samozřejmě částečně pravda, ale je nutné proti plísním opravdu používat tyto chemické zbraně, nebo lze proti nim bojovat i jiným, levnějším způsobem? Lze nějak zamezit jejich šíření či vzniku narušením jejich ideálního životního prostředí? A jsou plísně opravdu jen škodlivé? Samozřejmě, že ne. Jen si možná až příliš málo lidí uvědomuje, jak často s těmi užitečnými přichází do styku. Téměř každý má v lednici nějaký ten plísňový sýr, k jehož výrobě byl použit rod plísně Penicillium. V tomto případě výskyt plísně bije do očí již z názvu – plísňový sýr. A co třeba polička s léky a slavný penicilín? Na miskách s agarem bychom chtěli vypěstovat kolonie plísní, které najdeme v našich domácnostech a porovnat, zda se shodují s těmi, které jsme tam teoreticky předpokládali. Liší se svým vzhledem, nebo lze některé opravdu poznat a rozlišit až pod mikroskopem? A je pravda, že některé z nich lze nejlépe rozpoznat podle tvarů jejich spor, který je pro každý druh charakteristický? Doufáme, že poskytneme základní informace o plísních, užitečných i škodlivých, a své teoretické předpoklady potvrdíme praktickým pokusem.
3 Historie plísní Nejčastější příčina vzniku plísní je nadměrná vlhkost. Pod pojmem „plísně“ se skrývá kolonie hub, které mohou být roztaženy například na povrchu substrátu. První nedoložené prameny poukazují na to, že člověk plísně poprvé zkoumal již ve starověké Mezopotámii. To, že první záznamy pocházejí z této doby, neznamená, že by se člověk s plísněmi nesetkal dříve. Lidé s největší pravděpodobností žijí s plísněmi od počátku svého bytí. Uveďme pár důvodů. Pravěcí lidé žijící v jeskyních se pohybovali v přírodě, která je nejrůznějších druhů plísní plná. Vyskytovaly se v kůře stromů, nasbíraných bylinách, zatuchlých koutech jeskyní nebo třeba v půdě. Nejen to jsou místa pro vznik plísní jako stvořená.
3.1
Mezopotámie
Zamysleme se ale nad výskytem plísní ve Starověké Mezopotámii. Je to velmi podivuhodné, že by tamější lidé byli schopni pěstovat větší kolonie plísní vzhledem k suchému a teplému klimatu, které se v Mezopotámii vyskytovalo. I proto se domníváme, že nejvýhodnější podmínky pro plísně, které mají rády vlhko a chlad, byly v okolí velkých řek Eufrat a Tigris. Toto území bylo osídleno mnoha mezopotámskými národy. Právě tyto národy měly „relativně“ vysokou úroveň vědy a výzkumu. Plísně byly dokonce zkoumány ve staromezopotámských školách (domech tabulek).[1]
3.2 Starověk, středověk a novověk I ve starověku, středověku a počátku novověku, byly plísně součástí každodenního života lidí, ať už chudých, či bohatých. Plísním se dařilo téměř všude. Vzhledem k tomu, že se plísním daří dobře ve vlhkých oblastech, byl zjištěn vysoký počet druhů plísní u kultur obývajících Ameriku, žijících na území tropického deštného pralesa. Velký rozmach plísní přicházel často po mohutných záplavách, či vytrvalých srážkách. Jeden z podobných případů jsme mohli pozorovat v nedávné historii, kdy po záplavách v roce 2002 zdevastovaly plísně mnoho domů, penzionů a způsobily značné majetkové i památkové škody.
3.3 Plísně a lidský vývoj Během vývoje lidských dějin se lidský organismus na přítomnost některých druhů plísní aklimatizoval a postupně je dokonce začal využívat. Odolnost vůči některým druhům plísní se 6
rozvinula u středověkých lidí, kteří s plísněmi museli žít celý život a neznali prakticky žádný způsob jejich likvidace. Plísně, které se dostaly do lidského organismu například z obilí, mohly způsobit vážná mykologická onemocnění či dokonce smrt. Český název plísně zavedl v 19. století přírodovědec Jan Svatopluk Presl jako označení pro druh Mucor mucedo. Později se tento název rozšířil i na ostatní druhy plísní.
