Evaluace čekatelského lesního kurzu Odyssea

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství

Alena Novotná

Evaluace čekatelského lesního kurzu Odyssea Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Dana Knotová, Ph.D.

2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ........................................... Podpis autora práce

Zde bych chtěla poděkovat vedoucí práce, doc. PhDr. Daně Knotové, Ph.D, za její obětavý přístup při vedení mé bakalářské diplomové práce. Také děkuji svým přátelům za podporu.

Obsah Úvod..............................................................................................................6 A) Teoretická část........................................................................................8 1. Nestátní neziskové organizace (NNO)..................................................8 1.1 Základní typy NNO............................................................................................8 1.1.1 Občanská sdružení.....................................................................................9

2. Junák – svaz skautů a skautek ČR.........................................................9 2.1 Junák jako občanské sdružení a nezisková organizace......................................9 2.2 Historie skautingu............................................................................................10 2.2.1 Světový skauting.......................................................................................10 2.2.1.1 Ernest Thompson Seton...............................................................................10 2.2.1.2 Robert Baden – Powell................................................................................11 2.2.1.3 Vývoj světového skautingu po smrti Baden – Powella...............................13

2.2.2 Historie československého a českého skautingu......................................13 2.2.2.1 Antonín Benjamin Svojsík...........................................................................13 2.2.2.2 Rozvoj skautingu u nás................................................................................14 2.2.2.3 Junák – svaz skautů a skautek ČR dnes.......................................................15

2.3 Členství v Junáku.............................................................................................17 2.4 Cílová skupina Junáka......................................................................................17 2.5 Formy práce s dětmi a mládeží v Junáku.........................................................18 2.5.1 Družina.....................................................................................................19 2.5.2 Oddíl.........................................................................................................19 2.5.3 Středisko...................................................................................................20 2.6 Cíle organizace.................................................................................................20 2.7 Skautská výchovná metoda..............................................................................21 2.8 Skautská symbolika..........................................................................................22 2.8.1 Skautský slib.............................................................................................22 2.8.2 Skautský zákon.........................................................................................23 2.8.3 Skautské heslo..........................................................................................23 2.8.4 Denní příkaz.............................................................................................23 2.8.5 Skautský znak...........................................................................................24 2.8.6 Skautský pozdrav......................................................................................24 2.8.7 Skautské podání ruky................................................................................25 2.8.8 Skautský kroj …........................................................................................25 2.9 Výchovný program Junáka...............................................................................25 2.10 Vzdělávací systém Junáka..............................................................................27 2.10.1 Čekatelská zkouška (ČZ)........................................................................28 2.10.2 Vůdcovská zkouška (VZ)........................................................................29 2.10.3 Manažerský kvalifikační stupeň.............................................................30 2.10.4 Odborné činovnické kvalifikace (OČK).................................................31 2.10.5 Instruktorská kvalifikace (IK)................................................................31 2.10.6 Zdravotnický kurz...................................................................................32 2.11 Vzdělávací akce Junáka..................................................................................33 2.11.1 Finanční zabezpečení akcí......................................................................33 2.11.1.1 Finanční zdroje Junáka...............................................................................34

2.11.2 Personální zajištění vzdělávacích akcí...................................................34

3. Lesní akce Junáka................................................................................35 3.1 Organizace lesních akcí....................................................................................36 3.2 Personální zajištění lesních akcí.......................................................................37 3.3 Kruhy lesních akcí............................................................................................37 3.4 Metody a formy lesních akcí Junáka................................................................38 3.5 Lesní kurzy.......................................................................................................38 3.6 Čekatelské lesní kurzy......................................................................................39

B) Evaluace................................................................................................41 1. Cíl výzkumu........................................................................................41 2. Evaluační výzkum...............................................................................41 2.1 Sběr dat a proces výzkumu..............................................................................42 2.2 Kritéria hodnocení...........................................................................................43 2.3 Zpracování a analýza dat.................................................................................43

3. ČLK Odyssea......................................................................................44 3.1 Historie.............................................................................................................44 3.2 Cíle Odyssey …...............................................................................................45 3.3 Cílová skupina ČLK Odyssea..........................................................................45 3.4 Lektoři ČLK Odyssea......................................................................................46 3.5 Symbolický rámec Odyssey.............................................................................47 3.6 Obsah kurzu Odyssea.......................................................................................47 3.6.1 Úvodní víkend Odyssey 2009...................................................................48 3.6.2 Letní běh ČLK Odyssea............................................................................50 3.6.3 Závěrečný víkend......................................................................................51

4. Hodnocení Odyssey účastníky.............................................................52 4.1 Organizační stránka kurzu................................................................................52 4.2 Obsah a metody kurzu......................................................................................57 4.3 Lektoři kurzu....................................................................................................60 4.4 Osobní přínos...................................................................................................63

5. Výsledky evaluace...............................................................................69 Závěr............................................................................................................73 Použité zdroje:.............................................................................................74 Příloha ........................................................................................................77

Úvod Množství nestátních neziskových organizací, které v České republice pracují s dětmi a mládeží, je poměrně velké. Mezi ně patří i Junák. Junák – svaz skautů a skautek ČR patří mezi největší organizace, které pracují s dětmi a mládeží. Tato organizace má dlouholetou tradici, v příštím roce oslaví sté výročí založení na našem území. Junák je mezi neziskovými organizacemi pracujícími s dětmi a mládeží výjimečný. A to tím, že se snaží nabídnout mladým lidem nejen hodnotné naplnění jejich volného času, ale že je to zároveň výchovné hnutí, které si klade za cíl rozvíjet člověka po všech jeho stránkách (Stanovy, 2001). V Junáku je v současné době více než 29 tisíc dětí a mladých lidí do 18 let 1. Toto vysoké číslo poukazuje na to, že v Junáku je zároveň potřeba mít dostatečný počet vedoucích, kteří budou naplňovat poslání Junáka a budou vychovávat mladší členy podle skautských cílů. Tito lidé musí mít určité osobnostní předpoklady, ale také určité vzdělání, a v neposlední řadě motivaci pro tuto činnost. Ve své bakalářské diplomové práci se zaměřuji právě na vzdělávání dobrovolníků, kteří pracují s mladými lidmi ve skautských družinách, oddílech a střediscích. Součástí práce je také evaluace jednoho ze vzdělávacích kurzů, které Junák uspořádal v loňském roce. Téma bakalářské práce jsem si vybrala hned z několika důvodů. Prvním důvodem bylo to, že jsem členkou Junáka od dětství. Tato organizace velmi blízká. Další důvod zmíním ten, že jsem se chtěla blíže zaměřit na jednu vzdělávací akci a zjistit, zda se v jejím rámci daří naplňovat hlavní cíl Junáka. Když jsem se rozmýšlela, kterou akci si zvolím, jedna členka mého domovského oddílu se právě vrátila z kurzu, který mne velmi zaujal, když mi o něm vyprávěla. Důvodem bylo také to, že já sama jsem nikdy na podobném typu akce nebyla, a chtěla jsem tento typ vzdělávací akce blíže poznat. Posledním, nejdůležitějším důvodem, byl fakt, že Čekatelský lesní kurz Odyssea, jehož evaluace je součástí této práce, je zakončen čekatelskou zkouškou, což je první stupeň ve skautském vzdělávání. Účastníci tohoto typu kurzů jsou tedy na samém počátku skautského vzdělávání. Mimo jiné jsou ve věku, kdy velmi mnoho členů Junáka 1 Tyto informace jsem získala od Ústředí Junáka

6

přemýšlí o tom, jestli v organizaci zůstat, a pokud ano, zda se zapojit do výchovy mladších členů, nebo se spíše zapojit jiným způsobem do organizace. Poslední možností zůstává být pouze registrovaným členem a příležitostně se účastnit různých akcí. Myslím si, že právě v tomto věku skauti potřebují získat motivaci a povzbuzení pro to, aby se zapojili do vedení mladších. Chtěla jsem zjistit, zda Odyssea pouze připravuje účastníky kurzu na čekatelskou zkoušku, nebo jestli jim předává i motivaci, vizi a chuť do vedení mladších. Hlavním cílem mé práce je evaluovat kurz pohledem účastníků, zjistit, v čem je kurz obohatil a v čem byl přínosný pro jejich další činnost v Junáku. Také zjišťuji efektivitu tohoto kurzu. Zároveň jsem tuto práci slíbila dát k dispozici organizátorům ČLK Odyssea, mohla by být podkladem pro případné změny. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části nejprve zasadím Junáka do struktury neziskových organizací. V další kapitole popisuji historii, snažím se postihnout vývoj této celosvětové organizace až do dnešní doby. Dále se zabývám cílovou skupinou Junáka a formami, které používá při své výchovné činnosti. Také uvádím skautskou výchovnou metodu a skautskou symboliku. Následuje kapitola věnovaná výchovnému programu a vzdělávacímu systému Junáka. V jeho rámci charakterizuji vzdělávací akce a lesní akce Junáka, do kterých spadá ČLK Odyssea. Druhá část je rozdělená do několika kapitol. První kapitola obsahuje metodologii, popisuje cíle práce, průběh a realizaci výzkumu, sběr dat a jejich analýzu. Druhá kapitola je věnována kurzu Odyssea, jeho historii, lektorům, účastníkům a obsahu. Ve třetí kapitole hodnotím kurz pohledem účastníků, kde jsem čerpala z anket, které účastníci vyplnili. Na závěr shrnu poznatky z výzkumu a zároveň odpovím na výzkumné otázky, které jsem si položila.

7

A) Teoretická část

1. Nestátní neziskové organizace (NNO) Jak jsem již uvedla v úvodu, ve své bakalářské diplomové práci se zabývám Junákem – svazem skautů a skautek ČR. Junák je neziskovou organizací, proto nejprve vymezím pojem NNO a legislativu, která s tímto pojmem souvisí, a dále vymezuji, jakým typem NNO Junák je. Pokud jde o definici, můžeme říci, že „... existence NNO vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, čemuž napomáhá i svoboda sdružování jako jedna ze základních svobod demokratického státu...“ (http://www.neziskovky.cz). Také lze říci, že NNO jsou organizace, které nebyly založeny za účelem podnikaní, ale za účelem jiným. Činnost těchto organizací spočívá v jiných aktivitách a jejich zájem je jiný, než podnikání (Růžičková, 2007).

1.1 Základní typy NNO V České republice rozdělujeme NNO do čtyř základních skupin: jsou to občanská sdružení,

obecně

prospěšné

společnosti,

nadace

a

nadační

fondy

(http://www.neziskovky.cz). Dále v textu se zaměřuji pouze na občanská sdružení, a to z toho důvodu, že Junák – svaz skautů a skautek ČR je právě občanským sdružením.

8

1.1.1 Občanská sdružení Občanské sdružení je sdružení fyzických osob za účelem společného zájmu (http://www.neziskovky.cz). Občanská sdružení jsou vázána zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Každé občanské sdružení musí mít na základě tohoto zákona své stanovy, které schvalují zpravidla zakládající členové. Tyto stanovy musí předložit zakládající členové s alespoň třemi podpisy fyzických osob Ministerstvu vnitra ČR, které

občanské

sdružení registruje. Tyto stanovy obsahují: název sdružení, místo, cíl činnosti, orgány sdružení, jejich volbu a fungování, podmínky členství, práva a povinnosti členů a zásady hospodaření. Účelem občanského sdružení nesmí být sdružování za účelem výdělečné činnosti. Podnikání nesmí být hlavní činností, ale pro občanské sdružení může být činností doplňkovou (Zákon, 2002). V Junáku není výdělečná činnost obvyklá, nicméně jako jistý příklad této činnosti mohu uvést poskytnutí prostoru pro reklamu některých podnikatelských subjektů za úplatu.

2. Junák – svaz skautů a skautek ČR 2.1 Junák jako občanské sdružení a nezisková organizace Junák – svaz skautů a skautek ČR je občanské sdružení podle výše uvedeného zákona. Ze stanov, které vznikly na základě této legislativní normy, vyplývá, že každý člen Junáka může do organizace dobrovolně vstoupit, ale také z ní kdykoliv vystoupit Nikdo nesmí být k činnosti nucen. Do Junáka tedy může vstoupit kdokoliv bez rozdílu politické příslušnosti, národnosti, pohlaví, rasy, původu, sociálního postavení a náboženského vyznání (Stanovy, 2001, s.1). Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, upravuje podmínky, na základě nichž jsou ve stanovách vymezena práva a povinnosti členů a ve kterých jsou zahrnuty 9

základní důležité informace o organizaci. Tyto stanovy jsou v souladu s požadavky danými pro členy světových skautských organizací.

2.2 Historie skautingu V následujícím textu popisuji, kdy a za jakých okolností skauting vznikl. Nejprve se zmíním o světovém skautingu, protože měl a má vliv na vznik československého a následně českého skautského hnutí. 2.2.1 Světový skauting Vznik světového skautingu se datuje na počátek 20. století, ale již dříve se objevovaly určité názory a skupiny, které bychom mohli označit jako „předchůdce“ skautingu, vzhledem k myšlenkám, které se zde objevovaly (Skauting 2). Již od dob renesance se objevovaly myšlenky, které směřovaly k výchově mladých lidí, ať už založenou na vztahu k přírodě, nebo spjatou s určitými zájmy, které rozvíjely osobnost. Tyto myšlenky můžeme spojit se jmény jako Francois Rabelais (16. století), Jan Ámos Komenský (17. století), Jean Jacques Rousseau a John Locke (18. století). V roce 1883 byla ve Velké Británii založena organizace

„Brigády hochů“, což byla

chlapecká organizace s prvky vojenské výchovy. Koncem 19. století v Německu vzniklo hnutí „Wandervogel“, což byla organizace založená na pobytu v přírodě (Hubáček, 1998). 2.2.1.1 Ernest Thompson Seton Seton je jednou ze zásadních osobností, která ovlivnila skauting. Žil v letech 1860 – 1946. Narodil se v Anglii, ale brzy se s rodiči přestěhoval do Kanady. V mládí často pobýval v lese, kam utíkal před svým násilnickým otcem, a tam pozoroval a kreslil zvířata. Ve městě, ve kterém žil, poznal skupinu chlapců, kteří projevili sklony k vandalismu, a strávil s nimi víkend. Tam jim vyprávěl o indiánech a jejich vztahu k 10

přírodě. A v této době začala historie amerického skautingu. V roce 1902 Seton založil organizaci „Woodcraft Indians“ (Indiáni lesní moudrosti). V této organizaci se chlapci učili žít životem indiánů, učili se žít v souladu s přírodou. Právě od Setona pochází u nás běžná obliba totemů, indiánských přezdívek nebo kultu táborového ohně ve skautské praxi. Seton založení woodcraftu shrnul takto: „Protože jsem poznal trýzeň žízně, vyhloubil jsem studnici, z níž mohou pit i jiní." (Kupka, 1994). Seton není považován za zakladatele světového skautského hnutí, ale jak jsem již zmínila, jeho organizace Woodcraft Indians výrazně ovlivnila podobu českého skautingu. Proto se Setonovi věnuji v této práci. 2.2.1.2 Robert Baden – Powell Sir Robert Baden – Powell je považován za zakladatele světového skautského hnutí. Žil v letech 1853 – 1941. Narodil se v Londýně a zde také strávil své dětství. Na střední škole se začal projevovat jeho zájem o průzkumnictví a život v přírodě. Poté se rozhodl odejít k armádě. Jako mladý důstojník odešel do Indie, kde se specializoval na mapování terénu, průzkum a vyzvědačství. Byl velmi úspěšný, proto začal trénovat ostatní. Používal na tu dobu netradiční metody: pracoval s malými skupinami a odměňoval ty, kteří pracovali dobře. Později byl povolán do Búrské války, kde na něj skupinky, které trénoval, udělaly velký dojem svou odvahou a schopnostmi. V době, kdy se odehrávala válka, sepsal nedochovaný text, který se věnoval zásadám života v přírodě. Když se vrátil do Anglie, zjistil, že různé organizace tuto jeho knížku používají (100 let, 2007). Po čase se rozhodl své názory na život v přírodě realizovat ve výchovné praxi.. Proto v roce 1907 uspořádal experimentální tábor pro chlapce na ostrově Brownsea. Tento tábor odstartoval celosvětové skautské hnutí. V roce 1908 Baden – Powell vydal knihu „Scouting for boys“. Zájem o tuto knihu byl obrovský. Zcela spontánně se začaly vytvářet skautské oddíly, nejprve v Anglii, poté ale v dalších zemích. Dívčí skauting byl založen o rok později, v roce 1909, kdy dívky projevily zájem o to stát se součastí skautského hnutí (100 let, 2007). 11

Robert Baden – Powell zasvětil celý svůj život skautingu. V roce 1910 odešel z armády na radu krále Edvarda VII., který mu navrhl, aby veškerou svou energii a čas věnoval skautské organizaci. Baden - Powell si připravil i poslední rozloučení se skauty, které napsal a nosil stále při sobě v obálce označené „Pro skauty – pro případ mé smrti“. Tento dopis byl zveřejněn po jeho smrti v roce 1941. Drazí skauti, pokud jste viděli hru Petr Pan, budete si pamatovat, jak si hlavní pirát připravoval svůj poslední proslov, protože se bál, že až přijde jeho čas, nebude schopen dostat slova ze své hrudi. Se mnou je to dost podobné, takže přesto, že právě teď neumírám, jednou jistě zemřu a rád bych vám poslal své sbohem. Pamatujte, že je to naposledy, co ode mě cokoliv uslyšíte, takže o tom, co vám píšu, dobře přemýšlejte. Měl jsem velice šťastný život a doufám, že vy všichni prožijete podobně šťastný život jako já. Věřím, že nás Bůh seslal na tento svět, abychom byli šťastni a užívali si života. Radost a štěstí nepřicházejí s bohatstvím, ani s úspěšnou kariérou, ani s vlastní pohodlností. Jedním z kroků ke štěstí je péče o své zdraví a tělesnou sílu v dětství. S tím budete použitelní pro život a můžete si užívat života v dospělosti. Studium přírody nám ukazuje, jak nádherné a úžasné jsou věci, které Bůh na tomto světě vytvořil pro to, abychom je vychutnávali. Buďte spokojeni s tím, co máte, a udělejte s tím to nejlepší, co můžete. Dívejte se na všechno z té lepší stránky. Opravdová cesta k docílení štěstí je dělání radosti ostatním lidem. Pokuste se zanechat tento svět o trochu lepším, než jaký byl, když jste na něj přišli. Až se váš čas naplní, zemřete šťastně s pocitem, že jste v žádném případě neprožili svůj život zbytečně. „Buďte připraveni“ v tomto ohledu žít šťastně a šťastně také zemřít. Držte se svého skautského slibu i poté, co z vás vyrostou dospělí lidé – a Bůh vám ve vašem úsilí pomůže. Váš přítel, Robert Baden-Powell“ (100 let, 2007). Skauting byl od počátku zamýšlen jako organizované výchovné hnutí s jasně stanovenými cíli, ne pouze jako jakékoliv naplňování volného času. Základem výchovy, na němž stavěl Baden – Powell, je vedení ke smyslu pro čest a povinnost, k úctě k hodnotám, k mravní čistotě, k lásce k přírodě. Etickým základem skautingu je křesťanství. 12

2.2.1.3 Vývoj světového skautingu po smrti Baden – Powella Po smrti Baden – Powella, která přišla během 2. světové války, bylo skautské hnutí ve velice obtížné situaci. Válka znamenala pro skauting těžkou zkoušku. Konec války přinesl nové možnosti a podmínky pro rozvoj skautského hnutí ve světě. V roce 1947 se uskutečnil sjezd skautů z celého světa a celkem přijelo 25 000 skautů ze 70 zemí. V dalších letech se postupně skauting rozšiřoval do dalších zemí a měl stále více členů. Vlivem politických změn byl po roce 1948 v komunistických (socialistických) zemích skauting zakázán, např. v Polsku, v Maďarsku, v Československu a Číně, na Kubě. Po uvolnění politických poměrů v 50. letech byl skauting znovuobnoven v Polsku (vznikl Svaz harcerstva Polského) (Hubáček, 1998). V současné době jsou skauti činní ve 150 zemích světa a odhadovaný počet členů je 22 milionů. 2.2.2 Historie československého a českého skautingu Na počátku 20. století se na našem území nacházely některé organizace, které sdružovaly lidi ve společných zájmech nebo aktivitách. Nejznámějším je zřejmě Sokol, který byl založen v roce 1862. Jednalo se o tělovýchovnou organizaci, která ale později mezi své aktivity zařadila i besedy, přednášky, zpěv a divadlo. Vzorem Sokola byla harmonie tělesné krásy a ducha podle helénské tradice. Nemáme ale žádné zprávy o tom, že by zde byla nějaká organizace, která by měla zároveň i výchovný charakter (Hubáček, 1998). 2.2.2.1 Antonín Benjamin Svojsík Svojsík žil v letech 1876 – 1938. Povoláním byl středoškolským učitelem tělocviku. Zároveň aktivně působil jako člen pěveckého kvarteta, díky kterému cestoval a poznal značnou část světa (Hubáček, 1998).

