ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně

Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně“

-1-

ENERGETICKÝ AUDIT Vypracováno dle zákona „O hospodaření energií č.406/2000 Sb.“ §9 a vyhlášky 213/2001 Sb. a její novelizace č.425/2004 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Budova „Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně“

Zadavatel:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Schválil:

Ing. Karel Zubek

Zhotovitel:

AB Solartrip s. r. o.

Počet výtisků: 2 Počet stran: 133 Počet příloh: 6 Datum vydání: 20. 6. 2010

Vsetín, červen 2010 Tel. 777 238 679

Výtisk č.: Evidenční č.:

1 EA-17-06/2010

e-mail: [email protected],


-2-

OBSAH:

1. Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy ....... 4 1.1. Identifikační údaje .................................................................................................................................... 4 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu ......................................................................................................................................... 4 1.1.2. Identifikace energetického auditora ............................................................................................................................... 4 1.1.3. Předmět energetického auditu ........................................................................................................................................ 4 1.1.4. Zadání energetického auditu ........................................................................................................................................... 6 1.1.5. Účel energetického auditu ................................................................................................................................................ 6

1.2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................................ 7 1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ......................................................................... 11 1.2.2. Budova Lidový dům – stavební část ............................................................................................................................ 17 1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV ............................................................................ 25 1.2.4. Rozvody tepla.................................................................................................................................................................... 28 1.2.5. Rozvody, spotřebiče a zdroj zemního plynu .............................................................................................................. 29 1.2.6. Rozvody elektro zdroj el. energie ................................................................................................................................. 29 1.2.7. Podstatné spotřebiče el. energie .................................................................................................................................. 30 1.2.8. Osvětlení ............................................................................................................................................................................ 31 1.2.9. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................................................................................... 34 1.2.10. Významné energetické výrobní technologie ............................................................................................................ 35

1.3. Zhodnocení výchozího stavu ............................................................................................................... 36 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů.................................................................................................... 36 1.3.2. Energetické bilance.......................................................................................................................................................... 36 1.3.3. Energetické hodnocení objektu ..................................................................................................................................... 38 1.3.4. Porovnání průměrného součinitele prostupu objektu ............................................................................................. 39 1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií ................................................................................. 40 1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV................................................................................................................................ 42 1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství..................................................................................... 44 1.3.8. Hospodaření s energiemi ............................................................................................................................................... 47 1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor ....................................................................................................................... 49

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie .............................................................................. 50 2.1. Návrh technického řešení ..................................................................................................................... 50 2.2. Stanovení celkových investičních nákladů ....................................................................................... 71

3. Ekonomické vyhodnocení ............................................................................................................. 72 3.1. Prostá doba návratnosti ........................................................................................................................ 72 3.2. Ekonomické ukazatele........................................................................................................................... 73

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí ............................................................. 74 5. Výstupy energetického auditu...................................................................................................... 75 5.1. Celková výše energetických úspor ..................................................................................................... 75 5.2. Výběr optimální varianty ....................................................................................................................... 77 5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ............................................................................. 78 5.4. Závěrečný posudek energetického auditora ..................................................................................... 79




-3-

Přílohy 1 2 3 4 5 6

Foto, situace Opatření, varianty Ekonomické hodnocení Evidenční list energetického auditu Osvědčení o odborné způsobilosti Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy

3 A4 23 A4 2 A4 2 A4 1 A4 19 A4

Výchozí podklady: 1. Projektová dokumentace stavební části a TZB, statický posudek 2. Revizní zprávy elektro 3. Podklady spotřeby energie (faktury - el. energie, teplo a studená voda) 4. Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura 5. Fotografická dokumentace 6. Informace od správce a údržby aj.




1.

-4-

Hodnocení současné úrovně provozovaného energetického hospodářství budovy

1.1. Identifikační údaje 1.1.1. Identifikace zadavatele auditu 1.

Název a adresa:

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s., Horní náměstí, č. p. 3, 755 01 Vsetín

2.

Právní forma:

obecně prospěšná společnost

3.

Telefon, fax a e-mail:

571 811 800, 571 811 801

4.

e-mail:

5.

Jméno odpovědného zástupce:

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

6.

IČ:

26863081

7.

Název a adresa předmětu auditu:

Budova Lidový dům č. p. 362, ul. Mostecká, Vsetín 755 01 Vsetín, zástupce pan Ing. Antonín Janota (ved. útvaru správy majetku)

8.

Telefon, fax a e-mail:

tel: 571 491 220, email: [email protected]

[email protected]

1.1.2. Identifikace energetického auditora 9.

Název a adresa firmy:

Karel Zubek, Ing.

10.

Telefonní a faxové spojení:

777 238 679

11.

IČ:

12648434

12.

Jméno a adresa auditora:

Ing. Karel Zubek, Na plavisku 1235, 755 01 Vsetín

13.

Oprávnění č.:

č. 627 (dne 26.6.2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu)

1.1.3 Předmět energetického auditu 14.

Předmět:

Budova Lidový dům č. p. 362, ul. Mostecká, 755 01 Vsetín

15.

Místo stavby:

Vsetín (kód obce: 541630), místní část Dolního náměstí

16.

Adresa:

Lidový dům č. p. 362, ul. Mostecká, 755 01 Vsetín

17.

Vlastník:

Město Vsetín (IČ: 00304450), Svárov 1080, 755 24 Vsetín

18.

Uživatel:

Město Vsetín, Svárov 1080, 755 24 Vsetín prostřednictvím Vsetínské správní a investiční, p. o.




-5-

19.

Katastrální území:

Vsetín 786764, parcela č. 2555, LV č. 10001

20.

Způsob využití:

stavba občanského vybavení




-6-

1.1.4. Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: 1. 2.

z požadavků zadavatele z „Metodiky energetického auditu“, jenž je obsažena ve vyhlášce č. 213/2001 Sb. a její novelizace Ministerstva průmyslu a obchodu

1.1.5. Účel energetického auditu Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým potřebám energií v objektu Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického auditu je dále posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému, přípravy a dodávky TV, spotřeby elektrické energie, provozu technologie výměníkové stanice tepla, vzduchotechniky aj., přičemž výchozím stavem je stávající standardizovaný stav využití budovy. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




-7-

1.2. Popis výchozího stavu Budova Lidový dům Vsetín č. p. 362 (dále jen LD Vsetín) – se nachází na ulici Mostecká, přímo v centru města Vsetína, na západní hranici prostoru Dolního náměstí, v těsném sousedství budovy Komerční banky. Jde o členitý objekt, který byl postaven za účelem kulturním, ve třicátých letech minulého století. V průběhu dalších let, byly provedeny k původnímu objektu dvě přístavby, na západní straně objektu, tj. přístavby původní tělocvičny (dnes zázemí divadla) a garáží. Stávající konstrukce původního objektu je z plného cihelného zdiva a železobetonu. Prostor budovy Lidový dům, je dnes využita především k provozu kulturních (divadelní sál a příslušenství), obchodních a administrativních aktivit. Stávající stav Vytápěný objem objektu: Vytápěná plocha objektu:

3

13 837 m 2 2 956 m

Budova Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně, se nachází v nadmořské výšce cca 346 m. n. m. Souřadnice umístění objektů jsou 49°20'24.311" severní ší řky, 17°59'30.94 východní délky.

základní údaje (stávající stav): - počet uživatelů

odhadem ročně cca 30 000 návštěvníků kulturních akcí ročně, návštěvníci barů, herny, pronajímaných prostor aj. - počet zaměstnanců cca 10 osob (uklizečky + zaměstnanci pronajímaných prostor aj.) - pracovní doba od 7oo do 24oo hodin denně, o víkendech jsou často kulturní akce a provoz barů a herny - provozní režim celoroční provoz včetně prázdnin a částečně svátků - popis činnosti provoz objektu zahrnuje kulturní, společenská a vzdělávací činnost, obchodní (2 x bar a herna kulečníku) a administrativní činnost - rok výstavby třicátá léta minulého století (projekt z r. 1927) - rekonstrukce objektu v posledních dvaceti letech zde nebyla provedena významnější rekonstrukce - technické zařízeni převážnou část podstatného technického zařízení v objektu je stávající technologie kuchyně (nepoužívá se), vzduchotechnické jednotky, osvětlení, jevištní technika v divadelním sále - zdroj tepla pro ÚT dálkový zdroj tepla z místního CZT (Zásobování teplem Vsetín, a. s.), výměníková stanice je umístěna v sousední budově fy. Zlaté mince s. r. o. - zdroj tepla pro TV lokální ohřívače TV, zdroj tepla el. energie - zdroje elektrické energie zdrojem elektrické energie (dále jen EE) je nn síť ČEZ, a.s., dodavatelem EE je ČEZ, a. s. - zdroje zemního plynu dřívější napojení na plynovod v minulých letech je zaslepeno - rozvody tepelné energie páteřní rozvody ÚT jsou taženy pod stropem v I. P. P., jsou původní teplovodní dvoutrubkové s nuceným oběhem a teplotním spádem 90/70oC, jako otopná tělesa v budově jsou použity převážně původní článková litinová tělesa s radiátorovými ventily bez termostatických hlavic - rozvody el. energie jsou původní po rekonstrukci s dílčími úpravami realizovanými během provozu




-8-

- osvětlení

instalována většinou původní zářivková a žárovková svítidla, bez automatické na intenzitu osvětlenosti reagující regulace - vzduchotechnika v kuchyni je (I. P. P.) instalována pro odsávání vzduchotechnická jednotka, pro větrání baru a herny v I. N. P. a II. N. P. jsou instalovány dvě VZT jednotky, všechna tato zařízení jsou bez rekuperačního výměníku, systém větrání ostatních částí budovy je většinou přirozený, okenními a dveřními rámy, sociální prostory jsou vybaveny odtahovými ventilátory - chlazení pro chlazení a mražení potravin v budově jsou použita běžná chladící a mrazící zařízení - měření spotřeb fakturační měření (v majetku dodavatele paliv a energie): - elektrická energie - 5 ks fakturačního měřidla + 13 ks podružné elektroměry - spotřeba studené vody - 1 ks fakturačního měřidla - spotřeba tepla - 1 ks fakturačního měřidla (celá budova LD Vsetín) - spotřeba zemního plynu - prodej energií přeúčtovává se dle m2 spotřeba tepla pro ÚT, studené vody a spotřeba el. energie, prodej dalších energií není realizován - dokumentace k dispozici byly následující podklady a dokumentace: − projektová dokumentace (stavební, revizní zprávy elektro atd.), statický posudek − gotografická dokumentace − údaje o spotřebě el. energie, tepla a studené vody − zákony, vyhlášky, normy, předpisy − informace (správce a provozovatele aj.)




-9-

Obr. č. 1: Situační schéma objektu Lidový dům

Lidový dům




- 10 -

Obr. č. 2: Základní rozdělení budovy Lidový dům S

J

Garáže

Budova Komerční banky Divadelní sál

Lidový dům

Hlavní vstup

Ul. Mostecká




- 11 -

1.2.1. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následující tabulce je přehled energetických vstupů a to ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur a údajů zadavatele energetického auditu a současně i provozovatele objektu. Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: − −

elektrická energie EE teplo TE (CZT)

Obr. č. 3: Informativní tok uvažovaných energií v objektu LD Vsetín

Elektrická energie provoz, osvětlení, vzduchotechniky, ostatní el. spot.

budova Lidový dům

Teplo (CZT) provoz ÚT

Mimo uvedené druhy energií je v objektu zaznamenávána pomocí fakturačního vodoměru i spotřeba studené vody.




- 12 -

V následující tabulce je přehled základních údajů o energetických vstupech a výstupech. Tabulka obsahuje údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Hodnoty jsou použity z poskytnutých faktur zadavatele energetického auditu a zaznamenaných údajů od provozovatele. Součástí celkových nákladů jsou ceny včetně DPH. Tabulka č. 1: Energetické vstupy a výstupy r. 2006 Pro rok: 2006 Vstupy paliv a energie

Jednotka

El. energie MWh Teplo GJ 3 Zemní plyn m Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t 3 Jiné plyny m Druhotná energie GJ Obnovitelné zdroje GJ Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

37 1 055 -

3,6 -

133 1 055 1 188 1 188

Množství


Přepočet na GJ

34 1 126 -

3,6 -

124 1 126 1 250 1 250

Roční náklady v Kč 151 234 384 943 536 177 536 177

Tabulka č. 2: Energetické vstupy a výstupy r. 2007 Pro rok: 2007 Vstupy paliv a energie

Jednotka





Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Lidový d dům č. p. 362 ve Vsetíně“

- 13 -

Tabulka č. 3:: Energetické vstupy a výstupy r. 2008 Pro rok: 2008 Vstupy paliv a energie

Jednotka


Množství


Přepočet et na GJ

39 1 357 -

3,6 -

140 1 357 1 497 1 497


Graf č. 1: Celková vypočtená tená spotř spotřeba energií v r. 2008 Celková spotřeba eba energií r. 2008 v GJ

Celková spotřeba řeba energií v r. 2008 v K Kč

Nákup el. energie 9%

Nákup tepla 91%

Nákup el. energie 22%

Nákup tepla 78%

Z výše uvedených údajů v tabulce je patrné, že spot spotřeba tepla cca 91% % je na rozdíl od spot spotřeby el. energie cca 9% podstatně vyšší. Podíl tepla na celkové finanční finan částce ástce za teplo je cca 78% a el. energii cca 22%.




- 14 -

Z důvodu odlišných stávajících provozních podmínek při užívání objektu LD Vsetín (nejsou využity 100% provozované prostory) byla vypočtena a sestavena tabulka s energetickými vstupy a výstupy pro standardizovaný doporučený stav užívání objektu – tj. stav v souladu s podmínkami vnitřního a vnějšího prostředí a provozu stanovenými v technických normách a jiných předpisech (např. dle vyhl. č. 148/2007 Sb., ČSN 12831 aj.). Tabulka č. 4: Energetické vstupy a výstupy r. 2010 (výchozí stav) Pro rok: 2010 Vstupy paliv a energie

Jednotka


•

Množství


Přepočet na GJ

39 2 880 -

3,6 -

140 2 880 3 020 3 020

Roční náklady v Kč 191 441 1 463 633 1 655 074 1 655 074

Dodavatel elektrické energie

V budově Lidový dům se nachází pět samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE a z čehož jsou tři, které jsou pro odběr majitele budovy. Pro podružné měření spotřeby el. energie u pronajímaných prostor je zde pronajímatelem objektu instalováno 13 podružných elektroměrů. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. Odběratel – Město Vsetín, IČ: 00304450, Svárov 1080, 755 01 Vsetín Odběrné místo – č. 0002081463, Mostecká 362/6, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 4347354, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 40 A. Provoz pronajatých prostor I. až III. N. P. Odběrné místo – č. 0002081447, Mostecká 362/6, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 3330835, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 86 A. Provoz společných prostor. Odběrné místo – č. 0002081458, Mostecká 362/6, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 72861041, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 80 A. Provoz garáže ve dvoře.




- 15 -

Tabulka č. 5: Spotřeby EE r. 2006 – 2008 Rok

Celkem EE (kWh/rok)

2006 2007 2008

Cena celkem (Kč/rok) s DPH a bez pevných poplatků

37,1 34,3 38,9

Cena (Kč/kWh)

151 234,0 149 253,5 180 747,9

4,08 4,35 4,65

Graf č. 2:: Celková fakturovaná spotřeba spotř EE v r. 2006 – 2008 objekt LD Vsetín

Spotřeba eba el. energie je za poslední ttřii roky vyrovnaná. Nedochází zde k podstatným odchylkám při spotřebě el. energie v budově.

•

Dodavatel tepla

Dodavatelem dálkového tepla je firma Zásobování teplem Vsetín, a. s. (dále jen CZT). Teplo je dodáváno z výměníku tepla, umístěného v sousední budově budov firmy Zlaté mince s.r.o. (dříve Komerční Komer banka). Teplo je touto firmou přefakturováno efakturováno na Město M Vsetín. Tabulka č. 6: Spotřeby eby tepla r. 2006 – 2008 (ÚT) Rok

Teplo pro ÚT (GJ/rok)

Cena celkem s DPH (Kč/rok)

Cena (Kč/GJ)

2006 2007 2008

1 055,0 1 126,1 1 357,3

461 931,8 481 217,5 647 999,6

437,9 427,4 477,4




- 16 -

Graf č. 3:: Celková fakturovaná spotřeba spotř TE v r. 2006 – 2008 objekt LD Vsetín

Teplo z CZT pro budovu LD Vsetín, je využíváno výhradně výhradn k vytápění ní budovy. Kalorimetrické Kalorimetric měřidlo pro ÚT je umístěné ve výměníkové níkové stanici tepla (sousední budova) a zaznamenává celkovou spotřebu tepla pro celý objekt. Fakturace tepla je provedena mezi jednotlivými nájemci prostor LD Vsetín, dle po počtu metrů čtverečních na základě využívané plochy a jejich činnosti. Tabulka č.7: Spotřeba eba tepla na vytápění vytáp v přepočtu na denostupně objektu Lidový dům d dle skutečných spotřeb 2006 2007 2008 Vstupy paliv a energií Skutečná spotřeba na ÚT Počet denostupňů Rozdíl proti DDP 50 Přepočtená spotřeba Počet topných dnů Průměrná venkovní teplota (tes)

GJ D % GJ st.C

1 055,0 3 414 100,2 1 053,0 244 3,37

1 126,1 3 145 92,3 1 220,1 244 4,26

1 357,3 2 857 83,8 1 619,0 246 4,6

0

Pozn.: DDP50 – 50-titi letý dlouhodobý průměr prům (3 648 D ) 0 tis=18 C (průměrná výpočtová tová vnitřní vnitř teplota v celém objektu)

Průměrná spotřeba eba tepla pro vytápění vytápě za období let 2006 až 2008 s přepočtem čtem na denostupně denostupn činí 1 297 GJ/rok. •

Dodavatel zemního plynu

V současné době není zemní plyn do budovy dodáván. Přívod P ZP byl v minulosti odpojen a zaslepen.




- 17 -

1.2.2. Budova Lidový dům – stavební část •

Základní popis

Objekt Lidový dům se nachází v centru města Vsetín na ulici Mostecká ve Vsetíně. Foto č. 1: Budova Lidový dům (jižní pohled)

Další fotografie v příloze č. 1. Objekt byl postaven v třicátých letech minulého století a od té doby zde byly provedeny menší i větší stavební zásahy, včetně několika přístaveb. Budova Lidový dům je členitý třípodlažní objekt, z cihelného zdiva a železobetonu. Ústřední část objektu je divadelní sál, včetně jeviště a hlediště a také vstupní prostor s pomocnými provozními místnostmi. Úzký severovýchodní čtyřpodlažní trakt navazuje na prostory divadelního sálu chodbovou linií, připojující pás provozních prostor při severovýchodním průčelí. Jihovýchodní uliční trakt se 3 nadzemními podlaží, zmenší části využívaným podkrovím a plným podzemním podlaží tvoří nejvyšší část objektu s osovým hlavním vstupem a nástupní halou k divadelnímu sálu a baru v I. N. P. Konstrukční systém uspořádání svislých nosných konstrukcí je tradiční podélný, kde nosnou funkci přebírá obvodová zeď a masivní střední dělící zeď, případně střední dělící zdi. Venkovní obvodové zdi jsou z plných pálených cihel bez jakéhokoli zateplení. Střecha objektu je dosti členitá. Převládá zde sedlová střecha s dřevěným krovem, nad divadelním sálem, garážemi a nad vstupy do objektu ze dvorní části jsou střechy ploché jednoplášťové. Střešní krytina je většinou hliníkový plech. Stropní železobetonové konstrukce nad suterénem a pod půdními prostory jsou většinou nezateplené. Vestavba u podkroví ve IV. N. P. je zateplena minerální vlnou. Podlahové betonové konstrukce na zemi jsou bez zateplení. Otvorové výplně jsou většinou dvojitá a zdvojená dřevěná okna s jednoduchým sklem. Vstupní dveře a prosklené stěny jsou převážně v provedení s jednoduchým sklem v kovovém rámu.




•

- 18 -

Charakteristika využití budovy

Objekt Lidový dům, v jeho hlavní uliční části, je řešen v jednom podzemním a čtyřmi nadzemními podlažími, kde jsou umístěny vstupní prostory, restaurace, bary, kulečníková herna, administrativní (kanceláře) a sociální prostory. V jednopodlažní části budovy je umístěn divadelní sál a v další třípodlažní části zázemí divadla aj. Na západní straně objektu jsou ve dvorní třípodlažní přístavbě umístěny garáže, kanceláře, dílny, divadelní zázemí a sociální prostory. Vytápěna je převážná část budovy. V jednotlivých částech objektu jsou umístěny tyto prostory:

I. P. P. – kuchyň pro restauraci (dnes nevyužívaná), sklady, bývalá kotelna, garáže, dílny, sociální zařízení, chodby, kanceláře I. N. P. – bar (bývalá restaurace), diskotéka, prostor kavárny (nevyužívá se), sklady, sociální prostory, chodby, divadelní sál, šatna, zázemí divadla aj. II. N. P. – kanceláře, sociální prostory, kulečníková herna, chodby aj. III. N. P. – kanceláře, bar, sociální prostory, výtah, chodby aj. IV. N. P. – kanceláře, sociální prostory, chodby aj.




- 19 -

Obr. č. 4: Zóny v budově I. P. P.

J

zóna 2

zóna 1

Nevytápěná plocha

Obr. č. 5: Zóny v budově I. N. P.

J

zóna 3 zóna 1

zóna 2




- 20 -

Obr. č. 6: Zóny v budově II. N. P.

J

zóna 3 zóna 1

zóna 2

Obr. č. 7: Zóny v budově III. N. P.

J

zóna 3

zóna 1

zóna 2




- 21 -

Obr. č. 8: Zóny v budově IV. N. P.

J

zóna 1 zóna 2




- 22 -

Stavební konstrukce stávající stav − Neprůsvitný obvodový plášť Venkovní obvodové nezateplené zdi celého objektu, jsou provedeny z plných pálených cihel. Stav venkovního obvodového pláště je nevyhovující. U vnějšího pláště objektu jsou okem zjevná menší i větší lokální narušení, tj. odpadává omítka, praskliny na zdech, jejichž příčinou je zejména značné poškození klempířských prvků (okapy a žlaby). Dochází zde k pronikání zejména dešťové vody a v zimním období tajícího sněhu do vnějšího zdiva budovy. − Střešní konstrukce Střešní sedlová dřevěná konstrukce nad většinou prostor budovy, je provedena bez zateplení a s krytinou z Al plechu. Střešní plochá konstrukce jednoplášťová konstrukce nad schodišti a vchody ve dvorní části objektu, je železobetonová bez zateplení. V podkroví je provedená vestavba s jednoplášťovou střešní konstrukci vikýřů se zateplením minerální vlnou. Do budovy přes střešní konstrukci při stávajícím stavu výrazně nezatéká. − Stropní konstrukce Stropní konstrukce nad suterénem je původní železobetonová s nosnými ocelovými profily nezateplená. Stropní konstrukce pod půdou je rovněž většinou železobetonová bez jakékoli tepelné izolace. V podkroví je stropní dřevěná konstrukce s tepelnou izolací. − Podlaha Betonová podlaha na terénu u původní části budovy je zhotovena na zhutněné vrstvě štěrkopísku s hydroizolací proti zemní vlhkosti bez zateplení. Podlahová krytina je většinou keramická dlažba nebo PVC. V prostoru divadelního sálu, jsou jako krytina použity dřevěné parkety. − Otvorové výplně Otvorové výplně jsou všechny původní, tj. zdvojená a dvojitá okna v dřevěném nebo kovovém rámu. Na většině těchto oken bylo provedeno těsnění okenních spár pomocí kovového celoobvodového těsnění, které je však již převážně strhlé nebo poškozené. Tato okna jsou proto z větší části v nevyhovujícím stavu (nedoléhají rámy jednotlivých oken, v některých případech nejdou okna otevřít a naopak zavřít, těsnění je strhlé, poškození nátěru a kování oken, chybí skleněná výplň nebo celé vnitřní okno atd.). Míra opotřebení těchto otvorových výplní byla odhadnuta na cca 60%. Hlavní vstupní dveře do objektu jsou celoprosklené (s jednoduchým prosklením) v kovovém rámu. Dvorní vstupy jsou většinou dřevěné s jednoduchým prosklením. Většina prosklených ploch celého objektu je stíněna horizontálními kovovými žaluziemi.




