Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu
Mongolsko
Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti
2014
Michal Brychta
Obsah 1. Současné Mongolsko ………………………………………………………. 3 1.1. Obecné údaje ……………………………………………………… 3 1.2. Geografie ………………………………………………………….. 3 1.3. Mentalita ………………………………………………………….. 3 1.4. Stravování ………………………………………………………… 3 2. Mongolská říše …………………………………………………………..… 4 2.1. Vznik ……………………………………………………………… 4 2.2. Mongolové a jejich výboje ……………………………………… 4 2.2.1. Dobytí Číny a založení nové dynastie …………………… 5 2.2.2. Neúspěšné invaze Mongolů …………...…………………. 5 3. Seznam použité literatury ………………………………………………….. 5
2
1. Současné Mongolsko 1.1. Obecné údaje Oficiální užívaný název: Mongolsko Oficiální název: Mongol Uls Hlavní město: Ulánbátar Rozloha: přibližně 1 565 000 km² (18. na světě) Počet obyvatel (2009): 3 041 142 Hustota zalidnění: 1,94 obyv./km2 Úřední jazyk: mongolština, píšící se od 20. stol. v upravené cyrilici Národnostní složení: Mongolové 85 %, Kazaši 5 % Náboženství: buddhisté (lámaisté) 96 % muslimové, křesťané Věkové složení: 0-14 r. 28,1 %, 15-64 r. 67,9 %, nad 65 r. 4,0 % Roční přirozený přírůstek: 1,49 % Střední délka života - muži: 65,23 let Střední délka života - ženy: 70,19 let Gramotnost: 97 % Urbanizace: 57 % (zdroj: http://www.zemepis.com/Mongolsko.php) 1.2. Geografie Mongolsko je zemí, která leží z velké většiny v oblasti náhorní plošiny střední Asie, severovýchodně od pohoří Pamír a Ťaň Šan. Je zemí s rozsáhlými pláněmi, pouští Gobi, nedotčenou přírodou a občas i velmi drsným klimatem. 1.3. Mentalita Jedním z rysů mongolské společnosti je představa kolektivní odpovědnosti a soudržnosti. Ve vztazích mezi lidmi hrají proto rodina a příbuzenské vztahy zásadní roli. Vazby mezi příbuznými jsou pevné a sahají zpět do několika pokolení. Rodiče se chovají k dětem dobře, ale vyžadují jejich poslušnost. Lidé v Mongolsku se chovají velmi uctivě ke starším. 1.4. Stravování Mongolská kuchyně je vzhledem k stepním podmínkám, ve kterých Mongolové po staletí žili, velmi strohá a jednoduchá. Nejvíce využívá produktů z masa, mléčných výrobků a živočišných tuků. Zelenina nebo koření se vyskytují v mongolských jídlech jen zřídka. Vzhledem k blízké zeměpisné poloze i hlubokým historickým vazbám mezi Čínou a Ruskem je mongolská kuchyně ovlivněna čínskou a ruskou kuchyní.
3
2. Mongolská říše 2.1. Vznik Na počátku všeho se jednalo o oblast, kterou obývali kočovné kmeny v čele se svým vůdcem- chánem, živící se jako pastevci či ojediněle jako řemeslníci. Kmeny byly založeny na volných příbuzenských svazcích. Nutno dodat, že často válčili mezi sebou, což v důsledku znemožňovalo jejich sjednocení pod jednotnou říši. Mongolské stepní společenství bylo dosti izolované, přesto do něj vcelku snadno pronikaly čínské, muslimské, hinduistické a také křesťanské vlivy z okolních civilizací. Navíc bylo zdejší území pevným bodem v řetězci obchodních, náboženských a vojenských vztahů střední a východní Asie, který se vytvářel a upevňoval dlouhá staletí. Mongolové většinou bydleli v jednoduchých polních stanech, tzv. jurtách. Jurty se dali snadno rozebrat a postavit na místě, které bylo vhodné pro jejich obživu. Dodnes Mongolové v těchto jurtách žijí a uzpůsobují je dle svých potřeb. Některé obsahují i televizi, v níž funguje jediný program. Mongolové se považovali, a dodnes stále považují za potomky Hunů. Nejvíc společného mají z hlediska DNA s Tatary, Kitany, Mandţuy a turkotatarskými kmeny ze střední Asie. Roku 1206 n.l. se podařilo muži, jménem Temüdžin sjednotit rozdrobené mongolské kmeny v jednotný a pevný velko-chanát. Tento muž vešel díky svému titulu do povědomí jako Čingischán (nejvyšší vládce či velký chán). Tento titul