13

V roce 1911 s pěveckým kvartetem navštívil Velkou Británii, kde se setkal s myšlenkou skautingu. Po návratu domů začal skautskou výchovu zkoušet v českém prostředí. Pracoval s několika chlapci. Psal o skautské výchově, přednášel a se svými žáky zkoušel skautský výcvik v okolí Prahy. V roce 1912 uspořádal Svojsík první experimentální tábor v Lipnici na Humpolecku. Zde zkoušel s chlapci skautskou praxi. Nedlouho po návratu z tábora Svojsík vydal knihu „Základy junáctví“, ve které shrnul skautské myšlenky, ale především výchovnou praxi. V této knize zdůraznil vztah k přírodě a k tělesnému rozvoji člověka. Jako český příklad připomněl Chody – hraničáře, silné, statečné a mravně i tělesně zdatné muže (od nich byl později převzat i pes do českého skautského znaku). Zdůraznil ve skautingu lásku k vlasti a národu. Oproti anglické větvi skautingu (Robert Baden – Powell) je zde vynechán důraz na křesťanskou morálku. To je zřejmě největší rozdíl mezi původním britským skautingem a naším (Hubáček, 1998). Svojsík původně zamýšlel, že by se skauting stal součástí sokolské organizace, ale čelní představitelé Sokola tomuto nápadu nebyli naklonění. Proto nakonec v roce 1914 byla založena samostatná organizace s názvem Junák – český skaut (Hubáček, 1998). 2.2.2.2 Rozvoj skautingu u nás Z Prahy se postupně skauting šířil do dalších měst. V roce 1915 byly založeny i první dívčí skautské oddíly. Rozvoj skautingu byl násilně přetnut první světovou válkou. Během války se ovšem některé skautské družiny scházely ilegálně. Po válce nic nebránilo plnému rozvoji skautingu. V roce 1919 byl změněn název organizace na Svaz Junáků – skautů RČS. Znakem se stala lilie s hlavou psa uprostřed 2. Tento znak je symbolem českých skautů dodnes. Na konci roku měl Svaz přes 10 000 členů a dál se rozrůstal: Na počátku 30. let na 30 000 členů, v roce 1938 65 000 členů (Hubáček, 1998).

2 Tento znak je zobrazen v subkapitole 2.8.5

14

Mnichovská dohoda v roce 1938 znamenala rozvrácení republiky. V prosinci téhož roku byl zrušen Svaz Junáků – skautů RČS a pod tlakem národního ohrožení byla ustanovena nová organizace s názvem Junák – ústředí skautské výchovy. Organizace byla rozdělena na část dívčí a část chlapeckou. V roce 1940 byli vyslýcháni někteří vedoucí, gestapo vniklo na 16 táborů a rozehnalo účastníky. Táboření bylo zakázáno s odůvodněním, že se zde koná branná výchova proti německé říši. V říjnu 1940 byl český skauting zakázán. Gestapo obsadilo ústředí Junáka a zakázalo činnost (Hubáček, 1998). Po válce, v roce 1945, byl Junák znovu obnoven. Činnost ovšem netrvala dlouho. Po únorovém převratu v roce 1948 se z Junáka násilně stalo politické hnutí a počet jeho členů klesal. Formálně byl v roce 1951 opět zrušen. Skautští vedoucí byli tvrdě vyslýcháni a vězněni (Hubáček, 1998). I přesto, že Junák formálně neexistoval, některé oddíly se dál tajně scházely a některé skupiny pracující s dětmi a mládeží měly v náplni skautskou výchovu. V roce 1968 byl Junák na krátkou dobu obnoven, ovšem po několika měsících byl označen za původce kontrarevoluce a v roce 1970 byl opět zakázán. Přesto mnozí skauti pokračovali dále v činnosti v jiných organizacích nebo ilegálně (Hubáček, 1998). Po pádu komunismu v roce 1989 byla obnovena i činnost Junáka, oficiálně 2. prosince 1989 (Hubáček 1998).

15

2.2.2.3 Junák – svaz skautů a skautek ČR dnes Po roce 1989 se skauting začal rozvíjet bez vnějších omezení. Junák se stal členem tří skautských mezinárodních organizací: WOSM3 (World Organization of the Scout Movement), WAGGGS4 (World Association of Girl Guides and Girl Scouts) a ISGF5 (International scout and guide fellowship). Junák – svaz skautů a skautek ČR se řadí mezi největší organizace pracující s dětmi a mládeží v naší republice. A to i přesto, že neustále klesá členská základna. Graf č. 1 - Členská základna Junáka v letech 1991 - 2010 Členská základna 90 000 80 000 70 000

počet členů

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 rok

Za 19 let od znovuobnovení Junáka po sametové revoluci se počet členů snížil téměř na polovinu. V roce 2010 je v Junáku celkem 45 254 registrovaných členů.

3 Organizace sdružující chlapecké skautské organizace 4 Dívčí organizace 5 Tato organizace sdružuje dospělé skauty

16

2.3 Členství v Junáku Jak jsem psala na začátku této práce, Junák – svaz skautů a skautek ČR je občanským sdružením. Z toho vyplývá, že právo být členem Junáka má každý, kdo zákonně pobývá na území České republiky a souhlasí s posláním, principy a výchovnou metodou v Junáku. Každý člen Junáka má mimo jiné právo podílet se na činnosti organizace, nosit skautský kroj a užívat skautské symboly, být informován o důležitých skutečnostech týkajících se činnosti Junáka, získávat a zvyšovat si kvalifikaci podle svých schopností a dovedností a podávat návrhy, stížnosti a připomínky. Každý člen má také právo z organizace kdykoliv dobrovolně vystoupit. Mezi povinnosti člena patří řídit se posláním a principy Junáka, složit skautský slib a řídit se jím. Také každý člen je povinen být registrován a platit členské příspěvky (Stanovy, 2001, s.2).

2.4 Cílová skupina Junáka Junák se zaměřuje především na práci s dětmi a mládeží. Ale proto, aby organizace mohla dobře fungovat a naplňovat cíle a poslání, je třeba, aby v organizaci byl i dostatečný počet lidí, kteří se budou podílet na výchově mladších členů, a organizačně zajišťovat chod Junáka. Dá se říci, že v Junáku najdeme všechny věkové kategorie, od šesti let až do důchodového věku. Každá věková kategorie má svůj specifický název. Nejmladším členům, kterým je mezi 6 a 10 lety, se říká světlušky a vlčata. Starší členové, kterým je od 11 do 15 let, jsou nazýváni skautkami a skauty. Od 16 do 18 let (někdy je to v praxi ale až do 26 let) jsou to rangers a roveři. Po dovršení tohoto věku (a podle dosažené kvalifikace a činnosti, kterou se daný člen zavázal vykonávat) se členové dělí na činovníky (členové, kteří dále pracují s dětmi ve družinách nebo oddílech, tráví s nimi čas a dále se vzdělávají) a oldskauty. Oldskauti, nebo také starší skauti, jsou skupina skautů, kteří se dále nevěnují práci s mladými, ale nechtějí Junák opouštět. Mají většinou své družiny a

17

podnikají společně různé aktivity, nebo pomáhají střediskům a oddílům po organizační stránce. V žádném dokumentu Junáka není nařízeno, kdy musí členové organizaci opustit, mnoho lidí tedy zůstává členy až do smrti (Skauting 1). Věkové limity, které jsou dané u jednotlivých skupin skautů, jsou napsány v dokumentech Junáka, ale v praxi striktní nejsou. Není bezpodmínečně nutné, aby desetiletý člen opustil vlčata a šel ke skautům. Ve středisku, kde aktivně působím, se o každém členovi přemýšlí individuálně, zda je dostatečně vyspělý na přechod do skautské družiny, zda ve skautské družině není velká věková mezera, která by ho nechala určitým způsobem osamoceného, a podobně. Velmi variabilní je to zvlášť u roverů a rangers. Hlavní cílovou skupinou Junáka jsou děti a mládež. Jak jsem psala v předchozí kapitole, organizace se potýká se snižováním počtu členů.. S tím souvisí i úbytek mladších členů Junáka (do 18 let). Zatímco v roce 1991 bylo registrovaných 64 520 mladších členů Junáka, dnes je to pouze 29 3036. Snižování členské základny je vnímáno jako problém a přemýšlí se o jeho řešení. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se vytvořil tzv. Nový výchovný program, o kterém píši v jedné z dalších subkapitol této práce.

2.5 Formy práce s dětmi a mládeží v Junáku Jak je již zmíněno v subkapitole o historii, Robert Baden – Powell pracoval s vojáky a potom i se skauty v malých skupinách. Tato forma je ve skautské výchově zachována až do dnešní doby.

6 Tyto informace mi byly poskytnuty Ústředím Junáka

18

Organizační strukturu Junáka tvoří 4 části. Nejprve je to Junák jako organizace (jako celek), dále jsou to vyšší organizační jednotky (VOJ), základní organizační jednotky (ZOJ) a zvláštní organizační jednotky. Zvláštní postavení má Svojsíkův oddíl – jedná se o čestnou jednotku Junáka a stojí zcela mimo organizační strukturu organizace (Organizační, 2006). Blíže bych se chtěla zabývat družinou, oddílem a střediskem, a to proto, že právě tzde se děje přímá skautská výchova. 2.5.1 Družina Družina je nejmenší jednotkou ve struktuře Junáka. Zpravidla ji tvoří 6 – 8 členů. Ve družině jsou rozdělené (většinou volené družinou) funkce. Každá družina má svého rádce, což je člověk, který vede družinu; jedná se o vrstevníka ostatních členů družiny. Vymýšlí program, má na starost chod družiny. Každý rádce má svého podrádce, který zastupuje rádce v jeho nepřítomnosti nebo přebírá část úkolů rádce. Každý člen družiny by měl mít určitou funkci ( a tím se učit být zodpovědný za konkrétní věci), proto jsou ve družinách další funkce, jako například kronikář, pokladník, nástěnkář, fotograf a podobně (Skauting 1). 2.5.2 Oddíl Oddíl se skládá z několika družin. Většinou jsou to minimálně 2 nebo 3 družiny. Společně podnikají různé akce, například výpravy nebo i oddílové schůzky jednou za několik týdnů (to se liší u každého oddílu). Celý oddíl jezdí zpravidla společně i na letní tábor. Na oddílových akcích se jednotlivé družiny mohou mezi sebou obohatit o to, jaký mají program, nebo se společně dohodnout na krátkodobějším nebo dlouhodobějším cíli. Jako motivaci do činností může být i soutěž mezi družinami. Každý oddíl má svého vůdce (dohlíží na chod družin a dění v oddíle) a zástupce vůdce. Tito dva spolu s oddílovým rádcem, podrádcem a rádci družin tvoří oddílovou radu. Oddílový vůdce a jeho zástupce musí být starší 18 let a měli by mít složenou minimálně čekatelskou zkoušku (vzdělávací systém a jednotlivé kvalifikační stupně 19

jsou popsány dále v této práci). Oddílový rádce a podrádce jsou zpravidla mladšími 18 let. Oddílová rada se většinou jednou za určený čas (např. jednou za měsíc) schází a domlouvá se na akcích nebo řeší záležitosti spojené s chodem oddílu. Oddíly (stejně tak jako družiny) mohou být pouze dívčí nebo chlapecké, nebo koedukované (smíšené) (Skauting 1). 2.5.3 Středisko Středisko je základní organizační jednotkou Junáka. To znamená, že může být pořadatelem akcí (např. skautského tábora). Každé středisko má minimálně 3 oddíly. V čele střediska stojí vůdce střediska, který musí mít složenu minimálně vůdcovskou zkoušku, stejně tak jeho zástupce. Každé středisko má svoji radu. V čele této rady stojí vůdce střediska, dále je zde jeho zástupce, výchovný zpravodaj chlapeckého kmene a výchovná zpravodajka dívčího kmene ( každý z nich má na starosti chlapeckou, resp. dívčí část střediska a mohou, nebo nemusí například doporučit účast člena na některé vzdělávací akci), členové revizní komise (revizní komise má za úkol kontrolovat hospodaření střediska a nakládání s majetkem), hospodář střediska a vůdcové všech oddílů. Tato rada se schází většinou jednou za měsíc, řeší organizační záležitosti spojené s Junákem jako celkem, skautským krajem nebo okresem, schvaluje výdaje, rozhoduje o akcích a účasti členů střediska na konkrétní akci. Střediska bývají vždy smíšená, jsou zde dívčí i chlapecké oddíly (Organizační, 2006).

2.6 Cíle organizace Cílem Junáka je podporovat rozvoj mladých lidí po všech stránkách. Jak jsem psala na začátku práce, Junák nenabízí pouze jakékoli naplnění volného času svým členům, jeho význam je hlubší. Junák je výchovné hnutí. Z toho plynou i základní principy, na kterých je toto hnutí založeno: povinnost vůči Bohu (každý člen by měl hledat hodnotu a význam v něčem hlubším, než jen v materiálních věcech), povinnost vůči ostatním ( každý je povinen být k dispozici pro pomoc ostatním lidem, svému národu, i přírodě) a 20

povinnost vůči sobě (každý má odpovědnost za svůj život a je zodpovědný za svůj rozvoj) (Stanovy, 2001). Cílem Junáka je rozvíjet všechny stránky osobnosti jedince. Jinými slovy chce připravit jedince pro život, aby byl nejen soběstačný, ale aby byl prospěšný lidem okolo, i celé společnosti. Cílem skautské výchovy je to, aby jedinec byl přínosem pro společnost a aby si z různých situací bral pro sebe důležité zkušenosti a dovednosti, které budou přínosné pro jeho osobnost a život (Stanovy, 2001).

2.7 Skautská výchovná metoda Skautskou výchovnou metodou se rozumí soubor různých výchovných prvků, které jsou vzájemně propojeny. Tato metoda vede člověka k osobnímu růstu a je to soustava vzdělávání a sebevzdělávání, která vede k upevňování charakteru, vytváření hodnotového systému, rozvoji dovedností a znalostí. Tuto metodu tvoří systém provázaných prvků, které se vzájemně doplňují. Mezi tyto prvky patří některé ze skautských symbolů, konkrétně skautský slib a zákon (jako vyjádření hodnotového systému a životního stylu), dále učení se pomocí praktických činností, týmová práce v malých skupinách (zpravidla ve družinách) rozvíjející vzájemnou spolupráci, vůdčí schopnosti a odpovědnosti za druhé, zájem a spoluúčast na osobním rozvoji, symbolický rámec, který nabízí motivaci a inspiraci. Skautská výchovná metoda také zahrnuje pobyt a činnost v přírodě (a s tím související její ochrana), podpora mladých lidí dospělými a vzájemná spolupráce mezi nimi, služba společnosti. Důraz je také kladen na celoživotní učení. Skautská výchovná metoda je tedy komplexní, je zaměřena na všechny složky osobnosti svých členů (Stanovy, 2001). Skautská výchovná metoda je základním prvkem při vytváření akcí pro členy Junáka, ať jde o akce vzdělávací, nebo jakékoliv jiné.

