Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název: Čína Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, historie, Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Asie – úvod do studia regionální geografie Stručná anotace: Výukový materiál slouží k seznámení se zemí, jejíž vliv je stále patrnější jak v ekonomické tak i v politické oblasti. Opakuje pojmy z oblasti fyzické i sociální geografie a seznamuje se specifiky čínské politické, sociální i ekonomické sféry.

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita. Operační program Praha – Adaptabilita spolufinancuje Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Pracovní list – Čína Vypište a do mapy zakreslete: • Státy sousedící s Čínou a jejich hlavní města

•

Řeky pramenící v Číně

•

Horstva, plošiny a nížiny

•

Pobřeží – moře ostrovy

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:China_location_map.svg?uselang=cs[cit. 2015-04-11]

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%ADnsk%C3%A1_republika

Studijní část Operační program Praha – Adaptabilita spolufinancuje Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

OBLASTI ČÍNY Fyzická geografie 1. SZ - pánve: Džungarská na severu a Tarimská na jihu. Džungarská pánev - rozsáhlé plochy písečné a kamenité pouště a podporuje závlahové zemědělství. 2. S Čína (mongolské hranice) - Vnitromongolská náhorní plošina s písečnými, kamenitými a štěrkovitými pouštěmi, souhrnně známými jako Gobi. 3. SV - historické území Mandžuska východně od Velkého Chinganu - Mandžuskou nížinurozsáhlé oblasti úrodných půd, vrchoviny jsou pahorkaté až hornaté s četnými širokými údolími a mírnými svahy. 4. S Čína – mongolské pohraničím na severu a údolím Chang Jiangu na jihu. Severočínská nížina je důležitou zemědělskou oblastí. 5. Jižní Čína – oblast zahrnuje údolí Chang Jiangu. Údolí Chang Jiangu provází řada kotlin a nížin s úrodnými půdami, které křižují vodní cesty – umělé i přirozené + jezera. Sichuanská pánev na západě je známá intenzivním terasovým zemědělstvím.

6. Tibetská náhorní plošina –jihozápad Číny,průměrná nadmořskou výškou 4 510 m (nejvyšší náhorní plošinou na světě a se svou plochou 2,3 miliónů km2 patří i k největší) Plošina je pokryta jezery a mokřinami a pramení zde řeky Indus, Ganga, Brahmaputra, Mekong, Huang He, Chang Jiang  rozloha jako Evropa  Vynálezy - knihtisk, střelný prach - ohňostroj, toaletní papír, magnet. střelka, vrtné soupravy pro hloubkovou těžbu (sůl), drak - pro vojenské účely, hedvábí, seismograf, ozubená kolečka  Plodiny původní – kokosový ořech, bambus, broskve, čínské zelí, kiwi, proso, oves, pohanka, sója, čaj  Objevné cesty - Číňané dopluli k jižní Africe

Operační program Praha – Adaptabilita spolufinancuje Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Obyvatelstvo  1,35 mil (červenec 2013), každý pátý na světě je Číňan  problém s poměrem muži x ženy - do 15- ti let 40 mil. mužů nenajde manželku 

přírůstek obyvatelstva - 0,93 % - 1997, 0,46 % - 2013

 očekávaná délka života - 70 (1997), 75 (2013) 

fertilita (plodnost) - 1,55 (2013)



průměrná hustota - 140 obyv./km. (400 obyv./km)



městské obyvatelstvo - 51%, venkov (1970 – 70%)

 91,5 % obyvatel Číny tvoří Číňané Chanové, 8,5 % tvoří menšiny. Na území Číny žije 55 oficiálně uznávaných menšin, například Mongolové, Tibeťané, Kazaši, Ujgurové, národy Čuangů, Iů a Miaoů a další.  Nejpočetnější část obyvatelstva tvoří lidé ve věku 15 – 64 let (zhruba 73 %), dále 17 % jsou to děti do 15 let a zbylých 10 % tvoří lidé starší 64 let. 

Průměrný věk obyvatelstva je kolem 36 let. Délka dožití je v průměru 75 let, z toho ženy se dožívají průměrně 77 let, muži 73 let



Čína je oficiálně ateistickou zemí, náboženství v Číně – konfucianismus, taoismus, budhismus, křesťanství, islám

Změna populační politiky 1949 - 0,5mld obyvatel, 70. léta velký nárůst populace (přírůstek 34/ 1000 obyvatel) -- nutná změna, 1979 - politika jednoho dítěte - týká se Číňanů ne menšin, druhé dítě - jen na vesnici pokud první holčička, dnes možno i ve městech pokud rodič jedináček, zákaz informací o pohlaví x korupce, - dnes lidé začínají budovat kariéru -- vývoj jako v západní Evropě, mladí " rozmazlení" podnikají - roste agresivita Číny migrace venkov - město (při přestěhování musí vše platit sami - škola, lékař, ...), často práce ve městech, ale posílání peněz na venkov !!! Migrace do měst je nutná, jelikož je přílivem levné pracovní síly!!! Města – 1949 – 132 měst, 1999 - 667 měst Sanghaj - 16,5 mil., Peking - 16 mil., Chongqing- 9,4 mil. - Brána ke Třem soutěskám


ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA 1949- politický a ekonomický vývoj Po 1949 – komunistická diktatura- centrální plánování, experimenty- Velký skok, Kulturní revoluce – vedli k ekonomickému kolapsu (miliony vzdělaných lidí – popraveno, ve vězení či na převýchově ve vesnicích) Mao Cetung – upravil ideologii a vznik maoismus, začal si činit nároky na méně rozvinutých územích. Slabá ekonomika – dominuje zemědělství, těžba surovin a těžký průmysl!!, vše manuální práce velkého počtu obyvatelstva!!!! Mezinárodní izolace – do roku 1971 reprezentovali Čínu zástupci Tchajwanu (Strana Kuomintang – podlehla KSČ – 1949), Hongkong – „okno do světa“ – brit. kolonie do 1997 Po roce 1976- ekonomické reformy – přilákání zahraničního kapitálu – celní a daňové úlevy, vytvořena síť „otevřených přístavů“ + ZEZ (zvláštní ekonomické zóny): 

okolo Hongkongu



Macaa (bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky), má „vysoký stupeň autonomie“



na Tchajwanu a v Šanghaji

-

zde se soustřeďoval zahraniční kapitál a moderní technologie, příchod vzdělaných Číňanů, osvojovali si kapitalistické metody a technologie a šířili je do vnitrozemí

-

velký úspěch – ZEZ vyrostly v bohatá města a vznikla rozsáhlá zóna na Hainanu – 10% růst HDP

Snaha o politické reformy (1989 potlačení demonstrací v Pekingu) – zpomalení reforem i příliv zahraničního kapitálu -

1999 podpis dohody s USA o obchodních vztazích

-

růst ekonomiky vedl k mírnému zlepšení životní úrovně, (zavedení politiky jednoho dítěte), motivace Chanů (Číňanů) ke stěhování na území menšinových národů – Ujgurská oblast (SZ)- 1949- 3% a v roce 2000 60% + Tibet, pouze fiktivní autonomie – komunističtí předáci realizují politiku komunistického centra

-

v roce 1990 čínská vláda rozhodla budovat a otevírat světu novou oblast Pu-tong v Šanghaji, rovněž otevírat světu velký počet měst na pobřeží řeky Jang-c´. Tím se vytvořilo otevřené pásmo v čele s oblastí Pu-tong.


-

v některých velkých a středních městech bylo založeno 15 bezcelních zón, 49 hospodářsko-technických rozvojových zón na státní úrovni a 53 rozvojových zón s novou a špičkovou technikou. Tak byl v Číně vytvořen stav všestranného otevírání se světu. Pět prvních ZEO – původně se zaměřovaly na vývoz čínských výrobků, nyní jsou zahraničně orientovanými oblastmi, které spojují vědu a průmysl s obchodem a těží z uplatňování preferencí a speciálních řídicích systémů.

ttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f8/Consular_District_of_China_Map.jpg/7 19px-Consular_District_of_China_Map.jpg [cit. 2015-04-11]

V posledních letech zvláštní ekonomické oblasti podněcovaly Čínu k zavádění nových systémů, celkovému zvyšování úrovně výroby a otevírání se světu. Slouží jako vzory. ZEO Šenčen byla v roce 1998 vybrána jako druhá pilotní čínská oblast, kde mohou banky, hospodařící se zahraničními finančními fondy, rozvíjet svou činnost v čínské měně. Do Šen-čenu přišla celá řada nadnárodních společností z Evropy a Ameriky, aby zde vedla obchodní jednání, což se odrazilo v dalším rozvoji této ZEO. Operační program Praha – Adaptabilita spolufinancuje Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Obrovský pokrok udělala od svého založení v r. 1992 pchutongská nová zóna v Šanghaji příjem zahraničního kapitálu, urychlení ekonomického rozvoje povodí řeky Jang-c'. Vláda udělila této zóně některé zvláštní preference- které zatím nikde jinde nebyly uplatněny (celní a daňové úlevy), v této zóně je dovoleno zahraničním obchodníkům otevírat finanční instituce a podnikat v terciární sféře Vláda také povolila Šanghaji provozovat burzu cenných papírů, rozšířila ji kontrolní a schvalovací práva nad investicemi a dovolila bankám se zahraničními finančními fondy rozvíjet svou činnost v čínské měně. DNES - Tržní mechanismus, výnosné obory pod kontrolou státu, rozvoj lehkého průmyslu – 90 % exportu, těžký průmysl – vlastní zdroje surovin, dovoz ropy!!! Problémy – 7 % světové zemědělské půdy, 3 % světových lesů, přelidnění průmyslových regionů, velké rezervy ve službách, 90 % zahraničních investic v pobřežních oblastech, vysoká produkce plodin, ale i tak nutný dovoz (15-20 %)

ČÍNA – práce s mapou, textem a doporučenými zdroji Najděte rozlohu ( kterým kontinentům se blíží)

Do kterých podnebných a vegetačních pásů patří Čína

Popište princip monzunů + jak ovlivňují čínské území

Obyvatelstvo - průměrná hustota zalidnění (vypočítej) :


Napište, co vše lze vyčíst obecně z věkových pyramid a čím je zvláštní pyramida Číny. Prostudujte, jaké události jsou spojeny s výraznými změnami v nárůstu/ úbytku obyvatelstva.

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:China_Sex_By_Age_2010_census.png?uselang=cs[cit. 2015-04-11]

Charakterizujte politiku jednoho dítěte (důvody zavedení, nástroje, důsledky)


Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Recommend Documents