ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Kreml č. p ve Vsetíně

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Kreml č. p. 1356 ve Vsetíně“

-1-

ENERGETICKÝ AUDIT Vypracováno dle zákona „O hospodaření energií č.406/2000 Sb.“ §9 a vyhlášky 213/2001 Sb. a její novelizace č.425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Budova „Kreml č. p. 1356 ve Vsetíně“

Zadavatel:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Schválil:

Ing. Karel Zubek

Zhotovitel:

AB Solartrip s. r. o.

Počet výtisků: 2 Počet stran: 119 Počet příloh: 6 Datum vydání: 28. 5. 2010

Vsetín, květen 2010 Tel. 777 238 679

Výtisk č.: Evidenční č.:

2 EA-16-05/2010

e-mail: [email protected],


-2-

OBSAH:

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy ....... 4 1.1. Identifikační údaje .................................................................................................................................... 4 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu ......................................................................................................................................... 4 1.1.2. Identifikace energetického auditora ............................................................................................................................... 4 1.1.3. Předmět energetického auditu ........................................................................................................................................ 4 1.1.4. Zadání energetického auditu ........................................................................................................................................... 6 1.1.5. Účel energetického auditu ................................................................................................................................................ 6

1.2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................................ 7 1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ......................................................................... 10 1.2.2. Budova Kreml – stavební část ..................................................................................................................................... 16 1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV ............................................................................ 23 1.2.4. Rozvody tepla.................................................................................................................................................................... 27 1.2.5. Rozvody elektro zdroj el. energie ................................................................................................................................. 28 1.2.6. Podstatné spotřebiče el. energie .................................................................................................................................. 29 1.2.7. Osvětlení ............................................................................................................................................................................ 30 1.2.8. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................................................................................... 32 1.2.9. Významné energetické výrobní technologie .............................................................................................................. 34

1.3. Zhodnocení výchozího stavu ............................................................................................................... 35 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů.................................................................................................... 35 1.3.2. Energetické bilance.......................................................................................................................................................... 35 1.3.3. Energetické hodnocení objektu ..................................................................................................................................... 37 1.3.4. Porovnání průměrného součinitele prostupu objektu ............................................................................................. 38 1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií ................................................................................. 39 1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV................................................................................................................................ 42 1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství..................................................................................... 44 1.3.8. Hospodaření s energiemi ............................................................................................................................................... 47 1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor ....................................................................................................................... 49

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie .............................................................................. 50 2.1. Návrh technického řešení ..................................................................................................................... 50 2.2. Stanovení celkových investičních nákladů ....................................................................................... 66

3. Ekonomické vyhodnocení ............................................................................................................. 67 3.1. Prostá doba návratnosti ........................................................................................................................ 67 3.2. Ekonomické ukazatele........................................................................................................................... 68

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí ............................................................. 69 5. Výstupy energetického auditu...................................................................................................... 70 5.1. Celková výše energetických úspor ..................................................................................................... 70 5.2. Výběr optimální varianty ....................................................................................................................... 72 5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 73 5.4. Závěrečný posudek energetického auditora ..................................................................................... 74




-3-

Přílohy 1 Foto, situace 2 Opatření, varianty 3 Ekonomické hodnocení 4 Evidenční list energetického auditu 5 Osvědčení o odborné způsobilosti 6 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy

4 A4 18 A4 2 A4 2 A4 1 A4 14 A4

Výchozí podklady: Projektová dokumentace stavební části a TZB Revizní zprávy elektro Podklady spotřeby energie (faktury - el. energie, teplo a studená voda) Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura Fotografická dokumentace Informace od správce a údržby aj.




-4-

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy 1.1. Identifikační údaje 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu 1.

Název a adresa:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín

2.

Právní forma:

obecně prospěšná společnost

3.

Telefon, fax a e-mail:

571 811 800, 571 811 801

4.

e-mail:

5.

Jméno odpovědného zástupce:

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

6.

IČ:

26863081

7.

Název a adresa předmětu auditu:

Budova Kreml č. p. 1356, Dolní náměstí 1356, Vsetín 755 01 Vsetín, zástupce pan Ing. Antonín Janota (ved. útvaru správy majetku)

8.

Telefon, fax a e-mail:

tel: 571 491 220, email: [email protected]

[email protected]

1.1.2. Identifikace energetického auditora 8.

Název a adresa firmy:

Karel Zubek, Ing.

9.

Telefonní a faxové spojení:

777 238 679

10.

IČ:

12648434

11.

Jméno a adresa auditora:

Ing. Karel Zubek, Na plavisku 1235, 755 01 Vsetín

12.

Oprávnění č.:

č. 627 (dne 26.6.2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu)

1.1.3. Předmět energetického auditu 13.

Předmět:

Budova Kreml č. p. 1356, Dolní náměstí, 755 01 Vsetín

14.

Místo stavby:

Vsetín, místní část Dolní náměstí

15.

Adresa:

Kreml, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín

16.

Vlastník:

Město Vsetín, Svárov 1080, 755 24 Vsetín

17.

Uživatel:

Město Vsetín, Svárov 1080, 755 24 Vsetín prostřednictvím Vsetínské správní a investiční, p. o.




-5-

18.

Katastrální území:

Vsetín 786764, parcela č. 14876, 14877/4 a 2820/1 LV č. 10001

19.

Způsob využití:

stavba občanského vybavení




-6-

1.1.4. Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele z „Metodiky energetického auditu“, jenž je obsažena ve vyhlášce č. 213/2001 Sb. a její novelizace Ministerstva průmyslu a obchodu

1.1.5. Účel energetického auditu Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým potřebám energií v objektu Kreml č. p. 1356 ve Vsetíně v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického auditu je dále posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému, přípravy a dodávky TV, spotřeby elektrické energie, tepla, vzduchotechniky aj., přičemž výchozím stavem je stávající standardizovaný stav využití budovy. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




-7-

1.2. Popis výchozího stavu Budova Kreml Vsetín č. p. 1356 (dále jen Kreml) – se nachází přímo v centru města Vsetína na jihovýchodní hranici prostoru Dolního náměstí v sousedství obchodní budovy ELPOS. Na původní objekt v dvorní jihozápadní části navazuje přístavba jednopodlažní objekt myčky a garáže. V roce 2002 byla k původnímu objektu přistavena další nová čtyřpodlažní část, která navazuje na jihozápadní průčelí a severozápadní vstupní průčelí původní stavby a k původní části objektu byla přistavena dvě další patra. Stávající konstrukce původního objektu z šedesátých let, je monolitická železobetonová konstrukce pravděpodobně typu MS RP v atypickém provedení s pěti nadzemními podlaží a suterénem. V roce 2002 byla provedena celková rekonstrukce tohoto objektu, kdy bylo přistaveno páté nadzemní podlaží a přistavena čtyřpodlažní nová jižní část budovy na jihovýchodní straně objektu. Budova Kreml je dnes využita především k provozu knihovny, obchodních a administrativních činností. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

11 948 m 2 3 245 m

Budova Kreml č. p. 1356 ve Vsetíně, se nachází v nadmořské výšce cca 346 m. n. m. Souřadnice umístění objektů jsou 49°20'22.182", severní ší řky, 17°59'38.716" východní délky.

základní údaje (stávající stav): - počet uživatelů - počet zaměstnanců - pracovní doba - provozní režim - popis činnosti

- rok výstavby - rekonstrukce objektu

- technické zařízeni

- zdroj tepla pro ÚT - zdroj tepla pro TV Vsetín, květen 2010 Tel. 777 238 679

cca 90 000 návštěvníků knihovny, kulturních a vzdělávacích akcí ročně + návštěvníci obchodů a pronajímaných prostor cca 60 osob (32 zaměstnanci MVK - THP, údržba, uklizečky + zaměstnanci pronajímaných prostor aj.) od 7oo do 19oo hodin denně mimo neděle, sobota od 9oo do 12oo hodin, část víkendů jsou kulturní akce a provoz obchodů (sobota dopoledne) celoroční provoz včetně prázdnin a částečně svátků provoz Masarykovy veřejné knihovny Vsetín (kulturní, společenská a vzdělávací činnost), obchodní činnost (několik samostatných prodejen v budově) a komerční kanceláře šedesátá léta minulého století a r. 2002 (nová část – přístavba) celková rekonstrukce původní budovy v r. 2002 - zateplení původních i nových venkovních zdí - přístavba V. N. P. původní části objektu - výměna většiny prosklených ploch - instalace nové vzduchotechniky - provedeno zateplení střešní konstrukce - rekonstrukce výměníkové stanice - výměna většiny osvětlení - instalace TRV na původní radiátory - nová elektroinstalace převážnou část podstatného technického zařízení v objektu je výměníkové stanice tepla, vzduchotechnické jednotky včetně klimatizace, osvětlení, výtah (osobní) dálkový zdroj tepla z místního CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.), výměníková stanice tepla (VST) v objektu – tlakově nezávislá centrální zásobníkový ohřívač TV, zdroj tepla CZT e-mail: [email protected],


-8-

- zdroje elektrické energie zdrojem elektrické energie (dále jen EE) je nn síť ČEZ, a.s., dodavatelem EE je ČEZ, a. s. - zdroje zemního plynu - rozvody tepelné energie páteřní rozvody ÚT a TV jsou taženy pod stropem v I. P. P. a ve zdi a podlaze (jižní přístavba) v dalších podlažích, rozvody ÚT jsou původní teplovodní dvoutrubkové s nuceným oběhem a teplotním spádem 70/55oC a 90/70 oC, jako otopná tělesa v budově jsou použity převážně původní článková litinová nebo novější desková tělesa s radiátorovými ventily, vše s termostatickými hlavicemi, TV je rozváděna po objektu pomocí cirkulačního rozvodu po celé budově - rozvody el. energie jsou původní po rekonstrukci v r. 2002 s dílčími úpravami realizovanými během provozu - osvětlení instalována většinou nová zářivková a výbojková svítidla, bez automatické na intenzitu osvětlenosti reagující regulace, na několika místech jsou instalována pohybová čidla - vzduchotechnika ve strojovně vzduchotechniky ve IV. N. P. je instalována hlavní rovnotlaká vzduchotechnická jednotka pro větrání I. N. P. jižní přístavby s ohřevem a chlazením větraného vzduchu, toto zařízení je včetně rekuperačního výměníku, systém větrání ostatních částí budovy je většinou přirozený, okenními a dveřními rámy, sociální prostory jsou vybaveny odtahovými ventilátory, část prostor je chlazena klimatizací typu Split - chlazení pro chlazení a mražení potravin v budově jsou použita běžná chladící a mrazící zařízení - měření spotřeb fakturační měření (v majetku dodavatele paliv a energie): - elektrická energie - 9 ks fakturačního měřidla (4 x obchody, 1 x VST, 4 x budova), 9 ks podružného měření (pronajímané prostory) - spotřeba studené vody - 4 ks fakturačního měřidla (1 x budova, 1 x VST, 1 x j. přístavba, 1 x vodárna) - spotřeba tepla - 1 ks fakturačního měřidla pro ÚT (celá budova Kreml) - 1 ks fakturačního měřidla celkové spotřeby TV, podružné měření spotřeby TV pro původní část přístavby a pro jižní přístavbu - spotřeba zemního plynu - prodej energií přeúčtovává se spotřeba tepla pro ÚT, TV a spotřeba el. energie, prodej dalších energií není realizován - dokumentace k dispozici byly následující podklady a dokumentace: • Projektová dokumentace (stavební, revizní zprávy elektro atd.) • Fotografická dokumentace • Údaje o spotřebě el. energie, tepla a studené vody • Zákony, vyhlášky, normy, předpisy • Informace (správce a provozovatele aj.)




-9-

Obr. č. 1: Situační schéma objektu Kreml

Kreml

Obr. č. 2: Rozdělení budovy Kreml S J

Původní část budovy

Přístavba

Prodejna ELPOS

Garáž a myčka




- 10 -

1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následující tabulce je přehled energetických vstupů a to ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur a údajů zadavatele energetického auditu a současně i provozovatele objektu. Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

elektrická energie EE teplo TE (CZT)

Obr. č. 3: Informativní tok uvažovaných energií v objektu Kreml

Elektrická energie provoz, osvětlení, výtahu, vzduchotechniky, VST, ostatní el. spot.

budova Kreml

Teplo (CZT) provoz ÚT, ohřev TV

Mimo uvedené druhy energií je v objektu zaznamenávána pomocí fakturačního vodoměru i spotřeba studené vody.




- 11 -

V následující tabulce je přehled základních údajů o energetických vstupech a výstupech. Tabulka obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur zadavatele energetického auditu a zaznamenaných údajů od provozovatele. Součástí celkových nákladů není DPH.

Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy r. 2006 Pro rok: 2006 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

86 1 338 -

3,6 -

311 1 338 1 648 1 648

Množství


Přepočet na GJ

124 1 228 -

3,6 -

445 1 228 1 673 1 673

Roční náklady v Kč 289 814 620 637 910 452 910 452

Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy r. 2007 Pro rok: 2007 Vstupy paliv a energie

Jednotka



Roční náklady v Kč 440 127 605 595 1 045 722 1 045 722



- 12 -

Tabulka č. 3:: Energetické vstupy a výstupy r. 2008 Pro rok: 2008 Vstupy paliv a energie

Jednotka


Množství


Přepočet et na GJ

141 1 168 -

3,6 -

508 1 168 1 676 1 676

Roční náklady v Kč 539 214 645 920 1 185 134 1 185 134

Graf č. 1: Celková vypočtená tená spotř spotřeba energií v r. 2008

Z výše uvedených údajů v tabulce je patrné, že spot spotřeba eba tepla cca 70% je na rozdíl od spot spotřeby el. energie cca 30% podstatně vyšší. Podíl tepla na celkové finanční finan částce ástce za teplo je cca 55% a el. energii cca 45%.




- 13 -

Dodavatel elektrické energie V budově Kreml se nachází čtyři samostatné fakturační elektroměry pro měření spotřeby EE většiny prostor mimo provoz obchodů v I. N. P. Dále je měřena samostatně spotřeba EE ve VST. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Odběratel – Vsetínská správní a investiční, příspěvková organizace, IČ: 75063468, Svárov 1080, 755 01 Vsetín Odběrné místo – č. 0002079447, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 41008710, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 25 A. Provoz – společné prostory. Odběrné místo – č. 0002077579, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 43787733, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 125 A. Provoz – původní část budovy. Podružné měření spotřeby EE je provedeno na tento odběr EE celkem 9 x: -

spotřeba EE pro vodárnu pod schody – potůček před budovou spotřeba EE pro sloupky před budovou – kulturní akce a vánoční strom spotřeba EE pro TV Beskyd spotřeba EE pro MVK IV. N. P. – klimatizace EM1 spotřeba EE pro MVK IV. N. P. – klimatizace EM2 spotřeba EE pro Klímek IV. N. P. spotřeba EE pro MVK III. N. P. – klimatizace spotřeba EE pro MVK II. N. P. – klimatizace spotřeba EE pro fy. SYCHROVNET V. N. P.

Odběrné místo – č. 0002079455, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 4411984, sazba CO1d, produkt Standard, jistič 3 x 25 A. Provoz - prostor krytu CO. Odběrné místo – č. 0002752278, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 19270872, sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 100 A. Provoz knihovny a kanceláří – jižní přístavba. Tabulka č. 4: Celkové spotřeby EE r. 2006 – 2008 (celkový součet 4 elektroměrů) Rok

Celkem EE (MWh/rok)

2006 2007 2008

86,3 123,63 141,23

Cena celkem (Kč/rok) bez DPH a pevných poplatků

289 814,47 440 126,68 539 214,42

Cena (Kč/kWh)

3,4 3,6 3,8

Fakturace spotřeby EE u nájemců v budově, kteří nemají svůj fakturační elektroměr, je provedena na základě údajů z podružných elektroměrů, hlavního elektroměru a dle počtu metrů čtverečních využívané plochy.




- 14 -

Graf č. 2:: Celková fakturovaná spotřeba spotř EE v r. 2006 – 2008 objekt Kreml

Dodavatel tepla Dodavatelem dálkového tepla je firma Zásobování teplem Vsetín, a. s. (dále jen CZT). Teplo je dodáváno z výměníku tepla umístěného v I. P. P. původní p části budovy. Tabulka č. 5: Spotřeby eby tepla r. 2006 – 2008 (ÚT + TV) Rok

Teplo pro ÚT (GJ/rok)

Teplo pro TV (GJ/rok)

Celkem teplo pro ÚT a TV (GJ/rok)

Cena celkem bez DPH (Kč/rok) /rok)

Cena (Kč/GJ)

2006 2007 2008

1 232,7 1 137,3 1 067,2

104,9 91,0 100,8

1 337,6 1 228,3 1 168,0

620 637,1 605 595,4 645 920,0

464,0 459,0 553,0

Graf č. 3:: Celková fakturovaná spotřeba spotř TE v r. 2006 – 2008 objekt Kreml




- 15 -

Teplo z CZT pro budovu Kreml, je využíváno výhradně k vytápění budovy a pro ohřev TV. Kalorimetrická měřidla pro ÚT a TV jsou umístěné v I. P. P. budovy, ve výměníkové stanici tepla (pod označením V52 Dům podnikatelů) a zaznamenávají celkovou spotřebu tepla pro celý objekt. Podružné měření spotřeby TV je prováděno na základě údajů z průtokoměrů TV umístěných ve výměníkové stanici. Tento způsob měření se neosvědčil a proto se nadále nepoužívá. Fakturace tepla je provedena mezi jednotlivými nájemci prostor Kreml, dle počtu metrů čtverečních na základě využívané plochy a jejich činnosti. Tabulka č.6: Spotřeba tepla na vytápění v přepočtu na denostupně objektu Kreml dle skutečných spotřeb Vstupy paliv a energií 2006 2007 2008 Skutečná spotřeba na ÚT Počet denostupňů Rozdíl proti DDP 50 Přepočtená spotřeba Počet topných dnů Průměrná venkovní teplota (tes)

GJ D % GJ st.C

1 232,7 3 414 93,6 1 317,0 244 3,4

1 137,3 3 145 86,2 1 319,1 244 4,3

1 067,2 2 857 78,3 1 362,6 246 4,6

0

Pozn.: DDP50 – 50-ti letý dlouhodobý průměr (3 648 D ) 0 tis=19 C (průměrná výpočtová vnitřní teplota v celém objektu)

Průměrná spotřeba tepla pro vytápění za období let 2006 až 2008 s přepočtem na denostupně činí 1 333 GJ/rok.




- 16 -

1.2.2. Budova Kreml – stavební část Základní popis Objekt Kreml se nachází v centru města Vsetín na Dolním náměstí ve Vsetíně. Foto č. 1: Budova Kreml (jižní pohled)

Další fotografie v příloze č. 1. Budova Kreml je rozdělena na dvě spojené části, tj. původní část a nově provedená jižní přístavba. Původní část, která prošla celkovou rekonstrukcí v r. 2002 je podsklepená šestipodlažní (včetně suterénu) budova, která slouží především pro kulturní a obchodní aktivity. Původní část budovy byla zkolaudována v šededesátých letech minulého století a v roce 2002 byla provedena celková rekonstrukce spojená s přístavbou V. N. P a jižní přístavby. Objekt je proveden pravděpodobně jako montovaný MS RP systém s železobetonovými pilíři. Venkovní obvodové zdi jsou z keramického panelu, plynosilikátu nebo pálených děrovaných cihel (POROTHERM). Venkovní zdi jsou zateplené polystyrénem (tl. 100mm) kontaktním způsobem. Střešní plochá jednoplášťová montovaná železobetonová konstrukce nad původní částí, je zateplená pěnovým polystyrénem o tl. 2 x 70mm. Střešní krytina je u IV. N. P. (terasa) z keramiky u V. N. P. z živičného materiálu. Stropní betonové konstrukce nad v současné době nevytápěným suterénem, je nezateplená. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou bez zateplení. Otvorové výplně jsou většinou nové kovové (hliníková) a dřevěné zdvojená okna, prosklené stěny a dveře, kterou jsou v provedení s izolačním dvojsklem. Část použitých skel jsou kouřová reflexní. Propojený objekt garáže a myčky je proveden jako zděná budova. Venkovní obvodové zdi jsou z pálených děrovaných cihel bez zateplení. Střešní plochá dvouplášťová, je zateplená minerální vlnou o tl. 100mm. Střešní krytina z pozinkovaného plechu. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou bez zateplení. V prostoru garáže jsou okna původní zdvojená a dvojitá. Vrata do myčky jsou železná.