21

2.8 Skautská symbolika Skautská symbolika má v Junáku velký význam. Vyjadřuje cíle a poslání organizace. Je to něco, čím se Junák odlišuje od ostatních organizací. Ve Stanovách Junáka se také píše, že každý člen Junáka má právo používat skautské symboly (Stanovy, 2001). Skautská symbolika také úzce souvisí a ukazuje na cíl skautingu, kterým je podporovat rozvoj jedince ve všech směrech a výchovně na něj působit. Jednotlivé symboly se navzájem doplňují a tvoří společně jeden celek, ve kterém lze vidět hlavní výchovný cíl skautingu: vychovávat lidi, kteří jsou prospěšní a užiteční. 2.8.1 Skautský slib Skauti mají svůj slib, který každý člen skládá. Slib je důležitý, protože tím se každý člen zavazuje, že se bude aktivně podílet na svém rozvoji. Zároveň si díky slibu může uvědomit, co to prakticky znamená. Skládáním slibu také dává najevo, že ví, co je smyslem skautingu, a že se s jeho posláním ztotožňuje. Je to stručné vyjádření cíle skautingu. Skautský slib je základním prvkem skautské symboliky. Společně se skautským zákonem vytváří rámec, do kterého je zasazena celá skautská výchova. Skládání skautského slibu je slavnostní okamžik, kterým skaut veřejně slibuje dodržovat skautské principy (Honzík, 2009). Skautský slib zní takto: Slibuji na svoji čest, jak dovedu nejlépe: sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat skautské zákony, duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním. K tomu mi pomáhej Bůh! (dobrovolná doložka)

22

2.8.2 Skautský zákon Skautský zákon je složen z deseti vět, které jsou vzorci jednání, ke kterým se zavazuje každý, kdo na doporučení svého vůdce skládá slavnostně slib (skládá se zároveň se zákony). Je to určitý „ideál“, ke kterému by každý měl směřovat (Honzík, 2009). Skautské zákony zní takto: 1. Skaut je pravdomluvný. 2. Skaut je věrný a oddaný. 3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným. 4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. 5. Skaut je zdvořilý. 6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců. 8. Skaut je veselé mysli. 9. Skaut je hospodárný. 10. Skaut je čistý v myšlení, slovech i skutcích. 2.8.3 Skautské heslo Junák vychovává své členy k tomu, aby byli připraveni na různá životní úskalí a překážky. Stručně to vyjadřuje heslo. Skautské heslo zní: Buď připraven! (Honzík, 2009). To znamená, že každý skaut by měl být připraven vždy na neočekávané situace, do kterých se může dostat, a být připraven pomáhat tam, kde je to třeba. 2.8.4 Denní příkaz Denním příkazem skautů je: Alespoň jeden dobrý skutek denně!(Honzík, 2009). Vede každého skauta k tomu, aby alespoň jednou za den udělal něco pro druhé. Celá skautská výchova směřuje k tomu, aby skauti byli soběstační a zároveň prospěšní druhým lidem a svému okolí. 23

2.8.5 Skautský znak Skauti v každém státě na světě mají ve znaku lilii, ale každý ji má upravenou podle svých tradic. Na českém skautském znaku je zobrazena lilie se psem uprostřed. Tento pes byl původně chodský znak. Chodové byli strážci hranic a byli symbolem odvahy, čestnosti a nebojácnosti. Prostřední z listů lilie charakterizuje střelky kompasu, které symbolizují, že skaut vždy kráčí přímo životem, že pokračuje dál i navzdory překážkám a těžkostem. Tři listy lilie také znamenají tři body skautského zákona. Celý znak je ještě doplněn jetelovým trojlístem, který je znakem skautek na celém světě. Obrázek č. 17 – znak Junáka

2.8.6 Skautský pozdrav Skautský pozdrav je používán především jako symbol úcty, například při vztyčování vlajky. Skaut při něm zvedne pravou ruku, pokrčí malíček a dá přes něj palec. Tři vztyčené prsty znamenají tři body skautského zákona, nebo také tři principy skautingu (povinnost k Bohu, povinnost vůči ostatním, povinnost vůči sobě). Palec překrývající malíček vyjadřuje, že silnější vždy chrání slabšího. A kruh, který spojením těchto prstů vzniká, symbolizuje bratrství všech skautů (Honzík, 2009).

7 Obrázek převzat z http://rytiri.skauting.cz/obrazky/junak_znak_2.gif

24

2.8.7 Skautské podání ruky Skauti na celém světě si podávají při setkání levou ruku a vždy oddálí malíček, takže se při podání ruky oba malíčky do sebe zaklesnou. Tři prsty, které jsou u sebe, symbolizují v podstatě totéž, co skautský pozdrav. Význam má i to, proč skauti místo pravé podávají levou ruku. Tento zvyk je spojený s dávnými bojovníky. Ti podávali pravou ruku na znamení, že nedrží žádnou zbraň. Ale v levé ruce drželi štít. Skauti podáním levé ruky dávají najevo: „Nijak se nechráním, věřím ti.“(Skauting 2). 2.8.8 Skautský kroj Skautský kroj je asi nejvýraznějším a nejznámějším symbolem, kterým se skauti vyznačují. Každý skaut má právo nosit skautský kroj (Stanovy, 2001). Skautský kroj se skládá ze skautské košile a šátku. Cípy šátku jsou vepředu spojené koženým turbánkem. Každý kroj může mít také různé doplňky (například šňůra, na které visí píšťalka). Součástí kroje jsou i krojová označení. Tato označení se liší podle střediska, ve kterém skaut působí, podle věku, podle dosaženého stupně skautské kvalifikace, podle absolvence některých akcí a podobně. Jejich vzhled a umístění je přesně dáno Krojovým řádem (Krojový, 2001).

2.9 Výchovný program Junáka Tuto subkapitolu jsem do této práce zařadila z důvodu, že v roce 2007 vznikl „nový výchovný program Junáka“. A právě Čekatelský lesní kurz Odyssea, kterému se věnuji v evaluační části práce, jako jeden z prvních kurzů uvedl tento program do výchovné praxe.

25

Naše společnost se neustále mění, mění se i děti a mládež, mění se jejich zájmy i to, jak tráví svůj volný čas. Také jak je patrné z grafu, který je umístěn na začátku této práce, neustále klesá počet skautů u nás. Proto i Junák byl těmito okolnostmi nucen provést změny. Nový program nemění základní pricipy a poslání Junáka. Stanovy Junáka se nezměnily. Nové jsou pouze prostředky. Nový program má hned několik důvodů. Podle tvůrců nového programu dnes děti dávají přednost něčemu jinému, než dávaly před deseti lety. Díky rozvoji technologií se žije rychleji a děti mají i jiné zájmy. Vlivem toho začal postupně klesat počet členů v oddílech, skautská střediska bojovala i s nedostatkem vedoucích. Program byl málo atraktivní, většinou se nevytyčoval výchovný cíl a zároveň metodika byla nedostatečná. Rozvoj členů byl založen v podstatě pouze na znalostech (http://krizovatka.skaut.cz). Původní program Junáka si samozřejmě kladl za cíl rozvíjet všechny složky osobnosti člověka, ale vlivem vývoje společnosti byly některé prostředky už značně zastaralé a v praxi nepoužitelné. Příkladem může být orientace pomocí kompasu nebo buzoly. V dnešní době, kdy se pracuje s GPS navigací, je práce s buzolou zdlouhavá a mnohdy nepřesná. Dalším příkladem může být učení dětí stavět klasický „áčkový“ stan nebo stan ze dvou celt. Jsou to stany, ve kterých už dnes nikdo nespí, takže učit někoho tyto stany stavět pozbývá na smyslu. Nový výchovný program vychází z několika předpokladů. Nový program musí hlavně děti bavit, zároveň ale musí být v souladu se skautskými hodnotami a musí vést ke skautským výchovným cílům. A také při něm musí být využita skautská výchovná metoda (Charta, 2000). Nový výchovný program vychází z Charty českého skautingu na počátku 21. století. Tato charta si dala za závazek vytvořit nový výchovný program, který bude stát na tradičních skautských principech, ale přizpůsobený požadavkům a potřebám dnešní mládeže. Jak řekl Robert Baden – Powell: „Ryby je nutné lovit na to, co chutná rybám, a ne na to, co chutná rybáři.“(Charta, 2000).

26

S novým výchovným programem souvisí i nová Stezka. Stezka je brožura, která pomáhá skautovi nebo skautce zjistit, jaké jsou jeho dovednosti, a zároveň získává podněty pro učení nových dovedností.. Výhodou nových Stezek je to, že zde nejsou úkoly uvedeny konkrétně, ale je zde určitý okruh, ve kterém má skaut možnost výběru, v čem si daný úkol splní. Je potom na uvážení jeho vedoucího, zda mu tento úkol uzná jako splněný. Stezka je rozdělena na čtyři části, kde každá část trvá přibližně rok. Postupně se zvyšuje náročnost úkolů. Cílem Stezky je pomoci v rozvoji dovedností skautů. Stezka je charakteristická několika body: charakterizuje ji všestrannost, rozličnost, a osobní zapojení. Může také sloužit jako průvodce celoročním programem skautské družiny. Protože je Stezka do určité míry variabilní, dá se poměrně snadno přizpůsobit odlišnostem, které často jsou mezi oddíly. Hlavním důvodem, proč existují nové Stezky, není zastavit pokles dětí v oddílech, ale nabídnout zajímavý a nový program (http://krizovatka.skaut.cz). .

2.10 Vzdělávací systém Junáka Jak jsem již psala v předchozím textu, posláním Junáka je rozvíjet své členy a vést je k dalšímu vzdělávaní. To patří mezi hlavní body, o které se skautská činnost opírá. Tato kapitola, ve které se věnuji systému vzdělávání v Junáku, patří mezi stěžejní kapitoly teoretické části mé bakalářské diplomové práce. Ve druhé části se věnuji evaluaci kurzu, který patří do vzdělávacího systému Junáka. Proto považuji za nutné tento vzdělávací systém podrobně popsat. Členové Junáka, kteří pracují s mladšími členy, se nazývají činovníky. Činovníkem je každý člen Junáka, který dovršil minimálně 18 let věku a přijal za zodpovědnost vedení mladších členů. Jeho povinností je vést mladší členy v duchu skautského zákona a slibu a dále se vzdělávat podle svých schopností a dovedností (Řád, 2001).

27

Každý dospívající nebo dospělý člen by v Junáku měl najít smysluplnou službu, která odpovídá jeho věku, možnostem a schopnostem tak, aby co nejlépe sloužil ostatním v organizaci. Zároveň organizace umožňuje odpovídající vzdělání v této oblasti. Toto vzdělání by nemělo sloužit jenom pro službu v Junáku, ale mělo by i rozvíjet osobnost člena (Řád, 2001). Od těchto principů se odvíjí příprava každé akce, aby splnila svůj účel a aby byla zároveň efektivní a přitažlivá pro účastníky. Systém vzdělávání v Junáku se skládá ze tří částí. Jednak jsou to určité kvalifikační stupně, které zpravidla reprezentuje zkouška, která má určený obsah a po jehož absolvování činovník může zastávat určitou funkci. Dále jsou to výchovné a vzdělávací akce, což jsou například lesní kurzy, lesní školy, různé semináře apod. (tyto akce mohou předcházet nějaké zkoušce), a jako třetí jsou to všechny skautské jednotky a orgány, které nesou zodpovědnost za celý systém vzdělávání v Junáku. V této kapitole se budu věnovat jednotlivým kvalifikačním stupňům. Lesní akce Junáka jsou obsahem dalších kapitol, a právě k nim směřuje druhá část této práce. Systém vzdělávání v Junáku obsahuje určité kvalifikační stupně, které na sebe navazují. Každý ze stupňů s sebou nese vyšší standardy, vyšší požadavky, ale zároveň větší možnost uplatnění a realizace ve výchově mladších členů Junáka. Nyní se budu věnovat každému kvalifikačnímu stupni zvlášť. 2.10.1 Čekatelská zkouška (ČZ) Čekatelská zkouška je základním kvalifikačním stupněm. Všechny další stupně vzdělávání v Junáku předpokládají složení ČZ. Cílem této zkoušky je zjistit, zda je určitý uchazeč schopen pomoci rozvíjet mladší členy Junáka, jednoduše řečeno, zda se „hodí“ pro práci s dětmi a mládeží, jestli je může vychovávat a vést. Absolvent ČZ nemůže sám vést oddíl nebo podnikat jakékoliv aktivity s mladšími členy bez svolení vůdce. Může se podílet na vedení oddílu nebo uspořádat akci, všechno ale musí být pod dohledem a se svolením vůdce (Řád, 2001). 28

Uchazeč o tento kvalifikační stupeň musí splňovat určité podmínky: musí mu být minimálně 15 let, další podmínkou je odevzdat přihlášku se souhlasem vůdce střediska, ve kterém je registrován, dále odevzdat s přihláškou potvrzení od lékaře o zdravotní způsobilosti pro práci s dětmi (toto potvrzení se nevyžaduje u lékařů a profesionálních pedagogů) a čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti. Organizátor ČZ má právo ještě určit další podmínky pro přijetí na ČZ. Existuje několik možností, jak se uchazeč může připravovat na ČZ: může se účastnit čekatelského lesního kurzu, další možností je účast na čekatelském kurzu, také je možná příprava v domovském oddíle nebo středisku. Poslední variantou je individuální příprava (Řád, 2001). Pochopitelně cíl zkoušky musí korespondovat s obsahem. Jak jsem psala výše, ČZ by měla zmapovat uchazečovy schopnosti a potenciál, který má pro práci s dětmi a mládeží. Proto i jednotlivé zkoušky pokrývají široké spektrum vědomostí a dovedností. ČZ se skládá z těchto dílčích zkoušek: myšlenkové základy skautingu, úvod do pedagogiky a psychologie, metodika, bezpečnost, zdravověda, organizace a právo, základy hospodaření (Řád, 2001). 2.10.2 Vůdcovská zkouška (VZ) Tato zkouška navazuje na čekatelskou zkoušku. Zatímco u ČZ bylo cílem zjistit předpoklady uchazeče k práci s dětmi a mládeží, VZ má hlubší cíl. Cílem zkoušky je zjistit, jestli je uchazeč schopen samostatně a zodpovědně vést mládež a vychovávat ji podle skautských zásad. Zjišťuje, jestli zná cíl, obsah a metody skautské výchovy a jestli je schopen je uplatňovat v praxi. Také se snaží zjistit, jestli má potřebné pedagogické a psychologické znalosti, osobnostní předpoklady a organizační dovednosti. A v neposlední řadě, zda je schopen reprezentovat skautské hnutí na veřejnosti a jestli si je vědom odpovědnosti, kterou má. Úspěšný absolvent VZ může samostatně vést oddíl a může být i vedoucím tábora (Řád, 2001).

29

Podmínky pro přístup k VZ jsou podobné jako u ČZ. Rozdíl je ve věku, kterého musí uchazeč dosáhnout (u VZ je to 18 let), další podmínky jsou stejné jako u ČZ. Navíc ještě uchazeč musí mít splněnu kvalifikaci zdravotníka zotavovacích akcí (tato kvalifikace je popsána dále v této práci) (Řád, 2001). Uchazeč se může připravovat na VZ sám, ale nedoporučuje se to. VZ je zkouška, která vyžaduje hluboký vhled do různých oborů, a proto se doporučuje jedna z těchto dvou variant přípravy: účast na jedné z akcí věnované přípravě k VZ (vůdcovský lesní kurz, vůdcovský kurz), nebo příprava v oddíle za pomoci zkušeného vůdce (Řád, 2001). Jednotlivých zkoušek v rámci VZ je více než u ČZ a také rozsah znalostí uchazeče musí být širší. U VZ musí uchazeč úspěšně složit tyto jednotlivé zkoušky: myšlenkové základy skautingu a historie, psychologie, pedagogika, metodika, vedení oddílu, organizace a právo, hospodaření, zdravověda, příroda a ekologie, táboření, příprava a vedení tábora, kultura a estetika, tělovýchova a sport. Dále se při jedné ze zkoušek (a často uchazeč neví, u které) zároveň hodnotí i mluvený projev (Řád, 2001). Jak je patrné z výčtu dílčích zkoušek, VZ je komplexní zkouškou, která se snaží ověřit velké množství předpokladů a znalostí uchazečů. 2.10.3 Manažerský kvalifikační stupeň Tento stupeň vzdělávání obsahuje dvě zkoušky, které jsou si rovné: organizační zkoušku a hospodářskou zkoušku. Každá z těchto zkoušek má ale jiný obsah a také směřuje k jiné činnosti v Junáku. Tyto zkoušky absolvují lidé, kteří v Junáku chtějí být aktivně zapojeni, ale ne ve výchovné činnosti. Absolventi organizační zkoušky zajišťují chod organizace (nebo určité části organizace) a další administrativní činnost. Hospodářská zkouška je určena pro členy Junáka, kteří zabezpečují hospodaření v organizaci (Řád, 2001). Obsahem zkoušek se dále nezabývám, protože tyto stupně přímo nesouvisí s výchovnou činností.