3.3.1
Mlékárenský průmysl
S rozvojem lidského poznání začal člověk plísně více využívat. Dnes se v každé domácnosti kromě těch škodlivých vyskytují i ty užitečné plísně. Známe je například z mlékárenského průmyslu. Sýry camembertského typu obsahují bílou plíseň na povrchu a sýry typu roquefortského mají zelenomodrou plíseň uvnitř. Jak už sám název napovídá, při přípravě se využívá vyšlechtěných kulturních plísní Penicillium camemberti nebo Penicillium roqueforti.
Obr. č. 1 Penicillium camemberti – součást sýrů camembertského typu [2]
3.3.2
Penicilín
Na jednom z nejdůležitějších skoků lidstva v oblasti medikamentů – objevu penicilinu – mají nemalou zásluhu kromě Fleminga také plísně. Právě objev penicilinu Alexandrem Flemingem v roce 1928 zachránil již mnoho lidských životů. V Čechách a na Moravě byl penicilin poprvé vyráběn v roce 1944 v továrně v Horních Měcholupech.
4 Plísně Plísně jsou vláknité mikroskopické houby (fungi), řazené spolu s kvasinkami mezi nižší houby. Konkrétně například mezi houby spájivé (zygomycota) - Mucor mucedo nebo Rhizopus stolonifer. Ke svému životu nepotřebují zvláštní životní podmínky. Rostou bez světla, ve vlhku i chladu. Živí se saprofyticky (živiny samy získávají rozkladem odumřelých zbytků) nebo jako parazité na jiných organismech. I to je důvodem, proč plísně již po miliony let pokrývají většinu prostředí.
4.1
Stavba těla
Plísně mohou být jedno i více buněčné organismy. Základní stavební jednotkou těla plísně (houby) je hyfa – tenké vlákno zpevněné chitinem. Propletením a prorůstáním hyf vzniká mycelium (podhoubí). Mycelium plísní lze rozdělit na substrátovou a vzdušnou část a tvoří jej jedno či více buněčné vláknité eukaryotní buňky s heterotrofní výživou (neobsahují chlorofyl a nemají schopnost fotosyntetizovat). Buňky plísní mohou obsahovat jedno nebo více jader a být děleny přepážkami.
7
Obr. č. 2 Stavba těla plísně rodu Penicillium [3] 1 2 3 4 5
4.2
hyfa konidiofor fialida (zvláštní buňka na konidioforu) konidie septa (přepážka)
Rozmnožování
Plísně se mohou rozmnožovat pohlavními i nepohlavními sporami (pohlavní a nepohlavní generace se většinou střídají, častější a známější jsou však ty nepohlavní) nebo rozrůstáním mycelia. U hub obecně rozlišujeme několik typů spor nejen v závislosti na tom, zda se jedná o spory pohlavní či nepohlavní. U plísní jsou nejvíce zastoupeny konidie a askospory, které se vyskytují u vřeckovýtrusných hub. Každá skupina plísní má typický tvar spory, lze tedy podle něj určit, o jaký rod se jedná. Při nepohlavním rozmnožování spory (konidie) vznikají mitózou (mají stejnou DNA jako původní vlákna). Jsou umístěny na vzdušném myceliu na konci hyf (konidioforů) samostatně nebo pomocí fruktifikačních orgánů. Konidie jsou následně do ovzduší uvolňovány ve velkém množství, existuje tedy i vysoká pravděpodobnost zachycení některé z nich na vhodném živném substrátu. Pokud konidie naklíčí v houbové vlákno, může jeho rozrůstáním vzniknout nové mycelium. Při pohlavním rozmnožování musí nejdříve dojít k redukci genetické informace při meióze. Vzniklé spory se nazývají pohlavní. Následně proběhne splynutí samičí buňky se samčí. Mycelium se rozrůstá prodlužováním a větvením hyf, k tomu však může dojít pouze na jejich vrcholu.
5 Plísně v domácnosti Jedním z největších hygienických problémů v našich domácnostech jsou plísně. Z jedné spory plísně se může za pět dní vytvořit až jedna miliarda dalších spor. Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti a té se doma nevyhneme. Viditelné nárůsty plísní různého zbarvení najdeme na zdech, potravinách, či na oblečení. Plísně nemusí však být pouze škodlivé, setkáváme se i s užitečnými, které byly využity v potravinářství či k výrobě léků.