- 17 -

Nově provedená jižní přístavba, je čtyřpodlažní objekt provedený jako monolitický železobetonový atypický skelet s kruhovými sloupy. Obvodový plášť přístavby je lehká celoprosklená fasáda (vše zavěšeno na nosném roštu z kovových hliníkových profilů) se zateplenými zděnými parapetními pásy. Výplně tvoří dvojsklo s vnějším izolačním sklem PLANIBEL-GREY a vnitřním PLANIBEL-TOP. Skleněné opláštění je řešeno i v pásech parapetních, kde bylo použito jednoduchých neprůhledných skleněných tabulí. Střešní plochá dvouplášťová montovaná železobetonová konstrukce nad původní částí, je zateplená minerální vlnou o tl. 180mm. Podlahové betonové konstrukce na zemi je zateplena polystyrénem o tl. 50mm. Otvorové výplně v prosklené fasádě jsou nová kovová (hliníková) zdvojená okna, kterou jsou v provedení s izolačním dvojsklem. Použitá skla jsou kouřová reflexní. Charakteristika využití budovy Objekt Kreml je řešen u původní stavby v jednom podzemním a pěti nadzemních podlaží u nově vybudované přístavby ve čtyřech nadzemních podlažích. Hlavní původní část zahrnuje obchodní a kancelářské prostory. V jižní přístavbě jsou všechny prostory užívány Masarykovou veřejnou knihovnou. Vytápěna je převážná část budovy. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory: Původní část I. P. P. – sklady, výměníková stanice tepla, kryt CO, prostory údržby, sociální zařízení, chodby, výtah, čerpací stanice vody aj. – tento prostor není dnes temperován I. N. P. – obchodní prostory (prodejny), sklady, sociální prostory, výtah, chodby, garáž, myčka aj. II. N. P. – kanceláře, sociální prostory, výtah, chodby aj. III. N. P. – kanceláře, sociální prostory, výtah, chodby aj. IV. N. P. – kanceláře, zasedací místnost, sociální prostory, výtah, chodby aj. V. N. P. – kanceláře, sociální prostory, přednáškový sál, výtah, chodby aj. Jižní přístavba I. N. P. – informační centrum (IC), sociální prostory, sklad, chodby aj. II. N. P. – prostory knihovny – centrální půjčovna, sociální prostory, chodby aj. III. N. P. – prostory knihovny – čítárna a studovna, komunitní klub, sociální prostory, chodby aj. IV. N. P. – prostory knihovny – společenský sál, sociální prostory, chodby aj.




- 18 -

Obr. č. 4: Zóny v budově I. P. P. S J

Obr. č. 5: Zóny v budově I. N. P. S J

zóna 1 zóna 2

zóna 3 zóna 4




- 19 -

Obr. č. 6: Zóny v budově II. – IV. N. P. S J

zóna 1 zóna 2

Obr. č. 7: Zóny v budově V. N. P. S J

zóna 1 zóna 2




- 20 -

Stavební konstrukce stávající stav -

-

-

-

-

Neprůsvitný obvodový plášť Venkovní obvodové zateplené zdi původní části objektu, jsou provedeny z keramického panelu, plynosilikátu a dutých pálených cihel (POROTHERM) s tloušťkou tepelné izolace 100mm EPS. Přístavba garáže a myčky je provedena z dutých cihel bez dodatečné izolace. Stav venkovního obvodového pláště je bez zásadního poškození. Jižní přístavba je provedena jako celoprosklená s izolačním dvojsklem. Parapety jsou zděné z tvárnic YTONG zateplené 100mm EPS s venkovním skleněným opláštěním. Střešní konstrukce Střešní plochá jednoplášťová konstrukce nad původní stavbou je provedena ze stropních panelů, se zateplením polystyrénem o tl. 140mm a živičnou krytinou. V prostoru terasy je střešní plochá jednoplášťová konstrukce ze stropních panelů a polystyrénem o tl. 160 mm, s keramickou krytinou. Střešní plochá konstrukce části garáže a myčky je ze stropních panelů a zateplena minerální vlnou o tl. 100mm, s krytinou z pozinkovaného plechu. Nad jižní přístavbou je provedena dvouplášťová střešní konstrukce ze stropních panelů a s tepelnou izolací minerální vlny o tl. 180 mm, s živičnou krytinou. Použité krytiny na všech částech budovy jsou neporušené ve vyhovujícím stavu. Do budovy přes střešní konstrukci nezatéká. Stropní konstrukce Stropní konstrukce ze stropních panelů nad v současné době nevytápěným suterénem původní části budovy, je nezateplená. Podlaha Betonová podlaha na terénu u původní části budovy je zhotovena na zhutněné vrstvě štěrkopísku s hydroizolací proti zemní vlhkosti bez zateplení. Podlahová betonová konstrukce na zemi u jižní přístavby je provedena se zateplením polystyrénem o tl. 50 mm. Podlahová krytina je většinou keramická dlažba nebo PVC. Otvorové výplně Většina původních otvorových výplní byla po provedené rekonstrukci v r. 2002 vyměněna, za nové, s izolačním dvojsklem v hliníkovém nebo dřevěném rámu se silikonovým těsněním. V objektu jsou použita převážně zdvojená kovová okna, dveře a prosklené stěny. Obvodový plášť jižní přístavby je lehká celoprosklená fasáda (vše zavěšeno na nosném roštu z kovových hliníkových profilů). Výplně tvoří dvojsklo s vnějším izolačním sklem PLANIBEL-GREY a vnitřním PLANIBEL-TOP. Otvorové výplně v prosklené fasádě jsou kovová (hliníková) zdvojená okna, kterou jsou v provedení s izolačním dvojsklem. Použitá skla jsou kouřová reflexní. Otvorové výplně u části garáže a myčky jsou původní zdvojená v dřevěném nebo kovovém rámu. Vrata do myčky jsou ocelová bez dostatečného zateplení. Na většině těchto oken je provedeno těsnění okenních spár pomocí kovového celoobvodového těsnění, které je však již převážně strhlé nebo poškozené. Tato okna jsou proto z větší části v nevyhovujícím stavu (nedoléhají rámy jednotlivých oken, v některých případech nejdou okna otevřít a naopak zavřít, těsnění je strhlé, poškození nátěru a kování oken atd.). Míra opotřebení těchto otvorových výplní byla odhadnuta na cca 50%. Většina prosklených ploch celého objektu je stíněna horizontálními kovovými žaluziemi. U jižní přístavby je stínění provedeno kovovými žaluziemi, s možností automatického provozu na motorový pohon.




- 21 -

Místní a normalizované klimatické podmínky Tabulka č.7: Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Vsetín

Lokalita Definovaná teplota pro zahájení vytápění

3,8

°C

Výpočtová venkovní teplota

-17

°C

Průměrná vnitřní teplota tis

19

°C

Počet dnů otopného období

240

den

3 648

°D

Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Následující tabulka specifikuje základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce budovy (více příloze č. 2). Skladby jednotlivých konstrukcí byly použity z projektové dokumentace a ověřeny zpracovatelem auditu místním šetřením.




- 22 -

Tabulka č. 8: Základní údaje budovy včetně specifikace podstatných stav. konstrukcí budovy Objekt Kreml Rok výstavby původní část šedesátá léta, jižní přístavba a V. N. P. r. 2002 Rekonstrukce celková v r. 2002 – provedena jižní přístavba, přistaveno V.N.P. Půdorysné rozměry (m) nepravidelný tvar 2 Zastavěná plocha (m ) 1 012,0 Počet N. P. 5 Počet P. P. 1 Výška budovy (m) 18,3 Světlá výška (m) 2,6 - 3,0 Konstrukční výška (m) 3,4 - 3,6 2 Vytápěná užitková plocha (m ) 3 245,5 3 Obestavený prostor vytápěný (m ) 11 947,7 2 Plocha plné části fasády celkem (m ) 1 664,4 2 Plocha otvorových výplní (m ) 1 008,0 2 Plocha střechy, stropu (m ) 571,1 2 Plocha podlahy na terénu (m ) 469,7 2 Celková plocha ochlaz. konstrukcí (m ) 3 713,2 Geometrická charakteristika A/V 0,31 Označení zóny Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Kanceláře, obchody, prostory Charakteristika Chodby, sklady aj. Graráž knihovny, soc. prostory o Průměrná vnitřní teplota ( C) 21 15 18 2 Vytápěná plocha ( m ) 2 745 411 42 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 10 173 1 478,2 140 Označení zóny Zóna 4 Charakteristika Myčka o Průměrná vnitřní teplota ( C) 10 2 Vytápěná plocha ( m ) 48 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 157

Konstrukce svislého obvodového pláště

Střešní a stropní konstrukce stávající stav

Vnitřní konstrukce stávající stav

Otvorové výplně stávající stav


Svislý zateplený obvodový plášť je z keramického panelu, dutých cihel nebo plynosilikátu, většinou s tep. izolací polystyrénem o tl. 100mm U ≈ 0,270 – 0,461 2 W/m K. Svislý nezateplený obvodový plášť prostoru garáže a myčky je z dutých 2 cihel U ≈ 0,899 - 1,576 W/m K. Tepelně technické vlastnosti původních zděných zateplených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 vyhovující u nezateplených původních konstrukcí je nevyhovující Jednoplášťová plochá zateplená střešní konstrukce ze stropních panelů s tep. Izolací polystyrénem o tl. 140 mm a 160 mm a dvouplášťová zateplená 180 mm (minerální vlna) původní plochá střešní konstrukce ze stropních panelů U ≈ 0,175 – 2 0,244 W/m K. Nedostatečně zateplená (polystyrén o tl. 100 mm) původní 2 jednoplášťová plochá střešní konstrukce ze stropních panelů U ≈ 0,566 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 vyhovující u nezateplených nebo nedostatečně zateplených původních konstrukcí je nevyhovující 2 Podlahové nezateplené konstrukce na zemi U ≈ 2,726 W/m K – prostor garáže a 2 myčky. Podlahové zateplené konstrukce na zemi U ≈ 0,619 W/m K – prostor jižní přístavby. Podlahové zateplené (polystyrén o tl. 100 mm) konstrukce nad venkovním 2 prostorem U ≈ 0,276 – 0,364 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující 2 Zdvojená okna v kovovém a dřevěném rámu U ≈ 1,4 W/m K se souč. spárové 2 -0,67 průvzdušnosti iLV ≈ 0,2 m /sPa . Prosklené vstupní kovové dveře a stěny U ≈ 1,4 2 2 -0,67 – 4,0 W/m K se souč. párové průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 m /sPa . Tepelně technické vlastnosti většiny uvedených otvorových výplní jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 vyhovující v prostoru myčky a garáže jsou původní otvorové výplně nevyhovující



- 23 -

1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV Vytápění a dodávka TV do budovy Kreml jsou provedeny pomocí dálkového zdroje tepla (CZT), horkovodem s teplotním spádem 140/70oC. Teplo je vyvedeno do horkovodní výměníkové stanice umístěné v I. P. P. původní části budovy.

Popis výměníkové stanice tepla (VST)

Tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla je umístěna na severovýchodní straně objektu (suterén) a slouží k vytápění budovy Kreml přes topnou sezónu a celoroční dodávce TV pro tento objekt. Otopná soustava v budově je teplovodní s tepelným spádem 70/55 oC 90/70 oC. Majitelem technologie výměníkové stanice tepla je dodavatel tepla (Zásobování teplem Vsetín, a. s.). Tato společnost VST také po celou dobu jejího provozu spravuje. Z výměníkové stanice v budově je vyvedena ještě další topná větev do sousedního domu č. p. 309. Dodávka tepla do objektu bývalé blízké mateřské školky byla zrušena. Foto č. 2: Výměníková stanice tepla v budově Kreml

Tabulka č. 9: Parametry výměníkové stanice tepla v budově Typ tlakově nezávislá horkovodní výměníková stanice tepla Technologie 2 x protiproudé výměníky tepla JAD 6/50 Palivo dodávka tepla z dálkového zdroje Celkový instalovaný výkon nezjištěno O Teplonosné medium horká voda 140/70 C Dodávka tepla v r. 2008 1 168 GJ Odhadovaná průměrná účinnost VST 99 %




- 24 -

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení ve výměníkové stanici tepla (VST) Vstup topné horké vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do budovy Kreml, jde z topného kanálu v zemi do výměníkové stanice tepla a dále do dvou vzájemně propojených výměníků tepla (typ a další údaje nebyly zjištěny) umístěných ve výměníkové stanici. Odtud jde hlavní topná větev pro ÚT (DN 100) přes oběhové čerpadlo č. 1 a trojcestný ventil do společného kombi rozdělovače a sběrače tepla. Zde je připojeno šest samostatných topných větví, tj. větev č. 1 pro sál (DN 50), větev č. 2 pro vytápění vzduchotechniky (DN65), větev č. 3 pro vytápění garáže a myčky (DN 50), větev č. 4 pro vytápění budovy (DN 80), větev č. 5 pro vytápění umývárny (DN50) a větev č. 6 (DN50) pro vytápění krytu CO. Mezi oběma výměníky je napojena další topná větev č. 7 (DN50), přes oběhové čerpadlo č. 2, pro vytápění a ohřev VZT jižní přístavby (projektovaný tepelný výkon 112kW). Na všech výměnících, obou rozdělovačích a sběračích, topných větvích je provedeno měření teploty topné vody. Tlak v otopném systému je měřen u rozdělovače a sběrače a u dekových výměníků. Teplovodní potrubí v VST a rozdělovačích a sběračích má tepelnou izolaci ze skelné vlny a Al fólie (tl. cca 20 - 30 mm). Všechny armatury jsou bez tepelné izolace. Hydraulické zajištění topného systému je provedeno tlakovým stojatým expandérem, který je umístěn ve VST. Voda do topného systému byla dříve upravována, dnes je již zařízení na úpravu vody mimo provoz. Doplnění vody do topného systému se provádí ručně. Oběhová čerpadla jsou s elektronickou regulací otáček. Parametry topné vody, které byly zjištěny při prohlídce (31. 5. 2010, 9oo hod): teplota a tlak na přívodu do VST - 72oC, 1,4 MPa teplota a tlak na výměnících - 62oC, 0,34 MPa teplota na větvi č. 1 - 31oC teplota na větvi č. 2 - 34oC teplota na větvi č. 3 - 32oC teplota na větvi č. 4 - 40oC teplota na větvi č. 5 - 40oC teplota na větvi č. 6 - 38oC Účinnost VST v objektu je původní. Odhadovaná ztráta tepla je cca 1%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) VST v objektu je vybavena samostatnou automatickou programovatelnou teplotní regulací. Na hlavní topné větvi č. 1 je prováděna regulace teploty jen pomocí trojcestného ventilu se servopohonem. Na dalších topných větvích je možná regulace jen ručně pomocí obsluhy. Možnost regulace teploty vytápěných místností je pouze přes radiátorové ventily s termostatickými hlavicemi. VST má vlastní měření spotřeby el. energie. Měření dodaného tepla pro ÚT do objektu je provedeno jen pomocí jednoho fakturačního kalorimetrického měřidla umístěného ve VST na přívodu do obou výměníků ÚT. Regulace ohřevu VZT v jižní přístavbě je prováděna přes trojcestný ventil umístěný ve strojovně VZT.




- 25 -

Zdroj teplé vody (TV) Dodávka TV je prováděna centrálně z VST, kde je umístěn stojatý zásobníkový ohřívač TV. Ohřívač TV je napojen přes deskový výměník (ALFA LAVAL) a oběhové čerpadlo na přívod horkovodu (DN 50). Z ohřívače TV jde rozvod TV (DN40) přes cirkulační čerpadlo do rozdělovače TV, odkud jsou napojeny samostatné dvě větve, tj. větev č. 21 (DN40) pro původní část budovy a větev č. 22 (DN25) pro jižní přístavbu. Vedle rozdělovače TV je umístěn také sběrač TV do kterého jde ochlazená TV. Foto č. 3: Ohřívač TV

Tabulka č. 10: Parametry ohřívače TV Typ OVH zásobníkový stojatý ohřívač TV Energie horká voda z CZT Celkový objem neuvedeno (cca 1000lt) Rok výroby neuvedeno

Dodávka teplé vody z ohřívače TV do celé budovy, je provedena pomocí cirkulačního rozvodu TV do kterého je teplá voda dodávána přes cirkulační čerpadlo. Ohřívač TV je obalen tepelnou izolací ze skelné vaty a Al fólií (tl. cca 30 – 40mm), čelo na přívodu horké vody je bez tepelné izolace. Rozvody TV ve VST jsou provedeny s tepelnou izolací MIRELON o tl. 10 mm. Parametry teplé vody, které byly zjištěny při prohlídce (31. 5. 2010, 9oo hod): teplota na ohřívači TV - 46oC teplota a tlak na rozdělovači TV - 44oC, 4,4 barů Účinnost Samostatné měření účinnosti ohřevu TV zde není a nebylo v minulosti provedeno.




- 26 -

MaR (Měření a regulace) Ohřev TV je v budově celoroční. Teplota ohřívané vody je nastavena na 50oC pomocí termostatu a servopohonu. Na přívodu horké vody do deskového výměníku je vsazen trojcestný ventil a oběhové čerpadlo č. 3. Systém je možné provozovat při nedostatku TV v režimu rychloohřevu. Časová regulace je zde provedena, provoz cirkulačního čerpadla je tlumen v době mimo provoz budovy. Opatření proti bakterii legionely nejsou prováděna. Měření dodaného tepla pro TV do objektu je provedeno jen pomocí jednoho fakturačního kalorimetrického měřidla umístěného ve VST. Na výstupu TV, z rozdělovače a na vstupu do sběrače, jsou na každou větev instalovány podružné vodoměry na orientační měření spotřeby TV v systému (nevyužívá se). • Jiné zdroje tepla Jiné podstatné zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu TV se v objektu Kreml nenachází. • Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost Výkon VST je dostatečný vzhledem k potřebám budovy Kreml. Provoz výměníkové stanice tepla pro ÚT je jen v topnou sezónu. Provoz dodávky TV je celoroční. Písemná evidence provozu VST je prováděna. Do deníku je každodenně zaznamenávána spotřeba tepla pro ÚT a TV, spotřeba EE a údaje o prováděné údržbě a další záznamy. Technický stav VST je vyhovující i přes chybějící tepelnou izolaci rozvodů a armatur. Stav trubkových i deskového výměníku je prozatím vyhovující. Technický stav ohřívače TV je vyhovující. Životnost těchto zařízení je možné odhadovat při požadované údržbě na cca 20 let, tzn. do roku 2022. S ohledem na skutečnost, že technologie VST není majetkem majitele objektu a ani jej neprovozuje, není tento zdroj ve zprávě EA podrobně zkoumán.




- 27 -

1.2.4. Rozvody tepla Do budovy Kreml je dodáváno teplo pro ÚT a ohřev TV, horkovodem (DN 85) do výměníkové stanice tepla pomocí topného kanálu v zemi.