- 23 -

Místní a normalizované klimatické podmínky Tabulka č.8: Klíčové hodnoty pro normalizované podmínky jednotka Vsetín

Lokalita Definovaná teplota pro zahájení vytápění

3,8

°C

Výpočtová venkovní teplota

-17

°C

Průměrná vnitřní teplota tis

19

°C

Počet dnů otopného období

240

den

3 648

°D

Počet denostupňů D = d (tis-tes)

Následující tabulka specifikuje základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce budovy (více příloze č. 2). Skladby jednotlivých konstrukcí byly použity z projektové dokumentace, stavebné statický průzkum a ověřeny v rámci technických možností zpracovatelem auditu místním šetřením.




- 24 -

Tabulka č. 9: Základní údaje budovy včetně specifikace podstatných stav. konstrukcí budovy Objekt LD Vsetín Rok výstavby původní část - třicátá léta minulého století (projekt r. 1927, 1928) v průběhu dalších let přístavby a změny vnitřních dispozic (padesátá a Rekonstrukce šedesátá léta minulého století) Půdorysné rozměry (m) nepravidelný tvar 2 Zastavěná plocha (m ) 1 322,8 Počet N. P. 4 Počet P. P. 1 Výška budovy (m) 18,5 Světlá výška (m) 2,1 - 3,9; 7,5 Konstrukční výška (m) 2,5 – 4,4 2 Vytápěná užitková plocha (m ) 2 955,9 3 Obestavený prostor vytápěný (m ) 13 836,5 2 Plocha plné části fasády celkem (m ) 2 460,5 2 Plocha otvorových výplní (m ) 349,1 2 Plocha střechy, stropu (m ) 1 783,5 2 Plocha podlahy na terénu (m ) 745,7 2 Celková plocha ochlaz. konstrukcí (m ) 5 338,8 Geometrická charakteristika A/V 0,39 Označení zóny Zóna 1 Zóna 2 Zóna 3 Bary, herny, kanceláře, soc. Charakteristika Chodby, sklady aj. Divadelní sál prostory o Průměrná vnitřní teplota ( C) 21 15 21 2 Vytápěná plocha ( m ) 1 751 804 401 3 Obestavený prostor vytápěný ( m ) 7 150 3 156 3 530 Konstrukce svislého obvodového pláště

Střešní a stropní konstrukce stávající stav Vnitřní konstrukce stávající stav Otvorové výplně stávající stav


Svislý obvodový plášť je z plných pálených cihel bez tepelné izolace různých 2 tloušťek U ≈ 0,711 – 1,754 W/m K. Tepelně technické vlastnosti původních zděných nezateplených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN730540-2 nevyhovující Jednoplášťová plochá nezateplená střešní konstrukce z železobetonu U ≈ 2,228 – 2 3,645 W/m K. Nezateplená původní železobetonová konstrukce stropu v suterénu a 2 pod půdou U ≈ 2,141 – 3,645 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující 2 Podlahové nezateplené konstrukce na zemi U ≈ 1,888 – 2,344 W/m K. Tepelně technické vlastnosti uvedených konstrukcí jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující Zdvojená a dvojitá okna, dveře a prosklené plochy v kovovém a dřevěném rámu U ≈ 2 2 -0,67 2,35 – 5,65 W/m K se souč. spárové průvzdušnosti iLV ≈ 1,4 – 3,6 m /sPa . Tepelně technické vlastnosti uvedených otvorových výplní jsou z hlediska platné ČSN 73 0540-2 nevyhovující



- 25 -

1.2.3. Technologie dodávky tepelné energie na vytápění a ohřev TV V minulosti (od r. 1968) bylo teplo vyráběno v plynové kotelně umístěné v suterénu budovy. V současné době, je vytápění do budovy Lidový dům, provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT), horkovodem s teplotním spádem 140/70oC. Teplo je přivedeno do horkovodní výměníkové stanice, umístěné v sousední budově majitele Zlaté mince s. r. o. (bývalý majitel KB Vsetín). •

Popis výměníkové stanice tepla (VST)

Výměníkové stanice tepla je umístěna mimo budovu LD Vsetín v sousední budově bývalé KB Vsetín. Vstup tepla do budovy je proveden pomocí jednoho rozvodu DN 100 (1 x přívod a 1 x vrat) na severovýchodní straně objektu (suterén) v prostoru sociálek. Teplovod slouží k vytápění celého objektu Lidový dům přes topnou sezónu. Otopná soustava v budově je teplovodní, s tepelným spádem 90/70 oC. Výměníkové stanice tepla, je spravována výrobcem tepla (Zásobování teplem Vsetín, a. s.). Foto č. 2: Přívod tepla do budovy LD Vsetín

Tabulka č. 10: Parametry výměníkové stanice dodávky TE do budovy Typ tlakově nezávislá horkovodní výměníková stanice tepla Technologie nezjištěno Palivo dodávka tepla z dálkového zdroje Celkový instalovaný výkon nezjištěno (dle dokumentace cca 470kW) O Teplonosné medium horká voda 140/70 C Dodávka tepla v r. 2008 1 357 GJ Odhadovaná průměrná účinnost VST 99 %




- 26 -

Vnitřní rozvody tepla a další zařízení v budově Vstup teplé vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do objektu LD Vsetín, jde přes obvodovou zeď v suterénu do budovy. Odtud je rozvedeno teplo přímým napojením, pomocí čtyř topných větvích po budově, tj. větev č. 1 (DN 50), větev č. 2 (DN 80), větev č.3 (DN90) a větev č.4 (DN50). Na žádné topné větvi není provedeno měření teploty ani tlaku topné vody. Hlavní rozvody topné vody v suterénu mají tepelnou izolaci ze sklené vaty a sádrové bandáže. Všechny armatury na rozvodech jsou bez tepelné izolace.

Účinnost VST v objektu je původní. Odhadovaná ztráta tepla je cca 1%. Samostatné měření účinnosti výroby tepla není prováděno. MaR (Měření a regulace) VST v sousedním objektu je vybavena samostatnou automatickou programovatelnou teplotní regulací. Možnost regulace teploty přímo v objektu nebo jen na hlavních větvích, není v současné době možná. Regulace tepla přímo ve vytápěných místnostech je pouze omezená, ruční, pomocí často nefunkčních radiátorových ventilů bez termostatických hlavic. Měření dodaného tepla do objektu je provedeno jen pomocí jednoho fakturačního kalorimetrického měřidla umístěného ve VST. •

Zdroj teplé vody (TV)

Výroba TV v budově je prováděna lokálně pomocí el. zásobníkových nebo el. průtokových ohřívačů TV, které jsou umístěny v pronajímaných místnostech. Foto č. 3: Nefunkční ohřívač TV v suterénu




- 27 -

Účinnost Samostatné měření účinnosti ohřevu TV zde není a nebylo v minulosti provedeno. MaR (Měření a regulace) Ohřev TV je v budově celoroční. Teplota ohřívané vody je nastavena dle požadavků spotřebitele. •

Jiné zdroje tepla

V podkroví jsou jako zdroj tepla využívány el. přímotopy. Jiné podstatné zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu TV se v objektu LD Vsetín nenachází. •

Zhodnocení stavu tepelných zdrojů, provozní evidence, předpokládaná životnost

Výkon VST pro stávající potřeby objektu je pravděpodobně dostatečný. Provoz výměníkové stanice tepla pro ÚT je jen v topnou sezónu.




- 28 -

1.2.4. Rozvody tepla Do budovy LD Vsetín jde teplo pro ÚT, teplovodem (DN 100) z výměníkové stanice tepla.

•

rozvody ÚT

Vstup teplé vody (DN 100) z dálkového zdroje tepla do budovy LD Vsetín jde přes obvodovou zeď v suterénu do objektu. Odtud je rozvedeno teplo přímým napojením, pomocí čtyř topných větvích po budově, tj. větev č. 1 (DN 50), větev č. 2 (DN 80), větev č.3 (DN90) a větev č.4 (DN50). Na žádné topné větvi není provedeno měření teploty ani tlaku topné vody. Hlavní rozvody topné vody v suterénu mají tepelnou izolaci ze sklené vaty a sádrové bandáže. Všechny armatury na rozvodech jsou bez tepelné izolace. V samotném objektu jsou k jednotlivým radiátorům vedeny hlavní i vedlejší rozvody pod stropem, na zdi, tepelném kanále (divadelní sál) a pod omítkou. Hlavní i vedlejší rozvod ÚT je proveden z ocelových bezešvých trubek. Hlavní rozvody jsou provedeny s tepelnou izolací (skelná vata+sádrová bandáž nebo Al fólie) o tl. cca 30 mm. Vedlejší rozvody jsou bez tepelné izolace. Většina teplovodních dvoutrubkových rozvodů ÚT v budově LD Vsetín, včetně otopných těles jsou původní z třicátých a šedesátých let minulého století. Otopná tělesa jsou většinou litinová článková, která jsou osazena nefunkčními radiátorovými ventily bez termostatických hlavic vše dimenzováno na tepelný spád 90/700C. Otopná soustava je hydraulicky nevyvážená, dochází zde k nedotápění topných těles na konci soustavy. •

rozvody TV

V budově se nenachází cirkulační rozvod TV. TV je vedena od lokálních zdrojů na krátké vzdálenosti v neizolovaných trubkách. U jednotlivých spotřebičů TV, tzn. umyvadla a sprchy, jsou použity původní kohoutové výtokové armatury tak i v menší míře pákové vodovodní baterie. Provedení, tloušťka a kvalita izolace tepelných rozvodů ÚT a TV nevyhovuje novým předpisům (vyhláška č.151/2001 Sb.), kde jsou stanoveny minimální tloušťky tepelných izolací vnitřních rozvodů.




- 29 -

1.2.5. Rozvody, spotřebiče a zdroj zemního plynu Zemní plyn, byl v minulosti využíván v budově jen pro plynové spotřebiče umístěné v kuchyni a plynové kotelně. Dnes je přívod zemního plynu do objektu zaslepen.

1.3.6. Rozvody elektro zdroj el. energie Podklady o rozvodech elektro jsou součástí Zpráv o periodických revizích elektrického zařízení. Výchozí revizní zpráva nebyla v době zpracování EA k dispozici. Budova LD Vsetín, je napojena na rozvodnou síť el. energie pomocí zemní venkovní přípojky celkem ze tří přípojkových skříní RIS (1 x průjezd – větší část budovy, 1 x u garáží TS – divadlo a TS a 1 x bar a kuchyně 3 Opice). Zde je provedeno napojení na distribuční síť ČEZ, a. s. napájecí proudovou soustavou 400/230V, 50Hz, TN-C. Napájení hlavního rozvaděče je z přípojkové skříně třemi kabely 1 x AYKY 3 x 120 + 70mm2, 1 x AYKY 4 x 95 mm2 a 1 x CY 4 x 16 mm2. Hlavní rozvaděč RH jsou celoplechové, umístěné v chodbě hlavního vstupu, u garáží TS a u zádního vchodu do kuchyně. V hlavních rozvaděčích jsou instalovány fakturační elektroměry a jsou zde pak napojeny další podružné světelné a motorové rozvaděče v budově. Jednotlivé rozvody (AYKY, CYKY) v budově jsou provedeny většinou v omítce nebo pod stropem (chodba suterén). Při prohlídce bylo namátkově na přístupných místech zkontrolováno, že se vodiče nadměrně neohřívají. Elektrická instalace jako celek včetně rozvaděčů je zastaralá a dlouhým provozem opotřebovaná, neodpovídá současným technickým i bezpečnostním požadavkům. Rozvodná soustava: 3+PEN 400/230V 50 Hz/ TN-C-S Ochrana dle ČSN 33 2000-4-41: − neživých částí: nulováním dle CSN 341010 (samočinné odpojení od zdroje dle 332000-4-41, pospojování jako přídavná ochrana) − polohou Energetický audit vychází z fakturačních údajů, které byly v době zpracování EA k dispozici. Odběrná místa objektu mají stávající sazby: − − −

sazbu CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 80 A, garáž (jednotarifová sazba) sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 86 A, společné prostory (jednotarifová sazba) sazba CO1d, produkt Standard, jistič 3 x 40 A, I. až III. N. P. – pronájem (jednotarifová sazba)

Dodavatelem elektrické energie je ČEZ, a.s.




- 30 -

1.2.7. Podstatné spotřebiče el. energie V následující tabulce je specifikace nejpodstatnějších el. spotřebičů v budově mimo pronajímané prostory: Tabulka č. 11: Seznam významných el. spotř. budovy a jejich předp. spotřeba v r. 2008 (jen fakturace pro město) Popis

Rok výroby

Ks

Osvětlení (celá budova) 1930 - 2010 Ostatní -

549

Celkový el. příkon (kW)

Odhadovaný počet hodin provozu v roce

27,3 -

2 080 -

Celkem

Spotřeba za rok ( kWh)

%

11 348 27 555 38 903

29,2 70,8 100,0

*Spotřeby el. energie u výše uvedených el. spotřebičů jsou pouze odhadnuty (orientační hodnoty) na základě informací o provozu od jejich obsluhy (neexistuje samostatné měření spotřeby el. spotřebičů).

**Spotřeba el. energie je u jednotlivých elektrospotřebičů vynásobena součinitelem současnosti v provozu.

Spotřeba el. energie při současném provozu budovy byla odhadnuta, na základě podkladů získaných ke zpracování EA, tj. celkové platby EE za rok 2008. Graf č. 4: Podíl jednotl. spotřebičů na celkové odhadované spotřebě el. energie v roce 2008 v budově

Model spotřeby el. energie v budově LD Vsetín

27 555

Ostatní

11 348

Osvětlení

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

(kWh/rok)

Nejvyšší odhadovanou spotřebu el. energie z fakturačních elektroměrů města Vsetín (mimo další fakt. elektroměry nájemců) v budově v roce 2008 měl provoz ostatních elektrospotřebičů v pronajímaných prostorech (drobné i větší el. spotřebiče, např. kancelářská technika, rychlovarné konvice, televize, vysavače, ledničky, radiopřehrávače, el. přímotopy, hrací automaty, vzduchotechnika, el. ohřívače TV atd.) cca 71% z celkové spotřeby el. energie. Dále pak osvětlení s cca 29% celkové spotřeby EE. El. vybavení kuchyně, které je v nájmu baru 3 Opice je většinou nefunkční, v celkově nevyhovujícím provozním stavu, jak z hlediska technicky a energetiky, tak i hygieny.




- 31 -

1.2.8. Osvětlení Přii zpracování energetického auditu se využily podklady ze zpráv o periodických revizích elektrického zařízení v budově a místního šetření. •

Zdroje světla

evážně původní zářivková svítidla, bez elektronického zapalování (start (startér + V budově jsou instalována převážn tlumivka) a žárovková svítidla s klasickou obyčejnou oby ejnou wolframovou žárovkou. Do některých n svítidel byly nově instalovány úsporné výbojky ((bar, herna kulečníku aj.). Pro osvětlení tlení jevišt jeviště, slouží světla umístěná zejména na rampě a pod stropem u jeviště. jevišt Venkovní osvětlení budovy, je jen pomocí klasických žárovek u vstupu do budovy. Tabulka č. 12: El. příkon vnitřního ního osv osvětlení v budově LD Vsetín (dle revizní zprávy) Celek Typ El. příkon Počet ( ks) ( W) Žárovky 198 14 195 Zářivky 177 13 312 Výbojky 36 5 890 Celkem 549 27 280 Odhadovaná spotřeba eba el. energie (kWh/rok) 11 348 2 Osvětlovaná plocha (m ) 2 535 2 Odhadovaná spotřeba eba el. energie (kWh/ m rok) 4 Graf č. 5: El. příkon osvětlení tlení v budově budov LD Vsetín

Procentuální podíl jednotlivých typ typů osvětlení na celkovém el. příkonu íkonu je znázorněn znázorn v grafu. Nejvyšší podíl na celkovém osvětlení tlení v budově, budov mají svítidla žárovková, která jsou zastoupena cca 43 %. Zářivková klasická svítidla jsou zastoupena cca 40 % a výbojky cca 18%. • Instalace Stáří instalace je u původního vodního osvětlení osvě i více jak 70 let. V některých kterých prostorech byly instalovány v menší míře nová svítidla (např. kanceláře ře, bary a herna).




- 32 -

• Automatické řízení intenzity osvětlení a doby provozu osvětlovací soustavy V prostorách budovy není žádná automatická regulace na zapínání a vypínání osvětlení, tj. ovládání je ručně (pomocí vypínačů). • Čištění svítidel a okenních otvorů Původní svítidla jsou v některých případech silně znečištěna z vnitřní i vnější strany. Okna i dveře v osvětlovaných prostorech jsou většinou s menším znečištěním. • Měření a prohlídka svítidel Podrobné měření osvětlení zde v minulosti nebylo provedeno. Při prohlídce objektu jsme provedli kontrolní orientační měření osvětlenosti digitálním luxmetrem (MS 4 IN 1). Měření bylo provedeno ve večerních hodinách bez příspěvku denního osvětlení. Tabulka č. 13: Hodnocení osvětlovací soustavy a její údržby v objektu Prostor

Osvětlenost dle ČSN (lx) 2 Osvětlovaná plocha (m ) Orientace místnosti Převažující druh svět.zdrojů Elektronický předřadník Barevný tón světla Počet zdrojů osvětlení (ks) Instalovaný el. příkon (W) 2 Instalovaný el. příkon (W/m ) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/rok) Odhadovaná spotřeba el. (kWh/ 2 m rok) Stav svítidel Povrch(strop, podlaha, zdi, okna) Stav povrchu s příspěvkem Změřená venk.osv. (lx) osvětlenost jen venkovní (lx) osvětlení (lx) Stav z hlediska energ. hospodárnosti Stav z hlediska osvětlenosti

Chodba - vstup

Divadelní sál

100 12 uvnitř budovy žárovky+výbojky ne modrožlutý 3 145 12

100 301 uvnitř budovy žárovky+výbojky ne modrožlutý 18 1 800 6

73

52

24

0,2

silně znečištěný strop bílý včetně zdi, tmavší dlažba znečištěný

mírně znečištěný strop bílý včetně zdi, parkety znečištěný

11 - 12

12 - 15

-

-

vyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje Ukazatel Výměna světelných zdrojů 2 Rovnoměrnost osvětlení 3 Čištění svítidel 3 Čištění průsvitných konstrukcí 3 Celkem 11

nevyhovuje 3 2 4 0 9

Stupnice hodnocení: 0 – nehodnocen, 1 – vyhovuje, 2 – většinou vyhovuje, 3 – většinou nevyhovuje, 4 - nevyhovuje




- 33 -

Foto č. 4: Osvětlení divadelního sálu

Ve všech měřených prostorech je převážně původní osvětlení. Provedené světelné soustavy jsou navržené dle starších norem v třicátých letech minulého století, proto osvětlenost některých měřených prostor je nedostatečná.




- 34 -

1.2.9. Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V budově, jsou instalována hlavní vzduchotechnická zařízení pro větrání hlavních prostor, tj prostor baru 3 Opice, kuchyně, kulečníkové herny a divadelního sálu. Všechny tyto VZT jednotky jsou původní, zastaralé, energeticky náročné, bez možnosti plynulé regulace výkonu a bez rekuperačních výměníků. V současné době jsou z těchto zařízení využívána jen odsávání znečištěného vzduchu ven, a to v baru 3 Opice a kulečníkové herně. Všechny využívané vzduchovody jsou silně znečištěné a provoz VZT jednotek je velmi hlučný. Regulace VZT jednotek, které slouží jen k odsávání znečištěného vzduchu, je většinou jen ručně s časovým spínačem. Sociální prostory jsou vybaveny odtahovými ventilátory (na střechu nebo fasádu budovy) s časovým spínáním. V ostatních prostorech je výměna vzduchu prováděna převážně přirozeným způsobem. Čerstvý vzduch je pak přirozeně přisáván z venkovního prostoru přes okna.




- 35 -

1.2.10. Významné energetické výrobní technologie Nejvýznamnější využívaná stávající energetická výrobní technologie v objektu, jsou vzduchotechnické jednotky. Ostatní technologie s vyšším elektrickým nebo tepelným výkonem v budově, jsou využívány pouze nárazově a jejich využití odpadního tepla je vzhledem k této skutečnosti nereálné. Mezi podstatné vnitřní energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla z přítomných osob, vnitřního osvětlení, rozvodů TV, ztráty z rozvodů výměníkové stanice tepla, větších či menších el. spotřebičů aj. Mezi vnější energetické zisky patří tepelné zisky dodávané ve formě tepla obsaženého ve sluneční energii, tj. zisk od oslunění. Průměrný zisk pro budovy v ČR je cca 650 kWh/m2 až 900 kWh/m2.




- 36 -

1.3. Zhodnocení výchozího stavu 1.3.1. Bilance výroby tepelné energie z vlastních zdrojů •

Účinnost výroby tepla

V budově Lidový dům není provozován v současné době žádny významný vlastní zdroj tepla nebo el. energie.