5.1 Škodlivé plísně v domácnosti Husté porosty těchto mikroskopických hub jsou vždy doprovázeny vysokou koncentrací spor v ovzduší. Ta v našich domácnostech i mnohonásobně převyšuje jejich koncentraci ve venkovním 8
prostředí. Mezi plísně, vyskytující se v domácnostech patří především plísně rodů Aspergillus, Alternaria, Penicillinum a Cladosporium. Jejich zvýšenou koncentraci v ovzduší můžeme zaznamenat od jara do podzimu. [4] Výskyt plísní nemusí být patrný na první pohled. Bývají pod tapetami, dlaždicemi, podlahou. Najdeme je v i klimatizačních zařízeních, tam se vyskytuje Aspergillus fumigatus. Další typická místa pro výskyt plísní jsou zdi. Na zdech jsou živinami pro plísně mikročástečky organické hmoty z ovzduší. V poslední době jsou na nich nejčastěji nalézány plísně Aspergillus versicolor a Penicillium chrysogenum. Penicillium chrysogenum často roste na tapetách a lepidlech. Vyskytují se tam ale také i jiné rody, jako například Acremonium, Cladosporium a Trichoderma. Na zdech kromě plísní rostou i bakterie, kvasinky a améby. Pro růst plísní mají améby příznivý vliv. [5] Dalším místem pro výskyt plísní jsou spáry v koupelnách a těsnění oken. V těchto oblastech interiérů se vyskytuje hlavně Aureobasidium pullulans. Plísně se také mohou vyskytovat v textiliích, dřevěných a papírových materiálech, to je místo pro Epiccocum nigrum. Ovoce, zelenina a pečivo jsou pak nejčastěji napadány rodem Penicillium. V současné době se plísně v bytech vyskytují nejčastěji v důsledku nevhodného užívání bytu (nedostatečné větrání a nedostatečné vytápění) po instalaci nových těsných oken. Nová těsná okna neumožňují výměnu vlhkého vzduchu z místnosti za méně vlhký venkovní vzduch škvírami a netěsnostmi kolem okenních rámů. Neodvětraná vodní pára z ovzduší kondenzuje a vsakuje se do zdí bytů a to zvyšuje riziko výskytu plísní. [6] Spory plísní jsou zastoupeny i v některých potravinách, ve kterých bychom je vůbec nečekali, jak vyšlo najevo z našeho praktického pokusu (mouka, čaj, těstoviny…), jsou ale následně zničeny jejich tepelnou úpravou. I proto by tyto potraviny neměly být konzumovány bez jejich tepelné úpravy.
5.2 Plísně parazitující na lidském organismu Plísňová onemocnění se nazývají mykózy. Z lékařského hlediska dělíme plísně na dermatofyty a kvasinky.
5.3 Dermatofytózy Dermatofytózy nebo-li tinea jsou vyvolávány dermatofyty. Postihují kůži, vlasy a nehty. [7][8] Tinea pedis, tzv. atletická noha, je plísňové onemocnění nohou, které postihuje většinou sportovce. Nejčastěji se k mykóze nohou přijde na veřejných koupalištích či ve sprchách. Infekce se prvně projevuje svrběním mezi prsty, následně dochází k popraskání pokožky, jejímu vlhnutí a bělání. [9] Tinea manus je stejné onemocnění jako tinea pedis, akorát postihuje ruce a většinou se přenáší z nohou. Tinea unguium, nebo-li onychomykóza, je plísňové onemocnění nehtů, které se projeví svěděním, mokváním, zarudnutím a postižené partie se pak drolí, lámou či tvrdnou. Infekce může vniknout do nehtu odkudkoliv, nejčastěji však pod jeho volným okrajem. Odtud se šíří až k jeho kořeni. Houby se živí keratinem, tkání tvořící nehet. Postupně jím prorůstají a rozkládají ho. Tinea capitis je plísňové onemocnění hlavy v oblasti vlasů a kštice. Proces nákazy je většinou kontaktní, což znamená, že se děje kontaktem s nemocným člověkem nebo zvířetem. Plísně kůže hlavy a vlasů se většinou projevují jako povrchové plísňové onemocnění. Ložisko je okrouhlé, mírně vyvýšené, ostře ohraničené, jsou patrné výrazné šupiny a většinou je výrazný i lem. Hluboké plísně v oblasti kštice jsou závažnější a v dnešní době jsou již velmi vzácné. Většinou se projevují jako drobné skvrnky v ústí vlasových těl do kůže a později se rozšiřují a splývají v útvar z vláken houby. Ve finále nacházíme tuhý miskovitý útvar nad úrovní kůže. Tinea inguinale je plísňové onemocnění třísel, které se projevuje nejčastěji u mladých mužů v letních měsících a po zapaření v těsném oblečení. Tinea barbae je plísňové onemocnění, které napadá vousy. 9
Tinea corporis je název pro plísňové onemocnění, které postihuje trup a končetiny.
