Gerontologie v oboru zdravotnický asistent

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta

Gerontologie v oboru zdravotnický asistent

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autorka:

Mgr. Marie Marková

Bc. Jitka Veverková

Brno, prosinec 2007

Jméno a příjmení autora: Bc. Jitka Veverková

Název diplomové práce: Gerontologie v oboru zdravotnický asistent

Pracoviště: NCO NZO Brno

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Marie Marková

Rok obhajoby diplomové práce: 2008

Souhrn: Ve své práci se zabývám oborem gerontologie, ošetřovatelství v gerontologii a vzdělávacím oborem zdravotnický asistent který je vyučován na středních zdravotnických školách. Dle demografických skutečností, zvyšujícího se počtu pacientů seniorů a strategií, které jednotlivé státy v rámci této problematiky přijímají, lze soudit, že žáci, kteří se připravují na výkon povolání zdravotnického asistenta budou přicházet do styku především s klienty a pacienty geriatrického věku. Ve své práci se zabývám otázkou, zda budou připraveni na poskytování ošetřovatelské péče v souvislosti s demografickým vývojem a aktuálními požadavky společnosti.

Klíčová slova: gerontologie, ošetřovatelství v gerontologii, demografie, zdravotnický asistent

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

-2-

Name and surname of the autor: Bc. Jitka Veverková

Title of the thesis: Gerontology in the field of nursing asistants

Place: NCO NZO Brno

Main supervisor of the thesis: Mgr. Marie Marková

Year of the defendence of the thesis: 2008

Summary: In my thesis I have presented basic information about gerontology and nursing in gerontology in the association with a nursery high school subject of nursing assistant. According to the demographic facts, increasing numbers of senior clients/patients and strategies, which individual states accept within this issue, students who are preparing for the profession of a medical assistant are likely to come into contact with clients and patients especially in the geriatric age. The thesis deals with the quality of students’ state of preparation for providing nursery care in connection with the demographic development and current social needs.

Key words: Gerontology Nursing in gerontology Demography Nursing assistant

I approve of providing my thesis for academic purposes and quoting in compliance with the valid regulations.

-3-

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Marie Markové a v seznamu literatury uvedla všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne…………….

……………………

-4-

Obsah práce 1. Úvod do problematiky

6

1.1 Gerontologie

8

1.1.1

Historie gerontologie

9

1.1.2

Významné organizace a dokumenty

10

1.1.3

Programy přípravy na stárnutí

11

1.1.4

Demografie a zdravotní stav staré populace

13

1.2 Gerontologické ošetřovatelství

16

1.2.1

Zaměření gerontologického ošetřovatelství

17

1.2.2

Současná problematika gerontologického ošetřovatelství

18

1.3 Vzdělávací obor zdravotnický asistent

20

1.3.1

Vzdělávání v oboru zdravotnický asistent

20

1.3.2

Změny ve vzdělávací soustavě v ČR

24

1.4 Cíle a pracovní hypotézy

28

2. Vyšetřované osoby a metodika

29

3. Výsledky

30

3.1 Úspěšnost odpovědí ve vědomostní části dotazníku

30

3.2 Výsledky odpovědí na otázky 4. – 16.

36

3.3 Ověření hypotéz

44

4. Diskuse

47

5. Závěr

50

6. Souhrn

52

7. Seznam použité literatury a pramenů

57

8. Přílohy

59

8.1 Evropská Charta pacientů seniorů

59

8.2 Charta práv umírajících

67

8.3 Zásady OSN pro seniory

71

8.4 Národní program přípravy na stárnutí 2003-2007

73

8.5 Anonymní dotazník

90

8.6 Předvýzkum

94

-5-

1. Úvod do problematiky Pracuji jako odborná učitelka na SZŠ a VOŠ Zdravotnické v Liberci. K náplni mé profese patří denní kontakt s žáky, kteří se připravují na své budoucí povolání. Edukuji je v teoretických znalostech a praktických dovednostech v ošetřovatelské péči. Během praktické výuky žáků, mého studia oboru ošetřovatelství v gerontologii a dalších oborů, které souvisí se sebevzděláváním v mé profesi a s ohledem na demografické skutečnosti, jsem zaznamenala, že přibývá klientů a pacientů seniorského věku na jednotlivých odděleních ve zdravotnických zařízeních. V osnovách oboru zdravotnický asistent bohužel není zařazen tématický celek, který by se věnoval této problematice. Položila jsem si otázku, zda budou absolventi vzdělávacího oboru zdravotnický asistent dostatečně připravení na poskytování ošetřovatelské péče u starých lidí, na potřeby společnosti, které budou klást požadavky na tento profesní obor. Začala jsem pociťovat potřebu předávat více vědomostí a dovedností svým žákům právě o seniorech, o specifických potřebách starých lidí nejen v ošetřovatelské péči, ale i v komunikaci a v lidském přístupu k této skupině klientů. A tím reagovat na nezvratný fakt zvyšujícího se počtu klientů/pacientů seniorského věku, s nimiž jsou v kontaktu při odborné výuce v klinických podmínkách. Napomohl mi i fakt, že se studenti oboru zdravotnický asistent na naší škole

začali v rámci odborné výuky

připravovat na své povolání na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných. Proto jsem se rozhodla již v roce 2006 provézt malý pilotní průzkum ve dvou třídách třetích ročníků. Cílem bylo zmapovat teoretické znalosti v péči o seniory, jejich informovanost o této skupině klientů a zájem o danou problematiku. Výsledky této studie jsou zařazeny v příloze mé práce.

-6-

Pohled staré ženy na stáří (Pichaud 1998) :

Dobrý den stáří Dobrý den sestro stáří! Ach, viděla jsem tě přicházet z daleka a nepodala jsem ti ruku… Dlouho jsem tě nevlídně pozorovala… Zdála ses mi škaredá, nešťastná, jako kdybys stále nosila smutek, a jako bys táhla za sebou pytel bídy, hořkých dnů, samoty, zchátralosti. Ne, nechtěla jsem, aby ses ke mně přiblížila! Ty však stojíš vedle mě, dotýkáš se mě. Musím si asi zvyknout na tvou společnost, protože mě už nikdy neopustíš. Sbohem mládí! A navždycky! Budeš zabírat stále víc místa v mém životě, a proto s proměnou svého srdce volám teď na tebe ve vší upřímnosti: „Sestro moje…“ Teď, když tě vidím zblízka, objevuji tvůj půvab, máš zkušenosti a všechno jak má být, dáváš věcem opravdový význam a milost, osvobozuješ od strojenosti, zbytečnosti, pýchy a vnášíš mě do pravdy. Mé tělo chátrá, má duše však je lehčí, aby se mohla lépe vznést. Sestro stáří, přijímám tě a mám tě ráda, Protože jsem díky tobě volnější a pomalu Se přibližuji k Bohu!

-7-

1.1 Gerontologie Gerontologie je samostatný lékařský obor interdisciplinárního charakteru. Zabývá se stářím a stárnutím, zaměřuje se na specifické potřeby a zkvalitnění života starých lidí. Lze tedy říci, že se podílí na léčebně preventivní činnosti, ale plní i integrační a metodické úkoly při vytváření uceleného systému zdravotních a zdravotně sociálních služeb pro seniory (http://www.cggs.cz). Název oboru vznikl z řeckého slova gerón, což v překladu znamená stařec. Dnes je slovo geront užíváno jako odborný název pro starého člověka (Pacovský 1994). Gerontologie je tvořena třemi základní podobory. Patří mezi ně teoretická, klinická a sociální gerontologie. Teoretická gerontologie tvoří základní pilíř oboru z vědeckého pohledu. Někdy je nazývána gerontologií experimentální. Využívá vlastní metodologii a čerpá i z jiných vědních oborů. Hledá a ověřuje poznatky o tom, proč a jak živé organismy stárnou. Sociální gerontologie se zabývá vztahem seniorů a společnosti, co staří lidé od společnosti potřebují, jak stárnutí ovlivňuje společnost. Patří sem i gerontologická sociologie a demografie (Pacovský 1994). Klinická gerontologie, čili geriatrie se zabývá komplexně problematikou seniora jako individuální osobnosti. Všeobecná geriatrie se zabývá zvláštnostmi chorob ve stáří, specifiky klientů seniorů, geriatrie oborová spolupracuje s dalšími lékařskými obory a vychází z toho, že péče o klienty vyššího věku v jakémkoli lékařském oboru musí být komplexní s nutností zohlednění všeobecných biologických, psychologických a sociálních aspektů stáří. Dle Pacovského (1994) má klinická medicína tyto základní charakteristické znaky: 1. Vnímá v každé situaci člověka jako bio-psycho-sociální jednotku 2. Zabývá se člověkem jako jedincem, který má nějakou nemoc. Usiluje o rozpoznání dané nemoci, léčí chorobu, její projevy a následky a pečuje o nemocného. 3. Zabývá se preventivní činností, stará se o podporu zdraví člověka. Vyhledává faktory, které mohou ovlivnit zdraví člověka, motivuje populaci k péči a zodpovědnosti za vlastní zdraví. Cílem je úspěšné „normální“ fyziologické stárnutí. 4. Respektuje poznatky z jiných oborů ve vztahu ke zdraví jedince. Využívá demografické poznatky, společenská hlediska, klinickou epidemiologii a jiné. 5. Má vědecké základy, spolupracuje s jinými vědními disciplínami, propojuje teoretické poznatky s praxí. Vše využívá ve prospěch klienta nebo pacienta.

-8-

1.1.1 Historie gerontologie Skutečnost, že ve stáří probíhají nemoci jinak než u mladých lidí či lidí středního věku, byla zřejmá pozorným klinikům již před mnoha lety. V roce 1843 ohlásil profesor J. Hamerník na pražské fakultě své přednášky, v nichž se věnoval „nemocem pokročilého věku s klinickými demonstracemi“. O několik desetiletí později počínaje školním rokem 1904/1905 přednášel o chorobách stáří profesor F. Procházka. O jak důležité a moderní postoje se jednalo, vyplývá ze srovnání s jinými zeměmi. Ve Francii uveřejnil slavný profesor J. M. Charcot své průkopnické „přednášky o nemocech starců“ v roce 1867. I. L. Nascher, který je považován za zakladatele americké geriatrické školy, vydal svoji knihu Geriatrie v roce 1914. Ve dvacátých letech minulého století se zabýval problematikou chorob ve stáří profesor R. Eiselt, který byl od roku 1926 přednostou Ústavu pro nemoci stáří v tehdejším chudobinci Svatého Bartoloměje a později založil při pražské lékařské fakultě kliniků nemocí stáří. Po druhé světové válce nastal ve světě významný vývoj geriatrie. Například ve Velké Británii vznikla první katedra geriatrie v Glasgow v roce 1965. Marjoire W. Warrenová na základě svých zkušeností s tehdejšími odděleními pro dlouhodobě nemocné došla k závěru, že pacienty, kteří jsou hospitalizování, lze zhruba rozdělit na třetiny: 1) Pacienti, kteří nebyli řádně vyšetřeni, takže je u nich vážný předpoklad, že při správné diagnóze a terapii by nemuseli být na těchto odděleních. 2) Pacienti, u nichž by bylo vhodnější ošetřování v domácích podmínkách. 3) Pacienti, kteří potřebují dlouhodobou péči. Její závěry se v podstatě staly základem pro britskou geriatrickou medicínu. Lze je definovat takto: •

Lékaři velmi podceňují problematiku pacientů vyššího věku.

•

Starší lidé se na klasickém nemocničním oddělení cítí špatně a často odcházejí v horším stavu.

•

Při správně stanovené diagnóze a správném terapeutickém postupu mají i staří lidé velkou šanci na uzdravení.

•

Dobře plánovaná a přiměřená rehabilitace vede k významnému zlepšení kvality života seniorů.

Nejen ve Velké Britanii se stala geriatrie základním klinickým oborem s velmi významným lůžkovým i ambulantním zázemím.

-9-

V České republice usiloval o rozvoj oboru gerontologie významný lékař Bohumil Prusík, pražský profesor vnitřního lékařství. Od roku 1948 vedl jednání o založení mezinárodní vědecké společnosti, jejíž náplň by se věnovala problematice stáří. Podílel se na založení Mezinárodní gerontologické společnosti v roce 1953, inicioval vznik gerontologické sekce při Československé internistické společnosti, která se později osamostatnila a v roce 1962 vnikla Československá gerontologická společnost při Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. Samostatným nástavbovým atestačním oborem se stala geriatrie v roce 1983, v období, kdy byl hlavním odborníkem u nás pro tento obor profesor Vladimír Pacovský. V roce 1993 byla Československá gerontologická společnost přejmenována na Českou gerontologickou společnost a v roce 1994 byl přijat nový název: Česká gerontologická a geriatrická společnost (Holmerová 2003).

1.1.2 Významné organizace a dokumenty Mezinárodní gerontologická asociace IAG International Association of Gerontology byla založena v roce 1950, stávající již 17. prezidentkou je PhD. Gloria Gutman z Kanady. Posláním této mezinárodní asociace je nadnárodní pohled a na gerontologickou problematiku a činnost v souvislosti s globálními i národními otázkami, které vyvolávají současné politické, společenské i ekonomické trendy.

Česká gerontologická a geriatrická společnost je společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se sídlem ve Zlíně. Předsedkyní společnosti je prim. MUDr. Iva Holmerová, PhD. Posláním společnosti je prezentace geriatrie jako samostatného lékařského oboru interdisciplinárního charakteru, který plní nejen specifické úkoly léčebně preventivní, ale také integrační a metodické při vytváření uceleného systému zdravotních a zdravotně sociálních služeb pro seniory. Zabývá se aktuálními potřebami populace s ohledem na seniory, které jsou ovlivněny demografickými skutečnostmi v ČR s ohledem na celosvětovou politiku v této oblasti. Informace o této společnosti, jejím poslání a činnosti je možné nalézt na internetových stránkách http://www.cggs.cz.

Česká alzheimerovská společnost ČALS vznikla v roce 1996 na základě setkávání a spolupráce profesionálů v oboru gerontologie, kteří se zabývali problematikou občanů postižených demencí. Postupně se členy stávali i rodinní příslušníci a pečovatelé takto postižených občanů. Sídlo ČALS je v budově Gerontocentra v Praze 8 Kobylisích. Kontaktní - 10 -

místa této společnosti jsou v dalších 12 městech České republiky (např. Karlovy Vary, Liberec, Ústí nad Labem, Jihlava atd.). Symbolem je vážka. Tato společnost se zabývá především pomocí postiženým demencí, jejich rodinám, pečovatelům. Má široké pole působnosti, od rad publikovaných na internetových stránkách, přes zprostředkování kontaktů a informací, help linky, setkávání, odborných konzultací až po vzdělávací a charitativní akce a jiné. Je členem významných mezinárodních organizací – Alzheimer Europe, Alzheimer Disease International. Informace o společnosti jsou dostupné na internetových stránkách http://www.alzheimer.cz.

Evropská charta pacientů seniorů je doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997. V roce 1998 bylo schváleno výbory České gerontologické a geriatrická společnosti a České alzheimerovská společnosti i pro ČR. Tato listina obsahuje úkoly zdravotní a sociální péče o staré občany. Poukazuje na to, že senioři mají nárok na zajištění takové zdravotní péče, která je jim potřebná. Udává doporučení, co je pro seniora žádoucí a nutné v oblastech komunikace a informací, podpory zdraví, léků, transportu do zdravotnických zařízení, specifických geriatrických zdravotních problémů, nemoci, rekonvalescence a rehabilitace, propuštění z nemocnice, domácí péče, respitní péče, komunitních a sociálních služeb. Plné znění dokumentu je zařazeno v příloze 1 diplomové práce, je přístupný v plném znění na některých internetových zdrojích, které se zabývají problematikou seniorů, čerpala jsem z http://www.umirani.cz.

Charta práv umírajících obsahuje doporučení Rady Evropy č. 1418/1999 „O ochraně lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících.“ Posláním Rady Evropy je chránit důstojnost a práva všech lidí. V tomto dokumentu je zmíněna problematika nevyléčitelně nemocných a umírajících klientů a pacientů, jejich práva, etika přístupu zdravotníků k této skupině potřebných. Plné znění dokumentu je v příloze 2 diplomové práce, lze ho nalézt například i na http://www.fnspo.cz/organizace/informace.html.

1.1.3 Programy přípravy na stárnutí Stárnutí populace vede ke změnám demografické struktury obyvatelstva a má sociální i ekonomický dopad. Mezinárodní společnost i ČR jsou nuceny reagovat na demografické změny. S cílem řešit globální stárnutí populace byly vypracovány mezinárodní dokumenty. Jejich předmětem je návrh na řešení problematiky stáří a stárnutí. - 11 -

„Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí“, který byl přijat na 1. světovém shromáždění o stárnutí ve Vídni v roce 1982. Reagoval na stárnutí populace ve vyspělých zemích. Na II.světovém shromáždění o stárnutí v Madridu v roce 2002 byl přijat nový dokument mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí „Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002“. Reaguje na aktuální problémy spojené s globálním stárnutím a na očekávaný demografický vývoj. Obrací se i na rozvojové země. Obsahuje 117 konkrétních doporučení rozčleněných do tří prioritních směrů: senioři a rozvoj, uchování zdraví, tělesné a duševní pohody až do stáří, zajištění příznivého a podpůrného prostředí. Stanovuje mechanizmy pravidelného hodnocení a kontroly plnění na mezinárodní, národní, regionální úrovni (http://www.noviny-mpsv.cz).

„Zásady OSN pro seniory“ (rezoluce 46/91), které byly přijaty v roce 1991. Vyzývá vlády, aby zásady včlenily do svých národních programů. Mezi hlavní myšlenky zásad OSN pro seniory patří: nezávislost, péče, zařazení do společnosti, seberealizace, důstojnost (http://www.mpsv.cz/cs/1111). Plné znění je uvedeno v závěru práce v příloze 3. Tyto dokumenty byly vypracovány pro globální řešení problematiky, podávají návrhy, doporučení, možnosti řešení pro jednotlivé státy. ČR je nucena reagovat na změny na národní úrovni. Proto byl usnesením vlády České republiky v roce 2001 schválen Návrh základních principů Národního programu přípravy na stárnutí populace v České republice, který se stal závazným

rámcem

pro

vypracování

Národního

programu

přípravy

na

stárnutí

(http://www.mpsv.cz/cs/1056).

Usnesením vlády ČR ze dne 15. května 2002 č. 485 byl schválen Národní program přípravy na stárnutí na období 2003-2007. Respektuje mezinárodní priority i specifické potřeby populace ČR. Předkládá možnosti, které napomohou včasnému, cílenému a dlouhodobému zajištění a připravenosti české společnosti na výraznou změnu demografické struktury obyvatelstva. Cílem Národního programu přípravy na stárnutí na období 2003-2007 je vytvoření příznivého celospolečenského klimatu a podmínek pro řešení problematiky stárnutí a seniorů. Úkolem je i docílení změny postojů a přístupů

společnosti k dosažení „společnosti

pro všechny generace“. Program se obrací na celou společnost, na všechny generace. Informuje o tom, že stárnutí je objektivní realitou a bude ovlivňovat rozvoj naší společnosti. Apeluje na změnu - 12 -

společenského klimatu v pohledu na stáří. Vytváří základy pro politickou, ekonomickou i sociální reflexi stárnutí populace v ČR, nemůže však zasahovat do vlastního řešení politických a národohospodářských věcí. (http://www.mpsv.cz/cs/1056). Plné znění tohoto dokumentu je publikováno v příloze 4. Dne 10. 9. 2007 se ve Stockholmu uskutečnilo setkání zemí Francie, České republiky a Švédska za účelem projednání společného programu pro Třípředsednictví v Radě Evropské unie. Priority těchto zemí byly formulovány do pěti bodů: 1. Zdravé, aktivní a důstojné stárnutí (Alzheimer a obdobné nemoci, finanční udržitelnost zdravotních systémů v důsledku nepříznivých demografických změn). 2. Evropa pro pacienty (zdravotnické služby, srovnávání zdravotních systémů). 3. Zdravotní hrozby, bezpečnost pacientů, ECDC. 4. Léčiva (s odkazem na Pharmaceutical Forum, farmakovigilace a antibiotická prevence). 5. Prevence a zdravotní determinanty (alkohol a tabák). Z důvodu zjištění stávající situace v ČR byli osloveni odborníci z Ministerstva zdravotnictví a podřízených organizací, ale i nezávislí odborníci pro vypracování důvodové správy z oblastí uvedených priorit. Další vyjednávání je plánováno na dny 15. – 16. 11. 2007 v Praze.

1.1.4 Demografie stáří a zdravotní stav staré populace Demografie je zaměřena na reprodukci lidských populací, studuje podmínky, které ji ovlivňují a hledá pravidelnosti a vztahy, kterými se proces reprodukce řídí. Je bio-sociální disciplinou, zabývající se procesem, který je svou povahou biologický, avšak probíhá ve společenských podmínkách. Její poznatky jsou důležité pro mnohé obory, v gerontologii patří k základním. Porodnost (natalita) proces rození je jedním ze dvou základních procesů demografické reprodukce. Úmrtnost (mortalita) je druhým základním procesem demografické reprodukce. Tento proces nejlépe popisují úmrtnostní tabulky. Jsou založeny na principu zjištění intenzity úmrtnosti v jednotlivých ročnících u reálné populace. Úmrtnostní tabulky podávají také informace o pravděpodobné délce života a skutečné délce života (Kalvach 2004). S problematikou demografie souvisí i zdravotní stav staré populace, o němž informují základní ukazatele, kterými jsou mortalita, střední délka života, morbidita a dysaptibilita. - 13 -

Mortalita vyjadřuje počet zemřelých za určité období z určité skupiny obyvatel. Úmrtnost v souvislosti se seniorskou skupinou se snižuje z již výše zmiňovaných důvodů. Střední délka života, nebo-li naděje na dožití je statistický údaj, udávající předpokládaný věk, jehož dosahují členové určité populace. Morbiditou nazýváme nemocnost, počet nemocných zastoupených v určité skupině populace. Dysaptibilita je indikátorem nepříznivého vlivu onemocnění na celkový stav člověka a na jeho schopnosti začlenit se do společenských aktivit (Topinková 1995). Strom života je grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva. Český strom života popisuje stárnutí populace v ČR. V naší republice se postupně zvyšuje zastoupení staršího obyvatelstva. Je velmi nepravidelný, jsou na něm větší výkyvy například nenarozených dětí v letech první světové války, nebo v letech 1958 až 1962 po přijetí zákona o umělém přerušení těhotenství. Opačným příkladem je období zvýšené porodnosti po obou světových válkách a takzvaný „baby-boom“ z let 1973 až 1977, vytvořený realizací tehdejších společenských opatření na podporu natality. Je zřejmé, že uvedené výkyvy porodnosti mají v ČR hluboké společenské důsledky. Demografické stárnutí obyvatelstva, zdravotní stav seniorů a nepravidelnosti věkové struktury mohou směřovat k nepříznivému prudkému zvyšování počtu potencionálních důchodců a stagnaci nebo dokonce úbytku osob ve věku ekonomické aktivity. Demografická současnost má mnoho dalších zajímavostí. Vedle stárnutí populace jsou to například změny v kvalifikaci a vzdělanosti obyvatel, odlišný průběh životních drah, obměny ve vytváření postojů a tvorbě hodnot. Charakteristické jsou změny ve struktuře rodiny, které jsou významné nejen pro gerontologii a gerontologické ošetřovatelství. Nelze opomenout ani složitou problematiku různých forem migrace. V mnoha státech i u nás nabývá velkého významu migrace starších a starých lidí z venkova do měst (Pacovský 1997).