• rozvody ÚT Vstup topné horké vody (DN 80) z dálkového zdroje tepla do budovy Kreml jde z topného kanálu v zemi do výměníkové stanice tepla a dále přes dva výměníky do hlavního kombi rozdělovače a sběrače tepla umístěného ve výměníkové stanici. Odtud jde šest hlavních topných větví, tj. větev č. 1 pro sál (DN 50), větev č. 2 pro vytápění vzduchotechniky (DN65), větev č. 3 pro vytápění garáže a myčky (DN 50), větev č. 4 pro vytápění budovy (DN 80), větev č. 5 pro vytápění umývárny (DN50) a větev č. 6 (DN50) pro vytápění krytu CO. V samotném objektu jsou k jednotlivým radiátorům vedeny hlavní i vedlejší rozvody pod stropem, na zdi a pod omítkou. Hlavní i vedlejší rozvod ÚT je proveden z ocelových bezešvých trubek. Hlavní rozvody jsou provedeny s tepelnou izolací (skelná vata+Al fólie) o tl. cca 30 mm. Vedlejší rozvody jsou bez tepelné izolace. Všechny teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT v původní části budovy Kreml, včetně otopných těles jsou po rekonstrukci z roku 2002. Otopná tělesa jsou většinou litinová článková, nebo novější ocelová desková (RADIK), která jsou osazena funkčními radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi, vše dimenzováno na tepelný spád 70/550C a 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky vyvážená, nedochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy. V jižní přístavbě jsou nová ocelová desková tělesa (RADIK), osazena termostatickými ventily, vše dimenzováno na tepelný spád 70/550C. •

rozvody TV

Cirkulační rozvod TV je veden ze stojatého zásobníkového ohřívače TV (objem cca 1 000lt) po budově k jednotlivým spotřebičům TV ve dvou hlavních větvích. Rozvody TV, které jsou po rekonstrukci v r. 2002 (převážně pozinkované trubky) jsou vedeny po budově pod stropem, na nebo ve zdi, s dodatečnou tepelnou izolací o tl. cca 10 mm (MIRELON). U jednotlivých spotřebičů TV, tzn. umyvadla a sprchy, jsou použity nové pákové vodovodní baterie (rekonstruované sociální prostory v r. 2002). Provedení, tloušťka a kvalita izolace tepelných rozvodů ÚT a TV nevyhovuje novým předpisům (vyhláška č.151/2001 Sb.), kde jsou stanoveny minimální tloušťky tepelných izolací vnitřních rozvodů (platí pro nová nebo rekonstruovaná zařízení).




- 28 -

1.2.5. Rozvody elektro zdroj el. energie Podklady o rozvodech elektro jsou součástí Zpráv o periodických revizích elektrického zařízení. Výchozí revizní zpráva nebyla v době zpracování EA k dispozici. Budova Kreml, je napojena na rozvodnou síť el. energie pomocí zemní venkovní přípojky, z přípojkové skříně. Odtud je napájen hlavní rozvaděč RE 1 (I. N. P) napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C kabelem CYKY 3B x 70 + 50mm2. Zde je provedeno napojení na distribuční síť ČEZ, a. s. Hlavní oceloplechový rozvaděč RH je umístěn v I. P. P. původní části budovy. Před hlavním vypínačem rozvaděče je napojen rozvaděč RM (u vchodu do budovy v I. N. P.) s fakturačními elektroměry (4x) pro budovu Kreml. Z hlavního rozvaděče jsou pak napojeny další podružné světelné a motorové rozvaděče v budově. Jednotlivé rozvody (převážně AYKY, CYKY) elektroinstalace jsou po rekonstrukci z r. 2002 a jsou provedeny většinou v omítce nebo pod stropem (chodba suterén). Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: - neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) - polohou Energetický audit vychází z fakturačních údajů, které byly v době zpracování EA k dispozici. Odběrná místa objektu mají stávající sazby: -

sazbu CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 25 A, společné prostory (jednotarifová sazba) sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 125 A, původní část budovy (jednotarifová sazba) sazba CO1d, produkt Standard, jistič 3 x 25 A, prostor krytu CO (jednotarifová sazba) sazba CO25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 100 A, provoz knihovny a kanceláří – jižní přístavba. (dvoutarifová sazba).

Dodavatelem elektrické energie je ČEZ, a.s.




- 29 -

1.2.6. Podstatné spotřebiče el. energie V následující tabulce je specifikace nejpodstatnějších el. spotřebičů v budově: Tabulka č. 11: Seznam významných el. spotř. budovy a jejich předp. spotřeba v r. 2008 Popis

El. výtah osobní Osvětlení Vzduchotechnika PC Ostatní

Rok výroby

Ks

2002 ? - 2002 2002 2002-2010 -

1 549 100

Celkový el. příkon (kW)

Odhadovaný počet hodin provozu v roce

4,0 27,3 66,7 15,0 -

2 496 2 496 2 496 2 808 -

Celkem

Spotřeba za rok ( kWh)

%

3 994 27 236 49 945 37 908 22 139 141 222

2,8 19,3 35,4 26,8 15,7 100,0

*Spotřeby el. energie u výše uvedených el. spotřebičů jsou pouze odhadnuty (orientační hodnoty) na základě informací o provozu od jejich obsluhy (neexistuje samostatné měření spotřeby el. spotřebičů).

**Spotřeba el. energie je u jednotlivých elektrospotřebičů vynásobena součinitelem současnosti v provozu.

Spotřeba el. energie při současném provozu budovy byla odhadnuta, na základě podkladů získaných ke zpracování EA, tj. celkové platby EE (mimo vlastních elektroměrů z pronajímaných prostor) za rok 2008. Graf č. 4: Podíl jednotl. spotřebičů na celkové odhadované spotřebě el. energie v roce 2008 v budově

Model spotřeby el. energie v budově Kreml Vsetín 22 139

Ostatní

37 908

PC

49 945

Vzduchotechnika

27 236

Osvětlení

3 994

El. výtah osobní 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

(kWh/rok)

Nejvyšší odhadovanou spotřebu el. energie v budově v roce 2008 měl provoz vzduchotechnických zařízení cca 35% (vzduchotechnika, klimatizace, vzduchové clony aj.) a provozu PC a kancelářské techniky cca 27% z celkové roční spotřeby. Dále pak osvětlení cca 19% a ostatních elektrospotřebičů cca 16% (drobné i větší el. spotřebiče, např. rychlovarné konvice, mikrovlnky, televize, vysavače, ledničky, radiopřehrávače, posuvné dveře, osoušeče rukou, provoz spotřebičů mimo budovu – vánoční strom, kulturní akce, vodárna atd.) z celkové spotřeby el. energie za rok. El. spotřebiče užívané v budově jsou převážně z r. 2002.




- 30 -

1.2.7. Osvětlení Při zpracování energetického auditu se využily podklady ze zpráv o periodických revizích elektrického zařízení v budově a místního šetření. Zdroje světla V budově jsou instalovány převážně nové zářivková svítidla bez elektronického zapalování (startér + tlumivka) a výbojková svítidla. Venkovní osvětlení budovy (jen obchody) je napojeno na elektroměr budovy. Tabulka č. 12: El. příkon vnitřního osvětlení v budově Kreml(dle revizní zprávy) Celek Typ El. příkon Počet ( ks) ( W) Žárovky Zářivky Výbojky Celkem 549 27 Odhadovaná spotřeba el. energie (kWh/rok) 27 236 2 *Osvětlovaná plocha (m ) 2 678 2 Odhadovaná spotřeba el. energie (kWh/ m rok) 10 *mimo prostor obchodů

• Instalace Stáří převážné části instalace je u osvětlení 8 let. V některých prostorech jsou instalována ještě původní svítidla (např. suterén). Automatické řízení intenzity osvětlení a doby provozu osvětlovací soustavy V prostorách budovy není žádná významná automatická regulace na zapínání a vypínání osvětlení, tj. ovládání je ručně (pomocí vypínačů). Čištění svítidel a okenních otvorů Původní svítidla jsou jen s menším znečištěním z vnitřní strany. Okna i dveře v osvětlovaných prostorech jsou většinou s menším znečištěním. Měření a prohlídka svítidel Podrobné měření osvětlení zde v minulosti nebylo provedeno. Při prohlídce objektu jsme provedli kontrolní orientační měření osvětlenosti digitálním luxmetrem (MS 4 IN 1). Měření bylo provedeno ve večerních hodinách bez příspěvku denního osvětlení.




- 31 -

Tabulka č. 13: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu Prostor

Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ 2 m rok) Stav svítidel

Kancelář ředitelky Chodba IV. N. P. MVK 300 100 68 60 severozápad uvnitř budovy zářivky zářivky ne ne modrožlutý modrožlutý 9 7 648 504 10 8

Čítárna 500 133 jihovýchod zářivky ne modrožlutý 12 864 6

324

500

600

24

8

4,5

mírně znečištěný

mírně znečištěný

Povrch(strop, podlaha, zdi, okna)

strop bílý včetně zdi, šedý koberec

strop bílý včetně zdi, šedá dlažba

Stav povrchu Změřená 394 - 400 osvětlenost jen venkovní (lx) osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti

mírně znečištěný 112 - 146

mírně znečištěný 240 - 310

mírně znečištěný strop bílý včetně zdi, oranžový koberec mírně znečištěný 240 - 310

-

-

-

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje Ukazatel 1 2 2 1 6

vyhovuje

nevyhovuje

1 2 2 1 6

1 3 2 1 7

Výměna světelných zdrojů Rovnoměrnost osvětlení Čištění svítidel Čištění průsvitných konstrukcí Celkem

Stupnice hodnocení: 0 – nehodnocen, 1 – vyhovuje, 2 – většinou vyhovuje, 3 – většinou nevyhovuje, 4 - nevyhovuje

Ve všech měřených prostorech je převážně relativně nové zářivkové osvětlení. Provedené světelné soustavy jsou navržené dle původních záměrů využití měřených prostor, proto osvětlenost některých měřených prostor je nedostatečná.




- 32 -

1.2.8. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V budově je instalováno několik vzduchotechnických zařízení pro větrání určitých prostor v budově. VZT1 – jižní přístavba V jižní přístavbě je provozována hlavní rovnotlaká vzduchotechnika (klimatizační jednotka – heizbosch KLIMATECHNIK, výr. č. GL-14763-1), tj. VZT1 pro nucenou výměnu vzduchu, s ohřevem a chlazením větraného vzduchu v prostoru informačního centra (I. a II. N. P.), se vzduchovody umístěnými pod stropem. Strojovna VZT1 je umístěna ve IV. N. P. v samostatné místnosti. VZT1 nasává čerstvý vzduch ze severovýchodní fasády přes dešťové žaluzie, výfuk odváděného vzduchu je proveden na střechu budovy. Projektovaná hodnota přívodu vzduchu je 6 300 m3/hod a odvodu 5 800 m3/hod, s plánovanou výměnou 6x/hod. Ve větrací jednotce je prováděna dvoustupňová filtrace a ohřev vzduchu na požadovanou teplotu. Teplo je zajištěno z VST, přes trojcestný ventil a samostatné oběhové čerpadlo (tepelný příkon 49 kW, tepelný spád 90/70oC). Chlazení vzduchu je zajištěno přímým chlazením v děleném chladiči, který je umístěn ve strojovně VZT. Jako zdroj chladu slouží dvě blokové klimatizační jednotky typu Split (chladící výkon 2 x 25,4 kW) umístěné na střeše objektu. Všechny klapky jsou ovládány servopohony napojenými na MaR. Rekuperátor, který využívá tepla odpadního vzduchu k předehřevu přívodního je proveden s účinností cca 70%. VZT1 je vybavena frekvenčními měniči pro regulaci otáček ventilátorů. Provoz tohoto zařízení je pravidelný každodenní v době využití větraných prostor. Foto č. 4: Hlavní strojovna vzduchotechniky jižní přístavby

• Měření a regulace VZT Regulace provozu VZT1 je prováděna automaticky i ručně. V I. N. P. budovy je místnost s dálkovým ovládáním VZT1. VZT1 je vybavena ochranou proti přehřátí a zamrznutí a dvěma možnými režimy provozu „AUTO“ nebo „RUČNĚ“.




- 33 -

Ostatní VZT zařízení v budově -

odsávání sociálních zařízení a kuchyněk Místnosti sociálních zařízení a kuchyněk v celé budově jsou podtlakově odvětrány na střechu budovy. Odvod vzduchu zajišťují odsávací potrubní ventilátory. Regulace provozu těchto zařízení je ruční, převážně s časovým spínačem.

-

chlazení místností - klimatizace Chlazení místností ve III. a IV. N. P. v jižní přístavbě je provedeno pomocí centrální klimatizační jednotky typu Split s chladícím výkonem 10 kW. Kondenzační část klimatizační jednotky je umístěna na střeše objektu a výparník přímo v místnostech pod stropem, s výfukem do čtyř stran. Další menší klimatizační jednotky typu Split jsou umístěny v pronajatých prostorech budovy, tj. 1 x server MVK, 1 x květinářství, 4 x kanceláře. Regulace provozu těchto zařízení je ruční a automatická na základě nastavené vnitřní teploty.

-

vzduchové clony Nad vstupními dveřmi do obchodů jsou umístěny vzduchové clony s elektrickým ohřevem, které slouží v zimním období k zabránění pronikání chladného vzduchu do vytápěných prostor (4 x 8000W).

V ostatních prostorech je výměna vzduchu prováděna převážně přirozeným způsobem. Čerstvý vzduch je pak přirozeně přisáván z venkovního prostoru přes okna. • Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost Provoz VZT jednotek je celoroční. Technický stav VST je prozatím vyhovující i přes chybějící tepelnou izolaci rozvodů a armatur. Čištění samotné VZT jednotky VZT1 se provádí jednou ročně u ostatních nepravidelně jen při údržbě. Životnost těchto zařízení je možné odhadovat při požadované údržbě na cca 20 let, tzn. do roku 2022. Vzduchovody se pravidelně nečistí (pravděpodobně znečištění).




- 34 -

1.2.9. Významné energetické výrobní technologie Nejvýznamnější využívaná energetická výrobní technologie v objektu je výměníkové stanice tepla, vzduchotechnické jednotky a el. výtah. Ostatní technologie s vyšším elektrickým nebo tepelným výkonem v budově jsou využívány pouze nárazově a jejich využití odpadního tepla je vzhledem k této skutečnosti nereálné. Mezi podstatné vnitřní energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla z přítomných osob, vnitřního osvětlení, rozvodů TV, ztráty z rozvodů výměníkové stanice tepla, větších či menších el. spotřebičů aj. Mezi vnější energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla obsaženého ve sluneční energii, tj. zisk od oslunění. Průměrný zisk pro budovy v ČR je cca 650 kWh/m2 až 900 kWh/m2.




- 35 -

1.3. Zhodnocení výchozího stavu 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů • Účinnost výroby tepla V budově Kreml není provozován v současné době žádny významný vlastní zdroj tepla nebo el. energie.

1.3.2. Energetické bilance Výchozí roční energetická bilance areálu Kreml v cenách roku 2008 a 2010, je zpracována v následující tabulce. Tabulka č. 14: Energetická bilance – stávající stav r. 2008 Kč/rok GJ/rok

Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6 7 8

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

1 676,4 0,0 1 676,4 0,0 1 676,4 71,4 1 096,6 508,4

1 185 134,5 0,0 1 185 134,5 0,0 1 185 134,5 39 473,7 606 446,3 539 214,4

r. 2010* Kč/rok 1 168 380,5 0,0 1 168 380,5

0,0 1 168 380,5 37 046,7 569 160,3 562 173,4

* v cenách r. 2010

Tabulka č. 15: Podrobná energetická bilance – stávající stav řádek

1 2 3 4 5

6

7 8

GJ/rok

r. 2008 Kč/rok

r. 2010* Kč/rok

1 676,4 508,4 1 168,0 0,0 1 676,4 508,4 1 168,0 0,0 1 716,5 548,5 1 168,0 71,4 10,7 60,7 1 096,6 1 056,5 40,1 508,4 508,4

1 185 134,5 539 214,4 645 920,0 0,0 1 185 134,5 539 214,4 645 920,0 0,0 1 185 134,5 561 389,8 645 920,0 39 473,7 5 901,7 33 572,0 606 446,3 584 270,9 22 175,4 539 214,4 539 214,4

1 168 380,5 562 173,4 606 207,1 0,0 1 168 380,5 562 173,4 606 207,1 0,0 1 168 380,5 562 173,4 606 207,1 37 046,7 5 538,9 31 507,9 569 160,3 548 348,3 20 812,0 562 173,4 562 173,4

Ukazatel Vstupy paliva a energie Elektrická energie Teplo Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Elektrická energie Teplo Prodej energie cizím Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Elektrická energie (EE) Teplo (TE) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech TV (TE) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba tepla na ohřev TV (TE) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

* v cenách r. 2010




- 36 -

Tabulka č. 16: Podstatné energetické zdroje Elektrická energie Dálkové teplo Elektrická energie


Venkovní Kabelový rozvod nn v soustavě TN-C 400/230 V AC 50 Hz, dodavatel ČEZ, a. s. – kabelový rozvod Horkovod CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.) Vlastní – uvnitř budovy Instalovaný el. příkon podst. el. spotřebičů 113 kW



- 37 -

1.3.3. Energetické hodnocení objektu Výpočet et tepelné ztráty je proveden pro: Nejnižší venkovní výpočtová tová teplota vzduchu Střední ední teplota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období Krajinná oblast se zřetelem na intenzitu vvětru

- 17 °C 3,8 °C 240 chráněná ěná krajina

Výpočet tepelných ztrát prostupem a infiltrací objektu, který byl proveden pro optimální stav vytápění je podrobněji ji uveden v příloze č. 2 tohoto EA. Tabulka č. 17: Tepelné ztráty v objektu Kreml (zóna 1 – zóna 4) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

1 664,4 1 008,0 571,1 469,7 750,2 4 463,4

23 3 132 132,0 57 032,0 2 825,0 8 301,0 23 186,0 182 562,0 29 834 111 878 111 878 294 4 440

*Celková ztráta včetně přirážek

Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 5: Rozdělení lení jednotlivých tepelných ztrát

Podíl jed.konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v celém objektu 10% 50%

25%

10%

4%

1%

Neprůsvitný

Průsvitný, otvorové výplně

Střecha

Podlaha

Strop

Tepelné ztráty infiltrací a větráním

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty infiltrací a větráním v cca 50 % a otvorovými výplněmi (okna + dveře e + prosklené plochy) cca 25%. 2 Dále stropní, i konstrukcemi cca 10%, neprůsvitnými obvodovými konstrukcemi cca 10 %, střešní st konstrukcí cca 4% % a podlahou cca 1 %. Vsetín, květen 2010 Tel. 777 238 679



- 38 -

1.3.4. Porovnání průměrného součinitele prostupu objektu Při výpočtu spotřeby tepla na vytápění se zpravidla zjišťuje roční spotřeba v GJ za otopné období, a to na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána jednak Vyhláškou 148/2007 Sb. (v platnosti od 1. 8. 2007), jednak soustavou norem ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789.

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u tohoto objektu provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla (energetický průkaz příloha č. 2). Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska spotřeb tepelné energie: Uem ≤ Uem,N Tabulka č. 18: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla Kreml 4 463,4 11 947,7 0,37

19

Průměrný součinitel prostupu požadovaný

Průměrný součinitel prostupu doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

-17 3 245,5 240 Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Objekt 2 Plocha ochlazovaných konstrukcí A (m ) 3 Vytápěný objem budovy V (m ) A/V o Průměrná vnitřní teplota v celé budově ( C) o Výpočtová vnější teplota ( C) 2 Vytápěná plocha (m ) Otopné období (počet dnů)

W/(m K) 0,74

W/(m K) 0,70

W/(m K) 0,53

nevyhovuje

2

Kreml

2

2

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy je dle novelizace ČSN 73 0540 (2007) vyšší než požadovaná hodnota, proto budova s ohledem na energetickou náročnost této normě nevyhovuje. V příloze č. 2 jsou uvedeny tabulky, které ukazují výpočty stavebních konstrukcí a jejich detailní posouzení.




