františka xavera šaldy

františka

xavera šaldy

ert a kaca.indd 1 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 C

20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA ANTONÍN DVOŘÁK *8. 9. 1841 Nelahozeves †1. 5. 1904 Praha

ČERT A K ÁČA V roce 1898 vyhlásilo Národní divadlo soutěž na původní české operní libreto. První cenu tehdy získal text s názvem Ovčák, příběh, který vycházel z pohádek Boženy Němcové. Jeho autor, mladý pražský učitel Adolf Wenig a mimo jiné také synovec tehdejšího ředitele Národního divadla Františka Adolfa Šubrta, zadal text do soutěže anonymně, pod heslem „bez lásky“. K libretu se vlastně náhodou dostal Antonín Dvořák a příběh o statečném ovčáku Jirkovi, hubaté Káče a čertovi, kterému dala Káča co proto, se mu zalíbil. V květnu roku 1898 začal dílo skicovat a 23. listopadu následujícího roku se v Národním divadle konala úspěšná premiéra opery s názvem Čert a Káča.

Pohádka Antonín Dvořák byl po svém návratu z USA v roce 1895 na vrcholu své kariéry. Jeho skladby se hrály u nás i v zahraničí a kromě všeobecného respektu k jeho kompozicím se mu dostalo mnoha společenských a profesionálních ocenění. Byl mu udělen čestný doktorát univerzity v Praze a v Cambridge, řád železné koruny, stal se členem České akademie věd a umění, Berlínské akademie věd, čestným členem Newyorské filharmonické společnosti a Společnosti přátel hudby ve Vídni.


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák Další pocty na něj ještě čekaly. Americké angažmá navíc definitivně a velmi uspokojivě vyřešilo jeho finanční situaci a tak by bylo možné s trochou nadsázky říci, že Dvořák byl opravdu oním chudým českým muzikantem, jenž svou pílí ke slávě a bohatství přišel.

Opera V operní tvorbě se však na poměrně dlouhou dobu odmlčel. Jeho zatím posledním jevištním dílem byl Jakobín z roku 1888. Pokud se od té doby vrátil k opeře, revidoval starší díla. Z toho však nelze soudit, že by Dvořák na operu zanevřel. Znatelný pokles jeho operní produkce již od 80. let (od roku 1870 do roku 1877 napsal pět oper, v následujících dvaceti letech jen dvě) souvisel se strmým vzestupem jeho úspěchů v zahraničí. Mnoho času v 80. a 90. letech strávil při svých pobytech v Anglii a Spojených státech, v jejichž souvislosti vznikala jeho velká díla orchestrální a sborová (mimo jiné i Novosvětská symfonie či Requiem). Přitom samotný Dvořák přisuzoval opeře v rámci své tvorby zásadní význam. V jednom rozhovoru v roce 1904 řekl: „Mým hlavním cílem byla vždy dramatická tvorba.“ Dlužno však dodat, že právě na tomto poli byla jeho proslulost, v porovnání s tvorbou symfonickou, komorní, kantátovou a oratorní i písňovou, doposud spíše menší, především co do ohlasů v zahraničí. V Národním divadle byly oblíbené jeho komické opery Šelma sedlák a Jakobín, ale na úspěch podobný třeba Smetanově Prodané nevěstě Dvořák stále čekal. Pokud byl tedy nyní oslavován jako největší český žijící skladatel, mohl cítit v oblasti opery určitý dluh a z něho vyplývající závazek (připomeňme jen, s jakou vážností přistupoval ke svému pozvání vyučovat kompozici v USA a položit tak základy americké národní hudbě: „Američané ode mne očekávají veliké věci... a já doufám, že se mi s


20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA Boží pomocí podaří je uskutečnit.“) Tím spíše, že se jevištní tvorbě věnoval v posledních letech zřídka. Navíc se blížily jeho šedesátiny a Dvořák si mohl být vědom i toho, že jeho čas se krátí. Nabádavého důkazu o pomíjivosti lidského života se mu v těchto letech v podobě úmrtí jeho blízkých dostalo několikrát. I to mohlo být jedním z důvodů, proč se Dvořák v poslední etapě života věnoval téměř výhradně tvorbě operní. Mezi lety 1898–1904 tak vznikla tři díla, z nichž první byla opera na motivy chodské pohádky Čert a Káča. Následovala nejznámější a nejoblíbenější Dvořákovou opera – Rusalka a poslední Dvořákovo dokončené dílo vůbec, opera Armida, zpracovávající epizodu z eposu Toquata Tassa Osvobozený Jeruzalém.