30

2.10.4 Odborné činovnické kvalifikace (OČK) OČK je několik na rovinu postavených zkoušek. Uchazeč může skládat OČK z jakéhokoliv „předmětu“, který se zkouší u ČZ, VZ nebo manažerských stupňů. Cílem této zkoušky je, aby uchazeč prokázal hluboké odborné a metodické znalosti v určitém oboru. Musí tedy prokázat, že má ve vybrané oblasti hluboké znalosti, ale zároveň že je umí předávat dalším. Držitelé OČK zároveň jsou „odbornou veřejností“ v Junáku, píší metodiky, různé publikace a informují veřejnost o tomto daném oboru (Řád, 2001). Uchazeč o OČK musí mít složenou VZ, případně manažerský stupeň (pokud chce skládat OČK v tomto odvětví). Úspěšný absolvent může vzdělávat dále dospělé členy Junáka, tzn. ty, kteří přímo pracují s mládeží, nebo ty, kteří pracují „v zázemí“ (Řád, 2001). 2.10.5 Instruktorská kvalifikace (IK) Cílem tohoto kvalifikačního stupně je prokázat znalosti uchazeče do takové míry, aby mohl předsedat zkušebním komisím, vést a organizovat různé vzdělávací akce. Má prokázat, že uchazeč je na tuto roli připraven znalostně, osobnostně i pedagogicky. Uchazeč by měl mít složenu OČK ve vybraném oboru, ale lze získat i výjimku, pokud prokáže znalosti v daném oboru (vedl přednášku pro veřejnost, byl minimálně 2x členem zkušební komise na ČZ nebo VZ). Absolvent IK může být stálým instruktorem na určité vzdělávací akci, být vůdcem libovolné vzdělávací akce pro činovníky, připravovat a vést vzdělávací akce pro činovníky, předsedat zkušební komisi ČZ, VZ a zkoušet obor, který ovládá. Také se může autorsky podílet na metodických materiálech (Řád, 2001). Obsahem IK je široká škála znalostí: jsou to vědomosti (musí prokázt znalost dokumentů Junáka, pravidla a plánování vzdělávacích akcí, základy andragogiky, sociologie se zaměřením na malé skupiny, a hospodaření s důrazem na vzdělávací akce), 31

dále pak dovednosti (dokáže mluvit před lidmi, vést debatu, řídit debatu, dokáže pracovat s literaturou, dokáže hodnotit a také spolupracovat v týmu) a postoje (zda má uchazeč postoj „vychovatele“ nebo zda pokládá sebevýchovu za celoživotní cestu) (Řád, 2001). Jak je vidět z jednotlivých stupňů a jejich posloupnosti, každá úroveň skautské kvalifikace klade větší požadavky na uchazeče, nejen znalosti, ale snaží se obsáhnout celou osobnost.. Každý kvalifikační stupeň s sebou nese určité standardy, které by činovník měl zahrnout do své výchovné a jiné činovnické práce v Junáku. Junák má zodpovědnost vůči rodičům i celé společnosti a měl by se snažit co nejkvalitněji postarat o výchovu svých členů. Proto při skládání zkoušky na určitém kvalifikačním stupni musí uchazeč prokázat svoje dovednosti, schopnosti, znalosti a osobnostní předpoklady a zároveň ti, komu tito uchazeči prokazují své znalosti, musí být k tomu odborně a osobnostně způsobilí. Způsob, kterým uchazeči prokazují své znalosti, se liší. Může jít o písemný test, ústní pohovor, řešení modelové situace, písemnou práci nebo samostatný výstup k určitému tématu. Po úspěšném složení zkoušky uchazeč dostane dekret o absolvování zkoušky (Řád, 2001). 2.10.6 Zdravotnický kurz Tento kurz stojí mimo strukturu vzdělávacího systému, ale je nutnou a důležitou součástí skautského vzdělávání. Zdravotnický kurz musí absolvovat každý před složením vůdcovské zkoušky. Na každé akci Junáka musí být alespoň jeden člověk, který tento kurz úspěšně absolvoval (podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) a dovršil věk 18 let. Zdravotnický kurz má rozsah minimálně 39 hodin a je kladena stejná časová náročnost na teoretickou i praktickou část. Kurz je zakončen zkouškou (teoretickou a praktickou částí). Každé čtyři roky je nutné absolvovat doškolení k tomuto kurzu a jeho časová dotace je 8 hodin. I tato část je zakončena zkouškou (Směrnice, 2005). 32

Celý vzdělávací systém Junáka je nastaven tak, aby se každý člen mohl vzdělávat podle svých schopností a možností, jak si klade Junák za cíl.

2.11 Vzdělávací akce Junáka Vzdělávací akce přímo souvisí se vzdělávacím systémem Junáka. Tyto akce mají za cíl ověřit znalosti a předpoklady uchazečů pro určitý kvalifikační stupeň. Tyto akce mají zároveň za cíl připravit uchazeče na danou zkoušku. Podle statistik bylo v roce 2008 v naší republice uspořádáno 102 vzdělávacích akcí, kterých se zúčastnilo 2 061 činovníků a činovnic. Čekatelských kurzů se konalo 31 a účastnilo se jich celkem 768 účastníků. Vůdcovských kurzů bylo 24 a zúčastnilo se jich 491 činovníků. Také se konalo 25 zdravotnických kurzů. Junák dále připravil akce pro vzdělávání intruktorů a vzdělávání pro činovníky, kteří se podílejí na zvyšování kvalifikace dalších činovníků, přesné údaje v dostupných zdrojích ale nejsou uvedeny (Výroční zpráva, 2009). Pořadatelem vzdělávacích akcí Junáka může být jakákoliv organizační jednotka Junáka (to znamená jakékoliv středisko, skautský okres nebo kraj) nebo Junák jako celek. Tato organizační jednotka podá žádost na příslušnou krajskou radu. Pořadatel akce nese odpovědnost za organizační a hospodářské zajištění akce a za řádné vedení účetní evidence. Pro pořádání vzdělávacích akcí jsou závazné určité podmínky. Tyto podmínky jsou popsány níže (Řád, 2001). 2.11.1 Finanční zabezpečení akcí V jednom bodě skautského zákona stojí: Skaut je hospodárný. Proto by organizátoři každé akce měli dbát na to, aby s financemi bylo nakládáno maximálně efektivně a aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám (Finanční, 2008).

33

2.11.1.1 Finanční zdroje Junáka Při organizaci aktivit je důležité přemýšlet o zdrojích, ze kterých lze čerpat finanční prostředky. Vhodné je vždy čerpat z více zdrojů na jednu akci. Prvními zdroji jsou zdroje vlastní. Tyto zdroje jsou důležité a organizační jednotka (například středisko) může jejich výši přímo ovlivňovat. Typickými vlastními zdroji jsou členské příspěvky. Tyto příspěvky se platí jednou za rok a každý člen Junáka je podle Stanov povinen je platit. Dalším typickým vlastním zdrojem je účastnický poplatek (Finační, 2008). Jako další druh zdrojů uvedu zdroje cizí. Do těchto zdrojů můžeme zahrnout státní dotace, příspěvky ze zdrojů Evropské unie, příspěvky krajů, obcí, nadací a nadačních fondů, firemní nebo individuální dárcovství. Každý z těchto zdrojů má svá specifika a podmínky, které musí být dodrženy. Jsou zde ale určité zásady, které musí být dodrženy. Finanční podpora je poskytována zpravidla na základě projektu nebo žádosti, finanční prostředky také musí být použity na účel, na který byly schváleny a poskytnuty, podpora zpravidla není 100% požadované částky (je vyžadována spoluúčast), určité náklady nemohou být z těchto zdrojů kryty. V naprosté většině případů dárce na konci požaduje vědět, jak byly finanční prostředky využity (vyúčtováním nebo závěrečnou zprávou) (Finanční, 2008). 2.11.2 Personální zajištění vzdělávacích akcí Ve Stanovách Junáka se píše, že vzdělávání činovníků mají na starosti lidé, kteří jsou k tomu odborně a osobnostně způsobilí. Podle systému kvalifikačních stupňů musí mít každý lektor nebo zkoušející instruktorskou kvalifikaci nebo odbornou činovnickou kvalifikaci. Ověřování kvalifikačních stupňů zajišťuje zpravidla zkušební komise. Každý člen garantuje jeden nebo více oborů dané zkoušky, tudíž zkouší uchazeče. Zároveň je 34

osobně zodpovědný za hodnocení v tom příslušném oboru. Členové zkušební komise jsou jmenováni jejím předsedou, přičemž jmenování má písemnou podobu a je vázáno dalšími předpisy. Předseda zkušební komise je zodpovědný za to, že všichni členové zkušební komise dosáhli potřebné kvalifikace, dále také zodpovídá za řádný průběh zkoušek, který je v souladu s vnitřními předpisy Junáka (Řád, 2001).

3. Lesní akce Junáka Tuto samostatnou kapitolu uvádím proto, že druhá část této práce se týká právě evaluace jedné z lesních akcí Junáka. Lesní akce Junáka nejsou povinnou součástí skautského vzdělání, avšak jsou jeho doporučenou součástí. Označení „lesní“ mohou používat skautské kurzy a školy, které splňují podmínky, které jsou stanovené v Řádu pro výchovu a vzdělávání činovníků (Řád, 2001). Lesní školy a kurzy mají za cíl rozšířit znalosti, vědomosti a schopnosti členů, kteří budou dále pracovat s mladšími členy Junáka. Důležitým prvkem těchto kurzů je také motivovat činovníky do práce s dětmi a mládeží, protože nabízí prožitek skrze skautské společenství, skauti si zde mohou vyměňovat různé zkušenosti, postřehy a navzájem se povzbudit do další služby v Junáku. Většina z těchto kurzů je spojena zároveň s určitým stupněm skautské kvalifikace (například čekatelská zkouška, vůdcovská zkouška) a zkoušky se skládají zpravidla na konci celého kurzu (Řád, 2001). Každá lesní škola nebo kurz má určité podmínky, které uchazeč musí splnit (například určitý věk, vstupní úkoly apod.), některé z podmínek jsou dané vnitřními předpisy Junáka a některé podmínky si může stanovit vůdce dané akce. Pokud není uvedeno u příslušného kurzu jinak, právo zúčastnit se akce mají lidé z celé republiky (pořadatel akce má však právo omezit kurz pouze pro určitý region) (Řád, 2001).

35

Každá lesní akce by měla mít alespoň 12 účastníků. Pokud je účastníků méně, může být povolena výjimka, ale pouze za předpokladu, že nízký počet členů je důležitý pro výchovné cíle dané akce. Maximální počet frekventantů není omezen, doporučuje se ale přibližně 30 osob (Řád, 2001). Lesních akcí Junáka se mohou zúčastnit i nečlenové Junáka, pokud jejich účast povolí vůdce dané akce. Nadpoloviční většina účastníků ovšem musí být členy Junáka. Vůdce akce stanoví i další podmínky pro případnou účast nečlenů Junáka (Řád, 2001). Podmínky pro úspěšné absolvování kurzu zpravidla určuje vůdce akce. Většinou se ale požaduje účast na všech částech akce (může být udělena v určitých případech výjimka), aktivní přístup na akcích a splnění všech úkolů, které jsou v průběhu kurzu zadány. Pokud kurz končí zkouškou určitého kvalifikačního stupně, uchazeči musí úspěšně zvládnout tuto zkoušku. Každý vůdce akce má právo vytvořit další podmínky pro úspěšné absolvování. Účastníci by tyto podmínky měli vědět s dostatečným předstihem. Všechny podmínky k ukončení kurzu musí být splněny do 18 měsíců od jeho ukončení (Řád, 2001). Pro různé typy lesních škol a kurzů je předepsána jejich celková minimální délka. Zpravidla se jedná o několik po sobě jdoucích částí, přičemž alespoň jedna musí trvat alespoň týden. Někdy může být konáno několik akcí souběžně (zároveň např. lesní škola a čekatelský lesní kurz) a tyto akce mohou mít společné hospodářské a organizační zázemí (Řád, 2001).

3.1 Organizace lesních akcí Pořadatelem lesní akce je určitá organizační jednotka Junáka. Mezi povinnosti pořadatele patří zejména předložit projekt akce, hlášení akce a žádost o dotaci, navrhnout vůdce akce Také musí zajistit akci po stránce hospodářské a organizační, zodpovídat za vedení účetní evidence a vyúčtování dotací a archivovat dokumentaci (Řád, 2001). 36

Projekt akce musí být předložen zpravodaji Výchovné rady Junáka pro vzdělávání činovníků a musí obsahovat všechny důležité organizační údaje včetně složení instruktorského sboru, rozpracovaných výchovných cílů a obsahu (Řád, 2001).

3.2 Personální zajištění lesních akcí Vůdcem lesní akce musí být vždy činovník, který složil instruktorskou kvalifikaci. Vůdce akce navrhuje pořadatel akce a musí být schválen zpravodajem Výchovné rady Junáka pro výchovu činovníků. Vůdce je jmenován pouze na jeden běh dané akce (jeden ročník). Vůdce akce zodpovídá za to, aby byly dodrženy výchovné cíle a záměry akce, také odpovídá za sestavení instruktorského sboru, za sestavení programu a za průběh celé akce. Také je povinen celou akci vyhodnotit a toto hodnocení předat zpravodaji Výchovné rady Junáka pro výchovu činovníků (Řád, 2001). Instruktorský sbor se skládá ze stálých instruktorů a z pomocných instruktorů. Stálí instruktoři musí mít splněnu instruktorskou kvalifikaci, pomocní instruktoři ji mít nemusí, ale ti pracují vždy pod dohledem stálých instruktorů (a ti jsou také za ně zodpovědní) (Řád, 2001).

3.3 Kruhy lesních akcí Kruhy lesních škol a kurzů jsou neformální uskupení, která vznikla během určitého kurzu. Kruh je složen z bývalých i současných instruktorů a z absolventů kurzu. Tento kruh je velice přínosný pro kurz, ale zároveň i pro všechny jednotlivce, kteří jsou v něm zapojeni. Kruh může pomáhat rozvíjet kurz, může dát zpětnou vazbu na různé aktivity, účastníci jednotlivých ročníků mohou hodnotit, jak které aktivity byly zajímavé, přínosné. Zároveň také členové kruhu mohou doporučit nové instruktory. Kruhy lesních akcí jsou velice přínosné pro to, aby se daná akce vyvíjela podle zájmu a aby se akce stávaly efektivnějšími (Řád, 2001).

37

3.4 Metody a formy lesních akcí Junáka Metody těchto akcí vycházejí především ze skautských zásad (zákona a slibu) a kladou důraz na různé další prvky. Velký důraz je kladen na osobní příklad a skautské společenství. Pro mladé lidi může být osobní příklad velkou motivací a důkazem toho, že jejich výchovná činnost je potřebná a důležitá. Zároveň skautské společenství je dobrým základem pro sdílení zkušeností a povzbuzením. Další důležitou součástí je výchova prožitkem. Prožitkem se nové věci mohou stát pro činovníky živější a lépe si je osvojí. V souladu se Stanovami Junáka akce probíhají v přírodním prostředí. Velký důraz je kladen na týmovou spolupráci a aktivní přístup. Dalšími principy jsou například ty, aby si činovníci osvojili práci pro tým a s týmem, aby uměli rozdělit práci a hlavně aby přistupovali k výchovné činnosti aktivně. Přitažlivou součástí lesních akcí je jistě i přátelský přístup instruktorů k účastníkům. Instruktor by zde měl plnit funkci „staršího přítele“, který směřuje činovníky ke konkrétním cílům. Zároveň díky tomuto přístupu účastníci mohou vidět, že se učí nejen oni od instruktorů, ale že i oni mohou být užiteční a podnětní pro instruktory. Všechny programy jsou koncipovány tak, aby byly fyzicky přiměřeně náročné a aby se dodržela určitá rovnováha mezi fyzickými a mentálními aktivitami. Zvláště v posledních letech je kladen důraz na to, aby tradiční skautská témata byla podána nově, netradičně a překvapivě. Také jsou zde využívány skautské symboly a rituály, které pomáhají jednotlivé aktivity zasadit do celkového skautského rámce (Řád, 2001).

3.5 Lesní kurzy Tyto kurzy jsou nazývány také „motivační“ a jsou určeny především pro věkovou skupinu 15 – 20 let. Hlavními cíli těchto kurzů je podchytit zájem o setrvání v organizaci a o činovnickou službu, rozvíjet osobnost a vychovávat k sebevzdělávání, uvědomit si své místo v životě a rozšířit si vlastní obzory (Řád, 2001).

38

V tomto věku je motivace členů velmi důležitá, protože s odchodem ze základní nebo střední školy mnoho členů přemýšlí, zda v Junáku setrvat a případně čemu se v organizaci věnovat. Tyto lesní kurzy mohou hrát v rozhodování zásadní roli. Lesního kurzu se mohou účastnit ti, kteří dovršili 15 let věku a jejichž účast na kurzu doporučí vůdce oddílu. Lesní kurzy si mohou stanovit i další podmínky pro vstup. Tyto podmínky slouží jako výběrové kritérium, přes které projdou pouze ti, kteří opravdu mají zájem účastnit se kurzu. Cílem kurzů není velké množství zúčastníků, ale spíše to, aby na kurzech byli skutečně ti, kteří mají o výchovnou činnost v Junáku zájem (Řád, 2001). Lesní kurzy mohou být zaměřeny obecně, nebo mohou mít určité specifické zaměření. Některé kurzy jsou zaměřeny například na vodní skauting, duchovní výchovu, atd. Obsah kurzů také vychází z obecných cílů a zaměření jednotlivých kurzů. Každý z těchto kurzů by měl rozvíjet mimo jiné myšlenkové základy skautingu, občanství a vlastenectví, cíle skautské výchovy, činovnickou a roverskou službu, základy psychologie a mezilidských vztahů, mravní a duchovní výchovu, estetickou výchovu, tělesnou výchovu a skautskou praxi (Řád, 2001). Lesní kurz musí mít rozsah minimálně 9 dní, přičemž je podmínkou minimálně týdenní pobyt (Řád, 2001).

3.6 Čekatelské lesní kurzy Jak z názvu vyplývá, čekatelské lesní kurzy (dále jen ČLK) jsou lesními kurzy, jejichž náplní je mimo jiné i příprava na čekatelskou zkoušku (což je první stupeň v činovnickém vzdělávání). Jejich cílem je připravit čekatele na práci s dětmi a mládeží. ČLK je optimální formou přípravy na čekatelskou zkoušku. Výhodou kurzu proti klasické přípravě na čekatelskou zkoušku je v tom, že účastníci kromě pouhých informací a znalostí, které je třeba se ke zkoušce naučit, jsou motivováni i skautským 39

společenstvím a delším časovým úsekem, který mohou nad jednotlivými tématy společně strávit. Na ČLK je i dostatečný prostor na praktické ukázky různých činností (Řád, 2001). Obsah ČLK se může lišit podle zaměření jednotlivých kurzů, ale témata, která jsou zde probírána, by měla korespondovat s obsahem čekatelské zkoušky. Témata, ze kterých se skládá čekatelská zkouška na konci kurzu, jsou tato: myšlenkové základy skautingu, úvod do pedagogiky a psychologie, metodika, bezpečnost, zdravověda, organizace a právo, základy hospodaření. Podle časových možností do programu mohou být zahrnuty i další aktivity, které podporují všestranný rozvoj účastníků nebo které je mohou inspirovat ve výchovné činnosti v oddílech a družinách. Část programu je zpravidla věnována i táborovému programu (Řád, 2001).

40

B) Evaluace

1. Cíl výzkumu V této části bakalářské diplomové práce evaluuji čekatelský lesní kurz Odyssea pohledem účastníků. Cílem práce je zjistit efektivitu programu kurzu. Výsledek této práce by mohl přispět ke zlepšení nabídky tohoto kurzu. Zaměřila na tyto oblasti: 1. Jak účastníci hodnotí jednotlivé oblasti kurzu a celý průběh kurzu? 2. V čem kurz obohatil účastníky Odyssey? 3. Podařilo se organizátorům Odyssey naplnit cíle, které si kladli?