1.3.2. Energetické bilance Výchozí roční energetická bilance areálu Lidový dům v cenách roku 2008 a 2010, je zpracována v následující tabulce. Tabulka č. 14: Energetická bilance – stávající stav r. 2008 Kč/rok GJ/rok

Ukazatel

řádek 1

Vstupy paliva a energie

2 3 4 5 6 7 8

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

1 497,4 0,0 1 497,4 132,6 1 364,7 13,6 1 348,5 2,7

828 747,4 0,0 828 747,4 171 137,5 657 610,0 6 480,0 647 695,3 3 434,7

r. 2010* Kč/rok 881 221,1 0,0 881 221,1 181 262,3 699 958,8 6 897,8 689 423,1 3 637,9

* v cenách r. 2010

Tabulka č. 15: Podrobná energetická bilance – stávající stav řádek

1 2 3 4 5 6

7 8

GJ/rok

r. 2008 Kč/rok

r. 2010* Kč/rok

1 497,4 140,1 1 357,3 0,0 1 497,4 140,1 1 357,3 132,6 1 364,7 7,4 1 357,3 13,6 13,6 1 348,5 1 343,7 4,8 2,7 2,7

828 747,4 180 747,9 647 999,6 0,0 828 747,4 180 747,9 647 999,6 171 137,5 657 610,0 9 610,4 647 999,6 6 480,0 6 480,0 647 695,3 641 519,6 6 175,7 3 434,7 3 434,7

881 221,1 191 441,2 689 779,9 0,0 881 221,1 191 441,2 689 779,9 181 262,3 699 958,8 10 179,0 689 779,9 6 897,8 6 897,8 689 423,1 682 882,1 6 541,1 3 637,9 3 637,9

Ukazatel Vstupy paliva a energie Elektrická energie Teplo Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Elektrická energie Teplo Prodej energie cizím (EE-nájemcům) Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Elektrická energie Teplo Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba tepla na ohřev TV (TE) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

* v cenách r. 2010




- 37 -

Z výše uvedených důvodů (kap. 1.2.1) byla sestavena výchozí energetická bilance pro standardizovaný stav provozování této budovy, tzn. 100% využití prostoru budovy, vyšší četnost pořádaných kulturních a společenských akcí a dodržení doporučených hodnot při vytápění vnitřních prostor objektu. Tabulka č. 16: Energetická bilance – výchozí standardizovaný stav ceny r. 2010 Kč/rok řádek Ukazatel GJ/rok 1

Vstupy paliva a energie

3 020,1

1 655 074,3

2 3 4 5 6

Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty v rozvodech a na zdroji ( z ř.5 )

0,0 3 020,1

0,0 1 655 074,3

132,6

181 262,3

2 887,5 28,8

1 473 812,0 14 636,3

7 8

Spotřeba energie na vytápění a ohřev TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy(z ř.5)

2 856,0 2,7

1 455 537,7 3 637,9

Tabulka č. 17: Podrobná energetická bilance – výchozí standardizovaný stav ceny r. 2010 řádek Ukazatel GJ/rok Kč/rok 1 2 3 4 5 6

7 8

Vstupy paliva a energie Teplo Elektrická energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Teplo Elektrická energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba energií (ř.3-ř.4) Teplo Elektrická energie Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Ztráty tepla na zdroji a rozvodech ÚT (TE) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba tepla na ÚT (TE) Spotřeba tepla na ohřev TV (EE) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5) Spotřeba el. energie na provoz v objektu

3 020,1 140,1 2 880,0 0,0 3 020,1 140,1 2 880,0 132,6 2 887,5 7,4 2 880,0 28,8 28,8 2 856,0 2 851,2 4,8 2,7 2,7

1 655 074,3 191 441,2 1 463 633,0 0,0 1 655 074,3 191 441,2 1 463 633,0 181 262,3 1 473 812,0 10 179,0 1 463 633,0 14 636,3 14 636,3 1 455 537,7 1 448 996,7 6 541,1 3 637,9 3 637,9

Tabulka č. 18: Podstatné energetické zdroje Elektrická energie Zemní plyn Dálkové teplo Elektrická energie


Venkovní Kabelový rozvod nn v soustavě TN-C 400/230 V AC 50 Hz, dodavatel ČEZ, a. s. – kabelový rozvod Nízkotlaký rozvod ZP Severomoravské plynárenské, a. s. Teplovod CZT (Zlaté mince s.r.o. - Zásobování teplem Vsetín, a. s.) Vlastní – uvnitř budovy Instalovaný el. příkon podst. el. spotřebičů (včetně pronájmů) 130 kW



- 38 -

1.3.3. Energetické hodnocení objektu Výpočet et tepelné ztráty je proveden pro: Nejnižší venkovní výpočtová tová teplota vzduchu Střední ední teplota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období Krajinná oblast se zřetelem etelem na intenzitu větru v

- 17 °C 3,8 °C 240 chráněná ěná krajina

Výpočet et tepelných ztrát prostupem a infiltrací objektu, který byl proveden pro optimální stav vytápění je podrobněji ji uveden v příloze č. 2 tohoto EA. Tabulka č. 19: Tepelné ztráty v objektu Lidový dům d (zóna 1 – zóna 3) Tepelné ztráty stávající stav Tepelné ztráty prostupem Část Neprůsvitný Obvodový Vnější konstrukce plášť Průsvitný, otvorové výplně Střecha Podlaha Vnitřní konstrukce Strop *Celkem (W) Tepelné ztráty infiltrací a větráním v Z délky spár Z hyg. požadavků Zvoleno Tepelná ztráta celkem (W)

Plocha 2 (m )

Celkem (W)

2 460,5 349,1 49,1 745,7 1 734,4 5 338,8

90 199,0 32 280,0 4 356,0 15 327,0 92 220,0 299 414,0 39 899 66 498 66 498 365 912

*Celková ztráta včetně přirážek

Podíl jednotlivých konstrukcí, infiltrace a větrání v trání na tepelných ztrátách budovy je znázorn znázorněn na uvedeném grafu (více v příloze č. 2). Graf č. 6: Rozdělení lení jednotlivých tepelných ztrát

Podíl jed.konstrukcí a infiltrace na tep. ztrátách v celém objektu 22%

30%

31%

5%

1%

11%

Neprůsvitný

Prů Průsvitný, otvorové výplně

Střecha

Podlaha

Strop

Tepelné ztráty infiltrací a větráním v

Nejvyšší ztráty tepla v celém objektu jsou ztráty stropní a střešní ešní konstrukcí celkem cca 36% a neprůsvitnými svitnými obvodovými konstrukcemi cca 29 %. Dále infiltrací a větráním větráním cca 22 2 %, otvorovými výplněmi (okna + dveře e + prosklené plochy) cca 11% 1 a podlahou cca 5 %.




- 39 -

1.3.4. Porovnání průměrného součinitele prostupu objektu Při výpočtu spotřeby tepla na vytápění se zpravidla zjišťuje roční spotřeba v GJ za otopné období, a to na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána jednak Vyhláškou 148/2007 Sb. (v platnosti od 1. 8. 2007), jednak soustavou norem ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789.

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u tohoto objektu provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla (energetický průkaz příloha č. 2). Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska spotřeb tepelné energie: Uem ≤ Uem,N Tabulka č. 20: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla Objekt LD Vsetín 2 5 338,8 Plocha ochlazovaných konstrukcí A (m ) 3 13 836,5 Vytápěný objem budovy V (m ) 0,39

19

Uem,N

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Průměrný součinitel prostupu doporučený

Uem W/(m K) 1,48

W/(m K) 0,59

W/(m K) 0,52

nevyhovuje

2

LD Vsetín

Průměrný součinitel prostupu požadovaný

-17 2 955,9 240 Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

A/V o Průměrná vnitřní teplota v celé budově ( C) o Výpočtová vnější teplota ( C) 2 Vytápěná plocha (m ) Otopné období (počet dnů)

2

2

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy je dle novelizace ČSN 73 0540 (2007) vyšší než požadovaná hodnota, proto budova s ohledem na energetickou náročnost této normě nevyhovuje. V příloze č. 2 jsou uvedeny tabulky, které ukazují výpočty stavebních konstrukcí a jejich detailní posouzení.




- 40 -

1.3.5. Vstupy energií - jednotlivé ukazatele nakupovaných energií •

Tepelná energie pro vytápění budovy

Teplo pro vytápění budovy je dodáváno z výměníkové stanice tepla, umístěné v sousední budově majitele Zlaté mince s. r. o. Do výměníku je teplo přivedeno z horkovodu, dálkového zdroje tepla od firmy CZT (Zásobování teplem Vsetín, a.s.). Ve výměníkové stanici tepla je umístěn fakturační kalorimetr (ÚT), který zaznamenává spotřebu tepla pro potřebu budovy LD Vsetín. Měsíčně jsou hrazeny zálohy za teplo a jednou ročně je provedeno celkové vyúčtování dle uzavřené smlouvy o dodávkách tepla. Dále se rozúčtován teplo dle dohodnutého výpočetního klíče mezi nájemce budovy. Teplo je rozúčtována mezi nájemce v budově dle využívané plochy. Výměníková stanice tepla je spravována dodavatelem tepla (CZT). Vlivem změn cen zemního plynu na trhu se cena tepla od CZT zpravidla každoročně mění. V energetickém auditu je uvedena hodnota spotřeby tepla na vytápění v budově Lidový dům na základě dostupných údajů o dodávce tepla do VST. •

Elektrická energie

Fakturační elektroměry (3 x) pro měření spotřeby EE v budově jsou umístěny v budově. V budově se nachází ještě další samostatné fakturační a podružné elektroměry pro provoz pronajímaných prostor. Naměřená spotřeba EE z podružných elektroměrů je přeúčtována nájemcům. V EA bylo provedeno porovnání stávajících sazeb s dalšími možnými sazbami provozu odběru el. energie v budově LD Vsetín. Odběrné místo – č. 0002081463, Mostecká 362/6, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 4347354, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 40 A. Provoz pronajatých prostor I. až III. N. P. Tabulka č. 21: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 25 869 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 40A 25 869 4 195,79 25 869 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 40A 25 869 4 603,67 25 869 957,51 CO3d Standard, 3 x 40A 25 869 3 898,79

*Celkem (Kč/rok) 106 128,0 108 540,0 118 083,3 119 091,3 73 077,0 100 857,0

Stálý plat (Kč/rok) 2 412,0 1 008,0 27 780,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou s DPH 20%

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO2d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) nesprávně zvolená. Rozdíl oproti výhodnější sazbě CO3d Standard je 7 683,- Kč za rok. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.




- 41 -

Odběrné místo – č. 0002081447, Mostecká 362/6, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 3330835, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 86 A. Provoz společných prostor. Tabulka č. 22: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 2 069 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 86A 2 069 6 587,27 2 069 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 86A 2 069 5 355,44 2 069 957,51 CO3d Standard, 3 x 86A 29 650,53 2 069

*Celkem (Kč/rok) 8 417,8 13 625,8 9 373,7 11 077,7 6 324,1 61 332,1

Stálý plat (Kč/rok) 5 208,0 1 704,0 55 008,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 20%

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO2d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) nesprávně zvolená. Rozdíl oproti výhodnější sazbě CO1d Standard je 2 548,- Kč za rok. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Odběrné místo – č. 0002081458, Mostecká 362/6, 755 01 Vsetín, elektroměr jednosazbový č. 72861041, sazba CO2d, produkt Standard, jistič 3 x 80 A. Provoz garáže ve dvoře. Tabulka č. 23: Posouzení jednotlivých sazeb u odběru EE Spotřeba sazba cena (Kč/kWh) (kWh) 10 966 2 002,71 CO2d Standard, 3 x 80A 10 966 4 492,12 10 966 2 497,91 CO1d Standard, 3 x 80A 10 966 4 732,35 10 966 957,51 CO3d Standard, 3 x 80A 10 966 7 046,92

*Celkem (Kč/rok) 44 988,6 49 260,6 50 418,9 51 894,9 33 164,5 77 276,5

Stálý plat (Kč/rok) 4 272,0 1 476,0 44 112,0

* cena včetně stálých plateb**uvedené ceny jsou bez DPH 20%

Z uvedené tabulky vyplývá, že sazba CO2d Standard je vzhledem ke spotřebám el. energie (rok 2008) správně zvolená. Stávající zvolenou velikost použitého jističe je nutné prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy. Z rozboru instalovaného příkonu el. energie, z vlastního provozu a z využití jednotlivých el. spotřebičů lze konstatovat, že nejpodstatnější část spotřeby el. energie je pro provoz osvětlení a ostatních spotřebičů v budově. Dodavatelem el. energie do objektu je ČEZ Prodej, s. r. o. •

Zemní plyn

V současné době je budova LD Vsetín bez odběru ZP. •

Kontrola smluvních závazků s dodavateli energie

Při kontrole jednotlivých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů nakupovaných energií nebyl zjištěn rozpor vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám s jednotlivými dodavateli. Stanovené ceny odpovídají a jsou v souladu s Cenovými vyhláškami ERÚ a s cenovým výměrem MF ČR a ceníky dodavatelů energií.




- 42 -

1.3.6. Roční spotřeba tepla pro ÚT a TV Potřebné tepelně-technické výpočty tepelných ztrát budovy byly provedeny dle ČSN 73 0540 (2002, 2005, 2007) „Tepelná ochrana budov“ a dle předchozí ČSN 73 0540 (1994). Stanovení roční spotřeby tepla bylo provedeno dle výpočtu ISO 13790, který je určen ke zpracování hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Kompletní výpočty jsou v příloze č. 2 tohoto energetického auditu. •

Spotřeba tepla na vytápění

Hodnota spotřeby tepla na vytápění, je uvedená na základě údajů o spotřebě tepla z fakturačního měřidla ve výměníkové stanici tepla v budově Zlaté mince s. r. o. využívání měřící a regulační techniky Ve výměníkové stanici tepla, která dodává teplo do budovy, je provedena automatická teplotní časová regulace dle potřeb objektu. Regulace v samotném objektu LD Vsetín včetně hlavních i vedlejších topných větvích není žádná. Teplota v jednotlivých vytápěných místnostech není centrálně regulována. Na radiátorech jsou nefunkční radiátorové ventily bez termostatických hlavic. Útlum v noci a v době mimo provoz je zde prováděn, dle potřeb objektu jen ve VST. •

Spotřeba tepla na přípravu TV

V budově LD Vsetín je zajištěn ohřev TV pomocí el. lokálních průtokových nebo zásobníkových ohřívačů, které jsou umístěny v místě spotřeby TV. Dodávka studené vody do jednotlivých ohřívačů není měřena. Celková roční spotřeba tepla pro ohřev TV je vypočtena na základě pravděpodobného počtu osob v budově dle ČSN 060320, informací provozovatele budovy a dle údajů o celkové spotřebě studené vody do objektu (spotřeba v r. 2008 cca 2 400m3). Vypočtený měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na celkovou dodávku TV (v roce 2009 činila měrná hodnota 0,11 GJ/m2) nepřekračuje limitní hodnotu, uvedenou ve vyhlášce MPO č. 194/2007 Sb. Měrný ukazatel stanovení spotřeby tepla na přípravu teplé užitkové vody v zásobované budově je dle vyhlášky MPO č.194/2007 Sb. 0,17 GJ/m2, v zařízení mimo zásobovanou budovu je uváděn ve výši 0,21 GJ/m2 připravené teplé užitkové vody za rok. Výkon všech tepelných zdrojů pro ohřev TV pro potřeby budovy je vzhledem k současnému provozu dostatečný. Denní spotřeba TV při plném provozu budovy byla vypočtena na cca 3 500 lt.




- 43 -

Tabulka č. 24: Vypočtená tená bilance spotřeb spot TV v budově r. 2008 (mimo pronajímané prostory) Stávající stav Spotřeba TV – EE Plocha Počet osob 2 Plocha m 764 Spotřeba TV na osobu (l/den) 20 Spotřeba TV celkem (l/den) 92 Spotřeba TV celkem (l/osobu rok) Spotřeba TV celkem (l/rok) 22 918 Spotřeba TV (kWh/osobu den) Spotřeba TV (kWh/osobu rok) Spotřeba TV celkem (kWh/rok) 1 329 5 Spotřeba TV celkem (GJ/rok) Spotřeba TV celkem EE (GJ/rok) 5 Spotřeba EE na ohřev TV včetně ě ztráty 5 na rozvodech a zdroji (GJ/rok)

Celková odhadovaná bilance spot spotřeby tepla na ÚT a TV (mimo pronajímané prostory-jen prostory společné prostory) v r. 2008 je popsána v následující tabulce. Nejvyšší podíl na celkové spot spotřebě tepla v budově má spotřeba eba dálkového tepla na vytáp vytápění cca 99 %. Spotřeba tepla (EE) pro oh ohřev TV je vypočtena na cca 1%. Tabulka č. 25: Celková bilance spotřeb spotř tepla ÚT+TV r. 2008 Stávající stav MWh/rok Spotřeba tepla pro ÚT GJ/rok 1 343,7 373,3 Vytápění 13,6 3,8 Ztráty na VST 1 357,3 377,0 Celkem spotřeba TE pro ÚT 4,8 1,3 Spotřeba EE pro ohřev TV 4,8 1,3 Celková spotřeba EE pro TV 1 362,1 378,4 Spotřeba TE + EE celkem ÚT + TV Graf č. 7: Bilance spotřeb tepla v budově budov r. 2008 (stávající stav)

Bilance spotřeb řeb tepla v budov budově r. 2008 Ztráty na VST 1,00%

0,35%

Vytápění 98,65%




- 44 -

1.3.7. Zhodnocení výchozího stavu energetického hospodářství V souladu s vlastním zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: − − − − − −

jednotlivé stavební části budovy zdroje ÚT a topné systémy budovy vzduchotechnické jednotky zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budovy spotřebiče el. energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu: • 1.

stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla stávající skladba střešní konstrukce má nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla stávající skladba stropních konstrukcí na půdě a v suterénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla stávající podlahová nezateplené konstrukce v budově LD Vsetín na terénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla většina stávajících oken v objektu jsou původní dvojitá, zdvojená dřevěná s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu prosklené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž původní s jednoduchým zasklením v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up průměrný součinitel prostupu tepla budovy LD Vsetín je nevyhovující (CI – F velmi nehospodárná)

2. 3.

4.

5.

6. • 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7.

budova LD Vsetín

vytápění vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT) v sousední budově je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda), topným kanálem vedeným v zemi přívod tepla do budovy je proveden přes zeď pomocí jedné hlavní topné větve VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací, je zde prováděn noční útlum regulace teploty v samotném objektu není možná, a to jak na hlavním přívodní větvi, tak i na vedlejších rozvodech teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou převážně původní s tepelným spádem 90/700 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou původní článková litinová, vybavena nefunkčními radiátorovými ventily bez TR hlavic




8.

měření spotřeby tepla je provedeno ve VST na vstupu horkovodu do objektu, samostatné měření spotřeby tepla pro ÚT jednotlivých částí objektu není prováděno při nízkých teplotách zde dochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky nevyvážená využití možných prostor LD Vsetín není 100%, četnost prováděných akcí je nižší, nevyužité prostory jsou však temperovány bez útlumu

9. 10. • 1.

4. 5. 6. •

2. 3. 4.

ohřev TV v budově je prováděna lokální výroba TV v el. průtokových nebo zásobníkových ohřívačích umístěných v pronajímaných prostorách regulace provozu lokálních zdrojů TV je termostatem a ručně tepelná izolace na rozvodech TV je většinou v nevyhovujícím technickém stavu, na mnoha místech jsou rozvody bez tepelné izolace největší spotřeba teplé vody je pro provoz baru, herny a úklid u spotřebičů TV (umyvadla) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie měření spotřeby TV není v budově prováděno

2. 3.

1.

- 45 -

osvětlení v budově jsou z větší části původní žárovková a zářivková svítidla bez elektronického zapalování, u některých žárovkových svítidel byla nainstalována místo klasické žárovky výbojky osvětlenost hlavních i vedlejších prostor převážně nesplňuje požadavky na osvětlenost dle ČSN, soustava není předimenzovaná osvětlované prostory jsou většinou znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní i vnější strany silně znečištěná velká část původních svítidel je v nevyhovujícím technickém stavu, u mnoha svítidel chybí nebo je nefunkční světelný zdroj

1.

vzduchotechnická zařízení v objektu

1.

větrání hlavních prostor LD Vsetín (divadelní sál, kuchyně, bar 3 Opice, kulečníková herna.) je provedeno pomocí původních většinou rovnotlakých nebo podtlakových vzduchotechnických jednotek, bez nebo s ohřevem větraného vzduchu stávající technický stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující, zastaralý s vyšší energetickou náročností, hlučnost provozu VZT jednotek při jejich provozu je nad únosnou mez vzduchovody od VZT jsou z větší části znečištěné a jejich těsnost je již narušena regulace provozu VZT je nedostatečná, často jen dvě polohy (zapnuto, vypnuto) VZT jednotky jsou bez rekuperačního výměníku v ostatních prostorách budovy je větrání podtlakové (sociální prostory) nebo přirozené přes dveře a okna

2. 3. 4. 5. 6.




• 1. 2.

3. 4.

- 46 -

ostatní el. spotřebiče nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz osvětlení, výroba TV a ostatních spotřebičů v budově se nachází pět samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE a z čehož jsou tři, které jsou pro odběr majitele budovy; pro podružné měření spotřeby el. energie u pronajímaných prostor je zde pronajímatelem objektu instalováno 13 podružných elektroměrů dvě sazby (odběratel město Vsetín) pro odběr el. energie LD Vsetín jsou nesprávně zvolené, velikosti jističů jsou pravděpodobně pro současný stav správně zvolené v objektu není prováděn důsledně energetický management

Celkový stav objektu (včetně vnitřního vybavení) ukazuje na dlouhodobé užívání bez investic do celkových rekonstrukčních úprav, oprav a obnovy v potřebném objemu a rozsahu. Závěry uskutečněné na základě zhodnocení výchozího stavu: 1. provoz v LD Vsetín neodpovídá původně navrženým, při projektování zohledněným podmínkám (temperovaný a větraný prostor) i současným doporučením ČSN 730540-3, EN 12831 aj. 2. spotřeba tepla na vytápění je zde nižší než je vypočtená při standardizovaném 100% užívání všech prostor budovy Na základě výše uvedených skutečností byl uvažován jako výchozí stav pro návrh a výpočet úsporných opatření standardizovaný stav provozu objektu.




- 47 -

1.3.8. Hospodaření s energiemi Rozborem lze tedy dojít k následujícím závěrům (dle vyhlášky č. 148/2007 Sb.): Objekt LD Vsetín Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“LD Vsetín“, byl objekt zařazen do kategorie F, tzn. energetická náročnost budovy je velmi nehospodárná. Dále bylo zjištěno: − − − − − − − − − − − −

současný stav udržování vnitřního prostředí v prostoru haly je s ohledem k potřebám objektu, doporučeným a normovaným požadavkům, životnosti zejména stavebních konstrukcí a technických zařízení nevyhovující obvodové venkovní cihlové nezateplené stavební konstrukce objektu mají vysoký Up podlahové nezateplené konstrukce objektu mají vysoký Up střešní a stropní nedostatečně zateplené konstrukce objektu mají vysoký Up původní okna, prosklené plochy a dveře v objektu, jsou v nevyhovujícím stavu, mají vysoký Up stávající stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující, nefunkční, neúsporný a zastaralý rozhodující je spotřeba tepla na vytápění, u el. energie na provoz, el. ohřívačů TV ostatních elektrospotřebičů a osvětlení rozvody tepla a TV jsou původní v nevyhovujícím stavu, na hlavních i vedlejších rozvodech je nedostatečná tepelná izolace nebo zcela chybí regulace vytápění je absolutně nedostatečná, ventily na radiátorech jsou bez termostatických hlavic a jsou nefunkční celková dodávka tepla do budovy je měřena, podružná měření spotřeby TE v budově nejsou provedena osvětlenost hlavních prostor v objektu je nedostatečná celkový stav budovy včetně vnitřního vybavení je nevyhovující, zastaralý, stávající způsob provozu je neúsporný a neekonomický vzhledem k dlouhodobým potřebám objektu

Tabulka č. 26: budovy)

Ukazatel celkové energ. nár. budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. (stand. stav provozu

Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) Vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EA (kWh/(m2.rok)) Třída energetické náročnosti hodnocené budovy


Stávající stav 3 238,4 Velmi nehospodárná 304,3 F



- 48 -

Tabulka č. 27: Třída ída energetické náročnosti náro hodnocené budovy (polyfunkční ní budova) 2 Hranice třídy EN (kWh/m ) Třída energetické Slovní vyjádření vyjád energetické náročnosti budovy náročnosti nároč budovy od do A 0 65 A Mimoř Mimořádně úsporná B 65 128 B Úsporná C 129 187 C Vyhovující 188 248 D D Nevyhovující 249 309 E E Nehospodárná 310 367 F F Velmi nehospodárná 367 G G Mimořádn řádně nehospodárná

Graf č. 8: Rozdělení energií v objektu (vyhl. č. 148/2007 Sb.)