Důvodová zpráva, publikovaná na internetových stránkách ČGGS, podává informace o populačním stárnutí jako o nezvratném faktu pro příští léta nejen v České republice, ale i v ostatních zemích Evropské Unie, v USA a dalších místech světa. Jako faktory, které tento fakt způsobily, uvádí stále se snižující natalitu a rostoucí prodlužování průměrné délky života, což je důvodem poklesu početnosti populační skupiny osob produktivního věku, a tento trend dle prognóz bude nadále pokračovat (http://www.cggs.cz).

- 14 -

Demografické průzkumy publikované Ministerstvem práce a sociálních věcí podávají informace o stavu české populace. Tyto statistické údaje se týkají vývoje a prognózy demografické situace v ČR. Týkají se počtu obyvatel, který má klesající tendenci se zvyšujícím se podílem počtu seniorů. Nízký počet narozených dětí je důvodem výrazného stárnutí věkové pyramidy. Počet dětí ve věku do 14 let se v posledních letech každoročně snižoval. V roce 1996 byl poprvé v historii nižší než počet osob ve věku nad 60 let (věková skupina 0-14 let 15,9%, věková skupina nad 60 let 18,5%). Index stáří, který udává počet osob ve věku nad 65 let na 100 dětí ve věku 14 let, vzrostl až na 85,5. Průměrný věk naší populace se zvyšuje. Střední délka života při narození vzrůstá. Souhrnně lze říci, že podíl seniorské populace se zvyšuje a v projekci do roku 2030, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, bude tento trend nadále pokračovat, což s sebou přináší dopad na ekonomickou, sociální i politickou situaci v ČR (http://www.mpsv.cz). Vztah procentuálního zastoupení seniorů v populaci, síť geriatrických služeb a institucí a jejich kooperace a komplexnost. 8% nejedná se o zvláštní problém 10% z reálných potřeb začínají vznikat služby a instituce 12% je nutná kooperace služeb a institucí 14% vzniká zásadní a závažný společenský problém, je nutno zajistit komplexní péči o starou populaci .(http://www.cggs.cz)

- 15 -

1.2 Gerontologické ošetřovatelství Ošetřovatelství je věda se svojí historií, filozofií, metaparadigmou, paradigmou, metodologií, vzděláváním i výzkumem. Základy profesionálního rozvoje ošetřovatelského oboru se spojují s osobností Florence Nightingelové v druhé polovině 19.století, která se nemalou měrou zapříčinila o rozvoj základů vlastních teorií a vědního pojetí. Současné moderní pojetí ošetřovatelství je založeno na holistickém přístupu k člověku, kdy je osobnost chápána ve zdraví i nemoci jako bytost se svými individuálními potřebami v oblasti biologické, psychické i sociální. Ošetřovatelství je tedy charakterizováno komplexním přístupem k člověku a jeho potřebám ve čtyřech základních oblastech: podpora zdraví, zachování zdraví, navrácení zdraví a péče o umírající (Kozierová 1996). Základním cílem ošetřovatelství v gerontologii je společenská integrace seniorů bez jejich diskriminace a segregace nejen v oblasti věkové, nedílnou náplní je i mezigenerační solidarita a kvalita života ve stáří (Kalvach 2004). Dle Zásad OSN pro seniory lze uvést, že se řídí zásadami: zabezpečenost, důstojnost, nezávislost, seberealizace, participace pro seniory. Péče o seniory má své kořeny již v daleké minulosti, v průběhu času se měnila pod vlivem ekonomických a kulturních událostí. Úroveň poskytované péče vypovídá o dané kultuře společnosti. Je zřejmé, že v dobách míru a společenského rozvoje se péče o staré, chudé, nemocné a potřebné rozvíjela více, než v dobách válek a krizí. V minulosti připadala starost o seniory především rodině, případně pomáhali bohatí a vlivní lidé, často se objevila pomoc ze strany církve. První projevy lidské ušlechtilosti a obětavosti dokazuje i vznik rytířských řádů ve středověku, jejichž cílem bylo nejen ošetřování nemocných a raněných v dobách válek, ale i bezmocných a opuštěných starých lidí. Z iniciativ bohatých lidí se začala rozvíjet charitativní pomoc a péče, vznikaly církevní instituce zabývající se pomocí starým lidem. Postupně pak byly zakládány chudobince a starobince, klášterní a městské domy, které položily základy budoucím domovům důchodců. Ve 12. století zakládaly církevní řády špitály. Plnily především funkci sociální, kdy poskytovaly nocleh, stravu, odpočinek, ale částečně i léčebnou. Na jejich organizaci a vedení se podílely církevní instituce a později městské a obecní rady. Systematická péče o seniory se začala rozvíjet až počátkem 20. století. Vznikaly systémy sociální péče a specializované ústavní péče. Péče o staré lidi byla rozdělena na zdravotní a sociální. Systém péče o seniory se postupně vyvíjel od středověké laické, dobročinné a nesoustavné péče až k péči garantované státem, případně městem či obcí.

- 16 -

1.2.1 Zaměření gerontologického ošetřovatelství Cílem jakékoli gerontologické (geriatrické) péče včetně péče ošetřovatelské je zajistit všestrannou, vysoce erudovanou a lidsky kultivovanou péči o staré nemocné (Haškovcová, H. Psychologie starého člověka. In Jedlička,V.a kol.Praktická gerontologie. Brno 1991, s 25). V současné době není pochyb, že péče o seniory má svá specifika, a vyžaduje i pozornost při vzdělávání zdravotnického personálu. Gerontické ošetřovatelství je definováno jako ošetřovatelská péče a služby seniorům, které jsou klientům/pacientům poskytovány s ohledem na individuální a specifické potřeby jemně, komplexně a s holistický přístupem. Cílem je zajistit a zlepšit jejich zdraví a poskytnout pohodlí a péči v nejvyšší možné míře. Geriatrické ošetřovatelství se orientuje na nemocného starého člověka v medicínském kontextu. Gerontologické ošetřovatelství se specializuje na péči o zdravé i nemocné seniory. Zabývá se činnostmi zaměřenými na podporu a udržení zdraví, prevenci onemocnění, podporu sebepéče. Jeho cílem je udržení a obnovení fyzických, psychických a sociálních funkcí v co nejoptimálnějších mezích. Zdravotničtí pracovníci poskytují ošetřovatelskou péči v jejich vlastních domácnostech, v agenturách domácí péče, v ordinacích praktických i odborných lékařů, v nemocnicích, v institucích dlouhodobé i specializované péče. Jejich činnost je různorodá a vychází z potřeb klientů/pacientů, o něž se starají s všestrannou, erudovanou, lidsky kultivovanou péčí. Ta lze rozdělit, i když nelze přesně vymezit ostré hranice, na péči základní a specializovanou. Základní ošetřovatelská péče je zaměřená na podporu a udržení zdraví a na uspokojování základních potřeb klienta/pacienta. Základní péče může být prováděna odborníkem, ale své nezastupitelné místo má i laická péče, prováděna samotným klientem, případně jeho rodinnými příslušníky, či blízkými osobami. Tato péče je nenahraditelná, protože je poskytována s ohledem na emocionální, morální a sociální potřeby nemocného. Lidská blízkost spojena s přímým vztahem a motivací v úzké komunitě má nezastupitelné možnosti. Specializovaná

ošetřovatelská

péče

zahrnuje

všechny

aktivity

erudovaného

zdravotnického personálu ošetřujícího starého člověka. Cílem je uspokojit potřeby seniora a řešit jeho problémy. Péče probíhá v multidisciplinárním týmu s ohledem na zvláštnosti chorob a problémů starých osob (Jarošová 2006). V této kapitole nelze nezmínit komunitní ošetřovatelství a jeho nezastupitelnou funkci v rámci domácí péče. Zaměřuje se především na prevenci a podporu zdraví seniorů. Základní - 17 -

cíl domácí péče je usnadnit či udržet sebepéči a soběstačnost seniora v jeho domácím, přirozeném prostředí (Jarošová 2006).

1.2.2 Současná problematika gerontologického ošetřovatelství Stejně jako ostatní vědní obory je ošetřovatelství nuceno reagovat na potřeby společnosti. Proto i tento obor přijímá dané skutečnosti a reaguje na stárnutí populace. Ošetřovatelství v gerontologii vychází z individualizace osobnosti, autonomie a potřeb konkrétního starého člověka. Senioři představují početnou a stále narůstající skupinu, které je poskytována ošetřovatelská péče. Ve zdravotnických zařízeních jich přibývá a spotřebovávají stále vyšší podíl nemocničních služeb. V současnosti asi 3x více, než činí jejich podíl v populaci (Kalvach 2004). Tato situace je způsobena demografickými a biologickými faktory, ale i faktory organizačními a provozními. Faktory demografické a biologické, těžko ovlivnitelné, je nutno brát je v úvahu a přizpůsobit poskytování geriatrických služeb: •

Přibývá seniorů v populaci (prodlužování délky života, stárnou početně silnější ročníky).

•

Ve stáří je vyšší prevalence chorob.

•

Stav seniora vyžaduje častěji alespoň krátkodobou hospitalizaci i při problému, který by u nemocného mladšího věku mohl být řešen ambulantně.

Senioři potřebují delší ošetřovatelskou dobu (delší doba hojení, komplikovanější průběh chorob atd.) (Kalvach 2004). Faktory organizační a provozní, jsou ovlivnitelné, negativně zvyšují hospitalizovanost seniorů, mají negativní dopad na ekonomiku ve zdravotnictví. Lze mezi ně zařadit: •

Prodlužování ošetřovací doby negativními dopady hospitalizace (hospitalizmus, imobilizační syndrom).

•

Čekání na zajištění péče po propuštění (domácí péče, pečovatelská služba, zařízení následné péče).

•

Časné rehospitalizace a časté překlady na různá oddělení z důvodu polymorbidity (přehazování si klienta jako „horký brambor“).

•

Sociální hospitalizace (náhradní řešení sociální situace seniora) (Kalvach 2004).

V současnosti dochází ke geriatrizaci zdravotnických služeb, ošetřovatelství v gerontologii je oborem, který je multidisciplinární, zasahuje do mnohých ošetřovatelských specializací. Klient/pacient senior může být hospitalizován nejen na speciálních geriatrických odděleních, - 18 -

ale i na standardních ošetřovatelských jednotkách jako je interní, chirurgické oddělení atd. Uvedená problematika má dopad komplexně na veškeré zdravotnické služby na globální úrovni (Kalvach 2004).

- 19 -

1.3 Vzdělávací obor zdravotnický asistent Zdravotnický asistent je studijní obor, který nahradil obor zdravotní sestra. Je zaměřen na získání úplného středního odborného vzdělání. Tento obor může být poskytován střední zdravotnickou školou a akreditovaným zařízením, kterému byla udělena akreditace Ministerstva zdravotnictví k uskutečňování daného vzdělávacího programu (dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 96/2004 sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče). Poskytuje úplné střední odborné vzdělání formou denního studia (4 roky), večerního a dálkového studia při zaměstnání (5 let), nebo formou akreditovaného kvalifikačního kurzu pro absolventy středních škol (2 roky).

1.3.1 Vzdělávání v oboru Zdravotnický asistent Studijní obor Zdravotnický asistent je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. Je koncipován tak, aby poskytl odborné, ale i všeobecné vzdělání a obecně přenosné dovednosti (MŠMT ČR 2004). Může být poskytován formou denního studia, nebo večerního studia při zaměstnání. Pojetí a cíle vzdělávacího programu dle učebních dokumentů, které schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví dne 17. 12. 2003, s platností od září 2004 udávají: „ Vzdělávací program připravuje žáky pro práci středních zdravotnických pracovníků, kteří budou poskytovat ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, a to pod odborným dohledem nebo přímým vedením všeobecné sestry, popř. lékaře“. Vzdělání je zaměřeno například na zvládnutí ošetřovatelských intervencí, komunikaci, vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického asistenta. Dále se klade důraz na výchovu žáků k péči o vlastní zdraví a prevenci nemocí. Uplatnění absolventa je v různých lůžkových i ambulantních zařízeních zdravotnického charakteru (nemocnice, polikliniky, ošetřovatelská centra, ordinace lékařů, domácí ošetřovatelské

péče,

léčebnách

dlouhodobě

nemocných,

ústavech

sociální

péče,

ve stacionářích pro osoby tělesně postižené, v zařízeních pro seniory a podobně). Učební plán obsahuje předměty se zaměřením na získání všeobecného i odborného vzdělání a na klíčové kompetence. Předměty se dělí na základní, povinné pro všechny žáky, a předměty volitelné a výběrové, které slouží k prohlubování odborných vědomostí žáků. - 20 -

Všeobecné předměty jsou v zastoupení dle podmínek pro získání středního vzdělání. Odborné předměty jsou voleny tak, aby si žáci osvojili potřebné vědomosti a dovednosti pro výkon povolání. Klíčové kompetence jsou definovány jako soubor schopností a znalostí, a s nimi související obecně platné a přenosné postoje a hodnoty (například komunikativní dovednosti, kompetence k týmové práci, dovednosti řešit problémy, kompetence k práci s informacemi a jiné). Na jejich vytváření se různou mírou podílejí všechny vyučovací předměty. Přesné názvy vyučovacích předmětů a počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících jsou uvedeny v učebních dokumentech pro studijní obor: 53-41-M/007 zdravotnický asistent, které schválilo MŠMT po dohodě s MZ ČR v roce 2003. Ošetřovatelství je vyučovací předmět teoreticko-praktického charakteru, kdy je výklad vyučujícího propojován se cvičeními. Jeho obecným cílem je vést žáky k získávání teoretických a praktických dovedností v péči o zdraví, prevenci poškození zdraví a ošetřování pacientů/klientů. Důraz je kladen na holistické pojetí osobnosti a individualizovaný přístup ke klientovi/pacientovi. Vyučující volí vhodné didaktické metody k aktivizaci žáků k řešení modelových situací, k získávání informací o klientovi/pacientovi, k umění komunikace, k spolupráci při poskytování ošetřovatelské péče. Výuka ošetřovatelství je propojena s předměty ošetřování nemocných a odborná praxe, které rozvíjejí získané vědomosti a dovednosti v klinických podmínkách.

S ohledem

na

výše

zmiňovanou

problematiku

gerontologie,

gerontologického

ošetřovatelství a demografických skutečností jsem se v rozpisu učiva zaměřila na výuku a počet hodin zaměřených na problematiku pacientů seniorů. Je zde zastoupena Ošetřovatelská péče o pacienta s interním, chirurgickým a infekčním oddělením v počtu 50 vyučovacích hodin. Ve výsledcích vzdělávání přiřazených k této kapitole je uvedeno: „specifikuje zvláštnosti ošetřovatelské péče o děti, mládež a seniory“. Z mého pohledu není možné předat žákům dostatečné množství vědomostí a dovedností o seniorské problematice. Dalším celkem učiva jsou Specifika ošetřovatelské péče na vybraných odděleních: ORL, oftalmologie, stomatologie, gynekologie, dermatovenerologie, onkologie a psychiatrie v počtu 37 vyučovacích hodin. Stojí za zvážení, zda by právě v této části neměla být zařazena gerontologická problematika a zda stanovený počet hodin je dostačující pro edukaci v odborné přípravě k profesní roli. V roce 2004 se odborné učitelky v rámci Předmětové komise ošetřovatelství pro oblast Libereckého kraje zabývaly touto problematikou. Tento problém byl projednáván i - 21 -

republikovou předmětovou komisí ošetřovatelství. V zápisu z jednání republikové PK OSE ze dne 27.6.2006 je v programu bod 1 zaměřený na návrhy na obsah učiva ve 3. ročníku předmětu ošetřovatelství pro obor zdravotnický asistent. Většina zúčastněných se shodla na zařazení témat ošetřovatelská péče o pacienta s interním, chirurgickým onemocněním a zvláštnosti péče o dítě. Uvedená témata lze považovat za minimální požadavky. Ojediněle mají školy zařazenou ošetřovatelskou péči s gynekologickým onemocněním, terénní péči, zvláštnosti péče o cizince, péči o seniory, péči o staré a chronicky nemocné. Hodinové dotace na jednotlivé celky nebyly určeny, neboť záleží na finančních možnostech škol a dělení hodin na teorii a cvičení. Jednotlivé bloky vyučuje odborná vyučující, která splňuje aprobaci pro výuku ošetřovatelství dle zákonných norem.

Ošetřování nemocných probíhá v reálném prostředí zdravotnických zařízení. Směřuje k osvojení praktických dovedností a odborných činností spojených s výkonem povolání zdravotnického asistenta. Cílem je profesní příprava žáků k poskytování komplexní ošetřovatelské péče o děti, mládež a dospělé v rozsahu náplně práce. Při výuce se žáci dělí do skupin a pracují pod vedením odborné učitelky, mohou absolvovat odborné exkurze. Doporučenými základními pracovišti jsou interní a chirurgická oddělení, ale škola může organizovat výuku i na dalších zdravotnických pracovištích dle nabídky regionu. Odborná praxe se uskutečňuje po dohodě školy se zdravotnickým zařízením v klinických podmínkách pracovišť dle nabídky regionu v rozsahu odborné způsobilosti stanovené vyhláškou MZ ČR. Obecným cílem je naučit aplikovat žáky získané odborné vědomosti, dovednosti a návyky v ošetřovatelském týmu na pracovištích zdravotnických zařízení. Mezi doporučená patří interní, chirurgické, dětské oddělení, pracoviště primární a sekundární péče vhodná pro vykonávání odborné praxe. Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky se může absolvent dále vzdělávat na vysokých a vyšších odborných školách, zejména se zaměřením na ošetřovatelské a zdravotnické služby.

Akreditovaný kvalifikační kurz je určen uchazečům, kteří mají ukončené úplné střední všeobecné vzdělání nebo úplné odborné vzdělání a způsobilost k výkonu povolání podle ustanovení § 36 zákona č.96/2004 Sb. (MZ ČR 2007). Pojetí a cíle vzdělávacího programu jsou definovány dle Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR (2007) „vzdělávací program připravuje účastníky kurzu pro práci zdravotního asistenta, který bude poskytovat ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, to pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky, popř. lékaře. - 22 -

Vzdělání se proto zaměřuje na zvládnutí ošetřovatelských výkonů a postojů a na vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického asistenta“. Klíčové kompetence jsou definovány jako soubor obecně uplatnitelných schopností, znalostí a s nimi souvisejících postojů a hodnot. V programu zdravotnický asistent je důraz kladen na kompetence v oblasti komunikativní, interpersonální, poskytování ošetřovatelské péče, práce s informacemi a používání informačních a komunikativních technologií (MZ ČR 2007). Dle Ministerstva zdravotnictví ČR (2007) je uplatnění zdravotnického asistenta stanoveno úspěšným složením závěrečné zkoušky, kdy je účastník kurzu připraven k výkonu práce zdravotnického asistenta, který pod odborným dohledem – viz ustanovení § 29 zákona č. 96/2004 Sb., všeobecné sestry nebo porodní asistentky poskytuje ošetřovatelskou péči dětem (s výjimkou novorozenců) i dospělým a ve spolupráci s lékařem se podílí na preventivní, diagnostické, neodkladné, léčebné, rehabilitační a dispenzární péči v rozsahu své odborné způsobilosti stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků MZ ČR. Pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru se podílí na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče dle ustanovení § 27 vyhl. č. 424/2004 Sb. Podle pokynů provádí určené ošetřovatelské výkony, podílí se na plnění ošetřovatelského plánu a spolupracuje při hodnocení výsledků poskytnuté ošetřovatelské péče, zajišťuje činnosti spojené s přijetím, překladem, propuštěním a úmrtím pacienta. Jeho uplatnění je v různých zdravotnických zařízeních lůžkového i ambulantního charakteru, například v nemocnici, na poliklinikách a v lékařských centrech, v ordinacích praktických nebo odborných lékařů a v domácí péči, jako zdravotnický pracovník v zařízeních sociální péče a služeb (např. v léčebnách dlouhodobě nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postižením, v zařízeních pro seniory). Učební plán je tvořen teoretickou a praktickou částí. Teoretická oblast zahrnuje předměty Odborná latinská terminologie, Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví, První pomoc, Psychologie a komunikace, Klinická propedeutika, Somatologie, Základy epidemiologie a hygieny, BOZP, Ošetřovatelství. V praktické části jsou určeny předměty

Ošetřování

nemocných a odborná praxe. Mezi předměty závěrečné zkoušky patří Ošetřovatelství, Ošetřování nemocných a Odborná praxe.

- 23 -

Ošetřovatelství je předmět, který poskytuje dle učebního plánu informace z oblasti teorie ošetřovatelství a ošetřovatelského procesu. Frekventanti si osvojí holistický a multikulturní přístup k pacientům, práci s informacemi, s odborným textem a získají sociálně-kulturní kompetence v počtu 200 hodin. Ošetřování nemocných je teoreticko-praktický předmět zaměřený na získávání praktických dovedností a odborných činností v rámci poskytování ošetřovatelské péče v klinických podmínkách, s návazností na znalosti získané v ostatních odborných předmětech. Tomuto předmětu je dle učebního plánu věnováno 160 hodin. Odborná praxe je praktický předmět zaměřený na fixaci získaných vědomostí a dovedností a jejich realizaci do praxe. Probíhá formou přímé či nepřímé péče o klienty a pacienty v souladu s platnou legislativou pod vedením školitele odborné praxe na odděleních interního lékařství, chirurgie, pediatrie, porodnicko-gynekologickém, geriatrie o celkovém počtu 240 výukových hodin (MZ ČR 2007).

1.3.2 Změny ve vzdělávací soustavě ČR Systém vzdělávání v České republice se řídí dle školského zákona č. 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Tento zákon definuje cíle a zásady vzdělávání, organizaci školní výuky, školní vzdělávací programy, vzdělávací soustavu v ČR, školy a školská zařízení a jejich právní postavení a další zákonné normy, které se vztahují k poskytování vzdělání. Zabývá se například i právy a povinnostmi žáků, studentů a jejich zákonných zástupců, bezpečností ve školních zařízeních, ale i problematikou vzdělávání cizinců (Valenta 2006). Národní program vzdělávání v ČR a školský zákon zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Je tvořen dvěma typy dokumentů na úrovni státní a školní. Státní úroveň zastupuje Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (RVP). Školní vzdělávací programy, dle kterých se uskutečňuje vzdělávání na konkrétní škole, tvoří druhou úroveň. Tento nový systém tvorby vzdělávacích programů je jedním z kroků k nové kurikulární soustavě v České republice. Cílem změny je zlepšit kvalitu vzdělávání a připravenost žáků na život v 21. století. Vybudovat koncept, kdy vzdělávání bude cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. Vyšší kvalita vzdělání přinese lepší uplatnění absolventů na trhu práce a jejich připravenost pro další vzdělávání, případně rekvalifikování, a na kvalitní osobní i občanský život.

