Krize ve vztahu Krize ke vztahům neodmyslitelně patří. Mění se naše nálady, mění se naše preference, měníme se v průběhu života sami o sobě. A nyní to vynásobte dvěma. Ještě je nutné podotknout, že tyto změny jen vzácně probíhají ve vzájemném souladu. K tomu přidejme různé životní události, jako je silný či dlouhodobý stres, změny v práci, narození dětí, stěhování, stavba domu, stárnoucí rodiče, vážnější nemoci apod. Nejde o to se krizi ve vztahu vyhnout jde o to s ní dobře naložit!
Udělejte si audit partnerského vztahu Možná jste si všimli, že ve vašem partnerském vztahu něco "drhne", že přibylo konfliktních a napjatých nebo mlčenlivých chvil, že ubylo příjemné, veselé a sdílné atmosféry. Možná vás napadlo, že zažíváte krizi ve vztahu. Možná vás napadlo, jestli by vám nebylo lépe bez vašeho partnera / partnerky. Pokud se vás některé z výše uvedených vět týkají, je prospěšné si udělat osobní analýzu současného stavu vašeho partnerského (manželského) vztahu. Často je to tak, že teprve, když si určitá fakta a prožitky napíšeme, začneme je vidět jasněji, začneme se v nich lépe orientovat. Přestaneme si skutečnost malovat narůžovo, přestaneme ji očerňovat. Vezměte si tedy papír a tužku a položte si níže napsané otázky. Na některé z otázek možná nebudou odpovědi na první pohled zřejmé. U mnohých není snadné dát jasnou, plnou a veskrze pravdivou odpověď. Ale pokuste se o to! Nechte si na každou otázku dost času. Můžete se k jednotlivým otázkám i znovu vracet a odpovědi doplňovat, zpřesňovat. Myslete na t, že odpovědi si píšete sami pro sebe. Pokud se chcete hnout z krizového stavu, není jiné cesty než plné otevřenosti. Pojmenujte tedy věci pravými jmény.
•
Co se to děje?
Popište konkrétně, podle čeho usuzujete, že váš vztah je v krizi. Všímejte si všeho pozorovatelného, všeho, co mohou vidět i jiní lidé, pokud jsou přítomní nebo pokud by byli přítomní. např. hádáme se denně, po hádce spolu nemluvíme, sex máme méně často, než tomu bylo, vyhýbáme se společným chvílím, málo spolu mluvíme, ... •
Co prožívám?
Nyní se zaměřte jen na sebe, na své pocity, které prožíváte v poslední době ve vztahu k partnerovi / partnerce. Zaměřte se na pocity, které zažíváte ve vztahu. např. jsem dost často naštvaná, jen na ni pomyslím, nechce se mi jít domů, cítím se přehlížená, mám pocit, že mi nerozumí, jsem zklamaný, ... •
Co mi ve vztahu chybí? Čeho je málo?
V průběhu času a společného žití se možná něco, na co jste byli zvyklí, ze vztahu vytratilo. Možná toužíte po něčem, co ve vztahu nikdy nebylo, ale vám stále více dochází, jak moc to potřebujete. Napište si to. např. dříve jsme spolu každý večer mluvili o proběhlém dni, chtěla bych dostávat květiny, už mi nevaří má oblíbená jídla, chtěl bych víc doteků, ... •
Co mi ve vztahu přebývá? Čeho je moc?
Stejně, jako vám ve vztahu může něco scházet, jsou věci, který začne být příliš. např. nemám chvíli klidu, pořád na mne mluví, hádka může pročistit vzduch, ale tohle je už moc, chce všechno vědět, potřebuji více soukromí, ... •
Co slyším od partnera / partnerky?