2. Evaluační výzkum Evaluační výzkum se neliší od ostatních výzkumů technikami nebo sběrem dat. Evaluace se od ostatních typů výzkumu liší ve významu: „Evaluace je orientována na aktivitu (action oriented). Je vedena se záměrem determinovat hodnotu (value) nebo dopad (impact) politiky, programu, praxe, intervence nebo služby.“ (Smutek, 2005, s. 9). Evaluační výzkum hodnotí programy z více aspektů. Je zaměřen spíše prakticky, než teoreticky (Hendl, 2005). Můžeme rozlišit dva typy evaluace. Weinbach (2005) rozlišuje typy evaluace takto: jako první je tzv. single-system evaluace a druhým typem je programová evaluace. Liší se v účelu. Single-system evaluace slouží k ohodnocení dané, úzce specifikované intervence. Účel tohoto typu evaluace je dobře ilustrován otázkou: „Je tato specifická intervence, kterou já používám při práci s tímto klientem, efektivní při redukci tohoto určitého

41

problému u tohoto konkrétního klienta?“ Tento typ evaluace postrádá obecnou platnost a není to ani jejím cílem. Programová evaluace je výzkum, jehož cílem je ohodnotit určitý program . Jeho účelem je pomoci učinit rozhodnutí o budoucnosti určitého programu. Pokouší se nestranně zhodnotit širokou škálu aspektů z různých perspektiv (Smutek, 2005). Evaluace používá jak kvalitativní, tak kvantitativní techniky výzkumu, mohou se doplňovat (Smutek, 2005). Vzhledem k účelu, který jsem zamýšlela se svou bakalářskou diplomovou prací, bych vlastní evaluaci označila jako programovou. Pro potřeby evaluace jsem využila polostrukturovaných rozhovorů s vůdkyní a zároveň hlavní metodičkou kurzu, se zakladatelem Odyssey, který byl zároveň i prvním tvůrcem obsahu, a také s jednou účastnicí kurzu. Dále jsem využila anketu mezi účastníky kurzu. V evaluaci se klade důraz „... na popis světa, jak ho vnímají různí účastníci situace...“ (Hendl, 1997, s. 144). Cílem práce tedy není vytvořit obecně platnou normu.

2.1 Sběr dat a proces výzkumu Evaluovat čekatelský lesní kurz Odyssea jsem se rozhodla na podzim minulého roku. Podnět mi dala jedna členka skautského střediska, ve kterém jsem také členem. Vrátila se z Odyssey s motivací do další skautské činnosti. Zároveň jsem si všimla značného množství nových dovedností a vědomostí, které aplikovala ve skautské výchově. Proto jsem se chtěla zaměřit na tento kurz. Informace o kurzu, které jsou zde uvedené, jsem čerpala ze závěrečné zprávy Odyssey 2009 a z již zmíněných polostrukturovaných rozhovorů. Polostrukturované rozhovory byly zaměřené na získání informací o přípravě, obsahu, průběhu a historii kurzu. Organizátoři kurzu Odyssea souhlasili s evaluací. Její výsledky mohou použít k případnému zlepšení organizace, obsahu a metod kurzu. Pro sběr dat od účastníků kurzu jsem zvolila ankety. Anketa je jednou z 42

nejfrekventovanějších technik sběru dat v evaluačním výzkumu. Může být hlavním zdrojem dat, nebo také zdrojem dat dodatečných (Smutek, 2005). Vzhledem k tomu, že Odyssea je celorepublikový kurz a účastníci jsou z různých částí republiky, volba anket mi připadala nejvhodnější. Ankety8 jsem rozeslala všem 26 účastníkům Odyssey 2009 jako přílohu e-mailu. Zároveň jsem v e-mailu uvedla, za jakým účelem ankety posílám, k čemu jejich vyhodnocení bude použité. Vrátilo se 18 vyplněných anket. Účastníci Odyssey vyplňovali ankety přibližně půl roku po ukončení kurzu. U některých otázek bylo využité škálování, to znamená účastníci kurzu volili odpovědi na otázky pomocí škály. U některých položek byly otevřené otázky. Anketa obsahovala celkem 26 položek, z toho 15 položek mělo škálovanou možnost odpovědi, a 11 otázek bylo otevřených.

2.2 Kritéria hodnocení Pro hodnocení efektivity jsem zvolila dvě kritéria. Prvním kritériem bylo, zda účastníci na konci kurzu úspěšně složí čekatelskou zkoušku. Jako druhé kritérium jsem zvolila, zda to, co účastníci z kurzu načerpali, koresponduje s cíli Odyssey, ale také s obecnými cíli Junáka jako organizace.

2.3 Zpracování a analýza dat

Informace o kurzu jsem zaznamenávala do předem vytvořené struktury (která koresponduje s evaluační částí této práce). Anketa je strukturována do čtyř dílčích oblastí. Oblasti jsem vyhodnotila jednotlivě. Odpovědi zjištěné v anketách jsem hodnotila podle četnosti odpovědí (u otázek se škálovanými odpověďmi) a otevřené otázky podle toho, co účastníci sdělovali.

8 Vzor ankety je v příloze na konci práce

43

3. ČLK Odyssea 3.1 Historie Historie kurzu sahá do roku 2005, kdy se uskutečnil první lesní kurz s názvem Odyssea. V této kapitole jsem vycházela především z informací, které jsem získala od zakladatele ČLK Odyssea. Myšlenka zorganizovat čekatelský lesní kurz se postupně vyvíjela. Skupina absolventů jedné insktruktorské lesní školy chtěla založit vlastní kurz, a proto založili vůdcovský kurz Pavučina v jižních Čechách. Jeden z instruktorů, který je členem Junáka v Praze, chtěl založit středočeský kurz. Tak vznikla Odyssea. Velmi těžce sháněl instruktory pro Odysseu v Praze, tak postupně přibíral instruktory i z jiných krajů. Nakonec z Odyssey vznikl celorepublikový kurz. První ročník, realizovaný v roce 2005, hodnotí zakladatel Odyssey jako nepovedený. Toto hodnocení vychází zejména z nekvalitně připraveného programu. Hlavní problém vidí ve složní instruktorského týmu, který byl složen téměř výhradně z nezkušených začínajících instruktorů. Po tomto ročníku zbyli z původních 10 instruktorů pouze 4. Ti se rozhodli v Odyssee dál pokračovat a přizvali další instruktory. Od ročníku 2006 je instruktorský tým stabilní, až na několik málo výjimek9. Pro ročník 2006 bylo vytvořeno několik klíčových bodů programu, které jsou dodnes v každém ročníku dodrženy. Jedná se především o „velkou akci“, zkráceně „VA“. Velká akce je aktivita většího rozsahu, kterou musí každý účastník naplánovat a realizovat se svým domovským oddílem (například vícedenní výprava). Další tradiční aktivitou je „jejich program“, nebo také „JP“. Jejich program je aktivita, kterou musí účastníci vymyslet pro ostatní účastníky kurzu a instruktory. Dalším klíčovým bodem je „Městečko“, což je večerní hra, která je zaměřena na duchovní rozměr skautingu. Jako 9 Instruktorský tým je podrobněji popsán v kapitole 3.4

44

poslední z klíčových bodů uvedu „velkou hru“. Tuto hru účastníci hrají zpravidla uprostřed letní části kurzu, jejím cílem je posílení týmové spolupráce mezi účastníky kurzu a také řešení krizových situací.

3.2 Cíle Odyssey Organizátoři ČLK Odyssea si kladou tři cíle: 1. vést účastníky k aktivní a účelné pomoci s vedením jejich oddílů − to znamená vychovat lidi, kteří ve svých oddílech budou aktivní, budou přicházet s novými nápady a budou je realizovat; také to znamená, aby tyto aktivity byly přínosné a vhodné pro oddíl a zároveň aby věděli, co a proč dělají; mají být oporou svému vůdci, být mu k dispozici a spolupracovat s ním 2. ukázat účastníkům skauting v plné šíři, pomoci jim najít si v něm svou pozici a ukázat jim možné podoby vztahu já – skauting − snaha o to, aby účastníci přestali o skautingu přemýšlet jako o schůzkách jednou týdně v klubovně, ale aby začali přemýšlet v širším rámci, aby ve skautingu viděli životní styl a cestu, kterou se chtějí ubírat; uvědomí si, co pro ně osobně znamená skauting 3. umožnit účastníkům složení čekatelské zkoušky

3.3 Cílová skupina ČLK Odyssea Kritéria, podle kterých se účastníci vybírají, se každý rok liší. Obecně se dá říci, že cílovou skupinou byli aktivní skauti a skautky starší 15 let. Cílem bylo vybrat účastníky, kteří jsou skutečně aktivní a projeví velký zájem se kurzu zúčastnit. Zájem o kurz účastníci museli projevit v doplňujících požadavcích, které si organizátoři stanovili. Prvním bylo poslání tzv. „SMS“ o sobě. Jednalo se o krátkou zprávu (maximálně 160 znaků), ve které se uchazeč měl představit, a tuto zprávu poslat vůdkyni kurzu. Dalším úkolem bylo představení „rekordu“. Jednalo se o jakýkoliv rekord, kde uchazeč překonal sám sebe, nějakou svou hranici, v jakékoliv oblasti. Tento rekord 45

zdokumentovali a poslali organizátorům Odyssey. Těmito rekordy bylo například: dát si co největší množství piškotů do úst, jet co nejrychleji na starém kole z kopce bez brzdění, přečíst co největší úsek knihy za stanovený čas, nebo postavit co nejvyšší stavbu ze sirek. Na kurz bylo přijato prvních 13, kteří splnili všechny podmínky, a dalších 13 bylo vybráno organizátory Odyssey. Výběr závisel především na kvalitě rekordu, což subjektivně hodnotil instruktorský tým Odyssey hlasováním. Zde uvádím tabulku, která znázorňuje věkové rozvržení účastníků Odyssey 2009. Tabulka č.1 – věkové rozvržení účastníků Odyssey10

průměrný věk

věk 15 16 17 18 19 20 21 18

počet 1 3 5 5 2 1 1 18

celkem

chlapci 0 1 5 1 1 1 1 10

dívky 1 2 1 3 1 0 0 8

3.4 Lektoři ČLK Odyssea Lektoři ČLK Odyssea jsou zároveň i instruktory tohoto kurzu. Lektoři kurzu musí mít vzdělání, které je předepsáno Stanovami Junáka a Řádem pro vzdělávání činovníků a činovnic. To znamená, že všichni stálí instruktoři jsou povinni mít splněnu instruktorskou kvalifikaci11. Lektoři Odyssey jsou vybíráni podle oboru, v němž se profilují, a také podle jejich osobní časové flexibility. Klíčový pro výběr instruktorů je také věk – mladší instruktoři jsou perspektivnější vzhledem k dalším možnostem výchovné činnosti v Junáku.

Instruktoři jsou buď lidé, které

osloví

vůdkyně Odyssey (podle jejích slov jsou to lidé, které zná z různých kurzů a jiných akcí), nebo jsou to bývalí účastníci Odyssey. Účastníci, kteří absolvují ČLK Odyssea, 10 V této tabulce jsou zahrnuti pouze frekventanti kurzu, kteří se účastnili vyplňování anket 11 Tato kvalifikace je popsána v teoretické části této práce

46

mohou v následujících letech být zapojeni v „servistýmu“ (to je tým, který pomáhá instruktorům, ale nemá zodpovědnost za aktivity) a postupně se zapracovávat do týmu instruktorů. Instruktorský tým Odyssey 2009 tvořilo celkem 10 instruktorů. Tři z nich jsou instruktory stálými, to znamená, že jsou instruktory tohoto kurzu již od roku 2006 a dosáhli instruktorského kvalifikačního stupně. V tomto týmu je dále zapojeno 6 tzv. „instruktorů – elévů“. Tito instruktoři nemusí mít splněnu instruktorskou kvalifikaci (postačující je čekatelská zkouška). Tito instruktoři mohou tvořit program a vést ho, ale pouze za dohledu stálých instruktorů. V posledních dvou ročnících byl do Odyssey zapojen také jeden „instruktor – externista“. Tento instruktor se nepodílí na přípravě kurzu a ani není přítomen na celém kurzu, účastnil se pouze úvodního víkendu Odyssey.

3.5 Symbolický rámec Odyssey Celý kurz byl symbolicky laděn jako Odysseova cesta. Podle tohoto rámce je čekatelská zkouška jednou z cest, kterou člověk během života projde, ani neví, kam se bude ubírat tato cesta dále, ale přesto každý dál touží po nějakém cíli. Motto Odyssey je „Všichni na jedné lodi“, což vytváří zázemí pro účastníky i lektory kurzu v podobě blízkých vztahů.

3.6 Obsah kurzu Odyssea Ročník 2009 byl pátým, kdy se Odyssea konala. ČLK Odyssea byl rozdělen na tři části: jarní (seznamovací) víkend, letní běh, podzimní víkend (včetně čekatelské zkoušky). Pro úspěšné absolvování Odyssey a možnosti skládat čekatelskou zkoušku bylo podmínkou zúčastnit se alespoň letního běhu a podzimního víkendu. Příprava uchazečů na čekatelskou zkoušku během Odyssey nevede pouze k vědomostnímu učení informací nebo nácviku praktických dovedností, ale je zde i určitá 47

volnost ve splnění podmínek aktivitou, která je danému uchazeči něčím blízká a která mu může být v praxi užitečná. Tuto aktivitu si může sám vybrat. Této metodě se říká tzv. kompetence. Tato metoda práce je poměrně nová ve skautské výchovné praxi. Dlouhou dobu kurzy probíhaly tradiční formou, většina oblastí důležitých pro absolvování čekatelské zkoušky závisela pouze na vědomostním učení, pouze zdravověda měla vyčleněn určitý čas na praktickou ukázku a nácvik ošetření zranění. Od tohoto klasického modelu se postupně upouští, bývá nahrazován nácvikem dovednostních činností a účastníkům je dána větší svoboda při plnění různých oblastí zkoušek. Tím pádem u zkoušek může uchazeč své znalosti prokázat prakticky, ne pouze tím, co se naučil z přednášek a materiálů k čekatelské zkoušce. A právě ČLK Odyssea byl jeden z prvních kurzů, kde byl systém kompetencí zaveden. Tato metoda souvisí s novým výchovným programem, kterému se věnuji v teoretické části této práce. 3.6.1 Úvodní víkend Odyssey 2009 Tento víkend se uskutečnil v Hříběcím u Pelhřimova. Jednalo se o prodloužený víkend od čtvrtku do neděle, 7.-10. 5. 2009. Průběh a organizace úvodního víkendu Všem účastníkům před víkendem přišla domů obálka, ve které byl počáteční úkol. Toto byl první úkol na ČLK. Účastníci se podle instrukcí v dopise setkali na různých místech v okolí Pelhřimova v několika skupinkách, navzájem se neznali. Podle instrukcí v dalších obálkách, které účastníci měli, museli společně plnit úkoly. Úkoly, např. 'Co je na znaku Pelhřimova?', byly zpestřeny doplňujícími úkoly, kdy účastníci museli jít bosi nebo si navzájem vyměňovat zavazadla. Nakonec se všechny skupinky sešly na kopci u majáku, kde se hrála „bojovka“ v lese. Po této hře šli instruktoři a účastníci kurzu na základnu, kde následující víkend pobývali, a seznámili se s chodem základny. Toto první odpoledne sloužilo především k tomu, aby se účastníci seznámili prostřednictvím aktivit, ne pouze vědomostním předáváním informací a údajů. 48

Páteční den byl zahájen hrou, která vyžadovala spolupráci mezi účastníky kurzu. Vysoko u stropu byly zavěšené zápisníky a účastníci se k nim mohli dostat pouze s pomocí druhých. Spolupráce byla z dalších klíčových věcí důležitých při seznámení účastníků. Následovala přednáška s diskuzí o cílech a prostředcích skautské činnosti. Lektoři kladli důraz zejména na to, že vždy je důležitý cíl, že prostředky pozbývají na smyslu, pokud není jasný cíl. A dále také zdůrazňovali nedosažitelnost cílů, pokud nejsou vhodně zvolené prostředky. Značná část dne byla věnována aktivitě „JP“, což znamená „jejich program“. Jednalo se o přípravu aktivity pro ostatní (přibližně na půl hodiny), kterou si právě mohli splnit některé z kompetencí, o kterých jsem psala výše. Nejprve instruktoři ukázali, jak by program měl vypadat, případně jak by neměl vypadat, a poté účastníci sami vymýšleli „JP“. Zároveň byl kladen důraz na to, aby si účastníci od počátku stanovili cíl. Poslední část dne byla věnována hrám, ve kterých účastníci museli plnit úkoly ve dvojicích. Tato hra přispěla k dalšímu bližšímu seznámení. Blízké seznámení účastníků mezi sebou i s lektory mohlo pak efektivněji naplňovat prožitek ze skautského společenství. V sobotu instruktoři připomenuli hlavní body, které se týkaly cílů a prostředků při tvorbě aktivit. Následovala přednáška z psychologie. Přednáška byla zaměřena na specifika dětského věku včetně významu pozorování dětí při činnosti. Další část programu byla věnována organizaci Junáka a myšlenkovým základům skautingu. Po víceméně pasivním dopoledním programu se uskutečnila velká odpolední a večerní hra, kde hrála velkou roli symbolika. Tato hra opět pomohla díky spolupráci více seznámit a stmelit účastníky kurzu. Poslední víkendový den byl zahájen přednáškou a diskuzí, zaměřenou na organizaci a vedení oddílu. Součástí aktivity byla také diskuze o akcích pro oddíl, o jejich tvorbě a organizačním zajištění. Tato diskuze byla závrečnou aktivitou úvodního víkendu Odyssey. Podle tohoto shrnutí programu je patrné, že víkend byl připraven zajímavě, netradičně, za použití rozmanitých aktivit. Různé hry se prolínaly s přednáškami, 49

diskuzemi, praktickými ukázkami. Celý rámec dotvářely hry se skautskou symbolikou a kruh skautského společenství. 3.6.2 Letní běh ČLK Odyssea

VP 120

VÉČA

OP2 180

SVÁČA

OP1 120

OBĚD

DP2 90

SVÁČA

8:30 8:45 9:00 9:15 9:30 9:45 10:00 10:15 10:30 10:45 11:00 11:15 11:30 11:45 12:00 12:15 12:30 14:00 14:15 14:30 14:45 15:00 15:15 15:30 15:45 16:00 16:15 16:30 16:45 17:00 17:15 17:30 17:45 18:00 18:15 18:30 18:45 19:00 19:15 20:00 20:15 20:30 20:45 21:00 21:15 21:30 21:45