- 24 -

Pro každý obor vzdělávání existuje samostatný rámcový vzdělávací program, vzdělávání v něm vymezené vychází ze čtyř cílů: učit se poznávat, učit se učit, učit se být, učit se žít s ostatními. Tyto cíle formulovala komise UNESCO ve své zprávě „Vzdělávání pro 21. století“ v roce 1997. Učit se poznávat znamená naučit se chápat okolní svět a osvojit si dovednosti potřebné k učení se a to nadále prohlubovat a rozšiřovat. Žák by v této oblasti měl směřovat k rozvoji základních myšlenkových operací, paměti a schopnosti koncentrace. Učit se pracovat a jednat znamená obstát v prostředí a situacích a problémech, které žáky obklopuje. Vyrovnávat se a umět řešit nejen v běžných životních záležitostech, ale i v povolání a pracovních činnostech, na které se připravují. Učit se být znamená rozumět vlastní osobnosti a jednat se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností dle obecně platných morálních hodnot. Učit se žít společně a učit se žít s ostatními zahrnuje umění spolupráce, podílet se na životě společnosti a najít si v ní své místo. Důraz je tedy kladen na význam všeobecného vzdělání pro osobnostní rozvoj žáků a na jeho podpůrnou funkci pro odborné vzdělávání a pro získání kompetencí k výkonu povolání.

Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání jsou státem vydané závazné pedagogické dokumenty, vymezují platné požadavky na vzdělávání v určitých oborech. Definují výsledky, klíčové a odborné kompetence, obsah jako prostředek k dosažení kompetencí, podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů. Dosavadní učební dokumenty vymezují především obecné cíle vzdělávání a zejména učivo, které si mají žáci osvojit. Rámcové vzdělávací programy stanovují především, co se má žák naučit a být schopen prokázat na určité úrovni odpovídající jeho předpokladům. Zlepšení kvality vzdělávání vidí ve vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a v podpoře pedagogické samostatnosti škol. Proto obsahují pouze již výše zmíněné a způsob realizace dosažení vymezených požadavků nechávají na školách, což umožňuje škole reagovat na potřeby trhu práce v určitém regionu, ale zajišťuje srovnatelnost úrovně odborného vzdělávání absolventů jednotlivých škol (Kašparová 2007). Tvorbou programů byl pověřen Národní ústav odborného vzdělávání v Praze, pro jednotlivé obory se tvoří individuální programy a zároveň se redukuje počet původních oborů z 800 na cca 200. Příprava se tedy rozvrhla do tří fází. Na podzim roku 2006 bylo vydáno 61 rámcových vzdělávacích programů. Další etapa, v níž je dalších 81 programů a i rámcový

- 25 -

vzdělávací program pro obor zdravotnický asistent, je toho času publikována na internetu v připomínkovém řízení.

Rámcový vzdělávací program pro obor Zdravotnický asistent je publikován na internetových stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání v připomínkovém řízení. Tento program tvoří východiska pro tvorbu školních programů na zdravotnických školách. Tvorba školního vzdělávacího programu by měla být dokončena do dvou let po schválení již výše zmíněného rámcového programu. Vzdělání v oboru Zdravotnický asistent navazuje na základní vzdělání a směřuje k osvojení následujících klíčových a odborných kompetencí. Klíčové kompetence znamenají soubor požadavků na vzdělávání, patří sem vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty důležité pro osobnostní rozvoj jedince a jeho aktivní zapojení do společnosti. Na jejich osvojování by se měli různou měrou podílet všechny vyučované předměty, ale i aktivity doplňující výuku. Mezi klíčové kompetence v oboru zdravotnického asistenta patří: kompetence k učení, k řešení problémů, k efektivní komunikaci, k využívání informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi, personální a sociální kompetence, občanské kompetence a kulturní vědomí, kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, matematické kompetence. Tyto kompetence jsou společné pro absolventy středního vzdělání na jednotlivých školách. Odborné kompetence se vztahují k výkonu činností vztahujících se k budoucímu povolání. Vyjadřují profesní profil absolventa oboru vzdělávání a jeho způsobilost k výkonu povolání. Tvoří je soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot spojených s výkonem povolání: Provádět činnosti základní ošetřovatelské péče a podílet se pod přímým vedením všeobecné sestry nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Poskytovat základní ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře. Dbát na bezpečnost zdraví a ochranu zdraví při práci. Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb. Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje. Uplatnění absolventa je ve zdravotnických zařízeních lůžkového i ambulantního charakteru, domácí péči, v zařízeních sociální péče, zejména v léčebnách dlouhodobě

- 26 -

nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postižením a zařízeních geriatrické péče.

Školní vzdělávací plán by měl být ušit na míru dané škole, reagovat na potřeby regionu a je předpokladem pro úspěšnost absolventa nejen v denním životě, ale i v profesní roli. Tento program by měla škola vytvořit do dvou let od schválení rámcového vzdělávacího programu daného oboru. Základním východiskem pro tvorbu školního vzdělávacího programu jsou rámcové vzdělávací programy vydané MŠMT. Mezi další vstupní předpoklady patří analýza podmínek školy a zmapování požadavků trhu práce v daném regionu. Analýzou podmínek školy se rozumí její sebehodnocení, které se týká vzdělávacích podmínek a celkového klimatu školy. Takzvaná autoevaluace umožní zmapovat stávající situaci, najít pozitiva a negativa, vytvořit koncepční záměr školy, na co by měla reagovat. Zmapování trhu práce v daném regionu spolu s vybranými sociálními partnery pomůže vyhodnotit, jak zaměřit vzdělávací strategii, pomůže zmapovat přednosti a nedostatky absolventů z pohledu zaměstnavatelů, posílí partnerské vztahy a spolupráci se sociálními partnery. Nedílnou součást analytických poznatků tvoří i informace ze strany rodičů a přátel školy (Kašparová 2007). Strategie a doporučený postup při tvorbě školního vzdělávacího programu je publikován na internetových stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání. Zásady tvorby programu jsou součástí jednotlivých rámcově vzdělávacích programů.

- 27 -

1.4 Cíle a pracovní hypotézy Cílem práce jsem si stanovila zjistit úroveň vědomostí z problematiky ošetřovatelské péče o seniory u žáků oboru Zdravotnický asistent. A zda jsou teoretické vědomosti o seniorské problematice ovlivněny zaměřením praktické výuky v předmětu ošetřování nemocných.

Hypotéza 1 H1

Žáci, kteří v předmětu ošetřování nemocných pracovali na geriatrických odděleních

prokáží více teoretických vědomostí ve zkoumané problematice, než žáci, kteří nebyli v rámci praktické výuky na odděleních pro seniory. H0 Oborové zaměření předmětu ošetřování nemocných nemá vliv na prokázané teoretické znalosti žáků v testu.

Hypotéza 2 H2 Žáci s výbornými výsledky v testu budou více vnímat nedostatek informaci o seniorské problematice, než žáci s horšími výsledky v testu. H0 Výborné výsledky žáků v testu nemají vliv na vnímání poskytovaní informací o seniorské problematice.

Hypotéza 3 H3 Žáci, kteří mají zkušenost s péčí o starého člověka z osobního života, budou mít lepší výsledky v teoretickém testu problematiky seniorů, než žáci, kteří takovou zkušenost nemají. H0 Zkušenost žáků s péčí o starého člověka z osobního života neovlivní prokázané teoretické vědomosti v testu.

- 28 -

2. Vyšetřované osoby a metodika Pro výzkum k dané problematice mé práce jsem si zvolila vzorek žáků čtvrtých ročníků oboru Zdravotnický asistent. Oslovila jsem 212 žáků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Liberci, Střední zdravotnické školy v Turnově, Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Ostravě, Střední zdravotnické školy v Rumburku a Střední zdravotnické školy v Kroměříži.

Tab.1. Vyšetřované osoby Počet Název školy

Třída

Počet žáků

Ošetřování nemocných na oddělení se

hodin

seniory

SZŠ a VOŠ zdravotnická

4.Za A

26

Léčebna dlouhodobě nemocných

216

Liberec

4.Za B

24


216

SZŠ Turnov

4.Za A

18

Domov důchodců

15

4.Za B

21

Domov důchodců

15

4.Za A

22

Neproběhla

0

4.Za B

20

Neproběhla

0

4.Za A

20


72

4.Za B

21


72

SZŠ a VOŠ zdravotnická

4.Za A

19

Neproběhla

0

Ostrava

4.Za B

21

Neproběhla

0

SZŠ Rumburk

SZŠ Kroměříž

Ke svému výzkumu jsem zvolila metodiku formou dotazníku. Dotazník byl zadán anonymně vyučujícími ve čtvrtých ročnících oboru Zdravotnický asistent ve Zdravotnických školách v Liberci, Rumburku, Kroměříži, Turnově a Ostravě. Obsahoval oslovení, základní informace o účelu šetření, ubezpečení o anonymitě, souhlas dotazované osoby s šetřením, pokyny pro vyplnění a otázky, které byly předmětem výzkumu. Dotazník obsahoval 24 otázek, z nichž první tři se týkaly identifikačních znaků respondenta. V nezávisle proměnných jsem se orientovala na název a sídlo školy, kde se dotazovaní připravují na budoucí povolání a zaměření předmětu ošetřování nemocných, který je dle učebních osnov součástí přípravy k profesi zdravotního asistenta. V závisle proměnných, které tvořily hlavní pole dotazníku, jsem uvedla 13 otázek, které se týkaly zkušeností s péčí o seniory, vzdělávání a sebevzdělávání v této problematice.

- 29 -

A 8 otázek, které měly ověřit vědomosti z oblasti seniorské problematiky u skupiny respondentů. Plné znění dokumentu dotazníku je uvedeno v příloze práce. Dotazník byl zadáván vyučujícími jednotlivých škol v den vyučování. Zadávající jsem náležitě informovala o účelu dotazníku a o způsobu a podmínkách vyplnění. Požádala jsem je o předání požadovaného množství žákům. Návratnost dotazníku byla 100% v počtu 212 dokumentů. Matematicko statistické zhodnocení bylo provedeno pomocí aplikace Microsoft Excel a statistického programu Statgrafix.

3. Výsledky Výsledky svého výzkumu jsem seřadila do tabulek a pro přehlednost přikládám i grafické znázornění. Zpracování jsem rozdělila na tři části. V první části jsem se věnovala úspěšnosti v odpovědích na vědomostní otázky z oboru gerontologie. V tabulkách jsou uvedeny počty získaných bodů žáků v obou třídách jednotlivých škol. A procentuální výpočet úspěšnosti v získaných bodech na žáka, třídu i celou školu. V druhé části jsou publikovány výsledky odpovědí na otázky, které se týkaly zkušeností s péčí o seniory, vzdělávání a sebevzdělávání v této problematice. Ve třetí části jsem se věnovala matematicko-statistickému zpracování předpokládaných hypotéz.

3.1 Úspěšnost odpovědí ve vědomostní části dotazníku Dotazník obsahoval vědomostní otázky z oblasti ošetřovatelské péče o seniory. Tuto část jsem zhodnotila přiřazením bodu za každou správnou odpověď. Maximální počet získaných bodů byl 8. Výsledky jsem vložila do tabulky, která znázorňuje získaný počet bodů respondentů v jednotlivých třídách s průměrnou úspěšností na jednoho žáka, procentuální úspěšností třídy a celé školy.

- 30 -

SZŠ a VOŠ Zdravotnická Liberec

Tab. 2. Úspěšnost odpovědí žáků ve vědomostní části dotazníku v SZŠ a VOŠ Zdravotnické Liberec Třídy

A

B

Bodové rozdělení

Četnosti dle získaných bodů

Získané body

Relativní četnost

1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem

0 1 2 6 7 2 7 1 26

0 2 6 24 35 12 49 8 136

0,00% 3,85% 7,69% 23,08% 26,92% 7,69% 26,92% 3,85%

Průměrný počet bodů na žáka


Získané body

Relativní četnost

0 0 2 3 8 8 2 1 24

0 0 6 12 40 48 14 8 128

0,00% 0,00% 8,33% 12,50% 33,33% 33,33% 8,33% 4,17%

5,23 65,38%

Procentuální úspěšnost třídy

5,33 66,67% 66,00%

Procentuální úspěšnost školy

Obr. 1. Četnost studentů dle získaných bodů ve vědomostní části dotazníku SZŠ a VOŠ Zdravotnické Liberec

Četnosti studentů dle získaných bodů Počet studentů

8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

6

S1 7

8

Počet získaných bodů

- 31 -

SZŠ Rumburk

Tab. 3. Úspěšnost odpovědí žáků ve vědomostní části dotazníku v SZŠ Rumburk SZŠ Rumburk A

Třídy

B

Bodové rozdělení


Získané body

Relativní četnost

1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem

0 0 5 7 6 3 1 0 22

0 0 15 28 30 18 7 0 98

0,00% 0,00% 22,73% 31,82% 27,27% 13,64% 4,55% 0,00%



Získané body

Relativní četnost

0 1 1 5 10 2 1 0 20

0 2 3 20 50 12 7 0 94

0,00% 5,00% 5,00% 25,00% 50,00% 10,00% 5,00% 0,00%

4,45 55,68%


4,70 58,75% 57,14%


Obr. 2. Četnost studentů dle získaných bodů ve vědomostní části dotazníku SZŠ Rumburk


10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

6

S1 7

8


- 32 -

SZŠ Turnov

Tab. 4. Úspěšnost odpovědí žáků ve vědomostní části dotazníku v SZŠ Turnov SZŠ Turnov A

Třídy

B

Bodové rozdělení


Získané body

Relativní četnost

1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem

0 0 0 4 6 2 6 0 18

0 0 0 16 30 12 42 0 100

0,00% 0,00% 0,00% 22,22% 33,33% 11,11% 33,33% 0,00%



Získané body

Relativní četnost

2 0 3 2 7 4 3 0 21

2 0 9 8 35 24 21 0 99

9,52% 0,00% 14,29% 9,52% 33,33% 19,05% 14,29% 0,00%

5,56 69,44%


4,71 58,93% 63,78%


Obr. 3. Četnost studentů dle získaných bodů ve vědomostní části dotazníku SZŠ Turnov


7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

6

S1 7


- 33 -

8

SZŠ Kroměříž

Tab. 5. Úspěšnost odpovědí žáků ve vědomostní části dotazníku v SZŠ Kroměříž SZŠ Kroměříž A

Třídy

B

Bodové rozdělení


Získané body

Relativní četnost

1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem

0 1 4 3 8 3 1 0 20

0 2 12 12 40 18 7 0 91

0,00% 5,00% 20,00% 15,00% 40,00% 15,00% 5,00% 0,00%



Získané body

Relativní četnost

0 3 5 7 4 2 0 0 21

0 6 15 28 20 12 0 0 81

0,00% 14,29% 23,81% 33,33% 19,05% 9,52% 0,00% 0,00%

4,55 56,88%


3,86 48,21% 52,44%


Obr. 4. Četnost studentů dle získaných bodů ve vědomostní části dotazníku SZŠ Kroměříž

Četnosti studentů dle získaných bodů

Počet studentů

8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

6

S1 7


- 34 -

8

SZŠ a VOŠ Zdravotnická Ostrava

Tab. 6. Úspěšnost odpovědí žáků ve vědomostní části dotazníku v SZŠ a VOŠ Zdravotnické Ostrava SZŠ a VOŠ Zdravotnická Ostrava A

Třídy Bodové rozdělení


Získané body

Relativní četnost

1 2 3 4 5 6 7 8 Celkem

0 0 2 3 7 4 2 1 19

0 0 6 12 35 24 14 8 99

0,00% 0,00% 10,53% 15,79% 36,84% 21,05% 10,53% 5,26%


B


Získané body

Relativní četnost

0 0 0 2 8 8 3 0 21

0 0 0 8 40 48 21 0 117

0,00% 0,00% 0,00% 9,52% 38,10% 38,10% 14,29% 0,00%

5,21 65,13%


5,57 69,64% 67,50%


Obr. 5. Četnost studentů dle získaných bodů ve vědomostní části dotazníku SZŠ a VOŠ Zdravotnické Ostrava


8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

6

S1 7


- 35 -

8

3.2 Výsledky odpovědí na otázky 4. – 16. Výsledky odpovědí na otázky, které se týkaly zkušeností s péčí o seniory, vzdělávání a sebevzdělávání v této problematice, jsem zpracovala do tabulky a pro lepší názornost i do grafického znázornění. Respondenty jsem nerozdělovala dle tříd a škol. Výsledky jsou prezentované jako odpovědi tázaného vzorku žáků oboru zdravotnický asistent, který je vyučován na středních zdravotnických školách. Otázky jsou číselně označeny dle pořadí v dotazníku. Stručný komentář je uveden k jednotlivým otázkám, případně souhrnně k otázkám, které na sebe navazují.

Otázka 4. Máte zkušenosti s péčí o starého člověka z osobního života (mimo předmět ošetřování nemocných ve škole)? Tab. 7. Odpovědi k otázce 4 Máte zkušenosti s péčí o starého člověka z osobního života?

Počet odpovědí Podíl v procentech

Odpovědi Ano 64 30,19%

Nevím 7 3,30%

Ne 141 66,51%

Obr. 6. Odpovědi k otázce 4 30% Ano Nevím Ne 3%

67%

Otázka 5. Myslíte si, že klientů seniorského věku ve zdravotnických zařízeních přibývá? Tab. 8. Odpovědi k otázce 5 Myslíte si, že klientů seniorského věku ve zdravotnických zařízeních přibývá?



Nevím 14 6,60%

Ne 4 1,89%

- 36 -

Obr. 7. Odpovědi k otázce 5 7%

2% Odpovědi Ano Odpovědi Nevím Odpovědi Ne 91%

Otázka 6. Pokud jste odpověděla na předchozí otázku ano, definujte proč. Tab. 9 Odpovědi k otázce 6 Odpovědi Pokud jste odpověděl/a v předchozí otázce ano, definujte proč


Lidé se dožívají vyššího věku

pokrok medicíny, úspěšnější léčba dříve smrtelných onemocnění

lepší životní podmínky obyvatelstva

lepší zdravotní stav populace

staří lidé mají více zdravotních problémů

jiné

87 25,36%

95 27,70%

30 8,75%

6 1,75%

112 32,65%

13 3,79%

Obr. 8. Odpovědi k otázce 6 Lidé se dožívají vyššího věku

4%

25%

32%

pokrok medicíny, úspěšnější léčba dříve smrtelných onemocnění lepší životní podmínky obyvatelstva lepší zdravotní stav populace

2% 9%

28%

staří lidé mají více zdravotních problémů jiné

V položce a jiné u otázky 6 mohli žáci vyjádřit svůj názor na důvod zvyšujícího se počtu klientů seniorského věku ve zdravotnických zařízeních. Většina názorů je orientována na problematiku funkce rodiny v naší společnosti. Pro příklad cituji některé odpovědi: „nemá se o ně kdo postarat, děti na ně kašlou“, „rodina je doma nechce, to dříve nebývalo“, „rodina je odloží, nechce se postarat“, „potomci nemají čas se o ně postarat“. Mezi další důvody žáci řadí: „dostupnost pomůcek, citová pohoda, aktivní zapojení“, „chtějí mít jistotu odborné pomoci“, „je málo zařízení následné péče“.

- 37 -

Otázka 7. Co je podle vás prioritou při ošetřování klientů/pacientů seniorů? Tab. 10. Odpovědi k otázce 7 Odpovědi

Co je podle Vás prioritou při ošetřování klientů seniorů?


udržení kvality života

zvýšení kvality života

vyléčení všech onemocnění

dosáhnutí co nejvyššího věku

jiné

138 47,75%

97 33,56%

29 10,03%

14 4,84%

11 3,81%

Obr. 9. Odpovědi k otázce 7 udržení kvality života 5%

10%

4% zvýšení kvality života 47%

vylečení všech onemocnění dosáhnutí co nejvyššího věku jiné

34%

V položce a jiné u otázky 7 mohli žáci vyjádřit svůj názor na prioritu při ošetřování seniorů. Uváděli například odpovědi: „spokojení všech potřeb“, „zachovat co nejdéle soběstačnost“, „udržení životního elánu“.

Otázka 8. Myslíte si, že klient senior je náročnější pacient než ostatní klienti? Tab. 11. Odpovědi k otázce 8 Myslíte si, že klient senior je náročnější pacient než ostatní klienti?



Nevím 21 9,46%

Ne 52 23,42%

Obr. 10. Odpovědi k otázce 8

23% Ano Nevím 9%

68%

Ne

- 38 -

Otázka 9. Pokud jste v předchozí otázce odpověděli ano, v čem vidíte větší náročnost v ošetřovatelské péči? Tab. 12. Odpovědi k otázce 9 Pokud jste v předchozí otázce odpověděli ano, v čem vidíte větší náročnost


Odpovědi komunikace

adaptace na prostředí

polymorbidita

nesoběstačnost

sociální zajištění

nákladnost léčby

92 22,33%

100 24,27%

57 13,83%

110 26,70%

37 8,98%

16 3,88%


9%

22%

27% 24% 14%

komunikace adaptace na prostředí polymorbidita nesoběstačnost sociální zajištěšní nákladnost léčby

Otázka 10. Myslíte si, že vás škola dostatečně připravuje na specifické potřeby klientů seniorů v ošetřovatelské péči? Tab. 13. Odpovědi k otázce 10 Myslíte si, že Vás škola dostatečně připravuje na specifické potřeby klientů seniorů v ošetřovatelské péči?



Nevím 44 20,75%

Ne 28 13,21%

Obr. 12. Odpovědi k otázce 10 13% Ano

21%

Nevím 66%

Ne

- 39 -

Otázka 11. Myslíte si, že máte k dispozici dostatečné množství informací o ošetřování seniorů? Tab. 14. Odpovědi k otázce 11 Myslíte si, že máte k dispozici dostatečné množství informací o ošetřování seniorů?



Nevím 48 22,64%

Ne 50 23,58%

Obr. 13. Odpovědi k otázce 11 24% Ano 53% 23%

Nevím Ne

Otázka 12. Uvítali by jste více informací o seniorech v souvislosti s profesí? Tab. 15. Odpovědi k otázce 12 Odpovědi

Uvítali by jste více informací o seniorech v souvislosti s profesí?


Ano

Nevím

Ne

126

51

35

59,43%

24,06%

16,51%

Obr. 14. Odpovědi k otázce 12 17% Ano 24%

59%

Nevím

Ne

- 40 -

Otázka 13. Pokud ano, jakou formou? Tab. 16. Odpovědi k otázce 13 Odpovědi Pokud ano, jakou formou?


více teoretických hodin

odborná praxe na oddělení se zaměřením na seniory

jiné

44 26,51%

109 65,66%

13 7,83%


8%

27%

více teoretických hodin

odborná praxe na oddělení se zaměřením na seniory 65%

jiné

V položce a jiné u otázky 13 mohli žáci jakou formou by chtěli získávat více informací o seniorech v souvislostí s přípravou na profesi. Příklady jejich odpovědí: „odborné semináře, přednášky“, „obě možnosti praktická i teoretická stránka, více hodin ve škole“, „exkurze“, „více možností studia, třeba na vysokých školách“, „návštěva centra pro seniory“.