- 39 -

1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií

Tepelná energie pro vytápění budovy a spotřeba TV

Teplo na vytápění budovy a ohřev TV je dodáváno z výměníkové stanice tepla umístěné v I. N. P. budovy. Do výměníku je teplo přivedeno z horkovodu, dálkového zdroje tepla od firmy CZT (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). Ve výměníkové stanici tepla jsou umístěny dva fakturační kalorimetry (ÚT+TV), které zaznamenávají spotřebu tepla pro potřebu budovy Kreml. Měsíčně jsou hrazeny zálohy za teplo a jednou ročně je provedeno celkové vyúčtování dle uzavřené smlouvy o dodávkách tepla. Dále se rozúčtován teplo a teplá voda dle dohodnutého výpočetního klíče mezi nájemce budovy. Ve VST jsou umístěny podružné vodoměry pro záznam skutečného množství odebrané TV, které se však již nepoužívají. Spotřeba studené vody na vstupu do VST je měřena vodoměrem. Teplo a teplá voda je rozúčtována mezi nájemce v budově dle využívané plochy. Výměníková stanice tepla je spravována dodavatelem tepla (CZT). Vlivem změn cen zemního plynu na trhu se cena tepla od CZT zpravidla každoročně mění. V energetickém auditu je uvedena hodnota spotřeby tepla na vytápění a TV v budově Kreml na základě dostupných údajů o dodávce tepla do VST. Elektrická energie Fakturační elektroměry (4 x) pro měření spotřeby EE v budově jsou umístěny v budově Kreml v I. N. P. u vchodových dveří. V budově se nachází ještě pět samostatných fakturačních elektroměrů pro provoz obchodů a výměníkové stanice tepla. V EA bylo provedeno porovnání stávajících sazeb s dalšími možnými sazbami provozu odběru el. energie v budově Kreml. Odběrné místo – č. 0002079447, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 41008710, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 25 A. Provoz – společné prostory. Tabulka č. 19: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 2 552 202,71 CO2d Standard, 3 x 25A 2 552 2 497,91 2 552 2 002,71 CO1d Standard, 3 x 25A 2 552 4 427,00 2 552 957,51 CO3d Standard, 3 x 25A 2 552 8 572,89

*Celkem (Kč/rok) 5 876,1 7 580,1 10 469,7 11 297,7 7 718,0 21 878,0

Stálý plat (Kč/rok) 1 704,0 828,0 14 160,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 20%

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO2d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.




- 40 -

Odběrné místo – č. 0002077579, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 43787733, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 125 A. Provoz – původní část budovy. Podružné měření spotřeby EE je provedeno na tento odběr EE celkem 9 x: Tabulka č. 20: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 119 980 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 125A 119 980 4 122,61 119 980 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 125A 119 980 4 548,35 119 980 957,51 CO3d Standard, 3 x 125A 119 980 3 629,35

*Celkem (Kč/rok) 488 258,6 494 630,6 543 707,4 545 711,4 366 820,9 435 448,9

Stálý plat (Kč/rok) 6 372,0 2 004,0 68 628,0


Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO2d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) nesprávně zvolená. Rozdíl oproti výhodnější sazbě CO3d Standard je 55 552,- Kč za rok. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Odběrné místo – č. 0002079455, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 4411984, sazba CO1d, produkt Standard, jistič 3 x 25 A. Provoz - prostor krytu CO. Tabulka č. 21: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 130 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 25A 130 10 966,98 130 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 25A 130 17 177,19 130 957,51 CO3d Standard, 3 x 25A 111 747,99 130

*Celkem (Kč/rok) 597,7 1 425,7 529,0 2 233,0 367,2 14 527,2

Stálý plat (Kč/rok) 828,0 1 704,0 14 160,0


Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO1d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Odběrné místo – č. 0002752278, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín, elektroměr dvousazbový č. 19270872, sazba C25d, produkt Akumulace 8, jistič 3 x 100 A. Provoz knihovny a kanceláří – jižní přístavba. Tabulka č. 22: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 13 900 1 676,81 C25d Standard, 3 x 100A 4 660 50,61 18 560 4 065,06 13 900 1 072,41 C26d Standard, 3 x 100A 4 660 50,61 18 560 4 858,24 18 560 957,51 CO3d Standard, 3 x 100A 18 560 5 788,70

*Celkem (Kč/rok) 55 566,6 7 280,8 75 447,4 46 706,1 7 126,8 90 168,9 52 430,3 107 438,3

Stálý plat (Kč/rok) 12 600,0

36 336,0

55 008,0





- 41 -

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba C25d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.

Z rozboru instalovaného příkonu el. energie, z vlastního provozu a z využití jednotlivých el. spotřebičů lze konstatovat, že nejpodstatnější část spotřeby el. energie je pro provoz osvětlení, vzduchotechniky, kancelářské techniky a ostatních spotřebičů v budově (drobné i větší el. spotřebiče, např. rychlovarné konvice, mikrovlnky, televize, vysavače, ledničky, radiopřehrávače, posuvné dveře, vysoušeče rukou, provoz spotřebičů mimo budovu – vánoční strom, kulturní akce, vodárna atd.). Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o.

Kontrola smluvních závazků s dodavateli energie Při kontrole jednotlivých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů nakupovaných energií nebyl zjištěn rozpor vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám s jednotlivými dodavateli. Stanovené ceny odpovídají a jsou v souladu s Cenovými vyhláškami ERÚ a s cenovým výměrem MF ČR a ceníky dodavatelů energií.




- 42 -

1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV Potřebné tepelně-technické výpočty tepelných ztrát budovy byly provedeny dle ČSN 73 0540 (2002, 2005, 2007) „Tepelná ochrana budov“ a dle předchozí ČSN 73 0540 (1994). Stanovení roční spotřeby tepla bylo provedeno dle výpočtu ISO 13790, který je určen ke zpracování hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Kompletní výpočty jsou v příloze č. 2 tohoto energetického auditu.

Spotřeba tepla na vytápění

Hodnota spotřeby tepla na vytápění, je uvedená na základě údajů o spotřebě tepla z fakturačního měřidla ve výměníkové stanici tepla v budově Kreml. • využívání měřící a regulační techniky Ve výměníkové stanici tepla, která dodává teplo do budovy, je provedena automatická teplotní časová regulace dle potřeb objektu. Ekvitermní automatická programovatelná regulace v samotné VST v objektu Kreml je provedena jen na hlavní přívodní topné větvi. Na vedlejších topných větvích, je regulace prováděna jen na jednotlivých topných větvích ručně, pomocí obsluhy. Teplota v jednotlivých vytápěných místnostech není centrálně regulována (mimo provoz VZT1). Na radiátorech jsou funkční radiátorové ventily s termostatickými hlavicemi. Útlum v noci a v době mimo provoz je zde prováděn dle potřeby objektu. Ohřev a regulace teploty vzduchu pro hlavní vzduchotechnickou jednotku v budově je prováděn pomocí třícestného ventilu se servopohonem a s vlastním oběhovým čerpadlem.

Spotřeba tepla na přípravu TV

V budově Kreml je zajištěn ohřev TV pomocí centrálního zásobníkového ohřívače (umístěn ve VST), kterému je dodávána tepelná energie z horkovodu. Spotřeba tepla pro ohřev TV je v budově měřena ve VST pomocí kalorimetru, přímo ve VST. Spotřeba TV v budově je omezena převážně jen na spotřebu v sociálních prostorech a na úklid v budově. Celková roční spotřeba tepla pro ohřev TV je vypočtena na základě počtu osob v budově dle ČSN 060320, informací provozovatele budovy a dle údajů o spotřebě TE pro ohřev TV a studené vody v budově. Vypočtený měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na dodávku TV (v roce 2010 činila měrná hodnota 0,043 GJ/m2) nepřekračuje limitní hodnotu, uvedenou ve vyhlášce MPO č. 194/2007 Sb. Měrný ukazatel stanovení spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody v zásobované budově je dle vyhlášky MPO č.194/2007 Sb. 0,17 GJ/m2, v zařízení mimo zásobovanou budovu je uváděn ve výši 0,21 GJ/m2 připravené teplé užitkové vody za rok. Výkon tohoto tepelného zdroje pro ohřev TV pro potřeby budovy je vzhledem k současnému provozu dostatečný. Denní spotřeba TV při plném provozu budovy byla vypočtena na cca 690 lt.




Tabulka č. 23: Vypočtená tená bilance spot spotřeb TV v budově r. 2008 Stávající stav Spotřeba TV – TE Obchody Pracovníci Počet osob 4 60 2 Plocha m Spotřeba TV na osobu (l/den) 5 Spotřeba TV celkem (l/den) 50 300 Spotřeba TV celkem (l/osobu rok) 14 750 1 250 Spotřeba TV celkem (l/rok) 59 000 75 000 Spotřeba TV (kWh/osobu den) 0,23 Spotřeba TV (kWh/osobu rok) 58 Spotřeba TV celkem (kWh/rok) 2 738 3 480 10 13 Spotřeba TV celkem (GJ/rok) Spotřeba TV celkem TE (GJ/rok) 40 Spotřeba TE na ohřev TV včetně ě ztráty 101 na rozvodech a zdroji (GJ/rok)

- 43 -

Plocha 2 828 20 339 84 851 4 921 18

Celková odhadovaná bilance spot spotřeby tepla na ÚT a TV v r. 2008 je popsána v následující tabulce. Nejvyšší podíl na celkové spotřebě řebě tepla v budově má spotřeba eba dálkového tepla na vytáp vytápění cca 92 %. Spotřeba tepla pro ohřev ev TV je vypočtena vypo na cca 8%. spotř tepla ÚT+TV r. 2008 Tabulka č. 24:: Celková bilance spotřeb Stávající stav MWh/rok Spotřeba tepla pro ÚT GJ/rok 1 056,5 293,5 Vytápění 10,7 3,0 Ztráty na VST 1 067,2 296,5 Celkem spotřeba TE pro ÚT 40,1 11,1 TV 60,7 16,9 TV ztráty 100,8 28,0 Celková spotřeba TE pro TV 1 168,0 324,5 Spotřeba TE celkem ÚT + TV Graf č. 6: Bilance spotřeb tepla v budově budov r. 2008 (stávající stav)

Bilance spotřeb řeb tepla v budov budově r. 2008

Ztráty na VST 1%

TV TE 3%

TV TE ztráty 5%

Vytápění 91%




- 44 -

1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství V souladu s vlastním zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

jednotlivé stavební části budovy zdroje ÚT a topné systémy budovy vzduchotechnické jednotky zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budovy spotřebiče el. energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: -

budova Kreml č. p. 1356

1. stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy jsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce jen těsně nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 2. stávající skladba jednoplášťové a dvouplášťové střešní konstrukce má dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce splňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 3. stávající podlahová nezateplené konstrukce v jižní přístavbě budovy Kreml na terénu má dodatečnou ale nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce těsně nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 4. stropní konstrukce nad suterénem původní části budovy je bez dodatečné tepelné izolace, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla 5. většina stávajících oken v objektu jsou nová zdvojená kovová nebo dřevěná s nízkým součinitelem prostupu tepla Up většinou ve vyhovujícím technickém stavu prosklené zdvojené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž po výměně v r. 2002 v kovových rámech, s nízkým součinitelem prostupu tepla Up 6. stínění velkých prosklených ploch jižní přístavby je provedeno pomocí kovových horizontálních žaluzií s automatickým nebo ručním ovládáním, ve IV. N. P. jižní přístavby není stínění účinně provedeno 7. průměrný součinitel prostupu tepla budovy Kreml je nevyhovující (CI – nevyhovující) -

vytápění

1. vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT) 2. v I. P. P. je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda), topným kanálem vedeným v zemi 3. technický stav VST je vyhovující a její technologie je majetkem dodavatele tepla (CZT) 4. VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací na hlavní topné větvi, na jednotlivých vedlejších topných větvích je regulace možná jen pomocí obsluhy 5. teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles v původní části budovy jsou litinové článkové z roku výstavby objektu s tepelným spádem 90/700 C a 70/550 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace, v jižní přístavbě jsou nové ocelové deskové radiátory 6. všechna otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou, vybavena funkčními radiátorovými ventily s TR hlavicí Vsetín, květen 2010 Tel. 777 238 679



- 45 -

7. měření spotřeby tepla je provedeno ve VST na vstupu horkovodu do objektu, samostatné měření spotřeby tepla pro ÚT jednotlivých částí objektu není prováděno, teplo pro ÚT se rozúčtuje mezi nájemníky dle velikosti pronajaté plochy 8. při nízkých teplotách nedochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky vyvážená 9. pravidelně každý den jsou zaznamenávány spotřeby TE včetně spotřeby EE ve VST -

ohřev TV

1. v budově je prováděna centrální dodávka TV z výměníkové stanice tepla (VST), kde je umístěn stojatý zásobníkový ohřívač TV, zdrojem tepla je horkovod CZT 2. TV je rozváděna po celém objektu cirkulačním čerpadlem, jehož provoz je regulován z VST (probíhá útlum v době mimo provoz) 3. tepelná izolace na hlavních i vedlejších rozvodech TV je provedena 4. největší spotřeba teplé vody je pro provoz sociálních prostor 5. u spotřebičů TV (umyvadla a sprchy) jsou použity pákové vodovodní baterie 6. měření spotřeby TV je v budově prováděno ve VST samostatným kalorimetrickým měřidlem, podružné měření spotřeby TV není provedeno 7. TV se rozúčtuje mezi nájemníky dle velikosti pronajaté plochy - osvětlení 1. v budově jsou z větší části nová zářivková svítidla bez elektronického zapalování a výbojková svítidla 2. osvětlenost hlavních prostor převážně splňuje požadavky ČSN, soustava není předimenzovaná, 3. osvětlované prostory jsou většinou mírně znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou jen mírně z vnitřní strany znečištěná

-

vzduchotechnická zařízení v objektu

1. větrání přízemí jižní přístavby budovy je provedeno pomocí rovnotlaké vzduchotechnické jednotky s ohřevem i chlazením větraného vzduchu 2. stávající stav instalované vzduchotechniky je vyhovující, hlučnost VZT je však vysoká 3. vzduchovody od VZT jsou z větší části znečištěné 4. hlavní VZT1 jednotka je vybavena rekuperačním výměníkem s odhadovanou účinností cca 60% 5. v letním období jsou v mnoha prostorech budovy využity klimatizační jednotky Split 6. v ostatních prostorách budovy je větrání podtlakové (sociální prostory a kuchyňky) nebo přirozené přes dveře a okna -

ostatní el. spotřebiče

1. nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz ostatních spotřebičů, vzduchotechniky a osvětlení 2. pro měření spotřeby el. energie v budově, jsou zde pouze čtyři fakturační elektroměry, tj, pro měření větší části spotřeby celé budovy, mimo prostor obchodů v I. N. P. a provozu VST, pro podružné měření spotřeby zejména klimatizací jsou zde instalovány další elektroměry 3. sazba pro odběr č. 0002077579 el. energie je nesprávně zvolená vzhledem ke spotřebám EE v budově, finanční rozdíl oproti výhodnější sazbě je výrazný, u ostatních odběrů EE je sazba správně zvolená 4. velikost jističe u jednotlivý odběrů je nutné na základě měření optimalizovat




- 46 -

5. v objektu je prováděn důsledně energetický management, kdy jsou pravidelně zaznamenávány spotřeby TE, EE a studené vody, včetně četnosti akcí a jejich návštěvnost




- 47 -

1.3.8. Hospodaření s energiemi Rozborem lze tedy dojít k následujícím závěrům (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.): Objekt Kreml č. p. 1356 Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy “Kreml“, byl objekt zařazen do kategorie C tzn. energetická náročnost budovy je vyhovující. Dále bylo zjištěno: -

obvodové venkovní zateplené stavební konstrukce objektu mají převážně nízký Up podlahové zateplené i nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní dostatečně zateplené konstrukce objektu mají nízký Up původní okna, prosklené plochy a dveře v objektu jsou ve vyhovujícím stavu a mají nízký Up stávající stav instalované vzduchotechniky je vyhovující, funkční hlavní VZT jednotka v budově je s rekuperačním výměníkem rozhodující je spotřeba tepla na vytápění a ohřev teplé vody, u el. energie na provoz vzduchotechniky, osvětlení a ostatních elektrospotřebičů rozvody tepla a TV jsou původní ve vyhovujícím stavu, na hlavních i vedlejších rozvodech je nedostatečná tepelná izolace VST je ve vyhovujícím stavu regulace vytápění je provedena ekvitermní programovatelná, ventily na radiátorech jsou včetně termostatických hlavic a jsou funkční rozvod TV je po celé budově, regulace dodávky teplé vody v budově je pouze z výměníkové stanice, cirkulační čerpadlo je provozováno s útlumem dodávka tepla a teplé vody je v budově samostatně měřena a zaznamenávána osvětlenost hlavních prostor v objektu je dostatečná

Tabulka č. 25: Ukazatel celkové energ. nár.budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.(stand. stav provozu budovy) Stávající stav 1 474,5 Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) Vyhovující Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy 126,2 Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EA (kWh/(m2.rok)) C Třída energetické náročnosti hodnocené budovy




- 48 -

Tabulka č. 26: Třída ída energetické náročnosti náro hodnocené budovy (polyfunkční ní budova) 2 Hranice třídy EN (kWh/m ) Třída energetické Slovní vyjádření vyjád energetické náročnosti budovy náročnosti nároč budovy od do A 0 62 A Mimoř Mimořádně úsporná B 62 123 B Úsporná C 124 179 C Vyhovující 180 236 D D Nevyhovující 237 293 E E Nehospodárná 294 345 F F Velmi nehospodárná 345 G G Mimořádn řádně nehospodárná

Graf č. 7: Rozdělení energií v objektu (vyhl. č. 148/2007 Sb.)

Rozdělení jednotlivých spotřeb energií v budově Větrání 1% Chlazení 6%

Teplá voda 7%

Osvětlení 6%

Vytápění 80%




- 49 -

1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat ve snížení tepelných ztrát budov, ve změně technologie výroby tepla pro ÚT a ohřev TV, v instalaci nové vzduchotechniky. Další potenciál úspor energií a nákladů je možné také hledat v monitorování spotřeb energií v objektu a ve stimulaci pracovníků k úsporám elektřiny a tepla. Při oceňování potenciálu úspor elektrické energie bylo počítáno s cenou 1 105,8 Kč/GJ (cena v r. 2010 bez pevných složek a bez DPH 20%). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT a TV bylo počítáno s cenou 519,0 Kč/GJ (cena bez DPH 10% v r. 2010). Potenciál úspor energií a nákladů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 27: Potenciál energetických úspor a úspor nákladů na energie Potenciál Popis navrhovaných opatření energ. úspor (GJ/rok) Zateplení obvodových konstrukcí 53 Výměna a zateplení otvorových výplní 45 Instalace tepelného čerpadla 550 Decentralizace výroby TV 61 Instalace fotovoltaické elektrárny 69 Energetický management 25

Předpokládaná úspora z celk. potenciálu (%) 7 6 69 8 9 3

Předpokládaná úspora (Kč/rok) 27 549 23 205 271 723 14 601 250 914 17 181

Celkové úspory energií jsou vztaženy k celkové roční spotřebě energií.




- 50 -

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie U jednotlivých opatření se proto bude vycházet z optimálního budoucího provozu v budově, tzn. budou dodržovány teploty v jednotlivých místnostech dle platné ČSN.