Rozdělení jednotlivých spotřeb energií v budově Větrání Chlazení 0% 0%

Teplá voda 7%

Osvětlení 4%

Vytápění 89%




- 49 -

1.3.9. Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat ve snížení tepelných ztrát budov, ve změně technologie výroby tepla pro ÚT, zavedení regulace ÚT a v instalaci nové vzduchotechniky. Další potenciál úspor energií a nákladů je možné také hledat v monitorování spotřeb energií v objektu a ve stimulaci pracovníků k úsporám elektřiny a tepla. Při oceňování potenciálu úspor elektrické energie bylo počítáno s cenou 1 366,9 Kč/GJ (cena v r. 2010 bez pevných složek a s DPH 20%). Při oceňování potenciálu úspor TE pro ÚT bylo počítáno s cenou 508,2 Kč/GJ (cena s DPH 10% v r. 2010). Při oceňování potenciálu úspor zemního plynu (plynová kotelna) pro ÚT bylo počítáno s cenou 310,4 Kč/GJ (cena s DPH 20% v r. 2010). Potenciál úspor energií a nákladů je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 28: Potenciál energetických úspor a úspor nákladů na energie Potenciál Popis navrhovaných opatření energ. úspor (GJ/rok) Zateplení obvodových konstrukcí 772 Zateplení střešní a stropní konstrukce 946 Výměna a zateplení otvorových výplní 348 Instalace plynové kotelny 525 Instalace výměníku tepla 525 Modernizace vzduchotechniky 22 Provedení FVE 40 Energetický management 45

Předpokládaná úspora z celk. potenciálu (%) 24 29 11 16 16 1 1 1

Předpokládaná úspora (Kč/rok) 392 392 480 749 176 792 628 551 266 822 9 934 144 903 24 826

Celkové úspory energií jsou vztaženy k celkové roční spotřebě energií.




- 50 -

2. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie U jednotlivých opatření se proto bude vycházet z optimálního budoucího provozu v budově, tzn., budou dodržovány teploty v jednotlivých místnostech dle platné ČSN a její využití bude 100%.

2.1. Návrh technického řešení Při návrhu technických řešení energetického auditu jsme vycházeli ze stávajícího stavu technologie a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví a výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie: − − − − − − − − − −

Zvolený systému zateplení a tloušťka použitého izolantu Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken Infiltrace spárami výplní - těsnění spár Poměr otvorových výplní a zdiva Způsob vytápění a ohřevu TV- volba zdroje tepla a topného média Regulace vytápění Existence zádveří Orientace otvorových výplní ke světovým stranám Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla Funkčnost vzduchotechniky a způsob ventilace

Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic. V dalším textu energetického auditu budou navržena a posuzována opatření, vycházející z některých výše uvedených faktorů.

Vysokonákladová opatření – investice (nad 100 tis. Kč): Opatření č. 1 Zateplení objektů kontaktním fasádním systémem. Nezateplené obvodové stavební konstrukce budovy jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem. Opatření č. 2 Zateplení střešní a stropní konstrukce budovy, které jsou nevyhovující z hlediska ČSN 73 0504 (2002, 2007). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.




- 51 -

Opatření č. 3 Výměna původních stávajících dřevěných a kovových zdvojených i jednoduchých oken, dveří a prosklených ploch za plastová okna s doporučeným součinitelem prostupu tepla. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k výměně a zateplení oken, prosklených ploch a dveří. Opatření č. 4 Instalace plynové kotelny jako nového tepelného zdroje pro ÚT, s automatickou programovatelnou ekvitermní regulací, včetně rekonstrukce celé otopné soustavy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 5 Instalace nové výměníkové stanice tepla pro ÚT, s automatickou programovatelnou ekvitermní regulací, včetně rekonstrukce celé otopné soustavy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nového zdroje. Opatření č. 6 Modernizace vzduchotechniky v divadelním sále, s automatickou programovatelnou ekvitermní regulací, včetně celkové rekonstrukce rozvodů vzduchu. Energetický audit provede stanovení energetických úspor ve vztahu k instalaci nové VZT. Opatření č. 7 Provedení fotovoltaické elektrárny na střeše budovy. Energetický audit provede stanovení energetických úspor a výnosů ve vztahu k instalaci nového energetického zdroje. Beznákladová opatření – organizační, změna chování uživatelů, apod.: Opatření č. 8 Zabránění neefektivnímu provozu a výchova energ. managementu, pravidelná údržba, opravy, čištění a seřizování obecně úsporné chování atd. Průběžné sledování a vyhodnocování spotřeb energií. Energetický audit posoudí vliv zavedení energetického managementu na energetické úspory. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení. V následující katalogové části je uveden pro každé jmenované energeticky úsporné opatření základní popis, určení energetického potenciálu (úspora za energie - v této fázi předběžného hodnocení se určuje pouze efekt energetické úspory) a stanovení investičních nákladů. Jednotlivé varianty (chápáno jako soubor několika EÚO) pro realizaci jsou pak uvedena na konci katalogové části.




- 52 -

Opatření č. 1 Název: zateplení fasády objektu Popis: Navrhované opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát dodatečným zateplením všech venkovních nezateplených obvodových zdí objektu, mimo čelní uliční část budovy (historická budova), EPS o tloušťce 150 mm. Nezateplené vnitřní zděné konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem na půdě a v suterénu budou zatepleny EPS o tl. 100mm. Na všech zděných konstrukcích objektu je navržen kontaktní způsob zateplení. Provede se optimalizace jednotlivých tepelných vazeb mezi konstrukcemi, tj. zateplení venkovního ostění, nadpraží, parapetů u všech oken, prosklených ploch a dveří EPS o tloušťce 30 mm. Dřevěná svislá venkovní konstrukce v podkroví, bude zateplena minerální vlnou o tl. 250 mm. Provede se zateplení zdi v I. P. P. pod zemí EPS o tl. 70 mm na základový pás, včetně nové hydroizolace a drenáže, které bude bezprostředně navazovat na tepelnou izolaci svislých venkovních stěn vrchní stavby.

Energetický potenciál:

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H):

772 214

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 1 jsou cca 4 841 071,1 Kč (cena s DPH 20%). Při míře opotřebení cca 30 % a s ohledem na nutnost provést opravu obkladu a omítek, jsou investiční náklady sníženy (pouze 70% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 2).




- 53 -

Tabulka č. 29: Provozní náklady po realizaci opatření č. 1 GJ/rok

Investiční náklady 2 108 Množství tepla 140 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 248 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 248 Celkové provozní náklady 133 Množství energie-prodej 772 Úspora tepla (GJ) 0 Úspora el. energie (GJ) 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 772 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Kč/rok

1 452 321 1 071 241 191 441 1 262 682 1 262 682 181 262 392 392 0 0 392 392

*včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení venkovních obvodových zdí a dalších popsaných konstrukcí dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby tepla o cca 772 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 392 392,- Kč/rok.




- 54 -

Opatření č. 2 Název: zateplení střešní a stropní konstrukce Popis: Toto opatření spočívá ve snížení tepelných ztrát objektu zateplením venkovní podlahové jednoplášťové konstrukce (veranda – západní strana) a stropní konstrukce prostoru garáží z její vnitřní části (podhled) EPS o tl. 100mm. Provede se zateplení stropní konstrukce nad schodištěm a stropu v podkroví na půdě minerální vlnou o tl. 300 mm, zateplení stropní konstrukce nad divadelním sálem minerální vlnou o tl. 200mm a zateplení stropní vnitřní konstrukce v suterénu EPS o tl. 50mm a střešní jednoplášťové konstrukce EPS o tl. 200mm. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 946 263

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů, je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav budovy. Celkové investiční náklady, na energetickou vědomou modernizaci, při opatření č. 2, pro všechny objekty, jsou cca 1 530 476,- Kč (cena s DPH 20%). Při míře opotřebení cca 10 % a s ohledem na nutnost provést opravu střešního pláště, jsou investiční náklady sníženy (pouze 90 % výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 2). Tabulka č. 30: Provozní náklady po realizaci opatření č. 2 GJ/rok

Kč/rok

1 377 428 Investiční náklady 982 884 1 934 Množství tepla 140 191 441 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 074 1 174 326 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 074 1 174 326 Celkové provozní náklady 133 181 262 Množství energie-prodej 946 480 749 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 480 749 Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 946 *včetně úspor na zdroji tepla a rozvodech

Po zateplení střešní konstrukce, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 946 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 480 749,- Kč/rok.




- 55 -

Opatření č. 3 Název: výměna a zateplení původních oken, dveří a prosklených ploch Popis: Provede se výměna všech původních zdvojených a dvojitých oken v kovovém rámu za nová kvalitní plastová okna a to včetně výměny vstupních prosklených i plných kovových a dřevěných dveří. Parametry oken, dveří a prosklených stěn budou s průměrným součinitelem prostupu U = 0,9 W.m-2.K–1 (trojsklo s výplní vzácného plynu). Pro splnění základních hygienických požadavků, budou okna provedeny s mechanickými ventilačními klapkami. V uliční části bude dřevěná výplň nahrazena zateplenou zdí. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 348 97

GJ MWh

Investice: Okna, prosklené stěny a dveře, které budou vyměněny, jsou navrženy v plastu s průměrným součinitelem prostupu tepla U=0,9 W.m-2K-1. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 3, pro tento objekt jsou cca 2 772 030,2,- Kč (cena s DPH 20%). Při míře opotřebení původních oken a dveří cca 40% a s ohledem na nutnost výměny těchto otvorových výplní, jsou investiční náklady sníženy (pouze 60% výsledné ceny) a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 2). Tabulka č. 31: Provozní náklady po realizaci opatření č. 3 GJ/rok

Investiční náklady 2 532 Množství tepla 140 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 672 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 672 Celkové provozní náklady 133 Množství energie-prodej 348 Úspora tepla (GJ) 0 Úspora el. energie (GJ) 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 348 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Kč/rok

1 108 812 1 286 841 191 441 1 478 282 1 478 282 181 262 176 792 0 0 176 792


Po výměně a zateplení stávajících dřevěných oken, prosklených stěn a vstupních dveří, dojde ke snížení tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění o cca 348 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 176 792,Kč/rok.




- 56 -

Opatření č. 4 Název: realizace plynové kotelny, rekonstrukce otopné soustavy, instalace a implementace regulační techniky do systému vytápění Popis: Navrhované opatření spočívá, v realizaci nové plynové kotelny v prostoru bývalé kotelny. Zde bude využita stávající přípojka ZP. Kotelna bude vybavena dvěma plynovými kondenzačními kotli o celkovém výkonu cca 370 kW. Odtah spalin bude v původním komíně z prostoru plynové kotelny, který bude vyvložkován. V plynové kotelně budou dle potřeby instalována kalorimetrická měřidla dodávky tepla do pronajímaných prostor. Strojovna plynové kotelny bude vybavena kombi rozdělovačem a sběračem pro ÚT, kde bude počet hlavních topných větví navržen dle potřeb budovy (cca 5 větví). Každá z hlavních topných větví bude vybavena trojcestným ventilem a samostatným oběhovým čerpadlem s regulací výstupní tlakové diference řízením otáček elektromotoru. Uvedené řešení vede ke stabilizaci tlakových poměrů v síti UT při podstatném snížení spotřeby elektrické energie. Všechny topné větve budou vybaveny autonomní automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Systém řízení otopného systému bude řešen směšovacími okruhy jednotlivých samostatně napojených topných smyček. Zde bude instalováno řízení výstupní teploty do systému v závislosti na venkovní teplotě (včetně korekcí na vnitřní teplotu v referenční místnosti) a na čase. Dále se provede nahrazení všech stávajících otopných těles novými litinovými teplovodními radiátory s TR hlavicemi. V rámci tohoto opatření, se provede celková rekonstrukce teplovodních rozvodů, kde se stávající potrubí nahradí novým s dostatečnou tepelnou izolací jak na hlavním tak i na vedlejším vedení. Všechny rozvody tepla včetně armatur budou opatřeny předepsanou tepelnou izolací. Pro realizaci tohoto opatření se uvažuje standardizovaný stav budovy bez dalších úsporných opatření. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qfuel): 525 146

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní technologie, tzn. 2 x plynový kondenzační kotel s automatickou ekvitermní regulací, výše uvedené vybavení strojovny, litinové radiátory s TRV, veškeré rozvody s tepelnou izolací, expanzní nádoba, plynová přípojka aj. Cena vše včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení je cca 3 336 000,- Kč (cena s DPH 20%). Při míře opotřebení původního zařízení cca 55 % a s ohledem na nutnost jejich pozdější obměny, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 2).




- 57 -


Kč/rok

1 803 736 Investiční náklady 0 0 Množství tepla Množství elektřiny 140 191 441 2 355 731 082 Množství zem.plynu 1 970 922 523 Množství energií celkem 104 000 Mzdy Ostatní 1 970 1 026 523 Celkové provozní náklady 133 181 262 Množství energie-prodej 2 880 1 463 633 Úspora tepla (GJ) 0 0 Úspora el. energie (GJ) -2 355 -731 082 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 525 628 551 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 4, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 525 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 628 551,- Kč/rok. Úspory vzniknou zejména díky změně druhu využité energie pro vytápění. Při provozu plynové kotelny se naopak zvýší náklady na odběr zemního plynu.




- 58 -

Opatření č. 5 Název: provedení nové výměníkové stanice tepla, včetně rekonstrukce otopné soustavy, implementace regulační techniky do systému vytápění Popis: Navrhované opatření spočívá v realizaci nové výměníkové tlakově nezávislé stanice tepla s deskovými teplovodním výměníkem, do které bude dodáváno teplo ze zdroje CZT. Ve výměníkové stanici tepla budou dle potřeby instalována kalorimetrická měřidla dodávky tepla do pronajímaných prostor. Strojovna výměníkové stanice bude vybavena novým kombi rozdělovačem a sběračem pro ÚT, kde bude počet stávajících hlavních topných větví, kde bude počet hlavních topných větví navržen dle potřeb budovy (cca 5 větví). Každá z hlavních topných větví bude vybavena trojcestným ventilem a samostatným oběhovým čerpadlem s regulací výstupní tlakové diference řízením otáček elektromotoru. Uvedené řešení vede ke stabilizaci tlakových poměrů v síti UT při podstatném snížení spotřeby elektrické energie. Všechny topné větve budou vybaveny autonomní automatickou ekvitermní regulací včetně kvalitní dostatečné tepelné izolace. Systém řízení otopného systému bude řešen směšovacími okruhy jednotlivých samostatně napojených topných smyček. Bude zde instalováno řízení výstupní teploty do systému, v závislosti na venkovní teplotě (včetně korekcí na vnitřní teplotu v referenční místnosti) a na čase. Dále se provede nahrazení všech stávajících otopných těles novými litinovými teplovodními radiátory s TR hlavicemi. V rámci tohoto opatření, se provede celková rekonstrukce teplovodních rozvodů, kde se stávající potrubí nahradí novým s dostatečnou tepelnou izolací jak na hlavním tak i na vedlejším vedení. Všechny rozvody tepla včetně armatur budou opatřeny předepsanou tepelnou izolací. Pro realizaci tohoto opatření se uvažuje standardizovaný stav budovy bez dalších úsporných opatření. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění a ohřev TV (Qfuel): 525 146

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Investiční náklady jsou kalkulovány s ohledem na současný stav zařízení budovy. Celkové náklady na energetickou vědomou modernizaci při opatření č. 5, pro tento objekt, jsou cca 3 547 117,4 Kč (cena s DPH 20%). Při míře opotřebení původního zařízení cca 55 % a s ohledem na nutnost jejich pozdější obměny, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 2).




- 59 -


Investiční náklady 2 355 Množství tepla 140 Množství elektřiny Množství zem.plynu 2 495 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 495 Celkové provozní náklady 133 Množství energie-prodej 525 Úspora tepla (GJ) 0 Úspora el. energie (GJ) 0,0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč) 525

Kč/rok

1 596 203 1 196 811 191 441 1 388 252 1 388 252 181 262 266 822 0 0 266 822


Po provedení realizace výměníkové stanice tepla dojde ke snížení spotřeby tepla pro ÚT na cca 525 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 266 822,- Kč/rok.




- 60 -

Opatření č. 6 Název: rekonstrukce a modernizace vzduchotechniky v objektu Popis:

Montáž nové mírně přetlakové klimatizační jednotky s řízenou ventilací vzduchu, včetně provedení vzduchovodů do prostoru divadelního sálu. Pro přívod i odvod vzduchu budou použity klimatizační jednotky, vybavené filtračním dílem, směšovací komorou, vodním ohřívačem, vodním chladičem a rotačním rekuperačním výměníkem (minimální účinnost 70%). Vše s ohledem na hygienické podmínky (vyhláška č. 410/2005 Sb., 523/2002 Sb., ČSN 73 05 40, ČSN EN 12831 aj.). Přiváděný vzduch bude v zimním a přechodném období ohříván, v letním období bude chlazen. Přívodní a odsávací potrubí bude umístěno dle projektová dokumentace VZT. Jako zdroj tepla pro VZT jednotku bude sloužit stávající dálkové vytápění. Energetický potenciál: Roční úspora tepla na vytápění (Qfuel): 22 6

GJ MWh

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Do investičních nákladů jsou započteny náklady na pořízení nové moderní (viz. výše uvedené). Při míře opotřebení stávající vzduchotechniky cca 90% a s ohledem na nutnost obnovy této technologie, jsou investiční náklady o tuto hodnotu sníženy a uvedeny v následující tabulce (více příloha č. 2). Celkové náklady na realizaci byly vyčísleny na cca 1 620 000,- Kč (cena s DPH 20%).




- 61 -


Kč/rok

162 000 Investiční náklady 2 862 1 452 813 Množství tepla 141 192 327 Množství elektřiny 0 0 Množství zem.plynu 3 002 1 645 140 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 3 002 1 645 140 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 22 10 820 Úspora tepla (GJ) -0,6 -886 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 22 9 934 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 6, dojde ke snížení spotřeby energií o cca 22 GJ/rok a finanční úspoře ve výši cca 9 934,- Kč/rok. Naopak při provozu vzduchotechniky dojde ke zvýšení spotřeby el. energie (klimatizace) o cca 0,6 GJ za rok.




- 62 -

Opatření č. 7 Název: instalace nového fotovoltaického zdroje el. energie Popis: Instalace fotovoltaických polykristalických modulů na střešní krytinu jižně orientované sedlové střechy jako nového obnovitelného zdroje el. energie. Systém bude pracovat v režimu zeleného bonusu, kdy vyrobená el. energie bude částečně spotřebována v budově a vyrobené přebytky dodávány do distribuční sítě. Více v příloze č. 2. Energetický potenciál: Tabulka č. 35: Úspory po zavedení opatření č. 7 Bilance výroby EE ve FVE Roční spotřeba el. energie (kWh/rok) Počet dnů provozu za rok Počet hodin provozu za rok Spotřeba EE za den (kWh/den) Spotřeba EE za hodinu (kWh/hod) Výkon FV panelů na pokrytí celkové spotřeby EE (kW) 2 Využitelná plocha střechy (m ) Možný inst. výkon FV panelů (kW) 2 Plocha FV panelů (m ) Vyrobená a prodaná EE (kWh/rok) Prodaná EE (Kč/rok) Další náklady (Kč/rok)

38 903 350 4 200,0 111,2 9,3 44,1 100,0 12,5 100,0 11 025 151 152,8 6 250,0

Roční úspora el. energie: 40 11

GJ MWh

Investice: Instalace FV modulů na sedlovou střechu budovy.




- 63 -


Investiční náklady 2 880 Množství tepla 140 Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem 3 020 Mzdy Ostatní 3 020 Celkové provozní náklady 172 Množství energie-prodej 0 Úspora tepla (GJ) 40 Úspora el. energie (GJ) 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 40 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Kč/rok

1 309 000 1 463 633 191 441 1 655 074 6 250 1 661 324 332 415 0 144 903 0 144 903

*náklady na provoz FVE

Při instalaci FVE, dojde k výrobě el. energie ve výši cca 40 GJ/rok a finančnímu výnosu ve výši cca 144 903,-Kč/rok.




- 64 -

Opatření č. 8 Název: energetický management Popis: Stimulace pracovníků, energetický management a výchova energeticky uvědomělému chování. Energetický management je řídícím nástrojem na trvalé udržování spotřeby energie na správné úrovni. Cílem je rychlé zjištění chyb/poruch technických zařízení a provozních postupů a snížení spotřeby energie. Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu, tzv. ET-diagram. Více v příloze č. 2. Energetický potenciál: Tabulka č. 37: Úspory po zavedení opatření č. 8 Spotřeba Spotřebovaná energie stávající stav (GJ/rok) El. energie 140,1 Teplo 2 880,0 Celkem 3 020,1

Cena celkem (Kč/rok)

Úspora 1,5% (GJ/rok)

Úspora 1,5% (Kč/rok)

191 441,2 1 463 633,0 1 655 074,3

2,10 43,20 45,3

2 871,6 21 954,5 24 826,1

Roční úspora tepla a el. energie: 45 13

GJ MWh

Investice: Ve většině případů se prezentuje jako beznákladové opatření. Při jeho zavádění, však může docházet ke vzniku nepodstatných nákladů např. školení pracovníků, hardwarové i softwarové vybavení, finanční motivace, měření a sledování spotřeb energií atd. Pro toto případ jsme zvolili první možnost tzn. beznákladové opatření.




- 65 -


Kč/rok

0 Investiční náklady 2 837 1 441 679 Množství tepla 138 188 570 Množství elektřiny 0 0 Množství zem.plynu 2 975 1 630 248 Množství energií celkem Mzdy Ostatní 2 975 1 630 248 Celkové provozní náklady 0 0 Množství energie-prodej 43 21 954 Úspora tepla (GJ) 2 2 872 Úspora el. energie (GJ) 0 0 Úspora zemn. plynu (GJ/rok) 45 24 826 Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

Po realizaci opatření č. 8 dojde k úspoře energií o cca 45 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 24 826,- Kč/rok.




- 66 -

Pro přehlednost, k dalšímu rozboru a návrhům, je níže vytvořen bodový graf pro jednotlivá opatření, vyjadřující podmínku měrné finanční náročnosti jako investice v tis.Kč na uspořený GJ.

Opatření č.7

Graf č. 9: Vymezení hodnoty měrné finanční náročnosti investičních opatření

30,00 25,00

0

1

2

3

4

5

Opatření č.6

Opatření č.5

0,00

Opatření č.4

5,00

Opatření č.3

10,00

Opatření č.2

15,00

6

7

8

Opatření č.8

20,00

Opatření č.1

Investice tis.Kč/uspořený GJ

35,00

9

Graf dává určitou představu o efektu vložených investičních prostředků do energetické úspory a platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší energeticky úsporný efekt. Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány jednotlivé varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Varianta č. 1 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4).