Otázka 14. Pokud ano, co by vás nejvíce zajímalo? Tab. 17. Odpovědi k otázce 14 Odpovědi Pokud ano. Co bys Vás nejvíce zajímalo?


možnosti komunikace se seniory

ošetřování seniorů při jednotlivých onemocněních - teoretické

ošetřování seniorů praktické

jiné

32

50

105

6

16,58%

25,91%

54,40%

3,11%

- 41 -


možnosti komunikace se seniory 17% ošetřování seniorů při jednotlivých onemocněních - teoretické 26%

54%

ošetřování seniorů - praktické

jiné

V možnosti odpovědi a jiné na otázku 14 se objevily například tyto možnosti: „kvalita péče“, „psychoterapie, kterou jako mohu použít při ošetřovatelské péči“, „dobrovolnická činnost“, „rehabilitace seniorů“, „farmakologie u starých lidí“.

Otázka 15. Získáváte informace o seniorech i jinou formou než ve výuce? Tab. 18. Odpovědi k otázce 15 Odpovědi

Získáváte informace o seniorech i jinou formou než ve výuce?


Ano

Nevím

Ne

114 53,27%

13 6,07%

87 40,65%


Ano

41% 53% 6%

Nevím Ne

- 42 -

Otázka 16. Pokud ano, jakou? Tab. 19. Odpovědi k otázce 16 Odpovědi Pokud ano, jakou?


konzultace s vyučujícími

konzultace s odborníky z praxe

Odborné semináře

literatura

odborné časopisy

jiné

22 13,10%

39 23,21%

20 11,90%

44 26,19%

27 16,07%

16 9,52%


konzultace s vyučujícími

13%

16%

konzultace s odborníky z praxe 23% Odborné semináře literatura 26%

odbroné časopisy

12%

jiné

V položce a jiné u otázky 16, jakou formou získávají informace o seniorech se objevily například tyto odpovědi: „práce přímo se seniory“, „brigáda“, „dobrovolnická činnost“, „internet“, „televizní pořady“, „komunikace s rodiči, kteří pracují se starými lidmi“. Mezi odborné časopisy, které čtou žáci, u nichž byl proveden výzkum, patří Sestra, Florence, Zdravotnické noviny, a letáky v čekárnách a ordinacích lékařů.

- 43 -

Ověření hypotéz Na počátku jsem si stanovila hypotézy, které se vztahují k výzkumné problematice. Pro potřeby statistického zpracování daných hypotéz jsem si žáky rozdělila do čtyř skupin dle výsledků v teoretickém testu.

Tab. 20. Rozdělení žáků do skupin dle získaných bodů v testu Získané body

Skupina

Počet žáků

0-2b.

nedostateční

8

3-4b.

dostateční

66

5-6b.

velmi dobří

109

7-8b.

výborní

29

Hypotéza 1 H1

Žáci, kteří v předmětu ošetřování nemocných pracovali na geriatrických odděleních

prokáží více teoretických vědomostí ve zkoumané problematice, než žáci, kteří nebyli v rámci praktické výuky na odděleních pro seniory. H0 Oborové zaměření předmětu ošetřování nemocných nemá vliv na prokázané teoretické znalosti žáků v testu.

Tab. 21. Výsledky hypotézy 1 Existuje závislost mezi jednotlivými školami a výsledky v testu? Skupiny dle výsledků 0-2b. 3-4b. 5-6b. 7-8b. Celkem

Zkoumané školy Kroměříž 4 19 17 1 41

Rumburk 1 18 21 2 42

Ostrava 0 7 27 6 40

Liberec 1 13 25 11 50

Turnov 2 9 19 9 39

Celkem 8 66 109 29 212

Signifacance 0,00398 Cramerův koef. 0,2134 (závislost je slabá) 0,00398 < 0,05 => zamítáme H0 (nezávislost) potvrzujeme H1 (závislost)

Dle výsledků je možno tvrdit, že se potvrdila závislost zaměření praktické výuky na odděleních se seniory k prokázaným znalostem v teoretickém testu. Tato závislost je ale slabá.

- 44 -

Hypotéza 2 H2 Žáci s výbornými výsledky v testu budou více vnímat nedostatek informaci o seniorské problematice, než žáci s horšími výsledky v testu. H0 Výborné výsledky žáků v testu nemají vliv na vnímání poskytovaní informací o seniorské problematice.

K této hypotéze se vztahují otázky 10, 11, 12 v dotazníku. Jednotlivé odpovědi na dané otázky jsou zpracovány statisticky v tabulkách.

Otázka 10. Myslíte si, že vás škola dostatečné připravuje na specifické potřeby klientů seniorů v ošetřovatelské péči? Tab. 22. Výsledky hypotézy 2 k otázce 10 Existuje závislost mezi odpovědí na otázku č.10 a výsledkem v testu? Skupiny dle výsledků

0-2b. 3-4b. 5-6b. 7-8b. Celkem

Odpověď na otázku

Celkem

ANO

NEVÍM

NE

5 46 72 17 140

2 15 21 6 44

2 5 15 6 28

9 66 108 29 212

Signifacance 0,655 Cramerův koef. 0,099 0,655 > 0,05 => potvrzujeme H0 (nezávislost) zamítáme H2 (závislost)

Otázka 11. Myslíte si, že máte k dispozici dostatečné množství informací o ošetřování seniorů? Tab. 23. Výsledky k hypotéze 2 otázka 11 Existuje závislost mezi odpovědí na otázku č.11 a výsledkem v testu? Skupiny dle výsledků

0-2b. 3-4b. 5-6b. 7-8b. Celkem


Celkem

ANO

NEVÍM

NE

7 32 58 17 114

1 22 19 6 48

2 11 31 6 50

10 65 108 29 212


- 45 -

Otázka 12. Uvítali by jste více informací o seniorech v souvislosti s profesí? Tab. 24. Výsledky k hypotéze 2 otázka 12 Existuje závislost mezi odpovědí na otázku č.12 a výsledkem v testu? Odpověď na otázku

Skupiny dle výsledků

0-2b. 3-4b. 5-6b. 7-8b. Celkem

Celkem

ANO

NEVÍM

NE

5 44 61 15 125

2 16 24 9 51

2 11 18 5 36

9 71 103 29 212


Dle výsledků porovnání úspěšnosti v odpovědích teoretického testu ve vztahu k vnímání nedostatku informací lze říci, že žáci s výbornými výsledky v testu nevnímají nedostatek informací o seniorské problematice více, než žáci s horšími výsledky.

Hypotéza 3 H3 Žáci, kteří mají zkušenost s péčí o starého člověka z osobního života, budou mít lepší výsledky v teoretickém testu problematiky seniorů, než žáci, kteří takovou zkušenost nemají. H0 Zkušenost žáků s péčí o starého člověka z osobního života neovlivní prokázané teoretické vědomosti v testu.

Otázka 4. Máte zkušenosti s péčí o starého člověka z osobního života /mimo předmětu ošetřování nemocných ve škole/ Tab. 25. Výsledky k hypotéze 3 otázka 4 Existuje závislost mezi odpovědí na otázku č.4 a výsledkem v testu? Skupiny dle výsledků

0-2b. 3-4b. 5-6b. 7-8b. Celkem


Celkem

ANO

NEVÍM

NE

2 22 34 6 64

1 4 2 0 7

5 52 58 26 141

8 78 94 32 212


Dle výsledků statistického zpracování hypotézy 3 lze tvrdit, že žáci s osobní zkušeností s péčí o seniory nemají lepší výsledky v teoretických vědomostech než žáci bez této zkušenosti. - 46 -

4. Diskuse V této části práce bych chtěla zhodnotit a zamyslet se nad dosaženými výsledky výzkumu, který byl proveden u žáků oboru zdravotnický asistent.

Snažila jsem se hledat výzkum jiných autorů, který by se zabýval podobnou problematikou. Chtěla jsem mít možnost srovnat výsledky své práce s pohledem na získané skutečnostmi jiného autora, ale bohužel jsem nenalezla žádný projekt na dané téma. Snad je to tím, že první žáci oboru zdravotnický asistent budou absolvovat maturitní zkoušku na konci školního roku 2007/2008. A co tento vzdělávací obor a jeho absolventi vnesou nejen do zdravotnických služeb, ukáže čas. První částí výzkumu bylo získání teoretických vědomostí z oblasti péče o seniory ve vědomostním testu. Tento test byl dle získaných bodů za správné odpovědi zhodnocen. S přihlédnutím do tabulky 2 – 6 lze zjistit, že žáci odpovídali v průměru s 61,37% úspěšností (tab.2-6, obr.1-5). S ohledem na stanovenou hypotézu 1, kde bylo předpokládáno, že žáci, kteří absolvovali předmět ošetřování nemocných na odděleních se zaměřením na seniory budou mít větší úspěšnost v odpovědích, byly tyto výsledky porovnány v závislosti k počtu odučených praktických hodin se zaměřením na staré klienty/pacienty v klinických podmínkách (tab.21). Tato závislost se potvrdila, ale je slabá. Lze tedy tvrdit, že průběh odborné praktické výuky na specifických odděleních pro staré nemocné výrazně neovlivňuje teoretické vědomosti žáků z dané problematiky. Zkušenosti s péčí o staré lidi v závislosti na prokázané vědomosti v testu byly předmětem i hypotézy 3. V tabulce 25 jsou uvedeny výsledky tvrzení, že zkušenost žáků s péčí o starého člověka z osobního života mimo předměty profesní přípravy ovlivní výsledky v teoretickém testu. Tato hypotéza se nepotvrdila. S ohledem na zvyšující se počet klientů seniorů na většině výukových pracovištích ve zdravotnických zařízeních je možno uvažovat, že žáci přicházejí do kontaktu především s touto skupinou nemocných. Což dokládají i odpovědi žáků na otázku 5 předloženého dotazníku (tab.8, obr.7). Proto je možno tvrdit, že daná problematika je jim relativně blízká. Druhá část výzkumu byla zaměřena na informovanost žáků z dané oblasti ošetřovatelské péče o seniory. Vybrané otázky 4 – 16 a jejich zhodnocení (tab.7–19, obr.6–18) vypovídají o rozhledu, informovanosti, postojích žáků k této problematice. Zdravotnický asistent je člen ošetřovatelského týmu, který bude především poskytovat ošetřovatelské intervence v přímém kontaktu s klientem/pacientem. Toto povolání se řadí mezi pomáhající profese. Lze tedy - 47 -

uvažovat, že tuto profesi si vybírají žáci, kteří mají vyšší sociální cítění a chtějí pomáhat lidem. Při pohledu na výsledky odpovědí na položenou otázku, kde je zkoumána priorita při ošetřování seniorů (tab.10, obr.9), lze úvahu potvrdit. Žáci si uvědomují nutnost udržení a zvýšení kvality života starých lidí a 67,12% většina potvrzuje fakt, že starý člověk je náročnějším pacientem (tab.11,obr.10). Náročnost péče vidí především v problematice nesoběstačnosti nemocného, v adaptaci na prostředí a komunikaci (tab.12, obr.11). Myslím si, že tento fakt ovlivňuje i výuka psychologie a komunikace s klienty/pacienty, která je ve většině zdravotnických škol v kompetenci odborných učitelek s příslušným vzděláním. To umožňuje vytvořit mezipředmětové vztahy v odborných předmětech, výuku zaměřenou na skutečné situace a aktuální problematiku nejen v oblasti laického psychologického přístupu k pacientům, ale i komplexní pohled na potřeby nemocných. Dále si myslím, že je jejich skutečný názor ovlivněn zkušenosti z praktické výuky na odděleních ve zdravotnických zařízeních v daných regionech, kde ve velké míře pečují a ošetřují právě staré lidi. Neméně se na postojích žáků ke klientům/pacientům může podílet i fakt, že odborné předměty, které byly dřív vyučovány lékaři, jsou dnes zahrnuty do předmětu ošetřovatelství, který vyučují odborné učitelky (dle osnov oboru zdravotnický asistent, dle zápisu z republikové předmětové komise ošetřovatelství ze dne 27.6.2006). Praxí získané postoje a priority odborných učitelek se zaměřením na pečování a ošetřování se přenášejí edukací na svěřené žáky. 66,04 % respondentů potvrzuje dostatečnou školní přípravu na specifické potřeby seniorů v ošetřovatelské péči (tab.13, obr.12) a 53,77 % z dotazovaných si myslí, že má k dispozici potřebné informace k ošetřování starých lidí (tab.14., obr. 13). Přesto by ale 59,43 % žáků uvítalo ještě více informací k výkonu profese (tab.15, obr.14) a to především formou praktické výuky na odděleních se zaměřením na seniory (65,66 % odpovědí respondentů v tab.16, obr. 15). Což potvrzuje i 54,40% četnost výpovědí zájmu o praktické ošetřování seniorů (tab.17, obr.16). V otázkách, které se týkají vědomí dotazovaných o dostatečném množství

informací

z oblasti

dané

problematiky

(otázky

10,11,12)

se

objevují

v nepřehlédnutelné míře nejasné odpovědi. Respondenti v průměru okolo dvaceti procent využívají odpovědi nevím (tab.13,14,15, obr.12,13,14). S přihlédnutím na specifika vývojové psychologie věku dotazované skupiny a společensko ekonomické faktory, které ovlivňují osobnost respondentů a již zmiňovanou sociální charakteristiku osobnosti mladých lidí, kteří si vybírají toto povolání, lze usuzovat, že všichni nemají stejné sebevědomí, nejsou si jisti svými zkušenostmi, připraveností. Lidé s vyšším sociálním cítěním bývají k sobě kritičtí, záleží jim na jejich úspěšnosti v roli pomáhající profese. Své povolání mohou chápat i jako poslání, otázku společenské prestiže. Právě toto mě přivedlo k stanovení hypotézy 2, kde jsem - 48 -

předpokládala, že motivovaní žáci, žáci s výbornými výsledky v testu budou vnímat nedostatek poskytovaných informaci (tab.22,23,24). Tato hypotéza se nepotvrdila. Myslím si, že se nepotvrdila již z výše zmiňovaných důvodů o nejistotě. V souvislosti s touto problematikou mě i napadlo, zda mají žáci ze svého pohledu možnost dostatečně si své vědomosti, dovednosti a schopnosti ověřit v klinické praxi. Nejistota a potřeba být úspěšný ale mohou být jedním z faktorů, které podpoří motivaci k celoživotnímu vzdělávání, které je nedílnou součástí profesních kompetencí zdravotnického asistenta. Přípravu a motivaci k sebevzdělávání respondentů mapují otázky 15 a 16. 53,27 % dotázaných žáků uvedlo, že získává informace o seniorech i jinou formou než ve výuce, nejčastěji volí formu odborné literatury (odborné časopisy Sestra, Florence, Zdravotnické noviny) a konzultací s odborníky z praxe. Předpokládám, že tím míní spolupráci a komunikaci v ošetřovatelském týmu na odděleních při poskytování péče, což by svědčilo o rozvoji stanovených kompetencí jejich profesní role. Ale 40,65 % dotázaných popřelo tvrzení, že získávají informace jinak než ve výuce. Přivádí mě to na myšlenku motivace vyučujících při výuce a postojů žáků k vzdělávání a především sebevzdělávání. Dle nových výukových cílů, které s sebou přináší rámcové vzdělávací plány, bude kladen větší nárok na vyučující nejen středního odborného školství, aby byli žáci více motivováni a převzali více zodpovědnosti za své vzdělávání a informovanost, a naučili se učit se pro život. Třetí část se zabývala ověřením stanovených hypotéz. Dle počtu správných odpovědí v testu byli žáci rozděleni na čtyři skupiny: výborní, velmi dobří, dostateční a nedostateční (tab.20). O výsledcích jednotlivých hypotéz bylo promluveno již výše v souvislosti s ostatními výsledky.

- 49 -

5. Závěr V této kapitole bych se chtěla stručně vyjádřit k výsledkům celé práce. Cílem práce bylo zjistit úroveň vědomostí žáků oboru zdravotnický asistent v oblasti ošetřovatelské péče o seniory. Zda zaměření praktické výuky v klinických podmínkách na gerontologickou péči ovlivňuje teoretické vědomosti u vybrané skupiny žáků, kteří byli zahrnuti do výzkumu. S ohledem na kompetence absolventa oboru zdravotnický asistent a jeho profesní zařazení v ošetřovatelském týmu byly hypotézy z hlediska náročnosti stanoveny kriticky, s cílem ověřit připravenost dotazovaných na současný trend ošetřovatelství a nároky které s sebou přináší. V hypotéze 1 bylo stanoveno tvrzení, že žáci, kteří absolvovali praktickou výuku na odděleních se zaměřením na seniory prokáží více teoretických vědomostí z oblasti zkoumané problematiky než žáci, kteří praktické vyučování s tímto zaměřením neabsolvovali. Tato hypotéza se potvrdila, ale závislost se prokázala jako slabá. Přesto prokázané vědomosti respondentů jsou ze dvou třetin z celkového počtu dotazovaných výborné a velmi dobré, což dokládají výsledky testu (tab.20). Myslím si, že výsledky žáků mohou být ovlivněny komplexním přístupem vyučujících, kdy odborné předměty jsou z velké části vyučovány odbornými učitelkami, které získávají teoretické i praktické vědomosti v ošetřovatelském oboru v souvislosti se svými kompetencemi a jejich praktické zkušenosti se prolínají i do odborných teoretických předmětů. Praktická výuka v předmětu ošetřování nemocných probíhá v klinických podmínkách zdravotnických zařízení, kde je jasný zvyšující se trend počtu hospitalizovaných seniorského věku. Žáci, kteří se připravují na své povolání, vyhledávají a uspokojují potřeby převážně klientů senioru. Proto je jim jejich problematika blízká. Stojí za zvážení, zda nemohla být validita testu ovlivněna počtem zadaných otázek. Ke snížení počtu otázek teoretického testu seniorské problematiky k hlavnímu výzkumu mě vedly názory žáků, vyučujících, časová náročnost pro vyplnění dotazníku při pilotním průzkumu. A změna vyučovaného oboru, kdy zdravotní sestru nahradil zdravotnický asistent, jehož kompetence jsou v porovnání s předcházejícím oborem snížené. Hypotéza 2 zahrnovala tvrzení, že žáci s výbornými výsledky v testu budou více vnímat nedostatek informací o seniorské problematice než žáci s horšími výsledky. Vycházela jsem

- 50 -

z osobnostních předpokladů žáků, z motivace, kterou mají pro výkon povolání. Toto tvrzení nebylo výsledky statistického zpracování potvrzeno. Hypotéza 3 se zabývala tvrzením, že osobní zkušenosti žáků s péčí o staré lidi ovlivní teoretické vědomosti. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Stojí za zvážení, zda tyto zkušenosti ovlivní praktické dovednosti a postoj ke stáří, což by mohlo být předmětem výzkumu v dané problematice. Závěrem lze říci, že dotazovaní respondenti jsou orientováni v problematice péče o seniory. Výsledky výzkumu teoretických vědomostí odpovídá 61,37% úspěšností. V dalších otázkách dotazníku zaměřených na rozhled, informovanost a postoje žáků k této problematice lze nalézt objektivní odpovědi, které svědčí o odpovídající kvalitě vzdělanosti respondentů v aktuální problematice. Přesto, že se hypotéza 1 potvrdila se slabou závislostí a hypotézy 2 a 3 potvrzeny nebyly, lze dle zjištěných výsledků s ohledem na výše zmiňované faktory říci, že žáci, kteří se připravují na své budoucí povolání zdravotnického asistenta, jsou informováni o seniorské problematice.

- 51 -

6. Souhrn Ve své profesi odborné učitelky na SZŠ a VOŠ Zdravotnické v Liberci se zabývám edukací žáků oboru zdravotnický asistent. Snažím se je připravovat na jejich budoucí povolání s ohledem na jejich individualitu, specifika spojená s náročností pomáhající profese a aktuální trendy, které zahrnuje ošetřovatelská péče zaměřená na individuální potřeby klientů a holistický přístup. Nejen demografické skutečnosti dokládající zvyšující se počet seniorů v populaci, ale i viditelné zvyšování počtu hospitalizovaných klientů/pacientů na odděleních zdravotnických zařízení mě přivedlo na myšlenku, zda budou absolventi oboru zdravotnický asistent připraveni na poskytování péče právě ošetřovatelské péče u starých lidí, na požadavky společnosti, které budou klást požadavky na tento profesní obor. Proto jsem se rozhodla již v roce 2006 provézt malý pilotní průzkum ve dvou třídách třetích ročníků. Cílem bylo zmapovat teoretické znalosti v péči o seniory, jejich informovanost o této skupině klientů a zájem o danou problematiku. Výsledky této studie jsou zařazeny v příloze mé práce.

V úvodu práce se zabývala oborem gerontologie, ošetřovatelstvím v gerontologii a oborem zdravotnický asistent. Snažila jsem se zprostředkovat základní informace z těchto oblastí, předložit jejich stručnou charakteristiku a specifika. Pokusila jsem se je zmapovat a poukázat na jejich současnou problematiku a vyvíjející se trendy v kontextu s potřebami společnosti na globální i národní úrovni.

Cílem práce jsem si stanovila zjistit úroveň vědomostí z problematiky ošetřovatelské péče o seniory u žáků oboru zdravotnický asistent. A zda jsou teoretické vědomosti o seniorské problematice ovlivněny zaměřením praktické výuky v předmětu ošetřování nemocných. Stanovila jsem si pracovní hypotézy, které se vztahovaly k cíli práce:

H1 Žáci, kteří v předmětu ošetřování nemocných pracovali na geriatrických odděleních, prokáží více teoretických vědomostí ve zkoumané problematice, než žáci, kteří nebyli v rámci praktické výuky na odděleních pro seniory. H2 Žáci s výbornými výsledky v testu budou více vnímat nedostatek informaci o seniorské problematice, než žáci s horšími výsledky v testu. H3 Žáci, kteří mají zkušenost s péčí o starého člověka z osobního života, budou mít lepší výsledky v teoretickém testu problematiky seniorů, než žáci, kteří takovou zkušenost nemají. - 52 -

Vyšetřované osoby byly zvoleny ze žáků čtvrtých ročníků oboru zdravotnický asistent. Oslovila jsem 212 žáků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Liberci, Střední zdravotnické školy v Turnově, Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Ostravě, Střední zdravotnické školy v Rumburku a Střední zdravotnické školy v Kroměříži. Návratnost dotazníků byla stoprocentní, jelikož byl zadán vyučujícími jednotlivých škol v době školního vyučování.

Metodika výzkumu byla zvolena formou dotazníku, který byl zadán anonymně vyučujícími vyšetřovaným osobám. Obsahoval oslovení, základní informace o účelu šetření, ubezpečení o anonymitě, souhlas s dotazované osoby s šetřením, pokyny pro vyplnění a otázky, které byly předmětem výzkumu. Dotazníku obsahoval 24 otázek, z nichž první tři se týkaly identifikačních znaků respondenta. V nezávisle proměnných jsem se orientovala na název a sídlo školy, kde se dotazovaní připravují na budoucí povolání a zaměření předmětu ošetřování nemocných, který je dle učebních osnov součástí přípravy k profesi zdravotního asistenta. V závisle proměnných, které tvořily hlavní pole dotazníku, jsem uvedla 13 otázek, které se týkaly zkušeností s péčí o seniory, vzdělávání a sebevzdělávání v této problematice. A 8 otázek, které měly ověřit vědomosti z oblasti seniorské problematiky u skupiny respondentů. Plné znění dokumentu dotazníku je uvedeno v příloze práce.