2.1. Návrh technického řešení Při návrhu technických řešení energetického auditu jsme vycházeli ze stávajícího stavu technologie a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví a výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie : • • • • • • • • • •

Zvolený systému zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV- volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla Funkčnost vzduchotechniky a způsob ventilace

Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. V dalším textu energetického auditu budou navržena a posuzována opatření, vycházející z některých výše uvedených faktorů.

Vysokonákladová opatření – investice (nad 100 tis. Kč): Opatření č. 1 Zateplení objektů kontaktním fasádním systémem. Nezateplené obvodové stavební konstrukce budovy jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 2 Výměna původních stávajících kovových a dřevěných zdvojených a dvojitých oken, dveří a prosklených ploch za plastová okna s doporučeným součinitelem prostupu tepla. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k výměně a zateplení oken, prosklených ploch a dveří.




- 51 -

Opatření č. 3 Instalace tepelného čerpadla jako nového tepelného zdroje pro ÚT a ohřev TV. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 4 Toto opatření spočívá v decentralizaci dodávky TV, tj. instalace lokálních průtokových nebo zásobníkových ohřívačů TV přímo v místech spotřeby TV. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nových lokálních zdrojů. Opatření č. 5 Provedení fotovoltaické elektrárny na ploché střeše budovy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor a výnosů ve vztahu k instalaci nového energetického zdroje. Beznákladová opatření – organizační, změna chování uživatelů, apod.: Opatření č. 6 Zabránění neefektivnímu provozu a výchova energ. managementu, pravidelná údržba, opravy, čištění a seřizování obecně úsporné chování atd. Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. Energetický audit posoudí vliv zavedení energetického managementu na energetické úspory. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení. V následující katalogové části je uveden pro každé jmenované energeticky úsporné opatření základní popis, určení energetického potenciálu (úspora za energie - v této fázi předběžného hodnocení se určuje pouze efekt energetické úspory) a stanovení investičních nákladů. Jednotlivé varianty (chápáno jako soubor několika EÚO) pro realizaci jsou pak uvedena na konci katalogové části.




- 52 -

Opatření č. 1 Název: zateplení fasády objektu - jen v přístavbě garáže a myčky Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát dodatečným zateplením všech venkovních nezateplených obvodových zdí přístavby garáže a myčky, EPS o tloušťce 150 mm. Na zděných konstrukcích objektu je navržen kontaktní způsob zateplení. Provede se optimalizace jednotlivých tepelných vazeb mezi konstrukcemi, tj. zateplení venkovního ostění, nadpraží, parapetů u všech oken, prosklených ploch a dveří EPS o tloušťce 30 mm, kompletní zateplení atiky na střeše z vnitřní a vnější strany (vytaženi tepelné izolace z obvodových zdí na celou výšku atiky) včetně vrchní části pod oplechování. Provede se zateplení zdi v I. N. P. pod zemí EPS o tl. 70 mm na základový pás, včetně nové hydroizolace a drenáže, které bude bezprostředně navazovat na tepelnou izolaci svislých venkovních stěn vrchní stavby.

Energetický potenciál:

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

53 15

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Zateplení bude provedeno kontaktním zateplovacím systémem s tloušťkou tepelné izolace 150 mm (EPS) u obvodových venkovních zdí budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 1, pro všechny objekty jsou cca 469 955,1 Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení cca 10 % a s ohledem na nutnost provést opravu omítek, jsou investiční náklady sníženy (pouze 90% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3).




- 53 -

Tabulka č. 28: Provozní náklady po realizaci opatření č. 1 GJ/rok

Kč/rok

422 960 Investiční náklady 578 658 1 115 Množství tepla 508 562 173 Množství elektřiny Množství zem.plynu 1 623 1 140 832 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 623 1 140 832 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 53 27 549 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 53 27 549 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení venkovních obvodových zdí a dalších popsaných konstrukcí dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 53 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 27 549,- Kč/rok.




- 54 -

Opatření č. 2 Název: výměna a zateplení původních oken, dveří a prosklených ploch v přístavbě garáže a myčky Popis: Provede se výměna všech původních zdvojených a dvojitách oken v kovovém a dřevěném rámu za nová kvalitní plastová okna a to včetně výměny ocelových vrat. Parametry oken, dveří a prosklených stěn budou s průměrným součinitelem prostupu U = 0,9 W.m-2.K–1 (trojsklo s výplní vzácného plynu) u vrat bude U = 1,1 W.m-2.K–1. Pro splnění základních hygienických požadavků, budou okna provedeny s mechanickými ventilačními klapkami. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 45 12

GJ MWh

Investice: Okna, prosklené stěny a dveře, které budou vyměněny, jsou navrženy v plastu s průměrným součinitelem prostupu tepla U=0,9 W.m-2K-1. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 2, pro tento objekt jsou cca 142 846,- Kč (cena bez DPH 20%). Při míře opotřebení původních oken a dveří cca 50 % a s ohledem na nutnost výměny těchto otvorových výplní, jsou investiční náklady sníženy (pouze 50% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 3). Tabulka č. 29: Provozní náklady po realizaci opatření č. 3 GJ/rok

Kč/rok

71 423 Investiční náklady 1 123 583 002 Množství tepla 508 562 173 Množství elektřiny Množství zem.plynu 1 632 1 145 176 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 632 1 145 176 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 45 23 205 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 45 23 205 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po výměně a zateplení stávajících kovových a dřevěných oken, prosklených stěn a vrat, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 45 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 23 205,Kč/rok.




- 55 -

Opatření č. 3 Název: instalace tepelného čerpadla vzduch – voda jako nového tepelného zdroje pro ÚT a TV Popis: Stávající zdroj CZT bude částečně nahrazen novým tepelným zdrojem, tepelným čerpadlem vzduch-voda. Zdroj CZT bude dále sloužit jako bivalentní zdroj v období velmi nízkých venkovních teplot. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qfuel): 550 153

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce, kde je provedena kalkulace pro Kreml. Do investičních nákladů jsou tedy započteny náklady na pořízení nové moderní technologie, tzn. 5 x tepelné čerpadlo vzduch - voda (celkový tepelný výkon na budovu Kreml cca 143kW) s automatickou ekvitermní regulací, veškeré rozvody a armatury s tepelnou izolací aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Celkové investiční náklady na realizaci tohoto opatření jsou cca 2 637 896,1 Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 30: Provozní náklady po realizaci opatření č. 3 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

402 724 1 126 1 126 0 766 -216 550

2 637 896 208 599 688 059 896 658 896 658 0 397 608 -125 885 271 723

Po provedení realizace tepelného čerpadla dojde ke snížení spotřeby tepla od CZT o cca 550 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 271 723,- Kč/rok. Naopak dojde ke zvýšení spotřeby el. energie pro provoz TČ.




- 56 -

Opatření č. 4 Název: decentralizace zdroje TV Popis: Toto opatření spočívá ve zrušení stávajícího centrálního zásobníkového ohřívače TV ve VST, včetně cirkulačního rozvodu TV. Bude provedena instalace lokálních průtokových nebo zásobníkových ohřívačů TV přímo v místech spotřeby TV. El. zásobníkové i průtokové ohřívače budou vybaveny termostaty pro regulaci teploty ohřívané vody včetně časové programovatelné regulace (jen u el. zásobníkových ohřívačů TV). Před realizací tohoto opatření je nutné podrobně prozkoumat možné připojení nových elektrospotřebičů na stávající elektro rozvody, včetně dimenze vodičů aj. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na ohřev TV vytápění (Qfuel): 61 17

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení průtokových a zásobníkových elektrických ohřívačů TV, včetně montáže a zapojení. Celkové investiční náklady na realizaci tohoto opatření jsou cca 127 000,- Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 31: Provozní náklady po realizaci opatření č. 4 GJ/rok

Kč/rok

127 000 Investiční náklady 553 887 1 067 Množství tepla Množství elektřiny 548 599 892 Množství zem.plynu 1 616 1 153 779 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 616 1 153 779 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 101 52 320 Úspora tepla (GJ) -40 -37 718 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 61 14 601 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 4, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 61 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 14 601,- Kč/rok. Naopak dojde ke zvýšení spotřeby el. energie v budově na provoz nových zdrojů TV.




- 57 -

Opatření č. 5 Název: instalace nového fotovoltaického zdroje el. energie Popis: Instalace fotovoltaických amorfních modulů integrovaných do střešní krytiny jako nového obnovitelného zdroje el. energie na plochou střešní konstrukci. Systém bude pracovat v režimu zeleného bonusu, kdy vyrobená el. energie bude spotřebována z části přímo v budově a dále dodávána do distribuční sítě (režim zelený bonus). Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 32: Úspory po zavedení opatření č. 5 Bilance výroby EE ve FVE Roční spotřeba el. energie (kWh/rok) Počet dnů provozu za rok Spotřeba EE za den (kWh/den) Spotřeba EE za hodinu (kWh/hod) Výkon FV modulů na pokrytí celkové spotřeby EE (kW) 2 Využitelná plocha střechy (m ) Možný inst. výkon FV modulů (kW) 2 Plocha FV modulů (m ) Vyrobená a prodaná EE (kWh/rok) Prodaná EE (Kč/rok) Další náklady (Kč/rok)

141 222 300 470,7 39,2 160,1 432,9 21,6 173,2 19 091 261 736,1 10 822,5

Roční úspora el. energie: 69 19

GJ MWh

Investice : Instalace FV modulů na plochou střechu budovy.




- 58 -


Kč/rok

1 904 760 Investiční náklady 606 207 1 168 Množství tepla 508 562 173 Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem 1 676 1 168 381 Mzdy 10 823 Ostatní 1 676 1 179 203 Celkové provozní náklady 69 261 736 Množství energie-prodej 0 0 Úspora tepla (GJ) 69 250 914 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 69 250 914 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) *náklady na provoz FVE

Při instalaci FVE, dojde k výrobě el .energie ve výši cca 69 GJ/rok a finančnímu výnosu ve výši cca 250 914,-Kč/rok.




- 59 -

Opatření č. 6 Název: energetický management Popis: Stimulace pracovníků, energetický management a výchova energeticky uvědomělému chování. Energetický management je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Cílem je rychlé zjištění chyb/poruch technických zařízení a provozních postupů a snížení spotřeby energie. Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu, tzv. ET-diagram. Více v příloze č. 3. Energetický potenciál: Tabulka č. 34: Úspory po zavedení opatření č. 6 Spotřeba Spotřebovaná energie stávající stav (GJ/rok) El. energie 508,4 Teplo 1 168,0 Celkem 1 676,4

Cena celkem (Kč/rok)

Úspora 1,5% (GJ/rok)

Úspora 1,5% (Kč/rok)

562 173,4 606 207,1 1 168 380,5

7,63 17,52 25,1

8 088,2 9 093,1 17 181,3

Roční úspora tepla a el. energie : 25 7

GJ MWh

Investice: Ve většině případů se prezentuje jako beznákladové opatření. Při jeho zavádění, však může docházet ke vzniku nepodstatných nákladů např. školení pracovníků, hardwarové i softwarové vybavení, finanční motivace, měření a sledování spotřeb energií atd. Pro toto případ jsme zvolili první možnost tzn. beznákladové opatření.




- 60 -


Kč/rok

0 Investiční náklady 1 151 606 207 Množství tepla 501 554 085 Množství elektřiny 0 0 Množství zem.plynu 1 651 1 160 292 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 1 651 1 160 292 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 18 9 093 Úspora tepla (GJ) 8 8 088 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 25 17 181 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 6 dojde k úspoře energií o cca 25 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 17 181,- Kč/rok.




- 61 -

Pro přehlednost, k dalšímu rozboru a návrhům, je níže vytvořen bodový graf pro jednotlivá opatření, vyjadřující podmínku měrné finanční náročnosti jako investice v tis.Kč na uspořený GJ.

25,00

5,00 0,00 0

1

2

3

4

Opatření č.4

10,00

Opatření č.3

15,00

Opatření č.2

20,00 Opatření č.1

Investice tis.Kč/uspořený GJ

30,00

5

6

Opatření č.6

Opatření č.5

Graf č. 8: Vymezení hodnoty měrné finanční náročnosti investičních opatření

7

Graf dává určitou představu o efektu vložených investičních prostředků do energetické úspory a platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší energeticky úsporný efekt. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Varianta č. 1 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 2), realizace tepelného čerpadla (opatření č. 3), decentralizace dodávky TV (opatření č. 4) a realizace fotovoltaické elektrárny (opatření č. 5).

Varianta č. 2 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 2) a decentralizace dodávky TV (opatření č. 4)




- 62 -

Varianta č. 1 Název: kombinace opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 5 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 2), realizace tepelného čerpadla (opatření č. 3), decentralizace dodávky TV (opatření č. 4) a realizace fotovoltaické elektrárny (opatření č. 5).

Energetický potenciál: Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 693 192

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem

Uem,N

Uem,N

2

Budova Kreml


W/(m K) 0,71

2

W/(m K) 0,70

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 36: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,53

nevyhovuje



- 63 -

Tabulka č. 37: Upravená energetická bilance u varianty č. 1 Před realizací projektu řádek Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

1 676,4 0,0 1 676,4 0,0 1 716,5 71,4 1 096,6 508,4

1 168 380,5 0,0 1 168 380,5 0,0 1 168 380,5 37 046,7 569 160,3 562 173,4

1 052,2 0,0 1 052,2 68,7 1 052,2 10,7 533,1 508,4

876 220,2 0,0 876 220,2 261 736,1 876 220,2 5 538,9 308 507,9 562 173,4

Investice : Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na instalaci a provedení tepelného čerpadla jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 1 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 5 179 966,- Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 38: Provozní náklady po realizaci varianty č. 1 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

298 754 1 052 1 052 69 870 -177 693

5 061 547 156 279 719 941 876 220 10 823 887 043 261 736 449 928 93 146 543 074

Po realizaci varianty č. 1, dojde k úspoře energií na vytápění o cca 693 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 543 074,- Kč/rok.




- 64 -

Varianta č. 2 Název: opatření č. 1, 2 a č. 4 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 2) a decentralizace dodávky TV (opatření č. 4) Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění včetně produkce EE (Qdem;H): 121 34

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

2

Budova Kreml


Uem,N 2

W/(m K) 0,70

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Uem W/(m K) 0,71

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 39: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,53

nevyhovuje



- 65 -

Tabulka č. 40: Upravená energetická bilance u varianty č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8

Před realizací projektu

Ukazatel

řádek

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

1 676,4 0,0 1 676,4 0,0 1 716,5 71,4 1 096,6 508,4

1 168 380,5 0,0 1 168 380,5 0,0 1 168 380,5 37 046,7 569 160,3 562 173,4

1 555,5 0,0 1 555,5 0,0 1 555,47 10,1 1 037,0 508,4

1 122 509,2 0,0 1 122 509,2 0,0 1 122 509,18 5 229,3 555 106,5 562 173,4

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na snížení tepelné ztráty objektu realizací předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 2 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 739 801,1 Kč (cena bez DPH 20%). Tabulka č. 41: Provozní náklady po realizaci varianty č. 2 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

1 007 548 1 555 1 555 0 161 -40 0 121

621 383 522 617 599 892 1 122 509 1 122 509 0 83 590 -37 718 0 45 871

Po realizaci varianty č. 2, dojde k úspoře energií o cca 121 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 45 871,- Kč/rok.




- 66 -

2.2. Stanovení celkových investičních nákladů Tabulka č. 42: Porovnání jednotlivých variant a opatření Úspora energie Úspora energie+další (GJ/rok) náklady (Kč/rok) Opatření č. 1 53 27 549 Opatření č. 2 45 23 205 Opatření č. 3 550 271 723 Opatření č. 4 61 14 601 Opatření č. 5 69 250 914 Opatření č. 6 25 17 181 Varianta č. 1 693 543 074 Varianta č. 2 121 45 871

Investice bez DPH 20% (Kč) 422 960 71 423 2 637 896 127 000 1 904 760 0 5 061 547 621 383

*záporná hodnota-zvýšená potřeba energií a financí




- 67 -

3. Ekonomické vyhodnocení 3.1. Prostá doba návratnosti Pro porovnání jednotlivých opatření a variant jsme současně zvolili metodu prosté doby návratnosti. Tabulka č . 43: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých investičních opatření Název opatření

Zateplení obvodových konstrukcí Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace tepelného čerpadla Decentralizace dodávky TV Provedení FVE Energetický management

Číslo Opatření

Investiční náklady Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6.

422 960 71 423 2 637 896 127 000 1 904 760 -

Kč

Prostá doba návratnosti roky

27 549 23 205 271 723 14 601 250 914 17 181

15 3 10 9 8 -

5 1 4 3 2 -

Úspory

Hodnocení (pořadí)

Tabulka č. 44: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých variant Název varianty Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 5 Souhrn opatření č. 1, 2 a č. 4


Číslo varianty 1. 2.

Investiční náklady

Úspory

Prostá doba návratnosti

Hodnocení

Kč

Kč

roky

(pořadí)

5 061 547 621 383

543 074 45 871

9 14

1 2



- 68 -

3.2. Ekonomické ukazatele Porovnání opatření a variant podle jednotlivých ekonomických ukazatelů je uvedeno v následujících tabulkách (metodika viz příloha č. 4). Tabulka č. 45: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých opatření

Název opatření

Číslo opatření

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Zateplení obvodových konstrukcí Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace tepelného čerpadla Decentralizace dodávky TV Provedení FVE Energetický management

**Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice hodnota- procento investice investice (životnosti) Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž odpis.doby tis. Kč % roky roky roky

49,2 326,7 285,1 29,9 399,3 -

7,0 38,7 7,7 9,6 9,6 -

15 3 10 9 8 -

24 4 13 11 10 -

30 30 15 15 20 -

ne ne ano ano ne -

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Tabulka č. 46: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých variant řešení

Název varianty

Souhrn opatření č. 1, 2, 3, 4 a č. 5 Souhrn opatření č. 1, 2 a č. 4

Čistá současná Číslo hodnotavarianty NPV

1.

Vnitřní výnosové procento IRR

**Doba Doba Doba splácení Diskontovaná splácení hodnocení investice doba splácení investice (životnosti) Ts>1/2 investice Tsd Ts Tž odpis.doby

tis. Kč

%

roky

roky

roky

1 814,3

9,4

9

12

15,20,30

2. 115,6 7,6 14 23 15, 30 * není jednoznačné řešení **doba splácení investic u příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby


ne ne



- 69 -

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.352/2002 Sb. a vyhláškou č.425/2004 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to : SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě el. energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Vzhledem ke skutečnosti, že teplo pro ohřev pro ÚT a TV je produkováno ze zemního plynu (CZT), budeme počítat palivo zemní plyn s výhřevností 10,551 kWh/m3 a účinností výroby a přenosu tepla cca 80%. Tabulka č.47: Roční emisní hodnoty u jednotlivých opatření a variant

Stávající stav Varianta č.1 Rozdíl (úspora) Varianta č.2 Rozdíl (úspora)

Energie GJ/rok

SO2 t/rok

CO t/rok

CO2 t/rok

NOx t/rok

CxHy t/rok

Tuhé látky t/rok

1 676,4 1 052,2 624,3 1 555,5 121,0

0,26490 0,39256 -0,12766 0,28571 -0,02081

0,06760 0,08665 -0,01905 0,07052 -0,00292

243,37726 245,15751 -1,78025 178,26231 65,11495

0,43002 0,38521 0,04481 0,41934 0,01068

0,00099 0,00025 0,00074 0,00085 0,00014

0,05378 0,07879 -0,02500 0,05784 -0,00406

*záporná hodnota – nárůst emisí

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u opatření č. 6 (realizace fotovoltaické elektrárny) a varianty č. 1 (zateplení budovy, tepelné čerpadlo, decentralizace TV a realizace fotovoltaické elektrárny). Graf č. 9: Emisní hodnoty

1

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant CO2 300

1

250 množství (t/rok)

množství (t/rok)

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant

1 0 0 0

200 150 100 50


NOx

CxHy

Tuhé látky

Varianta č.2

CO

Varianta č.1

SO2

Stávající stav Opatření č.1 Opatření č.2 Opatření č.3 Opatření č.4 Opatření č.5 Opatření č.6

0



- 70 -

5. Výstupy energetického auditu Při posuzování úrovně energetického hospodářství je nutné provést posouzení z hlediska stávajícího stavu systému vytápění objektu, stavebních konstrukcí budovy ve vztahu k měrné spotřebě tepelné energie za otopné období v návaznosti na komplexní posouzení stavu úrovně energetického hospodářství vzhledem k celkovým spotřebám všech energií v objektu a jejich využívání. Hlediska stávajícího stavu vytápění a hospodaření s energiemi Objekt Kreml Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně D, tj. nevyhovující (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“ Kreml“, byl objekt zařazen do kategorie C tzn. energetická náročnost budovy je vyhovující a to dle platné vyhlášky MPO č. 148/2007 Sb.

