AUDIT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

AUDIT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.

Bc. Jitka Kovaříková

Brno 2010

Zadání diplomové práce

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Audit ve veřejné správě zpracovala samostatně pod vedením vedoucího a s použitím literatury, zákonů a internetových odkazů uvedených v seznamu.

V Brně dne 6. 5. 2010

……...………………………

Poděkování Ráda bych poděkovala Jaroslavu Sedláčkovi za rady při zpracování diplomové práce. Velké poděkování patří členům rodiny, kteří mě při studiu velmi podporovali, a také zaměstnancům

Městského

úřadu

Slavičín,

a dokumenty ke zpracování diplomové práci.

kteří

ochotně

poskytli

informace

Abstrakt Kovaříková, J. Audit in public service. The thesis. Brno, 2010.

The thesis deals with an audit in public service. In literature retrieval there are described law regulations of revision of municipality’s economy. In the other parts of retrieval there are described individual steps of audit in private sector, and also an outline of differences in process for public service.

In my own work of the thesis, the audit is applied to particular town and year, respectively town Slavičín and year 2010. After identification of town Slavičín and its municipal office, there is presented an auditor’s document and The report of result of revision of town’s Slavičín economy in 2008.

Key words: audit, auditor, town Slavičín, the report of result of revision of town’s economy.

Kovaříková, J. Audit ve veřejné správě. Diplomová práce. Brno, 2010.

Diplomová práce se zabývá auditem ve veřejné správě. V literární rešerši je popsána právní úprava přezkoumání hospodaření obce. V dalších částech literární rešerše jsou popsány jednotlivé kroky auditu v soukromém sektoru, a také nástin rozdílů v postupu pro veřejnou správu.

V praktické části diplomové práce je audit aplikován na konkrétní město a rok, a to na město Slavičín za rok 2008. Po identifikaci města Slavičín a jeho městského úřadu je uveden spis auditora a Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008.

Klíčová slova: audit, auditor, město Slavičín, zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města.

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 7

2

Literární rešerše ........................................................................................................ 9

3

4

2.1

Definice auditu.................................................................................................. 9

2.2

Cíl a funkce auditu .......................................................................................... 10

2.3

Legislativní úprava závěrečného účtu a přezkoumání hospodaření obce....... 10

2.4

Proces auditu................................................................................................... 16

2.5

Rozdíly v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce .......................... 38

Cíl a metodika diplomové práce ............................................................................. 40 3.1

Cíl diplomové práce........................................................................................ 40

3.2

Metodika diplomové práce ............................................................................. 40

Praktická část .......................................................................................................... 41 4.1

Identifikace města Slavičín............................................................................. 41

4.2

Identifikace městského úřadu Slavičín ........................................................... 42

4.3

Spis k přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008........................ 43

4.4

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008 .... 46

5

Diskuze ................................................................................................................... 60

6

Závěr ....................................................................................................................... 61

7

Seznam literatury .................................................................................................... 63

8

Seznam obrázků a tabulek ...................................................................................... 65

9

8.1

Seznam obrázků.............................................................................................. 65

8.2

Seznam tabulek ............................................................................................... 65

Seznam příloh ......................................................................................................... 66

1 Úvod Stejně jako ostatní obory, tak i auditing prošel určitým vývojem již od dávné minulosti. Určitou formu auditingu představovali v minulosti nezávislí úředníci a kvestoři. K současné podobě auditingu přispělo 19. století a s ním průmyslová revoluce, která významně pomohla k technickým, ekonomickým a společenských změnám, které se odrazily i v auditingu. V tehdejší době probíhal v každé zemi individuální vývoj auditingu ve specifických podmínkách konkrétního státu z hlediska času a intenzity vývoje (Sedláček, 2006, s. 10).

Například první zákon ve Velké Británii, ve kterém byl použit pojem “auditor“, byl zákon z roku 1844 (Companies Act 1844). Zákon ustanovil, kdo je považován za auditora, co je jeho náplní práce a kdo odpovídá za bilanci společnosti. Původní zákon z roku 1844 byl několikrát změněn, kde se postupně měnil audit na dobrovolnou nebo zákonnou povinnost, měnila se povinnost profesionálního vzdělání auditorů, ale také se změnil hlavní přístup auditu, který byl charakterizován pojmy “pravdivé a bezchybné“ na “pravdivé a věrné zobrazení“ (Sedláček, 2006, s. 10-12).

V České republice nemá profese auditingu takovou historii jako ve Velké Británii a dalších vyspělých zemích, a proto je v ČR považována za relativně mladou profesi. Současná podoba auditingu se začala vyvíjet v roce 1989, kdy začala transformace ekonomiky. První byla vydána vyhláška FMF č. 63/1989 Sb. o ověřovatelích (auditorech) a jejich činnosti. Tato právní norma, která byla určena především pro ověřování účetních závěrek podniku se zahraniční majetkovou účastí, byla nahrazena zákonem č. 524/1992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky. Tento zákon vymezil základní pojmy a pravidla pro současné pojetí auditu v ČR. Dále následoval zákon č. 165/1998 Sb., který nahradil zákon z roku 1992 a vstoupil v platnost od 1. 1. 2001. Poslední právní úpravou, která upravuje činnosti auditorů, auditorských společností, asistentů auditora a komory auditorů ČR, je zákon č. 254/2000 Sb. o auditorech. Tento zákon byl doplněn novelou č. 169/2004 Sb. po vstupu ČR k Evropské unii, která upravuje poskytování auditorských služeb státními příslušníky jiných členských států Evropské unie a dále vysvětluje pojmy jako usazený a hostující auditor (Sedláček, 2006, s. 13). 7

Změny v průběhu let nastaly také pro samotné auditory. Z důvodu vyšší náročnosti účetnictví a následně auditu bylo potřeba tento obor právně upravit a vyžadovat profesionální vzdělání k vykonávání daného oboru. Hlavním zákonem, kterým se řídí auditor, je zákon č. 524/1992 Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky. Tento zákon prošel mnohými novelami, kdy poslední byla v roce 2009, a to zákon č. 93/2009 Sb. o auditorech. Zákon o auditorech stanovuje kvalifikační požadavky a obecné podmínky pro výkon auditora a asistenta auditora a dále definuje funkce a strukturu Komory auditorů České republiky. Auditor musí splňovat několik základních kvalifikačních požadavků, a to například získat vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu, pracovat alespoň po dobu 3 let jako asistent auditora, složit auditorskou zkoušku, která se skládá z ekonomických, daňových, účetních a právnických předmětů (Sedláček, 2006, s. 13, 14, 22).

U auditu obcí jde o speciální případ auditu. Právní úprava obcí vyžaduje, aby si každá obec dala přezkoumat hospodaření za uplynulý rok, jejímž výsledkem je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce. Obec si tedy může nechat zpracovat i standardní audit a výsledkem auditu bude klasická auditorská zpráva, ale tento případ je nad rámec zákona. Uvedené problematice bude věnována literární rešerše a zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce bude výsledkem praktické části.

8

2 Literární rešerše Na začátek je potřeba vysvětlit základní pojmy a postupy auditu a přezkoumání hospodaření obce. Proto v této části diplomové práce, v literární rešerši, budou uvedeny nejprve definice, cíle a funkce auditu, dále zákony, které se vztahují k závěrečné zprávě a přezkoumání hospodaření obce. Poté bude popsán postup auditu a nakonec bude proveden nástin rozdílů v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce.

2.1

Definice auditu

Pro názornost, je zde uvedeno více definic pojmu audit.

Audit je nezávislé ověření a vyjádření názoru na účetní závěrku podniku jmenovaným auditorem na základě tohoto jmenování a ve shodě s příslušnými předpisy (Sedláček, 2006, s. 19).

„Audit je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování důkazů, týkajících se informací o ekonomických činnostech a událostech, s cílem zjistit míru souladu mezi těmito informacemi a stanovenými kritérii a sdělit výsledky zainteresovaným zájemcům“ (Sedláček, 2006, s. 19).

„Auditor ověřuje, zda údaje uvedené v účetní závěrce (skládá se z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy) a konsolidované účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky a zda výroční zpráva (konsolidovaná výroční zpráva) je v souladu s účetní závěrkou (konsolidovanou účetní závěrkou)“ (Sedláček, 2006, s. 19).

Obecně se dá říci, že audit je prostředek, kterým se ověřuje správnost poskytnutých informací a vyjadřuje se názor na zkoumané informace. Tuto správnost ověřuje nezávislá osoba, auditor. Z tohoto pohledu jsou různé druhy auditu, které mají jiný účel, rozsah a náročnost auditu, např. audit dopadů na životní prostředí, technický audit na kvalitu výrobků nebo bezpečnost procesů nebo již zmíněný finanční audit, který bude aplikován v diplomové práci.

9

2.2

Cíl a funkce auditu

Základním cílem auditu je zvýšení věrohodnosti účetních informací těch společností, které povinně zveřejňují účetní závěrky a výroční zprávy. Za odvozené cíle a funkce auditu se považuje morální a preventivní působení proti vzniku chyb a podvodů a poradenská a výchovná funkce auditu. (Sedláček, 2006, s. 19-20; Králíček, 1998, s. 20).

V praxi, a to i ve státech s dlouholetou tradicí auditu, velmi často dochází k základním nedorozuměním, co je a co není funkcí auditu. Funkcí auditu není zejména potvrzovat správnost účetnictví podniku, zjišťovat eventuální podvody, potvrzovat dodržování veškerých právních norem účetní jednotkou, potvrzovat správnost daňového přiznání, hodnotit, zda je podnik řízen řádným a efektivním způsobem, a potvrzovat budoucí životaschopnost účetní jednotky (Sedláček, 2006, s. 20).

2.3

Legislativní

úprava

závěrečného

účtu

a

přezkoumání

hospodaření obce Systém vedení účetnictví a hospodaření ve veřejné správě má svou určitou hierarchii zákonů a dalších pravidel. V účetnictví je nejvýše postavený je zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Následně se útvary veřejné správy řídí speciálními vyhláškami Ministerstva financí České republiky. Po speciálních vyhláškách se řídí národními účetními standardy a v poslední řadě se řídí svou vlastní vnitropodnikovou směrnicí. Dále obec na konci roku zpracovává závěrečný účet, jehož součástí je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce vypracovaná auditorem.

V následujícím textu budou přiblíženy jednotlivé zákony a vyhlášky, podle kterých je řízeno účetnictví, závěrečný účet a přezkoumání hospodaření obce.

10

2.3.1

Vyhláška č. 505/2002 Sb. k zákonu 563/1991 Sb. o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky a příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu

Podle uvedené vyhlášky účetní závěrka zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu:
„v rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy je uvedeno v příloze č. 1 uvedené vyhlášky,
ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty je uvedeno v příloze č. 2 uvedené vyhlášky,
příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty“ (Vyhláška č. 505/2002, 2002, §3).

Tato vyhláška dále upravuje obsahové vymezení položek závěrky, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, příspěvkovými organizacemi, státními fondy podle zvláštních předpisů a organizačními složkami státu.

2.3.2

Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

U daného zákona je důležitý § 17 - Závěrečný účet, který uvádí: „Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státních fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. 11

Předmětem tohoto přezkoumání je hospodaření podle rozpočtu, hospodaření s ostatními finančními prostředky a nakládání s majetkem. Obsah a podmínky přezkoumání stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí

závěrečného

účtu

při

jeho

projednávání

v orgánech

územního

samosprávného celku a svazku obcí. Návrh závěrečného účtu územního samosprávného celku musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním

v zastupitelstvu

územního

samosprávného

celku.

Připomínky

k závěrečnému účtu mohou občané uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně na zasedání zastupitelstva.

Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením:
souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu“ (Zákon č. 250/2000 Sb., 2000, § 17).

2.3.3

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích

V zákoně o obcích je v § 42 vysvětlena povinnost přezkoumání hospodaření: „Obec dá přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. Obec může v průběhu kalendářního roku požádat okresní úřad nebo auditora o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření. Ve městech Brno, Ostrava a Plzeň přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části magistrát tohoto města a hospodaření města Ministerstvo financí, pokud si město nedá přezkoumat své hospodaření auditorem. Náklady na přezkoumání hospodaření auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků“ (Zákon č. 128/2000 Sb., 2000, § 42).

12

2.3.4

Zákon č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí

„Tento zákon upravuje přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, jakož i městských částí hlavního města Prahy a dobrovolných svazků obcí a stanovuje předmět, hlediska, postup a pravidla přezkoumání.

Předmětem přezkoumání jsou údaje o ročním hospodaření územního celku, tvořící součást závěrečného účtu. Předmět přezkoumání se ověřuje z hlediska:
dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy, zejména předpisy o finančním hospodaření územních celků, o hospodaření s jejich majetkem, o účetnictví a o odměňování,
souladu hospodaření s finančními prostředky ve srovnání s rozpočtem,
dodržení účelu poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci a podmínek jejich použití,
věcné a formální správnosti dokladů o přezkoumávaných operacích.

Postup při přezkoumání:
zabezpečení

přezkoumání

–

obce,

kterou

jsou

oprávněny

požádat

o přezkoumání krajský úřad, tak učiní do 30. června každého kalendářního roku anebo v téže lhůtě příslušnému úřadu oznámí, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Krajský úřad na základě požádání nebo oznámení vypracují časové plány přezkoumání na období od sestavení plánu do 30. června následujícího roku. Přehled o obcích, které se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi, jakož i vypracované plány přezkoumání předají krajské úřady Ministerstvu financí do 21. července každého kalendářního roku. Rozhodne-li se obec zadat přezkoumání auditorovi, uzavře s ním písemnou smlouvu o poskytnutí auditorské služby. O uzavření smlouvy s auditorem informuje obec příslušný krajský úřad. Tato informace se podává nejpozději do 31. ledna následujícího roku. Nesplnění povinnosti požádat o přezkoumání anebo zadat přezkoumání auditorovi, oznámí příslušný přezkoumávající orgán zastupitelstvu příslušného územního celku do 28. února následujícího roku a přezkoumání vykoná,

13


předpoklady pro výkon přezkoumání – výkonem přezkoumání pověří zaměstnance veřejné sektoru, který musí mít alespoň úplné střední vzdělání, musí splňovat požadavek praxe spočívající v činnosti, která souvisí odborně s předmětem přezkoumání, nejméně po dobu 3 let, a musí být bezúhonný. Přezkoumávající orgán oznámí písemně územnímu celku nejpozději 5 dnů přede dnem zahájení přezkoumání jeho počátek a jméno kontrolora pověřeného řízením přezkoumání“ (Zákon č. 420/2004 Sb., 2004).