Matematicko statistické zhodnocení bylo provedeno pomocí aplikace Microsoft Excel a statistického programu Statgrafix. Jejich prezentace byla zpracována do tabulek a grafů. Je publikována v kapitole výsledky.

Výsledky a diskuse jsou prezentovány samostatně. Diskuse zahrnuje zhodnocení a zamyšlení nad dosaženými výsledky výzkumu. Výsledky teoretických vědomostí vybraného vzorku žáků oboru zdravotnický asistent hodnocené testem z problematiky péče o seniory odpovídají 61,37% úspěšnosti (tab.2-6, obr.1-5). Závislost praktických zkušeností žáků získaných v praktické výuce na odděleních se zaměřením na seniory k teoretickým vědomostem se potvrdila, ale není zcela jednoznačná. Dle mého soudu je ovlivněna vysokým počtem seniorů hospitalizovaných na většině oddělení zdravotnických zařízení, kde žáci poskytují ošetřovatelskou péči právě této skupině hospitalizovaných. Teoretické vědomosti praktická výuka na odděleních pro seniory výrazně neovlivňuje, jelikož žáci mají z důvodu - 53 -

současné situace ve zdravotnictví možnost pracovat s klienty a pacienty seniory i na standardních odděleních. Teoretické vědomosti nejsou ovlivněny osobní zkušeností s péčí o seniora u vybraného vzorku žáků (tab.25). Stojí za zvážení, zda tato zkušenost neovlivní praktické dovednosti žáků při práci se seniory. Jejich postoj ke stáří, vnímání potřeb starých lidí, způsob komunikace s geriatrickými klienty/pacienty. Žáci připravující se na povolání zdravotnický asistent si uvědomují priority péče o seniora, což potvrzuje četnost výpovědí o udržení a rozvoji kvality života starých lidí (tab.10, obr.9). Vnímají náročnost péče o seniora hlavně z hlediska nesoběstačnosti a problematiky snížené schopnosti adaptace na prostředí (tab.12, obr.11). Poskytované informace ze stran školního vyučování považují za dostatečné (66,04 %) (tab.13, obr.12), ale v otázkách, které se zabývají množstvím poskytovaných informací z oblasti seniorské problematiky (tab.13,14,15, obr.12,13,14) volí 23,15 % žáků odpověď nevím. V kapitole diskuse jsem polemizovala nad osobnostními rysy žáků, kteří si vybírají za své budoucí povolání pomáhající profesi. Uvažovala jsem také nad otázkou psychické zralosti, sebevědomí a jistoty v profesních vědomostech a dovednostech. Za úvahu by stál i jejich pohled na množství hodin praktické výuky, zda ho považují za dostatečný pro získaní odpovídající profesní úrovně, což bohužel nebylo v mém výzkumu zkoumáno. Žáci s výbornými výsledky v testu nevnímají intenzivněji nedostatek informací o seniorské problematice, než žáci s horšími teoretickými vědomostmi. Sebevzdělávání v profesní přípravě žáků oboru zdravotnický asistent je nutno podpořit. Přesto, že mají informace o odborných časopisech a jsou schopni komunikovat a získávat informace v ošetřovatelském týmu konzultacemi s odborníky z oboru, udává 40,65 % respondentů, že nezískává informace jinak, než zprostředkovaně školou.

V závěru bych se chtěla ohlédnout za celou prácí. V letošním školním roce 2007/2008 nám budou absolvovat maturitní zkouškou první žáci oboru zdravotnický asistent. Změnu ve středním zdravotnickém školství, kde obor zdravotní sestra nahradil vzdělávací obor zdravotní asistent, jsme zprvu já i mé kolegyně odborné učitelky přijímaly velice skepticky a s nedůvěrou. Měly jsme pocit, že takto vzdělávaný střední zdravotnický personál utrpí na profesionalitě, úctě, respektu a společenské prestiži. Tento pocit umocňoval i fakt, že v posledních letech žáci přijímaní do výukového oboru přicházejí s horšími studijními výsledky ze základních škol, než tomu bylo dříve. Pravděpodobně je tento trend zapříčiněn

- 54 -

nejen společensky upřednostňovaným gymnaziálním vzděláváním, ale i nižší natalitou předešlých let, která se projevuje nižším počtem žáků vycházejících ze základních škol. Dnešní pohled na základě mých osobních zkušeností s žáky, kteří se v daném oboru připravují na své budoucí povolání, je zcela odlišný. A tento můj osobní dojem potvrzují i výsledky

provedeného

výzkumu.

Chápu

specifika

jejich

role

a

nezastupitelnost

ve zdravotnickém týmu, jejíž prvořadým cílem je poskytování adekvátní individualizované holisticky zaměřené péče, s vyčerpáním všech možností, které jsou eticky, profesně i společensky přijatelné. Myslím si, že především odborné učitelky mají vliv na edukaci žáků zdravotnických škol. Jejich úkolem není pouze adekvátní příprava na budoucí profesi, ale i rozvoj všeobecných znalostí a dovedností v osobnostních rysech každého žáka a příprava na společenskou roli ve společnosti. Je fakt, že tento obor pomáhající profese si volí mladí lidé s vyšším sociálním cítěním, jejichž potřeba pomáhat je jedním z výrazných charakteristických rysů osobnosti. Nejen tyto důvody mě přivedly k volbě tématu práce. Ovlivnil mě i zvyšující se počet hospitalizovaných

starých

lidí,

demografické

skutečnosti,

problematika

seniorů

ve společnosti, která se týká nejen ekonomiky a politiky, ale i etiky a přirozeného lidství. Rozhodla jsem se zjistit úroveň teoretických znalostí z dnes tak aktuální péče o seniory. Ověřit si informovanost a postoj žáků ke starým lidem s ohledem na priority ošetřovatelství. Pracovní hypotézy jsem si stanovila kriticky s ohledem na rozsah učiva daných osnovami oboru zdravotnický asistent. V první části dotazníku jsem se zaměřila na zkušenosti se seniory z osobního života, informovanost z oblasti seniorské problematiky v ošetřovatelství a získávání těchto informací.V testu teoretických vědomostí jsem položila otázky týkající se ošetřovatelství v gerontologii. Přesto, že se hypotéza 1 potvrdila se slabou závislostí a hypotézy 2 a 3 potvrzeny nebyly, lze dle zjištěných výsledků s ohledem na odpovědi v ostatních otázkách říci, že žáci, kteří se připravují na své budoucí povolání zdravotnického asistenta, jsou informováni o seniorské problematice v rozsahu svých kompetencí. Změny nejen v odborném zdravotnickém školství, ale v celé vzdělávací soustavě České republiky s sebou přinesou transformaci vyučovaných

oborů. Rámcový vzdělávací plán

pro obor zdravotnický asistent prochází připomínkovacím řízením a bude vodítkem pro tvorbu školního vzdělávacího plánu, který si vytvoří škola sama s ohledem na sociálního partnera a aktuální požadavky regionu. Z mého pohledu lze usuzovat, že právě seniorská problematika v oborech zdravotnického vzdělávání bude mít nezastupitelnou roli. Svědčí o tom i fakt, že uplatnění absolventa oboru zdravotnický asistent je dle rámcového plánu pro tento obor ve zdravotnických zařízeních lůžkového i ambulantního charakteru, domácí - 55 -

péči, v zařízeních sociální péče, zejména v léčebnách dlouhodobě nemocných, v ústavech sociální péče, ve stacionářích pro osoby se zdravotním postižením a zařízeních geriatrické péče. Ve svém výzkumu jsem zjistila nedostatky v sebevzdělávání studentů. Tuto schopnost potřebnou nejen k profesionalitě, ale i k všeobecnému společenskému životu je nutno podpořit. Přesto, že mají informace o odborných časopisech a jsou schopni komunikovat a získávat informace v ošetřovatelském týmu konzultacemi s odborníky z oboru, udává 40,65 % respondentů, že nezískává informace jinak, než zprostředkovaně školou. Myslím si, že výchova k větší zodpovědnosti nejen při středoškolském vzdělávání, ale i na základních školách, mohou podpořit právě již zmíněné reformy ve školství a nově stanovené cíle vzdělávání, které formulovala komise UNESCO ve své zprávě „Vzdělávání pro 21. století“ v roce 1997. Stojí také za zvážení, zda je dostatek odborné literatury z oblasti péče o seniory, která by byla vhodně koncipovaná pro potřeby výuky a sebevzdělávání v oboru zdravotnický asistent. Pracuji na vytvoření učebnice, která by seniorskou problematiku zprostředkovala z pohledu očekávaných kompetencí zdravotnického asistenta. Závěrem bych chtěla říci, že vychováváme mladé lidi nejen pro komplexní poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních, ale i pro život. Budou pokračovat v našich představách, skutcích a práci. Jednou se budou starat i o nás, nejen proto stojí za to jim zprostředkovat a předat to nejlepší, co máme.

- 56 -

7. Seznam použité literatury a pramenů 1. BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ,V. Výzkum v ošetřovatelství.Brno: NCO NZO, 2005. 146 s. ISBN 80-7013-416-X 2. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stárnutí. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-274-2 3. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek sociální gerontologie. Brno : IDVZP, 2002. ISBN 80-7013-363-5 4. HOLMEROVÁ, I., JURÁŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. Vybrané kapitoly z gerontologie. Česká alzheimerovská společnost za podpory EU, 2003. 88S. ISBN 8086541-12-6 5. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory. Ostrava: Ostravská Univerzita Ostrava Zdravotně sociální fakulta, 2006. 96s. ISBN 80-7368-110-2 6. JEDLIČKA,V. a kol. Praktická gerontologie.Brno: IDV PZ, 1991. 182 s. ISBN 80-7013109-8 7. KALVACH,Z. a kol. Úvod do gerontologie a geriatrie: I.díl gerontologie obecná a aplikovaná. Praha: Karolinum, 1997.193 s. ISBN 80-7184-366-0 8. KAŠPAROVÁ, J. a kol. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2007. 92 s. IBSN 978-80-855118-12-4 9. KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIEROVÁ, R. Ošetrovateľstvo I., II. Martin:Osveta, 1996. 1474 s. ISBN 80-217-0528-0 10. Lemon 1. Brno : IDV PZ,1996. 179 s. ISBN 80-7013-234-5 11. PACOVSKÝ, V. Geriatrická diagnostika. Praha: Scienta Medica, 1994.152s. ISBN 8085526-32-8 12. PACOVSKÝ, V. Proti věku není léku? Úvahy o stárnutí a stáří. Praha: Karolinum, 1997. 124 s. ISBN 80-7184-486-1 13. PICHAUD,C.,THAREAUOVÁ,I. Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1998. ISBN 807178-184-3 14. PLACHETA, Z. a kol. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. Brno: LF MU, 2005. 37 s. ISBN 80-210-2431-3 15. TOPINKOVÁ,E., NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktické lékaře. Praha: Grada Publishing, 1995. 305s. ISBN 80-7169-099-6 16. VALENTA, J., Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Jihlava: Anag, 2006. 583s. ISBN 80-7263-323-6 17. Věstník MZ ČR částka 7. Praha: MZČR, září 2007.151s. - 57 -

Česká alzheimerovská společnost [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné na World Wide Web: http://www.alzheimer.cz Česká gerontologická a geriatrická společnost [online]. [cit. 2007-08-19]. Dostupné na World Wide Web: http://www.cggs.cz Demografická příručka Praha: 2007. [cit. 2007-07-24 ]. Dostupné na World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/publikace_o_obyvatelstvu Evropská charta pacientů seniorů [online]. Praha 1998. [cit. 2007-10-21]. Dostupné na World Wide Web: http://www.umirani.cz Geriatrie je samostatný lékařský obor [online]. [cit. 2007-08-17]. Dostupné na World Wide Web: http://www.cggs.cz Charta práv umírajících [online]. Praha: 1999. [cit. 2007-07-21]. Dostupné na World Wide Web: http://www.fnspo.cz/organizace/informace.html Program národní přípravy na stárnutí na období let 2003-2007 [online]. Praha: 2002. [cit. 2007-10-21]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/cs/1056 PŘEHNAL, J. Důvodová zpráva k návrhu koncepce geriatrie. Cggs.cz 2000. [cit. 2007-8-19]. Dostupné na World Wide Web: http://www.cggs.cz/dokumenty/duvodova_zprava.doc Příprava na stárnutí [online]. Praha: 2007. [cit. 2007-07-21]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/cs/2856 Rámcový vzdělávací program pro obor Zdravotnický asistent. Praha: 2007. [cit. 2007-11-11]. Dostupné na World Wide Web: http://www.nuov.cz Vyhláška č. 424/2004 Sb. o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Praha 2004. [cit. 2007-10-18]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sagit.cz Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách poskytování a uznávání způsobilosti k výkonu povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Praha 2004. [cit. 2007-1018]. Dostupné na World Wide Web: http://www.sagit.cz Zásady OSN pro seniory (rezoluce 46/91) [online]. Praha: 2005. [cit. 2007-10-21]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mpsv.cz/cs/1111 Zpráva mezinárodní komise UNESCO, Vzdělání pro 21. století. Učení je skryté bohatství. Praha: Pedagogická fakulta UK, Ústav výzkumu a rozvoje školství, 1997. [cit. 2007-11-11]. Dostupné na World Wide Web: http://www.nuov.cz

- 58 -

8. Přílohy Příloha č. 1 Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti Adresa: Gerontologické centum Praha 8 - Šimůnkova 1600, tel. 286 883 676, 283 880 346, fax 286 882 788, e-mail: [email protected] Obsah Úvod 1. Obecné zásady 2. Informace a komunikace 3. Podpora zdraví 4. Léky 5. Transport 6. Zdravotní problémy - paměť - pády a zhoršení hybnosti - inkontinence 7. Nemoc 8. Rekonvalescence a rehabilitace 9. Propuštění z nemocnice 10. Denní centra 11. Respitní péče 12. Komunitní a sociální služby 13. Změna domova

- 59 -

Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane kvalitní a dostupná zdravotní a sociální péče. Tato výsadní listina se týká starších pacientů. Je všeobecně uznáváno, že některé funkce, například zrak či sluch, se mohou ve stáří zhoršovat. Další známou skutečností je, že starému člověku zpravidla trvá déle, než se zotaví po nemocech či operacích. V žádném případě ale nelze považovat vyšší věk za příčinu či vysvětlení tělesné nebo duševní nemoci. Také množství služeb, které starý člověk potřebuje, se velmi různí. Někteří senioři nepotřebují prakticky žádné služby, někteří křehcí staří pacienti jsou závislí na poskytování trvalé komplexní péče. Úkoly zdravotní a sociální péče o starší občany jsou následující: - posilovat dobré zdraví a pohodu starého člověka, předcházet nemocem a nesoběstačnosti či je zmírňovat - léčit pacienta v případě onemocnění - pomáhat starším lidem vést plnohodnotný a nezávislý život aktivních a platných členů lidského společenství - zajistit kontinuitu mezi zdravotnickými a sociálními službami s cílem, aby starší občan zůstal co nejdéle ve svém domě a komunitě s tím, že hospitalizace či pobyt v instituci mu budou umožněny v případě, kdy se stanou nezbytnými - garantovat, aby nedocházelo k diskriminaci z důvodu věku, pohlaví, náboženského přesvědčení, národnosti občana či místa, kde právě žije. 1. Obecné zásady Starší občané mají nárok na zajištění takové zdravotní péče, která je potřebná, a to podle zdravotního stavu a stupně závislosti, nikoli dle schopnosti si takovou péči zaplatit, prostředí, ze kterého pocházejí či s ohledem na životní styl. Většinu zdravotních problémů by měl vyřešit tým primární péče. V případě vzniku složitějších či závažnějších problémů je na místě odeslání na příslušné oddělení nemocnice. 2. Komunikace a informace Starší občan může jako pacient očekávat: - že bude považován zdravotníky za partnera a bude se podílet na všech rozhodováních, která se budou týkat jeho zdraví a péče o ně - že mu všichni členové ošetřujícího týmu budou naslouchat způsobem trpělivým, terapeutickým a vstřícným

- 60 -

- že bude moci být zastupován, bude-li si to přát, příbuzným, přítelem či jiným člověkem, který mu bude nápomocen v případě, že bude mít potíže v komunikaci či porozumění tomu, s čím se na něj zdravotníci obracejí - že bude mít pomůcky, které budou ulehčovat komunikaci v případě poškození zraku či sluchu - že bude informován jasně a šetrně o svých zdravotních problémech - že mu bude vydána písemná zpráva o zdravotním stavu a diagnóze, bude-li si tak přát - že bude plně informován o možnostech léčby včetně jejích možných rizik - že bude informován o svém stavu dříve než jeho příbuzní, pokud tomu nebude bránit nemoc sama - že bude moci nahlížet do svých zdravotních záznamů a bude informován o tom, že všichni ošetřující jsou zákonně vázáni zachovat důvěrnost - že jeho stížnosti budou řádně šetřeny a že obdrží rychlou písemnou odpověď - že obdrží podrobnou a úplnou informaci o tom, jaké jsou v dané oblasti dostupné zdravotnické a sociální služby a jaké jsou další možnosti podpory a pomoci - že mu bude dostupná pomoc a vysvětlení v případech, kdy bude potřebovat informace o svém onemocnění pro další rozhodnutí. 3. Podpora zdraví Starší občan může očekávat, že bude informován: - o zdravém způsobu života - o zdravé výživě - o pohybovém režimu a cvičení - a že bude mít nárok na celkové preventivní lékařské vyšetření ve věku 65 a 75 let, eventuálně častěji dle zdravotního stavu či potřeb. 4. Léky Starší pacienti mají právo očekávat, že jim budou předepsány léky vhodné k léčení jejich nemoci Dále je žádoucí: - aby nápisy na lékovkách byly dostatečně čitelné - aby se lékovky daly bez obtíží otevírat

- 61 -

- aby byly léky poskytovány způsobem, který pomůže staršímu pacientovi či tomu, kdo mu lék podává, lék správně dávkovat a bude minimalizovat omyly a opomenutí. 5. Transport Starší občan může očekávat: - že mu bude zajištěna přiměřená doprava v případech, že si ji nebude moci zajistit sám, aby se dostal do zdravotnického zařízení - že ve zdravotnických zařízeních budou všechny prostory a směry vyznačeny jasným a srozumitelným způsobem - že bude fungovat dopravní spojení mezi nemocnicemi, které bude co nejjednodušší a nejdostupnější 6. Zdravotní problémy Je žádoucí, aby nemocnice měly oddělení, která jsou specializována na medicínskou a psychiatrickou problematiku starších pacientů. Tato oddělení mohou mít různé názvy, například oddělení medicíny stáří, oddělení geriatrické medicíny atd. Důležitá je týmová spolupráce s pracovníky ostatních oborů včetně rehabilitace a sociální práce. Poruchy paměti Samotné stáří nezpůsobuje zhoršování paměti. Někdy může mít zhoršování paměti léčitelnou příčinu. Jestliže se paměť výrazně zhoršuje: - je vhodné vyšetření psychiatrem, geriatrem či jiným odborným lékařem, který se věnuje problematice poruch paměti - v těch případech, kdy se jedná o onemocnění progredující a neléčitelné, mohou pacienti i ti, kteří se o ně starají, očekávat, že jim bude poskytnuta podpora a rada, a to takovým způsobem, který bude užitečný a přijatelný jak pro pacienta, tak pro jeho blízkého Pády a zhoršující se hybnost S přibývajícím věkem narůstá riziko pádů a zvyšuje se pravděpodobnost, že samostatný pohyb bude obtížnější. Pokud tomu tak je, je třeba hledat příčinu, která může být např. v cévním onemocnění či jiné nemoci. Mnoho příčin pádů je léčitelných. Proto v případě zhoršování hybnosti či pádů může starší pacient očekávat: - vyšetření specializovaným týmem odborníků - že mu budou zapůjčeny kompenzační pomůcky, pokud je bude potřebovat, a bude poučen o jejich správném užívání

- 62 -

- že budou učiněna taková opatření, aby mu byla poskytnuta pomoc v nenadálých situacích např. nouzové volání s čidlem na těle k přivolání pomoci. Inkontinence Situace, kdy není pacient schopen udržet moč či stolici, nastává v důsledku různých onemocnění. Je třeba využít všechny možnosti léčení včetně ev. chirurgického řešení. V případě inkontinence, ať je z jakékoli příčiny, může pacient očekávat: - specializované vyšetření k objasnění příčiny inkontinence a posouzení možností léčení - v případech, kdy je tento stav neovlivnitelný, odbornou radu, pomoc a takové pomůcky, které mu pomohou tuto situaci zvládnout. 7. Nemoc Starší nemocní mají nárok na neodkladnou lékařskou péči v případě, že ji potřebují. Může jim ji poskytnout buď jejich praktický lékař, pohotovostní služba či jiný lékař. V případě, že zdravotní stav staršího pacienta vyžaduje hospitalizaci, může pacient očekávat: - že prostředí zdravotnického zařízení i složení týmu budou respektovat potřeby jeho zdravotního stavu - že bude ošetřován zkušeným a zaškoleným týmem znalým komplexní problematiky starších pacientů - že budou správně diagnostikovány a léčeny tělesné i psychické problémy - že multidisciplinární tým v případě potřeby posoudí komplexně zdravotní stav, zdravotní a sociální potřeby staršího pacienta - že všichni profesionálové, kteří se podílejí na péči, budou účelně komunikovat v zájmu hladkého průběhu léčení - že zůstane v nemocnici právě tak dlouho, jak dlouho bude vyžadovat jeho zdravotní stav 8. Zotavení a rehabilitace Starší pacienti potřebují často delší dobu k uzdravení a navrácení jejich původního funkčního stavu. Proto je důležité: - aby zůstali v péči zdravotnického zařízení do doby, než se budou moci bezpečně vrátit domů nebo než bude nalezeno jiné vyhovující řešení - v případě, že zdravotní stav staršího pacienta neumožňuje úplně nezávislý život, během dvou týdnů od komplexního posouzení potřeb by měl být zajištěn takový soubor zdravotnických a sociálních služeb, který umožní pacientovi návrat domů - 63 -

- aby pacienti senioři byli léčeni a ošetřováni multidisciplinárním týmem, který bude identifikovat a podporovat reziduální schopnosti a zajistí rehabilitaci k návratu či zlepšení soběstačnosti a možnosti nezávislého života - aby se také rodinní příslušníci a jiní, kteří pacientovi pomáhají, mohli podílet na rehabilitaci. 9. Propuštění z nemocnice Je žádoucí a nutné: - aby před propuštěním ze zdravotnického zařízení bylo rozhodnuto o optimálním způsobu další péče, která bude odpovídat potřebám staršího pacienta.. Nemocnice domluví další domácí péči s poskytovateli v místě bydliště. Pacient má právo podílet se na tomto rozhodování sám či prostřednictvím rodinných příslušníků nebo jiných osob, které si sám zvolí. - aby při propuštění byl pacient informován a poučen o všech důležitých skutečnostech tak, aby mu bylo známo, jak má dále pokračovat v rehabilitaci a rekonvalescenci. - umožnit staršímu pacientovi, který potřebuje komplexní zdravotnické a sociální služby a přeje si setrvat doma, domácí péči dle jeho potřeb objektivizovaných komplexním odborným posouzením. 10. Denní centra Nepotřebuje-li starší pacient hospitalizaci v nemocnici či byl-li právě propuštěn a je-li vhodná denní péče, je zapotřebí: - aby mu praktický lékař doporučil pobyt v denním centru pro další rehabilitaci - aby se v denním centru o jeho zdravotní stav staral multidisciplinární tým - aby mu byla zajištěna doprava do denního centra, není-li si schopen zajistit dopravu sám 11. Respitní péče Jestliže se o staršího pacienta starají dlouhodobě rodinní příslušníci, profesionálové či jiní pečující, mohou po čase všichni (pacient i ošetřující) cítit potřebu tuto péči a kontakt na chvíli přerušit. Může se také stát, že pečující bude mít zdravotní problémy, které mu přechodně znemožní tuto činnost. Proto by měl mít starší pacient a jeho ošetřovatel nárok - na pomoc při zhoršení zdravotního stavu, kterou mu zprostředkuje buď praktický lékař nebo tým domácí péče - na dva až tři týdny respitní péče - pobytu v domově důchodců, ošetřovatelském ústavu či nemocnici podle pacientova zdravotního stavu. Tento pobyt může být předem domluven tak, aby časově vyhovoval pacientovi i pečujícím.