Čert a Káča Na libreto Adolfa Weniga upozornil skladatele František Ladislav Rieger, významný politik, Dvořákův příznivec a neúnavný propagátor jeho oper v zahraničí. Zároveň ale vyjádřil obavy nad poněkud neobvyklým rysem textu – v příběhu totiž chyběl milostný prvek. Dvořák to však považoval spíše za výhodu, která dává neveršovanému textu spád. V květnu roku 1888 začal dílo skicovat. Práce na opeře mu šla velmi rychle, první a druhé dějství dokončil v září. Třetí dějství vznikalo déle, zhruba od října do února následujícího roku. Bylo to způsobeno mimo jiné i přípravami na svatbu dcery Otýlie s Dvořákovým žákem, skladatelem Josefem Sukem, která se konala 17. listopadu 1898, tedy přesně v den 25. výročí sňatku Dvořáka a jeho ženy Anny. Premiéru v Národním divadle měla opera 23. listopadu 1899. Dvořák představení komentoval slovy: „Líbilo se mi zcela mimořádně a mohu s plným právem říci, že žádná z mých oper nebyla napoprvé provedena tak dokonale, jako Čert a Káča.“


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák


20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA Rozhovor s režisérem inscenace Václavem Věžníkem Dvořák je všeobecně uznáván jako autor symfonické a komorní hudby, tvorby kantátové a oratorní, písňové... Jaký je váš pohled na Dvořáka jako operního skladatele? Nesdílím vůbec názor, že Dvořák nebyl dramatik. Jeho představivost a výrazová síla se projevuje i těch jeho dílech, která nejsou psána pro jeviště. V opeře je pak pro mě dramatikem ten skladatel, který umí vdechnout zpívanému slovu pravdivost a má smysl pro jevištní akci. A v tom je Dvořák nesporně velkým divadelníkem. V jakém světle chcete divákům představit operu Čert a Káča? Co je pro vás důležité, na co kladete důraz? Podtrhnout skladatelovu lásku k české pohádce a uživotnit jeho humor a prostou čistotu české duše je úkol režiséra při této opeře, která by měla působit bezprostředně, nikoli vyumělkovaně. To ovšem není jednoduché a vyžaduje to upřímnou oddanost dílu a schopnost vyjádřit jej jevištními a hereckými prvky. To je vždy režisérova první povinnost a také prostor pro jeho nadání. Že se dnes požaduje, aby režisér přinášel „nové“ myšlenky a dokonce i jiné děje do hudební partitury považuji za nesprávné a znehodnocující, nehledě k tomu, že to většinou zcela mylně informuje diváka o autorově záměru! Čert a Káča je opera u nás oblíbená a uváděná – dá se v jejím případě hovořit o nějaké inscenační tradici? A pokud ano, jak k ní přistupujete, co pro vás znamená?


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák Za svých uměleckých začátků bych vám mohl dát jednoduchou a kladnou odpověď na oblíbenost této opery. V dnešní době, kdy se již české opery velmi málo uvádějí na našich operních scénách, se do značné míry ztratila kontinuita inscenačních tradic a poklesla i znalost těchto oper mezi českým obecenstvem. Starší generace ovšem ví, jak se opery Dvořáka a Smetany u nás inscenovaly, ale mládež ta díla příliš nezná. Je samozřejmé, že tato díla, která byla napsána před více než sto lety, chtěla ukázat na jevišti hlavně kladné vlastnosti českého charakteru s velkou vírou v poctivost, prostotu a lásku. Nevím, proč by tyto kladné hodnoty nemohl přijmout i dnešní mladý divák a proč by je neměl chápat jako krásnou poezii a občerstvující sílu hřejivého optimismu.