Dále jsou v tomto zákoně uvedena práva a povinnosti kontrolorů a územních celků, objasněny osoby přibrané k přezkoumání a osoby povinné poskytnout součinnost při přezkoumání.

Zákon se také zabývá zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření a jejími náležitostmi. „Zpráva musí obsahovat:
identifikační údaje, jimiž jsou název územního celku, jména a funkce kontrolorů zúčastněných na přezkoumání a přibraných osob, místo, kde se přezkoumání uskutečňovalo, období, v němž probíhalo, dále rok, za který bylo přezkoumání vykonáno, a datum vyhotovení této zprávy,
popis zjištěných chyb a nedostatků včetně uvedení povinností, stanovených zvláštními právními předpisy, nebo jiných hledisek přezkoumání, které nebyly dodrženy,
označení dokladů a jiných materiálů, ze kterých zjištění vychází,
závěr z přezkoumání,
podpisy kontrolorů zúčastněných na přezkoumání a datovanou doložku o převzetí zprávy představitelem územního celku, stvrzenou jeho podpisem.

Závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření musí obsahovat vyjádření, zda při přezkoumání:
nebyly zjištěny chyby a nedostatky, nebo
byly zjištěny chyby a nedostatky, které nemají závažnost nedostatků uvedených v dalším bodě, anebo
byly zjištěny nedostatky, spočívající: ● v porušení rozpočtové kázně, ● v neúplnosti, nesprávnosti nebo neprůkaznosti vedení účetnictví, 14

● v pozměňování záznamů nebo dokladů v rozporu se zvláštními právními předpisy, ● v porušení povinností nebo překročení působnosti územního celku stanovených zvláštními právními předpisy, ● v neodstranění nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání nebo při přezkoumání za předcházející roky, nebo ● v nevytvoření podmínek pro přezkoumání. Povinnou náležitostí závěru zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření je dále:
upozornění na případná rizika, která mohou mít negativní dopad na hospodaření územního celku v budoucnosti,
uvedení podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku.

Kontrolor pověřený řízením přezkoumání projedná zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření se starostou nebo primátorem nebo hejtmanem podle územního celku a předá jím stejnopis zprávy“ (Zákon č. 420/2004 Sb., 2004).

Pokud se obec rozhodne pro přezkoumání hospodaření auditorem, tak projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem se řídí obdobně jako u kontrolora. „Stejnopis zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem předá územní celek přezkoumávajícímu orgánu do 15 dnů po jejím projednání v orgánech územního celku“ (Zákon č. 420/2004 Sb., 2004).

„Dozor nad přezkoumáním přísluší Ministerstvu financí ČR“ (Zákon č. 420/2004 Sb., 2004). Tzn. že pokud přezkoumání provede auditor, zaměstnanci Ministerstva financí ČR jeho zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření mohou následně zkontrolovat. Dozor se provádí výběrovým způsobem. Písemnou zprávu o výsledku dozoru předává Ministerstvo financí ČR Komoře auditorů v ČR. Dozor má především upozornit na případné nedostatky, které se vyskytly v přezkoumání hospodaření obcí, které bylo provedeno auditorem.

15

2.4

Proces auditu

V další části literární rešerše budou popsány jednotlivé fáze a podfáze auditu, které auditor při své práci vykonává. Proces auditu je popsán pro soukromý sektor, který bude v diplomové práci označován jako klasický audit. V další části diplomové práce jsou nastíněny rozdíly auditu ve veřejné správě a v soukromém sektoru. Celý proces auditu zahrnuje 4 fáze a několik podfází, které jsou zobrazeny v Tab. 1.

Tab. 1 Proces auditu 1. fáze – příprava zakázky, uzavření smlouvy a poznání klienta, posouzení rizika zakázky, stanovení podmínky zakázky vč. uzavření smlouvy na provedení auditu, seznámení se s činností a oblastí podnikání klienta, kontrolním prostředím a účetním systémem, provedení předběžných analytických postupů a stanovení plánovací hladiny významnosti, 2. fáze - sestavení plánu a programu auditu, posouzení rizik na úrovni účetních zůstatků, plánování auditorského přístupu, plánování testů vnitřních kontrol, plánování testů věcné správnosti, shrnutí a projednání plánu auditu, 3. fáze - provedení auditu, provedení testů spolehlivosti, provedení testů věcné správnosti, výběr vzorku k testování, posouzení účetní závěrky, 4. fáze - závěr (výsledek) auditu, posouzení následných událostí, posouzení předpokladu časově neomezeného trvání klienta, získání prohlášení vedení klienta, shrnutí závěrů auditu, vydání zprávy auditora, sestavení dopisu auditora pro vedení klienta. Zdroj:Sedláček, 2006; Králíček, 1998; vlastní práce autorky

16

Auditorský spis V průběhu celého auditu získává auditor důkazní informace, které jsou důležité pro kvalifikované závěry, a na základě nich je také vydán auditorský výrok. Veškeré důkazní informace jsou zakládány do spisu auditora. Ve spisu auditora jsou tedy shromažďovány veškeré pracovní materiály, které dokumentují jednak vykonanou práci a také závěry dosažené v průběhu auditu. Tento spis je majetkem auditora a zůstává mu k jeho dispozici i po ukončení auditu. Spis auditora musí být dostatečně přehledný, srozumitelný a také podrobný, aby informace získané při auditu bylo možné posoudit i po skončení auditu. V případě opakujícího se auditu, se spis auditora dělí na stálou a běžnou složku (Sedláček, 2006, s. 48-49).

2.4.1

1. fáze auditu - Příprava zakázky, uzavření smlouvy a poznání klienta

V 1. fázi auditu musí auditor provést několik úkonů, a to: 1) posoudit rizika zakázky, 2) stanovit podmínky zakázky vč. uzavření smlouvy na provedení auditu, 3) seznámit se s činností a oblastí podnikání klienta, s kontrolním prostředím a účetním systémem, 4) provést předběžně analytické postupy a stanoví plánovací hladinu významnosti. 1) Posouzení rizika zakázky Auditor musí ještě před uzavřením smlouvy posoudit míru rizika zakázky i související riziko ztráty pověsti auditora a riziko neuspokojení potřeb klienta. Pro auditora audit vždy představuje určitou míru nebezpečí, že vedení klienta nebo jiní uživatelé auditora obviní, že audit nebyl řádné proveden. Tyto rizika většinou vychází z nepochopení funkce auditu. Podle velikosti rizika se pak rozhoduje o přijetí nebo odmítnutí zakázky. Rozhodnutí by nemělo být učiněno moc brzy, ale ani moc pozdě (Sedláček, 2006, s. 50-51; Králíček, 1998, s. 61-63).

Kromě hlavního rizika musí auditor zvážit další rizika, a to důvěryhodnost vedení klienta, odpovědnost vedení za správné sestavení účetních výkazů, organizaci a strukturu vedení, vnitřní kontrolní systém, povahu zakázky, dodržování auditorských směrnic, důležitou účetní problematiku, finanční výsledky, schopnost pokračovat

17

v činnosti a také pravděpodobnost záměrného uvádění nepravdivých údajů (Sedláček, 2006, s. 50-51; Králíček, 1998, s. 61-63).

Pokud auditor dojde ke zjištění, že riziko zakázky je vyšší než obvyklé, měl by navrhnout odpovídající opatření a zohlednit je při přípravě návrhu smlouvy (Sedláček, 2006, s. 50-51; Králíček, 1998, s. 61-63). 2) Stanovení podmínek zakázky Auditor by měl nabídku svých služeb formulovat tak, aby nedošlo k nedorozumění mezi klientem a auditorem a jejich představami, jaké služby auditor poskytuje. Ve smlouvě by měl být uveden hlavní cíl auditu, a to vyslovení názoru na účetní závěrku v podobě výroku auditora. Pokud budou mezi klientem a auditorem dohodnuty další služby, musí se na tyto služby uzavřít zvláštní smlouva (popř. zvláštní smlouvy) (Sedláček, 2006, s. 51-52; Králíček, 1998, s. 64).

Podmínky smlouvy musí být v souladu se zákonnými předpisy ve formě písemné smlouvy, kterou podepisuje za klienta statutární zástupce. Podmínky by měly být projednány s vedením účetní jednotky a jejím statutárním orgánem (Sedláček, 2006, s. 51-52; Králíček, 1998, s. 64). 3) Předběžné plánovací procedury (procesy poznání klienta) Auditor se seznamuje s prostředím za účelem posouzení rizik spojených s auditem a pro odhad pravděpodobnosti výskytu potenciálních chyb.

Po uzavření smlouvy se auditor seznamuje:
s činností a oblastí podnikání klienta – aby mohl posoudit rizika spojená s auditem a promítnout je do plánu auditu. Zdrojem informací je vedení podniku, organizační jednotky klienta, ostatní externí a interní prameny (Sedláček, 2006, s. 52).
s kontrolním prostředím klienta – které je definováno podle ISA 315 jako celkový postoj, informovanost a činnost statutárních orgánů a vedení účetní jednotky, pokud jde o kontrolu a její význam uvnitř dané účetní jednotky. (Sedláček, 2006, s. 53-54). Pokud je auditor po poznání kontrolního systému přesvědčen, že systém funguje, může se na něj spolehnout. Pokud 18

se ale u některých částí systému domnívá, že systém nesplňuje svůj účel, volí takové postupy, které mu umožní ověřit průběh a záznam transakcí,
s účetním systémem klienta – kterým se zpravidla rozumí souhrn účetních dokladů

a

ostatních

účetních

písemností,

postupy

jejich

zpracování

a vyhotovování včetně kontrol, které účetní jednotka používá k identifikaci, dokumentaci, zpracování, agregaci a vykazování hospodářských operací a k zajištění odpovědnosti za majetek. Auditor musí poznat obsahovou i formální stránku účetního systému, tzn. výpočetní techniku a programy, aby mohl zjistit kontrolní rizika a zohlednit je v plánu auditu. Zdrojem informací jsou

účetní

písemnosti,

postupy

jejich

zpracování

a

vyhodnocování

vč. prováděných kontrol. Důležitým zdrojem informací je vnitřní směrnice klienta, která pomáhá objasnit použité účetní postupy. S poznáním účetního systému také souvisí poznání počítačového prostředí, závislosti klienta na výpočetní technice a struktury počítačových kontrol. U počítačového prostředí je důležitá projekčně programová dokumentace, která umožňuje uživatelům získat informace o tom: s jakými údaji se do zpracování vstupuje, jaké výstupy ze zpracování účetnictví mohou obdržet, jakými postupy se data zpracovávají, jak se údaje kontrolují, jakým způsobem se provádějí opravy, jak je zajištěna ochrana datových souborů a jejich úschova a jaký je postup při poruchách a haváriích počítače (Sedláček, 2006, s. 55-56). 4) Předběžné analytické postupy a stanovení plánovací hladiny významnosti Pomocí aplikace metod finanční analýzy může auditor zjistit neobvyklé nebo neočekávané účetní zůstatky a jejich vzájemné vztahy. Zjištěné výsledky mohou naznačovat existenci významné nesprávnosti v účetnictví klienta. Pomocí vývojového trendu může auditor posoudit reálnost předpokladu schopnosti klienta pokračovat v podnikání. Předběžné analytické postupy pomáhají auditorovi identifikovat specifické riziko. Pokud při analytických postupech odhalí skutečnosti, které nejsou v souladu s jeho dosavadními informacemi o účetní jednotce, přizpůsobí tomu i plán auditu (Sedláček, 2006, s. 57; Králíček, 1998, s. 69-70).

Významnost se odvozuje podle standardu ISA 320, od velikosti nebo povahy nesprávnosti informace (vč. jejího neuvedení), která jednotlivě nebo kumulovaně vytváří předpoklad, že rozhodnutí přiměřeně informované osoby, spoléhající se na tuto 19

informaci, bude touto nesprávnosti ovlivněno. Auditor proto musí stanovit takovou výši (mezní hodnotu) nesprávnosti, která bude považována za významnou (hladinu významnosti) ve vztahu k účetní závěrce jako celku (Sedláček, 2006, s. 57; Králíček 1998, s.70).

Při stanovení hladiny významnosti k účetní závěrce použije auditor svůj profesionální úsudek, který může opírat o:
kvantitativní faktory - jako orientační hodnoty lze v praxi používat pro stanovení hladiny významnosti ● 0,5 – 1,5 % z celkových tržeb nebo z celkových aktiv nebo ● 5 – 10 % z disponibilního zisku,
či kvalitativní faktory - např. nezákonné operace, předpoklad transformace klienta, operace konfliktu zájmů, změny vlastníků apod. (Sedláček, 2006, s. 57).

U některých citlivých či zvlášť významných položek může auditor snížit hladinu významnosti. U těchto položek pak dochází ke zvýšení auditorského rizika, což se odrazí v plánu auditu (např. zvýšený rozsah auditorských postupů) (Sedláček, 2006, s. 57).

2.4.2

2. fáze auditu - Sestavení strategie a plánu auditu

Po přípravné fázi může auditor sestavit celkovou strategii a plán auditu. Ve 2. fázi musí auditor uskutečnit následující kroky: 1) posoudit rizika na úrovni účetních zůstatků, 2) naplánovat auditorský přístup, 3) naplánovat testy vnitřních kontrol, 4) naplánovat testy věcné správnosti, 5) shrnout a projednat plán auditu. 1) Posouzení rizik na úrovni účetních zůstatků V auditu existuje auditorské riziko, které spočívá v tom, že auditor může vydat neodpovídající výrok o účetní závěrce, která obsahuje významnou nesprávnost. Auditor při posuzování rizik využívá poznatky získané v předchozích etapách, zejména poznatky o riziku zakázky, které je spjato s auditorským rizikem. Platí, že čím vyšší

20

je riziko zakázky, tím nižší je auditorské riziko, které je auditor ochoten přijmout (Sedláček, 2006, s. 62; Králíček, 1998, s. 70).

Cílem auditorských postupů je kromě jiného omezit riziko na úrovni účetních zůstatků tak, aby při formulaci výroku bylo auditorské riziko na přijatelné úrovni (Sedláček, 2006, s. 62, Králíček, 1998, s. 70).