- 64 -

12. Komunitní a sociální služby Mají-li být služby pro seniory funkční a úplné, je zapotřebí dobré komunikace mezi praktickým lékařem a pracovníky domácí péče i sociálních služeb. V rámci komunitní péče může pacient vyššího věku očekávat, že mu budou v případě potřeby poskytovány tyto služby: - pobyt v denním centru - domácí péče - noční „hlídání“ a večerní návštěvy (ukládání ke spánku) - pomůcky pro inkontinentní - přiměřené pomůcky napomáhající při denních sebeobslužných činnostech - praní prádla - fyzioterapie - hygienické služby (vykoupání), péče o nohy - systém monitorující bezpečnost v případech, že pacient žije sám, prostředky pro prevenci úrazů. Pravidelně je třeba přezkoumávat účelnost těchto služeb a prostředků a přizpůsobovat je aktuálním potřebám pacienta. 13. Změna domova Není li starý občan již schopen zůstat doma, je třeba mu umožnit pobyt v instituci. Než k tomu dojde, je třeba provést komplexní multidisciplinární šetření v komunitě a v případě potřeby doporučit další specializované vyšetření či léčení zdravotních problémů a rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení. Pacient a jeho rodina musejí být seznámeni s týmem, který pacienta vyšetřuje. V instituci má starší občan právo očekávat: - že bude vypracován plán péče, který bude pravidelně kontrolován a přizpůsobován jeho potřebám - že bude rozhodovat, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, o svém způsobu života včetně toho, kdy si přeje soukromí a kdy chce být ve společnosti - že jeho pohyb mimo instituci nesmí být omezován, stejně tak i jakékoli jiné kontakty včetně pošty, telefonu či návštěv - pokud žije v ošetřovatelském domě, že tato instituce bude pravidelně a zevrubně kontrolována tak, aby byla zajištěna kvalitní péče - 65 -

- že bude péče o něj odborně vedena specialistou geriatrem, bude-li jeho stav vyžadovat složitější lékařskou péči a ošetřování Překlad: dr.Iva Holmerová

- 66 -

Příloha č. 2 Doporučení Rady Evropy č. 1418/1999 „O ochraně lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících.“ „Charta práv umírajících“ 1. Posláním Rady Evropy je chránit důstojnost všech lidí a práva, která z ní lze odvodit. 2. Pokrok medicíny umožňuje v současné době léčit mnohé dosud neléčitelné nebo smrtelné choroby, zlepšení lékařských metod a rozvoj resuscitačních technik dovolují prodlužování života lidského jedince a odsouvání okamžiku jeho smrti. V důsledku toho se však často nebere ohled na kvalitu života umírajícího člověka a na osamělost a utrpení jak pacienta, tak jeho blízkých a těch, kdo o něj pečují. 3. V roce 1976 v rezoluci č. 613 deklarovalo Parlamentní shromáždění, „že umírající nemocný si nejvíce ze všeho přeje zemřít v klidu a důstojně, pokud možno v komfortu a za podpory jeho rodiny a přátel.“ V Doporučení číslo 779 z roku 1976 k tomu dodalo, že „prodloužení života by nemělo být jediným cílem medicínské praxe, která se musí současně zabývat i úlevou od utrpení.“ 4. Konvence o ochraně lidských práv a lidské důstojnosti s ohledem na aplikaci biologie a medicíny od té doby vyjádřila důležité zásady a připravila cestu, aniž se explicitně věnovala specifickým potřebám nevyléčitelně nemocných nebo umírajících lidí. 5. Povinnost respektovat a chránit důstojnost všech nevyléčitelně nemocných a umírajících osob je odvozena z nedotknutelnosti lidské důstojnosti ve všech obdobích života. Respekt a ochrana nacházejí svůj výraz v poskytnutí přiměřeného prostředí, umožňujícího člověku důstojné umírání. 6. Jak v minulosti i v současnosti ukázaly mnohé zkušenosti s utrpením, je třeba tato opatření uskutečňovat zvláště v zájmu nejzranitelnějších členů společnosti. Tak jako lidská bytost začíná svůj život ve slabosti a závislosti, stejně tak potřebuje ochranu a podporu, když umírá. 7. Základní práva odvozená z důstojnosti nevyléčitelně nemocných nebo umírajících osob jsou dnes ohrožena mnoha faktory: Nedostatečnou dostupností paliativní péče a dobré léčby bolesti Častým zanedbáváním léčby fyzického utrpení a nebráním zřetele na psychologické, sociální a spirituální potřeby Umělým prodlužováním procesu umírání buď nepřiměřeným používáním medicínských postupů nebo pokračováním v léčbě bez souhlasu nemocného Nedostatečným kontinuálním vzděláváním a malou psychologickou podporou ošetřujícího personálu činného v paliativní péči Nedostatečnou péčí a podporou příbuzných a přátel terminálně nemocných či umírajících osob, kteří by jinak mohli přispět ke zmírnění lidského utrpení v jeho různých dimenzích Obavami nemocného ze ztráty autonomie, že bude závislým na rodině i institucích a stane se pro ně zátěží - 67 -

Chybějícím nebo nevhodným sociálním i institucionálním prostředím, které by mu umožňovalo pokojné rozloučení s příbuznými a přáteli Nedostatečnou alokací prostředků a zdrojů pro péči a podporu nevyléčitelně nemocných nebo umírajících Sociální diskriminací, která je vlastní umírání a smrti 8. Shromáždění vyzývá členské státy, aby ve svých zákonech stanovily nezbytnou legislativní i sociální ochranu, aby se zabránilo těmto nebezpečím a obavám, se kterými mohou terminálně nemocní nebo umírající lidé být v právním řádu konfrontováni, a to zejména: Umírání s nesnesitelnými symptomy (například bolesti, dušení, atd.) Prodlužováním umírání terminálně nemocného nebo umírajícího člověka proti jeho vůli Umírání o samotě a v zanedbání Umírání se strachem, že jsem sociální zátěží Omezováním život udržující léčby (life-sustaining) z ekonomických důvodů Nedostatečným zajištěním financí a zdrojů pro adekvátní podpůrnou péči terminálně nemocných nebo umírajících 9. Shromáždění proto doporučuje, aby Výbor ministrů vyzval členské státy Rady Evropy, aby ve všech ohledech respektovaly a chránily důstojnost nevyléčitelně nemocných nebo umírajících lidí, a to tím: a) že uznají a budou hájit nárok nevyléčitelně nemocných nebo umírajících lidí na komplexní paliativní péči a že přijmou příslušná opatření: aby zajistily, že paliativní péče bude uznána za zákonný nárok individua ve všech členských státech aby byl všem nevyléčitelně nemocným nebo umírajícím osobám dopřán rovný přístup k přiměřené paliativní péči aby byli příbuzní a přátelé povzbuzováni, aby doprovázeli nevyléčitelně nemocné a umírající a aby jejich snaha byla profesionálně podporována. Pokud se ukáže, že rodinná nebo soukromá péče nestačí nebo je přetěžována, musejí být k dispozici alternativní nebo doplňkové formy lékařské péče aby ustavily ambulantní týmy a síť pro poskytování paliativní péče, které by zajišťovaly domácí péči vždy, pokud je možné pečovat o nevyléčitelně nemocné nebo umírající ambulantně aby zajistily spolupráci všech osob podílejících se na péči o nevyléčitelně nemocného nebo umírajícího pacienta aby vyvinuly a vyhlásily kvalitativní normy pro péči o nevyléčitelně nemocné nebo umírající - 68 -

aby zajistily, že nevyléčitelně nemocné a umírající osoby, pokud si nebudou přát jinak, dostanou přiměřenou paliativní péči a tišení bolestí, i kdyby tyto léčba mohla mít u příslušného jedince jako nežádoucí (vedlejší) účinek léčby za následek zkrácení života jedince aby zajistily, že ošetřující personál bude vyškolen a veden tak, aby mohl každému nevyléčitelně nemocnému nebo umírajícímu člověku poskytnout v koordinované týmové spolupráci lékařskou, ošetřovatelskou a psychologickou péči v souladu s nejvyššími možnými standardy aby založily další a rozšířily stávající výzkumná, výuková a doškolovací centra pro obor paliativní medicíny a péče, stejně jako pro interdisciplinární thanatologii aby zajistily alespoň ve větších nemocnicích vybudování specializovaných oddělení paliativní péče a thanatologických klinik, které by mohly nabídnout paliativní medicínu a péči jako integrální součást každé lékařské činnosti aby zajistily, že bude paliativní medicína a péče ukotvena ve veřejném vědomí jako důležitý cíl medicíny b) tím, že budou chránit právo nevyléčitelně nemocných a umírajících osob na sebeurčení a že pro to přijmou nutná opatření: aby se prosadilo právo nevyléčitelně nemocné nebo umírající osoby na pravdivou, úplnou, ale citlivě podanou informaci o jejím zdravotním stavu a aby přitom bylo respektováno přání jedince, který nechce být informován aby měla každá nevyléčitelně nemocná nebo umírající osoba možnost konzultovat ještě jiné lékaře než svého pravidelného ošetřujícího aby bylo zajištěno, že žádná nevyléčitelně nemocná nebo umírající osoba nebude ošetřována a léčena proti své vůli, že při svém rozhodování nebude ovlivňována nikým jiným a že na ni nebude nikým činěn nátlak. Musejí být zvážena taková opatření, aby takové rozhodnutí nebylo učiněno pod ekonomickým tlakem aby bylo zajištěno, že bude respektováno odmítnutí určitého léčebného postupu, vyjádřené v písemném projevu vůle (living will), v „pořízení“ nevyléčitelně nemocné nebo umírající osoby, která již nebude aktuálně schopná se vyjádřit. Dále musí být zajištěno, aby byla stanovena kritéria platnosti takových prohlášení, pokud jde o rozsah předem vyjádřených pokynů (advance directives), ale i pokud jde o jmenování zmocněnců a rozsah jejich pravomocí. Rovněž musí být zajištěno, že rozhodnutí, učiněná zmocněncem v zastoupení nemocného neschopného se vyjádřit, a která se opírají o předchozí vyjádření vůle nebo o předpokládanou vůli nemocného, budou uznána jen tehdy, když v nastalé akutní situaci nemocný sám svou vůli nijak neprojeví nebo když ji není možno poznat. V takovém případě musí být jasná souvislost s tím, co příslušná osoba říkala v době krátce před okamžikem rozhodování, nebo přesněji, krátce než začala umírat, a to v odpovídající situaci, bez cizího ovlivnění a nátlaku, a ještě při zachovaných duševních schopnostech. Konečně má být zajištěno, aby nebyla respektována zástupná rozhodnutí, jež se opírají jen o všeobecné hodnotové soudy platné v příslušné společnosti a aby ve sporných případech bylo vždy rozhodnuto ve prospěch života a jeho prodloužení

- 69 -

aby bylo zajištěno, že výslovná přání nevyléčitelně nemocné nebo umírající osoby týkající se určitých léčebných postupů budou respektována bez ohledu na zásadní terapeutickou odpovědnost lékaře, pokud nejsou v rozporu s lidskou důstojností aby bylo zajištěno, že v případě, kdy není k dispozici předchozí vyjádření vůle pacienta či pacientky, nebude porušeno jeho právo na život. Musí být vytvořen katalog léčebných úkonů, které musejí být poskytnuty za všech okolností a jež nesmí být zanedbány c) že zachovají předpis, zakazující úmyslné usmrcení nevyléčitelně nemocných nebo umírajících osob a že zároveň: uznají, že právo na život, zejména ve vztahu k nevyléčitelně nemocným a umírajícím osobám, je členskými státy garantováno v souladu s článkem 2 Evropské úmluvy o lidských právech, který říká, že „nikdo nemá být úmyslně zbaven života“ uznají, že přání zemřít, vyjádřené nevyléčitelně nemocnou nebo umírající osobou, nezakládá v žádném případě právní nárok na smrt z ruky jiné osoby uznají, že přání zemřít, vyjádřené nevyléčitelně nemocnou nebo umírající osobou, samo o sobě nezakládá legální ospravedlnění činností, úmyslně způsobujících smrt

Text tohoto Doporučení byl přijat Parlamentním shromážděním 25. června roku 1999 na svém 24. zasedání převážnou většinou hlasů, kdy 6 hlasů bylo proti. Z anglického originálu přeložil MUDr. Zdeněk Bystřický © Cesta domů

- 70 -

Příloha 3 Zásady OSN pro seniory Zásady OSN pro seniory byly přijaty Valným shromážděním OSN (rezoluce 46/91) dne 16. prosince 1991. Vlády jsou vyzývány k tomu, aby tyto zásady včlenily do svých národních programů, kdykoli je to možné. Některé hlavní myšlenky zásad jsou následující: Nezávislost

Senioři by měli • • • • • •

mít přístup k odpovídající stravě, vodě, obydlí, oděvu a zdravotní péči na základě zajištění příjmu, podpory rodiny a společnosti a svépomoci; mít příležitost pracovat nebo mít přístup k jiným příležitostem zajišťujícím příjem; mít možnost účastnit se rozhodování, kdy a jak rychle bude probíhat jejich odchod z pracovního života; mít přístup k odpovídajícím vzdělávacím a výcvikovým programům; žít v prostředí, které je bezpečné a přizpůsobitelné osobním preferencím a měnícím se schopnostem; žít ve svém domově, jak nejdéle je to možné.

Zařazení do společnosti

Senioři by měli •

• •

zůstat zařazeni do společnosti, zúčastňovat se aktivně formulování a realizace politik, které přímo ovlivňují jejich blaho, a podílet se o své znalosti a schopnosti s mladšími generacemi; mít možnost hledat a rozvíjet příležitosti pro služby občanské společnosti a pracovat jako dobrovolníci na místech odpovídajících jejich zájmům a schopnostem; mít možnost vytvářet hnutí nebo asociace starých lidí.

Péče

Senioři by měli • •

• • •

mít užitek z rodinné péče a péče a ochrany společnosti v souladu se systémem kulturních hodnot každé společnosti; mít přístup ke zdravotní péči, která by jim pomohla udržet nebo nabýt optimální úroveň tělesného, duševního a emočního zdraví a zabránit nebo zpozdit propuknutí nemoci; měli mít přístup k sociálním a právnickým službám, které by rozšířily jejich autonomii, ochranu a péči o ně; mít možnost využívat odpovídající úroveň institucionální péče zajišťující ochranu, rehabilitaci, sociální a duševní stimulaci v humánním a bezpečném prostředí; požívat lidských práv a základních svobod, až žijí v jakémkoli obydlí, zařízení sociální péče nebo léčebném zařízení, což zahrnuje i respektování jejich důstojnosti, víry, potřeb a soukromí a práv činit rozhodnutí o péči o ně a o kvalitě jejich života.

- 71 -

Seberealizace


mít možnost využívat příležitosti k plnému rozvoji svých schopností; mít přístup ke vzdělávacím, kulturním, duchovním a rekreačním zdrojům společnosti.

Důstojnost


žít v důstojnosti a bezpečí a nemělo by být využíváno jejich tělesné nebo duševní závislosti; Se seniory by mělo být dobře zacházeno bez ohledu na jejich věk, pohlaví, rasovou nebo etnickou příslušnost, postižení a další stav, a měli by být hodnoceni nezávisle na jejich ekonomickém přínosu.

- 72 -

Příloha 4 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003-2007 Cílem tohoto dokumentu je podpořit rozvoj společnosti pro lidi všech věkových skupin tak, aby lidé mohli stárnout důstojně, v bezpečí a mohli se i nadále podílet na životě společnosti jako plnoprávní občané. Je třeba překonat a změnit dosavadní stereotypní pohledy na stárnutí a stáří, překonat předsudky o životě, postavení a významu seniorů ve společnosti. Změna postojů jednotlivců i společnosti ke stárnutí a seniorům se musí stát základem pro přístup k naplňování celospolečenského programu přípravy na stárnutí. Nezastupitelnou roli v úspěšném prosazování programu přípravy na stárnutí a přijetí myšlenky "vytvoření společnosti pro všechny generace" musí sehrát i soustavná a dlouhodobá medializace, publicita a propagace programu a jeho cílů, stejně jako veřejná kontrola jeho naplňování. Stárnutí společnosti je třeba pojmout jako příležitost, které má být využito všemi generacemi. Národní program přípravy na stárnutí se proto obrací na celou společnost : mladou generaci, střední generace a samotné seniory. Návrh Národního programu přípravy na stárnutí vychází z " Mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí" (Vídeň 1982), "Zásad OSN pro seniory" (1991) a je v souladu se závěry a II.světového shromáždění OSN o stárnutí v Madridu (8.-12.4. 2002) a přijatého " Mezinárodního plánu stárnutí 2002". A. Mladá generace. Je žádoucí, aby mladá generace přijala pozitivní přístup ke stáří a starším lidem. Duchovní, kulturní, sociální a ekonomický přínos starší generace je pro společnost cenný a měl by být takto chápán celou společností, tj. i mladou generací. Integrální součástí programu musí být příprava mladé generace na pozdější životní etapy, zahrnující všechny aspekty tohoto procesu a podpora mladé generace v pozitivním, aktivním a orientovaném přístupu ke stáří. Přítomnost starších lidí v rodině, v sousedství a ve všech formách společenského života je stále nenahraditelnou lekcí humanity. Ohled na starší členy společnosti a péče o ně jsou jedny z mála stálých hodnot v lidské kultuře kdekoliv na světě. Je potřebné, aby mladá generace přijala princip nediskriminace a solidarity a uznala, že starší lidé přinášejí do života společnosti nezastupitelné kvality, že starší generace není ohrožením národního životního standardu, ale naopak se na jeho tvorbě může významně podílet. B. Střední generace. Střední generace jako nejpočetnější a ekonomicky aktivní část společnosti odpovídá ve společnosti za prosazování a uskutečnění rámce politiky stárnutí, přípravy na stárnutí, vytváření opatření ve prospěch seniorů a zároveň je zodpovědná i za svou vlastní přípravu na stárnutí a stáří. Rozhodující je zajištění rovných práv a příležitostí pro individuální rozvoj všech věkových kategorií bez rozdílu pohlaví a rasy a ve všech sférách života a posílení postavení starších osob a seniorů a významu procesu stárnutí. Vytvoření potřebných iniciativ a prosazování celospolečenských opatření pro realizaci přípravy na stárnutí přispěje k rozvoji společnosti pro všechny generace. Nedílnou součástí tohoto procesu je i oblast výzkumu v oblasti rodiny, stárnutí a seniorů, monitorování kvality života, názorů a potřeb stárnoucí populace a seniorů, - 73 -

stavu dodržování lidských práv a odstranění případné diskriminace jako nezbytného podkladu pro kvalifikovaný přístup. K tomu přistupuje zodpovědný a dlouhodobý přístup jednotlivců v oblasti vlastní přípravy na stárnutí. C. Seniorská generace. Ke změně společenského klimatu a přijetí starší generace jako plnoprávné složky společnosti je třeba především aktivního přístupu samotných seniorů ke stárnutí a stáří. Svými aktivitami a postoji by měli také senioři přispívat ke změně vnímání stárnutí a stáří ve společnosti. Přitom je potřebné poskytnout seniorům dostatečný prostor a podmínky k aktivní účasti na životě společnosti a jejím rozvoji. Zároveň se však senioři musí sami naučit využívat všech možností, které jim společnost nabízí k posílení vlastního postavení, k dosažení bezpečného stárnutí a k plnému a rovnoprávnému zapojení. K vytvoření osobního pocitu pohody a k posílení pozitivních postojů společnosti ke stáří a starším lidem je nezbytná účast seniorů na sociálních, ekonomických, kulturních a dobrovolných aktivitách, jejich odpovědný přístup k vlastnímu životu a zájem o rozvoj společnosti. I. Etické principy. K hlavním etickým principům patří respekt k jedinečnosti člověka při současném uznání vzájemné rovnosti lidí, respekt k důstojnosti osobnosti seniora, respekt k jeho nezávislosti, právu na sebeurčení, k právu na soukromí a vlastní volbu. Je důležité podporovat, posilovat a chránit rodinu jako základní článek společnosti, v níž se přirozeně realizuje mezigenerační solidarita, úcta a respekt ke starším lidem. Cíle: Vytvořit podmínky pro rovnoprávný a aktivní život seniorů, odstraňovat příčiny nepřípustného omezování základních práv a svobod z důvodu věku a sociálního postavení, potírat diskriminaci a sociální vyloučení seniorů, posilovat mezigenerační solidaritu, soběstačnost, uznat přínos seniorů rodině a společnosti, podporovat postoje porozumění, tolerance a solidarity. Opatření: 1. Zásadně dbát ustanovení § 1 zákoníku práce a ustanovení § 1 zákona č.1/1991 Sb., tj. zákazu jakékoliv diskriminace z důvodu spočívajících v zákonem vymezených diskriminačních znacích, a to i z důvodů věku, které plně odpovídají čl. 3 Listiny základních práv a svobod, Úmluvě č. 111 MOP, o zákazu diskriminace v zaměstnání a povolání, směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, směrnice ES č. 76/207/EHS, ES č. 75/117/EHS a 2000/43/ES. Zásadu rovného zacházení je nutné uplatňovat na pracovněprávní vztahy od jejich vzniku až po jejich skončení a v souvislosti s § 28 zákonníku práce i na předsmluvní jednání o vzniku konkrétního pracovněprávního vztahu. 2. Při přípravě právních předpisů dbát na zařazení institutů k prevenci a odstranění případného znevýhodňování z důvodu věku. 3. Provést revizi platných předpisů z hlediska případného znevýhodnění z důvodu věku a navrhovat opatření k odstranění disproporcí. - 74 -