Zkuste se nejprve zaměřit na obsah sdělení. Napište si časté věty, slova, sdělení, který od partnera / partnerky slyšíte, a to jak negativní, ale i ty pozitivní a neutrální. usilujte o doslovný záznam. Můžete se tak více dozvědět o stylu vaší komunikace. Pak k tomu přidejte emoční podtext, jak je to říkáno, jak to na vás konkrétně působí. To udělejte skutečně až v druhém kroku, ať nezkreslíte samotný faktický obsah. Buďte obezřetní k čtení "mezi řádky": někdy je to velmi důležité, jindy však dost zavádějící. V krizových obdobích vztahu více než kdy jindy máme tendenci přisuzovat druhému špatné úmysly a
nepěkné výroky, které často končí mužovým zvoláním "ale to jsem neřekl!" a ženiným zarytým "ale chtěl jsi!" Totéž můžeme napsat i v opačném rozdělení rolí pro muže a ženu. Smyslem auditu je však zachytit jasné skutečnosti, ne naše doměnky. •
Voní mi partner / partnerka?
Ne vždy si uvědomujeme, jak moc ovlivňuje naše sympatie a antipatie vůči různým lidem jejich přirozená tělesná vůně. Je časté, že v období krize nám může partner přestat vonět. Není rovněž neobvyklé, že po přestání (a vyřešení) krize nás jeho / její vůně opět začne neodolatelně přitahovat. To, zda a jak nám partner / partnerka nyní voní může dobře indikovat hloubku vztahové krize. •
Máme společné závazky?
Vypište si, co vás kromě vztahu poutá k sobě: děti, hypotéka, pes, společné půjčky, společný majetek, společná práce, ... •
Chci pokračovat? Stojí mi za to? Proč?
Položte si ruku na srdce - použijte svou intuici! podstatou této otázky je rychlá odpověď. Pro pochyby a složitosti slouží ostatní otázky. Jde o to, co nyní v hloubi duše cítíte. •
Co říkám já partnerovi? Čím já přispívám k naší krizi?
Jen výjimečně lze říci, že krizi vyvolává a udržuje pouze jeden z partnerů. Většinou jde skutečně o "společné úsilí". Tedy: co je můj podíl? Opět nezapomeňte, že toto je vás soukromý audit, že nejde o veřejné doznání. Pokud si dokážete sami identifikovat své části, které krizi vyvolávají, udržují a prohlubují, pomůžete tím sami sobě najít cestu ven z krize.
Nacházíme cestu dál Pokud jsme poctivě odpověděli na otázky auditu partnerského vztahu, máme před očima pravděpodobně všechny nejdůležitější informace, které můžeme potřebovat pro rozhodování, co dál. Pokud chceme i napsanými informacemi dobře pracovat, vezmeme si zvýrazňovač a při pročítání si označíme ty pro nás nejdůležitější body.
Uvažujeme, jak chceme současnou situaci změnit. Jak změnit to, co máme zvýrazněno? Můžeme si položit zásadní otázku: K sobě nebo od sebe? Tentokrát nejde jen o rychlou intuitivní odpověď, nyní vemte do úvahy vše, co se týká vašeho vtahu. Dost možná na tuto otázku nebudete umět odpovědět hned, možná budete váhat. Pokud je tomu tak, pak doporučuji zůstat u varianty "k sobě" až do té doby, kdy by se jasně ukázalo, že pro vás správná je ta druhá volba. Někteří lidé volí zbytečně brzy variantu rozchodu. Po několika rozchodech získávají pocit, že mají ve vztazích smůlu. To však nemusí být nutně pravda. A dále si zkuste představit, že se stalo kouzlo a partnerská krize je za vámi. Jak poznáte, že se to stalo? Napište si, co se konkrétně změnilo ve vašem chování a v chování partnera / partnerky. Vše pište v přítomném čase! To kouzlo se už přece stalo a vy si nyní všímáte, jak to nyní mezi vámi je. Zkuste si situaci co nejlépe představit a podrobně ji popsat. Např. nejsem v každé větě ironický, mluvím vlídně, zajímám se o to, co celý den dělala, užívám si společné chvíle, jdeme spolu na večeři, slyším, když mě žádá o pomoc, ...