Auditorské riziko se skládá se tří druhů rizik, a to:
přirozeného rizika (PR) – tj. rizika, že vznikne významná nesprávnost. Pokud neexistuje adekvátní vnitřní kontrola, jsou zůstatky účtu nebo účetní operace nesprávné. Některé účty mohou obsahovat vyšší přirozené riziko než jiné účty,
kontrolního rizika (KR) – tj. rizika, že kontrolní systém účetní jednotky nezabrání vzniku nesprávnosti nebo ji neopraví. Určité kontrolní riziko vždy existuje. Pokud neexistuje účinná vnitřní kontrola, tak auditor předpokládá vysoké kontrolní riziko,
zjišťovacího rizika (ZR) – tj. rizika, že významná nesprávnost v zůstatku účtu nebo v účetní operaci nebude auditorem odhalena. Tato nesprávnost může být významná buď sama o sobě, nebo v agregované podobě (Sedláček, 2006, s. 62; Králíček, 1998, s. 71).

Auditor tedy nemůže ovlivnit přirozené a kontrolní riziko, protože tyto rizika existují nezávisle na auditu. Auditor však může odhadnout výši přirozeného a kontrolního rizika a navrhnout vhodné testy věcné správnosti, které umožní dosáhnout přijatelnou úroveň zjišťovacího rizika. Auditorské riziko lze určit z rovnice, do níž se dosazují míry jednotlivých rizik v procentech1: AR = PR * KR * ZR K určení zjišťovacího rizika lze využít matici přípustného zjišťovacího rizika, která je zobrazená v Tab. 2. Pokud se auditor domnívá, že přirozené a kontrolní riziko je vysoké, mělo by být přípustné zjišťovací riziko nízké, aby se omezilo auditorské riziko na přijatelné nízkou úroveň. Pokud je naopak přirozené a kontrolní riziko nízké, může auditor připustit vyšší zjišťovací riziko a udržet tak auditorské riziko na přijatelné úrovni (Sedláček, 2006, s. 62-63; Králíček, 1998, s. 71). 1

Vzorec je z knihy Sedláček: Základy auditu (2006, s. 62)

21

Tab. 2 Matice přípustného zjišťovacího rizika Posouzení přirozeného rizika je: vysoké střední nízké

Auditorské posouzení kontrolního rizika je: vysoké střední nízké nízké nízké střední

nízké střední vysoké

střední vysoké vysoké Zdroj: Sedláček, 2006, s. 63

Při odhadování úrovně rizik posuzuje auditor možné nepřesnosti (potenciální chyby), které se mohou vyskytnout: a) při účtování:
úplnost – operace nejsou zaúčtovány. Všechny účetní operace, které patří do daného období, musí být zaúčtovány,
platnost – zaúčtované operace jsou neplatné. Posuzuje, zda operace odpovídá dokladu a předpisu,
správnost zaúčtování – ve správné výši a na správné účty,
zaúčtování do správného období – se kterým věcně a časově souvisí – časové rozlišení, b) ve spojení s přípravou účetní závěrky:
ocenění – majetek nebo závazky nejsou správně oceněny – musí být aktuálně oceněny,
prezentace – účetní zůstatky jsou prezentovány zavádějícím způsobem nebo jsou vynechány. Posuzuje, jestli jsou zůstatky zařazeny do správné části výkazu, např. dlouhodobý úvěr se v posledním roce zařadí do části krátkodobého úvěru (Sedláček, 2006, s. 62 – 63). 2) Plánování auditorského přístupu Auditor musí splnit nejen cíl zakázky, ale také musí zajistit, aby audit byl proveden efektivním způsobem. Rozsah testů věcné správnosti plánuje podle toho, do jaké míry se může spolehnout na vnitřní kontrolní systém klienta. Pokud se spolehne na fungující vnitřní kontrolní systém, tak provede testy věcné správnosti pouze v nezbytném rozsahu. Pokud se ale nemůže na vnitřní kontrolní systém spolehnout, musí provést testy věcné správnosti ve větším rozsahu (Sedláček, 2006, s. 63; Králíček, 1998, s. 72).

22

3) Plán testů spolehlivosti vnitřních kontrol Pokud auditor plánuje spoléhat se na vnitřní kontrolní systém, navrhne testy, které jej ujistí, že daný kontrolní systém spolehlivě funguje v průběhu celého období. Je-li klient závislý na počítačovém systému, měl by auditor také posoudit návrh všeobecných počítačových kontrol (Sedláček, 2006, s. 63-64; Králíček, 1998, s. 72).

Pojem vnitřní kontrolní systém je definován jako metody a postupy klienta, kterými zajišťuje efektivní a trvalé fungování kontrol. Kontroly jsou definovány jako aktivity, které:
identifikují významné nesprávnosti v účetnictví a účetních výkazech a zabraňují jejich vzniku, nebo
zajišťují reálnou ochranu aktiv účetní jednotky (Sedláček, 2006, s. 63-64; Králíček, 1998, s. 72).

Jednotlivé aktivity, které příslušejí k vnitřnímu kontrolnímu systému, lze zařadit buď do skupiny kontrolních postupů, nebo monitorovacích činností.

Kontrolní postupy jsou činnosti, které zabraňují vzniku významných nesprávností nebo je zjišťují, nebo zabraňují úbytku aktiv, způsobených zpronevěrou. Kontrolní postupy mohou být buď manuální (jsou-li postupy provedeny fyzickými osobami), nebo programové kontrolní postupy (jsou-li postupy provedeny počítačovým zpracováním). Kontrolní postupy mají tendenci k samovolné degradaci, proto je v zájmu vedení klienta, aby se přesvědčilo, že zavedené kontrolní postupy se užívají trvale a na odpovídající úrovni. Nástrojem tohoto ověření jsou monitorovací činnosti, které jsou vykonávány převážně manuálně, i když i zde mohou být užity informace získané pomocí výpočetní techniky (Sedláček, 2006, s. 63-64; Králíček, 1998, s. 72). 4) Plán testů věcné správnosti Auditor provádí testy věcné správnosti, aby určil významné chyby, které se mohou vyskytnout a nebyly zjištěny a opraveny vnitřními kontrolami. Mohou být prováděny jako analytické testy věcné správnosti (orientační) nebo testy detailních údajů, případně kombinace obou přístupů. Do plánu zahrnuje auditor testy věcné správnosti pro každou potenciální chybu, která může ovlivnit účetní závěrku. Úroveň testů je stanovena podle

23

toho, jak vysoké bylo stanoveno specifické riziko a do jaké míry se může auditor spolehnout na vnitřní kontroly, které riziko snižují (Sedláček, 2006, s. 64; Králíček, 1998, s. 73).

Testy věcné správnosti podle zjištěných výsledků mohou být:
detailní testy věcné správnosti - které by měl auditor použít, pokud identifikoval specifické riziko vzniku chyby a nemůže se spolehnout na systém vnitřní kontroly,
střední stupeň testů věcné správnosti - auditor použije, pokud neidentifikuje specifické riziko chyby, ale účetní systém klienta považuje obecně za nespolehlivý,
základní stupeň testů věcné správnosti - auditor použije, pokud se může spolehnout na vnitřní kontrolní systém klienta (Sedláček, 2006, s. 64; Králíček, 1998, s. 73). 5) Shrnutí a projednání plánu auditu Shrnutí plánu auditu poskytuje důkazní informace o tom, že skutečně proběhl odpovídající proces plánování a že byly vzaty v úvahu všechny významné skutečnosti, které mají vliv na audit. Pokud auditor plánuje rozsáhlejší audit probíhající na více lokalitách, provádí obvykle shrnutí plánu ve spolupráci se členy týmu a jinými auditory. Po sestavení plánu auditu následuje projednání plánu s vedením podniku (Sedláček, 2006, s. 65; Králíček, 1998, s. 73).

2.4.3

3. fáze auditu - Provedení auditu

Do fáze provedení auditu patří následující činnosti: 1) provádění testů spolehlivosti, 2) provádění testů věcné správnosti, 3) výběr vzorků k testování, 4) posouzení účetní závěrky. 1) Provedení testů spolehlivosti Cílem testů vnitřní spolehlivosti je přesvědčit se o tom, že vnitřní kontroly, které auditor identifikoval v předešlých fázích, pracují účinně, spolehlivě a po celé účetní období.

24

Testy spolehlivosti auditor může provést formou:
ověřovacího šetření, které spočívá v diskuzích s pracovníky provádějícími kontrolu,
pozorování,
prohlížení dokumentace o průběhu kontrolní činnosti,
dotazníku pro hodnocení vnitřních kontrol (Sedláček, 2006, s. 68; Králíček, 1998, s. 73).

Podle výsledků testů spolehlivosti se provede buď základní stupeň testů věcné správnosti, střední stupeň testů věcné správnosti, nebo detailní testy věcné správnosti (Sedláček, 2006, s. 68; Králíček, 1998, s. 73). 2) Provedení testů věcné správnosti Testy věcné správnosti auditor provádí u těch účetních zůstatků nebo operací, které zahrnul do plánu, aby snížil zjišťovací riziko. K testování může auditor využít analytické postupy nebo detailní údaje. A) Analytické testy věcné správnosti Cílem analytických testů věcné správnosti je ověřit, že zaúčtované zůstatky jsou správné. Tyto analytické testy spočívají v porovnání vykazovaných zůstatků s jejich očekávanými hodnotami (Sedláček, 2006, s. 69; Králíček, 1998, s. 74).

Analytické testy věcné správnosti se liší jak od předběžných analytických postupů, tak od kontroly účetní závěrky. Předběžné analytické postupy se používají v průběhu plánování auditu a jsou zaměřené na celkové účetní zůstatky a vzájemné vztahy mezi nimi a mají identifikovat neobvyklé změny v účetních výkazech (Sedláček, 2006, s. 69; Králíček, 1998, s. 74).

Nejčastější postup při provádění testů je následující: a) výběr testovaných částek – např. syntetické a analytické účty, vybrané řádky výkazů, b) stanovení očekávaných hodnot – např. lze využít srovnatelné údaje minulého období,

25

c) určení mezní hodnoty – tj. hodnota představující maximálně tolerovaný rozdíl mezi danými částkami, který se nebude prověřovat, d) porovnání skutečně vykazovaných hodnot s očekávanými hodnotami a určení rozdílů, které je třeba prověřit, e) prověření rozdílů, které přesahují mezní hodnotu, a to provedením dalších analýz nebo diskusí s odpovědnými pracovníky, f) vyhodnocení výsledků a závěrečné posouzení (Sedláček, 2006, s. 69; Králíček, 1998, s. 74). B) Testy detailních údajů „Testy detailních údajů se provádí na jednotlivých zůstatcích syntetických nebo analytických účtů, případně na zúčtovaných operacích. Těmito testy by měl auditor získat dostatečnou míru jistoty, že účetní závěrka, resp. její jednotlivé položky nevykazují významné nesprávnosti.

Při testování detailních údajů by měl auditor postupovat následujícím způsobem: a) identifikovat testované částky a míru desagregace – auditor vybírá částky k testování a určuje míru desagregace (řádek výkazů, čísla syntetických a analytických účtů), b) posoudit riziko – jde o určení potenciálních nesprávností a jejich důsledků. Nesprávnosti mohou způsobit buď nadhodnocení testované položky (u aktiv a nákladů), nebo podhodnocení (u pasiv a výnosů). S tím souvisí i směr testování. Ověřuje-li auditor, zda aktiva či náklady nejsou nadhodnoceny, vychází od vybrané položky (zůstatky účtů) v hlavní knize a získává důkazy, které potvrzují, že záznamy jsou platné. Postupuje přes jednotlivé účetní operace (kontrolní záznamy) až k prvotnímu dokladu (např. příjemka na sklad, objednávka, smlouva, vlastnický list, zápis do katastru nemovitostí), který potvrzuje, že položka skutečně existuje. Jde o rozklad účetního zůstatku a směr testování z účetních knih do podpůrné dokumentace, jak znázorňuje obr. 1. Obr. 1 Směr testování na nadhodnocení (aktiv a nákladů)

Zdroj: Sedláček, 2006, s. 70

26

U testů na podhodnocení zjišťuje naopak auditor, zda všechny účetní operace (doklady) byly zaneseny do účetních knih. Vychází od recipročního souboru, z něhož vybírá položku, ověřuje její ocenění a zjišťuje, zda byla zahrnuta do celkového zůstatku účtu, který je předmětem zkoumání. Směr testování účetních zůstatků na podhodnocení je z podpůrné dokumentace (základního souboru) do účetnictví, jak znázorňuje schéma na obr. 2. Obr. 2 Směr testování na podhodnocení (pasiv a výnosů)

Zdroj: Sedláček, 2006, s. 70

Auditor provádí obvykle testování vybraných položek pouze jedním směrem, neboť testování v opačném směru bylo, nebo bude provedeno nepřímo při testování jiných účtů, c) vybrat položky k testování – auditor může prověřovat:
všechny položky, které tvoří zůstatek účtu nebo testovat všechny zaúčtované operace (tzn. test 100 % populace),
vybrané položky souboru nebo operace, které mají určité charakteristiky. Zjištěné skutečnosti nemůže auditor vztahovat na ostatní položky souboru, neboť ty mohou, ale nemusí mít, charakteristiky shodné s vybranými položkami (např. výběr všech pohledávek po lhůtě splatnosti),
vzorek položek, jehož charakteristiky lze vztáhnout i na ostatní položky nebo operace (reprezentativní vzorek). Podle standardu ISA 530 lze vzorek vybírat metodou

náhodného

(např.

losování)

nebo

systematického

výběru

(z konstantního intervalu mezi vybranými položkami, když první položka je vybrána náhodně), d) prověřit potenciální nesprávnosti – při testování účetních zůstatků nebo operací auditor prověřuje vznik potenciálních chyb v:
existenci - zda aktivum nebo pasivum v daném okamžiku existuje,
vlastnictví - zda k danému datu je aktivum majetkem a pasivum závazkem klienta,
výskytu - zda uskutečněná hospodářská operace nebo účetní případ se vztahují ke klientovi,
úplnosti - zda neexistují neevidovaná aktiva, pasiva či hospodářská operace, 27


ocenění - zda je aktivum nebo pasivum evidováno v odpovídajícím ocenění,
zobrazení - zda je hospodářská operace evidována ve správné částce a výnosy i náklady jsou přiřazeny správnému období,
vykázání a zveřejnění - zda položka je vykázána, zatříděna a popsána v rozvaze nebo ve výkazu zisků a ztrát v souladu s uznávanými účetními postupy a s požadavky právních předpisů, e) zvolit způsob získávání důkazních informací – auditor může použít k prověřování potenciálních chyb, některou z těchto metod získávání důkazních informací:
prohlídku (fyzickou inventuru), která poskytuje spolehlivou informaci o existenci hmotných aktiv (ne však o jejich vlastnictví či ocenění),
prověrku, která spočívá v ověření zápisů a dokladů. Spolehlivost zápisů a dokladů závisí na jejich povaze a zdroji i na účinnosti vnitřního kontrolního systému. Může jít o doklady vyhotovené třetí stranou, doklady vyhotovené třetí stranou a držené klientem nebo doklady vyhotovené a držené klientem,
pozorování, které spočívá ve sledování postupů prováděných jinými osobami (např. fyzické inventury zásob, prováděné zaměstnanci klienta). Pozorování poskytuje spolehlivé informace o průběhu procesu v době pozorování, nikoliv však v celém období,
dotazování, které může být písemné nebo ústní prováděné uvnitř nebo i vně klienta. Odpovědi na dotazy mohou poskytnout auditorovi buď nové informace, nebo potvrdit získané poznatky,
potvrzování se skládá z odpovědí na dotaz, který má potvrdit účetní zůstatky (např. potvrzení pohledávek přímo od odběratele),
výpočty, které zahrnují kontrolu početní správnosti prvotních dokladů a účetních zápisů, f) zhodnotit výsledky a vyslovit závěry – auditor uvede zjištěné nesprávnosti do souhrnného přehledu chyb a posoudí, zda se suma nesprávností nachází pod anebo nad hladinou významnosti. Pokud se celková nesprávnost (chyba) blíží hladině významnosti, neexistuje jednoznačný závěr a bude věcí profesionálního úsudku auditora, zda přistoupí k dalšímu rozšíření testu či nikoliv“ (Sedláček, 2006, s. 69 – 71).