5.1. Celková výše energetických úspor Celková výše energetických úspor je uvedena v technických jednotkách a je stanovena pro jednotlivá opatření č.1. až č. 6 a varianty č.1 až č. 2 (viz tabulky níže).

Opatření č. 2

Opatření č. 3

Opatření č. 4

Opatření č. 5

Opatření č. 6

Stávající stav Stav po energeticky úsporných opatření Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Opatření č. 1

Tabulka č. 48: Celková výše energetických úspor u jednotlivých opatření

GJ 1 676 1 623 53

GJ 1 676 1 632 45

GJ 1 676 1 126 550

GJ 1 676 1 616 61

GJ 1 676 1 608 69

GJ 1 676 1 651 25


Varianta č. 2

Stávající stav Stav po energeticky úsporných variant Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Varianta č. 1

Tabulka č. 49: Celková výše energetických úspor u jednotlivých variant

GJ 1 676 983 693

GJ 1 676 1 555 121



- 71 -

Graf č. 10: Porovnání výše energetických úspor u jednotlivých variant a opatření

Porovnání jednotlivých variant a opatření Varianta č.2 Varianta č.1 Opatření č.6 Opatření č.5 Opatření č.4 Opatření č.3 Opatření č.2 Opatření č.1

0

100

200

300

400

500

600

700

800

úspory (GJ/rok)




- 72 -

5.2. Výběr optimální varianty Pro možnost porovnání je sestavena následující tabulka s uvedením základních ukazatelů pro variantu č. 1 a variantu č. 2. Tabulka č. 50: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled) Varianta Údaje Jednotky č. 1 č. 2 Investiční celkové výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)

tis. Kč

5 179 966 1 479 602

Investiční výdaje projektu bez nutných nákladů na tis. Kč 5 061 547 odstranění zanedbané údržby Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč/rok -543 074 Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 Přínosy projektu celkem 543 074 Kč/rok Počáteční hodnota spotřeb paliv a energií GJ/rok 1 676 Konečná spotřeba paliv a energií GJ/rok 1 052 Doba hodnocení roky 15,20,30 Diskont % 6,00 Prostá doba návratnosti roky 9 Reálná doba návratnosti roky 12 Čistá současná hodnota tis. Kč 1 814 Vnitřní výnosové procento % 9 Daň z příjmů % 0 Ekologická relevance projektu *Měrné náklady na snížení emisí Kč/kg CO2 -2 843 Měrné náklady na tis.Kč/uspořený GJ tis. Kč/GJ 7

621 383 -45 871 0 45 871 1 676 1 555 15, 30 6,00 14 23 116 8 0 10 5

Pozn.: Tž - doba životnosti (doba hodnocení) *záporná hodnota při zvýšení emisí při porovnání se stávajícím stavem

Na základě předcházejících hodnocení bylo provedeno v následující tabulce vyhodnocení jednotlivých variant podle zvolené váhy jednotlivých ukazatelů a to s cílem určit nejvýhodnější variantu k realizaci. Hodnocení je provedeno ve stupnici 1÷4 (1 je nejhorší a 4 je nejlepší). Tabulka č. 51: Vyhodnocení základních ukazatelů jednotlivých variant Varianta 1. 2. Ukazatele Váha body celkem body celkem - energetické 20 3 0,6 2 0,4 - investiční 30 3 0,9 2 0,6 - ekonomické 40 4 1,6 2 0,8 - environmentální 10 1 0,1 3 0,3 Celkem 3,2 2,1 Vyhodnocení 1 2




- 73 -

Z výše uvedené tabulky, ve vztahu k jednotlivým váhám hodnocení, je zřejmé, že za nejvýhodnější lze považovat variantu č. 1.

5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie V energetickém auditu je u opatření č. 3 (tepelné čerpadlo) a opatření č. 5 (fotovoltaické elektrárna) posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů v auditovaném objektu. Tato opatření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 52: Vyhodnocení základních ukazatelů opatření z OZE

Opatření č. 3 Opatření č. 5


Úspora (GJ/rok)

Úspora (Kč/rok)

Investice (Kč)

Prostá doba návratnosti

550 69

271 723 250 914

2 637 896 1 904 760

10 8

Reálná doba návratnosti 13 10

NPV (Kč)

IRR (%)

285,1 399,3

7,7 9,6



- 74 -

5.4. Závěrečný posudek energetického auditora Na základě komplexního hodnocení jednotlivých opatření, variant a diskuze o záměrech s majitelem a provozovatelem objektu, a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy, z hlediska ekonomiky a vlivu na životní prostředí je nejvýhodnější varianta č. 1, tzn. souhrn opatření spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 2), realizace tepelného čerpadla (opatření č. 3), decentralizace dodávky TV (opatření č. 4) a instalace FVE (opatření č. 5). Celková investice na realizaci varianty č.1 (včetně částky na odstranění zanedbané údržby) je 5 179 966,- (cena bez DPH 20%). Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech:

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie cca 693 GJ/rok, investiční uznatelné náklady na úsporu energií jsou odhadovány ve výši cca 5 061 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na zanedbanou údržbu) roční úspora finančních nákladů představuje cca 543 tis. Kč (při cenách energií roku 2010) dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů bude rovněž snížena ekologická zátěž způsobená zařízeními objektů závislost na cizích zdrojích energie bude snížena

Technický potenciál úspor Realizací opatření seskupené ve variantě č. 1 lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době dostupnými technologiemi. Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní hodnoty (r. 2008) pro budovu Kreml cca 1 676 GJ/rok na 983 GJ/rok (tj. cca na 58% původní hodnoty).




- 75 -

Mimo doporučenou variantu lze výhledově doporučit: •

Při realizaci jednotlivých opatření u doporučené varianty, dbát na správné a bezchybné vyhotovení projektové dokumentace, provádět důkladně kontrolu technologického postupu v průběhu stavebních prací pomocí stavebního dozoru, tak aby nedocházelo k vadám a pozdějším komplikacím při další správě budovy. Během realizace doporučené varianty kontrolovat kvalitu použitého materiálu, zejména však u prosklených ploch a zateplovacího systému.

•

Po realizaci stavebních prací před samotným výměníkovém řízením stavby, provést detailní snímkování pomocí termovizní kamery, a to zejména choulostivých míst, kde se může vyskytnout chybně provedené zateplení tepelných mostů a tepelných vazeb. Provést testování těsnosti celého objektu pomocí testu Blower Door.

•

Původní elektro spotřebiče nahradit úspornějšími. Vzhledem k využívání a vzhledem k cenám těchto zařízení se nepředpokládá jejich výměna. V případě, že dojde k neopravitelné závadě, doporučuji koupi zařízení v třídě A. Při nákupu nového elektrospotřebiče je správně hledat tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Ten obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu získané měřením nezávislou komisí. Tato komise při měřeních vychází ze schválených metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na štítku barevné pruhy s písmeny A až G, kde označení A , B, C patří mezi zařízení úsporná a označení E, F, G mezi méně úsporná.

•

Nadále důsledně provádět energetický management. V rámci energ. managementu provádět pravidelné čištění svítidel, oken a okolních osvětlovaných ploch, sledovat spotřeby jednotlivých energií (včetně spotřeby studené vody pro TV) v krátkém časovém úseku (minimálně 1 x týdně) a vyhodnocovat je. Při vytápění budovy monitorovat spotřebu tepla minimálně jednou týdně a na základě vyhodnocení nasbíraných dat upravovat provoz VST a regulaci teploty v jednotlivých místnostech.

•

Při provedení instalace tepelného čerpadla využít možnost dotace na tyto nové obnovitelné zdroje z SFŽP nebo fondů EU.

•

Pravidelně provádět čištění všech VZT jednotek, včetně celé délky vzduchovodů. Při rekonstrukci a modernizaci VZT využít technologie s vyšší účinností získání odpadního tepla rekuperačních výměníků.

•

Navrhnout a provést stínění v prostoru IV. N. P. jižní přístavby z jihovýchodní strany pomocí horizontálních kovových žaluzií, tak aby nebylo v letních měsících potřeba tak často provozovat stávající klimatizaci. Dojde nejen k úspoře el. energie spotřebované právě na tomto zařízení, ale také ke zlepšení vnitřního prostředí při využívání těchto prostor v uvedeném období.

•

Po ukončení provozu centrálního ohřevu TV v budově, v důsledku naplnění životnosti tohoto zařízení, zrušit centrální ohřev TV pomocí CZT a uplatnit navržené opatření č. 4, tj instalace lokálních el. průtokových a zásobníkových ohřívačů TV.

•

Provozovat vytápěné prostory budovy na doporučené hodnoty vnitřních teplot při jejich provozu i mimo provoz dle platných ČSN 730540 a EN12831 a vyhl. č. 148/2007.



Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Kreml č. p. 1356 ve Vsetíně“ •

- 76 -

Změnit sazbu u odběru (odběrné místo č. 0002077579), EE ze stávající CO2d na CO3d Standard. Rozdíl oproti výhodnější sazbě CO3d Standard je 55 552,- Kč za rok. Stávající zvolenou velikost použitého jističe doporučujeme u všech odběrů prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.

Tabulka č. 53: Rekapitulace hodnot a parametry navržených úspor projektu SOUČASNÝ STAV Původní spotřeba paliv pro vytápění a ohřev TV GJ/rok 2 3 Objemový faktor tvaru budovy A/V m /m 2 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 2 Plocha konstrukce - obvodové zdivo m 2 Plocha konstrukcí - výplně m 2 Plocha konstrukcí - střechy m NAVRHOVANÝ STAV (varianta č. 1 a č. 2) jednotka varianta č. 1 2 0,71 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) Plocha zateplované konstrukce - obvodové zdivo včetně 2 m 269 základů, ostění, atik aj. 2 Plocha zateplované konstrukce - výplně m 21 2 Plocha zateplované konstrukce - střecha včetně atik a přesahů m Úspora energie vyvolaná zateplením objektu a případně 0,71 GJ/rok regulací Celková úspora energie vyvolaná provedením navržených 60 GJ/rok opatření DALŠÍ ÚDAJE Snížení emisí skleníkových plynů t/rok -2 Měrná spotřeba energie – původní (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Měrná spotřeba energie – nová (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 115 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Nová spotřeba dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. GJ/rok 1 347 Nová spotřeba paliv pro ohřev TV a vytápění (dle druhu paliv) GJ/rok 544 Úspora současných provozních nákladů tis. Kč/rok 543 Ekonomická životnost investice roky 15,20,30

1 330 0,37 0,74 1 664 1 008 1 321 varianta č. 2 0,71 269 21 0,71 60 65 126 121 1 475 1 047 46 15,30

Při rozhodování o způsobu a koncepci zásobování teplem doporučujeme sladit postup dalších zásadních kroků nejen s Krajskou energetickou koncepcí (Zlín) a s místními konkrétními podmínkami, které jsou pro danou lokalitu charakteristické ale také s ohledem na ostatní budovy které se nacházejí v daném místě (město). Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami tzn. dodržení stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využití budovy. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA.




- 77 -

V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci a současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat s energetickým auditorem.

Datum zpracování energetického auditu:

Podpis energetického auditora:




- 78 -

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Budova „Kreml č. p. 1356 ve Vsetíně“

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Počet výtisků: Počet stran: Počet příloh: Datum vydání:

2 42 6 28. 5. 2010

1 Foto, situace 2 Opatření, varianty 3 Ekonomické hodnocení 4 Evidenční list energetického auditu 5 Osvědčení o odborné způsobilosti 6 Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy


Výtisk č. : 2

4 A4 18 A4 2 A4 2 A4 1 A4 14 A4



- 79 -

Příloha č. 1 Foto č. 5: Severozápadní pohled jižní přístavba

Foto č. 6: Jihozápadní jižní přístavba

Foto č. 7: Jihovýchodní pohled původní část




Foto č. 10: Severovýchodní pohled původní část



- 80 -

Foto č. 11: Severovýchodní pohled

Foto č. 12: Severovýchodní pohled

Foto č. 13: Rozdělovač a sběrač ÚT ve VST

Foto č. 14: Protiproudé výměníky tepla ve VST

Foto č. 15: Přívod horké vody ve VST

Foto č. 16: Úpravna vody ve VST




Foto č. 17: Stojatý ohřívač TV ve VST

Foto č. 19: Vzduchotechnika ve strojovně VZT


- 81 -

Foto č. 18: Výměník pro ohřev TV ve VST

Foto č. 20: Přívod tepla v e strojovně VZT



- 82 -

Situace

Budova Kreml




- 83 -

Příloha č. 2

Opatření č. 1 Vnitřní Způsoby

Provětrávaný zateplovací systém

zateplení

Kontaktní zateplovací systém Vnější

Tepelně izolační omítka Sendvičové zdivo

Vnitřní zateplení Tento způsob izolace domů s sebou přináší řadu úskalí: • • • • • • •

Velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí. Nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni záhlaví trámů! Nelze odstranit tepelné mosty. Jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost. Nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace. Zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Zmenšení vnitřního prostoru.

Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Vždy je třeba situaci posoudit za pomoci odborníka. Vnější zateplení Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.




- 84 -

Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí

Způsoby vnějšího zateplení Zateplení zvenčí se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy. U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu, který nese povrch fasády. Povrch fasády může tvořit sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony i keramika a podobně. Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace působí v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad.

Průběh teplot

Průběh teplot v nezatepl. stavu

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací zevnitř

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací z vnějšku

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení objektů. Umožňují zachování původního rázu fasády - povrch systému tvoří omítka. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepidlem a hmoždinkami s původním zdivem a omítkovou vrstvou. Montáž systému Kontaktní zateplovací systémy jsou poměrně náročné na kvalitu provedení a použité materiály. Z tohoto důvodu doporučujeme svěřit jejich provádění do rukou odborné firmě. Zateplovací systém by měl být proveden vždy z komponentů certifikovaných v rámci jednoho zateplovacího systému. Při konkrétní montáži je třeba se vždy řídit pokyny dodavatele kompletního certifikovaného zateplovacího systému, který má zpracovaný detailní technologický postup realizace.




- 85 -

Schémata provádění zateplování

Okenní otvory je třeba izolovat dle níže uvedených obrázků

Složení fasádního systému 1. lepicí hmota 2. fasádní deska s podélným vláknem 3. hmoždinka s talířem 4. výztužná vrstva s výztužnou síťovinou 5. penetrační mezivrstva 6. omítkovina s možným ochranným nátěrem (popř. vnějším obkladem) 7. soklová lišta 8. spoj soklové lišty 9. hmoždinka k připevnění soklové lišty

Provětrávací zateplovací systém Dalším druhem vnějšího zateplení je systém odvětrávané fasády. Tento typ izolace spočívá v tom, že se přidělá tepelně izolační materiál na vnější zdi. Obvykle to bývají vláknité materiály. Například ze skleněných, dřevěných, kamenných, nebo minerálních vláken. Na tyto desky se poté přidělá rošt, který odděluje izolační desky a fasádu od sebe vzduchovou dutinou. Tento rošt může být buď dřevěný, poté ale musí být nezbytně napuštěn impregnací pro delší životnost. Nebo může být kovový, a pak musí splňovat protikorozní požadavky.




- 86 -

V energetickém auditu je navržen kontaktní (SO9 – jen přístavba garáže a myčky) zateplovací systém, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 54: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm EPS tl. 150mm 182,9 SO9 - kont. způsob EPS tl. 30mm 37,9 Ostění, parapety a atika EXP tl. 70mm 48,2 Kont. způsob konst. v zemi

Tabulka č. 55: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO9

Obvodové zdi

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů na zateplení, kde je počítáno pouze s cenou materiálu na zateplení a dále na vědomou energetickou modernizaci tj. celková rekonstrukce původní omítky včetně zateplení. Tabulka č. 56: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy 2 mm m

Cena 2 Kč/m

Celkem Kč

Energetická vědomá modernizace (celková rekonstrukce fasády včetně zateplení) tep.izolace - EPS 150 182,9 1 536,0 280 934,4 kont. způsob tep.izolace - ostění Kreml 30 37,9 1 333,0 50 560,7 a parapety tep.izolace – EPS 70 48,2 2 875,0 138 460,0 základy Celkem 469 955,1 Cena s 20% DPH 563 946,1 Cena celkem bez 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 10%) 422 960,0




- 87 -

Opatření č. 2 Druhy zasklení

-2

-1

Izolační dvojsklo s tvrdě pokovenou vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,9 W.m K -2 -1 Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,3 W.m K Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem – -2 -1 součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m K U tohoto druhu zasklení je použit hliníkový distanční rámeček, který má větší tepelnou vodivost a tím dochází k prostupu chladu mezi exteriérem a interiérem, což má za důsledek vytvoření malého proužku kondenzované kapaliny na vnitřní straně izolačního skla podle relativní vlhkosti a teploty v interiéru. Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem -2 -1 součinitel prostupu tepla U=0,9 W.m K , dosaženo teplým distančním rámečkem. Je možné použít plastový distanční rámeček, který eliminuje tuto vlastnost hliníkového rámečku a tím sníží tvorbu kondenzátu a zvýšení součinitele tepelné propustnosti izolačního dvojskla o několik desetin.

Doporučení při výběru oken 1) Součinitel tepelného prostupu UN celého okna: Přesné stanovení součinitele UN určuje tepelně-technická norma ČSN 73 0540. Pro obytné prostory je požadována -2 -1 -2 -1 hodnota UN ≤ 1,7 W·m ·K a doporučována UN = 1,2 W·m ·K . Pro okenní rámy je předepsána maximální hodnota -2 -1 Uf ≤ 2,0 W·m ·K . Je třeba zvážit, zda se investice do výrazně lepších oken vyplatí. Důležitá je především kompletní nabídka, včetně všech instalačních doplňků.Běžným standardem je izolační dvojsklo s teplým okrajem (nerezový -2 -1 nebo plastový rámeček) s hodnotou Ug = 1,1 W·m ·K . Rámy mají různou konstrukci i parametry, např. firma -2 -1 REHAU nabízí profily s Uf = 0,71 - 1,6 W·m ·K . Doporučení pro investora: nechte si od dodavatele oken předložit protokoly z měření zkušeben, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých uvedená čísla platí.