Varianta č. 2 Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace nové VST (opatření č. 5).




- 67 -

Varianta č. 1 Název: kombinace opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4). Energetický potenciál: Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění (Qdem;H): 1 991 553

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

2

LD Vsetín


Uem,N 2

W/(m K) 0,69

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Uem W/(m K) 0,45

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 39: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,52

vyhovuje



- 68 -

Tabulka č. 40: Upravená energetická bilance u varianty č. 1 Před realizací projektu řádek Ukazatel 1 2 3 4 5 6 7 8

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV ( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

3 020,1 0,0 3 020,1 132,6 2 887,5 28,8 2 856,0 2,7

1 655 074,3 0,0 1 655 074,3 181 262,3 1 473 812,0 14 636,3 1 455 537,7 3 637,9

1 028,7 0,0 1 028,7 132,6 896,1 8,9 884,5 2,7

467 299,1 0,0 467 299,1 181 262,3 286 036,9 2 758,6 279 640,4 3 637,9

Investice : Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na instalaci a provedení plynové kotelny, jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 1 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 11 092 377,3 Kč (cena s DPH 20%). Tabulka č. 41: Provozní náklady po realizaci varianty č. 1 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

0 140 889 1 029 1 029 133 2 880 0 -889 1 991

4 815 522 0 191 441 275 858 467 299 104 000 571 299 181 262 1 463 633 0 -275 858 1 083 775

Po realizaci varianty č. 1, dojde k úspoře energií na vytápění o cca 1 991 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 1 083 775,- Kč/rok.




- 69 -

Varianta č. 2 Název: opatření č. 1, 2, 3 a č. 5 Popis: Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace nové VST (opatření č. 5). Energetický audit určí množství tepelných úspor a ověří, zda stavební konstrukce odpovídají platným normám a vyhláškám ve vztahu k tepelně technickým vlastnostem.

Roční úspora tepla na vytápění včetně produkce EE (Qdem;H): 1 991 553

GJ MWh

Dle ČSN 73 0540 (2007) bylo u budovy provedeno porovnání požadovaných a vypočtených průměrných součinitelů prostupu tepla. Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska průměrného součinitele tepla: Uem ≤ Uem,N

2

LD Vsetín


Uem,N 2

W/(m K) 0,69

Průměrný součinitel prostupu - doporučený

Uem,N

Vyhovuje/nevyhovuje

Uem W/(m K) 0,45

Průměrný součinitel prostupu - požadovaný

Průměrný součinitel prostupu - vypočtený

Objekt

Tabulka č. 42: Posouzení průměrných souč. prostupu tepla

2

W/(m K) 0,52

vyhovuje



- 70 -

Tabulka č. 43: Upravená energetická bilance u varianty č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8

Před realizací projektu

Ukazatel

řádek

Vstupy paliva a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliva a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba v objektu (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech ( z ř.5 ) Spotřeba energie na vytápění a TV( z ř.5 ) Spotřeba energie na technologii a ostatní procesy (z ř.5)

Po realizaci projektu

GJ

Kč

GJ

Kč

3 020,1 0,0 3 020,1 132,6 2 887,5 28,8 2 856,0 2,7

1 655 074,3 0,0 1 655 074,3 181 262,3 1 473 812,0 14 636,3 1 455 537,7 3 637,9

1 028,7 0,0 1 028,7 132,6 896,1 8,9 884,5 2,7

643 032,1 0,0 643 032,1 181 262,3 461 769,9 4 515,9 453 616,0 3 637,9

Investice: Stanovení investičních nákladů je uvedeno v následující tabulce. Náklady na instalaci a provedení výměníkové stanice tepla, jsou sníženy s ohledem na snížení tepelné ztráty objektu realizaci předešlých úsporných opatření. Celkové náklady na realizaci varianty č. 2 (včetně nákladů na nutnou modernizaci) jsou cca 10 759 257,3Kč (cena s DPH 20%). Tabulka č. 44: Provozní náklady po realizaci varianty č. 2 Investiční náklady Množství tepla Množství elektřiny Množství zem.plynu Množství energií celkem Mzdy Ostatní Celkové provozní náklady Množství energie-prodej Úspora tepla (GJ) Úspora el. energie (GJ) Úspora zemn. plynu (GJ/rok) Úspora energie a nákladů celkem (Kč)

GJ/rok

Kč/rok

889 140 1 029 1 029 133 1 991 0 0 1 991

4 665 618 451 591 191 441 643 032 643 032 181 262 1 012 042 0 0 1 012 042

Po realizaci varianty č. 2, dojde k úspoře energií o cca 1 991 GJ/rok a finanční úspora bude ve výši cca 1 012 042,- Kč/rok.




- 71 -

2.2. Stanovení celkových investičních nákladů Tabulka č. 45: Porovnání jednotlivých variant a opatření Úspora energie Úspora energie+další (GJ/rok) náklady (Kč/rok) Opatření č. 1 772 392 392 Opatření č. 2 946 480 749 Opatření č. 3 348 176 792 Opatření č. 4 525 628 551 Opatření č. 5 525 266 822 Opatření č. 6 22 9 934 Opatření č. 7 40 144 903 Opatření č. 8 45 24 826 Varianta č. 1 1 991 1 083 775 Varianta č. 2 1 991 1 012 042

Investice včetně DPH 20% (Kč) 1 452 321 1 377 428 1 108 812 1 803 736 1 596 203 162 000 1 309 000 4 815 522 4 665 618

*záporná hodnota-zvýšená potřeba energií a financí




- 72 -

3. Ekonomické vyhodnocení 3.1. Prostá doba návratnosti Pro porovnání jednotlivých opatření a variant jsme současně zvolili metodu prosté doby návratnosti. Tabulka č . 46: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých investičních opatření Název opatření

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní a stropní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace plynové kotelny Instalace výměníku tepla Modernizace vzduchotechniky Provedení FVE Energetický management

Číslo Opatření

Investiční náklady Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

1 452 321 1 377 428 1 108 812 1 803 736 1 596 203 162 000 1 309 000 -

Kč

Prostá doba návratnosti roky

392 392 480 749 176 792 628 551 266 822 9 934 144 903 24 826

4 3 6 3 6 16 9 -

3 2 5 1 4 7 6 -

Úspory

Hodnocení (pořadí)

Tabulka č. 47: Výpočet prosté doby návratnosti u jednotlivých variant Název varianty Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 5


Číslo varianty 1. 2.

Investiční náklady

Úspory

Prostá doba návratnosti

Hodnocení

Kč

Kč

roky

(pořadí)

4 815 522 4 665 618

1 083 775 1 012 042

4 5

1 2



- 73 -

3.2. Ekonomické ukazatele Porovnání opatření a variant podle jednotlivých ekonomických ukazatelů je uvedeno v následujících tabulkách (metodika viz příloha č. 3). Tabulka č. 48: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých opatření

Název opatření

Číslo opatření

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Zateplení obvodových konstrukcí Zateplení střešní a stropní konstrukce Výměna a zateplení otvorových výplní Instalace plynové kotelny Instalace výměníku tepla Modernizace vzduchotechniky Provedení FVE Energetický management

**Doba Čistá Vnitřní Doba Diskontovaná Doba splácení současná výnosové splácení doba splácení hodnocení investice hodnota- procento investice investice (životnosti) Ts>1/2 NPV IRR Ts Tsd Tž odpis.doby tis. Kč % roky roky roky

5 271,9 6 861,7 1 922,3 5 014,6 1 270,3 -55,3 182,3 -

31,7 41,5 18,6 41,5 17,2 0,0 7,8 -

4 3 6 3 6 16 9 -

4 3 8 3 7 > Tsd(*) 12 -

30 30 30 15 15 15 25 -

ne ne ne ne ne ano ne -

* není jednoznačné řešení **doba splácení investic příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby

Tabulka č. 49: Ekonomické ukazatele projektu u jednotlivých variant řešení

Název varianty

Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Souhrn opatření č. 1, 2, 3 a č. 5

Čistá současná Číslo hodnotavarianty NPV

1.

Vnitřní výnosové procento IRR

**Doba Doba Doba splácení Diskontovaná splácení hodnocení investice doba splácení investice (životnosti) Ts>1/2 investice Tsd Ts Tž odpis.doby

tis. Kč

%

roky

roky

roky

13 417,0

26,0

4

5

15, 30

2. 12 310,6 25,2 5 6 15, 30 * není jednoznačné řešení **doba splácení investic u příspěvkových organizací musí být kratší jak ½ odpisové doby


ne ne



- 74 -

4. Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.352/2002 Sb. a vyhláškou č.425/2004 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to : SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě el. energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Vzhledem ke skutečnosti, že teplo pro ohřev pro ÚT je produkováno ze zemního plynu (CZT), budeme počítat palivo zemní plyn s výhřevností 10,551 kWh/m3 a účinností výroby a přenosu tepla cca 80%. Tabulka č.50: Roční emisní hodnoty u jednotlivých opatření a variant

Stávající stav Varianta č.1 Rozdíl (úspora) Varianta č.2 Rozdíl (úspora)

Energie GJ/rok

SO2 t/rok

CO t/rok

CO2 t/rok

NOx t/rok

CxHy t/rok

Tuhé látky t/rok

3 020,1 1 028,7 1 991,4 1 028,7 1 991,4

0,07384 0,07312 0,00072 0,07317 0,00067

0,04296 0,02391 0,01905 0,02401 0,01894

238,20683 95,06083 143,14599 104,96963 133,23720

0,56912 0,10352 0,46560 0,21832 0,35081

0,00244 0,00167 0,00077 0,00075 0,00168

0,01662 0,01511 0,00151 0,01521 0,00140

*záporná hodnota – nárůst emisí

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u opatření č. 6 (realizace fotovoltaické elektrárny) a varianty č. 2 (celkové zateplení budovy a realizace fotovoltaické elektrárny). Graf č. 10: Emisní hodnoty

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant CO2 300

1 1 1 1 0 0 0 0 0

250 200 150 100


NOx

CxHy

Tuhé látky

Opatření…

Opatření…

Opatření…

Opatření…

Opatření…

Opatření…

Varianta č.2

CO

Varianta č.1

SO2

Opatření…

0

Opatření…

50 Stávající…

množství (t/rok)

množství (t/rok)

Emisní hodnoty jednotlivých opatření a variant



- 75 -

5. Výstupy energetického auditu Při posuzování úrovně energetického hospodářství je nutné provést posouzení z hlediska stávajícího stavu systému vytápění objektu, stavebních konstrukcí budovy ve vztahu k měrné spotřebě tepelné energie za otopné období v návaznosti na komplexní posouzení stavu úrovně energetického hospodářství vzhledem k celkovým spotřebám všech energií v objektu a jejich využívání. Hlediska stávajícího stavu vytápění a hospodaření s energiemi Objekt LD Vsetín Průměrný součinitel tepla celého objektu je nad vymezenou hranici tzn. budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně F, tj. velmi nehospodárná (ČSN 730540-2, 2007). Na základě zjištění výchozího stavu energetické náročnosti budovy“ LD Vsetín“, byl objekt zařazen do kategorie F tzn. energetická náročnost budovy je velmi nehospodárná a to dle platné vyhlášky MPO č. 148/2007 Sb.

5.1. Celková výše energetických úspor Celková výše energetických úspor je uvedena v technických jednotkách a je stanovena pro jednotlivá opatření č.1. až č. 8 a varianty č. 1 až č. 2 (viz tabulky níže).

Opatření č. 2

Opatření č. 3

Opatření č. 4

Opatření č. 5

Opatření č. 6

Opatření č. 7

Opatření č. 8

Stávající stav Stav po energeticky úsporných opatření Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Opatření č. 1

Tabulka č. 51: Celková výše energetických úspor u jednotlivých opatření

GJ 3 020 2 248 772

GJ 3 020 2 074 946

GJ 3 020 2 672 348

GJ 3 020 2 495 525

GJ 3 020 2 495 525

GJ 3 020 2 998 22

GJ 3 020 2 980 40

GJ 3 020 2 975 45


Varianta č. 2

Stávající stav Stav po energeticky úsporných variant Rozdíl (úspora +, ztráta -)

Varianta č. 1

Tabulka č. 52: Celková výše energetických úspor u jednotlivých variant

GJ 3 020 1 029 1 991

GJ 3 020 1 029 1 991



- 76 -

Graf č. 11: Porovnání výše energetických úspor u jednotlivých variant a opatření

Porovnání jednotlivých variant a opatření Varianta č.2 Varianta č.1 Opatření č.8 Opatření č.7 Opatření č.6 Opatření č.5 Opatření č.4 Opatření č.3 Opatření č.2 Opatření č.1

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

úspory (GJ/rok)




- 77 -

5.2. Výběr optimální varianty Pro možnost porovnání je sestavena následující tabulka s uvedením základních ukazatelů pro variantu č. 1 a variantu č. 2. Tabulka č. 53: Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled) Varianta Údaje Jednotky č. 1 č. 2 Investiční celkové výdaje projektu (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách)

tis. Kč

11 092 377 21 518 515

Investiční výdaje projektu bez nutných nákladů na tis. Kč 4 815 522 4 665 618 odstranění zanedbané údržby Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Kč/rok -1 083 775 -1 012 042 Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 0 Přínosy projektu celkem 1 083 775 1 012 042 Kč/rok Počáteční hodnota spotřeb paliv a energií GJ/rok 1 497 1 497 Konečná spotřeba paliv a energií GJ/rok 1 029 1 029 Doba hodnocení roky 15,30 15, 30 Diskont % 6,00 6,00 Prostá doba návratnosti roky 4 5 Reálná doba návratnosti roky 5 6 Čistá současná hodnota tis. Kč 13 417 12 311 Vnitřní výnosové procento % 26 25 Daň z příjmů % 0 0 Ekologická relevance projektu Měrné náklady na snížení emisí Kč/kg CO2 34 35 Měrné náklady na tis.Kč/uspořený GJ tis. Kč/GJ 2 2 Pozn.:

Tž - doba životnosti (doba hodnocení)

Na základě předcházejících hodnocení bylo provedeno v následující tabulce vyhodnocení jednotlivých variant podle zvolené váhy jednotlivých ukazatelů a to s cílem určit nejvýhodnější variantu k realizaci. Hodnocení je provedeno ve stupnici 1÷4 (1 je nejhorší a 4 je nejlepší). Tabulka č. 54: Vyhodnocení základních ukazatelů jednotlivých variant Varianta 1. 2. Ukazatele Váha body celkem body celkem - energetické 20 3 0,6 2 0,4 - investiční 30 3 0,9 4 1,2 - ekonomické 40 4 1,6 2 0,8 - environmentální 10 3 0,3 3 0,3 Celkem 3,4 2,7 Vyhodnocení 1 2

Z výše uvedené tabulky, ve vztahu k jednotlivým váhám hodnocení, je zřejmé, že za nejvýhodnější lze považovat variantu č. 1. Vsetín, červen 2010 Tel. 777 238 679



- 78 -

5.3. Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie V energetickém auditu je u opatření č. 7 (fotovoltaické elektrárna) posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů v auditovaném objektu. Tato opatření jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 55: Vyhodnocení základních ukazatelů opatření z OZE

Opatření č. 7


Úspora (GJ/rok)

Úspora (Kč/rok)

Investice (Kč)

Prostá doba návratnosti

40

144 903

1 309 000

9

Reálná doba návratnosti 12

NPV (Kč)

IRR (%)

182,3

7,8



- 79 -

5.4. Závěrečný posudek energetického auditora Na základě komplexního hodnocení jednotlivých opatření, variant a diskuze o záměrech s majitelem a provozovatelem objektu, a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy, z hlediska ekonomiky a vlivu na životní prostředí je nejvýhodnější varianta č. 1, tzn. souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4). Celková investice na realizaci varianty č.1 11 092 377,3 (cena s DPH 20%).

(včetně částky na odstranění zanedbané údržby) je

Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Zdůvodnění výběru doporučeného opatření, úspory apod. Doporučené opatření je možno shrnout v těchto základních bodech: • • • • •

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie cca 1 991GJ/rok investiční náklady na úsporu energií jsou odhadovány ve výši cca 4 815 tis. Kč (do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady na zanedbanou údržbu) roční úspora finančních nákladů představuje cca 1 083 tis. Kč (při cenách energií roku 2010) dojde ke zvýšení užitné hodnoty objektů bude rovněž snížena ekologická zátěž způsobená zařízeními objektů

Technický potenciál úspor Realizací opatření seskupené ve variantě č. 1 lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosažitelné v současné době dostupnými technologiemi. Celkovou spotřebu energie lze všemi uvedenými opatřeními snížit z původní vypočtené hodnoty pro budovu LD Vsetín cca 3 020,1 GJ/rok (výpočet spotřeby energie v roce 2010) na 1 029 GJ/rok (tj. cca na 34% původní hodnoty).




- 80 -

Mimo doporučenou variantu lze výhledově doporučit: −

Při realizaci jednotlivých opatření u doporučené varianty, dbát na správné a bezchybné vyhotovení projektové dokumentace, provádět důkladně kontrolu technologického postupu v průběhu stavebních prací pomocí stavebního dozoru, tak aby nedocházelo k vadám a pozdějším komplikacím při další správě budovy. Během realizace doporučené varianty kontrolovat kvalitu použitého materiálu, zejména však u prosklených ploch a zateplovacího systému.

−

Po realizaci stavebních prací před samotným předáváním stavby, provést detailní snímkování pomocí termovizní kamery, a to zejména choulostivých míst, kde se může vyskytnout chybně provedené zateplení tepelných mostů a tepelných vazeb. Provést testování těsnosti celého objektu pomocí testu Blower Door.

−

Původní elektro spotřebiče nahradit úspornějšími. Vzhledem k využívání a vzhledem k cenám těchto zařízení se nepředpokládá jejich výměna. V případě, že dojde k neopravitelné závadě, doporučuji koupi zařízení v třídě A. Při nákupu nového elektrospotřebiče je správně hledat tzv. energetický štítek (v Evropě známý pod názvem Euro-Label). Ten obsahuje údaje o energetické náročnosti provozu získané měřením nezávislou komisí. Tato komise při měřeních vychází ze schválených metodik podle evropské normy testování. Vzhled energetického štítku je sjednocen ve všech zemích, které přistoupily k dohodě. Pro rychlou orientaci zákazníka jsou na štítku barevné pruhy s písmeny A až G, kde označení A , B, C patří mezi zařízení úsporná a označení E, F, G mezi méně úsporná.

−

Provádět energetický management. V rámci energ. managementu provádět pravidelné čištění svítidel, oken a okolních osvětlovaných ploch, sledovat spotřeby jednotlivých energií (včetně spotřeby studené vody pro TV) v krátkém časovém úseku (minimálně 1 x týdně) a vyhodnocovat je. Při vytápění budovy monitorovat spotřebu tepla minimálně jednou týdně a na základě vyhodnocení nasbíraných dat upravovat provoz tepelného zdroje a regulaci teploty v jednotlivých místnostech.

−

Provozovat vytápěné prostory budovy na doporučené hodnoty vnitřních teplot při jejich provozu i mimo provoz dle platných ČSN 730540 a EN12831 a vyhl. č. 148/2007.

−

Změnit sazbu u odběru (odběrné místo č. 0002081463), EE ze stávající CO2d na CO3d Standard. Rozdíl oproti výhodnější sazbě CO3d Standard je 7 683,- Kč za rok. Změnit sazbu u odběru (odběrné místo č. 0002081447), EE ze stávající CO2d na CO1d Standard. Rozdíl oproti výhodnější sazbě CO3d Standard je 2 548,- Kč za rok. Stávající zvolenou velikost použitých jističů doporučujeme u všech odběrů prověřit dlouhodobějším měřením při provozu budovy.

−

Veškeré rovnotlaké vzduchotechnické jednotky, které budou při chystané celkové rekonstrukci budovy instalovány, vybavit rekuperačními výměníky a klimatizací. Nové VZT jednotky budou mít automatickou programovatelnou regulaci s frekvenčními měniči

−

Provést celkovou rekonstrukci elektroinstalace v budově, včetně realizace nového úsporného osvětlení s odpovídající regulací. Osvětlenost jednotlivých prostor navrhnout dle současných platných norem a potřeb v objektu.




- 81 -

Tabulka č. 56: Rekapitulace hodnot a parametry navržených úspor projektu SOUČASNÝ STAV Původní spotřeba paliv pro vytápění a ohřev TV GJ/rok 2 885 2 3 Objemový faktor tvaru budovy A/V m /m 0,38 2 1,48 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) 2 Plocha konstrukce - obvodové zdivo m 2 461 2 Plocha konstrukcí - výplně m 349 2 Plocha konstrukcí - střechy m 1 784 NAVRHOVANÝ STAV (varianta č. 1 a č. 2) jednotka varianta č. 1 varianta č. 2 2 0,45 0,45 Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N W/(m K) Plocha zateplované konstrukce - obvodové zdivo včetně 2 m 2 480 2 480 základů, ostění, atik aj. 2 Plocha zateplované konstrukce - výplně m 349 349 2 Plocha zateplované konstrukce - střecha včetně atik a přesahů m 1 784 1 784 Úspora energie vyvolaná zateplením objektu a případně GJ/rok 1 991 1 991 regulací Celková úspora energie vyvolaná provedením navržených 0,45 0,45 GJ/rok opatření DALŠÍ ÚDAJE Snížení emisí skleníkových plynů t/rok 144 134 Měrná spotřeba energie – původní (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 304 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Měrná spotřeba energie – nová (ÚT, TV, osvětlení, VZT, 2 kWh/m .rok 117 117 klimatizace) dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. Nová spotřeba dle Vyhl. č. 148/2007 Sb. GJ/rok 1 125 1 125 Nová spotřeba paliv pro ohřev TV a vytápění (dle druhu paliv) GJ/rok 893 893 Úspora současných provozních nákladů tis. Kč/rok 1 083 775 1 012 042 Ekonomická životnost investice roky 15, 30 15, 30

Při rozhodování o způsobu a koncepci zásobování teplem doporučujeme sladit postup dalších zásadních kroků nejen s Krajskou energetickou koncepcí (Zlín) a s místními konkrétními podmínkami, které jsou pro danou lokalitu charakteristické ale také s ohledem na ostatní budovy které se nacházejí v daném místě (město). Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami tzn. dodržení stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využití budovy. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA




- 82 -

V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci a současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat s energetickým auditorem.

Datum zpracování energetického auditu:

Podpis energetického auditora:




- 83 -

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Budova „Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně“

Vypracovali:

Ing. Karel Zubek

Počet výtisků: Počet stran: Počet příloh: Datum vydání:

2 51 6 20. 6. 20010

1 2 3 4 5 6

Foto, situace Opatření, varianty Ekonomické hodnocení Evidenční list energetického auditu Osvědčení o odborné způsobilosti Výpočet tepelných ztrát budov, štítek budovy


Výtisk č.: 2

3 A4 23 A4 2 A4 2 A4 1 A4 19 A4



- 84 -

Příloha č. 1 Foto č. 5: Jihovýchodní pohled

Foto č. 6:: Severovýchodní pohled

Foto č. 7: Jihozápadní pohled

Foto č. 8: Západní dní pohled dvorní část

Foto č. 9: Západní pohled dvorní část

Foto č. 10: Západní pohled severní část




- 85 -

Foto č. 11: Jihozápadní pohled garáže

Foto č. 12: Jihovýchodní pohled

Foto č. 13: Rozvody ÚT v suterénu

Foto č. 14:: Rozvody ÚT v suterénu.