28

3) Výběr vzorků k testování „Výběrem vzorků se rozumí použití testů spolehlivosti a věcné spolehlivosti na méně než 100 % položek zůstatku účtu nebo druhu operací a získat důkazní informace o určitém jevu, zůstatku účtu či druhu operace. Při sestavení vzorku vychází auditor z cíle, kterého má být dosaženo, z celkového souboru, z něhož bude výběr proveden a z výběrového rizika. Riziko, že auditorův závěr, k němuž došel na základě vzorků, se může lišit od toho, k němuž by došel stejnými postupy prováděnými na základním souboru se může projevit: a) u testů spolehlivosti jako:
riziko zdánlivě nízké spolehlivosti - tj. ačkoli stupeň nespolehlivosti získaný vzorkem je vysoký, stupeň nespolehlivosti celého souboru může být podstatně nižší,
riziko zdánlivě vysoké spolehlivosti - tj. ačkoli stupeň nespolehlivosti získaný vzorkem je nízký, stupeň nespolehlivosti celého souboru může být podstatně vyšší, b) u testů věcné správnosti jako:
riziko nesprávného odmítnutí - tj. ačkoli výsledek testu provedeného na vzorku potvrzuje závěr, že zůstatek na účtu je podstatným způsobem nesprávný, ve skutečnosti tomu tak není,
riziko nesprávného přijetí - tj. ačkoli výsledek testu provedeného na vzorku potvrzuje závěr, že zůstatek na účtu není podstatným způsobem nesprávný, ve skutečnosti tomu tak je.

Rizika zdánlivě nízké spolehlivosti a nesprávného odmítnutí jsou spojena s efektivností auditu, neboť vedou k dodatečným pracím ze strany auditora či klienta, které by prokázaly nesprávnost původního závěru. Rizika zdánlivě vysoké spolehlivosti a nesprávného přijetí mohou mít přímý dopad na výsledky auditu, neboť většinou vedou k chybným názorům na účetní závěrku.

Velikost vzorku záleží na míře jistoty, kterou chce auditor dosáhnout svými testy na vzorku. Čím větší míry jistoty chce dosáhnout, tím větší by měl být vzorek. Velikost vzorku závisí také na přípustné chybě tj. maximální chybě v souboru, kterou je auditor ochoten akceptovat, aby pokládal výsledek dosažený u vzorku za potvrzení stanoveného

29

cíle. Její velikost je spojena s plánovací hladinou významnosti. Čím menší je její úroveň, tím větší je velikost vzorku.

Při testech spolehlivosti je přípustnou chybou maximální míra odchylky od stanovených postupů, aniž by auditor měnil plánovanou spolehlivost testované kontroly. Při kontrole věcné správnosti je přípustnou chybou maximální přípustná chyba v zůstatku účtu nebo v druhu operací vyjádřená v peněžních jednotkách, kterou je auditor ochoten přijmout, aby při posuzování celkových výsledků všech auditorských postupů byl ochoten učinit závěr (s odpovídající jistotou), že účetní závěrka není podstatným způsobem nesprávná.

K výpočtu přípustné chyby slouží následující nerovnost (chyba, kterou je auditor ochoten připustit)2:

∆ = u1−α / 2 ⋅

p(1 − p ) n

∆ – je přípustná chyba,

p – je podíl ve výběru zjištěných chybných operací (položek, dokladů aj.),

α – je míra rizika (hladina významnosti), kterou auditor volí předem, obvykle dostatečně nízkou mezi hodnotou 0,05 až 0,10, u1−α / 2 – je (1 - α /2) * 100% kvantit normovaného normálního rozdělení, n – je rozsah výběru (počet výběrových jednotek např. účetních dokladů). Interval spolehlivosti ( π ) tj. obor hodnot, v němž s vysokou pravděpodobností (1 - α ) lze očekávat skutečnou sledovanou hodnotu základního souboru, se zapíše v obecném tvaru takto: p − ∆ < π < p +∆

Auditor obvykle potřebuje z výběru odhadnout spíše horní mez, kterou procento chyb

π v základním souboru všech dokumentů nepřesáhne. Potom jde o pravostranný interval spolehlivosti

π < p + u1−α ⋅

2

p(1 − p) n

Vzorce v následujícím textu jsou z knihy Sedláček: Základy auditu (2006, s. 73-74).

30

K výpočtu intervalu spolehlivosti pro průměrnou hodnotu se použije následující nerovnost: xs - ∆ < µ < xs + ∆ xs – je průměr odhadnutý ve výběru,

µ – je očekávaná střední hodnota v celém základním souboru. Přípustná chyba ∆ vzorec se vypočítá tentokrát ze vztahu: ∆ = u1−α / 2 ⋅

s n

s – výběrová směrodatná odchylka, n – je rozsah souboru (měl by obsahovat alespoň 40 položek). Pravostranný interval bude mít následující tvar:

µ < xs + u1−α ⋅

s n

Pokud se bude jednat o intervalový odhad pro úhrn počtu chybných částek v Kč celého základního souboru (úhrn se značí M), budou odpovídající výsledky (tj. přípustné chyby ∆ ) podle výše uvedených vzorců ještě vynásobeny celkovým rozsahem základního souboru N → M = ∆ ⋅ N .

Po provedení testů na vybraném vzorku by měl auditor: a) analyzovat odhalené chyby a určit, zda zvažovaná položka je skutečně chybou, b) přenést chyby nalezené ve vzorku na základní soubor, c) zvážit výběrové riziko tj. zda v souboru nepřekročí stanovenou přípustnou chybu“ (Sedláček, 2006, s. 72 - 75). 4) Posouzení účetní závěrky Poslední částí 3. fáze auditu je posouzení účetní závěrky. V této části auditor rozhodne o tom, zda postupy účtování prováděné klientem jsou v souladu s předpisy, jsou průkazné a správné a účetní závěrka podává věrný obraz o stavu majetku klienta, zdrojích jeho financování a o jeho hospodaření za auditované období.

Auditor také posuzuje přílohu, která je nedílnou součástí účetní závěrky. Auditor u přílohy posuzuje pravdivost uvedených údajů o: 31


použitých účetních metodách,
dodržování obecně uznávaných zásad,
zvolených způsobech oceňování jednotlivých rozvahových položek,
způsobu tvorby a čerpání rezerv,
způsobu opravných položek,
způsobu přepočtu cizích měn,
změnách v položkách vlastního kapitálu,
majetku, především o majetku, který není vykázán v rozvaze a majetku v pronájmu, vč. uhrazených a neuhrazených splátek (Sedláček, 2006, s. 75).

„Ve výkazu peněžních toků ověřuje dodržení předepsané struktury toků v oblasti provozní, finanční a investiční činnosti, správný obsah jednotlivých položek výkazu a vzájemnou vazbu na položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty, příp. na zůstatky analytických účtů v hlavní knize“ (Sedláček, 2006, s. 75).

Auditor také musí zkontrolovat výroční zprávu, a to zda účetní informace uvedené ve výroční zprávě se shodují s údaji v auditované účetní závěrce a výroční zpráva obsahuje výrok auditora, který je povinnou součástí výroční zprávy (Sedláček, 2006, s. 75).

2.4.4

4. fáze auditu - Závěr auditu

Poslední závěrečná fáze spočívá zejména v: 1) posouzení následných událostí, 2) posouzení předpokladu časově neomezeného trvání klienta, 3) získání prohlášení vedení klienta, 4) shrnutí závěrů auditu, 5) vydání zprávy auditora, 6) sestavení dopisu auditora pro vedení klienta. 1) Posouzení následných událostí Auditorovi se může stát, že při své práci bude muset posuzovat následnou událost. Podle standardu ISA 560 se za následnou událost považují ty události, které mají významný vliv na účetní závěrku, ale nastaly nebo se staly známými až po datu sestavení účetní závěrky (Sedláček, 2006, s. 80; Králíček, 1998, s. 75-76). 32

Rozeznáváme dva typy následných událostí:
události, které poskytují dodatečné informace o skutečnostech existujících k datu účetní závěrky a ve svém důsledku mají vliv na zaúčtované částky nebo na částky, které měly být zaúčtovány,
události, které indikují podmínky neexistující či neznámé k datu účetní závěrky. Nevedou k nutnosti upravit účetní výkazy, ale jejich uvedení v příloze k účetním výkazům je nezbytné proto, aby uživatel účetních informací byl odpovídajícím způsobem informován (Sedláček, 2006, s. 80; Králíček, 1998, s. 75-76).

Následnou událost auditor posuzuje od data, ke kterému klient sestavil účetní závěrku, do data, ke kterému auditor dokončil práci.

Z časového hlediska lze následné události rozlišit na události zjištěné:
do data vyhotovení zprávy (výroku) auditora – auditor v tomto případě zhodnotí, zda následná událost je identifikována jako významná a pokud je významná, tak zda byla správné zaúčtována nebo adekvátně popsána v příloze. Pokud tyto podmínky klient nesplnil, musí auditor zvážit, zda není nutné upravit zprávu auditora,
po datu vyhotovení zprávy (výroku) auditora, ale před zveřejněním účetní závěrky (před předložením valné hromadě) – v tomto případě se vychází z předpokladu, že auditor není povinen zjišťovat informace týkající se účetní závěrky poté, co vydal zprávu (výrok). V tomto období je naopak povinností vedení klienta, aby informovalo auditora o skutečnostech, kterou mohou ovlivnit účetní závěrku. Pokud budou mít tyto skutečnosti významný vliv na účetní závěrku, auditor posoudí, zda je nutné účetní závěrku upravovat. Pokud bude klient účetní závěrku upravovat, auditor provede dodatečné postupy a případně vydá nový výrok o upravené účetní závěrce. Pokud vedení klienta odmítne účetní závěrku upravit, měl by auditor zvážit změnu výroku, pravděpodobně na výrok s výhradou případně záporný výrok,
po zveřejnění účetní závěrky (po předložení valné hromadě) – v tomto případě auditor není povinen získávat další informace. V případě, že i tak zjistí skutečnosti, které mu nebyly známy v době, kdy vydával výrok ani v době, kdy probíhala valná hromada, měl by tuto skutečnost projednat s vedením klienta

33

a zhodnotit, zda je nutné přijmout určitá opatření (Sedláček, 2006, s. 80; Králíček, 1998, s. 75-76). 2) Posouzení předpokladu časově neomezeného trvání klienta Auditor vychází při auditu z předpokladu časově neomezeného trvání klienta. Je-li předpoklad neoprávněný, pak klient nedokáže realizovat svá aktiva v uvedené výši a může dojít ke změnám ve výši i termínech úhrady závazků. Z těchto důvodů může vzniknout nutnost překlasifikovat a přecenit aktiva a pasiva v účetní závěrce. Je třeba vzít v úvahu, že výrok auditora napomáhá ke zvýšení důvěryhodnosti účetní závěrky, ale nezaručuje budoucí životaschopnost klienta (Sedláček, 2006, s. 81 – 82). 3) Získání prohlášení vedení klienta V prohlášení vedení klienta uznává svoji odpovědnost za účetní závěrku. Toto „prohlášení může mít jednu z následujících forem:
dopis vedení klienta, adresovaný auditorovi,
zápisy ze zasedání vedení klienta, ve kterých vedení uznává odpovědnost za účetní závěrku,
zápis auditora vyjadřující jeho pochopení ústního prohlášení vedení klienta, řádně odsouhlasený a potvrzený tímto vedením,
kopie účetní závěrky podepsané vedením klienta“ (Sedláček, 2006, s. 82). Nejčastěji se využívá čtvrtá varianta, kopie účetní závěrky podepsané vedením klienta, která je nejjednodušší, ale skrývá v sobě určité riziko. Riziko spočívá v tom, že mohou existovat určité skutečnosti, které mohly být vedení klienta známy, ale nepronikly k účetním pracovníkům ani k auditorovi (Sedláček, 2006, s. 82).

Pokud vedení klienta odmítne poskytnout prohlášení, jedná se o omezení rozsahu auditorovi činnosti a auditor by měl vydat výrok s výhradou nebo odmítnout výrok (Sedláček, 2006, s. 82; Králíček, 1998, s. 77). 4) Shrnutí závěrů auditu (závěrečné memorandum) „Cílem shrnutí závěrů auditu je:
zdokumentovat přiměřenost provedené auditorské práce a vhodnost přijatých závěrů, 34


minimalizovat riziko opomenutí patřičné dokumentace identifikovaných problémů“ (Králíček, 1998, s. 77).

