františka xavera šaldy

františka

xavera šaldy

am dama s k.indd 1 žková azurová azurováVýtažková Výtažková purpurová purpurováVýtažková Výtažková žlutá žlutáVýtažková Výtažková černá černáPANTONE PANTONE 200 C

17.4.2008 14:25:1

DÁMA S KAMÉLIEMI Marie Duplessis (1824–1847) „Byla v ní nevinná dívka, kterou nepatrná náhoda proměnila v kurtizánu, a kurtizána, kterou mohla nepatrná náhoda proměnit v nejzamilovanější, nejčistší ženu.“ Alexander Dumas

Alexander Dumas mladší, narozený 27. 7. 1824 v Paříži, byl nemanželským synem A. Dumase staršího, autora slavných Tří mušketýrů, Hraběte Monte Christa, Pamětí lékařových… K literatuře měl tedy svým původem po otci, který po sobě zanechal celkem 301 svazků románů, více než blízko, ale do vlastní literární práce se pustil teprve tehdy, když byl nucen splácet značné dluhy způsobené bohémským životem. Už jako velice mladý se stal slavným spisovatelem a dramatikem, kterého George Sandová nazvala „velkým jasným synem velikého otce“. Svůj román Dáma s kaméliemi (La Dame aux camélias) napsal jako třiadvacetiletý. To již měl za sebou první sbírku veršů Hříchy mládí (1845), divadelní hru Královnin klenot (1845) a román Dobrodružství čtyř žen a jednoho papouška (1846). Teprve Dáma s kaméliemi znamenala v jeho tvorbě překvapivý obrat. K úspěchu románu přispěla nepochybně aktualita námětu. V osudu Marguerity Gautiér totiž každý poznal krátký, oslnivý život proslulé kurtizány Marie Duplessis, která zemřela v Paříži ve svých třiadvaceti letech na tuberkulózu.


17.4.2008 14:25:1

Giuseppe Verdi, Sergej Onsoff Nejkrásnější žena metropole nad Sienou se narodila v normandském městečku Nonad v témže roce jako Alexander Dumas ml. Její skutečné jméno bylo Alphonsine Plessis. Dětství neprožila zrovna nejšťastněji. Do svých patnácti let pracovala jako pradlena a služebná. Někdy v té době odešla do Paříže, kde se jí dařilo všelijak. Nestor Roqueplan, pozdější ředitel pařížské Opery, napsal ve svých Pamětech, jak kdysi na Pont Neuf upoutalo jeho pozornost mladinké, velmi krásné a velmi hladové stvoření. Koupil jí u pouličního prodavače kornout osmažených brambor, což přijala s velkou vděčností. Po čase ji potkal v parku Ranelagh. To už nebylo to hladové děvče, které čekalo, kdo by za ni zaplatil trochu jídla. Byla velmi elegantní, v šatech podle poslední módy a doprovázel ji jakýsi šlechtic, jeden z jejich prvních obdivovatelů. Osobité kouzlo mladé ženy upoutalo pozornost mnoha mužů, kteří jí za milostné služby byli ochotni vyplatit vysoký honorář. Stala se kurtizánou, nyní už jako Marie Duplessis, která přijímala ve svém luxusním budoáru nejen bohaté milence, ale i význačné umělce. Naučila se číst a psát, ve své knihovně schraňovala krom jiných díla Molièrova, Cervantesova, Dumase staršího, Waltera Scotta i Musetta. Navštěvovala

Alexander Dumas ml.


17.4.2008 14:25:1

DÁMA S KAMÉLIEMI jazykové, hudební i taneční hodiny, věnovala se literatuře, milovala poezii, divadlo a společnost zámožných mužů. Alexander Dumas ml. ji znal, miloval a jeho láska byla opětována. Často navštěvoval divadlo Varieté, kde každý večer sedávala v lóži proslavena svou krásou, vkusem a bohatstvím, ozdobena bílými kaméliemi. Jen pět dnů v měsíci ji zdobily kamélie červené. Inteligentní a okouzlující Marie bývala nejen středem pozornosti na všech večírcích, ale bývala také důvodem velkých skandálů a milostných afér. Zbožňovali ji nejbohatší muži Paříže. Také Dumas ml. byl uchvácen její krásou a s Dámou s kaméliemi,

jak byla ve společnosti nazývána, si domluvil schůzku, která je dosti podrobně vylíčena v pozdějším románě. Milostný vztah však neměl dlouhého trvání. Šest měsíců okouzlení a zamilovanosti vystřídaly výčitky, pochyby a žárlivost. Štěstí se pomalu změnilo v pocit zoufalství a beznaděj. Bezvýchodnost svého vztahu vyřešil Alexander rozchodem a požádal Marii, aby zapomněla. Otec a syn Dumasové odjeli do Španělska a Alžíru. Marie, všemi opuštěná, zatím v Paříži zápasila se smrtí. Ještě