Foto č. 15: VZT divadelní sál




- 86 -

Situace

LD Vsetín




- 87 -

Příloha č. 2

Opatření č. 1 Vnitřní Způsoby

Provětrávaný zateplovací systém

zateplení

Kontaktní zateplovací systém Vnější

Tepelně izolační omítka Sendvičové zdivo

Vnitřní zateplení Tento způsob izolace domů s sebou přináší řadu úskalí: Velké teplotní rozdíly ve zdivu, které není zvenčí chráněno proti výkyvům počasí zateplovacím systémem. Při tomto způsobu může být zdivo podstatně rychleji narušováno než při zateplení zvenčí. Nebezpečí kondenzace vlhkosti v tepelné izolaci nebo v samotné konstrukci. U dřevěných staveb a dřevěných trámových stropů hrozí kondenzace v úrovni záhlaví trámů! Nelze odstranit tepelné mosty. Jsou izolovány pouze dílčí části budov, proto má tento systém většinou menší účinnost. Nutnost využití pečlivě provedených parotěsných vrstev na vnitřní straně izolace. Zmenšení akumulace tepla v obvodovém plášti - místnosti rychleji chladnou. Zmenšení vnitřního prostoru. Zateplení zevnitř nachází své uplatnění pouze tam, kde nelze zateplení zvenčí z jakýchkoli důvodů provést, například u historických objektů. Vždy je třeba situaci posoudit za pomoci odborníka. Vnější zateplení Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich obrovskou výhodou je celistvost izolační vrstvy. Izolace chrání objekt jako celek, nejen jeho oddělené části. Použitím vnějšího zateplovacího systému se také podstatnou měrou snižuje namáhání obvodové konstrukce zejména jejich spojů – výkyvy teplot a povětrnostními vlivy. Pro trvalé obývání je také důležité zachování masivního zdiva uvnitř izolačního systému, což zaručuje dostatečnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru.




- 88 -

Tepelné mosty ve zdivu nezatepleném, zatepleném zevnitř a ve zdivu zatepleném zvenčí

Způsoby vnějšího zateplení Zateplení zvenčí se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy. U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu, který nese povrch fasády. Povrch fasády může tvořit sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony i keramika a podobně. Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace působí v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad.

Průběh teplot

Průběh teplot v nezatepl. stavu

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací zevnitř

Průběh teplot v zatepleném stavu s izolací z vnějšku

Kontaktní zateplovací systémy jsou elegantním způsobem vnějšího zateplení objektů. Umožňují zachování původního rázu fasády - povrch systému tvoří omítka. Jejich výhodou je celistvé zateplení celé fasády bez jakýchkoli tepelných mostů. Tepelná izolace je u tohoto systému přímo spojena lepidlem a hmoždinkami s původním zdivem a omítkovou vrstvou. Montáž systému Kontaktní zateplovací systémy jsou poměrně náročné na kvalitu provedení a použité materiály. Z tohoto důvodu doporučujeme svěřit jejich provádění do rukou odborné firmě. Zateplovací systém by měl být proveden vždy z komponentů certifikovaných v rámci jednoho zateplovacího systému. Při konkrétní montáži je třeba se vždy řídit pokyny dodavatele kompletního certifikovaného zateplovacího systému, který má zpracovaný detailní technologický postup realizace.




- 89 -

Schémata provádění zateplování

Okenní otvory je třeba izolovat dle níže uvedených obrázků

Složení fasádního systému 1. lepicí hmota 2. fasádní deska s podélným vláknem 3. hmoždinka s talířem 4. výztužná vrstva s výztužnou síťovinou 5. penetrační mezivrstva 6. omítkovina s možným ochranným nátěrem (popř. vnějším obkladem) 7. soklová lišta 8. spoj soklové lišty 9. hmoždinka k připevnění soklové lišty

Provětrávací zateplovací systém Dalším druhem vnějšího zateplení je systém odvětrávané fasády. Tento typ izolace spočívá v tom, že se přidělá tepelně izolační materiál na vnější zdi. Obvykle to bývají vláknité materiály. Například ze skleněných, dřevěných, kamenných, nebo minerálních vláken. Na tyto desky se poté přidělá rošt, který odděluje izolační desky a fasádu od sebe vzduchovou dutinou. Tento rošt může být buď dřevěný, poté ale musí být nezbytně napuštěn impregnací pro delší životnost. Nebo může být kovový, a pak musí splňovat protikorozní požadavky.




- 90 -

V energetickém auditu je navržen kontaktní (SO1 - SO3, SO6 – SO15, SO17) zateplovací systém, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 57: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm SO2, SO3, SO10 a SO12 – SO14 1 855,5 (včetně nevyt. ploch – štít EPS tl. 150mm kont. způsob aj.) EPS tl. 100mm 180,4 SO6 – SO9 - kont. způsob EPS tl. 30mm 142,2 Ostění, parapety a atika minerální vlna tl. 250mm 32,2 SO11 – podkroví (dř. konstrukce) EPS tl. 70mm 269,5 S01, SO15, SO17 (v zemi) kont. způsob

Tabulka č. 58: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis

Součinitel prostupu tepla/U/ dle ČSN 73 0540-2

Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1 - SO3, SO6 – SO15, SO17

Obvodové zdi

vyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů na zateplení, kde je počítáno pouze s cenou materiálu na zateplení a dále na vědomou energetickou modernizaci tj. celková rekonstrukce původní omítky včetně zateplení. Tabulka č. 59: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Tloušťka Plocha Objekt Popis úpravy 2 mm m

Cena 2 Kč/m

Celkem Kč

Energetická vědomá modernizace (celková rekonstrukce fasády včetně zateplení) tep.izolace - EPS 150 1 855,5 1 575,0 2 922 333,8 kont. způsob tep.izolace - ostění 30 142,2 1 342,0 190 792,1 a parapety tep.izolace – EPS LD Vsetín 70 269,5 2 910,0 784 245,0 základy tep.izolace – EPS 100 180,4 626,0 112 930,4 kont. způsob 250 32,2 743,0 23 924,6 tep.izolace – MV Celkem 4 034 225,9 Cena s 20% DPH 4 841 071,1 Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu, opotřebení cca 70%) 1 452 321,0




- 91 -

Opatření č. 2 Zateplování střech a stropů se řídí obecnými pravidly: 1. 2. 3. 4.

Zateplení střechy musí navazovat na souvislou tepelnou izolaci stěn domu. Výsledný účinek zateplení je velmi závislý na kvalitě detailu. Riziko kondenzace vodní páry ve střeše je vyšší než u stěn. Hydroizolační bezpečnost střechy je podmínkou.

Kvalitní vnější hydroizolační krytina je výraznou bariérou pro vodní páru pronikající z vnitřního prostředí. Přidání další hydroizolační vrstvy na vnější povrch střechy tak může způsobit zvýšenou kondenzaci vodních par uvnitř střešní konstrukce, obvykle právě pod střešní krytinu, a následně i výrazný problém se zkondenzovanou vlhkostí, která bývá omylem považována za následek zatékání. To platí jak pro opravy hydroizolační krytiny (obvykle přidáváním dalších hydroizolačních vrstev), tak pro obnovu vnější hydroizolace při zateplení střechy. Vnější hydroizolační vrstva s vysokým difúzním odporem by měla být oddělena od vnitřní části střechy expanzní (mikroventilační) vrstvou nebo systémem větracích kanálku. Často je podpůrně navržena kombinace s parozábranou či parobrzdou u vnitřního líce střechy. Tato vrstva by přitom měla být navrhována velmi obezřetně například výrazná parozábrana vhodně sníží difúzní tok vodní páry do konstrukce v zimním období, ale naopak nevhodně zabrání vysychání střešní konstrukce do vnitřních prostoru v přechodných a letním období (tedy po dobu % až % roku). Spolu s vnější hydroizolací pak způsobí velmi pomalé odpařování zabudované, zatečené či zkondenzované vlhkosti uvnitř střechy. Při rekonstrukcích a dodatečném zateplení jednoplášťových plochých střech můžeme střechu bud' převést na dvouplášťovou (po sejmutí stávajících hydroizolačních vrstev a doplnění tloušťky tepelně izolačního materiálu), nebo zachovat jednoplášťový princip, kdy lze: sejmout hydroizolaci, doplnit tepelně izolační materiál s požadovaným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; ponechat hydroizolaci (obtížný odpad), doplnit tepelně izolační materiál s doporučeným tepelným odporem, mikroventilační vrstvu a následnou hydroizolaci; opravit, popř. vyměnit hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, ochranu proti VV -záření a proti sání větru (tzv. obrácená střecha); vyměnit, popř. doplnit speciální hydroizolaci, doplnit nenasákavou tepelnou izolaci s požadovaným tepelným odporem, drenážní a pěstební vrstvu se speciální vegetací (tzv. zelená střecha). Při navrhování je výhodné využít ČSN 73 1901 Navrhování střech, při dimenzování tepelné izolace a hydroizolace se vychází zejména z požadavků ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov.




- 92 -

Detail zateplení střešní atiky a ploché střechy

V energetickém auditu je navržen zateplení stropních konstrukcí pod půdou a v suterénu, zateplení plochých střešních konstrukcí, specifikovaný v následující tabulce. Tabulka č. 60: Tloušťka tepelné izolace, druh tepelné izolace a plocha stavební konstrukce Plocha stavební konstrukce Stavební konstrukce Druh izolace 2 vm STR1 (terasa -podhled) EPS tl. 100mm 108,3 STR2, STR3 (půda strop + podkroví střecha) STR4 (suterén strop) STR6 (půda strop - divad. sál) SCH1 (jedn. plochá střecha)

minerální vata tl. 300mm

793,5

EPS tl. 50mm minerální vata tl. 200mm EXP tl. 200mm

456,8 375,8 49,1

Výpočet celkové spotřeby tepla na vytápění po realizaci opatření č. 2 při nejnižší výpočtové venkovní teplotě a daném vytápěcím režimu je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 61: Zhodnocení kritérií zateplených stavebních konstrukcí dle ČSN 73 0540-2 (2002,2007) Specifikace

Popis


STR1-STR6 SCH1

Střešní konstrukce Střešní konstrukce

vyhovuje vyhovuje

Roční množství Hodnocení pro přerušované zkondenzované páry dle vytápění budovy ČSN 73 0540-2, (*)

vyhovuje vyhovuje

vyhovuje vyhovuje

* kritérium, které hodnotí vyloučení vzniku plísní

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů tj. rekonstrukce a zateplení ploché střešní konstrukce.




- 93 -

Tabulka č. 62: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 Tloušťka Plocha Cena Objekt Popis úpravy mm m2 Kč/m2 300 793,5 766,0 MV 200 375,8 694,0 MV Objekt LD Vsetín 50 456,8 514,0 EPS 100 108,3 693,0 EPS 200 49,1 1 974,0 EXP Cena celkem s 20% DPH Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu, opotřebení cca 10%)


Celkem Kč 607 821,0 260 805,2 234 795,2 75 051,9 96 923,4 1 530 476,0 1 377 428,4



- 94 -

Opatření č. 3 Druhy zasklení -2

-1

Izolační dvojsklo s tvrdě pokovenou vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,9 W.m K -2 -1 Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou - součinitel prostupu tepla U = 1,3 W.m K Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem – -2 -1 součinitel prostupu tepla U = 1,1 W.m K U tohoto druhu zasklení je použit hliníkový distanční rámeček, který má větší tepelnou vodivost a tím dochází k prostupu chladu mezi exteriérem a interiérem, což má za důsledek vytvoření malého proužku kondenzované kapaliny na vnitřní straně izolačního skla podle relativní vlhkosti a teploty v interiéru. Izolační dvojsklo s měkce pokovenou vnitřní vrstvou a vzduchovou mezerou vyplněnou izolačním plynem -2 -1 součinitel prostupu tepla U=0,9 W.m K , dosaženo teplým distančním rámečkem. Je možné použít plastový distanční rámeček, který eliminuje tuto vlastnost hliníkového rámečku a tím sníží tvorbu kondenzátu a zvýšení součinitele tepelné propustnosti izolačního dvojskla o několik desetin.

Doporučení při výběru oken 1) Součinitel tepelného prostupu UN celého okna: Přesné stanovení součinitele UN určuje tepelně-technická norma ČSN 73 0540. Pro obytné prostory je požadována -2 -1 -2 -1 hodnota UN ≤ 1,7 W·m ·K a doporučována UN = 1,2 W·m ·K . Pro okenní rámy je předepsána maximální hodnota -2 -1 Uf ≤ 2,0 W·m ·K . Je třeba zvážit, zda se investice do výrazně lepších oken vyplatí. Důležitá je především kompletní nabídka, včetně všech instalačních doplňků.Běžným standardem je izolační dvojsklo s teplým okrajem (nerezový -2 -1 nebo plastový rámeček) s hodnotou Ug = 1,1 W·m ·K . Rámy mají různou konstrukci i parametry, např. firma -2 -1 REHAU nabízí profily s Uf = 0,71 - 1,6 W·m ·K . Doporučení pro investora: nechte si od dodavatele oken předložit protokoly z měření zkušeben, kde jsou uvedeny podmínky, za kterých uvedená čísla platí.

2) Vnitřní povrchová teplota qsi: Nesplnění tohoto požadavku vede ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce a vytváří podmínky pro výskyt plísní. Pro posuzování oken jsou uvažovány tyto návrhové hodnoty, vnitřní relativní vlhkost ji = 50 %, teplota vnitřního prostoru ti = 21 °C a teplota vn ějšího ovzduší te = - 15 °C. Požadované povrchové teploty ovliv ňuje umístění otopného tělesa. Je-li okno nad tělesem topení, pak qsi = 9,7 °C, pokud ne, tak qsi = 10,7 °C. Celý obvod okna (ostění, nadpraží i parapet) musí být izolován v tloušťce 30 – 40 mm tak, aby vnitřní povrchové teploty byly vyšší než 13,1 °C. Vnit řní vlhkost je určena užíváním bytu. Činnostem, jako je pěstování orchidejí nebo praní dresů fotbalové jedenáctky, je lepší vyhradit jiný, než obytný prostor. Uživatel bytu může kontrolovat vlhkost vzduchu a předejít výskytu plísní správným větráním. Doporučení pro investora: Vybírejte si z osvědčených řešení, v případě pochybností si nechejte zpracovat průběh teplot daného detailu. Máte-li již okno nainstalované a na něm kondenzuje vodní pára na celé ploše zasklení, je pravděpodobně okno osazeno nevhodným zasklením s nízkou tepelnou izolací. Pokud k rosení dochází pouze na okrajích zasklení, je pravděpodobně použit špatný distanční rámeček mezi skly nebo je zasklení špatně vsazeno do rámu. Nebojte se reklamovat!




- 95 -

3) Minimální hygienická výměna vzduchu n: Zjednodušeně řečeno, během dvou hodin musí dojít k výměně celého objemu vzduchu. A to po celých 24 hodin a bez lidského zásahu. Běžné plastové okno je 12krát těsnější, než by odpovídalo normou požadované výměně vzduchu. Požadovat na oknech, aby toto zajistily, znamená snížit jejich tepelně a zvukově-izolační vlastnosti. Okna jsou ale jen součástí systému větrání, v bytě jsou i vchodové dveře, digestoř, odvětrávání koupelny a WC. Energeticky dokonalé řešení je řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Větrání okny v zimě se stává luxusem, nehledě na to, že zimní větrání vede k nezdravému, velmi suchému vzduchu v bytě. Další možností je volba oken s větrací klapkou, polopropustným těsněním, okenní drážkou s omezovačem proudění, nadokenní štěrbinou, větrací klapkou apod. Doporučení pro investora: hygienickou výměnu vzduchu řešte jiným způsobem než okny, která zvýšením průvzdušnosti ztratí tepelně a zvukově-izolační vlastnosti.

4) Ochrana proti hluku: Někoho po ránu ruší zpěv ptactva, jiného cinkot tramvaje. Výměna oken zpravidla řeší výrazné zlepšení ochrany proti hluku. To ovšem platí pouze pro těsně uzavřené okno. Při budování silnic, dálnic, koridorů atd. bývá výměna oken součástí podmínek při územním řízení. Velké zvýšení neprůzvučnosti okny i (obvodovou konstrukcí) je poměrně drahé, avšak uživatel zvyklý na hlučnost před výměnou oken ucítí výrazný rozdíl už při pouhé výměně oken.

5) Mechanická odolnost oken: U plastových oken má zásadní vliv na tuhost a zajištění funkčnosti křídel použitý ocelový profil. Minimální požadavky na statickou tuhost okenního křídla souvisejí s odolností proti náporu větru a jsou dány jednotlivými zatěžovacími pásmy na fasádě a závisí na velikosti křídla. Proto je nutné předložení statického řešení dané výplně pro nejvyšší podlaží. Způsob osazení okna musí respektovat typ panelové soustavy, kotvení musí být provedeno do nosné části panelu, ne do roviny tepelné izolace. Doporučení pro investora: nechte si doložit způsob vyztužení a kotvení ve vztahu k největšímu oknu v nejvyšším patře s přesnou specifikací jednotlivých komponent.

6) Utěsnění osazovacích spár: Polyuretanová pěna spolu se zednickým začištěním je naprosto nevhodné řešení, které s drtivou pravděpodobností vytvoří ideální podmínky pro plísně. Přesto se běžně provádí. Pro provádění platí jednoduchá pravidla. Vnitřní spára musí být překryta parotěsnou páskou a lištou, napojení pásky na panel musí být dokonale těsné. Vnější spára se vyplňuje expanzní páskou, která je zvenčí vodotěsná, ale z vnitřku propouští vodní páru. Opět se zakrývá lištou. Parapet musí spolehlivě odvádět vodu, která za deště po okně stéká, mimo okno i ostění. Celá vnější spára musí být dokonale těsná i za přívalových dešťů. Doporučení pro investora: dodávku oken podmiňujte předložením řešení detailů připojovací spáry včetně pracovního postupu a použitých materiálů. Při oplechování dbejte na dodržování klempířských zásad.

Jak se vyhnout dodávce špatných oken Vybírejte mezi výrobky, které jsou certifikovány podle DIN EN ISO 9001. Pokud se rozhodnete pro okna bez tohoto osvědčení, zaneste do smlouvy o dílo jednoduchý požadavek, že vyberete namátkou jedno či dvě okna ke změření do zkušebny. Budete mít jistotu, že okna mají požadované vlastnosti a sníží se i počet nabídek na dodávku oken. Cena za ověření kvality akreditovanou zkušebnou přijde na cca 15 000,- Kč u jednoho okna, v porovnání s náklady na jejich výměnu to není nijak závratná částka.




- 96 -

Výměna oken nespočívá jen v náhradě starých nevyhovujících oken za nová okna stejných rozměrů a uspořádání jednotlivých křídel. Původní okna jsou vzhledem k velikosti bytu zbytečně veliká (i pro nová okna platí, že čím větší je jejich celková plocha, tím horší je tepelná ochrana bytu). Menší okna navíc bývají levnější.

V následující tabulce je stanovení celkových investičních nákladů tj. nákup a demontáž původních oken, prosklených ploch, dveří a montáž plastových oken, prosklených ploch, dveří. Tabulka č. 63: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Objekt Objekt LD Vsetín

Úprava okna-OZ dveře zateplená zeď

Plocha 2 m 307,4 38,7 3,0

Cena celkem bez DPH Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem bez DPH (60% míra opotřebení) – okna, dveře, prosklené plochy


Cena 2 Kč/m 6 600,0 7 096,0 2 190,0

Celkem Kč 2 028 840,0 274 615,2 6 570,0 2 310 025,2 2 772 030,2 1 108 812,1



- 97 -

Opatření č. 4 a č. 5 Instalace plynové kotelny, resp. nové výměníkové stanice tepla a rekonstrukce otopné soustavy Kondenzační kotle mají větší účinnost díky schopnosti využívat, odebírat teplo ze spalin. Ve většině materiálů se uvádí účinnost těchto zařízení přes 100%. Tento zdánlivý nesmysl vznikne, jestliže se vztáhne jmenovitá účinnost kotle na výhřevnost zemního plynu. Kondenzační kotle jsou schopné využívat i kondenzační teplo vodní páry, která vzniká při spalování zemního plynu. Spaliny se ochlazují na teploty pod 50 °C. U kondenza čních kotlů je udávaná účinnost cca 104 – 108 %. Vyšší účinností zařízení se uspoří palivo a s tím souvisí i snížení emisí. Navíc u kondenzačních kotlů se využívají kvalitní hořáky, což se projevuje nižší produkcí CO, NOx ve srovnání s klasickými plynovými kotli. Obsah CO2 ve spalinách klesá, Při realizaci tohoto opatření je nutné zvážit také několik hledisek. 1) Úvaha o zvýšení tepelně izolačních parametrů stavebních konstrukcí stávajícího objektu pomocí dodatečného zateplení obvodového pláště a úpravou stávajících výplní otvorů. 2) Návratnost opatření. Investice do úpravy zateplování obvodových konstrukcí, úprav nebo výměny oken se vrací několikanásobně déle než investice do úprav topného zařízení a regulačních opatření. Z těchto důvodů se běžně po dohodě s objednatelem uvažuje posouzení úprav topného systému. Po zateplení musí dojít ke snížení tepelného toku do objektu, aby byla i nadále vyrovnaná bilance dodávky a spotřeby tepla. Pokud při zateplení nedojde k řízenému snížení tepelného toku do objektu s novými tepelně technickými parametry, je investice do zateplení vždy částečně znehodnocena, protože část nadbytečně dodaného tepla je zmařena na zdravotně škodlivé zvýšení vnitřní teploty v místnostech nebo je odvedena otevřenými okny do venkovního prostoru. Bilance dodávky a spotřeby tepla musí zůstat stále vyrovnaná. Z těchto důvodů je navrženo následující: A. Úprava topného systému Je poměrně rozšířenou chybou domnívat se, že potřebné snížení toku tepla do budovy po jejím zateplení zajistí v plném rozsahu např. pouze termostatické ventily bez jakýchkoli dalších zásahů - změny velikosti topné plochy nebo snížení teploty topné vody (přechodem na tzv. nízkoteplotní vytápění). Termostatické ventily (TRV) jsou určeny pouze pro zachycení nahodilých tepelných zisků od sluneční zátěže a vnitřních zdrojů tepla. Aby tuto základní funkci každý ventil plnil, musí být splněny základní podmínky jeho instalace: 1) Otopné těleso musí být správně nadimenzováno - podle skutečné tepelné ztráty místnosti; 2) Topná voda musí být ekvitermně regulována podle aktuální topné křivky pro danou budovu nebo zónu; 3) Musí být zajištěny správné tlakové poměry pro správnou a bezhlučnou funkci termostatického ventilu (max. 10 kPa tlakového spádu na ventilu); 4) Na TRV nesmí působit neodtlumené kmity z jiných armatur nebo z hlavních potrubních rozvodů (po instalaci TRV nabývá otopná soustava (OS) všechny nové znaky vyplývající ze změny z konstantní na proměnný průtok). Pokud není správně navrženo otopné těleso nebo není-li topná voda ekvitermně regulována, je termostatický ventil schopen do jisté, omezené míry, toto předimenzování korigovat. Už však není schopen plnit svou základní funkci, není schopen patřičně dlouhodobě reagovat na nahodilé tepelné zisky. Může se drasticky snížit jeho životnost. Proto je nutno při dodatečném zateplení dodržet tento postup: a) Je nutno přepočítat tepelné ztráty dle ČSN 06 0210 pro nové tepelně technické hodnoty - ve všech místnostech; b) Vyhodnotit míru předimenzování otopných těles v jednotlivých místnostech (nerovnoměrnost otopných těles, která Vsetín, červen 2010 Tel. 777 238 679