20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA

ČERT A KÁČA OPERA O TŘECH DĚJSTVÍCH

dirigent: František Babický režie: Václav Věžník scéna: Martin Víšek kostýmy: Tomáš Kypta sbormistr: Martin Veselý choreografie: Kateřina Dedková-Franková as. režie: Alena Žaloudková hudební příprava: Maxim Biriucov, Tatiana Drybas, Elena Nagyová


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák OSOBY A OBSAZENÍ Ovčák Jirka

Rafael Alvarez Martin Šrejma

Káča

Kateřina Jalovcová Martina Kociánová

Její máma

Blanka Černá

Marbuel

Jiří Přibyl Pavel Vančura Jurij Kruglov Jaroslav Patočka

Lucifer

Čert vrátný

Jiří Bartoš Michal Čančara Hana Postránecká Šárka Venclová

Komorná Kněžna

Gabriela Kopperová Adéla Velová

Orchestr, sbor a balet DFXŠ Inspice: Bohuslava Maštalířová Nápověda: Alena Režná Ilustrace: Barbora Koucká, Barbora Moravcová, Viktorie Mrázková, Tereza Nováková.

Přestávka po 1. a 2. dějství Slavnostní předpremiéra 28. května 2009 v Šaldově divadle Premiéra 29. května 2009 v Šaldově divadle


20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA Obsah opery: 1. dějství V Mokré Lhotě se slaví posvícení. V hospodě je nabito, zábava je v plném proudu, a proto všichni litují ovčáka Jirku, který musí odejít. Slouží u přísného pana správce, který mu přikazuje pracovat i ve sváteční den. Do hospody přichází se svou mámou také Káča, hubatá holka od rány – i ona by si ráda zatancovala. Chasníci z ní mají legraci a popichují ovčáka, aby zůstal – Káča „prej na něho bere“. Jirka by ji ale nechtěl za nic na světě. Dává si zahrát svou oblíbenou písničku a v doprovodu několika muzikantů odchází. Ostatní se vracejí do kola. Jen pro Káču si nikdo nejde – sedí za stolem, plná zlosti. Tolik by chtěla tancovat, „třeba s čertem!“. Tu do hospody vchází neznámý tajemný myslivec. Slušně pozdraví a začne se vyptávat na kněžnu a správce. Zjevně spokojen slyší, jak krutí oba jsou a kolik od nich jejich poddaní zkusí. K překvapení všech si potom přisedne ke Káče. Objedná pivo, vyzve ji k tanci a dokonce začne Káču přemlouvat, aby s ním odešla. Do toho se vrací Jirka, celý zamračený. Když ho správce viděl, jak se nechává vyprovázet s muzikou, rozčílil se a chtěl ho přetáhnout holí. Jirka si to ale nenechal líbit, hůl mu sebral a zlomil. To se ví, že ho správce hned vyhnal – prý ať jde k čertu. Myslivec mezitím slibuje Káče krásný červený zámek, hudbu, tanec a jiné radovánky. To by se Káče líbilo! Souhlasí, cizinec ji chytne a oba se přímo z hospody propadnou do pekla. Vyděšeným vesničanům teprve teď dojde, že se pod mysliveckou kamizolou skrýval čert. Káčina máma si zoufá, ale Jirka ji uklidňuje – když ho milostpán poslal k čertu, tak tam tedy půjde a přivede Káču zpátky.


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák


20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA

2. dějství V pekle je veselo. Čerti hrají karty a vychvalují hráčskou vášeň stejně jako touhu po zlatě, protože obojí svádí člověka na scestí. Lucifer se snaží jejich pokřikování zkrotit a nařizuje vrátnému u pekelné brány, aby k němu poslal Marbuela hned, jakmile se vrátí ze světa. Byl tam vyslán na výzvědy; měl zjistit, zda kněžna a správce patří do pekla. Marbuel už klepe na bránu – celý utrmácený a nešťastný s naštvanou Káčou na hřbetě. Ta se ho drží jako klíště a v jednom kuse mu spílá za to, že jí podvedl: kde je ten slibovaný zámek? Vždyť jsou v pekle! Ke všemu se Káča čertů vůbec nebojí – ani sám Lucifer s ní nic nezmůže, chrání ji křížek na krku. Ozve se další bouchání na pekelnou bránu. To Jirka přichází pro Káču. Což o to, čerti by byli jen rádi, kdyby si ji odvedl, ale Káča nechce. Marbuel ji musí hezky odnést zpátky, dřív se ho nepustí. Na Jirkovu radu ji alespoň odlákají zlatými řetězy, po kterých Káča ihned skočí.