4. Provádět kontroly dodržování pracovněprávních předpisů z hlediska dodržování zákazu diskriminace z důvodu věku. 5. Podřizovat koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy hledisku nediskriminace z důvodu věku. 6. Vyhledávat a odstraňovat příčiny nepřípustného omezování základních práv a svobod z důvodu věku a podporovat opatření k ochraně práv a zájmů seniorů. Zodpovídá - body 1-6: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo životního prostředí 7. Zvyšovat úroveň právního vědomí v oblasti rovného zacházení z důvodu věku a etických přístupů. Využívat poznatky z oblasti lidských práv k odstraňování případného znevýhodňování a sociálního vyloučení. Podporovat vznik a rozšiřování právních , psychologických, sociálních , zdravotních a jiných odborných materiálů, které bojují proti diskriminaci, sociálnímu vyloučení z důvodu věku, proti nepřípustnému omezování práv a svobod seniorů. 8. Podporovat výzkum a projekty zaměřené na oblast diskriminace z důvodu věku ve všech oblastech života a výzkum a monitorování takových jevů, jako je zneužívání, týrání, omezování seniorů včetně domácího násilí. Rozšířit dimenzi výzkumu procesu stárnutí a stáří, postavení a potřeb seniorů, se zřetelem na rozdíly mezi muži a ženami, aplikací metody genderového mainstreamingu. Zodpovídá - body 7-8: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 9. Při výchově mladé generace zdůrazňovat pohled na stárnutí a stáří jako na přirozený proces, který se týká všech věkových skupin, jako na symbol zkušenosti, zdůrazňovat nezastupitelnou roli starších lidí v rodině, v sousedství a ve všech formách společenského života. Podporovat význam mezigenerační solidarity a mezigeneračních vazeb jako hlavního předpokladu k posílení soudržnosti společnosti a vytvoření společnosti pro všechny generace, podporovat nediskriminující postoje, a to ve všech sférách života mladé generace a ve všech prostředích. 10. Integrovat do vzdělávacích programů na všech stupních formálního školského systému informace o stárnutí a přípravě na stáří, koncipovat vzdělávací programy s cílem pozitivně ovlivňovat stereotypní přístup ke stárnutí a starším lidem. Zodpovídá - body 9 -10: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Plnění: průběžně do 31.12. 2007 11. Usilovat o to, aby masmédia, výchovné instituce, nevládní organizace, vládní instituce zařazovaly do svých programů témata podporující překonávání negativních

- 75 -

stereotypních představ o starších lidech a naopak zdůrazňovat a podporovat v myšlení a postojích mladé generace pozitivní pohledy na stáří. 12. Vyvíjet vzdělávací programy představující starší lidi jako zdroje a nositele znalostí, kulturních a duchovních hodnot, představovat seniory, kteří svým aktivním přístupem k životu vyvracejí vžité představy o neužitečném stáří. 13. Zajistit, aby studenti oborů zahrnujících péči o člověka byli dostatečně vyškoleni ve znalostech a dovednostech v důležitých oblastech geriatrie a péče o seniory. 14. Podporovat zapojení mladých lidí do poskytování služeb a péče seniorům , do činností pro seniory, do dobrovolných aktivit , dobrovolnické služby a tím podporovat mezigenerační vazby. Zodpovídá - body 11-14: Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 15. V rámci "Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni", který se realizuje ve městech s vyšším nápadem trestné činnosti, pokračovat v podpoře projektů se specifickým zaměřením na seniory, a to především projektů směřujících do oblasti vyšší informovanosti a bezpečnosti seniorů, do oblasti služeb a poradenských center v místě bydliště. 16. V oblasti prevence kriminality uplatňovat a prosazovat v komunikaci a přístupech k seniorům všestrannou pomoc. Zodpovídá- bod 15-16: Ministerstvo vnitra Plnění: průběžně do 31.12. 2007 II. Přirozené sociální prostředí. Možnost žít v přirozeném sociálním prostředí je předpokladem pro udržení, popřípadě i rozvoj společenského postavení seniorů. Rodina jako základní článek společnosti vytváří bezpečný prostor pro život seniorů, pomáhá seniorům udržet si nezávislost, samostatnost, je prostorem mezigenerační solidarity a brání jejich sociálnímu vyloučení. Cíle: Podporovat přístupy k zachování přirozeného sociálního prostředí jako předpokladu pro udržení, případně i rozvoj společenského postavení seniorů. Opatření: 1. Motivovat a posilovat úlohu jedince, rodiny, komunity v procesu stárnutí a přípravy na stáří a vytvářet prostor pro aktivní život. 2. Soustavně vytvářet a zlepšovat podmínky pro život seniorů a podporovat veškeré aktivity, které směřují ke zlepšení mezigeneračních vztahů. 3. Podporovat a vytvářet podmínky pro život seniorů v jejich přirozeném sociálním prostředí, podporovat péči o seniory v rodině. 4. Podporovat činnost organizací a realizaci projektů zaměřených na poradenství a pomoc seniorům a pečujícím rodinám. 5. Podporovat vznik služeb a programů pro seniory v rámci sociálních programů jednotlivých resortů. - 76 -

Zodpovídá - body 1-5: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 6. Vypracovat "Zprávu o stavu rodiny v ČR" a návrh koncepce přístupu státu k rodině (včetně seniorů) a řešení v různých oblastech a sociálních situacích. V rámci přístupu státu k rodině zvážit možnosti propopulačních opatření. 7. Podporovat rozvoj pomoci seniorům v jejich přirozeném sociálním prostředí, vyhlásit pilotní projekty mimoústavních sociálních služeb pro seniory. Podporovat výzkum kvality života seniorů a jejich potřeb. Zodpovídá - body 6 - 7: Ministerstvo práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12.2007 8. V rámci přípravy nového pojetí zdravotních a sociálních systémů zpracovat a rozvinout oblast integrované domácí péče jako nezbytný předpoklad pro setrvávání seniora v přirozeném domácím prostředí. Zodpovídá - bod 8: Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 9. Vytvořit věcnou a právní úpravu ucelené rehabilitace a zavést systém ucelené rehabilitace jako prostředek a nástroj sociálního začleňování pro osoby se zdravotním postižením a seniory pro jejich setrvání v přirozeném sociálním prostředí. Zodpovídá - bod 9: Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Plnění : do 31.12. 2005 III. Pracovní aktivity. Rovnost příležitostí na trhu práce a co nejširší podpora zaměstnávání starších osob a seniorů je prostředkem jejich aktivizace a plného zapojení do společnosti. Zároveň představuje pro společnost cenný pracovní a ekonomický přínos. Cíle: Prvořadým cílem by měla být veřejná podpora setrvání v zaměstnání a vytváření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti starších pracovníků. Zároveň je potřebné na trhu práce vytvářet podmínky a příležitosti pro setrvání nebo opětovné zapojení starších pracovníků a seniorů do práce, tím ovlivnit prodloužení aktivní fáze jejich života a pro společnost získat významné pracovní a ekonomické zdroje.

- 77 -

Zlepšovat podnikové vzdělávání, pracovní podmínky a organizaci práce, zvyšovat schopnost adaptace pracovníků na změny, uplatňovat komplexní přístup k odstraňování nerovností v práci z důvodu věku a zlepšovat možnosti zapojení starších pracovníků a seniorů včetně využití jejich zkušeností. Naplňování Národního akčního plánu zaměstnanosti, ve spolupráci se sociálními partnery a zaměstnavateli přispěje k naplňování potřeb starších pracovníků i seniorů i k prosperitě společnosti. Opatření: 1. Uplatňovat princip rovných příležitostí tj. zamezení diskriminace v zacházení z důvodu věku v souvislosti s přístupem ke všem druhům práce i odměně za tuto práci. Identifikovat a analyzovat skupiny ohrožené diskriminací z důvodu věku za účelem lepšího směrování aktivačních opatření. Prostřednictvím úřadů práce sledovat, vyhodnocovat a postihovat případy, kdy dochází ze strany zaměstnavatelů k diskriminaci v pracovněprávních vztazích z důvodu věku. 2. Zamezit opatřením, která by vyjmula starší osoby z pracovní síly a zároveň poskytnout starším pracovníkům stejné možnosti změny kvalifikace jako mají mladší pracovníci. V souladu se Směrnicí č 3 Evropské strategie zaměstnanosti, která byla promítnuta i do Národního akčního plánu zaměstnanosti, vytvářet pro starší pracovníky (cca nad 50 let věku) vzdělávací a rekvalifikační programy, aby mohli zastávat současná nebo nová pracovní místa. 3. Podporovat a rozvíjet přizpůsobitelnost, podporovat pružnost a inovaci na pracovišti za účelem zlepšení efektivity, konkurence schopnosti a vytvoření nebo zachování udržitelných pracovních míst a to i pro starší pracovníky. 4. Vyvíjet, podporovat a zavádět opatření pro potřeby znevýhodněných skupin a jednotlivců, tedy i starších osob, umožňující zlepšit jejich schopnost integrace na trh práce. 5. Zajistit, aby byly reflektovány potřeby starších pracovníků při modernizaci vzdělávacího a kvalifikačního systému, zejména uznáváním dříve získaných zkušeností. Podporovat vznik infrastruktur pro dostupné vzdělávání a výcvik, aby osoby, zapojené do pracovního procesu měly možnost pravidelně si doplňovat a obnovovat své schopnosti. 6. Zvyšovat pružnost trhu práce a dostupnost a rozmanitost různých druhů zaměstnání, podporovat dočasné formy zaměstnání, přispívat k zavádění pružných forem zaměstnaneckých smluv, umožňujících zaměstnání na poloviční pracovní úvazek a pozvolnější odchod starších pracovníků do důchodu. 7. Prověřit profesní rozčlenění rekvalifikačních kursů pro nezaměstnané ve světle potřeby poskytnutí vyšší priority těm, kteří jsou znevýhodněni, tj. i starším osobám. Zodpovídá - bod 1-7: Ministerstvo práce a sociálních věcí , Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, - 78 -

Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 8. Zabezpečit efektivní řízení lidských zdrojů a personální management na bázi Sektorového operačního programu - Rozvoj lidských zdrojů, který zahrnuje přístupy k řešení problematiky seniorů a pracovníků blížících se tomuto věku, a to v opatření zabývajícím se integrací specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením. Jednou z cílových skupin jsou osoby nad 50 let věku. 9. Rozvíjet opatření na udržování pracovní schopnosti pracovníků blížících se seniorskému věku a seniorů, vytvářet na pracovištích vhodné pracovní podmínky pro jejich uplatnění a systémový přístup v péči o stárnoucí pracovníky a seniory. 10. Popularizovat a podporovat dobrovolnou a dobrovolnickou práci seniorů na místech, kde lze uplatnit jejich zájmy, dovednosti a schopnosti. 11. Zapojovat seniory do oblasti poradenské, lektorské, odborné , vzdělávací apod., a tak využívat jejich celoživotních zkušeností a znalostí. 12. Vytvořit příznivější podmínky pro setrvání starších pracovníků v zaměstnání a pro jejich přijímání do zaměstnání. Zodpovídá - bod 8 -12: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 13. Prostřednictvím úřadů práce zajistit rekvalifikaci pro starší osoby uvolňované při restrukturalizaci národního hospodářství, zajistit zavedení speciálního výcvikového kurzu zaměřeného na změnu jejich profesní orientace. 14. V procesu restrukturalizace některých odvětví národního hospodářství zajistit spolupráci zainteresovaných resortů a sociálních partnerů s cílem přijímat taková opatření, která by zamezila snižování zaměstnanců na úkor věkově starších zaměstnanců. Zodpovídá - bod 13 - 14: Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu Plnění: průběžně do 31.12. 2007 15. Zajistit větší participaci zaměstnavatelů a sociálních partnerů na řešení sociálních dopadů na starší pracovníky v souvislosti s restrukturalizací odvětví národního hospodářství. Zodpovídá -bod 15: Ministerstvo průmyslu a obchodu Plnění: průběžně do 31.12. 2007 16. Vytvořit, realizovat a rozvíjet systém celoživotního vzdělávání jako nezbytný systém k udržení nebo znovunalezení pracovního uplatnění. Zlepšovat opatření pro návrat starších osob do vzdělávacího systému. Zodpovídá - bod 16: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce - 79 -

a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 17. Monitorovat otázky dalšího pracovního uplatnění starších pracovníků, případně starších pracovníků vybraných profesních skupin. Zodpovídá - bod 17: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany , Ministerstvo kultury Plnění: průběžně do 31.12. 2007 IV. Hmotné zabezpečení. Hmotné zabezpečení ve stáří je důsledkem celoživotní aktivity každého jedince a jeho odpovědného přístupu k přípravě na stáří a je předpokladem ekonomické nezávislosti seniorů. Cíle: Podporovat vědomí vlastní odpovědnosti za přípravu na stáří, která je souvislým celoživotním procesem, posílit význam penzijního připojištění, životního pojištění a jiných forem vytváření finančních rezerv na stáří. Připravit adekvátní opatření reagující na stárnutí populace v oblasti důchodového pojištění a sociálního zabezpečení. Dosáhnout celospolečenské dohody o budoucím uspořádání důchodového systému a jeho základních principech. Přitom vycházet ze zásady mezigenerační solidarity a sociální spravedlnosti. Modernizovat systémy sociální ochrany a poskytnout cílenou podporu společnosti v těch případech, kdy senioři nejsou schopni z vážných zdravotních a sociálních důvodů si dostatečné hmotné zabezpečení zajistit. Opatření: 1. Na základě celospolečenské dohody o budoucím uspořádání důchodového systému připravit další kroky pokračování důchodové reformy. 2. Do dosavadního systému penzijního připojištění prosadit prvky, které by více podpořily charakter tohoto systému jako dlouhodobého spoření na stáří. Současně rozvíjet další doplňkové formy pro zajištění ve stáří. Zodpovídá - bod 1-2: Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem financí , Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany , Ministerstvem spravedlnosti Plnění: průběžně do 31.12. 2007 3. Preferovat postupný odchod do důchodu před možností předčasného odchodu do důchodu nebo jinou formou hmotného zabezpečení. 4. Pracovat, ve spolupráci se sociálními partnery, na takových opatřeních v systému sociálního zabezpečení, která by reagovala na proces stárnutí populace a nárůst počtu seniorů ve společnosti. 5. Podporovat vědomí vlastní odpovědnosti za přípravu na stárnutí a stáří. Popularizovat vytváření finančních rezerv na stáří.

- 80 -

Zodpovídá - bod 3-5: Ministerstvo práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 6. Zvýšit informovanost občanů produktivního a předdůchodového věku o podmínkách nároku na starobní důchod a významu doplňkových forem vytváření rezerv na stáří ( např. penzijní připojištění, životní pojištění aj. ). 7. Prohloubit možnosti poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění zájemcům o penzijní připojištění. Zodpovídá - bod 6-7: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 V. Zdravý životní styl, kvalita života. Zdravý životní styl je součástí odpovědné přípravy na stáří. Je podmínkou pro zajištění aktivního a důstojného stárnutí a kvality života seniorů. K naplňování zdravého životního stylu a kvality života musí přispět jak společnost, tak i jednotlivci sami. Cíle: Dlouhodobě podporovat a rozvíjet opatření, programy a postupy, které by prostřednictvím podpory zdravého životního stylu a zdravého stárnutí vedly ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, omezovaly růst počtu závislých seniorů a podporovaly aktivní život seniorů. Vytvářet předpoklady pro udržení fyzických a psychických schopností jak osob produktivního věku, tak i seniorů, a to prostřednictvím aktivizace, sociálního začlenění, vytvářením rovných příležitostí, rozšiřováním možností rekondice, rehabilitace a osobního rozvoje. Zlepšovat stav životního prostředí, které ovlivňuje kvalitu života, předcházet úrazovosti a závislosti seniorů odstraňováním bariér (architektonických a dopravních) na veřejnosti i v domácím prostředí. Opatření: 1. Zvyšovat informovanost občanů v oblasti ochrany zdraví, prevence nemocí a úrazů, předcházení nepříznivým důsledkům nemocí, zdůrazňovat odpovědnost jedince za kvalitu svého života. 2. Vést cílenou vzdělávací a poradenskou činnost pro střední generaci a seniory se zaměřením na zásady aktivního stárnutí, zejména racionální výživu, životosprávu, pohybové a duševní aktivity. 3. Podporovat opatření ke zlepšování pracovního a životního prostředí jako faktoru kvality života. 4. Vytvořit podmínky pro uplatňování rehabilitace a rekondice, zlepšovat pracovně lékařskou péči, rozšiřovat možnosti rekreačních kapacit, podporovat sportovně rekreační aktivity, kondiční cvičení jako prostředky k podpoře zdravého životního stylu.

- 81 -

Zodpovídá - bod 1-4: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 5. V oblasti ochrany spotřebitele-seniora zaměřit pozornost na vyloučení zaměnitelnosti různých druhů výrobků, aktualizovat a harmonizovat označování výrobků v souladu s obdobnými předpisy EU. Podporovat designérství zaměřené na potřeby seniorů a seniorů se zdravotním postižením. Zodpovídá - bod 5: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství Plnění: průběžně do 31.12. 2007 6. Navrhovat a podporovat sociální programy k udržení nezávislého života starších osob a seniorů ve venkovských oblastech. Zodpovídá - bod 6: Ministerstvo zemědělství Plnění: průběžně do 31.12. 2007 7. Zlepšovat ochranu a kvalitu životního prostředí a přírody, zajistit racionální využívání přírodních zdrojů jako prostředku udržitelného rozvoje měst a obcí a zdravého života a zdravého stárnutí. Zodpovídá - bod 7: Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 8. Podporovat projekty zaměřené na aktivní stárnutí a zdravý životní styl. Zodpovídá - bod 8: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví Plnění: průběžně do 31.12. 2007 9. V rámci dopravní politiky aplikovat specifické požadavky kladené na dopravní systémy s ohledem na potřeby seniorů a osob se zdravotním postižením, zejména z hlediska bezpečnosti, přístupnosti a stálosti. Zpřístupnit dopravní síť všem osobám z hlediska jejich mobility a bez bezpečnostních rizik. 10. Na základě celospolečenské dohody sledovat a stanovovat podmínky pro přepravu seniorů dopravními systémy a podmínky pro seniory v oblasti telekomunikací. Zodpovídá - bod 9 -10: Ministerstvo dopravy a spojů ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 VI. Zdravotní péče. Péče o zdraví seniorů má pro společnost vzrůstající důležitost nejen v rovině etické, ale také v souvislosti s ekonomickou situací společnosti. Nárůst počtu seniorů, kteří potřebují a budou - 82 -

potřebovat zdravotní péči, povede k rostoucím požadavkům na systémy zdravotní péče. Zároveň je potřebné podporovat zájem a účast všech generací na programech prevence a péče o zdraví. Cíle: Rozvíjet systémy zdravotní péče tak, aby se dokázaly vyrovnat s novou demografickou situací. Zvyšovat účinnost a účelnost zdravotní péče. Dodržovat zásadu rovného přístupu ke zdravotní péči, podporovat opatření související s primární a sekundární prevencí. Rozvíjet oblast primární integrované komunitní péče a úzkou spolupráci mezi zdravotnickými službami a službami sociální péče při komplexním řešení potřeb seniorů. Usilovat o zlepšování zdravotního stavu stárnoucí a seniorské populace se zaměřením nejen na prodloužení střední délky života, ale i střední délky života bez zdravotního postižení. Systematicky řešit péči o chronické pacienty ošetřovatelsky náročné, podporovat rozvoj a kompetence kvalifikovaného ošetřovatelství a rehabilitace seniorů včetně rozšiřování služeb domácí péče. Podporovat rozvoj hospicové péče. Podporovat restrukturalizaci a reprofilizaci zdravotnických zařízení. Zvyšovat informovanost občanů v oblasti péče o zdraví a předcházení nepříznivým důsledkům nemocí, zdůrazňovat spoluodpovědnost každého jedince za svůj zdravotní stav. Posilovat roli pacienta, jeho rodiny a svépomocných pacientských skupin. Podporovat gerontologický výzkum. Opatření: 1. V návaznosti na reformu státní správy a samosprávy vytvořit rámec pro poskytování flexibilních služeb v komunitě, klást důraz na význam péče v domácím prostředí seniora. Zlepšovat koordinaci zdravotní péče a sociálních služeb. 2. Vyřešit hrazení zdravotní péče chronických, ošetřovatelsky náročných pacientů ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociální péče a definovat měřítka kvality péče o ně. Vytvořit legislativní předpoklady pro vznik variabilních zařízení ( zdravotně sociálních a sociálně zdravotních) na úrovni komunity, podporovat restrukturalizaci a reprofilizaci zdravotnických zařízení. Zodpovídá - bod 1-2: Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 3. V rámci interní grantové agentury podporovat výzkumné projekty v oblasti poskytování integrované domácí péče. Ve spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi podporovat vznik a realizaci projektů zaměřených na duševní zdraví seniorů, předcházení úrazům a zraněním v důsledku násilí na seniorech, předcházení důsledkům civilizačních chorob - 83 -

a podporovat programy prevence. Posilovat význam vzdělávacích programů svépomocných pacientských organizací, zaměřených na sekundární prevenci. 4. Zajistit rovný přístup k základní zdravotní péči. Podporovat projekty a monitorování nákladů na zdravotní péči u chronicky nemocných a seniorů. 5. Podporovat vznik standardů zdravotní péče o seniory a zdravotních programů pro seniory. 6. Posílit úlohu rehabilitace na úrovni komunity a v domácím prostředí, umožnit a zajistit nácvik používání rehabilitačních a kompenzačních pomůcek. 7. Rozvíjet systémy zdravotní péče, zvyšovat účinnost a účelnost zdravotní péče o seniory. Zodpovídá - bod 3-7: Ministerstvo zdravotnictví Plnění: průběžně do 31.12. 2007 8. Vytvořit podmínky pro multidisciplinární přístup k hodnocení potřeb pacienta seniora na komunitní úrovni. V oblasti poskytování domácí zdravotní péče podporovat rozvoj integrované domácí péče. Zodpovídá - bod 8: Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra Plnění: průběžně do 31.12. 2007 VII. Komplexní sociální služby. Nárůst počtu seniorů a rostoucí potřeba sociální péče a sociálních služeb musí vést k rozvoji sociálních systémů tak, aby reflektovaly různost sociální situace seniorů a minimalizovaly riziko sociálního vyloučení a institucionalizace. Cíle: Vytvořit takový systém komplexních sociálních služeb, dotýkající se všech sfér života a respektující práva a individuální potřeby seniorů, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle nebo po celý jejich život, podpoří udržení jejich nezávislosti a důstojného prožití této fáze života a současně zajistí pomoc rodinám, které pečují o nesoběstačné seniory. Opatření: 1. Zpracovat, za spolupráce sociálních partnerů, právní úpravu oblasti sociálních služeb, která bude obsahovat systémové řešení následujících otázek: o poskytování odborného poradenství seniorům o službách sociální péče, o zaměření pozornosti sociálních pracovníků a všech subjektů poskytujících sociální služby na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci,