5.4 Kandidózy Kandidózy jsou onemocnění, která jsou vyvolávána kvasinkami, přesněji kvasinkou Candida albicans. Postihují především kojence, malé děti, ženy, obézní a nemocné cukrovkou. Soor je onemocnění dutiny ústní a je typické u kojenců a u lidí celkově oslabených a v dlouhodobé nemocniční péči, užívajících antibiotika. To samé platí u kandidózy jícnu. Projeví se buď bolestivostí při polykání, nebo je bezpříznaková a pak bývá náhodným nálezem při gastroskopii (endoskopické vyšetření žaludku pomocí kamery). Kožní kandidóza bývá nejčastěji v místech, kde je možné zapaření, tj. třísla, genitálie, podpaží či v oblasti kolem krku. Kůže má červené zbarvení a svědí. Může dojít i k odlupování. Vaginální kandidóza je velmi časté onemocnění a projevuje se úporným svěděním a bělavým výtokem z pochvy. Dostavuje se při oslabení, stresu a antibiotické léčbě, kdy dojde k vybití přirozené poševní mikroflóry. Pytiriasis versicolor je onemocnění vyvolané kvasinkou Malassezia furfur. Vytváří se hnědá ohraničená ložiska v oblasti hrudníku, ramen, paží a stehen. Po škrábání se na těchto místech objevují šupinky. Po vyléčení a v létě po opalování je typické vyblednutí okolo původních ložisek. Onemocnění se vyskytuje zejména u mladých jedinců, kteří se velmi potí a mají mastnou pokožku. Obvykle nebývá doprovázeno svěděním. [10]
5.5 Užitečné plísně v domácnosti 5.5.1
Farmacie - Penicillium
Téměř každý má ve své domácnosti léky, k jejichž výrobě byla užita nějaká plíseň. Mezi nejznámější plísně využívané ve farmaceutickém průmyslu patří Penicillium chrysogenum, jinak taky Penicillium notatum. Díky této plísni vznikl lék, jenž nese jméno od ní odvozené - známé antibiotikum penicilín. Jeho objev byl přitom učiněn zcela náhodou. V roce 1828 si skotský lékař Alexandr Fleming všiml na Petriho misce plísně, která zabíjí okolní bakterie. Penicillium brzdí syntézu buněčných stěn a tím ničí bakterie. Fleming však nebyl schopen izolovat samotné Penicillium a získat tak čistý penicilín. Až Angličané Howard Walter Floreay a Ernst Boris Chain se svým týmem měli za úkol vytvořit lék, který by zachránil vojáky, kteří během války umírali na infekci z malých otevřených či řezných ran. V roce 1939 Chain a Floreay využili Flemingova objevu, izolovali Penicillum notatum a tím dali možnost vzniku světově známému léku penicilínu. Penicilín zachránil miliardy lidí od smrti a vynesl Flemingovi, Floreyovi a Chainovi Nobelovu cenu. Dodnes se využívá jako obrana před infekcí, bakteriovými chorobami, některými houbami a převážně před grampozitivními bakteriemi (streptokoky, stafylokoky, listeriemi, bacily,…).
5.5.2
Potravinářství
I v potravinářství jsou k přípravě některých produktů využívány plísně. V domácnosti je samozřejmě najdeme také jako nepříjemné hostitele na „plesnivých“ potravinách. Z potravinářského průmyslu jsou známé především plísně užívané k výrobě sýrů (Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti) a jiných mlékárenských produktů. Dále jsou často používány k výrobě trvanlivých salámů apod.