17.4.2008 14:25:1

Giuseppe Verdi, Sergej Onsoff v říjnu 1846, kdy se Dumas ml. dověděl o její nemoci, odeslal z Madridu dopis s prosbou o odpuštění. Odpovědi se už nedočkal. Marie Duplessis zemřela 3. února 1847 uprostřed karnevalového veselí. Byla pohřbena na hřbitově Montmartre. Alexandera zpráva o její smrti naplnila smutkem a urychleně se vrátil do Paříže. Stihl už jen dražbu nábytku a vzácných předmětů z Mariina majetku, kde se sešla tehdejší společenská smetánka Paříže. Dražbě byl rovněž přítomen Charles Dickens, který ji popsal slovy: „Sešlo se tam všechno, čím se může Paříž pochlubit. Ženy z nejvyšší společnosti tam byly v hojném počtu a tato společnost čekala zvědava, dojata, plna sympatie a půvabného dojetí nad osudem lehké dívky… Nadšení neznalo mezí, když Eugene Sue koupil modlitební knížku kurtizány…“ Alexader Dumas si koupil na památku Mariin zlatý řetízek. Neustále se vracel k jejím dopisům a pod dojmem provinění a bolestných vzpomínek ještě v témže roce napsal svůj román Dáma s kaméliemi, kterým získal přízeň nejširší veřejnosti. V roce 1851 vrcholně romantický příběh přepracoval na divadelní hru, jejíž premiéra se stala Dumasovým skutečným triumfem. Verdi byl autobiografickým románem i divadelním uvedením nadšený a pod dojmy z představení se rozhodl zkomponovat operu o životě současné pařížské společnosti. Při premiéře v roce 1853 se nesetkala s úspěchem, nikoli však kvůli hudbě, ale publikum dílo nepochopilo. Dnes patří La traviata k nejčastěji uváděným operním titulům všech dob. Poté co Verdiho operu shlédl A. Dumas ml., prohlásil: „Po padesáti letech by si byl nikdo na mou Dámu s kaméliemi nevzpomněl. Verdi ji však učinil nesmrtelnou!“


17.4.2008 14:25:1

DÁMA S KAMÉLIEMI

Giuseppe Verdi, Sergej Onsoff

DÁMA S KAMÉLIEMI BALET O DVOU DĚJST VÍCH Libreto podle románu Alexandra Dumase ml.

choreografie a režie: Robert Balogh scéna a kostýmy: Robert Balogh asistent choreografa: Vjačeslav Ivanov hudební nastudování: Elena Nagyová inspice: Věra Bártová


17.4.2008 14:25:1

Giuseppe Verdi, Sergej Onsoff OSOBY A OBSAZENÍ Marguerite Gautier

Nikola Márová

první sólistka baletu Národního divadla Praha

Karolína Miková Armand Duval

Andrej Bayniyazov Michal Štípa sólista baletu Národního divadla Praha

George Duval

.

Vlastimil Harapes Igor Žukov

Prudence Duvernoy

Valerija Radionova

Olympia Chandebusy

Kristina Carvanová Igor Žukov

Smrt

Nanina

Šárka Brodaczová

Hrabě de Giary

Jaroslav Rainer

Dále tančí členové baletního souboru DFXŠ: Petra Březovská, Bára Svobodová, Kateřina Šatná, Michaela Žitná, Vladimír Kameněv, Štěpán Růžička, Pavel Strižak, Mikhail Zanin a studenti Taneční konzervatoře hlavního města Prahy: Zuzana Příhodová, Tereza Jankovská, Ivo Markvart, Matěj Šlofar. Nahrávku pořídil orchestr Divadla J. K. Tyla v Plzni pod vedením Přemysla Charváta