Shrnutí závěrů auditu se zpravidla klientovi nepředkládá a je součástí spisu auditora. Pokud bylo s klientem dohodnuto, že ukončení auditu je doprovázeno předložením určitého souhrnu provedených činností, je tento souhrn odlišný od závěrečného memoranda (Sedláček, 2006, s. 82). 5) Vydání zprávy auditora Auditorská zpráva je nejdůležitějším písemným výstupem auditorovi činnosti a je také komunikačním nástrojem mezi auditorem a uživateli zprávy. Auditorská zpráva je sdělením o tom:
co bylo auditováno,
jaká je odpovědnost auditora,
jaká je odpovědnost managementu,
jaký je názor auditora na účetní závěrku (Králíček, 1998, s. 54). „Struktura zprávy, kterou auditor vydává je vymezena ve standardu 700 takto:
název zprávy,
příjemce zprávy,
úvodní odstavec obsahující: ● určení účetní závěrky, která je předmětem zprávy auditora, ● prohlášení o odpovědnosti vedení klienta a o úloze auditora,
odstavec o rozsahu auditu (popisující podstatu auditu) obsahující: ● odkaz na auditorské standardy, ● stručný popis činností, které auditor provedl,
odstavec obsahující vlastní výrok auditora o auditované účetní závěrce,
datum zprávy,
jméno a sídlo auditora,
podpis auditora“ (Sedláček, 2006, s. 83). Ke zprávě je přiložena účetní závěrka, která byla auditována. Zpráva auditora by také měla obsahovat zdůvodnění případných výhrad auditora.

35

Výrok auditora lze považovat za prvek, ke kterému auditorova činnost směřuje. Výrok vyjadřuje názor auditora na to, zda účetní závěrka a výroční zpráva věrně zobrazují majetek, závazky, vlastní jmění, finanční situaci a výsledek hospodaření. Tento výrok, který bude uvedený ve zprávě auditora, musí být shodně uvedený také ve výroční zprávě klienta. Ze zprávy musí být jasné, jaký druh výroku byl vydán (Sedláček, 2006, s. 83; Králíček, 1998, s. 56).

Výrok auditora tedy může být následující: a) výrok bez výhrad, b) výrok s výhradou, c) záporný výrok, d) odmítnutí výroku.

Auditor může také vydat modifikovanou zprávu, která je důsledkem skutečností, které:
neovlivňují výrok auditora – v tomto případě auditor doplní zprávu odstavcem, který zdůrazní skutečnost ovlivňující účetní závěrku a tato skutečnost je uvedena v příloze k účetní závěrce. Tento odstavec je uváděn až za výrokem auditora a obsahuje sdělení, že uvedené skutečnosti nejsou předmětem výhrady auditora a tudíž neovlivňují výrok. Příkladem může být soudní spor, který není ukončen nebo události, které mají vliv na předpoklad časově neomezeného trvání účetní jednotky,
ovlivňují výrok auditora – důsledkem je pak modifikace výroku na výrok s výhradou, záporný výrok, odmítnutí výroku (Sedláček, 2006, s. 84-85; Králíček, 1998, s. 56-57).

V následujícím textu budou vysvětleny jednotlivé druhy výroků: a) „výrok bez výhrad - je vydán, pokud auditor došel k závěru, že:
účetní závěrka ve všech významných ohledech věrně zobrazuje majetek, závazky, vlastní jmění a výsledek hospodaření klienta v souladu s popsanými účetními předpisy,
v průběhu auditu účetní závěrky nebyly zjištěny nedostatky, svědčící o tom, že účetnictví klienta není vedeno ve všech významných ohledech úplně, průkazným způsobem a správně,

36


byly posouzeny změny účetních zásad a jejich použití, a že všechny významné skutečnosti byly odpovídajícím způsobem zveřejněny v příloze tvořící součást účetní závěrky“ (Sedláček, 2006, s. 84), b) výrok s výhradou - auditor nemůže uvést výrok bez výhrad, pokud:
je omezen v rozsahu své činnosti – omezení může být způsobeno klientem nebo jinými okolnostmi. Výsledkem omezení rozsahu může být výrok s výhradou nebo i odmítnutí výroku,
existují neshody s vedením klienta o správnosti zvolených účetních postupů, metod jejich aplikace nebo přiměřenosti údajů zveřejněných v účetní závěrce. A tyto okolnosti mají významný vliv na účetní závěrku. V případě nesouhlasu s vedením může auditor vydat výrok s výhradou nebo záporný výrok (Sedláček, 2006, s. 85; Králíček, 1998, s. 57).

V tab. 3 je uveden přehled ovlivnění výroku auditora existujícími okolnosti. Tab. 3 Vliv existujících skutečností na výrok auditora Skutečnosti Omezení rozsahu Nesouhlas s vedením

Významné

Zásadní

výrok s výhradou (popis v odst. o rozsahu) výrok s výhradou (popis v samost. odstavci)

odmítnutí výroku (popis v odst. o rozsahu) záporný výrok (popis v samost. odstavci) Zdroj: Sedláček, 2006, s. 85

c) záporný výrok – je vydán, pokud nesouhlas s vedením klienta je tak zásadní, že výrok s výhradou není adekvátní odhaleným nedostatkům, chybám a nesprávnostem. V samostatném odstavci před záporným výrokem uvede auditor všechny důvody, které ho vedly k zápornému výroku a současně se snaží kvantifikovat možný dopad chyb, omylů a nesprávností na účetní závěrku klienta (Sedláček, 2006, s. 85; Králíček), d) „odmítnutí výroku – nastane v případě, když dopad omezení rozsahu auditu je tak zásadní, že auditor nebyl schopen získat dostatečné důkazní informace, a proto nemůže vyjádřit svůj názor na věrné a pravdivé zobrazení skutečnosti v účetní závěrce. V odstavci o rozsahu činnosti auditora se doplní všechny podstatné důvody pro odmítnutí výroku vč. vyčíslení jejich dopadů na hospodářský výsledek a vlastní jmění klienta (je-li možno vyčíslení prakticky provést)“ (Sedláček, 2006, s. 85).

37

Povinností auditora je ověřit nejen účetní závěrku klienta ale i výroční zprávu klienta. Auditor ověřuje údaje převzaté z účetních výkazů a také ostatní informace obsažené ve výroční zprávě. A zjišťuje, zda tyto informace nejsou ve významném nesouladu s účetní závěrkou nebo nepředstavují významné zkreslení skutečnosti. V případě, že auditor zjistí nesrovnalosti, projednává je s vedením klienta a zvažuje výrok s výhradou či záporný výrok nebo písemné vyrozumění vedení klienta. Stanovisko auditora k výroční zprávě je součástí auditorské zprávy. Výroční zpráva se ověřuje ještě před jejím zveřejněním (Sedláček, 2006, s. 86; Králíček, 1998, s. 58). 6) Sestavení dopisu auditora pro vedení klienta Účelem dopisu je upozornit vedení klienta na:
nedostatky v účetním a kontrolním systému, které auditor zjistil při provádění auditu,
nevhodné nebo nedovolené účetní postupy a způsoby oceňování,
případné rozpory s platnými právními předpisy,
efektivnost využívání zdrojů klienta,
další záležitosti, které by mohly mít vliv na budoucí audit (Sedláček, 2006, s. 88).

Tato zjištění auditor neuvádí do auditorské zprávy, ale sdělí je vedení klienta formou samostatného dopisu. Dopis však nezbavuje vedení klienta jeho odpovědnosti ani auditora zvážit vliv nedostatků na výrok. Dopis nesmí nahradit ani omezit povinnost auditora předložit zprávu o výsledku ověření účetní závěrky. Auditor vydává dopisy až na konci zakázky, v případě velmi významné skutečnosti může auditor vydat dopis bez zbytečného odkladu nebo informovat klienta ústně (Sedláček, 2006, s. 88; Králíček, 1998, s. 59).

2.5

Rozdíly v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce

V předešlé části literární rešerše je vysvětlen klasický postup pro audit v soukromém sektoru. V této části jsou naznačeny rozdíly v postupu pro přezkoumání hospodaření obce.

38

Rozdíl v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce je v: a) finanční analýze – v klasickém auditu je provedena finanční analýza klienta. Jsou zkoumány např. ukazatele zadluženosti, platební schopnosti (pohotová likvidita, hotovostní likvidita, běžná likvidita atd.), aktivity (obrat celkových aktiv, dlouhodobého hmotného majetku, oběžných aktiv, zásob atd.), rentability (rentabilita celkového vloženého kapitálu, vlastního kapitálu, dlouhodobě investovaného kapitálu atd.), tržní hodnoty firmy (zisk na jednu akcii, cash flow na jednu akcii atd.) (Živělová, 2007, s. 55-70). Při přezkoumání nelze tuto finanční analýzu využít pro nedostatek údajů, b) hladině významnosti – u veřejného sektoru lze stanovit hladinu významnosti pouze z celkových aktiv obce. U soukromého sektoru lze dále stanovit hladinu významnosti z celkových tržeb nebo disponibilního zisku, c) výroku – v klasickém auditu je výsledkem výrok auditora. Ve veřejném sektoru je výsledkem přezkoumání hospodaření vyjádření, které je upravené zákonem č. 420/2004 Sb. Výrok i vyjádření byly definovány v předešlých částech literární rešerše, d) zprávě – u klasického auditu je zpráva upravena standardem 700. Zpráva ve veřejném sektoru je upravena kromě uvedeného standardu také zákonem č. 420/2004 Sb., který byl uveden v předešlé části literární rešerše. Náležitosti a struktura zpráv, byly popsána v předešlých částech, e) poznání oblasti podnikání klienta – u soukromého sektoru je potřeba poznat oblast podnikání klienta, která je velmi dynamická. U veřejného sektoru není vývoj oblasti tak dynamický, f) kontrole výroční zprávy - u klasického auditu kontroluje auditor, zda ve výroční zprávě jsou shodné účetní informace s auditovanou účetní závěrkou a zda výroční zpráva obsahuje výrok auditora. Ve veřejném sektoru sestavují obce závěrečný účet hospodaření města a auditor musí zkontrolovat u závěrečného účtu stejné náležitosti. Musí tedy zkontrolovat zda jsou shodné účetní informace s účetní závěrkou a zda závěrečný účet obsahuje zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření provedenou auditorem.

39

3 Cíl a metodika diplomové práce 3.1

Cíl diplomové práce

Pro jednotlivé části diplomové práce jsou stanoveny samostatné cíle.

Pro literární rešerši je cílem definovat zákony, které se týkají přezkoumání hospodaření obce, objasnit postup klasického auditu účetní závěrky a v další části je cílem nastínit rozdíly v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce.

Pro praktickou část je cílem aplikovat uvedenou teorii na konkrétní příklad, a to přezkoumání hospodaření města Slavičín, a to konkrétně za rok 2008. Tudíž hlavním cílem diplomové práce je vyjádření o hospodaření města Slavičín za rok 2008.

3.2

Metodika diplomové práce

V diplomové práci jsem vycházela z uvedené literatury, zákonů a internetových zdrojů a dále z dokumentace městského úřadu a osobní konzultace se zaměstnanci městského úřadu Slavičín.

V praktické části byly využity poznatky z literární rešerše. Na začátku praktické části bylo nutné krátké seznámení s městem Slavičín, a to identifikace města Slavičín a jeho stručná historie a vývoj města v hlavních oborech, které našly ve městě uplatnění a dále stručná identifikace městského úřadu Slavičín. V další části byl vypracován krátký spis auditora a poté Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008. Je to výsledná zpráva přezkoumání hospodaření, která se předkládá vedení města a veřejnosti a je součástí závěrečného účtu hospodaření města.

Po praktické části bylo v diskuzi zhodnoceno, jaký je rozdíl mezi auditem a přezkoumáním a co obec získá pokud si nechá udělat audit namísto přezkoumání hospodaření. V závěru diplomové práce bylo zhodnoceno, zda byly splněny cíle práce a zda má diplomová práce jednoznačný výsledek.

40

4 Praktická část V praktické části bude na začátek provedena stručná identifikace města Slavičín a jeho městského úřadu. V dalších částech bude spis auditora, který v krátkosti popisuje, proč se auditor rozhodl pro dané vyjádření, které bude uvedené na konci zprávy o přezkoumání hospodaření. Po spisu bude tedy bude následovat auditorova Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008.

4.1

Identifikace města Slavičín

V jihovýchodní části kraje Zlín, v předhůří Bílých Karpat, se nachází město Slavičín. V okolí Slavičína se od severu rozprostírají Vizovické vrchy, ze západu zasahuje do Slavičínska oblast Luhačovického Zálesí s největšími moravskými lázněmi Luhačovicemi a z východní strany regionu hraničí oblast se Slovenskem. V roce 1996 byly Bílé Karpaty vyhlášené organizací UNESCO jako biosferická rezervace (Rumplíková, 2008, www.mesto-slavicin.cz).

Už z 12. století, konkrétně z roku 1141, pochází první historické zmínky o Slavičínsku. Město Slavičín dostalo název podle staré pověsti, která vypráví o svatém Vojtěchovi a slepé hraběnce a jeho slavném činu, od něhož vznikl název Slavičín. Díky blízkosti hranic byl Slavičín ovlivňován nejen civilizačními vlivy, ale také přes Slavičín procházela různá vojska, např. Uhrů, Tatarů a Turků. Obyvatelstvo se tu živilo zemědělstvím a řemesly. Z řemesel zdejší muži nejvíce vynikli ve zvěroklestičství, a to nejen u nás, ale i za hranicemi republiky. V pozdější době měl velký význam pro Slavičín a okolí obuvnický a strojírenský průmysl. V obuvnickém průmyslu měl významné postavení podnikatel Josef Pivečka, který ve Slavičíně vybudoval koželužnu, která na počátku 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se rozrostla na výrobu obuvi značky Japis. Rozmach strojírenství nastal ve Slavičíně vznikem závodu Detona, který se později změnil na Vlárské strojírny. V současné době již Vlárské strojírny nejsou jako komplex funkční a v areálu strojíren vznikají malé firmy z různých oborů, a to i se zahraniční účastí. Symboly původních profesí Slavičínska, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína. Nad Slavičínem se v době druhé světové války odehrávaly letecké bitvy, při

41

kterých němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na hřbitově ve Slavičíně, který se stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky. Po válce byly těla převezena na mezinárodní hřbitov do Francie. Postupem času prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem. V současné době má samotný Slavičín kolem 5 500 obyvatel a s 3 místními částmi – Nevšová, Hrádek na Vlárské dráze a Divnice kolem 7 000 obyvatel (Rumplíková, 2008, www.mesto-slavicin.cz).