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák Marbuel si může konečně vydechnout a podává Luciferovi zprávu o svém úkolu. Kněžnu i správce všichni jen proklínají, především kněžna již „naplnila hříchů míru“. Lucifer vynese soud: správce dostane lhůtu na polepšenou, Marbuel ho má jen postrašit. Kněžnu však musí odnést rovnou do pekla. Ale ze všeho nejdřív ať se zbaví Káči. Jenže Marbuela jímá při pomyšlení na Káču hrůza a prosí Jirku o pomoc. Nabídne mu také odměnu, lepší, než zlaté řetězy, které dostala Káča, protože ty se venku promění v suché listí. I když má Marbuel zatím pana správce jen postrašit, bude předstírat, že chce milostpána odnést do pekla a Jirka čerta zažene. Správce se mu poté jistě odmění opravdovým zlatem. Jirka se však o nic takového nesmí pokusit v případě kněžny, jinak by sám propadl peklu. Ovčák souhlasí. Marbuel dá vystrojit pro Káču hostinu, čerti se dají do tance a Káču, která chce hnedle tančit také, bere do kola Jirka a vytancuje s ní ven z pekelné brány. Čerti jsou nadšení a Marbuel si může konečně oddechnout: „Za svět celej nechci Káču ani okem uhlídat.“

3. dějství Na zámku kněžna lituje svého hýření. Příliš pozdě si uvědomuje, jak lehkovážně utápěla svůj život v radovánkách a s hrůzou očekává dnešní noc – podle věštby si pro ni přijde čert. Před časem si chtěl odnést i správce, ale toho Jirka zachránil. Svou poslední naději kněžna vkládá právě do ovčáka – poslala pro něj hned ráno. Už se smráká a kočár i s Jirkou konečně přijíždí. Na kněžnino naléhání však ovčák odpovídá vyhýbavě – jak by ne, vždyť ví, že v jejím případě se Marbuelovi do cesty plést nesmí. Když ale kněžna slíbí, že se polepší, bude vládnout


20.5.2009 14:23:5

ČERT A KÁČA


20.5.2009 14:23:5

Antonín Dvořák spravedlivě a na důkaz toho dá okamžitě zrušit robotu, Jirka se rozhodne, že se o záchranu pokusí. Má totiž svůj plán – na zámek vzal s sebou Káču. Hubatá holka je na Marbuela stále dopálená. Nejen že ji místo na zámek donesl do pekla, ale navíc se její zlaté řetězy venku proměnily v suché listí. Když jí Jirka prozradí, že ten čert, který si dnes přijde pro kněžnu, bude opět Marbuel, ani ji nemusí přemlouvat, aby čertovi zase skočila na záda a vymohla si opravdové zlato. Káča se na čerta s chutí chystá. V prvních paprscích měsíce Marbuel skutečně přichází a hrozným hlasem oznamuje kněžně, že ji přišel odnést do pekla. V tu chvíli se k němu přiřítí Jirka s varováním: „Káča v hrozné zlosti sem běží, chce tě chytit!“ Když jí zděšený čert skutečně zahlédne, nerozmýšlí se ani na okamžik – hněv celého pekla je mu ničím ve srovnání s představou Káči na hřbetě – a utíká pryč. Kněžna je zachráněna. Z Jirky se stává první ministr a Káča dostává nový dům a spoustu peněz. „To bude ženichů se o mne hlásit. Teď si budu já vybírat!“ Poddaní oslavují svou kněžnu a všichni jsou spokojení – pohádka končí šťastně a tak to má být.


20.5.2009 14:23:5

TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Light designer: Pavel Hejret Svítí: Luboš Udržal Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Zdena Ottlová Jevištní mistr: Jan Kocourek Vedoucí rekvizit: Danuše Klosová Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha 9.

© 2009 náklad: 1 000 ks ředitel: František Dáňa šéf opery: Martin Doubravský redakce: Vojtěch Havlík grafická úprava: Pavel Dušek Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

cena 18 Kč

WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ Generální partner Divadla F. X. Šaldy

Oficiální vůz Divadla F. X. Šaldy


20.5.2009 14:23:5

františka xavera šaldy

Recommend Documents