DP1 120

Tabulka č.2 - Program letního běhu

č t p á

s o

n e

p o

ú t

s t

ú vo d n í h ra , p ra vid la , lo d ič k y , p rvn í ve č e rn íč e k c íle a p ro s tře d k y K řo p ilíře - Š m u B e z p 1 - F o c ik b o n u s p ro g ra m y I. K o n s t ru k t ivn í c íle a p ro s t ře d k y V A 1 - K o s m ič , K o n d o r N o vý p ro g ra mk rit ik a B e z p 1 - F o c ik K řo p ilíře - Š m ufit k a k o n z u lt a c e K o s m i 3 R iz ik a d o b y - Č ip P ro s t ře d k y n á s t rZd r 1 - R e t K o s m i 1 J á a s k a u tin g - Š m u K řo ví M etoda I - K áč a JP 1 P ro s tře d k y n á s t rJ á a s k a u t in g - Š m JuP 1 Z d r 1 - R e t K o s m i 1 re vie w M e to d a I - K á čJaP 2 K řo ví fy z ic k á h ra - a g ric o la - fo c ik a ren ěflek xd eo 1 D o b ro vo ln ic t ví - Š m u s vě t d ě t í M ě s t e č k o p o h ro m - S ít r K á č a S p o l - Š m ub o n u s p ro g ra m y II. JP 7 JP 2 s vě t d ě tí J P 7 re vie w k o s t e l V A 2 - K o s m ič , K o n d o r re vie w Z d ra vo vě d a 2 - R e tk vikS p o l - Š mfitk u a K áča k o n z u lt a c e M u ltip o víd á n í - K o n d o r K o š e z k uš e no s tí K riz e - S ítr Zd ra vo vě d a 2 - R e t k vik M e to d a II. K á č a Č ip JP 3 K o š e z k u š e n o s tí V A 3 - K o s m ič , K o n d o r JP 3 Zd r 3 - R e t M ě s t e č k o p o h ro m -reSvie ít r w 1 -2 -3 V L K - K řo ví Č ip M e t o d a II. K á č a re fle x e 2 Zd r 3 - R e t V a z b y - Č ip D ra m a t u rg ie - K á č a K o s m ič 2 -h o s p o d a řeEndí a - K řo ví K á č a V A 4 1 .d íl JP 4 re fle x e 2 K riz e - S ítr J P 4 R é t - K o n d o rK o s m ič , K o n d o r re vie w E d a - K řo ví K o s m i D ra m a tu rg ie - K á č aK o s m ič 2 - h o s p o d a ře n í J e s k y n ě - K o n d o r, R e tk vik , S ít r pau V a z b y - Č ipZ á p is n ík - Čz aip b o n u s p ro g ra m y III. A te ď Zdr 4 - R et sůl pau JP 5 V A 4 2 . d íl R é t - K o n d o r Zd r 4 - R e t B e z p e č n o s t - F o c ik J P 5 K o n d oZá r p is n ík - Čz aip re vie wfitk a K o s m ič , K o n d o r k o n z u lt a c e M ěs teč k o - Š m u

In d ivid u á ln í p řís tu p - K á č a P ra vid la - S ítr R o z h o vo ry -K o n dVoAr 5 1 .p ů lk a id e á ln í s k a u t ě č B e z p e č n o s t o b t íž e - F o c ik t V A 5 2 .d íl K řo , vé č a : ú k o ly d oJ P 6 In d ivid u á ln í p řís tu p - K á č a J P 6 B e z p e č n o s t o b t íž e - F oMcoikt iva c e - K o nVdýovo r jo vk a - Čfitipk a K o s m ič , K o n d oVr A 5 1 . p ů lk aR o z h o vo ry -K o n d o r u m p a lu m p ap o d z im ure vie w r jo vk a - Č ip p M o t iva c e - K o nVdýovo á P ra vid la - S ít r s o

T rh - Š m u

W o rk s h o p m e t o d ik a - K á č a , K řo

K o s m ič 4

jíd lo , h o s tin a , z á vě re č n á z á vě re č n á h ra a rit u á l n a H a vra n k á sc lá h va

Letní běh Odyssey se odehrával formou letního tábora. (Konal se od 20. do 30. 8. 2009 v Radvanci u Nového Boru.) Účastníci bydleli v podsadových stanech a veškerý program se odehrával v přírodě. Program zahrnoval přípravu na čekatelskou zkoušku, ale zároveň byl zážitkový a netradiční.

50

Obsah, metody a principy letního běhu Odyssey Z tabulky č. 2 je zřejmé, že obsah letního běhu kurzu byl rozmanitý, bohatý, střídaly se v něm vědomostní i dovednostní aktivity, diskuze, hry, a některé aktivity byly vedeny samotnými účastníky („JP“). Rozmanité byly i metody jednotivých aktivit. Přednášky se střídaly s diskuzemi, dovednostními aktivitami, hrami. Jednotlivé aktivity měly i různou dobu trvání. Celý obsah a metody letního běhu vedly k hloubkovému poznání a pochopení skautské problematiky. Lektoři kurzu pracovali především s cíli a prostředky skautské výchovy, konstruktivní kritikou, individuálním přístupem. Také vedli účastníky k samostatné a tvořivé činnosti a aktivnímu přístupu. 3.6.3 Závěrečný víkend Závěrečný víkend Odyssey se konal 16.-18.10. 2009 v Nymburku. Tento víkend se také konaly čekatelské zkoušky. V pátek navečer, kdy účastníci přijeli do Nymburka, byla připravena velká hra ve městě. Cílem této hry bylo zaměřit se na kurz, a zároveň „odlehčit“ atmosféru před zkouškami. Po skončení hry se skládaly zkoušky. Každý účastník dostal rozpis se zkouškami a časy, kdy má dílčí zkoušky absovovat. Jak jsem již psala v teoretické části této práce, čekatelská zkouška se skládá z těchto dílčích zkoušek: myšlenkové základy skautingu, úvod do pedagogiky a psychologie, metodika, bezpečnost, zdravověda, organizace a právo, základy hospodaření. Jednalo se zejména o testy a ústní zkoušky. Ihned po každé dílčí zkoušce se účastníci kurzu dozvěděli hodnocení. Hodnocení u čekatelské zkoušky se uvádí pomocí čtyřbodové stupnice: 1 – výborný, 2 – velmi dobrý, 3 – dobrý, 4 – neprospěl (Řád, 2001). Hodnocení od 1 do 3 znamená úspěšné složení dílčí zkoušky. Čekatelská zkouška je považována za úspěšně ukončenou pouze tehdy, jsou-li všechny dílčí zkoušky úspěšně splněny. Sobotní dopoledne bylo věnováno dokončení zkoušek, zejména praktické části (např. zdravověda). Po obědě účastníci vyráběli dárky pro instruktory a poté všichni hodnotili 51

průběh zkoušek. Podvečer byl opět věnován hře ve městě. Večer pak účastníci předváděli a ukazovali rekordy, které překonali (to byla jedna z podmínek přijetí na kurz). V neděli dopoledne instruktoři předvedli krátké hry, které mohou být vhodné na různé příležitosti, zejména na výpravách nebo na akcích, kde je potřeba povzbudit účastníky. Na závěr celého kurzu dostali úspěšní absolventi čekatelské zkoušky dekret jako potvrzení o splněné zkoušce.

4. Hodnocení Odyssey účastníky V následujícím textu se věnuji hodnocení kurzu účastníky v anketních otázkách. Jak jsem již psala, anketa je rozdělena na čtyři dílčí části (organizační, obsah a metody, lektoři, osobní přínos) a každá je hodnocena zvlášť. Na konci ankety účastníci mohli dodat cokoliv ke kurzu. Zároveň mohli jakoukoliv otázku slovně komentovat. U některých otázek je přiložen graf s četností odpovědí. Graf jsem zvolila u několika otázek s možností odpovědi na škále. Na ose x je hodnocení od 1 do 5, osa y znázorňuje počet účastníků, kteří uvedené hodnocení označili. Po této části následuje celkové shrnutí.

4.1 Organizační stránka kurzu Zjišťovala jsem, jak účastníci hodnotí kurz po organizační stránce. Otázka č. 1: Kolik úsilí tě stálo vyřídit přihlášení na kurz a věcí s tím spojených? Na škále od jedné (minimum úsilí) do pěti (velké úsilí) měli zhodnotit, jak náročné bylo vyřizováni formalit a úkolů, které souvisely s přijetím na Odysseu.

52

Graf č. 2 – Četnost hodnocení u otázky č. 1 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

Nikdo nehodnotil náročnost při přihlašování ani jednou z krajních variant, všichni se pohybovali na škále od 2 do 4. Největší počet účastníků označil trojku – přihlašování a vyřizování organizačních povinností se jim tedy zdálo průměrně náročné. Jak můžeme vidět v subkapitole o cílové skupině Odyssey, cílem nebylo, aby přihlašování bylo co nejjednodušší, naopak cílem bylo, aby se přihlásili opravdu lidé, kteří mají zájem, a aby tento zájem dali najevo i tím, že splní vstupní podmínky. Otázka č.2: Do jaké míry jsi byl(a) předem informován(a) o obsahu kurzu? V této otázce se odpovědi různily. Na škále od 1 (velmi špatně) do 5 (velmi dobře) jeden účastník volil odpověď „nevím“, četnost dalších odpovědí lze vidět na grafu: Nejrozšířenější odpovědí opět bylo č. 3, tedy průměrná hodnota kvality. Graf č. 3 – Četnost hodnocení u otázky č. 2 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

53

4

5

Otázka č. 3: Do jaké míry jsi byl(a) předem informován(a) o čekatelských zkouškách (jejich průběhu, obsahu,...)? Chtěla jsem také zjistit, jak byli účastníci dopředu informování o čekatelské zkoušce, která je součástí ČLK Odyssea. Jinak řečeno, jestli věděli, co je jejím obsahem, jaké jsou požadavky na znalosti a dovednosti. U této otázky opět označovali svou odpověď na škále. Hodnocení 1 znamenalo, že účastník nebyl vůbec informován nebo velmi málo, 5 naopak znamenala, že měl dostatek informací. Jeden účastník nevěděl, nebo nedokázal ohodnotit. Nikdo neoznačil, že by měl opravdu málo nebo žádné informace, ostatní odpovědi byly poměrně vyrovnané. Dvojku označilo 5 lidí, trojku 4 lidé, číslo čtyři 5 lidí a pětku 3. Nejvíce účastníků tedy hodnotilo informovanost jako slabší průměr, stejný počet ovšem hodnotil jako lepší průměr. Otázka č.4: Vnímáš z hlediska organizace kurzu nějaké nedostatky? Pokud ano, jaké? Pro tuto otázku jsem zvolila možnost volné odpovědi. Z hlediska organizace nikdo nezaznamenal nějaké výrazné nedostatky. 14 účastníků napsalo, že si nevšimlo žádných nedostatků, že jim kurz přišel v pořádku. Dva účastníci napsali, že kurz měl nějaké nedostatky po organizační stránce, ale konkrétně si nic nevybavili. Je také možné, že celý kurz a pozitivní zážitky tyto malé nedostatky přehlušily. Budu citovat některé reakce: „Asi jsem něco měla, ale už to zatemnily pozitivní zážitky...“, „Nevzpomínám si, vždy má vše svoje mouchy a já jsem se prostě po celou dobu kurzu nechala unášet lodí Odysseovou :)...“, „Myslím, že v průběhu kurzu se mi určitě všechno nezdálo dokonalé, ale zpětně si žádné organizační nedostatky neuvědomuji...“ V jedné anketě.se objevil nedostatek, který vnímal jeden účastník. Napsal: „Možná jenom to, že informace o dalším setkání někdy byly dost pozdě...“ Otázka č.5: Jak dalece byl pro Tebe kurz finančně dostupný?

54

Jak jsem zjistila od jedné účastnice, finanční náklady účastníků neměly přesáhnout 1800 Kč. Chtěla jsem zjistit, zda tato částka účastníkům vyhovuje, jestli to pro ně nebylo příliš finančně náročné. Svoji odpověď frekventanti kurzu hodnotili opět na škále, od 1(velmi špatně dostupný) do 5 (velmi dobře dostupný). V grafu je znázorněna četnost jejich odpovědí. Graf č. 4 – Četnost hodnocení u otázky č. 5 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

Z grafu je patrné, že nikdo nehodnotil kurz jako finančně velmi špatně dostupný. Jedna účastnice hodnotila 2 a dodala k tomu slovní komentář: „Tuším, že cena kurzu neměla a nepřesáhla 1 800Kč, což si myslím, že je slušné, ale když si k tomu přičtu ještě peníze za cestu, kterou jsem si musela platit zvlášť, tak už je to trochu větší suma. Podle mého názoru by se dalo na kurzu pořád něčeho ubrat, aby to bylo aspoň o něco levnějšínapř. komfortní jídlo... ale pořád stojí za to peníze do Odyssey vrazit :)...“. Jeden účastník také napsal, že velkou část kurzu mu proplatilo středisko. V některých střediscích je kladen velký důraz na vzdělávání členů, a proto je finančně podporuje. Střediska mají na vzdělávací akce vyhrazené peníze z rozpočtu. Většina účastníků hodnotila finanční dostupnost Odyssey 4 a 5, což ukazuje, že kurz byl pro většinu zúčastněných dobře finančně dostupný.

55

Na konci této části měli účastníci zhodnotit, jakou známkou hodnotí kurz Odyssea po organizační stránce. Známkování bylo jako ve škole. 12 účastníků ohodnotilo organizaci kurzu známkou 1, dva známkou 1- a čtyři jí dali dvojku. Z toho vyplývá, že účastníci hodnotí organizaci kurzu velmi kladně. Shrnutí Zjišťovala jsem, jak účastníci Odyssey hodnotí kurz po organizační stránce. Z odpovědí na první otázku je patrné, že vyřizování nutných náležitostí před začátkem kurzu nebylo jednoduché, ale ani příliš náročné. Pokud by bylo přihlašování příliš náročné, mohlo by to odradit některé případné zájemce. Zároveň ale jedním z dílčích cílů Odyssey bylo, aby se na kurz přihlásili lidé, kteří jsou aktivní, jsou ochotni investovat do věcí a jsou ochotni něco udělat pro to, aby na Odysseu mohli jet. Proto byly přidány některé podmínky navíc, které nevyžaduje Řád pro výchovu činovníků a činovnic. O obsahu kurz účastníci také nebyli informováni nedostatečně, ale také neměli všechny informace. Což opět bylo jedním z dílčích cílů, aby byl kurz zajímavý, překvapující. Z otázky číslo tři nevzešla jednoznačná odpověď. Podle některých účastníků měli dostatek informací o ČZ, podle jiných ale informovanost nebyla příliš vysoká. Zřejmě se v kurzu neobjevily výrazné organizační nedostatky, protože konkrétní věc se objevila pouze jednou, kdy jeden chlapec kritizoval pozdě dodané informace. Jinak z odpovědí vyplynulo, že se po organizační stránce neobjevily nedostatky, které by omezily nebo narušily průběh kurzu. Také se téměř všem zdál kurz finančně dobře dostupný.

56

4.2 Obsah a metody kurzu V následujících otázkách jsem zjišťovala, jak frekventanti hodnotí obsah kurzu. Otázka č. 6: Do jak velké míry byly pokryty v obsahu oblasti, které jsi potřeboval(a) znát k čekatelským zkouškám? V této otázce jsem chtěla zjistit, zda kurz zahrnoval mimo různé zážitkové aktivity i program, který je připravil na čekatelskou zkoušku. Hodnocení bylo opět od jedné do pěti, přičemž 1 znamenala velmi málo a 5 velmi dobře. Graf č. 5 – Četnost hodnocení u otázky č. 6 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

Podle drtivé většiny byly pokryty okruhy k čekatelské zkoušce velmi dobře, nebo se zřejmě jednalo jen o menší nedostatky. Pouze dva hodnotili trojkou, tedy průměrně. Otázka č. 7: Co tě z hlediska obsahu kurzu zaujalo nejvíce? Na tuto otázku frekventanti kurzu odpovídali volně. V několika případech se odpovědi opakovaly. Osm lidí napsalo, že nejvíce je zaujal ne obsah, ale forma výkladu a učení. Jedna účastnice zmínila: „Především to, že nebyl dělán tradičním způsobem. přístup k plnění jednotlivých kompetencí byl pojímán z velké části jinak než zkoušením a na spoustu věcí jsme se nemuseli jen mechanicky biflovat.

57

Často jsme ani netušili, že si něco plníme, a myslím si, že nám tento způsob programu dá do života určitě více...“. Ještě jedna reakce byla velmi podobná: „Atraktivita všech programů – i těch vzdělávacích – nepřišlo mi, že bych se učila, ale po 10 dnech jsem věděla pro život víc než po půl roce ve škole...“ . Čtyři lidé uvedli, že je zaujal předmět „bezpečnost“. Dva lidé zmínili zdravovědu, psychologii a hry, které se v průběhu Odyssey hrály. Další věci, které zde uvádím, byly zmíněné jednou: metody efektivní práce, tvorba programu, organizace týmu, právo. Jednu účastnici nejvíce zaujala zahájení jednotlivých setkání. Ještě cituji odpověď jednoho účastníka: „Nejvíce mě zaujalo, že se zde najde i místo pro náboženství ve skautingu, což pro mě bylo vždy dosti lákavé téma, i když jsem sám nevěřící...“ Je zřejmé, že účastníky zaujaly jak aktivity, které byly mimo obsah čekatelské zkoušky, ale také zajímavě podané obory právě z oblastí, jejichž znalost byla potřebná k absolvenci zkoušky. Otázka č. 8: Jak dalece zajímavé metody použili instruktoři během kurzu? V této otázce měli frekventanti hodnotit od 1(vůbec zajímavé) do 5(velmi zajímavé) metody, které instruktoři během kurzu používali. Polovina hodnotila pětkou, sedm lidí čtyřkou. Tato čísla se vzhledem k odpovědím na předchozí otázku dala předpokládat. Jeden účastník hodnotil trojkou a pouze jeden jedničkou.