- 84 -

podpora rozšiřování spektra sociálních služeb a jejich dostupnosti místní, časové i ekonomické (zejména u služeb terénních), vytváření nových forem služeb a péče, o vytvoření podmínek pro důstojný a aktivní život obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory, o podpora transformace současného systému sociálních zařízení určených pro trvalý nebo přechodný pobyt seniorů na polyfunkční centra nabízející co nejširší spektrum služeb pro seniory v daném regionu, o zajištění dostupnosti residenčních služeb pro potřebné seniory, zejména dostatečným počtem míst v residenčních zařízeních a zkracováním čekací doby, o zajištění kvalitní péče a důstojných podmínek ve všech typech sociálních zařízení zaměřených na péči o seniory, o zajištění efektivní spolupráce se zdravotnickými zařízeními, o zajištění poskytování sociálních služeb v souladu se standardy kvality sociálních služeb, které bude stát garantovat vydáváním oprávnění k poskytování sociálních služeb a průběžnou inspekcí kvality služeb, o prosazování rozvoje takových sociálních služeb, které pomáhají udržet seniorům jejich dosavadní způsob života v domácím prostředí a zachování většiny sociálních vazeb, o vytvoření podmínek pro zabezpečení dosažitelnosti sociálních služeb s využitím metody komunitního plánování, které reflektuje potřeby seniorů v místním společenství. 2. Stanovením kvalifikačních předpokladů pracovníků v sociálních službách zajistit jejich odbornou úroveň. Podpořit změnu modelu péče o závislé, nesoběstačné seniory z převážně zdravotní péče na sociální. V rámci kvalifikačních požadavků na pracovníky sociálních služeb zakotvit požadavek jejich celoživotního vzdělávání. 3. Připravit hodnotící hlediska pro posuzování nepříznivé zdravotní a sociální situace seniorů a osob se zdravotním postižením pro oblast sociálních služeb. 4. Podporovat rozvoj neústavních služeb pro seniory vyhlašováním dotačních titulů na pilotní projekty a vytvořit podmínky pro dokončení stávajících pilotních projektů. o

Zodpovídá bod 1-4: Ministerstvo práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 5. Vypracovat resortní návrh řešení potřeb a požadavků seniorů, účastníků protifašistického odboje a protikomunistického odporu, vojenských veteránů a vojenských vysloužilců v oblasti zdravotně sociálních služeb. Zodpovídá - bod č. 5: Ministerstvo obrany Plnění: do 31.12. 2003 6. Realizovat resortní návrh řešení potřeb a požadavků seniorů, účastníků protifašistického odboje a protikomunistického odporu, vojenských veteránů a vojenských vysloužilců v oblasti zdravotně sociálních služeb. Zodpovídá - bod č. 6: Ministerstvo obrany Plnění: průběžně do 31.12. 2007 VIII. Společenské aktivity. - 85 -

Co nejširší účast seniorů na společenském životě je nezbytnou podmínkou rozvoje společnosti, zdravých postojů ke stárnutí a stáří, ke vzájemnému respektu a solidaritě generací. Cíle: Umožnit seniorům ovlivňovat politický a společenský vývoj, formulovat své potřeby a požadavky a podílet se na jejich realizaci. Získávat seniory k účasti na společenských aktivitách, využívat jejich potenciálu, vytvářet podmínky pro aktivní účast seniorů při tvorbě a realizaci programů a projektů pro ně samé. Opatření: 1. Poskytovat příležitost pro individuální rozvoj seniorů na pracovišti i v komunitě, poskytovat záruky pro naplnění ekonomických, sociálních , kulturních a občanských práv seniorů, tak jak to vyžaduje budování otevřené společnosti všech generací. 2. Podporovat a využívat zapojení seniorů do globálních programů na všech úrovních a ve všech oblastech života. Podporovat vytváření a činnost komunitních seniorských center. 3. Vytvořit koncepci soustavné péče o stárnoucí pracovníky a bývalé pracovníky seniory. Rozšířit v sociálních programech zaměstnavatelů oblast péče o seniory. 4. Vytvářet podmínky pro usnadnění společenského začlenění stárnoucích pracovníků a seniorů využíváním moderních technologií. Zodpovídá - bod 1-4: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 5. V rámci veřejně prospěšných programů vyhlašovaných pro občanská sdružení a "Národního programu sportu pro všechny" (schváleného usnesením vlády ČR 5.1.2000) , vyhlašovat pilotní projekty pro seniory a podporovat systematický přístup k problematice seniorů v oblasti tělovýchovy a sportu. 6. Rozvíjet činnost dobrovolných pracovníků-seniorů pro tělovýchovu a sport, podporovat jejich vzdělávání pro tyto činnosti. Zodpovídá - bod 5-6: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Plnění: průběžně do 31.12. 2007 7. Provést aktualizaci programu "Kulturní politika" a rozšířit ho o oblast naplňování potřeb seniorů. 8. V resortním programu výzkumu a vývoje vyhlásit témata zaměřená na analýzu kulturní dimenze života seniorů. 9. Podporovat projekty zaměřené na upevnění mezigeneračních vztahů a na vzájemnou mezigenerační toleranci a projekty zaměřené na naplňování potřeb seniorů v kulturní oblasti. 10. Podporovat zájmové kulturní a neprofesionální umělecké aktivity seniorů. Zodpovídá - bod 7-10: - 86 -

Ministerstvo kultury Plnění: průběžně do 31.12. 2007 11. Podporovat vytváření prostoru a podmínek pro rozvoj a rozšiřování aktivizačních, informačních a vzdělávacích programů pro seniory v masmediích. Zodpovídá - bod 11: Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Plnění: průběžně do 31.12. 2007 IX. Vzdělávání. Vzdělání je jednou z podmínek pro aktivní a plodný život. Možnost celoživotního vzdělávání je nezbytným předpokladem pro udržení znalostí a schopností stárnoucích osob a seniorů. Podporuje duševní pohodu, udržení pracovní schopnosti a uplatnění na trhu práce, posiluje nezávislost. Může přispět ke snížení marginalizace, osamění, generační intolerance a zlepšit příležitosti k začlenění do společenského dění. Vzdělávání přispívá k humanizaci, k sociální integraci a kvalifikaci, umožňující uplatnění na trhu práce. Cíle: Prostřednictvím systému celoživotního vzdělávání poskytovat možnosti vzdělávat se po celou dobu života člověka, v souladu s jeho potřebami a zájmy. Vzdělávání dospělých musí navazovat na jejich počáteční vzdělávání, a dále rozvíjet znalosti, dovednosti, hodnotové postoje, zájmy, osobní a sociální kvality, potřebné pro plnohodnotnou práci i mimopracovní život. Vytvářet prostředí a programy umožňující stárnoucím osobám a seniorům vyrovnat se s novými poznatky a informačními technologiemi, které mohou vést k udržení a rozvíjení jejich schopností, přispět ke zvládání nároků moderní společnosti a naplnit jejich zájmy a potřeby. Rozvíjet oblast vzdělávání všech věkových kategorií v přípravě na stárnutí a stáří se zaměřením na utváření dobrých vztahů, seznamování se s potřebami a problémy seniorů, podporovat vytváření postojů úcty a porozumění. Opatření: 1. Prosazovat realizaci koncepce celoživotního vzdělávání podle "Národního programu rozvoje vzdělávání", "Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání" a v rámci " Memoranda k celoživotnímu učení". 2. Připravit "Koncepci celoživotního učení", podporovat rozvojové programy celoživotního vzdělávání. 3. Podporovat vzdělávací programy Universit třetího věku ( U3V) za účelem zvýšení životních aktivit seniorů, rozšížit jejich obsah. Pro rozvojové projekty zaměřené na U3V stanovit kriteria, na základě kterých bude možno veřejným vysokým školám poskytovat dotace na vzdělávací aktivity pro seniory. 4. V rámci U3V podporovat výukové aktivity , zaměřené na využití nových technologií, zejména informačních a komunikačních, a to v souladu s "Plánem II.etapy Realizace

- 87 -

státní informační politiky ve vzdělávání" ( schváleným usnesením vlády č. 904 v r. 2001). 5. Iniciovat vznik "Akademií třetího věku" na celostátní, regionální i lokální úrovni. Podporovat zřizování "Center vzdělávání" a umožnit seniorům přístup do center. 6. Podílet se na zapojování ČR do evropských a světových struktur, zabývajících se vzděláváním seniorů ( AIUTA, LiLL, EFOS, EURAG). 7. Zapojovat zainteresované vzdělávací instituce a jednotlivce do vzdělávacích programů EU, které se dotýkají seniorské problematiky ( Socrates, Grundtvig ). 8. Vytvářet výukové, informační a rekvalifikační programy pro seniory, vytvářet společné vzdělávací programy s mladou generací. 9. Každoročně vyhlašovat rozvojové programy na podporu celoživotního vzdělávání a podporu vybraných studijních programů. Zodpovídá - bod 1-9: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Plnění: průběžně do 31.12. 2007 10. Zvyšovat informovanost seniorů o možnostech a formách vzdělávání, vytvořit jednotný komplexní systém všeobecně dostupných, relevantních informací o nabídce možností. Zodpovídá - bod 10: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 11. Udržet a zvyšovat aktivity a flexibilitu stárnoucích osob a seniorů investicemi do vzdělání. Podporovat vytváření modelů kontinuálního vzdělávání včetně vzdělávání seniorů v oblasti informačních technologií, jazykových znalostí, nových poznatků z oboru. Systematicky rozšiřovat nabídku vzdělávacích programů pro seniory. 12. Podporovat zřizování universit 3.věku ( U3V ) při jednotlivých vysokých školách a spolupracovat s jejich pořadateli při tvorbě nabídky vzdělávacích programů. 13. Podporovat činnost nestátních subjektů na úseku vzdělávání seniorů. 14. Zajistit připravenost pracovníků veřejných služeb na práci se staršími osobami a seniory. Zodpovídá - bod 11-14: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 X. Bydlení. Odpovídající bydlení je pro seniory zvlášť důležité. Oddaluje nebo zamezuje odchodu seniorů do objektů a zařízení, kde jsou odloučeni od rodin a ztrácejí dosavadní společenské kontakty. Cíle: Průběžně vytvářet podmínky pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů, poskytovat seniorům podporu při přizpůsobení bydlení jejich potřebám, zlepšovat podmínky bydlení seniorů - 88 -

s důrazem na jeho individuální charakter, chápat tato opatření jako prevenci a oddálení institucionalizace. Opatření: 1. V rámci nové i stávající výstavby prosazovat obecně technické požadavky užívání veřejných budov osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Zodpovídá - bod 1: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo životního prostředí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 2. Realizovat program výstavby podporovaných bytů (byty upravitelné a chráněné), který předpokládá rozšíření nabídky obecních nájemních bytů pro osoby, které jsou znevýhodněny v přístupu k bydlení nejen příjmově, ale také z dalších důvodů (věk, zdravotní, sociální omezení) a vytvářet tak podmínky pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů. V rámci programů podporovat vznik multifunkčních objektů pro seniory, pro osoby vyžadující integrovanou péči a osoby se zdravotním postižením. 3. Zvážit a případně i koncipovat nové formy podpory pořízení bydlení budoucími seniory a nové formy podpory přiměřených úprav domácího prostředí a bydlení pro seniory , zejména seniory závislé a nesoběstačné. Zodpovídá bod 2-3: Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 4. Podporovat výzkum v oblasti bydlení seniorů a jejich potřeb. Zodpovídá - bod 4: Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 5. Poskytovat odborné informace potřebné pro výstavbu a rekonstrukci objektů sociálních služeb, v návaznosti na standardy kvality sociálních služeb. Zodpovídá - bod 5: Ministerstvo práce a sociálních věcí Plnění: průběžně do 31.12. 2007 Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

- 89 -

Příloha 5 Anonymní dotazník Vážená žákyně, žáku, obracím se na Vás s prosbou o spolupráci a vyplnění předloženého dotazníku. Získané informace budou podkladem pro vypracování mé diplomové práce „Postavení oboru gerontologie ve vzdělávání zdravotních sester“. Cílem mé práce je poukázat na náročnost práce se seniory, na jejich specifické potřeby a na nutnost získávat a rozvíjet vědomosti a dovednosti v péči o geriatrické klienty. Vaše identita je chráněná – dotazník je anonymní. V závěru výzkumu se objeví pouze souhrnné údaje, které vylučují jakoukoli identifikaci jedince. Na jednotlivé otázky odpovězte dle níže uvedených pokynů. Prosím Vás o samostatné vyplnění dle Vaší úvahy a přesvědčení. Za pomoc a spolupráci předem děkuji. Bc. Jitka Veverková Studentka 2.ročníku navazujícího magisterského studia oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii LF MU v Brně. Pokyny pro vyplnění dotazníku: • Pročtěte si celý dotazník • Odpovídejte zaškrtnutím jedné nebo více odpovědí • Ostatní údaje vypište čitelně /hůlkové písmo/ • Vyplněný dotazník prosím odevzdejte Za ochotu, svědomitý přístup a váš čas předem děkuji. J.V.

1. Uveďte prosím, kde se připravujete na vaši profesi /název a sídlo školy/ …………………………………………………………………………………………………... 2. Připravoval/a jste se na své budoucí povolání v průběhu předmětu ošetřování nemocných na oddělení se zaměřením na seniory? ano – počet hodin ………… nevím ne 3. Pokud ano, uveďte zařízení: léčebna dlouhodobě nemocných ústav sociální péče domov důchodců geriatrické oddělení jiné……………………………………………………………………………………… 4. Máte zkušenosti s péčí o starého člověka z osobního života /mimo předmětu ošetřování nemocných ve škole/ ano - uveďte prosím, jaké: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… nevím ne - 90 -

5. Myslíte si, že klientů seniorského věku ve zdravotnických zařízeních přibývá? ano nevím ne 6. Pokud jste odpověděl/a v předchozí otázce ano, definujte proč? lidé se dožívají vyššího věku pokrok medicíny, úspěšnější léčba dříve smrtelných onemocnění lepší životní podmínky obyvatelstva lepší zdravotní stav populace staří lidé mají více zdravotních problémů jiné…………………………………………………………………………………………. 7. Co je podle vás prioritou při ošetřování klientů seniorů? udržení kvality života zvýšení kvality života vyléčení všech onemocnění dosáhnutí co nejvyššího věku jiné…………………………………………………………………………………………. 8. Myslíte si, že klient senior je náročnější pacient než ostatní klienti? ano nevím ne 9. Pokud jste v předchozí otázce odpověděli ano, v čem vidíte větší náročnost v ošetřovatelské péči? komunikace adaptace na prostředí polymorbidita nesoběstačnost sociální zajištění nákladnost léčby 10. Myslíte si, že vás škola dostatečné připravuje na specifické potřeby klientů seniorů v ošetřovatelské péči? ano nevím ne 11. Myslíte si, že máte k dispozici dostatečné množství informací o ošetřování seniorů? ano nevím ne 12. Uvítali by jste více informací o seniorech v souvislosti s profesí? ano nevím ne 13. Pokud ano, jakou formou? více teoretických hodin věnovaných péči o seniory - 91 -

odborná praxe na oddělení se zaměřením na seniory jiné……………………………………………………………………………………. 14. Pokud ano. Co by Vás nejvíce zajímalo? možnosti komunikace se seniory ošetřování seniorů při jednotlivých onemocněních – teoretické vědomosti a dovednosti ošetřování seniorů – praktické získávání dovedností v kontaktu s klienty jiné………………………………………………………………………………………. 15. Získáváte informace o seniorech i jinou formou než ve výuce? ano nevím ne 16. Pokud ano, jakou? konzultace s vyučujícími konzultace s odborníky z praxe odborné semináře literatura odborné časopisy /uveďte jaké/…………………………………………………………. jiné……………………………………………………………………………………… 17. Vyberte správnou odpověď - periodizace stáří dle WHO: 65-74 mladí staří, 75-84 staří staří, 85 a více velmi staří 60-74 ranné stáří, 75-89 vlastní stáří, 90 a více dlouhověkost 65-75 ranné staří, 75-84 vlastní stáří, 85 a více dlouhověkost 18. Biologický věk je: věk dle kalendářního data, nemusí odpovídat tomu jak se člověk cítí věk odpovídající funkčním schopnostem organismu, to jak se člověk cítí věk charakterizující bio, psycho, sociální schopnosti osobnosti, je shodný s kalendářním věkem. 19. Polymorbiditou u gerontů rozumíme: současný výskyt většího počtu manifestních i latentních chorob u osoby, s věkem roste výskyt několika současně se ovlivňujících chronických onemocnění, s věkem jich nepřibývá zvýšenou úmrtnost u lidí ve věku nad 65 let 20. Vyberte nejpravděpodobnější důvod ošetřovatelské diagnózy poruchy spánku u hospitalizovaných gerontů: z důvodu změny prostředí z důvodu alkoholismu z důvodu zvýšeného příjmu kávy 21. Demence je: pozvolná ztráta duševních zvláště intelektových schopností jedince pozvolná ztráta všech schopností jedince, projevuje se v bio-psycho-sociální složce osobnosti senilní forma ztráty intelektových schopností jedince

- 92 -

22. Vyberte ošetřovatelskou diagnózu, která by se mohla objevit u klienta s demencí: poruchy sociální interakce z důvodu… omezení průchodnosti dýchacích cest z důvodu… poruchy adaptace, přizpůsobení z důvodu…. 23. Co je GMS /geriatrický maladaptační syndrom/? neschopnost se přizpůsobovat novému prostředí snížená schopnost adaptace na změněné podmínky ve stáří neschopnost vyrovnávat se se stresory ze sociálního prostředí 24. Mezi desatero pro prevenci GMS patří: uvítání, respektování osobnosti, identity, poskytování informací pouze rodině, plánování péče… vymezení existence a bezpečnosti klienta, poskytování informací, ztráta soukromí, respektování osobnosti… vytvoření přátelské atmosféry, respektování osobnosti a soukromí, naslouchání, spolupráce…

Prostor pro jakékoliv vaše vyjádření: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

Vyplněním a odevzdáním dotazníku souhlasím s účastí v šetření a použitím získaných dat pro účely výzkumu. Byl/a jsem informován/a o účelu šetření a ujištěn/a, že získané údaje jsou důvěrné, je vyloučeno jejich zneužití a v žádném zveřejněném výsledku nebude jmenován/a. Děkuji za vyplnění dotazníku.

- 93 -

Příloha 7 Předvýzkum Formulace problému: V rámci zápočtové práce z předmětu výzkum v ošetřovatelství jsem se rozhodla zhodnotit kvalitu získaných informací z předmětu ošetřovatelství u žáků třetích ročníků oboru Zdravotní sestra na SZŠ a VZŠ Liberci. Zaměřila jsem se na ošetřovatelství v geriatrii, jehož hodinová dotace v rámci tématického plánu byla 6 hod. Jako vyučující v jedné ve zvolených tříd jsem vnímala nedostatek času a prostoru pro podání odpovídajícího množství informací v daném oboru. Žáci absolvují ošetřovatelskou praxi na jednotlivých odděleních v Krajské nemocnici Liberec, kde se setkávají, hlavně na interním oddělení, převážně s geriatrickými klienty.

Cíl: Ověřit si kvalitu vědomostí žáků třetích ročníků střední zdravotnické školy z bloku ošetřovatelství v geriatrii.

Hypotézy: 1. Minimálně polovina dotazovaných žáků bude mít 50% úspěšnost v odpovědích na otázky týkající se ošetřování geriatrických klientů/pacientů. 2. V počtu dosažených bodů při porovnání obou tříd nebude výrazný rozdíl. 2. Žáci vnímají nedostatek poskytovaných informací o ošetřovatelství v geriatrii.

Stanovení výzkumného vzorku Stanovila jsem si výzkumný vzorek o 44 jednotkách. Byl vybrán z řad žáků 3.VSA – 23osob a 3.VSB – 21osob na SZŠ a VZŠ v Liberci. Žáci absolvovali hodin ošetřovatelství se zaměřením na péči o geriatrické klienty/pacienty. Edukace byla prováděna odbornými učitelkami.

Metoda výzkumu: Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu dotazníku, který byl rozdělen do dvou částí. První obsahovala znalostní test, který obsahoval dvacet otázek. Každá otázka měla tři možné odpovědí, kdy vždy pouze jedna byla správná. Druhá část obsahovala pět otázek zaměřených na spokojenost s obsahem a množstvím výuky s daným zaměřením.Byla anonymní. Dotazník přikládám v závěru této práce.

Zhodnocení dotazníkové části A: Žákům bylo předloženo 20 otázek zaměřených na obor geriatrie. Měli volbu ze tří poskytnutých odpovědí, z nichž vždy pouze jedna byla správná. Správné odpovědi byly sečteny a zpětná vazba žákům poskytnuta procentuálním hodnocením. 20 správných odpovědí – 100% 15 správných odpovědí – 75% 10 správných odpovědí – 50% 5 správných odpovědí – 25% V tabulce je uvedeno množství získaných bodů. Vždy za každou správnou odpověď byl udělen bod. Maximum bylo 20. Modrou barvou je uveden počet žáků 3.A a červenou počet žáků 3.B u položky dosažených bodů. - 94 -

Tyto informace jsou znázorněny graficky, kde je zachováno barevné rozlišení 3.A modrá barva, 3.B barva červená. Tabulka 1 Získané body žáků v teoretickém testu Počet získaných bodů

3. VSA

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

3.VSB

2 1

1 2

2

1 4

4

4

7

4

5

2

2

1

2

23

21

Graf 1 Získané body žáků 3.VSA v teoretickém testu 3.A 8

7

7 6

5

5

4

4 3

2

2

2

2

1

1 0 1 2

3

4 5

6 7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

- 95 -

Graf 2 Získané body žáků 3.VSB v teoretickém testu počet studentů 3.B

8 7 6 5

4

4

4

4 3

2

2

2 1

2 1

1

1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Zhodnocení dotazníkové části B: Žáky jsem oslovila pěti otázkami, které se týkali výuky a sebevzdělávání. Možnosti odpovědí: ANO - NE – NEVÍM Tabulka 2 Odpovědi žáků na dotazníkovou část B

odpovědi 3.VSA

ot.č.

odpovědi 3.VSB

ano

ne

nevím

ano

ne

nevím

1 2 3 4 5

9 6 19 8 16

9 13 0 15 5

5 4 2 0 2

11 12 15 3 12

6 3 2 17 16

4 6 4 1 2

počet odpovědí

58

42

13

53

44

17

Grafické znázornění zachovává barvu odpovědí zadanou v tabulce. Modrá značí odpověď ano, růžová ne a žlutá odpověď nevím.

1. Považujete množství informací poskytnutých vyučujícím ošetřovatelství z oboru geriatrie za dostatečné pro vaše budoucí povolání? Graf 3 Otázka 1 odpovědi 3.VSA

Graf 4 Otázka 1 odpovědi 3.VSB 4

5 otázka č.1

otázka č.1

9 11 6 9

- 96 -

2. Myslíte si, že informace z teoretické výuky ošetřovatelství v geriatrii jsou dostatečné pro absolvování praxe na střední zdravotnické škole? Graf 5 Otázka 2 odpovědi 3.VSA 4


otázka č.2

6

otázka č.2

12 3 13

3. Bylo množství informací od vyučujícího ve srovnáním s užívanou učebnicí obsáhlejší?

Graf 7 Otázka 3 odpovědi 3.VSA


2

otázka č.3

otázka č.3

2

15

19

4. V rámci sebevzdělávání jste prostudovali i jiné materiály než poznámky z přednášek a obsah učebnice? Graf 9 Otázka 4 odpovědi 3.VSA otázka č.4


otázka č.4

8

3

15 17

5. Máte zájem dozvědět se více o oboru ošetřovatelství v geriatrii? Graf 11 Otázka 5 odpovědi 3.VSA

Graf 12 Otázka 5 odpovědi 3.VSB

2

otázka č.5

2

otázka č.5

5

12

16

16

- 97 -

Gerontologie v oboru zdravotnický asistent

Recommend Documents