se stal symbolem velkého stratéga, válečníka a dobyvatele. Sjednocení Mongolové počínají éru svých nekonečných výbojů a nebývalého rozkvětu. Čingischán, nebo též mořský car, jak se mu říká v Kyjevské Rusi, nechal založit své sídelní město Karakolum, čítající asi 1000 jurt. Poté Čingischán započal mohutnou expanzi, při které byla dobyta Čína, Střední Asie, Persie, Kavkaz i východní Evropa. V roce 1227 byla k Mongolské říši připojena oblast, později nazvaná jako Čagatajský chanát. Vládli zde potomci chána Čagataje, druhého syna Čingischána. Mongolská říše v době svého největšího rozmachu (1279 – 1294) byla až do 19. století nejrozsáhlejší říší na světě, než její rozsah 33 000 000 km2 překonalo Britské impérium. Pro lepší představivost se jedná o 22% souše na Zemi. V letech 1260 až 1264, v době Kublajchánova nástupu na trůn, proběhla válka o dědictví. Čagatajská říše a Zlatá horda, které byly součástí Velké Monoglské říše, odmítly uznat Kublaje vládcem a osamostatnily se. Po Kublajchánově smrti se říše definitivně rozdělila na čtyři nezávislé celky: Čagatajskou říši, říši Ílchánů, Jüanskou říši a Zlatou hordu. Během 14. století se většina z těchto chanátů rozpadla. 2.2. Mongolové a jejich výboje Mongolové neměli žádného úhlavního nepřítele. Nechávali si projektovat a stavět nejnovější obléhací stroje od cizinců, čímž získávali při obléhání měst výhodu jak technickou, tak i výhodu překvapení. Při většině bitev využili ve svůj prospěch své silné jezdectvo, hlavně lučištníky na koních, kteří dokázali za jízdy trefit cíl na několik desítek metrů. Po dobití měst se chovali k místím obyvatelům překvapivě mírně. Většinou sem
4
dosadila své úředníky a vojsko táhlo dál. Pokud však proti nim tato města povstala či je chtěla zradit, byla srovnána se zemí a místní obyvatelé bez milosti popraveni. S nájezdy je bohužel spjat i fakt, že Mongolové přitáhli do Evropy mor. V roce 1346 Mongolské vojsko obléhalo janovskou obchodní stanici v dnešním Feodosiji na Krymském poloostrově. Vojsko částečně zdecimoval mor. Mongolové, dle jejich zvyku, své mrtvé katapultovali do obleženého města. Morem bylo nakaženo celé město a pomocí janovských obchodních lodí se mor šířil dále do Evropy. Na Krymu byl zřízen Krymský chanát.
2.2.1. Dobytí Číny a založení nové dynastie Proti mongolským nájezdům byla vybudována Velká čínská zeď. Ta ovšem nebyla nikdy zcela dokončena. Toho využil Kublaj- chán (mongolský vůdce), který tuto velkolepou zeď jednoduše obešel a v roce 1271 založil svou vlastní dynastii Jüan. Mongolové ovšem ovládali Čínu pouze fyzicky. Proto je roku 1368 sesazen jeden z Kublaj- chánových nástupců Tögüs Temür na základě žití této dynastie mimo čínskou realitu a neúspěchu vstoupit do kulturních tradic Číny. Např. všechny vládní výnosy byly vydávány v mongolštině. Překlad do čínštiny byl urážlivý pro čínské vzdělance, neboť byl vpisován mezi řádky mongolského textu ujgurskými úředníky a písaři. Nutno podotknout, že se nejednalo o klasickou čínštinu, nýbrž o „nízký“ hovorový jazyk. 2.2.2. Neúspěšné invaze Mongolů Kočovným nájezdníkům se nikdy nepodařilo ovládnout Japonsko. Invaze sem byly dvě a obě byly neúspěšné. Po dobytí Koreje si nechali od zahraničních stavitelů postavit velké loďstvo. Během plavby se zvedl "Božský vítr", japonsky Kamikaze, který lodě smetl. 3. Seznam použité literatury a) Časopis Živá historie speciál- Nejmocnější říše světa+největší války 20. století, kolektiv autorů, Extra publishing, b) Časopis Živá historie 5/2014 c) Historica - velký atlas světových dějin, kolektiv autorů, Slovart 2011 d) Dějiny světa v obrazech, Brinkley Douglas G., Slovart 2006 e) http://is.muni.cz/th/261641/ff_b/Cingischan_a_Mongolska_rise_az_do_sveho_faktickeho _rozpadu.pdf
5