- 98 -

tak bude zjištěna, je způsobena jednak dřívějšími postupy návrhu otopných těles, jednak nynějšími změnami tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí - změny mají na každou místnost jiný dopad); c) Na základě vyhodnocení ad b) je nutno běžnými projekčními postupy (při respektování Vyhl. 245/95 Sb. a 85/98 Sb.): - určit novou jmenovitou teplotu topné vody a teplotní spád - v nezbytném rozsahu navrhnout úpravy topné plochy (výměna, úprava otopných těles); - navrhnout nové termostatické ventily se současným zabezpečením topné soustavy proti hydraulické nestabilitě (regulátory tlakové djference na patě objektu nebo na stoupačkách (dle projektu) apod. - splnění podmínky ad 3»; - všechny termostatické .hlavice v prostorách přístupných žákům musí být zajištěny proti nedovolené manipulaci (většina výrobců tyto hlavice nabízí ve svém výrobním programu pro veřejné budovy). d) Topné větve v jednotlivých budovách k otopným tělesům musí být vybaveny samostatným regulátorem (se směšovačem a servopohonem). Funkčnost stávajícího regulačního zařízení je nutno prověřit, případně zařízení vyměnit. e) Nové teplotní parametry topné vody je nutno nastavit na regulátorech jednotlivých topných větví (po zateplení dojde ke snížení teploty topné vody pro všechny provozní stavy), díky zlepšeným tepelně technickým parametrům objektu je nyní možno ještě důsledněji provádět útlum vytápění v době nepřítomnosti f) Při provádění navržených úprav systému vytápění je nutno důsledně zkontrolovat stav otopné soustavy z pohledu přenášení a šíření hluku, potřebné parametry je nutno změřit za všech provozních stavů, tj. hlavně v přechodném období, v průměrné zimě a při extrémních stavech; Uvedený postup je základní nutností pro dosažení hospodárné spotřeby tepla na vytápění po zateplení objektu. Snížení okamžité i roční potřeby tepla do objektu po zateplení je nutno v rámci projektu navrhovaných úprav projednat s distributorem tepla. Výhledově, tj. při nejbližší kompletní rekonstrukci topného systému doporučuji rovněž instalovat otopná tělesa, která budou lépe odpovídat specifiku lehké stavby - prakticky nulové akumulační vlastnosti i tepelná setrvačnost - než litinová článková tělesa s poměrně velkým objemem topné vody Termostatický ventil instalovaný na topném tělese (radiátoru) se skládá ze dvou částí tj. vlastního ventilu (spodku) a termostatické hlavice která slouží k nastavování teploty. Na ventilu je pevně nastaven průtok (otevření), které zajistí množství topné vody tělesa odpovídající potřebě tepla dané místnosti. Ovládání ventilu tj. nastavení regulace teploty se provádí pomocí termostatické hlavice

Termostatický ventil




- 99 -

Termostatická hlavice umožňuje automatickou regulaci teploty v místnosti dle požadované hodnoty nastavené na hlavici. Základním hodnocením kvality vytápění je dosažení uživatelem požadované teploty v místnosti bez ohledu na to, zda topné těleso je teplé či studené. Termostatická hlavice ovládá velikost otevření ventilu (vstupní množství tepla do tělesa) v závislosti na teplotě místnosti tzn. že udržuje uživatelem místnosti zvolenou teplotu. Volba této teploty se provádí nastavením (otočením) čísel hlavice proti pevné šipce. Vlastní činnost regulace teploty v místnosti probíhá takto:

Čidlo teploty umístěné v termostatické hlavici snímá teplotu místnosti a porovnává ji s hodnotou nastavenou o o uživatelem například č. 3 tj. 20 C. Pokud teplota v místnosti je nižší než nastavená (20 C) hlavice otvírá ventil, topné těleso hřeje a teplota v místnosti se zvyšuje. Jakmile teplota v místnosti dosáhne požadovanou hodnotu o (nastavených 20 C), hlavice dá impuls k uzavírání ventilu. Ventil uzavírá, případně zcela uzavře, až do doby pokud teplota v místnosti opět nepoklesne a ventil nezačne znova otvírat. Touto činností je trvale udržována, uživatelem požadovaná, teplota místnosti s odchylkou nižší než 1 st. C. Vzhledem k setrvačnosti topných systémů je doba odezvy na změnu podmínek 20 - 30 minut. Částečné či úplné chladnutí topného tělesa není závadou , neboť rozhodujícím ukazatelem tepelné pohody je teplota v místnosti a ne momentální stav topného tělesa. Zvláště ve starších objektech, kdy výkony instalovaných topných těles jsou mnohdy podstatně vyšší než tepelné ztráty místnosti, je zchladnutí části topných těles zcela běžným jevem. Zasouvací "klips" umožňuje zajištění maxima nastavené hodnoty např. proti nežádoucí manipulaci dětí. Z regulační funkce termostatické hlavice vyplývají i základní zásady používání termostatických ventilů: 1. Nezakrývat termostatické hlavice na tělesech např. závěsy, zakrytím tělesa atp. Při zakrytí snímá hlavice vyšší teplotu (jako teplotu místnosti), ventil zavírá a dochází k nedotápění. 2. Při otevření okna (větrání) nastavit, na dobu otevření okna, hlavici na *. Pokud k tomu nedojde hlavice snímá teplotu studeného vzduchu z venku, ventil se naplno otevře a těleso zbytečně naplno topí. 3. Teplotu v jednotlivých místnostech volit dle potřeby a využití místnosti. o 4. Regulaci teploty provádět, dle potřeby, v rozmezí 16 až 23 C.

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů, tj. 2 x plynový kondenzační kotel (celkový výkon cca 370 kW), nové vybavení strojovny, celková rekonstrukce otopné soustavy v budově, pořízení plynové přípojky, vyvložkování komínu, ekvitermní programovatelná automatická regulace, nové rozvody ÚT aj. Cena vše, včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Tabulka č. 64: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 Objekt

Popis úpravy

LD Vsetín - opatření č. 4 Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 55 %)

Celkem Kč 3 340 252,0 3 340 252,0 4 008 302,4 1 803 736,1

V následující tabulce je stanovení investičních nákladů, tj. 1 x deskový výměník tepla (celkový výkon cca 370 kW), nové vybavení strojovny, celková rekonstrukce otopné soustavy v budově, pořízení plynové přípojky, vyvložkování komínu, ekvitermní programovatelná automatická regulace, nové rozvody ÚT aj. Cena vše, včetně montáže, revize, uvedení do provozu a zaškolení. Tabulka č. 65: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 5 Objekt

Popis úpravy

LD Vsetín - opatření č. 5 Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu cca 55 %) Vsetín, červen 2010 Tel. 777 238 679

Celkem Kč 2 955 931,2 2 955 931,2 3 547 117,4 1 596 202,8 e-mail: [email protected],


- 100 -

Tabulka č.66: Bilance výroby tepla v plynové kotelně a VST Ukazatel

Jednotka

Roční hodnota výroba tepla

Instalovaný elektrický výkon celkem

MW

-

Instalovaný tepelný výkon celkem Dosažitelný elektrický výkon celkem

Mwtep MW

0,366 -

Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny

MW MWh

0,000

Prodej elektřiny ( zř.5 )

MWh

Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie

MWh

-

Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla

GJ GJ

2 331,45

Prodej tepla ( z ř.9) Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ GJ

2 355,00

Spotřeba tepla v palivu celkem ( ř.8+ř.11)

GJ

2 355,00

0,00

Tabulka č.67: Účinnost výroby tepla v plynové kotelně a VST Název ukazatele Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny

Jednotka % % % GJ/MWh

Výpočtová hodnota 0,99 0,99 1,01

Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ/GJ

Roční využití instalovaného elektrického výkonu

hod./rok

-

Roční využití dosažitelného elektrického výkonu Roční využití pohotového elektrického výkonu

hod./rok hod./rok

-

Roční využití instalovaného tepelného výkonu

hod./rok

1 769,89


-



- 101 -

Opatření č. 6 Navrhujeme použít v nové vzduchotechnické jednotce rekuperační výměník pro ohřev nasávaného vzduchu odpadním vzduchem. Provozování moderních vzduchotechnických systémů vede k podstatnému zlepšení pracovních a pobytových podmínek v místnostech. Klade však v topném období značné nároky na energetický zdroj, především v tom případě kdy není použita rekuperace tepla. Pro použití v oblasti vzduchotechniky jsou v současné době k dispozici výměníky zachycující až cca 80 % tepla odváděného odcházejícím vzduchem. deskové rekuperační výměníky s účinností cca 50 - 55% Deskový rekuperátor slouží ke zpětnému získávání tepla z odváděného vzduchu přičemž přívodní a odvodní proud vzduchu jsou od sebe zcela odděleny. Vlastní kostka deskového rekuperátoru je tvořena soustavou hliníkových desek (lamel) spojených vzájemně tak, že umožňují střídavý průchod odváděného a přiváděného vzduchu mezi deskami. Odváděný vzduch předává teplo hliníkovým deskám a ty pak ohřívají přiváděný čerstvý vzduch. Účinnost zpětného získání tepla je závislá na teplotách a vlhkostech obou vzduchů a pohybuje se obvykle okolo 50-55%.




- 102 -

rotační generátor s účinností cca 70 - 75% Rotační regenerátor slouží ke zpětnému získávání tepla (popř. i vlhkosti) z odváděného vzduchu. Přes proud odváděného a přiváděného vzduchu se otáčí rotor z hliníkovou teplosměnnou plochou a předává tím teplo z odvodního do přívodního vzduchu. Účinnost zpětného získání tepla se běžně pohybuje kolem 70-75%. V místě dělící roviny je vyplachovací komora (klín) snižující infiltraci odpadního vzduchu do přívodního. Pokrytím teplosměnné plochy hygroskopickým nátěrem lze dosáhnout současně i přenosu vlhkosti. Účinnost přenosu vlhkosti se pohybuje kolem 60-65%. Tabulka č. 68: Stanovení investičních nákladů na opatření č. 6 Objekt

Popis úpravy

LD Vsetín - opatření č. 6 Celkem Cena celkem s 20% DPH (dodávka a montáž) Cena celkem s 20% DPH (bez nákladů na zanedbanou údržbu, opotřebení cca 90 %)


Celkem Kč 1 350 000,0 1 350 000,0 1 620 000,0 162 000,0



- 103 -

Opatření č. 7 V současné době se pro výstavbu FVE používají nejčastěji křemíkové FV moduly monokrystalické, polykrystalické a amorfní. Monokrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z jediného krystalu s pravidelnou krystalickou mřížkou, účinnost výroby EE je cca.14 – 18 %. Vhodné pro natáčecí aplikace. Polykrystalické fotovoltaické moduly : skládají se z mnoha různě orientovaných krystalů, účinnost Fotovoltaické moduly z amorfního křemíku : nekrystalická forma křemíku účinnost výroby EE je cca.7 – 9 %. Nižší hmotnost a cena. Základní technické parametry, které jsou uváděny výrobci u FV modulů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č.69: Technické parametry polykrystalického, monokrystalického a amorfního FV modulu (příklad) Technické parametry FV modulů Druh polykrystalický Si monokrystalický Si amorfní Si Počet jedn. modulů 48 48 Rozměr jedn. modulů (mm) 155,5 x 155,5 155,5 x 155,5 1185 x 5490 Rozměr celkem (mm) 1 318 x 994 x 46 1 318 x 994 x 46 1550x6000 Hmotnost (kg) 16 16 **4,3 Účinnost (%) 12,4 14,1 9 Jmenovitý výkon (W) 162,0 175,8 408 Zkratový proud (A) 7,92 8,54 5,1 Napětí při max. výkonu (V) 23 24 99 Napětí naprázdno (V) 28,4 30,2 138,6 * parametry při osvícení 1000 W/m2 a teplotě FV článků 25 oC** hmotnost na m2

Výkon FV modulu. Výkon solárního modulu se vypočítá jako součin proudu a napětí. Součin je možno interpretovat jako obdélníkovou plochu pod charakteristikou solárního modulu vymezenou pracovním bodem. Na následujícím obrázku jsou šrafováním vyznačeny tři zřetelně odlišné plochy výkonu. V mnoha případech je pracovní napětí solárního modulu stanoveno například připojeným akumulátorem nebo střídačem napětí. Při daném pracovním napětí je možno výsledný proud a tím výkon modulu zjistit pomocí křivky charakteristiky. Pro každý solární článek existuje pracovní bod na charakteristice, v němž výkon dosahuje maxima. Tento bod se označuje jako "Maximum Power Point"(anglicky: bod maximální o výkonu), zkráceně "MPP". Typické solární moduly o velikosti 10 x 10 cm, popřípadě 15 x 15 cm vytvářejí při MPP proudy 3 A, popřípadě 6 A a dosahují tím maximálního výkonu 1,5 W, popřípadě 3 W. V bodě režimu nakrátko i v bodě naprázdno neodevzdává solární článek žádný výkon (součin proudu a'napětí). Střídače jsou elektronické přístroje převádějící stejnosměrné napětí na střídavé pomocí řízených polovodivých prvků, toto střídavé napětí může být následně transformováno na požadovanou výstupní hodnotu pomocí transformátorů. Podle konstrukčního provedení existuje celá řada různých typů střídačů. Střídače pro paralelní provoz se sítí pracují s systémech napojených na distribuční rozvodnou síť nebo v domácích (oddělených) sítích s více střídači. Jejich výstupní napětí odpovídá napětí sítě a je synchronní se síťovým kmitočtem, vyrábí se v provedení jednofázovém i třífázovém. Z bezpečnostních důvodů musí




- 104 -

tyto střídače neustále sledovat napětí v síti a při jeho výpadku musí ihned ukončit napájení sítě. V systémech přímo napojených na distribuční síť se zpravidla nepoužívají další akumulátory energie a veškerý solární proud se mění přímo na střídavý, pro volbu vhodného střídače je rozhodující především jmenovitý výkon připojených FV modulů a velikost výstupního napětí těchto modulů. Každý střídač je charakterizován svými základními vlastnostmi: Výkon střídače udává maximální přenášený výkon, tj. výkon který je schopen transformovat ze vstupní stejnosměrné strany na výstupní. bez jeho výrazného omezení. Střídače spojené s distribuční sítí mají maximální výkon od 100 W do 5 kW. Vstupní napětí je u střídačů spojených se sítí jde o napětí až několik set voltů, aby se snížily ztráty způsobené sériovým odporem vedení. Výstupní napětí je u střídačů spojených se sítí je definováno síťovým napětím. Účinnost střídačů (tj. poměr výstupního výkonu ku vstupnímu) se dnes pohybuje okolo 90-98 % a závisí na tom, ve které části pracovního rozsahu měnič pracuje . Dobrá účinnost i při malém vytížení má velký význam, neboť solární systémy vlivem proměnlivosti výkonu dopadajícího záření většinu provozní doby pracují v oblasti malého či středního vytížení. Proto se u střídačů v Evropě zjišťuje takzvaná evropská účinnost, která se z účinností při 5, 10, 20 ,30 ,50 a 100 procentech jmenovitého výkonu vypočítává jako vážený průměr odpovídající poměrům slunečního ozáření ve střední Evropě. Tato účinnost pak udává střední účinnost v ročním průměru, kterou střídač dosahuje ve středoevropských fotovoltaických instalacích. Propojení a rozvody mezi FV moduly - protože typické solární FV systémy jsou nízkonapěťové a pracují s poměrně velkými proudy (stejnosměrný proud), je třeba, pro zajištění malých ztrát a tím dobré účinnosti, dostatečně dimenzovat propojovací vodiče. Zásadně se používají jen vodiče měděné. Při instalaci systému musí být dodrženy montážní pokyny a dimenzování průřezu vodičů. Především je nutno zajistit nízké odpory vodičů a nízké přechodové odpory konektorů s připojenými vodiči. Při montáži nesmí dojít k záměně výstupů a přepólování vodičů. El. rozvody včetně napojení na rozvodnou síť nn – výstup z FVE (230/400V 50 Hz) je možné napojit pomocí měděného kabelu vedeného v zemi, nebo vzduchem (na sloupech), na současnou trojfázovou přípojku nn (230/400V 50 Hz). Celkové investiční náklady jsou uvedeny v tabulce. Je uvažováno s instalací polykrystalických fotovoltaických modulů, umístěných na sedlové jihozápadně orientované střeše budovy. Tabulka č. 70: Investiční náklady na instalaci FVE Instalovaný Investice na instalovaný výkon (kW) výkon (Kč/kWh) Dodávka FVE včetně montáže Celkové náklady bez DPH 20%


12,5

88 000,0

Cena celkem (Kč) 1 100 000,0 1 309 000,0



- 105 -

Opatření č. 8 Energetický management

Výchova energeticky uvědomělému chování. Návrh předpokládá provádění osvěty v oblasti úspor energie v jednotlivých objektech formou letáků s uvedením obecných pravidel pro energeticky uvědomělé chování. Ty by měly být vyvěšovány ve společných prostorech a průběžně aktualizovány. Uvádíme obecná pravidla pro energetické úspory uvědomělým chováním: V oblasti vytápění : Není nutné se snažit udržovat ve všech prostorech stejnou teplotu, ale je potřeba regulovat teplotu v jednotlivých prostorech podle jejich účelu a potřeby. Každý stupeň, o který se podaří snížit teplotu v místnosti znamená až 6% úspor nákladů na vytápění. Průměrné doporučované teploty ve vytápěných místnostech.

dílny Chodby Učebny, kanceláře Koupelna, sprchy WC

18 0C 15 0C 20 0C 24 0C 15 0C

Po instalaci termostatických ventilů je umožněno provádět automatickou regulaci teploty v místnosti. Radiátorový ventil s termostatickou hlavicí prostřednictvím teplotního čidla automaticky ztlumí průtok teplé vody v době oslunění místnosti okny nebo při působení jiných vnitřních tepel. zdrojů (např. osvětlení, elektrospotřebiče, pobyt lidí atd. ). 1.

Meziokenní žaluzie lamelové – žaluzie, u kterých jsou lamely sklopeny ven, uspoří hlavně zimním období, kdy je snížení hodnoty „k“ o cca 17,5% ( podklady státní zkušebny ve Zlíně ). Kde jsou žaluzie dodržovat při opuštění místnosti doporučení pro zimní období, aby lamely byly sklopeny ven, pro letní období pak sklopení dovnitř.

2.

Záclona není jen dekorace. Záclona nebo závěs vypadá pěkně, zakrývá-li však radiátor brání šíření tepla. Nejvhodnější je záclona sahající po parapetní desku, která usměrňuje proudění teplo do místnosti. Je vhodné zatahovat závěsy před dlouhodobějším odchodem. Prostory je potřeba větrat tak, aby ztráty tepla byly co nejmenší. Částečně pootevřené okno nebo větrací okénko je nesprávným větráním a plýtváním, proto je třeba větrat krátce a důkladně. Energeticky úsporné je nárazové větrání, vypneme topení a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teploty větráme v zimě zpravidla dvakrát denně po dobu 5 minut každou místnost. Čím je chladněji, tím kratší doba větrání, protože výměna vzduchu proběhne rychleji.

3.

4.

Za otopná tělesa je vhodné umístit Al fólii nalepenou na stěnu, která snižuje pronikání tepla přes stěnu a odráží teplo do místnosti.

5.

Minimalizace vytápěných prostor.




1.

- 106 -

V oblasti užitkové vody ( uvědomělé zacházení s užitkovou vodou teplou i studenou )

Pasivní opatření zahrnují snížení spotřeby vody uživatelem a jedná se např. o: 2.

Neomývejte nádobí pod trvale tekoucí vodou. Umyjte nádobí v dřezu mycím prostředkem, a pak jej krátce opláchněte vodou.

3.

Opravte kapající kohoutky. Slabě kapající kohoutek z kterého ukápne 10 kapek za minutu představuje za měsíc cca 170l vody.

Technická opatření směřují do oblasti použitých armatur a zařizovacích předmětů: 1.

Armatury s provzdušňovačem vody (perlátor)- u kterých je oproti klasickým bateriím zhruba poloviční výtokové množství.

2.

Jednopákové baterie – doba nastavení požadované teploty vody je u jednopákových baterií přibližně o 6 s kratší než u baterií kohoutkových. Jejich výhodou je snadné nastavení teploty a průtoku vody a možnost jednoduchého přerušení průtoku vody s již namíchanou teplotou.V porovnání s klasickými míchacími bateriemi uspoří jednopákové baterie cca 20% vody.

3.

Termostatické baterie – pracuje na bázi tepelné roztažnosti čidla. Roztažením nebo smrštěním tohoto prvku lze přesně nastavit požadovanou teplotu vody. Termální prvek reaguje jak na změnu teploty, tak i na změnu tlaku vstupní vody a požadovanou teplotu výstupní vody nastaví během 2 s .Teplotu lze regulovat v rozsahu 0 20 až 50 C.

4.

Samouzávěrové baterie – se dodávají ve dvou variantách – pod předem smíšenou vodu nebo s možností regulace teploty vody. Varianty s možností regulace teploty jsou vybaveny mechanickým omezovačem teploty, který vylučuje možnost opaření. Při instalaci se nastaví požadovaná doba průtoku podle druhu baterie od 5 do 45s. Samouzávěrové baterie mohou být vybaveny úspornou STOP funkcí. Po stlačení ovládání teče voda po nastavenou dobu, opětovným stlačením před uplynutím této doby lze proud vody zastavit. Baterie Spotřeba na jedno umytí (l) Úspora (%)

kohoutková

jednopáková

samozávěrná

senz.ovládání

4

3

2

1,2

-

25

50

75

5.

Úsporná sprchová hlavice se stop ventilem místo běžné používané sprchové hlavice. Podstatou úspor vody při sprchování je omezení průtoku, které ovšem není na úkor kvality oplachu.

6.

Stávající nádržkové splachovače jsou s obsahem 10 litrů. Moderní nové výrobky mají možnost dvojího spláchnutí – malé spláchnutí cca 6 litrů a velké splachování 8 až 10 litrů podle typu výrobku. Použitím nádržek se zabudovaným dvojím spláchnutím lze ušetřit cca 30% vody.

7.

Namontování plovákové splachovací nádržky WC úsporné závaží „ SKRBLÍK „, které umožní regulovat podle potřeby množství vody vytékající z nádržky při splachování. V okamžiku uvolnění síly působící na táhlo nebo ovládací páku se ihned uzavře odtok vody.



Objednatel: Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s. ENERGETICKÝ AUDIT – Budova „Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně“ 1.