4.2

Identifikace městského úřadu Slavičín

Městský úřad ve Slavičíně má celkem 32 stálých zaměstnanců. Starostou města je Ing. Jaroslav Končický, místostarostou Ing. Pavel Studeník. Vedení města se skládá ze zastupitelstva, které má 21 členů, včetně starosty a místostarosty a rady města, která má 7 členů, včetně starosty a místostarosty.

„Město je samostatně spravováno zastupitelstvem. Zastupitelstvo města rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku (kraje). Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem města v oblasti její samostatné působnosti. Vzniká ve volbách, které se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva s tajným hlasováním“ (Latinák, 2009, www.mesto-slavicin.cz).

„Rada města je výkonným orgánem města v samostatné působnosti. V oblasti přenesené působnosti rozhoduje jen v zákonech stanovených případech (např. vydávání nařízení města). Při výkonu své působnosti odpovídá zastupitelstvu města“ (Latinák, 2009, www.mesto-slavicin.cz).

42

4.3

Spis k přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008

Kontrolní systém klienta Podle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole se vymezuje povinnost vykonávat finanční kontrolu mezi orgány veřejné správy navzájem, vůči žadatelům a příjemcům finančních prostředků z veřejných zdrojů a uvnitř orgánu veřejné správy. Tato finanční kontrola je ve městě Slavičín vykonávána podle směrnice Rady města Slavičín č. 03/2003, kterou se stanovila pravidla a postupy kontrolní činnosti a oběh dokladů. Finanční kontrola je prováděna na úrovni vnitřní a vnější kontroly. U vnitřní kontroly jde především o dodržování právních předpisů a nařízení, soulad operací se záměry města, hospodárné, účelné a efektivní využívání finančních prostředků města. Vnější kontrola spočívá v kontrole hospodaření s veřejnými prostředky města Slavičín u zřízených rozpočtových organizací a u žadatelů a příjemců veřejné podpory z rozpočtu města. V roce 2008 byly provedeny kontroly hospodaření jak u zřízených příspěvkových organizací, tak u žadatelů a příjemců dotací z rozpočtu města Slavičín.

Dále má město stanovenou směrnici Rady města Slavičín č. 4/2003, kterou se stanovily pravidla a postupy pro provedení inventarizace majetku a závazků města Slavičín. Podle této směrnice město postupovalo i v roce 2008.

Ve vedení městského úřadu a jeho zaměstnanců nenastaly během roku 2008 významné změny. Pouze byla v závěru roku 2008 vyčleněna zaměstnankyně na vymáhání pohledávek. Zaměstnanci pracují na městském úřadě několik let většinou na stejných pozicích, tudíž mají několikaletou praxi a přehled o daném oboru a situaci. Ve vedení městského úřadu nenastaly na pozicích starosty, místostarosty a členů zastupitelstva a rady města žádné změny za funkční období a členové zastupitelstva a rady mají několikaletou praxi v orgánech města.

Účetní systém klienta Město Slavičín účtuje podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. k zákonu 563/1991 Sb. o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky a příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Město Slavičín nemá hospodářskou činnost, proto nesestavuje výkaz zisku a ztráty. 43

Byla provedena kontrola účetních zůstatků rozvahy z 31. 12. 2007 a rozvahy k 1. 1. 2008 a zůstatky jednotlivých účtů se shodují. Dále byla provedena kontrola, zda se aktiva rovnají pasivům. Aktiva a pasiva se rovnají jak k 1. 1. 2008 tak i k 31.12. 2008 a stav k 31. 12. 2008 byl ve výši 944 345 214,76 Kč. Rozvaha z roku 2008 je v příloze 1.

Městský úřad ve Slavičíně má již několik let stejný jak účetní, tak mzdový systém, se kterými nebyly doposud žádné problémy.

Stanovení plánovací hladiny významnosti 0,5 – 1,5 % z celkových aktiv → 0,5 – 1,5 % z 944 345 214,76 Kč. 0,5 % z 944 345 214,76 = 4 721 726,07 Kč. 1,5 % z 944 345 214,76 = 14 165 178,22 Kč.

Hladina významnosti byla stanovena na 9 500 000 Kč.

Auditorské riziko Na základě zohlednění poznatků o kontrolním a účetním systému s přihlédnutím k nízkému přirozenému a střednímu kontrolnímu riziku, je zjišťovací riziko vyhodnoceno jako vysoké.

Výběr vzorků k testování Při kontrole byl proveden náhodný výběr položek.

V přílohách jsou materiály využité ke zhodnocení jednotlivým položek:
majetku - vývoj majetku města mezi lety 2006 až 2008 je uveden v příloze 2. Příkaz k provedení řádné roční inventarizace majetku a závazků města Slavičín za rok 2008 je doložen v příloze 3. V příloze 4 a 5 jsou ukázky zápisů inventarizační komise, a to zápisy inventarizační komise za nedokončené investice a Muzeum Slavičín. Dále je v příloze 6 výsledná Zpráva o provedení řádné roční inventarizace majetku a závazků města Slavičín za rok 2008,
dotací - dotace za rok 2007 jsou uvedeny v příloze 7,
pohledávek - v příloze 8 je přehled pohledávek od roku 2006 do roku 2008,

44


vymáhání pohledávek - byla provedena namátková kontrola, zda inventurní soupis pohledávek se shoduje se skutečností. Kontrola byla provedena u pokuty z přestupkové komise. Jednalo se o osobu, které byla přestupkovou komisí vyměřena pokuta a náklady řízení v celkové hodnotě 3 500 Kč. Pokuta byla ve vyšší částce, protože se jednalo o opakující se problém. Osoba pokutu nezaplatila, proto byla vystavena exekuční výzva, kterou také nepřevzala, i přesto že byla doručena Městskou policií Slavičín. Od 1. 7. 2009 začala platit nová pravidla doručování zásilek, proto mohla být exekuční výzva doručena až do schránky. Po této výzvě také daná osoba nereagovala, tak byl následovně zaslán exekuční příkaz pomocí datové schránky na Českou správu sociálního zabezpečení. Do tohoto exekučního příkazu už byly započteny náklady exekuce v hodnotě 200 Kč. Po nabytí právní moci měly být strhávány dlužné peníze z důchodu dané osoby. Do současné doby nebyly peníze Českou správou sociálního zabezpečení odebrány, ale město Slavičín již nemá jinou možnost jak peníze vymáhat,
závazků - vývoj závazků za roky 2006 až 2008 je uveden v příloze 9,
zástavního práva - přehled zástavního práva je uveden v příloze 10.

45

4.4

Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008

Identifikační údaje: Název územního celku:

Město Slavičín.

IČO:

00284459.

Právní forma:

Územně samosprávný celek, město.

Sídlo:

Slavičín, Osvobození 25.

Místo přezkoumání:

Slavičín.

Období provedení:

březen – duben 2010.

Období, které bylo přezkoumáno:

rok 2008.

Přezkoumání provedla:

Bc. Jitka Kovaříková.

Datum vyhotovení zprávy:

duben 2010.

4.4.1

Cíl a předmět přezkoumání

Cílem přezkoumání je vyjádření o hospodaření města Slavičín za rok 2008.

Předmětem přezkoumání jsou následující body: 1) kontrola hospodaření podle rozpočtu, 2) kontrola evidence majetku a provedení inventarizace, 3) čerpání dotací, 4) evidence pohledávek a podíl pohledávek na příjmech města, 5) evidence závazků a podíl závazků na výdajích města, 6) kontrola veřejných zakázek.

46

1) Kontrola hospodaření podle rozpočtu Hospodaření města se řídí ročním rozpočtem. Usnesením Zastupitelstva města Slavičín č. VIII/5/2007 ze dne 5. 12. 2007 bylo k 1. 1. 2008 schváleno hospodaření podle rozpočtového provizoria. Usnesením zastupitelstva města č. IX/3/2008 ze dne 27. 2. 2008 byl schválen rozpočet města Slavičín na rok 2008. Usnesením rady města č. 35/0729/08 ze dne 4. 3. 2008 byl schválen podrobný rozpis závazných ukazatelů schváleného rozpočtu. Příjmy a výdaje po dobu trvání rozpočtového provizoria jsou zahrnuty do celoročního plnění rozpočtu za rok 2008.

V průběhu roku docházelo k výrazným úpravám rozpočtu města na rok 2008. Celkem bylo schváleno 134 rozpočtových opatření, z toho 121 bylo schváleno Zastupitelstvem města Slavičín a 13 Radou města Slavičín.

Rozpočtovými opatřeními byly řešeny: -

přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými závaznými ukazateli rozpočtu města,

-

zapojení nových příjmů, zejména dotací, vlastních nedaňových příjmů rozpočtu města,

-

zapojení nových výdajů navazujících na vyšší příjmy, zejména účelové výdaje vázané na dotace,

-

změna výše salda rozpočtu města v návaznosti na použití prostředků fondů a nižší potřebu použití finančních prostředků z minulých let z důvodu vyšších příjmů běžného roku.

V tabulce č. 4 je uveden celkový objem úprav rozpočtu v roce 2008. Tab. 4 Celkový objem úprav rozpočtu v roce 2008 (Kč) + 9 199 000 + 11 381 000 - 2 182 000

Příjmy Výdaje Saldo

Zdroj: Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2008

V tabulce č. 5 jsou uvedeny příjmy, výdaje a saldo ve schváleném a upraveném rozpočtu a skutečnost po konsolidaci. Konsolidace znamená úpravy výsledného

47

rozpočtu např. o převody mezi rozpočtovými účty a převody mezi jednotlivými úrovněmi rozpočtu. Tab. 5 Plnění rozpočtu a výsledek hospodaření za rok 2008 (po účetní konsolidaci) (Kč) Schválený rozpočet

Upravený rozpočet

Skutečnost

Příjmy Výdaje

78 630 000 - 68 551 000

87 829 000 - 79 932 000

91 103 697,49 - 72 874 844,87

Saldo

10 079 000

7 897 000

18 228 852,62

Zdroj: Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2008

Příjmy Daňové i nedaňové příjmy se nastavují podle předchozího roku, proto se hůře odhaduje jejich výše pro aktuální rok. V roce 2008 daňové i nedaňové příjmy vzrostly. Ostatní položky, a to příjmy z prodeje celkem a investiční dotace, také vzrostly. Pouze neinvestiční dotace byly nižší z důvodu mírně nižší dotace od úřadu práce na veřejně prospěšné práce, která je vyplácena v závislosti na skutečně vykazovaných mzdových výdajích, a ty byly v roce 2008 nižší z důvodu nemoci. Celkem byly skutečné příjmy vyšší o cca 3,3 mil. Kč.

Výdaje U výdajů byly přečerpány pouze tři ukazatele, a to granty na kulturu a prostředky pro místní část Hrádek a Nevšová. Prostředky pro místní části byly odečteny z jejich rozpočtu na rok 2009. Ostatní ukazatele výdajů byly převážně nevyčerpané nebo byla vyčerpána přesně stanovená částka. Celkem byly skutečné výdaje nižší o cca 7 mil. Kč.

Výsledkem vyšších příjmů a nižších výdajů byly zůstatky finančních prostředků, které byly zapracovány do rozpočtu na rok 2009. 2) Kontrola evidence majetku a provedení inventarizace Městský úřad Slavičín má směrnici č. 04/2003, která stanovuje pravidla a postupy pro provedení inventarizace majetku a závazků města Slavičín a zabývá se také vypořádáním inventarizačních rozdílů.

48

Podle zákona městský úřad v roce 2008 majetek neodepisoval. Majetek městských úřadů se začne odepisovat až od roku 2011.

Dne 19. 12. 2008 byl vydán starostou příkaz k provedení řádné roční inventarizace majetku a závazků města Slavičín za rok 2008. Inventura byla provedena dokladovou nebo fyzickou inventurou k 31. 12. 2008, zároveň byly stanoveny dílčí inventarizační komise. Jednotlivé dílčí inventarizační komise vypracovaly zápisy inventarizační komise. Výsledná Zpráva o provedení řádné roční inventarizace majetku a závazků města Slavičín za rok 2008 byla vystavena k 13. 2. 2009.

V následujícím textu bude rozebrán jednotlivý majetek. A) Dlouhodobý nehmotný majetek U nehmotného majetku nedošlo v průběhu roku k velkým změnám. Jsou zde evidovány především výdaje spojené se zpracováním projektové dokumentace na vlastní investiční výstavbu, digitální mapa atd. Tab. 6 Dlouhodobý nehmotný majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Název položky

Účet

Stav k 1. 1. 2008

Stav k 31. 12. 2008

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

012

2 901 946,96

2 568 296,96

Software

013

688 445,40

688 445,40

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

018

229 339,00

240 835,00

3 819 731,36

3 497 577,36

Dlouhodobý nehmotný majetek celkem

Zdroj: rozvaha za rok 2008

B) Dlouhodobý hmotný majetek Hmotný majetek byl pořizován v souladu se schváleným rozpočtem města na rok 2008, popř. v souladu s rozpočtovými změnami. Majetek, který byl již dříve svěřen do správy příspěvkových organizací, je evidován v jednotlivých příspěvkových organizacích mimo účetnictví města. Informace o tomto majetku jsou předávány městu v rámci inventarizace.

Vyřazení, likvidace a prodej byl prováděn v souladu s platnou směrnicí města, která stanovuje zásady pro nakládání s nepotřebným movitým majetkem města Slavičín.