10
6 Vlastní výzkum – plísně našich domácností Pro ověření námi teoreticky zjištěných předpokladů jsme provedli několik mikroskopických laboratorních úkolů s plísněmi nalezenými v domácnosti. Podle každé mikroskopované plísně jsme provedli její nákres. Mikroskopovali jsme pod zvětšením 960 krát.
6.1 Suché potraviny Tento pokus byl prováděn celkem na šesti Petriho miskách s agarem MEA. Umístili jsme na ně doma běžně se nacházející suché potraviny – čočku, jáhly, mouku, sypaný čaj a rýži. Jedna z misek se nám bohužel kontaminovala ještě před založením pokusu plísní rodu Penicillium.
6.1.1
Rýže – Penicillium sp.
Na rýži jsme objevili plíseň rodu Penicillium. Plísně rodu Penicillium, česky štětičkovec, jsou jedny z nejčastěji se vyskytujících plísní v domácnostech. Jsou využívány k výrobě plísňových sýrů, najdeme je na plesnivém ovoci či chlebu. Při našich pokusech jsme tento rod nacházeli také nejčastěji. Plísně rodu Penicillium jsou systematicky řazeny mezi vřeckovýtrusné houby. Známé jsou především svým nepohlavním stádiem při rozmnožování, které je typicky štětkovitě větvené (obr. č. 4). Pokud je nevidíme pod mikroskopem, mají kolonie středovou oblast zbarvenou modrozeleně (již je plodná), okraj bíle (ještě neplodí). Často jsou na nich znát nažloutlé kapky exudátu (výpotku). Na přiloženém snímku (obr. č. 3) je kolonie stará jeden týden. Z rýže jsme následně nalezenou plíseň rodu Penicillium přenesli na novou misku s agarem a vypěstovali čistou kolonii. Na snímku této čisté kolonie je také viditelně znát exudát (obr. č. 5).
Obr. č. 3 Penicillium na rýži *vlastní fotografie+
11
Obr. č. 4 Penicillium z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ Zvětšeno: 960 x
Obr. č. 5 Čistá kolonie rodu Penicillium na Petriho misce s agarovou půdou *vlastní fotografie+
6.1.2
Jáhly – Chrysonilia sitophila
Chrysonilia sytophila je plíseň agresivní, v laboratoři rychle se šířící a snadno kontaminující okolní substráty. Proto jsme misku s ní neotvírali a pod mikroskopem ji nezkoumali.
12
Obr. č. 6 Chrysonilia sitophila – jáhly *vlastní fotografie+
6.1.3
Čočka – bakteriální kolonie
Na vzorku čočky nevyrostla žádná plíseň, pouze kolonie bakterií.
Obr. č. 7 Čočka a kolonie bakterií *vlastní fotografie+
6.1.4
Sypaný čaj – Penicillium sp. a Mucor dimorphosporus
Na sypaném čaji jsme objevili plíseň rodu Penicillium [viz. Rýže – Penicillium sp.] a Mucor. Předpokládali jsme nalezení rodu Aspergillus, ten však na našem vzorku nenarostl. Mucor dimorphosporus je světle šedá až šedá plíseň. Jeho zygospory jsou tvořeny na vzdušném vláknitém myceliu. Je řazen do třídy Zygomycetes – spájivé houby. Jiný zástupce Mucor mucedo, česky plíseň hlavičková, je jednou z nejčastěji se vyskytujících plísní. Rod Mucor je jednou z nejčastějších plísní na zralém hnijícím ovoci. [11] Kolonie, která narostla na sypaném zeleném čaji, je stará jeden týden (obr. č. 8). Ze sypaného čaje jsme následně nalezenou plíseň rodu Mucor přenesli na novou misku s agarem a vypěstovali čistou kolonii (obr. č. 9).
13
Obr. č. 8 Penicillium a Mucor dimorphosporus na sypaném čaji *vlastní fotografie+
Obr. č. 9 Čistá kolonie rodu Mucor na Petriho misce s agarovou půdou *vlastní fotografie+
14
Obr. č. 10 Mucor dimorphosporus z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres] Zvětšeno: 960 x
6.1.5
Mouka – Penicillium a Fusarium sp.