Jak uskutečnit kouzlo? Vraťme se nyní o krok zpět. Pojďme formulovat kroky, které můžeme udělat my sami. K tomu nám pomůže náš audit společně s kouzelnou změnou. Audit nám říká, jak věci jsou. Kouzelná změna pak to, jak by to mohlo být. Více než kdy jindy zde platí rčení: Co si neuděláš sám, to nemáš. tedy: Co můžeme pro změnu udělat my sami? Zkusme si to napsat - co mohu udělat ve vztahu k partnerovi / partnerce a co mohu udělat pro svoji lepší náladu? Např. ráno se usměji a popřeji dobré ráno, navrhnu, abychom šli spolu na večeři nebo do kina, poslouchám, co mi říká a reaguji na obsah, ne na to, co si myslím, že je mezi řádky, používám neutrální nebo vlídný tón řeči, ... Např. každý den si udělám drobnou radost, přispím si, podívám se na film, zavolám kamarádce, zacvičím si, ... Jakmile jsme zformulovali kroky, které můžeme sami udělat, začněme
je uskutečňovat. Ambice udělat vše najednou bývá odsouzena k nezdaru, proto začneme postupně. Každý den nebo jednou za dva tři dny uděláme jeden krok a pokusíme ten předchozí ponechat v našem chování. Nejde o to ihned změnit naše naladění ve vztahu, jde o to nejprve změnit naše chování. Pravděpodobně nastane chvíle, kdy zjistíme, že více již samotní nemůžeme. Přizvěme tedy partnera / partnerku, aby nám s překonáním partnerské krize pomohl / pomohla. Nejprve druhého ve stručnosti zasvětíme do našeho pohledu na stav vztahu. Zároveň spolu najdeme v našem programu příhodný čas, na který si domluvíme delší rozhovor na dané téma. Tím, že ihned nezačneme hlouběji rozebírat partnerský vztah a krizi, dáváme druhému prostor si dopředu v sobě trochu utřídit myšlenky. V tom totiž můžeme být napřed.
Mluvíme spolu Při společném rozhovoru se oba snažíme o konstruktivitu. Dáme stranou výčitky, hledání viníka, naštvání, zklamání i zranění. Nejde o to popírat, že takové pocity cítíme, můžeme o těchto pocitech mluvit, ale pokud možno nemluvit pod vlivem těchto pocitů. Můžeme seznámit druhého s výsledkem našeho auditu vztahu, který jsme udělali, můžeme formulovat naše postřehy, naše přání. Pozorně nasloucháme partnerovi / partnerce, necháváme jej / jí mluvit, neskáčeme do řeči, nerozporujeme jeho / její pohled na věc. Pokud máme obavu, že něco zapomeneme, můžeme si udělat poznámky. Snažíme se pochopit co nejpřesněji to, co nám druhý říká. Společně hledáme, kde se naše pohledy na vztah a problémy potkávají, kde se liší a čím jsou rozdíly asi způsobené. Hledáme a dáváme návrhy, jaké další kroky mohou vést k řešení partnerské krize. tento nastartovaný proces se společně snažíme udržovat v chodu a podle potřeby spolu znovu mluvíme o tom, zda stále směřujeme k cíli, který oba chceme.
Pomoc zvenčí Provést osobní audit partnerského vztahu, přizvat partnera k rozhovoru a udržet společný rozhovor v konstruktivním duchu může být v době partnerské krize nesnadné. Je běžné, že přes silné negativní pocity zkreslujeme skutečnost, že neslyšíme, co nám doopravdy druhý říká, a často se chováme destruktivně. Je běžné, že v partnerské krizi těžko získáváme odstup a těžko vidíme to podstatné. S tím nám může dobře pomoci psycholog. Nejlépe ten který má zkušenosti v práci s páry.