2) Vnitřní povrchová teplota qsi: Nesplnění tohoto požadavku vede ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce a vytváří podmínky pro výskyt plísní. Pro posuzování oken jsou uvažovány tyto návrhové hodnoty, vnitřní relativní vlhkost ji = 50 %, teplota vnitřního prostoru ti = 21 °C a teplota vn ějšího ovzduší te = - 15 °C. Požadované povrchové teploty ovliv ňuje umístění otopného tělesa. Je-li okno nad tělesem topení, pak qsi = 9,7 °C, pokud ne, tak qsi = 10,7 °C. Celý obvod okna (ostění, nadpraží i parapet) musí být izolován v tloušťce 30 – 40 mm tak, aby vnitřní povrchové teploty byly vyšší než 13,1 °C. Vnit řní vlhkost je určena užíváním bytu. Činnostem, jako je pěstování orchidejí nebo praní dresů fotbalové jedenáctky, je lepší vyhradit jiný, než obytný prostor. Uživatel bytu může kontrolovat vlhkost vzduchu a předejít výskytu plísní správným větráním. Doporučení pro investora: Vybírejte si z osvědčených řešení, v případě pochybností si nechejte zpracovat průběh teplot daného detailu. Máte-li již okno nainstalované a na něm kondenzuje vodní pára na celé ploše zasklení, je pravděpodobně okno osazeno nevhodným zasklením s nízkou tepelnou izolací. Pokud k rosení dochází pouze na okrajích zasklení, je pravděpodobně použit špatný distanční rámeček mezi skly nebo je zasklení špatně vsazeno do rámu. Nebojte se reklamovat!




- 88 -

3) Minimální hygienická výměna vzduchu n: Zjednodušeně řečeno, během dvou hodin musí dojít k výměně celého objemu vzduchu. A to po celých 24 hodin a bez lidského zásahu. Běžné plastové okno je 12krát těsnější, než by odpovídalo normou požadované výměně vzduchu. Požadovat na oknech, aby toto zajistily, znamená snížit jejich tepelně a zvukově-izolační vlastnosti. Okna jsou ale jen součástí systému větrání, v bytě jsou i vchodové dveře, digestoř, odvětrávání koupelny a WC. Energeticky dokonalé řešení je řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Větrání okny v zimě se stává luxusem, nehledě na to, že zimní větrání vede k nezdravému, velmi suchému vzduchu v bytě. Další možností je volba oken s větrací klapkou, polopropustným těsněním, okenní drážkou s omezovačem proudění, nadokenní štěrbinou, větrací klapkou apod. Doporučení pro investora: hygienickou výměnu vzduchu řešte jiným způsobem než okny, která zvýšením průvzdušnosti ztratí tepelně a zvukově-izolační vlastnosti.

4) Ochrana proti hluku: Někoho po ránu ruší zpěv ptactva, jiného cinkot tramvaje. Výměna oken zpravidla řeší výrazné zlepšení ochrany proti hluku. To ovšem platí pouze pro těsně uzavřené okno. Při budování silnic, dálnic, koridorů atd. bývá výměna oken součástí podmínek při územním řízení. Velké zvýšení neprůzvučnosti okny i (obvodovou konstrukcí) je poměrně drahé, avšak uživatel zvyklý na hlučnost před výměnou oken ucítí výrazný rozdíl už při pouhé výměně oken.

5) Mechanická odolnost oken: U plastových oken má zásadní vliv na tuhost a zajištění funkčnosti křídel použitý ocelový profil. Minimální požadavky na statickou tuhost okenního křídla souvisejí s odolností proti náporu větru a jsou dány jednotlivými zatěžovacími pásmy na fasádě a závisí na velikosti křídla. Proto je nutné předložení statického řešení dané výplně pro nejvyšší podlaží. Způsob osazení okna musí respektovat typ panelové soustavy, kotvení musí být provedeno do nosné části panelu, ne do roviny tepelné izolace. Doporučení pro investora: nechte si doložit způsob vyztužení a kotvení ve vztahu k největšímu oknu v nejvyšším patře s přesnou specifikací jednotlivých komponent.

6) Utěsnění osazovacích spár: Polyuretanová pěna spolu se zednickým začištěním je naprosto nevhodné řešení, které s drtivou pravděpodobností vytvoří ideální podmínky pro plísně. Přesto se běžně provádí. Pro provádění platí jednoduchá pravidla. Vnitřní spára musí být překryta parotěsnou páskou a lištou, napojení pásky na panel musí být dokonale těsné. Vnější spára se vyplňuje expanzní páskou, která je zvenčí vodotěsná, ale z vnitřku propouští vodní páru. Opět se zakrývá lištou. Parapet musí spolehlivě odvádět vodu, která za deště po okně stéká, mimo okno i ostění. Celá vnější spára musí být dokonale těsná i za přívalových dešťů. Doporučení pro investora: dodávku oken podmiňujte předložením řešení detailů připojovací spáry včetně pracovního postupu a použitých materiálů. Při oplechování dbejte na dodržování klempířských zásad.

Jak se vyhnout dodávce špatných oken Vybírejte mezi výrobky, které jsou certifikovány podle DIN EN ISO 9001. Pokud se rozhodnete pro okna bez tohoto osvědčení, zaneste do smlouvy o dílo jednoduchý požadavek, že vyberete namátkou jedno či dvě okna ke změření do zkušebny. Budete mít jistotu, že okna mají požadované vlastnosti a sníží se i počet nabídek na dodávku oken. Cena za ověření kvality akreditovanou zkušebnou přijde na cca 15 000,- Kč u jednoho okna, v porovnání s náklady na jejich výměnu to není nijak závratná částka.




- 89 -

Výměna oken nespočívá jen v náhradě starých nevyhovujících oken za nová okna stejných rozměrů a uspořádání jednotlivých křídel. Původní okna jsou vzhledem k velikosti bytu zbytečně veliká (i pro nová okna platí, že čím větší je jejich celková plocha, tím horší je tepelná ochrana bytu). Menší okna navíc bývají levnější.

V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. nákup a demontáž původních oken, prosklených ploch, dveří a montáž plastových oken, prosklených ploch, dveří – jen u přístavby garáže a myčky. Tabulka č. 57: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Objekt Objekt Kreml

Plocha 2 m okna-OZ 5,1 dveře 7,3 prosklené stěny 9,0 Úprava

Cena celkem bez DPH Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH (50% míra opotřebení) – okna, dveře, prosklené plochy


Cena 2 Kč/m 6 600,0 6 820,0 6 600,0

Celkem Kč 33 660,0 49 786,0 59 400,0 142 846,0 171 415,2 71 423,0



- 90 -

Opatření č. 3 Toto opatření ení energetického auditu posoudí možnost použití tepelných čerpadel pro vlastní vytáp vytápění budov. Tabulka č. 58: Bilance spotřeby eby energií po realizaci TČ (bez zateplení) teplo elektřina Výpočet spotřeby eby primární energie kWh/rok kWh/rok Potřeba tepla pro vytápění 293 486 Tepelné čerpadlo

209 842

59 955

VST

83 643

0

Celkem

293 486

59 955

Tepelná čerpadla Č) je stroj převádějící p jící teplo z nízké teplotní hladiny do teplotní hladiny Tepelné čerpadlo (dále jen TČ) prakticky využitelné. Konstrukčně č ě vychází tepelné čerpadlo erpadlo z kompresorové chladničky. chladni Využitelné teplo nalezneme na zadní straně chladni chladničky ( černá mřížka). ížka). Popisovaná tepelná čerpadla jsou výhradně kompresorová. Princip tepelného čerpadla erpadla dle obr. 1. Ve výparníku E se chladivo odpařuje odpa uje při př teplotě varu odpovídající nízkému tlaku při teplotě nižší než je teplota okolí a odnímá mu tepelný tok Qo. Nízká teplota odpařování odpa je dána nízkým ým tlakem ve výparníku vytvořeným vytvo eným kompresorem K. Kompresorem stlačené stla páry o vysokém tlaku, který umožňuje uje kondenzaci chladiva o teplotě teplot vyšší něž ž okolí, odevzdávají v kondenzátoru C tepelný tok Qk. Kondenzát chladiva je veden do škrtícího (expanzního vent ventilu) ilu) TEV, ve kterém nastane pokles tlaku chladiva na hodnotu po. Schéma tepelného čerpadla

Teplo je transportováno do TČ pomocí polyethylenových trub s teplonosným médiem tvořících tvo horizontální kolektor uložený v určité hloubce. Teplota v určité ité hloubce závisí na n několika faktorech: •

teplota vzduchu

•

intenzita dopadajícího záření ření

•

geologické poměry

•

hladina podzemních vod




- 91 -

Tepelné čerpadlo erpadlo v topném systému 90/70 °C Klasické topné soustavy se navrhují na topný spád 90/70 °C. Na uvedené teploty se dimenzují i topná tělesa. Výkon těchto topných těles ěles je závislý právě práv na střední teplotě těchto ěchto těles.Tepelné t čerpadlo je schopno dodávat teplo v topné vod vodě pouze přii teplotách topné vody nižších než 60 °°C. C. P ři zjednodušení závislosti teploty topné vody na venkovní teplotě teplot lineární závislostí, je možné rozdělit rozd výrobu tepla z jednotlivých zdrojů dle následujícího grafu. Struktura výkonu

Uvedený graf platí pro oblast s výpočtovou výpoč teplotou -12 12 °C, topným systémem 90/70 °C, teplot ě topné vody (tp) při venkovní teplotě 15 °C 30 °C, teplot ě vratné vody (tv) při venkovní teplotě 15 °C 25 °C a ekvitermní regulaci.(DT teplotní spád topné vody °C).

Přii venkovních teplotách nad 1,5 °C pracuje pouze tep elné čerpadlo. Přii této venkovní teplotě teplot dosahuje teplota topné vody 60°C. Teplota zpáte čky je o 12,5 °C nižší. P řii venkovních teplotách pod 1,5 do -6°C pracuje tepelné čerpadlo erpadlo spolu s doplňkovým dopl zdrojem. Od venkovní teploty -6 - °C je tepelné čerpadlo již mimo provoz, jelikož teplota vratného potrubí , (vody) ( je vyšší než 60 °C. Výroba tepla Výroba tepla v tomto příkladě kombinovaného systému je rozložena podle následujícího grafu. Tepelné čerpadlo dodává přibližně 58 % tepla z celkové tepelné potřeby pot pro vytápění ění v monovalentním provozu a 13,5 % v provozu s doplňkovým kovým zdrojem. Celkem tedy tepelné čerpadlo erpadlo hradí 71,5 % tepla. Na dopl doplňkový zdroj připadne 29,5 %.




- 92 -

Topný faktor Pro ekonomická hodnocení instalací tepelných čerpadel je nejdůležitější jší stanovit průměrný pr topný faktor zařízení. ízení. Topný faktor je velmi závislý na výparné a kondenzační kondenza teplotě. ě. Jeho stanovení je potřeba pot provést až podle konkrétní aplikace. Jak již bylo zmíněno, no, je topný faktor závislý na kondenzační kondenza teplotě.. Výstupní teplota topné vody je úzce svázána s kondenzační ní teplotou, proto sta stačí určit průměrnou roční ní teplotu topné vody. Průměrná Pr teplota v topném období je např.48 .48 °C. Odpovídající kondenza ční teplota je 50 °C. Tabulka č. 59:: Provoz navrhovaného tepelného čerpadla Monovalentní provoz % Bivalentní provoz % Jen náhradní zdroj % Spotřeba el. energie kWh/rok Topný faktor

58 71,5 27 14 28,5 59 955 3,5

Celkové investiční ní náklady jsou uvedeny v tabulce. Tabulka č. 60: Investiční ní náklady na instalaci tepelného čerpadla Investice na instalovaný Instalovaný tep. Cena celkem (Kč) (K výkon (Kč/kW) výkon (kW) Dodávka tepelného čerpadla, 18 430,0 143 2 637 896,1 včetně montáže Celkové náklady s DPH 20% 3 165 475,4 Cena celkem bez DPH 20% (-% % míra opotřebení) -




- 93 -

Opatření č. 4 Bude provedena instalace lokálních průtokových (cca 8ks) nebo zásobníkových (cca 10ks) ohřívačů TV přímo v místech spotřeby TV budovy. El. zásobníkové i průtokové ohřívače budou vybaveny termostaty pro regulaci teploty ohřívané vody včetně časové programovatelné regulace (jen u el. zásobníkových ohřívačů TV). Před realizací tohoto opatření je nutné podrobně prozkoumat možné připojení nových elektrospotřebičů na stávající elektro rozvody, včetně dimenze vodičů aj. Tabulka č. 61: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 5 Objekt Kreml Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH 20% (-% míra opotřebení)


Popis úpravy - opatření č. 4

Celkem Kč 127 000,0 127 000,0 151 130,0 -



- 94 -

Opatření č. 5 V současné době se pro výstavbu FVE používají nejčastěji křemíkové FV moduly monokrystalické, polykrystalické a amorfní. 1) Monokrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z jediného krystalu s pravidelnou krystalickou mřížkou, účinnost výroby EE je cca.14 – 18 %. Vhodné pro natáčecí aplikace. 2) Polykrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z mnoha různě orientovaných krystalů, účinnost výroby EE je cca.13 – 16 %. Vhodné pro statické aplikace. 3) Fotovoltaické moduly z amorfního křemíku : nekrystalická forma křemíku účinnost výroby EE je cca.7 – 9 %. Nižší hmotnost a cena. Základní technické parametry, které jsou uváděny výrobci u FV modulů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.62: Technické parametry polykrystalického, monokrystalického a amorfního FV modulu (příklad) Technické parametry FV modulů Druh polykrystalický Si monokrystalický Si amorfní Si Počet jedn. modulů 48 48 Rozměr jedn. modulů (mm) 155,5 x 155,5 155,5 x 155,5 1185 x 5490 Rozměr celkem (mm) 1 318 x 994 x 46 1 318 x 994 x 46 1550x6000 Hmotnost (kg) 16 16 **4,3 Účinnost (%) 12,4 14,1 9 Jmenovitý výkon (W) 162,0 175,8 408 Zkratový proud (A) 7,92 8,54 5,1 Napětí při max. výkonu (V) 23 24 99 Napětí naprázdno (V) 28,4 30,2 138,6 * parametry při osvícení 1000 W/m2 a teplotě FV článků 25 oC** hmotnost na m2

Výkon FV modulu. Výkon solárního modulu se vypočítá jako součin proudu a napětí. Součin je možno interpretovat jako obdélníkovou plochu pod charakteristikou solárního modulu vymezenou pracovním bodem. Na následujícím obrázku jsou šrafováním vyznačeny tři zřetelně odlišné plochy výkonu. V mnoha případech je pracovní napětí solárního modulu stanoveno například připojeným akumulátorem nebo střídačem napětí. Při daném pracovním napětí je možno výsledný proud a tím výkon modulu zjistit pomocí křivky charakteristiky. Pro každý solární článek existuje pracovní bod na charakteristice, v němž výkon dosahuje maxima. Tento bod se označuje jako "Maximum Power Point"(anglicky: bod maximální o výkonu), zkráceně "MPP". Typické solární moduly o velikosti 10 x 10 cm, popřípadě 15 x 15 cm vytvářejí při MPP proudy 3 A, popřípadě 6 A a dosahují tím maximálního výkonu 1,5 W, popřípadě 3 W. V bodě režimu nakrátko i v bodě naprázdno neodevzdává solární článek žádný výkon (součin proudu a'napětí). Střídače jsou elektronické přístroje převádějící stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodivých prvků, toto střídavé napětí může být následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu pomocí transformátorů. Podle konstrukčního provedení existuje celá řada různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují s systémech napojených na distribuční rozvodnou síť nebo v domácích (oddělených) sítích s více střídači. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí sítě a je synchronní se síťovým kmitočtem, vyrábí se v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku musí ihned ukončit napájení sítě. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a Vsetín, květen 2010 Tel. 777 238 679



- 95 -

veškerý solární proud se mění přímo na střídavý, pro volbu vhodného střídače je rozhodující především jmenovitý výkon připojených FV modulů a velikost výstupního napětí těchto modulů. Každý střídač je charakterizován svými základními vlastnostmi: Výkon střídače udává maximální přenášený výkon, tj. výkon který je schopen transformovat ze vstupní stejnosměrné strany na výstupní. bez jeho výrazného omezení. Střídače spojené s distribuční sítí mají maximální výkon od 100 W do 5 kW. Vstupní napětí je u střídačů spojených se sítí jde o napětí až několik set voltů, aby se snížily ztráty způsobené sériovým odporem vedení. Výstupní napětí je u střídačů spojených se sítí je definováno síťovým napětím. Účinnost střídačů (tj. poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje okolo 90-98 % a závisí na tom, ve které části pracovního rozsahu měnič pracuje . Dobrá účinnost i při malém vytížení má velký význam, neboť solární systémy vlivem proměnlivosti výkonu dopadajícího záření většinu provozní doby pracují v oblasti malého či středního vytížení. Proto se u střídačů v Evropě zjišťuje takzvaná evropská účinnost, která se z účinností při 5, 10, 20 ,30 ,50 a 100 procentech jmenovitého výkonu vypočítává jako vážený průměr odpovídající poměrům slunečního ozáření ve střední Evropě. Tato účinnost pak udává střední účinnost v ročním průměru, kterou střídač dosahuje ve středoevropských fotovoltaických instalacích. •

Propojení a rozvody mezi FV moduly - protože typické solární FV systémy jsou nízkonapěťové a pracují s poměrně velkými proudy (stejnosměrný proud), je třeba, pro zajištění malých ztrát a tím dobré účinnosti, dostatečně dimenzovat propojovací vodiče. Zásadně se používají jen vodiče měděné. Při instalaci systému musí být dodrženy montážní pokyny a dimenzování průřezu vodičů. Především je nutno zajistit nízké odpory vodičů a nízké přechodové odpory konektorů s připojenými vodiči. Při montáži nesmí dojít k záměně výstupů a přepólování vodičů.

•

El. rozvody včetně napojení na rozvodnou síť nn – výstup z FVE (230/400V 50 Hz) je možné napojit pomocí měděného kabelu vedeného v zemi, nebo vzduchem (na sloupech), na současnou trojfázovou přípojku nn (230/400V 50 Hz).

Celkové investiční náklady jsou uvedeny v tabulce. Je uvažováno s instalací poolykrystalických fotovoltaických na plochou střechu budovy. Tabulka č. 63: Investiční náklady na instalaci FVE Instalovaný Investice na instalovaný výkon (kW) výkon (Kč/kWh) Dodávka FVE včetně montáže Celkové náklady bez DPH 20%


21,6

88 000,0

Cena celkem (Kč) 1 904 760,0 2 266 664,4



- 96 -

Opatření č. 6 Energetický management

Výchova energeticky uvědomělému chování. Návrh předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie v jednotlivých objektech formou letáků s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování.Ty by měly být vyvěšovány ve společných prostorech a průběžně aktualizovány. Uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním :

V oblasti vytápění : -

Není nutné se snažit udržovat ve všech prostorech stejnou teplotu, ale je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. Každý stupeň, o který se podaří snížit teplotu v místnosti znamená až 6% úspor nákladů na vytápění. Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech.

dílny Chodby Učebny, kanceláře Koupelna, sprchy WC

18 0C 15 0C 20 0C 24 0C 15 0C

Po instalaci termostatických ventilů je umožněno provádět automatickou regulaci teploty v místnosti. Radiátorový ventil s termostatickou hlavicí prostřednictvím teplotního čidla automaticky ztlumí průtok teplé vody v době oslunění místnosti okny nebo při působení jiných vnitřních tepel. zdrojů (např. osvětlení, elektrospotřebiče, pobyt lidí atd. ). -

Meziokenní žaluzie lamelové – žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně zimním období, kdy je snížení hodnoty „k“ o cca 17,5% ( podklady státní zkušebny ve Zlíně ). Kde jsou žaluzie dodržovat při opuštění místnosti doporučení pro zimní období, aby lamely byly sklopeny ven, pro letní období pak sklopení dovnitř.

-

Záclona není jen dekorace. Záclona nebo závěs vypadá pěkně, zakrývá-li však radiátor brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění teplo do místnosti. Je vhodné zatahovat závěsy před dlouhodobějším odchodem. Prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání, vypneme topení a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teploty větráme v zimě zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

-

-

Za otopná tělesa je vhodné umístit Al fólii nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo do místnosti.