Mouka je obecně známá jako jedna z potravin obsahující nejvíce spor plísní. Záleží samozřejmě na procesu její výroby a důkladnosti čištění. Tyto spory jsou vysokou teplotou při vaření zničeny. Proto by se mouka neměla konzumovat syrová. Na vzorku mouky přeneseném na agar jsme našli plísně rodu Penicillium [viz. Rýže – Penicillium sp.] a Fusarium. Rod Fusarium je charakteristický vzdušným vláknitým myceliem zbarveným do oranžova nebo do růžova. Typické jsou jeho spory, které mají rohlíčkovitý tvar a vyrůstají na konci konidioforu, ze kterého se následně uvolňují (obr. č. 12).
15
Obr. č. 11 Fusarium sp. a Penicillium sp. na mouce *vlastní fotografie]
Obr. č. 12 Fusarium sp. z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres] Zvětšeno: 960 x
16
6.2 Ovzduší bytových jednotek. Do tří různých bytových jednotek jsme umístili Petriho misky s agarem MEA a nechali je na 1 hodinu exponovat. Po týdnu jsme pozorovali nárůsty plísní. Pokus byl bohužel prováděn v zimě, kdy se v ovzduší vyskytuje menší množství spor než v letních měsících.
6.2.1
1. bytová jednotka – Penicillium a Cladosporium sp.
Na Petriho miskách jsme objevili plísně rodu Penicillium [viz. Rýže – Penicillium sp.] a Cladosporium. Při pozorování okem svrchní strana těchto plísní vypadá shodně, liší se pouze barvou strany spodní. U rodu Penicillium je spodní strana bílá s bílým lemováním, u rodu Cladosporium černá s bílým lemováním. Rod Cladosporium je jednou z nejčastěji se vyskytujících vnitřních i venkovních plísní. Typický je zelenomodrý až tmavozelený (na rubové straně černě zbarvený) střed kolonií s bílým okrajem. Na fotografii Petriho misky se vyskytuje jak rod Penicillium, tak i Cladosporium (obr. č. 13). Na fotografii rubové strany je pak vidět rozdílná barva, způsob jak lze tyto plísně odlišit bez zkoumání pod mikroskopem (obr. č. 14). Pro Cladosporium jsou typické řetězovitě uspořádané kulovité konidie odštěpující se z konce hyf (obr. č. 15). Tato plíseň může napadat i potraviny (např. maso či ovoce).
Obr. č. 13 Petriho miska - svrchní strana s koloniemi rodů Penicillium a Cladosporium *vlastní fotografie+
17
Obr. č. 14 Petriho miska - spodní strana s koloniemi rodů Penicillium a Cladosporium *vlastní fotografie+
Obr. č. 15 Cladosporium sp. z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ Zvětšeno: 960 x
18
2 . bytová jednotka – Scopulariopsis sp. Na Petriho miskách z druhého bytu narostla plíseň rodu Scopulariopsis. Rod Scopulariopsis zahrnuje okrové až béžově zbarvené plísně (obr. č. 16) (na spodní straně světlejší než na svrchní). Kulovité až oválné konidie jsou produkovány v řetízcích na větvených konidioforech (obr. č. 17). Výjimečně může způsobovat i různá onemocnění nehtů či kůže. Může se také nacházet v srsti domácích zvířat.
Obr. č. 16 Scopulariopsis sp. na Petriho misce s agarem *vlastní fotografie+
Obr. č. 17 Scopulariopsis z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres] Zvětšeno: 960 x
19
6.2.2
3. bytová jednotka
Na misce pocházející ze třetího bytu jsme opět objevili rod Cladosporium (obr. č. 18)[viz. 1 . bytová jednotka – Penicillium a Cladosporium sp.]. Na misce byly také malé kolonie plísní, které však v době pozorování ještě netvořili spory, nešlo tedy jednoznačně určit, o jakou plíseň se jedná.
Obr. č. 18 Cladosporium sp. na Petriho misce s agarem *vlastní fotografie]
6.3 Stěry z plísněmi kontaminovaných míst V domácnostech se plísně vyskytují nejčastěji na místech, jako jsou okna, koupelna či stěny. Provedli jsme stěry ze stěny a oken (na kterých se již plíseň nacházela), přenesli stěr na Petriho misky a nechali týden růst.