58

Otázka č.9: Jak náročný se ti zdál kurz? Respondenti volili odpověď na škále od 1 (vůbec náročný) do 5 (velmi náročný). Graf č. 6 – Četnost hodnocení u otázky č. 9 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

Můžeme vidět, že nikdo nehodnotil náročnost ani jednou z krajních možností. Nejvíce lidí považovalo náročnost spíše za průměrnou. Otázka č. 10: Bylo něco, v čem jsi očekával(a) větší náročnost? Pokud ano, v čem? Tato položka byla otevřená. Pouze jeden z respondentů napsal, že neočekával nic, tím pádem neočekával ani nic náročnějšího. Tři uvedli, že kurz byl dost náročný, že naopak čekali některé programy méně náročné. Sedm účastníků očekávalo, že čekatelské zkoušky na závěr Odyssey budou náročnější. Považovali je za málo náročné, ale někteří uvedli, že to zřejmě bylo tím, že příprava probíhala během celého kurzu. Dva účastníci očekávali větší náročnost ve všem, dva očekávali náročnější zdravovědu. Jeden uvedl, že očekával náročnější adrenalinové aktivity, a jeden zmínil bezpečnost. Jedna z dívek očekávala větší náročnost v dodržování pravidel. Po těchto pěti otázkách měli všichni opět ohodnotit celkově obsahovou a metotodickou stránku kurzu známkou jako ve škole. Většina, konkrétně 10 lidí, tuto stránku ohodnotilo známkou 1. K metodické a 59

obsahové stránce neměli žádné výhrady. Sedm lidí hodnotilo známkou 2, takže měli malé výhrady. Jedna účastnice označila hodnocení 3. Tuto volbu komentovala takto: „Já jsem se už hodně naučila na rádcovském kurzu a pak bohatou praxí v mém oddíle, takže některé věci, jako např. VA, pro mne nebyly vůbec problémem, ale neříkám, že jsem se nic nenaučila - naučila jsem se toho hodně. Jen mi to třeba nedalo tolik, jako těm, kteří se v oddíle zatím pohybovali jako rádci a neprošli si prozatím žádným vzdělávacím kurzem...“ Shrnutí Podle odpovědí lze usoudit, že byly pokryty velmi dobře okruhy, které bylo potřeba znát k čekatelské zkoušce. Všichni účastníci tuto otázku hodnotili vysokými hodnotami. Z odpovědí je také zřejmé, že lektoři použili velmi zajímavé a netradiční metody. Častokrát se u této otázky objevovala odpověď, že nejvíce zajímavý nebyl obsah, ale forma, nebo že lektoři dokázali z nudného tématu udělat téma zajímavé. S tím souvisí jistě i to, že velmi kladně účastníci kurzu hodnotili metody. Kurz se zdál většině lidí středně náročný, což ukazuje, že se podařilo opět naplnit jeden z dílčích cílů, který byl: „Pokud účastníci chtějí něčeho dosáhnout, musí pro to něco udělat.“ Co se týká náročnosti, nejvíce odpovědí bylo takových, že čekatelská zkouška na konci kurzu byla jednodušší, než očekávali. Z odpovědí v této části ankety je patrné, že lektoři použili velmi zajímavé formy, a díky tomu i obsah kurzu byl pro účastníky zajímavý.

4.3 Lektoři kurzu V této části ankety měli účastníci hodnotit lektory kurzu. Otázka č.11: Jak dalece byli lektoři jednotlivých aktivit odborníky na danou tematiku? Tato otázka byla hodnocena opět na škále od jedné do pěti. Rozmezí bylo od hodnocení 1 (nebyli vůbec odborníky) do 5 (jsou odborníky na danou problematiku). 60

Jak účastníci hodnotili odbornost lektorů, můžeme vidět na grafu: Graf č. 7 – Četnost hodnocení u otázky č. 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

Největší množství účastníků hodnotilo odbornost lektorů čtyřkou. Jeden chlapec, který hodnotil 3, doplnil svoji odpověď slovy, že mezi lektory byly velké rozdíly. V každém případě většina účastníků viděla lektory jako nadprůměrné odborníky na dané problematiky. Jedna účastnice nevěděla nebo nedokázala ohodnotit, označila 0. Otázka č.12: Jak dalece byli lektoři připraveni na dané téma? V této položce jsem se snažila zjistit, jestli lektoři kurzu byli dobře připraveni na témata, která prezentovali. Hodnocení probíhalo opět na škále od 1 (nebyli vůbec připraveni) do 5 (byli velmi dobře připraveni). Připravenost lektorů byla zřejmě velmi dobrá, 10 lidí označilo pětku a 8 lidí čtyřku. Otázka č.13: Na kolik zajímavě lektoři podali jednotlivá témata? Zjišťovala jsem, jak účastníci hodnotili zajímavost jednotlivých témat. Hodnocení probíhalo opět na škále, od 1 (vůbec zajímavě) do 5 (velmi zajímavě). 14 z 18 dotázaných označilo 4. To znamená, že zde byly zřejmě nedostatky a jisté rezervy, ale ne zásadní. Třem lidem se forma předávání zdála velmi zajímavá, ohodnotili pětkou. Jeden člověk označil trojku, podání témat se mu zdálo průměrně zajímavé. 61

Otázka č.14: Nakolik byl přístup lektorů vstřícný a otevřený k vám účastníkům? U této otázky frekventanti kurzu hodnotili přístup lektorů k nim. Měli ho ohodnotit od 1 (nebyl vůbec vstřícný) do 5 (velmi vstřícný). Graf č. 8 – Četnost hodnocení u otázky číslo 14 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

4

5

Téměř všichni se se shodli na nejlepším ohodnocení, pouze dva hodnotili nižším ohodnocením. Otázka č.15: Bylo něco, čím tě lektoři zaujali? Tato otázka měla volnou možnost odpovědi. Některé odpovědi se objevovaly několikrát. V nejvíce dotaznících (12) účastníci Odyssey psali, že je nejvíce zaujal přístup lektorů k nim jako k účastníkům. Kladně hodnotili, že lektoři je brali jako kamarády, jednali s nimi „jako rovný s rovným“. Pět lidí napsalo, že je lektoři zaujali svým přístupem k tématům a nenásilná forma, jakou daná témata předávali. Jeden účastník napsal: „Uměli udělat z nezáživné věci záživnou...“. Ještě jedna odpověď se objevila ve více anketách, konkrétně ve třech: podle účastníků instruktoři byli odhodlaní a nadšení. Další odpovědi se objevily jednou nebo dvakrát: frekventanti oceňovali jednání narovinu, odbornost, se kterou vykládali jednotlivá témata, různorodost osobností týmu lektorů a jejich kolektiv. Jedna dívka odpověděla takto: „Rozhodně tím, jak se k nám chovali, snažili se být našimi kamarády,

62

a ne těmi velkými instruktory, ze kterých máme mít strach. Povedlo se jim to. Vnímala jsem, když přišli na program, na kterým třeba vůbec nemuseli být (např. nebyla to jejich přednáška). Bylo vidět, že si mezi sebou rozumí, berou každého v týmu i účastníky stejně a nezáleží na tom, jestli je skaut/neskaut, holka/kluk… všichni jsme totiž na jedné lodi, všichni držíme za jedno kormidlo a každý má svoji roli, bez které by Odyssea 2009 nemohla být taková, jaká byla...“ Po pěti položkách opět následovalo celkové hodnocení lektorů. V tomto případě se téměř všichni účastníci shodli. Lektorský tým hodnotili jedničkou, až na jednoho člověka, který hodnotil dvojkou. U jednoho hodnocení následovalo i slovní doplnění: „Obdivuji instruktory Odyssey pro to, co pro mne udělali, jak mně dodali chuť do další skautské činnosti. Instruktoři na kurzu byli úžasní...“ Shrnutí Z odpovědí je patrné, že lektoři byli podle účastníků velmi dobře připraveni na témata, která měli prezentovat, a také byli poměrně velkými odborníky. Z jedné ankety vyplývá, že mezi lektory byly rozdíly. Témata byla podávána zajímavě, což souvisí s předchozím okruhem, kde se také ukázalo, že formy programu byly zajímavé a poutavé. Téměř všichni se shodli na kladném hodnocení přístupu lektorů k účastníkům. Tento aspekt hodnotili velmi vysoce. Z poslední otázky vyplynulo, že lektoři zaujali účastníky nejvíce právě formami a také vztahy mezi sebou navzájem.

4.4 Osobní přínos V této části ankety jsem se zaměřila na osobní přínos účastníků Odyssey. Otázky byly otevřené. Chtěla jsem zjistit, v čem byla Odyssea přínosná účastníkům osobně a také to, v čem byla přínosná pro jejich další výchovnou činnost s dětmi a mládeží v Junáku.

63

Otázka č.16: Proč sis vybral(a) zrovna kurz Odyssea? U této otázky se objevily pouze čtyři odpovědi. U některých účastníků hrálo roli více faktorů. 13 lidí napsalo, že se pro Odysseu rozhodlo na základě kladných referencí od účastníků minulých ročníků. Pro šest lidí byl důležitý vhodný termín a jedním z důvodů, proč se rozhodli právě pro tento kurz, bylo, že letní běh byl až na konci srpna, kdy nemá žádný jiný ČLK letní běh. Pro šest lidí byl zajímavý web nebo letáček, který viděli. Na základě toho se rozhodli pro Odysseu. A jeden účastník napsal, že si Odysseu vybral jeho kamarád a on se rozhodl jet také. Otázka č.17: Co se ti na kurzu nejvíce líbilo? I u této otázky se odpovědi často opakovaly. Nejčastější odpovědí (objevila se u deseti anket) byl tým instruktorů a účastníků. Účastníci zejména oceňovali to, že mezi nimi a instruktory byly blízké vztahy a že jednoduše celou dobu „táhli za jeden provaz“. Šest lidí velmi oceňovalo program, obsah a formu jednotlivých aktivit. Čtyři účastníci zmínili neopakovatelnou a nezapomenutelnou atmosféru, kterou vnímali během celé Odyssey. Třikrát se objevila zmínka o různých hrách a zážitkových aktivitách. Po dvou odpovědích získaly nabyté zkušenosti a vědomosti, místa, na kterých se jednotlivá setkání uskutečnila, a večery s kytarou. V dotaznících účastníci zmínili ještě další přínosy: oceňovali možnost seberealizace, uznání za odvedenou práci, spojení zábavy a vzdělání, nebo celkové pojetí kurzu. Z těchto odpovědí je patrné, že se účastníkům líbila skutečně široká škála věcí. Otázka č.18: Co ti na kurzu nevyhovovalo/vadilo? Touto otázkou jsem zjišťovala, zda je něco, co účastníci hodnotili jako negativní, co by z kurzu vypustili, případně co by změnili. Dvě odpovědi se objevily u více lidí, jinak měl každý účastník jiné připomínky. Tři účastníci nechali místo volné nebo napsali, že na nic nepřišli. 64

Pro tři účastníky byl kurz příliš krátký. Zdálo se jim, že bylo příliš málo času na to, aby se se všemi dostatečně poznali. Dvěma chlapcům nevyhovovalo umístění některých částí kurzu, museli absolvovat dlouhou cestu. Nyní zmíním další věci, které se objevily v anketách pod touto otázkou: „… vysoká náročnost některých programů ...někdy zbytečné zabředávání do formalit ...nedostatek spánku a brzké vstávání... příliš napěchovaný program... nekonečné rozebírání cílů... „JP“... zbytečná složitost některých úkolů... moc výuky a málo pohybu... nedostatečné hygienické zajištění letního běhu...“ Uvedu ještě jednu zcela konkrétní odpověď: „Na první víkend nám domů přišel dopis, že někam máme jet a nikomu nic nesmíme říct… ze všeho se dělaly děsný tajnosti a tak… Já na tohle moc nejsem, ty symbolický rámce mě nějak nebavěj… Ale zpětně to hodnotím jako fajn, což je podstatný. Ale v tu chvíli mě to fakt štvalo…“ Otázka č.19: Co bylo největším přínosem pro tvůj život? Touto položkou jsem zjišťovala, jak účastníci hodnotí kurz z hlediska přínosu pro jejich vlastní život, pro jejich osobní rozvoj. Pro největší počet účastníků bylo nejpřínosnější poznat nové přátele a lidi, kteří jdou za stejným cílem, se kterými „táhnou za jeden provaz“. Tento přínos zmínilo sedm lidí. Pro šest byly nejpřínosnější nové znalosti a dovednosti. Pro tři bylo přínosné vědomí, že jsou nebo mohou být platnými členy týmu, stejný počet ocenil nové zkušenosti. Další věci, které účastníci zmínili: „...celkový rozvoj osobnosti ...povzbuzení, že v některých věcech jsem dobrý... spousta nových zážitků... ujištění, že skauting je cesta, po které chci jít... naučil jsem se, jak pozorovat děti a lidi jinak... rozdělení světa na cíle a prostředky...“ Jedna účastnice napsala, že neví, že to možná zjistí později. Otázka č.20: Co bylo největším přínosem pro tvoji další práci s dětmi a mládeží? V této otázce mě zajímalo, v čem pro účastníky byla Odyssea přínosná pro jejich další výchovnou činnost s mladými lidmi. V odpovědích se nejvíce objevovaly tři: zaprvé, kurz byl obrovským motivačním „kopancem“; zadruhé, pomohl v tom, že díky metodice a poměrně velké časové dotaci 65

tvorbě programu účastníci vědí, jak tvořit program; a zatřetí, byl velkou inspirací v různých aktivitách. Toto byly nejčastější odpovědi (každou poznamenalo sedm lidí), ale mimo tyto uvedli ještě další přínosy: velké množství podnětů a námětů k aktivitám, znalosti, které mohou předávat, uvědomění si zodpovědnosti a pohled na specifičnost každé věkové skupiny. Zmíním ještě dvě konkrétní odpovědi: „V našem středisku je takový problém. Střediskový vůdce se výhradně naklání ke starým metodám a jde hodně cestou tradičního skautingu. Nechápe, že děti musíme zaujmout věcmi, které jim jsou blízké. Odyssea mi poskytla hodně návodů, jak tuto situaci řešit a jak děti zaujmout, aby to splňovalo představy střediskového vůdce i dětí...“, „Tak v tomhle směru mi dala Odyssea opravdu hodně. Mám jakýsi ,,návod" jak vést družinku. Když mi dříve docházely nápady, nevěděla jsem, kam se obrátit. Teď stačí vzpomenout si na Odysseu a nějaká inspirace se vždy najde. Také v organizování např. oddílových akcí jsem se naučila postupovat systematičtěji, určit si cíle, priority a pak teprve dělat obal. Ale není to tak, že bych si říkala: ,,Musíš vymyslet cíl, bez toho to dál nepůjde." Ale automaticky nad nějakým účelem akce začnu přemýšlet dřív, než mě napadne otázka např. jestli se budeme radši koulovat, nebo stavět sněhuláka :-)...“ Otázka č.21: Naplnil kurz tvá očekávání? V čem ano? V čem ne? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda účastníci na kurz jeli s nějakým očekáváním (které měli například z webových stránek, informací, které se dozvěděli od frekventantů minulých ročníků, atd.), zda se tato očekávání naplnila, případně v čem se naplnila a v čem ne. Tři účastníci dopředu neměli žádná očekávání, tím pádem nemohli posoudit, zda kurz naplnil nebo nenaplnil jejich očekávání. Šest jich zmínilo, že kurz po všech stránkách naplnil nebo dokonce předčil jejich očekávání. Jeden člověk zmínil, že očekával, že čekatelskou zkoušku nedostane „zadarmo“ a v tom kurz naplnil jeho očekávání. Zde jsou konkrétní odpovědi, v čem kurz naplnil očekávání účastníků: „V tom, že jsem chtěla poznat nové lidi, splnit si čekatelskou zkoušku a přitom nesedět hodiny 66

v přednáškovém sále a poslouchat nudné a nezajímavé přednášky, které mi nic nedají, dozvěděla jsem se také spoustu věcí, které obohatily následně můj program...“, Naučit se něco nového, pobavit se, unavit se, získat mnoho nových přátel, podívat se do jiného kraje(prostředí)...“, „Absolutně jsem nevěděla, do čeho jdu, co mám očekávat, co vlastně taková čekatelská zkouška obnáší, a jen jsem tušila, pro co je dobrá. Pokud už bych měla nějak odpovědět, tak ano, jsem příjemně překvapená, už vím k čemu ta čekatelská zkouška vlastně je, že to není jen vzdělávací kurz, ale že je to kurz i na rozvoj mé osobnosti, kurz k zaujetí a uvědomění si místa ve skautu...“, „Naučil jsem se mnoho nových věcí nenásilnou formou a seznámil jsem se s pro mě novými způsoby práce s dětmi...“. U čtyř lidí se objevila odpověď, že očekávali nudu, alespoň občas. Dále to však komentovali slovy, že jsou moc rádi, že v tomto kurz jejich očekávání nenaplnil. Další věci, které nenaplnily očekávání účastníků, byly tyto: jeden chlapec očekával více praktických zkušeností, další předpokládal, že se dozví více věcí z historie a podle jednoho účastníka se během Odyssey dělo málo adrenalinových aktivit, v porovnání s tím, co očekával. Zde ještě uvádím některé konkrétní odpovědi: „Neudělal jsem to napoprvé, musel jsem opakovat jednu zkoušku =) Ale to není vina kurzu, ale mé nedostatečné přípravy – Na materiály, které jsme dostali k prostudování, jsem se nepodíval. A pozitivně nenaplnil očekávání biflování =)...“, „Trochu jsem předpokládala, že se toho dozvím, naučím více, ale jak už jsem jednou psala, prošla jsem si podle mého dost náročným rádcovským kurzem a taky mám bohaté zkušenosti z práce v oddíle, takže jsem znala nebo věděla, jak mám dělat dost věcí...“. I po této části měli účastníci ohodnotit známkou osobní přínos Odyssey. Z dílčích odpovědí je zřejmé, že tuto oblast hodnotili velmi kladně. Dvanáct účastníků ohodnotilo tuto stránku kurzu jedničkou, šest jí dalo dvojku. Shrnutí Většina účastníků si kurz Odyssea vybrala na základě doporučení od bývalých frekventantů kurzu. Velmi kladně hodnotili tým instruktorů, zejména vztahy mezi nimi i 67