Přestávka po 1. dějství Slavnostní předpremiéra 24. dubna 2008 Premiéra 25. dubna 2008 od 19.00 hodin v Šaldově divadle R E Z E R VA C E :

www.evstupenka.cz výhodná rezervace přes Libereckou městskou kartu


17.4.2008 14:25:1

DÁMA S KAMÉLIEMI „Drahý Armande, dostala jsem Váš dopis, nezměnil jste se a děkuji za to Bohu. Ano, příteli, jsem nemocna jednou z těch chorob, kterých se nikdo nezbaví. Zájem, který ještě o mě projevujete, značně zmírňuje moje utrpení. Nepochybně nebudu už žít tak dlouho, abych se dočkala štěstí stisknout ruku, která napsala ten hřejivý list, který jsem právě obdržela a jehož obsah by mne vyléčil, kdyby mne vůbec něco mohlo uzdravit. Nespatřím Vás už, protože jsem velmi blízka smrti a na sta mil nás dělí. Drahý příteli! Vaše bývalá Marguerita se hodně změnila a snad je lépe, že už ji vůbec nespatříte, než abyste ji viděl takovou, jak teď vypadá. Ptáte se mne, zda jsem Vám odpustila. Ach, z celého srdce, příteli, protože bolest, kterou jste mi chtěl způsobit, byla jen důkazem Vaší lásky ke mně. Již měsíc jsem upoutána na lůžko a tolik mi záleží na Vaší úctě, že každý den píši deník svého života, od chvíle našeho rozloučení až do chvíle, kdy už nebudu mít sil. Je-li Váš zájem o mne, Armande, opravdový, navštivte po návratu Julii Dupratovou. Odevzdá Vám můj deník. Naleznete v něm důvod a vysvětlení všeho, co se mezi námi událo. Julie je ke mně hodná, často o Vás spolu hovoříme. Byla u mne, když přišel Váš list, obě jsme při čtení plakaly. Kdybyste byl o sobě nedal zprávu, slíbila mi, že Vám deník odevzdá při Vašem návratu do Francie. Za nic mi nevděčte. Každodenní vzpomínka na jediné šťastné chvíle mého života je pro mne nesmírným dobrodiním, a zatímco Vy máte v mém deníku najít ospravedlnění toho, co se událo, já v něm nalézám nevyčerpatelnou útěchu. Ráda bych Vám zanechala památku, která by Vám mne stále připomínala, ale všechen můj majetek je zabaven a nic mi už nepatří. Chápete, příteli? Umírám a z ložnice slyším kroky hlídače, kterého věřitelé postavili do salónu, aby nikdo nic neodnesl a aby mi nic nezbylo, kdybych nezemřela. Doufejme, že s prodejem posečkají, až můj život skončí. Ach, lidé neznají slitování! Anebo spíše se mýlím, Bůh je spravedlivý a neúprosný! A proto, můj drahý,


17.4.2008 14:25:1

Giuseppe Verdi, Sergej Onsoff přijdete na dražbu po mé smrti a něco si koupíte, protože kdybych nějakou maličkost pro Vás ukryla a někdo se to dověděl, mohli by Vás nutit, abyste zabavené předměty vrátil. Jak je život smutný, který opouštím! Jak by byl Bůh milostivý, kdyby dovolil, abych Vás spatřila, než zemřu! Ale nejspíše se s Vámi musím rozloučit takto, a proto sbohem, příteli! Odpusťte, že jsem nemohla napsat více. Marguerita Gautier“

OBSAH BALETU 1. dějství Po smrti Marguerity Gautier se Armand Duval vrací do Paříže. Zúčastní se dražby jejího majetku a vzpomíná na chvíle, které prožil v blízkosti okouzlující bytosti, která bývala nejkrásnější a nejžádanější kurtizánou Paříže. Byla obletována těmi nejbohatšími muži, kteří ji zahrnovali přepychem. Často bývala důvodem velkých skandálů a žárlivých scén. Dáma s kaméliemi, jak byla v Paříži nazývána, trpěla nevyléčitelnou chorobou a způsob života, jaký vedla, neprospíval jejímu chatrnému zdraví. Armand se s Margueritou setkal na plese, kde pobývala se svou přítelkyní Prudence. Bylo to poprvé, kdy se mladá žena skutečně zamilovala a Armand jí nabídl čistou lásku, jakou dosud nepoznala. Kvůli němu se vzdala nákladného nočního života a odjeli společně na venkov, kde si pronajali malý domek. Milenci prožívají šest nádherných měsíců a Marguerita se pomalu začíná uzdravovat. George Duval se dovídá o vztahu svého syna s kurtizánou a rozhodne se zachránit nejen budoucnost Armanda, ale také jeho sestry, které hrozí zrušení zasnoubení s bohatým mužem. Navštíví tedy Margueritu a požádá ji o ukončení milostného vztahu, který vrhá špatné světlo na celou rodinu. Zoufalé dívce nezbývá než souhlasit, píše Armandovi dopis na rozloučenou a vrací se do Paříže k dřívějšímu způsobu života. Zklamaný Armand zůstává sám.