49

Vyřazení a nakládání s vyřazením majetkem schválila likvidační komise a je doloženo likvidačními protokoly. Tab. 7 Dlouhodobý hmotný majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Název položky

Účet

Stav k 1.1.2008

Stav k 31.12.2008

Stavby a budovy Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Drobný dlouhodobý hmotný majetek

021

592 525 468,51

599 160 045,03

022

31 208 203,00

35 113 483,88

028

12 970 659,50

13 749 014,99

Pozemky

031

135 635 170,00

135 653 181,00

Umělecká díla a předměty

032

457 930,00

207 930,00

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

042

4 431 496,70

6 798 635,60

777 228 927,71

790 682 290,50

Dlouhodobý hmotný majetek celkem

Zdroj: rozvaha za rok 2008

Stavby a budovy – účet 021 Na nárůstu staveb a budov se podílí zejména chodníky, parkoviště, autobusová čekárna Hrádek, veřejné osvětlení u ZŠ Malé Pole a veřejné osvětlení na hřbitově.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí – účet 022 a drobný dlouhodobý hmotný majetek – účet 028 K významnému navýšení majetku města došlo z důvodů převzetí hmotného majetku z areálu Army parku (bývalé kasárny) do vlastnictví města. Majetek byl převeden na základě smluv. Dále bylo pořízeno vybavení do zařízení města, zejména radnice, Infocentra a čistící zařízení koupaliště.

Pozemky – účet 031 Přírůstek pozemků je na základě kupních smluv a úbytky pozemků jsou také doloženy uzavřenými smlouvami.

Umělecká díla a předměty – účet 032 U uměleckých děl byl pokles z důvodu prvotního špatného zařazení sochy na kruhovém objezdu do uměleckých děl a následného přeřazení do budov a staveb. Socha byla v hodnotě 250 000 Kč.

50

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek – účet 042 U nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku jde o investice, které budou pokračovat. Jde především o úpravy chodníků, revitalizace veřejného prostranství, dostavba cyklostezky, obnova ZŠ Vláry, kuželny, koupaliště, teplofikace sídliště Vlára, odkanalizování městské části Divnice, výstavba multifunkčního centra v Horákově vile, rekonstrukce muzea a sokolovny. Nedokončené investice budou záviset zejména na získání dotací, z tohoto důvodu zůstávají v nedokončených investicích.

C) Finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek U dlouhodobého finančního majetku se jedná např. o vklady do základního jmění, členské vklady a akcie. V průběhu roku došlo pouze ke změnám u ostatního dlouhodobého finančního majetku, tj. u akcií. Tab. 8 Dlouhodobý finanční majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Název položky Majetkové účasti ve společnostech s rozhodným vlivem Ostatní dlouhodobý finanční majetek (akcie)

Účet

Stav k 1.1.2008

Stav k 31.12.2008

061

10 865 000,00

10 865 000,00

069

118 082 244,00

121 932 244,00

128 947 244,00

132 797 244,00

Dlouhodobý finanční majetek celkem

Zdroj: rozvaha za rok 2008

Ostatní finanční majetek U ostatního finančního majetku se jedná o zůstatky na bankovních účtech a tyto zůstatky účtů souhlasí s výpisy z bankovních účtů a inventurním soupisem. Tab. 9 Ostatní finanční majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Název položky

Účet

Stav k 1. 1. 2008

Stav k 31. 12. 2008

Běžné účty

231

3 898 834,32

11 243 778,65

Účelové účty – fondy města Slavičín

236

4 713 208,90

1 249 893,43

Ostatní běžné účty

245

1 110 058,37

1 132 033,77

9 722 101,59

13 625 705,85

Ostatní finanční majetek celkem

Zdroj: rozvaha za rok 2008

51

D) Zásoby U zásob se jedná o nespotřebované pohonné hmoty ve vozidlech sboru dobrovolných hasičů. Tab. 10 Zásoby k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Název položky

Účet

Stav k 1.1.2008

Stav k 31.12.2008

Materiál na skladě

112

26 973,00

9 009,15

26 973,00

9 009,15

Zásoby celkem

Zdroj: rozvaha za rok 2008

3) Čerpání dotací Město Slavičín v průběhu let 2007 a 2008 čerpalo dotace od Evropské unie, Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČR, dále od Zlínského kraje a od nadace Děti-kultura-sport.

Jednotlivé dotace nebudou detailně ve zprávě zkoumány, protože finanční i dokladovou kontrolu dotací si provádí orgán, který danou dotaci poskytnul. Dotace poskytnuté městu Slavičín byly většinou proplaceny až po provedení akce, na kterou byla dotace čerpána, a po provedení finanční kontroly poskytujícím orgánem.

V následujícím přehledu jsou uvedeny dotace, které město dostalo v roce 2008. Na některé dotace z roku 2007 dostalo město finanční příspěvek až v roce 2008. Na konci tabulek jsou uvedeny součty za daný rok, případně přičteny dotace, které byly poskytnuty později. V závěru dotací jsou uvedeny rozdíly v dotacích mezi lety 2008 a 2007.

52

Tab. 11 Neinvestiční dotace za rok 2008 (Kč) Rozpočet

Účel dotace

Státní rozpočet

Zlínský kraj

Sociální dávky Výkon státní správy – zvýšení dotace Volby do zastupitelstva kraje MK – Bezbariérový vstup do muzea MK – Valašský kumšt Výdaje JPO II Veřejně prospěšné práce Fond kultury – Valašský kumšt Fond kultury – Jak to dělali staříčci Fond kultury – Jak to dělali staříčci Fond kultury – oprava Mar. sloupu Fond ml. a sportu cyklozávod Fond ml. a sportu - nohejbal

Zlínský kraj Zlínský kraj

Státní rozpočet Státní rozpočet Státní rozpočet Státní rozpočet Státní rozpočet Úřad práce Zlínský kraj Zlínský kraj Zlínský kraj Zlínský kraj Zlínský kraj

Zlínský kraj

Poskytnuto Čerpáno

Vratka

1 170 000

1 152 024

291 790

291 790

175 000

198 655

- 23 655

29 500

14 400

15 100

6 000 250 000 245 861

6 000 250 000 245 861

9 000

9 000

10 000

Výdaje r. 2007

5 000

5 000

60 000

60 000

6 000

6 000

5 000

5 000

Preventivní programy ZŠ

35 000

35 000

Aktivity DDM – zájezd Aktivity DDM – modelářský kroužek

50 000

50 000

50 000

50 000

Součet za rok 2008

2 388 151

17 976

2 378 730 9 421

Zdroj: Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2008; vlastní práce autorky

Tab. 12 Investiční dotace za rok 2008 (Kč) Rozpočet

Účel dotace

Státní rozpočet

Slavičín – bezpečné město 1 549 000 Skate parkem proti 635 000 kriminalitě Vědeckotechnický park Slavičín (akce realizována 5 995 000 v r. 2007)

Státní rozpočet EU

Poskytnuto Čerpáno

Součet za rok 2008

2 184 000

Vratka

1 549 000 635 000 5 995 000 výdaje 2007

r.

2 184 000

Zdroj: Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2008; vlastní práce autorky

53

Dotace z rozpočtu jiných obcí: 1) dotace na úhradu podílu neinvestičních výdajů na žáky základní školy podle počtu žáků příslušné obce, kteří navštěvují ZŠ Slavičín. Pro školní rok 2007/2008 činil podíl neinvestičních nákladů na 1 žáka ZŠ Slavičín-Vlára částku 5 675 Kč. Celkový objem dotací od obcí na žáky byl 737 750 Kč, 2) dotace od obcí na úhradu podílu neinvestičních výdajů na děti z těchto obcí, které navštěvují MŠ ve Slavičíně. Podíl na 1 dítě MŠ Malé Pole byl 10 986 Kč a na 1 dítě MŠ Vlára 8 307 Kč. Celkem tyto dotace činily 134 781 Kč, 3) dotace od obcí na pohřebnictví celkem ve výši 43 290 Kč a na pojištění majetku projektu „Vysokorychlostní internet ve slavičínském regionu“ v celkové výši 22 370 Kč.

Dotace ze státního rozpočtu: 1) dotace na školství v celkové výši 1 190 920 Kč, 2) dotace na výkon státní správy v základní výši 2 893 200 Kč. Tab. 13 Rozdíly v dotacích mezi lety 2007 a 2008 (Kč) Dotace

2007

2008

Rozdíl mezi lety

Neinvestiční dotace (včetně dotací od obcí) Investiční dotace

8 349 000

7 457 000

892 000

16 941 999,5

2 184 000

14 757 999,5

Celkem

25 290 999,5

9 641 000

15 649 999,5

Zdroj: Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2008, závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2007, vlastní práce autorky

Z tabulky lze vidět, že neinvestiční i investiční dotace v roce 2008 poklesly. U neinvestičních dotací není tak velký rozdíl jako u investičních. U investičních dotací způsobilo velký rozdíl několik projektů, které byly realizovány v roce 2007, a to obnova ZŠ Vlára III. etapa, dům s chráněnými byty v Nevšové, Horákova vila, vědeckotechnický park a další. 4) Evidence pohledávek a podíl pohledávek na příjmech města Pohledávky

v

tabulce

nezahrnují

pohledávky

evidované

společností

BTH

Slavičín spol. s r. o., která pro město vykonává správu bytového fondu města a nebytových prostor. Dle inventurního soupisu byly doloženy pohledávky jednotlivých dlužníků. Podíl pohledávek na skutečných příjmech města po konsolidaci byl 4,10 %. 54

V oblasti vymáhání pohledávek byla na podzim roku 2008 v rámci personálních změn vyčleněna zaměstnankyně, která se zabývá touto problematikou. Město rovněž spolupracuje s advokátní kanceláří.

Byla provedena namátková kontrola, zda inventurní soupis pohledávek se shoduje se skutečností. Po namátkové kontrole a konzultaci se zaměstnankyní na vymáhání pohledávek lze zkonstatovat, že pohledávky jsou řádné vedeny a je snaha o určitý vývoj při vymáhání pohledávek.

V následující tabulce jsou uvedeny pohledávky platné k 1. 1. 2008 a k 31. 12. 2008. Tab. 14 Stav pohledávek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Pohledávka

Účet

Soudní řízení Správní řízení Pohledávka za občanským sdružením UnArt – pojistné vysokorychlostního internetu Faktury vystavené Místní poplatky (psy, svoz odpadu) Pokuty – stavební úřad, přestupková komise Sociální dávky – přeplatky (nesprávné údaje) Pohledávky – obec Šanov Pohledávky – obec Rokytnice Součet za účet - pohledávky za rozpočtové příjmy Pohledávky za zaměstnanci Poskytnuté přechodné výpomoci fyzickým osobám

Stav k 1. 1. 2008

Stav k 31. 12. 2008

230 364,90

156 933,90 47 500,00

23 957,00 454 629,00

132 839,50

42 029,00

13 450,00

91 460,00

76 520,00

63 965,00

63 965,00

54 600,00 719 061,00

719 061,00

315

1 680 065,90

1 210 269,40

335

192 500,00

180 500,00

277

2 553 264,00

2 342 618,50

4 425 829,90

3 733 387,9

Pohledávky celkem

Zdroj: Závěrečný účet hospodaření města Slavičín za rok 2008, rozvaha za rok 2008

Pohledávky za zaměstnanci - účet 335 V tomto případě se jedná o bezúročné půjčky z fondu zaměstnavatele. Z uvedeného fondu si mohou vzít půjčku pouze stálý zaměstnanci Městského úřadu Slavičín.

55

Poskytnuté přechodné výpomoci fyzickým osobám - účet 277 Jedná se o poskytnutí půjček z fondu rozvoje bydlení pro fyzické osoby na rekonstrukci bydlení. K evidenci poskytnutých půjček je zavedená operativní evidence, která je vedená dle jednotlivých dlužníků. V evidenci jsou evidované nejdůležitější informace k dlužníkům, např. jméno a příjmení dlužníka, bydliště, celková výše poskytnuté půjčky, doba trvání půjčky, úhrady půjčky. 5) Evidence závazků a podíl závazků na výdajích města U závazků vykazuje rozvaha za rok 2008 zůstatky u několika účtů. Jednotlivé zůstatky k 31. 12. 2008 budou rozebrány v dalším textu. Tab. 15 Stav závazků k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) Položka

Účet

Stav k 1. 1. 2008

Stav k 31. 12. 2008

Dlouhodobé přijaté zálohy Ostatní dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky celkem

955 959

5 060 964,50 3 014 964,00 8 075 928,50

4 782 379,30 2 506 926,00 7 289 305,30

Dodavatelé Jiné závazky Krátkodobé závazky celkem

321 379

240 325,50 1 110 058,37 1 350 383,87

267 760,59 1 132 033,77 1 399 794,36

Dlouhodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry Bankovní úvěry a půjčky celkem

951 281

17 304 330,00 9 508 023,76

14 105 130,00

26 812 353,76

14 105 130,00

7 474 922,00

5 834 922,00

Přijaté návratné výpomoci

finanční

272

Cizí zdroje celkem

43 713 588,13

28 629 151,66 Zdroj: rozvaha za rok 2008

Dlouhodobé přijaté zálohy – účet 955 Dlouhodobá přijatá záloha je předplaceným nájmem na nebytové prostory od společnosti BTC Trade s. r. o.. Nájem byl uzavřen na základě smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne 23. 5. 2005. Záloha je každoročně umořována ve výši ročního nájmu. Nájem je předplacen do roku 2026, tudíž do tohoto roku bude trvat závazek města.

56

Ostatní dlouhodobé závazky – účet 959 Na uvedeném účtu jsou evidovány zůstatky přijatých peněžních prostředků od občanů. Občané, kteří poskytli městu půjčku na dostavbu bytů, neplatí v těchto bytech nájem až do výše jejich půjčky městu. Každý rok je ve výši aktuálního nájemného zaúčtována splátka poskytnutých půjček.

Dodavatelé – účet 321 U účtu 321 se jedná o dodavatelské faktury vystavené v roce 2008 se splatností v roce 2009. Uvedené závazky již byly uhrazeny.

Jiné závazky – účet 379 Na tomto účtu se především jedná o závazky z titulu výplaty mezd a odvodů z mezd za měsíc prosinec 2008.

Dlouhodobé bankovní úvěry – účet 951 U dlouhodobých bankovních úvěrů se jedná o dva úvěry, a to úvěr od České spořitelny a úvěr od Komerční banky.

U České spořitelny se jedná o bankovní úvěr v celkové výši 12 000 000 Kč na úhradu ceny nemovitosti. Úvěr je splatný 20. 12. 2013 a k datu 31. 12. 2008 měl zůstatek 6 300 000 Kč.