vztahy k účastníkům. Negativně ohodnotili zejména délku kurzu, která se jim zdála nedostatečná, a umístění některých částí kurzu. Jako největší přínos pro svůj osobní život zmiňovali účastníci zejména nové přátele, nově nabyté vědomosti a dovednosti. Jako přínos pro další výchovnou činnost v Junáku vyzdvihovali nejvíce motivaci, kterou získali na Odyssee, a také inspiraci pro různé aktivity v oddíle. Kurz naplnil očekávání frekventantů kurzu. Na konci ankety mohli účastníci doplnit cokoliv ke kurzu. Tato sdělení bych tu ráda napsala, protože si myslím, že odráží atmosféru a dojmy z celého kurzu. „Má nanejvýš atraktivní, cílevědomé i efektivní prostředky; má dobrou představu o tom, co od účastníků chce, a dokáže to realizovat...“ „Určitě bych si ho klidně ještě zopakovala. Ne, že bych se musela už znova něco učit, ale chtěla bych zopakovat tu atmosféru, soudržnost a báječné zážitky...“ „Nejlepší skautská akce, které jsem měl tu čest se účastnit...“ „Doporučil bych ho každému...“ „Hrozně moc bych ho doporučila lidem, co chtějí na čekatelky a ne jen na takové, kde se furt jen učí. Tady to bylo tak dobře nakombinované. Občas jsme se učili, až nám šla hlava kolem, ale bylo to pak vykompenzováno nějakou aktivitou, hrou atd. Podle mě je Odyssea prostě nejlepší kurz!“ „Váže doporučuju všem, kdo o něm uvažuje, super provedení a není to jen o učení, spíše jak se bavit při učení: jeď na Odysseu!!!“ „Děkuju...“ „Přemýšlím, jestli je co dodávat. Bylo to perfektní a dostalo mě to po všech stránkách. Netušila jsem, že může být vzdělávací kurz takhle nabitý – zážitky, zkušenostmi, lidmi, nadšením všech… Překvapil mě veskrze pozitivně a žiju z něj dodnes. Díky. „Chtěl bych jet ještě jednou na tábor, byla tam taková zvláštní atmosféra, Lupen to přirovnal k omámení alkoholem, sice to bylo hodně přednášek, novejch věcí, ale člověk si to neuvědomoval, okolní svět jakoby neexistoval. Blbej byl návrat domů, do reality dneška, to bylo jako jiná dimenze...“ „Odyssea mě neuvěřitelně změnila, ačkoliv se to zdá nepochopitelné, vždy když jsem 68

byla tam, zapomněla jsem na vše ostatní a nechávala se unášet její atmosférou, cítila jsem se tam bezpečně, v kruhu lidí, kteří mě berou jako kamarádku, kteří se se mnou rádi smějou, kteří mně rádi pomůžou. Co se týče mého osobního rozvoje, udělala jsem sama, ale díky Odyssee, obrovitánský pokrok. Vím, že kdybych si neprošla některými programy na Odyssee, neměla bych čas se sama třeba doma zastavit nad těmito věcmi, nad kterými jsme přemýšleli právě na Odyssee. A to je to, co mě posunulo dále...“ „Instruktorům bych chtěla vzkázat, že jim za vše moc děkuji, Odysseu budu každému doporučovat. A na těch několik dnů v roce, které jsem na lodi s Odysseem zažila, nezapomenu!“ „Skvělý lidi, skvělý všechno!“ „Původně jsem jel na ČLK víceméně z donucení, nebo spíš ve středisku říkali: „Měl bys tam jet, je to tak správný...“ Tak jsem si vybral kurz podle termínu a řekl si, že si prostě udělám papír, ale tohle mě hodně rychle přešlo, po tom, co jsem nasál tu atmosféru v kolektivu… Vlastně mi to vydrželo asi 5 minut ;-) . Tak nějak si nedovedu představit, co by se mělo udělat líp, fakt jsem z toho kurzu byl nadšenej a těšil jsem se na každý další setkání…“ „Když se mě někdo zeptá, kam má jet na ČLK, stoprocentně odpovím: na Odysseu. Možná je to proto, že jsem jiný kurz nepoznala, ale možná je Odyssea opravdu nejlepší...“ Z těchto reakcí je zřejmé, že účastníci Odyssey byli z kurzu skutečně nadšeni a hodnotili ho velmi pozitivně.

5. Výsledky evaluace V této části práce shrnu poznatky, které jsem zjistila v rámci evaluace, a zároveň odpovím na výzkumné otázky, které jsem si položila na začátku této části práce.

69

Jak účastníci hodnotí jednotlivé oblasti a celý průběh kurzu? Z grafů a odpovědí na jednotlivé otázky je patrné, že kurz Odyssea účastníci hodnotili opravdu velmi kladně. Na konci každé části (organizační stránka, stránka metodická a obsahová, lektoři, osobní přínos) měli dát známku, kterou by danou část hodnotili. Zde jsou napsané „známky“, které účastníci jednotlivým částem kurzu dali (průměrná hodnota): Organizace kurzu: 1,3 Obsah a metody: 1,5 Lektoři: 1,05 Osobní přínos: 1,3 Z tohoto výčtu je více než patrné, že kurz byl z pohledu účastníků velmi kvalitní. V čem kurz obohatil účastníky Odyssey? Zejména poslední část ankety (otázky týkající se osobního přínosu) byla výchozím zdrojem pro zodpovězení této výzkumné otázky. Při pohledu na odpovědi z této části je patrné, že kurz obohatil všechny, kdo se ho účastnili. Podle mého názoru z ankety jasně vyplynulo, že Odyssea naplnila hlavní cíl skautingu: vychovávat a rozvíjet osobnost lidí po všech stránkách. Pokud shrnu, co účastníci napsali do anket, tak Odyssea je obohatila mimo jiné o nové přátele (prožitky skrze skautské společenství), o motivaci do další činnosti, o velké množství nových podnětů pro tvorbu programu, o zážitky a zkušenosti, znalosti a dovednosti. Jednou z klíčových věcí, která velmi účastníky obohatila, bylo zaměření na cíle a prostředky. Účastníci si mohli díky kurzu uvědomit, co jsou cíle, co jsou prostředky, a jaký je mezi nimi vztah. Podařilo se organizátorům Odyssey naplnit cíle, které si kladli? První cíl, který si organizátoři Odyssey kladli, je, aby si účastníci díky Odyssee mohli splnit čekatelskou zkoušku. Tento cíl lze považovat za splněný. Z 26 účastníků 70

na podzimním víkendu splnilo čekatelskou zkoušku 19 účastníků a zbylých 7 dodělává předměty, ve kterých byli neúspěšní. Druhý cíl, kterým bylo vést účastníky k aktivní a účelné pomoci s vedením jejich oddílů, si myslím, že byl také splněn. Celý kurz byl naplněn aktivitami, kde se účastníci museli naučit pracovat s cíli a prostředky. Tyto dvě věci jsou zásadní pro tvorbu kvalitního programu, který má být účelný. A také „VA“, neboli velká akce, kterou každý účastník musel vymyslet a zrealizovat se svým domovským oddílem, potvrzuje naplnění tohoto cíle. Třetím cílem Odyssey bylo ukázat účastníkům skauting v plné šíři, pomoci jim najít si v něm svou pozici a ukázat jim možné podoby vztahu já – skauting. Z rozpisu letního běhu kurzu nebo z obsahu úvodního víkendu je patrné, že Odyssea byla zaměřena na komplexní rozvoj přemýšlení, o svém domovském oddíle, o sobě, o svém směřování v životě. I díky mnoha praktickým aktivitám si účastníci mohli uvědomit, kde je jejich místo. Proto si myslím, že i tento cíl byl naplněn. Na základě předešlých údajů se domnívám, že odpověď na tuto výzkumnou otázku je: ano, organizátorům se povedlo naplnit všechny cíle, které si kladli. Cílem této části mé práce bylo evaluovat kurz Odyssea. Zjišťovala jsem efektivitu tohoto kurzu. Pro zjištění efektivity jsem zvolila dvě kritéria: zaprvé, zda účastníci Odyssey na konci kurzu úspěšně složí čekatelskou zkoušku. Druhým kritériem bylo to, zda vědomosti a dovednosti, které účastníci na kurzu načerpali, korespondují nejen s cíli Odyssey, ale i s obecnými cíli Junáka. Z 26 účastníků, kteří přistoupili ke splnění čekatelské zkoušky, ji úspěšně absolvovalo 19. 7 účastníků nesložilo jednu nebo více dílčích zkoušek, a tedy musí určitou část zkoušky opakovat. Z těchto údajů vyplývá, že u zkoušky byly úspěšné tři čtvrtiny uchazečů. Výsledky jedné z výzkumných otázek ukazují, že dovednosti, zkušenosti a vědomosti, které účastníci na Odyssee načerpali, korespondují s cíli tohoto kurzu. Cílem Junáka je podporovat rozvoj jedince, pomáhat mu být soběstačným, samostatným, užitečným pro druhé, motivovat ho k sebevýchově a umožnit mu vzdělávat se podle jeho možností a schopností. S cílem Junáka korespondují cíle Odyssey, zároveň z 71

odpovědí v anketách je zřejmé, že účastníky kurzu Odyssea obohatila v mnoha různých oblastech a zároveň je motivovala do další činnosti. Z těchto údajů vyplývá, že kurz Odyssea byl efektivní. Hodnotím ho tak proto, že tři čtvrtiny uchazečů splnilo čekatelskou zkoušku, a zároveň přínos pro účastníky tohoto kurzu korespondoval nejen s cíli kurzu Odyssea, ale i s cíli Junáka. Z evaluace také jednoznačně vyplynulo, že kurz je dobře organizován, obsah je vyvážený, lektoři jsou na témata připraveni a metody, které používají, jsou pro účastníky přitažlivé. Ze závěrečné zprávy Odyssey vyplynulo, že organizátoři kurzu nezařadili do obsahu kurzu zpětnou vazbu. Tuto skutečnost hodnotím jako zápor, protože organizátorům chybí zpětná vazba ke kurzu, což může bránit zkvalitnění Odyssey. Zároveň z anket vyplynulo, že by bylo vhodné promyslet místa, kde se jednotlivá setkání kurzu odehrávají, aby účastníci nemuseli vnímat jako problém dlouhé cestování. Jako poslední podnět pro případnou změnu zmíním fakt, že kurz Odyssea má velmi nabitý program a účastníci nemají možnost ani malou část dne strávit způsobem, kterým by chtěli. Tento fakt může být problém zejména při letním běhu kurzu. Vzhledem k jeho délce může být program pro některé účastníky velmi náročný a mohou postrádat čas, kdy mohou „vstřebat“ nové podněty.

72

Závěr V této bakalářské diplomové práci se zabývám vzděláváním dobrovolníků, kteří pracují s dětmi a mládeží v Junáku – svazu skautů a skautek ČR. Základním kvalifikačním stupněm je čekatelská zkouška, na kterou je možné se připravovat na tzv. čekatelském lesním kurzu. Jeden tento kurz evaluuji v této práci. Cílem mé práce bylo evaluovat kurz Odyssea pohledem účastníků a zejména jsem se zaměřila na to, jak účastníci hodnotí vybrané oblasti, v čem je kurz obohatil a zda se podařilo naplnit cíle, které si Odyssea dala. Hodnotila jsem efektivitu tohoto kurzu podle předem stanovených kritérií. Zaměřila jsem se na čtyři oblasti (organizační stránku kurzu, obsah a metody, lektoři, osobní přínos). Účastníkům, kteří byli v roce 2009 na tomto kurzu, jsem rozeslala ankety, na které mi většina z nich odpověděla. V evaluační části této práce jsem ankety vyhodnotila. V závěru práce jsem odpověděla na výzkumné otázky a také zhodnotila efektivitu kurzu. Z odpovědí v anketách je patrné, že kurz Odyssea byl efektivní a z pohledu účastníků velmi kvalitní.Kurz byl velmi dobře zorganizován,, zároveň obsah a metody kurzu byly pro účastníky přitažlivé. Lektoři byli dostatečně připraveni a témata podávali zajímavou formou. Vyzdvihnu však velký osobní přínos, který účastníci během kurzu načerpali. Jako slabinu uvádím zejména to, že v ročníku 2009 Odyssea nedělala žádnou zpětnou vazbu nebo cílené hodnocení kurzu. Organizátoři kurzu by také mohli vhodněji volit umístěni jednotlivých setkání, a případně udělat mírné změny v časovém harmonogramu kurzu a množství jednotlivých aktivit. Z evaluace jednoznačně vyplývá, že Odyssea naplňuje hlavní poslání skautingu, které je „...podporovat rozvoj osobností dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy, stanovenými zakladateli skautského hnutí (Stanovy, 2001, s.1).“

73

Použité zdroje: 100 let skautingu : Robert Baden-Powell, šéf světového skautského hnutí [online]. 2007 [cit. 28. dubna 2010]. Dostupné z WWW: . Čekatelský lesní kurz Odyssea: Závěrečná zpráva, 18 s. Finanční zdroje [online]. 2008 [cit. 10. dubna 2010]. 8 s. Dostupné z WWW: . HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367040-2. HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. 1. vydání. Praha : Karolinum Nakladatelství Univerzity Karlovy, 1997. 243 s. ISBN 80-7184-549-3. HONZÍK, Tomáš: Motivace a zájem dětí o skautskou organizaci [online]. 2009 [cit. 5. května 2010]. 55 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: . HUBÁČEK, Milan. Skautská stezka [online]. Vyd 1. Praha : Tiskové a distribuční centrum, 1998 [cit. 28. dubna 2010]. Historie skautingu, s. 393. Dostupné z WWW: . ISBN 80-8610-9-070. Charta českého skautingu na počátku 21. století [online]. 2000 [cit. 5.května 2010]. 2 s. Dostupné z WWW: . Krojový řád Junáka [online]. 2001 [cit. 10. dubna 2010]. 2 s. Dostupné z WWW: .

74

Krojový řád Junáka : Příloha krojového řádu č.1 [online]. 2001 [cit. 10. dubna 2010]. 4 s. Dostupné z WWW: . Krojový řád Junáka : Příloha č.2 - Krojové označení [online]. 2001 [cit. 25. dubna 2010]. 18 s. Dostupné z WWW: . KUPKA, Martin. E.T.Seton : Životopis [online]. 1994 [cit. 28. dubna 2010]. Dostupné z WWW: . Neziskovky.cz, o.p.s.[online], [cit. 28. dubna 2010] Dostupné z WWW: . Organizační řád a systemizace Junáka [online]. 2006 [cit. 24. dubna 2010]. 30 s. Dostupné z WWW: . RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace : vznik - účetnictví - daně. 9. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 2007. 247 s. ISBN 978-7263-404-0. Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků Junáka [online]. 2001 [cit. 10. dubna 2010]. 87 s. Dostupné z WWW: . Skauting (1): Organizace a řízení [online]. [cit. 5. května 2010] Dostupné z WWW: . Skauting (2): Základní fakta o světovém skautingu [online]. [cit. 28. dubna 2010] Dostupné z WWW: . Skautská křižovatka [online] [cit. 10. dubna 2010]. Dostupné z WWW: .

75

Směrnice ke zdravotnickému zabezpečení zotavovacích akcí Junáka [online]. 2005 [cit. 10. dubna 2010]. 14 s. Dostupné z WWW: . SMUTEK, Martin. Evaluace sociálních programů. první vydání. Hradec Králové : Gaudeamus, 2005. 132 s. ISBN 80-7041-811-7. STANOVY Junáka - svazu skautů a skautek ČR [online]. 2001 [cit. 10. dubna 2010]. 16 s. Dostupné z WWW: <www.doloplazy.cz/skaut/files/stanovy.pdf>. Výroční zpráva Junáka 2008 [online]. 2009 [cit. 5. května 2010].20.s. Dostupné z WWW: . Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2002 [cit. 12. května 2010]. Dostupné z WWW: . Zákon č. 258/2000 Sb, o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2005 [cit. 12. května 2010]. Dostupné z WWW:

76

Příloha Anketa pro účastníky ČLK Odyssea Hodnocení čekatelského lesního kurzu Odyssea účastníky dívka – chlapec věk: Kolik úsilí tě stálo vyřídit přihlášení na kurz a věci s tím spojených? (minimum úsilí) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velké úsilí) Do jaké míry jsi byl(a) předem informován(a) o náplni kurzu? (velmi špatně) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi dobře) Do jaké míry jsi byl(a) informován(a) o čekatelských zkouškách (jejich průběhu, obsahu,...)? (velmi málo) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi dobře) Vnímáš z hlediska organizace kurzu nějaké nedostatky? Pokud ano, jaké? Jak dalece byl pro Tebe kurz finančně dostupný? (špatně dostupný) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi dobře dostupný) Po stránce organizační hodnotím kurz známkou 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (známkování jako ve škole).

Do jak velké míry byly pokryty v obsahu oblasti, které jsi potřeboval(a) znát k čekatelským zkouškám? (velmi málo) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi dobře) Co tě z hlediska obsahu kurzu zaujalo nejvíce? Jak dalece zajímavé metody použili instruktoři během kurzu? (vůbec zajímavé) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi zajímavé) Jak náročný se ti zdál kurz? (vůbec náročný) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi náročný) Bylo něco, v čem jsi očekával(a) větší náročnost? Pokud ano, v čem? Po stránce obsahové a metodické hodnotím kurz známkou 1- 2 – 3 – 4 – 5 (známkování jako ve škole).

77

Jak dalece byli lektoři jednotlivých aktivit odborníky na danou tematiku? (nebyli vůbec odborníky) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (byli odborníky) Jak dalece byli lektoři připraveni na dané téma? (vůbec připraveni) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi dobře připraveni) Na kolik zajímavě lektoři podali jednotlivá témata? (vůbec zajímavě) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (velmi zajímavě) Nakolik byl přístup lektorů vstřícný a otevřený přístup k vám účastníkům? (nebyl vůbec vstřícný) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (byl velmi vstřícný) Bylo něco, čím tě lektoři zaujali? Lektory a jejich přístup na kurzu hodnotím známkou 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (známkování jako ve škole).

Proč sis vybral(a) zrovna kurz Odyssea? Co se ti na kurzu nejvíce líbilo? Co ti na kurzu nevyhovovalo/vadilo? Co bylo největším přínosem pro tvůj život? Co bylo největším přínosem pro tvoji další práci s dětmi a mládeží? Naplnil kurz tvá očekávání? V čem ano? V čem ne? Z hlediska osobního přínosu kurz hodnotím známkou 1 – 2 – 3 – 4 – 5 (známkování jako ve škole).

Co jiného bys dodal(a) k celému kurzu?

78