17.4.2008 14:25:1

DÁMA S KAMÉLIEMI 2. dějství Zdrcený Armand se nemůže smířit s bolestným rozchodem a chce Margueritu zranit tak, jako ona ublížila jemu. Když se bývalí milenci opět setkají ve společnosti, Armand má po boku mladinkou kurtizánu Olympii a před zraky společnosti Margueritu poníží tím, že jí za lásku zaplatí penězi. Hektický život, plesy a nedávno prožitá psychická zátěž způsobily zhoršení Margueritina zdravotního stavu. Marně čeká na návrat milovaného Armanda. Všemi opuštěná a nemocná zápasí uprostřed karnevalového veselí se smrtí a umírá.

Robert Balogh se narodil 4. července 1960 v Nových Zámcích na Slovensku. Po absolvování Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, obor choreografie a režie baletu, nastupuje do Olomouce, kde působí v letech 1985–1988 jako tanečník a choreograf Státního divadla Oldřicha Stibora. Odtud odchází do Národního divadla v Bratislavě, kde se v roce 1988 ve večeru nazvaném Lux et Requiem stala jeho Extáze ducha přelomovým okamžikem v dramaturgii této scény. Významnou etapou bylo jeho působení v Národním divadle v Praze, které zařadilo Catulli Carminu. Zopakoval zde balet Extáze ducha a záhy byl vyzván slavným režisérem Petrem Weiglem a hudebním skladatelem Ladislavem Simonem ke spolupráci na baletní podobě Dámy s kaméliemi. Dalším Baloghovým působištěm bylo od roku 1994 Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni. V roce 1995 je jmenován šéfem plzeňského baletního souboru. V sezoně 1997/98 byl choreografem Slovenského národního divadla v Bratislavě. Od roku 1998 pracuje jako umělec ve svobodném povolání. S úspěchem se účastnil mnoha mezinárodních choreografických soutěží: 1991 Tokio – 3. cena za choreografii Ravelova Smyčcového kvartetu F-dur, 1994


17.4.2008 14:25:1

Giuseppe Verdi, Sergej Onsoff Jackson – zlatá medaile za choreografii Cítím se fajn (hudba Bobby McFerrin). Velmi často a rád sám připravuje hudební předlohy ke svým baletům formou koláží a obvykle bývá i autorem libreta a režisérem. Z jeho choreografií můžeme uvést Roční doby na hudbu P. I. Čajkovského, Stravinského Ptáka Ohniváka, Adagietto z V. symfonie Gustava Mahlera, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, Dům Bernardy Alby (vlastní hudební koláž ze skladeb španělských kytaristů), Lux et Requiem – Extáze ducha (W. A. Mozart), Catulli Carmina (C. Orff ), Dámu s kaméliemi (G. Verdi), aranžmá L. Simon), Romea a Julii (S. Prokofjev), Příběh vojáka (I. Stravinskij), dramatický balet Macbeth (K. Molčanov) uvedený s velkým úspěchem v Olomouci a Ostravě. V posledních letech inscenoval v Moravském divadle v Olomouci taneční baladu Madame Butterfly (G. Puccini, aranžmá D. Binetti, 2002), kterou rovněž uvedlo Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích v roce 2007, IX. symfonii Z Nového světa (A. Dvořák, 2004), Amadeus (vlastní hudební koláž z díla W. A. Mozarta, 2004), taneční drama Carmen (vlastní hudební koláž z děl G. Bizeta a P. de Lucii, 2005). Prozatím poslední choreografií byl tanečně-vokální dvojvečer Requiem (G. Fauré) a Carmina Burana (C. Orff, 2007).

Sergej Onsoff (1953) studoval hru na klavír, dirigování a kompozici na různých hudebních školách (Moskva, Petrohrad, Saratov). Absolvoval na Státním institutu umění v rodném Biškeku v roce 1983, kde byl do roku 1990 korepetitorem baletu, poté byl dva roky korepetitorem baletu a dirigentem ve Velkém divadle v Moskvě. Od roku 1993 žije a působí v Praze. Je autorem hudební režie a orchestrálního aranžmá z opery Giuseppe Verdiho La traviata pro tanečně provedenou Dámu s kaméliemi.


17.4.2008 14:25:1

TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Vedoucí osvětlovač: Pavel Hejret Svítí: Luboš Udržal Vedoucí zvukař: Miloš Vondráček Zvukař: Zdena Ottlová Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, Krátkého 1, Praha 9.

© 2008 náklad: 1 000 ks ředitel: František Dáňa šéf baletu: Vlasta Vindušková redakce: Vlasta Vindušková grafická úprava: Pavel Dušek Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

cena 15 Kč

WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ

Generální partner Divadla F. X. Šaldy

Oficiální vůz Divadla F. X. Šaldy


17.4.2008 14:25:1

františka xavera šaldy

Recommend Documents