U Komerční banky se jedná také o celkovou částku ve výši 12 000 000 Kč na úhradu odkupu nemovitosti a financování projektu cyklostezky. Úvěr je splatný k datu 31. 12. 2012 a k 31. 12. 2008 měl zůstatek 7 805 130 Kč.

Přijaté návratné finanční výpomoci mezi rozpočtem – účet 272 Jedná se o půjčku, která byla poskytnuta na základě smlouvy od Státního fondu životního prostředí na financování kotelny na spalování biomasy a rekonstrukce rozvodů CZT Slavičín v roce 2002. V celkové výši 17 997 700 Kč. Na kotelnu byla poskytnuta také dotace ve výši 3 962 778 Kč. V roce 2008 byly podle plánu splaceny čtvrtletní splátky ve výši 410 000 Kč.

57

Ručení třetím osobám Město Slavičín poskytuje také ručení třetím osobám, které je účetně evidováno v podrozvahové evidenci.

V roce 2001 poskytlo město Slavičín záruku Komerční bance a. s. za závazky bytového družstva Centrum Slavičín, které přijalo hypoteční úvěr za účelem výstavby bytů a nebytových prostor ve Slavičíně. Úvěr byl v roce 2008 řádně splácen.

Zástavní práva k nemovitému majetku města Další závazky města jsou zajišťovány zástavními právy k majetku města. V roce 2008 bylo zřízeno zástavní právo k nemovitému majetku v hodnotě 199 884 125,45 Kč. Podíl majetku v zástavě na celkové hodnotě nemovitého majetku města je 26,9 %.

Celkově lze zhodnotit, že závazky města se oproti předchozímu období snížily o cca 15 mil. Kč. Město řádně splácí přijaté dlouhodobé úvěry a půjčky a také v roce 2008 splatilo krátkodobý překlenovací úvěr přijatý v roce 2007. Podíl závazků na skutečných výdajích města po konsolidaci byl 39,29 %. 6) veřejné zakázky Město Slavičín realizovalo v roce 2008 tři veřejné zakázky výzvou minimálně třem zájemcům. Jednalo se o výběrové řízení na:
silnici II/493 ul. Luhačovská – II. etapa – dodavatel byl vybrán na základě rozhodujícího kritéria nejnižší ceny,
Slavičín – bezpečné město – dodavatel byl také vybrán na základě nejnižší ceny,
Skateparkem proti kriminalitě – v tomto případě byli vyzvání čtyři dodavatelé, z nichž jedna nabídka byla vyloučena pro neplnění konstrukčních kritérií. Z nabídek byl vybrán dodavatel s rozhodujícím kritériem - technické podmínky.

4.4.2

Výsledek přezkoumání

Bylo provedeno přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008 na základě údajů o ročním hospodaření obce. Statutární orgán města je zodpovědný za hospodaření a za

58

jeho zobrazení v účetních a finančních výkazech. Cílem auditora je vyjádření o hospodaření města Slavičín za rok 2008.

Rozsah provedených prací při přezkoumání hospodaření města nesplňuje požadavky pro vydání auditorského výroku, a proto Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008 není zprávou auditora o provedení auditu účetní závěrky.

Přezkoumání hospodaření zahrnovalo kontrolu hospodaření podle rozpočtu, kontrolu evidence majetku a provedení inventarizace, čerpání dotací, evidence pohledávek a závazků a jejich podíl na příjmech a výdajích města a kontrolu veřejných zakázek.

Informace ve veřejném závěrečném účtu hospodaření města Slavičín za rok 2008 se shodují s rozvahou, inventarizačními dokumenty a ostatními dokumenty města. Závěrečný účet také obsahuje zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření města auditorem, která je jeho povinnou součástí.

Vyjádření: Při přezkoumání hospodaření města Slavičín za rok 2008 nebyly zjištěny podstatné chyby a nedostatky.

Datum převzetí: 19. 4. 2010

……………………………

…………………………………..

Podpis auditora

Podpisy starosty

59

5 Diskuze Rozdíly v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce byly nastíněny v literární rešerši. U rozdílů v postupu se jednalo např. o rozdíl ve finanční analýze, hladině významnosti, výroku, zprávě, poznání oblasti podnikání klienta, kontrole výroční zprávy.

Mezi auditem a přezkoumáním hospodaření tedy existují určité rozdíly, jak v postupu, tak i v dalších oblastech. V případě auditu jsou určité výhody, a to:
kontrola na nadhodnocení a podhodnocení majetku,
větší spolehlivost auditu,
vyšší úroveň jistoty, že informace, které byly předmětem auditu, neobsahují žádné významné nesprávnosti,
menší riziko, že auditor vysloví špatný výrok,
hlubší, podrobnější finanční analýza. Pokud si tedy obec nechá udělat audit namísto přezkoumání hospodaření, získá výše uvedené výhody. Jsou s tím ale spojené i určité nevýhody. Nevýhodou v provedení auditu účetní závěrky je to, že audit je časově náročnější, proto je dražší a více zatíží rozpočet města.

Výhodou v provedení přezkoumání je, že pokud přezkoumání provádí zaměstnanec státní správy, na kterého má obec ze zákona nárok, za dané přezkoumání obec neplatí a nezatěžuje rozpočet města.

Pokud obec provádí hospodářskou činnost, např. pronajímá majetek nebo prodává dřevo z obecních lesů a sestavuje tudíž úplnou účetní závěrku, měla by si nechat provést audit nad rámec zákona. Výsledkem toho bude větší jistota, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz o účetní jednotce. Audit tedy může být prováděn také společně s přezkoumáním.

60

6 Závěr Pro diplomovou práci byly stanoveny cíle. Pro literární rešerši bylo více cílů, a to definovat zákony, které se týkají přezkoumání hospodaření obcí, objasnit postup klasického auditu účetní závěrky a v další části nastínit rozdíly v postupu auditu a přezkoumání hospodaření obce. Cíle literární rešerše byly splněny v samostatných částech literární rešerše. Novým poznatkem této části je krátký nástin rozdílů v postupu klasického auditu a přezkoumání hospodaření obce.

Pro praktickou část bylo cílem aplikovat uvedenou teorii na konkrétní příklad, a to přezkoumání hospodaření města Slavičín, a to konkrétně za rok 2008. Tudíž hlavním cílem praktické části bylo vyjádření o hospodaření města Slavičín za rok 2008. Vyjádření, které je v závěru praktické části, je tedy jednoznačným závěrem diplomové práce. V diplomové práci bylo zjištěno, že u hospodaření města Slavičín za rok 2008 nebyly zjištěny podstatné chyby a nedostatky.

Sledování hospodaření města je velmi důležité, protože pokud by si město hospodařilo bez kontroly, tak by se mohlo stát, že by se neúměrně zadlužilo. Došlo by poté k nezákonnému a nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky, který by mohly v závěru přitížit i samotnému státu.

Stejně tak je důležité, aby auditora, který provádí kontrolu státních organizací, kontrolovalo Ministerstvo financí ČR a mělo úplnou kontrolu nad státními organizacemi a jejich financemi. Proto byl zaveden dozor Ministerstvem financí ČR. Auditor by se totiž mohl zaměřovat na jiné oblasti, než na které se zaměřuje zaměstnanec vyslaný státní správou.

Městům se stejně jako firmám doporučuje snižovat závazky a efektivní a účelné hospodaření. Ale je velmi složité snižovat závazky a současně město udržovat, rozvíjet a modernizovat. Na rozvoj města jsou samozřejmě potřebné velké finanční prostředky, které město například získává z evropských a dalších fondů, ale musí je nejprve samo zafinancovat. Proto si musí náležitě rozmyslet, než začne nějakou akci financovat, aby ji bylo schopno splatit. Auditor by se tedy měl hlavně zaměřovat na závazky a jejich 61

schopnost splácení. V případě zjištění špatné splatnosti města, upozornit na tento fakt ve zprávě o přezkoumání.

Zkoumání hospodaření obce je tedy stejně tak důležité jako audit u obchodních společností. Protože stejně jako obchodní společnost, tak i obec se může dostat do finančních potíží a následně může na ni být uvalena exekuce. Pro příklady se stačí podívat do roku 2009, kdy mnoho obcí v ČR mělo problémy se splácením svých pohledávek, např. obec Blatnice pod Svatým Antonínkem, Šumná na Znojemsku a Chlumec. Uvedené obce nebyly schopny zaplatit pohledávku stavebním firmám a následně na ně byla uvalena exekuce. A to je jen zlomek z mnoha obcí v ČR, kterým hrozí exekuce, nebo již na ně byla exekuce uvalena. Podle některých odborných odhadů se v kritické situace nachází přibližně 900 především menších obcí a celkové dluhy měst a obcí už přesahují 112 miliard korun. V roce 2010 je to například Terezín, na který byla uvalena exekuce.

62

7 Seznam literatury 1.

KRÁLÍČEK, Vladimír - MÜLLEROVÁ, Libuše. Auditing. 1. vyd. Praha: Bilance, 1998. 222 s.

2.

RICCHIUTE, David N. Auditing. 1. Vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 762 s. ISBN 80-85605-86-4.

3.

SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy auditu. 1. vyd. Brno: MU ESF, 2006. 169 s. ISBN 80-210-4168-4.2.

4.

ŽIVĚLOVÁ, Iva. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: MZLU, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

Internetové zdroje 5.

GINTER, Jindřich. Stovkám obcí v Česku hrozí exekuce [online]. c2009, poslední revize 1. 12. 2009 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/domaci/185661-stovkam-obci-v-cesku-hrozi-exekuce.html.

6.

GURYČA, Richard. Obec Blatnice je v exekuci, její radnice zanedbala dluh [online]. c2009, poslední revize 20. 11. 2009 [cit. 2010-03-01]. Dostupné z WWW: http://brno.idnes.cz/brno-zpravy.asp?c=A091119_211904_brno_aja.

7.

LATINÁK, Luděk. Obecné informace – Rada města [online]. c2009, poslední revize 26. 1. 2009 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.mestoslavicin.cz/cs/mesto-slavicin/rada-mesta/obecne-informace.html.

8.

LATINÁK, Luděk. Obecné informace – Zastupitelstvo města [online]. c2009, poslední revize 26. 1. 2009 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: http://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/zastupitelstvo-mesta/obecneinformace.html.

9.

LATINÁK, Luděk. Výsledek hospodaření města [online]. c2008, poslední revize 14. 4. 2008 [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: http://www.mestoslavicin.cz/cs/mesto-slavicin/rozpocet-mesta/vysledek-hospodareni-mesta.html.

10. LÁTROVÁ, Jana. Dozor nad přezkoumáním hospodaření provedeným auditorem [online]. c2008, poslední revize 1. 12. 2008 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.obecnifinance.cz/clanek/dozor-nad-prezkoumanim-hospodareniprovedenym-audi/. 11. NOHL, Radek - SOUČEK, Přemysl. Chlumec pochybil, dotaci do obce nepošleme, tvrdí ministerstvo financí [online]. c2009, poslední revize 7. 10. 2009 [cit. 2010-0301]. Dostupné z WWW: http://chlumec.naseadresa.cz/cz/s176-detail-zpravy/c531Regionalni-zpravodajstvi/n17419-Chlumec-pochybil-dotaci-do-obce-neposlemetvrdi-ministerstvo.

63

12. RUMPLÍKOVÁ, Marie. Geografie a příroda [online]. c2008, poslední revize 28. 5. 2008 [cit. 2009-08-03]. Dostupné z WWW: http://www.mestoslavicin.cz/cs/mesto-slavicin/geografie-a-priroda.html. 13. RUMPLÍKOVÁ, Marie. Město Slavičín [online]. c2008, poslední revize 28. 5. 2008 [cit. 2009-08-03]. Dostupné z WWW: http://www.mestoslavicin.cz/cs/mesto-slavicin/.

Ostatní zdroje 14. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích. 15. Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 16. Vyhláška č. 505/2002 Sb. k zákonu č. 563/1991 Sb. o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky a příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. 17. Zákon č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

64

8 Seznam obrázků a tabulek 8.1

Seznam obrázků

Obr. 1 Směr testování na nadhodnocení (aktiv a nákladů) ........................................... 26 Obr. 2 Směr testování na podhodnocení (pasiv a výnosů) ........................................... 27

8.2

Seznam tabulek

Tab. 1 Proces auditu...................................................................................................... 16 Tab. 2 Matice přípustného zjišťovacího rizika ............................................................. 22 Tab. 3 Vliv existujících skutečností na výrok auditora ................................................ 37 Tab. 4 Celkový objem úprav rozpočtu v roce 2008 (Kč) ............................................. 47 Tab. 5 Plnění rozpočtu a výsledek hospodaření za rok 2008 (po účetní konsolidaci) (Kč) .................................................................................................................... 48 Tab. 6 Dlouhodobý nehmotný majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) .................... 49 Tab. 7 Dlouhodobý hmotný majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) ........................ 50 Tab. 8 Dlouhodobý finanční majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) ....................... 51 Tab. 9 Ostatní finanční majetek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč)................................ 51 Tab. 10 Zásoby k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) ......................................................... 52 Tab. 11 Neinvestiční dotace za rok 2008 (Kč) ............................................................. 53 Tab. 12 Investiční dotace za rok 2008 (Kč).................................................................. 53 Tab. 13 Rozdíly v dotacích mezi lety 2007 a 2008 (Kč) .............................................. 54 Tab. 14 Stav pohledávek k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč)........................................... 55 Tab. 15 Stav závazků k 1. 1. 2008 a 31. 12. 2008 (Kč) ................................................ 56

65

9 Seznam příloh Příloha 1

Rozvaha za rok 2008

Příloha 2

Majetek za roky 2006 – 2008

Příloha 3

Příkaz k provedení řádné roční inventarizace majetku a závazků města Slavičín za rok 2008

Příloha 4

Zápis dílčí inventarizační komise o výsledku inventarizace majetku města Slavičín za rok 2008 – nedokončené investice

Příloha 5

Zápis dílčí inventarizační komise o výsledku inventarizace majetku města Slavičín za rok 2008 – Městské muzeum

Příloha 6

Zpráva o provedení řádné roční inventarizace majetku a závazků města Slavičín za rok 2008

Příloha 7

Dotace za rok 2007

Příloha 8

Pohledávky za roky 2006 - 2008

Příloha 9

Závazky za roky 2006 - 2008

Příloha 10 Zástavní práva k nemovitému majetku města za rok 2008

66