-

Minimalizace vytápěných prostor.




- 97 -

V oblasti užitkové vody ( uvědomělé zacházení s užitkovou vodou teplou i studenou )

Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: -

Neomývejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dřezu mycím prostředkem, a pak jej krátce opláchněte vodou.

-

Opravte kapající kohoutky. Slabě kapající kohoutek z kterého ukápne 10 kapek za minutu představuje za měsíc cca 170l vody.

Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: a) Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor)- u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství. b) Jednopákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u jednopákových baterií přibližně o 6 s kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou.V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří jednopákové baterie cca 20% vody. c) Termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během 2 s .Teplotu lze regulovat 0 v rozsahu 20 až 50 C. d) Samouzávěrové baterie – se dodávají ve dvou variantách – pod předem smíšenou vodu nebo s možností regulace teploty vody. Varianty s možností regulace teploty jsou vybaveny mechanickým omezovačem teploty, který vylučuje možnost opaření. Při instalaci se nastaví požadovaná doba průtoku podle druhu baterie od 5 do 45s. Samouzávěrové baterie mohou být vybaveny úspornou STOP funkcí. Po stlačení ovládání teče voda po nastavenou dobu, opětovným stlačením před uplynutím této doby lze proud vody zastavit. Baterie Spotřeba na jedno umytí (l) Úspora (%)

kohoutková

jednopáková

samozávěrná

senz.ovládání

4

3

2

1,2

-

25

50

75

e) Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžné používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku, které ovšem není na úkor kvality oplachu. f)

Stávající nádržkové splachovače jsou s obsahem 10 litrů. Moderní nové výrobky mají možnost dvojího spláchnutí – malé spláchnutí cca 6 litrů a velké splachování 8 až 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30% vody.

g) Namontování plovákové splachovací nádržky WC úsporné závaží „ SKRBLÍK „, které umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování. V okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavře odtok vody.




- 98 -

V oblasti spotřeby el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání el. sporáku. a) b) c) d) e) f)

dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné při vaření a ohřívání je potřeba mít na nádobách pokličky – úspora minim. 50% využívat při vaření zbytkové teplo plotny před koncem vaření nezahřívat plotny bez nádob ohřívat jen tolik vody, kolik skutečně je potřeba pro vaření potravin s delší dobou varu je potřeba používat tlakový hrnec – úspora až 50%

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání kombinované chladničky s mrazničkou a) b) c) d) e) f)

spotřeba u nejúspornějších typů nepřesahuje 350 kWh/rok zvolit si tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70% umístit chladničku a mrazničku na suchém a chladnějším místě ( ne u radiátorů ) pravidelně odstraňovat námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75% 0 0 0 teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 C a v mrazničce na – 18 C. Snížením teploty o 1 C zvyšujete spotřebu energie o cca 6% udržovat v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin – nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání automatické pračky. a) Spotřeba el. energie je u nejúspornějších praček na 5 kg prádla maximálně 0,94 kWh a spotřeba vody 48 litrů. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu el. energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů. b) Hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. c) Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom jakými programy je pračka vybavena (např. úsporné programy ). d) Spotřebu el. energie je možné snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení 0 0 teploty prací lázně např. z 90 C na 60 C při zachované prací schopnosti. Účinné prášky však někdy poškozují 0 prané prádlo. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší teplotě. Snížením teploty z 90 C na 0 60 C se sníží spotřeba energie asi o 25%. e) Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny automatických praček. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu. f) Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu el. a měli bychom je využívat minimálně. Nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme uspořit až 25% el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání myčky nádobí a) Myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie ( cca o 50% ). Nádobí v myčce musí být ovšem dobře naskládáno a myčka se musí spouštět vždy plná. b) Myčka šetří nejen vodu a el. energii, ale také drahocenný čas . Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok sem a půl dne volného času. c) Myčku šíře 60 cm je možno považovat za úspornou, pokud se její spotřeba vody pohybuje okolo 20 l a spotřeba el. energie okolo 1,6 kWh na jeden mycí cyklus. Při úsporném programu se tyto hodnoty snižují na 15 litrů a na 0,9 kWh. Nejúspornější typy myček šíře 60 cm pro 12 jídelních souprav mají spotřebu el. energie 1 kWh a spotřebu vody 17 litrů na jeden mycí cyklus. d) Na spotřebě el. energie se podílí největším dílem odporové el. těleso, které slouží k ohřevu mycí vody. 0 0 Úspornější myčky mají možnost navolit různé teploty vody ( od 45 C do 75 C ) a umožní nám tak snížit spotřebu el. energie. Další možnost úspory el. energie mají myčky, které lze připojit dle pokynů výrobce na přívod teplé vody. Úspora el. energie je u takové myčky 50% a více. Vsetín, květen 2010 Tel. 777 238 679



- 99 -

e) Analýzy nákladů na provoz myčky za dobu její životnosti ukazují, že náklady na vodu tvoří jen asi 10% z nákladů na el. energii. Myčky ve vyšší třídě energetické účinnosti mají zpravidla podprůměrnou spotřebu vody.

Osvětlení

a)

Je třeba se zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu el. osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení a regulace osvětlení. Nejznámější, nejrozšířenější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované el. energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10%. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří 80% el. energie při stejné hladině osvětlení. Tato životnost kompaktních zářivek (cca 8000 hodin) je oproti žárovce vyšší.

b)

Ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu el. energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, ale málo kdo osvětlení vypne, když je již nepotřebuje.Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí fotočidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu pouze, když je potřeba, ale pokud svítí, tak naplno. Podle některých údajů je možné využitím kombinace fotočidel a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60%. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na el. energii snížit až o 70% .




- 100 -

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu tzv. ET-diagram. Na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden , na vertikální osu hodnota spotřeby energie (teplo, el. energie nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ/týden, resp. kWh/týden). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami el. energie a tepla za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu technických zařízení v budově). Tuto ET-křivku je nejlépe vytvořit pomocí počítače. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí-limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu energ. auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Bod který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a mělo by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického managementu v předmětu auditu, který je založen na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích : 1) zaznamenávání týdenních hodnot z měřičů spotřeby energie 2) zaznamenávání průměrné týdenní venkovní teploty ve stejné období 3) vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka V prvním období doporučujeme vytvořit ET-graf tepla a el. energie samostatně. V případě takto zjištěných odchylek od ET-křivky je nevyhnutelné najít příčinu a odstranit ji. Energetický management je pak možno provádět pro více objektů napojených na jeden zdroj tepla. Tento energetický management je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. Bylo prokázáno vyhodnocením mnoha projektů, že po jednom až dvou letech spotřeba energií začne znovu stoupat. Tyto okolnosti obvykle zapříčiňují provozní chyby.




- 101 -

Příloha č. 3 Metodika Úspory nákladů na energii, vyplívající z upravené energetické bilance, je nutno doplnit a korigovat o změny dalších provozních nákladů, jako např. mzdy, servis, vlastní údržba, opravy apod. Tím se stanoví roční výnos Cash-Flow energeticky úsporného projektu. Obvykle je uvažován v současné cenové úrovni, tj. v době zpracování EA. Pro investiční opatření navržená v EA se stanoví: 1. Prostá doba návratnosti investice, doba splácení Ts: Ts = IN/CF kde :

IN CF

investiční výdaje projektu roční přínosy projektu (Cash-Flow, změna peněžních toků po realizaci projektu).

2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby Tsd se vypočte z podmínky : Tsd -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 T=1 kde:

CFt r -t (1+r)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) diskont odúročitel

Reálná doba návratnosti udává, ve kterém roce převáží tvorba finančních zdrojů nad jejich čerpáním. 3. Čistá současná hodnota (NPV)

kde:

Tž -t NPV =Σ CFt . (1+r) – IN T=1 Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Tž -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 platí: IRR = r T=1 Jedná se o hodnotu úrokové míry použité pro diskontování, která za dobu porovnání dává nulovou hodnotu diskontovaného Cash-Flow. Charakterizuje čistou výnosnost vložených prostředků. Do níže uvedené tabulky jsou zaneseny ekonomické ukazatele vzniklé realizací jednotlivých opatření a variant řešení. Při výpočtu ekonomických ukazatelů se vycházelo z následujících výstupních parametrů: 1. 2. 3. 4.

doba realizace od června do září 20010 hodnocené období od června 2010 do doby životnosti meziroční nárůst nákladů a příjmů o 2,0% nominální diskontní sazba po celé hodnocené období 6% o rn = (1+ rr ) . (1+i) – 1 = 4% o rn – nominální diskont o rr – reálný diskont (1%)




- 102 -

o i – inflace (1,5%) 5. odpisové sazby dle zákona č.586/1992 Sb. vlastní financování (pro obchodní organizace), odpisové sazby dle metodických pokynů vydávaných příslušným orgánem (pro rozpočtové a příspěvkové organizace) 6. daň z příjmů 24% (mimo příspěvkové a rozpočtové organizace)

Graf č.11: Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant

Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant Cash Flow (Kč/rok), investice ( Kč)

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 cash flow

1 000 000

investice


Varianta č.2

Varianta č.1

Opatření č.6

Opatření č.5

Opatření č.4

Opatření č.3

Opatření č.2

Opatření č.1

0



- 103 -

Příloha č. 4

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKĚHO AUDITU Předmět EA

Energetický audit budovy Kreml č. p. 1356 č. p. 1055 ve Vsetíně

Adresa

Kreml Vsetín, Dolní náměstí 1356, 755 01 Vsetín

Zadavatel EA

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.,

Zástupce

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

Adresa zadav. Telefon

Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín Fax 571 811 801 571 811 800

E-mail

[email protected]

Charakteristika předmětu EA

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Budova Kreml Vsetín č. p. 1055 (dále jen Kreml) – se nachází přímo v centru města Vsetína na jihovýchodní hranici prostoru Dolního náměstí v sousedství obchodní budovy ELPOS. Na původní objekt v dvorní jihozápadní části navazuje přístavba jednopodlažní objekt myčky a garáže. V roce 2002 byla k původnímu objektu přistavena další nová čtyřpodlažní část, která navazuje na jihozápadní průčelí a severozápadní vstupní průčelí původní stavby a k původní části objektu byla přistavena dvě další patra.Stávající konstrukce původního objektu z šedesátých let, je monolitická železobetonová konstrukce pravděpodobně typu MS RP v atypickém provedení s pěti nadzemními podlaží a suterénem. V roce 2002 byla provedena celková rekonstrukce tohoto objektu, kdy bylo přistaveno páté nadzemní podlaží a přistavena čtyřpodlažní nová jižní část budovy na jihovýchodní straně objektu. Budova Kreml je dnes využita především k provozu knihovny, obchodních a administrativních činností. Počet vytápěných budov : 1 Rok výstavby : šedesátá léta minulého století a r. 2002 Vytápění : CZT Ohřev TV : centrální - zásobníkový ohřívač CZT Rekonstrukce: celková rekonstrukce r. 2002 spojená s přístavbou V. N. P. a jižní přístavby stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy jsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce jen těsně nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající skladba jednoplášťové a dvouplášťové střešní konstrukce má dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce splňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající podlahová nezateplené konstrukce v jižní přístavbě budovy Kreml na terénu má dodatečnou ale nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce těsně nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stropní konstrukce nad suterénem původní části budovy je bez dodatečné tepelné izolace, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; většina stávajících oken v objektu jsou nová zdvojená kovová nebo dřevěná s nízkým součinitelem prostupu tepla Up většinou ve vyhovujícím technickém stavu; prosklené zdvojené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž po výměně v r. 2002 v kovových rámech, s nízkým součinitelem prostupu tepla Up; stínění velkých prosklených ploch jižní přístavby je provedeno pomocí kovových horizontálních žaluzií s automatickým nebo ručním ovládáním, ve IV. N. P. jižní přístavby není stínění účinně provedeno; průměrný součinitel prostupu tepla budovy Kreml je nevyhovující (CI – nevyhovující) vytápění - vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT); v I. P. P. je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda), topným kanálem vedeným v zemi; technický stav VST je vyhovující a její technologie je majetkem dodavatele tepla (CZT); VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací na hlavní topné větvi, na jednotlivých vedlejších topných větvích je regulace možná jen pomocí obsluhy; teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles v původní části budovy jsou litinové článkové z roku výstavby objektu s tepelným spádem 90/700 C a 70/550 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace, v jižní přístavbě jsou nové ocelové deskové radiátory; všechna otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou, vybavena funkčními radiátorovými ventily s TR hlavicí; měření spotřeby tepla je provedeno ve VST na vstupu horkovodu do objektu, samostatné měření spotřeby tepla pro ÚT jednotlivých částí objektu není prováděno, teplo pro ÚT se rozúčtuje mezi nájemníky dle velikosti pronajaté plochy; při nízkých teplotách nedochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky vyvážená; pravidelně každý den jsou zaznamenávány spotřeby TE včetně spotřeby EE ve VST ohřev TV - v budově je prováděna centrální dodávka TV z výměníkové stanice tepla (VST), kde je umístěn stojatý zásobníkový ohřívač TV, zdrojem tepla je horkovod CZT; TV je rozváděna po celém objektu cirkulačním čerpadlem, jehož provoz je regulován z VST (probíhá útlum v době mimo provoz); tepelná izolace na hlavních i vedlejších rozvodech TV je provedena; největší spotřeba teplé vody je pro provoz sociálních prostor; u spotřebičů TV (umyvadla a sprchy) jsou použity pákové vodovodní baterie; měření spotřeby TV je v budově prováděno ve VST samostatným kalorimetrickým měřidlem, podružné měření spotřeby TV není provedeno; TV se rozúčtuje mezi nájemníky dle velikosti pronajaté plochy osvětlení - v budově jsou z větší části nová zářivková svítidla bez elektronického zapalování a výbojková svítidla; osvětlenost hlavních prostor převážně splňuje požadavky ČSN, soustava není předimenzovaná; osvětlované prostory jsou většinou mírně znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou jen mírně z vnitřní strany znečištěná vzduchotechnická zařízení v objektu –větrání přízemí jižní přístavby budovy je provedeno pomocí rovnotlaké vzduchotechnické jednotky s ohřevem i chlazením větraného vzduchu; stávající stav instalované vzduchotechniky je vyhovující, hlučnost VZT je však vysoká; vzduchovody od VZT jsou z větší části znečištěné; hlavní VZT1 jednotka je vybavena rekuperačním výměníkem s odhadovanou účinností cca 60%; v letním období jsou v mnoha prostorech budovy využity klimatizační jednotky Split; v ostatních prostorách budovy je větrání podtlakové (sociální prostory a kuchyňky) nebo přirozené přes dveře a okna ostatní el. spotřebiče - nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz ostatních spotřebičů, vzduchotechniky a osvětlení;




- 104 -

pro měření spotřeby el. energie v budově, jsou zde pouze čtyři fakturační elektroměry, tj, pro měření větší části spotřeby celé budovy, mimo prostor obchodů v I. N. P. a provozu VST, pro podružné měření spotřeby zejména klimatizací jsou zde instalovány další elektroměry; sazba pro odběr č. 0002077579 el. energie je nesprávně zvolená vzhledem ke spotřebám EE v budově, finanční rozdíl oproti výhodnější sazbě je výrazný, u ostatních odběrů EE je sazba správně zvolená; velikost jističe u jednotlivý odběrů je nutné na základě měření optimalizovat; v objektu je prováděn důsledně energetický management, kdy jsou pravidelně zaznamenávány spotřeby TE, EE a studené vody, včetně četnosti akcí a jejich návštěvnost

Instal. tep. výkon (MW) -

Vlastní energetický zdroj

Instal. el. výkon (MW) -

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo

El.energie Zemní plyn

Otopná soustava Osvětlení Ohřev TV Vzduchotechnika Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

1 168

Prodej (GJ/r)

-

Nákup (kWh/r)

141 222

Prodej (kWh /r)

-

Nákup (tis.m3/r)

-

Prodej (tis.m3/r) z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

3 271 Příkon (tep. ztráta) (kW) 294 kW 27 kW 57 kW

Spotřeba energie (GJ/r, kWh/r)

5 061


1 185

Výchozí stav (t/r)

0,26490 0,06760 243,37726 0,43002 0,00099 0,05378 543 9 12

Ing. Karel Zubek

2 031 po realizaci projektu

energie (GJ/r) 983

GJ/r 693

Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky)

Podpis

o

CZT - horká voda 110/90 C 3 PEN 230/400V 50 Hz o CZT - horká voda 110/90 C 3 PEN 230/400V 50 Hz

z toho technologie (tis. Kč)

1 676 Potenciál energetických úspor

Energetický auditor

Nositel energie

1 067 GJ/rok 24 GJ/rok 101 GJ/rok 180 GJ/rok

před realizací projektu energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r)

Konečná spotřeba paliv a energie

SO2 CO CO2 NOx CxHy Tuhé látky

-

Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 2), realizace tepelného čerpadla (opatření č. 3), decentralizace výroby a rozvodu TV (opatření č.4) a realizace FVE (opatření č. 5).

Investiční náklady (tis. Kč)

Znečišťující látka

-

Nákup (GJ/r)

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie

-

náklady (tis. Kč/r) 625

MWh/r 192

Environmentální přínosy Stav po realizaci (t/r)

0,39256 0,08665 245,15751 0,38521 0,00025 0,07879

Rozdíl (t/r)

-0,1277 -0,0190 -1,7803 0,0448 0,0007 -0,0250

Ekonomická efektivnost Doba hodnocení (roky) Diskont (%) NPV (tis. Kč) 1 814 IRR (%)

15, 20, 30 6 9

Č. osvědčení

627

Datum

28. 5. 2010




- 105 -



- 106 -

Příloha č. 6 Tabulka č. 64: Podstatné stavební konstrukce budovy Konstr.

Popis

Součinitel prostupu tepla 2 „Up“(W/m . K)

Tepelný odpor konstrukce „R“ (m2.K/W)

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1

Obvodové zdivo panel 30 cm + EPS

0,325

3,273

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO2

Obvodové zdivo CD 30 cm + EPS

0,279

3,858

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO3

Obvodové zdivo zem plynosil. 40 cm

0,335

3,504

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO4

Obvodové zdivo plynosil. 40 cm

0,328

3,594

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO5

Obvodové zdivo plynosil. 40 cm

0,336

3,501

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO6

Obvodová zdivo plynosil. 25 cm+ EPS

0,270

4,535

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO9

Obvodová zdivo CD 45 cm

0,899

1,252

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO11

Obvodová zdivo CD 40 cm

0,525

2,350

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

PDL1

Podlaha beton. venek.60mm+ EPS

0,364

3,184

nevyhovuje

vyhovuje

-

PDL2

Podlaha beton. venek.60mm+ EPS

0,276

4,423

nevyhovuje

vyhovuje

-

PDL3

Podlaha beton. akv. dl. ker.+ EPS

0,619

1,759

nevyhovuje

vyhovuje

-

PDL4

Podlaha beton. zem garáž

2,726

0,381

nevyhovuje

nevyhovuje

-

STR1

Str. železob. konst. akvarko + MV

0,225

4,887

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

STR2

Str. železob. konst. garáž + MV

0,566

2,145

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

STR3

Str. železob. konst.

2,273

0,460

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SCH 1

Střešní kon. PZD pův. st. + EPS

0,177

6,362

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SCH 2

Střešní kon. PZD terasa + EPS

0,244

5,152

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* v případě, že kritérium nevyhovuje, dochází v konstrukci při navrhované teplotě ke kondenzaci

Při výpočtu tepelných ztrát objektu, kde byl použit profesionální program PROTECH, je stávající stav uveden jako varianta č. 1 a doporučená varianta je varianta č. 2.



ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Kreml č. p ve Vsetíně

Recommend Documents