6.3.1
Acremonium sp. - zeď
Ze stěru na zdi nám vyrostla plíseň rodu Acremonium. Tento rod patří do řádu Moniliaceae a obsahuje asi 100 druhů. Kolonie tohoto rodu rostou pomalu, tvoří nízké světlé plstnaté nebo chmýřité porosty (obr. č. 19). V některých případech tvoří hladké, vlhké a lesklé kolonie. Konidie jsou na konci konidioforu v podobě hlavicovitého shluku nebo řetězce (obr. č. 20). Zástupci rodu Acremonium se vyskytují na rostlinných zbytcích, v půdě nebo na zdech. Podílí se také na onemocnění kůže a nehtů. Ve vnitřním prostředí domů se vyskytují hlavně Acremonium murorum a Acremonium strictum.
20
Obr. č. 19 Acremonium sp. - stěr ze zdi *vlastní fotografie+
Obr. č. 20 Acremonium z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ Zvětšeno: 960 x
21
6.3.2
Cladosporium sp. – okenní rám
Na těsnící gumě u oken jsme setřeli plíseň rodu Cladosporium [viz. 1 . bytová jednotka – Penicillium a Cladosporium sp.]
Obr. č. 21 Cladosporium sp. - stěr z okenního rámu *vlastní fotografie+
22
7 Závěr Ve své práci zaměřené na plísně v domácnosti jsme se teoteticky i prakticky seznamovali s některými plísněmi běžně se vyskytujícími v domácnostech. Narazili jsme i na problém, který podporují především média, že plísně jsou něco škodlivého. Plísně přitom nachází široké uplatnění v potravinářství i lékařství. Plísně jsou organismy, se kterými lidstvo žije zřejmě po celou svoji existenci a se kterými se postupně naučilo experimentovat a využívat je. Důkazem toho jsou například pokusy s rodem Penicillium notatum, které započal známý držitel Nobelovy ceny Alexandr Fleming roku 1928 a ze kterých vzešel světově známý lék penicilín. Plísně jsou využívány kromě produkce antibiotik také při výrobě vitamínů, růstovách látek atd. Kromě lékařství nacházejí plísně široké spektrum využití i v potravinářství, především při výrobě sýrů. K výrobě plísňových sýrů jsou využívány například rody Penicillium camemberti a Penicillium roqueforti. Kromě člověku užitečných plísní jsou samozřejmě i plísně škodlivé, nalezneme i druhy parazitující na lidském organismu. Škodlivé plísně nalezneme především na vlhkých a chladných místech. V bytech a domech jsou pro ně pak ideální vlhká a chladná místa (špatně izolované rohy, okna). Existuje mnoho přípravků likvidujících tyto plísně, všechny fungují však jen dočasně, než se plíseň znovu objeví. Důležité je proto větrat, případně otírat okna, na kterých voda zkondenzovala. V rámci praktické části našeho projektu jsme se zaměřili na makro i mikroskopické zkoumání plísní nalezených v našich domácnostech. Na suchých potravinách jsme nalezli plísně rodu Penicillium, Fusarium, Mucor, Chrysonilia. Z ovzduší tří zkoumaných bytových jednotek narostly rody Penicillium, Cladosporium a Scopulariopsis. Na zdi jsme setřeli rod Acremonium a na těsnící gumě u okna rod Cladosporium. Dle našich výzkumů jsme došli k závěru, že v domácnostech se vyskytuje mnoho druhů plísní. Plísně se vyskytují v ovzduší, tudíž úplně všude. V některých, nevětraných a vlhkých domácnostech jsou jim pouze vytvářeny optimální podmínky k životu, a proto se tam vyskytují ve zvýšeném množství. Například růst plísní na okenních rámech podporují kromě nevětrání i květiny, které se na tvorbě vlhkosti podílejí.