- 107 -

V oblasti spotřeby el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání el. sporáku. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

dno nádoby na vaření má mít stejný průměr jako plotýnka a má být rovné při vaření a ohřívání je potřeba mít na nádobách pokličky – úspora minim. 50% využívat při vaření zbytkové teplo plotny před koncem vaření nezahřívat plotny bez nádob ohřívat jen tolik vody, kolik skutečně je potřeba pro vaření potravin s delší dobou varu je potřeba používat tlakový hrnec – úspora až 50%

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání kombinované chladničky s mrazničkou 1. 2. 3. 4. 5. 6.

spotřeba u nejúspornějších typů nepřesahuje 350 kWh/rok zvolit si tak velkou chladničku a mrazničku, aby její prostor byl využíván alespoň na 70% umístit chladničku a mrazničku na suchém a chladnějším místě ( ne u radiátorů ) pravidelně odstraňovat námrazu, protože její vrstva může zvýšit spotřebu elektřiny až o 75% 0 0 0 teplotu v chladničce stačí udržovat na +5 C a v mrazničce na – 18 C. Snížením teploty o 1 C zvyšujete spotřebu energie o cca 6% udržovat v chladničce a mrazničce přehledné uspořádání potravin – nebudete muset mít dlouho otevřené dveře ledničky a nebudete tedy zbytečně plýtvat energií.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání automatické pračky. 1.

2. 3. 4.

5. 6.

Spotřeba el. energie je u nejúspornějších praček na 5 kg prádla maximálně 0,94 kWh a spotřeba vody 48 litrů. Automatické pračky střední kategorie mají spotřebu el. energie na 5 kg prádla od 1,1 kWh do 1,3 kWh při spotřebě vody od 65 litrů do 85 litrů. Hlavní zásadou energeticky úsporného provozu pračky je využívání její plné kapacity. Energetická náročnost je závislá především na typu pračky a dále na tom jakými programy je pračka vybavena (např. úsporné programy ). Spotřebu el. energie je možné snížit také použitím vhodného pracího prášku, který nám umožňuje snížení 0 0 teploty prací lázně např. z 90 C na 60 C při zachované prací schopnosti. Účinné prášky však někdy poškozují prané prádlo. Prádlo je vhodné roztřídit tak, abychom mohli prát při nejnižší teplotě. Snížením 0 0 teploty z 90 C na 60 C se sníží spotřeba energie asi o 25%. Výše počtu otáček pro odstřeďování má mimo dalšího vybavení vliv na výši ceny automatických praček. Pro dobré odstředění postačuje již 500 otáček za minutu. Sušičky prádla jsou velmi náročné na spotřebu el. a měli bychom je využívat minimálně. Nebo pouze pro řádně vyždímané prádlo. Můžeme uspořit až 25% el. energie.

Jak minimalizovat spotřebu energie při používání myčky nádobí 1. 2. 3.

4.

Myčky nádobí mají oproti ručnímu mytí nádobí výrazně nižší spotřebu energie ( cca o 50% ). Nádobí v myčce musí být ovšem dobře naskládáno a myčka se musí spouštět vždy plná. Myčka šetří nejen vodu a el. energii, ale také drahocenný čas . Pokud denně v průměru věnujeme půl hodiny času na ruční mytí nádobí, můžeme používáním myčky uspořit za rok sem a půl dne volného času. Myčku šíře 60 cm je možno považovat za úspornou, pokud se její spotřeba vody pohybuje okolo 20 l a spotřeba el. energie okolo 1,6 kWh na jeden mycí cyklus. Při úsporném programu se tyto hodnoty snižují na 15 litrů a na 0,9 kWh. Nejúspornější typy myček šíře 60 cm pro 12 jídelních souprav mají spotřebu el. energie 1 kWh a spotřebu vody 17 litrů na jeden mycí cyklus. Na spotřebě el. energie se podílí největším dílem odporové el. těleso, které slouží k ohřevu mycí vody. 0 0 Úspornější myčky mají možnost navolit různé teploty vody ( od 45 C do 75 C ) a umožní nám tak snížit spotřebu el. energie. Další možnost úspory el. energie mají myčky, které lze připojit dle pokynů výrobce na přívod teplé vody. Úspora el. energie je u takové myčky 50% a více.




- 108 -

5.

Analýzy nákladů na provoz myčky za dobu její životnosti ukazují, že náklady na vodu tvoří jen asi 10% z nákladů na el. energii. Myčky ve vyšší třídě energetické účinnosti mají zpravidla podprůměrnou spotřebu vody.

1.

Osvětlení

1.

Je třeba se zaměřit na to, aby osvětlení bylo energeticky a ekonomicky úsporné. Energetickou spotřebu el. osvětlení můžeme ovlivnit zejména volbou vhodných světelných zdrojů, konstrukcí a materiálem svítidel, způsobem osvětlení a regulace osvětlení. Nejznámější, nejrozšířenější, ale nejméně energeticky hospodárné jsou klasické žárovky. U nich se přemění na světlo pouze 4 % spotřebované el. energie a zbytek je přeměněn na ztrátové teplo. Životnost žárovek je cca 1000 provozních hodin. Dalším často využívaným světelným zdrojem jsou klasické lineární zářivky, jejichž nezbytnou součástí je zapalovací zařízení (tzv. předřadník), které se skládá z tlumivky, startéru a kompenzačního a odrušovacího kondenzátoru. Technicky dokonalejší je elektronický předřadník, který má v porovnání s klasickým předřadníkem o 8 až 10 W nižší příkon (u lineárních zářivek) a umožňuje nám zároveň prodloužit životnost zářivky a zvýšit účinnost asi na 10%. Kompaktní zářivky jsou asi pětkrát účinnější než žárovky a uspoří 80% el. energie při stejné hladině osvětlení. Tato životnost kompaktních zářivek (cca 8000 hodin) je oproti žárovce vyšší.

2.

Ovládání osvětlovacích soustav může nejen zvýšit komfort uživatelů, ale může mít také vliv na spotřebu el. energie na osvětlení. Většina lidí si rozsvítí umělé osvětlení, aby měla dostatek světla pro svoji činnost, ale málo kdo osvětlení vypne, když je již nepotřebuje.Z tohoto důvodu se v praxi stále častěji využívá automatické spínání osvětlení pomocí fotočidel (v závislosti na hladině denního osvětlení) a pomocí pohybových čidel (podle pohybu osob v osvětlovaném prostoru). Osvětlení je pak v provozu pouze, když je potřeba, ale pokud svítí, tak naplno. Podle některých údajů je možné využitím kombinace fotočidel a pohybových čidel snížit energetickou náročnost osvětlovacích soustav o 40 až 60%. Další možností je spojení uvedeného automatického spínání osvětlení se stmíváním. Tímto způsobem je pak možno náklady na el. energii snížit až o 70% .




- 109 -

ENERGETICKÝ MANAGEMENT Pro předmět energetického auditu navrhujeme, aby systém energetického managementu byl založený na periodických (týdenních) odpočtech spotřeby energie a záznamech odpovídající průměrné venkovní teplotě pomocí energeticko – teplotního diagramu tzv. ET-diagram. Na horizontální osu tohoto diagramu se vynáší hodnoty průměrné venkovní teploty za týden , na vertikální osu hodnota spotřeby energie (teplo, el. energie nebo jejich součet), která se naměřila v období stejného týdne (GJ/týden, resp. kWh/týden). Každý záznam naměřených hodnot je reprezentovaný bodem – průsečíkem přímek procházejících vynesenými hodnotami el. energie a tepla za časový interval. Čára proložená těmito naměřenými hodnotami se nazývá ET-křivka. Spotřeba energie se při snižování venkovní teploty zvyšuje (čím je venku nižší teplota, tím je vyšší tepelná ztráta). Když se venkovní teplota začne zvyšovat (jaro, léto), spotřeba energie bude klesat, dokud nedosáhne nejnižší hodnotu. Nejnižší hodnota je konstantní, protože nezávisí na venkovní teplotě. Vyjadřuje spotřebu energie v důsledku provozu technických zařízení v budově). Tuto ET-křivku je nejlépe vytvořit pomocí počítače. Křivka ukazuje, jaká by měla být spotřeba energie v závislosti na venkovní teplotě při správných provozních podmínkách. Takto stanovenou ET-křivku ohraničíme horní a dolní hranicí-limitem. Normální odchylky zapříčiněné nepravidelnostmi ve využívání předmětu energ. auditu, v působení slunečního záření a větru se nachází v těchto hranicích. Bod který je mimo určený limitní interval by měl být analyzován a mělo by být (v praxi) vysledována jeho příčina. Způsob uplatnění systému energetického managementu v předmětu auditu, který je založen na metodologii ET-křivky, předpokládáme v těchto krocích : zaznamenávání týdenních hodnot z měřičů spotřeby energie zaznamenávání průměrné týdenní venkovní teploty ve stejné období vynesení takto získaných hodnot do ET-grafu, aby se určila ET-křivka V prvním období doporučujeme vytvořit ET-graf tepla a el. energie samostatně. V případě takto zjištěných odchylek od ET-křivky je nevyhnutelné najít příčinu a odstranit ji. Energetický management je pak možno provádět pro více objektů napojených na jeden zdroj tepla. Tento energetický management je potřeba v budoucnu provádět nepřetržitě. Bylo prokázáno vyhodnocením mnoha projektů, že po jednom až dvou letech spotřeba energií začne znovu stoupat. Tyto okolnosti obvykle zapříčiňují provozní chyby.




- 110 -

Příloha č. 3 Metodika Úspory nákladů na energii, vyplívající z upravené energetické bilance, je nutno doplnit a korigovat o změny dalších provozních nákladů, jako např. mzdy, servis, vlastní údržba, opravy apod. Tím se stanoví roční výnos Cash-Flow energeticky úsporného projektu. Obvykle je uvažován v současné cenové úrovni, tj. v době zpracování EA. Pro investiční opatření navržená v EA se stanoví: 1.

Prostá doba návratnosti investice, doba splácení Ts: Ts = IN/CF kde :

2.

IN CF

investiční výdaje projektu roční přínosy projektu (Cash-Flow, změna peněžních toků po realizaci projektu).

Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby Tsd se vypočte z podmínky : Tsd -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 T=1 kde:

CFt r -t (1+r)

roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) diskont odúročitel

Reálná doba návratnosti udává, ve kterém roce převáží tvorba finančních zdrojů nad jejich čerpáním. 3.

Čistá současná hodnota (NPV)

kde: 4.

Tž -t NPV =Σ CFt . (1+r) – IN T=1 Tž doba životnosti (hodnocení) projektu

Vnitřní výnosové procento (IRR)

Tž -t Σ CFt . (1+r) – IN = 0 platí: IRR = r T=1 Jedná se o hodnotu úrokové míry použité pro diskontování, která za dobu porovnání dává nulovou hodnotu diskontovaného Cash-Flow. Charakterizuje čistou výnosnost vložených prostředků. Do níže uvedené tabulky jsou zaneseny ekonomické ukazatele vzniklé realizací jednotlivých opatření a variant řešení. Při výpočtu ekonomických ukazatelů se vycházelo z následujících výstupních parametrů: 1. 2. 3. 4.

doba realizace od června do září 20010 hodnocené období od června 2010 do doby životnosti meziroční nárůst nákladů a příjmů o 2,0% nominální diskontní sazba po celé hodnocené období 6% 1.1. rn = (1+ rr ) . (1+i) – 1 = 4% 2.1. rn – nominální diskont 3.1. rr – reálný diskont (1%)




5. 6.

- 111 -

4.1. i – inflace (1,5%) odpisové sazby dle zákona č.586/1992 Sb. vlastní financování (pro obchodní organizace), odpisové sazby dle metodických pokynů vydávaných příslušným orgánem (pro rozpočtové a příspěvkové organizace) daň z příjmů 24% (mimo příspěvkové a rozpočtové organizace)

Graf č. 12: Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000

cash flow

investice

1 000 000


Varian ta č.2

Varian ta č.1

Opatře ní č.7

Opatře ní č.6

Opatře ní č.5

Opatře ní č.4

Opatře ní č.3

Opatře ní č.2

0 Opatře ní č.1

Cash Flow (Kč/rok), investice ( Kč)

Ekonomické porovnání jednotlivých opatření a variant



- 112 -

Příloha č. 4

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKĚHO AUDITU Předmět EA

Energetický audit budovy Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně

Adresa

Lidový dům Vsetín, Mostecká ul. 362, 755 01 Vsetín

Zadavatel EA

Agentura pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o.p.s.,

Zástupce

pan Daniel Fojtů, předseda správní rady

Adresa zadav. Telefon

Horní náměstí č. p. 3, 755 01 Vsetín Fax 571 811 801 571 811 800

E-mail

[email protected]

Charakteristika předmětu EA

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Budova Lidový dům Vsetín č. p. 362 (dále jen LD Vsetín) – se nachází na ulici Mostecká, přímo v centru města Vsetína, na západní hranici prostoru Dolního náměstí, v těsném sousedství budovy Komerční banky. Jde o členitý objekt, který byl postaven za účelem kulturním, ve třicátých letech minulého století. V průběhu dalších let, byly provedeny k původnímu objektu dvě přístavby, na západní straně objektu, tj. přístavby původní tělocvičny (dnes zázemí divadla) a garáží. Stávající konstrukce původního objektu je z plného cihelného zdiva a železobetonu. Prostor budovy Lidový dům, je dnes využita především k provozu kulturních (divadelní sál a příslušenství), obchodních a administrativních aktivit. Počet vytápěných budov: 1 1. Rok výstavby: 1930 2. Vytápění: CZT 3. Ohřev TV : lokální – el. zásobníkové a průtokové ohřívače CZT 4. Rekonstrukce: Stávající venkovní svislé původní stavební konstrukce budovy nejsou vybaveny dodatečnou zateplovací vrstvou, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající skladba střešní konstrukce má nedostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající skladba stropních konstrukcí na půdě a v suterénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; stávající podlahová nezateplené konstrukce v budově LD Vsetín na terénu nemá dodatečnou dostatečnou zateplovací vrstvu, konstrukce nesplňují podmínky ČSN minimální hodnoty součinitele prostupu tepla; většina stávajících oken v objektu jsou původní dvojitá, zdvojená dřevěná s vysokým součinitelem prostupu tepla Up většinou v nevyhovujícím technickém stavu; prosklené plochy a vstupní dveře v objektu jsou rovněž původní s jednoduchým zasklením v kovových rámech, s vysokým součinitelem prostupu tepla Up; průměrný součinitel prostupu tepla budovy LD Vsetín je nevyhovující (CI – F velmi nehospodárná) Vytápění budovy je provedeno pomocí dálkového zdroje tepla (CZT); v sousední budově je provozována tlakově nezávislá výměníkové stanice tepla do které je teplo (horká voda), topným kanálem vedeným v zemi; přívod tepla do budovy je proveden přes zeď pomocí jedné hlavní topné větve; VST je vybavena automatickou teplotní ekvitermní programovatelnou regulací, je zde prováděn noční útlum; regulace teploty v samotném objektu není možná, a to jak na hlavním přívodní větvi, tak i na vedlejších rozvodech; teplovodní dvoutrubkové rozvody ÚT, včetně otopných těles jsou převážně původní s tepelným spádem 90/700 C, tepelná izolace je z části jen na hlavních rozvodech u vedlejších je zcela bez tepelné izolace; otopná tělesa ve vytápěných prostorech jsou původní článková litinová, vybavena nefunkčními radiátorovými ventily bez TR hlavic; měření spotřeby tepla je provedeno ve VST na vstupu horkovodu do objektu, samostatné měření spotřeby tepla pro ÚT jednotlivých částí objektu není prováděno; při nízkých teplotách zde dochází k nedotápění některých částí budovy, otopná soustava je pravděpodobně hydraulicky nevyvážená; využití možných prostor LD Vsetín není 100%, četnost prováděných akcí je nižší, nevyužité prostory jsou však temperovány bez útlumu V budově je prováděna lokální výroba TV v el. průtokových nebo zásobníkových ohřívačích umístěných v pronajímaných prostorách; regulace provozu lokálních zdrojů TV je termostatem a ručně; tepelná izolace na rozvodech TV je většinou v nevyhovujícím technickém stavu, na mnoha místech jsou rozvody bez tepelné izolace; největší spotřeba teplé vody je pro provoz baru, herny a úklid; u spotřebičů TV (umyvadla) jsou použity kohoutové i pákové vodovodní baterie; měření spotřeby TV není v budově prováděno; V budově jsou z větší části původní žárovková a zářivková svítidla bez elektronického zapalování, u některých žárovkových svítidel byla nainstalována místo klasické žárovky výbojky; osvětlenost hlavních i vedlejších prostor převážně nesplňuje požadavky na osvětlenost dle ČSN, soustava není předimenzovaná; osvětlované prostory jsou většinou znečištěné (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní i vnější strany silně znečištěná; velká část původních svítidel je v nevyhovujícím technickém stavu, u mnoha svítidel chybí nebo je nefunkční světelný zdroj Větrání hlavních prostor LD Vsetín (divadelní sál, kuchyně, bar 3 Opice, kulečníková herna.) je provedeno pomocí původních většinou rovnotlakých nebo podtlakových vzduchotechnických jednotek, bez nebo s ohřevem větraného vzduchu; stávající technický stav instalované vzduchotechniky je nevyhovující, zastaralý s vyšší energetickou náročností, hlučnost provozu VZT jednotek při jejich provozu je nad únosnou mez; vzduchovody od VZT jsou z větší části znečištěné a jejich těsnost je již narušena; regulace provozu VZT je nedostatečná, často jen dvě polohy (zapnuto, vypnuto); VZT jednotky jsou bez rekuperačního výměníku; v ostatních prostorách budovy je větrání podtlakové (sociální prostory) nebo přirozené přes dveře a okna Nejvyšší spotřebu el. energie v budově má provoz osvětlení, výroba TV a ostatních spotřebičů, v budově se nachází pět samostatných fakturačních elektroměrů pro měření spotřeby EE a z čehož jsou tři, které jsou pro odběr majitele budovy; pro podružné měření spotřeby el. energie u pronajímaných prostor je zde pronajímatelem objektu instalováno 13 podružných elektroměrů; dvě sazby (odběratel město Vsetín) pro odběr el. energie LD Vsetín jsou nesprávně zvolené, velikosti jističů jsou pravděpodobně pro současný stav správně zvolené; v objektu není prováděn důsledně energetický management




- 113 -

Celkový stav objektu (včetně vnitřního vybavení) ukazuje na dlouhodobé užívání bez investic do celkových rekonstrukčních úprav, oprav a obnovy v potřebném objemu a rozsahu. Provoz v LD Vsetín neodpovídá původně navrženým, při projektování zohledněným podmínkám (temperovaný a větraný prostor) i současným doporučením ČSN 730540-3, EN 12831 aj. Spotřeba tepla na vytápění je zde nižší než je vypočtená při standardizovaném 100% užívání všech prostor budovy. Na základě výše uvedených skutečností byl uvažován jako výchozí stav pro návrh a výpočet úsporných opatření standardizovaný stav provozu objektu.

Instal. tep. výkon (MW) -

Vlastní energetický zdroj

Instal. el. výkon (MW) -

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo

El.energie Zemní plyn

Otopná soustava Osvětlení Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

-

Nákup (GJ/r)

2 880

Prodej (GJ/r)

38 903

Nákup (kWh/r) Prodej (kWh /r)

-

Nákup (tis.m3/r)

-

Prodej (tis.m3/r)

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie

-

z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r)

3 020 Příkon (tep. ztráta) (kW) 370 kW 27 kW

Spotřeba energie (GJ/r, kWh/r)

Nositel energie o

2 880 GJ/rok 41 GJ/rok

CZT - horká voda 110/90 C 3 PEN 230/400V 50 Hz

Souhrn předcházejících opatření, spočívajících v zateplení obvodových zdí (opatření č. 1), zateplení střešní a stropní konstrukce (opatření č. 2), výměna a zateplení oken, prosklených ploch a dveří (opatření č. 3) a realizace plynové kotelny (opatření č. 4). 4 815

Investiční náklady (tis. Kč)

z toho technologie (tis. Kč)

před realizací projektu energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) 3 020 1 655

Konečná spotřeba paliv a energie Potenciál energetických úspor

877 po realizaci projektu

energie (GJ/r) 1 029

GJ/r 1 991

náklady (tis. Kč/r) 467

MWh/r 553 Environmentální přínosy

Znečišťující látka SO2 CO CO2 NOx CxHy Tuhé látky

Výchozí stav (t/r) 0,07384 0,04296 238,20683 0,56912 0,00244 0,01662

Cash - Flow projektu (tis. Kč/r) Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky) Energetický auditor Podpis


1 083 4 5

Ing. Karel Zubek

Stav po realizaci (t/r) 0,07312 0,02391 95,06083 0,10352 0,00167 0,01511 Ekonomická efektivnost Doba hodnocení (roky) Diskont (%) NPV (tis. Kč) 13 417 IRR (%)

Rozdíl (t/r) 0,0007 0,0190 143,1460 0,4656 0,0008 0,0015 15, 30 6 26

Č. osvědčení

627

Datum

20. 6. 2010




- 114 -



- 115 -

Příloha č. 6 Tabulka č. 71: Podstatné stavební konstrukce budovy Popis

Součinitel prostupu tepla 2 „Up“(W/m . K)

Tepelný odpor konstrukce „R“ (m2.K/W)


Hodnocení pro přerušované vytápění budovy

Roční množství zkondenzované páry dle ČSN 73 0540-2, (*)

SO1

Obvodové zdivo pl. cihla zem 60 cm

1,166

0,938

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO2

Obvodová zdivo pl. cihla 60 cm

1,174

0,931

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

Konstr.

SO3


1,457

0,737

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO4


0,899

1,251

nevyhovuje

nevyhovuje

vyhovuje

SO5


0,867

1,254

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO6

Obvodová zdivo půda pl. cihla 30 cm

1,514

0,707

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO7


1,754

0,605

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO8


1,196

0,913

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO9

Obvodová zdivo sklep pl. cihla 60 cm

1,027

1,078

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO10


1,254

0,867

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO11

Obvodová zdivo půda dř. 20 cm

0,924

1,214

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

SO12


1,105

0,995

nevyhovuje

nevyhovuje

vyhovuje

SO13


0,942

1,187

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

SO14


1,819

0,582

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO16

Obvodová zdivo gar. pl. cihla 60cm

1,027

1,078

nevyhovuje

vyhovuje

-

SO17


0,907

1,239

nevyhovuje

vyhovuje

-

PDL1

Podlaha beton. dl. ker. zem

2,344

0,446

nevyhovuje

vyhovuje

PDL2

Podlaha beton. zem + dř. sál

1,888

0,559

nevyhovuje

vyhovuje

-

STR1

Stropní konst. terasa

2,228

0,470

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

STR2

Stropní konst. půda železobet.

3,645

0,282

nevyhovuje

vyhovuje

-

STR3

Stropní konst. dřev.

0,633

1,876

nevyhovuje

vyhovuje

nevyhovuje

STR4

Stropní konst. železobet. suterén

2,505

0,416

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

STR5

Stropní konst. železobet. půda

2,141

0,490

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

STR6

Stropní konst. železobet. sál

2,767

0,375

nevyhovuje

vyhovuje

-

SCH 1

Střešní železobet.

2,534

0,411

nevyhovuje

vyhovuje

vyhovuje

* v případě, že kritérium nevyhovuje, dochází v konstrukci při navrhované teplotě ke kondenzaci

Při výpočtu tepelných ztrát objektu, kde byl použit profesionální program PROTECH, je stávající stav uveden jako varianta č. 1 a doporučená varianta je varianta č. 2.



ENERGETICKÝ AUDIT. Budova Lidový dům č. p. 362 ve Vsetíně

Recommend Documents