23
8 Přehled literatury a internetových zdrojů [1] SWAN, Isabella Anne. Sladký život s plísněmi: Pohled do historie. Corvinus Declaratio [online]. 2010 [cit. 2014-04-19+. Dostupné z : http://www.corvinus.hogwarts.cz/clanek.php?clanek=79 [2] Penicillium camemberti – součást sýrů camembertského typu: NJGJ. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2014-04-19+. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Camembert.JPG [3] Stavba těla plísně rodu Penicillium: Y _TAMBE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 2014-04-20]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Penicillium_labeled.jpg [4] Plísně. In: Ordinace alergologie a klinické imunologie [online]. 2012 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z :
http://www.alergousti.cz/informace-pro-pacienty.php?id=53 [5] KLÁNOVÁ, Kateřina. Plísně v domě a bytě. Grada, 2013, s . 39-43. ISBN 978-80-247-4790-3
[6] Plísně - mikroskopické vláknité houby. In: Plísně v bytech, v domech, na fasádách [online]. 2013 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z : http://www.plisne.com/ [7] Dermatofytózy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2012 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z : http://www.wikiskripta.eu/index.php/Dermatofyt%C3%B3zy [8] Onychomykózy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2012 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z : http://www.wikiskripta.eu/index.php/Onychomyk%C3%B3zy [9] Atletická noha. In: Aléky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z : http://www.aleky.cz/atleticka-noha [10] Mykóza. In: Vitalion [online]. 2011 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z :
http://nemoci.vitalion.cz/mykoza/ [11] Plíseň hlavičková. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2014 [cit. 2014-04-21+. Dostupné z : http://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%ADse%C5%88_hlavi%C4%8Dkov%C3%A1 [12] Miniatlas mikroorganismů [online]. 2006 [cit. 2014-04-21]. ISSN 1802-128X. Dostupné z : http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps06/mikroorg/web/index.html [13] MALÍŘ, František a Vladimír OSTRÝ.a kol.; Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví člověka. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2003. ISBN 80-7013-395-3 . [14] FASSATIOVÁ, Olga. Plísně a vláknité houby v technické mikrobiologii. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979.
24
9 Přehled obrázků Obr. č. 1 Penicillium camemberti – součást sýrů camembertského typu *2+......................................... 7 Obr. č. 2 Stavba těla plísně rodu Penicillium [3] ..................................................................................... 8 Obr. č. 3 Penicillium na rýži *vlastní fotografie+ .................................................................................... 11 Obr. č. 4 Penicillium z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ ...................................................... 12 Obr. č. 5 Čistá kolonie rodu Penicillium na Petriho misce s agarovou půdou *vlastní fotografie+ ........ 12 Obr. č. 6 Chrysonilia sitophila – jáhly *vlastní fotografie+...................................................................... 13 Obr. č. 7 Čočka a kolonie bakterií *vlastní fotografie+ .......................................................................... 13 Obr. č. 8 Penicillium a Mucor dimorphosporus na sypaném čaji *vlastní fotografie+ .......................... 14 Obr. č. 9 Čistá kolonie rodu Mucor na Petriho misce s agarovou půdou *vlastní fotografie+ ............... 14 Obr. č. 10 Mucor dimorphosporus z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ ............................... 15 Obr. č. 11 Fusarium sp. a Penicillium sp. na mouce *vlastní fotografie+ .............................................. 16 Obr. č. 12 Fusarium sp. z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ ................................................. 16 Obr. č. 13 Petriho miska - svrchní strana s koloniemi rodů Penicillium a Cladosporium *vlastní fotografie].............................................................................................................................................. 17 Obr. č. 14 Petriho miska - spodní strana s koloniemi rodů Penicillium a Cladosporium *vlastní fotografie].............................................................................................................................................. 18 Obr. č. 15 Cladosporium sp. z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ .......................................... 18 Obr. č. 16 Scopulariopsis sp. na Petriho misce s agarem *vlastní fotografie+ ....................................... 19 Obr. č. 17 Scopulariopsis z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ ............................................... 19 Obr. č. 18 Cladosporium sp. na Petriho misce s agarem *vlastní fotografie+ ........................................ 20 Obr. č. 19 Acremonium sp. - stěr ze zdi *vlastní fotografie+ ................................................................. 21 Obr. č. 20 Acremonium z pohledu pod mikroskopem *vlastní nákres+ ................................................. 21 Obr. č. 21 Cladosporium sp. - stěr z okenního rámu *vlastní fotografie+ ............................................. 22
25
